VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
I n f o r mo v a n o s t v e ř e j n o s t i o mo ž n o s t e c h p re v e n c e me l a n o mu bakalářská práce
Autor: Štěpánka Rodová
Vedoucí práce: Doc.PhDr. Mária Kopáčiková, Ph.D.
Jihlava 2012
Anotace Tento text nejdříve seznámí čtenáře s problematikou rakoviny kůţe (melanomu) a s důleţitostí jeho prevence a informovanosti veřejnosti. Jako první část textu je teoretická část bakalářské práce, která se zaměřuje na teorii melanomu a s další jeho problematikou, která je s tím spojena. V druhé části bakalářské práce jsou uvedeny metodologie výzkumu, které byly pouţity k mé práci. V praktické části prezentuji výsledky šetření a diskuzi ve vztahu k postaveným hypotézám.
Klíčová slova Melanom, prevence, cytologické vyšetření, biopsie, etiologie a patogeneze, koţní fototyp
Annotation This text first introduces the readers with the issue of skin cancer (melanom) and the importance of its prevention and public awareness. As the first part of the text is the theoretical part of the bachelor thesis, which focuses on the theory of melanom and further its issue, which is associated with it. In the second part of the Bachelor thesis are set out the methodology of research, that have been applied to my work. In the practical part of the results of the investigation and debate the fight series in relation to senior conjektures.
Keywords Melanoma, prevention, cytological examination, biopsy, etiology and pathogenesis, skin fototype.
Dovoluji si tímto způsobem poděkovat vedoucí bakalářské práce Doc. PhDr. Márii Kopáčikové, Ph.D. za odborné vedení, rady a zájem na vypracování mé bakalářské práce. Poté bych ráda poděkovala své rodině, která mě podporovala po celou dobu mého studia a také během vytváření této závěrečné bakalářské práce.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě, dne ...................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................... 9
2
1.1
Stanovení cíle a hypotéz bakalářské práce ....................................................... 11
1.2
Zdůvodnění výběru tématu bakalářské práce ................................................... 11
1.3
Rozčlenění bakalářské práce ............................................................................ 12
Teoretická část ........................................................................................................ 13 2.1
Kůţe – cutis ...................................................................................................... 13
2.1.1
Pokoţka – epidermis ................................................................................. 13
2.1.2
Škára (corium) .......................................................................................... 14
2.1.3
Podkoţní vazivo (tela subcutanea) ........................................................... 14
2.1.4
Koţní adnexa ............................................................................................ 15
2.1.4.1 2.2
Chlupy – pili ...................................................................................... 15
Melanom .......................................................................................................... 16
2.2.1
Epidemiologie ........................................................................................... 16
2.2.2
Etiologie a Patogeneze .............................................................................. 17
2.2.3
Rizikové faktory ....................................................................................... 18
2.2.3.1
Vliv prostředí ..................................................................................... 18
2.2.3.2
Genetické faktory .............................................................................. 18
2.2.3.3
UV záření........................................................................................... 18
2.2.3.4
Koţní fototyp ..................................................................................... 19
2.2.3.5
Opalování .......................................................................................... 20
2.2.3.6
Solária ................................................................................................ 21
2.2.4
Prevence melanomu .................................................................................. 22
2.2.4.1
Primární prevence .............................................................................. 22
2.2.4.2
Sekundární prevence ......................................................................... 23
2.2.4.3
Chemoprevence melanomu ............................................................... 24
2.2.5
Samo vyšetření pokoţky ........................................................................... 25
2.2.6
Prognostické faktory u melanomu ............................................................ 25
2.2.7
Známky časného růstu melanomu ............................................................ 25
2.2.8
Vyšetřovací metody .................................................................................. 26
2.2.8.1
Laboratorní vyšetření ......................................................................... 26
2.2.8.2
Rentgenové vyšetření ........................................................................ 27
2.2.8.3
CT (computerová tomografie) ........................................................... 27
2.2.8.4
MR (magnetická rezonance).............................................................. 27
2.2.8.5
Ultrasonografie .................................................................................. 28
2.2.8.6
Lymfografie ....................................................................................... 28
2.2.8.7
Dermatoskopie ................................................................................... 28
2.2.9
Léčba melanomu ....................................................................................... 29
2.2.9.1
Chirurgická léčba............................................................................... 29
2.2.9.2
Chemoterapie ..................................................................................... 29
2.2.9.3
Radioterapie ....................................................................................... 29
3.1
Pouţitá metoda ................................................................................................. 31
3.2
Charakteristika zkoumaného prostředí ............................................................. 31
3.3
Charakteristika zkoumaného souboru .............................................................. 31
3.4
Výsledky dotazníkového šetření ...................................................................... 32
3.5
Diskuze ............................................................................................................. 51
4
Závěr bakalářské práce ........................................................................................... 55
Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 56 Seznam zkratek ............................................................................................................... 58 Příloha ............................................................................................................................. 59
1 Úvod Melanom je zhoubný nádor kůţe, který vzniká z pigmentových buněk. Nejčastěji se vyskytuje na místech, která jsou vystavena přímému působení slunce. Méně často se vyskytuje na místech, která jsou chráněna před přímým působením slunce. Ojediněle můţe vzniknout na sliznici nebo v oku. Melanom nejpravděpodobněji provází lidstvo od samého začátku ale největší růst a mortalita se vyskytla v druhé polovině 20. století. Melanom je onemocnění zejména bílé rasy hlavně u osob se světlou kůţí. Po celém světě stále stoupá, kaţdý rok se zvýší nově diagnostikované případy o 5 %. V České republice se melanom v posledních letech více neţ ztrojnásobil. Nejčastěji se objevuje u lidí v produktivním věku to je mezi 40. rokem, ale stále více se objevuje u mladších jedinců. Melanom je hlavní příčinou úmrtí na koţní malignity. Představuje 1 – 2 % všech úmrtí na všechna nádorová onemocnění. Problém je třeba včas podchytit a předcházet danému onemocnění. K rizikovým faktorům patří časté opalování na slunci nebo častý pobyt v solárních studiích. Velice rizikoví jsou lidé, kteří mají na těle větší počet mateřských znamének (pigmentových névů). Sníţenou odolnost kůţe mají lidé s fototypem I. (bledá pokoţka při slunění vţdy spálí, a pokoţka se nikdy neopálí). Lidé s odolností kůţe fototyp II. (bledá pokoţka se při slunění vţdy spálí, ale pokoţka se někdy lehce opálí). Melanom je velmi sloţitá problematika, proto by se měl včas řešit a nenechávat to dojít aţ tak daleko. Měli bychom být dostatečně o tomto onemocnění informováni a dodrţovat preventivní opatření. Abychom toto onemocnění neměli, měli bychom se vyhýbat sluníčku
9
v poledních hodinách, neopalovat se více jak hodinu, nechodit do solárních studií a dostatečně se mazat opalovacími krémy. Po té bychom si měli nechat dostatečně kontrolovat mateřská znaménka, buď sami, nebo u lékaře. Tím se zmírní největší rizika pro vznik a šíření melanomu. Pokud melanom zjistíte, neoddalujte jeho léčení a nechte se včas vyšetřit a léčit. Melanom má tendenci se rychle šířit dále.
10
Stanovení cíle a hypotéz bakalářské práce
1.1
Názvem bakalářské práce je Informovanost veřejnosti o možnostech prevence melanomu. Tuto problematiku jsem si vybrala z důvodu většího výskytu daného onemocnění a příliš malé prevenci a informovanosti o něm.
Hlavní cíl:zjistit zda jsou respondenti informováni o moţnostech prevenci melanomu Vedlejší cíl:zjistit jakou prevenci, proti tomuto onemocnění provádí
Hypotézy
1.2
-
Tři čtvrtiny respondentů, bude dobře o dané nemoci informována
-
Dvě třetiny respondentů, bude znát prevenci proti tomuto onemocnění
-
Jedna třetina respondentů, nebude o daném onemocnění informována
Zdůvodnění výběru tématu bakalářské práce
Téma jsem si zvolila z několika důvodů. Tato problematika mě zaujala svou závaţností a povaţovala jsem ji za nejzajímavější. Onemocnění melanomu je mi velice blízké, vyskytlo se i u nás v rodině. Proto bych touto cestou chtěla zjistit, zda jsou lidé informováni o tomto onemocnění, zda ví jak proti tomu předcházet a v čem spočívá jejich prevence.
11
1.3
Rozčlenění bakalářské práce
Bakalářskou práci jsem rozčlenila na teoretickou a praktickou část. V teoretické části najdeme problematiku týkající se melanomu, rizikové faktory, které souvisejí se vznikem tohoto onemocnění, vyšetřovací metody, léčba a prevence proti tomuto onemocnění. V praktické části byly vyuţity zejména následující metody: dotazníkové šetření, rozbor otázek z dotazníku převedený do grafů, jejich popis. V této části seznamuji čtenáře s informacemi týkajícími se dotazníkového šetření.
12
2 Teoretická část 2.1
Kůže – cutis
Kůţe je největší orgán lidského těla, který pokrývá celý povrch těla. U dospělého člověka tvoří asi 1,7– 1,8 metrů čtverečních. Kůţe chrání před vlivy zevního prostředí jako je chlad, teplo, vlhko, tlak a průnik mikroorganismů do těla. Tloušťka kůţe je od 0,5 mm nachází se například na očních víčkách a do 4 mm na chodidlech, dlaních a zádech (Vorlíček, Abrahámová, Vorlíčková a kolektiv, 2006).
2.1.1 Pokožka – epidermis Pokoţka je povrchová část kůţe s tloušťkou přibliţně 0,2 mm, která je rozdílná podle místa na těle. Spodní hranice je zvlněná a tvoří ploché kuţelovité výběţky do škáry, to jsou epidermální čepy a pod prohlubní zasahují podobné výběţky škáry, papily. (Číhák, 2004) Pokoţku tvoří mnohovrstvý dlaţdicový epitel, jeho buňky se mnoţí v bazální vrstvě, které se posunují směrem k povrchu. Epidermis se skládá z několika vrstev. Povrchní vrstva pokoţky (stratum corneum) obsahuje zrohovatělé a odumírající buňky, které obsahují keratin. Tyto buňky se od sebe odlupují a nahradí je nové buňky, které se tvoří v zárodečné vrstvě. Bazální vrstva (stratum basale) tvoří jednu vrstvu cylindrických buněk (keratinocytů), které obsahují nad jádrem uloţený pigment melanin. V 5 % jsou přítomny světlé buňky melanocyty, které tvoří melanin. Ostnitá vrstva (stratum spinosum) se skládá z několika vrstev polygonálních buněk, které se směrem k povrchu oplošťují. Po obnaţení této vrstvy je kůţe vlhká a mokrá.
13
Zrnitá vrstva (stratum granulosum) tvoří jednu nebo více řad oploštěných buněk s oploštěnými jádry a hrubými zrny keratohyalinu. Jasná vrstva (stratum licium) je tenká vrstva, která je sloţena ze dvou aţ tří vrstev světlých plochých buněk, jejichţ jádra ztratila barvitelnost. Tato vrstva je více vyvinuta na dlaních a na ploskách nohou. Slouţí jako bariéra proti vlivům zevního prostředí. Rohová vrstva (stratum corneum) je sloţena z několika vrstev bezjaderných a zrohovatělých buněk, které se odlučují. Nejsilnější je na ploskách nohou a na daních. Keratin je velmi odolný proti mechanickým, fyzikálním a chemickým vlivům. (Nováková, 2011).
2.1.2 Škára (corium) Škára je velice prokrvená, je to vazivová elastická vrstva kůţe, sloţená z papilaris coţ je část povrchová a reticularis je část hluboká. Dlaně, chodidla a prsty jsou doplněny koţními listy, které tvoří typickou kresbu, vyuţitelnou v daktyloskopii. Štěpení kůţe, je určeno svazky kolagenních a elastických vláken, které probíhají určitým směrem v jednotlivých krajinách. Štěpitelnosti kůţe vyuţívají chirurgové, při operacích k vedení řezu z důvodu lepšího hojení a minimalizaci jizev. (Číhák, 2004).
2.1.3 Podkožní vazivo (tela subcutanea) Podkoţní vazivo je tvořeno z větší části tukem, výţiva je závisející na jeho sile a to i v dětství kdy jiţ dochází k ukládání tuku. Systémové rozloţení tuku, je u muţů a ţen rozdílné, u muţů dochází k ukládání tuku v partiích břišních a u ţen se tuk ukládá na více místech, jako jsou například prsa, stehna a hýţdě. Námi nazývané volné zakončení nervové, větvící se v kůţi, které vnímá bolest a nervová zakončení opouzdřená, která nám vytváří tělíska (terminální). Dále Krauseova kulovitá tělíska nám vnímají chlad a tělíska, která vnímají teplo, se nazývají Ruffiniho, toto tělísko je protáhlé. Vater – Paciniho tělíska vnímající tah a tlak a jsou
14
uloţena v části podkoţí. Ve škáře jsou uloţena tělíska Meissnerova, které vnímají veškeré doteky. (Mourek, 2005). Kůţe pokrývající celé tělo, je důleţitým izolantem který zamezuje průniku bakterií, chrání proti nepříznivým vlivům, které na nás z okolí útočí. Dále se stará o organismus, aby nedocházelo k tepelným ztrátám společně se změnou prokrvení. Vasodilatace odevzdává větší mnoţství tepla do okolí a vazokonstrikce za chladu, dochází k odpaření potu. Neprůchodnost ultrafialového záření, zajišťuje Melanin. Nervové receptory, které nám umoţňují styk s okolním prostředím. Ultrafialové záření můţe způsobit pigmentaci kůţe. (Fiala, Valenta, Eberlová, 2008).
2.1.4 Kožní adnexa Do koţní adnexy patří deriváty rohovějící a nerohovějící. Mezi rohovějící deriváty řadíme chlupy a nehty. Deriváty nerohovějící jsou mazové a potní ţlázy. (Nováková, 2011).
2.1.4.1 Chlupy – pili Skládají se ze tří částí, z kořene, foliklu a kmene. Kořen je uloţen v pokoţce. Na vlasový folikl se váţí drobná svalová hladká vlákna, díky tomuto svalstvu dochází k tomu, ţe se chlup napřimuje. Na tuto část, jsou dále vázány drobné mazové ţlázy. Ochlupení dělíme na tři druhy. Ochlupení primární – tímto ochlupením je pokryto tělo plodu, u kterého dochází k vývoji v děloze, toto ochlupení je velmi jemné, můţeme ho přirovnat k chmíří. Však před porodem dochází k odpadání. Ochlupení sekundární – sekundární ochlupení pokrývá při narození potomka, celé jeho tělo, kromě dlaní, rtů a plosek nohou. U muţů, toto ochlupení nepokrývá předkoţku a u ţen, malé stydké pysky. Do sekundárního ochlupení také řadíme řasy (cilia), vlasy (capilli) a obočí (supercilia). (Fiala, Valentová, Eberlová, 2009).
15
Terciární ochlupení – k tomuto ochlupení se váţe puberta. Objevuje se po jejím skončení. Mluvíme tedy o ochlupení oblasti genitálu, podpaţí a vousech. V pozdější době u muţů, dochází k objevení tohoto ochlupení v nose a zevních zvukovodech. Celkové ochlupení muţů je rozsáhlejší neţ u ţen. Alopecie, tento název je spojován s chybějícím ochlupením a hirsutismus s nadměrným ochlupením. (Fiala, Valenta, Eberlová, 2008).
2.2
Melanom
„Melanom (melonoblastom) je nádor neuroektodermový, který vychází z melanocytů, které během embryonálního vývoje vycestovaly z embryonálního základu pro nervovou tkáň typicky do kůže, ale i do jiných orgánů (oka, mening, sliznice urogenitálního a gastrointestinálního traktu). Melanoblastom (melanom) se vyskytuje typicky v kožní lokalizaci, ale vzácně a i v těchto jiných orgánech“ (Vorlíček, Abrahámová, Vorlíčková a kolektiv, 2006, str. 220).
2.2.1 Epidemiologie Incidence melanomu je závislá na geografické poloze a na typu kůţe obyvatel. Je to onemocnění bílé rasy, u Asiatů je velmi málo a u černochů je vzácný. Nejvíce jsou postiţeni lidé se světlou, málo pigmentovou kůţí (obyvatelé severského typu) a lidé, kteří bydlí v oblastech s vysokým počtem dní plného slunečního svitu. U nás incidence stále více stoupá, ve srovnání se světem patříme do skupiny s prostřední incidencí. Celosvětově melanom stoupá v průměru 4-5 % ročně. Mortalita také stoupá ale ne tak jako incidence. Nejvýznamnější je intenzita a celková denní doba slunečního záření. Melanom je častější u ţen neţ u muţů a u dětí je velmi vzácný. Postihuje spíše člověka ve středním nebo vyšším věku. V poslední době se spíše výskyt melanomu posunuje do mladšího věku.(Krajsová a Bauer, 2000).
16
2.2.2 Etiologie a patogeneze Na vývoji melanomu se podílí mnoho známých i neznámých vlivů, které toto onemocnění ovlivňují. Nejpravděpodobnější na vznik melanomu je genotyp a fenotyp hostitele. Světlá kůţe, světlé či zrzavé vlasy s neschopností se opálit jsou faktory, které způsobují menší odolnost vůči vzniku melanomu. Za rizikové faktory je také tendence k tvorbě pih po opalování. Vysoký počet melanocytárních névů a přítomnost atypických névů. Působením ultrafialového záření má sníţenou schopnost opravovat poškození DNA. Hlavní příčinou vyvolávající vznik melanomu je ultrafialové záření, sluneční záření ale i umělé zdroje. Onkogenní mutací obvykle začíná nádorová transformace melanocytů, která není účinně opravena. Za určitých podmínek můţe spustit procesy vedoucí k nekontrolovatelnému mnoţení patologicky změněných melanocytů nebo k postupnému nárůstu, které se mohou v buňce shromaţďovat a dále prohlubovat nádorové změny. (Vorlíček, Abrahámová, Vorlíčková a kolektiv, 2006). Stejně jako i jiné maligní nádory má melanom klonický charakter, to znamená, ţe vzniká z jedné nádorové transformované buňky nebo také z několika transformovaných buněk v tom samém časovém intervalu. Jestliţe změněné melanocyty nesou stejnou mutaci, mluvíme tak o polyklonálním původu, mohli by mít i heteroklonální původ, který je způsobený různými orogenními mutacemi. Výsledek je vţdy stejný, nekontrolovatelně a invazivně rostoucí melanocyty schopností se metastazovat. Dodnes není známa přesná část UV záření odpovědná na tvorbě melanomu, také není přesně zjištěno, jakým způsobem působí genotoxické UV záření na melanocyty. Sluneční záření, koţní fototyp a opalovací návyky jsou faktory podílející se na vznik melanomu, které byly prokázány v řadě epidemiologických studií.(Krajsová, 2006).
17
2.2.3 Rizikové faktory 2.2.3.1 Vliv prostředí Jediný faktor zevního prostředí, který ovlivňuje tvorbu melanomu, je sluneční záření. Nejvíce slunečního záření je v letním období ale i také v zimním období na horách.
Významnou roli hraje celková dávka záření, která dopadá na kůţi v průběhu ţivota. Ţivotní období zvýšené expozice, kde docházelo k největšímu slunění v dětství. Intenzita a četnost spálení kůţe na slunci. Opakované nebo těţké spálení kůţe. Významnou roli hraje také ozonová vrstva. (Krajsová, 2006).
2.2.3.2 Genetické faktory „Všechny uvedené prekurzorové afekce se mohou vyskytovat familiárně. Dědičný a takřka ve 100 % rizikový pro vznik melanomu je takzvaný syndrom familiárního výskytu melanomu. Dysplastické névy na rozdíl od běžných intradermálních nerizikových névů se začínají objevovat až v pubertě a mohou přibývat po celý život. Riziko melanomu u osob s dysplastickými névy je 30 krát vyšší než u osob bez těchto névů“.
(Vorlíček, Abrahámová, Vorlíčková a kolektiv, 2006, str. 221)
2.2.3.3 UV záření UV záření, které působí na melanocyty pokoţky, je hlavní příčinou vyvolání pigmentace kůţe. Velká intenzita UV záření a to nejvíce sloţka UVB vyvolávají spálení kůţe, které má za příčinu její brzké stárnutí. Touto příčinou také dochází ke vzniku koţních nádorů. Erytemový účinek je zapříčiněn kancerogenním působením UV záření.
Sluneční záření, které dopadá na zem procházející atmosférou, působí u ionizujícího zařízení jako filtr. Ozónová vrstva atmosféry v určitém mnoţství absorbuje UV sloţky slunečního záření. Atmosféra by měla absorbovat nejkratší UVC záření o vlnové délce 200 – 290 nm v celém rozsahu. Z 50% je atmosférou absorbováno UVB záření o vlnové 18
délce 290 – 320 nm. Ke kompletnímu průniku ozónovou vrstvou dochází u sloţky UVA která má vlnovou délku 320 – 360 nm. Za posledních 30 let došlo k výraznému zvýšení výskytu koţních nádorů, hlavní příčinou je ztenčená ozónová vrstva, kterou snadněji prochází UVB záření. Velmi důleţité pro Nás nyní bude dalších 50 let, ve kterých se projeví potíţe se ztenčenou ozónovou vrstvou a jejími důsledky.(Ettler, 2004).
2.2.3.4 Kožní fototyp Pro lékařské zaměření jsou uváděny dvě základní skupiny. Tyto skupiny jsou stanoveny podle pigmentace kůţe, očí, vlasů a jejich barvy.
Do první skupiny jsou zařazeni ti, kteří mají světlou kůţi, rezavé vlasy a modré oči. U těchto lidí, dochází vţdy při opalování ke spálení kůţe. Nikdy se neopálí, a proto jsou řazeny do skupiny nejohroţenějších, při působení UV záření.
Druhá skupina se skládá z tmavovlasých lidí se snědou kůţí a hnědýma očima. U nichţ dochází na slunci k opálení do hněda. Jejich kůţe je odolnější proti poškození UV zářením a nedochází u nich ke spálení kůţe. (Ettler, 2004).
Z uvedených skupin je tou nejohroţenější první skupina lidí, která se bez pouţití ochranných prostředků rychle spálí. Pro tyto osoby je velice důleţitá ochrana proti UV záření. Místo kde dochází, k nejčastějšímu výskytu nemelanţových nádorů je, obličejová část a hřbety rukou. Veškeré koţní nádory a jejich druhy jsou, velice vzácné u černé rasy, ţluté rasy a lidí se snědou pletí. Krátké nárazové, ale intenzivní sluneční záření je největším rizikovým faktorem melanomu. Poprvé v roce 1896 došlo k popsání kůţe námořníků a rolníků. Na těchto kůţích, docházelo k celoţivotnímu působení UV záření a byli na nich viditelné degenerativní změny, včetně koţních nádorů. Tehdy došlo k upozornění na škodlivost UV záření. (Krajsová a Bauer, 2000).
19
2.2.3.5 Opalování K velkým změnám v opalování došlo v minulém století, kdy došlo ke změnám pláţové mody. V této době jsou oděvem kryty pouze nezbytné partie. Také došlo k snadné dostupnosti pobytů v tropických oblastech a také se prodlouţila délka dovolené. V této době s těmito moţnostmi došlo k velkému nárůstu výskytu melanomu a veškerých nádorů kůţe. Lidé se řídí tím, je lepší být opálen, neţ být bledý. Nově vzniklé melanomy jsou z 60 aţ 90% vzniklé ze zvýšené působení slunečního záření. (Ettler, 2004).
Zvýšením melaninové pigmentace kůţe, dojde k opálení. Opálení se objeví po působení slunečního záření, ale opálit se můţeme také díky umělým zdrojům UV záření.
IDP (immediate pigmentation darkening) touto zkratkou je označeno časné opálení, které ihned vyvolává fotooxidaci melaninu v pokoţce. Za příčinu je uváděno UVA záření, první změny jsou zjevné po několika minutách od styku se zářením.
DPD (delayed pigmentation darkening) označení DPD je uvedeno pro pozdní opálení. Toto opálení se projevuje po jednom aţ dvou dnech a po vytvoření nového melaninu a působením UVA ale i UVB záření. Pokud dojde k oslunění, dostaví se pokles melaninu ve vrstvě bazální a přenese se do horní partie a střední partie pokoţky. Touto příčinou nastane výraznější zhnědnutí kůţe. Díky úbytku melaninu ve vrstvě bazální, můţe dojít k novému vytváření. Doba, která se uvádí, pro olupování rohové vrstvy jsou čtyři týdny. Hlavním důvodem je průchod melaninu všemi vrstvami pokoţky.
Pokud dojde k nadměrnému působení UV záření ale i UVB záření, kůţe se spálí a to v různých intenzitách. Mnoho lidí, kteří mají po opálení zčervenalou kůţi, jsou přesvědčeni o přirozené fázi opálení a nevěnují tomu ţádný zřetel. Dojde li ke spálení kůţe v takovém rozsahu, ţe se objevují puchýře, nebo přetrvávající bolest delší jak 20
jeden den, jedná se o těţké spálení. Studie, které jsou prováděny dokazující to, čím vícekrát dojde ke spálení kůţe, tím větší je moţnost vznik melanomu. Do nejohroţenější skupiny pro vytvoření melanomu, zařazujeme spálení kůţe v dětském věku. Vznik melanomu však nemůţeme potvrdit tím, ţe k němu dojde, po spálení kůţe. Pro vznik melanomu je větší pravděpodobnost u lidí, kteří se opalují občas, neţ u lidí, na které působí UV záření dlouhodobě. Tito lidé mají menší prostupnost záření pokoţkou. (Krajsová, 2006)
2.2.3.6 Solária K rozšíření solárií došlo v 70. letech předchozího století. Na celém světě neustále stoupá počet lidí, navštěvujících solární studia jen v Americe, tyto studia navštěvují dvě desítky miliónu lidí ročně. Z 50% jsou návštěvníky ţeny a poté dospívající mládeţ. Solární lampy v této době pracují s UV zářením o síle 320 – 400 nm a slabším UVB zářením o 280 – 320 nm. UV záření, které působí na kůţi v soláriu je dvou a třínásobné neţ přírodní UVA záření.
Informace které dostanete v soláriích od zaměstnanců nebo majitelů, mluvících o vhodnosti tohoto opalování při kterém dochází k přípravě kůţe na dovolené v tropických zemích. Je to na jednu stranu pravdivé, protoţe kůţe má jiţ ochranu, pigmentovou vrstvu a je moţné poté opalování při pouţití slabších ochranných krémů. Pokud
se
však
podíváme
z druhé
strany.
Při
návštěvách
solárií
dochází
k mnohonásobnému zvýšení UV záření na kůţi, neţ u opálení přírodní cestou a tedy jsou zvýšena rizika poškození kůţe.
Mnoho neţádoucích účinků, které na kůţi při UV záření v soláriích působí, nám mohou kůţi spálit, vyvolat alergickou reakci a můţe dojít i k poškození očí. Chromozomální poškození je vyvoláno UVA zářením. Toto UVA záření působí na degeneraci kůţe a můţe úplně zastavit chromozomální opravu poškozených částí. Pokud dojde ke
21
vzniku melanomu, je s tím vznikem úzce spojeno ţivotní období, kdy docházelo k velkým dávkám záření a velké intenzitě opalování. Na základě informací získaných v soláriích, není moţné vymazat výskyt melanomu ve spojení se soláriem. Lidé, kteří by pro opálení navštěvovali pouze solární studia a neprováděli by další moţnost opálení přírodní cestou, bylo by pro ně lepším způsobem, neţ kombinace solária a přírodního slunce. Důvodem je, ţe se sčítá dávka UV záření, která po dobu ţivota na kůţi působí. Zvýšení rizika poškození kůţe se zvětšuje kaţdou dávkou záření. (Ettler, 2004)
2.2.4 Prevence melanomu Na celém světě neustále narůstá výskyt melanomu, tento nádor je velmi váţným zdravotním postiţením. Profesor Ackerman, který se melanomem a veškerými nádory zabývá, označil melanom jako nádor, na který by nemusel pacient zemřít, pokud je zachycen v počátečním stádiu. Důvodem vysoké procesuálnosti úmrtí na toto onemocnění je špatná někdy i vůbec ţádná informovanost obyvatelstva. Dalším důvodem jsou lidé, kteří nechtějí měnit svůj styl ţivota, který by jim pomohl tomuto onemocnění předcházet. Populace, která by dokázala svůj ţivotní styl změnit, jsou děti a mladí lidé. Mezi nejohroţenější pro vznik melanomu řadíme lidstvo ve středním věku a lidi postarší. Právě tyto osoby, by měli být dobře o tomto onemocnění informováni. (Krajsová, 2006)
2.2.4.1 Primární prevence Výskyt melanomu, můţeme sníţit právě dodrţováním primární prevence. Hlavní cíl, který je kladen na primární prevenci, je sníţení výskytu tohoto onemocnění. Velmi těţké je však hodnocení výsledků. Tyto prevence jsou plánované dlouhodobě předem a vyhodnotit jejich výsledky je moţné nejdříve po jedné aţ dvou desítkách let.
Nejjednodušší změnou, kterou můţeme výskyt ovlivnit, je změna, opalování a celkového pobytu na slunci. Vţdyť ze 70 % veškerých melanomů je způsobeno 22
nadměrným pobytem na slunci. Za hlavní zásadu primární prevence, je povaţováno správné opalování obyvatelstva. Velký cíl je kladen na dodrţování této prevence nejohroţenější skupinou. Aby bylo moţné zrealizovat správné dodrţení zásad, byla by k tomu potřebná správná a dostatečná informovanost lidí. Nyní je informovanost prováděna pomocí informačních letáčků v lékárnách, v nemocnicích, u lékařů a pomocí médií. (Krajsová a Bauer, 2000).
Mezi nejdůleţitější zásady opalování řadíme, vyhýbání polednímu slunci v časovém intervalu od 11 hodin do 14 hodin. Pokud tento interval budeme dodrţovat, sníţíme tím působení UVB záření aţ o 80 %. Dále sníţíme riziko pouţíváním vhodných krémů na opalování. Vhodnost krémů určujeme podle barvy kůţe a přibliţné vzdálenosti od rovníku, čím světlejší kůţe, tím silnější ochranný faktor. Však dojde li ke spálení kůţe, je nutné úplné zamezení pobytu na slunci aţ do doby úplného zahojení. Veškeré aktivity dětí, se nedoporučují plánovat na polední hodiny. Parky, hřiště a dětské herní koutky by měli být dostatečně zastíněny. Dalším cílem, o které se stará tato prevence, je ochrana ozónové vrstvy, která sniţuje UVB záření dopadající na zem. Do skupiny nejohroţenějších řadíme malé děti, dospívající mládeţ, obyvatelé, kteří se rychle spálí a osoby, které mají dysplastické névy. Největší zaměření, by se mělo zaobírat malými dětmi a dospívající populací. Právě oni jsou těmi nejohroţenějšími. Při předávání informací je vhodné seznámit obyvatelstvo o špatném působení solárií. (Ettler, 2004)
2.2.4.2 Sekundární prevence Účinek sekundární prevence, je moţné rychleji vyhodnotit. Mezi základní prvek je zařazeno včasné rozpoznání melanomu jiţ v začátku. Tímto rychlým rozpoznáním, je moţné zamezit jeho rozšíření. „Včasné rozpoznání melanomu by nemělo být problémem, jak již v roce 1978 napsal Davis, melanom píše na kůži svým vlastním inkoustem vzkaz, který je pro každého viditelný a čitelný“. (Krajsová, 2006, str. 269).
23
Sekundární prevence má za cíl, naučit obyvatele, při své kontrole těla rozpoznat začínající vytváření nádoru. Tato prevence dbá i na to, aby o správném a v časném rozpoznání byli dobře informováni jak všeobecní lékaři, tak specialisté a zdravotníci. Jde o to, aby lékaři mohli jiţ v počátku po diagnostikování, nasadit takovou léčbu, která by zamezila rozšíření. Nejen na lékařích je včasné rozpoznání melanomu. Je velmi potřebné, aby lidé prováděli takzvané „samo vyšetření“. Tento krok můţe pomoci se sníţením tohoto onemocnění v rozšířeném stádiu. Proto se při provádění informovanosti rozdávají letáky, které zobrazují melanom v počátečním stádiu. Samo vyšetření dle průzkumu obyvatelstva provádí mladí a dospívající lidé. Tito obyvatelé ho provádí v dostatečné míře, ale lidé staršího věku, kteří jsou nejohroţenější a to hlavně starší muţi, toto samo vyšetření provádí minimálně nebo vůbec. Proto by se měla informovanost obrátit i k těmto ohroţeným obyvatelům naší země. Při provádění preventivních informovaností o melanomu jak v České republice, tak v jiných zemích bylo zjištěno, ţe laická veřejnost je ve velmi malém mnoţství schopna, včas rozpoznat začínající projev melanomu. Základním předpokladem, při podezření na toto onemocnění je, návštěva lékaře a včasné odeslání ke speciálnímu vyšetření. Podle odborných lékařů, kteří povaţují samo vyšetření za nejdůleţitější krok pro včasné diagnostikování melanomu, je prováděno ve velmi malém mnoţství a proto, k nim pacienti docházejí aţ v pokročilém stádiu. Kladou proto velké poţadavky na to, aby byli obyvatele při výukových programech informováni i o správném samo vyšetření. Sekundární prevence se snaţí o sníţení obyvatel s rozšířením stádiem melanomu, dbá i na dřívější rozpoznání i laiky. (Krajsová a Bauer, 2000)
2.2.4.3 Chemoprevence melanomu Cílem chemoprevence je zabránit vzniku zhoubných nádorů pomocí přírodních látek, ale i některých syntetických látek. To v jakém je genetickém stavu organismus a jaké vlivy na něj působí, jsou základním prvkem pro vznik melanomu. Kaţdý z nás je osobou, u které se můţe melanom projevit, velmi záleţí na určitých počtech genů. Chemoprevence se vyuţívá u lidí, u kterých je moţné rozpoznání rizikovosti a moţnosti kladných výsledků. Za nejrizikovější osoby jsou povaţováni ti, kteří jiţ melanomem byli postiţeni nebo mají dyspastická znaménka. Látky, které mají předpokládanou 24
chemoprevnci, jsou retinoly ale taká COX – 2 inhibitory. Dále se v chemoprevenci zkouší látky, s antioxidačním účinkem, jako hlavní mezi ně řadíme vitamín A, E, D a Beta Karoten. (Krajsová, 2006)
2.2.5
Samo vyšetření pokožky
Preventivně vyšetřit pokoţku můţeme sami doma. K tomu to samo vyšetření budeme potřebovat dvě zrcátka a fén. Při kontrole pokoţky na obličeji a na uši, při které pouţijeme zrcátko. Ke kontrole pokoţky hlavy nám právě poslouţí fén. Dále kontrolujeme krk, prsa u ţen i pokoţku nacházející se pod prsy a břicho. Pomocí zrcátka si zkontrolujeme lokty, paţe a podpaţí. Nezapomínáme na předloktí, hřbet ruky a dlaň. Stehna, nohy, nárty a chodidla se kontrolují v sedě. Nezapomínáme na nehty a poté si pomocí zrcátka provedeme kontrolu genitálií. Dolní část trupu, boky, hýţdě, zadní část stehen si vyšetříme pomocí dvou zrcátek. Tyto dvě zrcátka také pouţijeme k vyšetření týlu, ramen a zad. (www.bioderma.com)
2.2.6 Prognostické faktory u melanomu Za nejdůleţitější faktor u melanomu je prognóza tloušťky nádoru, kterou nám svým výzkumem udává Breslow. Tloušťka nádoru je měřená v milimetrech. Odhadnout jí však můţeme i podle vyklenutí. Nejpřesnější je histologie. Breslowa řadíme do čtyř rozmezí. Do 0,75 mm kde nádor není schopen metastazovat a stačí jen chirurgické odstranění nádoru. Od 0,76 mm do 1,49 mm, kde se nádor mírně vyvyšuje nad okolí zde je prognóza neurčitá. Od 1,5 mm do 2,99 mm má nádor vertikální růst a prognóza se zhoršuje. Nad 3,0 mm je nádor hodně pokročilý a pravděpodobně jsou zde i vzdálené metastázy. (Krajsová, Bauer, 2000).
2.2.7 Známky časného růstu melanomu Mění se zabarvení znaménka na skvrnité, skvrnité, mění se i velikost a dochází ke zvětšení do plochy. Další postřehnutelné změny jsou u okrajů a tvarů, loţisko je
25
nepravidelné, povrch je pokryt drobnými šupinami a v mnoha zjištěných případech si lidé stěţují na nepříjemné svědění. Vypouklé a krvácivé znaménko je známkou rozšířeného růstu nádoru. V tomto případě je nutností koţní vyšetření. Pokud dojde k podezření na melanom, další vyšetření a péče je poskytována speciálními melanomovými centry. (Krajsová a Bauer, 2000)
2.2.8 Vyšetřovací metody 2.2.8.1 Laboratorní vyšetření Do vyšetřovacích metod patří i laboratorní vyšetření. Vyšetřuje se kompletní krevní obraz. Lidé, kteří se léčí na onkologii jsou těmito krevními testy zatěţovány vţdy, před započetím další onkologické léčby. Je důleţité, aby nedocházelo k velkému zatíţení jater a ledvin léčbou. Nádorové markery, které skládají z hormonů nebo enzymů, které jsou obsaţeny v krvi společně s bílkovinami. Toto vyšetření je pouze doplňkem k hlavním vyšetřením. Pokud dojde ke zvýšení markerů, neznamená to, ţe se hned jedná o onkologické onemocnění. Jiné choroby mohou být tímto zvýšením také doprovázeny. Další vyšetření, které se řadí do laboratorních, je vyšetření mikroskopické. Toto vyšetření je děleno na dvě hlavní skupiny a to na biopsii a na cytologii. Biopsie je prováděna punkčně. K punkci je pouţita jehla, která prochází kůţí a odebere se část tkáně z potřebné části orgánu. Tento odebraný vzorek se kontroluje pod mikroskopem. Biopsie se provádí ve více druzích. Vakuová biopsie se provádí, pokud je potřebné získat velmi kvalitní vzorek. Další kvalitnější moţnost odběru je prováděna speciální jehlou, která je zkosená. Díky tomuto zkosení dojde k odebrání části tkáně ve velikosti vnitřního průměru této jehly. (Eckschteger, Průša, 2002). Cytologie se provádí pomocí punkce. Tato vyšetření umoţňuje zhodnocení a vyšetření buněk. Vyšetření buněk se provádí dvěma způsoby laváţí nebo stěrem a poté je vzorek
26
zkoumán pod mikroskopem. Vyšetření kostní dřeně pro zjištění krvetvorby nebo pro vyšetření s ohledem na onkologické onemocnění se provádí sternální punkcí. (Šafránková, Nejedlá, 2006)
2.2.8.2 Rentgenové vyšetření Rentgenové vyšetření se provádí zobrazením určitých částí těla na rentgenovém snímku pomocí rentgenového záření. Například snímek plic, kostí, břicha. Dále je moţné rentgen zobrazit i v určitých částech trávicího traktu a dalších dutých orgánů. K tomuto zobrazení je potřebná kontrastní látka, která provede zobrazení potřebného orgánu. (Slezáková a autorský kolektiv, 2010).
2.2.8.3 CT (computerová tomografie) Tento přístroj pracuje stejně jako rentgen. CT je ale trochu odlišné vyšetření. Schopnost CT vyšetření je zobrazit poţadovaný orgán v řezu. Tento přístroj pracuje s velkou přesností rozlišení. Uvádí se přesnost v milimetrech. Toto vyšetření se provádí za pouţití kontrastní látky, ale také bez jejího pouţití. (Vorlíček, Abrahámová, Vorlíčková a kolektiv, 2006)
2.2.8.4 MR (magnetická rezonance) Tato metoda vyšetření nepracuje s RTG zářením. Jeho vhodnost se uvádí pro vyšetření měkkých tkání. Magnetická rezonance se nejčastěji pouţívá pro vyšetření mozku. Byla označena jako nejvýznamnější vyšetřovací metoda pro zobrazení nádorů. Ne všichni lidé, mohou toto vyšetření podstoupit. Jedná se o osoby s kardiostimulátorem. (Vorlíček, Abrahámová, Vorlíčková a kolektiv, 2006)
27
2.2.8.5 Ultrasonografie Jedná se o ultrazvukové vyšetření, pracující s ultrazvukovými vlnami. Je prováděno sondami, které mají schopnost vysílat ale i přijímat odrazy ultrazvukových vln. Toto vyšetření je bezbolestné, rychlé a nezatěţuje oproti jiným vyšetřením pacienta zdlouhavou přípravou. Lékaři při tomto vyšetření posuzují orgán na obrazovce. Poţadovaný orgán je zobrazován v kruhové výseči k lepší orientaci. (Slezáková a autorský kolektiv, 2010).
2.2.8.6 Lymfografie Pomocí speciálního modrého barviva se provede zobrazení podkoţí. Místo, které se tímto barvivem zobrazuje, je meziprstí. Toto zobrazení se pouţívá pro vyšetření mízního systému. Po zobrazení míznic se provede zavedení tenké jehly s kontrastní látkou. Poté dochází k opakovanému rentgenování, které se opakuje následující den. (Eckschlager, Průša, 2002).
2.2.8.7 Dermatoskopie Dermatoskopické vyšetření je vyšetření neinvazivní. Zobrazuje pigmentové struktury a morfologické změny pokoţky, které jsou viditelné i pouhým okem. Pro toto vyšetření se pouţívá ruční přenosný dermatoskop. Je to 10× aţ 20× větší lupa, která umoţňuje pozorovat pigmentové skvrny i barevně. Tato metoda je také označována jako koţní mikroskopie a byla zavedena do dermatologické praxe Goldmanem. Tato metoda se postupně vyvíjela a stala se populární pro dermatology. Dermatoskopie se vyuţívá hlavně pro diagnostiku koţního melanomu. Jejím cílem je identifikovat chirurgické odstranění maligní pigmentové skvrny. Dermatoskop se v poslední době stává součástí v dermatologických ambulancích nebo v melanomových poradnách. Pro správné pouţití jsou však nezbytné tyto dvě základní podmínky. Je to dostatečná zkušenost v diagnostice melanomu a odborné vyškolení dermatoskopickém vyšetření. Základní dermatoskopický termín je pigmentová síť. Je to obraz, který je tvořen řadou různě pobíhajících pigmentových linií. (Krajsová, 2006)
28
2.2.9 Léčba melanomu 2.2.9.1 Chirurgická léčba Léčba chirurgickou metodou se provádí odstraněním primárního loţiska s určitým lemem okolní zdravé tkáně a to i do dostatečné hloubky. Odstranění postiţených regionálních uzlin prokazatelně zlepšuje prognózu choroby. Včasný záchyt metastáz na uzlinách, se pouţívá metoda, kde se odstraní sentinelové uzliny v určité spádové oblasti. Nejdříve se ale před tím musí označit barevně nebo radioizotopem. Lymfadektomie se provádí, pokud se jedná o postiţení nádorem. (Vorlíček, Abrahámová, Vorlíčová a kolektiv, 2006)
2.2.9.2 Chemoterapie Chemoterapie je pouţívání zvláštních typů léků cytostatik, které ničí nádorové buňky a zabraňují růst a mnoţení nádorových buněk. Nepoškozují jen nádorové buňky ale i zdravé buňky. Nejvíce leukocyty a střevní epitel. Chemoterapie se pouţívá jako samostatná léčba nebo i v kombinaci s radioterapií. Cytostatika jsou v nejčastějších případech podávány intravenózně či perorálně. Podávání intravenózním způsobem je prováděno na předloktí nebo na hřbetě ruky. Kam by se cytostatika neměla podávat je místo loketní jamky. Hlavní zásadou pro přípravu cytostatik je bezpečnostní box s laminárním prouděním. Neţádoucí účinky, které se při léčbě chemoterapií můţou ale i nemusí objevit, vyţadují medikamentózní léčbu, která závisí na váţnosti. Ne vţdy je k těmto neţádoucím účinkům potřebné uţívat léky. (Šafránková, Nejedlá, 2006). „Chemoterapie progredujícího melanomu má minimální a většinou krátkodobý efekt. Uzlinové a kožní metastázy sice v 10-30 % případů regredují, ale nádor se šíří často do jater, CNS nebo jakéhokoliv jiného orgánu“ (Krajsová a Bauer, 2000, str. 59)
2.2.9.3 Radioterapie Tato léčba je prováděna za pomocí záření. Je podáváno ve vysokých dávkách energie, která vysílá paprsky nebo částice, které jsou určené k léčbě nádorů. V této době se 29
pouţívají záření X-rtg paprsky elektronů alfa a beta částic. Dále jsou pouţívány radioaktivní látky, jako je kobalt radium, iridium a cesium. Tento léčebný proces je povaţován za druhý nejstarší způsob léčby nádorových onemocnění. (Chovancová, Vašková, 2002) Radioterapie se pouţívá na oblast, kde je postiţení regionálních uzlin a kde není moţná chirurgická léčba. Paliativní radiační léčba je indikována popřípadě kostních a mozkových metastáz. (Vorlíček, Abrahámová, Vorlíčková a kolektiv, 2006).
30
3 Praktická část 3.1
Použitá metoda
K vypracování mé bakalářské práce byl pouţitý kvantitativní výzkum. Sběr dat probíhal formou dotazníkového šetření, které bylo určeno veřejnosti od 15 let a více. Dotazník obsahoval 19 otázek. Z toho tři otázky se týkaly identifikačních údajů – Věk, pohlaví a povolání. Ostatní otázky se týkaly informovanosti veřejnosti o moţnostech prevence melanomu, zda vědí, ţe prevence melanomu existuje a zda vědí, ţe tato nemoc existuje. Některé otázky byly uzavřenou formou a některé otázky byly otevřenou formou. Respondenti měli vţdy označit jednu moţnost z odpovědí.
3.2
Charakteristika zkoumaného prostředí
Daný výzkum byl prováděn v Třebíči na koţní ambulanci MUDr. Pavlasové a u obyvatel Moravských Budějovic, který probíhal v období ledna – dubna 2012. Celkově bylo rozdáno 110 dotazníků, z toho 10 dotazníků nebylo moţnou pouţít k vyhodnocení tohoto výzkumu praktické části mé bakalářské práce. Dotazník nebyl buď vůbec vyplněný, nebo byl nečitelný. Návratnost činila 90,9 %. K samotným výsledkům bylo moţné pouţít 100 dotazníků.
3.3
Charakteristika zkoumaného souboru
Tento výzkumný soubor tvořili ţeny a muţi z okresu Třebíč. Na otázky odpovědělo 100 respondentů. V dotazníkovém šetření respondentů bylo největší část ţen, která činila 62 % a 38 % můţu, které činili nejmenší zastoupení.
31
3.4
Výsledky dotazníkového šetření
Otázka č. 1 Slyšeli jste někdy pojem melanom?
Graf 1: Setkání s pojmem melanom (zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku slyšeli jste někdy pojem melanom odpovídalo 100 respondentů. Odpověď ano slyšeli, uvedlo 79 (79 %) respondentů. Na odpověď něco mi ten název říká, odpvědělo 13 (13 %) respondentů a na odpověď neslyšeli odpovědělo 8 (8 %) respondentů.
32
Otázka č. 2 Melanom podle vás je?
Graf 2: Znalost pojmu melanom (zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku melanom podle vás je nevyplnilo 15 (15 %) respondentů. Rakovinu kůţe nebo koţní nádor vyplnilo 62 (62 %) respondentů. Nádor nebo rakovina odpovědělo 15 (15 %) respondentů. Potíţe s kůţí vyplnili 4 (4 %) respondenti a mateřské znaménko také odpověděli 4 (4 %) respondenti.
33
Otázka č. 3 Byli jste někdy informováni o prevenci melanomu, pokud odpovíte ano, kde jste informaci získali?
Graf 3: Zdroj informací (zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku byli jste někdy informováni o prevenci melanomu odpovědělo 100 respondentů. Neinformováno bylo 45 (45 %) respondentů. Dalších 55 (55 %) respondentů bylo informováno o prevenci tohoto onemocnění. Z toho 17 (17 %) respondentů informaci získali u lékaře. Z tisku jako jsou časopisy, noviny, letáky uvedlo 11 (11 %) respondentů. Z televize nebo internetu uvedlo 23 (23 %) respondentů. 2 (2 %) respondentů uvedlo v rodině. Ve škole byl informován 1 (1 %) respondent a v solárním studiu byl také informován 1 (1 %) respondent.
34
Otázka č. 4 Vyskytlo se u Vás v rodině toto onemocnění?
Graf 4: Výskyt melanomu v rodině (zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku vyskytlo se u Vás v rodině toto onemocnění, odpovídalo 100 respondentů. Z toho většina 57 (57 %) respondentů uvedla ţe se u nich v rodině toto onemocnění nevyskytlo. 24 (24 %) respondentů neví o tom ţe by se u nich melanom vyskytl a 19 (19 %) respondentů uvedlo ţe se toto onemocnění u nich v rodině vyskytlo.
35
Otázka č. 5 Dodrţujete preventivní opatření proti rakovině kůţe?
Graf 5: Dodržování prevece (zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku dodrţujete preventivní opatření proti rakovině kůţe, odpovědělo 100 respondentů. 49 (49 %) respondentů odpovědělo ţe dodrţuje preventivní opatření proti rakovině kůţe. 44 (44 %) respondentů odpovědělo ţe minimálně dodrţuje toto preventivní opatření a zbylých 7 (7 %) respondentů toto preventivní opatření nedodrţuje vůbec.
36
Otázka č. 6 Provádíte na svém těle kontrolu mateřských znamének?
Graf 6: Kontrola znamének (Zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku provádíte na svém těle kontrolu mateřských znamének, odpovědělo 100 respondentů. Na odpověď ano, provádím, odpovědělo 35 (35 %) respondentů. Na odpověď občas, odpovědělo 41 (41 %) respondentů a na odpověď neprovádím, odpovědělo nejméně respondentů a to 24 (24 %).
37
Otázka č. 7 Pokud byla vaše odpověď na předchozí otázku Ano, jakým způsobem kontrolu provádíte?
Graf 7: Způsob kontroly (Zdroj: Vlastní výzkum) Na tuto otázku, odpovědělo ze 100 respondentů 53 (53 %). Z toho 15 (15 %) respondentů odpovědělo, ţe kontrolu mateřských znamének, si nechávají kontrolovat u lékaře. Pohledem, provádí kontrolu mateřských znamének 33 (33 %) respondentů. Další 3 (3 %) respondenti uvedli, provádění kontroly pohmatem. Za méně pochopitelnou kontrolu, uvedli 2 (2 %) respondenti pouţití krému na opalování. Zbylých 47 (47 %) respondentů na tuto otázku neodpovědělo.
38
Otázka č. 8 Kolik hodin denně v létě trávíte na sluníčku?
Graf 8: Denní doba na slunci (Zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku kolik hodin denně v létě trávíte na sluníčku, odpovědělo 100 respondentů. Z toho 33 (33 %) respondentů odpovědělo, ţe v létě pobývá na sluníčku 1 – 2 hodiny. 42 (42 %) respondentů pobývá 3 – 4 hodiny na sluníčku a zbylých 25 (25 %) respondentů pobývá na sluníčku 5 a více hodin.
39
Otázka č. 9 Jakou dobu trávíte na sluníčku při opalování?
Graf 9: Doba opalování (Zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku jakou dobu trávíte na sluníčku při opalování, odpovědělo 100 respondentů. Z toho 33 (33 %) respondentů se neopaluje vůbec. Zbylých 67 (67 %) respondentů se opaluje. 27 (27 %) respondentů se opaluje 1 hodinu. 2 hodiny se opaluje také 27 (27 %) respondentů a 3 a více hodin se opaluje nejméně respondentů a to 13 (13 %).
40
Otázka č. 10 Pouţíváte opalovací krémy?
Graf 10: Použití opalovacích krémů (Zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku pouţíváte opalovací krémy odpovídalo 100 respondentů. Odpověď Ano, pouţívám vyplnilo nejvíce respondentů a to 57 (57 %). Občas pouţívá opalovací krémy 18 (18 %) respondentů a na odpověď nepouţívám odpovědělo 25 (25 %) respondentů.
41
Otázka č. 11 Jak silný opalovací krém pouţíváte?
Graf 11: Ochranný faktor (Zdroj: Vlastní výzkum) Na tuto otázku odpovídalo 100 respondentů. Opalovací krém nepouţívá 25 (25 %) respondentů a zbylých 75 (75 %) respondentů opalovací krém pouţívá. Z toho jich 15 (15 %) pouţívá opalovací krém s faktorem 5 – 10. Ochranný faktor 15 – 20 pouţívá největší část respondentů, to je 41 (41 %). Dalších 19 (19 %) respondentů pouţívá opalovací krém s ochranným faktorem 30 – 50.
42
Otázka č. 12 Navštěvujete solární studia?
Graf 12: Solární studia (Zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku, zda navštěvujete solární studia, odpovědělo 100 respondentů. Nejvíce respondentů uvedlo, ţe solární studia nenevštěvuje a to 91 (91 %). Zbylých 9 (9 %) respondentů uvedlo, ţe solární studia navštěvuje.
43
Otázka č. 13 Jak často solární studia navštěvujete?
Graf 13: Návštěva solária (Zdroj: Vlastní výzkum) Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří solární studia navštěvují. Na otázku jak často solární studia navštěvují, odpovědělo 9 respondentů. Z toho 5 (56 %) respondentů, navštěvuje solární studia kaţdý týden a ostatní 4 (44 %) respondenti solární studia navštěvuje jedenkrát za měsíc.
44
Otázka č. 14 Víte, jaká rizika mohou mít za příčinu solární opalování?
Graf 14: Rizika solárií (Zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku víte, jaká rizika mohou mít za příčinu solární opalování, odpovědělo 100 respondentů. Největší část respondentů odpovědělo, Ano vím a to 84 (84 %). Ostaních 16 (16 %) dotazovaných respondetů odpovědělo, ţe neví.
45
Otázka č. 15 Myslíte, ţe dlouhodobý pobyt na slunci nebo při solárním opalování je škodlivý?
Graf 15: Škodlivost dlouhodobého pobytu na slunci a v soláriu (Zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku zda si respondenti myslí, ţe dlouhodobý pobyt na slunci nebo při solárním opalování je škodlivý, odpovědělo 100 respondentů. Z toho 61 (61 %) respondentů si myslí, ţe určitě ano a ostatních 39 (39 %) respondentů odpovědělo, zdravé to asi nebude.
46
Otázka č. 16 Zaujal Vás můj dotazník?
Graf 16: Zaujatost dotazníkem (Zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku zujal Vás můj dotazník, odpovědělo 100 respondentú. Nejvíce respondentů odpovědělo Ano a to 93 (93 %). Nejméně respondetů odpovědělo Ne a to 7 (7 %).
47
Otázka č. 17 Uveďte Váš věk?
Graf 17: Váš věk (Zdroj: Vlastní výzkum) Na tuto otázku uveďte Váš věk zodpovězelo 100 respondentů. Do skupiny 15 – 20 let se řadilo 14 (14 %) respondentů. Do skupiny 21 – 30 let se řadilo 22 (22 %) respondentů. 29 (29 %) respondentů se řadilo do skupiny 31 – 40 let. Skupina 41 – 50 let byla zaplněna 17 (17 %) respondenty a do skupiny 51 a více let se zařadilo 18 (18 %) respondentů.
48
Otázka č. 18 Jaké je Vaše pohlaví?
Graf 18: Pohlaví (Zdroj: Vlastní výzkum) Nejrozšířenější skupinou respondentů byli ţeny, které byly zastoupeny 62 (62 %). Ostatních 38 (38 %) respondetů tvořili muţi.
49
Otázka č. 19 Jaké je Vaše povolání?
Graf 19: Povolání (Zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku jaké je Vaše povolání, odpovědělo 100 respondentů. Největší část respondentů se řadila do skupiny dělník s počtem 44 (44 %). 21 (21 %) respondantů uvedlo, ţe jsou zaměstnáni jako státní zaměstnanci.19 (19 %) respondentů uvedlo, ţe jsou studenti. Důchodci byli zastopeni 11 (11 %) respondenty. 3 (3 %) respondenti uvedli, ţe jsou na mateřské dovolené a zbylé 2 (2 %) jsou nezaměstnanými.
50
3.5
Diskuze
Cílem této práce bylo zjistit, zda je veřejnost informována o prevenci melanomu a zda mají informace o tomto onemocnění. Abych dostala tyto informace pro mou bakalářskou práci, tak jsem vybrala kvantitativní výzkum, při které jsem pouţila metodu dotazování, otázky formou dotazníkového šetření v okresu Třebíč. Dotazníků bylo rozdáno 110, návratnost byla 90, 0 % coţ je 100 dotazníků. Rozdání a vybrání bylo v období leden aţ duben 2012. Dotazník byl zaloţen z 19 otázek. Z toho jich bylo 5 otevřených otázek a 14 uzavřených otázek. K první hypotéze se vztahovala otázka č. 1, 2, 3 a 4 K druhé hypotéze se vztahovala otázka č. 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14 a 15 Otázka č. 17, 18, 19 byla pouze informativní. Teď bych se v této diskuzi chtěla pokusit o shrnutí odpovědí na dané otázky. Některé odpovědi dopadly podle mé představy, některé zase dopadly hůře a některé odpovědi mě i překvapily. V první otázce jsem se dotazovala, zda respondenti slyšeli někdy pojem melanom. Nejvíce respondentů odpovědělo, ţe tento pojem slyšeli, bylo jich (79 %). Však našli se i tací, kteří o tomto pojmu nic neslyšeli. Nebylo jich mnoho, jednalo se o (13 %) respondentů. (Graf č. 1). Následující otázka, která navazovala na první, pojednávala o tom, ţe respondenti měli popsat, co podle nich melanom je. Nejvíce odpovědí, se kterými jsem se setkala, bylo správné označení melanomu, jako rakovina kůţe či koţní nádor. Těchto respondentů, kteří pouţili toto označení, bylo (62 %). Dalších (15 %) respondentů označilo melanom jako nádor. Setkal jsem se i s respondenty, kteří na tuto otázku neodpověděli. Těchto respondentů bylo (15 %). (Graf č. 2).
51
Třetí otázka pojednávala o tom, zda byli někdy respondenti informováni o prevenci melanomu. Pokud ano, kde tuto informaci získali. Co mě na této otázce zarazilo, ţe mnoho respondentů, kterých bylo (45 %) nebylo vůbec informováno. Zbylých (55 %) respondentů bylo buď informováno z médií, u lékaře, v rodině, škole ale také i v solárním studiu. (Graf č. 3). Vyskytlo se u Vás v rodině toto onemocnění? Tato otázka byla poloţena jako čtvrtá. Velice mě potěšilo, ţe u nejvíce respondentů, kterých bylo (57 %) se toto onemocnění nevyskytlo. V (19 %) se toto onemocnění bohuţel vyskytlo. (Graf č. 4). Z mé první hypotézy, že většina respondentů je informována o melanomu, lze tedy usoudit, že jsem se moc nemýlila a hypotéza byla potvrzena. Další otázky uvedené v dotazníkovém šetření pojednávají o dodrţování prevence. V páté otázce jsem se dotazovala na dodrţování preventivních opatření proti rakovině kůţe. (49 %) respondentů odpovědělo na tuto otázku, ţe preventivní opatření dodrţují. Pouhých (7 %) respondentů uvedlo, ţe prevenci nedodrţují vůbec. (Graf č. 5). V následující otázce, jsem se ptala, zda respondenti provádí kontrolu svých mateřských znamének. Na tuto otázku mi bylo (4 %) respondenty odpovězeno, ţe kontrolu provádí občas. Však (24 %) respondentů odpovědělo, ţe kontrolu neprovádí. Zbylých (35 %) respondentů tuto kontrolu provádí. (Graf č. 6). Další otázka, která navazuje na předchozí otázku, se ptala respondentů, jakým způsobem kontrolu provádí. (15 %) jich uvedlo, provádění kontroly u lékaře. Další skupina, ve které bylo (33 %) respondentů provádí kontrolu pohledem. Zaráţející pro mě byla odpověď u (2 %) respondentů, kteří uvedli za způsob kontroly pouţití opalovacího krému. (Graf č. 7). Osmá otázka se týkala, doby denního pobytu na slunci. Velké mnoţství respondentů to je (42 %) uvedlo, ţe kaţdý den tráví na slunci 3 – 4 hodiny, (25 %) respondentů uvedlo 5 a více hodin. (Graf č. 8).
52
Jakou dobu trávíte na sluníčku při opalování? Tato otázka byla zařazena jako devátá. (33 %) respondentů se vůbec neopaluje. (27 %) respondentů se opaluje 2 hodiny, (13 %) respondentů se opaluje po dobu 3 a více hodin. Zbylých (27 %) se opaluje po dobu jedné hodiny. (Graf č. 9). Otázka č. 10 se ptala respondentů, zda poţívají opalovací krémy. U (57 %) respondentů byla odpověď, ano pouţívám a nepouţívajících opalovací krémy je (25 %) respondentů. (Graf č. 10). Další otázka se ptala na sílu opalovacího krému. Ochranný faktor 15 – 20 pouţívá (41 %), (19 %) poţívá ochranný faktor 30 -50. Ochranný faktor 5 – 10 pouţívá (15 %) a zbylých (25 %) respondentů ochranné krémy nepouţívá. (Graf č. 11). Na otázku, zda respondenti navštěvují solární studia, mi bylo z (91 %) odpovězeno, ţe solární studia nenavštěvují. Pouze (9 %) tato studia navštěvuje. (Graf č. 12). Následující otázka se ptá respondentů, kteří navštěvují solární studia na to, jak často je navštěvují. Z výše uvedených 9 respondentů uvedlo (44 %) navštěvování soláriích 1 krát za měsíc. Zbylých (56 %) navštěvuje solária kaţdý týden. (Graf č. 13). Otázka s označením č. 14 se ptala respondentů na znalost moţných rizik solárního opalování. (84 %) dotazovaných respondentů odpovědělo, ano vím, jaká mohou být rizika solárního opalování. Ostatních (16 %) respondentů neví o moţných rizicích. (Graf č. 14). Otázka zda si respondenti myslí, ţe dlouhodobý pobyt na slunci či v soláriu je škodlivý odpovědělo (61 %) respondentů určitě ano a dalších (39 %) uvedlo, zdravé to asi nebude (Graf č. 15). Z mé druhé hypotézy, že víc jak dvě třetiny respondentů bude znát prevenci proti tomuto onemocnění, vyplývá, že byla správná a hypotéza se potvrdila.
53
Další otázky byli informativní. Největší zastoupení měli ţeny a to v (62 %) a poté následovali muţi a to v (38 %). (Graf č. 18). V otázce č. 17 jsem se ptala na věk respondentů. V největším zastoupení bylo věkové rozmezí od 31 let do 40 let a to v (29 %). Po nich následuje věkové rozmezí 21 - 30 let, to bylo zastoupeno (22 %). V dalším věkovém rozmezí 51 a více let, byli respondenti zastoupeni (18 %). Věková skupina 41 – 50 let byla zastoupena (17 %). Do nejmladší kategorie 15 – 20 let se hlásilo (14 %). (Graf č. 17). Na otázku, jaké je Vaše zaměstnání odpovědělo (40 %) respondentů, ţe pracují jako dělníci v určitých odvětvích. (19 %) respondentů uvedlo, ţe jsou státními zaměstnanci. Studenti byli zastoupeni (17 %), na mateřské dovolené byli (3 %) respondentů. Mezi důchodce se řadilo (10 %) respondentů a pouhá (2 %) byla nezaměstnaná.
54
4
Závěr bakalářské práce
Zdraví člověka je nejdůleţitější věc našeho ţivota. Člověk si to uvědomí, aţ kdyţ je pozdě. Proto, bychom si měli ţivota váţit. Účelem mé práce bylo zvýšit informovanost veřejnosti o melanomu a jeho prevenci. V teoretické části jsem se zabývala rizikovými faktory, které působí na vznik melanomu, důleţitostí prevence a jeho vyuţití do praxe. Dále jsem se zabývala na nás působícími škodlivými faktory a moţností ochrany před těmito faktory. Také jsem se zaměřovala na vyšetřovací metody melanomu a jeho léčbu. V praktické
části
jsem
pouţila
metodu
kvantitativního
výzkumu
rozdáním
a vyhodnocením dotazníkového šetření v okrese Třebíč. Toto šetření mělo vyhodnotit, zda jsou respondenti informováni o tomto onemocnění a zda dodrţují prevenci. Jako dva cíle mé bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou respondenti informováni o tomto onemocnění, o moţnostech preventivního opatření a jakou prevenci proti tomu provádí. K těmto cílům jsem nejen díky odpovědí respondentů, ale i díky vlastnímu zkoumání došla. Došlo také i k naplnění obou hypotéz, které jsem na začátku mé práce uvedla. Dokonce jsem se i díky novým poznatkům, které jsem v této práci zjistila doufám, ţe mi pomohou i k dalším pracím. Spousta věcí se dá v této oblasti zlepšit a zkvalitnit jako je například informovanost o samo vyšetření mateřských znamének. Tato informace by mohla hodně pomoci dalším lidem a zmírnit tak růstu melanomu. Tato nemoc se v posledních letech stále rozšiřuje a je na lidech zda chtějí, aby se rozšiřovala dále.
55
Seznam použité literatury ČÍHÁK, Radomír. Anatomi 3. 2004. vyd. Grada, 2004. ISBN 80- 247-1132-X. ECKSCHLAGER, Tomáš a Richard PRŮŠA. Laboratorní vyšetření v onkologii. 2002. vyd. Triton, 2002. ISBN 80-7254-186-2. ETTLER, Karel. Fotoprotekce kůže. 2004. vyd. Triton, 2004. ISBN 80-7254-463-2. FIALA, Pavel, Jiří VALENTA a Lada EBERLOVÁ. Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických oborů. 2008. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1491-5. CHOVANCOVÁ, Zdeňka a Jana VAŠKOVÁ. Diagnóza nádor a co dál. 2002. vyd. Praha 7: Grada, 2002. ISBN 80-7169-668-4. KRAJSOVÁ, Ivana a Jan BAUER. Kožní nádory: Prevence a včasná diagnostika. 2000. vyd. Onkologie: Jessenius. ISBN 80-85800-13-6 KRAJSOVÁ, Ivana. Melanom. 2006. vyd. Praha 4: Maxdorf a Jessenius, 2006. ISBN 80-7345-096-8 MOUREK, Jindřich. Fyziologie. 2005. vyd. Grada, 2005. ISBN 80-247-1190-7. NEJEDLÁ, Marie, Hana SVOBODOVÁ a Alena ŠAFRÁNKOVÁ. Ošetřovatelství 4/1. 2004. vyd. Informatorium, 2004. ISBN 80-7333-032-6. NOVÁKOVÁ, Iva. Ošetřovatelství ve vybraných oborech. 2011. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3422-4. SLEZÁKOVÁ, Lenka. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Ošetřovatelství v chirurgii 1. 2010. vyd. Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3129-2.
SLEZÁKOVÁ, Lenka. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Ošetřovatelství v chirurgii 2. 2010. vyd. Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3130-8. ŠAFRÁNKOVÁ Alena a Marie NEJEDLÁ. Interní ošetřovatelství 2. 2006. vyd. Praha 7: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1777-7. VORLÍČEK, Jiří, Jitka ABRAHÁMOVÁ a Hilda VORLÍČKOVÁ. KOLEKTIV. Klinická onkologie pro sestry. 2006. vyd. Praha 7: Grada, 2006. ISBN 80-247-1716-6.
Seznam zkratek CNS – centrální nervový systém CT – komputerová tomografie DPD – deliet pigmentation darkening IPD – imediate pigmentation darkening MR – magnetická resonance Nm – nanometr UV – ultrafialové záření UVA – ultrafialové záření o vlnové délce 400 – 320 nm UVB – ultrafialové záření o vlnové délce 320 – 290 nm UVC – ultrafialové záření o vlnové délce 290 – 200 nm
Příloha: Dotazníkové šetření Váţená paní/ pane Dovolte mi, abych se Vám představila, jmenuji se Štěpánka Rodová a studuji 3. ročník na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, obor všeobecná zdravotní sestra. Ve své bakalářské práci se zabývám informovanosti veřejnosti o moţnostech prevence melanomu (rakoviny kůţe). Prosím Vás o vyplnění tohoto dotazníku, který mi bude slouţit jako podklad k mé bakalářské práci. Veškeré informace, které získám, budou anonymní a nebudou pouţity k jiným účelům. Velice Vám děkuji za vyplnění. Štěpánka Rodová
1) Slyšeli jste někdy pojem melanom? a) Ano slyšeli b) Něco mi ten název říká c) Neslyšeli 2) Melanon podle Vás je (dopište) ……………………………………………………………………………….. 3) Byli jste někdy informování o prevenci melanomu, pokud odpovíte Ano, kde jste informaci získali? a) Ano, kde ………………………… b) Ne 4) Vyskytlo se u Vás v rodině toto onemocnění? a) Ano, vyskytlo b) Nevím o tom c) Nevyskytlo 5) Dodrţujete preventivní opatření proti rakovině kůţe? a) Dodrţuji b) Minimálně dodrţuji
c) Nedodrţuji vůbec 6) Provádíte na svém těle kontrolu mateřských znamének? a) Ano, provádím b) Občas c) Neprovádím 7) Pokud byla Vaše odpověď na předchozí otázku Ano, jakým způsobem kontrolu provádíte? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 8) Kolik hodin denně v létě trávíte na sluníčku? a) 1 – 2 hodiny b) 3 – 4 hodiny c) 5 a více hodin 9) Jakou dobu trávíte na sluníčku při opalování? a) 1 hodinu b) 2 hodiny c) 3 a více hodin d) Vůbec se neopaluji 10) Pouţíváte opalovací krémy? a) Ano, pouţívám b) Občas pouţívám c) Nepouţívám 11) Jak silný opalovací krém pouţíváte? ………………………….. 12) Navštěvujete solární studia? a) Ano, navštěvuji b) Nenavštěvuji 13) Jak často solární studia navštěvujete? (vyplňte, pokud byla Vaše odpověď na předchozí otázku Ano, navštěvuji). a) Kaţdý den b) Kaţdý týden c) Jedenkrát za měsíc
d) Jedenkrát do roka 14) Víte, jaká rizika mohou mít za příčinu solární opalování? a) Ano vím b) Nevím 15) Myslíte, ţe dlouhodobý pobyt na slunci, nebo při solárním opalování je škodlivý? a) Určitě ano b) Zdravé to asi nebude c) Nemyslím si to 16) Zaujal Vás můj dotazník? a) Ano b) Ne
Několik údajů o Vás Uveďte Váš věk ………… Jaké je Vaše pohlaví? a) Muţ b) Ţena Jaké je Vaše povolání ……………………………
