VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Informovanost matek o kojení bakalářská práce
Autor: Marie Mejstříková Vedoucí práce: Mgr. Petra Doucková Jihlava 2012
Anotace Následující text se věnuje problematice informovanosti matek o kojení. Teoretická část práce se zabývá anatomií prsu, tvorbou mateřského mléka, technikou kojení a zásadami úspěšného kojení. Dále je zde zmíněna ţivotospráva a uţívání léků během kojení. Konec teoretické části práce se věnuje komplikacím, které mohou nastat při kojení. Praktická část práce se zabývá výsadkami výzkumného šetření, které bylo zaměřeno na informovanost matek a jejich znalosti v problematice kojení.
Klíčová slova Prsa, kojení, matka, dítě, informovanost, výţiva.
Annotation The following text deals with problems of mothers´ foreknowledge about breastfeeding.The teoretic part of this practice deals with the anatomy of the breast, the creation of breast milk,
the method of
the breast-feeding and principles of the
successful breast-feeding. There is also the mention about the regimen and the use of medicines during the lactation. The end of the teoretical part deals with the complications which can occure during breast-feeding. The practical part of this dissertation deals with the results of the research investigation which was focused on foreknowledge of mothers and their knowledge of the issues of the breast-feeding.
Keywords Breasts, breast-feeding, mother, child, foreknowledge, diet.
Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí své bakalářské práce, paní Mgr. Petře Douckové, za odborné vedení, cenné rady, konzultace a čas, který mi věnovala. Dík také patří respondentkám, které věnovaly svůj čas vyplňování dotazníků. Také bych ráda poděkovala své rodině, která mi velmi pomáhala a byla mi oporou při psaní této práce.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ………………… ...................................................... Podpis
Obsah 1.
2.
Úvod............................................................................................................................................. 7 1.1.
Úvod do problematiky............................................................................................................... 7
1.2.
Rozčlenění práce ....................................................................................................................... 7
1.3.
Cíle a hypotézy práce ................................................................................................................ 8
Teoretická část ............................................................................................................................. 9 2.1. 2.1.1.
Tvorba mateřského mléka – laktace ....................................................................................... 10
2.3.
Kojení jako nejlepší způsob výživy dítěte ................................................................................ 11
2.3.1.
Příprava na kojení v těhotenství ........................................................................................ 11
2.3.2.
Složení mateřského mléka ................................................................................................. 12
2.3.3.
Výhody mateřského mléka ................................................................................................ 13 Správná technika kojení .......................................................................................................... 14
2.4.1.
Správné držení prsu ........................................................................................................... 14
2.4.2.
Správná poloha matky a dítěte .......................................................................................... 15
2.4.3.
Správná technika přisátí ..................................................................................................... 16
2.4.4.
Správná technika sání ........................................................................................................ 16
2.5.
Zásady úspěšného kojení ........................................................................................................ 16
2.6.
Výživa a správná životospráva během kojení ......................................................................... 17
2.6.1. 2.7.
4.
Inervace a cévní zásobení prsu ............................................................................................ 9
2.2.
2.4.
3.
Anatomie prsu........................................................................................................................... 9
Užívání léků při kojení ........................................................................................................ 18 Komplikace bránící v kojení..................................................................................................... 19
Praktická část ............................................................................................................................. 23 3.1.
Metodika výzkumu.................................................................................................................. 23
3.2.
Organizace výzkumu ............................................................................................................... 24
3.3.
Charakteristika souboru .......................................................................................................... 24
3.4.
Analýza výsledků ..................................................................................................................... 28
3.5.
Diskuze .................................................................................................................................... 47
Závěr .......................................................................................................................................... 51
Literatura ............................................................................................................................................ 52 Internetové zdroje ............................................................................................................................... 54 Seznam příloh...................................................................................................................................... 55
1. Úvod 1.1. Úvod do problematiky Kaţdá matka můţe své dítě kojit, přesto mnoho ţen má s kojením problémy. V době televize a internetu je stále nedostatek informací o nejlepším způsobu výţivy malých dětí. Všichni rodiče chtějí pro své dítě jen to nejlepší a tou nejlepší výţivou dětí do 6. měsíce ţivota je plné kojení. Nejenţe ţeny neznají techniku kojení, ale ani neznají výhody kojení. Proč by tedy měla ţena začít kojit, kdyţ je pro ni snadnější dát dítěti láhev. Příčinou je špatná či dokonce ţádná edukace ţen v těhotenství a po porodu. Gynekologové ani porodní asistentky nemají čas vysvětlovat ţenám techniku kojení. Těhotná ţena dostane v poradně informační broţurku a DVD o kojení a tím edukace končí. Po porodu se matce pustí DVD o kojení, sestra pomůţe matce s přiloţením a matka si v případě potřeby zazvoní na sestru. Sama vím, ţe sestry v ordinacích, na novorozeneckém oddělení a na šestinedělí nemají mnoho času na edukaci matek o kojení, ale je to velká škoda. Mateřské mléko nedokáţe nahradit ani ta nejlepší umělá výţiva. Sama jsem během praxe pomáhala matkám po porodu s kojením, a proto vím, jak je důleţité se jim věnovat, poradit, ale také je pochválit. Aby bylo kojení úspěšné, musí si matka věřit a být trpělivá. Jinak po odchodu z porodnice půjde do nejbliţší lékárny a koupí sunar. Pokud ţena nenavštěvuje kurz předporodní přípravy nebo se sama nesnaţí získat informace v době před porodem, tak po porodu během těch pár dní na oddělení šestinedělí to nedoţene. Svojí bakalářskou prací bych chtěla upozornit gynekology v poradnách, porodní asistentky a všechny, kteří mohou ovlivnit, zda bude mít ţena dostatek informací o kojení, a bude kojit i po příchodu domů z porodnice.
1.2. Rozčlenění práce Bakalářská práce se dělí na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou. První část, teoretická, se dělí na 7 kapitol. V první kapitole se věnuji anatomii prsu a v další části se věnuji tvorbě mateřského mléka. Dále popisuji přípravu na kojení 7
v těhotenství, sloţení mateřského mléka a výhody, které přináší matce a jejímu dítěti kojení. Následující kapitola se věnuje správné technice kojení. V další části popisuji zásady úspěšného kojení. Předposlední kapitola podává informace o výţivě, správné ţivotosprávě a uţívání léků během kojení. Na závěr se věnuji komplikacím vzniklým při kojení. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky dotazníkového šetření. Tyto výsledky jsou zaznamenány do tabulek a grafů. Na konci práce je uveden seznam pouţité literatury a seznam příloh.
1.3. Cíle a hypotézy práce Zvolila jsem si tři cíle a ke kaţdému cíli se vztahuje jedna hypotéza.
Cíl č. 1: Zjistit, zda matky chtějí kojit. Hypotéza: Předpokládám, ţe více neţ polovina matek, chce své dítě kojit.
Cíl č. 2: Zjistit, zda v prenatální poradně byly matky informovány o významu kojení a správné životosprávě. Hypotéza: Předpokládám, ţe většina ţen získala v prenatální poradně základní informace o kojení a správné ţivotosprávě.
Cíl č. 3: Zjistit, odkud ženy získávají informace o kojení. Hypotéza: Předpokládám, ţe většina ţen získává informace o kojení z televize a internetu.
8
2. Teoretická část 2.1. Anatomie prsu Prsy najdeme na přední stěně hrudníku v úrovni od 3. do 6. ţebra. Prs (mamma, mastos) (viz Příloha č. 1) je párový orgán. Kůţe je tenká s viditelnými podkoţními ţilami. Na jeho vrcholu se nachází dvorec (aerola mammae), který je více pigmentovaný neţ kůţe v okolí. Z jeho středu vystupuje bradavka (papilla mammae). Hladká svalovina v mamiloareolárním komplexu reaguje na podráţdění vyzdviţením papily a smrštěním aerolu. (Rob, 2008) Kontrakce papily a aerolu je velmi důleţitá při kojení. Mléčná ţláza (glandula mammaria) je tvořena 15 aţ 20 laloky (lobi glandulae mammariae). Plně se rozvíjí aţ v těhotenství, vlivem prolaktinu a pohlavních hormonů. Na konci těhotenství a po porodu mléčná ţláza produkuje mlezivo (colostrum), které se později mění na mateřské mléko (lac). Z kaţdého laloku vystupuje mlékovod (ductus lactifer), který ústí do 10 aţ 15 otvůrků, které jsou umístěny na vrcholu papily. (Roztočil, 2008) Dospělé ţeny mohou mít prs hruškovitý (mamma piriformis), polokulovitý (mamma semisphaerica) nebo plochý (mamma disciformis). V pozdějším věku dochází k vymizení tuku a prs ochabne. Rozvoj prsu závisí na hormonální stimulaci. (Rob, 2008)
2.1.1.
Inervace a cévní zásobení prsu
Inervace prsu je zajištěna senzitivním nervy, které jdou z meziţeberních nervů (nn. intercostales). Podél tepen putují k mléčné ţláze autonomní nervy. (Roztočil, 2008) Tepny prsu se větví z hrudní tepny (aa. thoracica) a z meziţeberní tepny (aa. intercostales). Větve tepen putují podél mlékovodů aţ k bradavce. Žilní systém vytváří pod dvorcem pleteň, odtud krev odtéká do hrudní ţíly (v. thoracica). 9
Mízní systém tvoří pleteně v interlobulárním vazivu, odtud míza odtéká do několika lymfatických uzlin. Hlavní tok je přes pektorální uzliny do podpaţní jamky. Další mízní kolektory odvádí lymfu do jaterních, supraklavikulárních a mediastinálních uzlin. (Rob, 2008)
2.2. Tvorba mateřského mléka – laktace Mléčná ţláza se postupně vyvíjí, ale největší rozvoj je v těhotenství vlivem hormonů. V těhotenství musí dojít k změnám, aby mohla matka po porodu své dítě kojit. Mléko se tvoří v alveolech laloků v mléčné ţláze. Odtud směrem k bradavce vedou kanálky, které ústí na povrchu bradavky. Mléko se shromaţďuje pod dvorcem v tzv. sinusech. (Zamarská, 2006) Na tvorbu mléka má vliv několik hormonů. Estrogen a oxytocin ovlivňují v mléčné ţláze vývodný systém. Progesteron má na starost alveoly, laloky mléčné ţlázy a jejich zvětšování. Uplatnění nacházejí také placentární hormony, jako jsou kortikoidy, inzulín, laktogen, růstový hormon a hormony štítné ţlázy. Ve II. trimestru začíná působit prolaktin na tvorbu mleziva. Hladina prolaktinu po porodu stoupá, proto je důleţité první přiloţení dítěte do dvou hodin od porodu. V noci se ho vyplavuje nejvíce a pomáhá matce dostatečně si odpočinout. Potlačuje ovulaci, proto ţeny, které plně kojí, nemají menstruaci. Oxytocin ovlivňuje uvolnění mateřského mléka, odloučení placenty a zavinutí dělohy. Jeho působení není jen způsobeno sáním dítěte, ale stačí vzpomínka na dítě nebo i plač jiného dítěte a začne se uvolňovat mléko. Dále tvorbu mléka ovlivňují látky bílkovinné povahy, inhibiční proteiny. Tlumí vyplavování prolaktinu, a tím sníţí tvorbu mléka, pokud je ho nadbytek. (Laktační liga, 2009)
10
2.3. Kojení jako nejlepší způsob výživy dítěte 2.3.1.
Příprava na kojení v těhotenství
Aby bylo kojení po porodu moţné, je důleţité začít s přípravou uţ v těhotenství. Míst, kde získat informace o kojení je mnoho. V předporodním kurzu se porodní asistentky věnují kojení a péči o dítě. Internet, televize a knihy nabízejí další moţnosti jak získat informace důleţité pro úspěšné kojení po porodu. Pokud matka získává znalosti aţ po porodu, je to pro ni kojení těţké a za těch pár dní na oddělení šestinedělí se nenaučí jak správně kojit. I přes velkou snahu sestřiček, mnoho maminek po příchodu domů přestane kojit a sáhne po umělé výţivě. Důleţitá příprava těhotné ţeny je i ze strany ošetřujícího gynekologa. Ten by měl těhotné vyšetřit prsa, zkontrolovat tvar bradavek a informovat ji o významu kojení pro ni a její dítě. Pokud je bradavka plochá nebo dokonce vpáčená, měl by gynekolog doporučit formovače bradavek. Mnohokrát jsem zaţila během praxe na porodním sále zklamání matky, ţe nemůţe po porodu své dítě přiloţit k prsu. Kdyţ jsem se zeptala, zda jí byly vyšetřeny prsa a bradavky, odpověď ve většině případů byla ne. Formovač bradavek také neznaly. Mně osobně také prsa nebyla v těhotenství vyšetřena. Ţe studuji obor porodní asistentka, věděla jen sestřička. Ta mi nabídla letáky o kojení, co dává kaţdé mamince. Od paní doktorky jsem nedostala ţádnou informaci o kojení. Důleţitý je také výběr porodnice. Porodnice, ve které se ţena rozhodne rodit, by se měla hlásit k hnutí „Baby-friendly hospital (nemocnice přátelská k dětem). V těchto nemocnicích musí být dodrţováno 10 kroků na podporu kojení. 1. Mít vypracovanou strategii na podporu kojení ve spolupráci s porodnicí. 2. Školit veškerý personál v dovednostech nezbytných k naplnění této strategie. 3. Poskytovat rodičům psanou i ústní vědecky podloţenou informaci o výhodách kojení či krmení mateřským mlékem a o technice kojení.
11
4. Vytvářet podmínky, aby ošetřovatelská a lékařská péče minimálně zasahovala do procesu kojení a vztahů mezi rodiči a dětmi. 5. Podporovat matky ve zvoleném způsobu výţivy a nabízením pomoci jim znovu umoţnit zahájit nebo udrţet kojení, nebo zabezpečit bezpečné odstříkávání a uskladňování mateřského mléka. 6. Jestliţe dítě nemůţe být kojeno, měly by být pouţívány alternativní způsoby krmení. 7. Vytvářet podmínky, aby rodiče s dětmi mohly být spolu 24 hodin denně, aby se mohlo podporovat kojení podle potřeby dítěte. 8. Vytvářet matkám prostředí zajišťující soukromí a poskytovat informace o správné výţivě kojící matky. 9. Nedávat kojeným dětem láhve ani dudlíky s výjimkou lékařsky určených případů a se souhlasem rodičů. 10. Poskytovat rodičům informace a kontakty na organizace podporující kojení jak v průběhu hospitalizace, tak po propuštění z nemocnice. (Zamarská, 2006 Laktační liga, 2009)
2.3.2.
Složení mateřského mléka
Mateřské mléko se přizpůsobuje potřebám dítěte, proto je to nejlepší co můţeme svému dítěti dát. I ta nejlepší umělá mléka nemohou mateřské mléko nahradit. Mlezivo je hustší tekutina ţluté barvy, které se tvoří na konci těhotenství a po porodu. Mlezivo je tvořeno obranými látkami, tuky, prebiotickou vlákninou a hlavně bílkovinami. Od 3. aţ 14. dne po porodu je tzv. přechodné mléko, které pomáhá novorozenci připravit střeva na zralé mléko. Potom je mléko zralé, které se tvoří podle potřeb dítěte. (Nutricia Nutrilon, 2011)
12
Hlavní bílkoviny obsaţené v mateřském mléce jsou laktalbumin a kasein. Díky správnému poměru jsou lehce stravitelné a nejsou závislé na příjmu bílkovin ze stravy matky. Tuky jsou proměnlivou sloţkou mateřského mléka. Jejich hladina kolísá při kojení dítěte. Mléko, které pije dítě při kojení nejdřív je přední mléko. V předním mléku je obsah tuků niţší, zahání pocit ţízně. V zadním mléku je obsah tuků vyšší, proto dítě zasytí. Důleţité je nechat dítě dostatečně dlouho sát, aby se napilo i zadního mléka. Největším zástupcem cukrů v mateřském mléku je laktóza. Laktóza je zdrojem energie a pomáhá vstřebávání ţeleza a vápníku. Další sloţkou mateřského mléka jsou vitamíny a minerální látky. Vitamíny rozpustné ve vodě jsou ovlivněny stravou matky. Vitamin D se podává do 1 roku dítěte ve formě kapek. Vitamin E se nemusí dodávat, v mateřském mléku je ho dostatek. Stopových prvků a minerálních látek je v mateřském mléku dostatek. Vzhledem k našim zeměpisným podmínkám je dobré doplňovat jód. (Zamarská, 2006)
2.3.3.
Výhody mateřského mléka
Výhody kojení pro dítě Kojené děti jsou méně často hospitalizovány. Chrání před zánětem středouší, infekcemi dýchacích a močových cest, průjmy a dalšími nemocemi. Sniţuje riziko vzniku anémie, cukrovky, alergie, vysokého krevního tlaku, cholesterolu, obezity a jiných metabolických onemocnění. Zajišťuje správný vývoj kostí, mozku a duševní vývoj. Sniţuje riziko vzniku syndromu náhlého úmrtí dítěte (SIDS). Mateřské mléko je lehce stravitelné, proto kojené děti netrpí zácpou a bolením bříška.
13
Výhody kojení pro matku Po porodu pomáhá kojení lepšímu zavinování dělohy a sniţuje poporodní ztráty krve. Pomáhá rychlejšímu návratu postavy ke stavu před otěhotněním. Chrání ţenu před osteoporózou, anémií, rakovinou vaječníků a prsu. Kojení posiluje pouto mezi matkou a dítětem. Plenky dítěte nepáchnou. Mateřské mléko není finančně náročné a je vţdy připravené. (Pařízek, 2006 Philips Avent Průvodce kojením, 2007) Nevýhodou kojení je časová náročnost, vyţaduje velkou trpělivost, dietní omezení ze strany matky a nikdo nemůţe matku nahradit. Ale to je nic proti výhodám kojení. Kaţdá matka chce pro své dítě to nejlepší a je schopna i něco obětovat, aby její dítě bylo zdravé. U mě převáţily klady nad zápory.
2.4. Správná technika kojení Správná technika kojení je základ, který musí matka znát, aby bylo kojení bezproblémové a účinné. Předpokladem správného kojení jsou 4 zásady.
2.4.1.
Správné držení prsu
Prsty, drţíme ve tvaru písmene C. Palec, poloţíme vysoko nad dvorec a zbývající prsty podpírají prs zespodu. Palec a zbývající prsty se nesmějí dotýkat dvorce. Dítě musí ústy uchopit bradavku a co největší část dvorce. Nejčastější chybou je, ţe se prsty dotýkají dvorce. (Pařízek, 2006)
14
2.4.2.
Správná poloha matky a dítěte
Důleţité je vybrat polohu, která bude pohodlná pro matku i dítě. Dítě poloţíme na bok, jeho obličej, hrudník, bříško a kolena by měli směřovat k matce. Ucho, rameno a kyčle musí být v jedné rovině. Tato osa má být rovnoběţná s osou matky. Matka k sobě přitahuje dítě za záda a ramena. Aby se nepřerušil sací reflex, neměla by se matka dotýkat hlavy ani tváře dítěte. Pokud se dotkne, nesmějí prsty přesahovat spojnici ušní linie. Mezi dítětem a matkou by neměla být ţádná překáţka, např. ruka dítěte nebo zavinovačka. Dítě by mělo mít bradu zabořenou do prsu. Tvář a nos se dotýkají prsu. Matka nemusí mít strach, ţe se dítě udusí, přidechne si koutky úst. Pokud dítě křičí, nepodaří se přiloţení. Nejdříve musí matka dítě uklidnit a pak přiloţit. (Pařízek, 2006) Známkou správné polohy je spokojená matka a dítě. Další známky jsou: matku nic nebolí, tkáň prsu není napnutá před ústy dítěte, funkční vypuzovací reflex a vyprázdněný prs po kojení. Dítěti nevpadávají tváře, nešpulí rty a nesrká. Dítě při kojení dýchá volně a saje dlouhými doušky. (Pařízek, 2006) Poloh vhodných pro kojení je mnoho. Poloha vsedě neboli poloha Madony je oblíbená poloha. V této poloze dítě leţí v ohbí paţe matky. Zádíčka dítěte podpírá matka svým předloktím a její prsty leţí na hýţdích dítěte. Horní ruka dítěte je na prsu, ze kterého se kojí, spodní ruka objímá pas matky. Je vhodné si ruku a dítě podloţit polštářem a nohy si můţe matka dát na stoličku. Podobnou polohou je poloha v polosedě, při této poloze má matka polštář pod koleny. Vhodná je pro ţeny po císařském řezu. Další polohou je poloha vleže na boku. Maminka má hlavu podloţenou polštářem a leţí na boku. Dítě leţí také na boku a v ohbí paţe matky. Vleţe je také poloha vleže na zádech. Matka leţí na zádech, bříškem ke svému břichu má poloţené dítě a podpírá ho rukou v oblasti zad. Poloha je vhodná pro ţeny po císařském řezu a se silným vypuzovacím reflexem, pro děti špatně se přisávající nebo jsou malé a nedonošené. Boční, fotbalová poloha je vhodná pro kojení dvojčat, nedonošených dětí a pro ţeny s plochými bradavkami nebo velkými prsy. Dítě leţí na předloktí matky a podél jejího boku. Rukou matka podpírá ramínka dítěte a prsty jeho hlavičku. Matka můţe vyuţít polštář, na který si dítě poloţí. Předposlední polohou je poloha tanečníka. Na předloktí matky podloţeném polštářem leţí dítě a ze stejné strany ruka matky podpírá prs. Poloha najde vyuţití při kojení
15
špatně se přisávajících nebo nedonošených dětí. Poslední polohou je poloha vzpřímená, svislá. Dítě sedí na stehně matky. Pokud matka kojí z pravého prsu, dítě sedí na pravém stehně, pravá ruka matky drţí prs a levá podepírá dítě. Při kojení z levého prsu je to opačně. Poloha se pouţívá při kojení nedonošených dětí nebo dětí s malou bradičkou. (Nutricia Nutrilon, 2011)
2.4.3.
Správná technika přisátí
Matka podráţdí bradavkou ústa dítěte, vyvolá hledací reflex a dítě široce otevře ústa. Dítěti nabídneme prs, bradavka je v úrovni úst dítěte a dítě uchopí s bradavkou i největší část dvorce. Aby dítě uchopilo bradavku, musí být dostatečně vytaţitelná. Bradavka a dvorec nesmějí být oteklé a přeplněné mlékem. Známkou správného přisátí jsou široce otevřená ústa, dvorec je v ústech dítěte, brada a nos se dotýkají prsu, jazyk přesahuje dolní ret, který je ohrnutý ven, při sání nevpadávají tváře dítěte a pohybují se jeho spánky a uši. (Laktační liga, 2009)
2.4.4.
Správná technika sání
Na začátku kojení jsou sací pohyby dítěte rychlé a krátké. Jakmile dojde k uvolnění mléka, dítě začne sát pomaleji a hlouběji. Po kojení se vsune čistý malíček matky dítěti do koutku úst a ono se lépe pustí prsu. Jazyk miminka se zformuje do pohárku, přesahuje dolní ret a uchopí bradavku s dvorcem. Jazyk svými pohyby posouvá bradavku s dvorcem na tvrdé patro miminka. Tlakem na patro je z mléčných sinusů vytlačováno mléko, které dítě polkne. (Laktační liga, 2009)
2.5. Zásady úspěšného kojení První přiloţení by mělo proběhnout do 30 minut po porodu a nejdéle do 2 hodin po porodu. Přiloţit dítě k prsu kdykoliv má chuť, ale nesmí u kojení spát. V prvním půlroce ţivota nedávat dítěti nic jiného jen mateřské mléko. V letním období nebo při horečce dítěte stačí přikládat na kratší dobu a častěji, aby dítě zahnalo ţízeň. Maminku nesmí
16
kojení bolet. Onemocnění matky není důvodem, aby přestala kojit. Další zásadou je nechat dítě po kojení odříhnout. Pokud matka dítě dokrmuje, mělo by to být alternativním způsobem. Dokrmování lahví a uţívání dudlíků můţe poškodit správnou techniku sání. Počet stolic a pomočených plen denně ukazuje dostatečný příjem mateřského mléka. Matka by měla dbát o správnou péči o prsy. (Nutricia Nutrilon, 2011)
2.6. Výživa a správná životospráva během kojení Důleţité je zvýšení příjmu energie, ale sníţit příjem tuků, nasycených tuků, cholesterolu, cukrů a soli. Matka by měla do jídelníčku zařadit tmavé nebo celozrnné pečivo, ovesné vločky, musli, rýţi a těstoviny. Z těchto potravin matka získá dostatek energie, vlákniny, ale i vitaminy skupiny B, rostlinné bílkoviny a stopové prvky vápníku a ţeleza. Vyhnout by se měla bílému pečivu a moučným výrobkům s vysokým obsahem cukru. Nezastupitelnou sloţkou je zelenina a ovoce. Zelenina obsahuje kyselinu listovou, betakaroten a vitamin C. Z minerálních látek to je fosfor, draslík, hořčík a ţelezo. Ovoce je zdrojem vitaminu C, betakarotenu, vlákniny a dalších látek. Důleţité je podávání syrové zeleniny a ovoce nebo taková úprava, která šetří obsah vitamínů. Kojící ţena by si měla dát pozor na zeleninu a ovoce, které nadýmá a můţe způsobit alergii. Mléko a mléčné výrobky jsou zdrojem vápníku a ţivočišných bílkovin. Matka by měla dát přednost mléčným výrobkům s niţším obsahem tuku. V jídelníčku by neměli chybět ţivočišné a rostlinné bílkoviny a tuky. Jejich zdrojem drůbeţ, maso, ryby, vejce a luštěniny. Tyto potraviny obsahují ještě vitaminy skupiny B, ţelezo, jód a mnoho jiných stopových prvků. Mastné kyseliny dodáme tělu, ze za studena lisovaného slunečnicového nebo olivového oleje. Důleţitý je pitný reţim, na který všichni zapomínáme. Kojící ţena by měla vypít aţ 3 litry denně. Vhodné jsou ovocné čaje, neperlivé minerální vody, ovocné šťávy a čistá voda. (Gregora, 2005) Kojení znamená pro maminku zvýšený energetický výdej, ale také zvýšený výdej vitamínů, minerálních látek, ţivin a stopových prvků. Pokud se kojící ţena bude drţet tzv. potravinové pyramidy, bude ona i její dítě mít vše co potřebují. Strava kojící ţeny měla být pestrá a vyváţená.
17
2.6.1.
Užívání léků při kojení
Do mateřského mléka se dostává většina léků jen v malém mnoţství. Přesto musí vţdy matka oznámit lékaři, ţe kojí. Některé léky by mohly mít na dítě vliv. Léky se rozdělují do 3 skupin. Léky zcela kontraindikované Tyto léky se dostávají do mléka v nebezpečném mnoţství, proto je kojení při jejich uţívání nevhodné. Patří sem léky uţívané při léčbě nádorových onemocnění (cytostatika,
radiofarmaka),
léky
pouţívané
k tlumení
imunitních
reakcí
(imunosupresiva), léky pouţívané při léčbě zvýšené funkce štítné ţlázy (tyreostatika), lithium a námelové preparáty. (Zamarská, 2006) Léky relativně kontraindikované Vliv na dítě mají při dlouhodobém uţívání vysokých dávek. Matka můţe kojit, ale dítě musí být sledováno. Pokud je to moţné, je vţdy lepší zvolit bezpečnější léky. Jsou to diuretika, antiepileptika, sedativa, chloramphenicol, sulfonamidy a některé hormony (estrogeny). (Zamarská, 2006) Léky bezpečné Do této skupiny patří většina léků. Matka můţe plně kojit, pokud léky uţívá v běţných dávkách. Je to ţelezo, vitamíny, inzulín, analgetika, bronchodilatancia, dioxin, většina antibiotik a antihistaminika. Kojící ţena by měla brát léky jen v nutných případech. I kdyţ jsou tyto léky, bezpečné měla by si je matka vzít hned po kojení nebo před delší pauzou mezi kojením. (Zamarská, 2006) Pokud by matka musela uţívat kontraindikované nebo relativně kontraindikované léky, můţe kojení přerušit a po skončení léčby znovu kojit. Dítě musí matka krmit umělou výţivou alternativním způsobem. Pro udrţení tvorby mateřského mléka je důleţité pravidelné odstříkávání. (Zamarská, 2006)
18
Návykové látky a drogy Pravidelné uţívání alkoholu během kojení způsobí neprospívání dítěte a matka není schopna se o své dítě pečovat. Šálek kávy nebo silného čaje po kojení dítěti neublíţí, ale můţe způsobit poruchy spánku, být neklidné a špatně usínat. I pasivní kouření způsobí špatné prospívání dítěte, nevolnost, zvracení, bolesti bříška a v pozdějším věku můţe vést k vytvoření závislosti na nikotinu. Drogy způsobují neschopnost matky postarat se o dítě a sniţují tvorbu mléka. Uţívání drog při kojení váţně poškozuje zdraví dítěte a můţe u něj vytvořit závislost. (Zamarská, 2006)
2.7. Komplikace bránící v kojení Problémy s bradavkami Bradavky mohou být vpáčené, ploché nebo krátké. Větší význam pro kojení, ale má její schopnost zvětšit se při podráţdění. Vpáčené bradavky upraví tzv. formovač bradavek, který ţena nosí uţ v těhotenství. Krátké a ploché bradavky lze upravit správnou technikou kojení, mezi kojením pouţitím formovače a vkládáním např. ledu na bradavky. Vlivem špatné techniky sání a nesprávné polohy vznikají ragády, bolestivé a popraskané bradavky. Stačí, aby jednou dítě uchopilo bradavku bez dvorce. Kojení matku bolí, bradavky jsou červené a krvácejí. Řešením je kontrola techniky kojení, změna polohy dítěte při kojení, bradavky dostatečně větrat a nechat na nich po kojení zaschnout trochu mléka. (Roztočil, 2008) Bolestivé nalití prsů K bolestivému nalití prsů dochází mezi 3. aţ 5. dnem po porodu, ale můţe tento stav nastat později, pokud je dítě méně krmeno nebo matka neovládá správnou techniku kojení. Prevencí je první přiloţení po porodu do půl hodiny, roaming-in, kojit jak dlouho dítě chce, nedávat dítěti nic jiného neţ mateřské mléko, krmit alternativním způsobem pokud není kojení moţné. Je nutné dítě častěji přikládat ke kojení, stimulovat
19
uvolnění mléka teplým obkladem a masáţí, po kojení přiloţit studený obklad a měnit polohu při kojení. Tam kde je bradička dítěte se prs vyprazdňuje. (Zamarská, 2006) Nedostatek mléka (hypogalakcie) Na vině je špatná technika a krátké kojení, pouţití kloboučku a podání dítěti jiné tekutiny neţ mateřské mléko. Je třeba poučit matku o správné technice kojení. Vysvětlit jí, ţe mléko není slabé ani silné, aby dítě kojila dle jeho chuti a nadávala mu nic jiného. Důleţité je, aby si matka věřila, ţe je schopna své dítě kojit. (Roztočil, 2008) Nadbytek mléka (hypergalakcie) a silný vypuzovací reflex Krátce po porodu nebo po delší pauze mezi kojením můţe mít matka hodně mléka a dítě se při kojení zalyká. Vhodné je odstříkat trochu mléka, poté dítě přiloţit a přikládat dítě častěji. Mléko se bude tvořit podle poţadavků dítěte. Odstříkané mléko se můţe zmrazit a pouţít aţ matka bude potřebovat. (Roztočil, 2008) S nadbytkem mléka souvisí silný vypuzovací reflex. Matka má hodně mléka, které vytéká ve větším mnoţství, velmi rychle a dítě se zalyká a odtahuje od prsu. Řešením je kojení ve vzpřímené poloze, častější přikládání, odstříkávání, tlaková masáţ a přerušované kojení. (Zamarská, 2006) Slabý vypuzovací reflex I přes správnou tvorbu mléka můţe nastat problém s uvolněním mléka a jeho následným vypuzením. Vypuzovací reflex je ovlivněn stresem, odloučením matky a dítěte a krmením dítěte z láhve. Pokud se mléko nespouští je dítě neklidné a má hlad. Pomůţe masáţ prsu krouţivými pohyby, přikládání teplých obkladů před a studených obkladů po kojení, vytřásání prsů v předklonu, kdy gravitace pomáhá uvolnit mléko. (Zamarská, 2006)
20
Retence mléka Retence patří mezi nejčastějším problémem kojení. Část prsu, která je nejvíce vzdálená od bradavky začne otékat, plnit se mlékem a matka pociťuje nepříjemný tlak a bolest. Retence můţe přejít do infekčního zánětu a mohou se objevit vysoké horečky. Řešením je přikládání studených obkladů, obklady z tvarohu nebo zelných listů a podání např. Paralenu. Matka dítě dále kojí, aby se zatvrdnuté mléko uvolnilo. Účinné je nahřát si prsa, provést masáţ krouţivými pohyby a uvolnit zatvrdnuté mléko odstříkáním. Prevencí je přikládání dítěte podle jeho chuti, odstříkávat a sledovat jak se plní a vyprazdňuje prs. (Gregora, 2005) Zánět prsu (mastitida) Objevuje se nejčastěji u primipar okolo třetího týdne po porodu. Zánět vyvolává staphylococus aureus a bakterie, které jsou na dvorci a přes poraněnou bradavku se dostanou do prsu. Příznaky jsou otok a zčervenání postiţené oblasti prsu, bolest při kojení, teplota, nevolnost a bolest hlavy. Matka uţívá antibiotika sedm aţ deset dní. Důleţitý je klidový reţim, dostatečný příjem tekutin, přikládání studených obkladů, před kojením prs prohřát a odstříkat. Antibiotika ani infekce dítě neohroţují a matka můţe dál kojit. S kojením by měla vţdy začínat u zdravého prsu a pak přejít k nemocnému. Střídat polohy, aby brada dítěte směřovala k místu zánětu. Pokud není léčba dostatečná, můţe zánět přejít do abscesu, kde je nutná kombinace antibiotik a chirurgické odstranění hnisu. (Gregora, 2005) Kvasinková infekce Kvasinková infekce se projevuje svěděním, pálením a zarudnutím bradavky a dvorce. U dítěte se projevuje bílými skvrnami v ústech. Ústa dítěte, bradavku a dvorec potíráme genciánovou violetí. Důleţitá je hygiena rukou a častá výměna vloţek do podprsenky. Pokud příznaky přetrvávají, potíráme postiţená místa antimykotiky. (Nutricia Nutrilon, 2011)
21
Přídatná žláza Jedná se o zduření nadbytečné mléčné ţlázy. Nejčastěji se objevuje podél mléčné lišty, od podpaţí do slabin. Vlivem hormonů dochází k tvorbě mléka a bolestivému zduření. Tato ţláza můţe mít vlastní bradavku, která pomůţe odtoku mléka. Není-li bradavka vytvořena, dojde k nalití ţlázy. Léčbou jsou studené obklady a analgetika. Ţena by se neměla snaţit mléko ze ţlázy vymačkávat. (Roztočil, 2008) Pokud matka onemocní, nemusí se bát, většina onemocnění se nepřenáší přes mléko na dítě. Pokud se dítě nakazí, jedná o lehkou formu onemocnění. Dítě získává od své matky protilátky, proto je důleţité pokračovat v kojení. Matka musí lékaře informovat, ţe kojí a ten vybere odpovídající léčbu. Mohou se objevit překáţky v kojení ze strany dítěte. Obvykle se jedná o dítě, které pouští nebo odmítá jeden prs nebo se špatně přisává. Tyto problémy obvykle vyřeší úprava techniky kojení. (Roztočil, 2008)
22
3. Praktická část 3.1. Metodika výzkumu K dosaţení stanovených cílů práce jsem pouţila kvantitativní metodu výzkumu formou anonymního dotazníku vlastní konstrukce (viz Příloha č. 2). Na začátku dotazníku jsem se představila, poţádala o pravdivé odpovědi a poděkovala matkám za vyplnění dotazníku. Ujistila jsem ţeny, ţe uvedené informace jsou anonymní, důvěrné a budou slouţit ke zpracování mé bakalářské práce. Dotazník se dělí na dvě části. První část je sloţena z 3 otázek, které se týkají věku, vzdělání a rodinného stavu ţen. Druhá část se skládá ze 17 otázek, které zjišťují, odkud získávají informace o kojení, zda matky chtějí kojit a v prenatální poradně jsou poučeny o kojení a správné ţivotosprávě. Dotazník obsahuje 3 otevřené (otázky 1, 14, 15), 3 polouzavřené (otázky 5, 9) a zbylých 11 otázek je uzavřených. K hypotéze 1 se vztahují otázky: 9, 10 K hypotéze 2 se vztahují otázky: 4, 5, 6, 7 K hypotéze 3 se vztahují otázky: 2, 3 Výsledky dotazníkového šetření jsou vyhodnoceny pomocí tabulek a grafů. V tabulkách je zobrazeno: ni …………………….. absolutní četnost fi …………………….. relativní četnost v % N ……………………..celkem
23
Bakalářskou práci jsem vypracovala v Microsoft Office 2007. Textovou část jsem napsala v Microsoft Office Word 2007. Tabulky a grafy byly vytvořeny v Microsoft Office Excel 2007.
3.2. Organizace výzkumu Vlastní výzkumné šetření probíhalo od června 2011 do ledna 2012. Dotazníky byly rozdány ve dvou gynekologických ambulancích a na oddělení šestinedělí ţenám po porodu. Jediným kritériem bylo, aby ţena měla alespoň jedno dítě. Vyplněné dotazníky vhazovaly ţeny do připravené krabice umístěné v čekárně a v jídelně na oddělení šestinedělí. Před zahájením vlastního dotazníkového šetření jsem provedla pilotní studii s deseti dotazníky. Ta slouţila k ověření srozumitelnosti a přehlednosti poloţených otázek. Bylo rozdáno deset dotazníků náhodně vybraným ţenám v mém okolí. Na základě předvýzkumu byl dotazník upraven a pak rozdán respondentkám. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků. Vrátilo se 100 vyplněných dotazníků a všechny byly správně vyplněné. Do výzkumu bylo zařazeno 100 dotazníků.
3.3. Charakteristika souboru Prvním zjišťovaným demografickým údajem byl věk respondentek. Průměrný věk respondentek byl 30,18 let. Respondentky jsem rozdělila do šesti kategorií pro lepší přehlednost. První kategorie je 20 let a méně, druhá od 21 do 25 let, následuje skupina od 26 do 30 let, čtvrtou skupinou jsou ţeny od 31 do 35 let, předposlední kategorie je od 36 do 40 let a poslední je 41 let a více.
24
Tabulka 1: Věk respondentek
Věk 20 let a méně
fi [%]
ni 4
4,00
21-25 let
22
22,00
26-30 let
31
31,00
31-35 let
24
24,00
36-40 let
14
14,00
5
5,00
100
100,00
41 let a více N Graf 1: Věk respondentek
V první kategorii 20 a méně let jsou 4 respondentky (4%). Ve věkové kategorii od 21 do 25 let je 22 ţen (22%). Největší zkoumaný vzorek tvořilo 31 matek od 26 do 30 let . Ve věku od 31 do 35 let zodpovídalo dotazník 24 respondentek (24%) a od 36 do 40 let 14 ţen (14%). Nejmenší vzorkem bylo 5 ţen (5%) ve věku 41 a více let.
25
Dalším zkoumaným údajem bylo nejvyšší dokončené vzdělání respondentek. Tabulka 2: Vzdělání respondentek
Vzdělání Základní
fi [%]
ni 9
9,00
Střední bez maturity
26
26,00
Střední s maturitou
39
39,00
Vysokoškolské
26
26,00
100
100,00
N Graf 2: Vzdělání respondentek
Základní vzdělání uvedlo 9 ţen (9%), střední bez maturity mělo 26 matek (26%), střední vzdělání s maturitou má 39 (39%) odpovídajících a vysokoškolské vzdělání 26 (26%) dotazovaných.
26
Posledním zjišťovaným demografickým údajem byl rodinný stav dotazovaných. Tabulka 3: Rodinný stav respondentek
Rodinný stav
fi
ni
Svobodná
39
39,00
Vdaná
61
61,00
100
100,00
N
Graf 2: Rodinný stav respondentek
Otázky zodpovídalo 61 vdaných ţen (61%) a 39 svobodných ţen (39%).
27
3.4. Analýza výsledků Otázka 1: Kolik máte dětí? Tabulka 4: Počet dětí
Odpověď 1 dítě 2 děti 3 děti 4 děti 5 dětí 6 dětí N
ni
fi [%] 32 48 15 2 2 1 100
32,00 48,00 15,00 2,00 2,00 1,00 100,00
Graf 4: Počet dětí
Největší skupinu tvoří 48 ţen (48%), které udávají, ţe mají dvě děti. Jedno dítě má 32 matek (32%). Další skupinu tvoří 15 (15%) respondentek, které uvedly, ţe mají tři děti. Dále 2 respondendky (2%) napsaly čtyři děti a další 2 ţeny (2%) pět dětí. Počet šest dětí odpověděla 1 matka (1%).
28
Otázka 2: Setkala jste se během svého vzdělávání s informací, ţe kojení je přirozenou výţivou dítěte? (Pokud ano, napište, kde to bylo.) Tabulka 5: Získání informací o kojení v průběhu vzdělávání
Odpověď
fi
ni
Ano
38
38,00
Ne
62
62,00
N
100
100,00
Graf 5: Získání informací o kojení v průběhu vzdělávání
Během studia se s informací, ţe kojení je přirozenou výţivou dítěte setkalo 38 ţen (38%). Zbylých 62 respondentek (62%) odpovědělo záporně. Respondentky, které odpověděly kladně měli svou odpověď konkretizovat.
29
Tabulka 6: Kde se respondentky setkaly s informacemi o kojení
Odpověď ni Základní škola Střední škola Střední zdravotnická škola Vyšší odborná škola Vysoká škola N
fi [%] 18 6 4 4 6 38
18,00 6,00 4,00 4,00 6,00 38,00
Graf 6: Kde se respondentky setkaly s informacemi o kojení
S informací, ţe kojení je přirozenou výţivou dítěte, se 18 respondentek (18%) setkalo uţ na základní škole. Dalších 6 ţen (6%) získalo tyto informace na střední škole. Na střední zdravotnické škole se o kojení učily 4 respondentky (4%). Další 4 matky (4%) získaly informace na vyšší odborné škole a zbylých 6 ţen (6%) se s touto informací setkalo při studiu na vysoké škole.
30
Otázka 3: Odkud jste získala důleţité informace o kojení? Tabulka 7: Odkud získaly respondentky důleţité informace o kojení Odpověď
Literatura Televize, internet Poradna pro těhotné Kurz předporodní přípravy V porodnici Od matky, známých Nikde N
ni
fi [%] 30 12 6 9 35 6
30,00 12,00 6,00 9,00 35,00 6,00
2 100
2,00 100,00
Graf 7: Odkud získaly respondentky důleţité informace o kojení
Nejvíce informací získává 35 ţen (35%) v porodnici a 30 matek (30%) z literatury. Z televize a internetu čerpalo informace 12 respondentek (12%). Dalších 9 matek (9%) uvedlo předporodní kurz. V poradně pro těhotné bylo dostalo důleţité informace 6 ţen (6%) a 6 respondentek získalo informace od matky nebo známých. Zbylé 2 matky (2%) nedostaly informace nikde.
31
Otázka 4: Byla jste v poradně pro těhotné informována o výhodách kojení? Tabulka 8: Podání informací o výhodách kojení v poradně pro těhotné
Odpověď
fi
ni
Ano
62
62,00
Ne
38
38,00
N
100
100,00
Graf 8: Podání informací o výhodách kojení v poradně pro těhotné
V poradně pro těhotné bylo informováno o výhodách kojení 62 ţen (62%). Zbylých 38 respondentek (38%) nebylo informováno o výhodách kojení.
32
Otázka 5: Byly Vám v poradně pro těhotné vyšetřeny prsa a bradavky? Tabulka 9: Vyšetření prsů a bradavek v poradně pro těhotné
Odpověď
ni
fi [%]
Ano
25
25,00
Ne
75
75,00
N
100
100,00
Graf 9: Vyšetření prsů a bradavek v poradně pro těhotné
Prsa a bradavky byly v poradně pro těhotné vyšetřeny 25 matkám (25%). V poradně pro těhotné nebyly prsa a bradavky vyšetřeny 75 respondentkám (75%).
33
Otázka 6: Máte ploché nebo vpáčené bradavky? (Pokud ano, napište, jaké řešení Vám bylo doporučeno.) Tabulka 10: Ploché a vpáčené bradavky
Odpověď
fi
ni
Ano
11
11,00
Ne
89
89,00
N
100
100,00
Graf 10: Ploché a vpáčené bradavky
Ze zkoumaného vzorku nemá 89 respondentek (89%) ploché nebo vpáčené bradavky. Zbývajících 11 ţen odpovědělo, ţe má ploché nebo vpáčené bradavky. Respondetky, které
odpověděly
kladně
měli
napsat
jaké
řešení
jim
bylo
doporučeno.
34
Tabulka 11: Doporučené řešení plochých a vpáčených bradavek
Odpověď
fi
ni
Formovače bradavek
8
8,00
Klobouček
3
3,00
11
11,00
N
Graf 11: Doporučené řešení plochých a vpáčených bradavek
Jako řešení plochých nebo vpáčených bradavek byl 8 respondentkám (8%) doporučen formovač bradavek. Klobouček byl nabídnut 3 ţenám (3%) k řešení plochých nebo vpáčených bradavek.
35
Otázka 7: Byly Vám v poradně pro těhotné podány informace o výţivě, uţívání léků, alkoholu, drog a kouření během kojení? Tabulka 12: Podání informací o správné výţivě a ţivotosprávě během kojení
Odpověď
fi
ni
Ano
47
47,00
Ne
24
24,00
Jen částečně
29
29,00
100
100,00
N
Graf 12: Podání informací o správné výţivě a ţivotosprávě během kojení
V poradně pro těhotné bylo 47 ţen (47%) informováno o správné výţivě a ţivotosprávě. Ţádné informace v poradně pro těhotné nedostalo 24 matek (24%). Jen částečně bylo informováno o správné výţivě a ţivotosprávě 29 respondentek (29%).
36
Otázka 8: Navštěvovala jste kurzy předporodní přípravy? Tabulka 13: Navštěvování kurzů předporodní přípravy
Odpověď
fi
ni
Ano
35
35,00
Ne
65
65,00
N
100
100,00
Graf 13: Navštěvování kurzů předporodní přípravy
Kurz předporodní přípravy navštěvovalo 35 ţen (35%). Ze zkoumaného vzorku 65 respondentek (65%) nenavštěvovalo předporodní kurz.
37
Otázka 9: Jakou výţivu preferujete do 6. měsíce věku dítěte? Tabulka 14: Výţiva dítěte do 6. měsíce věku
Odpověď
fi
ni
Plné kojení
82
82,00
Kojení s příkrmem (umělou výţivou)
16
16,00
2
2,00
100
100,00
Umělou výţivu N
Graf 14: Výţiva dítěte do 6. měsíce věku
Plné kojení do 6. měsíce věku dítěte preferuje 82 ţen (82%). Kojení s příkrmem umělou výţivou označilo 16 matek (16%). Zbylé 2 respondentky (2%) upřednostňují umělou výţivu u dítěte do 6. měsíce věku.
38
Otázka 10: Chcete kojit své dítě? (Pokud ano, napište jak dlouho) Tabulka 15: Chtějí matky kojit své děti
Odpověď Ano Ne N
fi
ni 100
100,00
0
0,00
100
100,00
Graf 15: Chtějí matky kojit své děti
Ze zkoumaného vzorku odpovědělo všech 100 respondentek (100%), ţe chtějí kojit své dítě.
39
Tabulka 16: Délka kojení
Odpověď
ni
fi [%]
2 měsíce
2
2,00
6 měsíců
19
19,00
10 měsíců
8
8,00
12 měsíců
44
44,00
15 měsíců
8
8,00
Co nejdéle
19
19,00
100
100,00
N Graf 16: Délka kojení
Ze zkoumaného vzorku chtějí 2 ţeny (2%) kojit své dítě dva měsíce. Půl roku bude kojit 19 matek (19%). Deset měsíců je rozhodnuto kojit 8 matek (8%) a patnáct měsíců také 8 matek (8%). Rok chce kojit 44 ţen (44%). Co nejdéle kojit napsalo 19 respondentek (19%).
40
Otázka 11: Jaký z návodů, jak kojit, Vám nejvíce pomohl? Tabulka 17: Návody, jak kojit, které pomohly matkám nejvíce
Odpověď
fi [%]
ni
Nácvik kojení se sestrou
69
69,00
7
7,00
Video
13
13,00
Jiný způsob
11
11,00
100
100,00
Propagační broţury, letáky
N
Graf 17: Návody, jak kojit, které pomohly matkám nejvíce
Nácvik kojení se sestrou v porodnici pomohl 69 ţenám (69%). Dalším návodem bylo video, které povaţuje za důleţité 13 matek (13%). Jiný způsob označilo 11 respondentek (11%). Propagační broţury a letáky pomohly 7 ţenám (7%).
41
Otázka 12: Za jakou dobu po porodu Vám bylo dítě poprvé přiloţeno ke kojení? Tabulka 18: První přiloţení
Odpověď
fi [%]
ni
Do 30 minut Do 1 hodiny Do 2 hodin
65 17 7
65,00 17,00 7,00
Za více neţ 2 hodiny
11
11,00
100
100,00
N
Graf 18: První přiloţení
Poprvé bylo dítě přiloţeno ke kojení 65 matkám (65%) do třiceti minut po porodu. Do jedné hodiny od porodu přiloţilo ke kojení 17 ţen (17%). Dalších 7 respondentek (7%) poprvé kojilo své dítě do dvou hodin po porodu. Zbylým 11 ţenám (11%) bylo dítě poprvé přiloţeno za více neţ dvě hodiny po porodu.
42
Otázka 13: Bylo dítě po celou dobu po porodu s Vámi, tzv. rooming-in? Tabulka 19: Bylo dítě po celou dobu po porodu s matkou
Odpověď Ano
fi [%]
ni 84
84,00
Na oddělení není tato moţnost
0
0,00
Nedovoloval to zdravotní stav matky
7
7,00
Nedovoloval to zdravotní stav dítěte
9
9,00
100
100,00
N Graf 19: Bylo dítě po celou dobu po porodu s matkou
Ze zkoumaného vzorku odpovědělo 84 matek (84%), ţe byly po celou dobu se svým dítětem. Kvůli zdravotnímu stavu dítěte nebylo 9 respondentek (9%) po celou dobu po porodu se svým dítětem. Zdravotní stav matky nedovolil 7 odpovídajícím být po celou dobu s dítětem. Ţádná respondentka neoznačila odpověď, ţe na oddělení není moţnost tzv. rooming-in.
43
Otázka 14: Pokud kojíte, jak často přikládáte dítě ke kojení? Tabulka 20: Jak často matky kojí
Odpověď
fi
ni
Podle potřeby dítěte
36
36,00
V intervalech po 3 hodinách
64
64,00
100
100,00
N
Graf 20: Jak často matky kojí
Podle potřeby dítěte kojí 64 respondentek (64%). V intervalech po třech hodinách přikládá dítě k prsu 36 dotazovaných (36%).
44
Otázka 15: Doma mohou nastat určité potíţe s kojením. Napište, co byste dělala při bolestivém nalití prsou? Tabulka 21: Postup matek při bolestivém nalití prsou
Odpověď
fi [%]
ni
Návštěva lékaře
19
19,00
Teplou sprchu před kojením, po kojení studený obklad
25
25,00
Masáţ a odstříkání mléka
33
33,00
9
9,00
14
14,00
100
100,00
Obklady z tvarohu Nevím N Graf 21: Postup matek při bolestivém nalití prsou
Masáţ a následné odstříkání mléka uvedlo 33 ţen (33%). Další odpovědí byla teplá sprcha před kojením a po kojení dát na prsa studený obklad, odpovědělo tak 25 matek (25%). Lékaře by navštívilo 19 respondentek (19%). Obklady z tvarohu by puţívalo 9 dotazovaných (9%). Zbývajících 14 ţen (14%) neví jak by postupovaly.
45
Otázka 16: Napište, jak by jste postupovala při nachlazení a teplotě? Tabulka 22: Postup při nachlazení a teplotě matky
Odpověď
fi [%]
ni
Návštěva lékaře
52
52,00%
Lék na sníţení teplota, pokračovat v kojení
20
20,00%
3
3,00%
25
25,00%
100
100,00%
Uţívání homeopatik Nevím N
Graf 22: Postup při nachlazení a teplotě matky
Při nachlazení a teplotě by 52 ţen (52%) navštívilo lékaře. Dalších 25 respondentek (25%) neví co by dělaly. Lék na sníţení teploty a pokračování v kojení odpovědělo 20 matek (20%). Léčbu homeopatiky by zvolily 3 respondentky (3%).
46
3.5. Diskuze Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda matky chtějí své děti kojit, dále jsem zkoumala, zda byly matky informovány v poradně pro těhotné o významu kojení, správné ţivotosprávě a odkud ţeny získávají informace o kojení. Ke kaţdému cíly jsem stanovila jednu hypotézu, které se pomocí výzkumného šetření potvrdily nebo vyvrátily. Výsledky jednotlivých otázek dotazníku jsou zpracovány do tabulek a grafů. Vyhodnocení kaţdé otázky je provedeno pod grafem. V této části práce bych chtěla provést shrnutí jednotlivých odpovědí a vyhodnocení hypotéz. První otázkou v dotazníku bylo kolik má kaţdá z respondentek dětí. Nejčastější odpovědí byly dvě dětí, odpovědělo tak 48 ţen (48%). Druhou nejčastější odpovědí bylo jedno dítě, které má 32 ţen (32%). Tři děti napsalo 15 respondentek (15%). Čtyři děti mají doma 2 matky (2%) a pět dětí uvedly také 2 dotazované (2%). Matkou šesti dětí je 1 respondentka (1%). Ve další otázce jsem zjišťovala, zda se respondentky setkaly během svého vzdělávání s informací, ţe kojení je přirozenou výţivou dítěte. Při kladné odpovědi měli dotazované napsat, kde to bylo. Bohuţel aţ 62 ţen (62%) se nesetkalo v průběhu svého vzdělávání s ţádnou informací o přirozené výţivě dítěte. Na základní škole se s touto informací setkalo z celkového počtu 38 (38%) kladných odpovědí 18 dotazovaných (18%). Na střední škole byly tyto informace podány 6 respondentkám (6%). Střední zdravotnická škola předala tyto poznatky 4 ţenám (4%), které odpovídaly na můj dotazník. Další dotazované se o významu kojení učily na vyšší odborné škole a na vysoké škole to bylo 6 respondentek (6%). Pomocí třetí otázky jsem chtěla zjistit odkud ţeny získávají důleţité informace o kojení. První odpověď z literatury označilo 30 respondentek (30%). Z televize a internetu čerpalo informace 12 matek (12%). V poradně pro těhotné získalo důleţité informace o kojení jen 6 ţen (6%). Z kurzu předporodní přípravy si odneslo rozhodující informace 9
47
dotazovaných (9%). Nejvíce respondentek získalo informace o kojení v porodnici, odpovědělo tak 35 ţen (35%). Matka a známí předaly 6 ţenám (6%) informace týkající se kojení. Zbývající 2 matky (2%) nedostaly informace nikde. K třetí otázce, se vztahuje hypotéza, že většina žen získává informace o kojení z televize a internetu. Jak vyplývá z výzkumu třetí hypotéza se nepotvrdila. Následovala čtvrtá otázka, kde jsem se ptala, zda byly ţeny informovány v poradně pro těhotné o výhodách kojení. V poradně pro těhotné bylo informováno 62 těhotných (62%) o významu kojení. Zbývajících 38 ţen (38%) nedostalo ţádné informace o významu kojení pro sebe a své dítě. V páté otázce jsem se ptala, zda byly respondentkám vyšetřeny prsa a bradavky v poradně pro těhotné. Ze zkoumaného vzorku odpovědělo kladně jen 24 ţen (24%). Zbývajícím 75 respondentkám nebyly vyšetřeny prsa ani bradavky. To povaţuji za velký problém, kvůli pár minutám co trvá vyšetření prsu, bradavek a doporučení řešení, je mnoho matek zklamaných, kdyţ po porodu chtějí své dítě př jsemse ptalailoţit k prsu a ono to nejde. Matce lze pomoci pouţíváním kloboučku při kojení pokud má např. ploché bradavky, ale kdyby v těhotenství pouţívaly formovače bradavek mohly po porodu krásně kojit. S předcházející otázkou souvisí další otázka. Zde jsem se ptala, zda mají ţeny ploché nebo vpáčené bradavky. Pokud ano měli respondentky napsat jaké řešení jim bylo doporučeno. Ploché nebo vpáčené bradavky nemá 89 ţen (89%). Odpověď ano označilo 11 matek (11%). Formovače bradavek byly doporučeny 8 respondentkám (8%) a 3 ţenám (3%) bylo doporučeno pouţívání kloboučku. V sedmé otázce jsem zjišťovala, zda byly ţenám v poradně pro těhotné podány informace správné výţivě, uţívání léků, alkoholu, drog a kouření během kojení. Informace dostalo jen 47 ţen (47%). Ţádné informace nebyly podány 24 matkám (24%) a jen částečně bylo informováno 29 respondentek (29%).
48
Na základě výsledků otázek 4, 5 a 7, ke kterým se vztahovala druhá hypotéza, že většina žen získává v prenatální poradně základní informace o kojení a správné životosprávě, se druhá hypotéza částečně potvrdila. V další otázce jsem se ptala, zda matky navštěvovaly kurz předporodní přípravy. Předporodní kurz navštěvovalo jen 35 respondentek (35%). Zbylých 65 ţen (65%) nenavštěvovalo kurzy předporodní přípravy. Devátá otázka týká výţivy dětí do 6. měsíce věku. Ptala jsem se jakou výţivu matky preferují. Plné kojení volí 82 dotázaných (82%). Kojení s příkrmem umělou výţivou preferuje 16 matek (16%) a 2 ţeny (2%) odpověděly umělou výţivu. V desáté otázce jsem se ptala matek, zda chtějí své dítě kojit. Při kladné odpovědi měli napsat jak dlouho. Všech 100 respondentek (100%) chce své dítě kojit. Většina matek 44 (44%) chce své dítě kojit dvanáct měsíců. Půl roku bude kojit 19 ţen (19%). Co nejdéle chce své dítě kojit 19 dotázaných (19%). Deset měsíců odpovědělo 8 matek (8%) a stejný počet matek 8 (8%) uvedlo délku patnáct měsíců. Nejkratší dobu dva měsíve udaly dvě respondentky. K deváté a desáté otázce se vztahuje první hypotéza, že více jak 90% matek je rozhodnuto kojit své dítě. Podle výsledků výzkumného šetření se první hypotéza potvrdila. V deváté otázce uvedly dvě respondentky, ţe preferují umělou výţivu do 6. měsíce věku dítěte. Přesto v desáté otázce odpověděly všechny respondentky, ţe chtějí své dítě kojit, z toho dvě uvedly délku kojení dva měsíce. Můţeme se proto jen domnívat, ţe tyto dvě matky chtějí své dítě kojit jen dva měsíce a poté přejít na umělou výţivu. V následující otázce jsem zjišťovala jaký z návodů jak kojit nejvíce pomohl matkám. Nácvik kojení se sestrou pomohl 69 ţenám (69%). Propagační broţury a letáčky vyuţilo 7 dotázaných (7%). Video pomohlo 13 matkám (13%) a 11 respondentek uvedlo jiný způsob.
49
Ve dvanácté otázce jsem se ptala za jak dlouho po porodu bylo poprvé přiloţeno dítě matce ke kojení. Do třiceti minut uvedlo 65 ţen (65%). Po porodu do jedné hodiny bylo dítě přiloţeno 17 matkám (17%). První přiloţení dítěte ke kojení bylo u 7 (7%) respondentek do dvou hodin po porodu. Za více neţ dvě hodiny poprvé přiloţilo 11 dotazovaných (11%). Další otázka byla, zda bylo dítě po celou dobu po porodu s matkou, tzv. rooming-in. Kladnou odpověď označilo 84 ţen (84%). Kvůli zdravotnímu stavu dítěte nebylo 9 matek (9%) se svým dítětem a zdravotní stav matky nedovolil 7 respondentkám (7%) strávit celou dobu po porodu s dítětem. Ve čtrnácté otázce jsem zjistila jak často matky přikládají ke kojení své děti. Dle potřeby dítěte přikládá ke kojení 64 ţen (64%). V intervalech po třech hodinách kojí 36 matek (36%). V patnácté otázce jsem zjišťovala co by matky dělala při bolestivém nalití prsou. Masáţ a odstříkání mléka napsalo 33 ţen (33%). Teplou sprchu před kojením a po kojení studený obklad by zvolilo 25 matek (25%). Dalších 19 respondentek (19%) by navštívilo lékaře. Rady by si nevědělo 14 dotazovaných (14%) a obklad z tvarohu napsalo 9 matek (9%). V další otázce jsem se ptala jak by matka postupovala při nachlazení a teplotě. Lékaře by navštívilo 52 ţen (52%). Rady by si nevělo 25 matek (25%). Lék na sníţení teploty by si vzalo a pokračovalo v kojení 20 dotázaných (20%). Uţívání homeopatik napsaly tři respondentky.
50
4. Závěr Není nic krásnějšího neţ kojit své dítě. Pocity, které ţena zaţívá při kojení se nedají popsat slovy. Vím to z vlastní zkušenosti. Přesto, ţe jsem věděla všechno o kojení a pomáhala maminkám na praxi s kojením, měla jsem strach, zda to sama zvládnu. Zvládla jsem to, Toníkovi jsou čtyři měsíce a stále kojím. V praktické části jsem chtěla shrnout výsledky dotazníkového šetření, které mělo zjistit míru informovanosti matek o kojení. První hypotéza se mi potvrdila. Druhá hypotéza se potvrdila částečně a třetí hypotéza se nepotvrdila. Všechny cíle práce byly splněny. Dle výsledků výzkumného šetření vyplývá, ţeny chtějí kojit své děti. Je ale třeba zvýšit edukaci matek v poradně pro těhotné v oblasti správné ţivotosprávy, vyšetření prsou a bradavek a jak postupovat při komplikacích vzniklých během kojení. Jak plyne z průzkumu hodně informací získávají matky od zdravotníků v porodnici. Přesto bych edukaci matek po porodu věnovala více času. Vím, ţe je to tězké, ale po porodu je mnoho nových informací a ţena je nestačí všechny vstřebat. Význam kojení bych zařadila do výuky na základní škole v předmětech jako jsou Rodinná výchova nebo Přírodopis. Chtěla bych, aby tato práce pomohla zlepšit informovanost matek o kojení. V době internetu, velkého mnoţství knih a zdravotní péče na vysoké úrovni jsou matky, které kvůli nedostatku informací vydrţí kojit své dítě pár týdnů. Důleţité je také, aby byla matka trpělivá a také sestřičky na oddělení šestinedělí by měli mít větší trpělivost s maminkami, které se učí jak správně přiloţit dítě k prsu. Kojení má smysl pouze tehdy je-li matka i dítě spokojené Kojení je velmi zajímavé téma. Je mnoho informací a poznatků o kojení. Snaţila jsem se vybrat ty důleţité. Praktická část s vyhodnocenými otázkami mi přineslo hodně zajímavých zjištěních a další moţná témata dalších prací. Snad se mi to podařilo a pomůţe tato práce zlepšit informovanost matek o nejlepší výţivě pro naše děti.
51
Literatura BARANOVSKÁ, A. Od narození po 1. rok. 2. vyd. [i.e. 1. vyd.]. Praha: Babybag production, 2010, 160 s. ISBN 978-80-254-6559-2. CABRNOCHOVÁ, H. – ŠVEJCAR. J. - FRÜHAUF. P. Péče o dítě: nové, přepracované vydání. vyd. 1. Editor Karel Havlíček. Praha: HBT, 2009, 320 s. ISBN 978-80-87109-14-4. ČEKAL, M. - ŠULC. J. Průvodce ženy jiným stavem: nejčastější problémy a jejich řešení. vyd. 4., V Československém spisovateli 1. Praha: Československý spisovatel, 2010, 169 s. Edice PRO RODIČE. ISBN 978-80-87391-39-6. ČEPICKÝ, P. - ČERNÁ. M. Jak odpovídat na otázky o těhotenství, porodu a péči o novorozence: příručka pro gynekology-porodníky. Praha: Levret, 2006, 99 s. ISBN 80903-1839-8. FENWICKOVÁ, Elizabeth. Velká kniha o matce a dítěti: Praktická příručka pro rodiče o těhotenství. 11. přepr. vyd. Bratislava: Perfekt, 2003, 263 s. ISBN 80-8046-244-5. FIALA, P. – VALENTA. J. - EBERLOVÁ. L. Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických oborů: pro bakalářská studia v medicíně, ošetřovatelství, přírodovědných, pedagogických a tělovýchovných oborech. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2008, 173 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-802-4614915. GEBAUER-SESTERHENN, B. - PRAUN. M. Velká kniha o dítěti. vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 272 s. ISBN 978-80-251-2473-4. GREGORA, M. Péče o novorozence a kojence: maminčin domácí lékař. vyd. 1. Praha: Grada, 2001, 74 s. Pro rodiče. ISBN 80-247-0060-3. GREGORA, M. – PAULOVÁ. M. Výživa kojenců: maminčina kuchařka. 2. přepr. vyd. Praha: Grada, 2005, 147 s. Edice PRO RODIČE. ISBN 80-247-1291-1. GREGORA, M. Péče o dítě od kojeneckého do školního věku. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2007, 139 s. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-2030-2. HANÁKOVÁ, T. Velká česká kniha o matce a dítěti: [vše, co potřebujete vědět o těhotenství a porodu: péče o novorozence a kojence]. vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 256 s. ISBN 978-80-251-2788-9. 52
HANREICH, I. Výživa kojenců, aneb, Jídlo a pití v prvním roce života. vyd. 1., české. Praha: Grada, 2000, 70 s. Strom ţivota, sv. 9. ISBN 80-716-9841-5. CHMEL, R. Průvodce těhotenstvím. 1. Praha: Grada, 2004. 140 s. ISBN 80-247-09637. JIMRAMOVSKÝ, F. – Fuchs. M. Kojení a začátky s výživou: Průvodce výživou v prvním roce života. Praha: Nutricia Nutrilon, 2011. KAMMERER, D. První tři roky života dítěte: Průvodce pro rodiče. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 496 s. Pro rodiče. ISBN 80-247-1839. KLIMOVÁ, A. a kol. Kojení: dar pro život. 2. přeprac. vyd. Praha: Grada, 1998. 101 s. ISBN 80-716-9490-8. LAKTAČNÍ LIGA. Kojení: Všechno co potřebujete vědět. Praha: Laktační liga, 2009. 30 s. KOPŘIVOVÁ, D. Český průvodce mateřstvím, aneb, Péče o matku a dítě. Praha: Tvarohová - Kolář, 2005. 119 s. ISBN 80-867-3808-6. Moderní gynekologie a porodnictví: Komplikace šestinedělí a laktace. Praha: Levret, 2009. č. 2. ISSN 1211-1058. PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a porodu: první český interaktivní průvodce těhotenstvím, porodem a šestinedělím. 2. vyd. Praha: Galén, 2006. 414 s. ISBN 80-7262411-3. AVENT. Průvodce kojením: Pomáháme maminkám prodloužit kojení. Praha: AVENT, 2007. 23 s. ROB, L. a kol. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galén, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-5017. ROKYTA, R. a kol. Fyziologie: pro bakalářská studia v medicíně, ošetřovatelství, přírodovědných, pedagogických a tělovýchovných oborech. 2., přeprac. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2008. 426 s. ISBN 80-866-4247-X. ROZTOČIL, A. a kol. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 408 s. ISBN 978-80-247-1941-2.
53
SCHNEIDROVÁ, D. Kojení: nejčastější problémy a jejich řešení. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2006. 131 s. Pro rodiče. ISBN 80-247-1308-X. SYMONS, J. Těhotenství a péče o dítě. 2. vyd. Čestlice: Rebo, 2006. 232 s. ISBN 80723-4630-X. WEBEROVÁ CHVÍLOVÁ, M. Kojení je hledání cesty k sobě navzájem. Nové Veselí: OS Nedoklubko, 2009. 28 s. WEIGERT, V. Všechno o kojení. vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 159 s. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 80-736-7071-2. ZAMARSKÁ, J. - AUINGEROVÁ. I. Kojení: praktické rady pro maminky. vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006. 82 s. ISBN 80-251-0772-8.
Internetové zdroje Http://cs.wikipedia.org [online]. 2012, 5. 5. 2012 [cit. 2012-5-24]. Prs. Dostupné z WWW:
.
54
Seznam příloh Příloha č. 1: Anatomický obrázek prsu Příloha č. 2: Dotazník
55
Příloha č. 1: Anatomický obrázek prsu
Anatomický obrázek prsu: 1 – meziţeberní svaly s ţebry; 2 – pectorální svaly; 3 – lalůčky prsní ţlázy; 4 – bradavka; 5 – prsní dvorec; 6 – mlékovod; 7 – tuková tkáň; 8 – kůţe.
Zdroj: cs.wikipedia.org
56
Příloha č. 2: Dotazník
DOTAZNÍK Váţená paní, jmenuji se Marie Mejstříková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor Porodní asistentka. V rámci své bakalářské práce s názvem Informovanost matek o kojení provádím výzkumné šetření. Tento dotazník je anonymní a jeho výsledky budou pouţity při zpracování mé bakalářské práce. U kaţdé otázky zakrouţkujte nebo napište, prosím, správnou odpověď. Předem Vám děkuji za ochotu a čas věnovaný vyplňování tohoto dotazníku. Identifikační údaje: Kolik je Vám let? ………… Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání? a) základní b) střední bez maturity c) střední s maturitou d) vysokoškolské Váš rodinný stav? a) svobodná b) vdaná
57
1. Kolik máte dětí? …………….. 2. Setkala jste se během svého vzdělávání s informací, ţe kojení je přirozenou výţivou dítěte? (Pokud ano, napište, kde to bylo.) a) ano
……………………………………
b) ne 3. Odkud jste získala důleţité informace o kojení? a) b) c) d) e) f) g)
z literatury z televize, internetu v poradně pro těhotné v kurzu předporodní přípravy v porodnici od matky, známých g) nikde
4. Byla jste v poradně pro těhotné informována o výhodách kojení? a) ano b) ne 5. Byly Vám v poradně pro těhotné vyšetřeny prsa a bradavky? a) ano b) ne 6. Máte ploché nebo vpáčené bradavky? (Pokud ano, napište, jaké řešení Vám bylo doporučeno.) a) ano
………………………………………
58
b) ne 7. Byly Vám v poradně pro těhotné podány informace o výţivě, uţívání léků, alkoholu, drog, kouření během kojení? a) ano b) ne c) jen částečně 8. Navštěvovala jste kurzy předporodní přípravy? a) ano b) ne 9. Jakou výţivu preferujete do 6. měsíce věku dítěte? a) plné kojení b) kojení s příkrmem (umělou výţivou) c) umělou výţivu 10. Chcete kojit své dítě?(Pokud ano, napište jak dlouho.) a) ano
……………………………
b) ne 11. Jaký z návodů, jak kojit, Vám nejvíce pomohl? a) nácvik kojení se sestrou b) propagační broţury a letáčky c) video
59
d) jiný způsob 12. Za jakou dobu po porodu Vám bylo dítě poprvé přiloţeno ke kojení? a) do 30 minut b) do 1 hodiny c) do 2 hodin d) za více neţ 2 hodiny 13. Bylo dítě po celou dobu po porodu s Vámi, tzv. rooming-in? a) b) c) d)
ano na oddělení tato moţnost není nedovoloval to zdravotní stav dítěte nedovoloval to můj zdravotní stav
14. Pokud kojíte, jak často přikládáte dítě ke kojení? a) dle potřeby dítěte b) v intervalech po 3 hodinách 15. Doma mohou nastat určité potíţe s kojením. Napište, co byste dělala při bolestivém nalití prsou? ………………………………………………………….. 16. Napište, jak by jste postupovala při nachlazení a teplotě? ………………………………………………………….
Zdroj: Vlastní tvorba
60
61
