VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Prsa důležitá součást ženského těla

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

P r s a – d ůl e ž i t á s o u č ás t ž e ns ké h o t ě l a bakalářská práce

Autor: Lucie Kejvalová Vedoucí práce: Mgr. Bc. Dana Tůmová Jihlava 2012

Anotace Následující text se věnuje problematice karcinomu prsu. Je rozdělen na dvě hlavní části. První, teoretická část se věnuje obecnému seznámení s anatomií, fyziologií a moţnými patologiemi prsu. Dále jsou zde uvedeny rizikové faktory karcinomu prsu, jeho prevence a dosavadní moţnosti diagnostiky a léčby tohoto onemocnění. Druhá část, praktická, prezentuje výsledky dotazníkového výzkumu, který se zabýval otázkami zaměřenými na znalosti týkající se prevence karcinomu prsu a jejího dodrţování.

Klíčová slova Ţena, prs, karcinom prsu, prevence.

Annotation The following text deals with the breast cancer. It’s divided into two main sections. The first theorethical part provides the general overview of anatomy, physiology and possible breast pathologies. Then the risk factors for breast cancer, its prevention and current options for diagnosis and treatment are discussed. The second practical part presents the results of questionnaire survey, which was focused on the knowledge of breast cancer prevention and its obeying.

Keywords Woman, breast, breast cancer, prevention.

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce, paní Mgr. Daně Tůmové, za odborné vedení, cenné rady a poskytnutí konzultací. Velký dík patří i všem respondentkám, které mi věnovaly svůj čas při vyplňování dotazníku.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 15. prosince 2011 ................................................... Podpis

Obsah 1

2

Úvod .....................................................................................................................8 1.1

Úvod do problematiky .....................................................................................8

1.2

Rozčlenění práce .............................................................................................9

1.3

Cíle a hypotézy práce ......................................................................................9

Teoretická část ..................................................................................................... 11 2.1

Anatomie prsu ............................................................................................... 11

2.1.1 2.2

Cévy a nervy prsu .................................................................................. 11

Fyziologie prsu.............................................................................................. 12

2.2.1

Vývoj prsu ............................................................................................. 12

2.2.2

Laktace .................................................................................................. 12

2.3

Patologie prsu................................................................................................ 12

2.3.1

Vrozené a vývojové vady ....................................................................... 12

2.3.2

Nezhoubná onemocnění prsu .................................................................. 14

2.3.3

Prekancerózy.......................................................................................... 16

2.3.4

Zhoubná onemocnění ............................................................................. 17

2.4

Příčiny vzniku karcinomu prsu ......................................................................17

2.4.1

Rizikové faktory ovlivnitelné změnou ţivotního stylu ............................ 18

2.4.2

Rizikové faktory dispoziční .................................................................... 19

2.5

Prevence karcinomu prsu............................................................................... 20

2.5.1

Primární prevence .................................................................................. 20

2.5.2

Sekundární prevence .............................................................................. 21

2.5.3

Terciální prevence .................................................................................. 21

2.6

Diagnostika karcinomu prsu ..........................................................................21

2.6.1

Anamnéza .............................................................................................. 21

2.6.2

Fyzikální vyšetření ................................................................................. 22

2.6.3

Samovyšetření prsu ................................................................................ 24

2.6.4

Mammografie......................................................................................... 25

2.6.5

Duktografie ............................................................................................ 25

2.6.6

Ultrasonografie ...................................................................................... 26

2.6.7

Magnetická rezonance ............................................................................ 26

2.6.8

Biopsie ................................................................................................... 26

2.7

Léčba karcinomu prsu ................................................................................... 27

3

4

2.7.1

Chirurgická terapie ................................................................................. 27

2.7.2

Radioterapie ........................................................................................... 27

2.7.3

Chemoterapie ......................................................................................... 28

2.7.4

Hormonální léčba ................................................................................... 28

2.7.5

Biologická léčba ..................................................................................... 28

Praktická část....................................................................................................... 29 3.1

Metodika výzkumné práce ............................................................................. 29

3.2

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí......................... 29

3.3

Průběh a popis výzkumu ............................................................................... 29

3.4

Vlastní výsledky výzkumu ............................................................................ 30

3.5

Diskuze ......................................................................................................... 48

Závěr ................................................................................................................... 51

Seznam pouţité literatury ............................................................................................ 53 Internetové zdroje ........................................................................................................ 54 Seznam grafů .............................................................................................................. 55 Seznam tabulek ...........................................................................................................56 Seznam příloh ............................................................................................................. 57

1 Úvod 1.1 Úvod do problematiky V dnešní době, kdy je kromě biologického významu prsů mediálně posilován i kult krásy, se prsa, bez rozdílu věku, stávají snad pro kaţdou ţenu důleţitou součástí jejího těla a hrají tak velice významnou roli i v oblasti vnímání sebe sama. Uţ z tohoto důvodu by se kaţdá ţena měla věnovat preventivním opatřením nádorového onemocnění prsu. Některé ţeny se však z obavy, aby se náhodou nepřišlo na „něco“, co by mohlo vést i ke ztrátě prsu, paradoxně vyhýbají screeningovým vyšetřením ani neprovádějí samovyšetření prsu. Je-li však nádor zachycen v časném stádiu, zůstávají po operaci pouze nepatrné změny ve formě jizvy. Jakmile je odhalen aţ v pozdější fázi, jsou změny ve tvaru prsu větší. Cílem chirurgické léčby je ale vţdy snaha o zachování prsu se zcela minimálními nebo dokonce ţádnými tvarovými změnami léčeného prsu. Rakovina prsu v České republice postihne více neţ 5500 ţen za rok, stává se tak nejčastějším zhoubným onemocněním ţen středního věku. Jediný způsob, jak se rakovině prsu postavit čelem, je preventivní vyšetřování zobrazovacími metodami a pravidelné provádění samovyšetření. (Skovajsová, 2010). Mezi lidmi panuje utkvělá představa, ţe onemocnění karcinomem prsu se vyskytuje pouze u ţen staršího věku. Tato choroba se ale můţe projevit kdykoliv a čím dál častěji postihuje i mladé ţeny, které mohly být přesvědčeny o tom, ţe se jich tento problém prozatím vůbec netýká. Z toho vyplývá, ţe i nedostatek informací o této problematice můţe být příčinou, proč některé ţeny berou preventivní opatření na lehkou váhu. Proto je velice důleţitá osvěta, která objasní všechny moţnosti sekundární prevence, příznaky, rizika onemocnění a další souvislosti, protoţe jenom dostatečně informovaná ţena je schopna o sebe náleţitě pečovat.

8

1.2 Rozčlenění práce Bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje 7 kapitol. Nejprve zde podávám informace o anatomii prsu a popisuji vývoj prsu a laktaci jakoţto hlavní fyziologické procesy. Dále se věnuji patologiím prsu, které se mohou v případě prsní ţlázy vyskytnout. V kapitole s názvem Příčiny vzniku karcinomu prsu popisuji rizikové faktory vzniku tohoto onemocnění. Další kapitola podává informace o primární, sekundární a terciální prevenci. V předposlední kapitole jsou zahrnuty nejpouţívanější metody, kterými karcinom prsu detekujeme, a poslední kapitola obsahuje základní léčebné postupy při odhalení tohoto onemocnění. V praktické části jsou vyhodnoceny otázky dotazníku a převedeny do grafů a tabulek. Nachází se zde rovněţ rozbor výsledků dotazníkového šetření. Za závěrem práce je veden seznam pouţité literatury, seznam tabulek a grafů a seznam příloh umístěných na samotném konci bakalářské práce.

1.3 Cíle a hypotézy práce V mé bakalářské práci jsem si zvolila tři cíle a ke kaţdému z nich se vztahují dvě hypotézy, celkem tedy šest hypotéz. Cíl č. 1: Zjistit, zda ženy dbají na prevenci karcinomu prsu. Hypotéza č. 1: Více neţ polovina respondentek provádí pravidelně samovyšetření prsu Hypotéza č. 2: Více neţ dvě třetiny respondentek nad 45 let pravidelně podstupuje vyšetření mamografem. Cíl č. 2: Zjistit, jaké faktory mají vliv na provádění samovyšetření prsu. Hypotéza č. 3: Respondentky, které mají děti, více dbají na samovyšetření prsu, neţ ţeny bezdětné. Hypotéza č. 4: Respondentky s vyšším vzděláním více dbají na samovyšetření prsu neţ respondentky s niţším vzděláním.

9

Cíl č. 3: Zjistit, zda obvodní gynekolog dbá na prevenci karcinomu prsu. Hypotéza č. 5: Obvodní gynekolog u více neţ dvou třetin respondentek neprovádí vyšetření prsů při preventivním gynekologickém vyšetření. Hypotéza č. 6: Více neţ polovině respondentek poskytl obvodní gynekolog dostatečné informace o technice samovyšetření prsu.

10

2 Teoretická část 2.1 Anatomie prsu Ţenský prs (mamma feminina) (viz Příloha č. 1) je uloţen na přední ploše hrudníku přibliţně ve výši 2. aţ 6. ţebra. Je pokryt jemnou kůţí, která se na jeho vrcholu mění v kruhový dvorec (areola mammae), v jehoţ středu vystupuje prsní bradavka (papilla mammae). V kůţi prsního dvorce se nachází četné mazové ţlázky a společně s kůţí prsní bradavky je tmavěji pigmentovaná. (Roztočil, 2008). V mamiloareolárním komplexu je hladká svalovina, reagující na dotykové podráţdění, která při kontrakci smršťuje areolu a vyzdvihuje papilu. (Rob, 2008). Podkladem prsu je mléčná ţláza (glandula mammaria) uloţená v tukovém polštáři. Je to sloţená tuboalveolární ţláza, původem koţní ţláza. Z tohoto důvodu se svou stavbou podobá potním ţlázám. (Dylevský, 2009). Mléčná ţláza sestává z 15–20 laloků (lobi), které se dále větví na lalůčky (lobuli). Vývody z jednoho laloku se spojují do společného mlékovodu (ductus lactifer), jenţ ústí drobnými otvory na vrcholu prsní bradavky. (Rob, 2008).

2.1.1 Cévy a nervy prsu Tepny zásobující prsní ţlázu vycházejí z větví hrudní tepny (arteria thoracica). Tepenné větve se sbíhají k prsní bradavce koncentricky v průběhu mlékovodů. Žíly prsu tvoří pod dvorcem pleteň a ústí do větví hrudní ţíly (vena thoracica). Mízní cévy tvoří pod prsním dvorcem a mezi jednotlivými lobuly pleteně. Míza je odváděna několika směry. Z laterálních kvadrantů prsu putuje do centrálních axilárních a infraklavikulárních uzlin, z centrální části prsu do uzlin infraklavikulárních a supraklavikularních a z mediálních kvadrantů prsu odtéká do parasternálních a mediastinálních uzlin a do mízních cév jater. (Roztočil, 2008). Inervace prsu je tvořena senzitivními nervy, které pocházejí z nervů interkostálních, a autonomními nervy přicházejícími k mléčné ţláze podél cév. (Rob, 2008).

11

2.2 Fyziologie prsu 2.2.1 Vývoj prsu Základ mléčné ţlázy se vytváří v embryonální době u obou pohlaví, ale u dívek v pubertě dochází k jejímu výraznému rozvoji. (Dylevský, 2009). Tento vývoj prsů je závislý na hormonech vaječníků. Celý prs se nápadně vyklenuje a stává se sekundárním pohlavním znakem ţeny. (Roztočil, 2008). „Prs dospělé ženy může být plochý (mamma disciformis), polokulovitý (mamma semisphaerica) nebo hruškovitý (mamma piriformis).“ (Rob, 2008, s. 12). Premamální vrstva tukového polštáře vytváří charakteristický tvar prsu. Během ţivota ţeny dochází k postupnému vymizení tuku a k involuci mléčné ţlázy a prs se tak stává ochablým (mamma pendula). (Rob, 2008).

2.2.2 Laktace Laktace je řízena dvěma hlavními hormony, kterými je oxytocin a prolaktin. Hladina prolaktinu stoupá jiţ ke konci těhotenství. K sekreci mléka nedochází z důvodu vysokých hladin progesteronu a estrogenu, jeţ působí inhibičně na hormon prolaktin. Po porodu se však hladiny těchto hormonů mění a nastupuje laktace. Oxytocin je zodpovědný za vyloučení mateřského mléka do alveolů během kojení. (Kittnar, 2009). Po celé období kojení se mateřské mléko přizpůsobuje nárokům kojeného dítěte. Obsahuje potřebné imunologické sloţky, ţiviny, vitaminy, minerální látky i stopové prvky. Kojení působí pozitivně i na psychický vývoj dítěte. (Roztočil, 2008).

2.3 Patologie prsu 2.3.1 Vrozené a vývojové vady Vrozené vady prsů Vrozené vady prsů se obvykle projeví v době puberty a mívají nepříznivý vliv na psychiku ţeny, protoţe často způsobují větší pocit méněcennosti neţ jiný tělesný defekt.

12

Tyto vady mohou být důsledkem i jiného postiţení, jako je např. porucha vývinu prsního svalu nebo horní končetiny. Mezi vrozené vady řadíme amastii, jednostranné nebo oboustranné chybění celého prsu s dvorcem a bradavkou. Jako hypoplazii a mikromastii označujeme vrozeně podmíněnou vadu ve vývinu prsu a bradavky. (Měšťák, 2006). Chybí-li kromě prsu a bradavky i velký prsní sval, nejčastěji jeho sternální část, nazýváme tento stav Polandův syndrom. (Coufal, 2011). K vrozeným vadám dále patří polythelie, nadpočetná bradavka, a polymastie, nadpočetná mléčná ţláza vyskytující se kdekoli v průběhu mléčné lišty na jedné nebo obou stranách. (Měšťák, 2006). U bradavky tomu nejčastěji bývá pod submammární rýhou, zatímco paramamma se vyskytuje v oblasti axilárního výběţku aţ axily. (Coufal, 2011). Umístění ţlázy mimo mléčnou lištu označujeme jako mamma accesoria, aberans, která je nebezpečná zvýšeným rizikem vzniku karcinomu. Jednostranná nebo oboustranná vpáčená bradavka, mamilla inverta, je vrozený stav, kdy nedochází k prominenci bradavky. Je to vada estetická, v době laktace i funkční, a je nutné ji diferencovat od vtaţení bradavky u pozánětlivých či nádorových změn. Vývojové vady prsů Během ţivota ţeny prochází prsní ţláza spoustou vývojových změn, z nichţ většina je podmíněna hormonálně. Mění se její velikost, tvar, konzistence a funkce, závisející hlavně na menstruačním cyklu a těhotenství. (Měšťák, 2006). K nejčastějším vývojovým vadám prsu patří prsní asymetrie, která je v menší míře fyziologická, zcela symetrické prsy jsou spíše výjimkou. Stav, kdy je báze prsu příliš malá s ohledem na velikost hrudníku a s krátkou inframammární rýhou, nazýváme konstrikce prsu. Bývá s ní zpravidla spojena tubulární deformita, která je způsobena tlakem parenchymu na kůţi areoly při současné laxicitě ligament. Jde tedy o vyklenutí centrální části prsu. (Coufal, 2011). Mezi získané vývojové vady prsů řadíme oboustranné ochabnutí a zmenšení prsních ţláz neboli atrofii, která bývá spojena s hormonálními změnami např. po gynekologickém onemocnění, laktaci nebo v klimakteriu. K prsní atrofii můţe dojít i po 13

značném váhovém úbytku. V době puberty, častěji však při obezitě, po kojení či některých endokrinních, metabolických a gynekologických onemocněních, se můţe projevit prsní hypertrofie aţ gigantomastie, působící mnohdy psychické, pohybové i dýchací potíţe. I do skupiny vývojových vad můţeme zařadit hypoplazii prsů a vpáčené bradavky. (Měšťák, 2006). „V oblasti prsů se projeví i vrozené deformity hrudního koše, zejména vpáčený hrudník (pectus excavatum), nebo ptačí hrudník (pectus carinatum).“ (Coufal, 2011, s. 19).

2.3.2 Nezhoubná onemocnění prsu Většina nenádorových afekcí prsu souvisí s diferenciací lobulu mléčné ţlázy nebo se změnami ve struktuře tkáně spojené s vývojem a involucí prsu. Ke konečné diferenciaci lobulů ţlázy dochází aţ v průběhu gravidity. Nediferencovaný lobulus vykazuje vyšší mitotické indexy a vlivem endogenních hormonů je zvýšena jeho vnímavost ke kancerogenezi, zatímco plně rozvětvený lobulus produkující komplexní struktury mléčných proteinů a sníţené mnoţství mitotických indexů je odolnější proti karcinogenním vlivům. Involuce prsů začíná ve třetí dekádě ţivota ţeny, je to geneticky podmíněný fyziologický proces. (Rob, 2008). Zánět Akutní zánět prsu, mastitis, bývá nejčastěji spojen s obdobím puerperia a laktací. (Coufal, 2011). Původce, Staphyloccocus aureus, vstupuje do těla ţeny ragádami prsní bradavky a dochází tak k většinou jednostranné infekci parenchymu, vývodů nebo vlastní ţlázy. Vzniká nebezpečí rozvoje abscesu aţ píštělí. Predisponujícím faktorem je retence mateřského mléka. (Roztočil, 2008). Mastitidu ale můţeme diagnostikovat i u nelaktujícího prsu jako důsledek dlaţdicové metaplazie mammárních vývodů a jejich uzavírání. (Coufal, 2011). „Z chronických nespecifických zánětů je nejčastější duktektázie. Jde o zmnožení vaziva se zánětlivou infiltrací kolem rozšířených velkých vývodů v subaleolární oblasti, často

14

provázené perzistující sekrecí. V pokročilém stadiu s jizvením a retrakcí bradavky může klinicky připomínat karcinom.“ (Coufal, 2011, s. 43). Nekróza Tuková nekróza vzniká v souvislosti s traumatem či chirurgickým zákrokem. Jde o dutinu v prsní tkáni vyplněnou buněčným detritem a tekutinou. (Rob, 2008). Kolem nekrózy dochází k jizvení, kalcifikacím a granulomatózní reakci a tím se zhoršuje rozlišení od karcinomu při klinickém i mammografickém vyšetření. K infarktu v prsu dochází v souvislosti s kojením. (Coufal, 2011). Cysta Jde o patologickou dutinu vyplněnou tekutinou a odvozenou od epitelu vznikající spojením lobulárních jednotek. Je buď distenční, nebo apokrinní, mající aktivní epitelovou výstelku. Hamartom Jako hamartomy povaţujeme adenolipom, fibroadenolipom a myxoidní hamartom. Jsou to ohraničené benigní útvary o velikosti 1-20 cm, asymptomatické, tvořené všemi segmenty tkáně prsu. (Rob, 2008). Fibrocystická choroba Stav, kdy dochází ke komplexní přeměně mléčné ţlázy, nazýváme fibrocystická choroba nebo prsní dysplazie. Představuje nárůst vazivové sloţky s jizvícími a sklerotizujícími procesy. Vlivem vymizení ţlázového parenchymu mohou vznikat cysty s apokrinní výstelkou. V pokročilém stadiu je nález pohmatem velmi výrazný a je zhoršena diferenciace od onkologických lézí při zobrazovacích vyšetření. Adenóza Jedná se o proliferační proces s podstatnou změnou mléčné ţlázy, který ale podle epidemiologických studií nevykazuje zvýšené riziko kancerogeneze. Vyskytuje se zpravidla u ţen kolem 30. roku věku a projevuje se tuhými uzly obsahující mikrokalcifikace.

15

Benigní nádory Častým benigním nádorem je fibroadenom, makroskopicky se projevující jako laločnatý, ohraničený, jemně opouzdřený útvar. Je růstově omezen a v některých případech

je

samovolně

regredující,

příp.

kalcifikující.

Mikroskopicky

je

charakteristický epitelovou sloţkou a fibroblastickým stroma bez mitotické aktivity. Na fibroadenom morfologicky navazuje fyloidní nádor, typický zvýšenou proliferací mezenchymální sloţky a mitotickou aktivitou. Rychle progreduje, makroskopicky je ostře ohraničený a laločnatý. Tento typ benigního nádoru je svým biologickým chováním nejistý a můţe se zvrátit v maligní. (Coufal, 2011). K benigním nádorům dále řadíme epitelové metaplazie, kdy se plně diferencovaný typ epitelu přemění v jiný. (Rob, 2008).

2.3.3 Prekancerózy Jakákoli vrozená nebo získaná porucha některého z antionkogenních mechanismů můţe vést k nesprávné aktivaci některých růstových signálů a k blokaci zpětných vazeb informujících buňky o jejich nadměrném bujení. Důsledkem toho získávají narůstající schopnost migrace, kolonizují strukturu mléčné ţlázy a postupně zaujímají místo netransformovaného mammárního epitelu. Tento proces probíhá různou rychlostí a v různém rozsahu, vliv na něj má hlavně stabilita genomu a jeho výsledkem je vznik karcinomu, ke kterému ale během ţivota ţeny nemusí vůbec dojít. (Coufal, 2011). „Do této skupiny patří skupina atypických hyperplazií a lobulární neoplazie. Prekurzorové léze, hyperplazie i karcinomy jsou rozdělovány do dvou typů, duktální a lobulární. Oba typy vznikají v terminální duktolobulární jednotce stejně jako většina karcinomů prsu. Duktální léze vznikají z epitelů terminálních duktů a lobulární léze z epitelu vystýlajícího aciny. Více než místem vzniku se však liší ve svých biologických vlastnostech.“ (Rob, 2008, s. 257). Řadíme sem i papilomy, dříve povaţované za benigní nádory, jelikoţ v některých případech mohou regredovat. Bývají poměrně objemné, solitární, ale i mnohočetné a drobné. Jsou odlišné tím, ţe epitel tvoří jemné vaskularizované stromální papily, a typické je ostré ohraničení. (Coufal, 2010).

16

2.3.4 Zhoubná onemocnění Maligní nádory se od benigních liší svým rychlejším růstem, jsou méně ohraničené a prorůstají do okolních tkání, které poškozují. Tvoří dceřiná loţiska a metastázy. V prsu je nejčastější zhoubný nádor epiteliálního původu – karcinom. (Walló, 2005). Karcinom in situ Jedná se o preinvazivní karcinom s intaktní bazální membránou, přes kterou proliferující buňky nepronikají. Rozlišujeme dva základní druhy karcinomu in situ: duktální (DCIS) a lobulární (LCIS). Hlavním rozdílem mezi nimi je charakter jejich biologického chování. Zatímco LCIS je povaţován za marker vysokého rizika vzniku invazivního karcinomu, DCIS je jeho jednoznačným prekurzorem. (Pavlišta, 2008). Invazivní karcinom Invazivní karcinom vzniká v případě, infiltruje-li některá z transformovaných buněk karcinomu in situ stroma. Často jde jiţ o hmatné loţisko tuţšího charakteru typicky cípatého tvaru. V některých případech můţe být léze křehké konzistence a ostře ohraničená. Dělíme je na lobulární a duktální, které patří k nejčastějším. K těmto nádorům řadíme ještě karcinomy speciálního typu, kterým je Pagetův karcinom, infiltrující charakteristickým způsobem i epidermis mamily, a inflamatorní karcinom typický difuzní červenohnědou indurací kůţe prsu s erysipeloidními okraji, většinou bez hmatné rezistence. (Coufal, 2011).

2.4 Příčiny vzniku karcinomu prsu Pravá příčina vzniku rakoviny prsu nebyla dosud zcela objasněna. Všechny odhady osobního rizika jednotlivých ţen jsou pouze pravděpodobnostní. K pochopení příčiny vzniku tohoto onemocnění je nejvýznamnější studium rizikových faktorů, na něţ úzce navazuje organizace preventivních opatření. Údaje ze ţivota ţeny, které zvyšují riziko vzniku karcinomu prsu, nazýváme rizikovými faktory. Studování rizikových faktorů nám umoţňuje formulaci obecných zásad prevence a vymezení ţen se zvýšeným rizikem vzniku tohoto onemocnění. Metody zkoumání a vyuţívání našich poznatků můţeme rozdělit na přístup epidemiologický (populační) a individuální (osobní). Individuální přístup se zabývá moţnostmi prevence

17

jednotlivých ţen, zatímco přístup epidemiologický tvoří analýzy rizikových faktorů celé populace ţen, na základě kterých je moţné vytvořit rozsáhlé preventivní programy nebo organizovat systém zdravotní péče. Rizikové faktory můţeme rozdělit do dvou větších skupin na faktory ovlivnitelné změnou ţivotního stylu a na faktory dispoziční. (Abrahámová, 2009).

2.4.1 Rizikové faktory ovlivnitelné změnou životního stylu Zvýšit riziko vzniku karcinomu prsu je moţné nesprávnými návyky, jako je nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Abúzus alkoholu byl prokázán v tomto případě jako kancerogenní, ale kouření nemá zatím v etiologii tohoto onemocnění zcela prokázán svůj význam. (Vorlíček, 2006). Fyzická aktivita ţeny byla taktéţ potvrzena svým přímým vztahem ke vzniku onemocnění karcinomem prsu, jelikoţ zvýšená fyzická námaha tlumí produkci steroidních hormonů ve vaječnících, sniţuje hladinu krevního inzulinu a posiluje imunitní systém, který je pak schopen lépe rozeznat a likvidovat buňky nádorového původu. V přímém vztahu k riziku rozvoje karcinomu prsu je také množství a složení stravy. Dieta bohatá na vlákninu, ovoce a zeleninu s omezeným mnoţstvím tuků můţe toto riziko sníţit, zatímco vysoká energetická hodnota potravy ovlivňující energetický metabolismus organismu a tím zvyšující produkci steroidních hormonů riziko zvyšuje. (Abrahámová, 2003). I obezita zvyšuje riziko rakoviny prsu. Důvodem jsou pravděpodobně zvýšené místní hladiny tkáňových estrogenů tvořené metabolismem steroidů v tukové tkáni, které podporují dělení buněk vybavených estrogenovými receptory. Tyto receptory mají i buňky mléčné ţlázy a nesou-li jiţ nějakou genetickou poruchu, mohou zde působit estrogeny jako spouštěč růstu nádoru. (Ţaloudík, 2008). Dalším rizikovým faktorem patřící do této skupiny je vzdělání, od kterého se odvíjí větší zodpovědnost ţeny za péči o své zdraví a dodrţování prevence, např. samovyšetření prsu. Významný je i rozdíl ve stylu ţivota na venkově a ve městě, tudíţ je podstatným faktorem i bydliště ţeny a s ním související životní prostředí, ve kterém ţije. 18

Posledním faktorem, o kterém se zmíníme v této kategorii rizikových faktorů, jsou psychologické aspekty. U ţen s depresivními stavy byl prokázán vyšší výskyt malignit. Někteří odborníci řadí onkologická onemocnění mezi psychosomatické choroby. (Abrahámová, 2003).

2.4.2 Rizikové faktory dispoziční Tuto skupinu rizikových faktorů dělíme dále na faktory osobní anamnézy, hormonální a gynekologické faktory a genetické faktory. (Vorlíček, 2006). Faktory osobní anamnézy Hlavním rizikovým faktorem osobní anamnézy je věk. Riziko vzniku karcinomu prsu s věkem stoupá, k nejohroţenější skupině patří ţeny nad 50 let. Studie prokázaly, ţe i tělesná výška a střední krevní tlak mají vliv na rozvoj maligního onemocnění prsu. Ţeny s větší tělesnou výškou a zvýšeným středním krevním tlakem v těhotenství jsou více ohroţené. (Abrahámová, 2003). Benigní onemocnění prsu v anamnéze je taktéţ rizikovým faktorem, nejčastějším z nich je fibrocystická choroba. Skupina ţen, u kterých bylo diagnostikováno toto onemocnění, jsou prokazatelně ve větším nebezpečí. (Torosian, 2002). Hormonální a gynekologické faktory K této skupině faktorů patří nástup menarché před 12. rokem ţivota a pozdější nástup menopauzy, u které při hodnocení rizika přihlíţíme ještě na další faktory, jako je obezita, hormonální terapie aj. (Abrahámová, 2009). Významným faktorem je rovněţ věk při prvním porodu. Bezdětná ţena nebo ţena s prvním těhotenstvím po 30. roce věku je více ohroţená vznikem karcinomu prsu z důvodu absence nebo pozdní diferenciace prsní tkáně. Nezávisle na věku ţeny při prvním porodu má podstatný vliv i počet porodů. Ţeny s větším počtem dětí jsou vystaveny kratší dobu endogenním steroidním hormonům, a tak i méně ohroţeny maligním onemocněním prsu. Protektivní účinek na rozvoj karcinomu mléčné ţlázy má rovněţ kojení, kde je důleţitá jeho délka, ale i samotný akt. Gynekologickou operací, jakou je odstranění vaječníků, dosáhneme taktéţ menší expozice endogenními steroidními hormony na prsní ţlázu, díky které je riziko vzniku 19

karcinomu sníţeno. Podstatnou roli zde hraje i věk, v němţ byla ovariektomie provedena. Studie zkoumající vliv hormonálních přípravků, ať uţ hormonální antikoncepce, nebo náhradní hormonální léčby v klimakteriu, na riziko vzniku karcinomu prsu nepřinášejí jednoznačné výsledky, ale obecně lze říci, ţe ţeny uţívající tyto preparáty jsou tímto onemocněním více ohroţené. Zodpovědné za toto ohroţení jsou pravděpodobně estrogeny, zejména estradiol. Významná je ale i délka doby uţívání a věk ţeny v tomto období. (Abrahámová, 2003). Genetické faktory „Postižení přímého rodinného příslušníka karcinomem prsu a/nebo karcinomem ovaria je významným rizikovým faktorem. Výskyt karcinomu prsu u přímých příbuzných (první linie příbuzných = matka, sestra, dcera) zvyšuje riziko dvoj- až trojnásobně a toto riziko je závislé na věku, ve kterém se nádor klinicky manifestoval. Při výskytu karcinomu prsu ve druhé linii příbuzných (babička, teta) je riziko zvýšeno přibližně 1,5krát. Při současném výskytu karcinomu prsu u matky a sestry stoupá riziko u probandky až 14krát. Přítomnost dalších rizikových faktorů u familiárního karcinomu prsu riziko potencuje.“ (Rob, 2008, s. 253).

2.5 Prevence karcinomu prsu Preventivní opatření, která v případě karcinomu prsu provádíme, lze rozdělit do tří kategorií. Záměrně sníţit riziko vzniku karcinomu má primární prevence. K zachycení karcinomu prsu v rané fázi slouţí sekundární prevence. Terciální prevencí definujeme sledování ţen, které jiţ podstoupily léčbu karcinomu prsu, za účelem časného odhalení případného návratu příznaků nemoci. (Coufal, 2011).

2.5.1 Primární prevence Mezi doporučení primární prevence patří omezení uţívání exogenních estrogenů, dieta s nízkým obsahem tuku a omezení konzumace alkoholu. (Konopásek, 1997). Nicméně opatření týkající se zdravého ţivotního stylu, bohuţel, nejsou zaručená a ani neexistuje návod, jak se postiţení karcinomem prsu vyhnout.

20

2.5.2 Sekundární prevence Za účelem vyhledávání malých zhoubných nádorových loţisek byly zavedeny screeningové (preventivní mammografické) programy, jelikoţ i maligní nádor, je-li odhalen v časném stadiu, v nejlepším případě jako nehmatný, je dobře léčitelný. (Skovajsová, 2010). Kromě mammografického screeningu sem patří i samovyšetření prsů a vyšetření prsů obvodním gynekologem, které je vhodné, aby prováděl při kaţdé preventivní gynekologické prohlídce. Toto vyšetření je prováděno pohledem a pohmatem a lékař při něm pátrá po jakýchkoli známkách patologie. (sz.ordinace.cz, 2011).

2.5.3 Terciální prevence „Pojmem terciální prevence se rozumí sledování pacientek po léčbě karcinomu prsu. Cílem je co nejdříve odhalit případný relaps onemocnění.“ (Coufal, 2011, s. 339).

2.6 Diagnostika karcinomu prsu Protoţe primární prevence je velmi nejistá, o to více je třeba se zaměřit na prevenci sekundární, jejímţ cílem je zachycení karcinomu prsu v co nejranějším stadiu. Toho je moţné dosáhnout vytipováním rizikových skupin a kombinací samovyšetření, klinického vyšetření a mamografií. (Draţan, 2006).

2.6.1 Anamnéza Kromě obecně známých součástí musí onkologická anamnéza obsahovat i další údaje, které jsou pro diagnostiku karcinomu prsu podstatnější. Rodinná anamnéza V rodinné anamnéze se zaměřujeme hlavně na onemocnění karcinomem prsu u přímých příbuzných (matka, sestra, dcera) i u vzdálenějších příbuzných (babička, teta, sestřenice, neteř) a na věk, ve kterém se choroba objevila. Dále nás zajímá i onemocnění karcinomem ovárií a těla děloţního, jelikoţ byla nalezena souvislost mezi těmito nemocemi a karcinomem prsu.

21

Gynekologická anamnéza Zde se ptáme na údaje týkající se menstruace, tzn. na věk při menarché, jak dlouho trvalo, neţ se menstruace ustálila, na pravidelnost a délku cyklu a délku, bolestivost a sílu menstruace. Jedná-li se o ţenu po menopauze, táţeme se na věk, při kterém k ní došlo, a na okolnosti, jeţ ji provázely. Dále zjišťujeme počet porodů a potratů, které ţena prodělala, a věk prvního porodu. Anamnézu doplňujeme i o informace týkající se kojení, uţívání hormonálních preparátů a případných chorob prsu. Nynější onemocnění V anamnéze nynějšího onemocnění se ptáme ţeny na to, kdy poprvé objevila změny oproti tzv. normálnímu stavu a jak by svůj nález sama popsala (velikost, lokalizace, koţní změny, vztah ke kůţi, pohyblivost, bolestivost,…). Zajímá nás i to, zda s tímto nálezem jiţ dotyčná navštívila lékaře, a pokud ano, je velmi důleţité pokusit se charakterizovat růstovou aktivitu nemoci. (Konopásek, 1997).

2.6.2 Fyzikální vyšetření Klinické vyšetření by měli znát hlavně lékaři prvního kontaktu, gynekologové a praktičtí lékaři, a pečlivé provedení tohoto vyšetření by mělo být nedílnou součástí kaţdého gynekologického vyšetření. Průběh vyšetření Lékař a ţena sedí naproti sobě. Lékař nejprve vyšetřuje pohledem. Sleduje oba prsy v klidu se spuštěnými paţemi, poté při pohybech paţí. Všímá si tvarových rozdílností a změn. Následuje palpační vyšetření. Lékař prohmatává prs postupně ve všech kvadrantech nejprve jednou, poté oběma rukama. Pátrá po rezistencích. Moţnou sekreci z bradavky si ověří stiskem dvorce, bradavky. Dále se věnuje kontrole axily. Předloktí ţeny poloţí na své levé předloktí, aby bylo moţné prohmatat nejdříve přední axilární řasu, axilu, její vrchol, zadní axilární řasu a nakonec subaxilární oblast.

22

Poté vyšetří pohledem a palpačně oba podklíčky a porovná jejich symetrii. Pokračuje vyšetřením nadklíčkových oblastí. Pátrá po moţné rezistenci a kontroluje symetrii obou jamek. Nakonec provede vyšetření všech kvadrantů prsu ţeny vleţe. Aby se prs palpačně lépe vyšetřoval, ţena si svou paţi na vyšetřované straně umístí za hlavu nebo na čelo. (Abrahámová, 2003). Klinické příznaky karcinomu prsu Projeví-li se nádor klinickými příznaky, nachází se jiţ v pozdějším stadiu svého vývinu. I tak by tyto symptomy měly patřit k základním znalostem kaţdé ţeny, aby je bylo moţné odhalit včas. Nejznámějším příznakem je bulka, neboli asymetrie prsní ţlázy, kterou je moţné odhalit palpačně. Jakýkoli nový útvar v prsu, jevící se v porovnání s druhým prsem jako loţisko, je nutné nechat vyšetřit lékařem v akreditovaném centru. Jestliţe výběţky nádoru prostupují okolní tkáň a fixují ji, navenek se to projeví jako zatahování kůže, které se při porovnání obou prsů jeví pouze jednostranně. Karcinom, který prorůstá ţlázou a tlačí na okolní struktury, můţe utlačovat nervová zakončení a tím způsobovat bolest. Tlakovou, píchavou nebo zcela nespecifickou bolest působí hlavně nádory hlouběji uloţené. Některé, spíše vzácné nádory nevytváří hmatnou rezistenci, ale projeví se zarudnutím kůže, které je doprovázeno hmatnými uzlinami v podpaţí na straně postiţeného prsu. Jakékoli změny bradavky projevující se jednostranně bývají také symptomem. Patří sem např. náhlé vtaţení bradavky, krvavý výtok z bradavky nebo „ekzematózní“ změny ve formě šupinek. (Skovajsová, 2010). Dalším příznakem karcinomu prsu můţe být tzv. pomerančová kůže způsobená pronikáním nádoru do drobných lymfatických cév, která je viditelná trvale nebo při stisku části prsu. Nově vzniklé asymetrie v objemu prsů mohou být také projevem karcinomu, kdy postiţený prs tuhne a zvětšuje se.

23

Někdy se nádor můţe projevit i rozšířenou žilní pletení viditelnou na pokoţce prsu. (rakovinaprsu.cz, 2010).

2.6.3 Samovyšetření prsu Samovyšetření prsní ţlázy (viz Příloha č. 2) má v diagnostice onemocnění prsu i v dnešní době plné moderní techniky své nezastupitelné místo. Ţena je schopna naučit se poznat pravidelným vyšetřováním svá prsa tak dokonale, ţe jen ona sama dokáţe odhalit sebemenší odchylku od předchozího stavu. (sanatoriumheilos.cz, 2007). Samovyšetření prsu je důleţité hlavně k odhalení intervalových karcinomů. To jsou takové karcinomy, které rychleji rostou, a mamografický screening prováděný po dvou letech je v tomto případě nepostačující. Významným vyšetřením k odhalení karcinomu je i u ţen mladších 45 let, které do tohoto screeningu ještě nespadají. Ideální doba k samovyšetření prsů je 5. aţ 8. den od prvního dne menstruace. Ţeny, které jiţ nemenstruují, si určí datum v měsíci, ve kterém si budou vyšetření pravidelně provádět. (Skovajsová, 2010). Průběh vyšetření Prvním krokem je vyšetření pohledem, kdy ţena stojí nebo sedí před zrcadlem a sleduje svá prsa z různých úhlů s rukama podél těla a poté s rukama za hlavou. Další část vyšetření je moţné provádět vsedě či vestoje, nejvhodnější je ale poloha vleže na zádech. Ţena vyšetřuje svá prsa pohmatem ve všech čtyřech kvadrantech tak, ţe prsty pravé ruky poloţí naplocho na kůţi levého prsu a mírným tlakem a pomalými krouţivými pohyby prohmatává nejprve horní vnitřní kvadrant prsu. Pak se zaměří na vyšetření okolí dvorce, dvorec a bradavku. Stiskem bradavky zkontroluje případný výtok či krvácení. Pokračuje vyšetřením dolní vnitřní části prsu, dolní zevní a horní zevní částí prsu. Na závěr ţena vyšetří podpaţní jamku. Stejným způsobem provede vyšetření i pravého prsu a podpaţní jamky levou rukou. (sanatoriumheilos.cz, 2007) „Vyšetřovací pole je nahoře ohraničeno klíční kostí, zevně podpažní jamkou, dole linií podprsenky, uvnitř spojnicí hrudní kosti a žeber. Pokud je vyšetřeno celé pole, nebudou vynechány ani uzliny, které jsou uloženy v oblasti pod klíční kostí, v podpažní jamce a také při hrudní kosti. Na každém místě je dobré zakroužit třikrát, při každém kroužku přidat mírně na tlaku. Při jemném tlaku vyšetřujeme podkožní a převážně tukovou 24

součást prsu, při silnějším tlaku zkoumáme žlázu, největší tlak nám dovolí ‚podívat se‘ do struktur pod žlázou.“ (Skovajsová, 2010, s. 39). Rukavice k samovyšetření prsu Tato pomůcka ve tvaru bezprsté rukavice je naplněna speciálním gelem, který zlepšuje hmatovou citlivost a umoţňuje tak mnohem lepší detekci jakýchkoli změn v prsní tkáni, neţ by tomu bylo u vyšetření pouhou rukou. (gynekologie-porodnictvi.cz, 2010).

2.6.4 Mammografie Mammografie je nejstarší zobrazovací metodou v mammární diagnostice. Jedná se o speciální rentgenové vyšetření s velmi malou radiační zátěţí poskytující přehledný obraz prsu. Detekuje nádor o velikosti od 1-3 mm a odhalí i mikrokalcifikace, které někdy bývají jediným projevem ještě nehmatného karcinomu prsu. Nevýhodou mammografie je, ţe nedokáţe odlišit solidní lézi od cystické a ţe se projevuje nízkou senzitivitou u mladých ţen. (Rob, 2008). Dle indikace dělíme mammografické vyšetření na screeningové a diagnostické. Screenningové vyšetření slouţí k odhalení nádoru u bezpříznakových ţen a provádí se jednou za 2 roky u ţen starších 45 let. Vyšetření diagnostické se provádí u ţen s jiţ hmatným nálezem či jinou patologií, není omezeno věkem ani intervalem. Standardní vyšetření mammografem se skládá ze dvou projekcí, šikmé (mediolaterální) a kraniokaudální. Je moţné ale zhotovit ještě doplňující projekce pro lepší diagnostiku polohy a typu loţiska, např. laterální nebo rolovanou projekci. (Coufal, 2011). Spolehlivost diagnostiky mammografickým vyšetřením se odvíjí od denzity prsní ţlázy, která se dělí na pět typů podle profesora Tabára (viz Příloha č. 3). Mammografický obraz typu 1-3 je dobře přehledný, zatímco u typu 4 a 5 převaţuje fibrózní podíl, který přehlednost mammografického obrazu zhoršuje. (Skovajsová, 2010).

2.6.5 Duktografie Tato zobrazovací metoda slouţí k vyobrazení vývodu mléčné ţlázy vhodnou kontrastní látkou za pouţití mammografu ve dvou projekcích. Pouţívá se při přítomnosti sekretu z izolovaného duktu. (Rob, 2008).

25

2.6.6 Ultrasonografie Ultrasonografie je hned za mammografickým vyšetřením druhou základní zobrazovací metodou při diagnostice karcinomu prsu. Pro ţeny mladší 40 let ale je metodou první volby z důvodu vyšší mammografické denzity mléčné ţlázy. Při pozitivním výsledku ultrazvukového

vyšetření

je

ovšem

nutné

provést

doplňující

oboustrannou

mammografii. (Coufal, 2011). Ultrazvukové vyšetření není vhodné pro screening kvůli neschopnosti přehledného zobrazení celého prsu, mikrokalcifikací a špatné detekci loţisek do 1 cm. Pouţívá se jako doplňující vyšetření k nejasným výsledkům mammografie. (Rob, 2008). Nedílnou součástí ultrasonografie je i vyšetření axily. Na mammografickém obrazu bývá zachycena jen část dolní etáţe axily. (Coufal, 2011).

2.6.7 Magnetická rezonance Magnetická rezonance je další zobrazovací metodou, kterou lze vyuţívat v detekci karcinomu prsu. V záchytu invazivních karcinomů vykazuje dokonce nejvyšší senzitivitu. Pouţívá se jako doplňující vyšetření v přesně vymezených indikacích. (Coufal, 2011). Nativní magnetická rezonance se vyuţívá jen k vyloučení nebo potvrzení porušení silikonového implantátu. Převáţně provádíme magnetickou rezonanci s kontrastní látkou. (Rob, 2008). Indikací k vyšetření kontrastní magnetickou rezonancí je dispenzarizace ţen s vysokým rizikem vzniku karcinomu prsu, nejasný nález na mammografii nebo sonografii, upřesnění rozsahu jiţ diagnostikovaného karcinomu, hodnocení efektu léčby, pátrání po primárním loţisku metastáz při nálezu karcinomu v axilárních uzlinách aj. (Coufal, 2011).

2.6.8 Biopsie Pomocí biopsie můţeme určit biologické vlastnosti jiţ objevené léze. V současné době je preferována biopsie tlustou jehlou. Za standardní bioptické metody je stále povaţována otevřená biopsie, kterou ale postupně začíná nahrazovat perkutánní punkční biopsie. Ta se provádí za kontroly ultrazvukem nebo mammografem pomocí 26

tzv. bioptického děla, které vytne z měkké tkáně nádoru váleček o délce 2 cm pro histologické a imunohistochemické vyšetření. Novou bioptickou metodou je vakuová aspirační biopsie se schopností odstranit i malé benigní léze. (Rob, 2008).

2.7 Léčba karcinomu prsu Terapii karcinomu prsu volíme podle stadia onemocnění, nicméně je vţdy komplexní, jelikoţ tuto chorobu povaţujeme za systémové onemocnění. Uplatňují se metody lokálně-regionální, kam patří chirurgie a radioterapie, a metody celkové, ke kterým řadíme chemoterapii, hormonální léčbu a biologickou léčbu. (Coufal, 2011).

2.7.1 Chirurgická terapie Chirurgická léčba je primární volbou u nádorů do 5 cm, u nádorů větších je nejprve volena systémová léčba chemoterapií nebo léčba hormonální a aţ poté chirurgický výkon. Důvodem je častá přítomnost mikrometastáz v cirkulaci. (Rob, 2008). Podle rozsahu onemocnění a agresivity nádoru volíme buď radikální, nebo konzervativní chirurgickou léčbu. K radikálním metodám patří totální a parciální mastektomie, neboli chirurgické odstranění části nebo celého prsu. Konzervativní pojetí znamená prs zachovávající operaci, při níţ nedochází k poškození prsu jako celku. Odstraňujeme pouze nádor s dostatečným bezpečnostním lemem a provádíme axilární disekci. V tomto případě je nutné doplnit léčbu ještě o radioterapii na zbývající tkáň prsu. (Draţan, 2006).

2.7.2 Radioterapie Radioterapie, neboli léčba zářením, funguje na principu poškození buněčné DNA, čímţ se zabrání normálnímu průběhu buněčného cyklu nádorových buněk. Cílem je aplikace maximální moţné dávky radiačního záření na buňky nádorového loţiska při minimálním poškození okolních zdravých tkání. (Coufal, 2011). Tuto metodu lze vyuţít v časných i pokročilejších stadiích nemoci, ale senzitivita nádorů na ozářování je různá. Velmi citlivé nádory nazýváme radiosenzitivní, středně citlivé nádory radioresponzibilní, a je-li nádor méně citlivý neţ okolní tkáň, mluvíme o něm jako o radiorezistentním. (Walló, 2005).

27

„K ozařování se používají zdroje tzv. vysokoenergetického záření, a to izotopové (kobaltové) zářiče nebo modernější lineární urychlovače.“ (Walló, 2005, s. 81).

2.7.3 Chemoterapie Chemoterapie je systémová léčba spočívající v podávání cytostatik s různým mechanismem účinku. (Coufal, 2011). Cytostatika zasahují do metabolických procesů buněk a omezují jejich dělení. Nevýhodou této metody je působení i na zdravé buňky, coţ se projevuje hlavně vlivem na krvetvorbu a to sníţením počtu bílých krvinek a krevních destiček a vypadáváním vlasů. Mezi nejčastější neţádoucí účinky patří poškození sliznic, nauzea a zvracení. (Walló, 2005). Chemoterapii vyuţíváme s cílem zmenšení nádoru ke zlepšení jeho operability nebo jako způsob eradikace mikrometastáz po chirurgickém odstranění nádoru. (Coufal, 2011).

2.7.4 Hormonální léčba „Karcinom prsu je hormonálně dependentní nádor, obsahuje hormonální receptory a dobře reaguje na antihormonální (antiestrogenní) léčbu.“ (Rob, 2008, s. 266). Léčbou se snaţíme blokovat tvorbu vlastních hormonů, které podporují růst nádorových buněk, nebo omezit vliv těchto hormonů na nádorové buňky. Dosáhneme tím adnexetomií. U mladších ţen je vhodnější dočasné blokování funkcí vaječníků léky. Tato metoda vyuţívá i léky k blokaci tvorby vlastních hormonů v jiných tkáních nebo léky se schopností obsadit hormonální receptory a tak zamezit vlivu hormonů. (Walló, 2005).

2.7.5 Biologická léčba Nejnovější metodou léčby karcinomu prsu je biologická neboli cílená léčba. Znamená pokus o řízení nádorového procesu a její vývoj je podmíněn rozvojem molekulární genetiky. Prvním v praxi pouţívaným lékem je trastuzumab, který blokuje proliferaci nádorových buněk receptory epidermálního růstového faktoru. V současnosti se tato metoda vyuţívá hlavně v léčbě metastatického karcinomu prsu. (Rob, 2008). 28

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Jedná se o teoreticko-praktickou práci s kvantitativní metodou výzkumu.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Výzkumné šetření se uskutečnilo ve třech gynekologických ambulancích kraje Vysočina. Dotazník byl rozdán náhodným respondentkám bez rozdílu věku. Zkoumaný vzorek respondentek byl rozmanitého vzdělání, rodinného i sociálního stavu. Některé z proměnných jsem vyuţila při porovnávání péče.

3.3 Průběh a popis výzkumu V této práci byl pouţit kvantitativní výzkum formou anonymního dotazníku z důvodu jeho efektivnosti. Dotazník (viz Příloha č. 5), který jsem sestavila sama na základě praktických a teoretických zkušeností, obsahoval 18 uzavřených otázek, z toho 7 proměnných. Účelem dotazníku bylo zjistit, jestli ţeny dbají na prevenci karcinomu prsu, jaké faktory mají vliv na provádění samovyšetření prsu a zda se jejich obvodní gynekolog věnuje prevenci karcinomu prsu. V dotazníku jsem postupovala od otázek týkajících se znalosti preventivních opatření přes dotazy o dodrţování těchto opatření aţ k otázkám zjišťujícím stupeň péče obvodního gynekologa. Před zahájením vlastního výzkumu jsem provedla předvýzkum, neboli tzv. pilotní studii, k ověření přehlednosti a pochopitelnosti otázek. Při pilotní studii bylo vyplněno 20 dotazníků od náhodně vybraných ţen z mého okolí. Na základě toho byly některé otázky upraveny, přeformulovány a aţ poté byl dotazník rozdán mezi respondentky. Výzkumné

šetření

probíhalo

v období

srpen–říjen

2011.

Celkem

bylo

v gynekologických ambulancích rozdáno 110 dotazníků, které vyplnily jednotlivě oslovované respondentky. Dotazník měl 100% návratnost. 10 dotazníků bylo nutné z výzkumu vyřadit pro neúplné vyplnění. Celkový počet dotazníků zařazených do výzkumu byl tedy 100. Výsledky výzkumu byly zpracovány do tabulek a grafů.

29

3.4 Vlastní výsledky výzkumu Proměnná č. 1: Kolik je Vám let?

Tab. č. 1: Vyhodnocení proměnné č. 1

absolutní četnost relativní četnost méně neţ 30 31 31 % 30 - 44 33 33 % 45 - 59 27 27 % 60 a více 9 9% Σ 100 100 %

Graf č. 1: Vyhodnocení proměnné č. 1

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek bylo 33 (33 %) ţen ve věku 30–44 let, 31 (31 %) ţenám bylo méně neţ 30 let, 27 (27 %) ţen spadalo do věkové kategorie 45–59 let a 9 (9 %) ţenám bylo 60 let nebo více.

30

Proměnná č. 2: Jaký je Váš sociální stav?


absolutní četnost relativní četnost studuji 5 5% pracuji 76 76 % nezaměstnaná 11 11 % v důchodu 8 8% Σ 100 100 %


Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek bylo 76 (76 %) ţen pracujících, 11 (11 %) ţen bylo nezaměstnaných, 5 (5 %) ţen byly dosud studentkami a 8 (8 %) ţen bylo jiţ v důchodu.

31

Proměnná č. 3: Jaký je Váš rodinný stav?


absolutní četnost relativní četnost svobodná 28 28 % vdaná 54 54 % rozvedená 14 14 % vdova 4 4% Σ 100 100 %


Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek bylo 54 (54 %) ţen vdaných, 28 (28 %) ţen svobodných, 14 (14 %) ţen rozvedených a 4 (4 %) ţeny byly vdovami.

32

Proměnná č. 4: Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?


absolutní četnost relativní četnost základní 10 10 % střední bez maturity 28 28 % střední s maturitou 49 49 % vysokoškolské 13 13 % Σ 100 100 %


Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek mělo 49 (49 %) ţen vzdělání střední s maturitou, 28 (28 %) ţen bylo se vzděláním středním bez maturity, 13 (13 %) ţen vystudovalo vysokou školu a 10 (10 %) ţen mělo nejvyšší ukončené vzdělání základní.

33

Proměnná č. 5: Pracujete ve zdravotnictví?


absolutní četnost relativní četnost ano 15 15 % ne 85 85 % Σ 100 100 %


Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek bylo 85 (85 %) nezdravotnických a 15 (15 %) zdravotnických pracovnic.

34

Proměnná č. 6: Máte děti?


absolutní četnost relativní četnost ano 68 68 % ne 32 32 % Σ 100 100 %


Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek mělo 68 (68 %) ţen děti, 32 (32 %) ţen

bylo bezdětných.

35

Proměnná č. 7: Vyskytlo se ve Vaší rodině onemocnění prsu?


absolutní četnost relativní četnost ano 19 19 % ne 72 72 % nevím 9 9% Σ 100 100 %


Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek odpovědělo 72 (72 %)ţen, ţe se v jejich rodině onemocnění prsu nevyskytlo, zatímco 19 (19 %) ţen odpovědělo, ţe se v jejich rodině onemocnění prsu objevilo. 9 (9 %) ţen nevědělo, zda někdo z jejich rodiny trpěl onemocněním prsu.

36

Otázka č. 1: Znáte techniku samovyšetření prsu?

Tab. č. 8: Vyhodnocení otázky č. 1

absolutní četnost relativní četnost ne 11 11 % ano, od svého gynekologa 31 31 % ano, od matky, kamarádky, známé apod. 13 13 % ano, z letáku, časopisu, internetu apod. 45 45 % Σ 100 100 %

Graf č. 8: Vyhodnocení otázky č. 1

Na otázku týkající se znalosti techniky samovyšetření prsu z celkového počtu 100 (100 %) respondentek odpovědělo 45 (45 %) ţen, ţe techniku samovyšetření prsu zná z letáku, časopisu, internetu apod., 31 (31 %) ţen bylo poučeno o technice samovyšetření prsu svým gynekologem a 13 (13 %) ţen znalo tuto techniku od své matky, kamarádky, známé apod. 11 (11 %) ţen techniku samovyšetření prsu neznalo.

37

Otázka č. 2: Samovyšetření prsu se má provádět:


absolutní četnost relativní četnost jednou za měsíc před začátkem menstruace 11 11 % pokaţdé během menstruace 8 8% jednou za měsíc po skončení menstruace 65 65 % jednou za dva měsíce po skončení menstruace 16 16 % Σ 100 100 %


Správnou odpověď, ţe samovyšetření prsu se má provádět jednou za měsíc po skončení menstruace, zvolilo 65 (65 %) ţen z celkového počtu respondentek 100 (100 %). 16 (16 %) ţen odpovědělo, ţe samovyšetření prsu se má provádět jednou za dva měsíce po skončení menstruace, 11 (11 %) ţen zvolilo odpověď jednou za měsíc před začátkem menstruace a 8 (8 %) ţen si myslelo, ţe prsy se mají vyšetřovat pokaţdé během menstruace.

38

Otázka č. 3: Při samovyšetření prsů se jako první provádí:


absolutní četnost relativní četnost vyšetření podpaţní jamky 25 25 % prohlédnutí prsů před zrcadlem 45 45 % vyšetření prsů pohmatem vleţe 11 11 % vyšetření prsů pohmatem vestoje 19 19 % Σ 100 100 %


Správně odpovědělo 45 (45 %) ţen z celkového počtu 100 (100 %) respondentek, a to tak, ţe zvolily variantu prohlédnutí prsů před zrcadlem. Ze špatných odpovědí byla nejvíce zastoupena moţnost vyšetření podpaţní jamky, kterou zvolilo 25 (25 %) ţen. 19 (19 %) ţen vybralo vyšetření prsů pohmatem vestoje a nejméně zastoupená byla varianta vyšetření prsů pohmatem vleţe, kterou zvolilo 11 (11 %) ţen.

39

Otázka č. 4: Jak časté by měly být preventivní gynekologické prohlídky?


absolutní četnost relativní četnost jednou za půl roku 28 28 % jednou ročně 71 71 % jednou za dva roky 1 1% Σ 100 100 %


Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek odpovědělo správně 71 (71 %)ţen, ţe preventivní gynekologické prohlídky by měly být jednou za rok, 28 (28 %) ţen vybralo moţnost jednou za půl roku a pouze 1 (1 %) ţena se domnívala, ţe na preventivní gynekologické prohlídky se dochází jednou za dva roky.

40

Otázka č. 5: Mamografické vyšetření je pro ţeny starší 45 let hrazeno ze zdravotního pojištění:


absolutní četnost relativní četnost jednou za rok 16 16 % jednou za dva roky 77 77 % jednou za tři roky 7 7% Σ 100 100 %


77 (77 %) ţen z celkového počtu 100 (100 %) respondentek vědělo, ţe mamografické vyšetření je hrazeno ze zdravotního pojištění jednou za dva roky. 16 (16 %) ţen se domnívalo, ţe zdravotní pojišťovna toto vyšetření hradí jednou za rok, a 7 (7 %) ţen, ţe jednou za tři roky.

41

Otázka č. 6: Provádíte si samovyšetření prsů?


absolutní četnost relativní četnost ano, pravidelně 15 15 % ano, ale nepravidelně 59 59 % ne 26 26 % Σ 100 100 %


Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek odpovědělo 59 (59 %) ţen, ţe si samovyšetření prsů provádí, ale nepravidelně. 15 (15 %) ţen si provádí samovyšetření pravidelně a 26 (26 %) ţen neprovádí samovyšetření prsů vůbec.

42

Otázka č. 7: Chodíte na preventivní gynekologické prohlídky?


absolutní četnost relativní četnost ano, pravidelně 73 73 % ano, ale nepravidelně 24 24 % ne 3 3% Σ 100 100 %


73 (73 %) ţen z celkového počtu 100 (100 %) respondentek chodí pravidelně na preventivní gynekologické prohlídky, 24 (24 %) ţen nepravidelně a 3 (3 %) ţeny na preventivní prohlídky nechodí.

43

Otázka č. 8: Chodíte na mamografické vyšetření?


ne ano, pravidelně mě na něj automaticky odesílá můj gynekolog ano, pravidelně, ale iniciativu u svého gynekologa vyvíjím sama ano, ale nepravidelně Σ

absolutní četnost 4 19

relativní četnost 11,11 % 52,78 %

7

19,44 %

6 36

16,67 % 100 %


Na tuto otázku odpovídaly pouze ţeny starší 45 let. Z celkového počtu 36 (100 %) respondentek odesílá pravidelně na mamografické vyšetření obvodní gynekolog 19 (52,78 %) ţen, 7 (19,44 %) ţen podstupuje mamografické vyšetření taktéţ pravidelně, ale iniciativu u svého gynekologa musí vyvíjet samy. 6 (16,67 %) ţen chodí na mamografické vyšetření nepravidelně a 4 (11,11 %) ţeny nechodí na toto vyšetření vůbec.

44

Otázka č. 9: Provádí Vám Váš obvodní gynekolog při preventivní gynekologické prohlídce vyšetření prsů?


absolutní četnost relativní četnost vţdy 14 14 % občas 34 34 % nikdy 52 52 % Σ 100 100 %


Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek u 52 (52 %) ţen neprovádí obvodní gynekolog při preventivní gynekologické prohlídce vyšetření prsů, u 34 (34 %) ţen provádí vyšetření prsů občas a jen 14 (14 %) ţen odpovědělo, ţe je jim při preventivní gynekologické prohlídce provedeno vyšetření prsů vţdy.

45

Otázka č. 10: Poučil Vás Váš obvodní gynekolog o technice samovyšetření prsu?


ano, informace povaţuji za dostatečné ano, ale nedostatečně poučila mě jeho zdravotní sestra/porodní asistentka nebyla jsem poučena vůbec Σ

absolutní četnost 51 6 6

relativní četnost 51 % 6% 6%

37 100

37 % 100 %


51 (51 %) ţen z celkového počtu 100 (100 %) respondentek bylo poučeno svým obvodním gynekologem o technice samovyšetření prsu a tyto informace povaţují za dostatečné, 6 (6 %) ţen bylo poučeno nedostatečně a 6 (6 %) ţen poučila o technice samovyšetření prsu zdravotní sestra či porodní asistentka obvodního gynekologa. 37 (37 %) ţen nebylo poučeno v gynekologické ordinaci o této technice vůbec.

46

Otázka č. 11: Informoval Vás Váš obvodní gynekolog o speciální rukavici k samovyšetření prsu?


ano ne, ale dozvěděla jsem se o nich z jiného zdroje nikdy jsem o nich neslyšela Σ

absolutní četnost 3 6

relativní četnost 3% 6%

91 100

91 % 100 %


Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek nikdy neslyšelo o speciální rukavici k samovyšetření prsu celých 91 (91 %) ţen. 6 (6 %) ţen tuto rukavici zná, ale dozvěděly se o ní z jiného zdroje neţ od svého gynekologa. Pouhé 3 (3 %) ţeny byly o rukavici k samovyšetření prsu poučeny svým obvodním gynekologem.

47

3.5 Diskuze Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda ţeny dbají na prevenci karcinomu prsu, dále jsem zkoumala, jaké faktory mají vliv na provádění samovyšetření prsu a zda obvodní gynekolog dbá na prevenci karcinomu prsu. Ke kaţdému z cílů se vázaly dvě hypotézy, které byly potvrzeny nebo vyvráceny pomocí výzkumného šetření. Výsledky jednotlivých otázek výzkumu jsem zpracovala pro větší přehlednost do tabulek a grafů a vyhodnocení těchto otázek jsem provedla jednotlivými komentáři pod grafy. Dotazník byl pomyslně rozdělen na čtyři části. První část byla sloţena z identifikačních otázek, další z otázek zabývajících se znalostmi týkající se samovyšetření prsu, preventivních gynekologických prohlídek a mamografického screeningu. Dále jsem se ptala na dodrţování preventivních opatření a poslední otázky se týkaly péče obvodního gynekologa. První hypotéza, že více než polovina respondentek provádí pravidelně samovyšetření prsu, se nepotvrdila. Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe pouhých 15 % respondentek provádí toto vyšetření pravidelně. 59 % respondentek provádí samovyšetření prsu nepravidelně a 26 % respondentek ho neprovádí vůbec. Rovněţ mne zajímalo, zda respondentky znají techniku samovyšetření a jestli vědí, kdy se má provádět. Výsledkem bylo, ţe celých 89 % respondentek tuto techniku zná, ale na otázku, co se při samovyšetření prsu provádí jako první, zvolilo správnou odpověď pouze 45 % respondentek. 65 % respondentek odpovědělo správně, ţe samovyšetření prsu se má provádět jednou za měsíc po skončení menstruace. Druhá hypotéza, že více než dvě třetiny respondentek nad 45 let pravidelně podstupuje vyšetření mamografem, se potvrdila. Celých 72,22 % respondentek chodí pravidelně na mamografické vyšetření. 16,67 % respondentek chodí nepravidelně a 11,11 % respondentek starších 45 let nepodstupuje toto vyšetření vůbec. Ptala jsem se také na to, jestli respondentky vědí, jak často je pro ţeny starší 45 let hrazeno mamografické vyšetření ze zdravotního pojištění. Variantu, ţe jednou za dva roky zvolilo 77 % respondentek z celkového počtu 100 respondentek.

48

Třetí hypotéza, že respondentky, které mají děti, více dbají na samovyšetření prsu než ženy bezdětné, se potvrdila. U respondentek bezdětných převaţovala odpověď, ţe neprovádějí samovyšetření prsu vůbec (59,37 %), zatímco ţeny, které mají děti nejčastěji odpovídaly, ţe samovyšetření prsu provádějí nepravidelně (70,59 %) a druhou nejčastější odpovědí bylo, ţe provádějí samovyšetření pravidelně (19,12 %). Výsledky této hypotézy podrobněji popisuje tabulka č. 19. Tab. č. 19: Vyhodnocení hypotézy č. 3

ano, pravidelně ano, ale nepravidelně ne Σ

s dětmi absolutní četnost 13 48 7 68

relativní četnost 19,12 % 70,59 % 10,29 % 100 %

bezdětné absolutní relativní četnost četnost 2 6,25 % 11 34,38 % 19 59,37 % 32 100 %

Čtvrtá hypotéza, že respondentky s vyšším vzděláním více dbají na samovyšetření prsu než respondentky s nižším vzděláním, se potvrdila. Porovnávala jsem zde skupinu respondentek se základním vzděláním a vzděláním středním bez maturity se skupinou respondentek s maturitním a vysokoškolským vzděláním. Celá polovina respondentek s niţším vzděláním si neprovádí samovyšetření prsu, druhou nejčastější odpovědí bylo, ţe samovyšetření provádějí nepravidelně (39,47 %). U skupiny respondentek s vyšším vzděláním převaţovala odpověď, ţe samovyšetření prsu provádějí nepravidelně (70,97 %) a druhá nejčastější byla varianta, ţe samovyšetření provádí pravidelně (17,74 %). Výsledky této hypotézy podrobněji popisuje tabulka č. 20. Tab. č. 20: Vyhodnocení hypotézy č. 4

ano, pravidelně ano, ale nepravidelně ne Σ

základní vzdělání, vzdělání bez maturity absolutní relativní četnost četnost 4 10,53 % 15 39,47 % 19 50,00 % 38 100 %

vzdělání s maturitou, vysokoškolské vzdělání absolutní relativní četnost četnost 11 17,74 % 44 70,97 % 7 11,29 % 62 100 %

49

Pátá hypotéza, že obvodní gynekolog u více jak dvou třetin respondentek neprovádí vyšetření prsů při preventivním gynekologickém vyšetření, se nepotvrdila. Toto vyšetření obvodní gynekolog nikdy neprovádí u 52 % respondentek, zatímco u 34 % respondentek ho provádí občas a u 14 % respondentek vţdy. Jedna z otázek byla zaměřená na to, zda ţeny chodí na preventivní gynekologické prohlídky. Z odpovědí vyplynulo, ţe 73 % respondentek chodí na preventivní prohlídky pravidelně, 24 % respondentek nepravidelně a 3 % respondentek vůbec. Na otázku, jak časté by měly být preventivní gynekologické prohlídky, zvolilo správnou odpověď jednou ročně 71 % respondentek. Šestá hypotéza, že více než polovině respondentek poskytl obvodní gynekolog dostatečné informace o technice samovyšetření prsu, se potvrdila. 51 % respondentek byla od svého obvodního gynekologa poučena o technice samovyšetření prsu a tyto informace povaţuje za dostatečné. 6 % respondentek bylo poučeno nedostatečně, 6 % respondentek bylo poučeno porodní asistentkou či zdravotní sestrou obvodního gynekologa a 37 % respondentek nebylo poučeno vůbec. Zajímalo

mne,

jestli

jsou

respondentky

informovány

o

speciální

rukavici

k samovyšetření prsu. Bohuţel, celých 91 % o této pomůcce nikdy neslyšelo. 9 % respondentek ji znalo, ale z toho jen 3 % respondentek o ní byly poučeny svým gynekologem. Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe velká část respondentek je o preventivních opatřeních karcinomu prsu poměrně informována a ve velké míře se snaţí i tato opatření dodrţovat. Bohuţel, některé ţeny jsou poučeny nedostatečně a ani oblast prevence karcinomu prsu jim není vlastní. Nicméně 100 respondentek je poměrně malý výzkumný vzorek při řešení této problematiky, čímţ mohou být některé výsledky mé práce zkreslené. Přesto by můj výzkum mohl být přínosný pro gynekologické ambulance, ve kterých bylo šetření provedeno. Obvodní gynekologové a porodní asistentky by tak získali informace o znalostech a dodrţování preventivních opatření svých pacientek, na základě kterých by je mohli v příslušné oblasti dále poučit.

50

4 Závěr Má bakalářská práce s názvem Prsa–důleţitá součást ţenského těla se v teoretické části věnuje základním informacím o anatomii a fyziologii prsu a seznamuje s moţnými patologiemi prsní ţlázy. Další kapitoly jsou zaměřeny na příčiny, prevenci, diagnostiku a léčbu karcinomu prsu. Praktická část je odrazem výzkumného šetření, při němţ jsem se snaţila zjistit míru informovanosti a péče ţen a obvodního gynekologa v problematice prevence karcinomu prsu. Stanovila jsem si tři cíle, z nichţ dva jsem podle mého názoru splnila. Cíl, ve kterém jsem si předsevzala zjistit, jaké faktory mají vliv na provádění samovyšetření prsu, se mi podařilo splnit pouze částečně, jelikoţ v tak poměrně malém výzkumném šetření není moţné odhalit všechny faktory, které provádění samovyšetření prsu ovlivňují. Ke kaţdému z cílů byly stanoveny dvě hypotézy, celkem tedy šest hypotéz. Čtyři z nich byly potvrzeny a dvě vyvráceny. Prvním cílem bylo zjistit, zda ţeny dbají na prevenci karcinomu prsu. V dotazníku bylo na toto téma uvedeno několik otázek. Vyplynulo z nich, ţe nejvíce respondentek provádí samovyšetření prsu nepravidelně. Většina respondentek odpověděla, ţe techniku samovyšetření prsu zná, přičemţ nejčastějším zdrojem informací byl internet, časopis, informační leták apod. Na kontrolní otázky týkající se techniky tohoto vyšetření ale bohuţel respondentky v tak velké míře správně neodpovídaly. Většina respondentkek starších 45 let pravidelně podstupuje mamografické vyšetření. Druhý cíl měl za úkol zjistit, jaké faktory mají vliv na provádění samovyšetření prsu. Na základě tohoto cíle jsem se zabývala porovnáváním respondentek, které mají děti, a respondentek bezdětných. Z mého průzkumu vyplývá, ţe respondentky, které mají děti, provádějí samovyšetření prsu pravidelněji neţ ţeny bezdětné. Vysvětluji si to tím, ţe matky cítí větší zodpovědnost ke svým potomkům i ke svému zdraví. Dále jsem se věnovala rozdílu v provádění samovyšetření mezi respondentkami s niţším a vyšším vzděláním, přičemţ výsledky mého výzkumu říkají, ţe ţeny s vyšším vzděláním provádějí samovyšetření prsu pravidelněji. Důvodem by mohla být větší informovanost ţen s vyšším vzděláním.

51

Třetím cílem bylo zjistit, zda obvodní gynekolog dbá na prevenci karcinomu prsu. Na otázku, zda byly respondentky poučeny svým obvodním gynekologem o technice samovyšetření prsu, více neţ polovina respondentek odpověděla, ţe jim byly poskytnuty dostatečné informace, ale, bohuţel, druhou nejčastější odpovědí bylo, ţe nebyly poučeny vůbec. Více neţ polovinu respondentek starších 45 let odesílá gynekolog pravidelně na mamografické vyšetření. Obvodní gynekolog ovšem u více neţ poloviny ţen neprovádí při preventivní gynekologické prohlídce vyšetření prsů a většina ţen nebyla poučena o speciální rukavici k samovyšetření prsu ani o této pomůcce nikdy neslyšely. Problematika, kterou se tato práce zabývá, byla pro mě velmi zajímavá. Při práci na teoretické části jsem se dozvěděla spoustu nových informací. Mnoţství zajímavých i překvapivých poznatků mi poskytlo vyhodnocování výsledků v praktické části. Přestoţe na téma rakoviny prsu a její prevence bylo napsáno mnoho publikací pro odborníky i širokou veřejnost, setkala jsem se při svém výzkumném šetření s ţenami, které byly v této oblasti poměrně málo informované. Je tedy třeba se tímto tématem i nadále zabývat.

52

Seznam použité literatury ABRAHÁMOVÁ, Jitka a kolektiv. Co byste měli vědět o rakovině prsu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 144 s. ISBN 978-80-247-3063-9. ABRAHÁMOVÁ, Jitka; DUŠEK, Ladislav a kolektiv. Možnosti včasného záchytu rakoviny prsu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 227 s. ISBN 80-247-0499-4. COUFAL, Oldřich; FAIT, Vuk a kolektiv. Chirurgická léčba karcinomu prsu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 416 s. ISBN 978-80-247-3641-9. DRAŢAN, Luboš; MĚŠŤÁK, Jan. Rekonstrukce prsu po mastektomii. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 168 s. ISBN 80-247-1123-0. DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 544 s. ISBN 978-80-247-3240-4. KITTNAR, Otomar; MLČEK, Mikuláš. Atlas fyziologických regulací. Praha: Grada Publishing, 2009. 320 s. ISBN 978-80-247-2722-6. KONOPÁSEK, Bohuslav; PETRUŢELKA, Luboš. Karciom prsu. 1. vyd. Praha: Galén, 1997. 128 s. ISBN 80-85824-66-3. MĚŠŤÁK, Jan. Prsa očima plastického chirurga. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 96 s. ISBN 978-80-247-1834-7. PAVLIŠTA, David. Neinvazivní karcinomy prsu. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2008. 184 s. ISBN 978-80-7345-173-8. ROB, Lukáš; MARTAN, Alois; CITTEBART, Karel et al. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galén, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7. ROZTOČIL, Aleš a kolektiv. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 408 s. ISBN 978-80-247-1941-2. SKOVAJSOVÁ, Miroslava. O rakovině prsu beze strachu. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 54 s. ISBN 978-80-204-2184-5. TOROSIAN, Michael. Breast cancer: A guide to detection and multidisciplinary therapy. New Jersey: Humana Press, 2002. 349 s. ISBN 0-89603-839-4.

53

VORLÍČEK, Jiří; ABRAHÁMOVÁ, Jitka; VORLÍČKOVÁ, Hilda a kolektiv. Klinická onkologie pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 328 s. ISBN 80-247-1716-6. WALLÓ, Olga. Sekundární zisky: Neutíkejte před rakovinou prsu. 1. vyd. Praha: Gutenberg, 2005. 120 s. ISBN 80-86349-21-7. ŢALOUDÍK, Jan. Vyhněte se rakovině aneb prevence zhoubných nádorů pro každého. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 192 s. ISBN 978-80-247-2307-5.

Internetové zdroje DUŠEK, Ladislav; MUŢÍK, Jan; KUBÁSEK, Miroslav; KOPTÍKOVÁ, Jana; ŢALOUDÍK, Jan; VYZULA, Rostislav. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, [2005], [cit. 2011-12-18]. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. Verze 7.0 [2007], ISSN 1802 – 8861. Http://cs.wikipedia.org [online]. 2011, 9. 11. 2011 [cit. 2011-12-17]. Prs. Dostupné z WWW: . Http://www.sanatoriumhelios.cz [online]. 2007 [cit. 2011-12-13]. Samovyšetření prsní ţlázy. Dostupné z WWW: . VRÁBLÍK, Jaroslav. Http://sz.ordinace.cz [online]. 2004, 2011 [cit. 2011-12-10]. Zdraví ţen. Dostupné z WWW: . Www.gynekologie-porodnictvi.cz [online]. 2010 [cit. 2011-12-16]. Péče o zdraví prsu. Dostupné z WWW: . Www.rakovinaprsu.cz [online]. 2010 [cit. 2011-12-12]. Příznaky prsního karcinomu. Dostupné z WWW: .

54

Seznam grafů Graf č. 1: Vyhodnocení proměnné č. 1………………………………………………....30

Graf č. 2: Vyhodnocení proměnné č. 2………………………………………………...31 Graf č. 3: Vyhodnocení proměnné č. 3…………………………………………….......32 Graf č. 4: Vyhodnocení proměnné č. 4………………………………………………...33 Graf č. 5: Vyhodnocení proměnné č. 5………………………………………………...34 Graf č. 6: Vyhodnocení proměnné č. 6…………………………………………….......35 Graf č. 7: Vyhodnocení proměnné č. 7………………………………………………...36 Graf č. 8: Vyhodnocení otázky č. 1…………………………………………………....37 Graf č. 9: Vyhodnocení otázky č. 2…………………………………………………....38 Graf č. 10: Vyhodnocení otázky č. 3…………………………………………………..39 Graf č. 11: Vyhodnocení otázky č. 4…………………………………………………..40 Graf č. 12: Vyhodnocení otázky č. 5…………………………………………………..41 Graf č. 13: Vyhodnocení otázky č. 6…………………………………………………..42 Graf č. 14: Vyhodnocení otázky č. 7…………………………………………………..43 Graf č. 15: Vyhodnocení otázky č. 8…………………………………………………..44 Graf č. 16: Vyhodnocení otázky č. 9…………………………………………………..45 Graf č. 17: Vyhodnocení otázky č. 10………………………………………………....46 Graf č. 18: Vyhodnocení otázky č. 11………………………………………………....47

55

Seznam tabulek Tab. č. 1: Vyhodnocení proměnné č. 1………………………………………………...30 Tab. č. 2: Vyhodnocení proměnné č. 2………………………………………………...31 Tab. č. 3: Vyhodnocení proměnné č. 3…………………………………………….......32 Tab. č. 4: Vyhodnocení proměnné č. 4………………………………………………...33 Tab. č. 5: Vyhodnocení proměnné č. 5………………………………………………...34 Tab. č. 6: Vyhodnocení proměnné č. 6………………………………………………...35 Tab. č. 7: Vyhodnocení proměnné č. 7………………………………………………...36 Tab. č. 8: Vyhodnocení otázky č. 1…………………………………………………....37 Tab. č. 9: Vyhodnocení otázky č. 2…………………………………………………....38 Tab. č. 10: Vyhodnocení otázky č. 3…………………………………………………..39 Tab. č. 11: Vyhodnocení otázky č. 4…………………………………………………..40 Tab. č. 12: Vyhodnocení otázky č. 5…………………………………………………..41 Tab. č. 13: Vyhodnocení otázky č. 6…………………………………………………..42 Tab. č. 14: Vyhodnocení otázky č. 7…………………………………………………..43 Tab. č. 15: Vyhodnocení otázky č. 8…………………………………………………..44 Tab. č. 16: Vyhodnocení otázky č. 9…………………………………………………..45 Tab. č. 17: Vyhodnocení otázky č. 10…………………………………………………46 Tab. č. 18: Vyhodnocení otázky č. 11…………………………………………………47 Tab. č. 19: Vyhodnocení hypotézy č. 3……………………………………………......49 Tab. č. 20: Vyhodnocení hypotézy č. 4……………………...…………....…………...49

56

Seznam příloh Příloha č. 1: Anatomický obrázek prsu Příloha č. 2: Postup při samovyšetření prsu Příloha č. 3: Klasifikace denzity prsní ţlázy podle Tabára Příloha č. 4: Incidence a mortalita nádoru prsu v roce 1977 – 2008 Příloha č. 5: Dotazník

57

Příloha č. 1: Anatomický obrázek prsu

Anatomický obrázek prsu: 1 – meziţeberní svaly s ţebry; 2 – pectorální svaly; 3 – lalůčky prsní ţlázy; 4 – bradavka; 5 – prsní dvorec; 6 – mlékovod; 7 – tuková tkáň; 8 – kůţe.

Zdroj: cs.wikipedia.org

Příloha č. 2: Postup při samovyšetření prsu

Vyšetření pohledem s paţemi volně podél těla

Vyšetření pohledem s rukama nad hlavou

Vyšetření okolí dvorce, dvorce a bradavky

Vyšetření pohmatem horní vnitřní části prsu

Vyšetření pohmatem horní zevní části prsu

Obr. 7: Vyšetření pohmatem dolní vnitřní části prsu

Obr. 9: Vyšetření podpaţní jamky pohmatem

Zdroj: sanatoriumhelios.cz

Obr. 8: Vyšetření pohmatem dolní zevní části prsu

Příloha č. 3: Klasifikace denzity prsní žlázy podle Tabára Stupeň podle Tabára Denzita Tabár I

Středně denzní fibroglandulární struktura

Tabár II

Involuční ţláza

Tabár III

Nízce denzní ţláza s reziduální fibroglandulární strukturou

Tabár IV

Denzní granulární struktura ţlázy

Tabár V

Velmi denzní ţláza

Zdroj: Coufal, 2011

Příloha č. 4: Incidence a mortalita nádoru prsu v roce 1977 – 2008

Zdroj: svod.cz

Příloha č. 5: Dotazník DOTAZNÍK Dobrý den, jmenuji se Lucie Kejvalová a studuji Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě, obor Porodní asistentka. V rámci své bakalářské práce s názvem Prsa – důležitá součást ženského těla provádím šetření týkající se problematiky prevence karcinomu prsu. Dovoluji si Vás tímto poprosit o vyplnění krátkého anonymního dotazníku. Veškeré Vámi vyplněné údaje budou použity pouze k účelům mé bakalářské práce. Odpovězte, prosím, pravdivě na všechny otázky. Vyberte vždy jednu odpověď, kterou zakroužkujte. Předem Vám děkuji za čas, jenž věnujete tomuto dotazníku. Kolik je Vám let? A) méně než 30 B) 30 - 44 C) 45 - 60 D) 60 a více Jaký je Váš sociální stav? A) studuji B) pracuji C) nezaměstnaná D) v důchodu Jaký je Váš rodinný stav? A) svobodná B) vdaná C) rozvedená D) vdova Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? A) základní B) střední bez maturity C) střední s maturitou D) vysokoškolské Pracujete ve zdravotnictví? A) ano B) ne Máte děti? A) ano B) ne

Vyskytlo se ve Vaší rodině onemocnění prsu? A) ano B) ne C) nevím 1. Znáte techniku samovyšetření prsu? A) ne B) ano, od svého gynekologa C) ano, od matky, kamarádky, známé apod. D) ano, z letáku, časopisu, internetu apod. 2. Samovyšetření prsu se má provádět: A) jednou za měsíc, před začátkem menstruace B) pokaždé během menstruace C) jednou za měsíc, po skončení menstruace D) jednou za dva měsíce, po skončení menstruace 3. Při samovyšetření prsů se jako první provádí: A) vyšetření podpažní jamky B) prohlédnutí prsů před zrcadlem C) vyšetření prsů pohmatem vleže D) vyšetření prsů pohmatem vestoje 4. Jak časté by měly být preventivní gynekologické prohlídky? A) jednou za půl roku B) jednou ročně C) jednou za 2 roky 5. Mamografické vyšetření je pro ženy starší 45 let hrazeno ze zdravotního pojištění: A) jednou za rok B) jednou za 2 roky C) jednou za 3 roky 6. Provádíte si samovyšetření prsů? A) ano, pravidelně B) ano, ale nepravidelně C) ne 7. Chodíte na preventivní gynekologické prohlídky? A) ano, pravidelně B) ano, ale nepravidelně C) ne

8. Chodíte na mamografické vyšetření? (otázka pro ženy starší 45 let) A) ne B) ano, pravidelně mě na něj automaticky odesílá můj gynekolog C) ano, pravidelně, ale iniciativu u svého gynekologa vyvíjím já sama D) ano, ale nepravidelně 9. Provádí Vám Váš obvodní gynekolog při preventivní gynekologické prohlídce vyšetření prsů? A) vždy B) občas C) nikdy 10. Poučil Vás Váš obvodní gynekolog o technice samovyšetření prsu? A) ano, informace považuji za dostatečné B) ano, ale nedostatečně C) poučila mě jeho zdravotní sestra/porodní asistentka D) nebyla jsem poučena vůbec 11. Informoval Vás Váš obvodní gynekolog o speciální rukavici k samovyšetření prsu? A) ano B) ne, nikdy jsem o nich neslyšela C) ne, ale dozvěděla jsem se o nich z jiného zdroje

Zdroj: vlastní tvorba

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Prsa důležitá součást ženského těla

Recommend Documents