VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. První gynekologické vyšetření

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

První gynekologické vyšetření bakalářská práce

Autor: Nikola Ficencová Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Emmerová Jihlava 2011

Anotace Bakalářská práce se zabývá prvním gynekologickým vyšetřením. Práce je rozčleněna do dvou hlavních částí. Teoretická část je pro lepší pochopení problematiky zahájena fakty o anatomii a fyziologii ženských pohlavních orgánů, dále jsou zde zmíněné prožitky spojené s gynekologickým vyšetřením, vyzdvižen je samotný průběh prvního gynekologického vyšetření, část je věnována vyšetřování v dětské gynekologii, také nejčastějším důvodům gynekologického vyšetřování a význam je rovněž přiložen kapitole s názvem edukace a prevence. Praktická část analyzuje výsledky dotazníkového průzkumu, který si kladl za cíl zjistit informovanost žen o první gynekologické prohlídce před samotným vyšetřením, odhalit nejčastější důvod první gynekologické prohlídky a míru spokojenosti žen s přístupem zdravotnického personálu. Z průzkumu vyplynulo, že ženy byly informované, ale informace nebyly kvalitní, nejčastějším důvodem první návštěvy u gynekologa byla hormonální antikoncepce a zdravotnický personál nesplňuje očekávání pacientek. Je tedy třeba nadále pracovat s touto problematikou.

Klíčová slova První gynekologické vyšetření Základy anatomie a fyziologie pohlavních orgánů ženy Dětská gynekologie Nejčastější důvody prvního gynekologického vyšetření Zachování mlčenlivosti Edukace a prevence

Annotation This Bachelor thesis deals with the first gynecological examination. The thesis is divided in two main parts. The theoretical part starts with the facts about anatomy and physiology of the female genital organs, in order the issues are better understood. Further more, there are emotions, mentioned that are connected with gynecological examination, described the course of the first gynecological examination, another part is devoted to the examination of child gynecology, the most frequent reasons for the first gynecological examinations are being mentioned as well, the importance is also included in the chapter entitled Education and Prevention. The practical part analyses the results of a questionnaire-based research, which aims to find out the awareness of women about the first gynecological examination before their own examination and to detect the most common reason for the first gynecological examination and the degree of satisfaction that women have with the approach of the medical staff. The research showed that women had information but information of poor quality, the most often reason for their first visit to the gynecologist was to prescribe hormonal contraception and the medical staff doesn´t fulfill their expectations. This topic deserves much more attention and working for improvement of the awareness of the girls.

Keywords The first gynecological examination Basics of anatomy and physiology of female genital organs Pediatric gynaecology The most common reasons for the first gynecological examination The obligation to maintain confidentiality Education and prevention

Poděkování Chtěla bych tímto poděkovat paní PhDr. Kateřině Emmerové za odborné vedení, trpělivost, cenné rady a poskytnutí konzultací při vedení této práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

Obsah Obsah ................................................................................................................................ 6 1 Úvod a cíl práce ....................................................................................................... 7 1.1 Úvod do problematiky........................................................................................ 7 1.2 Cíl práce ............................................................................................................. 9 2 Teoretická část ...................................................................................................... 10 2.1 Základy anatomie a fyziologie pohlavních orgánů ženy.................................. 10 2.1.1 Zevní pohlavní orgány .............................................................................. 10 2.1.2 Vnitřní pohlavní orgány ............................................................................ 12 2.1.3 Činnost rodidel .......................................................................................... 14 2.2 Poprvé ke gynekologovi ................................................................................... 15 2.2.1 Kdy............................................................................................................ 15 2.2.2 Ke komu .................................................................................................... 16 2.2.3 Co s sebou ................................................................................................. 17 2.2.4 Jak se připravit .......................................................................................... 17 2.3 Prožitky spojené s gynekologickým vyšetřením .............................................. 18 2.3.1 Strach a úzkost .......................................................................................... 18 2.3.2 Stud ........................................................................................................... 19 2.4 Vlastní gynekologické vyšetření ...................................................................... 20 2.4.1 Obecné zásady .......................................................................................... 20 2.4.2 Pohovor s dívkou ...................................................................................... 23 2.4.3 Celkové vyšetření ..................................................................................... 25 2.4.4 Vyšetření ženských orgánů pohledem a pohmatem ................................. 26 2.4.5 Základní kolposkopie ................................................................................ 27 2.4.6 Odběr materiálu na cytologická vyšetření ................................................ 27 2.4.7 Rektální vyšetření ..................................................................................... 27 2.4.8 Vyšetření prsů ........................................................................................... 27 2.4.9 Hodnocení vyšetření ................................................................................. 28 2.5 Dětská gynekologie .......................................................................................... 28 2.5.1 Specifika vyšetřování v dětské gynekologii ............................................. 29 2.6 Nejčastější důvody prvního gynekologického vyšetření.................................. 30 2.6.1 Antikoncepce a sex ................................................................................... 30 2.6.2 Problémy s menstruačním cyklem ............................................................ 31 2.6.3 Výtok ........................................................................................................ 32 2.7 Zachování mlčenlivosti .................................................................................... 33 2.8 Význam edukace a prevence ............................................................................ 34 3 Praktická část ........................................................................................................ 36 3.1 Metodika výzkumné práce ............................................................................... 36 3.2 Charakteristika výzkumného prostředí ............................................................ 36 3.3 Průběh a popis výzkumu .................................................................................. 37 3.4 Výsledky výzkumu a jejich analýza ................................................................. 38 3.5 Shrnutí výsledků a diskuze............................................................................... 66 4 Závěr ...................................................................................................................... 69 Seznam použité literatury ............................................................................................ 72 Seznam zkratek ............................................................................................................. 76 Seznam obrázků ............................................................................................................ 77 Přílohy ............................................................................................................................ 89 6

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod do problematiky Proč zrovna první gynekologické vyšetření jako téma pro mou závěrečnou práci? Porodní asistentka je plně zodpovědný zdravotnický pracovník, který pracuje jako PARTNER ŽENY, nejen, že jí poskytuje potřebnou podporu, péči a rady během těhotenství a porodu, ale také hraje významnou roli v poradenství, poskytuje cenné rady a edukaci zasahující do oblasti zdraví, sexuálního nebo reproduktivního nejen žen a dívek ale i celých komunit. Tedy kompetence porodních asistentek jsou široké. Jako pro absolventku oboru porodní asistentka je mi nejbližší problematika ambulantní gynekologické péče, a pokud v budoucnu budu toto povolání vykonávat, ráda bych se pohybovala právě v tomto odvětví. Předpokládám, že i v dnešní době přes všechny moderní technologie a zdroje informací, je první gynekologické vyšetření stále obávaný „strašák“ pro každou dívku, jako i pro mě tehdy byl, a proto bych téma chtěla důkladněji rozebrat. (Unie porodních asistentek, 2010) Téma mé práce je v mnohém prolnuto s dětskou a dorostovou gynekologií, která je specializovaným lékařským oborem, jenž je zaměřen na problematiku ženských pohlavních orgánů od narození. Dětská a dorostová gynekologie sleduje zdravý vývoj reprodukčních orgánů a vývoj jejich funkce v dětství a dospívání. Její význam nespočívá pouze ve vyhledání, diagnostice a léčbě poruch, které by mohly ohrozit budoucí plodnost ženy, ale také hraje nezastupitelnou roli v oblasti preventivní medicíny. Včasné odhalení různých nepravidelností a patologií přispívá k předcházení nemocí v dospělém věku a v současnosti se nezanedbatelně dotýká i velmi aktuálního tématu narůstající neplodnosti. Prevence poruch budoucí ženské plodnosti je hlavním důvodem existence gynekologie dospívajících a dětí. Pouze rodidla správně anatomicky vyvinutá a vhodně fyziologicky pracující jsou předpokladem pro základ budoucího reprodukčního zdraví ženy, a tedy i předpokladem normální ženské sexuality a fertility. (Hořejší, 2005) Ve věku dospívající dívky se může vyskytovat téměř každé gynekologické onemocnění a mnoho žen k prvnímu gynekologickému vyšetření přivedou právě nějaké obtíže, ať už jsou to potíže s menstruací, bolesti nebo svědění přirození či výtoky. Kvalitní péče v gynekologii dospívajících neznamená jen zařízení se zdravotníky s perfektní orientací 7

v problematice po stránce odborné, ale i zohlednění specifického přístupu ke klientkám. Jak se říká, strach má velké oči. Obzvlášť u mladších dívek a dětí se v období dospívání setkáváme s pocity strachu a studu, a proto je jedním z úkolů gynekologa a porodní asistentky i to, aby jim svým pozitivním přístupem, nejlépe klidným, přívětivým a trpělivým, pomohli tyto pocity překonat. Je na nich, aby specifika znali a při vykonávání své praxe se jimi řídili. Návštěva ordinace může být velmi stresující zážitek a nepříjemné prožitky z prvního vyšetření se mohou nepříznivým způsobem promítat do dalších vyšetření a vztahu ke gynekologickému zařízení. Zájmem nás, zástupkyň z řad porodních asistentek, by mělo tedy být vhodným postupem těmto pocitům předcházet, z větší části negativní emoce odstranit nebo alespoň zmírnit přísunem dostatečného, přehledného a kvalitního uskupení informací v přijatelné formě. Taktéž by porodní asistentka měla dokázat navodit atmosféru důvěry tak, aby dívka byla schopná se poradit se svými problémy. (Trávníčková, 2010) Každá z žen si onou zkušeností prošla nebo jí to jednoho dne čeká a pro mě bude velice zajímavé přiblížit a srovnat tyto zkušenosti. Většina dívek a děvčátek má z první návštěvy na gynekologii velké obavy. Hlavou se jim honí nepřeberné množství otázek, kupříkladu, ke kterému doktorovi mám jít? Co mě v gynekologické ordinaci čeká? Jak vlastně vypadá prohlídka? Musím tam jít s mámou? A to je jen začátek… Je takřka nemožné nepovšimnout si, že mezi ženami patří vyšetření u gynekologa k těm nejméně oblíbeným, snad jen může ještě soupeřit se zubní prohlídkou. V souvislosti s tímto mě napadla myšlenka, proč nezanalyzovat, zda jsme byly informovány, jak vše probíhá, jak jsme na první vyšetření byly připraveny, jak jsme se my ženy v této situaci cítily, prožívaly jí, zda jsme z gynekologické ordinace odcházely s uspokojujícími odpověďmi na naše otázky a jak bychom zpětně zhodnotily přístup lékaře i sestry. Jistě bych lhala, kdybych neuznala, že je na místě i moje zvědavost zjistit, co nás nejčastěji poprvé ke gynekologovi přivádí. Na základě seskupení těchto myšlenek jsem došla k tématu pro svou bakalářskou práci. Na všechny zmíněné body se pokusím prostřednictvím své práce najít odpovědi. Bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí- na teoretickou a praktickou část. Teoretická část podává podstatné informace z problematiky prvního gynekologického vyšetření. Je členěna na 8 kapitol: základy anatomie a fyziologie pohlavních orgánů ženy, poprvé ke gynekologovi, prožitky spojené s gynekologickým vyšetřením, vlastní gynekologické vyšetření, specifika vyšetřování v dětské gynekologii, nejčastější důvody 8

prvního gynekologického vyšetření, zachování mlčenlivosti a význam edukace s prevencí. Praktická část je odrazem vyplnění cílů, které byly zpočátku zadání práce stanoveny. Za závěrem práce můžeme najít seznam použité literatury, seznam vyskytujících se zkratek, obrázky a přílohu s dotazníkem.

1.2 Cíl práce 1. Zjistit, zda ženy byly informované o první gynekologické prohlídce před samotným vyšetřením 2. Zjistit, jaký je nejčastější důvod první gynekologické prohlídky 3. Zjistit míru spokojenosti žen s přístupem zdravotnického personálu při prvním gynekologickém vyšetření Hypotézy H1: Dívky získávaly informace o problematice první gynekologické prohlídky více z jiných zdrojů než od své matky H2: Více než polovina respondentek navštívila gynekologické zařízení poprvé kvůli předepsání antikoncepce H3: Ženy hodnotí přístup porodní asistentky (ženské sestry) lépe než přístup lékaře

9

2 Teoretická část 2.1 Základy anatomie a fyziologie pohlavních orgánů ženy Pro lepší orientaci v samotném gynekologickém vyšetření bych v této kapitole uvedla základní pojmy z oblasti anatomie a fyziologie reprodukčních orgánů ženy. K pohlavním orgánům ženy patří zevní rodidla, pochva, vnitřní rodidla a prsy. Ženské pohlavní orgány se podle toho, kde jsou uložené, dělí na zevní a vnitřní.

2.1.1 Zevní pohlavní orgány Jako zevní pohlavní orgány se označují pohlavní orgány nasedající zvenku na oblouk stydkých kostí. Počítáme k nim hrmu, velké a malé stydké pysky, topořivá tělesa, vestibulární žlázy, panenskou blánu a hráz. (Obrázek č. 1 a 2) Hrma (mons pubis, mons Veneris) Je vyklenutí nad dolní částí podbřišku a před sponou stydkou. Je tvořena tukovou vrstvou krytou kůží s četnými mazovými a potními žlázami a po pubertě jej pokrývá pubické ochlupení. Označována jako stydký pahorek, někdy jako „Venušin pahorek“. (Roztočil, 2008) Velké stydké pysky (labia maiora pudendi) Jsou párovým orgánem a jsou to dva podélné, silně vyklenuté kožní valy, táhnoucí se od mons pubis dozadu. Obkružují a ohraničují z laterální strany další části zevních rodidel. Ve střední části na sebe pysky naléhají a tvoří stydkou štěrbinu (rima pudendi). Vnější strana velkých stydkých pysků je od puberty také porostlá chlupy. (Roztočil, 2008) Malé stydké pysky (labia minora pudendi) Představují opět párovou kožní řasu. Jsou na dotyk velmi citlivé měkké kožní řasy, které jsou neochlupené, s četnými mazovými žlázkami překryté velkými pysky a obkružují poševní vchod. Vpředu jsou rozděleny na předkožku klitorisu (praeputium clitoridis) a uzdičku klitorisu (frenulum clitoridis). Vzadu se spojují v jemnou řasu (frenulum labiorum pudendi) a tím vytváří malou jamku (fossa navicularis). Kůže

10

malých stydkých pysků obsahuje mnoho senzitivních tělísek, proto je velmi citlivá a jejich dráždění vyvolává pohlavní vzrušení. (Kudela, 2008) Topořivá tělesa (corpora cavernosa) V těchto orgánech dochází při pohlavním dráždění k městnání krve a tím zduření příslušné oblasti. Mezi ženská topořivá tělesa je řazen: Poštěváček (klitoris)- uložen nad ústím močové trubice, podkladem klitoris jsou párová topořivá tělesa (corpora cavernosa clitoridis) s četnými senzitivními tělísky, jejichž dráždění je zdrojem podnětů vyvolávajících pohlavní vzrušení Párový erektilní orgán- uložený pod spodinou malých stydkých pysků, jenž postranně poševního vchodu tvoří žilní pleteně Vestibulární žlázy (glangulae vestibulares) Jsou to drobné žlázky pod sliznicí poševního vchodu, které v případě, že je žena sexuálně vzrušená, produkují lubrikující látku, která usnadňuje průnik penisu při pohlavním styku. Největší z nich Bartoliniho žláza (glandula vestibularis major), která je přibližně velikosti hrášku, je uložena na dolní vnitřní straně velkých stydkých pysků. (Slezáková, 2011) Poševní předsíň (vestibulum vaginae) Je to štěrbina ohraničená malými stydkými pysky. Nahoře pod klitorisem vyúsťuje na malém hrbolku močová trubice, pod ním je větší otvor zvaný ostium vaginae (poševní vchod). Před první souloží je tento otvor více nebo méně uzavřen panenskou blanou, která chrání pochvu. Panenská blána (hymen) Panenskou blánou označujeme slizniční řasu různého tvaru neúplně uzavírající poševní vchod. Mnohdy je různě proděravělá. (Obrázek č. 7) Podle toho rozlišujeme různé typy hymenu. Nejčastější je centrálně kruhovitý otvor (hymen anularis). Je-li otvor ohraničen poloměsíčitým okrajem, jde o hymen semilunaris a větší počet malých otvůrků nese hymen cribriformis nebo může být otvor sagitálně přepažen, což odborně nazýváme hymen septus. Vzácnější je úplné uzavření panenské blány. Při první menstruaci nemůže poté krev odtékat a je tedy třeba vytvořit chirurgickým zákrokem otvor umělý. 11

Při prvním pohlavním styku se okraje blány za slabého krvácení roztrhnou. Tento proces odborně nazýváme deflorací nebo-li odpaněním. Zbytky panenské blány se dále trhají až při porodu. (Roztočil, 2008) Hráz (perineum) Velké stydké pysky vzadu u řitního otvoru přecházejí do oblasti, jež se nazývá hráz. Za porodu je součástí měkkých porodních cest, bývá často při komplikovaném porodu narušena, a proto se někdy před porodem nastřihuje. Prs (mamma, mastos) Mezi pohlavní orgány ženy řadíme i prsy, které jsou založeny u obou pohlaví, ale vyvíjí se pouze u dívek. Prsy jsou párové orgány na přední ploše hrudníku, jejichž součástí je mléčná žláza. Mléčná žláza (glandula mammae) je složena asi z 15 laloků, které se člení do lalůčků. Vývody těchto lalůčků se spojují do mlékovodů (sinus lactiferi) ústících na prsní bradavce. Na povrchu prsu rozlišujeme také pigmentovaný dvorec. Velikost a tvar prsů je zcela individuální, to vše je podmíněno velikostí žlázy, množství tukové tkáně, věku a také proběhlému těhotenství. Prsní žláza může prodělávat změny během menstruačního cyklu. Stimulace růstu vývodů žlázy je ovlivněna estrogeny. Jiný hormon s názvem progesteron ovlivňuje epitel lalůčků. (Slezáková, 2011)

2.1.2 Vnitřní pohlavní orgány Vnitřní pohlavní orgány jsou uložené uvnitř pánve. Tvoří je děloha, vaječníky, vejcovody a děložní vazy. Mezi dělohou a konečníkem je nejníže uložený prostor v dutině břišní, který je pojmenován Douglasův. Spojení orgánů vnitřních s vnějšími zajišťuje pochva. (Obrázek č. 1 a 3) Pochva (vagina) Je dutým svalovým orgánem, který dole ústí do poševní předsíně. Horní část pochvy je upevněna kolem děložního hrdla tak, že část hrdla vyčnívá do pochvy jako čípek děložní. Vagina je vystlána dlaždicovým epitelem za přítomnosti bakterie Lactobacillus Dӧderleini, která způsobuje kyselé pH v pochvě, čímž je zajištěna zvýšená odolnost proti infekcím. Sliznice pochvy je pokrytá sekretem tvořeným hlenem z cervixu (děložního čípku) a z odloupaných epitelií. Její hlavní funkční význam spočívá

12

v umožnění pohlavního styku, je prostředníkem k odcházení menstruační krve a slouží jako porodní cesta. (Slezáková, 2011) Děloha (uterus, metra, hystera) Svalový orgán, asi 8 cm velký, uložený v malé pánvi mezi močovým měchýřem a konečníkem, nazýváme děloha. Jejím znakem je hruškovitý tvar a předozadní oploštění. Dělohu můžeme rozdělit na horní část, zvanou jako děložní tělo, dolu směřující užší část- děložní hrdlo a přechod mezi nimi jako děložní isthmus. Dělohu tvoří tři vrstvy. Sliznice vystýlající děložní dutinu se jmenuje endometrium, svalová vrstva dělohy je zvaná myometrium a povrch dělohy je tvořen perimetriem. (Kudela, 2008) Vejcovod (tuba uterina, salpinx) Párový trubicovitý orgán délky 10- 12 cm. Slouží k pasáži vajíčka do dutiny děložní. K nejčastějšímu oplodnění vajíčka dochází právě ve vejcovodu. Začátek salpinxu, jenž je opatřen pohyblivými řasinkami (fimbriae), je otevřen do dutiny břišní. Při uvolnění vajíčka z vaječníku fimbriae obklopí vaječník a zachytí uvolněné vajíčko, které pak vejcovody transportují do dělohy. Vejcovody ústí v děložních rozích. (Rob, 2008) Vaječník (ovarium, oophoron) Vaječníky jsou spolu s vejcovody nazývány jako děložní přívěsky, adnexa. Vaječník je párová pohlavní žláza, ze které se od nástupu pohlavní zralosti v měsíčních cyklech uvolňují ženské pohlavní buňky- vajíčka (oocyty). Současně je vaječník žlázou s vnitřní sekrecí, která produkuje pohlavní hormony estrogen a progesteron. Nalezneme ho při boční stěně malé pánve zavěšený na zadním listu širokého děložního vazu (plica lata uteri) a je spojen s děložním rohem pomocí ligamenta ovaria propria. Ovarium má velikost zhruba švestky, jeho povrh je hladký a po nástupu menstruace je zbrázděn vazivovými jizvičkami po uvolněných vajíčkách. S přibývajícím věkem se velikost vaječníku zmenšuje a tvar svrašťuje. (Rob, 2008) Závěsný děložní aparát Tvoří ho zejména pánevní vazivo, které obklopuje vnitřní pohlavní orgány ženy. Skládá se z parametria (vazivo kolem dělohy), parakolpia (vazivo kolem pochvy), postranních 13

vazů, vedoucích od děložního hrdla do stran ke stěně pánve, křižoděložních vazů (ligamenta sacrouterina) a oblých vazů (ligamenta teres uteri), které vedou od děložních rohů k tříselnému kanálu. Závěsný děložní aparát zabezpečuje pružné zavěšení dělohy uvnitř pánve. (Roztočil, 2008)

2.1.3 Činnost rodidel Puberta Z děvčátka se stává žena dozráváním do věku pohlavní zralosti. V přelomovém období, okolo 12. - 14. roku, nazývaném pubertou, začínají pohlavní orgány růst a vaječníky počínají vylučovat hormony do krve. O něco později nastává tvoření a uvolňování zralých, oplození schopných vajíček při ovulaci. Tento děj je pozvolný. Vliv pohlavních hormonů podmiňuje nejen změny na rodidlech, ale i vývoj tzv. sekundárních pohlavních znaků. Tyto podstatné změny v těle dívky ovlivňují i celý její duševní život. Doposud nevyvinuté prsy rostou, bradavky a dvorce se zvětšují a tmavnou, v podpaží a na hrmě se začíná objevovat ochlupení. (Obrázek č. 4) Na stydký pahorek a do velkých stydkých pysků se ukládá tuk. Nejrozsáhlejší změny se však dějí ve vnitřních rodidlech, kde pochva se stává prostornější, děloha dorůstá definitivní velikosti a i vaječníky dozrávají a pod vlivem přívěsku mozkového tvoří pohlavní hormony. Dívčina tvář ztrácí dětský výraz a získává ženské rysy. Celá postava nabývá ukládáním tuku plný ženský tvar. Je třeba o proměnách dívku dostatečně edukovat, aby v nich viděla přirozenost a věděla, jak se chovat, pokud by ve svém vývoji zaznamenala něco mimořádného. Období pohlavní zralosti V období pohlavního rozkvětu ženy probíhají v rodidlech ženy děje, které poskytují možnost pro oplodnění a usídlení oplozeného vajíčka v děložní sliznici. Ve vaječnících stále dozrávají a uvolňují se vajíčka a prosakující sliznice děložní nabízí, aby se do ní oplozené vajíčko mohlo uhnízdit. Pokud nedojde k oplození, vajíčko odumírá a kyprá sliznice spolu s krví odchází při pravidelném, cyklickém ději tzv. menstruačním krvácení. Krvácení se u zdravé dívky opakuje během období pohlavní zralosti- od puberty až po klimakterium. Výjimkou je období těhotenství a kojení. Jestliže žena neotěhotní nebo činnost jejích rodidel není narušena onemocněním, tento děj se periodicky opakuje. Činnost vaječníků řídí hypofýza, jež je žlázou s vnitřní sekrecí nacházející se pod mozkem. Hypofýza podmiňuje také činnost žlázy štítné, příštítných 14

tělísek a nadledvin. Její přední lalok poskytuje hormony, které regulují činnost vaječníků. Jedním z nich je hormon podněcující folikuly (FSH) a jeho hlavním úkolem je dráždění vaječníků k produkování estrogenů. Estrogeny jsou pohlavní hormony způsobující dozrávání vajíček v ovariu a narůstání slizniční výstelky v děloze. Když ve vaječníku dozraje folikul, napnutý povrch vaječníku praská a vajíčko se dostane přímo na jeho povrch a odtud putuje do vejcovodu. Tento jev je pojmenován ovulací. Je předpokládáno, že tu vyvolává ještě i jiný hormon vylučovaný hypofýzou a to luteinizační hormon (LH). Po ovulaci se vylučuje z hypofýzy luteotropní hormon (LTH). Jeho vlivem se v místě prasklého folikulu ve vaječníku tvoří žluté tělísko (corpus luteum). Corpus luteum produkuje progesteron, který zkypří děložní sliznici tak, že se do ní v případě oplození může vajíčko zabořit. Účelem všech těchto dějů je zabezpečit produkci zralých vajíček a je-li vajíčko oplodněné, poskytnout mu vhodné předpoklady pro uhnízdění. Jestliže spermie neoplodní ženskou pohlavní buňku, vajíčko odumírá, zvětšená sliznice se z děložní dutiny odlučuje a odchází z těla ženy při menstruaci s krví a hlenem. (Obrázek č. 5) (Dlhoš, 1981)

2.2 Poprvé ke gynekologovi První vyšetření u dětského či běžného gynekologa bývá doopravdy velmi klíčové pro další život ženy. Na zážitcích a dojmech při prvním styku s gynekologickým zařízením velmi záleží. Ovlivňuje především to, jak zodpovědně a pravidelně žena bude v budoucnosti přicházet k preventivnému vyšetření. (Nouzová, 2010)

2.2.1 Kdy Věk všeobecně závazný pro první vyšetření gynekologem se nedá přesně stanovit. V současné době ženy nenavštěvují gynekologického lékaře povinně v období skončení povinné školní docházky, jako tomu bylo kdysi, ale navštěvují jej nejčastěji na doporučení dětského praktika v situaci patologických stavů či v souvislosti s potřebou řešit ochranu před těhotenstvím. Nová je spolupráce gynekologa s praktickým lékařem pro děti a dorost v programu očkování proti viru HPV. Pokud je podezření na gynekologické onemocnění u velmi malých děvčátek a dívek do 15 let, ošetření pacientek spadá do rukou specialisty na dětskou gynekologii, který je na to lépe 15

přístrojově vybaven a má specializační výcvik pro danou věkovou kategorii. V případě vyšetření malé pacientky, doprovází ji vždy rodič nebo jiná blízká osoba, které důvěřuje. Pro pozdější věk 15- 18 let je doprovod též výhodou, avšak je nutné brát zřetel na osobní volbu dívky a to, aby byla návštěva dobrovolná. Usnadní to nejen komunikaci, ale i další spolupráci s lékařem. Nejedná-li se o akutní problém vyžadující okamžité řešení, pacientka plánuje návštěvu v období mimo menstruaci. Nejlépe pár dní po skončení menstruace. (Nouzová, 2010) Jsou však situace, kdy by měla dívka gynekologa vyhledat určitě: • Silné menstruační bolesti • Silný výtok z pochvy • Záněty pochvy a vnějších pohlavních orgánů • Pokud ještě v 16 letech nedostala menstruaci • Pokud má mezi menstruacemi velmi malé nebo velmi velké odstupy • Při krvácení mimo menstruaci • Při nejasných bolestech v podbřišku • Chce-li dívka začít sexuálně žít a potřebuje poradit o antikoncepci • Když měla nechráněný pohlavní styk nebo si myslí, že je těhotná • Má-li problémy s močením (Regenermelová, 2011)

2.2.2 Ke komu Toto rozhodnutí náleží samotné dívce. Určitě má svého obvodního lékaře, kterého se může zeptat na doporučení dobrého gynekologa, může také vybírat podle zkušeností žen z jejího okolí nebo jednoduše jít ke gynekologovi, ke kterému tzv. patří bydlištěm. Je jen na ní, zda jí bude příjemnější podstoupit vyšetření u lékaře nebo lékařky. Výběr je na ženě. Nikdo nemá právo říct: „Musíte jít tam nebo jinam“. Důležité je se před první návštěvou u lékaře objednat. Někteří gynekologové mají tolik pacientek, že není možné přibírat dívky nové, je tudíž na místě se informovat. U mnohých ženských lékařů je také lépe objednat se s předstihem, to se ale netýká případů s akutními těžkostmi, kdy lékař většinou pacientku příjme bez objednání. Nejlépe je gynekologické vyšetření naplánovat na dobu po menstruačním krvácení. (Nouzová, 2010)

16

2.2.3 Co s sebou Každá žena by si k prvnímu gynekologickému vyšetření měla vzít průkaz pojištěnce, menstruační kalendář a zvolit vhodné, pohodlné oblečení, nejlépe sukni. Gynekologa bude zajímat informace o datu poslední dívčiny menstruace, a kdy se menstruační krvácení objevilo poprvé. Dotazem bude také, jaké léky užívá, a proto si vše může dívka připravit na lístek papíru. Ten může zároveň využít i k tomu, aby si poznačila otázky, které by lékaři nebo porodní asistentce ráda položila. „Informované pacientky se zájmem o vlastní zdraví jsou samozřejmě pro lékaře mnohem lepšími partnerkami k diskuzi a umožňují navázání kvalitnějšího vztahu lékař-pacient, což je základem pro oboustrannou spokojenost.“ (Glosová, 2010)

2.2.4 Jak se připravit Běžná by měla být hygienická opatření, avšak je jasné, že ne vždy je šance užít těsně před gynekologickým vyšetřením sprchu. Určitě je ale každé zařízení vybaveno WC a v nabídce obchodních řetězců je celá řada druhů vlhčených ubrousků pro intimní hygienu, jimiž můžeme intimní partie před prezentací lékaři otřít a odstranit tak nežádoucí stresy s hygienou. Další bod, na který bychom mohli upozornit je otázka vyprázdnění či naplněnosti močového měchýře. Očividně nepříjemnou, dokonce i bolestivou záležitostí je vyšetření pro pacientku s neúplně vyprázdněným močovým měchýřem. Často si tuto skutečnost žena uvědomí až na vyšetřovacím lůžku a poté tiše trpí. Opět je tedy více než vhodné užít toaletu pro vymočení a také vyprázdnění stolice. Odlišné jsou podmínky pro vyšetření břišní sondou, tzv. transabdominálním ultrazvukem, nejčastěji prováděné u žen, které nejsou vaginálně vyšetřitelné, v našem případě zejména u pohlavně nežijících děvčat či dětí. Pokud dívka plánuje navštívit gynekologické zařízení z důvodu poruch menstruačního cyklu nebo když v 15 letech nemenstruuje, také je ultrazvukové vyšetření velmi pravděpodobné. Na toto by mělo být upozorněno při objednávání a budoucí pacientka by měla být poučena, aby v takovém případě 1 až 2 hodiny před vyšetřením nemočila a měla zajištěn dostatek tekutin. Velmi ohleduplné a klíčové, zejména pro vyšetření spojené se stěry z děložního čípku, je i nemít před gynekologickým vyšetřením nechráněný pohlavní styk s ejakulací

17

(vypuzení spermatu) do pochvy. Nejednou je pak nutné gynekologický stěr opakovat pro nezhodnotitelnost. (Nouzová, 2010)

2.3 Prožitky spojené s gynekologickým vyšetřením U děvčat či žen, které poprvé gynekologické vyšetření absolvují, se nejednou vyskytují negativní prožitky, jako je strach, úzkost, stud někdy i zahanbení a dochází k porušení jejich intimity. V této kapitole bychom si stručně měli něco o nejčastěji vyskytujících se sdělit.

2.3.1 Strach a úzkost Oba z těchto emočně zabarvených prožitků jsou podnícené pocitem ohrožení. V podstatě jde o obranné formy organismu, za nimiž stojí pud sebezáchovy. Strach bychom mohly definovat jako „nepříjemný prožitek vázaný na určitý předmět nebo situaci, které v jedinci vyvolávají obavu z ohrožení.“ Ohrožení může být dvojího druhu, vnitřní (např. obava, že něco nezvládnu) nebo vnější (např. vstup do ordinace). Strachem vyjadřujeme nepříjemný pocit, při kterém se bojíme, co přijde nebo by mohlo přijít. Mnoho je ovlivněno tím, jak člověk situaci, kterou strach vyvolává, vnímá. U dívek může být předmětem strachu celá řada věcí. V našem případě jde o strach především z nepříjemných lékařských zákroků. Nejednou komplikuje diagnostiku a léčbu. Předmětem strachu může být např. bolest, kterou zná z některých vyšetření či z vyprávění nebo také strach z nepříznivého výsledku vyšetření či z následného léčení. Psychické rozpoložení může být někdy umocněno i nevhodnou atmosférou čekárny a ambulance. (Zacharová, 2007) Zdroj strachu může pramenit z: • Vrozené přecitlivosti na silnější zevní podněty • Úzkostlivá výchova • Přehnané zdůrazňování zdravotních rizik • Vyprávění strašidelných historek (zvláště u dětí)

18

• Strašení lékařem, injekcemi, pobytem v nemocnici • Sdělování nepříjemných zážitků a zkušeností s léčbou a zdravotníky Strach běžně může přecházet v úzkost a naopak, nejsou oddělitelné z důvodu, že se vzájemně podmiňují a splývají. Čím více je člověk úzkostlivý, tím více situaci vnímá jako nebezpečnou a reaguje s větším strachem. Úzkost nemá předmět a nemůžeme si být vědomy, co ji způsobuje, je neurčitá, přesto mnohdy silná. Úzkost na rozdíl od strachu definujeme jako nepříjemný stav a prožitek, ale neuvědomujeme si její vyvolávající příčinu. „Je reakcí na tušení a neznámé nebezpečí. Bývá většinou nepříjemnější než strach, neboť očekávání něčeho nepříjemného a neznámého je horší než událost sama.“ Způsob, jakým jednat s dívkou, která prožívá strach a úzkost, není snadný. Vždy záleží na profesionálním přístupu, chování a jednání zdravotníků, ale i rodiny. (Zacharová, 2007)

2.3.2 Stud Stud je charakterizován jako konfrontace osobního nedostatku či neúspěchu se sociálním okolím. (Nakonečný, 2000) Projevuje se zejména u člověka, který pociťuje své vlastní „Já“ jako objekt zvýšené pozornosti druhých a zároveň když také cítí, že toto vyzdvižení je spojeno s porušením nějaké normy. Pocit studu je spojován zejména s tělesnou nahotou, kterou si člověk vykládá jako upřenou vyhrocenou pozornost okolí se současným pocitem svého ponížení. To může být odhaleno jen za zvláštních okolností, aniž by se naše „Já“ porušilo. (Simmel, 2006) „Stud je původně patrně reakcí na nedobrovolné obnažení genitálií (téměř ve všech kulturách jsou zakrývány), ale později se tento pocit přesouval na nechtěné obnažení v obrazném smyslu, tj. jedinec pociťoval stud, když bylo odhaleno něco nečestného, co učinil; zvláštním případem je stud ze sebe sama, provázející výčitky svědomí.“ (Nakonečný, 2006) Zdravotnický pracovník by si měl uvědomit, že veškerá činnost v gynekologické ambulanci zasahuje do soukromí ženy, dotýká se jejího vlastního „Já“. Mnohdy se stává, že si zdravotník neuvědomuje ženiny rozpaky, s nimiž některé choulostivé informace může sdělovat. S časem se k těmto věcem otupuje, přesto je pro ně nutné osvojit si a ctít určitou ohleduplnost a šetrnost. (Zacharová, 2007)

19

Podnětem pro úzkost, obavy, stud a jiné negativní emoce mohou být i různě nevhodné výroky zdravotníka před pacientkou, chybné postupy při stanovení diagnózy či léčby. Škodlivé psychické působení zdravotnického personálu na pacienta se nazývá jako psychická iatrogenie, jejíž příčinou je nejčastěji nedostatek vcítění a nezkušenost zdravotníka. (Zacharová, 2007)

2.4 Vlastní gynekologické vyšetření V ženském lékařství je užíváno širokého množství vyšetřovacích metod, z nichž některé jsou převzaté z ostatních medicínských oborů, jiné jsou využívány pouze v gynekologii a porodnictví. Gynekologické vyšetřovací metody se řídí stejnými pravidly jako vyšetření v jiných oborech, pouze jejich specifika vyplývají z mimořádného postavení reprodukčního

systému

v lidském

životě.

Vztah

ženy

či

dívky

k vlastním

rozmnožovacím orgánům ovlivňuje výchova, vzdělání, aktuální životní situace a náboženství. Tato vyšetření gynekologická zahrnují jednak metody klinické, které provádí vyšetřující lékař bez použití složitějších přístrojů a zařízení a jednak speciální metody, prováděné pomocí složitější techniky nebo složitějších laboratorních analýz. Lékař, v našem případě gynekolog, využije nejvhodnější vyšetřovací metodu při preventivním vyšetření ke zjištění příčin obtíží, pro stanovení přiměřené léčby a při následné kontrole léčení. (Macků, 1996)

2.4.1 Obecné zásady Smyslem vyšetření u gynekologa je zhodnotit anatomii a funkci reprodukčního systému, přitom lékař bere zřetel na stav celého organismu ženy a obtíže, které udává nebo které by se mohly vyskytnout. Každá žena si přeje být vyšetřována a léčena jako jedinečná bytost s ohledem na soukromí a především s individuálním přístupem. Vyžaduje podrobné informace o svém zdravotním stavu i podíl spolurozhodování na způsobu léčení diagnózy. Ženy očekávají od lékaře odpovědi na otázky: „Jaká je diagnóza? Jaká vyšetření bude muset podstoupit a proč? V případě stanovení choroby: Jak se bude léčit? Jakou má prognózu? Jak se nemoc i léčba dotknou jejího života?“ Příslušnice ženského pohlaví mají z vyšetření strach, stydí se, že někdo cizí uvidí to, co měly již od dětského věku pečlivě skrývat. Přidává se strach z možného onemocnění reprodukčního 20

systému, těhotenství a jiných v závislosti na věku a životní situaci. Ne všechny ženy jsou schopny spontánně objasnit své obtíže a pocity, a proto gynekologické vyšetření vyžaduje od zdravotnického personálu velkou trpělivost a takt. Spokojenost pacientky s vyšetřením a úspěšnost léčby se odehrává v závislosti na splnění 4 základních podmínek, jež jsou: • Vzdělaný, pečlivý a zkušený lékař se schopností vcítit se a porozumět, bez sklonu jakéhokoliv odsuzování • Dostatek času na vyšetření a vyslechnutí obtíží • Příjemné prostředí (týká se vyšetřovny, čekárny) zajišťující soukromí pacientky • Přehledná, snadno dostupná dokumentace o zdravotním stavu. (Rob, 2008) Gynekolog se musí plně věnovat tomu, co žena sděluje. Umění naslouchat a co nejlépe analyzovat řečené je základní předpoklad kvality lékaře a vyšetření samotného. Během dialogu s nemocnou by neměl lékař dělat cokoliv jiného. Mnohdy je toto porušováno a telefonují, hovoří se sestrou, píší na počítači a jiné, což bývá opomíjenou chybou. (Rob, 2008) Důležitou osobou v ambulanci je sestra, jejíž pracovní náplní je organizace příjmu, určování pořadí pacientek, objednávání na vyšetření, práce s dokumentací, když je nutné, asistuje při gynekologickém vyšetření a ultrazvuku, měří fyziologické funkce, provádí odběry biologického materiálu a orientační vyšetření moči, aplikuje léky, komunikuje s pacientkami, jejich rodinami a ostatním zdravotnickým personálem, zajišťuje péči o pomůcky, dostatečné množství zdravotnického materiálu a čistotu na pracovišti. (Slezáková, 2011) O intimních záležitostech klientky sice raději mluví s lékařem o samotě, ale tento hovor je lepší uskutečnit až po vyšetření. Během palpačního vyšetření může lékař vyžadovat přítomnost sestry, která stojí po boku pacientky, může ji podpořit slovně, držet volně za ruku a v neposlední řadě je v blízkosti lékaře pro případ, že si situace vyžaduje mu pomoci. (Rob, 2008) Souhrnné gynekologické vyšetření obsahuje: • Pohovor s pacientkou • Celkové vyšetření (teplota, TK, puls, vyšetření moči) • Vyšetření ženských orgánů pohledem a pohmatem 21

• Základní kolposkopii • Odběr materiálu na cytologická vyšetření • Vyšetření prsů • Speciální vyšetření dle obtíží pacientky (např. odběr krve, výtěr z pochvy, poslech srdce, UZ…) Ordinace je opatřena gynekologickým křeslem nebo stolem s opěrkami pro dolní končetiny, tak aby oblast, kterou lékař vyšetřuje, byla uvolněná a výborně přístupná jak zraku, tak i pohmatu. (Obrázek č. 11 a 12) Lékař prohlédne a podrobně vyšetří zevní genitál, poševní vchod, pochvu a děložní čípek. Užívá pro to osvětlení a speciální mikroskop poskytující dostatečné zvětšení tzv. kolposkop. (Obrázek č. 14) Pro dostupnost a přehlednost ukrytých orgánů si pomáhá gynekologickými zrcadly. Používají se opakovaně sterilizovaná nerezová gynekologická zrcadla různých velikostí nebo jednorázová plastová, která nejsou hrazená ze zdravotního pojištění, a proto je za ně vybírán poplatek většinou mezi 30- 60 Kč dle dodavatelských cen. (Obrázek č. 10) K ruce má doktor stolek s vyšetřovacími nástroji a pomůckami. Mezi nimi jsou rukavice pro lékaře, odběrové vatové štětičky, tenké dřevěné špachtle nebo malé plastové kartáčky, tzv. endobrush na odběr cytologických stěrů z povrchu i z kanálku děložního hrdla, jenž je součástí každoroční preventivní prohlídky u sexuálně aktivních žen. K dispozici má připraveny i odběrové zkumavky a skla na odběr stěrů na cytologii a na mikrobiologické

vyšetření

poševního

sekretu,

další

odběrové

zkumavky

na

specializovaná vyšetření infekcí děložního hrdla (virus HPV, chlamydie a další sexuálně přenosná onemocnění). Je zde i nádobka se slabě koncentrovaným roztokem kyseliny octové k potření povrchu děložního čípku a tmavohnědý roztok jodidu draselného k tzv. rozšířené kolposkopii při nutnosti podrobného vyšetření změn na děložním čípku. Tyto roztoky se aplikují přímo na sliznici. Proto je po tomto vyšetření nezbytné počítat s tím, že se malé množství může dostat i s poševním sekretem na spodní prádlo a ne každá ordinace zajišťuje pro pacientčin komfort slipové vložky k ochraně prádla. Běžně gynekolog může použít ultrazvukový přístroj vybavený transabdominální, tak i vaginální ultrazvukovou sondou. (Nouzová, 2010) V každé ordinaci je jiné řešení prostoru pro odkládání oblečení a přípravu pacientky. Většina lékařů nemá speciální požadavky na pacientčin oděv, spíše záleží na ženě jakou míru zahalení při přesunu z kabinky či zástěny zvolí. Některé moderněji vybavené ordinace dokonce nabízí univerzální sukni pro gynekologické vyšetření. Pracovní 22

plocha lékaře a sezení pro pacientky, stejně tak samostatné místo pro práci sestry, porodní asistentky je již záležitostí interiérového řešení každé ordinace. (Nouzová, 2010) Provádí se jen nutná a co nejméně bolestivá vyšetření. Lékař by měl postupovat racionálně a nezanedbávat také ekonomické hledisko. Jestliže je předpokládána přímá platba pacientky za vyšetření, musí být o ceně informována předem. (Rob, 2008)

2.4.2 Pohovor s dívkou První kontakt s pacientkou je zajisté důležitý. Podání ruky a představení lékaře každé nové ženě by měl být samozřejmostí a usnadnit další konverzaci. Zpočátku by se měl lékař zabývat důvodem, který vedl k vyhledání jeho ordinace. Pacientka je vyzvána k přesnému popsání svých obtíží, dotázána na jejich trvání, vztah k menstruačnímu cyklu a k námaze. Také je zaznamenán údaj o poslední menstruaci, zda-li proběhla. Potom přijde na řadu systematická anamnéza, která je odlišná při prvním setkání, při preventivním vyšetření i u předpisu antikoncepce. Závažné události v životě ženy nejsou pouze pasivně zaznamenávány, ale zkušenosti lékaře a jeho intuice mu dovoluje správně interpretovat události, kterým mnohdy nemocná nepřikládá význam. (Rob, 2008)

Anamnéza Anamnéza má ustálený postup a tvoří úvodní část gynekologického vyšetření. Zjednodušeně jsou to informace o tom, co vyšetření, je-li prováděno v rámci prevence, nebo onemocnění předcházelo. Nejprve získává informace o rodině, o zdravotním stavu od našeho narození, pak o gynekologických nemocech a popř. o průběhu těhotenství a nakonec o vzniku a dosavadním průběhu současné nemoci. Aby byly dívky připraveny na to, jak při sestavování anamnézy reagovat, uvedla bych postup získání anamnestických údajů a jejich rozsah. (Macků, 1996) Anamnéza je tvořena čtyřmi částmi: • RODINNÁ anamnéza • OSOBNÍ anamnéza • GYNEKOLOGICKO-PORODNICKÁ anamnéza 23

•

údaje o SOUČASNÉM ONEMOCNĚNÍ

Dále bych podrobněji rozvedla. Rodinná anamnéza Pátrání po vážných nemocech rodičů a blízkých příbuzných (sourozenců). Účelem je odhalit případné dědičné onemocnění, poskytuje informace o výskytu vrozených vývojových vad, zhoubných nádorů, infarktu, tromboembolie, iktu (žloutence), alergie (přecitlivění), diabetu mellitu (cukrovce), tuberkolózy, onemocnění žláz s vnitřní sekrecí, psychického onemocnění a dalších chorob. Gynekologická anamnéza matky nebo sestry mnohdy pomůže lépe pochopit obtíže nemocné (opoždění menstruace, poruchy menstruačního cyklu, bolestivá menstruace, popřípadě jiné poruchy např. při porodu nebo kojení). (Rob, 2008) Osobní anamnéza Zahrnuje všechny podstatné události v životě dívky od narození až po současnost. „Má objasnit vývoj od dětství, výskyt infekčních a jiných onemocnění, včetně popisu léčby, zejména podávání antibiotik a transfuzí, zjišťuje i projevy alergie.“ Žena je také přímo dotazována na apendektomii, úrazy, venerické choroby a popřípadě gynekologické operace. Cílený je dotaz na onemocnění štítné žlázy a veškeré projevy krvácivosti v minulosti. Také přináší informace o tom, zda pacientka užívá v současnosti nějaké léky a zda navštěvuje jiného lékaře. V osobní anamnéze bychom neměli opomenout zmínku o kouření, pití alkoholu a užívání drog. (Macků, 1996) Gynekologická anamnéza Je významná pro zjištění souvislosti onemocnění. V této části nás zajímá především průběh dospívání, významný je údaj o věku první menstruace (menarche), o frekvenci, trvání menstruačního krvácení, jeho intenzitě, doprovodných příznacích a o případných dřívějších nepravidelnostech. Toto se uzavírá údajem o datu poslední menstruace, pokud proběhla (PM). Je uveden první den poslední menstruace a zlomek, který v čitateli uvádí délku cyklu a ve jmenovateli počet dnů krvácení (např.28/ 6). Každá dívka by měla sledovat rytmus i intenzitu svého menstruačního krvácení. „Výhodné je vede-li si dívka menstruační kalendář, který ke každému vyšetření přinese. Do něj si zaznamenává dny menstruačního krvácení, sílu, ale i bolesti, výtok a pohlavní styk.“ 24

(Obrázek č. 6) Neměla by také chybět informace o prvním pohlavním styku a o případně používané antikoncepci. (Rob, 2008) Poté se přistupuje také k porodnické anamnéze, jež v drtivé většině dívka při první prohlídce nemá za sebou, nicméně měli bychom ji také zmínit. Zahrnuje předcházející těhotenství, potraty a podrobné informace o nich. Také by neměl gynekolog opomínat dotaz na poruchy vyprazdňování a jiné. Popsaná podrobná anamnéza se sepisuje pouze při prvním vyšetření. Při dalších kontrolách jde pouze o získání informací o průběhu onemocnění a jeho příznacích. (Macků, 1996) Nynější onemocnění Ženy přichází ke gynekologovi nejčastěji pro poruchy krvácení a výtok. O nich si více sdělíme v kapitole s názvem Nejčastější důvody prvního gynekologického vyšetření.

2.4.3 Celkové vyšetření Zde platí medicínské pravidlo 5P pro správné vyšetření. Žena je vyšetřena pohledem, pohmatem, poklepem, poslechem a pečlivě! Sestrou je změřen krevní tlak, puls, popř. teplota a v indikovaných případech se také hodnotí vyšetření moče na bílkovinu, cukr, aceton a žlučová barviva. Sestra také zaznamená údaje o tělesné výšce a hmotnosti. (Rob, 2008) Menší rozdíl od běžného gynekologického vyšetření tvoří u prvního vyšetření také zhodnocení celkového vývoje a případného stavu pohlavního dospívání. Proto by vyšetření mělo začínat právě změřením výšky, zvážením, zhodnocením rozvinutí druhotných pohlavních znaků jako jsou ochlupení, prsy a zhodnocení celkového tělesného vzhledu dívky. Teprve potom se lékař dostane k vlastnímu vyšetřování. (Hořejší, 2003) Vyšetření se děje ustáleným způsobem. Postupuje se od vyšetření břicha k vyšetření zevních rodidel, následuje vyšetření vnitřních rodidel a nakonec kontrola prsou. Pro vlastní vyšetření se dívka vysvlékne pouze od pasu dolů, kdy prsy se vyšetřují až následně. Neoblečenou dívku je nezbytně nutné vyšetřovat při podezření na vývojovou vadu či na endokrinopatii. (Macků, 1996)

25

Vyšetření břicha Provádí se na vyšetřovacím lehátku, kdy žena leží s lehce skrčenými dolními končetinami. Doktor sedí z pravé strany ženy, obličejem k hlavě. Vyšetřuje ji pohledem (inspekcí), kdy zhodnotí stav břišních stěn, jejich symetrii, šíření dechové vlny, jizvy. Jestliže dívka přichází pro bolest, jemně provedeným pohmatem (palpací) jde kupředu od klidných oblastí k místu největší bolestivosti. Případně poklepem (persekucí) hledá místo, kde není typický tzv. bubínkový poklep. Poté prošetří napětí břišní stěny a určí hranice bolestivé oblasti. Následuje hluboká palpace pátrající po patologických útvarech v břišní dutině, lékař se snaží určit jejich velikost, tvar, pohyblivost a konzistenci. Vyžaduje-li si to situace, vyšetřuje se břicho také poslechem (auskultací). Například při neprůchodnosti střev či rozlišení tumoru od pokročilejšího těhotenství, přičemž je slyšet srdce plodu. (Macků, 1996)

2.4.4 Vyšetření ženských orgánů pohledem a pohmatem Vyšetření zevních rodidel Pro úspěch tohoto vyšetření je nutný prázdný močový měchýř a také pokud je to možné podstoupit prohlídku po odchodu stolice. Dívka při tomto vyšetření zaujímá stejnou polohu jako u vyšetření břišní stěny, tedy leží na vyšetřovacím stole. U vyšetření se lékař zaměřuje na kontrolu všech zevních pohlavních orgánů a případné jejich patologie. Vyšetření vnitřních rodidel pochvou Lékař se vždy ujistí, zda již mělo děvče pohlavní styk, pakliže ne, je vyšetřeno rektálně jako děti a dospívající. U žen, které pohlavní styk měly, se začíná vyšetřením v zrcadlech. Musí být velikostně individuálně zvoleny pro každou pacientku, měla by být teplá a prvořadě sterilní. Zrcadel existuje více druhů. K nejužívanějším patří Kristellerova, Simsonova a Scherbackova. (Obrázek č. 8) Jsou to kovové nástroje různé délky a šíře. Velmi vhodné je Cuscovo zrcadlo (Obrázek č. 9), které lékaři dle potřeby uvolní obě ruce. (Rob, 2008) Vyšetření vnitřních rodidel pohmatem Pohmatové vyšetření je vždy bimanuální. Současným pohmatem pravé ruky zavedené do pochvy a levé ruky položené na podbřišek je získána přesná představa o velikosti, 26

pohyblivosti a vzájemných vztazích hmatných orgánů v malé pánvi. Během vyšetření je žena dotazována na její pocity (bolest a charakter). Lékař hodnotí děložní hrdlo, dělohu, děložní přívěsky- vaječníky a vejcovody a také prohmatá Douglasův prostor. (Obrázek č. 13)

2.4.5 Základní kolposkopie Principem kolposkopie je prohlížení povrchu děložního čípku speciálním mikroskopem - kolposkopem. Je nedílnou součástí preventivních prohlídek a slouží k časnému záchytu přednádorových a nádorových změn na děložním čípku. Čípek je při vyšetření fixován pomocí gynekologických zrcadel. K popisu změn na děložním čípku se používá speciální názvosloví. Popisuje se tzv. transformační zóna, která vlastně znamená přechodovou zónu mezi sliznicí uvnitř děložního hrdla a povrchem čípku. Dále se hodnotí cévy a změny, které se jeví v kolposkopu jako mozaika, puntíčkování a další. (Rob, 2008)

2.4.6 Odběr materiálu na cytologická vyšetření Při cytologickém vyšetření jsou hodnoceny pod mikroskopem buňky setřené z povrchu děložního čípku, pochvy, zevních rodidel apod. a přenesené na sklíčko. Gynekolog provádí pouze odběr vzorků, hodnocení provádí patolog. Běžně se provádí stěr z povrchu děložního čípku a z kanálu děložního hrdla. Cílem cytologického vyšetření je odhalení nádorových a přednádorových změn. Spolu s gynekologickým vyšetřením a kolposkopií je základem gynekologické preventivní prohlídky. (Obrázek č. 16)

2.4.7 Rektální vyšetření Neboli vyšetření konečníkem je obměnou vyšetření palpačního. Toto vyšetření je užíváno u panen, při nejasných nálezech v prostoru za dělohou, při vyšetřování rakoviny děložního hrdla nebo při podezření zánětu slepého střeva. Jinou obměnou je vyšetření rektovaginální.

2.4.8 Vyšetření prsů Mělo by být součástí gynekologických prohlídek. Provádí se pohledem s palpací a pacientka je vsedě, svlečena do půl těla. Svoji důležitou roli zastává i u první prohlídky. 27

Nedostatečný nebo naopak nadměrný vývoj prsů je pro dívky velmi stresujícím faktorem, kterému musí čelit zejména v období dospívání, na nevhodné poznámky mohou dívky reagovat pocity méněcennosti a zvýšenou plachostí, která může vyústit až v obavy z navázání intimního vztahu. (Rob, 2008)

2.4.9 Hodnocení vyšetření Po gynekologickém vyšetření se žena nejprve oblékne, pak usedne k lékaři a ten ji sdělí výsledek vyšetření a navrhovanou léčbu. V případě zájmu je také umožněna přítomnost partnera či rodiče. Pokud je stanovena nějaká diagnóza, žena by měla vždy mít přesnou představu o tom, co jí čeká a vše by jí mělo být důkladně vysvětleno. Klientka má také právo na vyjádření jiného lékaře. (Rob, 2008)

2.5 Dětská gynekologie První gynekologické vyšetření mnohdy proběhne již v dětském věku, a proto bych ráda v této kapitole vystihla zvláštnosti, ve kterých se gynekologické vyšetřování u dětí liší od vyšetřování u dospělých žen. Dětská gynekologie má nejen povahu kurativní, ale také je důležitým oborem preventivní medicíny, rozšiřuje gynekologii klasickou tak, aby zahrnovala péči o ženu od narození a nebyla omezena jen fertilní (plodný) věk a senium (stáří). V průběhu pohlavního zrání dětí sledováním, vyhledáváním odchylek a jejich léčbou v pravý čas pomáhá k předcházení poruch funkce rodidel u dospělé ženy. (Hořejší, 1990) Gynekologie dětí je velmi mladé odvětví medicíny. Základní kámen tohoto klinického oboru položil profesor Rudolf Peter, který v roce 1940 ve spolupráci s pediatry otevřel samostatnou ambulanci dětské gynekologie při České dětské nemocnici v Praze a stal se zakladatelem dětské gynekologie jako samostatného oboru. (Kudela, 2008) Dětská gynekologie má své podstatné odlišnosti, ve kterých je rozdílná od gynekologie dospělých. Zejména ve fyziologii a patologii rodidel i ve způsobu jejich vyšetřování, ošetřování a léčení.

28

2.5.1 Specifika vyšetřování v dětské gynekologii Vyšetřování dětí by mělo probíhat v klidném prostředí a co možná nejšetrněji. K prohlídce je přistoupeno až po rozmluvě s dítětem, při které se lékař s porodní asistentkou snaží rozptýlit jeho strach. Na místě je přítomnost matky či jiné blízké osoby, která děvčátko uklidní a popřípadě doplní anamnézu o důležité informace. Velký význam je přikládán sběru podrobné anamnézy zaměřený na průběh porodu, porodní hmotnost dítěte, informace o tělesném a duševním vývoji, doposud prodělaných nemocech a symptomech onemocnění. Lékař získává informace především od matky. Údaje zejména od malého dítěte musí hodnotit opatrně, neboť obzvláště děti mladšího věku mají sklon zatajovat skutečnosti nebo naopak k převádění své fantazie do reality. (Rob, 2008; Macků, 1996) Vlastní vyšetření je zahájeno prohlídkou zevních rodidel a palpací podbřišku. Vyšetření je uskutečněné rektálně, aby nebyla porušena panenská blána. U malých děvčátek a novorozenců je prováděno výhradně malíkem. Palpace se provádí jedním prstem zavedeným do konečníku, přičemž druhá ruka palpuje podbřišek dítěte. Pochvou se vyšetřuje pouze za pomocí dětského vaginoskopu, přičemž při celém průběhu vyšetření je dbáno na to, aby vyšetřovací nástroje nebyly spatřeny dítětem a nevyvolaly v něm ještě větší úzkost a paniku. (Obrázek č. 15) Z ostatních vyšetřovacích metod je využíváno ultrazvuku, endokrinologických, genetických, urologických a dalších vyšetření. (Rob, 2008; Macků, 1996) Zatímco u dospělých žen by měla být návštěva gynekologa v pravidelných intervalech, děti navštěvují gynekologa vždy z nějakého důvodu. Proto je možné předpokládat, že se lékaře budou bát a je tedy vhodné, je na vyšetření předem připravit. Dobré je poskytnout dítěti čas, aby si zvyklo na neznámé prostředí vyšetřovny, což může usnadnit průběh vyšetření. Indikacemi pro gynekologické vyšetření dítěte jsou: • Genitální krvácení • Genitální infekce • Tumory v oblasti genitálu nebo v břišní dutině • Trauma genitálu 29

• Cizí těleso v pochvě • Anomálie genitálu • Poruchy vývoje • Hraniční problémy (chirurgické či gynekologické). (Rob, 2008)

2.6 Nejčastější důvody prvního gynekologického vyšetření Obecně by mělo platit pravidlo, že poprvé by mělo gynekologické vyšetření proběhnout poté, co dívka dostane svoji první menstruaci. To ovšem není závazné a mnoho slečen se tím neřídí a poprvé navštíví ženského lékaře, až tehdy, když mají problémy nebo potřebují předepsat antikoncepci. V případech, kdy je menstruační cyklus velmi nepravidelný, dívka má nějaké potíže nebo začala či chce zahájit sexuální život, a proto potřebuje předepsat hormonální antikoncepci, je její návštěva nutná.

2.6.1 Antikoncepce a sex Jedním z hlavních důvodů, proč se mladé dívky odhodlají navštívit lékaře, je zahájení pohlavního života a s tím nutnost přemýšlet nad ochranou před nežádoucím otěhotněním. Metod zabraňujících nechtěnému těhotenství pro ženu je celá řada. Můžeme je jednoduše členit: • přirozená metoda antikoncepce, • bariérová a chemická antikoncepce, • nitroděložní antikoncepce, • kombinovaná hormonální antikoncepce, • gestagenní antikoncepce, • postkoitální antikoncepce. Mezi náctiletými však převládá oblíbenost v hormonální antikoncepci. Hormonální antikoncepce má jistě své výhody i rizika. Obecně je však zastáván spíše názor, že výhody v období zahájení sexuálního života pro dívku převažují. 30

Vyšetření v souvislosti s užíváním hormonální antikoncepce obsahuje podrobnou anamnézu, zaměřenou na onemocnění, u kterých je HAK kontraindikována, sexuální anamnézu a kouření. Zahrnuje palpační gynekologické vyšetření, kolposkopii, cervikální cytologii, palpační vyšetření prsů, kontrolu hmotnosti a krevního tlaku, laboratorní vyšetření (KO, jaterní testy- pouze u žen s pozitivní anamnézou) a zejména obeznámení klientky s důsledky a poučení o správném užívání. První kontrolu je vhodné naplánovat zhruba za 3 měsíce, dále pak v intervalech 6 až 12 měsíců. Při objevení se rizikových faktorů je návštěva nutná častěji. (Kudela, 2008)

2.6.2 Problémy s menstruačním cyklem Další

z výčtu

častých

důvodů

uskutečnění

první

návštěvy

tvoří

problémy

s menstruačním cyklem. Poruchy menstruačního cyklu jsou častým gynekologickým problémem. Mohou být známkou onemocnění rodidel či poruchou jejich hormonální regulace. Jen mimořádně jsou následkem jiné celkové nemoci. Normální menstruační cyklus je charakterizován: • Intervalem mezi krvácením od 21 dni do 35 dní (28 +/- 7dní) • Délkou krvácení 2- 8 dní • Krevní ztrátou nepřesahující 80 ml • 10- 14 dnů před menstruací nastává ovulace následovaná normální funkcí žlutého tělíska Problémy s cyklem se projevují v oblasti pravidelnosti, délky cyklu a intenzity menstruačního krvácení. Do skupin poruch menstruačního cyklu přiřazujeme i dysmenoreu a premenstruační cyklus, přestože se nejedná o poruchy cyklického krvácení, ale více o syndromy subjektivních a objektivních potíží vázajících se na menses. Cyclus irregularis- nepravidelná menstruace Luteální insuficience- cyklus, kdy je luteální fáze kratší než 10dní nebo ve které je snížena hladina progesteronu Anovulační cykly- nedochází v nich k ovulaci

31

Amenorea- značí absenci menses, primární amenoreou nazýváme poruchu, kdy nenastoupí menstruace do 16 let věku a sekundární až jako druhotně vyskytující se nepřítomnost po různě dlouhém období pravidelného či nepravidelného cyklu, fyziologická amenorea je přítomna v období gravidity, kojení a menopauzy Oligomenorea- prodloužený cyklus, krvácení v intervalu delším než 35 dní Polymenorea- zkrácený cyklus, krvácení v intervalu kratším než 21 dní Hypomenorea- krvácení slabší a často i kratší Hypermenorea- krvácení silnější, kde krevní ztráta je vyšší než 80 ml, pokud je delší než 8 dní pojmenováváme ho menoragií Dysfunkční krvácení- každé nepravidelné krvácení bez organické příčiny Metroragie- krvácení z dělohy, jež není možné přesně definovat Je zřejmé, že uvedené kategorie patologií menstruačního cyklu se mohou kombinovat, mají různé příčiny, které je nutné vhodnou diagnostikou a následnou terapií eliminovat. Vyšetření těchto poruch zahrnuje běžné gynekologické vyšetření, rozbor menstruačního kalendáře, vyloučení těhotenství, které může být dle typu problému doplněno hodnocením bazální teploty, funkční poševní cytologií a progesteronovým testem. Dále se provádí odběry krve na stanovení bazálních hladin hormonů FSH, LH, prolaktinu, SHBG, testosteronu, TSH a progesteronu na vyšetření luteální fáze. Jiná vyšetření, jako například vyšetření vaginální sondou, hysteroskopie, biopsie endometria a jiné jsou indikována jen v určitých typech poškození. (Kudela, 2008)

2.6.3 Výtok Jinou častou nepříjemností, která slečnu či ještě dítě může donutit k první návštěvě gynekologa, je výtok způsobený zánětem. Výtok není onemocnění, ale příznak zánětlivé nemoci pochvy a zevních rodidel. Dalšími příznaky zánětu jsou zarudnutí, pálení nebo svědění. Výtok může být různého charakteru- nejčastěji je hnisavý, ale může být také jen řídký, někdy je zpěněný či naopak hustý až připomínající tvaroh, jindy může být i s příměsí krve. Každý je specifický pro určitý typ zánětu, tak lékař se zkušeností již z pouhého vzhledu může dokázat určit jeho pravděpodobnou příčinu. Pro ujištění se provádí odběr vzorku výtoku, který se vyšetřuje v mikrobiologické laboratoři na 32

kultivaci. Výsledek určí původce zánětu a také dokáže vytipovat nejvhodnější léky. Gynekologické záněty jsou infekční nemoci, které vyvolávají především bakterie, viry, kvasinky a parazité, eventuálně u zánětů vulvy a pochvy mohou být zapříčiněny mechanicky nebo vznikat v důsledku alergie. Za jejich vznikem může ale být i lupénka nebo může být původ neznámý. U dospělé za ním stojí zejména pohlavní život, u dětí a dospívajících má nejčastěji příčinu v chybné hygieně. (Macků, 2006; Hujová, 2010) V naprosté většině se jedná o zánět pochvy. Podmínkou vzniku zánětu pochvy je změna hodnoty

kyselosti

poševního

prostředí.

Tyto

změny

mají

mnoho

důvodů.

Nejvýznamnější z nich je změna normálního poměru mikroorganizmů užitečných a škodlivých, které se vyskytují ve zdravé pochvě i za běžných okolností. Vaginální infekci můžeme předpokládat, je-li výtok hojnější, déletrvající, má-li žluté nebo zelené zbarvení, zapáchá nebo je doprovázen nepříjemnými bolestmi břicha, svěděním, pálením často zhoršujícím se po pohlavním styku či dokonce zvýšenou teplotou. Nejvíce postiženými jsou mladé ženy v plodném věku. Léčbu tohoto problému není dobré odkládat a zanedbávat, potíže se pak mohou stát chronickými a léčí se daleko obtížněji. (Skřivánek, 2007)

2.7 Zachování mlčenlivosti V medicíně všeobecně a zvláště v gynekologickém lékařství platí Úmluva o lidských právech a biomedicíně. „Každý má právo na to, aby v oblasti informací o jeho zdraví byl respektován jeho soukromý život.“ Výjimku z povinné mlčenlivosti netvoří ani matka, rodič, ani policie. Musíme pokládat za nutné, že povinnost mlčenlivosti se týká zdravotnického pracovníka jako jedince, to znamená, že i poskytnutí informace jinému lékaři či porodní asistentce, pokud to není potřebné pro péči o pacientku, pokládáme za její porušení. Jedinými výjimkami při zvláštních příležitostech v gynekologii dospívajících jsou: 1. Povinná hlášení (např. podle vyhlášky č. 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte aj.) 2. Podezření na trestní čin nebo na jeho přípravu, například vražda nebo kriminální potrat (lékař má povinnost také zabránit- oznámit policii přípravu trestného činu 33

pohlavního zneužívání nezletilého, ale naopak když přijde patnáctiletá dívka v 6. měsíci těhotenství je dokonce vázán povinnou mlčenlivostí, protože dívka již dosáhla 15 let a žádný trestní čin se nepřipravuje) 3. Nezletilá dívka, kde o informaci žádají rodiče nebo právní zástupce, kde velmi záleží na posouzení rozumové vyspělosti nezletilé 4. Pacientka sama může zdravotníka zbavit lékařské mlčenlivosti vůči konkrétní osobě nebo situaci 5. Pro potřeby trestního řízení lze vyhovět se souhlasem soudce (Roztočil, 2008)

2.8 Význam edukace a prevence Touto kapitolou bych vyzvedla důležitost edukace dětí, dívek i žen, neboť velmi dobrá znalost a orientace v problematice může poskytnout záruku prevence mnoha onemocnění. Dostatečná výchova a vyučování je významným hlediskem pro prevenci celé řady obtíží v dospělém věku, jako mohou být v budoucnosti například problémy s menstruačním cyklem, rakovina děložního čípku, neplodnost a spousta dalších. Vztah dívky k sexualitě, ale i k sobě samé se odvíjí od vztahu k vlastnímu tělu. „Tím, že s dětmi hovoříme o lidském těle, pohlavních orgánech, že jim vysvětlujeme, jak lidské tělo funguje, jim napomáháme přijmout vlastní tělesnost a tím posléze vlastní sexualitu.“ Odmítání jakýchkoliv zmínek může vést k negativním důsledkům pro další vývoj a pro přijímání a pozdější prožívání sexuality. Prvním, kdo by měl na dívku cíleně působit za účelem edukace, je právě rodič. „K vytváření přirozeného vztahu k vlastnímu tělu přispívá pochopení biologických rozdílů mezi pohlavími. Pokud již malé dítě pochopí odlišnosti mezi ženským a mužským pohlavím a považuje je za přirozené a samozřejmé, má vytvořen důležitý základ pro další vývoj.“ (Trojan, 2009) Je možné, že si pokládáme otázku, jaký má sexuální výchova význam a zda má smysl s dětmi o sexuálních otázkách hovořit, jestli to není zbytečné. „Často se setkáváme s názorem, že informací o sexu a sexualitě, včetně antikoncepce, je dostatek a jsou pro dospívající dostupné. Je to pravda jen z části. Kvalitní sexuální výchova, ať se odehrává ve škole, v rodině nebo v ideálním případě na obou místech, neznamená zdaleka jen

34

informace o pohlavním styku a antikoncepci. Její přínos pro děti, dospívající, ale i dospělé, je větší, jen si ho ne vždy uvědomujeme v plném rozsahu.“ (Trojan, 2009) Pohlavní dospívání přináší pro dívku významnou etapu života doprovázenou rozhodujícími fyzickými a psychickými změnami. Prostřednictvím teoretické výuky se seznamuje s proměnou svého těla ve škole. Ve všech moderních společnostech je i sexuální výchova chápána jako naprosto nedílná součást obecné výchovy a najdeme ji také zařazenou do výchovných a vzdělávacích projektů školství. Bohužel, česká škola a výchova nemá kvalitně koncipovanou sexuální výchovu dětí a mládeže, a proto stále mezi nejangažovanější nositele sexuální výchovy patří významná skupina lékařů, nejčastěji právě gynekologů. V rámci sexuální výuky na školách, byly pro ni stanoveny základní body, jimiž jsou omezit počet umělých potratů, rozvinout správnou antikoncepční výchovu mládeže, zejména dívek, správnou sexuální výchovou snížit počet sexuálního násilí na dětech a preventivně předcházet rozvoji choroby AIDS a pohlavně přenosných onemocnění. (Hanáková, 2007) Naopak z praktického hlediska je primárním zdrojem informací porovnávání sebe sama s ostatními dívkami. Odchylky poté mohou vést k rozvoji psychických obtíží, děvčata se mohou stydět za změny postavy, za příliš velká i příliš malá prsa, za ochlupení nebo si mohou připadat tlusté kvůli tuku, který se ukládá na typicky ženská místa. Úspěšná sexuální výchova je takřka nemožná bez spolupráce s rodinou a s výchovou ze strany školy. Rodiče, převážně matky nebo jiné blízké ženy, mohou dívkám pomoci připravit se na toto období, na nástup prvního menstruačního krvácení, seznámit je s hygienickými pomůckami, objasnit jim průběh menstruačních cyklů i upozornit na nepravidelnosti souvisejícími s nástupem menstruace. V neposlední řadě by je měly i vybídnout k tomu, aby neměly strach zeptat se na vše, co je zajímá, požádat dospělého o radu, či vyhledat pomoc lékaře. (Trávníčková, 2010) Lidská pohlavnost a sexualita je nepřetržitě aktuální a neodmyslitelnou, ožehavou částí lidského života. Problematiku sexuální výchovy u nás trvale provází pokrytectví a moralismus, jenž je odrazem zdánlivě vědeckého přístupu zkoumání sociální reality poplatné minulým dobám. Příval informací, které se dětem dostávají z různých medií, není věkově a pedagogicky koncipovaný, stejně jako roztříštěné a metodicky nezvládnuté informace, které dívka získává ve škole, a tudíž je mnohdy ordinace jediným místem k odborné konzultaci. (Hanáková, 2007) 35

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce K dosažení cílů mé bakalářské práce jsem zvolila metodu anonymního dotazníku (viz příloha č. 1). Za cíl jsem si kladla odpovědět na následující otázky. Zjistit, zda ženy byly informované o první gynekologické prohlídce před samotným vyšetřením, vypátrat, jaký je nejčastější důvod první gynekologické prohlídky a dále jsem se zaměřila na problém míry spokojenosti žen s přístupem zdravotnického personálu při prvním gynekologickém vyšetření. Použila jsem dotazník vlastní konstrukce. Dotazník jsem vytvořila sama na základě praktických a teoretických zkušeností. Otázky dotazníku jsem sestavovala tak, abych splnila cíle práce a zároveň jimi potvrdila či vyvrátila předpokládané hypotézy. Získané informace byly anonymní a s touto skutečností byly seznámeny všechny účastnice výzkumu. Před zahájením samotného průzkumu jsem nejprve provedla tzv. pilotní studii, abych si ověřila správnou pochopitelnost a přehlednost otázek. V rámci pilotní studie jsem požádala 20 náhodně vybraných žen ve svém okolí o vyplnění dotazníku. Na základě tohoto jsem některé otázky mírně přeformulovala, aby došlo ke správnému pochopení a vyhnula se následných komplikacím. Formulaci otázek jsem také prokonzultovala s odborníkem v oblasti sociologického výzkumu panem Mgr. Danielem Hanzlem. Až poté jsem dotazník upravila do závěrečné formy a rozdala mezi respondentky.

3.2 Charakteristika výzkumného prostředí Dotazník byl rozdán mezi ženy ve věku v rozmezí 17- 30 let. Hlediskem výběru respondentek bylo absolvované první gynekologické vyšetření v poměrně nedávné době. Maximální hranice věku byla určena 30 lety. Odpovědi žen vyšší věkové kategorie jsem použila pro srovnání výpovědí s ženami mladšími. Respondentky však byly oslovované náhodně, bez toho aniž by byl znám jejich věk. Zkoumaný vzorek žen byl rozmanitého vzdělání a různého bydliště. Tyto dvě proměnné jsem rovněž využila pro závěrečné srovnání rozdílů v informovanosti mezi ženami. 36

3.3 Průběh a popis výzkumu Celkem jsem rozdala 115 dotazníků. Byly rozdávány cíleně mezi jednotlivě oslovované respondentky a takto si zdůvodňuji jejich 100% návratnost. Respondentkami byly ženy ve věku od 17 do 30 let. Pro chybné vyplnění musely být 4 dotazníky z výzkumu vyřazeny. Celkový počet hodnocených dotazníků tedy byl 111 (97%). Všechny výsledky jsem zpracovala nejprve ručně a poté pomocí MS Office Excel 2007 do tabulek a grafů. Sběr dat probíhal v měsíci březnu 2011. Na začátku dotazníku najdeme úvodní slovo k respondentkám, představení mně, mnou studovaného oboru, důvodu obdržení dotazníku a seznámení s cíly práce. Oslovení je zakončeno poděkováním a krátkým návodem, jak na otázky odpovídat. Dotazník obsahoval 17 otázek, 3 segmentační otázky- věk, dosažené vzdělání, bydliště a na závěr dotazníku bylo ženám umožněno vyjádřit vlastní názor připomínkami, náměty a komentáři. Největší část dotazníku byla tvořena 14 uzavřenými otázkami, které nabízely ženám na výběr z jednotlivých variant, dále pak 3 polootevřené otázky, ve kterých mohly volněji vyjádřit svou zkušenost. Mezi uzavřené otázky patřily tyto: 1., 3., 4., 6., 7., 9., 10., 11., 12., 13., 14., 15., 16. a 17. Polootevřenými byly otázky 2., 5. a 8. Otázky jsem se snažila intuitivně uspořádat tak, aby nejdůležitější byly na začátku a zároveň aby měly na sebe i logickou návaznost. Proměnné jako věk, dosažené vzdělání a bydliště jsem vzhledem k doporučení zařadila až na závěr dotazníku. Předpokládala jsem, že by tyto otázky v úvodu mohly ženy zbytečně odradit od dalšího vyplňování. K vyplnění prvního cílu se vztahují otázky s čísly 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9. Otázka č. 2 hledá odpověď na druhý cíl, taktéž s ní úzce souvisí otázka č. 1. Třetí cíl se opírá o otázky 13, 14, 15, 16, 17. Pro dokreslení představy o celkové situaci prvního gynekologického vyšetření jsem pokládala také dotaz č. 10, 11 a 12.

37

3.4 Výsledky výzkumu a jejich analýza Každou položku jsem znázornila pomocí tabulky a grafu. V tabulkách jsou odpovědi s nejvyšší hodnotou označeny červeně. Komentáře k otázkám jsou umístěny pod otázkou a stručně popisují zejména zastoupení nejčastěji vyskytujících se odpovědí. Všechny výsledky jsem zaokrouhlovala vždy na celá procenta. Pro přehlednost a lepší návaznost úvod zahajuji proměnnými věk, dosažené vzdělání a bydliště, i přestože tyto informace byly v dotazníku uvedeny až v závěru. Pro lepší orientaci jsou tabulky a grafy proměnných značeny velkými písmeny A, B, C, zatímco tabulky a grafy jednotlivých otázek jsou označeny číslicemi 1-17, vždy stejným číslem s otázkou. Pokud se otázka skládá ze dvou částí, je odlišení naznačené velkým písmenem abecedy. V kapitole Shrnutí výsledků a diskuze jsou zhodnoceny výsledky pomocí tabulek 18- 20.

38

Věk Respondentky jsem kvůli výslednému shrnutí rozdělila do 4 věkových skupin. Z celkového počtu 111 (100%) respondentek byla věková skupina 17- 19 let zastoupena 30 ženami (27%), ve věku 20- 21 let odpovídalo rovněž 30 žen (27%), ve skupině 2223 let se vyjádřilo 26 žen (23%) a s věkem 24- 30 let bylo 25 respondentek (23%). Nejpočetněji zastoupený věk žen byl 21 a 22 let, nejmladší respondentce bylo 17 let, naproti tomu nejstarší 30 let. Z údajů vyplývá, že věkový průměr dotazovaných žen byl 22 let.

Tabulka A: Zastoupení respondentek dle věkových skupin Věk 17-19 let 20-21 let 22-23 let 24-30 let Celkem:

Počet respondentek 30 30 26 25 111

Celkem v % 27% 27% 23% 23% 100%

Graf A: Věk (Zdroj: Vlastní výzkum)

39

Dosažené vzdělání Z celkového počtu 111 (100%) respondentek mělo nejvyšší procento žen střední vzdělání s maturitou, bylo to 79 žen (71%). Základní vzdělání doposud získalo 16 žen (14%), vysokoškolské vzdělání 9 žen (8%) a vyučení 7 žen (6%). Výsledky vzdělání by mohly být ovlivněné skutečností, že mnohé z respondentek byly ženy stále ještě studující a vybíraly pouze doposud získané vzdělání.

Tabulka B: Vzdělání Vzdělání Základní Vyučení Střední s maturitou Vysokoškolské Celkem:

Počet respondentek 16 7

Celkem v % 14% 6%

79

71%

9 111

8% 100%

Graf B: Vzdělání (Zdroj: Vlastní výzkum)

40

Bydliště Z celkového počtu 111 respondentek (100%) se výzkumu účastnilo 56 (50%) žen žijících ve městě a 55 (50%) žen z vesnice. Tato skladba byla náhodná.

Tabulka C: Bydliště Bydliště Počet respondentek Celkem v % Město 56 50% Vesnice 55 50% Celkem: 111 100%

41

Otázka č. 1: V kolika letech se uskutečnilo Vaše první gynekologické vyšetření? Otázka č. 1 byla uzavřenou. Respondentky volily ze 4 možností. Z celkového počtu 111 (100%) byla nejpočetněji s 64 ženami (58%) zastoupena možnost, kdy ženy podstoupily první gynekologické vyšetření v 15- 18 letech. Druhou nejčastěji volenou možností s počtem 25 žen (23%) byla odpověď 13- 15 let. 14 žen (13%) volilo možnost 18 a více let a nejméně získala možnost 12 a méně s 8 respondentkami (7%).

Tabulka 1: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1

A) 12 a méně let B) 13-15 let C) 15-18 let D) 18 a více let Celkem:

Počet respondentek

Celkem v %

8 25 64 14 111

7% 23% 58% 13% 100%

Graf 1: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1 (Zdroj: Vlastní výzkum)

42

Otázka č. 2: Z jakého důvodu jste gynekologické zařízení navštívila? Ženy vybíraly z 6 možností. Největší zastoupení 56 žen (50%) získal důvod předepsání antikoncepce. Druhým nejčastěji voleným výběrem byla návštěva gynekologa kvůli gynekologickému problému s 22 ženami (20%). Nejhojněji zmiňovaným problémem se staly nepravidelnosti v menstruaci a výtok. Prevenci jako hlavní důvod k návštěvě zvolilo pouze 19 (17%) respondentek. Zanedbatelná část žen navštívila gynekologa z důvodu první menstruace- 3 ženy (3%) či prvního pohlavního styku- 2 ženy (2%). Tato otázka byla prostředníkem k získání informací pro splnění druhého cíle a potvrzení hypotézy č. 2.

Tabulka 2: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2

A) První menstruace B) První pohlavní styk C) Předepsání antikoncepce D) Prevence E) Gynekologický problém F) Jiný důvod, uveďte: Celkem:

Počet respondentek

Celkem v %

3 2

3% 2%

56

50%

19

17%

22

20%

9 111

8% 100%

43

Graf 2: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2 (Zdroj: Vlastní výzkum)

44

Otázka č. 3: Věděla jste, jaký věk je všeobecně vhodný pro první vyšetření u gynekologa bez jakýchkoliv gynekologických obtíží? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jestli ženy měly před samotným vyšetřením povědomí o tom, jaký věk je vhodný pro první gynekologické vyšetření. Z celkového počtu 111 (100%) 70 (63%) respondentek vědělo, jaký je všeobecně vhodný věk pro vyšetření u gynekologa. Proti tomu 41 (37%) žen nevědělo, ve kterém věku je na místě návštěva ženského lékaře. Z otázky č. 3 zřetelně vyplývá, že ženy neměly uspokojivé informace o tom, kdy poprvé gynekologa navštívit, pokud se nevyskytují obtíže.

Tabulka 3: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3

A) Ano B) Ne Celkem:

Počet respondentek 70 41 111

Celkem v % 63% 37% 100%

Graf 3: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3 (Zdroj: Vlastní výzkum)

45

Otázka č. 4: Měla jste informace o tom, jak to poprvé v gynekologické ambulanci probíhá? Účelem čtvrté otázky bylo zjistit, zda ženy byly informované o průběhu prvního gynekologického vyšetření. Z celkového počtu 111 (100%) dotazovaných se 86 (77%) žen vyjádřilo, že mělo informace o tom, jak to poprvé v gynekologické ambulanci probíhá. Zbylých 25 (23%) respondentek tyto informace nemělo.

Tabulka 4: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4

A) Ano B) Ne Celkem:

Počet respondentek 86 25 111

Celkem v % 77% 23% 100%

Graf 4: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4 (Zdroj: Vlastní výzkum)

46

Otázka č. 5: Pokud Vaše odpověď na otázku č. 4 byla kladná, z jakého zdroje převažovaly tyto informace? Otázka č. 5 navazuje na předchozí otázku a analyzuje, odkud získané informace o průběhu byly. Pátá otázka je polootevřenou a dává na výběr z 6 různých možností, z nichž poslední umožňuje vlastní vyjádření. Z celkového počtu 86 (100%) žen, jež měly informace, největší část s 27 respondentkami (31%) získaly zároveň 2 možnosti: od kamarádek a od matky. Jinou poměrně častou odpovědí byla možnost z medií, kterou odpovídalo 19 (22%) respondentek. Dalším zdrojem k informacím byla také škola, ale ta si vzhledem k ostatním získala pouze 6 (7%) odpovědí. K naší neradosti z kvalitní odborné literatury čerpaly informace jen 4 respondentky (5%). Jiný zdroj pro informace, například povídání o tématu s babičkou, měly 3 ženy (3%). Položka č. 5 byla využita pro vyhodnocení hypotézy 1.

Tabulka 5: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5

A) Od kamarádek B) Od matky C) Z medií D) Z odborné literatury E) Ze školy F) Jiný zdroj Celkem:

Počet respondentek

Celkem v %

27 27 19

31% 31% 22%

4

5%

6 3 86

7% 3% 100%

47

Graf 5: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5 (Zdroj: Vlastní výzkum)

48

Otázka č. 6: Snažila jste se zjistit něco o průběhu samotného gynekologického vyšetření, a jak se na něj máte připravit? Z celkového počtu 111 (100%) účastnic výzkumu se 97 (87%) žen snažilo získat informace o průběhu gynekologického vyšetření. 14 (13%) respondentek se přiznalo, že se nesnažilo po informacích pátrat.

Tabulka 6: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6

A) Ano, snažila B) Ne, nesnažila Celkem:

Počet respondentek 97 14 111

Celkem v % 87% 13% 100%

Graf 6: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6 (Zdroj: Vlastní výzkum)

49

Otázka č. 7: Věděla jste, co vše si vzít k vyšetření s sebou? Z celkového počtu 111 (100%) účastnic výzkumu odpovědělo 80 (72%), že vědělo, co si s sebou k vyšetření vzít a 31 (28%) žen neznalo, co si k lékaři přinést.

Tabulka 7: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7

A) Ano B) Ne Celkem:

Počet respondentek 80 31 111

Celkem v % 72% 28% 100%

Graf 7: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7 (Zdroj: Vlastní výzkum)

50

Otázka č. 8: Převážně podle čeho jste gynekologické zařízení vybírala? U této otázky respondentky vybíraly z 5 možností. K otázce č. 8 odpovídalo 111 (100%) žen. Možnost s nejčastějším výskytem, byla to ambulance, do které chodí někdo z mých blízkých, byla zvolena 67 ženami (60%). Druhou, volenou možností byl výběr blízkost k bydlišti, kterou volilo 25 (23%) respondentek. Odpovědí podle hodnocení pacientek se vyjádřilo 13 žen (12%). 8 (7%) respondentek mělo jiný důvod pro výběr a právě 1 žena tam byla poslána obvodním lékařem. Jako jiný důvod ženy nejvíce uváděly kombinace předchozích odpovědí.

Tabulka 8: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8

A) Byla to ambulance, do které chodí někdo z mé rodiny nebo kamarádka B) Podle hodnocení pacientek C) Byla jsem tam poslána obvodním lékařem D) Blízkost k bydlišti E) Jiný důvod Celkem:

Počet respondentek

Celkem v %

67

60%

13 1 25 8 111

12% 1% 23% 7% 100%

Graf 8: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8

(Zdroj: Vlastní výzkum) 51

Otázka č. 9: Byl Vaším prvním gynekologem lékař či lékařka? Otázka, jejíž podstata směřovala k nalezení odpovědi, zda ženy preferují určité pohlaví lékaře při prvním vyšetření. Z celkového počtu 111 respondentek bylo 58 (52%) vyšetřeno lékařem a 53 (48%) žen vyšetřeno lékařkou. Výsledky ukázaly, že zastoupení lékařek a lékařů bylo velmi podobné a dá se říci, že zkoumaný vzorek žen neupřednostňoval při vyšetření ani ženské ani mužské pohlaví.

Tabulka 9: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9 Počet Celkem v % respondentek A) Lékař B) Lékařka Celkem:

58 53 111

52% 48% 100%

Graf 9: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4 (Zdroj: Vlastní výzkum)

52

Otázka č. 10: Měla jste s sebou při prvním vyšetření nějaký doprovod? Otázka č. 10 se snaží odtajit, jestli ženy preferovaly absolvovat první vyšetření u gynekologa s doprovodem či ne. Častěji a to v 61 (55%) případech ženy podstoupily vyšetření samy. 50 (45%) žen absolvovalo první vyšetření bez doprovodu.

Tabulka 10A: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10

A) Ano, byl/a to: B) Ne Celkem:

Počet respondentek

Celkem v %

50

45%

61 111

55% 100%

Graf 10A: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10 (Zdroj: Vlastní výzkum)

53

Vzhledem k velkému zastoupení žen, které s sebou doprovod při vyšetření měly, jsem znázornila v další tabulce, kdo tento doprovod tvořil. Slečny nejčastěji doprovázela matka, přítel či kamarádka. Nejvyšší zastoupení, v 29 případech (58%), získal doprovod matky. Tabulka 10B: Vyhodnocení odpovědí se zvolenou možností A) Doprovod kamarádka matka přítel Celkem:

Počet respondentek 10 29 11 50

Celkem v % 20% 58% 22% 100%

Graf 10B: Vyhodnocení odpovědí se zvolenou možností A)

(Zdroj: Vlastní výzkum)

54

Otázka č. 11: Co jste se cítila v průběhu vyšetření? (Zde může být označeno více odpovědí) Podstatou otázky bylo zjistit, co prožívají dívky během vyšetření. Zde ženy mohly volit i více odpovědí, aby zřetelně vyplynulo, který pocit během vyšetření zažívají a který ne. Z celkového počtu 111 respondentek 76 (68%) zažívá během vyšetření stud, 6 žen (5%) ponížení, 36 žen (32%) trapnost, 35 žen (32%) ostych, 48 (43%) nejistotu a 47 žen (42%) strach. Naproti tomu pouze malé procento respondentek prožívá v ordinaci kladné pocity. Jen 23 žen (21%) vnímalo zájem o pacienta ze strany zdravotníků a pouze 10 žen (9%) cítilo bezpečí. Z odpovědí tedy vyplývá, že nejčastěji prožívanými pocity jsou stud, nejistota a strach.

Tabulka 11: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11 Prožívaný pocit A) Stud B) Ponížení C) Trapnost D) Ostych E) Nejistota F) Strach G) Bezpečí H) Zájem o pacienta Celkem:

Počet respondentek 76 6 36 35 48 47 10

Celkem v % 68% 5% 32% 32% 43% 42% 9%

23

21%

111

100%

55

Graf 11: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11

(Zdroj: Vlastní výzkum)

56

Otázka č. 12: Byla přítomna v ordinaci při Vašem vyšetření nějaká cizí osoba (zdravotnický personál, pacientka…)? Účelem otázky č. 12 bylo zjistit, zda ženy měly v průběhu vyšetřování dostatek soukromí. Z celkového množství 111 žen odpovídalo na dotaz 76 (68%) respondentek možností ne, v ordinaci nebyl nikdo přítomen a 35 (32%) vybralo možnost ano. V drtivé většině byla v ordinaci s lékařem sestra. Tabulka 12: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 12

A) Ne B) Ano Celkem:

Počet respondentek 76 35 111

Celkem v % 68% 32% 100%

Graf 12: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 12 (Zdroj: Vlastní výzkum)

57

Otázka č. 13: Vnímala jste rozdíl mezi tímto prvním gynekologickým vyšetřením a dalším z následujících vyšetření? Třináctá otázka nám nastiňuje, jaký rozdíl ženy vidí mezi prvním vyšetřením a vyšetřeními dalšími. Ženy volily jednu ze 4 odpovědí. Z celkového počtu 111 (100%) nevnímalo 83 žen (75%) u první vyšetřování a přístupu lékaře žádný rozdíl. Celkem 28 respondentek uvedlo, že při prvním vyšetření rozdíl vnímalo. Z toho 21 (19%) vnímalo, že gynekolog byl při prvním vyšetření shovívavější a více trpělivý, kdežto 7 (6%) žen naopak cítilo, že přístup gynekologa byl lepší až při dalším vyšetření.

Tabulka 13: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 13

A) Ano, při prvním byl gynekolog shovívavější, více trpělivý B) Ano, přístup gynekologa při dalším vyšetření byl lepší C) Ne, bylo to bez rozdílu Celkem:

Počet respondentek

Celkem v %

21

19%

7

6%

83 111

75% 100%

Graf 13: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 13 (Zdroj: Vlastní výzkum)

58

Otázka č. 14: Byly Vám všechny nejasné věci v ordinaci vysvětleny? Otázkou č. 14 jsem chtěla od žen získat informaci o tom, zda byla věnována dostatečná pozornost pro vysvětlení všeho, co chtěly vědět. Z celkového počtu 111 (100%) respondentek 64 (58%) dostalo svoji odpověď a přístup lékaře i sestry byl přívětivý. Nemilým výsledkem je, že 23 ženám (21%) nebylo vše vysvětleno, ať již z důvodu, že se neptaly či to nestihly. 14 žen (13%) odpověď získalo, ale její vyjádření nebylo pochopeno a 10 žen našlo svou odpověď jinde než v gynekologické ordinaci. Tabulka 14: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 14

A) Ano, lékař i sestra byli velmi přívětiví a ochotní vysvětlit vše tak, abych to pochopila B) Ano, snažili se, ale stejně jsem vše nepochopila C) Ne, na nic jsem se neptala nebo nestihla zeptat D) Ne, vše mi vysvětlil až někdo jiný Celkem:

Počet respondentek

Celkem v %

64

58%

14

13%

23

21%

10

9%

111

100%

Graf 14: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 14 (Zdroj: Vlastní výzkum)

59

Otázka č. 15: Kdybyste měla zhodnotit přístup lékaře/ lékařky známkou 1-5 (1 nejlépe hodnocený, 5 nejhůře hodnocený), bylo by to: V této uzavřené otázce respondentky hodnotily přístup gynekologa známkami. Známkování probíhalo běžným způsobem jako ve škole. Stupně hodnocení: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný Z celkového počtu 111 (100%) bylo nejčastější volenou možností hodnocení 2, chvalitebně. Takto odpovídalo 47 (42%) respondentek. 32 (29%) žen hodnotilo lékaře 1, výborně. Možností dobře, za 3 známkovalo 18 (16%) žen a 8 (7%) žen vybralo známku 5, nedostatečně. Nejnižší zastoupení mělo hodnocení známkou 4, dostatečně, které vybralo 6 (5%) respondentek. Průměrný výsledek hodnocení pro lékaře vyšel na známku 2,20. Otázka č. 15 je podkladem pro potvrzení hypotézy 3. Tabulka 15: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 15 Hodnocení 1 2 3 4 5 Celkem: Průměrné hodnocení:

Počet respondentek 32 47 18 6 8 111

Celkem v % 29% 42% 16% 5% 7% 100%

2,20

60

Graf 15: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 15 (Zdroj: Vlastní výzkum)

61

Otázka č. 16: Kdybyste měla zhodnotit přístup ženské sestry/ porodní asistentky známkou 1-5 (1 nejlépe hodnocený, 5 nejhůře hodnocený), bylo by to: V uzavřené otázce č. 16 byl užit stejný způsob hodnocení jako pro položku č. 15. Nejvyšší počet žen, 44 (40%) volilo možnost známkování 1. Známkou 2 ohodnotilo přístup porodní asistentky 30 (27%) žen. Hodnocení známkou 3 si získalo 20 (18%) respondentek. 12 (11%) žen užilo pro zhodnocení přístupu známku 4 a 5 (5%) žen hodnotilo sestru dokonce i známkou 5. Tabulka vyčísluje i zprůměrované hodnocení porodní asistentky, které vyšlo na známku 2,14. Otázka č. 16 je rovněž podkladem pro posouzení hypotézy 3.

Tabulka 16: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 16 Hodnocení 1 2 3 4 5 Celkem: Průměr:

Počet respondentek 44 30 20 12 5 111 2,14

Celkem v % 40% 27% 18% 11% 5% 100%

62

Graf 16: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 16 (Zdroj: Vlastní výzkum)

63

Otázka č. 17: Změnila jste svého prvního lékaře/lékařku za jiného/jinou? Z celkového počtu 111 respondentek (100%) volilo možnost ne, nezměnila, mám stále stejného gynekologa 77 žen (69%) a získalo si pozici hlavní volby. 34 žen (31%) zvolilo opačnou možnost a svého lékaře vyměnilo. Nejběžnějším důvodem, proč ženy lékaře změnily, byla zejména nespokojenost s přístupem lékaře, změna bydliště či zaměstnání.

Tabulka 17: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 17

A) Ne, mám stále stejného gynekologa B) Ano, změnila jsem ho, z důvodu Celkem:

Počet respondentek

Celkem v %

77

69%

34

31%

111

100%

Graf 17: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 17 (Zdroj: Vlastní výzkum)

64

Závěr dotazníku byl tvořen prostorem pro možnost vyjádřit vlastní názor, zkušenost či připomínku (Vyjádřete svůj názor, připomínku, postřeh či návrh, jak péči v gynekologické ambulanci zlepšit (dobrovolné)). Získala jsem množství odpovědí, které přináší cenný materiál, avšak pro svůj rozsah a mnohdy i nesourodost je nelze vyhodnotit pomocí grafů a tabulek. Komentář byl dobrovolný a využila jej jen minimální část žen. Ze 111 (100%) žen našlo zalíbení pro vyjádření se pouze 16, což činí 14% z celkového počtu. Vesměs svůj názor projevily spíše ženy staršího věku. Zpracování a vyhodnocování této části bylo pro mě nejzajímavějším bodem práce. Dokonce se mi i dostalo pochvaly za pěkný a zajímavý dotazník, čehož si vážím. Nejčastěji měly ženy připomínky k nedostatečné empatii lékaře a nediskrétnost sestry. Jedna žena svou nespokojenost s lékařem vyjádřila takto: „Zlepšit přístup některých lékařů k pacientkám, aby měli větší zájem o zdraví svých pacientek, aby i nepatrným problémům věnovali pozornost. U některých lékařů mi přijde, že je jim snad úplně jedno, jak se pacientka cítí, hlavně, že dostanou peníze…“ Slova další pacientky: „Gynekolog by měl více radit, jak problémům předcházet (např. Preventivní výplachy Rosalgin, volně prodejné…).“ Jiná respondentka zhodnotila situaci: „Rozhodně by měl mít gynekolog vstřícnou a milou sestřičku, která se bude usmívat už při otevření dveří. Setkala jsem se právě s postarší, nepříjemnou sestrou, která se mě přede všemi v čekárně ptala, z jakého důvodu jsem přišla. Když jsem jí odpověděla, že s problémem, tak se zeptala jako s jakým! V ten okamžik mi přišlo trapné řešit celý svůj problém před plnou čekárnou cizích lidí…“ Několikrát také padla zmínka o dlouhých čekacích dobách i přes objednání, což pacientčinu nervozitu a nepříjemné pocity ve většině případů prohlubuje. Dále se připomínky týkaly větší šetrnosti ze strany lékaře, zlepšení komunikace mezi lékařem a ženou. Naopak ocenění přišlo za užívání jednorázových zrcadel, za které si některé respondentky rády připlatí. K mému překvapení, z 16 vyjádřených názorů byl pouze jeden jediný kladný a vyjádřil spokojenost s přístupem v gynekologické ambulanci.

65

3.5 Shrnutí výsledků a diskuze Na počátku práce jsem si stanovila cíle a s nimi 3 hypotézy. Tyto cíle se mi podařilo splnit. Platnost hypotéz jsem se snažila potvrdit či vyvrátit na základě dotazníkového šetření probíhajícího po dobu jednoho měsíce. Následujícími tabulkami bych ráda shrnula výsledky o informovanosti žen o první gynekologické prohlídce v závislosti na věku, vzdělání a bydlišti. Údaje pro tabulky jsem čerpala z odpovědí na otázku č. 4 a z proměnných věk, vzdělání a bydliště. Z tabulky 18 vyplývá, že nejvíce informovanou skupinou byly ženy ve věku 20-21 let. Nejméně informací před vyšetřením se dostalo ženám ve věkové skupině 24- 30 let. Takové rozložení si zdůvodňuji zejména proto, že dostupnost informací je aktuálně snazší, než byla před pár lety. Tabulka 18: Informovanost žen v závislosti na věku 17-19 let 20-21 let 22-23 let 24-30 let Celkem: Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % 23 77% 26 87% 21 81% 16 64% 86 77% Informované 7 23% 4 13% 5 19% 9 36% 25 23% Neinformované 30 100% 30 100% 26 100% 25 100% 111 100% Celkem:

Tabulka 19 podává představu o informovanosti žen ve spojitosti se vzděláním. Z výsledků v tabulce se dočteme, že ženy vysokoškolsky vzdělané byly v porovnání s ostatními skupinami nejvíce informované. Nejnižší procento informovanosti o tom, jak první gynekologické vyšetření probíhá, měly ženy, které byly jen vyučené. Tabulka 19: Informovanost žen v závislosti na vzdělání Základní Vyučení Střední s mat. Vysokoškolské Celkem: Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % 8 50% 2 29% 68 86% 8 89% 86 77% Informované 8 50% 5 71% 11 14% 1 11% 25 23% Neinformované 16 100% 7 100% 79 100% 9 100% 111 100% Celkem:

V poslední tabulce 20 si můžeme vyhledat informace o rozložení informovanosti žen z města a z vesnice. Vyšší procentuální zastoupení informovanosti měly překvapivě 66

ženy, které bydlely na vesnici. Neinformované ženy pocházely spíše z města. Vysvětlení pro situaci nacházím v myšlence, že pravděpodobně dívky z vesnice mohou mít bližší vztah se svoji matkou, která jim informace mnohdy sděluje. Tabulka 20: Informovanost žen v závislosti na bydlišti Město Vesnice Celkem: Počet % Počet % Počet % 38 68% 48 87% 86 77% Informované 18 32% 7 13% 25 23% Neinformované 56 100% 55 100% 111 100% Celkem:

Na počátku práce jsem si stanovila cíle a s nimi 3 hypotézy. Tyto cíle se mi podařilo splnit. Platnost hypotéz jsem se snažila potvrdit či vyvrátit na základě dotazníkového šetření probíhajícího po dobu jednoho měsíce. První hypotézou bylo, že dívky získávaly informace o problematice první gynekologické prohlídky více z jiných zdrojů než od své matky. Správnost předpokladu si můžeme ověřit pomocí výsledků z otázky č. 5. Matka byla zdrojem informací pouze v 27 případech (31%) z celkových 86 (100%) žen. Tedy 59 respondentek (69%) získávalo informace převážně z jiných zdrojů, nejčastěji od kamarádek, z médií, školy, odborné literatury či jiných. Hypotéza H1 se potvrdila. V dotazníkovém šetření o 111 účastnicích, v otázce č. 2 zvolilo právě 56 žen (50,45%) možnost, že důvodem pro jejich návštěvu bylo předepsání antikoncepce, tedy pouze o 1 respondentku (0,45%) více než je polovina dotazovaných. Domnívám se, že s tímto výsledkem nemohu říci, že se hypotéza potvrdila. Potvrzení hypotézy je diskutabilní a v takovém počtu nelze jednoznačně říci, že jde o více než polovinu. Hypotéza H2 (Více než polovina respondentek navštívila gynekologické zařízení poprvé kvůli předepsání antikoncepce) se potvrdila částečně. Hypotéza H3 zněla: Ženy hodnotí přístup porodní asistentky (ženské sestry) lépe než přístup lékaře. O tomto výsledku pojednávají otázky č. 15 a 16. Průměrné hodnocení pro lékaře vyšlo na známku 2,20. Hodnocení ženské sestry vyšlo na 2,14. Z výsledku vyplývá, že ženy hodnotily přístup zdravotní sestry o něco lépe než přístup lékaře. Poslední hypotéza se rovněž potvrdila.

67

Pro svou práci jsem nezískala žádnou dostatečně srovnatelnou studii jiného autora. Výsledky mé práce však nejsou dostatečně reprezentativní pro vyvozování jistých závěrů, proto poslouží spíše jako důvod k zamyšlení nad situací. Počet 115 oslovených žen je jen zanedbatelná část ženské populace naší země a velmi malý výzkumný vzorek. Aby tyto výsledky získaly skutečnou váhu, muselo by být osloveno daleko více žen v České republice. Přesto však zajímavé budou zejména pro lékaře a porodní asistentky z kraje Vysočina, kde byl výzkum proveden a odkud byly všechny respondentky.

68

4 Závěr Bakalářská práce s názvem „První gynekologické vyšetření“ svou teoretickou částí seznamuje nejen s průběhem gynekologického vyšetření, popisuje, kdy a za jakých okolností je vhodné navštívit poprvé gynekologa, vyjadřuje se k prožitkům spojeným s gynekologickým vyšetřováním, ale také zasvěcuje do anatomie a fyziologie ženských pohlavních orgánů, hovoří o specifikách dětské gynekologie, uvádí časté důvody prvního gynekologického vyšetření, zmiňuje platný závazek mlčenlivosti pro lékaře a zdůrazňuje význam edukace a prevence. Praktická část práce vychází z cílů, které byly předem stanoveny. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda ženy byly informované o první gynekologické prohlídce před samotným vyšetřením. Z výsledků výzkumu jasně vyplynulo, že většina žen se snažila zjistit něco o průběhu samotného gynekologického vyšetření a měla povědomí o tom, jak to poprvé v gynekologické ambulanci probíhá. Ovšem je diskutabilní, zda byly informace dostačující a především, z jakého zdroje tyto informace získávaly- spoléhat se na kamarádčiny či matčiny přikreslené zkušenosti, které jsou zajisté ovlivněné subjektivními pocity, není vhodné. Není důležitá kvantita, ale kvalita informací. Mnoho žen neznalo, jaký věk je všeobecně vhodný pro první gynekologické vyšetření a že první prohlídka by měla být raději preventivní než z nějakého důvodu. Výzkum ukazuje, že většina dotazovaných měla přehled o tom, co si k vyšetření má vzít s sebou. Gynekologické zařízení si ženy ve více než polovině případů vybíraly podle rad někoho z rodiny nebo kamarádky a to také potvrzuje, že se o gynekologickém zařízení informovaly již před jeho samotnou návštěvou. Překvapujícím výsledkem pro mě bylo, že ženy volily pro první vyšetření bez výraznějších rozdílů stejně tak gynekology muže jako ženy. Dalším z cílů bylo zjistit, jaký je nejčastější důvod první gynekologické prohlídky. S problematikou je úzce spjat i věk, ve kterém se první gynekologické vyšetření uskutečnilo. Nejhojněji ho ženy absolvovaly v 15- 18 letech. Mnoho dívek právě v tomto věku plánuje začátek sexuálního života a od let rozmachu užívání hormonální antikoncepce se mladé slečny zodpovědně vydávají pro předpis do ordinace lékaře. Podle dotazu na to, jaký byl důvod jejich první návštěvy, byla nejčastěji zastoupena odpověď předepsání antikoncepce. Pro mě je tato skutečnost velmi smutným zjištěním a

69

otázkou je, zda-li není spíše na škodu, že právě tyto velmi mladé dívky ji na úkor svého zdraví začínají neuváženě užívat. Prostřednictvím výzkumu jsem také chtěla zjistit míru spokojenosti žen s přístupem zdravotnického personálu při prvním gynekologickém vyšetření. Výsledky dotazníků poukazují na průměrně chvalitebný výsledek jednak pro osobu ženské sestry (porodní asistentky), tak i velmi podobné skóre s o něco málo horším průměrem pro lékaře. To však neznamená, že stále není co zlepšovat a každý případ musíme hodnotit velice individuálně. Více než polovina respondentek uvedla, že se jí dostalo ochotného vysvětlení pro to, čemu nerozuměla. Jen na nás teď záleží, jestli se spokojíme s takovým výsledkem či budeme na zlepšení situace pracovat. Nepotěšujícím výsledkem také je, že až ¾ žen nevnímalo žádný rozdíl v přístupu gynekologa při prvním vyšetření, a dokonce některé z důvodu nespokojenosti v přístupu lékaře změnilo. Měli bychom si uvědomovat, že úsměv a chovat se přívětivě je základním kamenem profesionálního přístupu zdravotníků. Z uvedených informací zřetelně vyplývá, že v gynekologické ordinaci je podstatná vyváženost – „empatický, erudovaný a zodpovědný zdravotník- lékař i zdravotní sestra a informovaná a po všech stránkách připravená pacientka.“ Toto je skutečný ideál, cíl, do kterého máme bohužel zatím každý z nás zdravotníků i pacientek různě daleko. Vzhledem k nynější sílící konkurenci by však motivace zdravotnických pracovníků měla být zjevná. (Nouzová, 2010) Jediným východiskem, ve kterém nacházím změnu situace k lepšímu, je komunikace o daném tématu ve více sférách. Dívky by měly být častěji nabádány k první preventivní prohlídce na gynekologii, jak ve škole, u rodičů, tak ji u dětského lékaře. Děvčatům by měly být předány základní informace o prvním gynekologickém vyšetření, měly by dostat příležitost si o nich otevřeně popovídat a klást dotazy, na které neznají odpovědi. Řešením by mohla být přednáška na toto téma v každé třídě určitého věku, kterou by mohla přednášet porodní asistentka či lékař/lékařka. Pokud by si každá porodní asistentka z gynekologické ambulance vzala na starost jednu či více škol z města, ve kterém pracuje, rázem by se situace zlepšila. Z výzkumu vyplynulo, že nás z velké části ovlivňovaly matky, takže maminky by měly být taktéž kvalitně informované, kdy a za jakých patologických situací podstoupit první vyšetření či nabádat dceru k první preventivní prohlídce ve správném věku. Průzkum názorně ukazuje, v jaké míře se vyskytují u dívek negativní pocity v průběhu vyšetření. Do ordinace se přesto často statečně vydávají samy a my bychom se jim to 70

měli snažit ulehčit. Společným úsilím by se všichni výše jmenovaní mohli angažovat na zlepšení situace mladých dívek před prvním gynekologickým vyšetřením, odbourání neopodstatněných obav a stresů a posunout informovanost na co nejlepší úroveň, protože následná prevence je předpokladem pro budoucí zdraví ženské populace. Moc bych si přála, aby tato práce přispěla k tomu, aby se co nejvíce dívek přestalo zbytečně gynekologické ordinace obávat a dostalo se jim srozumitelného poučení o tom, co mohou od gynekologické péče čekat a jak se na ni mohou připravit.

71

Seznam použité literatury ČEPICKÝ, Pavel. Antikoncepce. 1. vyd. Praha: Národní centrum podpory zdraví, 1993. 30 s. ISBN 80-7071-004-7. MARTINUS, Gerhard a kol. Gynekologie a porodnictví. 2. vyd. Martin: Osveta, 1996. 648 s. ISBN 80-88824-56-7. HAJNOVÁ, Růžena; KLEINOVÁ, Stanislava. Průvodce sexuální výchovou pro základní a střední školy. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2002. 86 s. ISBN 80-7013-359-7. HAMERNÍKOVÁ, Pavlína. Specifika ošetřovatelské péče porodní asistentky v dětské gynekologii. Č. Bud., 2008. 140 s. Bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta. HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990. 284 s. ISBN 80201-0075- x. HOŘEJŠÍ, Jan. Gynekologické problémy u děvčátek a dospívajících dívek: informace pro rodiče. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 29 s. ISBN 80-247-0553-2. JANKOVSKÝ, Jiří. Etika pro pomáhající profese, Praha: naklad. Triton, 2003. 219 s. ISBN 80-7254-329-6 KOLETA, František. Infekce a zánět v gynekologii a porodnictví. Praha: Grada Publishing, 1995. 159 s. ISBN 80-7169-159-3. KUDELA, Milan a kolektiv. Základy porodnictví a gynekologie. 2.vyd. naklad. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004, 2008. 273 s. ISBN 978-80-244-1975-6. LAASER, Mark. Jak mluvit s dětmi o sexu. 1. vydání. Praha: Samuel, Biblická práce pro děti, 2004. 183 s. ISBN 1-57856-199- x. LIVOTIOVÁ, Carol; TOPPOVÁ, Elisabeth. Vagina, manuál pro majitelky. 1. vyd. Praha: naklad. Smart Press, s.r.o., 2005. 234 s. ISBN 80-239-4113-5. MACKŮ, František; ČECH, Evžen. Gynekologie. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2002. 170 s. ISBN: 80-7333-001-6. MACKŮ, František. Gynekologové ženám. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. 261 s. ISBN 80-7169-323-5. MACHOVÁ, Jitka; HAMANOVÁ, Jana. Reprodukční zdraví v dospívání. 1. vyd. Praha: naklad. H&H, 2002. 198 s. ISBN 80-86022-94-3.

72

NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Praha: Nakladatelství Academia, 2000. 335s. ISBN 80-200-0763-6 NAKONEČNÝ, Milan. Obecná psychologie. 1.vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2006. 183 s. ISBN 80-7040-922-3 NOUZOVÁ, Kamila. Gynekologická péče - příručka pro ženy, které neměly čas anebo se bojí svého lékaře zeptat. 1. vyd. Praha: nakl. Mladá fronta, 2010. 66 str. ISBN 13: 978-80-204-2072-5. REPKOVÁ, Adriana a kolektiv. Gynekologické ošetrovatelstvo. 1. slovenské vyd. Martin: vyd. Osveta, 2006. 138 s. ISBN 80-8063-236-7. ROB, Lukáš; MARTAN, Alois; CITTERBART, Karel a kolektiv. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galen, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7. ROZTOČIL, Aleš. Vybrané kapitoly z gynekologie. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1994. 301 s. ISBN 80-7013-182-9. ROZTOČIL, Aleš a kol. Vyšetřovací metody v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1998. 179 s. ISBN 80-7013255-8. ROZTOČIL, Aleš a kol. Moderní porodnictví. Praha: Grada Publishing, 2008. 408 s. ISBN 978-80-247-1941-2. SIMMEL, Georg. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. 2.vyd. Praha: Nakladatelství Slon, 2006. 206 s. ISBN 80-86429-59-8 SLEZÁKOVÁ, Lenka a kolektiv. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 269 s. ISBN: 978-80-247-3373-9. ŠILEROVÁ, Lenka. Sexuální výchova- Jak a proč mluvit s dětmi o sexualitě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 104 s. ISBN: 80-247-0291-6. TRÁVNÍČKOVÁ, Eva. Gynekologická problematika dětí a dospívajících. Brno, 2010. 44 s. Bakalářská práce na Fakultě pedagogické Masarykovy univerzity v Brně, Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Jitka Reissmannová. TROJAN, Ondřej. Jak mluvit s dětmi o sexu: rádce pro rodiče a učitele. 1. Vyd. Praha: Fragment, 2009. 152 s. ISBN 978-80-253-0833-2. ZACHAROVÁ, Eva; HERMANOVÁ, Miroslava; ŠRÁMKOVÁ Jaroslava. Zdravotnická psychologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 232s. 978-80-2472068-5.

73

Internetové zdroje: DLHOŠ, Ernest; MACKŮ, František. Gynekologie a porodnictví pro zdrav.šk.. Praha: Avicenum, 1981. 174 s. Dostupné z WWW: . GLOSOVÁ, Táňa. První návštěva u gynekologa [online]. 2010 [cit. 2011-05-14]. Www.ordinace.cz. Dostupné z WWW: . HANÁKOVÁ, Taťána. Sexuální výchova [online]. 2007 [cit. 2011-05-10]. Gynekologická ordinace- Mudr. Taťána Hanáková. Dostupné z WWW: . HOŘEJŠÍ, Jan. Jak připravit dítě na gynekologické vyšetření [online]. 23. 4. 2004 [cit. 2011-05-10]. Www.rodina.cz. Dostupné z WWW: . HOŘEJŠÍ, Jan. Spolupráce dětské gynekologie a pediatrie v praxi [online]. 30. 9. 2005 [cit. 2011-05-10]. Www.zdn.cz. Dostupné z WWW: . HRABÁKOVÁ, Jana. Gynekologické záněty [online]. 14. 2. 2011 [cit. 2011-05-10]. Www.zdn.cz. Dostupné z WWW: . HUJOVÁ, Alena. Gynekologické záněty [online]. 23. 8. 2010 [cit. 2011-05-10]. Www.zdn.cz. Dostupné z WWW: . CHVÁLA, Vladislav. Psychosomatická gynekologie a sexuologie, část II [online]. 2006 [cit. 2011-05-10]. Lirtaps. Dostupné z WWW: . R., Eliška. První návštěva u gynekologa – 4 nejčastější otázky [online]. 2007- 2011 [cit. 2011-05-10]. Slečna.info. Dostupné z WWW: . REGENERMELOVÁ, Lucie. První návštěva u gynekologa [online]. 2011 [cit. 2011-0510]. Zdravě.cz. Dostupné z WWW: . SKŘIVÁNEK, Aleš. Vaginální infekce [online]. 2007 [cit. 2011-05-14]. Www.ordinace.cz. Dostupné z WWW: . 74

Unie porodních asistentek. Kdo je porodní asistentka? [online]. 2010 [cit. 2011-05-10]. UNIPA. Dostupné z WWW: . VACULKOVÁ, Eva. Potřeby bezpečí a jistoty v gynekologické ambulanci [online]. 9. 6. 2009 [cit. 2011-05-10]. Www.zdn.cz. Dostupné z WWW: . Zahraniční zdroj: LAWRENCE S. Neinstein. Adolescent health care: A practical guide. 5. edition. Philadelphia: by Lippincott: Williams and Wilkins a Wolters Kluwer business, 2008. 1300 p. ISBN-13: 978-0-7817-9256-1.

75

Seznam zkratek pH potential of Hydrogen; hodnota, kterou v chemii vyjadřujeme, zda vodný roztok reaguje kysele či naopak alkalicky (zásaditě) FSH Folikulostimulační hormon (folikulotropin); produkován v podvěsku mozkovém (hypofýze), působí zrání folikulů ve vaječnících a tím zajišťuje produkci vajíček a hormonů, které ve folikulech vznikají (estrogenů a progesteronu); vyšetření se provádí při diagnostice poruch menstruačního cyklu LH Luteinizační hormon (luteotropin); vzniká v podvěsku mozkovém (hypofýze), jeho působení je nutné k produkci estrogenů, progesteronu a k vyvolání ovulace LTH Luteotrofní hormon; stimuluje růst a aktivitu žlutého tělíska HPV Human papilloma virus; vysoce nakažlivý vir, který napadá lidské buňky TK Tlak krve UZ Ultrazvukové vyšetření PM Poslední menstruace HAK Hormonální antikoncepce KO Krevní obraz SHBG Sexual hormone binding globulin; nejvýznamnějším transportní protein estrogenů a androgenů v krvi, hlavním faktorem regulujícím jejich distribuci mezi volnou a vázanou formou hormonu; využíván ke zhodnocení stavu při vymizení menstruace, neplodnosti, nadměrném ochlupení, akné, anorexii TSH Thyreoideu stimulující hormon; řídí činnost štítné žlázy AIDS Acquired Immune Deficiency Syndrome, Syndrom získané poruchy imunity

76

Seznam obrázků

Obrázek č. 1 Anatomie pohlavních orgánů ženy Obrázek č. 2 Zevní pohlavní orgány ženy Obrázek č. 3 Vnitřní pohlavní orgány ženy Obrázek č. 4 Etapy dospívání dívek Obrázek č. 5 Typický 28- denní menstruační cyklus Obrázek č. 6 Menstruační kalendář Obrázek č. 7 Panenská blána Obrázek č. 8 Kristellerovo zrcadlo Obrázek č. 9 Cuscovo zrcadlo Obrázek č. 10 Jednorázové plastové zrcadlo Obrázek č. 11 Gynekologické křeslo 1 Obrázek č. 12 Gynekologické křeslo 2 Obrázek č. 13 Gynekologické vyšetření Obrázek č. 14 Kolposkopie Obrázek č. 15 Vaginoskop Obrázek č. 16 Cytologický stěr

77

Obrázek č. 1 Anatomie pohlavních orgánů ženy

Vlastní úprava dle zdroje: http://www.feminaplus.cz/preventivni-gynekologickevysetreni

78

Obrázek č. 2 Zevní pohlavní orgány ženy

Vlastní úprava dle zdroje: http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId =217

79

Obrázek č. 3 Vnitřní pohlavní orgány ženy

Vlastní úprava dle zdroje: http://www.feminaplus.cz/preventivni-gynekologickevysetreni

80

Obrázek č. 4 Etapy dospívání dívek

Vlastní úprava dle zdroje: http://www.hanakova-gynekologie.wz.cz/5_04.html

81

Obrázek č. 5 Typický 28- denní menstruační cyklus

Vlastní úprava dle zdroje: http://vulvarcare.wordpress.com/2011/01/07/menstrualcalendar/

82

Obrázek č. 6 Menstruační kalendář

Vlastní úprava dle zdroje: http://www.zbynekmlcoch.cz/info/zmena_casu_statni_svatky/menstruacni_kalendar_ke _stazeni_kapesni_barevny_.html

83

Obrázek č. 7 Panenská blána

První tři obrázky (A, B, C) znázorňují poševní vchod zakrytý normální panenskou blánou, kde je jeden či více otvorů. Na schématu D je panenská blána, která zakrývala celý poševní vchod a musela být jednoduchým chirurgickým zákrokem naříznuta pro umožnění odtékaní menstruační krve. Poslední schéma E ukazuje deflorovanou panenskou blánu. Vlastní úprava dle zdroje: http://divka-zena.blog.cz/1103/panenska-blana

Obrázek č. 8 Kristellerovo zrcadlo

Vlastní úprava dle zdroje: http://www.top-zdravi.cz/vaginalni-zrcadlo-kristeller-set%282-lzice%29-105x21mm

84

Obrázek č. 9 Cuscovo zrcadlo

Vlastní úprava dle zdroje: http://www.top-zdravi.cz/vaginalni-zrcadlo-cusco-80x22mm

Obrázek č. 10 Jednorázové plastové zrcadlo

Vlastní úprava dle zdroje: http://www.medilab.cz/index.php?sid=5&lng=cs

85

Obrázek č. 11 Gynekologické křeslo 1

Vlastní úprava dle zdroje: http://www.gynekologickeordinace.cz/gynekologickevysetreni-video

Obrázek č. 12 Gynekologické křeslo 2

Vlastní úprava dle zdroje: http://www.babyonline.cz/porodnice/=/city/valasskemezirici/foto/96.html

86

Obrázek č. 13 Gynekologické vyšetření

Vlastní úprava dle zdroje: http://is.muni.cz/th/67685/lf_b/priloha-3.pdf

Obrázek č. 14 Kolposkopie

Vlastní úprava dle zdroje: http://hanakova-gynekologie.wz.cz/7_01.html

87

Obrázek č. 15 Vaginoskop

Vlastní úprava dle zdroje: http://www.zdn.cz/denni-zpravy/profesniaktuality/spoluprace-detske-gynekologie-a-pediatrie-v-praxi-168622.

Obrázek č. 16 Cytologický stěr

Vlastní úprava dle zdroje: Raušová, 2009

88

Přílohy Příloha č. 1 Dotazník

89

Vážené respondentky! Dovoluji si Vás oslovit s prosbou o vyplnění krátkého, anonymního dotazníku, který se týká zkušeností z Vašeho prvního gynekologického vyšetření. Zpracovávám bakalářskou práci na téma „PRVNÍ GYNEKOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ“ na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, kde studuji obor Porodní asistentka. Cílem mé práce je zjistit, zda dívky byly informované o první gynekologické prohlídce před samotným vyšetřením, jaký je nejčastější důvod první gynekologické prohlídky a v neposlední řadě míru spokojenosti žen s přístupem zdravotnického personálu při prvním gynekologickém vyšetření. Vámi vyplněný dotazník bude velkým přínosem pro mou bakalářskou práci a také se budete podílet na osvícení této problematiky z pohledu žen, které již mají toto vyšetření za sebou a přispějete ke zlepšení péče o ty, které teprve čeká. I Váš názor a zkušenosti jsou důležité! Předem Vám velmi DĚKUJI za čas, který budete dotazníku věnovat. Přečtěte si, vyberte a označte, prosím, vždy Vámi zvolenou možnost, popřípadě doplňte odpověď. 1. V kolika letech se uskutečnilo Vaše první gynekologické vyšetření? A) 12 a méně let B) 13- 15 let C) 15- 18 let D) 18 a více let 2. Z jakého důvodu jste gynekologické zařízení navštívila? A) První menstruace B) První pohlavní styk C) Předepsání antikoncepce D) Prevence E) Gynekologický problém (zánět, bolestivá menses), uveďte: F) Jiný důvod, uveďte: 3. Věděla jste, jaký věk je všeobecně vhodný pro první vyšetření u gynekologa bez jakýchkoliv gynekologických obtíží? A) Ano B) Ne 4. Měla jste informace o tom, jak to poprvé v gynekologické ambulanci probíhá? A) Ano B) Ne 5. Pokud Vaše odpověď na otázku č. 4 byla kladná, z jakého zdroje převažovaly tyto informace? (jestliže odpověď byla záporná, otázku přeskočte) A) Od kamarádek B) Od matky

C) Z medií (časopisů, internetu, z TV aj.) D) Z odborné literatury E) Ze školy F) Jiný zdroj, uveďte: 6. Snažila jste se zjistit něco o průběhu samotného gynekologického vyšetření, a jak se na něj máte připravit? A) Ano, snažila B) Ne, nesnažila, z důvodu: 7. Věděla jste, co vše si vzít k vyšetření s sebou? A) Ano B) Ne 8. Převážně podle čeho jste gynekologické zařízení vybírala? A) Byla to ambulance, do které chodí někdo z mé rodiny nebo kamarádka B) Podle hodnocení pacientek C) Byla jsem tam poslána obvodním lékařem D) Blízkost k bydlišti E) Jiný důvod, uveďte: 9. Byl Vaším prvním gynekologem lékař či lékařka? A) Lékař B) Lékařka 10. Měla jste s sebou při prvním vyšetření nějaký doprovod? A) Ano, byl/a to: B) Ne 11. Co jste se cítila v průběhu vyšetření? (Zde můžete označit více odpovědí) A) Stud B) Ponížení C) Trapnost D) Ostych E) Nejistota F) Strach G) Bezpečí H) Zájem o pacienta 12. Byla přítomna v ordinaci při Vašem vyšetření nějaká cizí osoba (zdravotnický personál, pacientka…)?

A) Ne B) Ano, byl/a to: 13. Vnímala jste rozdíl mezi tímto prvním gynekologickým vyšetřením a dalším z následujících vyšetření? A) Ano, při prvním byl gynekolog shovívavější, více trpělivý B) Ano, přístup gynekologa při dalším vyšetření byl lepší C) Ne, bylo to bez rozdílu 14. Byly Vám všechny nejasné věci v ordinaci vysvětleny? A) Ano, lékař a sestra byli velmi přívětiví a ochotní vysvětlit vše tak, abych to pochopila B) Ano, snažili se, ale stejně jsem vše nepochopila C) Ne, na nic jsem se neptala nebo nestihla zeptat D) Ne, vše mi vysvětlil až někdo jiný 15. Kdybyste měla zhodnotit přístup lékaře/ lékařky známkou 1-5 (1 nejlépe hodnocený, 5 nejhůře hodnocený), bylo by to: 1

2

3

4

5

16. Kdybyste měla zhodnotit přístup ženské sestry/ porodní asistentky známkou 1-5 (1 nejlépe hodnocený, 5 nejhůře hodnocený), bylo by to: 1

2

3

4

5

17. Změnila jste svého prvního lékaře/lékařku za jiného/jinou? A) Ne, mám stále stejného gynekologa B) Ano, změnila jsem ho, z důvodu: Věk: Doposud získané vzdělání (vyberte): Základní X Vyučena X Střední s maturitou X Vysokoškolské Bydlím: Město X Vesnice Připomínky, postřehy, návrhy jak péči v gynekologické ambulanci zlepšit (dobrovolné):

Děkuji za Vámi věnovaný čas! Nikola Ficencová