VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Stravovací návyky seniorů

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Stravovací návyky seniorů Bakalářská práce

Autor: Marie Vostřelová Vedoucí práce: Mgr. Markéta Křivánková Jihlava 2012

Zadání BP:

Anotace: Bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky seniorů. Je rozdělena do dvou částí na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části se zabývám racionální výživou, jednotlivými složkami výživy, výživou vhodnou pro seniory, a seniorem samotným. V části praktické se zabývám výzkumem, zaměřeným na stravu a dodržování stravovacího a pitného režimu seniorů.

Klíčová slova: Stravovací a pitný režim, stravovací návyky, senior

Annotation: Bachelor thesis concerns eating habits of seniors. It is divided into two parts -theoretical and practical. In the theoretical part I deal with rational nutrition, single components of nutrition, nutriton which is suitable for seniors and seniors themselves. In the practical part I deal with the research focused on food and observance of eating and drinking regimen of seniors.

Keywords: Eating and drinking regimen, eating habit, senior.

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Křivánkové za vedení bakalářské práce, cenné připomínky, postřehy a vstřícnost. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří mi ochotně pomohli s vyplněním dotazníků. A v neposlední řadě bych také měla poděkovat své rodině a přátelům, kteří mě obětavě psychicky i fyzicky podporovali v průběhu mého studia.

Prohlášení: Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne: ...................................................... Podpis

Obsah: 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 8 1.2 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE A JEJÍ OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ......................................... 9 1.2.1 Hlavní cíl: ......................................................................................................... 9 1.2.2 Vedlejší cíle: ..................................................................................................... 9 1.2.3 Očekávané výsledky: ........................................................................................ 9 2 TEORETICKÁ PRÁCE............................................................................................ 10 2.1 RACIONÁLNÍ VÝŽIVA .............................................................................................. 10 2.1.2 Příjem potravy ................................................................................................ 10 2.1.3 Bazální metabolismus ..................................................................................... 11 2.1.4 Zdravá výživa ................................................................................................. 11 2.2 ZMĚNY VÝŽIVY U STARŠÍ POPULACE ...................................................................... 13 2.3 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝŽIVU A PITNÝ REŽIM SENIORA ........................................ 14 2.3.1 Sociálně- ekonomické faktory ........................................................................ 14 2.3.2 Fyziologické změny........................................................................................ 14 2.3.3 Vliv nemocí a užívání léků ............................................................................. 14 2.3.4 Poruchy výživy ............................................................................................... 14 2.3.5 Poruchy příjmu potravy .................................................................................. 16 2.4 STRAVOVACÍ NÁVYKY............................................................................................ 17 2.4.1 Obecná pravidla stravování ............................................................................ 18 2.4.2 Zlepšení stravovacích návyků ve stáří ............................................................ 19 2.5 DOPLŇKY STRAVY PRO SENIORY V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ....................................... 20 2.5.1 Modulární dietetika ........................................................................................ 20 2.5.2 Sipping ............................................................................................................ 21 2.6 TEKUTINY A PITNÝ REŽIM....................................................................................... 21 2.7 ZÁKLADNÍ SLOŽKY VÝŽIVY A JEJICH VÝZNAM ....................................................... 22 2.7.1 Sacharidy ........................................................................................................ 22 2.7.2 Lipidy ............................................................................................................. 23 2.7.3 Proteiny........................................................................................................... 24 2.7.4 Vitaminy ......................................................................................................... 24 2.7.5 Minerální látky ............................................................................................... 28 2.8 HODNOCENÍ STAVU VÝŽIVY ................................................................................... 31

2.8.1 Antropometrická měření ................................................................................. 31 2.8.2 Biochemické údaje ......................................................................................... 32 2.8.3 Výživová anamnéza........................................................................................ 32 2.9 GERONTOLOGIE ...................................................................................................... 32 2.9.1 Změny v lidském organismu .......................................................................... 32 2.9.2 Rozdělení stáří ................................................................................................ 34 3 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 35 3.1 METODIKA VÝZKUMNÉ PRÁCE ............................................................................... 35 3.2 CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ A VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ .............. 35 3.2.1 Srovnání respondentů dle pohlaví a věku ....................................................... 36 3.4 VLASTNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU .............................................................................. 38 3.4.1 Vyhodnocení: Jaké jsou návyky seniorů s dietním omezením? ..................... 61 3.4.2 Vyhodnocení: Zajímají se respondenti o informace týkající se zdravé stravy a stravovacích návyků? .............................................................................................. 62 3.4.3 Vyhodnocení: Dodržují respondenti zásady správné výživy, stravují se kvalitní a hodnotnou potravou? ............................................................................... 63 4 DISKUZE ................................................................................................................... 65 4.1 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ ........................................................................................ 65 1 Hypotéza: .......................................................................................................... 65 2 Hypotéza: .......................................................................................................... 65 3 Hypotéza: .......................................................................................................... 66 4 Hypotéza: .......................................................................................................... 66 5 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 67 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 71 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK ................................................................... 73 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 75

1 Úvod Motto: „Nežijeme proto, abychom jedli. Jíme pro to, abychom žili.“ Sokrates Výživa, stejně jako potřeba pohybu, vyprazdňování, spánku a dalších se řadí dle Maslowovy hierarchie potřeb mezi základní fyziologické potřeby člověka, bez nichž by jedinec nemohl stoupat výše po již dávno stanoveném žebříčku hodnot. A proto jedinec dělá vše, aby své fyziologické potřeby uspokojil. Stravování seniorů je odlišné od stravování dětí a dospělých. Problematika nutričního stavu lidí ze zdravotnického hlediska je velice důležitým aspektem. Ráda bych se zaměřila na stravování a nutriční stav seniorů v domácím prostředí, protože toto téma je v médiích převážně časopisech, novinách i televizi často opomíjené. Všude se dle mého názoru řeší hmotnost převážně mladých i dospělých lidí, ale nikde není řešeno téma malnutrice či obezity seniorů, a proto jsou tyto články pro seniory nezajímavým tématem. Ve zdravotnických zařízeních se strava klientů většinou sleduje a při určitých výživových problémech je, nebo by měl být, povolán nutriční tým, který stanoví rozpočet příjmu složek potravy na den, pro každého člověka. Z tohoto důvodu je příjem i výdej jedince ve většině zdravotnických zařízení vyrovnaný. Taktéž by mě zajímala informovanost seniorů s možnostmi kvalitní a vhodné stravy. Zda senioři mají zájem o nové informace týkající se zdravé stravy, pokud ano, jakou formu edukace vyhledávají. Je při výběru potravin u seniorů rozhodující kvalita či cena potravin? Byla bych velice ráda, kdyby moje bakalářská práce byla využita jako průvodce zdravou výživou a zdravým stravováním seniora. Můj zájem o způsob stravování seniorů se zakládá na mé vlastní zkušenosti. Moje babička, která se celý život stravovala tak, jak by se správně mělo, jedla střídmě, dodržovala intervaly mezi jídly, více či méně dodržovala správné stravovací návyky, ve svém volném čase, kterého moc neměla, aktivně sportovala a udržovala si dobrou kondici. Poté, co babičce v jejích 81 letech specialisté oznámili, že má velice vzácný nádor v ústech, její chuť do života se vytratila, ztratila veškeré dobré návyky, které měla naučené za celý život, nejen tím, že skoro přestala jíst a pít, ale také tím, že ztratila zájem o vše, co se zdravé stravy týče. Do 83 let babička každý měsíc dojížděla na 8

chirurgické odstraňování nádoru, které bylo efektní pouze ze začátku, protože nádor se rozrůstal. Po tomto odstraňování nádoru si babička už nemohla nasadit zubní protézu. Ve svých 84 letech podstoupila ozařování pomocí radioterapie, po kterém začala nepřiměřeně hubnout a ztrácet na síle, ale také jí ozařování „spálilo“ všechny chuťové buňky v ústech. Z tohoto důvodu ztratila chuť jíst. Po ozařování se veškerá její strava týkala jen Nutridrinků, které ji dle mého názoru udržovaly při životě. Nyní je babičce 85 let, snaží se znovu jíst, i když si veškerou stravu musí rozmělňovat, jíst i pít nedráždivá jídla a začíná mít snahu o dodržování stravovacího a pitného režimu. Je to velká bojovnice s obrovským srdcem a stálým úsměvem ve tváři.

1.2 Cíle bakalářské práce a její očekávané výsledky 1.2.1 Hlavní cíl: Zjistit, jaké jsou stravovací návyky a pitný režim seniorů v domácím prostředí.

1.2.2 Vedlejší cíle: Cíl 2: Zjistit, zda senioři v domácím prostředí chtějí více informací o vhodné stravě a stravovacích návycích. Zda by měli zájem na změně jídelníčku. Cíl 3: Zjistit zda senioři v domácím prostředí dodržují naordinovanou dietu. Cíl 4: Zjistit nejčastější tělesný status seniora dle klasifikace BMI.

1.2.3 Očekávané výsledky: Hypotéza 1: Předpokládám, že méně než 50 % seniorů v domácím prostředí, dodržuje naordinovanou dietu, vhodným denním stravovacím a pitným režimem. Hypotéza 2: Předpokládám, že více než 70 % respondentů se nezajímá o informace týkající se zdravé stravy a neřídí se jimi při výběru potravin. Hypotéza 3: Předpokládám, že více než 40 % respondentů nedodržuje zásady zdravé výživy, nestravuje se kvalitní a hodnotnou potravou. Hypotéza 4: Předpokládám, že více než 60 % respondentů v domácím prostředí trpí dle klasifikace BMI nadváhou až obezitou.

9

2 Teoretická práce 2.1 Racionální výživa Zdravotní stav obyvatelstva je v dnešní době považován za jeden z nejdůležitějších faktorů úrovně civilizace a stavu společnosti, protože do stavu zdraví se řadí důležité faktory, jako je čistota ovzduší a vod, stav obecné hygieny, kvalita a nezávadnost potravin, stravovací návyky, zdravotní vzdělání dané populace, ale i faktory týkající se problému dlouhověkosti a mortality (Mourek, 2005). „Dle Mourka se pod pojmem racionální výživa rozumí soubor znalostí a návodů (technologických postupů), týkajících se kvality a kvantity přijímané potravy a dalších komponent, a to vše vzhledem k dané populaci a jejímu rozvrstvení. Jde o otevřený soubor znalostí: to znamená, že se neustále upravuje, upřesňuje a rozšiřuje. Naše současné znalosti musíme stále pokládat za neúplné“ (Mourek, 2005, s. 75). Výživa se řadí převážně do faktorů ekonomických a politických, ale záleží i na všeobecné vzdělanosti populace na její gramotnosti ve zdravovědách a ve zdravotní osvětě. Největší množství nedostatečně vyživovaných lidí se nachází v oblastech Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Špatnou výživou mohou trpět i lidé ve vyspělých zemích, a to lidé s onemocněními GIT, nebo trpící některými duševními chorobami a to anorexií či bulimií a samozřejmě i zanedbávané malé děti, nebo naopak staří lidé (Mourek, 2005).

2.1.2 Příjem potravy Výživa je jedním z hlavních faktorů, které se uplatňuje při vzniku a prevenci onemocnění. Zdravé stravování, nebo také racionální stravování by mělo zajistit dostatečný příjem základních živin. Nevhodné stravování člověku škodí, ale je i závažným rizikovým faktorem, může se podílet na vzniku různých onemocnění, zejména onemocnění hromadného výskytu, tak zvaných civilizačních chorob. Organismus potřebuje k zajištění své činnosti určitou energii a látky pro výstavbu tkání a orgánů. Zdravá strava by měla obsahovat vyvážený poměr cukrů, tuků, bílkovin, minerálů a vitamínů. Měla by obsahovat dostatečný energetický potenciál (Plevová, 2011).

10

Příjem potravy je řízenou činností modulačních center v mozku, je aktivován pocitem hladu nebo naopak inhibován pocitem sytosti. Hlad je subjektivní pocit, který je vyznačován fyziologickými ději, mezi něž patří především tzv. hladové kontrakce žaludku, chladové podměty nebo také pokles hladiny krevního cukru. Na aktivitu potravinových center v hypotalamu mohou také působit některé hormony GIT. Největší vliv na bilanci příjmu potravin a na tělesnou hmotnost, má leptin, hormon produkovaný tukovými buňkami organizmu, který signalizuje stav tukových zásob. Je také nazýván „hormonem sytosti“ a váže se na receptory přímo v hypotalamu. Dle Mourka lze říci, že při poklesu tukových zásob v organismu (při hladovění) nastává snížená produkce leptinu tukovými buňkami a aktivace centra pro příjem potravy. Naopak při značném podílu tělesného tuku na hmotnosti těla dochází k vyšší produkci leptinu s následným snížením příjmu potravy. Leptin má účinnost na regulaci tělesné hmotnosti a energické homeostázy. Zajímavostí o leptinu je, že v hypotalamu ovlivňuje produkci gonadotropních hormonů a tím ovlivňuje reprodukci (Mourek, 2005, s. 75–76).

2.1.3 Bazální metabolismus Bazální metabolizmus je základní energetická přeměna, která dostatečně pokrývá všechny vitální funkce za bazálních podmínek (neutrální teplota, tělesný a duševní klid, stav nalačno) podle věku, pohlaví, tělesné výšky a hmotnosti. Jakákoliv aktivita zvyšuje energetické nároky organizmu. Určitými výpočty lze s různou mírou přesnosti spočítat průměrný energetický výdej u různých skupin obyvatelstva vzhledem ke stáří, pohlaví či zaměstnání (Mourek, 2005, s. 76). Dle Fořta, mají muži starší nad 65 let věku doporučený denní příjem energie 7216 kJ a ženy nad 65 let věku 5267 kJ (Fořt, 2001).

2.1.4 Zdravá výživa Jídlo samo o sobě není klíčem k delšímu a zdravějšímu životu. Ovšem z nemalé části ovlivňuje zdravotní stav a vznik různých onemocnění. Proto zdravá výživa je jedním ze základních stavebních kamenů našeho zdraví a patří do komplexního zdravého životního stylu.

11

Základem pro zdravou výživu je vyváženost, rozmanitost a střídmost. Pro zdravé tělo je důležitá vyváženost uhlovodíků, tuků, bílkovin, vitaminů, minerálů a dalších látek obsažených v potravě.

Správná paleta potravin Obiloviny a sacharidy Představují dlouhodobý zdroj energie, jsou důležité pro funkčnost mozku. Ve zdravé volbě je obsahuje celozrnný chléb a pečivo, tmavá rýže, těstoviny a škrobové potraviny, jako jsou brambory, ovesné vločky, luštěniny. Přírodní cukr obsahuje ovoce a zelenina. Doporučená denní dávka je 6–11 dávek denně (jedna dávka = ½ šálku, nebo 1 krajíček). Ovoce a zelenina Jsou velice bohaté na vitaminy, minerály, vlákninu ale i kvalitních sacharidů zejména v ovoci. Je třeba v omezeném množství dodávat zeleninu a ovoce bohaté na vitamin C. Doporučená denní dávka je 5–9 porcí denně (jedna dávka = 1 ks střední velikosti, nebo půlka většího šálku). Mléčné výrobky Jsou zdrojem kvalitních bílkovin a obsahují vápník důležitý pro silné kosti a zuby, také obsahují vit. B12, který pomáhá při přeměně jídla v energii. Zdravá volba je v netučném a nízkotučném mléce, jogurtech, tvarohu, podmáslí, sýrech. Doporučená denní dávka je 2–3 dávky denně (jedna dávka = 1šálek). Maso Je důležitým stavebním materiálem, je zdrojem bílkovin důležitých pro růst a obnovu buněk těla. Maso je bohaté na železo, minerály a vitaminy skupiny B. Zdravou volbou je maso krůtí a kuřecí, ale bez kůže a libové červené maso, tedy vepřové, hovězí, telecí, ryby a plody moře. Doporučená denní dávka je 2–3 dávky denně (jedna dávka = 25g). Tuky Jsou nezbytnou součástí výživy, jsou stavební součástí každé buňky a pomáhají při vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Zdravou volbou je olivový a slunečnicový olej rostlinné či rybí tuky. Je třeba omezit množství nasycených tuků, jako jsou sádlo, máslo a skrytý tuk v mase. Zahrnování většího množství těchto tuků vede k obezitě, 12

zvýšení hladiny krevních tuků (cholesterolu) a k rozvoji aterosklerózy. Stejný účinek jako tyto tuky mají plnotučné mléčné výrobky. Doporučená denní dávka jsou 3 dávky denně (jedna dávka = 1 lžička). Voda Je potřebná pro každou buňku v těle. Napomáhá tělu strávit potravu, transportovat živiny a zbavit se škodlivin. Správnou volbou je obyčejná voda a kterákoliv minerální voda s nízkým obsahem Na, voda v lahvích s ovocnou příchutí nebo bylinkový čaj bez kofeinu. Doporučená denní dávka je 6–8 dávek denně (jedna dávka = 0,3l). (Brožura MediMedia information, 2002) Pro lepší přehlednost ve výběru potravin jsem vložila do příloh pyramidu zdravé výživy, Příloha A.

2.2 Změny výživy u starší populace S přibývajícím věkem jsou u starší populace otupovány chuťové a čichové buňky, chuť k jídlu se vytrácí. Je nutné připravovat chutná a pestrá jídla, energeticky a biologicky hodnotná. S věkem také klesá energetická potřeba asi o 2 % za desetiletí, ale potřeba živin pro regeneraci buněk a posílení kondice neklesá (Pavlíčková, 2000). Dále se s věkem mění životní hodnoty a jistoty, staří lidé jsou většinou spokojeni, pokud je neomezuje nějaké onemocnění, či stravovací problém (Fořt, 2001). Spotřeba vitamínů a minerálních látek naopak se stárnutím roste, proto je velice důležitý vyvážený jídelníček stejně jako v kterékoli jiné fázi života. Vhodně vyvážená strava je jeden z dobrých způsobů v obraně proti stárnutí (Pavlíčková, 2000).

Složení stravy Potřeba hlavních živin je individuálním aspektem pro každého člověka. Odvíjí se v závislosti na věku, pohlaví, stupni fyzické aktivity, na zdravotním stavu a rychlosti bazálního metabolizmu. „Energetický příjem se bude lišit, ale poměr jednotlivých potravin má být vždy stejný: - Bílkoviny 0,8–1 gram na kilogram hmotnosti (18–20 % energetické dávky) - Tuky 55– 60 g (30–35 % energetické dávky) 13

- Sacharidy v průměru 300g –50 (50–55 % energetické dávky).“ (Pavlíčková, 2000)

2.3 Faktory ovlivňující výživu a pitný režim seniora Lze je rozdělit do tří základních skupin:

2.3.1 Sociálně- ekonomické faktory Starý člověk je často izolován od rodiny a chybí mu jejich podpora. To většinou bývá důvodem deprese, úzkosti a lhostejnosti. Senioři mají často omezené finanční prostředky a to bývá značnou příčinou zhoršení stravy, jak z pohledu kvality, ale také i kvantity. Dále sem patří problém pohyblivosti a soběstačnosti starého člověka (Kapounová, 2007).

2.3.2 Fyziologické změny U starých lidí dochází ke změně schopnosti trávení, využití minerálů a vitaminů. Vylučuje se menší množství trávicích šťáv, mění se vlastnosti epitelu a snižuje se kinetika střev. Vytrácí se pocit hladu a žízně, což způsobí atrofii chuťových pohárků. Snižuje se sekrece slin, a tím dochází k pocitu sucha v ústech a k obtížnému polykání. Také u seniorů dochází ke ztrátě chrupu, onemocnění dásní (Kapounová, 2007).

2.3.3 Vliv nemocí a užívání léků Dlouhodobá onemocnění, mohou být příčinou nechutenství nebo špatného trávení. Velké množství léků, které starší lidé užívají, mohou mít nepříznivý vliv na přijímání potravy (Kapounová, 2007).

2.3.4 Poruchy výživy Obezita Obezita je velmi vážný zdravotně společenský problém. Je to chorobný stav, při němž dochází k ukládání tuku v důsledku převyšujícího přívodu energie nad výdejem. Jenom malé procento obézních lidí za svou obezitu nemůže např. vlivem endokrinních poruch (Topinková, 1995, Mourek 2005). Výskyt obezity u staré populace je častý, asi 40–50 % mužů a více než 60 % žen (Topinková, 1995, s. 73). 14

Obezita se klasifikuje podle BMI a rozděluje se na obezitu prvního stupně BMI 30– 34,9, druhého stupně BMI 35–39,9 a třetího stupně BMI nad 40. Lze měřit také dle poměru obvodu pas/boky v cm a rozlišujeme tím androidní (mužský) typ, který tvarem těla připomíná jablko a gynoidní (ženský) typ obezity, připomínající tvarem hrušku (Grofová, 2007). Pro lepší přehlednost jsem do příloh zařadila oba dva typy obezity, Příloha B. Za obezitu můžeme rovněž označit stav, kdy podíl tukové tkáně přesáhne u mužů o 20 % a u žen o 25 % (Mourek, 2005). Obezita je rizikovým faktorem mnoha chorob, je to nemoc, která způsobuje řadu dalších onemocnění. Její léčba je založena na vlastním přičinění člověka, na změně stravovacích návyků, na zvýšení pohybové aktivity, na snížení celkového energetického příjmu. Obezitu lze léčit chirurgickým přístupem a to bandáží žaludku, ale člověk musí dodržovat pravidla správného stravování (Grofová, 2007). Malnutrice Malnutrice neboli podvýživa je stejně jako obezita závažným problémem a to nejen v rozvojových zemích, ale i u osob vyššího věku, u nemocných, či hospitalizovaných lidí. Nebývá často rozpoznána, a většinou ani léčena (Klevetová, 2008). U velmi starých a o samotě žijících jedinců se setkáváme s tím, že malutrice pramení nejen z izolace (neschopnost si jít nakoupit), ale také i z důvodu finančních a zdravotních a nepochybně i z malé znalosti o zdravovědě či významu výživy (Mourek 2005). Je důsledkem nepoměru mezi malým energetickým příjmem a jeho zvýšenou spotřebou (Topinková, 1995). Bývá důsledkem dlouhodobého deficitu v příjmu makro a mikronutrientů s výraznými orgánovými změnami (Trachtová, 2008). Dle Klevetové se malnutrice vyskytuje ve věku nad 65 let v 5–8 %. Podvyživený je člověk s nízkým BMI pod 20, je dělena dle závažnosti na klinicky nevýznamná BMI 20–18 , středně závažná BMI 16–18, a těžká BMI pod 16. Dalším významným ukazatelem malnutrice je nechtěný úbytek hmotnosti o 10 % za posledních 6 měsíců. Dále se malnutrice dá stanovit dle obvodu či tloušťky kožní řasy. Při malnutrici bude obvod paže pod 20,2 cm a kožní řasa nad tricepsem pod 10,5 mm (Klevetová, 2008).

15

Malnutrici rozlišujeme dle charakteru poruchy: 

Proteino - energetická malnutrice - nedostatečný celkový příjem kalorií.



Proteinová malnutrice - chybění bílkovin v potravě, energetický příjem je dostačující.



Karence - nedostatek vitamínů, minerálů, či stopových prvků.



Kachexie - zvýšený bazální metabolismus, celková tělesná slabost a sešlost, ztráta hmotnosti a chuti k jídlu u člověka, který se nesnaží zhubnout.

(Klevetová, 2008)

2.3.5 Poruchy příjmu potravy 

Hlad je fyziologická touha po jídle. Není to nemoc, po najedení pocit hladu vymizí.



Chuť znamená smyslový zážitek.



Odpor k tučnému jídlu - projevuje se u nemocných s onemocněním žlučníku a jater, lze sem zahrnout i odpor k masu, který je pozorován u maligního onemocnění žaludku.



Hladovění - vědomé nebo nucené zastavení příjmu potravy u relativně zdravého člověka bez závažného celkového onemocnění.



Podvýživa - hyponutrice - bývá důsledkem nižšího přívodu živin.



Nechutenství - anorexie - ztráta chuti k jídlu, člověk po několika soustech jídlo zanechá.



Odmítání jídla - řadí se do forem nechutenství, v extrémním případě se může jednat o suicidální pokus.



Hyperorexie - akorie - nadměrný pocit hladu, doprovází poruchy látkové výměny.

16



Zvláštní chutě - vyskytují se v těhotenství, nebo v krizových situacích jako jsou stres, nebo umírání. Jsou vyjádřením hladu, jako neuspokojená potřeba, po najedení nevymizí.



Žízeň - pocit neuspokojené potřeby tekutiny, který nutí člověka pít. Je ovlivňován okolní teplotou, vlhkostí, fyzickou aktivitou a druhem přijímané potravy.



Dysfágie - porucha polykání, pocit ulpívání sousta s tlakem za hrudní kostí.



Dyspepsie - souhrn příznaků vznikajících při různých onemocněních trávicí trubice, žaludku, či střeva, ale i dalších nitrobřišních orgánů. Vznikají po požití ostrého jídla, nedostatečným rozmělněním, psychickou zátěží, silným kouřením. -

Žaludeční dyspepsie: říhání, pálení žáhy (pyrosis), nevolnost (nauzea), zvracení.

-

Střevní dyspepsie: plynatost (meteorismus), flatulence, borborygmy (kručení), zácpa, průjem

(Trachtová, 2008; Plevová 2011)

2.4 Stravovací návyky Pod pojmem stravovací návyk si každý člověk může představit a dodržovat něco jiného. Při výběru potravin se lidé řídí různými aspekty, jako jsou čas, chuť, množství, cena, dostupnost, atd. Ale i přesto bychom se měli alespoň chvíli pozastavit nad tím, jaké by měly stravovací návyky být. Statistiky v dnešní době jsou neúprosné, český národ se řadí mezi první země s nadváhou a obezitou. Je důležité řídit se správnými stravovacími návyky, abychom zdravou stravou předcházeli různým nemocem. Bohužel člověk dnešní doby tento problém neřeší, začíná ho řešit, až ho nějaké onemocnění ohrozí. Podle jakých důvodů, či motivů by se člověk měl řídit? Z jakého důvodu by měl člověk změnit stravovací návyk a přiměřeně přizpůsobit příjem potravy k životnímu stylu?

17



Jídlo by mělo být jednou z příjemných radostí a nestalo se pro nás zdrojem napětí a nedůvěry, protože jsme se neovládli a přejedli, najedli se ve spěchu, málo, vůbec, nebo pouze večer.



Po dobrém a správném najedení bychom se měli cítit spokojeně, příjemně, vyrovnaně.



Jídlo by mělo přinášet prožitek z pěkné chvíle strávené s rodinou či přáteli.



Jídlo by mělo přispívat k harmonii těla a ducha, mělo by nést pocit zdraví.

(Trachtová, 2008)

2.4.1 Obecná pravidla stravování Obecná pravidla říkají, abychom si tím, co jíme a pijeme, neškodili. Pro dodržování správné výživy bychom měli: 

Dodržovat vyvážený energetický příjem a výdej.



Dbát na to, aby strava byla mnohostranná a často obměňovaná.



Čerstvě připravená jídla jíst co nejčastěji.



Nezatěžovat náš organismus přísadami v potravinách.



Jíst v klidu, pravidelně, v přiměřeně stejnou denní dobu, rozložení denního příjmu energie má být následující - 15 % snídaně, 10 % přesnídávka, 35 % oběd, 15 % svačina, 25 % večeře.



Přijímat dostatek tekutin a to 1,5–2 l vody, popř. jiných tekutin denně.



Dávat přednost rostlinným tukům před živočišnými tuky.



Upřednostňovat potraviny s nízkým obsahem cukru.



Přijímat přiměřené množství kuchyňské soli, zbytečně navíc nesolit.



Kombinovat zdroje živočišných a rostlinných bílkovin.



Konzumovat denně ovoce a zeleninu.

(Trachtová a kol., 2008) 18

2.4.2 Zlepšení stravovacích návyků ve stáří Doporučení, kterými může senior ovlivnit změnu výživy a dodržování dostatečného pitného režimu: 

Základem je pravidelné stravování v malých dávkách a častěji, nejlépe pět krát denně, aby Váš zažívací trakt měl čas na zpracování přijaté stravy.



Mít zájem na přípravě jídla dle pravidel správné výživy a stolování.



Jíst vždy ve stejnou denní dobu.



Věnovat pozornost na stolování a estetickou úpravu jídla i prostředí.



Dostatečně rozmělnit přijímanou stravu, jíst v klidu.



Do celodenní stravy dodávat ovoce a zeleninu, pro dostatečný příjem vitamínů, minerálů a vlákniny.



Nechat si sdělit od odborníka, jaký je význam nutriční podpory, jaké jsou přípravky, nebo doplňky stravy. Výhodou těchto přípravků je vysoký obsah energie v malém množství a doplňování chybějících součástí potravy. Důležitostí je také jejich pravidelná konzumace.



Omezit příjem energie, zvýšit konzumaci neslazených tekutin.



Snížit konzumaci jednoduchých cukrů, nepřidávat je do pokrmů a vyhýbat se jim v hotových potravinách.



Dodržování pitného režimu, rozplánování pití na celý den, hlavně mezi jídly. Je tu možnost zapisování si přijímaných tekutin, pro lepší přehlednost. Denní příjem tekutin by se měl pohybovat okolo 1,5 l–2 l. Dbát na celkové množství tekutin s ohledem na možné onemocnění. Větší množství tekutin je možné u zánětů močového měchýře, zde je doporučeno vypití až 3 l tekutin za den. Zmenšení příjmu tekutin je striktně doporučeno u pravostranného selhávání srdce.



Pít vhodné tekutiny. Minerální vody s vysokým obsahem sodíku jsou nevhodné při hypertenzi a srdečním selhávání. Je třeba vhodně vybírat minerální vody dle etikety na obalu. Stoprocentní džusy je vhodné ředit vodou. Černou kávu omezit 19

na minimum, nebo ji úplně vyřadit a nahradit dostupnými kávovinovými směsi. Káva způsobuje odvodňování organismu, proto se do denního příjmu tekutin nezapočítává. Vyšší dávky alkoholických nápojů vyřadit, protože zhoršují mozkové funkce, a tím i celkový stav seniora. 

Zvýšit příjem energeticky bohatých tekutých přídavků a neomezovat příjem tuků, pokud senior trpí nechutenstvím.

(Klevetová, 2008; Fořt, 2001).

2.5 Doplňky stravy pro seniory v domácím prostředí Výživové doplňky jsou průmyslově vyráběné, jejich dostupnost nabízí možnost každodenního doplňování energie a živin potřebných pro organismus. Doplňky stravy mají za úkol dodat do organismu živiny, které jsou potřebné, ale organismus je nedokáže v dostatečné míře získat z běžné stravy. Lze říci, že se jedná o látky, které mají příznivý účinek na zlepšení zdravotního stavu. Tyto přípravky by v žádném případě neměly zcela nahradit optimální běžnou stravu (Schuler, Oster, 2010). Dle Fořta lze jejich sortiment rozdělit na: a) Základní, nebo také důležité pro obecnou prevenci (vitaminy, minerály, látky posilující přirozenou imunitu a podporující trávení). b) Speciální, jejichž výběr se řídí zdravotními problémy. (Fořt, 2001)

2.5.1 Modulární dietetika Jsou to přípravky enterální výživy ve formě prášku, nebo oleje, které obsahují, sacharidy, bílkoviny a MCT tuky. Dle ordinace se jejich množství přidává do jídla nebo pití. Jsou téměř bez chuti, a proto neovlivňují chuť jídla a pití. Mezi modulární dietetiku můžeme zařadit i instantní zahušťovadla (modifikovaný škrob), (Vytejčková, 2011).

20

Na našem trhu jsou dostupné 3 druhy mudulárních dietetik: Fantomalt je určen pro lidi s vysokými nároky na příjem energie. Fantomalt je doporučován pro výživu nemocných, kteří z různých příčin nemohou přijímat dostatečný objem potravy nebo nápojů. Protifar je určen pro lidi s vysokými nároky na příjem bílkovin. Je doporučován pro výživu nemocných, kteří z různých příčin nepřijímají v dostatečném množství bílkoviny z běžné stravy. Nutilis je instantní zahušťovadlo, které je určeno pro zvláštní výživu. (Dostupné ze serveru Nutricia Medical)

2.5.2 Sipping Je popíjení tekutých přípravků enterální výživy. Tyto přípravky jsou přidávány ke stravě pouze jako doplněk. Obsahují několik složek výživy. Proto je možné je rozdělit na přípravky obsahující vlákninu, bez vlákniny, bez tuku, s vyšším obsahem bílkovin, s větším obsahem energie a pro speciální využití. Jsou vyráběny se slanými nebo sladkými příchutěmi, dále také v džusové či jogurtové formě. Dávkování je doporučeno, na popíjení mezi jídly (Vytejčková, 2011).

2.6 Tekutiny a pitný režim Dodržování pitného režimu, je stejně důležité jako dodržování stravovacího režimu. Je obecně platné, že většina lidí pitný režim nedodržuje. Senioři, tím že mají snížený práh žízně, by se měli rozplánovat pití na celý den, hlavně mezi jídla. Mezi vhodné tekutiny řadíme ovocný čaj, nebo nesycenou vodu, ale můžeme sem také zařadit minerální vody s nízkým obsahem sodíku, ředěné ovocné šťávy. Mezi tekutiny, které bychom měli omezit, patří káva s obsahem kofeinu, silný čaj s obsahem theinu (působí močopudně, proto je nelze započítávat do denního příjmu tekutin). Dále 100 % džusy, sladké limonády, kolové nápoje a nápoje s obsahem alkoholu (Vytejčková, 2011). Denní dávka tekutin pro starého člověka je kolem 2 l tekutin. „Z ovoce a zeleniny pochází asi 18 % denního příjmu tekutin. Maso, vejce a luštěniny se podílejí 2 %, chléb, obiloviny asi 8 %, mléko, mléčné nápoje a jogurty10 % denního příjmu tekutin.“ (Pavlíčková, 2000, s. 10) 21

2.7 Základní složky výživy a jejich význam Složky výživy se většinou dělí na 2 velké skupiny a to makronutrienty a mikronutrienty. Mezi makronutrienty řadíme sacharidy, lipidy a proteiny nebo také veřejně více známé cukry, tuky a bílkoviny. Názvem mikronutrienty označujeme vitaminy, minerály a stopové prvky (Grofová, 2007, s. 70).

2.7.1 Sacharidy Sacharidy (cukry) tvoří hlavní zdroje energie. Jsou také často považovány za levné potraviny, protože náklady na jejich produkci jsou velice nízké. V dnešní době mají lidé málo financí, a proto mají sacharidy ve výživě větší zastoupení. Je známé, že ve smíšené stravě by podíl sacharidů měl být obsažen asi v 50–55 % celkové energetické hodnoty a to především ve formě polysacharidů. Z tohoto důvodu je důležité, aby podíl přijímaných škrobovin byl vyšší (hlízy brambor, rýže a semena obilí), a naopak podíl řepného cukru se snižoval. Škroboviny poskytují tělu další prospěšné komponenty a to vlákninu, vitaminy (např. skupiny B v obilí, vitamin C v bramborách) a některé minerální látky. Řepný cukr poskytuje pouze energetický obsah (Mourek, 2005, s. 77). „Složením dvou jednotek jednoduchých cukrů vznikne disacharid. Nejznámější disacharidy jsou sacharóza (řepný cukr), složená z jednotek glukózy a fruktózy, laktóza (mléčný cukr) a maltóza (sladový cukr, glukóza a izomaltóza).“(Zuzana Grofová, 2007, s. 71) 

Sacharóza je cukr složený z glukózy a fruktózy. Je základní složkou řepného a třtinového cukru a pro naši výživu je hlavním sladidlem. Glukóza, nebo také někdy česky nazývána jako hroznový cukr, je označována hlavním zdrojem energie nebílkovinné povahy pro CNS. Zdrojem glukózy v potravě je ovoce, med a složené cukry. Fruktóza, také česky nazývána jako ovocný cukr, je jednoduchý sacharid, který je stejně jako glukóza obsažen hlavně v ovoci a medu



Laktóza nebo také mléčný cukr je složena z glukózy a galaktózy. Jejím největším zdrojem je mléko.

22



Maltóza neboli sladový cukr je látka, která se uvolňuje ze škrobu při klíčení ječmene.

(Vokurka, Hugo, 2008) Vláknina je nestravitelnou částí potravin rostlinného původu, příjem těchto balastních látek ovlivňuje činnost střev a vstřebávání některých látek, napomáhá k odstranění zácpy a působí preventivně proti vzniku střevních divertiklů, hemeroidů ale také i rakovině tlustého střeva. Je součástí ovoce, zeleniny ale hlavně ovesných vloček a jiných cereálií (Keller, Meier, Bertoli, 1993, s. 31–32). Škrob je polysacharid, který se ukládá v zásobních orgánech rostlin a to převážně v semenech či hlízách brambor, kukuřice, pšenice, rýže ve formě škrobových zrnek. Zvláště bohaté na škrob jsou brambory, banány a obilniny (Vokurka, Hugo, 2008).

2.7.2 Lipidy Lipidy (tuky) jsou bohatým zdrojem i rezervy energie v našem organizmu. Pro organizmus jsou hůře stravitelné a resorbovatelné než sacharidy. 1g tuku poskytuje pro náš organizmus energii 9 kcal. Tvoří asi 25–30 % energetického krytí potřeb člověka. Lipidy jsou nutnou součástí našeho těla a to převážně membrán každé buňky. Jsou v podstatě jedinou energetickou rezervou v našem organizmu. Mezi hlavní funkce lipidů patří význam pro termoregulaci a také představují účinnou mechanickou ochranu např. mozku a nervového vlákna (myelinové pochvy), (Srov. U. Keller, R. Meier, S. Bertoli, 1992, s. 32 a Mourek, 2005, s. 78–79). Jako neutrální tuky označujeme triacylglyceroly, které jsou složeny z glycerolu a tří zbytků mastných kyselin. Mastné kyseliny neumí lidský organizmus syntetizovat, a proto se musí přijímat v potravě. Jedná se hlavně o esenciální mastné kyseliny a to kyselinu linolovou a kyselinu linoleovou. Obě kyseliny mají 18 uhlíků, ale liší se v počtu dvojných vazeb. Každá z nich dává základ dalšímu rozvíjení nenasycených mastných kyselin. Nenasycené mastné kyseliny jsou nezbytnou složkou našeho těla a tedy i výživy. Při jejich nedostatku dochází k poruchám vývoje a růstu, k poruchám činnosti nervové buňky, sítnice a dále můžou být postiženy i imunitní reakce. Vyšší obsah nenasycených mastných kyselin v potravě ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi. Za minimální dávku pokládáme u kyseliny linolové asi 1,5 g/24hod., u kyseliny

23

linolénové 0,3 g/24 hod. Vyšší obsah těchto kyselin se nachází v rostlinných tucích a v mořských rybách (Mourek, 2005).

2.7.3 Proteiny Proteiny (bílkoviny) by měly pokrývat energetickou spotřebu organizmu přibližně z 15–20 %. Bílkoviny rozlišujeme podle jejich původu na živočišné a rostlinné (luštěniny, sója, hrách, čočka, fazole). Bílkoviny jsou nutným stavebním materiálem pro rostoucí a trvale se regenerující organismus. Protože proteiny (resp. aminokyseliny) obsahují ve své molekule dusík, a tím se dá měřit množství vyloučeného dusíku (močí a stolicí) a srovnat se s množstvím přijatého potravou. Rovnovážný stav této bilance zaručuje za fyziologických podmínek u dospělého člověka 0,75 g proteinů /24 hod. na 1 kg hmotnosti těla. U lidí, kteří se zotavují z onemocnění, by přísun proteinů měl být vyšší a to 2,5 g/24 hod. na 1 kg hmotnosti těla (Mourek, 2005, s. 77–78). Při dlouhodobém nedostatku bílkovin ve stravě nastávají průkazné disproporce mezi potřebou organizmu (anabolické a proteosyntetické procesy, obnova krvinek) a jeho limitovanými možnostmi. Bílkoviny se skládají ze spektra aminokyselin, které lze rozdělit podle toho, zda si je organismus dokáže „vyrobit“ či nikoliv. Ty, které si organizmus nevytvoří, musí být přijímány v potravě, jedná se o tzv. esenciální aminokyseliny. Kompletnějším zdrojem těchto aminokyselin jsou především bílkoviny živočišného původu než bílkoviny původu rostlinného. Konzumace bílkovin a úplného spektra aminokyselin je základem zdravého vývoje organizmu, imunitního systému i vývoje nervového systému. Příjem proteinů může přinášet i určité problémy. Zbytečně vysokou konzumací bílkovin se zatěžuje metabolismus ledvin a jater a přináší nebezpečí vyššího přísunu cholesterolu a tuků (Mourek, 2005, s. 77–78).

2.7.4 Vitaminy Vitaminy jsou nezbytnou složkou lidské potravy, avšak nejsou zdrojem energie. Organismus tyto složky potřebuje v minimálním množství, ale neumí si je sám syntetizovat, proto musí být dodávány stravou. V metabolismu fungují jako koenzymy, nebo také katalyzátory chemických reakcí. Jejich vlastností je tedy zabezpečení správné funkce enzymu a umožnění nebo urychlení chemické reakce. Dalším účinkem vitaminů je antioxidační působení neboli tak zvaná likvidace volných kyslíkových radikálů, které

24

v organismu vznikají. Chybění vitaminu v potravě může vést k hypovitaminóze, při úplném nedostatku se může projevit avitaminóza. Nadbytek vitaminu přiváděného do organismu potravou, bývá většinou z těla vyloučen, ale za určitých podmínek může mít i toxické důsledky (Grofová, 2007, s. 78, Mourek, 2005, s. 80, Keller 1993, s. 34). Vitaminy se dělí dle rozpustnosti a to na vitaminy rozpustné v tucích nazývané lipofilní a rozpustné ve vodě nazývané hydrofilní (Grofová, 2007, s. 78).

Vitaminy lipofilní Do těchto vitaminů můžeme zařadit vitamin A (retinol), vitamin D (kalciferol), vitamin E (tokoferol) vitamin K (fylochinon). Vitamin A Nazývaný také jako retinol, vyskytuje se hlavně v živočišných potravinách. Účastní se na procesu vidění, působí na růst a odlišení epitelových buněk na sliznici, kůži a krvetvorných buněk. Nejrozšířenější výchozí látkou vitaminu A je Betakaroten, který má významné antioxidační účinky. Betakaroten je obsažen v některých druzích zeleniny (rajčata, mrkev). Za pomoci této látky je organismus schopen vyrobit vitamin A. Vitamin D Nazývaný také jako kalciferol, se vyskytuje v živočišných tucích, ale také i v některých rostlinných potravinách především obilninách. Je potřebný pro vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě a pro správnou tvorbu kostí. Pro jeho aktivizaci v organismu je zapotřebí

ozáření

ultrafialovým

světlem,

pokud

se

organismus

nevystavuje

dostatečnému ozařování je možnost i perorálního podávání. Vitamin E Nazývaný také jako tokoferol, je zahrnován do přírodních antioxidantů. Je rozšířen ve většině potravin (máslo, mléko, oleje, vejce). Z tohoto důvodu je jeho nedostatek zcela vzácný, pokud by ale k nedostatku došlo, projevil by se na postižení nervového systému. Jeho ochranný účinek působí v biologických membránách a je přítomný ve všech tkáních.

25

Vitamin K Nazývaný také jako fylochinon, je obsažen v rostlinných i živočišných zdrojích, ale je také vytvářen střevními bakteriemi. Vitamin K je nezbytný pro ovlivnění srážlivost krve, dále se účastní na syntéze plazmy a v kostech podporuje tvorbu osteokalcinu. (Grofová, 2007, s. 82–83; Vokurka, Hugo 2008) Další informace o těchto vitaminech jsou uvedeny v příloze Příloha C.

Vitaminy hydrofilní Do těchto vitaminů se řadí vitaminy komplexu B. A to B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B6 (pyridoxin) a B12 (cyanokobalamin). Dále sem patří vitamin C (kyselina askorbová), H (biotin), kyselina listová, kyselina nikotinová a kyselina patothenová. Zdroje těchto vitaminů v potravě jsou původu rostlinného i živočišného. Nacházejí se v mase, játrech, luštěninách, obilninách, kukuřici, vejcích, mléčných výrobcích, čerstvém ovoci a zelenině. Vitamin B1 Nazývaný také jako thiamin, je obsažen převážně v obilovinách, mléku, masu, zelenině, kvasnicích. Je velice důležitý pro metabolismus cukrů, činnost srdce a nervového systému. Vitamin B2 Nazývaný také jako riboflavin, jeho zdrojem jsou obiloviny. Účastní se jako koenzym pro buněčné dýchání, má úlohu v energetickém metabolismu a také v metabolismu bílkovin. Vitamin B6 Nazývaný také jako pyridoxin, působí jako koenzym v metabolismu aminokyselin, je velmi důležitý pro krvetvorbu, ovlivňuje nervové funkce a imunitní systém.

26

Vitamin B12 Nazývaný také jako cyanokobalamin je obsažen pouze v potravinách živočišného původu. Proto největší nedostatky tohoto vitaminu ve stravě mají vegetariáni a vegani. Při nedostatku tohoto vitaminu vzniká megaloblastická neboli perniciózní anemie. Vitamin C Nazývaný také jako kyselina askorbová. Je nejznámějším vitaminem. Lidské tělo nemá schopnost si tento vitamin syntetizovat. Proto je nutností dodávat tento vitamin tělu ve formě potravy a to především čerstvým ovocem a zeleninou. Mezi jeho hlavní účinky patří ochrana před nádorovým a kardiovaskulárním onemocněním. Dlouhodobým nedostatkem vitaminu C u dospělých vznikají kurděje s poruchami pojivových tkání a nehojením ran. Nadbytek tohoto vitaminu je podobně jako u ostatních hydrofilních vitaminů vyloučen močí. Vitamin H Nazývaný také jako biotin, který je obsažen v kvasnicích, vnitřnostech, žloutku a má účinky na celkový metabolizmus. Jeho hlavní funkcí je lipogeneze a glukoneogeneza. Hlavní známkou nedostatku, který vzniká velice vzácně a při konzumaci normální smíšené stravy se skoro neobjevuje, je dermatitida a ztráta vlasů. Jeho doporučená denní dávka je 10–200 µg. Kyselina listová - Bc Nebo také nazývaný jako folát, má hlavní funkci při metabolismu purinů a pyrimidinů, které jsou součástí DNA. Deficit kyseliny listové se objevuje poměrně často a vzniká jím megaloblastická anemie. Ve smíšené stravě je poměr kyseliny listové docela malý, ke ztrátám dochází při vaření potraviny nebo kontaktem potraviny se světlem. Kyselina nikotinová - B3 Nebo také nazývaná jako niacin, má hlavní funkci v dýchacím řetězci a u oxido redukčních reakcí. Nedostatek niacinu může způsobit nechutenství, slabost a průjem. V asijských krajinách se jeho naprostý nedostatek projevuje onemocněním, které se nazývá pelagra, v rozvinutých zemích se objevuje hlavně u alkoholiků, pacientů léčených pomocí antituberkotik a antiparkinsonik a u osob s chronickým onemocněním

27

zažívacího traktu. Vyskytuje se velmi vzácně. Jeho doporučená denní dávka je 10 – 200 µg/MJ. Nadbytečný příjem je nevhodný, protože kyselina nikotinová je toxická. Kyselina pantotenová - B5 Přívod této kyseliny do těla je pokryt smíšenou stravou. Hlavní funkcí je růst a regenerace tkání, obrana proti infekci, hojení a epitelizaci. (Grofová, 2007, s. 78- 80; Vokurka, Hugo 2008) Další informace o těchto vitaminech jsem uvedla v příloze Příloha D.

2.7.5 Minerální látky Minerály a stopové prvky nejsou stejně jako vitaminy zdrojem energie, ale přesto jsou naprosto nezbytnou součástí naší výživy. Mají významnou úlohu pro růst a metabolismus, podílejí se na výstavbě tkání, aktivují, regulují a také kontrolují metabolické pochody a účastní se na vedení nervových vzruchů. Minerální látky rozdělujeme podle množství potřebného pro člověka na makroelementy (elektrolyty), mikroelementy a stopové prvky. Potřeba makroelementů se uvádí řádově v gramových

množstvích,

mikroelementů

v miligramech

a

stopových

prvků

v mikrogramech. (U. Keller, R. Meier, S. Bertoli, 1992, s. 38) Makroelementy 

Vápník - Ca

Latinským názvem Calcium, jeho zdrojem v potravě jsou mléčné výrobky, obilniny, vaječný žloutek, listová zelenina, minerální vody, luštěniny, ořechy. 

Fosfor - P

Latinským názvem Phosphorus, jeho zdrojem v potravě jsou mléčné výrobky, maso, vaječný žloutek, obilniny, luštěniny, ořechy. 

Hořčík - Mg

Latinským názvem Magnesium, jeho zdrojem v potravě jsou mléčné výrobky, maso, mořské ryby, obilniny, luštěniny, ořechy.

28



Sodík - Na

Latinským názvem Natrium, jeho zdrojem v potravě jsou sůl (NaCl), mléčné výrobky, maso, vejce, mrkev, červená řepa, špenát, celer. 

Draslík - K

Latinským názvem Kalium, jeho zdroje v potravě je velmi rozšířen, je součástí většiny potravin. Větší množství je např. v meruňkách, v ovocných šťávách nebo kompotech. 

Chlor - Cl

Latinským názvem Chlorum, jeho zdrojem v potravě je sůl (NaCl). 

Síra - S

Latinským názvem Sulfur, jejím zdrojem v potravě jsou maso, vejce, mléčné výrobky, luštěniny, ořechy. (Keller, Meier, Bertoli, 1992) Vše důležité, co se týká těchto makroelementů (jejich fyziologické funkce, příznaky při nedostatku a hlavní příčiny jejich karence) uvádím v příloze, Příloha E, podle Keller, Meier, Bertoli, 1992. Mikroelementy a stopové prvky 

Železo - Fe

Latinským názvem Ferrum. Jeho zdrojem v potravě jsou játra, maso, vejce, obilniny, tmavě zelená zelenina, luštěniny, ořechy. 

Jod - I

Latinským názvem Iodum. Jeho zdrojem v potravě jsou jodovaná sůl, produkty moře, ovoce, zelenina (v závislosti obsahu jodu v půdě). 

Zinek - Zn

Latinským názvem Zincum. Zinek je velmi rozšířen, jeho zdrojem v potravě jsou produkty moře, játra, maso, mléčné výrobky, obilniny.

29



Měď - Cu

Latinským názvem Cuprum. Měď je velmi rozšířena a jejím zdrojem v potravě jsou játra, maso, mořské ryby, obilniny, luštěniny, avokádo. 

Mangan - Mn

Latinským názvem Manganum. Jeho zdrojem v potravě jsou obilky, celozrnné obilniny, sójové boby. 

Chrom - Cr

Latinským názvem Chromium. Jeho zdrojem v potravě jsou obilky, celozrnné obilniny, pivovarské kvasnice, živočišný žloutek. 

Kobalt - Co

Latinským názvem Cobaltum. Jeho zdrojem v potravě jsou zdroje vit. B12, a to játra, maso, mléčné výrobky, vejce. 

Selen - Se

Latinským názvem Selenium. Jeho zdrojem v potravě jsou produkty moře, libové maso, mléčné výrobky, luštěniny, celozrnné obilniny, zelenina (podle množství Se v půdě). 

Molybden - Mo

Latinským názvem Molybdeanum. Jeho zdrojem v potravě jsou luštěniny, celozrnné obilniny, mléko, vnitřnosti, listová zelenina. 

Fluor - F

Latinským názvem Fluorum. Jeho zdrojem v potravě jsou ryby, výrobky z ryb, pitná voda. ( Keller, Meier, Bertoli, 1992) Vše důležité, co se týká mikroelementů a stopových prvků (jejich fyziologické funkce, příznaky při nedostatku a hlavní příčiny jejich karence) uvádím v příloze, Příloha F, podle Keller, Meier, Bertoli, 1992.

30

Příloha G, kterou jsem přidala do příloh, uvádí přibližně doporučené denní dávky nejdůležitějších minerálů a stopových prvků v potravě dle Mourka 2005, Fyziologie s. 80. Hlavní minerály tvoří asi 0,7 % tělesné hmotnosti těla, stopové prvky tvoří jen 0,01 %. I přes tento nepatrný podíl na hmotnosti těla jsou však velmi důležité a jejich absence může představovat vážné ohrožení.

2.8 Hodnocení stavu výživy Patří mezi základní somatická vyšetření.

2.8.1 Antropometrická měření Hlavními parametry jsou tělesná hmotnost, výška, hmotnostní index, kožní řasa, obvod svalu ramene. Hmotnostní index ukazuje, zda je hmotnost přiměřená výšce, zda má člověk nadváhu. Výpočet pro BMI (body mass index): Hmotnost (kg) BMI = Výška (m) × Výška (m) (Trachtová, 2008) Hodnocení (Plevová, 2011): BMI (kg/m2) < 18,5 kg/m2

kachexie

18,6–24,9 kg/m2

norma

25–29,9 kg/m2

nadváha

30–34,9 kg/m2

obezita I. stupně

35 – 39,9 kg/m2

obezita II. stupně

> 40 kg/m2

obezita III. stupně

Normogram BMI, dle Topinkové, 1995, podle kterého lze určit zdravou hmotnost jsem uvedla do příloh, Příloha H.

31

2.8.2 Biochemické údaje Pomáhají určit subklinické poruchy výživy. Zahrnuje se do této skupiny vyšetření krevního séra, moče a zjišťování metabolitů (Trachtová, 2008).

2.8.3 Výživová anamnéza Obsahuje údaje o stravovacích návycích, o preferenci jídel, omezeních, o denním příjmu tekutin, přijmu vitaminů, minerálů. Zahrnuje problémy s výživou, nemoci a fyzickou aktivitu (Trachtová, 2008).

2.9 Gerontologie Gerón znamená v překladu z řečtiny starý člověk a slovo logos je nauka. Gerontologie je nauka o stárnutí a stáří. Zahrnuje vše, co se týká starého člověka ve zdraví i nemoci (Pacovský, 1981). Biologické stárnutí Změny organismu, které postihují tkáně a orgány, ale neprobíhají u každého jedince stejně, jsou udávány genetickými dispozicemi a životním stylem. Rozlišujeme 3 typy funkčních změn: 

Úbytek funkcí na úrovni molekulární, tkáňové, orgánové a systémové.



Vyčerpání buněčných rezerv, které se projevují při reakci na zátěžovou situaci.



Zpomalení většiny funkcí.

2.9.1 Změny v lidském organismu Pohybový systém Výška těla se snižuje, meziobratlové ploténky se oplošťují, vysychají, až atrofují, starý člověk se hrbí. Ubývá kostní hmoty, vzniká řídnutí kostí. Vazivo se stává méně pružné, chrupavky tuhnou hlavně v oblasti kloubů. Ubývá svalové hmoty a tím dochází k poklesu svalové síly. Výrazně se zpomaluje rychlost nervových vzruchů a tím dochází ke zhoršení řízení svalové práce. Senioři se pohybují pomaleji.

32

Kardiopulmonální systém Funkce plic se snižuje, starý člověk přijímá méně kyslíku z prostředí. Pohyby hrudního koše jsou menší, klesá vitální kapacita plic. Srdce přečerpává menší množství krve, tím se snižuje průtok krve ostatními důležitými orgány. Stěna cév je nepružná a tenčí, dochází ke kornatění cév. Trávicí systém Snižuje se množství trávicích šťáv a tím se potrava pomaleji rozkládá a vstřebává. Klesá pružnost a kapacita močového měchýře. Pohlavní orgány a vylučovací systém Objevuje se výrazný pokles pohlavní činnosti, u mužů se snižuje potence, u žen končí menstruační cyklus. Snižuje se elasticita uretry a močového měchýře. Klesá síla svalových svěračů, vzniká inkontinence. Kožní systém Kůže ztrácí pružnost a ztenčuje se, vzniká tvorba vrásek, vlasy šedivějí a řídnou. Kožní turgor je snížený, objevuje se zvýšená pigmentace, kožní barvivo se ukládá do částí kůže a způsobuje zhnědnutí neboli stařecké skvrny. Naopak pigmentace v některých částech těla chybí. Nervový systém Snižuje se počet neuronů. V 80 letech se jedná o 15 % snížení. Na obalech neuronů vznikají senilní plaky, které mohou způsobit demenci. Výrazné změny se projevují v hlubokém čití, poruchy chůze a rovnováhy. Přibývají poruchy spánku, především je narušena jeho délka a kvalita (spánková inverze, přes den spí, v noci se budí, špatně usínají a mají pocity mělkého spánku a nevyspání). Smyslové orgány Zhoršené vnímání signálů z okolí, nejen zhoršený zrak a sluch, ale i snížené chuťové čichové a hmatové schopnosti. Ubývá receptorů umožňujících vnímání polohy a pohybu těla, pocity síly, tlaku, tepla a chladu (Klevetová, 2008).

33

2.9.2 Rozdělení stáří Stáří je konečná etapa geneticky vyměřeného trvání života, dle expertů WHO (Světové zdravotnické organizace) je doporučena 15- ti letá periodizace stáří: 

Ranné stáří

60 – 74 let



Vlastní stáří

75 – 89 let



Dlouhověkost

90 a více let

V anglosaských zemích se ještě stále udržuje periodizace: 

Mladí stáří (young old)

65 – 74 let



Staří (old – old)

75 – 84 let



Velmi staří (very old)

85 a více let

Existuje též dělení do pouhých dvou období: 

Mladé stáří

60 – 75 let



Pokročilé stáří

75 a více let

(Hartl, 2000)

34

3 Praktická část Výzkum probíhal od prosince 2011 do dubna 2012.

3.1 Metodika výzkumné práce Pro sběr informací jsem využila kvantitativní výzkum formou dotazníků. Dotazník byl anonymní a obsahoval 20 otázek. Otázky, které jsem v dotazníku použila, jsou uzavřené a polootevřené. Otázky k dotazníku byly sestaveny dle mého vlastního uvážení a byly formulovány tak, aby navazovaly na stanovené cíle a hypotézy. Dotazník je uveden v příloze, Příloha I. Před zahájením samotné analýzy výsledků bylo nutné shromáždit data, jejichž výsledky jsem následně zpracovala do tabulek a grafů. U výsledků v tabulkách i grafech je uvedena četnost odpovědí v číslech a procentuální hodnocení pomocí procent.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Mými respondenty byli muži i ženy starší věku 60 let. Respondenty jsem aktivně vyhledávala, a s většinou z nich dotazníky vyplňovala. Dotazníky jsem respondentům distribuovala ve veřejných jídelnách v okolí Jihlavy, dále jsem navštívila obvodní lékařku obce Krouna a okolí paní MUDr. Mejzlíkovou, u které jsem v ordinaci dotazníky pro respondenty zanechala a po vyplnění vyzvedla. V neposlední řadě jsem dotazníky rozdávala v širokém okolí obce Krouny a města Jihlavy. Výzkumné prostředí, ve kterém jsem vyhledávala respondenty, bylo hlavně v oblasti kraje Vysočina a v oblasti Pardubického kraje. Rozdala jsem celkem 105 dotazníků, z nichž 5 dotazníků jsem musela vyřadit, díky neúplným, či nevyplněným odpovědím respondentů, viz. Tabulka č. 1.

35

Tabulka 1: Návratnost dotazníků (zdroj: vlastní výpočty)

Dotazníky

Počet

Procentuální vyhodnocení

Vráceno

100

90 %

Nevráceno

5

5%

Vráceno neúplně/ špatně vyplněno

5

5%

Rozdáno

110

100 %

3.2.1 Srovnání respondentů dle pohlaví a věku Vaše pohlaví? Tabulka 2: Pohlaví respondentů (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


ŽENA

50

50 %

MUŽ

50

50 %

100

100 %

CELKEM Váš věk?

Tabulka 3: Věkové rozmezí respondentů (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


Muži

Ženy

60–74

39

39 %

21 %

18 %

75–89

43

43 %

18 %

25 %

90 a více

18

18 %

11 %

7%

CELKEM

100

100 %

50 %

50 %

36

Obrázek 1: Vaše pohlaví a Váš věk? (zdroj: vlastní výpočty)

Respondenti byli ve věkovém rozmezí 60 až 90 a více let. Pro přehlednější vyhodnocení jsem respondenty rozdělila dle WHO do tří věkových kategorií. Kde ve věku 60 až 74 bylo zastoupeno 21 % mužů a 18 % žen. Ve věkové kategorii 75 až 89 let bylo zastoupeno 18 % mužů a 25 % žen. A v poslední věkové kategorii 90 a více let bylo zastoupeno 11 % mužů a 7 % žen.

37

3.4 Vlastní výsledky výzkumu Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 1: Máte nějaké dietní omezení? Tabulka 4: Máte nějaké dietní omezení? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


Bez dietního omezení

63

63 %

Diabetická dieta

30

30 %

Žlučníková dieta

3

3%

Redukční dieta

2

2%

Celiakie

2

2%

CELKEM

100

100 %

Obrázek 2: Máte nějaké dietní omezení? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda mají respondenti nějaké dietní omezení, 63 % respondentů odpovědělo, že nemá naordinovanou dietu. 30 % respondentů má naordinovanou diabetickou dietu, 3 % respondentů má naordinovanou dietu žlučníkovou, tedy s přísným omezením tuků. Po 2 % mají respondenti naordinovány dietu redukční a bezlepkovou.

38

Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 2: Dáváte přednost stravě připravené v domácím prostředí (Vámi, nebo příbuznými)? Tabulka 5: Dáváte přednost stravě připravené v domácím prostředí? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


Ano

65

65 %

Ne

4

4%

Možnost dovozu

30

30 %

Restaurace

1

1%

CELKEM

100

100 %

Obrázek 3: Dáváte přednost stravě připravené v domácím prostředí? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda respondenti dávají přednost stravě připravené v domácím prostředí, 65 % seniorů v domácím prostředí odpovědělo, že přednost dávají. 30 % respondentů mi odpovědělo, že preferuje možnost dovozu z vývařoven. 4 % respondentů odpovědělo, že přednost stravě připravené v domácím prostředí nedává. A 1 % mých respondentů se stravuje nejraději v restauracích.

39

Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 3: Začínáte ráno snídaní? Tabulka 6: Začínáte ráno snídaní? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


Ano, vždy

64

64 %

Ne, nikdy

25

25 %

Občas

11

11 %

CELKEM

100

100 %

Obrázek 4: Začínáte ráno snídaní? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda respondenti začínají svůj den snídaní, 64 % odpovědělo, že vždy snídá. 25 % respondentů odpovědělo, že nikdy a 11 % respondentů v domácím prostředí odpovědělo, že občas začíná snídaní.

40

Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 4: Jíte ještě po večeři, před spaním? Tabulka 7: Jíte ještě po večeři, před spaním? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


Ano, vždy

17

17 %

Většinou ano

27

27 %

Ne, nikdy, večeře mi stačí

37

37 %

12

12 %

7

7%

100

100 %

Jsem diabetik, proto musím mít 2. večeři Jsem diabetik, ale 2. večeře nemívám CELKEM

Obrázek 5: Jíte ještě po večeři, před spaním? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku zda respondenti jedí ještě po večeři před spaním, odpovědělo 37 % respondentů, že po večeři nikdy nejí. 27 % respondentů v domácím prostředí mi odpovědělo, že většinou před spaním jí. 17% respondentů odpovědělo, že jedí vždy po večeři před spaním. 12 % respondentů mi odpovědělo, že jsou diabetici, a proto musí mít druhou večeři. A 7 % respondentů odpovědělo, že jsou diabetici, ale druhou večeři nemívají.

41

Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 5: Jaké množství tekutin denně vypijete? (Polévka se také do tekutin započítává, přibližně 250 ml, prosím nezapočítávejte kávu.) Tabulka 8: Jaké množství tekutin denně vypijete? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


MUŽI

ŽENY

Méně než 0,5 l za den

10

10 %

5%

5%

1 l za den

19

19 %

9%

10 %

1,5 l za den

37

37 %

17 %

20 %

2 l za den

24

24 %

14 %

10 %

Více jak 2 l za den

10

10 %

5%

5%

CELKEM

100

100 %

50 %

50 %

Obrázek 6: Jaké množství tekutin denně vypijete? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku jaké množství tekutin denně vypijete, 10 % seniorů odpovědělo, že vypije více než 2 litry tekutin za den. 2 litry tekutin za den vypije 24 % respondentů, kde muži jsou se 14 % na tom lépe než ženy, které měly zastoupení v 10 % všech respondentů. 37 % respondentů odpovědělo, že vypijí za den 1,5 l tekutin, z toho lépe na tom jsou ženy, které jsou zastoupeny ve 20 % a muži mají o něco málo horší zastoupení, a to v 17 %. 1 litr tekutin za den vypije 19 % seniorů, z toho 9 % muži a 10 % ženy. Méně než 0,5 l tekutin za den vypije 10 % respondentů. 42

Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 6: Jaký druh tekutin nejčastěji pijete? (Možno označit více odpovědí.) Tabulka 9: Jaký druh tekutin nejčastěji pijete? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí

Obyčejnou vodu

33

Čaj

59

Minerální vody

45

Ovocné džusy

11

Bílá káva

16

Mléko

13

Pivo

25

Jiné: Víno

2

Šťáva

1

Cola

1

Obrázek 7: Jaký druh tekutin nejčastěji pijete? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku jaký druh tekutin nejčastěji pijete, byl u všech dotazovaných respondentů nejvíce zastoupen čaj, dále minerální vody, obyčejná voda, 25 bodů získalo pivo a to 43

nejen od mužů, ale i žen. Mezi další druhy tekutin, které se umístily pod 20 bodů, v sestupném pořadí patří: bílá káva, mléko, ovocné džusy, víno, šťáva, Cola. Na tuto otázku mohli respondenti odpovídat více možnými odpověďmi, proto jsem ji procentuálně nehodnotila. Cílem této dotazníkové otázky bylo zjistit, jaké tekutiny senioři v domácím prostředí preferují. Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 7: Kolik šálků kávy za den vypijete? Tabulka 10: Kolik šálků kávy za den vypijete? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


MUŽI

ŽENY

1 šálek

29

29 %

10 %

19 %

2 šálky

25

25 %

14 %

11 %

3 a více

22

22 %

13 %

9%

Příležitostně

7

7%

6%

1%

Nepiji

17

17 %

7%

10 %

CELKEM

100

100 %

50 %

50 %

Obrázek 8: Kolik šálků kávy za den vypijete? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku kolik šálků kávy za den vypijete, 17 % respondentů odpovědělo, že kávu vůbec nepije, 7 % respondentů odpovědělo, že kávu pije příležitostně. Jeden šálek kávy

44

za den vypije 19 % žen a 10 % mužů. Dva šálky kávy vypije za den 14 % mužů a 11 % žen. Tři a více šálků kávy za den vypije 13 % mužů a 9 % žen. Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 8: Užíváte nějaké doplňky stravy? Tabulka 11: Užíváte nějaké doplňky stravy? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


Ano, pravidelně v podobě nutridrinků Ano, pravidelně v podobě tablet nebo injekcí Ano, pravidelně v podobě rostlin a bylin

6

6%

11

11 %

10

10 %

Ano, ale nepravidelně

19

19 %

Ne, neužívám

54

54 %

CELKEM

100

100 %

Obrázek 9: Užíváte nějaké doplňky stravy? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku užíváte nějaké doplňky stravy, 54 % respondentů odpovědělo, že doplňky stravy neužívá. 19 % respondentů odpovědělo, že doplňky stravy užívá, ale nepravidelně. Doplňky stravy v podobě tablet a injekcí pravidelně užívá 11 % seniorů. Na rostliny a byliny se obrací 10 % seniorů. Nejmenší množství respondentů, a to 6 %, užívá nutridrinky.

45

Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 9: Jíte alespoň jedenkrát denně teplé jídlo? Tabulka 12: Jíte alespoň jedenkrát denně teplé jídlo? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


Ano

83

83 %

Ne

9

9%

Občas

8

8%

CELKEM

100

100 %

Obrázek 10: Jíte alespoň jedenkrát denně teplé jídlo? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku jíte alespoň jednou denně teplé jídlo, 83 % respondentů odpovědělo, že jedí jedenkrát denně teplé jídlo. 9 % seniorů nejí jedenkrát denně teplé jídlo. 8 % respondentů odpovědělo, že občas teplé jídlo jí.

46

Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 10: Kolikrát denně jíte? Tabulka 13: Kolikrát denně jíte? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


MUŽI

ŽENY

Častěji než 6x za den

3

3%

3%

0%

6x za den

10

10 %

5%

5%

5x za den

27

27 %

11 %

16 %

4x za den

23

23 %

10 %

13 %

3x za den

32

32 %

18 %

14 %

Méně jak 3x denně

5

5%

3%

2%

CELKEM

100

100 %

50 %

50 %

Obrázek 11: Kolikrát denně jíte? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku kolikrát denně jíte, odpovědělo 3 % mužů a 0 % žen, že jedí častěji než 6x za den. 6x za den jí 10 % respondentů, a to 5 % žen a 5 % mužů. 5x za den jí 16 % žen a 11 % mužů. 4x za den jí 13 % žen a 10 % mužů. 3x za den jí 18 % mužů a 14 % žen. Méně jak 3x denně jedí 5 % respondentů, z toho 3 % mužů a 2 % žen.

47

Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 11: Jakému pečivu dáváte přednost? Tabulka 14: Jakému pečivu dáváte přednost? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí

Chléb tmavý

24

Chléb světlý

59

Celozrnné pečivo

18

Světlé pečivo

20

Sladké pečivo

3

DIA pečivo

8

JINÉ: Bezlepkové pečivo

2

Obrázek 12: Jakému pečivu dáváte přednost? (zdroj: vlastní výpočty)

Na tuto otázku mohli respondenti odpovídat více možnými odpověďmi, proto jsem ji procentuálně nehodnotila. Cílem této dotazníkové otázky bylo zjistit, jakému pečivu senioři v domácím prostředí dávají přednost. Na otázku jakému pečivu dáváte přednost, byl u všech dotazovaných respondentů nejvíce zastoupen světlý chléb, a to v 59 bodů, dále tmavý chléb ve 24 bodů, světlé pečivo 20 bodů. Mezi další druhy oblíbeného

48

pečiva, které se umístily pod 20 bodů, v sestupném pořadí patří: celozrnné pečivo, DIA pečivo, sladké pečivo, bezlepkové pečivo. Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 12: Jak často zahrnujete do jídelníčku maso a masné výrobky? Tabulka 15: Jak často zahrnujete do jídelníčku maso a masné výrobky? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


Každý den

12

12 %

5–6x týdně

18

18 %

3–4x týdně

55

55 %

Méně jak 2x týdně

14

14 %

Jiné: Nejím

1

1%

CELKEM

100

100 %

Obrázek 13: Jak často zahrnujete do jídelníčku maso a masné výrobky? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku jak často zahrnujete do jídelníčku maso a masné výrobky, odpovědělo 12 % respondentů, že maso a masné výrobky jedí každý den, 18 % respondentů 5–6x týdně. 55 % respondentů zahrnuje maso a masné výrobky 3–4x týdně do jídelníčku. Méně jak 2x týdně jí maso a masné výrobky 14 % seniorů a nejí 1 %.

49

Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 13: Jak často zahrnujete do jídelníčku ovoce a zeleninu? Tabulka 16: Jak často zahrnujete do jídelníčku ovoce a zeleninu? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


Každý den

37

37 %

5–6x týdně

11

11 %

3–4x týdně

22

22 %


29

29 %

Jiné: Nejím

1

1%

CELKEM

100

100 %

Obrázek 14: Jak často zahrnujete do jídelníčku ovoce a zeleninu? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku jak často zahrnujete do jídelníčku ovoce a zeleninu, odpovědělo 37 % respondentů, že ovoce a zeleninu jedí každý den, 11 % respondentů 5–6x týdně. 22 % respondentů zahrnuje ovoce a zeleninu 3–4x týdně do jídelníčku. Méně jak 2x týdně jí ovoce a zeleninu 29 % seniorů a nejí 1 %.

50

Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 14: Jak často zahrnujete do jídelníčku mléčné výrobky? Tabulka 17: Jak často zahrnujete do jídelníčku mléčné výrobky? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


Každý den

25

25 %

5–6x týdně

11

11 %

3–4x týdně

36

36 %


24

24 %

Nejím

4

4%

CELKEM

100

100 %

Obrázek 15: Jak často zahrnujete do jídelníčku mléčné výrobky? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku jak často zahrnujete do jídelníčku mléčné výrobky, odpovědělo 25 % respondentů, že mléčné výrobky jedí každý den, 11 % respondentů 5–6x týdně. 36 % respondentů zahrnuje mléčné výrobky 3–4x týdně do jídelníčku. Méně jak 2x týdně jí mléčné výrobky 24 % seniorů. Mléčné výrobky nejí 4 % respondentů.

51

Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 15: Jaký druh tuků nejčastěji používáte? Tabulka 18: Jaký druh tuků nejčastěji používáte? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


Muži = 1

Ženy = 2

Rostlinné

51

51 %

24 %

27 %

Živočišné

49

49 %

26 %

23 %

Neužívám

0

0%

0%

0%

CELKEM

100

100 %

50 %

50 %

Obrázek 16: Jaký druh tuků nejčastěji používáte? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, jaký druh tuků nejčastěji užíváte, mi po vyhodnocení vyšlo, že ženy raději užívají tuky rostlinné, a to ve 27 % a muži naopak tuky živočišné ve 26 %. Pokud bych měla tyto výsledky brát bez ohledu na pohlaví, tak rozdíl mezi užívání tuků živočišných a rostlinných je velice vyrovnaný.

52

Vyhodnocení dotazníkové podotázky první části otázky číslo 16: Kolikrát týdně jíte sladkosti? Tabulka 19: Kolikrát týdně jíte sladkosti? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


1x Týdně

10

10 %

2x Týdně

17

17 %

3x Týdně

15

15 %

4x Týdně

6

6%

5x Týdně

20

20 %

6x Týdně

4

4%

7x Týdně

8

8%

Nejím

20

20 %

CELKEM

100

100 %

Obrázek 17: Kolikrát týdně jíte sladkosti? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku kolikrát týdně jíte sladkosti, odpovědělo 10 % respondentů, že sladkosti jedí 1x týdně, 17 % respondentů 2x týdně. 15 % respondentů 3x týdně, 6 % respondentů 4x týdně, 20 % respondentů 5x týdně, 4 % respondentů 6x týdně, 8 % respondentů 7x týdně, 20 % respondentů nejí sladkosti. 53

Vyhodnocení dotazníkové podotázky druhé části otázky číslo 16: Kolikrát týdně jíte slané pochutiny? Tabulka 20: Kolikrát týdně jíte slané pochutiny? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


1x Týdně

9

9%

2x Týdně

10

10 %

3x Týdně

15

15 %

4x Týdně

5

5%

5x Týdně

12

12 %

6x Týdně

3

3%

7x Týdně

5

5%

Nejím

41

41 %

CELKEM

100

100 %

Obrázek 18: Kolikrát týdně jíte slané pochutiny? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku kolikrát týdně jíte slané pochutiny, odpovědělo 9 % respondentů, že slané pochutiny jedí 1x týdně, 10 % respondentů 2x týdně. 15 % respondentů 3x týdně, 5 % respondentů 4x týdně, 12 % respondentů 5x týdně, 3 % respondentů 6x týdně, 5 % respondentů 7x týdně, 41 % respondentů nejí slané pochutiny. 54

Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 17: Zajímáte se o informace týkající se zdravé stravy a zlepšení Vašich stravovacích návyků? Tabulka 21: Zajímáte se o informace týkající se zdravé stravy a zlepšení Vašich stravovacích návyků? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


Muži

Ženy

Ano

51

51%

22 %

29 %

Ne

43

43%

25 %

18 %

Nevím

6

6%

3%

3%

CELKEM

100

100%

50 %

50 %

Obrázek 19: Zajímáte se o informace týkající se zdravé stravy a zlepšení Vašich stravovacích návyků?

(zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda seniory zajímají informace týkající se zdravé stravy a zlepšení stravovacích návyků, odpovědělo 51 % respondentů „Ano“, z toho 22 % mužů a 29 % žen. Odpověď „Ne“ využilo 43 % respondentů, z toho 25 % mužů a 18 % žen. Možností „Nevím“ odpovědělo 6 % seniorů, z toho 3 % mužů a 3 % žen.

55

Vyhodnocení dotazníkové podotázky otázky číslo 17: Pokud Ano, jakou formou byste chtěl/a být informován/a? Tabulka 22: Pokud Ano, jakou formou byste chtěl/a být informován/a? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí

Rozhovor s nutriční terapeutkou

11

Rozhovor s Vaším obvodním lékařem

18

Letákem nebo brožurou

17

Knihou

5

Reklamní upoutávkou

8

Jiná možnost

1

Obrázek 20: Pokud Ano, jakou formou byste chtěl/a být informován/a? (zdroj: vlastní výpočty)

Otázka zněla, jakou formou byste chtěl být informován/a, byl u všech dotazovaných respondentů, kteří odpověděli, že mají zájem o informace týkající se zdravé stravy a zlepšení stravovacích návyků. Nejvíce zastoupen byl u respondentů rozhovor s obvodním lékařem, dále informace pomocí letáku či brožury, 11 bodů získal rozhovor s nutriční terapeutkou. Mezi další možnosti informací, které se umístily pod 10 bodů, si senioři vybrali v sestupném pořadí: Reklamní upoutávku, knihu a jinou možnost, která byla na doplnění, ale respondent tuto možnost nevyplnil. Na tuto otázku mohli respondenti odpovídat více možnými odpověďmi, proto jsem ji procentuálně 56

nehodnotila. Cílem této dotazníkové otázky bylo zjistit, jakému edukátorovi, nebo edukačnímu materiálu, senioři v domácím prostředí dávají přednost. Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 18: Myslíte si, že byste měl/a změnit Váš jídelníček? Tabulka 23: Myslíte si, že byste měl/a změnit Váš jídelníček? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí


Muži

Ženy

Ano

25

25 %

16 %

9%

Ne

62

62 %

29 %

33 %

Nevím

13

13 %

5%

8%

CELKEM

100

100 %

50 %

50 %

Obrázek 21: Myslíte si, že byste měl/a změnit Váš jídelníček? (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda si senioři myslí, že by měli změnit svůj jídelníček, odpovědělo 25 % respondentů „Ano“, z toho 16 % mužů a 9 % žen. Odpověď „Ne“ využilo 62 % respondentů, z toho 29 % mužů a 33 % žen. Možností „Nevím“ odpovědělo 13 % seniorů, z toho 5 % mužů a 8 % žen.

57

Vyhodnocení dotazníkové podotázky otázky číslo 18: Pokud Ano, uveďte čeho, by se podle Vás, změna ve Vašem jídelníčku měla týkat? Tabulka 24: Pokud Ano, uveďte čeho, by se podle Vás, změna ve Vašem jídelníčku měla týkat? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí

Zařazení teplého jídla do jídelníčku

1

Omezení vaření instantních pokrmů

3

Omezení ostrého a kořeněného jídla

7

Zařazení většího množství ovoce a zeleniny do jídelníčku

14

Změnit konzistenci stravy

1

Jíst pravidelně

9

Dodržování dostatečného pitného režimu

11

Jiná možnost

0

Obrázek 22: Pokud Ano, uveďte čeho, by se podle Vás, změna ve Vašem jídelníčku měla týkat? (zdroj: vlastní výpočty)

Na tuto otázku, odpovídali pouze respondenti, kteří v otázce číslo 18 odpověděli Ano. Největší zastoupení v odpovědích mělo zařazení většího množství ovoce a zeleniny do jídelníčku, dále dodržování dostatečného pitného režimu. Mezi další možnosti, které se umístily pod 10 bodů, si senioři vybrali v sestupném pořadí: Jíst pravidelně, omezení 58

ostrého a kořeněného jídla, omezení vaření instantních pokrmů, zařazení teplého jídla do jídelníčku a změnit konzistenci stravy. Na tuto otázku mohli respondenti odpovídat více možnými odpověďmi, proto jsem ji procentuálně nehodnotila. Cílem této dotazníkové otázky bylo zjistit, jakým způsobem by chtěl senior v domácím prostředí změnit svůj jídelníček. Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 19: Co Vás nejvíce ovlivňuje při výběru potravin? Tabulka 25: Co Vás nejvíce ovlivňuje při výběru potravin? (zdroj: vlastní výpočty)

Možná odpověď

Počet odpovědí

Cena

38

Dostupnost

40

Kvalita

26

Slevové letáky a reklamy

22

Jiné (chuť, zvyk, dieta)

1

Obrázek 23: Co Vás nejvíce ovlivňuje při výběru potravin? (zdroj: vlastní výpočty)

V otázce která zněla: Co Vás nejvíce ovlivňuje při výběru potravin? Největší zastoupení má dostupnost potravin (lze koupit v nejbližším obchodě), a to 40- ti body, 38 bodů získala cena, která v dnešní době ovlivňuje nás všechny. Dalším důležitým aspektem je dle seniorů v domácím prostředí kvalita. Dále jsou senioři ovlivněni slevovými letáky. 59

Byla zde i možnost pro doplnění jiných aspektů, a z této možnosti vyplynul poslední aspekt, tedy chuť, zvyk či dieta. Na tuto otázku mohli respondenti odpovídat více možnými odpověďmi, proto jsem ji procentuálně nehodnotila. Cílem této dotazníkové otázky bylo zjistit, čím je senior ovlivňován při výběru potravin. Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 20: Uveďte prosím Vaší tělesnou hmotnost (kg) a výšku (m): Tabulka 26: Průměrné BMI respondent. (zdroj: vlastní výpočty)

BMI

DOHROMADY

MUŽI

ŽENY

PRŮMĚR

25,6

26,1

24,9

Tabulka 27: Zhodnocení stavu BMI respondent. (zdroj: vlastní výpočty)

BMI ROZMEZÍ

KLASIFIKOVÁNO

ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

< 18,5 kg/m2

kachexie

8

8%

18,6 – 24,9 kg/m2

norma

29

29 %

25 – 29,9 kg/m2

nadváha

50

50 %

30 – 34,9 kg/m2

obezita I. stupně

8

8%

35 – 39,9 kg/m2

obezita II. stupně

4

4%

> 40 kg/m2

obezita III. stupně

1

1%

Obrázek 24: Zhodnocení BMI (zdroj: vlastní výpočty)

60

V této otázce jsem zhodnotila dle výšky a váhy stav BMI mých respondentů. Ve výsledku mi vyšlo, že 50 % seniorů v domácím prostředí dle klasifikace BMI trpí nadváhou. Ale v 29 % jsou senioři umístěni v normě. Obezitou I. stupně dle klasifikace BMI trpí 8 %. Obezitou II. stupně trpí 4 %. A obezitou III. stupně trpí 1 % seniorů v domácím prostředí. Kachexií, nebo také podváhou trpí 8 % respondentů. Průměrný tělesný status mužů je 26,1, což je dle klasifikace BMI stav nadváhy. Průměrný tělesný status žen je 24,9, což dle klasifikace BMI je hraniční stav normy.

3.4.1 Vyhodnocení: Jaké jsou návyky seniorů s dietním omezením? Do této tabulky jsem vybrala pouze seniory, kteří mi do dotazníkového šetření vyplnili, že mají naordinovanou dietu. Sjednotila jsem pouze nejdůležitější otázky z dotazníku. Podle kritérií těchto diet, které jsem přiložila pro přehlednost do příloh – Příloha I, jsem stanovila u každého člověka a u každé otázky možnost dobrého či špatného návyku. U každé diety jsem určila počet lidí jako 100 %. Tabulka 28: Návyky seniorů s dietním omezením. (zdroj: vlastní výpočty)

Návyky u Diabetické diety = 30 (v %)

Návyky u Žlučníkové diety = 3 (v %)

Návyky u Redukční diety = 2 (v %)

Otázka č.:

dobré

špatné

dobré

špatné

dobré

špatné

dobré

špatné

Otázka č. 2

86,70

13,30

66,70

33,30

100,00

0,00

50,00

50,00

Otázka č. 3

33,30

66,70

100,00

0,00

0,00

100,00

50,00

50,00

Otázka č. 4

36,70

63,30

33,30

66,70

0,00

100,00

0,00

100,00

Otázka č. 5

50,00

50,00

33,30

66,70

50,00

50,00

0,00

100,00

Otázka č. 9

66,70

33,30

100,00

0,00

100,00

0,00

50,00

50,00

Otázka č. 10

26,70

73,30

100,00

0,00

50,00

50,00

50,00

50,00

Otázka č. 11

56,60

43,40

100,00

0,00

0,00

100,00

100,00

0,00

Otázka č. 15

53,40

46,60

0,00

100,00

0,00

100,00

50,00

50,00

46,60

53,40

0,00

100,00

0,00

100,00

50,00

50,00

43,40

56,60

0,00

100,00

50,00

50,00

100,00

0,00

50,01

49,99

53,33

46,67

35,00

65,00

50,00

50,00

Otázka č. 16, 1. část Otázka č. 16, 2. část Průměr

Návyky u Celiakie = 2 (v %)

61

Tabulka 29: Vyhodnocený průměr dobrých a špatných návyků (zdroj: vlastní výpočty)

Průměr dobrých návyků

47,09 %

Průměr špatných návyků

52,92 %

Pomocí aritmetického průměru mi z této tabulky vyšel výsledek, že seniorů, kteří dodržují naordinovanou dietu vhodnými stravovacími návyky je 47,09 %. A seniorů, kteří nedodržují naordinovanou dietu je 52,92 %.

3.4.2 Vyhodnocení: Zajímají se respondenti o informace týkající se zdravé stravy a stravovacích návyků? V této tabulce jsem sjednotila všechny respondenty a k nim nejdůležitější otázky z dotazníku, abych mohla určit, zda senioři mají zájem o informace týkající se zdravé stravy a stravovacích návyků. Podle odpovědí respondentů, jsem stanovila, zda senioři mají správný, či nesprávný názor na obdržení informací týkajících se zdravé stravy a stravovacích návyků. V podotázce č. 17 a 18 měl respondent na výběr z více možných odpovědí, proto jsem přiřadila procenta stejná, jako u jejich otázek. U otázky č. 19 jsem procenty určila ty respondenty, které dle mého názoru jsou při výběru potravin ovlivněni správně, a to kvalitou, dietou a dostupností. Respondenty, co nejsou ovlivněni dobře, jsem vybrala ty, kteří odpověděli, že jsou ovlivněni cenou či slevovými letáky. Tabulka 30: Zhodnocení názoru respondentů, zda se zajímají o informace týkající se zdravé stravy a stravovacích návyků. (zdroj: vlastní výpočty)

Otázka č.:

Procentuální zhodnocení správného názoru

Procentuální zhodnocení nesprávného názoru

Otázka č. 17

51 %

49 %

Podotázka k otázce č. 17

51 %

49 %

Otázka č. 18

25 %

75 %

Podotázka k otázce č. 18

25 %

75 %

Otázka č. 19

53 %

47 %

Průměr

41 %

59 % 62

Pomocí aritmetického průměru mi z této tabulky vyšel výsledek, že seniorů, kteří se zajímají o informace týkající se zdravé stravy a stravovacích návyků je 41 %. A seniorů, kteří se o tyto informace nezajímají, je 59 %.

3.4.3 Vyhodnocení: Dodržují respondenti zásady správné výživy, stravují se kvalitní a hodnotnou potravou? Do této tabulky jsem zahrnula všechny seniory z dotazníkového šetření. Sjednotila jsem otázky z dotazníku, které jsem si pro stanovení výsledné hypotézy určila. Podle kritérií zdravé stravy a vhodných stravovacích návyků, jsem stanovila u každého člověka a u každé otázky možnost dobrých či špatných zásad zdravé stravy.

Tabulka 31: Zhodnocení respondentů, zda dodržují zásady zdravé výživy, zda se stravují kvalitní a hodnotnou potravou. (zdroj: vlastní výpočty)

Otázka č.:

Dobré zásady zdravé výživy

Špatné zásady zdravé výživy

Otázka č. 2

95 %

5%

Otázka č. 3

64 %

36 %

Otázka č. 4

49 %

51 %

Otázka č. 5

71 %

29 %

Otázka č. 6

86 %

14 %

Otázka č. 7

64 %

36 %

Otázka č. 8

27 %

73 %

Otázka č. 9

83 %

17 %

Otázka č. 10

40 %

60 %

Otázka č. 11

39 %

61 %

Otázka č. 12

30 %

70 %

Otázka č. 13

48 %

52 %

Otázka č. 14

36 %

64 %

Otázka č. 15

51 %

49 % 63

Otázka č. 16, 1

47 %

53 %

Otázka č. 16, 2

60 %

40 %

Průměr

56 %

44 %

Pomocí zhodnocení těchto otázek mi vyšel výsledek, že 56 % respondentů dodržuje zásady správné výživy a stravuje se kvalitní hodnotnou potravou, a na druhé straně je 44 % respondentů, kteří nedodržují zásady správné výživy a nestravují se kvalitní hodnotnou potravou.

64

4 Diskuze Výzkumný vzorek pro tento výzkum tvořilo 100 žen a mužů (seniorů), kteří bydlí v domácím prostředí a splňují podmínky, že jsou starší 60 let. Nejpočetnější skupinu tvořily ženy, které byly ve věkovém rozmezí 75 – 89 let. Nejméně početnou skupinu tvořily také ženy, a to ty, které byly starší 90 let.

4.1 Vyhodnocení hypotéz 1 Hypotéza: Předpokládám, že méně než 50 % seniorů v domácím prostředí, dodržuje naordinovanou dietu, vhodným denním stravovacím a pitným režimem. Tato hypotéza se mi potvrdila částečně. Pro stanovení jejího výsledku jsem zahrnula pouze seniory, kteří do dotazníkového šetření vyplnili, že mají naordinovanou dietu. Tyto respondenty jsem sjednotila dle diety, a podle jejich odpovědí v dotazníkových otázkách. Do této hypotézy jsem zahrnula otázky č. 2, 3, 4, 5, 9, 10, 11, 15 a 16. Odpovědi jsem rozlišila podle kritérií zdravé výživy, které uvádím v teoretické části, na dobré, či špatné stravovací návyky a procentuálně zhodnotila v tabulce č. 28. Výsledkem bylo, že seniorů, kteří dodržují naordinovanou dietu vhodným denním stravovacím a pitným režimem je 47,09 %. A seniorů, co nedodržují naordinovanou dietu je 52,92 %. Toto výsledné procentuální zhodnocení jsem vypočítala pomocí aritmetického průměru ze všech hodnot ve stanovených otázkách. 2 Hypotéza: Předpokládám, že více než 70 % respondentů se nezajímá o informace týkající se zdravé stravy a neřídí se jimi při výběru potravin. Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Podle odpovědí respondentů v dotazníkových otázkách jsem vytvořila shrnující tabulku č. 30. Do této hypotézy jsou zahrnuty otázky č. 17 a její podotázka, 18 a její podotázka a otázka č. 19. Odpovědi jsem rozlišila na správný a nesprávný názor seniora na získávání informací týkajících se zdravé stravy a stravovacích návyků; na správné, či nesprávné ovlivnění při výběru potravin. Výsledkem bylo, že seniorů v domácím prostředí, kteří se zajímají o informace, týkající se zdravé stravy je 41 %. A 59 % seniorů, kteří se o tyto informace nezajímají. Toto

65

výsledné procentuální zhodnocení jsem vypočítala pomocí aritmetického průměru ze všech hodnot ve stanovených otázkách. 3 Hypotéza: Předpokládám, že více než 40 % respondentů nedodržuje zásady zdravé výživy, nestravuje se kvalitní a hodnotnou potravou. Tato hypotéza se mi potvrdila. Podle odpovědí respondentů v dotazníkových otázkách jsem vytvořila shrnující tabulku č. 31. Do této hypotézy jsou zahrnuty otázky č. 2 až 16. Odpovědi jsem rozlišila na dobré zásady zdravé výživy a špatné zásady zdravé výživy. Výsledkem bylo, že seniorů, kteří tyto zásady dodržuje a stravuje se kvalitní a hodnotnou potravou je 56 %. A 44 % seniorů, co tyto zásady nedodržuje a nestravuje se kvalitní a hodnotnou potravou. Toto výsledné procentuální zhodnocení jsem vypočítala pomocí aritmetického průměru ze všech hodnot ve stanovených otázkách. 4 Hypotéza: Předpokládám, že více než 60 % respondentů v domácím prostředí trpí dle klasifikace BMI nadváhou až obezitou. Tato hypotéza se mi potvrdila. K této hypotéze jsem zahrnula pouze dotazníkovou otázku č. 20, kde jsem zhodnotila dle výšky a váhy stav BMI mých respondentů. Pomocí vzorce pro BMI mi vyšel výsledek, že nadváhou až obezitou trpí 63 % respondentů. Průměrný tělesný status mužů je 26,1 což je dle klasifikace BMI stav nadváhy. Průměrný tělesný status žen je 24,9 což dle klasifikace BMI je hraniční stav normy. Dle mého názoru je klasifikace BMI z velké části nepřesná, protože jsem při vyplňování dotazníků s velkou částí seniorů mluvila, většina dle mého názoru obézních nebyla. Klasifikace BMI hodnotí tělesnou svalovou hmotu jako hmotu tukovou.

66

5 Závěr V této bakalářské práci se teoreticky zabývám racionální výživou, jednotlivými složkami výživy, výživou vhodnou pro seniory, pitným režimem a seniorem samotným, dále jsem do této části zahrnula antropometrická měření tělesného statu seniora a faktory, které ovlivňují jeho výživu. V části praktické se zabývám výzkumem, zaměřeným na stravu, dodržování stravovacího a pitného režimu seniorů. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou stravovací návyky a pitný režim seniorů v domácím prostředí. Výsledky mého výzkumu jsou vyrovnané. Pomocí zhodnocení dotazníkových otázek mi vyšel výsledek, že 56 % respondentů dodržuje zásady správné výživy a stravuje se kvalitní hodnotnou potravou, a na druhé straně je 44 % respondentů, kteří zásady správné výživy nedodržují a nestravují se kvalitní hodnotnou potravou. Mým 2. cílem bylo zjistit, zda senioři v domácím prostředí chtějí více informací o vhodné stravě a stravovacích návycích. Zda by měli zájem na změně jídelníčku. Pomocí zhodnocení dotazníkových otázek mi vyšel výsledek, že seniorů, kteří se zajímají o informace týkající se zdravé stravy a stravovacích návyků je 41 %. A seniorů, kteří se o tyto informace nezajímají, je 59 %. Dále mi vyšel výsledek, že 25 % dotazovaných respondentů by mělo zájem na změně jídelníčku a 75 % by zájem nemělo. 3. cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda senioři v domácím prostředí dodržují naordinovanou dietu. I tento výsledek byl velice vyrovnaný, pomocí zhodnocení určitých dotazníkových otázek mi vyšel výsledek, 47,09 % seniorů v domácím prostředí neordinovanou dietu dodržuje, a 52,92 % seniorů naordinovanou dietu nedodržuje. Mým 4. cílem bylo zjistit, nejčastější tělesný status seniora dle klasifikace BMI. Výsledky nejsou bohužel uspokojivé. Pomocí klasifikace BMI mi vyšlo, že 50 % seniorů v domácím prostředí dle klasifikace BMI trpí nadváhou. Ale v 29- ti % jsou senioři umístěni v normě. Obezitou I. stupně dle klasifikace BMI trpí 8 %. Obezitou II. stupně trpí 4 %. A obezitou III. stupně trpí 1 % seniorů v domácím prostředí. Kachexií, nebo také podváhou trpí 8 % respondentů. Pro každého člověka se strava řadí na jiné postavení v žebříčku hodnot, ale dle Maslowovy hierarchie potřeb je zařazena mezi základní fyziologické potřeby člověka. 67

V lidském životě i léčebném procesu je stravě přiřazován různý stupeň důležitosti. Strava je využívána např. pro prevenci vzniku chorob (ateroskleróza), u některých onemocnění je jako nezbytná součást léčby (dna, onemocnění GIT), ale přímo i jako léčebný prostředek (diabetes mellitus). Příjem potravy je doprovázen významnou emotivní a psychologickou složkou. Nesprávné stravování může vést k výskytu mnoha civilizačních chorob, může urychlit proces stárnutí. Z druhé strany správná a vyvážená strava zlepšuje kvalitu života ve stáří. Potrava je základní biologickou potřebou k přežití organismu, tedy i člověka. Do vyváženého příjmu potravy je třeba zahrnout velké množství různorodých potravin, při jejichž kombinaci vznikne chutné a vyvážené jídlo. Vyvážený příjem potravy by měl být rozložen do 5- ti až 6- ti denních jídel. Mezi příčiny nevhodného stravování patří v dnešní době velice důležitý aspekt ceny potravin. Každý den nacházíme v poštovních schránkách letáky z různých supermarketů, které nám nabízejí mnoho výrobků za nízké ceny. Problém je v tom, že levnější potraviny často nemají příliš velkou kvalitu, nebo obsahují mnoho tuků. Zdravé stravování by mělo být uspokojující, mělo by tělu poskytnout dostatek energie k vykonávání každodenních aktivit a přitom by nemělo vést k výkyvům tělesné hmotnosti. Přes individuální rozdílnost v chápání potravy s narůstajícím věkem přibývá na důležitosti vnímání potřeby výživy. Zásadním problémem ve stáří je zhoršené přijímání základních složek potravy, a to nejen energie, ale i ostatních, pro tělo nezbytných látek. Výživa ve stáří bývá často ovlivněna nesprávnými stravovacími návyky, které má člověk naučené z předchozích let. Dalšími důvody může být polymorbidita, nebo sociální izolovanost starého člověka a v neposlední řadě ekonomické důvody. Dále u seniora ubývá celková tělesná hmotnost, mění se poměr svalové hmoty k tukové tkáni v neprospěch svalstva, tím ubývá svalové síly a zvyšuje se unavitelnost. Ve vyšším věku, také ubývá chuť k jídlu, mění se seniorem akceptovatelná forma, složení a množství přijímané stravy, mění se i možnosti organismu zpracovat a využít určité druhy potravin. Výživová doporučení řada seniorů nerespektuje a v některých případech o nich neví, nebo nechce vědět. Dalším problémem jsou poruchy výživy, které se vyskytují ve stáří častěji než u jiných věkových skupin. S přibývajícím věkem se hromadí následky nesprávných dietních návyků a ubývá vůle i schopnost je změnit. V častých případech vzniká malnutrice, 68

neboli porucha výživy, ať už ve smyslu s nadbytkem (nadváha, obezita) nebo nedostatkem (podvýživa). Vznik obezity je zakládán nerovnováhou mezi příjmem a výdejem energie. Představuje rizikový faktor pro diabetes mellitus, srdeční, cévní, či nádorová onemocnění, a dále pro onemocnění kloubů, které může vést k dalšímu snížení pohyblivosti. Výživa bývá nadbytečná kvantitativně, tedy nadměrně energetická, ale nedostatečná kvalitativně, tedy obsahující málo vlákniny, vitaminů a stopových prvků a nedostatek tekutin. Příčin podvýživy je řada, většinou bývá více příčin najednou a to např. ztráta dosavadního chrupu, zhoršené trávení a vstřebávání živin, špatné vnímání chutí různých jídel, omezení hybnosti, a s tím spojené potíže při nakupování potravin, omezení při přípravě jídla. Svůj zásadní vliv na podvýživu mají i některá závažná onemocnění, nebo užívání léků, jejichž vedlejším účinkem může být nechutenství, depresivní nálady, které mohou vést k nezájmu o jídlo, ekonomické faktory a v neposlední řadě faktory sociální. Izolovanost a osamělost ve stáří, má za následek to, že samotného seniora nebaví vařit jídlo pouze pro sebe, osamělý člověk se na stravě začne odbývat a jeho výživa se stane jednotvárnou, nevyváženou, někdy i nevhodnou. Dalším důležitým aspektem stravovacího režimu a stravovacích návyků je pitný režim. Pro správnou funkci organismu je nutný pravidelný, rovnoměrný a stálý denní příjem tekutin 1,5–2 l. Do tohoto množství tekutin bychom neměli přičítat kávu, kterou někteří senioři pijí během dne ve velkém množství. Káva způsobí dehydrataci tím, že váže vodu v těle. Do pitného režimu nelze započítat ani kakao a mléko, které jsou spíše stravou tekutou. Optimální přístup je, že by se měly veškeré nápoje střídat a nevyhledávat pouze jeden druh tekutin. Pravidelný přísun dostatečného množství tekutin zajišťuje pro organismus člověka látkovou výměnu, tedy dobrou funkci ledvin vylučujících škodlivé látky, které v těle vznikají. Dostatek tekutin také umožňuje plnou výkonnost doslova všech ostatních orgánů, tělesných i duševních funkcí a v neposlední řadě ovlivňuje i kvalitu pokožky. Dehydratace je závažným problémem ve stáří, je označována jako nedostatek vody v organismu. Organismus seniora je mnohem citlivější na změny vodního hospodářství, proto může k dehydrataci dojít poměrně snadno a rychle. Potřeba dostatku tekutin závisí na věku, životním stylu, prostředí a aktuálním zdravotním stavu. Napomáhat vzniku dehydratace můžou některé léky. Starý člověk má snížený pocit žízně, a často i poruchu regulace tekutin. Při výběru tekutin je třeba sledovat složení vody a obsah prvků psaných na etiketách lahví, protože přírodní minerální vody 69

obsahují řadu prvků, jejichž příjem je u některých onemocnění omezen nebo úplně zakázán. Nejen senior, ale každý člověk by měl o své zdraví dbát. Strava patří mezi základní aspekty, které způsobují, ovlivňují, nebo napomáhají budoucímu zdraví, či nemoci lidského organismu. Vše, co se zdraví týká, ovlivnit nemůžeme, ale nad tím, co ovlivnit lze, bychom se měli alespoň pozastavit. Proto bychom se měli zamyslet nad tím, jaká strava je pro nás vhodná a jakými stravovacími návyky se řídit.

70

Seznam použité literatury FOŘT, P. Jak stárnout pomalu: Nejen zdravou výživou. Praha: EB nakladatelství, 2001. ISBN 80-238-7893-X. GROFOVÁ, Z. Nutriční podpora: praktický rádce pro sestry. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 237 s. Sestra. ISBN 978-802-4718-682. HARTL, P. a H. HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 774 s. ISBN 80-717-8303-X. KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 350 s. Sestra. ISBN 978-802-4718-309. KELLER, U., R. MEIER a S. BERTOLI. Klinická výživa. 1. vyd. Překlad Z Slabochová. Praha: Scientia Medica, 1993, 236 s. ISBN 80-855-2608-5. KLEVETOVÁ, D. a I. DLABALOVÁ. Motivační prvky při práci se seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 202 s. Sestra. ISBN 978-802-4721-699. MOUREK, J. Fyziologie: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 208 s. ISBN 80-247-1190-7. PACOVSKÝ, V. a H. HEŘMANOVÁ. Gerontologie. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1981. 81312. ISBN 08-044-81. PAVLÍČKOVÁ, J. Změny výživy u starší populace. Sestra. 2000, 6/2000, s. 9-10. PLEVOVÁ, I. Ošetřovatelství II. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 223 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3558-0. SCHULER, M. a P. OSTER. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. české vyd. Praha: Grada, 2010, 336 s. Sestra. ISBN 978-802-4730-134. TOPINKOVÁ, E. a J. NEUWIRTH. Geriatrie pro praktického lékaře. 1. vyd. Praha: Grada, 1995, 298 s. ISBN 80-716-9099-6. TRACHTOVÁ, E., G. FOJTOVÁ a D. MASTILIAKOVÁ. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2008, 185 s. ISBN 80-701-3324-4.

71

VOKURKA, M. a J. HUGO. Praktický slovník medicíny. 9., aktualiz. vyd. Praha: Maxdorf, c2008, 518 s. ISBN 978-80-7345-159-2 (VáZ.). VYTEJČKOVÁ, R. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I: obecná část. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 228 s. Sestra. ISBN 978-80-247-3419-4. Správná výživa: energie v rovnováze [Brožura]. Praha: MediMedia information spol.s r.o., 2002 [cit. 20.3.2012].

Internetové zdroje Nutricia Advanced Medical Nutrition. Nutricia Advanced Medical Nutrition [online]. 2005 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.nutriciamedical.cz/enteral/products.php?id=74 Výživová pyramida: obrázek. In: MLČOCH, Zbyněk. MUDr. Z. Mlčoch [online]. 28. únor 2009 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/texty/jidlo-strava/vyzivova-pyramida-obrazekobilniny-zelenina-ovoce-mleko-maso-vejce-sladkosti-sul Staženo: 27. 3. 2012 Typy obezity: Obrázek. In: Pro-hubnuti.cz [online]. 2010 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.pro-hubnuti.cz/hubnuti/clanky/obezita.php Staženo: 31. 3. 2012 Dietologie.cz. Dietní jídelníček [online]. 2002 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.dietologie.cz/dieta/zakladni-dieta/diabeticka-dieta/diabetes-mellituscukrovka-dieta-c-9.html Dietologie.cz. Dietní jídelníček [online]. 2002 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.dietologie.cz/dieta/zakladni-dieta/dieta-redukcni/redukce-vahy-dieta-c8.html Dietologie.cz. Dietní jídelníček [online]. 2002 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.dietologie.cz/dieta/zakladni-dieta/diety-s-omezenim-tuku/energeticka-dietas-omezenim-tuku-dieta-c-4.html Dietologie.cz. Dietní jídelníček [online]. 2002 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.dietologie.cz/dieta/specialni-dieta/bezlepkova-dieta-blp/bez-lepkuceliakie.html

72

Seznam používaných zkratek atd.

- a tak dále

a kol.

- a kolektiv

BMI

- body mass index = index tělesné hmotnosti

cm

- centimetr

č.

- číslo

g

- gram

GIT

- gastrointestinální trakt

g/24 hod.

- gramů za 24 hodin

kcal

- kalorie

kg

- kilogram

kg/m2

- kilogram na metr čtvereční

kJ

- Kilojoule

ks

- kus

l

- litr

m

- metr

MCT

- Medium Chain Triacylglycerols = tuky se středně dlouhým řetězcem

ml

- mililitr

mm

- milimetr

MUDr.

- medicinae universae doctor = doktor všeobecného lékařství

NaCl

- chloride sodný, sůl

s.

- strana

srov.

- srovnání

73

tj.

- to je

vit.

- vitamin

viz.

- více v

Vyd.

- vydání

WHO

- World Health Organization = světová zdravotnická organizace

%

- procento

µg

- mikrogram

µg/ MJ

- microgram / megajoule

74

Seznam příloh Příloha A – Pyramida doporučené zdravé výživy Příloha B – Typy obezity Příloha C – Vitaminy rozpustné v tucích Příloha D – Vitaminy rozpustné ve vodě Příloha E – Minerální látky – Makroelementy Příloha F – Minerální látky – Mikroelementy a stopové prvky Příloha G – Doporučené denní dávky minerálů a stopových prvků v potravě Příloha H – Normogram BMI Příloha I – Výpis vhodných potravin pro diety, které respondenti uvedli Příloha J – Žádost o provedení výzkumného šetření 1 Příloha K – Žádost o provedení výzkumného šetření 2 Příloha L – Dotazník

75

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Stravovací návyky seniorů

Recommend Documents