VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Canisterapie v geriatrii bakalářská práce
Autor: Martina Malášková
Vedoucí práce: Mgr. Markéta Křivánková
Jihlava 2012
ANOTACE ........................................................................................................................................... 3 KLÍČOVÁ SLOVA .............................................................................................................................. 3 ANNOTATION .................................................................................................................................... 3 KEY WORDS ...................................................................................................................................... 3 1.
ÚVOD .......................................................................................................................................... 6
2.
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................. 7 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7. 2.8. 2.9. 2.10. 2.11. 2.12. 2.13. 2.14.
3.
CO JE TO CANISTERAPIE..................................................................................................................... 7 HISTORIE ....................................................................................................................................... 7 SDRUŽENÍ ZAŠTIŤUJÍCÍ CANISTERAPII .................................................................................................... 8 ZÁSADY CANISTERAPIE ...................................................................................................................... 9 POZITIVNÍ ÚČINKY CANISTERAPIE....................................................................................................... 10 NEGATIVNÍ ÚČINKY CANISTERAPIE ..................................................................................................... 12 VYUŽITÍ CANISTERAPIE .................................................................................................................... 12 METODY CANISTERAPIE .................................................................................................................. 13 METODIKA CANISTERAPIE................................................................................................................ 13 POLOHOVÁNÍ................................................................................................................................ 14 CANISTERAPEUT ............................................................................................................................ 15 CANISTERAPEUTICKÝ PES ................................................................................................................. 16 CANISTERAPEUTICKÉ ZKOUŠKY.......................................................................................................... 17 GERIATRICKÝ PACIENT .................................................................................................................... 17
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................. 18 3.1. METODIKA VÝZKUMNÉ PRÁCE .......................................................................................................... 18 3.2. CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ A VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ .................................................... 18 3.3. PRŮBĚH VÝZKUMU......................................................................................................................... 19 3.4. ZPRACOVÁNÍ DAT .......................................................................................................................... 20 3.4.1. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 1 .............................................................................. 20 3.4.2. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 2 .............................................................................. 21 3.4.3. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 3 .............................................................................. 22 3.4.4. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 4 .............................................................................. 23 3.4.5. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 5 .............................................................................. 24 3.4.6. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 6 .............................................................................. 25 3.4.7. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 7 .............................................................................. 26 3.4.8. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 8 .............................................................................. 27 3.4.9. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 9 .............................................................................. 28 3.4.10. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 10 ............................................................................ 29 3.4.11. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 11 ............................................................................ 30 3.4.12. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 12 ............................................................................ 31 3.4.13. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 13 ............................................................................ 32 3.4.14. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 14 ............................................................................ 33 3.4.15. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 15 ............................................................................ 34 3.4.16. Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 16 ............................................................................ 35 3.5. DISKUZE ...................................................................................................................................... 36
4.
ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 38
5.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................................................................... 40
6.
SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................... 40
2
ANOTACE Ve své bakalářské práci se zabývám tématem canisterapie. Tato metoda rehabilitace pomocí zvířat není v České republice moc známá. Cílem canisterapie je zlepšovat emocionální prožívání, fyzické schopnosti, sebejistotu a zmírňovat stres, socialní deprivaci. V mé práci se zabývám historií canisterapie, jejími metodami a organizacemi.Upozorňuji na důležitost zooterapie v geriatrii.
KLÍČOVÁ SLOVA canisterapie, senior, geriatrie, canisterapeut
ANNOTATION In my bachelor thesis I deal with the topic of canistherapy.This method of zoorehabilitation isn´t too familiar in the Czech republic. The targets of canistherapy are improving emotional experience, physical abilities, confidence and reduce stress, social deprivation. I deal with history of canistherapy, its methods and organizations in my work. I note the importance of zootherapy in geriatrics.
KEY WORDS canistherapy, senior, geriatrics, therapist of canistherapy
3
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Markétě Křivánkové za odborné vedení, trpělivost a vstřícný přístup. Dále bych ráda poděkovala mé rodině za oporu, kterou mi poskytla během studia i psaní mé bakalářské práce a Bc. Romanu Mičovi za věcnou úpravu mé práce.
4
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).
Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 11. 5. 2012 .......................................................... Podpis
5
1. ÚVOD Bakalářskou práci na téma „ Canisterapie v geriatrii“ jsem si vybrala z důvodu pracovních zkušeností v Charitním domě Moravec, kde se využívá metod canisterapie. Měla jsem možnost být u terapií přítomná a přišlo mi velmi zajímavé zpracovat na toto téma svojí bakalářskou práci. Domnívám se, že mnoho lidí o canisterapii buď vůbec neslyšelo, nebo této metodě nevěří. Ale po dobu mého pracovního poměru jsem vypozorovala zlepšení nálady, pohyblivosti a zkvalitnění komunikace u klientů domova po setkání se psi. Pes dokáže starým lidem zpříjemnit pobyt v sociálních zařízeních, ulehčit jim od starostí, zaplnit volný čas. Najednou klientům přibudou starosti, aby pes byl nakrmený, vykartáčovaný, vyvenčený. Nejvíce senioři trpí sociální deprivací, jsou v depresích, protože se cítí izolováni od společnosti. Mají starch co s nimi bude dál, a hlavně mají strach ze smrti. Canisterapie zmírňuje dopad stresu na klienta. Senior se cítí při kontaktu se psem opět potřebný. ,,Pes dokáže péči neuvěřitelným způsobem oplatit svými projevy lásky, věrnosti a příchylnosti a tak se vlastně stává emočně rovnocennou náhražkou chybějícího člena rodiny.” ( Gajdalová, 1999, s. 11) Mnoho lidí si neuvědomuje, jak je těžké stát se canisterapeutem, vybrat vhodné štěně a vycvičit ho tak, aby maximálně vyhovoval canisterapeutickým účelům. Canisterapeut má také své povinosti. Má stoprocentní zodpovědnost za chování psa. Musí pečlivě naslouchat problémům klienta a správně mu poradit, jak má problém vyřešit, povzbudit ho, případně ho utěšit. Myslím si, že informace o tomto druhu rehabilitace by se měli rozšiřovat a canisterapie praktikovat ve větším rozsahu než je tomu doposud. Nikoho nepotěší víc než kladná odezva ze strany němých tváří.
6
2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1. CO JE TO CANISTERAPIE Termín canisterapie se skládá ze dvou slov latinského původu : canis (pes) a terapie (léčba). Poprvé tento termín použila Jiřina Lacinová v roce 1993, která se zasloužila o rozvoj tohoto oboru společně se sdružením Filia . (Velemínský a kol., 2007) Canisterapie je jedním z oborů zooterapie. Využívá pozitivní účinky psa na člověka, zejména na problémy psychické, citové a sociální, ale i na fyzické zdraví jedinců. ( Galajdová, 1999 )
2.2. HISTORIE První písemná zmínka o využití zvířete jako doplňkové terapie se datuje do 9. století v Gheelu v Belgii, u zdravotně postižených. Průběhy terapie jsou zaznamenávány panem Duvalem. ( Galajdová, 1999 ) V 90. letech 18. století byla v anglickém Yorkshiru založena klinika pro duševně nemocné York Retreat. Jeden z programů této kliniky zahrnoval péči o zvířata, zejména o drůbež a králíky. K tomuto programu se i kladně vyjádřila Florence Nightingelová. ( Galajdová, 1999 ) Roku 1867 se terapie se zvířaty rozšířila i do Evropy, konkrétněji do kliniky Bethel v Bielefeldu v Německu. Tato klinika využívala k terapiím zejména kočky, psy, koně, ptáky. ( Galajdová, 1999 ) První použití zvířat v nemocnici je datováno roku 1919 v USA v nemocnici u sv. Elizabeth v městě Washington. Tehdejšího vedoucího nemocnice Dr. W. A. Whitea oslovil sekretář ministerstva vnitra Franklin K. Lane , zda by nechtěl v nemocnici použít psi jako ,, kamarády ke hrám“ , kteří by byli příjemným zpestřením pobytu pro pacienty. Terapie za pomocí psů probíhá v nemocnici u svaté Elizabeth dodnes. ( Galajdová, 1999 )
7
Největší zásluhu o začlenění zvířat do klinické psychologie má americký dětský psycholog Boris M. Levinson, který v 70. letech 20.století náhodou objevil, že u emocionálně deprivovaných dětí má pes pozitivní účinky. (Galajdová, 1999) ,, Levinson tehdy pracoval s chlapcem, který měl značné potíže s navazováním kontaktu s druhými lidmi. Levinsonův pes neměl běžně dovoleno být přítomen v ordinaci, když jeho pán očekával klienta, ten den ale přišel chlapec dříve než bylo domluveno. Pes se chlapci na první pohled zalíbil a k Levinsonovu překvapení chlapec na psa dokonce promluvil. Přitom Levinson se již měsíc marně snažil s chlapcem navázat kontakt, s ním chlapec nikdy nemluvil“. (Galajdová, 1999, s. 29) Na základě tohoto úspěchu Levinson podněcoval k zavedení zvířat do psychoterapií jako zrychlení a usnadnění terapeutického procesu. V 80. letech 20. století se zvyšoval počet profesionálních terapeutů a začalo se rozlišovat mezi tzv. Animal Assisted Activities ( AAA –aktivity za účasti zvířat ) a Animal Assisted Therapy ( AAT – terapie pomocí zvířat ) . Zkvalitnil se výběr zvířat ( dříve se k terapiím mohli používat různá domácí zvířata) , zavedl se výběr a výcvik zvířat pro terapie. Ale i školení terapeutů. Zkvalitnila se spolupráce jak ze strany zdravotních a lékařských pracovníků tak i ze strany veterinářů a kynologů. Terapeuti si zakládali a vedly záznamy o průběhu aktivit – tzv. canisterapeutické deníky. Metoda měla pozitivní ohlasy a univerzity o ní vypracovávaly výzkumy. (Galajdová , 1999) Začala vznikat sdružení a pořádaly se jejich sjezdy a konference.
2.3. SDRUŽENÍ ZAŠTIŤUJÍCÍ CANISTERAPII International Association of Human - Animal Interaction Organizations ( IAHAIO ) Seskupuje sdružení, která se zabývají terapiemi se zvířaty, řídí jejich činnost, podporuje výměnu zkušeností a poznatků, tvoří nové směrnice pro terapie, zkvalitňuje dostupnost informací pro veřejnost. Delta Society Delta Society byla založena v roce 1970. Náplní organizace je, že se zabývá vztahy mezi člověkem a zvířaty. Snaží se začleňovat zvířata do běžného života lidí, jak zdravých tak i nemocných.
8
Asociace zastánců odpovědného vztahu k malým zvířatům ( AOVZ ) Asociace byla založena roku 1995 v Praze, z důvodu prohloubení znalostí o pozitivních účincích vztahů mezi lidmi a zvířaty. Jejím je dostat se do povědomí široké veřejnosti, vzdělávat jí v oblasti chovu malých zvířat v domáctnosti. Snaží se předat zkušenosti chovatelům malých zvířat a zlepšit péči o ně.
Canisterapeutická aociace ( CTA ) Tato asociace se zabývá především canisterapií , ale zaštiťuje i další formy zooterapie ( např. hiporehabilitaci ) . Animoterapii tato asociace provádí i v zoologických zahradách ( např. lamaterapie ) . Za cíle má zlepšovat informovanost široké veřejnosti, zvyšovat kvalifikovanost canisterapeutických pracovníků, zkoumat a zavádět nové metody v canisterapii. ( Velemínský a kol. , 2007)
2.4. ZÁSADY CANISTERAPIE Roku 1995 na kongresu IAHAIO
v Ženevě vznikla Směrnice k pomocným a
terapeutickým činostem prováděným za účasti zvířat.Byla odeslána vládám po celém světě, aby umožnily využití zvířat k léčebným účinkům a zajistily oboustranně výhodné podmínky pro soužití s nimi. V České republice bohužel provádění zooterapie není zákonodárně řešeno, ale existují jiné zákony, které okrajově upravují průběh terapií pomocí zvířat i zacházení se samotnými zvířaty. Např. zákony o péče o zvíře, o očkování, zákon o volném pohybu po veřejných prostorách, zákon o ochraně zvířat atd. Podle platné legislativy o pobytu a pohybu zvířete po volných prostorách daného zařízení si může zřizovatel upravit provozní řád, tudíž se touto cestou může obejít zákaz vstupu zvířat do prostor budovy. Zvířata by měla mít zakázán vstup do jídelen a do míst kde se jídlo vyrábí apod. Vyjímku mají pouze vodící a asistenční psy. Zřizovatel zařízení a psovod by se měli dohodnout na podmínkách provádění terapie, aby byla výhodná jak pro klienty, tak pro psovoda i samotného psa. Měla by být zajištěna péče o zvíře, počítat s možným nebezpečím, brát ohledy na zdraví klientů a na jejich přání. (Velemínský a kol., 2007) 9
Standarty podle organizace Delta Society pro správné vykonávání terapie. „ 1. Nikdo ( klient, pracovník zařízení ani návštěvník ) nesmí být do kontaktu se zvířatem nucen. 2. Instituce musejí mít pravidla a instrukce týkající se používání zvířat ( psů ) v daném zařízení v písemné podobě ještě před začátkem programu. 3. Jak psi, tak jejich psovodi musejí projít výcvikem, výběrem a testy, než je umožněna jejich účast v programu. 4. Klienti s kontraindikacemi (silné alergie, fobie, nekontrolovatelné a nepředvídatelné chování) musejí být předem z programu vyloučeni. 5. Práva těch, kteří si kontakt se zvířetem nepřejí, musejí být vždy za všech okolností respektována. 6. Ani klient, ani návštěvník by nikdy neměli být necháni se zvířetem o samotě. 7. Za všech okolností je třeba respektovat a zajistit práva zvířat. To zahrnuje slušné zacházení, ochranu před přílišným stresem a přístup k vodě a volnému výběhu.“ ( Galajdová Lenka, Galajdová Zdenka, 2011, s.95,96)
2.5. POZITIVNÍ ÚČINKY CANISTERAPIE Mezi kladné účinky canisterapie můžeme zařadit: Interakce mezi seniory v zařízení Terapie je také používána jako příležitost k setkávání obyvatel daného domova důchodců. Prostřednictvím psa se lépe poznávají a komunikují mezi sebou. Mají šanci se blíže poznat a navázat nová přátelství.
Emoce a chování seniora Pomocí terapie ustupují do pozadí negativní emoce pocházející například z nečinnosti seniora. Nemá čas přemýšlet o tom že je celý den zavřený v pokoji, rodina ho přijede 10
navštívit jednou za čas. Je to vidět i na jeho mimice. Obličej se rozjasní a klient se usmívá, je více otevřený ke komunikaci. Podpora k činnosti seniorů Canisterapie má za úkol vzbudit v seniorovi zájem o aktivity. Mohou se psem chodit na procházky , aportovat mu předměty, vyzkoušet si zda uposlechne jejich povelů. Senioři se však mohou podílet i na péči o psa. Podávat mu granule apod. Sebejistota Staří lidé mají strach z okolí, protože mnohdy na ně má vysoké nároky. Tudíž seniorova psychika trpí, bojí se, že požadavky okolí nedokáže splnit. Ale pes od něj očekává jen pohlazení a za splnění povelu pamlsek. Klient se postupem času přestane bát, že zklame a získává si pocit sebejistoty. (Velemínský a kol. , 2007) Jemná motorika ,,Cílem canisterapie u seniorů v oblasti jemné motoriky je procvičení obratnosti, hybnosti a úchopové funkce ruky. •
Hmatová stimulace Klientům je příjemné se dotýkat zvířete, hladit ho. Přináší prožitek slasti v zanedbávané hmatové stimulaci, tedy možnost pomuchlat se, pomazlit, vzájemně se přitulit. Bez pocitu studu, nevhodnosti a trapnosti, bez nutnosti doprošovat se a vysvětlovat.
•
Polohování Spasticita je zvýšení napínacích reflexů, zvýšení svalového tonu, které se nejlépe hodnotí rychlým oddálením svalových úponů, kdy ucítíme víceméně pružný odpor. Polohování je metoda, která přispívá ke zmírnění spasticity horní končetiny.
•
Úchopová funkce ruky Používáme předměty různých tvarů a velikostí a vyrobené z rozlišných materiálů:
-
válcový úchop ( předměty k aportování – kost, hřeben na česání psa)
-
kulový úchop ( míček )
-
klíčová špetka ( nasazování vodítka ), je potřeba vyvinutí i určité svalové síly při stlačení palce proti ukazováku, což je zapotřebí k připnutí vodítka
-
pinzetová špetka ( zapínání suchých zipů na obojku, úchop piškotu ) 11
-
háčkový úchop ( nasazování obojku přes hlavu – záleží na typu obojku).“ ( Velemínský a kol., 2007, s. 138, 139 )
2.6. NEGATIVNÍ ÚČINKY CANISTERAPIE Negativní účinky nebyly prokázány. Terapie by se však neměla provádět, pokud je klient alergik, má fobii nebo
nepředvídatelné a nekontrolovatelné chování.
(Galajdová Lenka, Galajdová Zdenka, 2011)
2.7. VYUŽITÍ CANISTERAPIE Canisterapie je podpůrná psychoterapeutická metoda, která se využívá v různých oborech či situacích : -
,, emocionálně poškozenými a citově deprivovanými dětmi
-
autistickými dětmi
-
mentálně postiženými
-
smyslově postiženými
-
u některých psychiatrický diagnóz (úzkost, deprese, fobie)
-
v logopedické a rehabilitační praxi (zde zejména jako motivační prvek)
-
jako socioterapie a psychoterapie tělesně postižených či jinak handicapovaných
-
při výskytu apatie
-
u nemocných dětí ( zejména dlouhodobě - neurologicky, onkologicky, úrazy apod, ale i krátkodobě – při špatné adaptaci na pobyt v nemocnici, strachu z operace nebo vyšetření, špatné spolupráci se zdravotnickým personálem)
-
jakou součást komplexní terapie v geriatrii (demence, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, deprese, maladaptace, ztráta důvodu k žití….)” (Galajdová, 1999, s.25)
12
2.8. METODY CANISTERAPIE Využívají se dvě formy canisterapie. Aktivity za asistence zvířat ( AAA – animal assisted activities ) a terapie za asistence zvířat ( AAT – animal assisted therapy ) Aktivity za asistence zvířat ( AAA) Probíhá spontánně, délka této metody není nijak časově omezená a nevede se o ní dokumentace, nezapisuje se do chorobopisu či osobní složky klienta, zaznamenává se pouze každá návštěva jako celek do canisterapeutického deníku. Můžeme si to představit jako návštěvu např. v domově důchodců jednou týdně nebo jednou za 14 dní. Poskytují ji profesionálové, poloprofesionálové nebo dobrovolníci s příslušně vycvičenými, zdravotně testovanými psi. Pes funguje jako prostředník, prolomí tzv. ledy a podpoří komunikaci mezi klientem a psovodem. Takto může psovod zlepšit psychiku i náladu seniora. Terapie za asistence zvířat ( AAT ) Terapii provádí profesionál a je součástí léčebného procesu. Podporuje zlepšení fyzických, psychických, sociálních, emocionálních a v některých případech i rozumových ( např. po cevních mozkových příhodách ) schopností seniora. Může být prováděna individuálně nebo skupinově. O celém průběhu terapie se vedou záznamy. Probíhá její objektivní měření a vyhodnocování pokroků. ( Galajdová Lenka, Galajdová Zdenka, 2011)
2.9. METODIKA CANISTERAPIE Psovod využívá techniky, podle tělesného a psychického stavu uživatele , tak aby došlo k jeho zlepšení (Kolektiv autorů, 2000) Starší lidé mají většinou problémy s chůzí a se zvládáním prvků jemné motoriky. Aby se tyto problémy zlepšily, může jít klient s vodičem a psem na krátkou procházku, procvičovat si nasazování a sundávání obojku, česat a hladit psa, aportovat předměty, podávat mu pamlsky. (Galajdová Lenka, Galajdová Zdenka, 2011) •
aportování – klient si zlepšuje rozsah pohybů ramenního, loketního kloubu, zápěstí a zdokonalí se i úchop ruky
13
•
česání psa – klient si zdokonaluje pohyby ramenního, loketního, zápěstního kloubu, kartáčování má pozitivní účinky na extenzi i flexi prstů
•
připínání vodítka – klient musí mít ruku ve špetce, aby vodítko připnul, tím si procvičuje úchop dlaně
•
nasazování obojku – senior si procvičuje pohyblivost prstů
•
granulování – klient schová pamlsek do dlaně a pes čenichem otvírá jeho dlaň, tím se zlepší citlivost dlaně ( Velemínský a kol., 2007 )
2.10.
POLOHOVÁNÍ
Polohování a jednotlivé polohy je třeba prokonzultovat nejdříve s fyzioterapeuty. Je možné i během jedné terapie využít různých poloh a polohovacích pomůcek. Ale musíme dbát, aby střídání poloh nebylo moc rychlé a senior měl čas na to se s jednotlivými pozicemi sžít. Jedna polohovací terapie trvá přibližně 15 - 20 minut. Doplňkem polohování může být současná stimulace další části těla, a nebo canisterapeut vede ruku seniora na místech, kde může dobře vnímat dech a tep psa. Nebo klient psa hladí. Polohování probíhá ve vyvětrané, slunečné a příjemné místnosti. Terapie se může podbarvit hudbou, kterou má senior rád. Klient je polohován a zemi na měkké podložce. Osvědčené polohy •
Klient sedí a je opřen zády o terapeuta nebo leží v polohvací podkově ( polštáři ) a psa má pod dolními končetinami.
•
Senior leží na zádech. Při jednom buku mu leží pes a při druhém má polohovací válec.
•
Uživatel leží na boku, psa má buď ze zádové nebo čelní strany. Ke druhé starně je přiložena polohovací pomůcka.
•
Klient klečí a obličej a horní končetiny má položené na psovi.
•
Senior leží na břiše a obličejem má položený na hrudníku psa.(Velemínský a kol., 2007)
14
Princip manželů Bobathových Tato metoda spočívá v normalizaci svalového napětí pomocí poloh, které buď zesílí nebo utlumí podněty. Polohuje se například postižená část těla přes psův hřbet. Metoda Kennyové V této metodě se pracuje s teplem, které má tendenci uvolňovat tonus svalů a tišit bolest prostřednictvím tření kůže o zvířecí srst. Metoda Roodové Touto metodou se stimulují smysly a podporují se ochablé svaly. Klienta polohujeme na záda, břicho i přes zvířecí hřbet. (Kolektiv autorů, 2004) „ Během polohování dochází -
k navození libých pocitů
-
ke zklidnění
-
k zahřátí – prohřátí, a to zejména končetin ( bývají studené )
-
k uvolnění spasmů ( ruce – pěst , nohy – natažené )
-
ke zmírnění salivace, upravuje se patologické postavení jazyka
-
k oživení mimiky
-
ke zvýšení citlivosti
-
ke zkvalitnění a prohloubení očního kontaktu
-
k prohloubení dýchání ( synchronizace se psem) a tím i k lepšímu prokrvení, což má sekundárně vliv na uvolnění spasmů.” (Velemínský a kol., 2007, s. 18 )
2.11.
CANISTERAPEUT
Terapeut musí projít odborným kurzem nebo je fyzioterapeutem , speciální pedagogem. Měl by mít zájem se i nadále vzdělávat a zúčastňovat se různých seminářů a konferencí. Vlastní psa , který prošel canisteraputickým výcvikem a má všechna očkování, co psi mít mají. 15
Měl by být přátelský , mít správné sociální cítění. Být milý a usměvavý, komunikativní ke klientům, ale i všímavý co se týče změn chování jak u uživatele tak u zvířete. Měl by být vnímavý k neverbálním projevům a k tónu hlasu seniora. Neměl by rozšiřovat osobní informace, klienta nutit do aktivit a být netaktní. Psovod by měl mít schopnost podporovat klienta ke spolupráci, podávat mu srozumitelné informace , aktivně mu naslouchat, přitakat mu, ale i odporovat. Když se klient chová nevhodně např. ke zvířeti. (praktické využití psů k zoorehabilitaci )
2.12.
CANISTERAPEUTICKÝ PES
„ Psi pro canisterapii jsou vybíráni již ve štěněcím věku podle vlastností a charakteru, a jsou vychováváni, v žádném případě drezírováni.Dokonale vycvičený hudebník bude hrát bez srdce, je jen výborný řemeslník, nikoliv umělec.Vycvičený pes s vadným charakterem může při špatném vychování povypočitatelně zaútočit.Je to šelma, která může jednat a také jedná podle vrozených vzorců vlastních dané rase psa. “ ( Neradžič, 2006, s. 53) Na provádění terapie není vhodný každý pes.Každá rasa má vrozenou povahu a vlastnosti. Nejvhodnějšími a nejsenzitivnějšími plemeny jsou „pracovní a pastevečtí psi ( mezi které patří severští tažní psi a kolie), lovečtí a sportovní psi (retrívři, španělé, setři nebo bladhaundi ).” ( Velemínský a kol., 2007, s. 65) Pes se začíná cvičit mezi dvanáctým a osmnáctým měsícem. Takto lze vyloučit genetické poruchy. Pes je již zcela vyvinut a nejvnímavější etapu má za sebou. ( Galajdová, 1999) Vhodnost štěňat se testuje mezi sedmým a osmým týdnem jeho života za standartních podmínek , protože většinou v tomto období bývají odstaveni od matky a přebírají si je nový majitelé. Testovací prostor má rozlohu asi tři metry čtvereční . jednotlivý úkol musí štěně splnit za určitý časový úsek a je hodnocen splnil / nesplnil. (praktické využití )
16
„Dílčí testy štěňat byly zvoleny následovně: -
chování štěněte při zvednutí ze země a s uchopením za kůži v oblasti kohoutku
-
reakce na cizího člověka
-
chování v uzavřeném prostoru o samotě
-
reakce na pád cizího předmětu spojený se zvukem
-
průchod stísněným prostorem
-
reakce na různorodý povrch
-
reakce na nepříjemný pach
-
lovecké chování
-
schopnost se učit ( Praktické využití psů v zoorehabilitaci str. 66).” Projde-li štěně těmito testy je schopné stát se canisterapeutickým psem. Nezáleží však jen na něm, ale i psovodovi, jak ho dokáže dobře vycvičí a připraví na canisterapeutické zkoušky. (Divišová, 2010)
2.13.
CANISTERAPEUTICKÉ ZKOUŠKY
Přípravy na zkoušky mohou být různé. U nás v České republice se pořádají několikahodinové přednášky,
vícedenní
kurzy,
rekvalifikace nebo
univerzitní
vzdělávání. Tím pádem se liší i průběh zkoušek a jejich náplň. Canisterapeutický tým ( psovod a pes ) je prověřován odborníky. Canisterapeut, který hodlá terapie praktikovat, musí prodělat 220 – 225 hodin praktických a minimálně 40 hodin praktických, poté napsat závěrečnou práci a projít písemnými zkouškami. Teprve pak dostává do rukou certifikát a může provádět terapie samostatně. ( Velemínský a kol., 2007 )
2.14.
GERIATRICKÝ PACIENT
Ve vyspělých zemích jako geriatrického pacienta označujeme klienty nad 75 let. Ale mohou to být i lidé mladšího věku, většinou kolem 65 let , kterým se zhoršuje zdravotní stav vlivem chronických chorob. ( Schuler, Oster, 2008 ) Vzhledem ke stařeckým změnám tělo není schopno rychlé látkové výměny,tudíž dochází k zesílení buněčných membrán a ke zhoršenému ukládání bílkovin. Následkem 17
je snížená tvorba energie. A svaly včetně svalových orgánu jako je srdce ochabují. Také mozek nedokáže tak rychle nahradit odumřelé buňky novými, tím pádem dochází ke zpomalení reflexů. (Krauss, 1990 )
3. PRAKTICKÁ ČÁST 3.1. METODIKA VÝZKUMNÉ PRÁCE Ke sběru informací jsem použila kvantitativní metodu výzkumu formou dotazníku. Dotazník byl anonymní a sestaven z šestnácti otázek ( viz. příloha…) , které byly formulované jako uzavřené. Otázky byly pokládány tak, aby navazovaly na stanovené cíle a hypotézy. K prvnímu cíly - „Zjistit, zda má canisterapie vliv na zlepšení psychiky u seniorů“ se v dotazníku vztahují otázky 1, 2, 3, 4, 16. K druhému cíly – „Zjistit, zda má canisterapie pozitivní vliv na fyzický stav klienta“ se vztahují položky dotazníku 5, 6, 7, 8, 9, 10. K třetímu cíly – „Zjistit, zda má canisterapie vliv na verbální komunikaci“ se vztahují otázky 11, 12, 13, 14, 15. U každého dotazu byly respondentům nabízeny v průměru 3 odpovědi, s možnou volbou jedné odpovědi. Jelikož je má práce zaměřená na geriatrické klienty, proto jsem nerozlišovala respondenty podle pohlaví a věku.
3.2. CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ A VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ
Jako vzorek respondentů jsem si zvolila klienty charitního domu Moravec ( domov pro duchovní a řeholnice) a uživatele služeb Canisterapeutického sdružení Kamarád. Byl mi odepřen výzkum na gerontologickém oddělení psychiatrické léčebny v Jihlavě z důvodu propracovaného dotazníku, jelikož na oddělení canisterapii tak důkladně neprovádí. Proto jsem kontaktovala sdružení, které terapii v daném zařízení provádí. A dozvěděla jsem se od předsedkyně sdružení pravý opak provádění terapie. Rozdala jsem celkem 110 dotazníků. Zkoumaný vzorek respondentů se nakonec skládal ze 100
18
dotazníků, jelikož s některými seniory byla obtížná komunikace. Z celkového počtu 110 dotazníků byla návratnost 100, tedy 90%.
3.3. PRŮBĚH VÝZKUMU Výzkum probíhal v dubnu 2012 v kraji Vysočina a kraji Pardubickém. Dotazníky byly respondentům předávány osobně nebo prostřednictvím sociálních pracovnic. V charitním domu Moravec jsem byla přítomna u terapií. Bylo vidět, že klienti se na canisterapeutický tým velmi těší. Z počátku byli klienti ke mě nedůvěřiví a nekomunikativní, ale v průběhu terapie začali být více otevřenější. Sama jsem se přesvědčela, že se klientům se sníženou pohyblivostí po pravidelném polohování zlepšuje svalový tonus postižených končetin, lépe uchopují předměty. Pocit z individuální i skupinové terapie jsem měla velmi dobrý. Canisterapeutický tým, vedení charitního domu bylo ke mě velmi vstřícné. Uživatelé canisterapie z charitního domu si nemohou terapii vynachválit. Umožňuje jim setkávání a komunikaci s ostatními klienty domova. Vyplňuje jim volný čas a pomáhá zlepšit či udržet fyzický stav.
19
3.4. ZPRACOVÁNÍ DAT 3.4.1. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 1 Jak jste se cítili před zahájením této metody? Tabulka 1 : Zobrazuje možné odpovědi a jejich procentuální vyjádření
Možné odpovědi Procentuální odpovědi
Úzkost
12%
Strach
24%
Deprese
8%
Smutek
56%
12% respondentů pociťuje úzkost 24% dotázaných pociťuje strach 8% dotázaných cítí deprese 56% respondentů pociťuje smutek
graf č. 1 : zobrazuje odpovědi respondentů na dotaz, jak se cítí před zahájením terapie Celkem 56% dotázaných uvedlo, že před zahájení canisterapie pociťují smutek. Druhá nejčastější odpověď byla strach s 24% . Dále 12% respondentů odpovědělo, že trpí úzkostmi a 8% dotázaných depresemi. 20
3.4.2. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 2 Jak se cítíte během nebo po ukončení terapie ? Tabulka 2 : Zobrazuje možné odpovědi a jejich procentuální vyjádření na změnu pocitů během terapie nebo po jejím ukončení.
Možné odpovědi
Procentuální odpovědi
Nepociťuji žádné změny
24%
Pociťuji výrazné zlepšení
76%
24% dotázaných nepociťuje žádné změny 76% respondentů uvedlo výrazné zlepšení pocitů
graf č. 2 : zobrazuje odpovědi respondentů na dotaz, zda pociťují změnu nálad během nebo po ukončení terapie 76% respondentů uvedlo, že se během terapie a po terapii cítí mnohem lépe než před jejím započetím. Pouze 24% dotázaných odpovědělo, že nepociťují žádné změny.
21
3.4.3. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 3 Zlepší se Vám nálada po dotykovém kontaktu se psem? Tabulka 3 : Zobrazuje možné odpovědi a jejich procentuální vyjádření na změnu nálady po kontaktu se psem Možné odpovědi
Procentuální odpovědi
Ano, pociťuji výrazné zlepšení nálady
58%
Nálada se mi mírně zlepšila
41%
Nepociťuji žádné změny nálady
1%
58% dotázaných uvádí výrazné zlepšení nálady 41% respondentů se nálada mírně zlepší 1% respondetů na sobě nepociťuje žádné změny
graf č. 4: Znázorňuje odpovědi respondentů na dotaz, zda se jim po dotykovém kontaktu se psem změní nálada. 58% dotázaných udává výrazné zlepšení po kontaktu se psem, 41% respondentů odpovědělo, že se jim nálada mírně zlepší a pouze 1% dotázaných uvádí, že po nebo během terapie nepociťují žádne změny nálady.
22
3.4.4. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 4 Pociťujete zmírnění stresu během a po terapii? Tabulka 4 : Zobrazuje možné odpovědi a jejich procentuální vyjádření na zmírnění stresu během a po provedení terapie. Možné odpovědi
Procentuální odpovědi
Ano, na své problémy během / po terapii zapomenu
71%
Ano, na chvíli zapomenu, co mě tíží
24%
Ne, nepociťuji žádné změny
5%
71% respondentů uvádí , že jim terapie pomáhá zmírnit stres 24% dotázaných odpovědělo, že jim terapie pomůže částečně zmírnit stres 5% respondentů udává, že jim terapie ve zvládnutí stresu a problémů vůbec nepomáhá
graf č. 4: Znázorňuje odpovědi respondentů na dotaz, zda během nebo po terapii dojde ke zmírnění jejich stresu. U 71% respondentů během nebo po terapii dochází ke zmírnění stresu a problémů. 24% dotázaných uvádí, že jim terapie pomáhá částečně zmírnit stres. A pouze 5% odpovědělo na dotaz záporně, tedy že nepociťují pozitivní účinky canisterapie na redukci stresu.
23
3.4.5. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 5 Podporuje Vás canisterapie k tělesné aktivitě? Tabulka 5 : Zobrazuje možné odpovědi na otázku, zda respondenty canisterapie podporuje k tělesné aktivitě a jejich procentuální vyjádření. Procentuální
Možné odpovědi
odpovědi
Ano, mám větší snahu se pohybovat
64%
Nejsem si jist, že by mě tato metoda ovlivňovala k lepším tělesným výkonům Nepodporuje
28% 8%
64% respondentů úvádí větší snahu pohybu
28% dotázaných si nejni jista, zda je canisterapie ovlivňuje k lepším tělesným výkonům 8% respondentů canisterapie nepodporuje k tělesné aktivitě
graf č. 5 : Znázorňuje odpovědi respondentů na dotaz, jestli je canisterapie podporuje k tělesné aktivitě. Na otázku, zda respondenty canisterapie podporuje k tělesné aktivitě odpovědělo 64% dotázaných, že mají větší snahu se více pohybovat. 28% respondentů si není jista, že by je tato metoda ovlivňovala k lepší tělesné aktivitě. A 8% dotázaných terapie vůbec nepodporuje k lepším fyzickým výkonům.
24
3.4.6. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 6 Podílíte se na péči o psa ( např. granulování, krmení apod.) ? Tabulka 6 : Zobrazuje možné odpovědi a jejich procentuální vyjádření na dotaz, zda se respondenti podílí na péči o psa. Možné odpovědi
Procentuální odpovědi
Ano, aktivně se podílím
84%
Ne, nemám zájem se podílet na péči
16%
84% dotázaných seniorů se aktivně na péči o psa podílí 16% respondentů nemá zájem podílet se na péči o psa
graf č. 6 : Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, zda se podílí na péči o psa. Ze 100% dotázaných 84% uvádí aktivní se podílení na péči o psa, čímž procvičují svaly horních končetin ( konkrétně u kartáčovaní). A pomáhá zachovat také úchopové schopnosti dlaní. 16% respondentů nemá zájem se jakkoliv na péči o psa podílet.
25
3.4.7. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 7 Máte pocit, že Vám polohování zlepšilo pohyblivost? Tabulka 6 : Zobrazuje možné odpovědi a jejich procentuální vyjádření zda-li polohování se psem zlepšilo jejich pohyblivost. Možné odpovědi
Procentuální odpovědi
Ano, snadněji se pohybuji
52%
Došlo k částečnému zlepšení
44%
Nedošlo ke zlepšení mého fyzického stavu
4%
52% repondentů odpovědělo, že se díky polohovaní snadněji pohybují 44% dotázaných uvadí částěčné zlepšení v oblasti pohybu U 4% respondentů nedošlo ke zlepšení jejich fyzického stavu
graf č. 7 : Zobrazuje odpovědi respondentů zda má polohování v canistreapii pozitivní účinky na jejich pohyblivost. 52% respondentů uvádí pozitivní účinky polohování na jejich fyzický stav. U 44% dotázaných došlo k částečnému zlepšení pohyblivosti. A u 4% dotázaných nemá polohování vliv na jejich fyzický stav.
26
3.4.8. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 8 Vedou procházky se psem na vodítku ke zlepšení Vaší chůze? Tabulka 8 : Zobrazuje možné odpovědi a jejich procentuální vyjádření na pozitivní účinky procházek se psem na chůzi klienta. Možné odpovědi
Procentuální odpovědi
Ano, nyní se cítím při chůzi jistěji
48%
Ano, ale nejsem si v určitých pohybech moc jistý / a
48%
Ne, nepozoruji zlepšení
4%
48% respondentů se nyní cítí při chůzi jistěji 48% respondentů uvádí zlepšení chůze, ale nejsou si v některých pohybech moc jistí 4% dotázaných nepozoruje zlepšení chůze
graf č. 8 : Zobrazuje odpovědi respondentů na zlepšení jejich chůze po procházkách se psem 48%
respondentů uvedlo, že se po procházce cítí při chůzi jistěji. Rovněž 48%
dotázaných odpovědělo na dotaz kladně, ale v některých pohybech si nejsou zcela jisti. Pouze 4% respondentů nepozoruje zlepšení chůze.
27
3.4.9. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 9 Pozorovali jste na sobě změny v hybnosti prstů po pravidelném odhazování aportovaného předmětu? Tabulka 9 : Zobrazuje možné odpovědi na otázku, týkající se změny v hybnosti prstů po aportování, a jejich procentuální vyjádření. Možné odpovědi
Procentuální odpovědi
Ano, lépe uchopuji předměty
60%
Ano částečně
37%
Ne, změny nepozoruji
3%
60% respondentů si všimlo zdokonalení úchopového reflexu
u 37% dotázaných se hybnost prstů zlepšila částečně
3% respondentů nezpozorovalo zlepšení pohyblivosti prstů
graf č. 9 : Znázorňuje odpovědi respondentů na změny v hybnosti prstů horní končetiny po pravidelné odhazování aportovaných předmětů. Zlepšení hybnosti prstů a zlepšení uchopování předmětů po pravidelném aportování uvádí 60% dotázaných. 37% respondentů odpovědělo, že se hybnost prstů mírně zlepšila. A 3% dotázaných na sobě nepozorují žádné změny.
28
3.4.10.
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 10
Myslíte si, že se Vám zlepšila hybnost horní končetiny po dotykovém kontaktu se psem ( hlazení ) ? Tabulka 10 : Zobrazuje možné odpovědi na otázku o zlepšení rozsahu pohybu horní končetiny a jejich procentuální vyjádření Možné odpovědi
Procentuální odpovědi
Ano, mám větší rozsah pohybu horní končetiny
72%
Nepociťuji žádné změny
28%
72% respondentů snáze pohybuje horní končetinou
28% dotázaných nepociťuje změny v rozsahu pohybu horní končetiny
graf č. 10 : Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, zda si myslí, že jim dotykový kontakt (hlazení) se psem zlepší hybnost horních končetin. 72% respondentů na dotaz odpovědělo, že po dotykovém kontaktu se psem ( hlazení ) se jim zlepšila hybnost horních končetin. A zbylých 28% dotázaných uvedlo, že se jim rozsah pohybu horních končetin nezvětšil.
29
3.4.11.
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 11
Máte ve svém věku problémy s komunikací? Tabulka 11 : Zobrazuje možné odpovědi na otázku, zda canisterapie zkvalitňuje komunikaci, a jejich procentuální vyjádření ( ověřující otázka č. 15) Možné odpovědi
Procentuální odpovědi
Nemám problém s komunikací
39%
Ano částečně, mám problém navazovat rozhovor
54%
Nemám zájem komunikovat s ostatními
7%
39% respondentů nemá problémy komunikovat 54% dotázaných má problém s navazovaním rozhovoru 7% nemá zájem komunikovat s ostatními
graf č. 11 : Znázorňuje odpovědi respondent na otázku, zda mají problémy s komunikací se svým okolí. 39% respondentů uvedlo, že nemá problémy s komunikací. 54% dotázaných má problémy s komunikací . A 7 procent respondentů nemá zájem komunikovat se svým okolím. Zda canisterapie podporuje verbální komunikaci a zájem komunikovat s okolím ověřuji otázkou č. 15.
30
3.4.12.
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 12
Pomohla Vám canisterapie k lepšímu zařazení do kolektivu? Tabulka 12 : Zobrazuje možné odpovědi na otázku, zda terapie přispívá k lepšímu zařazení do kolektivu, a jejich procentuální vyjádření. Možné odpovědi
Procentuální odpovědi
Ano, pomohla mi výrazně
56%
Ano, pomohla mi částečně
32%
Ne, vůbec mi nepomohla
12%
56% dotázaných uvádí, že jim canisterapie výrazně pomohla 32% respondentů odpovědělo, že terapie jim pomohla částečně k zařazení do kolektivu 12% respondentům caniterapie k zařazení do kolektivu nepomohla
graf č. 12 : Znázorňuje odpovědi respondentů na dotaz jestli jim canisterapie usnadnila se zařadit do kolektivu zařízení. 56% respondentů uvedlo, že jim terapie výrazně pomohla v zařazení do kolektivu obyvatelů. 32% dotázaným canisterapie pomohla částečně se zařazením do kolektivu. A 12% respondentů odpovědělo, že terapie jim k zařazení do kolektivu vůbec nepomohla.
31
3.4.13.
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 13
Vybaví se Vám během canisterapie jaká jste měl / a domácí zvířata a jak jste se o ně starali? Tabulka 13 : Zobrazuje možné odpovědi na dotaz, zda-li si respondenti vzpomenou při canisterapii zda měli doma zvířata, a rozpovídali se, jak se o ně starali, a procentuální vyjádření odpovědí. Možné odpovědi
Procentuální odpovědi
Ano, vzpomínám a rád/a o tom hovořím
64%
Ano, ale vzpomínky mám mlhavé
20%
Ne, bohužel si nevzpomenu
15%
Ne, nechoval/a jsem zvířata
1%
64% dotázaných si vzpomene jaká zvířata chovali a rádi o tom hovoří 20% respondentů si vzpomene, ale nevybaví si detaily 15% dotázaných si nevzpomene
1% respondentů nechovala zvířata
graf č. 13 : Znázorňuje odpovědi respondentů na dotaz zda si vzpomenou jestli chovali doma zvířata a jak se o ně starali. 64% respondentů mělo doma zvířata a rádi hovoří o tom, jak se o ně starali. 20% dotázaných zvířata doma mělo, ale nevybaví se jim podrobnosti. 15% respondentů si nevzpomene, zda chovala doma zvířata. A pouze 1% z dotázaných zvířata nechovalo.
32
3.4.14.
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 14
Jste schopni podat psovi povel tak, aby Vás poslechnul? Tabulka 14 : Zobrazuje možné odpovědi a jejich procentuální vyjádření jestli respondenti dokážou zadat psovi povel a zda je pes poslechne.
Možné odpovědi
Procentuální odpovědi
Ano
68%
Ne
24%
Nevím, nezkoušel/a jsem to
8%
68% dotázaných zadá povel tak, že je pes uposlechne 24% repondentů neumí podat psovi povel 8% dotázaných to nezkoušelo
graf č. 14 : Znázorňuje odpovědi dotázaných na otázku zda umí podat psovi povel tak, aby je poslechnul. 68% dotázaných uvedlo, že dokáže rozkázat psovi tak, aby je poslechnul. 24% respondentů nedokáže podat povel tak, že je pes poslechne. A 8% z dotázaných tuto metodu terapie nezkoušelo.
33
3.4.15.
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 15
Zlepšuje komunikace se psem i Vaši komunikaci s lidmi? Tabulka 15 : Zobrazuje možné odpovědi a jejich procentuální vyjádření na zlepšení komunikaci prostřednictvím psa s okolím. Možné odpovědi
Procentuální odpovědi
Ano, zlepšuje
77%
Nepozoruji
20%
Ne, nezlepšuje
3%
77% respondentů uvedlo, že se jejich komunikace s okolím díky psovi zlepšila 20% dotázaných nepozoruje zlepšení komunikace 3% respondentů uvádí, že terapie jim neusnadňuje komunikaci
graf č. 15: Znázorňuje odpovědi dotázaných, zda jim canisterapie usnadňuje komunikaci s okolím Tento dotaz je ověřovací k otázce č. 11 ( zda mají senioři problémy komunikovat). 77% respondentů odpovědělo, že jim komunikace prostřednictvím psa pomáhá se lépe vyjadřovat ke svému okolí. 20% dotázaných nepozoruje prostřednictvím této metody zlepšení a zkvalitnění komunikace s ostatními. Canisterapie nezlepšuje komunikaci s okolím u 3% respondentů.
34
3.4.16.
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY Č. 16
Těšíte se na další setkání s canisterapeutickým týmem? Tabulka 16 : Zobrazuje možné odpovědi a jejich procentuální vyjádření zda se respondenti těší na další terapii. Možné odpovědi
Procentuální odpovědi
Ano
87%
Ne
13%
87% respondentů se těší na další terapii 13% dotázaných se na další terapii netěší
graf č. 16: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda se těší na další setkání s canisterapeutickým týmem. 87% respondentů uvedlo, že se na další terapii pomocí psa těší. 13% dotázaných se netěší na další setkání s canisterapeutem a jeho psem.
35
3.5. DISKUZE Praktická část se skládá z výzkumu a jeho vyhodnocení. Stanovila jsem si 3 hypotézy. 1) Domnívám se, že u více než 60% respondentů bude mít canisterapie pozitivní účinky, co se týče zlepšení psychického stavu. 2) Předpokládám, že u více jak
60%
respondentů dojde
ke zlepšení jejich
pohyblivosti. 3) Domnívám se, že u více než 60% respondentů dojde ke zlepšení verbální komunikace. První hypotéza se zabývá pozitivními účinky canisterapie na psychiku respondenta. Hypotéza předpokládala zlepšení psychického stavu u více jak 60% dotázaných. Tuto hypotézu ověřují otázky 1, 2, 3, 4, 16. Při vyhodnocování odpovědí jsem zjistila otázkou č. 1, že 56% respondentů před zahájením metody trpí úzkostí. A Po ukončení metody 76% dotázaných přiznává zlepšení svého psychického stavu. V otázce č. 3 58% dotázaných uvádí výrazné zlepšení nálady po dotykovém kontaktu se psem. Na dotaz , zda respondenti pociťují během nebo po terapii zmírnění stresu 71% odpovědělo kladně, tudíž na své stresory během nebo po ukončení terapie zapomenou. A na otázku č. 16, zda se těší na příští setkání s canisterapeutickým týmem odpovědělo 87% respondentů kladně. Hypotéza se mi tedy potvrdila. Druhá hypotéza se vztahuje ke kladným účinkům canisterapie na fyzický stav klienta. Hypotéza předpokládá pozitivní účinky terapie na tělesný stav
u více jak 60%
respondentů. Hypotézu ověřuji otázkami 5, 6, 7, 8, 9, 10. Při vyhodnocení odpovědí jsem došla k těmto výsledkům. 64% dotázaných uvedlo, že mají větší snahu se pohybovat. V otázce č. 6, zda se aktivně podílí na péči o psa, 84% dotázaných odpovědělo kladně. Ke zlepšení pohyblivosti po polohování se psem v dotazu č. 7 se přihlásilo 52% respondentů. U 48% dotázaných procházky se psem zlepšují jejich chůzi a jsou si v ní více jistí ( otázky č. 8). Stejný počet respondentů (48%) se přihlásil k odpovědi, že jim procházky pomáhají, ale v určitých pohybech si nejsou zcela jisti. 60% dotázaných lépe uchopuje předměty díky aportování různých předmětů (otázka č. 9). K lepší pohyblivosti horní končetiny po dotykovém kontaktu se psem v otázce č. 10 se přihlásilo 72% dotázaných. Hypotéza se mi potvrdila částečně. Třetí hypotéza pojednává o vlivu canisterapie na verbální komunikaci. Přepokládala jsem, že u více jak 60% dotázaných dojde ke zlepšení komunikace. Hypotézu ověřují 36
otázky 11, 12, 13, 14, 15. 54% dotázaných má problémy navázat kontakt s okolím. V ověřovacím dotazu k této otázce, zda jim komunikace se psem zlepší i komunikaci s lidmi ( skupinová terapie) 77% dotázaných odpovědělo kladně. Canisterapie pomohla 56%
respondentů k lepšímu zařazení do kolektivu. 64% dotázaných mělo domácí
zvířata a rádi vzpomínají na to jak se o ně starali, a rádi o tom hovoří.Podat povel srozumitelně a tak, aby pes respondenta poslechl dokáže 68% dotázaných. Hypotéza se mi tedy potvrdila.
37
4. ZÁVĚR Tématem této bakalářské práce je canisterapie v geriatrii. Canisterapie je jedním z druhů zootreapie. Ve světě je to velmi rozšířená metoda, u nás však o ní mnoho lidí vůbec neslyšelo a lidé nemají ponětí, co si pod termínem canisterapie představit. A už vůbec netuší jaké účinky může mít pes u seniorů.Proto jsem si jako své hypotézy vybrala jen zlomek pozitivních účinků terapie se psem jako své cíle. První cíl pojednává o pozitivních účincích terapie na psychiku člověka. Z výzkumu vyplynulo, že více jak polovina respondentů se cítí psychicky frustrována a terapie jim částečně pomáhá jejich psychické strádání usnadnit. V druhém cíli se zaměřuji na zlepšení fyzického stavu dotázaného prostřednictvím terapie se psem. Více jak 60% dotázaných uvedlo, že díky canisterapii mají větší snahu se pohybovat díky aktivní péči o psa, odhazování aportovaných předmětů. A po dotykovém kontaktu se psem lépe pohybují horní končetinou. U 48% dotázaných došlo díky procházkám se psem ke zlepšení jejich chůze a 54% respondentů má pocit, že jim polohovaní pomohlo zlepšit jejich pohyblivost. Třetí cíl se zabývá zlepšením verbální komunikace prostřednictvím canisterapeutického týmu. Problémy s komunikací udává 54% dotázaných. U 56% respondentů pomohla canisterapie k zařazení do kolektivu. Víc jak 60% respondentů v dotazníku uvedlo, že jsou schopni podat povel psovi tak, že je pes poslechne. A prostřednictvím psa lépe komunikují se svým okolím. Teoretická část vysvětlovala pojem canisterapie, její historii a kdo byl průkopníkem této metody u nás. Dále zmiňovala sdružení zaštiťující canisterapii jak u nás tak i ve světě. V další podkapitole se zabývala zásadami terapie, aby se terapeut či organizace nedostali do konfliktu se zákonem. A brali v potaz i hygienická nařízení. Zmiňovala se o standartech canisterapie dle organizace Delta Society pro správné vykonávání terapie. Dále jsou v práci obsaženy pozitivní účinky canisterapi, jak seniorům tato metoda pomáhá ale i negativní účinky, například kdy by se terapie provádět neměla. Obsahovala zmínky o tom, v jakých různých oborech či situacích se může tento druh animoterapie provádět, jaké se využívají metody a metodiku terapie. V dalších částech se zabývala samotným canisterapeutem a canisterapeutickým psem. Jaké mají mít zkoušky doklady. Jaká plemena se na provádění terapie hodí. Zmínila jsem se o tom jak vypadá canisterapeutická zkouška a jen okrajově vysvětlila pojem geriatrický pacient. 38
Má práce dospěla k takovým závěrům, že se částečně potvrdila druhá hypotéza. Tedy canisterapie částečně seniorům zlepšuje mobilitu a u ležících klientů pomáhá zachovat rozsahy pohybů kloubů a trofii svalů pomocí polohování. První i třetí hypotéza se mi potvrdila. Tudíž canisterapie seniorům zlepšuje náladu a zmírňuje stresy spojené se sklonkem života a odloučením od rodiny, domova. A pomáhá zachovat či zlepšit verbální komunikaci a usnadňuje navázat kontakt se seniorovým okolím. Přála bych si, aby veřejnost byla lépe informovaná o účincích canisterapie. Bohužel i v zařízeních, kde se canisterapie provádí zdravotničtí pracovníci nemají ponětí jaké metody a metodiku canisterapeuti provádí. Ani jak je canisterapie vedena. Z tohoto důvodu by bylo vhodné proškolit zdravotnické pracovníky o provádění a možnostech canisterapie. Myslím si, že by bylo vhodné, aby canisterapie byla součástí fyzioterapií v nemocničních i sociálních zařízení. Podle mě ještě není tento druh zooterapie u nás tak vžitý jako v zahraničí. Proto mají sdružení, která canisterapii provádí ztížené podmínky pro provádění léčby. Organizací je velmi málo a často musí dojíždět do vzdálenějších míst. Většinou jsou to neziskové organizace, proto bych navrhovala větší podporu od státu. Myslím si, že tímto krokem by vzrostl zájem nemocnicí i různých zařízení o provádění léčby. Věřím, že má práce přispěje k rozvoji canisterapie, která pomáhá seniorům zpříjemnit sklonek života. Jak ze stránky emotivní, tak fyzické. Ale i napomůže k tomu, aby si klient (senior) udržel verbální kontakt s okolím a neuzavíral se do sebe. Mou práci poskytnu lékařským i zdravotnickým pracovníkům, sociálním zařízením, canisterapeutickým sdružením, aby se i oni v případě zájmu seznámili s výsledky mé bakalářské práce a mohli jej případně využít.
39
5. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Zooterapie ve světle objektivních poznatků. Editor M. Velemínský. České Budějovice: Dona, 2007, 335 s. ISBN 978-807-3221-096 GALAJDOVÁ, L. Pes lékařem lidské duše aneb Canisterapie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 160 s. ISBN 80-716-9789-3 Povídání o canisterapii. Vyd. 1. Ve Vyškově: Sdružení pro pomoc zdravotně postiženým "PIAFA", 2000, 47 s. ISBN 80-238-6089-5 Mezinárodní seminář o zooterapiích: k tvorbě metodiky : [25.-27.6.2004 v Brně : sborník příspěvků]. Brno: Sdružení Filia, 2004. ISBN 80-239-3591-7 DIVIŠOVÁ, Z. Praktické využití psů v zoorehabilitaci: pracovní sešit : seminář pro pedagogy : OPPA CZ.2.17/3.1.00/32105. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2010, 180 s. ISBN 978-80-213-2092-5 NERANDŽIČ, Z. Animoterapie, aneb, Jak nás zvířata léčí: praktický průvodce pro veřejnost, pedagogy i pracovníky zdravotnických zařízení a sociálních ústavů. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 159 s. Albatros Plus, 59. ISBN 80-000-1809-8 GALAJDOVÁ, L. a Z. GALAJDOVÁ. Canisterapie: pes lékařem lidské duše. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 167 s. Albatros Plus, 59. ISBN 978-807-3678-791 KRAUSS, H. Fyzioterapie pro každého. Praha: Avicenum, 1990. ISBN 80-201-0069-5
6. SEZNAM PŘÍLOH A OBRÁZKŮ •
Příloha č.1 - Osvědčené možnosti poloh při polohování se psi
•
Příloha č.2 – Obsah terapeutické krabice
•
Příloha č.3 – Canisterapeutické metody a cíle
•
Příloha č.4 – Ukázka polohování klienta se psem – poloha na boku
•
Příloha č.5 – Ukázka polohování klienta se psem – poloha na zádech
•
Příloha č. 6 – Ukázka polohování klienta se psem – poloha na zádech
•
Příloha č. 7 – Ukázka kartáčování psa
•
Příloha č. 8 - Žádost o provedení výzkumného šetření 40
PŘÍLOHY Příloha č.1 - Osvědčené možnosti poloh při polohování se psi pozice
2-3 psi
pomůcky 1 pes
Na zádech, pes pod
1. pes pod DK, 2. pes po
Polštář,
Pes pod DK, klient
dolními
boku, druhý bok fixován
podkova
sedí, tělo opřeno o
končetinami (DK)
podkovou
pedagoga, nebo leží v podkově
Na zádech, psi po
1. pes po pravém boku, 2. pes
Polštář,
Pes po jednom
stranách
po levém boku, event. 3. pes
válec
boku, druhý bok
pod DK
pod DK,
fixován podkovou
HK
podkova
Na boku
-
podél těla
-
kolem krku psa
1. pes z čelní strany (hrudník,
Polštář,
Pes buď z čelní či
břicho), 2. pes zádová strana
válec
zádové strany,
nebo zadní strana DK, pokud
mezi DK, zbývající strana
je 3. pes – možno na obě
podkova
místa; HK možno pokrčit a dát
dopolohována podkovou
přes psa V kleče
Klient klečí na patách, obličej
-
Klient klečí na
a HK položeny na 1. psa,
patách, obličej a
2. pes může olizovat HK
HK položeny na psa
a obličej
Na bříšku
Klient leží na břiše či mírně do
-
Klient leží na břiše
boku, obličej položený na
či mírně do boku,
hrudníku psa
obličej položený na hrudníku psa
41
Příloha č.2 – Obsah terapeutické krabice
42
Příloha č.3 – Canisterapeutické metody a cíle - formulář
Příloha č. 4 – Polohování klienta se psem – poloha na boku
43
Příloha č. 5 – Polohování klienta se psem – poloha na zádech
44
Příloha č. 6 – Polohování klienta se psem – poloha na zádech
Příloha č. 7 – Kartáčování psa
45
Příloha č.8 - Žádost o provedení výzkumného šetření
46
