VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Analýza hospodaření a financování Základní a mateřské školy Dobronín a vztah k rozpočtu obce Bakalářská práce

Autor práce: Martina Vomelová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Místo: Jihlava Rok: 2010

Anotace Předmětem bakalářské práce „Analýza hospodaření a financování ZŠ a MŠ Dobronín a vztah k rozpočtu obce“ je rozbor hospodaření a systému financování, jakožto součásti odvětví neziskového sektoru. Předložená práce je složena ze dvou částí. První část se zabývá teoretickými aspekty, pro pochopení tématu. Druhá část pojednává o charakteristice hospodaření a financování předškolního zařízení a základní školy na příkladu konkrétní organizace. V závěru práce je uvedeno celkové zhodnocení organizace, nastínění problémů a návrhů opatření, dále uvedení výhod a nevýhod plynoucích ze sloučení organizací.

Klíčová slova Příspěvková organizace, regionální školství, hospodaření, financování, normativ, dotace, náklady, výnosy.

Annotation The subject of the bachelor thesis „Analysis of economy and financing of Primary and nursery schools Dobronín a relationship with the municipal budget” is to analyze the economy and financing system, as part of the nonprofit sector. The project is composed of two parts. The first part deals with theoretical aspects, for understanding the topic. The second part deals with the characteristics of economy and financing of nursery school and primary school on the example of a particular organization. In conclusion it is mentioned an overall assessment of the organization, the problems and propose solutions for improvement. Further, there are advantages and disadvantages of merging organizations.

Key words Allowances organization, regional education, economy, financing, normative, grant, expenses, yields.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Věře Nečadové za cenné připomínky, odborné vedení a pomoc při řešení bakalářské práce. Dále děkuji Ing. Ivo Mikuláškovi, řediteli příspěvkové organizace, za poskytnuté informace a podklady potřebné k vypracování této práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. 05. 2010 ...................................................... Podpis

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 7 1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA ........................................................................... 9 1.1 CHARAKTERISTIKA NEZISKOVÉHO SEKTORU .......................................................... 9 1.2 DRUHY NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ..................................................................... 10 1.3 OBEC – ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÍ CELEK ................................................ 10 1.3.1 Vývoj obcí ................................................................................................... 13 1.3.2 Orgány obce a jejich činnost ...................................................................... 14 1.3.3 Charakteristika rozpočtu obce .................................................................... 17 1.4 PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ................................................................................. 18 1.4.1 Zřízení příspěvkové organizace .................................................................. 19 1.4.2 Činnosti příspěvkové organizace ................................................................ 19 1.4.3 Hospodaření příspěvkové organizace ......................................................... 20 1.5 PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ŠKOLSKÉHO TYPU .................................................... 22 1.5.1 Financování školství ................................................................................... 25 1.5.2 Financování regionálního školství.............................................................. 25

2 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DOBRONÍN, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ............................................................................................................. 29 2.1 CHARAKTERISTIKA PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE................................................... 29 2.1.1 Hlavní činnost ............................................................................................. 30 2.1.2 Doplňková činnost ...................................................................................... 31 2.1.3 Určení majetku a hospodaření .................................................................... 33 2.1.4 Identifikace příspěvkové organizace ........................................................... 34 2.2 HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ ORGANIZACE ...................................................... 39 2.2.1 Platby .......................................................................................................... 39 2.2.2 Další vzdělávání pedagogických pracovníků .............................................. 41 2.2.3 Grantové zdroje .......................................................................................... 41 2.2.4 Normativní zdroje ve školství ...................................................................... 43 2.2.5 Hospodaření organizace v letech 2006-2009 ............................................. 44 2.2.5.1 Hospodaření v roce 2006 .................................................................... 45 2.2.5.2 Hospodaření v roce 2007 .................................................................... 50 2.2.5.3 Hospodaření v roce 2008 .................................................................... 56 2.2.5.4 Hospodaření v roce 2009 .................................................................... 60 2.3 SWOT ANALÝZA ................................................................................................. 65 2.4 ZHODNOCENÍ A OPATŘENÍ .................................................................................... 67 2.5 SHRNUTÍ KAPITOLY .............................................................................................. 70 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 75 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 77 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK.......................................................................... 82 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................... 83 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 84

6

Úvod Tato práce je zaměřena na oblast vzdělávání, které je velmi významnou součástí veřejného sektoru. Vzdělávací proces se bezpochyby dotýká každého jedince. Vzdělávání je veřejnou službou, kterou stát bezplatně zaručuje občanům a vytváří podmínky pro správné celkové fungování této sféry. Náležitá úroveň vzdělávání je dispozicí pro budoucí vývoj jednotlivce, jednak pro lepší předpoklady uplatnění se na trhu práce, ale je i veřejným zájmem pro celkový vývoj společnosti a státu jako celku. Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma „ Analýza hospodaření a financování ZŠ a MŠ Dobronín a vztah k rozpočtu obce“. Důvodem výběru tématu byl předpoklad toho, že školství je pro svou důležitost neustále zmiňovaným tématem. Zaujalo mě tedy seznámit se s celkovými procesy fungování této oblasti. Přiblížit si princip financování školství, hospodaření, získávání prostředků z různých vyhlášených dotačních programů, ale i ostatních chodů ekonomické i pedagogické činnosti na příkladu školské příspěvkové organizace, jejímž zřizovatelem je obec Dobronín. Výběr této organizace byl také ten, že je mi velmi blízká. Cílem mé bakalářské práce je popis činnosti, charakteristika a analýza hospodaření a financování Základní a mateřské školy Dobronín v období let 2006 až 2009 se zaměřením na vztah k obecnímu rozpočtu. Dalším cílem je vyhodnocení výsledku sloučení mateřské školy se základní školou, ke kterému došlo ke dni 01. 01. 2008. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První část je zaměřena na teoretická východiska k bližšímu pochopení celkového systému. Je věnována charakteristikám školství jako součásti neziskového sektoru a vysvětlením finančních toků směřujících do této oblasti vzdělávání. Druhá část práce se věnuje celkové analýze na příkladu konkrétní příspěvkové organizace základní a mateřské školy. Následuje celkové shrnutí tématiky této kapitoly. V práci jsou využity metody


sběru dat




komparace poznatků

7




analýzy ekonomických hodnot




SWOT analýzy

Pro vypracování práce jsem využila odbornou literaturu, zákonné předpisy, internetové zdroje, zkušenosti řídících pracovníků organizace a vlastní poznatky z této oblasti.

8

1 Teoretická východiska 1.1 Charakteristika neziskového sektoru Neziskový sektor je ta část národního hospodářství, jejímž cílem není zisk. Podstatou existence tohoto sektoru je realizace poslání, které má naplňovat řadu lidských potřeb. Neziskový sektor se dělí na: -

Veřejný neziskový sektor

-

Soukromý neziskový sektor

-

Sektor domácností.1

Účelem neziskových organizací je provozování činnosti ve prospěch toho, kdo měl snahu o jejich zřízení. Především musí naplňovat účel činnosti, pro který byly zřízeny, ovšem to nevyvrací možnost zisku, ten ale stojí obvykle až na druhém místě.2 Podle definice Salamona a Anheiera je neziskový sektor souhrn všech neziskových organizací na daném území. Neziskové organizace jsou: 1. Institucionalizované, tedy formálně organizované. 2. Soukromé, jsou separované od státní správy. 3. Neziskové, případný zisk z činnosti je dále využíván pro účely zřízení organizace. 4. Samosprávné, jsou způsobilé spravovat samy sebe. 5. Dobrovolné, v praxi uplatňují dobrovolnou účast na svých aktivitách.3 Neziskové organizace musejí být právnickou osobou, s výjimkou organizačních složek. Mají svého zřizovatele a jsou založeny podle právních předpisů. Povinností je registrace na místech určených zákonem, podle něhož jsou zřízeny. Mají také přiděleno identifikační číslo.4

1

REKTOŘÍK, J. a kol.: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 309 s. ISBN 978-80-86929-29-3. 2 RŮŽIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace-vznik, účetnictví, daně. 8. vyd. Olomouc: ANAG, 2006. 232 s. ISBN 80-7263-343-0. 3 FRIČ, P. a kol.: Strategie rozvoje neziskového sektoru. Praha: Fórum dárců, 2000. 84s. 4 RŮŽIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace-vznik, účetnictví, daně. 8. vyd. Olomouc: ANAG, 2006. 232 s. ISBN 80-7263-343-0.

9

1.2 Druhy neziskových organizací Do oblasti působení neziskových organizací se řadí zejména tyto sféry: Státní neziskové organizace: -

vzdělávání a výzkum,

-

zdravotnictví a poskytování sociálních služeb,

-

instituce na ochranu životního prostředí,

-

ochrana kulturních památek,

-

rozvoj sportu a tělovýchovy,

-

podpora rovných příležitostí mužů a žen,

-

ochrana lidských práv a další.

Nestátní neziskové organizace: -

církevní organizace,

-

občanská sdružení,

-

obecně prospěšné společnosti,

-

nadace a nadační fondy,

-

politické strany a další.5

Tento soupis ovšem není konečný, v § 56 obchodního zákoníku6 se uvádí, že společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, které nejsou založeny za účelem zisku, pokud to není zvláštním zákonem zakázáno, mohou být svým charakterem považovány za neziskové. Ovšem dle §18 zákona o daních z příjmů7 jsou takto vzniklé obchodní společnosti považovány za ziskové a nemají tedy možnost využívat výhod odpočtu z daňového základu oproti jiným neziskovým organizacím.

1.3 Obec – základní územní samosprávní celek Obec je základní územní samosprávný celek. Řídí se především zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, také zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. V právních vztazích jedná svým jménem 5

ŠVARCOVÁ, J. a kol.:Ekonomie-stručný přehled. Zlín:CEED, 2004. 295 s. ISBN 80-902552-9-9. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 7 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 6

10

a má odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Činností obce je snaha o mnohostranný rozvoj území a zajištění potřeb občanů.8 V rámci samostatné působnosti, obec je: -

Veřejnoprávní korporací, tedy společenství členů obce, zákonem je jí uložena povinnost zabezpečit činnosti ve prospěch obce a jejich občanů, poskytovat výkon státní správy v zájmu subjektů.

-

Reprezentantem veřejných zájmů subjektů obce.

-

Zabývá se sociálně ekonomickým rozvojem oblasti.

-

Samostatným ekonomickým subjektem, právnickou osobou.

-

Zabezpečuje veřejné služby, zřizuje neziskové organizace.

-

Má možnost zakládat obecní podniky.

-

Existuje jistá finanční suverenita, tedy není zcela finančně závislá na státu. Hospodaří dle vlastního rozpočtu, při dodržování zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

-

Má možnost zřízení a zrušení obecní policie.

-

Vydává obecně závazné vyhlášky.

-

Spolupráce s jinými obcemi, kraji, státem. Dohlíží nad činnostmi subjektů na území obce. Investuje do technické infrastruktury.

-

Schvaluje územní plán obce.9

V České republice (dále jen ČR) je pro obce a města zásadní zabezpečení vlastní samosprávy, tedy samostatné působnosti. Obce a města zajišťují za stát i různé úkony v rámci přenesené působnosti, a to ve formě obcí s pověřenými obecními úřady a obcí s pověřenou působností, kterou uskutečňuje ve správním obvodu obce. Obce mají i další povinnosti, v rozsahu jejich pověření, ke kterým patří např. zajištění evidence občanů, vedení matriky. Přenesenou působnost uskutečňuje ve správním obvodu obce. Provádí ji obecní úřad. Vydává stavební povolení, regulace ve sféře životního prostředí. Obecní úřady s rozšířenou působností vystavují občanské průkazy, živnostenské oprávnění, cestovní pasy, aj. Dále vydává nařízení obce.

8

RŮŽIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace-vznik, účetnictví, daně. 8. vyd. Olomouc: ANAG, 2006. 232 s. ISBN 80-7263-343-0. 9 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.:Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556s. ISBN 80-7357-052-1.

11

Obce postupně zaujímají významnější postavení, a to zásluhou probíhající decentralizace kompetencí a rozšiřující se odpovědnosti za poskytování různých druhů veřejných statků pro obyvatelstvo z pozice státu na stranu územní samosprávy. Územní jednotku státu, tedy obec, tvoří obyvatelstvo, které užívá ohraničené území (nazývané katastrální území) a má právo na samosprávu. Obec má roli nestátního subjektu a územního samosprávního společenství ve všech demokratických zemích. Obec je z právního významu určena třemi charakteristickými rysy, které jsou: 1. Území, 2. Občané České republiky s trvalým pobytem, občané s čestným občanstvím obce či města. Avšak v obecním území vcházejí do různých vztahů k obci i právnické osoby a podnikatelé, kteří sídlí v katastrálním území obce nebo na tomto území spravují svou provozovnu. Dalším faktorem jsou fyzické osoby s přechodným pobytem nebo např. vlastníci nemovitostí v oblasti obce apod., 3. Samospráva veřejných záležitostí na katastrálním území obce, tzn. působnost.10 Mezi základní druhy obcí patří: -

Obce, které nejsou městysem či městem,

-

Městys, kterým se obec stane po návrhu obce s ohledem na rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády,

-

Města, s ohledem na počet obyvatel (v současnosti nad 3000 obyvatel),

-

Obce s pověřenými obecními úřady a obce s rozšířenou působností,

-

Statutární města,

-

Hlavní město Praha, členěné na obvody.11

Kraj je vyšší územní samosprávní celek a je oprávněn dohlížet nad obcemi na jeho území. Kraj je též veřejnoprávní jednotkou, řídí se především zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích. Má právní subjektivitu a nakládá s majetkem. V současnosti vykonává svou činnost 13 krajů (14 s hlavním městem Prahou).12

10

PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4. 11 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. 12 MUSILOVÁ, L., FITŘÍKOVÁ, D.:DPH u územně samosprávních celků a jimi zřízených příspěvkových organizací. 1. vyd. Karviná: Paris, 2009. 299s. ISBN 978-80-87173-04-6.

12

1.3.1 Vývoj obcí13 Oproti jiným vyspělým zemím, kde je obdobně rozložená sídelní struktura obcí, se situace v ČR na počátku 90. let poněkud odlišovala. Po roce 1990 docházelo v četných případech k rozdělování tzv. střediskových obcí. Pro příklad v roce 1989 u nás fungovalo 3 527 obcí s vlastním národním výborem. V roce 1993 existovalo 4 931 obcí do 1 000 obyvatel, převažovaly tedy malé obce. Docházelo k dalším změnám, kdy v roce 1994 fungovalo 6 231 obcí s obecním úřadem. K datu 1. 1. 2001 už se počet zvýšil na 6 258 obcí. Počet sídel však přesahuje 14 000, z toho je 4 000 sídel s méně jak 50 trvale žijícími obyvateli. Většina obcí je osídlena méně jak 3 000 obyvateli. Tento postup způsobilo úsilí o obnovení historických hranic obcí, ale také ekonomické důvody, kdy se obce cítily znevýhodněny vůči střediskovým obcím. Existovaly však i podněty politické či psychologické, které také způsobily rozdělení obcí. Nyní je přibližně 80 % obcí osídleno méně jak 1 000 obyvateli, celkově však žije v obcích zhruba 17 % obyvatel státu. Ale samozřejmě i oni potřebují mít opatřeno financování základních místních veřejných statků a služeb. Problémem zvyšování alokační efektivnosti v místním veřejném sektoru, za okolností omezených zdrojů financování, tedy rozpočtových příjmů, je rozmělněná sídelní struktura obcí v ČR. Z tohoto důvodu se stát snaží minimalizovat další rozdělování malých obcí. Podle obecního zákona se toto může konat pouze v případě, že v nově vzniklých obcích bude nad 1 000 obyvatel a hranice katastrálního území nově vzniklé obce musí sousedit nejméně s dvěma dalšími obcemi. Zároveň se snaží obce dobrovolně inspirovat k jejich slučování, např. závislostí některých daní na velikostní kategorii obce. Přesto se však zatím toto v praxi projevuje bez účinku.

13

PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4.

13

Tabulka 1: Počet obcí a obyvatel v ČR k 01. 01. 2009 Velikostní skupina obce (počet obyvatel)

Počet obcí

Celkem

Počet obyvatel

6 249

10 467 542

1-199

1 562

200-499

1 991

500-999

1 330

935 658

1 000-4 999

1091

2 154 745

5 000-19 999

212

1 946 114

20 000-49 999

42

1 243 739

50 000-99 999

15

1 060 139

845 017

100 000 a více 6 2 282 130 Pramen: Český statistický úřad [on-line].14

1.3.2 Orgány obce a jejich činnost Občané mají na činnostech obce podíl jednak prostřednictvím nepřímo volených zástupců, kteří jsou zvoleni v komunálních volbách do zastupitelstva obce podle volebního zákona. Nebo také přímou formou, a to dobrovolnou prací. Občané mají možnost aktivní účasti na veřejných schůzích obce. K zásadním otázkám se mohou vyjádřit pomocí místního referenda, které se uskutečňuje na základě rozhodnutí rady obce, která s okolnostmi seznámí místní zastupitelstvo obce.15 Orgány obce jsou: -

Zastupitelstvo obce jako kolektivní volební orgán,

-

Rada obce,

-

Starosta a místostarostové,

-

Obecní úřad.

Zastupitelstvo obce je volený orgán obce, jeho počet je závislý na počtu obyvatel a velikosti územního obvodu obce. Má rozhodující pravomoci mimo záležitostí, které náleží kraji coby vyšší instanci, vydává jednací řád. Při rozhodnutích musí být

14

Český statistický úřad [on-line]. [aktualizováno 12. 11. 2009] [cit. 2010-01-19]. Dostupný z WWW: , Český statistický úřad [on-line]. [aktualizováno 9. 10. 2009] [cit. 2010-01-19]. Dostupný z WWW: 15 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4.

14

nadpoloviční většina ze všech členů zastupitelstva. Jednání zastupitelstva obce jsou dle zákona veřejná. Zastupitelstvo řeší a schvaluje záležitosti týkající se především programu rozvoje obce, územně plánovací dokumentaci, rozpočet a závěrečný účet obce, rozpočtová opatření, přijetí a poskytnutí půjček a úvěrů, převzetí dluhu, zřízení neziskových organizací a schválení jejich zřizovacích listin, vklady obcí, dále schvaluje obecně závazné vyhlášky, vstup a výstup obce ze svazku obcí, vklady peněžité i nepeněžité do svazku obcí, vklady obce do zájmových sdružení právnických osob a další záležitosti týkající se obce. Při řešení nemovitostí má povinnost zveřejnit záměr 15 dní předem. Zastupitelstvo má vzhledem k těmto rozhodovacím pravomocem zásadní odpovědnost, hospodaří s financemi a majetkem, které nejsou v jejich vlastnictví.16 Rada obce je výkonný orgán, který podléhá zastupitelstvu obce. Jednání nejsou veřejná. Opět platí pravidlo nadpoloviční většiny při hlasování. Jeho počet nemůže přesáhnout jednu třetinu počtu členů zastupitelstva. Rada se nevolí pokud v zastupitelstvu není nad 15 členů. V čele rady obce stojí starosta a místostarostové, ve velkých městech to je primátor a náměstci primátora a další členové rady. Mezi jejich některé povinnosti spadá příprava materiálů pro jednání zastupitelstva obce, rada zabezpečuje činnost hospodaření obce a plnění rozhodnutí zastupitelstva obce, plní úlohu zřizovatele, ukládá pokuty v samostatné působnosti, zakládá důležité výkonné orgány obecního úřadu, aj.17 Starosta je hlavním reprezentantem obce, zastává ji navenek, je statutárním orgánem obce. V případě neexistence funkce tajemníka obce, starosta vykonává činnosti řízení a kontroly pracovníků úřadu jakožto zaměstnavatel. Má odpovědnost zastupitelstvu obce, v pozici starosty funguje až do zvolení nového nástupce. Hlavní náplní práce je tedy svolávání zastupitelstva obce, příprava a vedení schůze rady obce, ručí za objednávku a provedení auditu hospodaření dané obce, jmenuje a odvolává tajemníka se souhlasem ředitele krajského úřadu. V případě nepřítomnosti jej zastupuje místostarosta obce, ve městě je jím náměstek primátora.

16

PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4. 17 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.:Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556s. ISBN 80-7357-052-1.

15

Obecní úřad uskutečňuje administrativní a organizační činnosti, které souvisejí s působností obcí. Větší míru působnosti zajišťuje pověřený obecní úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ve městech plní tuto úlohu městský úřad, magistrát, úřady městských obvodů a městských částí. Úřad spravuje starosta obce při spolupráci místostarosty a tajemníka. Výkonným orgánem jsou odbory, jejich množství záleží na velikosti a rozsahu působností obce. Větší obce mají obtížnější organizační strukturu, tedy i komplikovanější, náročnější agendu, tudíž potřebují více odborů. Odbory jsou tedy v každé obci či městě různé. Při určité konkretizaci jsou nejčetněji využívané odbory jakožto výkonný orgán: -

odbor rozpočtu,

-

odbor územního plánování a rozvoje obce,

-

odbor rozvoje služeb,

-

odbor podnikání,

-

odbor pro styk s veřejností,

-

odbor sociální,

-

odbor organizace a řízení,

-

odbor personální.

K naplňování odborných záležitostí je zapotřebí odpovídající odborná způsobilost, kterou určuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Odpovídající kvalitu a náležitou odbornost veřejné správy na území obce určuje zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků a o změně některých zákonů, hlava IV. Obec má i další orgány a to poradní a kontrolní. Mezi ně jsou zahrnuty výbory, které jsou iniciativou a kontrolou zastupitelstva obce. Vždy je vytvořen finanční výbor, který je zřízen zejména pro kontrolu finančního a majetkového hospodaření obce. Dalším výborem je kontrolní, ten má za úkol dohlížet nad dodržováním zákonů a plnění usnesení zastupitelstva a rady obce. V těchto výborech musí být minimálně tři členové, v jejichž řadách nemůže být starosta, místostarostové, tajemník a ani jiní členové, kteří mají ve správě hospodaření obce. Následné výbory jsou kupříkladu pro národnostní menšiny, ten v obci působí při nejméně deseti procentní účasti jiných národností na území obvodu obce. Dalším poradním a kontrolním orgánem obce jsou komise.

16

V popisu jejich práce je iniciativa a poradenství rady obce. Mohou prezentovat návrhy. Při řešení problémů výkonnosti v přenesené působnosti musí předseda komise ukázat danou způsobilost.18

1.3.3 Charakteristika rozpočtu obce Rozpočet obce je decentralizovaným peněžním fondem, který funguje na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Je účetní bilancí příjmů a výdajů rozpočtu, rozpočtovým plánem na období kalendářního roku, a dále nástrojem obecní a regionální politiky. Úlohy rozpočtu obcí upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Jestliže má na konci roku přebytkový charakter, stane se tento přebytek finanční rezervou pro hospodaření v následném roce. Vznikne-li rozpočet schodkový, tak řešením je hledání dalších finančních prostředků, např. v podobě úvěru na vyrovnání rozpočtu jako bilance. Samozřejmostí je vyvinutí co největší snahy v hospodaření pro získání rozpočtu vyrovnaného, v druhém nejlepším případě je rozpočet přebytkový. Hospodaření obce je podmíněno povinnému auditu, pod sankční pokutou v případě nedodržení zákona, kterou obec odvádí do státního rozpočtu. Audit zajišťuje krajský úřad, obvykle bezplatně.19 Příjmy rozpočtu obce20: -

příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,

-

příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti,

-

příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou příjmem obce dle zákona,

-

příjmy z vlastní správní činnosti, včetně příjmů z výkonů státní správy, zejména z právních poplatků, pokut a odvodů,

-

výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona,

-

výnosy z daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona21,

-

dotace ze státního rozpočtu, krajského rozpočtu a ze státních fondů,

18

PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4. 19 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.:Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556s. ISBN 80-7357-052-1. 20 § 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 21 Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní.

17

-

přijaté peněžní dary a příspěvky,

-

jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmu obce.

Z rozpočtu obce se hradí: -

závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony,

-

výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje na spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,

-

výdaje spojené s činností státní správy, ke které je obec pověřena zákonem,

-

závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,

-

závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,

-

úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,

-

výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,

-

výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,

-

jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.22

1.4 Příspěvkové organizace Územní samosprávní celky dle § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění zřizují příspěvkové organizace pro takové aktivity jejich působnosti, pro jejich rozsah, strukturu a složitost je zapotřebí samostatné právní působnosti. Jedná se především o neziskové organizace, které územní samosprávní celky zakládají nejen k plnění svých úkolů, zvláště k hospodářskému využití svého majetku, ale i k zaopatření veřejně prospěšných činností.23

22

RŮŽIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace-vznik, účetnictví, daně. 8. vyd. Olomouc: ANAG, 2006. 232 s. ISBN 80-7263-343-0. 23 MUSILOVÁ, L., FITŘÍKOVÁ, D.:DPH u územně samosprávních celků a jimi zřízených příspěvkových organizací. 1. vyd. Karviná: Paris, 2009. 299s. ISBN 978-80-87173-04-6.

18

1.4.1 Zřízení příspěvkové organizace Zřízení příspěvkové organizace se vztahuje k vydání zřizovací listiny, jejíž přesně vymezené náležitosti jsou stanoveny § 27 zmíněného zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zřizovací listina taktéž určuje okruhy doplňkové činnosti, které jsou povoleny zřizovatelem. Tyto činnosti jsou navazující na hlavní činnost a napomáhají lépe využívat schopnosti organizace.24Zřízení příspěvkové organizace musí být oznámeno v Ústředním věstníku ČR. Ve zřizovací listině je včetně uvedení zřizovatele dále sdělen název a sídlo organizace, zabezpečení majetku, statutární orgány a období trvání organizace, jestliže je zřízena na dobu určitou. Po zřízení vyhlásí organizace svůj statut, který je podmíněn schválením zřizovatele. Organizace dále vyhotoví organizační řád, podmínky hospodaření, odpisový řád, podmínky pro oběh účetních dokladů a ostatní vnitřní předpisy.

1.4.2 Činnosti příspěvkové organizace Aktivita těchto organizací není prováděna na základě samofinancování. Činnosti, které příspěvkové organizace většinou poskytují, jsou v oblastech vědy a výzkumu, zdravotnictví, školství, kultury, sociální péče, obrany a bezpečnosti. Na základě schválení zřizovatele mohou organizace provozovat i činnosti mimo hlavní účel, tedy doplňkovou činnost, za podmínky, že k tomuto nepoužijí prostředky zřizovatele a výsledky z doplňkové činnosti použijí přednostně na hlavní aktivity. Doplňková činnost musí být dále provozována v souladu s jinými předpisy, živnostenským zákonem, zákonem o daních z příjmů. K tomuto dění příspěvková organizace musí mít koncesi udělenou příslušným orgánem. V účetnictví je vedlejší činnost oddělena od hlavní činnosti.25 Zisk z této vedlejší činnosti je předmětem daně z příjmů právnických osob, ale i těchto organizací se týkají určitá daňová zvýhodnění, v mnoha případech jsou od placení daně ze zákona o příslušné dani osvobozeny.26

24

MUSILOVÁ, L., FITŘÍKOVÁ, D.:DPH u územně samosprávních celků a jimi zřízených příspěvkových organizací. 1. vyd. Karviná: Paris, 2009. 299s. ISBN 978-80-87173-04-6. 25 JURAJDOVÁ, H., ŠELEŠOVSKÝ, J., a kol.:Účetnictví, daně a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. 1. vyd. Šlapanice u Brna: OLprint, 2002.137s. ISBN 80-2103002-X. 26 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.:Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556s. ISBN 80-7357-052-1.

19

1.4.3 Hospodaření příspěvkové organizace Příspěvkové organizace v rámci územní samosprávy hospodaří především s peněžními prostředky z rozpočtu jeho zřizovatele, peněžními fondy organizace, s různými formami dotací, dále hospodaří pomocí prostředků získaných vlastní činností a v neposlední řadě s finančními příspěvky, tedy dary od fyzických a právnických osob, a to i ze zahraničí.27 Příspěvková organizace by měla mít vyrovnané hospodaření. Zřizovatel poskytuje příspěvek na činnost organizace, zejména na financování dlouhodobého majetku a na provozní činnost. Organizace také může získat dotaci přímo ze státního rozpočtu za nějakým účelem. Příspěvek od zřizovatele na provoz je poskytován v návaznosti na výkony organizace, které souvisejí s hlavní činností. Tyto příspěvky by měly být vyrovnané s potřebami. Organizace sestavují finanční plán, ve kterém jsou porovnány náklady s výnosy. Pokud by se ve finančním plánu projevilo překročení plánovaných výnosů k plánovaným nákladům, tak zřizovatel má právo stanovit odvod z provozu. Tato situace je však ojedinělá. Podobně má možnost vymezit odvod, pokud jsou investiční zdroje větší, než je potřeba jejich využití, např. když má zřizovatel v plánu zrušení organizace v nejbližších letech. Další možnost odvodů je v případě porušení rozpočtové kázně. Vztah rozpočtu organizace k rozpočtu zřizovatele může být změněn k nevýhodě příspěvkové organizace jen z objektivních příčin. Peněžní fondy příspěvkové organizace jsou: 1. Rezervní fond – je využíván k rozvoji činnosti, k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady. Sankce za porušení rozpočtové kázně a případ ztráty v minulých letech se taktéž hradí z tohoto fondu. Je vytvářen přídělem ze zlepšeného výsledku hospodaření, jeho výše podléhá schválení zřizovatele po skončení rozpočtového roku, snížením o převody do fondu odměn. Dále je tvořen peněžními dary. 2. Investiční fond – je tvořen do výše 25% ze zlepšeného hospodářského výsledku. Prostředky z tohoto fondu slouží jako doplňkový zdroj k financování oprav a k udržování

nemovitého

majetku

ve

vlastnictví

zřizovatele

nebo

k profinancování pořízení a technického zhodnocení hmotného či nehmotného 27

MUSILOVÁ, L., FITŘÍKOVÁ, D.:DPH u územně samosprávních celků a jimi zřízených příspěvkových organizací. 1. vyd. Karviná: Paris, 2009. 299s. ISBN 978-80-87173-04-6.

20

majetku. Je vytvářen z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, ovšem podle odpisového plánu schváleného zřizovatelem. Zdrojem fondu jsou i investiční dotace získané z rozpočtu zřizovatele, tak i ze státních fondů. Pokud zřizovatel svolí, tak součástí tohoto fondu může být i výnos z prodeje hmotného dlouhodobého majetku. Dalším zdrojem jsou dary a příspěvky investičního charakteru.28 3. Fond odměn – je tvořen v limitované výši, ta je určena velikostí zlepšeného výsledku hospodaření, při předpokladu nepřekročení 80%, a výši limitů prostředků na platy, při nepřekroční 80% těchto limitů. Z tohoto fondu jsou hrazeny odměny podle závazných předpisů o usměrňování výše prostředků na platy a odměny v rozpočtové sféře. 4. Fond kulturních a sociálních potřeb – je upravený vyhláškou ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, v platném znění a s doplňujícími vyhláškami. Je vytvářen v průběhu roku zálohově z roční plánované výše, vyúčtování reálného základního přídělu se zrealizuje v rámci účetní závěrky, a to dle objemu zúčtovaných platů a mezd, náhrad platů a mezd, popřípadě odměn za pracovní pohotovost. Tento fond je využíván k financování kulturních, sociálních a ostatních potřeb zaměstnanců v rámci příspěvkové organizace. Pouze z tohoto fondu mohou příspěvkové organizace věnovat peněžní dary.29 I přesto, že má příspěvková organizace právní subjektivitu, nějaké aktivity musejí podléhat schválení od zřizovatele, a to: -

využití investičních prostředků a půjček pro financování investičních potřeb,

-

k překlenutí časového nesouladu mezi zdroji a potřebami má zřizovatel možnost poskytnout návratnou finanční výpomoc, za předpokladu, že tato výpomoc bude zaplacena z vlastních rozpočtových výnosů příspěvkové organizace,

28

JURAJDOVÁ, H., ŠELEŠOVSKÝ, J., a kol.:Účetnictví, daně a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. 1. vyd. Šlapanice u Brna: OLprint, 2002.137s. ISBN 80-2103002-X. 29 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.:Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556s. ISBN 80-7357-052-1.

21

-

ručení za závazky svého zřizovatele nebo subjektů, které byly taktéž založeny stejným zřizovatelem,

-

pořízení věci na splátky,

-

přijmutí cenných papíru jako protihodnota za jejich pohledávky vůči jiným subjektům.

Příspěvková organizace nemá možnost nákupu akcií či jiných cenných papírů, dále nemůže poskytnout dary jiným subjektům s výjimkou peněžitých a věcných darů poskytovaných v souladu s předpisy o použití fondu kulturních a sociálních potřeb.30 Podle zákona č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, je příspěvkové organizaci zakázáno zřizovat či zakládat právnické osoby a mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené za účelem podnikání. V § 33b zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, o stravování a stravovacích službách je uvedeno, že příspěvková organizace zajišťuje závodní stravování ve vlastních zařízeních nebo zprostředkováním jinými subjekty pro své zaměstnance, žáky a jiným osobám k tomu oprávněných, tj. např. důchodcům dříve pracujícím v organizaci. Náklady na závodní stravování a jejich zaplacení stanovuje Ministerstvo financí vyhláškou.31 Příspěvkové organizace mají možnost slučování se, rozdělení se, případně možnosti splynutí. K zániku dojde zrušením organizace, v okamžiku, který den určí zřizovatel v rozhodnutí.32

1.5 Příspěvkové organizace školského typu Mezi příspěvkové organizace patří nově od ledna roku 2003 předškolní, školská zařízení a školy, a to na základě novely zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve

30

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.:Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556s. ISBN 80-7357-052-1. 31 MOCKOVČIAKOVÁ, A., PROKŮPKOVÁ, D., MORÁVEK, Z.:Příspěvkové organizace 2009. Praha: ASPI, a.s., 2009. 346s. ISBN 978-80-7357-416-1. 32 JURAJDOVÁ, H., ŠELEŠOVSKÝ, J., a kol.:Účetnictví, daně a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. 1. vyd. Šlapanice u Brna: OLprint, 2002.137s. ISBN 80-2103002-X.

22

školství. Tento zákon byl zrušen novým zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Nový školský zákon zrušil všechny předchozí předpisy upravující státní správu a samosprávu ve školství. Tato novela přinesla povinnost obcím a krajům, aby v rámci jejich samostatné působnosti zajistily změnu právní formy od 1. 1. 2003 a přechod těchto zařízení, které do této doby neměly právní subjektivitu a jejichž zřizovatelem byla obec nebo kraj. Zákonem byla stanovena jediná možnost a to forma příspěvkové organizace. Samozřejmě to bylo velmi nelehké, zejména pro představitele škol, kteří byli situováni do nových okolností jakožto statutární zástupci. Tímto jim byly v povinnost stanoveny nové úkony v podobě smluvních vztahů, personálních a mzdových věcí, vedení účetnictví, a jiné do té doby nepoznané úkoly.33 Za koncepci, situaci a vývoj výchovně vzdělávací soustavy zodpovídá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT). Jednotlivé typy školské vzdělávací soustavy může zřizovatel slučovat nebo zakládat jako jednu právnickou osobu. Pokud je zřizovatelem obec, musí takto konat se souhlasem kraje v přenesené působnosti.34 Do výchovně vzdělávací soustavy patří školy a školská zařízení. Mezi jednotlivé typy škol podle zákona patří: -

mateřská škola,

-

základní škola,

-

základní umělecká škola,

-

střední škola (gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště)

-

konzervatoř,

-

vyšší odborná škola,

-

jazyková škola s právem státní závěrečné zkoušky.35

33

RŮŽIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace-vznik, účetnictví, daně. 8. vyd. Olomouc: ANAG, 2006. 232s. ISBN 80-7263-343-0. 34 POLIÁN, M.:Organizace a činnost veřejné zprávy. 1.vyd. Praha: PROSPEKTUM, spol. s.r.o., 2001. 432s. ISBN 80-7175-098-0. 35 §7 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

23

Školská zařízení poskytují služby a vzdělávání, které jsou doplňkem nebo podporou vzdělávání ve školách, také mohou zajišťovat ústavní a ochrannou výchovu nebo preventivně výchovnou péči. Mezi jednotlivé typy školských zařízení patří: -

školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,

-

školská poradenská zařízení (např. pedagogicko-psychologická poradna),

-

školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání (např. kluby, družiny),

-

školská účelová zařízení (např. školní hospodářství),

-

výchovná a ubytovací zařízení (např. škola v přírodě, domov mládeže, internát),

-

zařízení školního stravování,

-

školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči.36

Školství a jeho koncepce patří mezi důležité odvětví veřejného sektoru. Z toho důvodu každý stát přistupuje ke školství velmi pozorně, je si vědom, že úroveň jednotlivých typů škol má další dopady na hospodářský, kulturní a sociální vývoj dotyčné země. Velikost populace a počet dětí přicházející do vzdělávacího systému jsou podstatné pro formování vzdělávací politiky, pro utváření finanční náročnosti vzdělávání a budoucích potřeb společnosti. Tabulka 2: Demografická projekce ČR do roku 2020 (v tis.) Věk (léta)

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

3-5 216,7 308,7 325,4 342,3 354,3 356,0 351,5 347,5 341,1 340,4 336,5 332,5 328,4 6-10 456,1 461,0 470,9 484,4 499,2 520,0 546,4 566,5 580,0 589,1 588,6 581,7 575,1 11-14 386,0 369,3 362,3 362,1 364,0 368,0 374,0 382,6 394,1 407,1 427,6 449,4 464,6 15-18 505,7 482,3 449,4 418,6 388,4 371,8 364,8 364,7 366,6 370,6 376,6 385,2 396,7 19-21 407,2 403,1 396,9 388,6 379,1 357,2 331,9 301,8 285,5 279,8 278,4 278,3 280,5 Pramen: Ústav pro informace ve vzdělávání [on-line]. [2009] [cit. 2010-01-19]. Dostupný z WWW: .

36

§7 odst. 4 – odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

24

1.5.1 Financování školství37 Kvalita vzdělávacího procesu je v různých školních zařízeních odlišná. Je závislá na peněžních prostředcích a jiných okolnostech, které umožňují provozovatelům škol fungovat co nejlépe. Každý stát obvykle zaručuje svým občanům bezplatné základní vzdělání, u nás jde i o absolvování střední školy. Finanční prostředky přidělené resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jsou na základě schváleného státního rozpočtu. Dalším důležitým zdrojem pro školství jsou příspěvky obcí a měst na hospodářský provoz zařízení včetně školních jídelen a ostatních součástí daných škol. Obce tyto prostředky dostávají jako účelovou neinvestiční dotaci ze státního rozpočtu, která je přidělována od Krajského úřadu a je finančně vyměřena na jednoho žáka. Samozřejmě tyto finanční prostředky nejsou dostatečně vyhovující pro komplexní fungování, proto musejí obce dále financovat školská zařízení z jejich rozpočtu. Z celkových neinvestičních výdajů je více jak polovina vymezena na mzdy. Rozdělení finančních prostředků pro školy je závislé na správě jednotlivých typů školských zařízení. Z tohoto pohledu se rozlišuje: -

přímo řízené a financované školství, do této kategorie spadají zejména vysoké školy;

-

regionální školství, všechny školy mimo vysokých škol

-

ostatní přímo řízené organizace, jako jsou např. Česká školní inspekce či Výzkumný ústav odborného školství aj.

1.5.2 Financování regionálního školství38 V regionu spravují finanční prostředky pro oblast školství instituce, jakožto odbory školství krajských úřadů (dále jen OŠ KÚ), MŠMT, Česká školní inspekce, Školské rady, ředitelé škol, ředitelé předškolních zařízení a školských zařízení. Velikost rozpočtu je určena počtem žáků a dětí těchto zařízení, v ČR dlouhodobě pokračuje úbytek počtu žáků a dětí. 37

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.:Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556s. ISBN 80-7357-052-1. 38 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.:Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556s. ISBN 80-7357-052-1.

25

Obce mají možnost se souhlasem OŠ KÚ zřizovat a rušit předškolní zařízení, základní školy (i umělecké) a školská zařízení připadají obci. Tato zařízení přispívají k určení investičních výdajů a provozních nákladů obce, mimo mzdových prostředků, učebnic a jiných školních pomůcek, jejichž úhrada je získaná od státu. Obce také zabezpečují stravování žáku těchto zařízení. Odbory školství krajských úřadů kromě vysokých škol spravují veškeré školství v rozsahu

kraje.

Z ekonomického

pojetí

se

zpravidla

zabývá

rozdělováním

a vypořádáním finančních prostředků jednotlivým školám v působnosti kraje. Tento úřad poskytuje finanční prostředky na mzdy zaměstnanců, výdaje na učebnice, školní pomůcky a potřeby pro žáky, které jsou hrazené státem. Dále kontroluje efektivnost použití těchto prostředků. Přiděluje náklady na výuku zdravotně postižených žáků a financuje investice jakožto účelovou položku z rozpočtu MŠMT. Úřad ekonomicky zabezpečuje předškolní zařízení, školy a školská zařízení, která jsou jím zřízena nebo založena MŠMT, soukromými osobami, církvemi či náboženskými sdruženími zařazenými do oblasti školství. Také se zabývá úkony v přenesené působnosti, jako např. udělení výjimky při přijímání studentů na střední školy apod. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy je součástí ústředního orgánu státní správy, ve hlavním vedení je člen vlády ČR. Kompetence ministerstva určuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánu státní správy ČR v aktuálním znění.39 Toto ministerstvo rozděluje finance ze státního rozpočtu krajským úřadům pro předškolní zařízení, školy a školské zařízení zřizované MŠMT a krajskými úřady, pro zařízení ostatních zřizovatelů s výjimkou těch financovaných z jiných zdrojů. Tabulka 3: Veřejné výdaje na školství v letech 2003 – 2008 (v mld. Kč) 2003 Hrubý domácí produkt v běžných cenách

2004

2005

2006

2007

2008

2 577,6 2 812,8 2 982,2 3 218,7 3 533,6 3 705,7

Výdaje na školství celkem

115,9

123,0

130,3

142,8

153,0

151,0

Výdaje na školství v % HDP

4,5%

4,4%

4,4%

4,4%

4,3%

4,1%

Výdaje státního rozpočtu

808,7 862,9 922,8 1 020,6 1 092,3 1 103,9 Pramen: Ústav pro informace ve vzdělávání [on-line]. [2009] [cit. 2010-01-19]. Dostupný z WWW: .

39

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. [aktualizováno 17. 9. 2009] [cit. 2010-02-10]. Dostupný z WWW: .

26

Meziroční snížení výdajů v roce 2008 je způsobeno změnou zákona č. 26/2008 Sb. nepřevádění nevyčerpaných prostředků organizačních složek státu do rezervních fondů, a proto tedy nejsou obsaženy v čerpání. Toto může částečně zkreslovat hodnocení čerpání rozpočtu v časové řadě. Ministerstvo stanovuje republikové normativy, které znázorňují průměrnou výši výdajů připadajících na jednoho vzdělávaného, stravovaného či ubytovaného studenta, žáka či dítě. Normativy se zveřejňují ve Věstníku a jsou rozděleny na čtyři věkové kategorie odpovídajícím jednotlivým vzdělávacím úrovním. Pátý normativ je určen pro žáky umístěné v zařízeních ústavní výchovy.40 Tyto finance poskytuje MŠMT krajským úřadům formou dotace. Krajské úřady stanovují krajské normativy, jejichž součástí jsou příspěvky na speciální vzdělávací potřeby. Tyto krajské normativy objektivně zohledňují individuální podmínky škol v daném regionu. U škol a zařízení, u kterých je nezbytné uvažovat s příjmy od obcí či jiných zřizovatelů, je již výdajový normativ snížen o příjmový normativ od obce.41Tedy největší část financí z rozpočtu kapitoly 333 MŠMT odtéká do oblasti regionálního školství, ve formě prostředků na přímé náklady. Další významnou část finančních prostředků tvoří výdaje na vysoké školství. Ministerstvo dále poskytuje finance účelově a institucionálně na výzkum a vývoj, financuje realizaci schválených projektů ve sféře Státní informační politiky ve vzdělávání. V neposlední řadě finančně napomáhá aktivitám v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportovní reprezentace. Od roku 2004 je ministerstvo aktivně účastno v projektech v rámci Evropské unie. Jde o rozvojové programy, které jsou vzájemně financované z Evropského sociálního fondu v oblasti Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů.42 Česká školní inspekce je správním úřadem v celostátní působnosti, je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Organizačně je členěna na ústředí se sídlem v Praze a inspektoráty. Kontroluje činnosti na školách, z hlediska hospodaření kontroluje efektivní vynakládání získaných prostředků a dohlíží nad dodržováním právních předpisů. Nabývá a analyzuje informace o vzdělávání žáků a studentů, aktivitách škol 40

Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. [2009/2010] [cit. 2010-02-10]. Dostupný z WWW: . 41 REKTOŘÍK, J. a kol.: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 309 s. ISBN 978-80-86929-29-3. 42 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. [2006] [cit. 2010-02-10]. Dostupný z WWW: .

27

a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, pozoruje a posuzuje efektivnost vzdělávací soustavy. Inspekční činnost se odvíjí od plánů na daný školní rok, který schvaluje MŠMT na návrh ústředního školního inspektora, či na základě stížností. Ředitel školy je jmenován zřizovatelem a zodpovídá za celkové fungování zařízení a efektivní vynaložení svěřených finančních prostředků v souladu se zákony. Je zodpovědný za zabezpečení dohledu nad žáky ve školách a školských zařízení, dále za včasné informování rodičů či k tomu příslušných osob o průběhu a výsledcích studia. Formuje podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a akceptuje nápravná opatření. Zodpovídá za patřičnou úroveň pedagogického sboru, také za úroveň vzdělávání a školských služeb. Ředitel uzavírá pracovní smlouvy s pedagogickými pracovníky dle zákoníku práce43, ovšem jejich postavení, podmínky pro výkon činnosti a další vzdělávání, upravuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů. Školská rada je orgán školy, který dovoluje zákonným zástupcům žáků, pedagogickým pracovníkům, zřizovateli či jiným osobám účastnit se na správě školy. Školskou radu ustanovuje zřizovatel, zároveň stanovuje počet členů rady a vyhotovuje volební řád. Členem rady nemůže být ředitel organizace. Funkční období členů rady je tři roky. Rada je svolávána nejméně dvakrát ročně.

43

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

28

2 Základní škola a mateřská škola Dobronín, příspěvková organizace 2.1 Charakteristika příspěvkové organizace44 Základní informace o příspěvkové organizaci (dále jen PO) dle zřizovací listiny čísla Pr 861 vedené u Krajského soudu v Brně, vydané obcí Dobronín, podle ustanovení § 35 odst. 2 a § 84 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, podle ustanovení § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení §178 odst. 1, písm. a) a § 179 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů na základě rozhodnutí Zastupitelstva obce Dobronín a jejím schválením ze dne 14. 12. 2009. Název zřizovatele:

Obec Dobronín

Adresa zřizovatele:

Polenská 221/2a, 588 12 Dobronín, okres Jihlava

IČ zřizovatele:

00285749

Název PO:

Základní škola a mateřská škola Dobronín, příspěvková organizace, (zkráceně ZŠ a MŠ Dobronín)

Sídlo PO:

Dobronín, Polenská 162/4, 588 12

IČ PO:

71001433

Právní forma:

příspěvková organizace

Zřízena:

ke dni 01. 01. 2003 na dobu neurčitou

Sloučení:

Dnem 01. 01. 2008 došlo ke sloučení Základní školy Dobronín, příspěvkové organizace a Mateřské školy Dobronín, příspěvkové organizace, tyto organizace byly do této doby samostatnými jednotkami. Všechna práva a povinnosti Mateřské školy Dobronín, příspěvková organizace, včetně předpisů vyplývajících z pracovněprávních vztahů a správy majetku ve vlastnictví obce Dobronín, tímto dnem sloučení přešly na instituci

44

ZŠ a MŠ Dobronín, příspěvková organizace. Zřizovací listina příspěvkové organizace.

29

Základní škola a mateřská škola Dobronín, příspěvková organizace, jakožto organizaci přebírající. Statutární orgán:

Ing. Ivo Mikulášek, ředitel – jedná jménem příspěvkové organizace, od dne vzniku funkce 1. 7. 2004, do které byl jmenován a může být odvolán podle stanov zákona § 166 školského zákona. Koná v souladu s platnými právními předpisy, především dle § 164 a § 165 školského zákona. Také má veškerá práva a povinnosti zaměstnavatele, která vznikají

zákoníkem

práce.

Ředitel

určuje

vnitřní

organizační strukturu a organizační řád. Dále vydává vnitřní normy a směrnice příspěvkové organizace. Školská rada:

Zřízena dne 19. 2. 2002. Ve školské radě je devět členů.

Činnosti PO:

Základní škola, mateřská škola a školská zařízení typu školní družina, školní klub a školní jídelna.

2.1.1 Hlavní činnost Základní škola:


Předmětem aktivity je především vzdělávání podle schváleného vzdělávacího programu. Záměr a předmět činnosti školy je určen § 44 školského zákona. Činnost upravuje především školský zákon, dále vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých záležitostí při poskytování povinné školní docházky.




Umožňuje poradenské služby podle § 7 vyhlášky MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízení.




Utváří předpoklady pro žáky se speciálními vzdělávacími požadavky ve shodě s ustanovením § 16 školského zákona a vyhláškou MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

30

Mateřská škola:


Vzdělává dle školního vzdělávacího programu. Záměr a předmět činnosti školy je určen § 33 školského zákona. Činnost dále upravuje vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání.

Školní družina, školní klub – instituce pro zájmové vzdělávání:


Jejich služby a vzděláváni rozšiřují či podporují vzdělávání v základní škole ve znění školského zákona dle § 111 a § 118. Včetně školského zákona se dále spravují vyhláškou MŠMT č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání.

Školní jídelna – zařízení školního stravování:


V jídelně se koná školní stravování dětí a žáků ve znění školského zákona podle § 119 a § 122. Školní jídelna může dále poskytovat stravování i pro zaměstnance škol za úplatu, dle § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění nebo může provozovat činnosti závodního stravování pro eventuální další subjekty podle rozhodnutí zřizovatele. Platby osob, které nejsou dětmi, žáky či zaměstnanci organizace, jsou v účetnictví vykazovány ne v hlavní činnosti, ale v činnosti hospodářské. Kromě školského zákona svou činnost vykonává podle vyhlášky MŠMT č. 107/2005 Sb., o školním stravování a další vyhláškou Ministerstva financí č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě

v příspěvkových

organizacích,

které

jsou

založeny

územně

samosprávnými celky. Dále zákonem 526/1990 Sb., o cenách, zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v neposlední řadě zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

2.1.2 Doplňková činnost Doplňková činnost, jinak nazývána také činností hospodářskou, je poskytována na základě povolení od zřizovatele příspěvkové organizace. Jsou to činnosti, které navazují na hlavní činnost organizace a napomáhají tak lépe využívat potenciál instituce a tím

31

zlepšují a maximálně zužitkují hospodářské možnosti a profesionalitu zaměstnanců příspěvkové organizace. Příspěvková organizace má možnost poskytovat doplňkovou činnost v těchto oblastech: -

Uskutečňování odborných kurzů, školení, lektorské činnosti a další vzdělávací aktivity.

-

Provozování hostinské činnosti v souladu se živnostenským oprávněním.

-

Poskytování výuky jazyků.

-

Pronajímání prostor budovy školy, např. tělocvičny.

-

Vydávání odborných publikací.

-

Pořádání kroužků s orientací na rozvoj tělesných, psychických a sociálních vlastností dítěte.

-

Pořádání sběru druhotných surovin a léčivých rostlin.

Podmínky vymezené zřizovatelem pro provozování doplňkové činnosti: -

Při obchodních a smluvních vztazích je povinností organizace řídit se ustanovením občanského či obchodního zákoníku a jinými závaznými právními předpisy.

-

Respektovat ustanovení živnostenského zákona.

-

Respektovat daňové zákony, ve vztahu k daňovým závazkům.

-

Výkony za služby a práce je třeba uskutečňovat dle platných cenových předpisů.

-

Doplňkovou činnost je třeba chápat jako druhotnou, která nesmí zasahovat do činnosti hlavní, která je prioritou.

-

Pro poskytování doplňkové činnosti je povoleno využívat majetek zřizovatele.

-

Doplňková činnost je v účetnictví pozorována separovaně od hlavní činnosti.

-

Poskytování doplňkové činnosti musí být výnosné a ne ztrátové.

-

Prostředky, které organizace získá prostřednictvím vedlejší činnosti, musí být dále využity ke zlepšení činnosti v rozsahu hlavního účelu a předmětu založení organizace.

-

Doplňková činnost musí být organizována podle vnitřních směrnic o jejím provozování a pod souhlasem zřizovatele příspěvkové organizace.

32

2.1.3 Určení majetku a hospodaření Zákony, které určují vztahy mezi zřizovatelem a organizací, je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, č. 563/1991 Sb., o účetnictví a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů. Finanční vztahy příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele, tedy obci Dobronín a ostatní ukazatele vztahující se k hospodaření a financování organizace (např. odvodová povinnost) jsou zřizovatelem určeny na dobu kalendářního roku. Příspěvkové organizaci je umožněno hospodařit s majetkem, který je ve vlastnictví obce Dobronín a byl předán do správy školy k naplnění hlavního účelu a doplňkovým činnostem organizace. Tento majetek získává na principu plánů nákladů a výnosů. Majetek ve vlastnictví organizace musí být evidován a účtován separovaně od majetku v držení zřizovatele. Škola může získávat majetek, který je bezúplatně přidělen zřizovatelem nebo majetek nabytý darem pro vymezený účel. Také má možnost získat dotace z vyhlášených dotačních programů. Všechny tyto skutečnosti musí být pod souhlasem zřizovatele školy. Dále škola může získat majetek dlouhodobého profilu do hodnoty pod 3 000 Kč, také zásoby,

pohledávky a závazky vyplývající

z dodavatelskoodběratelských vztahů. Tyto náležitosti mohou probíhat bez souhlasu zřizovatele. Všechny získané majetky musí být použity pouze pro účely příspěvkové organizace a jsou účetně odepisovány podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Organizace je odpovědna za údržbu, péči a opravy na tomto majetku. Dále musí zaopatřit respektování hygienických, bezpečnostních a požárních zásad a s tím spojené revize a technické kontroly na majetku financované jako náklad organizace. V organizaci je každoročně prováděna inventarizace k 31. 12., tudíž je povinností organizace vést úplnou evidenci. V případě vyřazení movitého majetku si organizace počíná dle předpisů zřizovatele, případné příjmy z prodeje majetku se stávají součástí rozpočtu příspěvkové organizace. Smlouvy o podnájmu a výpůjčce nemovitého majetku na dobu přesahující jeden rok či smlouvy o pronájmu ploch z důvodu umístění reklamy podléhají schválení od zřizovatele. Příspěvková organizace je oprávněna hospodařit se svěřeným majetkem po celou dobu existence organizace. Obec Dobronín je zmocněna tento svěřený majetek odebrat kdykoliv po dobu trvání činnosti organizace. Obec dále povoluje příspěvkové organizaci realizaci odvodů, finančního vypořádání či daňových záležitostí související s vypořádáním z předchozího roku. Obec je kdykoliv 33

oprávněna na základě její žádosti k přístupu do prostor objektů příspěvkové organizace z důvodu kontroly řádného užívání.

2.1.4 Identifikace příspěvkové organizace45 Základní škola - vymezená kapacita 480 žáků. Mateřská škola - vymezená kapacita75 dětí. Školní družina - vymezená kapacita 75 žáků. Existují 3 oddělení školní družiny. Školní jídelna - vymezená kapacita 600 jídel. Školní jídelna: výdejna - 85 strávníků. Základní i mateřská škola jsou situovány ve středu obce. Vedle základní školy se nachází autobusová zastávka, je tedy snadnější přístup žáků z okolních vesnic. Základní škola vyučuje žáky na 1. a 2. stupni. Součástí budovy základní školy je i samostatná knihovna s šesti počítači s přístupem na internetové stránky. Knihovna slouží jednak pro školní účely, ale je také zároveň knihovnou obecní a v čase mimo vyučovacích hodin je do těchto prostor umožněn přístup nejen žákům školy, ale i ostatním obyvatelům obce. Pro dramatickou výchovu je ve škole vybudován malý divadelní sál. Ve škole se nachází vlastní tělocvična, která je včetně hlavní činnosti pronajímána, v rámci hospodářské činnosti. Součástí exteriéru školy je vymezený travnatý areál, v němž je umístěno hřiště pro malou kopanou, plážový volejbal, streetball, doskočiště na skok daleký a škvárová atletická dráha v délce 70 metrů. Ve škole funkci ICT koordinátora zastává ředitel školy. V loňském roce byla zahájena mezinárodní spolupráce pomocí projektu eTwinning a žáci tak získali ocenění kvality. Žáci spolupracovali na několika projektech s mladými lidmi z Turecka, Itálie a Estonska. Další mezinárodní spolupráce probíhala se školami v Polsku, Lotyšsku, Německu, Dánsku, Slovensku a Rumunsku. Škola je dále velkým podporovatelem oblasti životního prostředí. Ve sféře třídění odpadu v obci škola dopomohla k ocenění v oblasti objemu sebraných plastů, skla a papíru na jednoho obyvatele. Ve škole byl umístěn solární vzorový systém, který škola obdržela v rámci projektu „Slunce do škol“. Škola poněkolikáté získala ocenění „Škola udržitelného rozvoje 1. stupně“. Žáci se také účastní různých okresních soutěží, 45

ZŠ a MŠ Dobronín, příspěvková organizace. Výroční zprávy za školní rok 2006/2007, 2007/2008, 2008/2009 a ostatní interní materiály organizace.

34

především matematických a jazykových. Žáci sedmých ročníků pravidelně jezdí na lyžařské kurzy. Mezi další výcviky patří jazykové pobyty nebo škola v přírodě. Děti z mateřské školy a žáci základní školy mají možnost plaveckého výcviku, který je dotován z krajských prostředků. Také probíhá kooperace s Policií ČR oddělení Polná, v rámci prevence vzniku závislosti a kriminality. Probíhá spolupráce s pedagogicko psychologickou poradnou v Jihlavě a se Speciálním pedagogickým centrem Jihlava. Do školy dochází v současné době 18 integrovaných žáků. V rozsahu školy pracuje výchovná poradkyně, dyslektické asistentky a kmenovou zaměstnankyní mateřské školy je také logopedická asistentka. Do základní školy dojíždí i žáci z okolních obcí, z Měšína, Heroltic, Kamenné, Ždírce a Stříteže. Žákům jsou bezplatně půjčovány učebnice. Ve škole je též založen žákovský parlament, při zasedání se zvolení zástupci mohou vyjádřit či přispět ke zlepšení určitých situací, probíhá také spolupráce se školními parlamenty z jiných škol. Mateřská škola má k dispozici tři třídy s kapacitou 25 dětí na jednu třídu, přičemž je každá tato třída rozmístěna v odděleném pavilonu, které jsou společně propojeny. V roce 2005 došlo k výstavbě nových obecních bytů nad celým areálem školky. Tímto byly zlepšeny podmínky budovy a nedochází takto k dlouhotrvajícímu problému se zatékáním do školky. V budově se dále nachází klubovna, kotelna, prádelna, mandl a dílna jako součást hospodářského oddělení. Třídy jsou vybaveny kuchyňkou pro přípravu obědů a svačin dětem, které jsou dováženy z místní školní jídelny, která se nachází v budově základní školy. Třídy jsou rozčleněny na učebnu a hernu, dále obsahují dětskou knihovnu, která je často rozšiřována novými knihami. Školní zahrada je vybavena pískovištěm, domečky a sportovními pomůckami a prolézačkami. V územním obvodu školy jsou obce Dobronín, Dobronín-cihlena, Filipovské Chaloupky a Kamenná. Avšak do mateřské školy dojíždí i děti z okolních obcí, z Kamenné, Štoků a Jihlavy, z důvodu nedostatku míst, v těchto obcích. Mateřská škola pravidelně spolupracuje se základní školou, pro ulehčení nástupu předškolních dětí do prvních tříd základní školy. Děti také navštěvují místní Domov důchodců Dobronín či obřadní síň OÚ Dobronín, kde konají vystoupení hudebního kroužku mateřské školy, při různých příležitostech. Dle metodických pokynů MŠMT školka podporuje projekty proti projevům rasismu, xenofobie, intolerance, dalším projektem proti projevům šikanování a agresivity u dětí a projekt preventivního programu Škola bez drog.

35

Zaměstnanci a žáci organizace Na základní škole v současnosti souč působí sobí 22 pedagogických pracovníků, pracovníků z toho je 18 žen. Na prvním stupni vede výuku sedm pedagogů, pedagog , všichni jsou kvalifikováni, kvalifikováni tedy 100%. Na druhém uhém stupni vyučuje 13 pedagogů, pedagog včetně ředitele editele organizace a zástupce ředitele organizace, z toho poččtu je 9 kvalifikováno, tedy 69,23% a 4 vyučující jsou nekvalifikováni, což je zbývajících 30,77%. Zbývající 2 pedagogičtí pedagogič pracovníci jsou vychovatelé ve školní družině družin a jsou kvalifikováni, vyjádřeno % je tudíž 100%. Do doby školního roku 2006/2007 vyučovalo vyu alo na základní škole 23 pedagogů, pedagog avšak v tomto školním roce musel být propuštěn propušt 1 pedagog prvního stupně z důvodu ůvodu klesajícího počtu po žáků. Celkově má základní škola ustálený počet po et pedagogického sboru. Následujícím nepedagogickým pracovníkem je 1 ekonomka, která má na starost správu v oblasti účetnictví etnictví a vedení celkového hospodaření hospoda školy. Pro správu knihovny a vedení archivu je zaměstnána stnána 1 knihovnice. Dalšími zaměstnanci jsou, 1 vedoucí kuchyně kuchyn a 5 kuchařek,, poté 1 školník a 4 uklízečky. uklíze V mateřské škole je zaměstnána zam 1 vedoucí učitelka, která v doběě před př sloučením organizací byla ředitelkou editelkou školky, dále vedou výuku 4 učitelky. V mateřské škole organizace dále zaměstnává ěstnává 3 uklízečky a 1 školníka. Celkový počet poč zaměstnanců v příspěvkové vkové organizaci je 44 osob.

Kval.pedag.pracovníci ZŠ Nekval.pedag.pracovníci ZŠ Vychovatelka

16%

5%

36%

Vedoucí MŠ Kval.učiteka čiteka MŠ

11%

Ekonomka 2%

9%

5%

Knihovnice

9%

Vedoucí kuchařka kucha Kuchařka řka

2%

Školník

2%

Uklízečka 2% Obrázek 1: Procentní vyjádření zaměstnanců v organizaci Pramen: ZŠ a MŠ Dobronín, Interní materiály organizace.

Ve stávajícím školním roce 2009/2010 je v mateřské škole celkem 67 dětí, d což je 89% z kapacity zařízení. Základní školu v současnosti navštěvuje 280 žáků, což je 58% z kapacity zařízení. Poč očet žáků navštěvující školní družinu v tomto školním roce je

36

75 ve třech odděleních, což je 100% z celkové kapacity. V letošním školním roce 2009/2010

základní

škola

organizuje

6

kroužků,

volejbalový,

dramatický,

přírodovědecký, řemeslný, florbalový a hru na kytaru, těchto zájmových kroužků se v současnosti účastní 105 žáků základní školy. Mateřská škola organizuje kroužek pěvecký, dramatický, výtvarný, kroužek pro předškoláky a základy hry na zobcovou flétnu. Kroužky v mateřské škole jsou bezplatné, takže se nezahrnují do doplňkové činnosti. V základní škole již proběhl zápis dětí do prvního ročníku pro školní rok 2010/2011, zapsáno bylo 23 dětí. Počet zapsaných dětí do prvních tříd ve školním roce 2009/2010 byl 28 žáků, takže byla otevřena 1 první třída, ve školním roce 2008/2009 bylo zapsáno 27 žáků, otevřena 1 první třída, ve školním roce 2007/2008 bylo zapsáno 38 dětí a otevřeny byly 2 první třídy, ve školním roce 2006/2007 bylo zapsáno 34 dětí a otevřena pouze 1 třída při poměrně velkém počtu žáků na 1 třídu. Ve školním roce 2008/2009 nastal odchod silných ročníků z devátých tříd, počtem 44 žáků. V mateřské škole je udělena výjimka dle § 23 odst. 3 školského zákona, v počtu 25 dětí na jednu třídu, na žádost schválení od zřizovatele. Ve třídách základní školy je dle zákona dovoleno maximum 30 žáků a minimum je 17 žáků na jednu třídu, pokud se nejedná o výjimky. Maximální počet při výuce cizích jazyků je 24 žáků. Při aktivitách mimo školní výuku není dovoleno na jednu osobu zajišťující bezpečnost žáků více jak 25 žáků. Jak je zřetelné z níže uvedených grafů počty žáků a dětí mají převážně klesající tendenci, tento demografický vliv má negativní dopad na budoucnost školství v obci. 40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 2006/2007

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

Obrázek 2: Počty zapsaných žáků do prvních tříd ZŠ v jednotlivých letech Pramen: ZŠ a MŠ Dobronín, Interní materiály organizace.

37

74 72 70 68 66 64 62 60 58 56 2006/2007

2007/2008

2008/2009

2009/2010

Obrázek 3: Celkový počet dětí v MŠ v jednotlivých letech Pramen: ZŠ a MŠ Dobronín, Interní materiály organizace.

Česká školní inspekce Ve dnech 17. – 18. ledna 2008 se v základní škole uskutečnila kontrola České školní inspekce. V kontrole vedení dokumentace základní školy dle § 28 odst. 1 písm. a) až i) školského zákona, vydání, obsahu a zveřejnění školního řádu podle § 30 odst. 1, 2 a 3 školského zákona, vedení evidence tiskopisů vysvědčení dle § 28 odst. 9 školského zákona, nebylo nalezeno žádné nedodržení zákona. Při kontrole dle § 165 odst. 2 školského zákona, zda ředitel školy nebo školského zařízení naplňuje povinnost ředitele, bylo nalezeno nedodržení § 165 odst. 2 písm. a) školského zákona, tedy nevydání rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávacího plánu. Komunitní škola Dobronín Komunitní škola Dobronín je občanské sdružení, které bylo založeno počátkem roku 2009. Sbližuje osoby, které mají zájem rozvoje komunitního hnutí v obci, zejména rodiče žáků Základní školy Dobronín. Cílem této školy je zaměřit se především na děti a žáky Základní a mateřské školy v Dobroníně, kde toto sdružení napomáhá dotovat zavedené programy, jako jsou např. stmelovací pobyty žáků, dodržování pitného režimu. Škole také díky vzájemné spolupráci napomohla získat patnáct nových počítačů. Mezi aktivity týkající se dospělých osob patří zejména počítačové a jazykové vzdělávání nebo spolupráce při sportovních, kulturních a zájmových činnostech. Toto sdružení získává finance z členských příspěvků (bývalé příspěvky Sdružení rodičů a přátel školy), z darů od sponzorů a z příjmů z vlastní činnosti.

38

2.2 Hospodaření a financování organizace46 Základní a mateřská škola Dobronín, příspěvková organizace, získává finance pro vlastní hospodaření formou dotací od zřizovatele na provoz či investice. Krajských normativů přes MŠMT, tudíž přímých neinvestičních nákladů. Rozpočty jsou čerpány měsíčně. Krajské dotace, jsou vytvářeny závaznými ukazateli a jejich čerpání je velmi striktní, nesmí dojít k překročení schváleného rozpočtu. Příspěvky na provoz od zřizovatele, tedy obce Dobronín jsou poskytovány na základě toho, že náklady bez příspěvku ze státního rozpočtu přesahují rozpočtované výnosy. Dá se říci, že v případě provozních dotací od zřizovatele je situace poněkud benevolentnější, pokud organizace získá souhlas od zřizovatele k navýšení schváleného rozpočtu, může zřizovatel poskytnout další nenárokové složky při nedodržení rozpočtových limitů, dle domluvy a specifických okolností. Zřizovatel dále poskytuje dotace na individuální investice. Pokud nedojde k vyčerpání přidělených prostředků a dotací, je organizace povinna tyto finance zpět odvést. Organizace má dále možnost získávat finance pomocí vlastní doplňkové činnosti, darů, formou školních poplatků či příjmů z úroků. Možností získat finance je také formou dotací z vyhlášených grantových programů, či strukturálních fondů EU. Předmětem hlavní činnosti organizace je vzdělávání žáků, v hospodářské činnosti je předmětem pronájem a vzdělávací kurzy. Škola je povinna vytvářet Výroční zprávu organizace za školní rok, dále má za povinnost zasílat podklady týkající se roční účetní uzávěrky na MŠMT či vytvářet statistické výkazy.

2.2.1 Platby Příjmem školy jsou také platby za poskytnuté služby. Cena za žáka zapsaného do školní družiny je 60 Kč za měsíc. Platba je požadovaná dvakrát za školní rok. První platba se uskutečňuje za období září až prosinec, druhá platba za období leden až červen. V účetnictví je evidována v hlavní činnosti organizace. Následujícím příjmem je přínos za školní kroužky v ceně 20 Kč za hodinu, nikoliv vyučovací, ale skutečnou. Kroužek je otevřen při nejmenším počtu sedmi uchazečů, výjimku tvoří výuka hry na hudební nástroj. V čase od října do prosince škola poskytuje

46

ZŠ a MŠ Dobronín, příspěvková organizace. Výroční zprávy za školní rok 2006/2007, 2007/2008, 2008/2009 a ostatní interní materiály organizace.

39

deset hodin kroužků, od období ledna až června je uskutečňováno devět hodin kroužků. Pokud rodič zapíše dítě do nějakého kroužku, cena volnočasové aktivity je celkově 380 Kč za školní rok, platba je také rozdělena na dvě části kalendářním rokem. Zájmové kroužky v současnosti navštěvuje 105 žáků školy. Tato aktivita je vykazována v rámci hlavní činnosti. Další příjmy jsou za pronájem tělocvičny, cena za jednu hodinu čistého času pro dospělé činí 150 Kč, stanovená cena pro mládež je vykalkulována na 100 Kč za hodinu. Tento výnos je v účetnictví veden v rámci hospodářské činnosti. Platba za předškolní vzdělávání je určena na 200 Kč měsíčně při celodenní docházce dětí. Hodnota při polodenní docházce dětí je 130 Kč při čtyřech hodinách denně nebo pěti dnech měsíčně. Při pěti dnech měsíčně u dětí do tří let je cena 100 Kč. Cena o letních prázdninách je za měsíc červenec při celodenní docházce 100 Kč a při polodenní docházce 70 Kč. V měsíci srpnu je platba odlišná, a to 150 Kč při celodenní docházce a 100 Kč při polodenní docházce. Vzdělávání dětí v posledním ročníku mateřské školy je umožněno bez poplatků. Závěrečný ročník mateřské školy, je oproti předcházejícím povinný. Platba je evidována v hlavní činnosti organizace. Další platbou organizaci je cena za obědy ze školní jídelny, ta je rozdělena podle věkových kategorií. Děti ve školce ve věku od 3 – 6 let platí za oběd 15 Kč, za svačinu 5 Kč a za přesnídávku 5 Kč. Žáci ve věku 7-10 let hradí za oběd 18 Kč, 11-14 let 19 Kč a žáci ve věku od 15 let hradí 20 Kč. Dospělí zaměstnanci platí 22 Kč, tato částka je finančním limitem na nákup potravin. Pevná cena obědu pro dospělého strávníka činí 46 Kč, tato cena je určena strávníkům, kteří nejsou zaměstnanci či žáky organizace, tedy platby za služby evidované v rámci hospodářské činnosti. Ovšem v současnosti jsou to pouze tři osoby. Toto je způsobeno tím, že v obci jsou další dvě výdejny obědů. Většina občanů obce, která si odebírá obědy, dochází ke konkurenci. Platba za obědy tvoří převážnou část výnosů v rámci hlavní činnosti.

40

2.2.2 Další vzdělávání pedagogických pracovníků Pedagogové se v průběhu uplynulých let zúčastňovali řady vzdělávacích programů, zejména orientovaných na individuální práci se žáky se specifickými poruchami učení, semináři o nespolupracujících žácích, seminář s námětem osobnostní a sociální výchovy, typologií osobností žáků, dále se účastnili kurzů anglického jazyka, studia pro řídící pracovníky ve školství, výchovné poradenství či absolvování programu „Trvalá obnova školy“ s konečnou certifikací. Dále pedagogové byli účastni semináře na téma „Agresivní chování žáků a prevence šikanování“. V souvislosti s velkým zájmem účastí na seminářích podporovaných fondy EU v roce 2008 bylo vzdělávání zacíleno především na oblasti jazykového vzdělávání. V současnosti škola pracuje v rámci podaných projektů „Čtení je šance“, práce s interaktivními tabulemi a vzdělávání k zapojení průřezových témat do výuky. Částka použitá na DVPP v roce 2003 byla 21 665 Kč, v roce 2004 vzrostla na částku 26 382 Kč, v roce 2005 nadále vzrostla na 59 682 Kč, v roce 2006 se snížila na částku 46 368 Kč, v roce 2007 opět poklesla na hodnotu 39 190 Kč, v roce 2008 částka dosáhla 49 905 Kč a v roce 2009 částka činila 51 649 Kč. 60 000 Kč 50 000 Kč 40 000 Kč 30 000 Kč 20 000 Kč 10 000 Kč 0 Kč 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Obrázek 4: Prostředky využité na DVPP Pramen: ZŠ a MŠ Dobronín, Interní materiály organizace.

2.2.3 Grantové zdroje Především základní škola byla úspěšná v získání několika grantů. V roce 2006 získala dotaci z MŠMT v částce 222 200 Kč za projekt s názvem „SIPVZ“, který byl zaměřen na podporu výbavy počítačů a internetového připojení. Další dotací v tomto roce byla

41

částka 21 920 Kč za projekt „Hodina“ z Evropského sociálního fondu, s využitím na navýšení jedné vyučovací hodiny na volitelný předmět, dále škola získala 15 800 Kč za projekt „Podpora zájmových a sportovních aktivit“ a 21 000 Kč za projekt s názvem „Mapování mravenišť“ z Fondu Vysočiny. V roce 2007 škola obdržela granty z Fondu Vysočiny, v částce 36 000 Kč za grant s názvem „Společně ve škole i mimo školu“, dále na tento projekt poskytla vlastní prostředky ve výši 54 000 Kč. Další grant z tohoto fondu byl s názvem „Jazykové vzdělávání“ v hodnotě 26 000 Kč, vlastní prostředky činily 3 000 Kč. Grant s názvem „Včela Medonosná“ byl 25 000 Kč, vlastní finance činily 22 000 Kč. Následující přijatou dotací od kraje Vysočina byla částka 8 893 Kč na zabezpečení vzdělávání zdravotně handicapovaných žáků a částka 17 683 Kč na podporu sportovních a zájmových aktivit a grant „Webové stránky pro všechny“ v hodnotě 4 000 Kč. V roce 2008 byl opět poskytnut grant z Fondu Vysočiny „Vzdělávání žáků s těžšími formami zdravotního postižení“ v hodnotě 7 925 Kč, grant, další dotací byla částka 19 860 Kč na podporu handicapovaných dětí a suma 6 000 Kč za projekt „Jazykové vzdělávání“. Následující poskytnutý grant s názvem „Revitalizace školní zahrady“ od MŠMT byl v hodnotě 100 000 Kč, vlastní využité finance činily také 100 000 Kč. Finance napomohly k opravě chodníků, stavbě altánu a vystavění skalky s léčivými bylinami. Škola dále žádala o grant „Škola příkladem v úsporách energií“ v rámci strukturálních fondů EU v částce 4 050 000 Kč, ovšem tento grant nebyl úspěšný. V současnosti je ale podána další žádost, která by v případě získání financí byla použita na výměnu oken, tato žádost byla nově vytvořena přes společnost vytvářející žádosti o dotace. Další neúspěšnou žádostí se staly granty „Jíme zdravě“ z Fondu Vysočiny v hodnotě 29 480 Kč a grant v rámci mateřské školy s názvem „Naše školka“. Pro rok 2009 škola obdržela granty z Fondu Vysočiny na podporu handicapovaných dětí a podporu zájmových a sportovních činností v celkové částce 27 609 Kč. Mateřská škola po vypracování grantu pro Lesy České republiky v rámci projektu „Opatruj zem jako květ“ obdržela sponzorský dar v částce 86 000 Kč, za které pořídila hrací zařízení do exteriérů školky. V školním roce 2008/2009 škola určila, aby se již dále nepodávaly vlastní žádosti v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen OPVK) v rámci evropských fondů, ale zadala pokyn soustředění se na spolupráci v projektech s ostatními školami v různých aktivitách, vzhledem k náročné administrativě a snaze zahrnout více oblastí. Škola se zapojila do spolupráce se ZŠ Štoky v rámci grantu „Finanční gramotnost“, díky tomuto grantu 42

v rámci OPVK byl ve škole zaveden předmět Finanční hospodaření. Další spolupráci zahájili se ZŠ Nuselská Havlíčkův Brod grantem „Učíme interaktivně“, záměrem projektu je vyhotovit a vyzkoušet sadu pro práci s interaktivní tabulí. Kromě toho spolupracují s Krajským vzdělávacím a informačním centrem Nový Jíčín v oblasti grantu „Čtení je šance“, předpokladem je vzdělávání pedagogického sboru a rozvoj četby žáků ve 3. a 6. ročníku. Závěrem spolupracují s občanským sdružením GEMINI v projektu „Čtení v průřezových tématech“, což napomohlo k výměně zkušeností se školami a je kladen požadavek na mediální výchovu.

2.2.4 Normativní zdroje ve školství Princip metodiky rozpisu rozpočtu přímých výdajů, tedy republikových normativů, spočívá zejména v počtu výkonů, tedy dětí a žáků, dále také záleží na platových poměrech zaměstnanců. Republikovým normativem se tedy rozumí výše výdajů na vzdělávání a školské služby připadající na jednoho žáka. Rozpis rozpočtu je uskutečněn na principu závazných ukazatelů, které jsou neinvestiční výdaje (dále jen NIV), jako suma celková, v tom jsou zahrnuty mzdové prostředky (dále jen MP), z toho jsou prostředky určené na platy a na ostatní platby za provedenou práci (dále jen OPPP), dalším ukazatelem je limit počtu zaměstnanců. Jako další jsou určeny orientační ukazatele, mezi ně patří odvody (pojistné a FKSP) a ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), z toho jsou ONIV- přímé a ONIV- náhrady. Republikové normativy jsou nápomocny pro rozpis rozpočtu finančních prostředků ze státního rozpočtu na jednotlivé kraje. Krajský úřad poté určuje krajskou soustavu normativů, která už stanovuje rozpis rozpočtu pro jednotlivé školy a školská zařízení zřizované krajem a obcemi dle individuálních předpokladů těchto škol.47 V následujících tabulkách číslo 4 a 5 je uveden rozpis těchto jednotlivých neinvestičních výdajů pro rok 2010 pro kraj Vysočina a celková suma normativních výdajů regionů ČR. Dále je uveden výpis regionálního školství, jednotlivých výdajů na žáky a limity zaměstnanců v jednotlivých věkových kategoriích.

47

Kraj Vysočina [online]. [2010] [cit. 2010-02-03]. Dostupný z WWW: < http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=450008&id_dokumenty=4025574>.

43

Tabulka 4: Celkový normativní rozpis pro rok 2010 (v tis.) Kraj Vysočina NIV celkem

Regiony celkem

3 889 376 Kč

74 693 780 Kč

2 818 629 Kč

54 130 647 Kč

2 779 629 Kč

53 506 647 Kč

z toho: Mzdové prostředky celkem v tom: platy ostatní platby za provedenou práci

39 000 Kč

624 000 Kč

958 333 Kč

18 404 418 Kč

FKSP

55 593 Kč

1 070 132 Kč

ONIV celkem

56 821 Kč

1 088 583 Kč

ONIV - přímé

45 119 Kč

863 846 Kč

ONIV - náhrady

11 702 Kč

224 737 Kč

Odvody pojistné

v tom:

11 018,70 211 881,2 Počet zaměstnanců Pramen: Kraj Vysočina [online]. [2010] [cit. 2010-02-03]. Dostupný z WWW: < http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=450008&id_dokumenty=4025574>. Tabulka 5: Normativní rozpis výdajů regionálního školství pro rok 2010

Věková kategorie

NIV

MP+odv.

ONIV celkem

z toho: ONIV náhrady

z toho: ONIV přímé

Zaměstnanci limit

Kč/žáka

Kč/žáka

Kč/žáka

Kč/žáka

Kč/žáka

Zam./1000 žáků

3-5 let

39 858

39 510

348

120

228

138,481

6-14 let

46 747

45 999

748

140

608

127,285

15-18 let

54 495

53 638

857

165

692

145,913

19-21 let

47 351

46 793

558

145

413

115,769

3-18 let v KZÚV 222 527 220 668 1 859 681 1 178 705,62 Pramen: Kraj Vysočina [online]. [2010] [cit. 2010-02-03]. Dostupný z WWW: < http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=450008&id_dokumenty=4025574>.

2.2.5 Hospodaření organizace v letech 2006-2009 Příspěvková organizace vzhledem k svému rozpočtu hospodaří s finančními prostředky, které získává z části také vlastní činností. Činnosti organizace jsou v účetnictví rozděleny na hlavní činnost a hospodářskou činnost. Finance jsou čerpány z rozpočtu zřizovatele, příspěvkem na provoz či účelovou dotací na investice. Z rozpočtu kraje ve formě přímých nákladů. Dalším faktorem jsou získané prostředky z Fondu Vysočiny a dotací v rámci jednotlivých projektů.

44

2.2.5.1 Hospodaření v roce 2006 1%

12% 7%

Spotřebované nákupy Služby Osobní náklady 81%

Jiné provozní náklady

Obrázek 5: Náklady hlavní činnosti MŠ za rok 2006 Pramen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty MŠ za období 12/ 2006.

Ve výše uvedeném obrázku 5, je procentně uvedeno rozložení nákladových položek hlavní činnosti podle jejich jednotlivého užití. Největší položku nákladů tvoří 81% osobní náklady. Tato největší část v celkové částce 2 192 310 Kč se skládá ze mzdových nákladů v sumě 1 601 400 Kč, zákonného sociálního pojištění v částce 558 920 Kč, zákonných sociálních nákladů v částce 31 990 Kč. Dalším dílem jsou spotřebované nákupy, které zabírají 12% celkových nákladů, ve výši 328 810 Kč. Tyto náklady se skládají z nákladů na spotřebu materiálu, což zahrnuje částka 47 920 Kč, kterou tvoří náklady na nákup drobného dlouhodobého hmotného majetku, nákup čistících, hygienických prostředků, ochranných pracovních pomůcek, oděvů a obuvi, pomůcky na údržbu, knihy, učební pomůcky, tisk a jiné případné materiály pro chod organizace. Další druhou položkou spotřebovaných nákupů je náklad spotřeby energie, tato položka v sobě zahrnuje platby za spotřebu elektrické energie, plynu a vody. Celková částka činí 280 890 Kč. Třetí nákladová položka se týká služeb, v celkovém poměru zahrnují 7%, celkem 176 800 Kč. Služby se skládají z nákladů na opravy a údržbu v organizaci v hodnotě 107 750 Kč a ostatních služeb v sumě 69 050 Kč. Jsou to náklady, které jsou použity např. k odvážce odpadů, revizi zařízení, čištění komínů, školení, poštovné, nákladů na telefon, rozhlasové a televizní poplatky, poplatky za internet, poradenské služby, školení a vzdělávání. Poslední součástí jsou jiné provozní náklady, které v celkové části zaujímají 1%. Jsou to jiné ostatní náklady v hodnotě 19 120 Kč, které se skládají z bankovních poplatků a pojištění majetku.

45

6%

Příspěvky a dotace na provoz

94%

Ostatní výnosy

Obrázek 6: Výnosy hlavní činnosti MŠ za rok 2006 Pramen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty MŠ za období 12/ 2006.

Ve výše uvedeném obrázku 6 je ukázáno procentní vyjádření výnosů z hlavní činnosti dle jednotlivých položek získání. Nejvýznamnější částí jsou získané příspěvky a dotace na provoz organizace, které jsou tvořeny 94% v částce 2 566 370 Kč, zahrnují přijaté neinvestiční dotace od kraje a zřizovatele, či jiné neinvestiční dotace z rozpočtu MŠMT nebo fondů. Další položkou jsou ostatní výnosy, tvořeny 6% v celkové hodnotě 150 660 Kč. Obsahují položku úroků v částce 4 210 Kč, zúčtování fondů v hodnotě 51 860 Kč a jiných výnosů v částce 94 590 Kč, jako jsou např. platby rodičů za děti zapsané ve školce. Dle Výkazu zisku a ztráty za období roku 2006 hospodaření Mateřské školy Dobronín při porovnání celkových nákladů v sumě 2 717 040 Kč a celkových výnosů v sumě 2 717 030 Kč v rámci hlavní činnosti vyšel výsledek hospodaření 10 Kč ve ztrátě. Případná ztráta je hrazena z rezervního fondu. V následující tabulce 6 a tabulce 7, je uveden rozpis čerpání určitých základních závazných ukazatelů rozpočtu za rok 2006, prostředky jsou získané prostřednictvím krajských dotací a prostředků na provoz od zřizovatele. Krajské dotace jsou určeny závaznými ukazateli, jsou to neinvestiční náklady, které se skládají ze mzdových prostředků, pojistného, příspěvků na FKSP a ostatních neinvestičních nákladů, které zahrnují především příspěvky na učební pomůcky, DVPP, zákonné pojištění, plavecký výcvik, cestovné či příspěvky na integraci žáků. Tyto celkové neinvestiční náklady nesmí být překročeny. Z dotací od zřizovatele jsou hrazeny zejména náklady na materiál, energie, odpisy, poštovné, telefon, služby, školení a náklady na opravy.

46

Tabulka 6: Přehled čerpání rozpočtu ZŠ za rok 2006 (v Kč) – krajské dotace

Schválený rozpočet učební pomůcky

Skutečnost

Rozdíl

168 000,00

173 740,50

-5 740,50

DVPP

45 000,00

46 368,00

-1 368,00

cestovné

25 000,00

25 740,00

-740,00

zákonné pojištění

30 000,00

31 015,00

-1015,00

plavecký výcvik

35 000,00

36 750,00

-1 750,00

ochran. prac. pom.

9 000,00

9 178,50

-178,50

Integrace

7 000,00

7 670,00

-670,00

služby

1 000,00

900,00

100,00

320 000,00

331 362,00

-11 362,00

7 304 640,00

7 304 640,00

0,00

Přímé ONIV celkem platy OPPP

50 000,00

50 000,00

0,00

MP celkem

7 354 640,00

7 354 640,00

0,00

Pojistné

2 574 120,00

2 561 745,00

12 375,00

145 080,00

146 093,00

-1 013,00

10 393 840,00 10 393 840,00 Pramen: Autorka, čerpáno z Výroční zprávy ZŠ za rok 2006/2007.

0,00

FKSP NIV celkem

Tabulka 7: Přehled čerpání rozpočtu ZŠ za rok 2006 (v Kč) – dotace od zřizovatele Plánovaný rozpočet

Úprava k rozpočtu

Skutečná spotřeba

Rozdíl

Odpisy

205 000,00

222 892,47

-17 892,47

Materiál, DDHM

211 648,00

270 375,95

-58 727,95

Voda

100 000,00

90 726,36

12 927,64

Plyn

650 000,00

685 419,55

-35 419,55

Elektřina

290 000,00

215 011,68

83 426,32

Poštovné

4 000,00

3 763,00

237,00

Telefon

40 000,00

50 986,51

-10 986,51

Služby

284 300,00

233 346,16

50 953,84

Školení

5 000,00

5 439,00

-439,00

206 000,00

202 665,46

3 334,54

1 995 948,00

1 980 626,14

27 413,86

Opravy a údržba Provoz celkem Investice

3 654,00

8 438,00

162 852,00 162 852,00 Pramen: Autorka, čerpáno z Výroční zprávy ZŠ za rok 2006/2007.

47

0,00

1%

2%

21% 5%

Spotřebované nákupy Služby Osobní náklady Jiné provozní náklady Odpisy, rezervy, opravné položky

71%

Obrázek 7: Náklady hlavní činnosti ZŠ za rok 2006 Pramen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty ZŠ za období 12/ 2006.

Ve výše uvedeném obrázku 7, je procentně uvedeno rozložení nákladových položek hlavní činnosti podle jejich jednotlivého užití. Největší položku nákladů tvoří 71% osobní náklady. Tato největší část v celkové částce 10 095 580 Kč je složena ze mzdových nákladů v úhrnu 7 372 640 Kč, zákonného sociálního pojištění v sumě 2 567 350 Kč, zákonných sociálních nákladů v částce 146 410 Kč a ostatních sociálních nákladů v sumě 9 180 Kč. Dalším dílem jsou spotřebované nákupy, které zabírají 21% celkových nákladů, ve výši 2 917 870 Kč. Tyto náklady se skládají z nákladů na spotřebu materiálu, což zahrnuje částka 1 867 870 Kč, kterou tvoří jednak náklady na spotřebu potravin nebo náklady na nákup drobného dlouhodobého hmotného majetku, nákup čistících, hygienických prostředků, ochranných pracovních pomůcek, oděvů a obuvi, pomůcky na údržbu, knihy, učební pomůcky, tisk a jiné případné materiály pro chod organizace. Další druhou položkou spotřebovaných nákupů je náklad spotřeby energie, tato položka v sobě zahrnuje platby za spotřebu elektrické energie, plynu a vody. Celková částka činí 1 050 000 Kč. Třetí nákladová položka se týká služeb, v celkovém poměru zahrnují 5%, celkem 743 240 Kč. Služby se skládají z nákladů na opravy a údržbu v organizaci v hodnotě 304 850 Kč, cestovné v částce 26 890 Kč a ostatních služeb v nákladech 411 500 Kč. Jsou to náklady, které jsou použity např. k odvážce odpadů, revizi zařízení, čištění komínů, školení, poštovné, nákladů na telefon, rozhlasové a televizní poplatky, poplatky za internet, poradenské služby, školení a vzdělávání. Následující náklad tvoří 2% z celkových nákladů, jsou to odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku částkou 234 460 Kč. Poslední součástí jsou jiné provozní náklady, které v celkové části zaujímají 1%. Jsou to jiné ostatní

48

náklady v hodnotě 136 880 Kč, které se skládají z bankovních poplatků, pojištění majetku nebo technického zhodnocení DHM. 2%

9%

Tržby z prodeje služeb Příspěvky a dotace na provoz

89%

Ostatní výnosy

Obrázek 8: Výnosy hlavní činnosti ZŠ za rok 2006 Pramen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty ZŠ za období 12/ 2006.

Ve výše uvedeném obrázku 8 je ukázáno procentní vyjádření výnosů z hlavní činnosti dle jednotlivých položek získání. Nejvýznamnější částí jsou získané příspěvky a dotace na provoz organizace, které jsou tvořeny 89% v částce 12 564 360 Kč, zahrnují přijaté neinvestiční dotace od kraje a zřizovatele, či jiné neinvestiční dotace z rozpočtu MŠMT nebo fondů. Další 9% položkou jsou tržby z prodeje služeb v hodnotě 1 239 080 Kč, tato částka je složená z výnosů získaných z poskytování služeb, především příjmy od rodičů za stravné. Třetí položkou jsou ostatní výnosy, tvořeny 2% v celkové hodnotě 330 499 Kč. Obsahují položku úroků v částce 25 020 Kč, zúčtování fondů v hodnotě 186 390 Kč a jiných výnosů v částce 113 180 Kč, jako jsou např. příspěvky od rodičů za kroužky či družinu, přijaté pojistné náhrady a ostatní výnosy. Dalšími příjmy organizace byly přijaté dotace na dlouhodobý majetek z rozpočtu zřizovatele, tyto investice činily v celkové hodnotě 162 852 Kč, tato částka byla určena na výměnu šesti oken a vchodových dveří, dále na technické zhodnocení. Dle Výkazu zisku a ztráty za období roku 2006 hospodaření Základní školy Dobronín při porovnání celkových nákladů v sumě 14 128 030 Kč a celkových výnosů v sumě 14 128 030 Kč v rámci hlavní činnosti byl výsledek hospodaření vyrovnaný.

49

Tabulka 8: Výsledek hospodaření ZŠ z hospodářské činnosti za rok 2006 (v Kč) Náklady

Výnosy

Spotřeba materiálu

59 150,00 Tržby z prodeje služeb

Spotřeba energie

52 100,00

Opravy a údržba

5 660,00

Ostatní služby

199 170,00

5 480,00

Mzdové náklady

33 560,00

Zákonné sociální pojištění

10 120,00

Zákonné sociální náklady

500,00

Ostatní náklady

120,00

Odpisy DNM a DHM

9 860,00

Náklady celkem

176 550,00 Výnosy celkem

199 170,00

Výsledek hospodaření 22 620,00 Pramen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty ZŠ za období 12/ 2006.

V kalendářním roce 2006 dle Výkazu zisku a ztráty hospodaření Základní školy Dobronín při porovnání nákladů v hodnotě 176 550 Kč a výnosů v sumě 199 170 Kč vyšel výsledek hospodaření z hospodářské činnosti v částce 22 620 Kč. Tento výsledek byl vypořádán rozdělením do fondu odměn v sumě 17 173 Kč, do rezervního fondu byla přidělena částka 5 447 Kč. 2.2.5.2 Hospodaření v roce 2007 1%

0% 2%

13%

Spotřebované nákupy Služby Osobní náklady Jiné provozní náklady Odpisy, rezervy, opravné položky

83%

Obrázek 9: Náklady hlavní činnosti MŠ za rok 2007 Pramen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty MŠ za období 12/ 2007.

Ve výše uvedeném obrázku 9, je procentně uvedeno rozložení nákladových položek hlavní činnosti podle jejich jednotlivého užití. Největší položku nákladů tvoří 83% osobní náklady. Tato část v celkové částce 2 324 010 Kč se skládá ze mzdových 50

nákladů v hodnotě 1 710 660 Kč, zákonného sociálního pojištění v sumě 580 290 Kč, zákonných sociálních nákladů v částce 33 060 Kč. Dalším dílem jsou spotřebované nákupy, které zabírají 13% celkových nákladů, ve výši 367 880 Kč. Tyto náklady se skládají z nákladů na spotřebu materiálu, což zahrnuje částka 68 950 Kč, kterou tvoří náklady na nákup drobného dlouhodobého hmotného majetku, nákup čistících, hygienických prostředků, ochranných pracovních pomůcek, oděvů a obuvi, pomůcky na údržbu, knihy a učební pomůcky. Další druhou položkou spotřebovaných nákupů je náklad spotřeby energie, tato položka v sobě zahrnuje platby za spotřebu elektrické energie, plynu a vody. Celková částka činí 298 930 Kč. Třetí nákladová položka se týká služeb, v celkovém poměru zahrnují 2%, celkem 62 110 Kč. Služby se skládají z nákladů na opravy a údržbu v organizaci v hodnotě 5 160 Kč a ostatních služeb v sumě 56 950 Kč. Jsou to náklady, které jsou použity např. k odvážce odpadů, revizi zařízení, čištění komínů, školení, poštovné, nákladů na telefon, rozhlasové a televizní poplatky, poplatky za internet, poradenské služby, školení a vzdělávání. Další součástí jsou jiné provozní náklady, které v celkové části zaujímají 1%. Jsou to jiné ostatní náklady v hodnotě 22 770 Kč, které se skládají z bankovních poplatků, pojištění majetku. Poslední položkou jsou odpisy DNM a DHM v celkové částce 10 230 Kč. 4%

Příspěvky a dotace na provoz

96%

Ostatní výnosy

Obrázek 10: Výnosy hlavní činnosti MŠ za rok 2007 Pramen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty MŠ za období 12/ 2007.

Ve výše uvedeném obrázku 10 je ukázáno procentní vyjádření výnosů z hlavní činnosti dle jednotlivých položek získání. Nejvýznamnější částí jsou získané příspěvky a dotace na provoz organizace, které jsou tvořeny 96% v částce 2 678 210 Kč, zahrnují přijaté neinvestiční dotace od kraje a zřizovatele, či jiné neinvestiční dotace z rozpočtu MŠMT nebo fondů. Další položkou jsou ostatní výnosy, tvořeny 4% v celkové hodnotě 51

116 780 Kč. Obsahují položku úroků v částce 3 940 Kč, zúčtování fondů v hodnotě 12 340 Kč a jiných výnosů v částce 100 500 Kč, jako jsou např. platby rodičů za děti zapsané ve školce. Dle Výkazu zisku a ztráty za období roku 2007 hospodaření Mateřské školy Dobronín při porovnání celkových nákladů v sumě 2 787 040 Kč a celkových výnosů v sumě 2 794 990 Kč v rámci hlavní činnosti vyšel výsledek hospodaření 7 990 Kč v zisku. Tabulka 9: Přehled čerpání rozpočtu ZŠ za rok 2007 (v Kč) – krajské dotace

Schválený rozpočet učební pomůcky DVPP

Skutečnost

Rozdíl

215 000,00

217 662,22

-2 662,22

35 000,00

39 190,00

-4 190,00

cestovné

28 000,00

35 626,00

-7 626,00

zákonné pojištění

25 000,00

32 636,81

-7 636,81

plavecký výcvik

40 000,00

44 800,00

-4 800,00

ochran. prac. pom.

9 000,00

9 360,70

-360,70

Integrace

6 000,00

6 142,27

-142,27

služby

1 000,00

2 033,00

-1033,00

359 000,00

387 451,00

-28 451,00

7 814 000,00

7 814 000,00

0,00

Přímé ONIV celkem platy OPPP

124 000,00

124 000,00

0,00

MP celkem

7 938 000,00

7 938 000,00

0,00

Pojistné

2 778 000,00

2 750 269,00

27 731,00

157 000,00

156 280,00

720,00

11 232 000,00 11 232 000,00 Pramen: Autorka, čerpáno z Výroční zprávy ZŠ za rok 2007/2008.

0,00

FKSP NIV celkem

V předcházející tabulce 9, je uveden rozpis čerpání určitých základních závazných ukazatelů rozpočtu za rok 2007, prostředky jsou získané prostřednictvím krajských dotací. Krajské dotace jsou určeny závaznými ukazateli, jsou to neinvestiční náklady, které se skládají ze mzdových prostředků, pojistného, příspěvků na FKSP a ostatních neinvestičních nákladů, které zahrnují především příspěvky na učební pomůcky, DVPP, zákonné pojištění, plavecký výcvik, cestovné či příspěvky na služby a na integraci žáků. Tyto celkové neinvestiční náklady nesmí být překročeny. Pokud dojde k nedočerpání těchto prostředků, musejí být zpětně odvedeny kraji.

52

Tabulka 10: Přehled řehled čerpání rozpočtu ZŠ za rok 2007 (v Kč) – dotace od zřizovatele z Plánovaný rozpočet

Úprava k rozpočtu

Skutečná spotřeba řeba

Rozdíl

Odpisy

255 000,00

258 395,00

-3 395,00

Materiál, DDHM

388 400,00

260 184,34

128 215,66

Voda

100 000,00

110 925,50

-10 925,50

Plyn

650 000,00

701 190,09

-51 190,09

Elektřina

310 000,00

395 514,00

-85 514,00

Poštovné

5 000,00

4 729,00

271,00

Telefon

52 000,00

63 242,50

-11 242,50

Služby

280 800,00

287 405,82

-6 605,82

Školení

7 000,00

8 699,70

-1 699,70

200 000,00

139 601,10

60 398,90

2 248 200,00

2 229 887,05

18 312,95

Opravy a údržba Provoz celkem Investice

1 700 000,00 330 380,32 2 030 379,50 Pramen: Autorka, čerpáno z Výroční ní zprávy ZŠ za rok 2007/2008. 2007/2008

0,82

V předcházející edcházející tabulce 10 je uveden rozpis čerpání rozpočtu tu za rok 2007, jedná se o prostředky na provoz organizace určené zřizovatelem. Z dotací od zřizovatele z jsou hrazeny zejména náklady na materiál, energie, odpisy, poštovné, telefon, služby, školení a náklady na opravy a údržbu organizace. organizace

1%

2% 20%

5%

Spotřebované ebované nákupy Služby

73% Osobní náklady

Obrázek 11: 11 Náklady hlavní činnosti ZŠ za rok 2007 Pramen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty ZŠ za období 12/ 2007. 2007

Ve výše uvedeném obrázku 11, 11 je procentně uvedeno rozložení nákladových položek hlavní činnosti podle jejich jednotlivého užití. Největší Nejv tší položku nákladů náklad tvoří 73% osobní náklady. Tato největší nejv část v celkové částce 10 896 343 Kčč se skládá z podstatné části ze mzdových nákladů náklad v hodnotě 7 972 960 Kč,, zákonného sociálního pojištění pojišt v částce 2 757 742 Kč,, zákonných sociálních nákladů náklad v částce 156 280 Kč a ostatních 53

sociálních nákladů v sumě sum 9 360 Kč. Dalším dílem jsou spotřebované řebované nákupy, které zabírají 20% celkových kových nákladů, náklad ve výši 3 001 327 Kč.. Tyto náklady se skládají z nákladů na spotřebu ebu materiálu, což zahrnuje částka 1 844 563 Kč, č, kterou tvoří tvo jednak náklady na spotřebu ebu potravin nebo náklady na nákup drobného dlouhodobého hmotného hmo majetku, nákup čistících, istících, hygienických prostředků, prost , ochranných pracovních pomůcek, pom oděvů a obuvi, pomůcky ůcky na údržbu, údržbu knihy, učební pomůcky, tisk a jiné případné materiály pro chod organizace. Další druhou položkou spotřebovaných řebovaných nákupů nákup je náklad spotřeby eby energie, tato položka v sobě zahrnuje platby za spotřebu spot elektrické energie, plynuu a vody. Celková částka činí 1 156 834 Kč. Třetí etí nákladová položka jsou služby, v celkovém poměru pom zahrnují 5%, celkem 796 674 Kč. Služby se skládají z nákladů na opravy a údržbu v organizaci v hodnotě 308 438 Kč, č, cestovné v částce 41 660 Kč a ostatních statních služeb v nákladech 446 576 Kč. Jsou to náklady, které jsou použity např. k odvážce odpadů, odpad revizi zařízení, čištění komínů, ů, školení, poštovné, nákladů na telefon, rozhlasové a televizní poplatky,, poplatky za internet, poradenské služby, školení a vzdělávání ělávání. Následující náklad tvoří 2% z celkových nákladů, náklad jsou to odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku částkou ástkou 247 972 Kč. Poslední součástí jsou jiné provozní náklady, které v celkové části ásti zaujímají 1%. Jsou to jiné ostatní náklady v hodnotě 80 810 Kč, které se skládají z bankovních poplatků, pojištění majetku nebo technického ho zhodnocení DHM.

2%

9%

Tržby z prodeje služeb

89%

Příspěvky vky a dotace na provoz Ostatní výnosy

Obrázek 12: 12 Výnosy hlavní činnosti ZŠ za rok 2007 Pramen: amen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty ZŠ za období 12/ 2007. 2007

Ve výše uvedeném obrázku 12 je ukázáno procentní vyjádření ení výnosů z hlavní činnosti dle jednotlivých položek získání. Nejvýznamnější částí ástí jsou získané příspěvky p a dotace na provoz organizace, izace, které jsou tvořeny tv 89% v částce 13 382 707 Kč, K zahrnují přijaté 54

neinvestiční dotace od kraje a zřizovatele, či jiné neinvestiční dotace z rozpočtu MŠMT nebo fondů. Další 9% položkou jsou tržby z prodeje služeb v hodnotě 1 309 990 Kč, tato částka je složená z výnosů získaných z poskytování služeb, především příjmy od rodičů za stravné. Třetí položkou jsou ostatní výnosy, tvořeny 2% v celkové hodnotě 330 499 Kč. Obsahují položku úroků v částce 28 889 Kč, zúčtování fondů v hodnotě 189 262 Kč a jiných výnosů v částce 112 348 Kč, jako jsou např. příspěvky od rodičů za kroužky či družinu, přijaté pojistné náhrady a ostatní výnosy. Dalšími příjmy organizace byly přijaté dotace na dlouhodobý majetek z rozpočtu zřizovatele v celkové hodnotě 2 212 911,80 Kč, investice byly vynaloženy především za platbu nové střechy nad budovou areálu školy v ceně 2 030 379,50 Kč, dále na výměnu elektrického kotle v ceně 96 950,00 Kč, na chladící skříň v ceně 43 500,00 Kč a příspěvkem na investici v ceně investice 42 081,80 Kč. Dle Výkazu zisku a ztráty za období roku 2007 hospodaření Základní školy Dobronín při porovnání celkových nákladů v sumě 15 023 196 Kč a celkových výnosů v sumě 15 023 196 Kč v rámci hlavní činnosti byl výsledek hospodaření vyrovnaný. Tabulka 11: Výsledek hospodaření ZŠ z hospodářské činnosti za rok 2007 (v Kč) Náklady Spotřeba materiálu

65 422,00 Tržby z prodeje služeb

Spotřeba energie

50 795,78

Opravy a údržba

3 247,53

Ostatní služby

3 193,35

Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění

9 325,00 521,00

Ostatní náklady

201,09

Náklady celkem

198 540,50

29 529,00

Zákonné sociální náklady Odpisy DNM a DHM

Výnosy

10 422,80 172 657,55 Výnosy celkem

198 540,50

Výsledek hospodaření 25 882,95 Pramen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty ZŠ za období 12/ 2007.

Dle Výkazu zisku a ztráty za období roku 2007 hospodaření Základní školy Dobronín při porovnání nákladů a výnosů v rámci hospodářské činnosti, tedy vedlejší činnosti, byl výsledek hospodaření ziskový. Srovnání nákladů v částce 172 657,55 Kč a výdajů v částce 198 540,50 Kč, vyšel celkový výsledek hospodaření v částce 25 882,95 Kč 55

v zisku. Mateřská škola Dobronín v hlavní činnosti dosáhla celkového výsledku hospodaření v částce 7 991,67 Kč. Vzhledem k následnému sloučení těchto organizací byla celková suma těchto výsledků hospodaření v hodnotě 33 874,62 Kč rozdělena do fondů příspěvkové organizace. Do rezervního fondu byla určena částka 13 168,62 Kč a do fondu odměn byla odvedena částka 20 706 Kč. 2.2.5.3 Hospodaření v roce 2008 Tabulka 12: Přehled čerpání rozpočtu ZŠ a MŠ za rok 2008 (v Kč) – krajské dotace

Schválený rozpočet učební pomůcky

Skutečnost

Rozdíl

127 000,00

135 786,35

-8 786,35

DVPP

35 000,00

49 905,00

-14 905,00

cestovné

25 000,00

32 677,00

-7 677,00

zákonné pojištění

35 000,00

38 547,65

-3 547,65

plavecký výcvik

40 000,00

47 200,00

-7 200,00

9 000,00

9 707,00

-707,00

271 000,00

313 823,00

-42 823,00

9 397 000,00

9 397 000,00

0,00

240 000,00

240 000,00

0,00

MP celkem

9 637 000,00

9 637 000,00

0,00

Pojistné

3 373 000,00

3 330 237,00

42 763,00

188 000,00

187 940,00

60,00

13 469 000,00 13 469 000,00 Pramen: Autorka, čerpáno z Výroční zprávy ZŠ za rok 2008/2009.

0,00

ochran. prac. pom. Přímé ONIV celkem platy OPPP

FKSP NIV celkem

V předcházející tabulce 12 je uveden rozpis čerpání určitých základních závazných ukazatelů rozpočtu za rok 2008, prostředky jsou získané prostřednictvím krajských dotací. Krajské dotace jsou určeny závaznými ukazateli, jsou to neinvestiční náklady, které se skládají ze mzdových prostředků, pojistného, příspěvků na FKSP a ostatních neinvestičních nákladů, které zahrnují především příspěvky na učební pomůcky, DVPP, zákonné pojištění, plavecký výcvik, cestovné či příspěvky na integraci žáků a prostředky určené na ochranné pracovní pomůcky. Tyto celkové neinvestiční náklady nesmí být překročeny, pokud nastane nevyčerpání, tak se tyto prostředky odvádí zpět kraji.

56

Tabulka 13: Přehled ehled čerpání č rozpočtu ZŠ a MŠ za rok 2008 (v Kč) – dotace od zřizovatele z Plánovaný rozpočet

Úprava k rozpočtu

Skutečná spotřeba řeba

Rozdíl

TZ DDHM

0,00

6 824,00

-6 824,00

156 000,00

18 113,00

137 887,00

Odpisy

300 000,00

285 701,04

14 298,96

Materiál

200 000,00

203 950,42

-3 950,42

Voda

133 000,00

134 961,78

-1 961,78

Plyn

905 500,00

968 642,84

-63 142,84

Elektřina

440 500,00

386 639,07

53 860,93

Poštovné

6 000,00

5 325,00

675,00

Telefon

52 000,00

46 445,32

5 554,68

Služby

311 630,00

337 740,13

-26 110,13

Školení

7 000,00

12 406,85

-5 406,85

283 000,00

275 262,58

7 737,42

2 682 012,03

-15 604,33

Opravy a údržba Provoz celkem Investice

2 794 630,00

-128 222,30

170 000,00 128 222,30 298 222,30 Pramen: Autorka, čerpáno z Výroční ní zprávy ZŠ za rok 2008/2009. 2008/2009

0,00

V předcházející edcházející tabulce 13 je uveden rozpis čerpání erpání základních provozních prostředků prost rozpočtu tu za rok 2008. Tyto prostředky prost jsou získané od zřizovatele izovatele na provoz. Z dotací od zřizovatele izovatele jsou hrazeny zejména náklady na materiál, energie, odpisy, poštovné, telefon, služby, školení a náklady n na opravy. V tabulce jsou dále uvedeny celkové roční ro investiční prostředky, edky, které organizace obdržela od zřizovatele. z

1%

2% 5%

19%

Spotřebované ebované nákupy Služby

74% Osobní náklady Jiné provozní náklady Odpisy, rezervy, opravné položky Obrázek 13: 13 Náklady hlavní činnosti za rok 2008 Pramen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty za období 12/ 2008. 2008

Ve výše uvedeném obrázku 13, 13 je procentně uvedeno rozložení nákladových položek hlavní činnosti innosti podle jejich jednotlivého užití. Největší N tší položku nákladů náklad tvoří 74%

57

osobní náklady. Tato největší nejv část v celkové částce 13 276 744 Kč je složena ze mzdových nákladů v sumě s 9 726 444 Kč,, zákonného sociálního pojištění pojišt v částce 3 351 441 Kč,, zákonných sociálních nákladů náklad v částce 189 152 Kč a ostatních ostatn sociálních nákladů v sumě 9 707 Kč. Kč Dalším dílem jsou spotřebované bované nákupy, které zabírají 19% 19 celkových nákladů,, ve výši 3 455 991 Kč.. Tyto náklady se skládají z nákladů na spotřebu materiálu, kterou zahrnuje částka 1 904 329 Kč, tvoří ji jednak náklady na spotřebu potravin, náklady na nákup drobného dlouhodobého hmotného majetku, nákup čistících, istících, hygienických prostředků, prost ochranných pracovních pomůcek, ůcek, oděvů od a obuvi, pomůcky cky na údržbu, knihy, učební u pomůcky, tisk a jiné případné ípadné materiály pro chod organizace. Další druhou položkou spotřebovaných spot nákupů je náklad spotřeby spot energie, tato položka v soběě zahrnuje platby za spotřebu spot elektrické energie, plynu a vody. Celková částka činí 1 551 662 Kč. Třetí etí nákladová položka se týká služeb, v celkovém poměru zahrnují 5% v hodnotě 884 158 Kč. Služby se skládají z nákladů na opravy a údržbu v organizaci v hodnotě 262 802 Kč, cestovné v částce 36 406 Kč a ostatních služeb v nákladech 584 950 Kč.. Jsou to náklady, které jsou použity např. nap k odvážce odpadů, revizi zařízení, řízení, čištění komínů,, školení, poštovné, nákladů náklad na telefon, rozhlasové a televizní poplatky, poplatky za internet, internet, poradenské služby, školení š a vzdělávání. lávání. Následující náklad tvoří tvo 2% z celkových nákladů, nákladů jsou to odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku částkou 298 247 Kč. Kč Poslední součástí jsou jiné provozní náklady, které v celkové části zaujímají 1%. Jsou to jiné ostatní náklady v hodnotě 114 340 Kč, které se skládají z bankovních poplatků, poplatk pojištění majetku nebo technického ho zhodnocení DHM.

2%

8%

Tržby z prodeje služeb 90% Příspěvky vky a dotace na provoz Ostatní výnosy

Obrázek 14: 14 Výnosy hlavní činnosti za rok 2008 Pramen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty za období 12/ 2008. 2

58

Ve výše uvedeném obrázku 14 je ukázáno procentní vyjádření výnosů z hlavní činnosti podle jednotlivých položek získání. Nejvýznamnější částí jsou získané příspěvky a dotace na provoz organizace, které jsou tvořeny 90% v částce 16 191 263 Kč, zahrnují přijaté neinvestiční dotace od kraje a zřizovatele, či jiné neinvestiční dotace z rozpočtu MŠMT nebo fondů. Další 8% položkou jsou tržby z prodeje služeb v sumě 1 509 265 Kč, tato částka je složená z výnosů získaných z poskytování služeb, zejména příjmy od rodičů za stravné. Třetí položkou jsou ostatní výnosy, tvořeny 2% v celkové hodnotě 338 435 Kč. Obsahují položku úroků v částce 35 715 Kč a jiné výnosy v částce 302 720 Kč, jako jsou např. příspěvky od rodičů za družinu či kroužky, přijaté pojistné náhrady a ostatní výnosy. Dalšími příjmy organizace byly přijaté prostředky na investice z rozpočtu zřizovatele v celkové hodnotě 298 222,30 Kč. Jednalo se o vybudování divadelního sálu, poskytnutá částka činila 13 926 Kč, dále se uskutečnila oprava střechy v poskytnuté dotaci 25 828 Kč, výměna plynového bojleru v hodnotě 129 868,30 Kč, pořízení elektrického kotle do školní jídelny v ceně 102 697 Kč a byl obnoven nový plot u mateřské školy, poskytnutá dotace činila 25 903 Kč, z celkových prostředků. Dle Výkazu zisku a ztráty za období roku 2008 hospodaření Základní a mateřské školy Dobronín při porovnání celkových nákladů v sumě 18 029 481 Kč a celkových výnosů v hodnotě 18 038 962 Kč v rámci hlavní činnosti vykázala organizace výsledek hospodaření v zisku, částkou 9 481 Kč. Tabulka 14: Výsledek hospodaření z hospodářské činnosti za rok 2008 (v Kč) Náklady Spotřeba materiálu

50 600,00 Tržby z prodeje služeb

Spotřeba energie

45 937,59

Opravy a údržba

3 834,35

Mzdové náklady

32 228,00

Zákonné sociální pojištění

9 652,00

Zákonné sociální náklady

551,00

Ostatní náklady Odpisy DNM a DHM Náklady celkem

Výnosy 168 400,00

81,89 7 730,56 150 615,39 Výnosy celkem

168 400,00

Výsledek hospodaření 17 784,61 Pramen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty za období 12/ 2008.

59

V kalendářním roce 2008 dle Výkazu zisku a ztráty hospodaření Základní a mateřské školy Dobronín při porovnání celkových nákladů v hodnotě 150 615,39 Kč a celkových výnosů v hodnotě 168 400 Kč vyšel výsledek hospodaření z hospodářské činnosti v částce 17 784,61 Kč. Celkový výsledek hospodaření včetně výsledku z hlavní činnosti v hodnotě 9 481 Kč tedy činil 27 265,61 Kč, tento výsledek byl vypořádán rozdělením do fondu odměn v sumě 14 227 Kč, do rezervního fondu byla přidělena částka 13 038,61 Kč. 2.2.5.4 Hospodaření v roce 2009 Tabulka 15: Přehled čerpání rozpočtu ZŠ a MŠ za rok 2009 (v Kč) – krajské dotace Schválený rozpočet učební pomůcky DVPP

Skutečnost

Rozdíl

171 000,00

295 525,59

-124 525,59

30 000,00

51 649,00

-21 649,00

cestovné

25 000,00

49 636,00

-24 636,00

zákonné pojištění

19 000,00

42 287,81

-23 287,81

plavecký výcvik

20 000,00

43 200,00

-23 200,00

5 000,00

10 492,60

-5 492,60

služby

10 000,00

7 175,00

2 825,00

náhrady

44 000,00

5 022,00

38 978,00

324 000,00

504 988,00

-180 988,00

10 014 911,00

10 014 911,00

0,00

ochran. prac. pom.

ONIV celkem platy OPPP MP celkem Pojistné FKSP NIV celkem

160 000,00

160 000,00

0,00

10 174 911,00

10 174 911,00

0,00

3 458 750,00

3 277 362,00

181 388,00

200 339,00

200 739,00

-400,00

14 158 000,00 14 158 000,00 Pramen: ZŠ a MŠ Dobronín, Interní materiály organizace.

0,00

V předcházející tabulce 15, je uveden rozpis čerpání určitých základních závazných ukazatelů rozpočtu za rok 2009, tyto prostředky jsou získané prostřednictvím krajských dotací. Krajské dotace jsou určeny závaznými ukazateli, jsou to neinvestiční náklady, které se skládají ze mzdových prostředků, pojistného, příspěvků na FKSP a ostatních neinvestičních nákladů, které jsou jednak přímé, které zahrnují především příspěvky na učební pomůcky, DVPP, zákonné pojištění, plavecký výcvik, prostředky na cestovné, ochranné pracovní pomůcky či služby. Mezi další ostatní neinvestiční náklady patří prostředky na náhrady, např. za nemoc. Celkové neinvestiční náklady nesmí být překročeny, v případě nevyčerpání se prostředky odvádí zpět kraji. 60

Tabulka 16: Přehled čerpání rozpočtu ZŠ a MŠ za rok 2009 (v Kč) – dotace od zřizovatele Plánovaný rozpočet

Úprava k rozpočtu

Skutečná spotřeba

Rozdíl

DDHM

31 000,00

21 592,00

9 408,00

Odpisy

325 000,00

280 229,82

44 770,18

Materiál

205 000,00

177 847,08

25 457,92

Voda

146 300,00

148 305,36

-2 005,36

Plyn

961 275,00

1 231 115,23

-269 840,23

Elektřina

451 550,00

450 779,59

770,41

Poštovné

6 500,00

5 137,00

1 363,00

Telefon

57 000,00

39 817,40

17 182,60

Služby

428 630,00

500 756,08

61 660,86

Školení

10 000,00

8 783,00

1 217,00

Opravy a údržba

133 786,94

477 745,00

-108 649,50

542 874,13

-173 778,63

3 100 000,00

23 442,44

3 407 236,69

-283 794,25

0,00 61 141,00 61 141,00 Pramen: ZŠ a MŠ Dobronín, Interní materiály organizace.

0,00

Provoz celkem Investice

-1 695,00

V předcházející tabulce 16 je uveden rozpis čerpání základních provozních prostředků rozpočtu za rok 2009. Tyto prostředky jsou získané od zřizovatele na provoz. Z dotací od zřizovatele jsou hrazeny zejména náklady na materiál, energie, odpisy, poštovné, telefon, služby, školení a náklady na opravy. V tabulce jsou dále uvedeny celkové roční investiční prostředky, které organizace obdržela od zřizovatele. 1%

2%

20%

7%

Spotřebované nákupy Služby Osobní náklady Jiné provozní náklady Odpisy, rezervy, opravné položky

70%

Obrázek 15: Náklady hlavní činnosti za rok 2009 Pramen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty za období 12/ 2009.

Ve výše uvedeném obrázku 15, je procentně uvedeno rozložení nákladových položek hlavní činnosti podle jejich jednotlivého užití. Největší položku nákladů tvoří 70% osobní náklady. Tato největší část tvoří v celkové částce 13 680 960 Kč, skládá se ze 61

mzdových nákladů v hodnotě 10 187 630 Kč, zákonného sociálního pojištění v částce 3 277 360 Kč, zákonných sociálních nákladů v částce 200 740 Kč a ostatních sociálních nákladů v úhrnu 15 230 Kč. Dalším dílem jsou spotřebované nákupy, které zabírají 20% celkových nákladů, ve výši 3 959 690 Kč. Tyto náklady se skládají z nákladů na spotřebu materiálu, což shrnuje částka 2 074 250 Kč, kterou tvoří jednak náklady na spotřebu potravin, náklady na nákup drobného dlouhodobého hmotného majetku, nákup čistících, hygienických prostředků, ochranných pracovních pomůcek, oděvů a obuvi, pomůcky na údržbu, knihy, učební pomůcky, tisk a jiné případné materiály pro chod organizace. Další druhou položkou spotřebovaných nákupů je náklad spotřeby energie, tato položka v sobě zahrnuje platby za spotřebu elektrické energie, plynu a vody. Celková částka činí 1 885 440 Kč. Třetí nákladová položka se týká služeb, v celkovém poměru zahrnují 7% v hodnotě 1 335 630 Kč. Služby se skládají z nákladů na opravy a údržbu v organizaci v hodnotě 509 130 Kč, cestovné v částce 52 390 Kč a ostatních služeb v nákladech 774 110 Kč. Jsou to náklady, které jsou použity např. k odvážce odpadů, revizi zařízení, čištění komínů, školení, poštovné, nákladů na telefon, rozhlasové a televizní poplatky, poplatky za internet, poradenské služby, školení a vzdělávání. Následující náklad tvoří 2% z celkových nákladů, jsou to odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku částkou 307 730 Kč. Poslední součástí jsou jiné provozní náklady, které v celkové části zaujímají 1%. Jsou to jiné ostatní náklady v hodnotě 125 960 Kč, které se skládají z bankovních poplatků, pojištění majetku nebo technického zhodnocení DHM. 3%

7%

Tržby z prodeje služeb Příspěvky a dotace na provoz Ostatní výnosy

89%

Obrázek 16: Výnosy hlavní činnosti za rok 2009 Pramen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty za období 12/ 2009.

62

Ve výše uvedeném obrázku 16 je ukázáno procentní vyjádření výnosů z hlavní činnosti podle jednotlivých položek získání. Nejvýznamnější částí jsou získané příspěvky a dotace na provoz organizace, které jsou tvořeny 89% v částce 17 309 050 Kč, zahrnují přijaté neinvestiční dotace od kraje a zřizovatele, či jiné neinvestiční dotace z rozpočtu MŠMT nebo fondů. Další 7% položkou jsou tržby z prodeje služeb v hodnotě 1 430 970 Kč, tato částka je složená z výnosů získaných z poskytování služeb, zejména příjmy od rodičů za stravné. Třetí položkou jsou ostatní výnosy, tvořeny 3% v celkové hodnotě 612 080 Kč. Obsahují položku úroků v částce 36 340 Kč, zúčtování fondů v úhrnu 161 980 Kč a jiné výnosy v částce 413 760 Kč, jako jsou např. příspěvky od rodičů za družinu či kroužky, přijaté pojistné náhrady a ostatní výnosy. Dalšími příjmy organizace byly přijaté dotace na dlouhodobý majetek z rozpočtu zřizovatele v celkové hodnotě 61 141 Kč s použitím na investice. Částka byla využita na technické zhodnocení budovy. Dle Výkazu zisku a ztráty za období roku 2009 hospodaření Základní a mateřské školy Dobronín při porovnání celkových nákladů v sumě 19 409 970 Kč a celkových výnosů v částce 19 352 100 Kč v rámci hlavní činnosti vykázala organizace výsledek hospodaření ve ztrátě, částkou 57 870 Kč. Tabulka 17: Výsledek hospodaření z hospodářské činnosti za rok 2009 (v Kč) Náklady Spotřeba materiálu

75 110,00 Tržby z prodeje služeb

Spotřeba energie

55 380,00

Opravy a údržba

3 410,00

Mzdové náklady

25 220,00

Zákonné sociální pojištění

7 020,00

Zákonné sociální náklady

410,00

Ostatní náklady Odpisy DNM a DHM Náklady celkem

Výnosy 234 240,00

80,00 9 750,00 176 380,00 Výnosy celkem

234 240,00

Výsledek hospodaření 57 860,00 Pramen: Autorka, čerpáno z Výkazu zisku a ztráty za období 12/ 2009.

V kalendářním roce 2009 dle Výkazu zisku a ztráty hospodaření Základní a mateřské školy Dobronín při porovnání celkových nákladů v hodnotě 176 380 Kč a celkových výnosů v hodnotě 234 240 Kč vyšel výsledek hospodaření z hospodářské činnosti 63

v částce 57 860 Kč. Výsledek hospodaření z hlavní činnosti vyšel 57 870 Kč v záporné hodnotě, z hospodářské činnosti vyšel kladně v částce 57 860 Kč, touto částkou byla vyrovnána ztráta z hlavní činnosti, která tímto činila 10 Kč v záporné hodnotě, případná ztráta je hrazena z rezervního fondu. 3 500 000 Kč 3 000 000 Kč 2 500 000 Kč 2 000 000 Kč 1 500 000 Kč 1 000 000 Kč 2008

2009

Obrázek 17: Porovnání prostředků získaných od zřizovatele Pramen: ZŠ a MŠ Dobronín, Interní materiály organizace.

Ve výše uvedeném obrázku 17 je uvedena výše získaných prostředků na provoz organizace a investic, získaných od zřizovatele, obce Dobronín. V roce 2008 částka určená na provoz organizace činila 2 588 478 Kč, další prostředky byly určeny na investice, které činily 298 222 Kč. V loňském roce 2009 se získaná částka od obce na provoz organizace zvýšila na 3 123 442 Kč a investice se výrazně snížily na hodnotu 61 141 Kč. Hodnota investice je v grafu zobrazena v červené barvě, barva modrá vyjadřuje prostředky na provoz organizace. 14 400 000 Kč 14 200 000 Kč 14 000 000 Kč 13 800 000 Kč 13 600 000 Kč 13 400 000 Kč 13 200 000 Kč 13 000 000 Kč 2008

2009

Obrázek 18: Porovnání prostředků získaných od kraje Pramen: ZŠ a MŠ Dobronín, Interní materiály organizace.

Výše uvedený obrázek 18 vyjadřuje částku získanou z rozpočtu kraje. Tato suma je využita k profinancování přímých nákladů. V roce 2008 činila částka 13 469 000 Kč,

64

rokem 2009 celková částka na využití těchto nákladů z prostředků kraje činila 14 158 000 Kč.

2.3 SWOT analýza Na hospodaření Základní a mateřské školy Dobronín, příspěvková organizace mají vliv různé faktory. Pro jejich další pochopení aplikuji SWOT analýzu, která hodnotí interní vlastnosti instituce v podobě jejich silných a slabých stránek a dále hodnotí vlivy externího prostředí vzhledem k příležitostem a k hrozbám přicházejícím z vnějšího prostředí. Silné stránky: -

aprobovanost pedagogů

-

dobré pracovní vztahy

-

ochota zaměstnanců podílet se na akcích dobrovolně a zdarma

-

práce s handicapovanými a integrovanými žáky, speciální přístup

-

rozšiřující se speciální vzdělání pedagogů

-

známost rodin dětí – sociální zázemí

-

pořádní akcí pro rodiče s dětmi

-

pořádání besídek pro rodiče a prarodiče v MŠ

-

obecní aktivity, vystoupení v domově důchodců, vítání občánků

-

vzájemná dobrá spolupráce a propojenost MŠ se ZŠ, lepší adaptace dětí

-

dobrý přístup, školy se nacházejí v centru obce, blízkost autobusové zastávky a dobré vlakové spojení

-

spolupráce s jinými školami, snaha o inovace a modernizaci ve výukových metodách, ve výuce jazyků především, dostačující vybavenost počítačové techniky

-

dobré vztahy a partnerství s obcí

-

velké prostory škol a zahrad, rozsáhlý sportovní areál v okolí školy

65

Slabé stránky: -

nedostatek finančních prostředků na provoz a údržbu a nutné investice, a souvisle s tím to, nedostatečná vybavenost a modernizace budov, nutná výměna oken

-

nedostatek finančních prostředků na odměny pracovníků a tím zajištění jejich motivace

Příležitosti: -

partnerství škol

-

vytváření podmínek pro mladé začínající pedagogy

-

snaha o další vzdělávání pedagogických pracovníků a doplňování vzdělání v případě nekvalifikovaných pedagogů

-

nedostatek míst v MŠ v jiných obcích např. v Jihlavě, možnost umístění těchto dětí

-

výstavba nových domů a tím zvýšení předpokladu rodin s dětmi v obci

-

pro sociálně slabé rodiny snížení poplatků v MŠ

-

možnost docházky dětí matek na mateřské dovolené do MŠ

-

možnost čerpání Evropských fondů a jiných grantových programů

-

poradenské služby, práce s psychologickou poradnou, policií ČR

Ohrožení: -

stěhování rodin za zaměstnáním

-

dojíždění rodičů za prací, kdy vozí děti a žáky sebou do škol v místě jejich zaměstnání

-

klesající autorita pedagogů ve společnosti

-

podhodnocení úrovně práce venkovských škol

-

rostoucí počty žáků na jednu třídu a tím snížení individuálního přístupu

-

demografický vývoj, dlouhodobý pokles populace

-

nezájem podnikatelských subjektů spolupracovat a napomáhat školám

-

ne vždy grantové programy odpovídají skutečným potřebám organizace, kdy musí být využity jen na daný účel, který se vždy nemusí shodovat s prioritami organizace

66

2.4 Zhodnocení a opatření Ke sloučení Mateřské školy Dobronín, příspěvkové organizace a Základní školy Dobronín, příspěvkové organizace došlo ke dni 1. 1. 2008. Zřizovatel, tedy obec Dobronín, k tomuto kroku došel na základě zkušeností jiných škol. Starosta obce zkoumal celkem u 21 obcí a městysů v kraji Vysočina, které jsou zřizovatelem příspěvkových organizací, sloučených či nesloučených mateřských škol a základních škol, jejich zkušenosti a účelovost systému slučování škol. Dále se informoval o počtech dětí v mateřských školách. Z těchto tázaných obcí a městysů, odpovědělo celkem 15 starostů. Z počtu těchto 15 obcí je 12 příspěvkových organizací mateřských škol a základních škol jednotně pracujících. Společně konají bez problémů. U zbývajících třech obcí bylo zjištěno oddělené fungování mateřských škol od základních škol, u dvou z těchto škol probíhají bezproblémové výkony, u jednoho dochází

k závažným

problémům.

Vzhledem

k výsledkům

tohoto

průzkumu

zastupitelstvo obce rozhodlo o sloučení příspěvkových organizací. Cílem sloučení bylo především efektivnější využívání financí, zlepšení řízení a organizovanosti a opatrování obecního majetku ve výpůjčce. K velké vzájemné propojenosti těchto organizací docházelo vždy, jednak v zájmu přechodu dětí z mateřské školy do základní školy, jejich lepší adaptaci, ale např. také v rámci účetnictví, ekonomka základní školy vedla evidenci a hospodaření mateřské školy ještě v době před sloučením příspěvkových organizací. V rámci slučování nedochází jen k bližšímu spojení mezi kolektivem, za samostatný systém a provoz každé školy, ale také k zodpovědnosti za vzdělávací program jednotlivých škol, za svěřené budovy, za areály zahrad. Ředitelé škol mají snížený úvazek na přímou práci s dětmi bez hlediska na kapacitu, rozlehlost a vzdálenosti mezi jednotlivými školami. Z toho tedy vyplývá, že ředitel školy má odpovědnost za celé vedení sloučených škol bez ohledu na vzdálenost mezi nimi, přičemž mateřská škola se nachází v jiné budově a v jiné části obce, k tomuto má ještě vlastní vzdělávací program.48

48

Učitelské noviny: Nesnadný účel slučování [online]. [2002] [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: .

67

V této odlučnosti škol je sloučení poněkud nevýhodné, protože nedochází ke každodennímu střetávání s různými problémy a skutečnostmi a s bližším seznámením situace v místě mateřské školy, která je odlehlá od základní školy. Z tohoto důvodu je tedy v místě mateřské školy zvolena vedoucí učitelka s vymezenými pravomocemi, která dříve před sloučením škol byla ředitelkou mateřské školy, tímto se snížily mzdové náklady, ovšem administrativní povinnosti zůstaly na stejné úrovni, naopak ještě vzrostly úvazky přímé práce s dětmi. Tímto také odpadla účast na střetávání ředitelů mateřských škol a poradách, a tak menší informovanost, což není ku prospěchu. Ředitel základní školy se musí začít zajímat o předškolní vzdělávání, získat zkušenosti bývalé ředitelky mateřské školy. Věci týkající se oprav a ostatních provozních řízeních, musí být nejdříve projednány s ředitelem základní školy, poté s obcí, která danou záležitost schválí či nikoliv. Oznámí tuto situaci řediteli školy, ten opět vedoucí mateřské školy. A v důsledku tohoto schválení, může zařizovat a jednat, po vyřízení zpětně nahlásit situaci řediteli a on znovu zřizovateli. Celkový proces je tím pro příspěvkovou organizaci tedy mnohem složitější, ovšem z pohledu obce je to ulehčení, protože již jedná s jednou organizací. Mateřská škola tedy stojí v pozadí za základní školou, i v oblasti financování, které je tímto pro mateřskou školu také mnohem neprůhlednější, protože nemají možnost přímo vidět jim poskytnuté dotace a příspěvky. Ovšem dá se říci, že v řešení této konkrétní příspěvkové organizace je situace poměrně příznivá, spolupráce funguje na dobré úrovni, ve školce získávají odměny na přijatelné úrovni a prostředky na provoz taktéž zůstávají na podobné úrovni jak před sloučením. Dalšími výhodami sloučení těchto organizací je v současnosti jednotný software, tedy zjednodušení evidence, kterou dříve vykonávala stejná ekonomka, avšak příplatek k platu za tuto činnost zůstal shodný, zde se náklady nesnížily. Další nespornou výhodou je to, že mateřská škola se tímto stala větší organizací a má větší možnost získání dotace. Pro mateřskou školu je taktéž výhoda snížená cena obědů, dříve děti a zaměstnanci byli považováni za cizí strávníky, ovšem z druhého pohledu tímto základní škola přišla o cizí strávníky a snížila se tímto hospodářská činnost.

68

Další výhodou je tímto FKSP celé organizace, do kterého se přiděluje 2% z hrubých mezd, zaměstnanci mateřské školy tak mají větší možnosti než dříve. Pro obec je sloučení dvou organizací do jedné při řešení jednotlivých ekonomických a organizačních situací jistě zjednodušením a finanční úsporou. Při záměru slučování institucí je obecně důvodem pozitivní dopad zejména na lepší zajištění fungování škol a jejich další příznivý vývoj s maximálně vhodným využitím prostředků, které jsou k dispozici. Cílem je samozřejmě jejich nejlepší zefektivnění, při co nejmenším počtu provozních výdajů a úsporám při vynakládání s ostatními zbývajícími náklady. Dalším důvodem je také nepříznivý vývoj, týkající se poklesu počtu žáků.49 Nejvýznamnějším zdrojem příjmu Základní a mateřské školy Dobronín, příspěvková organizace jsou krajské dotace, další podstatnou položkou jsou dotace od zřizovatele, obce Dobronín. Obec má za úkol zajistit povinnou školní docházku, ať už v místě obce nebo v jiné obci, za předpokladu, že kraj zajišťuje přepravu dětí nad vzdálenost čtyř kilometrů od místa trvalého bydliště žáka. Rodič žáka je samozřejmě oprávněn vybrat si libovolnou školu pro své potomky. Pro obec je velmi důležité mít školu na svém území, utváří to lepší dojem pro mladé rodiny s dětmi a potencionální obyvatele obce. Výdaje na školství v obci tvoří v průměru 13% celkových výdajů obce. Školy jsou vybudovány na strategickém místě, v obci je pravidelná železniční doprava a autobusová zastávka se nachází vedle základní školy, tato dobrá dostupnost je žádoucí. Velkým přínosem je podpora integrovaných a handicapovaných žáků a vzdělávání pedagogů v této oblasti. Přijaté finanční prostředky jsou ale velmi nedostačující. Přijaté dotace jsou rozdělovány především na počty žáků, což samozřejmě nebere zřetel na ostatní skutečnosti. Budovy škol jsou velmi rozlehlé a kapacita žáků není zcela vytížena, tyto velké prostory samozřejmě ovlivňují výši spotřeby provozních nákladů na spotřebu energie. I přes snahu získání určitých grantů, zlepšení vybavení kotelny a pořízení solárního systému, 49

Kraj Vysočina: Podkladová studie k dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy kraje Vysočina 2008 [online]. [2010] [cit. 2010-03-15]. Dostupný z WWW: < http://www.krvysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=1862430&p1=10285>.

69

je to stále nedostačující. Je opět podána žádost o dotaci ze strukturálních fondů EU, která nebyla ještě vyhodnocena, částka by byla využita na kompletní výměnu oken. Ovšem jsou zapotřebí profinancovat další investice. Škola má do budoucna v plánu zřídit nad areálem šaten nástavbu, která by byla využita k pronájmu pro sportovce, zároveň by se tímto také vyřešil problém se zatékáním rovné střechy. Tyto finance by byly prostředky v rámci hospodářské činnosti. Oblast školství je dlouhodobě podfinancována, navýšení prostředků by bylo velmi potřebné a bylo by řešením, sféra vzdělávání má vliv na řadu aspektů hospodářství státu, na toto by se nemělo zapomínat. Tradičním přístupem je další vzdělávání pedagogů, pro nové postupy a metody ve výuce, samozřejmostí by mělo být jejich řádné finanční ohodnocení. Základním řešením pro zlepšení finančních podmínek by mělo být lepší čerpání grantů, fondů a dotací ze strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Škola by se měla poučit z neschválených dotací a pokusit se znovu maximálně využít tuto možnost, i přes veliký zájem ostatních škol. Variantou pro zlepšení příjmů je také zvýšená doplňková činnost, samozřejmě nesmí předčit hlavní účel zřízení organizace. Jak již bylo v této části zmíněno škola má do budoucna v plánu rozšířit tuto činnost v podobě pronájmu pro sportovce. Dalším možným výnosem z hospodářské činnosti by bylo zvýšení odběru obědu od cizích strávníků nebo v rámci hlavní činnosti zvýšení počtu kroužků tak, aby potřeby vyhovovaly všem žákům. Dalším doporučením je pečlivé zvážení a zhodnocení možnosti všech dodavatelů při zadávání zakázek v rámci oprav a koupě nového zařízení.

2.5 Shrnutí praktické části Základní a mateřská škola Dobronín je příspěvková organizace, jejíž zřizovatel je obec Dobronín a hlavním cílem je především vzdělávání dětí a žáků. Dále je škole umožněno poskytovat poradenské služby týkající se školství a zároveň má škola oprávnění vzdělávat žáky se speciálními vzdělávacími požadavky. Následující působení 70

organizace je činnost zájmového vzdělávání a školní družiny, dále poskytování stravovacích služeb místní jídelny. Organizace je oprávněna vykonávat také hospodářskou činnost, která se týká zejména pronájmu tělocvičny či prostor k prodeji občerstvení, dále poskytování stravovacích služeb pro cizí strávníky a činnost vzdělávacích kurzů. Základními právními předpisy, kterými se organizace řídí je zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Škola je povinna každoročně zpracovávat Výroční zprávu o aktivitách a hospodaření organizace, zasílat podklady týkající se roční účetní uzávěrky na MŠMT a zpracovávat statistické výkazy. Finanční prostředky, které organizace získává, musí být vynaloženy na určené účely. Návrhy plánu čerpání rozpočtu organizace jsou vytvářeny každoročně, v průběhu roku se situace čerpání kontroluje ve vztahu se závaznými ukazateli, případně se pozměňuje daným možnostem, požadavkům a vytvářejí se odpovídající opatření. Financování škol funguje na principu normativních zdrojů. Jejich princip spočívá zejména v počtu výkonů, které představují jednotliví žáci a děti ve věkových kategoriích. Normativy dále ovlivňují platové poměry a limity počtu zaměstnanců. Normativ tedy představuje výši výdajů na vzdělávání a školské služby týkající se jednoho žáka. Rozpis rozpočtu je vyjádřen závaznými ukazateli, které jsou neinvestičními výdaji, tyto výdaje zahrnují mzdové prostředky, na platy a ostatní platby za provedenou práci. Dále odvody pojistné, FKSP a ostatní neinvestiční výdaje, které jsou přímé nebo vyhrazeny na náhrady. Přímé neinvestiční výdaje jsou prostředky určené na nákup učebních pomůcek, ochranných pracovních pomůcek, platba za DVPP, na cestovné, zákonné pojištění či k úhradě plaveckého výcviku. Tyto zdroje představují největší část výnosů příspěvkové organizace. Dalším význačným příjmem jsou prostředky na provoz organizace, získané od zřizovatele. Tyto finance slouží k základnímu chodu organizace, jako je spotřeba energií, platba za opravy, údržbu, nákup materiálu, odpisy, poštovné, telefon a ostatní

71

služby. Následující prostředky od zřizovatele jsou finance získané na stanovené investice. K dalším finančním prostředkům organizaci napomáhá hospodářská činnost, finanční prostředky získané za pronájem tělocvičny, prostor k prodeji občerstvení, prodej obědu cizím strávníkům. Také platby v rámci hlavní činnosti za zájmové vzdělávání, školní družinu či platby za předškolní vzdělávání, tyto finance však nejsou tak velkého rozsahu. Významný příjem představují také grantové zdroje. Organizace tyto zdroje čerpala zejména z Fondu Vysočiny a Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Pokud nastane situace nevyčerpání stanovených závazných ukazatelů, je organizace povinna učinit odvod těchto nevyužitých financí. Kladný výsledek hospodaření je rozdělován do fondů, zejména rezervního a fondu odměn. Eventuální záporný výsledek hospodaření je hrazen z fondů, zejména z fondu rezervního. K 1. 1. 2008 došlo ke sloučení Mateřské školy Dobronín se Základní školou Dobronín, dříve tyto organizace působili samostatně. I přesto, že mateřská škola kladla k tomuto kroku námitky, zřizovatel na základě zhodnocení jiných škol, kde k tomuto kroku nastalo, rozhodl pro sloučení těchto organizací. Dopady sloučení organizací: Cílem sloučení bylo především efektivněji využívat finanční prostředky, zjednodušení řízení organizací a opatrovaní obecního majetku ve výpůjčce. Účelem jsou co nejmenší provozní výdaje a především nepříznivý demografický vývoj v poklesu počtu žáků, který je již patrný. Řediteli základní školy nastala zcela jistě odpovědnost, složitější řízení, péče o vzdělávací program a činnosti předškolního zařízení, které dříve neměl na starost, ale přesto nastalo určité zjednodušení fungování a řízení hospodaření organizace ve vztahu k zřizovateli, tedy obci. I přes toto řízení nenastaly skutečnosti, které by negativním dopadem ovlivnily vzdělávací proces jak v mateřské škole, tak ani v základní škole, úroveň vzdělávacího procesu sloučení organizací neovlivnilo. Jediným negativním důsledkem, který má vliv v tomto ohledu je zvýšení úvazku práce s dětmi bývalé 72

ředitelky mateřské školy, současné vedoucí učitelky mateřské školy, které se ovšem nesnížila administrativní práce. Škola je poměrně úspěšná v získávání grantů, které zlepšují vybavení školy napomáhající při výuce, jako je v současnosti např. grant s názvem „Učíme interaktivně“ nebo „Finanční gramotnost“, který napomohl k zavedení nového předmětu Finanční hospodaření. Kladným efektem sloučení je v tomto aspektu pro mateřskou školu zejména to, že mateřská škola se tímto stala větší organizací a má větší možnost získání dotace. Další výhodou při sloučení organizací je také sjednocení softwaru, tedy zjednodušení evidence a účetnictví, které tímto školy nevedou odděleně. Ovšem před sloučením účetnictví pro obě organizace vykonávala stejná ekonomka, toto po sloučení zůstalo stejné a příplatek k platu za tuto činnost se nezměnil, zde se náklady nesnížily. Pro mateřskou školu je taktéž výhoda snížená cena obědů, dříve děti a zaměstnanci byli považováni za cizí strávníky, ovšem z druhého pohledu tímto základní škola přišla o cizí strávníky a snížila se tímto hospodářská činnost. Další výhodou pro mateřskou školu je i FKSP celé organizace, do kterého se přiděluje 2% z hrubých mezd, zaměstnanci mateřské školy tak mají větší možnosti než dříve. Úspora nastala ve snížení platu za příplatek za vedení bývalé ředitelky mateřské školy. I přes situaci počátečních protestů při slučování ze strany mateřské školy je při tomto stavu tato organizace spíše ve výhodě. Pro obec je sloučení dvou organizací do jedné při komunikaci a řešení jednotlivých ekonomických a organizačních situací jistě zjednodušením a finanční úsporou, je výhodou mít oblast školství v obci v jednom celku. Závěrem se k tomuto dá tedy říci, že největší výhody nastaly pro mateřskou školu, vzhledem k tomu, že se po sloučení stala vetší organizací a má tímto větší možnosti získání grantů z dotačních programů a tím větší možnost zlepšení materiálního prostředí. Příspěvková organizace tímto získala větší ekonomickou stabilitu. Sjednocení se stalo výhodnější pro mateřskou školu oproti škole základní, kde se nějaký výraznější vliv neprojevil. Tyto organizace i dříve velmi spolupracovali. Vzdělávací proces nebyl sloučením ovlivněn. Výhodou pro obec je zejména zjednodušení a úspora v rámci 73

správy, kdy jedná pouze s jednou organizací. Prostředky na provoz a investice od obce skutečnost sloučení neovlivnilo. Povinností obce je zajištění povinné školní docházky, ať už v místě obce nebo v jiné obci, za předpokladu, že kraj zajišťuje přepravu dětí nad vzdálenost čtyř kilometrů od místa trvalého bydliště žáka. Výdaje na školství v obci tvoří v průměru 13% celkových výdajů obce. Školy se nachází na strategickém místě, v obci je pravidelná železniční doprava a autobusová zastávka se nachází vedle základní školy, tato dobrá dostupnost je výhodou. Podpora integrovaných a handicapovaných žáků a vzdělávání pedagogů v této oblasti je taktéž přínosem. Získané finanční prostředky jsou ale nedostatečné. Přijaté dotace jsou rozdělovány na počty žáků, což samozřejmě nebere ohled na jiné skutečnosti. Budovy škol jsou rozsáhlé a kapacita žáků není zcela vytížena, tyto velké prostory samozřejmě ovlivňují výši spotřeby provozních nákladů na spotřebu energie. I přes úsilí získání určitých dotací je finančních prostředků stále nedostatek. Navýšení prostředků na oblast školství by bylo žádoucí. Škola zamýšlí vystavět nástavbu nad areálem šaten, která by sloužila k pronájmu pro sportovce, tyto finance by byly součástí hospodářské činnosti. Základním řešením pro zlepšení finančních podmínek by mělo být lepší čerpání grantů, fondů a dotací ze strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Další variantou pro zlepšení příjmů je také zvýšená doplňková činnost, zvýšení počtu cizích strávníků. Doplňková činnost jistě nesmí předčit hlavní účel zřízení organizace. Možností získat finance je také navýšení počtu zájmových kroužků, tak aby potřeby vyhovovaly více žákům. Dále by napomohlo pečlivé zvážení zakázek a zhodnocení možností všech dodavatelů v rámci oprav a koupě nového zařízení.

74

Závěr Uvedená bakalářská práce se pro naplnění cíle zabývala problematikou hospodaření a financování školství na příkladu konkrétní příspěvkové organizace Základní a mateřské školy Dobronín, jejímž zřizovatelem je obec. Předmětem mého zájmu bylo provedení celkové analýzy této organizace, především zobrazení hospodaření hlavní činnosti a hospodářské činnosti dle výkazu zisků a ztrát v letech 2006-2009, dále pochopení podstaty normativního financování, jeho čerpání prostřednictvím krajských dotací. Toto financování je vyjádřeno závaznými ukazateli, které jsou neinvestičními výdaji, tyto výdaje zahrnují mzdové prostředky, odvody pojistné, FKSP a ostatní neinvestiční výdaje. Tyto zdroje představují největší část výnosů příspěvkové organizace. Práce také znázorňuje čerpání příspěvků na provoz, které zajišťují základní chod organizace, čerpání přijatých dotací na dlouhodobý majetek z rozpočtu zřizovatele a poskytnutých grantových zdrojů z různých programů. V závěru práce jsou nastíněny problémy a skutečnosti týkající se slučování škol a zhodnocení sloučení této konkrétní mateřské školy se základní školou. V období analyzovaných let organizace vykázala převážně vyrovnaný i kladný výsledek hospodaření. Avšak v roce 2009 k vyrovnanému výsledku hospodaření výrazně napomohla hospodářská činnost. Tento výsledek hospodaření z hlavní činnosti byl výrazně ovlivněn vysokými náklady ze spotřeby energií, oprav a údržby řešené příspěvkové organizace. Případná ztráta je hrazena z fondů, převážně z fondu rezervního. Kladný výsledek hospodaření je rozdělován do fondů, především fondu rezervního a fondu odměn. Školství je velmi významnou neziskovou součástí veřejného sektoru. Vzdělávací proces se dotýká každého jedince. Patřičná úroveň vzdělávání ovlivňuje budoucí vývoj jednotlivce, ale i celkové společnosti. I přes tuto skutečnost není oblast školství zcela dofinancována. Čerpání ze strukturálních fondů EU a různých grantových programů je pro tuto oblast nejvýraznějším možným řešením zlepšení finanční situace a tím zlepšení materiálních a výukových podmínek. Ovšem toto čerpání je pro školy mnohdy velmi organizačně obtížné i finančně náročné. Ředitelé organizací musí mít dobré nejen pedagogické

75

schopnosti, ale i řídící talent a ekonomické znalosti, aby se dokázali ve velkém množství předpisů orientovat, a zároveň plně využívat možnosti čerpání dotací. Organizace byla poměrně úspěšná v čerpání Fondu Vysočiny i z Evropského sociálního fondu v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Další variantou pro zlepšení příjmů by mohla být zvýšená doplňková činnost, která ale nesmí předčit hlavní účel zřízení organizace. Dále by napomohlo pečlivé zvážení zakázek a zhodnocení možností všech dodavatelů v rámci oprav a koupě nového zařízení. Domnívám se, že předložená bakalářská práce naplnila určený cíl a analýza vyjádřila všechny podstatné prvky týkající se hospodaření a financování předškolního a základního školství jako příspěvkové organizace. Práce vyjádřila výhody a nevýhody vyplývající ze sloučení mateřské školy se základní školou, kde sloučení přineslo největší výhody pro mateřskou školu a zjednodušení správy obce. Tato bakalářská práce se zabývá tématem, které je aktuální a dotýká se každého jedince.

76

Seznam použité literatury Literatura FRIČ, P. a kol.: Strategie rozvoje neziskového sektoru. Praha: Fórum dárců, 2000. 84 s. JURAJDOVÁ, H., ŠELEŠOVSKÝ, J., a kol.: Účetnictví, daně a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. 1. vyd. Šlapanice u Brna: OLprint, 2002.137 s. ISBN 80-210-3002-X. MÁČE, M.: Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu 2010. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 335 s. ISBN 978-80-2473343-2. MOCKOVČIAKOVÁ, A., PROKŮPKOVÁ, D., MORÁVEK, Z.: Příspěvkové organizace 2009. Praha: ASPI, a.s., 2009. 346 s. ISBN 978-80-7357-416-1. MUSILOVÁ, L., FITŘÍKOVÁ, D.: DPH u územně samosprávních celků a jimi zřízených příspěvkových organizací. 1. vyd. Karviná: Paris, 2009. 299 s. ISBN 978-80-87173-04-6. NEČADOVÁ, V.: Veřejná správa. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2009. 143 s. ISBN: 978-8087035-19-1. NEČADOVÁ, V.: Základy podnikové ekonomiky. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2008. 142 s. ISBN: 978-80-87035-16-0. PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556 s. ISBN 80-7357-052-1. PODHORSKÝ, J., SVOBODOVÁ, J.: Účetnictví příspěvkových organizací 2003. Olomouc: ANAG, 2002. 277 s. ISBN 80-7263-141-1. POLIÁN, M.: Organizace a činnost veřejné zprávy. 1.vyd. Praha: PROSPEKTUM, spol. s.r.o., 2001. 432 s. ISBN 80-7175-098-0.

77

REKTOŘÍK, J. a kol.: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 309 s. ISBN 978-80-86929-29-3. RŮŽIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace-vznik, účetnictví, daně. 8. vyd. Olomouc: ANAG, 2006. 232 s. ISBN 80-7263-343-0. RYNEŠ, P.: Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2009. 9. aktual. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. 976 s. ISBN 978-80-7263-503-0. ŠVARCOVÁ, J. a kol.: Ekonomie-stručný přehled. Zlín:CEED, 2004. 295 s. ISBN 80-902552-9-9. MRKOSOVÁ, J.: Účetnictví 2008 učebnice pro střední a vyšší odborné školy. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2008. 278 s. ISBN 978-80-251-1917-4. Právní předpisy Zákony Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů. 78

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhlášky Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých záležitostí při poskytování povinné školní docházky. Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízení. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání. Vyhláška 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích. Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Elektronické zdroje Česká škola: Organizace vzdělávací soustavy České republiky [online]. [2008/2009] [cit. 2010-02-10]. Dostupný z WWW: < http://www.ceskaskola.cz/2009/10/eurydiceorganizace-vzdelavaci-soustavy.html>. Český statistický úřad: Přehled pohybu obyvatelstva [on-line]. [aktual. 12. 11. 2009] [cit. 2010-01-19]. Dostupný z WWW: Český statistický úřad: Počet obcí podle velikosti [on-line]. [aktualizováno 9. 10. 2009] [cit. 2010-01-19]. Dostupný z WWW: Kraj Vysočina: Metodika_2010 [online]. [2010] [cit. 2010-02-03]. Dostupný z WWW: . Kraj Vysočina: Cenová kalkulace [online]. [2010] [cit. 2010-02-03]. Dostupný z WWW: < http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=450008&id_dokumenty=40 25141>.

79

Kraj Vysočina: Podkladová studie k dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy kraje Vysočina 2008 [online]. [2010] [cit. 2010-03-15]. Dostupný z WWW: < http://www.krvysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=1862430&p1=10285>. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy: Ministerstvo [online]. [aktu. 17. 9. 2009] [cit. 2010-02-10]. Dostupný z WWW: . Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy: Ekonomika školství [online]. [2006] [cit. 2010-02-10]. Dostupný z WWW: . ReferNet: Odborné vzdělávání v České republice [online]. [2004] [cit. 2010-02-10]. Dostupný z WWW: . Obec Dobronín [online]. [cit. 2010-03-18]. Dostupný z WWW: . Učitelské noviny: Nesnadný účel slučování [online]. [2002] [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: . Ústav pro informace ve vzdělávání: Krajská ročenka 2008 [on-line]. [2009] [cit. 2010-01-19]. Dostupný z WWW: . Ústav pro informace ve vzdělávání: Vývoj českého školství jako celku [on-line]. [2009] [cit. 2010-01-19]. Dostupný z WWW: . Ústav pro informace ve vzdělávání: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě [online]. [2009/2010] [cit. 2010-02-10]. Dostupný z WWW: . Základní a mateřská škola Dobronín [online]. [cit. 2010-03-18]. Dostupný z WWW: . Ostatní zdroje Interní materiály Základní a mateřské školy Dobronín, příspěvkové organizace: Roční plán MŠ za školní rok 2009/2010 Sebehodnocení školy za školní rok 2006/2007 Organizační řád školy Zřizovací listina čísla Pr 861 Výroční zpráva základní školy za školní rok 2006/2007 Výroční zpráva základní školy za školní rok 2007/2008 80

Výroční zpráva základní školy za školní rok 2008/2009 Výkaz zisku a ztrát MŠ za rok 2006 Výkaz zisku a ztrát MŠ za rok 2007 Výkaz zisku a ztrát ZŠ za rok 2006 Výkaz zisku a ztrát ZŠ za rok 2007 Výkaz zisku a ztrát ZŠ a MŠ za rok 2008 Výkaz zisku a ztrát ZŠ a MŠ za rok 2009 Ostatní interní materiály organizace Interní materiály obce Dobronín Dobronínský zpravodaj, ročník 2007, číslo 5 – říjen

81

Seznam obrázků a tabulek OBRÁZEK 1: PROCENTNÍ VYJÁDŘENÍ ZAMĚSTNANCŮ V ORGANIZACI .................................................... 36 OBRÁZEK 2: POČTY ZAPSANÝCH ŽÁKŮ DO PRVNÍCH TŘÍD ZŠ V JEDNOTLIVÝCH LETECH ................ 37 OBRÁZEK 3: CELKOVÝ POČET DĚTÍ V MŠ V JEDNOTLIVÝCH LETECH ...................................................... 38 OBRÁZEK 4: PROSTŘEDKY VYUŽITÉ NA DVPP................................................................................................ 41 OBRÁZEK 5: NÁKLADY HLAVNÍ ČINNOSTI MŠ ZA ROK 2006 ....................................................................... 45 OBRÁZEK 6: VÝNOSY HLAVNÍ ČINNOSTI MŠ ZA ROK 2006 .......................................................................... 46 OBRÁZEK 7: NÁKLADY HLAVNÍ ČINNOSTI ZŠ ZA ROK 2006 ........................................................................ 48 OBRÁZEK 8: VÝNOSY HLAVNÍ ČINNOSTI ZŠ ZA ROK 2006 ........................................................................... 49 OBRÁZEK 9: NÁKLADY HLAVNÍ ČINNOSTI MŠ ZA ROK 2007 ....................................................................... 50 OBRÁZEK 10: VÝNOSY HLAVNÍ ČINNOSTI MŠ ZA ROK 2007 ........................................................................ 51 OBRÁZEK 11: NÁKLADY HLAVNÍ ČINNOSTI ZŠ ZA ROK 2007 ...................................................................... 53 OBRÁZEK 12: VÝNOSY HLAVNÍ ČINNOSTI ZŠ ZA ROK 2007 ......................................................................... 54 OBRÁZEK 13: NÁKLADY HLAVNÍ ČINNOSTI ZA ROK 2008 ............................................................................ 57 OBRÁZEK 14: VÝNOSY HLAVNÍ ČINNOSTI ZA ROK 2008 ............................................................................... 58 OBRÁZEK 15: NÁKLADY HLAVNÍ ČINNOSTI ZA ROK 2009 ............................................................................ 61 OBRÁZEK 16: VÝNOSY HLAVNÍ ČINNOSTI ZA ROK 2009 ............................................................................... 62 OBRÁZEK 17: POROVNÁNÍ PROSTŘEDKŮ ZÍSKANÝCH OD ZŘIZOVATELE ............................................... 64 OBRÁZEK 18: POROVNÁNÍ PROSTŘEDKŮ ZÍSKANÝCH OD KRAJE ............................................................. 64

TABULKA 1: POČET OBCÍ A OBYVATEL V ČR K 01. 01. 2009 ......................................................................... 14 TABULKA 2: DEMOGRAFICKÁ PROJEKCE ČR DO ROKU 2020 (V TIS.) ........................................................ 24 TABULKA 3: VEŘEJNÉ VÝDAJE NA ŠKOLSTVÍ V LETECH 2003 – 2008 (V MLD. KČ) ................................ 26 TABULKA 4: CELKOVÝ NORMATIVNÍ ROZPIS PRO ROK 2010 (V TIS.) ........................................................ 44 TABULKA 5: NORMATIVNÍ ROZPIS VÝDAJŮ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ PRO ROK 2010 ...................... 44 TABULKA 6: PŘEHLED ČERPÁNÍ ROZPOČTU ZŠ ZA ROK 2006 (V KČ) – KRAJSKÉ DOTACE .................. 47 TABULKA 7: PŘEHLED ČERPÁNÍ ROZPOČTU ZŠ ZA ROK 2006 (V KČ) – DOTACE OD ZŘIZOVATELE .. 47 TABULKA 8: VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZŠ Z HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI ZA ROK 2006 (V KČ) ............ 50 TABULKA 9: PŘEHLED ČERPÁNÍ ROZPOČTU ZŠ ZA ROK 2007 (V KČ) – KRAJSKÉ DOTACE .................. 52 TABULKA 10: PŘEHLED ČERPÁNÍ ROZPOČTU ZŠ ZA ROK 2007 (V KČ) – DOTACE OD ZŘIZOVATELE 53 TABULKA 11: VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZŠ Z HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI ZA ROK 2007 (V KČ) .......... 55 TABULKA 12: PŘEHLED ČERPÁNÍ ROZPOČTU ZŠ A MŠ ZA ROK 2008 (V KČ) – KRAJSKÉ DOTACE ...... 56 TABULKA 13: PŘEHLED ČERPÁNÍ ROZPOČTU ZŠ A MŠ ZA ROK 2008 (V KČ) – DOTACE OD ZŘIZOVATELE .......................................................................................................................................................... 57 TABULKA 14: VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Z HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI ZA ROK 2008 (V KČ)................ 59 TABULKA 15: PŘEHLED ČERPÁNÍ ROZPOČTU ZŠ A MŠ ZA ROK 2009 (V KČ) – KRAJSKÉ DOTACE ...... 60 TABULKA 16: PŘEHLED ČERPÁNÍ ROZPOČTU ZŠ A MŠ ZA ROK 2009 (V KČ) – DOTACE OD ZŘIZOVATELE .......................................................................................................................................................... 61 TABULKA 17: VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Z HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI ZA ROK 2009 (V KČ)................ 63

82

Seznam použitých zkratek ČR

Česká republika

ČSI

Česká školní inspekce

DDHM

drobný dlouhodobý hmotný majetek

DHM

dlouhodobý hmotný majetek

DNM

dlouhodobý nehmotný majetek

DVPP

další vzdělávání pedagogických pracovníků

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

FKSP

Fond kulturních a sociálních potřeb

IČ

identifikační číslo

MP

mzdové prostředky

MŠ

mateřská škola

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

NIV

neinvestiční výdaje

ONIV

ostatní neinvestiční výdaje

OPPP

ostatní platby za provedenou práci

OPVK

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

OSS

organizační složka státu

OŠ

odbor školství

OÚ

obecní úřad

PO

příspěvková organizace

ÚSC

územně samosprávní celek

ZŠ

základní škola

83

Seznam příloh Příloha č. 1: Schéma soustavy školství České republiky Příloha č. 2: Rozvaha OSS a ÚSC a příspěvkových organizací Příloha č. 3: Výkaz zisků a ztráty OSS a ÚSC a příspěvkových organizací Příloha č. 4: Příloha OSS a ÚSC a příspěvkových organizací

84

Příloha č. 1: Schéma soustavy školství České republiky

Pramen: ReferNet: Odborné vzdělávání v České republice [online]. [2004] [cit. 2010-02-10]. Dostupný z WWW: .

Příloha č. 2: Rozvaha OSS a ÚSC a příspěvkových organizací

Příloha č. 3: Výkaz zisků a ztráty OSS, ÚSC a příspěvkových organizací

Příloha č. 4: Příloha OSS, ÚSC a příspěvkových organizací