VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Podnikatelský záměr malé začínající firmy. bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Podnikatelský záměr malé začínající firmy bakalářská práce

Autor: Jaroslava Pavlusiková Vedoucí práce: Ing. Petr Tyráček, Ph.D., MBA Jihlava 2016

Anotace Bakalářská práce se zabývá návrhem podnikatelského záměru malé začínající firmy, která se orientuje na výrobu a prodej bezlepkových cukrářských výrobků. První část bakalářské práce se věnuje podnikání a jeho prvním formám, popisu podnikatelského plánu, jeho struktuře a náležitostem na teoretické úrovni. Druhá část práce obsahuje konkrétní podnikatelský záměr firmy. V závěru bakalářské práce je uvedeno zhodnocení proveditelnosti plánu.

Klíčová slova Bezlepková cukrárna, celiakie, podnikatelský záměr, bezlepkové produkty.

Annotation The bachelor thesis is dedicated to a business plan design of a small starting company with focus on production and sale of glutten-free confectionery products. The first part of the thesis deals with business and its legal standards, description of the business plan, its structure and requirements on a theoretical level. The second part contains specific business plan of the company. Evaluation of the feasibility of the plan is included in the conclusion of the thesis.

Key words Glutten-free pastry-shop, Coeliac disease, business plan, glutten-free products.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat mému vedoucímu práce Ing. Petru Tyráčkovi, Ph.D., MBA za odborné vedení, cenné rady, přívětivý přístup a ochotné jednání. Zároveň bych chtěla poděkovat celé mé rodině za podporu během celého studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2. května 2016 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 1

Podnikání a jeho formy ........................................................................................... 10 1.1

1.1.1

Ohlašovací živnosti ................................................................................... 11

1.1.2

Koncesované živnosti ............................................................................... 12

1.2

2

Osobní společnosti .................................................................................... 12

1.2.2

Kapitálové společnosti .............................................................................. 13

1.2.3

Družstva .................................................................................................... 14

Podnikatelský plán .................................................................................................. 15 Struktura podnikatelského plánu ...................................................................... 15

2.1.1

Titulní strana ............................................................................................. 16

2.1.2

Exekutivní souhrn ..................................................................................... 16

2.1.3

Popis podniku ........................................................................................... 16

2.1.4

Analýza trhu .............................................................................................. 16

2.1.5

Marketingový plán .................................................................................... 18

2.1.6

Výrobní plán ............................................................................................. 18

2.1.7

Organizační plán ....................................................................................... 18

2.1.8

Hodnocení rizik......................................................................................... 19

2.1.9

Finanční plán............................................................................................. 19

2.1.10

Přílohy....................................................................................................... 19

Celiakie ................................................................................................................... 19 3.1

4

Podnikání právnických osob ............................................................................ 12

1.2.1

2.1

3

Podnikání fyzických osob ................................................................................ 10

Bezlepková dieta .............................................................................................. 20

HACCP ................................................................................................................... 20 4.1

Označování potravin podle obsahu lepku ........................................................ 21

4.2 5

Označování alergenních složek ........................................................................ 22

Návrh podnikatelského záměru .............................................................................. 23 5.1

Titulní strana .................................................................................................... 23

5.2

Exekutivní souhrn ............................................................................................ 24

5.3

Popis podniku ................................................................................................... 24

5.4

Analýza trhu ..................................................................................................... 25

5.4.1

PEST analýza ............................................................................................ 25

5.4.2

SWOT analýza .......................................................................................... 27

5.4.3

Porterův model konkurenčních sil ............................................................ 27

5.4.4

Analýza potenciálních zákazníků ............................................................. 30

5.5

Marketingový plán ........................................................................................... 35

5.5.1

Marketingový mix..................................................................................... 35

5.6

Výrobní plán..................................................................................................... 39

5.7

Vnitřní struktura podniku ................................................................................. 41

5.7.1

Umístění podniku ...................................................................................... 41

5.7.2

Personál ..................................................................................................... 41

5.7.3

Technické vybavení .................................................................................. 42

5.8

Hodnocení rizik ................................................................................................ 43

5.9

Finanční plán .................................................................................................... 44

5.9.1

Zahajovací rozvaha ................................................................................... 44

5.9.2

Vynaložené výdaje při vzniku podniku .................................................... 44

5.9.3

Varianty finančního plánu ........................................................................ 45

5.9.4

První rok podnikání .................................................................................. 45

5.9.5

Druhý rok podnikání ................................................................................. 46

5.9.6

Třetí rok podnikání ................................................................................... 46

5.9.7

Čtvrtý rok podnikání ................................................................................. 46

5.9.8

Pátý rok podnikání .................................................................................... 47

5.9.9

Pesimistická varianta ................................................................................ 47

5.9.10

Realistická varianta ................................................................................... 49

5.9.11

Optimistická varianta ................................................................................ 50

Závěr ............................................................................................................................... 52 Literatura ..................................................................................................................... 53 Internetové zdroje ....................................................................................................... 53 Seznam obrázků .......................................................................................................... 55 Seznam grafů .............................................................................................................. 55 Seznam tabulek ........................................................................................................... 55 Seznam příloh ............................................................................................................. 56

Úvod Snad každý člověk, který trpí onemocněním celiakie, stejně jako já, nebo z jiného důvodu nesnese lepek, mi dá za pravdu, že bezlepkové stravování je velmi obtížné. Je časově i finančně náročné připravovat si jídlo doma, natož se stravovat mimo domov. Základní hypotézou, z níž vycházím ve své práci, je zjištění, že v České republice přibývá lidí s onemocněním celiakie a že bezlepkové stravování, obzvlášť v oblasti cukrovinek a sladkého pečiva, je finančně i časově velmi náročné a nezřídka omezené na přípravu z vlastních zdrojů doma. Vycházím z vlastní zkušenosti a z pozorování situace ve svém okolí. V posledních letech v nabídce bezlepkových potravin nastal velký pokrok a čím dál více obchodů s potravinami nebo stravovacích zařízení se této menšině snaží vyjít vstříc a nabízí alespoň nějakou bezlepkovou variantu. S čím se ale člověk stravující se bez lepku moc nesetká, respektive se může setkat jen ojediněle ve velkých městech České republiky, je cukrárna, která by nabízela bezlepkové výrobky. Když má celiak chuť na nějaký dobrý dort nebo zákusek, musí si ho buď upéct sám, nebo se obejít bez něj. Právě tento nedostatek vnímám, obzvláště na Třebíčsku, jako velkou mezeru na trhu, která mi vnukla myšlenku založit bezlepkovou cukrárnu a tuto mezeru vyplnit. Téma bakalářské práce jsem si zvolila kvůli praktickému využití v mé budoucnosti, jelikož už řádku let plánuji založit podnik, který na bude zaměřovat na lidi s nesnášenlivostí lepku. Cílem mé bakalářské práce je vypracovat návrh podnikatelského záměru malé začínající firmy orientující se právě na výrobu bezlepkových cukrářských výrobků. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V první část se věnuji problematice z teoretického hlediska. Zabývám se zde právními formami podnikání právnických a fyzických osob a strukturou podnikatelského plánu, to znamená, z jakých částí se skládá a jaké obsahuje náležitosti. Dále se zaobírám problematikou celiakie a právních předpisů, které se vztahují k výrobnímu podniku a k označování bezlepkových potravin. V druhé části bakalářské práce je vypracován samotný podnikatelský záměr firmy včetně finančního plánu, který je sestaven na 5 let.

9

1 Podnikání a jeho formy „Podnikání – proces vytváření čehosi jiného, čemuž náleží hodnota prostřednictvím vynakládání

potřebného

času

a

úsilí,

přebírání

doprovodných

finančních,

psychologických a společenských rizik a získávání výsledné odměny v podobě peněžního a osobního uspokojení“ [1] Podle Vebera a Srpové [2] však pojem podnikání můžeme chápat hned podle několika pojetí. 

Podle ekonomického pojetí je podnikání zapojení ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, aby se navýšila jejich původní hodnota.



Psychologické pojetí o podnikání říká, že je to činnost motivovaná potřebou něco získat, něčeho dosáhnout, něco si vyzkoušet. Tedy prostředek k dosažení seberealizace, postavení se na vlastní nohy atd.



Sociologické pojetí chápe podnikání jako vytváření blahobytu pro všechny zainteresované, hledání cesty k dokonalejšímu využití zdrojů nebo vytváření pracovních míst a příležitostí.



Právnické pojetí bere podnikání jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Před zahájením podnikání se každý začínající podnikatel musí postavit před rozhodnutí, zda bude podnikat jako fyzická nebo právnická osoba. Při volbě právní formy musí vzít v úvahu několik kritérií, které s sebou každá právní forma nese. Jedná se například o způsob řízení, výši základního kapitálu, formu zdanění, administrativní náročnost, způsob a rozsah ručení, účast na zisku a další.

1.1 Podnikání fyzických osob Tato forma podnikání je díky své jednoduchosti vhodná pro podnikatele, kteří s podnikáním začínají. Fyzická osoba smí podnikat na základě živnostenského oprávnění, které jí může být přiděleno po splnění určitých podmínek.

10

Podmínky všeobecné 

dosažení věku 18 let



způsobilost k právním úkonům



bezúhonnost



doložení toho, že fyzická osoba nemá vůči státu daňové nedoplatky

Podmínky zvláštní 

Odborná nebo jiná způsobilost

Výhodami podnikání fyzických osob je nepovinný základní kapitál, požadované minimum formálně-právních povinností a jednoduchost přerušení či ukončení činnosti. Živnostenské podnikání má ovšem i několik nevýhod, mezi které se například řadí neomezené ručení podnikatele svým majetkem a s tím spojené vysoké riziko, omezená životnost firmy daná délkou života podnikatele nebo obtížné získávání finančních prostředků od bank. [2] Správní poplatek za přidělení živnostenského listu či koncese činí 1 000 Kč. Za ohlášení dalších živností nebo přidělení dalších koncesí se účtuje už jen 500 Kč. Posledním poplatkem spojeným se vstupem do živnostenského podnikání je 50 Kč za přijetí podání kontaktním místem. Živnosti se dělí na koncesované a ohlašovací.

1.1.1 Ohlašovací živnosti Ohlašovací živnosti smějí být při splnění všeobecných, případně zvláštních podmínek provozovány na základně ohlášení na příslušném živnostenském úřadě. Ohlašovací živnosti se dále člení na: 

Řemeslné – pro její získání se vyžaduje doložení odborného vzdělání a praxe. Vzdělání musí být ukončeno v příslušném oboru. Jestliže se jedná o obor příbuzný oboru podnikání, musí být vykonána alespoň jednoroční praxe v daném oboru. Živnost může získat i ten, který má ukončenou rekvalifikaci a doloží doklad o vykonání roční praxe. Žadatel, který nemá ukončené vzdělání v daném ani příbuzném oboru, musí doložit doklad o vykonání šestileté praxe. Do řemeslné

11

živnosti spadají například obory cukrářství a pekařství, truhlářství, zednictví a další. 

Vázané – podmínkou pro její provozování je podobně jako u řemeslné živnosti odborná způsobilost. Požadavky na odbornou způsobilost jsou obsaženy v Příloze č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb. Jedná se například o autoškoly nebo masérské služby.



Volné – pro provozování této činnosti se nevyžaduje žádná odborná ani jiná způsobilost. Vyžaduje se tedy pouze splnění všeobecných podmínek. Mezi vázané živnosti se řadí fotografické služby, ubytovací služby, výrobní činnosti jako například výroba textilu, jízdních kol, krmných směsí atp.

1.1.2 Koncesované živnosti Koncesované živnosti smějí být provozovány až po nabytí právní moci rozhodnutím o udělení koncese, kterou uděluje příslušný živnostenský úřad. Všechny koncesované živnosti

a

požadavky

na

odbornou

nebo

jinou

zvláštní

způsobilost

jsou

uvedeny v Příloze č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb. Koncesovanou živností je například taxislužba, cestovní kanceláře, pohřební služby.

1.2 Podnikání právnických osob Právnickými osobami se rozumí subjekty, které jsou zapsány v obchodním rejstříku. Zákon o obchodních korporacích definuje 3 typy obchodních korporací, které zahrnují obchodní společnosti a družstva. Obchodní společnosti se dělí na osobní a kapitálové.

1.2.1 Osobní společnosti Osobní společnosti se vyznačují tím, že se na jejím řízení obvykle podílí podnikatel osobně. Zakládány jsou dvěma a více společníky, přičemž jejich ručení za závazky společnosti je neomezené. Do osobních společností spadá veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Veřejná obchodní společnost – může užívat zkratku „v. o. s“ nebo „veř. obch. spol.“. Je to druhá nejčastěji se vyskytující forma podnikání malých a středních firem. Je zakládána nejméně dvěma společníky, kteří za dluhy podniku ručí společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníkem může být fyzická, ale i právnická osoba, jejíž společnická 12

práva a povinnosti vykonává pověřený zmocněnec.

Výhodou této společnosti je

nepovinný základní kapitál. Zisk se mezi všechny společníky dělí rovným dílem. Statutárním orgánem jsou všichni společníci. Veřejná obchodní společnost se řídí společenskou smlouvou. [3] Komanditní společnost – zkratkou pro tuto společnost může být „kom. spol.“ nebo „k. s.“. Komanditní společnost musí být založena minimálně dvěma společníky, přičemž alespoň jeden společník ručí za závazky společnosti omezeně do výše svého nesplaceného vkladu (komanditista) a jeden nebo více společníků ručí neomezeně celým svým majetkem (komplementář). Jestliže název společnosti obsahuje jméno komanditisty, ručí za dluhy firmy stejně jako komplementář. Vklad společníka do podnikání je povinný pouze u komanditisty. Podle výše jeho vkladu jsou pak určeny podíly na zisku. Komanditisté se nepodílejí na řízení společnosti. Statutárním orgánem jsou komplementáři, kteří si polovinu celkového zisku rozdělí stejným dílem.

1.2.2 Kapitálové společnosti Kapitálové společnosti se od osobních společností liší tím, že společníci zakládající společnosti mají povinnost do ní pouze vložit vklad a na řízení se už podílet nemusí. Jejich ručení za dluhy podniku jsou buď omezené, nebo nemusí být žádné. Do kapitálových společností se řadí společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Společnost s ručením omezeným – je to nejčastěji se vyskytující forma podnikání právnických osob. Může užívat zkratku "spol. s r. o." nebo "s. r. o.". Velkou změnu pro společnosti s ručením omezeným přinesl nový obchodní zákoník, kdy byla změněna výše základního kapitálu z 200 000 Kč na 1 Kč. Základní kapitál je tvořen různými vklady společníků, jejichž výše stanovuje podíl ve společnosti. Společníci ručí za závazky podniku pouze ve výši jejich nesplaceného vkladu. Společnost může být založena jedním nebo maximálně 50 společníky. Nejvyšším orgánem je valná hromada, kterou tvoří všichni společníci, a která musí být svolána alespoň jednou za účetní období. Její náplní je schvalování účetních závěrek, rozdělení zisku, úhrady ztrát, jmenování a odvolání jednatelů a další rozhodování o podniku. Statutárním orgánem jsou jednatelé, kterým přísluší obchodní vedení. Zajišťují řádné vedení účetnictví, vedení seznamu společníků a na žádosti informují společníky o společnosti. Jsou jmenováni valnou hromadou. Společnost si dobrovolně může sjednat i kontrolní orgán, který vykonává dozorčí rada. 13

Náplní práce dozorčí rady je kontrola činnosti jednatelů, obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních závěrek. Akciová společnost – užívá zkratku „akc. spol.“ nebo „a. s.“. Díky své náročnosti se tato forma podnikání užívá především u větších firem. Výše základního kapitálu je určena podle toho, zda jsou akcie, které tvoří základní kapitál, veřejně nabídnuty či nikoli. Bez veřejné nabídky je základní kapitál stanoven na 2 mil. Kč, s veřejnou nabídkou musí být složen kapitál ve výši 20 mil. Kč. Výhodou akciové společnosti oproti ostatním formám podnikání je, že za své závazky ručí pouze společnost, akcionář za závazky společnosti neručí. Základním dokumentem, kterým se akciová společnost řídí, jsou stanovy. Společnost může být založena buď jednou právnickou, nebo dvěma fyzickými osobami. Nejvyšším orgánem je valná hromada svolávaná představenstvem alespoň jednou za účetní období. Společnost si dále může zvolit, zda bude spravována jedním nebo dvěma orgány. Je-li spravována jedním orgánem, jedná se o monistický model a orgánem spravujícím společnost je správní rada. Pokud je spravována dvěma orgány, jedná se o model dualistický, ve kterém se o společnost stará představenstvo, jež je statutárním orgánem, a dozorčí rada. Akciové společnosti mají zveřejňovací povinnost. [4]

1.2.3 Družstva Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob. Je zakládáno za účelem podnikání nebo za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob. Družstvo může být založeno buď dvěma právnickými, nebo třemi fyzickými osobami. Jako je tomu i u akciové společnosti, za své závazky odpovídá pouze samo družstvo, členové za závazky neručí. Výše základního kapitálu není stanovena, ale vklad všech členů družstva musí být stejný ať už v peněžité nebo nepeněžité formě. Nejvyšším orgánem je členská schůze, která zasedá nejméně jednou za účetní období. Statutárním orgánem je představenstvo, jemuž přísluší obchodní vedení družstva. Kontrolním orgánem, který kontroluje veškerou činnost družstva, je kontrolní komise. Ta je zřizována pouze u družstev, která mají více než 50 členů.

14

2 Podnikatelský plán „Podnikatelský plán je písemný dokument zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související se zahájením podnikatelské činnosti či fungováním existující firmy.“ [2] Podle Korába [5] podnikatelský plán slouží jak pro majitele společnosti a vedoucí pracovníky (manažery), tak i pro externí investory. Umožňuje porovnat podnikatelské plány s realitou a v případě odlišností identifikovat kde, v jaké míře a proč se liší. Podnikatelský plán tedy napomáhá při stanovení životaschopnosti podniku, pomáhá s další plánovací činností, slouží jako důležitý nástroj při získávání finančních zdrojů a ke kontrole podnikatelských aktivit. Ač podnikatelský plán souží k interním účelům, především je vyžadován externími subjekty, kteří na jeho základě analyzují schopnosti firmy realizovat investiční program, připravenost ucházet se o některé druhy podnikatelské podpory atp. Při zpracování podnikatelského plánu by měly být respektovány určité zásady, jejichž smyslem je zapůsobit na externí subjekt. Proto by podnikatelský plán měl být: 

Srozumitelný



Logický



Uváženě stručný



Pravdivý a reálný



Respektující rizika

2.1 Struktura podnikatelského plánu Přesná struktura podnikatelského plánu není určena. Proto existuje mnoho možností, jak může tento plán vypadat. Koráb [5] uvádí, že se podnikatelský plán může skládat z těchto částí:

15

2.1.1 Titulní strana Na titulní straně by měly být uvedeny údaje o společnosti jako je například název a sídlo společnosti, právní forma, popis činnosti podniku, jména podnikatelů a jejich kontakty jako telefonní číslo, fax nebo e-mailová adresa.

2.1.2 Exekutivní souhrn Exekutivní souhrn je jedna z nejdůležitějších částí podnikatelského záměru. Proto se obvykle zpracovává až na závěr podnikatelského plánu a věnuje se jí zvláštní pozornost. Investoři se na jeho základě rozhodují, zda má význam si daný podnikatelský plán pročíst či nikoli. Měla by zde být uvedená hlavní myšlenka plánu, silné stránky, očekávání podniku a souhrn finančního plánu s výhledem několika let.

2.1.3 Popis podniku Díky této části podnikatelského plánu je investorovi poskytnuta představa o záměru a velikosti podniku. Tato část by měla obsahovat pouze doložitelná fakta týkající se založení společnosti, dosažení různých úspěchů. Dále by se zde měly definovat strategie podniku, cíle a způsob, jak jich lze dosáhnout. Klíčovými prvky této části jsou podle Korába [5]: 

výrobky nebo služby,



umístění / lokalita a velikost podniku,



přehled personálu podniku / organizační schéma,



veškeré kancelářské zařízení a jiné technické vybavení,



průprava podnikatele – znalostní vybavení a předchozí praxe či reference.

2.1.4 Analýza trhu Neodmyslitelnou součástí podnikatelského plánu je analýza konkurenčního prostředí, kde jsou zahrnuti významní konkurenti v odvětví. K analýze vnitřního a vnějšího prostředí se často užívají marketingové analytické nástroje jako je SWOT analýza, PEST analýza a Porterův model konkurenčních sil.

16

SWOT analýza – její podstata spočívá v identifikaci faktorů a skutečností, které pro objekt analýzy představují silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby okolí. Tyto faktory jsou umístěny do čtyř kvadrantů, kde jsou charakterizovány a hodnoceny. [6] PEST analýza – zkoumá makroprostředí, jehož faktory a složky jsou různorodé. PEST analýza analyzuje 4 prostředí, díky kterým podnik může využít zjištěné příležitosti nebo se může vyhnout možným hrozbám. Mezi 4 zkoumaná prostředí se řadí: 

Politické a právní prostředí



Ekonomické prostředí



Sociální prostředí



Technologické prostředí

Porterův model konkurenčních sil – zkoumá a určuje úroveň konkurence, která závisí na pěti základních konkurenčních silách. Intenzita konkurence působící v odvětví je dána souhrnným působením těchto hybných sil a určuje potenciál konečného zisku v odvětví. [7] Mezi pět konkurenčních sil patří: 

Síla konkurence mezi stávajícími konkurenty – jedná se o konkurenci ve stejné oblasti podnikání, ve které společnost podniká nebo se chystá podnikat.



Hrozba vstupu nových konkurentů – noví konkurenti jsou subjekty, které na trh vstupují nebo chtějí vstoupit a konkurovat nám.



Vyjednávací síla odběratelů – určuje jak moc velký vliv má odběratel na podnik. Například se může jednat o zpětnou integraci, což znamená, že by si náš existující či potenciální odběratel začal zajišťovat námi dodávaný produkt vlastními silami.



Vyjednávací síla dodavatelů – stanovuje vliv, jaký má na podnik dodavatel. Zde se může jednat o dopřednou integraci. Dodavatel se může rozšířením svého podnikání posunout do sféry podnikání svého původního odběratele-zákazníka a tím se stát jeho konkurencí.



Hrozba substitutů – jedná se o ohrožení našich produktů na trhu jinými produkty více či méně příbuznými, které naše produkty určitým způsobem nahrazují. [5]

Součástí analýzy trhu je nepochybně i analýza zákazníků, která by měla odpovědět na otázky typu: Kdo jsou kupující? Kdy se zboží nakupuje a kolik se ho nakupuje? Kde se uskutečňují nákupy? Je třeba pamatovat na to, že různé trhy mají z hlediska 17

chování zákazníků odlišné charakteristiky. Mezi jednotlivými trhy tedy existují značné rozdíly. [8]

2.1.5 Marketingový plán Marketingový plán je podle investorů nejdůležitější součástí zajištění úspěchu podniku. Je zde obsaženo, jak se budou výrobky nebo služby oceňovat, distribuovat a propagovat. Zároveň se v této části uvádí odhadovaný objem produkce, ze kterého se dále odvozuje odhad rentability podniku. Pomocí pro vypracování marketingového plánu je marketingový mix, který obsahuje tzv. 4P: 

Výrobek (produkt)



Cena (price)



Distribuce (place)



Podpora prodeje (promotion)

2.1.6 Výrobní plán Ve výrobním plánu je zachycen celý výrobní proces podniku. Pokud si podnikatel bude celou nebo i část výroby zajišťovat sám, musí být v této části uveden popis potřebných strojů, zařízení a používaných materiálů. Měl by obsahovat všechny dodavatele, jejichž produkty jsou potřebné pro výrobu a důvod jejich výběru. Jestliže má podnik již uzavřené smlouvy, je nutné uvést i tyto informace. V případě, že se nejedná o výrobní podnik, bude se tato část nazývat „obchodní plán“, jejíž součástí by měly být informace o nákupu zboží a služeb, potřebné skladovací prostory atp.

2.1.7 Organizační plán Tato část podnikatelského plánu je popsaná forma vlastnictví nového podniku. Obsahuje detailní informace o managementu společnosti, o klíčových vedoucích pracovnících, o jejich vzdělání a o zkušenostech. Organizační plán by měl zahrnovat organizační strukturu, kde je znázorněna nadřízenost a podřízenost vedoucích. Podle právní formy by zde měly být uvedeny údaje o obchodních podílech.

18

2.1.8 Hodnocení rizik V této části by měla být popsána největší rizika, jež mohou být následkem reakce konkurence, slabých stránek marketingu, výroby či technologického vývoje. Tato rizika je třeba analyzovat a pro jejich eliminaci připravit alternativní strategie. Tento přístup je pro investora zárukou, že si je podnikatel těchto rizik vědom a je připraven jim čelit.

2.1.9 Finanční plán Další důležitou částí podnikatelského plánu je finanční plán, který určuje potřebné objemy investic a ukazuje, nakolik je podnikatelský plán jako celek ekonomicky reálný. Nejdůležitější oblasti finančního plánu jsou tyto: 

Předpoklad příslušných příjmů a výdajů s výhledem alespoň na tři roky. Jsou zde zahrnuty očekávané tržby a kalkulované náklady.



Vývoj cash-flow (hotovostních toků) v příštích třech letech.



Odhad rozvahy, který poskytuje informace o finanční situaci podniku k určitému datu.

2.1.10 Přílohy V přílohách jsou obvykle uvedeny informativní materiály, které nelze přímo včlenit do textu podnikatelského plánu. V textu však na přílohy musí být uvedený odkaz. [5]

3 Celiakie Celiakie je chronické onemocnění sliznice tenkého střeva, které je zapříčiněné nesnášenlivostí lepku. Lepek v tomto případě narušuje povrch sliznice, což způsobuje mizivost mikroklků a klků. Povrch tenkého střeva se tak zmenšuje a střevo ztrácí schopnost trávení potravy a vstřebávání živin. Celiakie se řadí mezi autoimunitní nemoci, jejímž jediným lékem je přísné dodržování bezlepkové diety. Lepek je bílkovina obsažená v pšenici, žitě, ječmeni a ovsu. Nesnášenlivost je vyvolána částí lepku, která je v každém druhu obilí jinak nazývána. [9]

19

Tabulka 1 – Druhy lepku vyskytující se v obilovinách

Druh obilí

Název lepku

Pšenice

Gliadin

Žito

Secalin

Ječmen

Hordelin

Oves

Avenin Zdroj: vlastní úprava podle [10]

Náchylnost k onemocnění celiakií je geneticky podmíněna. Na vzniku nemoci se však podílejí i jiné faktory, takže samotné geny za onemocnění neodpovídají. Onemocnění se může objevit v každém věku. Mezi klasické příznaky se řadí například poruchy trávení, průjem, nadýmání, nevolnost, únava, vysílení, deprese, úbytek váhy. U mladistvých je příznakem celiakie zpomalená puberta nebo zastavení růstu. [10]

3.1 Bezlepková dieta Držet bezlepkovou dietu znamená vyloučit ze svého jídelníčku všechny druhy obilí s vysokým obsahem lepku a všechny potraviny z nich vyrobené. Jak už bylo zmíněno, mezi zakázané potraviny se řadí pšenice včetně špaldy, žito, triticale neboli žitovec, ječmen, oves a veškeré výrobky, které je obsahují. Jedná se o: 

Výrobky z mouky – pečivo, strouhanka, cukrářské výrobky, těstoviny, knedlíky atd.



Vločky, kroupy, lámanka, krupice

Je však třeba dávat pozor i na potraviny, ve kterých byla užita mouka jako přídavek a lepek tedy obsahují ve skryté formě. V takovém případě je nutné sledovat složení potravin. Mezi tyto potraviny můžeme například zahrnout různé polévky, omáčky, dochucovadla, pudinky, cukrovinky, uzeniny, konzervy, rostlinná masa a další.

4 HACCP HACCP (Hazadr Analysis and Critical Control Points), v češtině označován jako systém kritických bodů, je nástrojem pro prevenci v oblasti řízení kvality a zdravotní

20

nezávadnosti potravin během všech činností, které mají co dočinění s výrobou, zpracováním, skladováním, manipulací, přepravou a prodejem výrobku spotřebiteli. Povinnost zavedení systému kritických bodů mají všichni výrobci a prodejci potravin a pokrmů včetně veřejného stravování. Tato i ostatní povinnosti jsou uvedeny v právních úpravách: 

Zákon č. 110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů



Zákon č. 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů



Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 o potravinovém právu



Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/2004 o hygieně potravin

HACCP zahrnuje 7 principů: 

Provedení analýzy nebezpečí



Stanovení kritických bodů



Stanovení kritických mezí v každém kritickém kontrolním bodě



Vymezení systému sledování v kritických bodech



Stanovení nápravných opatření pro každý kritický bod



Zavedení ověřovacích postupů



Zavedení evidence a dokumentace [11]

4.1 Označování potravin podle obsahu lepku Od 1. 1. 2012 se všichni výrobci bezlepkových potravin řídí nařízením (ES) č. 41/2009 ze dne 20. ledna 2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku. Účelem tohoto nařízení je sjednotit evropská pravidla na složení a označování potravin z hlediska lepku. Podle tohoto nařízení se rozlišují 2 základní kategorie potravin pro osoby, které mají nesnášenlivost k lepku. Rozdíl mezi nimi je v požadavku na množství lepku obsaženého v potravině a její označení. 1. Potravina označená „BEZ LEPKU“ může mít obsah lepku nejvýše 20 mg/kg 2. Potravina označená „VELMI NÍZKÝ OBSAH LEPKU“ může mít obsah lepku nejvýše 100 mg/kg

21

Každá potravina určená pro lidi s nesnášenlivostí lepku musí být označená jednou z výše uvedených možností a musí splňovat danou normu obsahu lepku ve stavu, ve kterém se prodává konečnému spotřebiteli. Je možnost užívat také alternativní způsoby označení jako například logo přeškrtnutého klasu, což znamená, je to výrobek vhodný pro celiaky. Musí však být v blízkosti názvu doplněno stanoveným označením, a to „bez lepku“ nebo „velmi nízký obsah lepku“ [12]

4.2 Označování alergenních složek Podle nařízení Evropské unie je povinnost poskytnout spotřebitelům informace o látkách a produktech užitých ve výrobě, které způsobují alergie nebo intoleranci. To se týká 14 nejčastějších potravinových alergenů, mezi které se řadí i obiloviny obsahující lepek, což je pšenice, ječmen, žito, oves a jejich hybridní odrůdy. Od 13. 12. 2014 musí být uváděny informace o alergenech i u nebalených potravin. To zároveň platí i pro společné stravovací zařízení, čímž se rozumí například restaurace, jídelny, atd., kde musí být informace spotřebitelům také zpřístupněny. V případě, že se v jednom závodě vyrábí jak lepkové, tak i bezlepkové výrobky, může dojít ke křížové kontaminaci bezlepkových surovin alergenní složkou, která se charakterizuje jako nevědomá. V takovém případě se užívají preventivní označení jako „může obsahovat stopy lepku“. Toto označení však neznamená, že potravina může obsahovat lepek v jakémkoli množství. Na druhou stranu označení, které spotřebiteli jednoznačně nezaručuje, že výrobek může obsahovat pouze malá množství lepku a pro lidi s nesnášenlivostí lepku tak může být nebezpečný, je označení „Vyrobeno v závodě, který zpracovává vejce, arašídy, sezam.“, jež se vztahuje i pro lepek, jestliže se v závodě zpracovává surovina obsahující lepek.

22

5 Návrh podnikatelského záměru 5.1 Titulní strana Název:

Bezlepková cukrárna

Forma podnikání:

s. r. o.

Sídlo:

Výčapy 151, TŘEBÍČ 674 01

Společník: Jméno a příjmení:

Jaroslava Pavlusiková

Telefonní číslo:

+420 777 555 444

E-mail:

[email protected]

Předmět podnikání: Pekařství a cukrářství

23

5.2 Exekutivní souhrn Bezlepková cukrárna, s. r. o. bude založena na začátku roku 2018 Jaroslavou Pavlusikovou, jež bude jediným společníkem podniku. Základní kapitál bude činit 300 000 Kč, který bude splacen peněžitým vkladem. Podnik se bude zabývat výrobou vlastních bezlepkových cukrářských výrobků a jejich prodejem. Pro zákazníky, kteří nesnášenlivostí lepku netrpí, bude nabízet zdravé produkty vyrobené k kvalitních, částečně i vlastních surovin. Zprvu se plánuje vyrábět v kuchyni speciálně zařízené pro výrobu v místě bydliště jednatele. Pro prodej vyrobených produktů bude v městě Třebíč zřízena cukrárna, kde bude pro zákazníky možnost příjemného posezení. Po založení budou v bezlepkové cukrárně zaměstnaní pouze dva stálí zaměstnanci, jednatel a účetní, kteří se budou společně podílet na celkovém chodu podniku. Na výpomoc bude přijatý jeden brigádník. Rozšíření personálu se plánuje ve třetím roce podnikání, kdy se předpokládá zvýšení poptávky, pro kterou dosavadní kapacita nebude dostačující a výrobní část bude přesunuta do nájemního prostoru cukrárny. Výhodou této společnosti je ta, že se v okolí působení podniku nenachází podobný podnik, který by se orientoval především na výrobu a prodej vlastních bezlepkových a zdravých výrobků. Vzhledem k přibývajícímu počtu lidí trpících nesnášenlivostí lepku lze očekávat vzrůstající návštěvnost a tedy příznivou budoucnost podniku. Z finančního plánu, který je sestaven na budoucích pět let, je zřejmé, že je podnik schopný svými výnosy pokrýt veškeré náklady, být ziskový a fungovat bez cizích zdrojů.

5.3 Popis podniku Obecně lze říci, že člověk si nejvíce všímá toho, co se ho nějakým způsobem týká. Po tom, co jsem před několika lety začala držet bezlepkovou dietu, jsem měla možnost zpozorovat, že lidé postižení celiakií jsou velmi znevýhodněni stravovacími možnosti, především možností mlsat v cukrárnách, jelikož tam se málokdy objeví nějaká bezlepková varianta. Právě tento problém mě dovedl k nápadu založit bezlepkovou cukrárnu, která vyplní mnou vnímaný nedostatek na trhu. V Třebíči a jejím okolí se nenachází ryze bezlepková cukrárna, která by se orientovala na výrobu a prodej vlastních 24

bezlepkových produktů. Založením cukrárny zároveň pomůžu stále přibývajícímu počtu celiaků, aby si mohli zajít do cukrárny, jako lidé bez zdravotních potíží. Vzhledem k velikosti města Třebíč se nedá předpokládat tak velká klientela, která by byla možná ve větších městech České republiky. Cukrárna bude nabízet i výrobky a služby pro lidi, kteří celiakií netrpí. V nabídce budou zahrnuty i zdravé dezerty vysoké kvality. Bezlepková cukrárna bude zároveň i kavárnou a lidé tedy budou mít možnost podnik využít i k příjemnému posezení.

5.4 Analýza trhu 5.4.1 PEST analýza Pomocí této analýzy můžeme rozpoznat faktory vnějšího okolí cukrárny, které na ni působí a kterým musí čelit. Především se jedná o následující prostředí. Politicko-právní prostředí Bezlepková cukrárna se musí řídit zákony, nařízeními vlády, vyhláškami a dalšími právními normami, mezi které například spadá: -

Zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích upravující obchodní společnosti a družstva

-

Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, který řeší daňovou problematiku

-

Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, který stanovuje způsob vedení účetnictví a další požadavky

-

Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce upravující pracovně právní vztahy

-

Nařízení o hygieně potravin, které je dáno Nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 852/2004

-

Občanský zákoník č. 89/2012, který se zabývá občanským právem. [13]

Ekonomické prostředí Toto prostředí velmi ovlivňuje stav ekonomiky, který je pro jakékoli podnikání velmi důležitý. Významným ukazatelem výkonnosti ekonomiky je HDP. Podle predikce ministerstva financí se za rok 2015 zvýšil o 4,1%, za což se zasloužila převážně domácí

25

poptávka. V roce 2016 ekonomický růst zůstává na 2,7 % a pro rok 2017 se odhaduje ve výši 2,6 %. Dalším ukazatelem je míra inflace, která v roce 2015 dosáhla pouze 0,3%, což je nejnižší hodnota od roku 2003. Zapříčinila se o to hlavně celosvětově velmi nízká cena minerálních paliv. Míra nezaměstnanosti České republiky byla za 3. čtvrtletí 2015 v rámci Evropské Unie hned druhá nejnižší, kdy poklesla na 4,8 %. [14] V městě Třebíč byl podíl nezaměstnanosti k 31. lednu 2016 8,6 %, což je o 1,3 % méně, než tomu bylo 31. ledna 2015. [15] Sociální prostředí Tuto oblast ovlivňuje především to, že každým rokem přibývá lidí, kteří trpí onemocněním celiakie. Jelikož v České republice neexistují žádné přesné statistiky, počet celiaků se v současné době pouze odhaduje v rozpětí 50 000 - 250 000, z nichž je pouze 15 000 - 20 000 diagnostikovaných. [16] Vzhledem k tomu, že se celiakie v současné době léčit nedá, lze předpokládat, že počet těchto lidí bude růst i v následujících letech. Roste také počet lidí, kteří bezlepkovou dietu drží zcela dobrovolně, aniž by měli některý z příznaků této nemoci. [17] Dalším faktorem, který může podnik ovlivnit, je novodobý trend zdravého životního stylu, který se vztahuje spíš na mladé lidi. Přestože se bude bezlepková cukrárna soustředit i zdravé sladké produkty, v podvědomí lidí může být označení „cukrárna“ vnímáno jako něco nezdravého. Technologické prostředí Vývoj moderních technologií má bezpochyby vliv i na odvětví, ve kterém bude bezlepková cukrárna působit. Například užívání internetu jako prostředku k propagaci, ale také wifi připojení pro návštěvníky se stalo naprostým standardem, bez kterého by se podnik neobešel. Velký pokrok přišel i v oblasti restauračních pokladen s dotykovou obrazovkou, jejichž systémy jsou velkým zjednodušením pro obsluhu i pro přehled

26

prodeje. Důležité je také vylepšování výrobních strojů, cukrárenských pomůcek a technologií postupu.

5.4.2 SWOT analýza Pomocí SWOT analýzy podnik hodnotí vnitřní a vnější faktory, které ovlivňují jeho úspěšnost. Interní faktory, tedy silné a slabé stránky, a externí faktory bezlepkové cukrárny představující příležitosti a hrozby jsou znázorněny v následující tabulce. Tabulka 2 – SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY - Nabídka bezlepkových a zdravých produktů - Vlastní výroba - Kvalitní suroviny - Dětský koutek - (Umístění podniku)

SLABÉ STRÁNKY - Začínající podnik

PŘÍLEŽITOSTI - Růst počtu celiaků - Orientace na bezlaktózové produkty a produkty pro diabetiky - (Dotace)

HROZBY - Vznik konkurence - Nízká klientela - Zpřísnění hygienických norem

Zdroj: vlastní zpracování

5.4.3 Porterův model konkurenčních sil Síla konkurence mezi stávajícími konkurenty Vzhledem k tomu, že bezlepková cukrárna bude mít sídlo v Třebíči, zaměřím se na konkurenci v městě Třebíč. Cukrárny V Třebíči se nevyskytuje žádná bezlepková cukrárna, která by se orientovala hlavně na produkci bezlepkových cukrárenských výrobků. Nicméně zde existuje jedna, která má ve své nabídce alespoň jednu bezlepkovou variantu dezertů. Jedná se o Zdravou cukrárnu, která nabízí domácí a zdravé koláče, dezerty a nápoje. Její filozofií je péct zdravě v bio kvalitě s podporou regionálních farmářů. Její nedostatky však vidím v otevírací době, kterou má velmi krátkou a to od 13:30 do 17:30 pouze ve všední dny. Dále kvůli příliš nevýrazné reklamě je povědomí o ní u lidí poměrně malé. V Třebíči je mimo této dalších 27

10 cukráren, které jsou vypsány v Tabulce 2. Jedná se o klasické cukrárny. Většina z nich má výhodu v umístění v centru nebo jeho blízkosti. Žádná se však bezlepkovými nebo zdravými produkty nezabývá. Tabulka 3 - Cukrárny v městě Třebíč

Název cukrárny

Sídlo cukrárny

Cukrárna Za pecí

Podklášteří

Cukrárna Nad Skálou

Vnitřní Město

Cukrárna U Tety

Stařečka

Cukrárna V Uličce

Vnitřní Město

Cukrárna U Cahů

Jejkov

Veškrnova cukrárna

Horka-Domky

Zdravá cukrárna

Nové Dvory

Cukrárna Stefari

Horka-Domky

Cukrárna U Řeky

Zámostí

Cukrárna Pod Lampou

Podklášteří

Cukrárna Míca

Nové Dvory

Cukrárna M & M

Nové Dvory

Zdroj: vlastní zpracování podle [18]

Obchody se zdravou výživou a nabídkou bezlepkových výrobků Hrozbou pro bezlepkovou cukrárnu jsou obchody se zdravou výživou hlavně proto, že se soustředí na zdravé zboží i pro celiaky a mnohdy mají ve své nabídce i bezlepkové varianty mlsání v podobě tyčinek nebo sušenek. V Třebíči se tyto obchody soustředí především na náměstí, kde sídlí hned 4. Za zmínku stojí jeden malý obchod, který na náměstí nabízí své domácí pečené výrobky, mezi které každý den zařazuje jednu bezlepkovou variantu buď koláče, buchty nebo zákusku.

28

Tabulka 4 – Obchody se zdravou výživou a nabídkou bezlepkových výrobků v Třebíči

Název obchodu

Sídlo obchodu

Dobroty od farmářky

Vnitřní Město

Zdravíčko

Vnitřní Město

Racio

Jejkov

Modrá vlnka

Vnitřní Město

Naturka

Vnitřní Město Zdroj: vlastní zpracování podle [18]

Kavárny Jelikož k cukrárně patří i nabídka kávy, konkurence se nachází i mezi kavárnami. Největší počet kaváren se nachází opět v blízkosti centra. Dvě jsou přímo na náměstí a tři v židovském městě. Tabulka 5 – Kavárny v Třebíči

Název kavárny Kavárna U Židovské brány

Sídlo kavárny Zámostí

Kavárna Salsa

Vnitřní Město

Kavárna Vrátka

Zámostí

Kavárna a čajovna Slunečná brána

Vnitřní Město

Kavárna pod Lampou

Podklášteří

Zdroj: vlastní zpracování podle [18]

Hrozba vstupu nových konkurentů Vzhledem k tomu, že roste jak popularita stravování se bez lepku, tak i onemocnění celiakií, lze očekávat, že konkurence se v příštích několika letech rozmůže. Investice do podnikání v oboru cukrářství je však poměrně vysoká. V několika krajích byla v uplynulých letech možnost pro začínající podnikatele získat dotaci, která jim na začátku podnikání finančně pomohla. V případě, že by tuto dotaci vyhlásil i kraj Vysočina, mohlo by to pomoci mnoha lidem, kteří si chtějí otevřít cukrárnu, ale mají finanční překážky. Vyjednávací síla dodavatelů Dodavatelů potravin a cukrárenských surovin je na trhu poměrně velké množství. U těchto dodavatelů se tedy skýtá možnost kdykoli dodavatele vyměnit za jiného. Avšak 29

dodavatelů dodávajících bezlepkové základní suroviny jako například bezlepkové mouky a pečící směsi je na trhu podstatně méně a tím jejich vyjednávací vliv roste. Pro bezlepkovou cukrárnu v tomto případě není ani možnost dopředné integrace, kdy by si začala tyto základní bezlepkové suroviny vyrábět sama. Vyjednávací síla zákazníků Vzhledem k tomu, že v Třebíči není cukrárna, která by nabízela čistě bezlepkové zákusky či dezerty, je vyjednávací síla zákazníků malá. Nicméně je zde hrozba zpětné integrace, kdyby si potencionální zákazníci začali produkty, které cukrárna nabízí, vyrábět sami. Hrozba substitutů Substitutů pro cukrárenské bezlepkové výrobky mnoho není. Můžeme za něj však považovat například to, že si lidé držící bezlepkovou dietu daný výrobek upečou sami doma nebo si koupí nějakou tyčinku nebo čokoládu, která lepek neobsahuje.

5.4.4 Analýza potenciálních zákazníků Pro analýzu potenciálních zákazníků jsem použila dotazník, který jsem rozeslala na několik internetových stránek o bezlepkové dietě a celiakii a rozdala je náhodně několika lidem v Třebíči. Cílem dotazníku bylo: 

Zjistit, jaký je ve městě Třebíč zájem o bezlepkovou cukrárnu, pro představu o základní klientele



Jak často lidé chodí do cukrárny a kolik jsou ochotni za jednu návštěvu utratit pro odhad, jak vysoké by mohly být tržby



Odhalit jaký mají lidé vztah k bezlepkové stravě a co je pro ně důležité, aby cukrárnu navštívili



Jakou maximální vzdálenost jsou ochotni pro návštěvu tohoto podniku absolvovat, abych zjistila, kam cukrárnu nejlépe umístit

Dotazník přikládám v Příloha 1 Celkem mi na dotazník odpovědělo 115 lidí, z nichž bylo 34 mužů a 81 žen.

30

Graf 1- Rozdělení respondentů podle pohlaví

Zdroj: vlastní zpracování

Jedenáct lidí ze 115 trpí celiakií, 28 se o bezlepkovou stravu zajímá, 75 respondentů o ní už někdy slyšelo, ale nevěnuje ji příliš pozornosti. Pouze jeden člověk si není jistý, co bezlepková strava je. Všichni až na 8 lidí ze 115 na otázku, zda mají rádi sladké, odpověděli kladně. Nicméně pravidelně do cukrárny chodí pouze 32 lidí. Dalších 66 lidí ze 115 chodí do cukrárny pouze několikrát do roka, tedy lze říct pouze příležitostně. Sedmnáct lidí nechodí vůbec. Nejčastějším důvodem, proč nechodí do cukrárny, bylo, že si pečou sladké sami doma. Dále, že postrádají nabídku bezlepkového sortimentu nebo nemají potřebu tam chodit, jelikož nevyhledávají nabízené výrobky. Když se zaměřím na věkovou strukturu návštěvnosti cukráren a vezmu v potaz počet odpovědí v každé věkové kategorii, tak nejčastěji do cukráren chodí lidé ve věku 41 až 50 let. Hned poté mladiství do 20 let a lidé od 21 let do 30. Příležitostně, tedy několikrát do roka do cukrárny nejčastěji zajdou lidé ve věku 31 až 40 let.

31

Graf 2 – Průměrný počet návštěv respondenta cukrárny za měsíc

Zdroj: vlastní zpracování

Na Grafu č. 3 lze vidět, že největší zájem o bezlepkovou cukrárnu mají lidé ve věku od 21 do 30 let. Dalších 16 respondentů z této věkové kategorie, což představuje 14 % celkového počtu respondentů, na otázku zda by v blízkosti jejich bydliště uvítali bezlepkovou cukrárnu, odpověděli, že určitě ano. Dalších 23 lidí, tedy 20 %, se k bezlepkové cukrárně staví také pozitivně. Osmnáct %, tedy 21 lidí, se k tomuto podniku staví neutrálně, což znamená, že jim je jedno, zda se se v Třebíči bude či nebude vyskytovat. Druhý největší zájem o bezlepkovou cukrárnu byl projeven ve věkové kategorii 31-40, kdy kladně odpovědělo 14 % respondentů v tomto věku a 3 % neutrálně. Když pominu věkovou kategorii 61 a více let, kde odpověděli pouze 2 respondenti, tak je největší nezájem zaznamenán u lidí ve věku mezi 51 až 60 lety.

32

Graf 3 - Zájem respondentů o bezlepkovou cukrárnu v závislosti na věku vyjádřen v procentech 25 20

18

20

14

15 10

8

8 4

3 3

5

2 3

0 1

0 1 0 1

0

3

3

4 2 2

1

0

0 Je mi to jedno

Spíše ano 0 - 20

21 - 30

Spíše ne

31 - 40

41 - 50

51 - 60

Určitě ano 61 a více

Zdroj: vlastní zpracování

Celkem odpovídalo 67 respondentů z Třebíče. Graf č. 4 podrobněji ukazuje, z jaké části města jsou. Na otázku jakou maximální vzdálenost jsou ochotni pro návštěvu bezlepkové cukrárny absolvovat, byla u lidí ze všech částí Třebíče nejčastější odpověď 2 km. Graf 4 - Počet respondentů z Třebíče Vnitřní město

1

Týn

4

Podkláštěří

5

Nové město

4

Nové Dvory

31

Jejkov

1

Horka-Domky

1

Horka-Domky

11

Borovina

9 0

5

10

15

20

25

30

35

Zdroj: vlastní zpracování

Následující Graf č. 5 zobrazuje odpovědi na otázku, co je pro respondenty důležité k tomu, aby navštěvovali bezlepkovou cukrárnu. Nejčastější odpovědí, která byla zaznamenaná 57 krát, je nabídka zdravých produktů. Tak odpověděli lidé, kteří o bezlepkové dietě slyšeli, ale stravují se normálně. Dalším nejčastějším důvodem, který by respondenty přiměl navštěvovat bezlepkovou cukrárnu je právě onemocnění celiakií. Tak odpovědělo 49 respondentů, mezi kterými bylo 10 lidí držících bezlepkovou dietu. 33

Pro 42 lidí je důležitá kvalita nabízených produktů, 33 lidí by nalákalo příjemné prostředí, 26 respondentů by přišlo do cukrárny kvůli rozmanitosti výběru, 25 lidí by ovlivnila cena produktů, 22 zase kvalita obsluhy. Nejmenší vliv na návštěvnost má umístění podniku, k čemuž se hlásilo pouze 14 respondentů. Graf 5 - Faktory ovlivňující návštěvnost respondentů bezlepkové cukrárny Lokalita podniku

14

Obsluha

21

Příjemné prostředí

33

Kvalita produktů

42

Rozmanitost výběru

26

Cena nabízených produktů

25

Nabídka zdavých produktů

57

Onemocnění celiakie

49 0

10

20

30

40

50

60

Zdroj: vlastní zpracování

Jak už jsem již jednou zmiňovala, počet celiaků v České republice se udává pouze intervalem 50 000 do 250 000. Když střední hodnotu toho intervalu, 150 000, rozpočítám podle celkového počtu obyvatel České republiky na jednotlivé okresy, lze odhadovat, že v okrese Třebíč může být něco málo přes 1 600 celiaků. Předpokládám, že by měsíční návštěvnost mohla být alespoň 40 % odhadovaných celiaků v tomto okrese. Jak už bylo jednou zmíněno, pravidelně do cukrárny chodí 32 lidí. 20 lidí z nich by uvítalo nabídku zdravých produktů a 10 by se představě zdravého mlsání také nebránila. Třicet sedm procent všech respondentů dbá na kvalitu nabízených produktů. Proto předpokládám, že i pro lidi, kteří nedrží bezlepkovou dietu, bude po stránce kvality a poctivosti bezlepková cukrárna lákadlem a měsíčně by tedy do cukrárny mohlo přijít kolem 4 000 zákazníků Celkově očekávám měsíční klientelu asi 4 500 zákazníků. Denně by do cukrárny zavítalo asi 150 zákazníků.

34

5.5 Marketingový plán Cílem podnikání je vyrábět a prodávat vlastní kvalitní bezlepkové produkty, které budou uspokojovat co největší počet zákazníků, aby podnik prosperoval. Za dlouhodobý cíl považuji, že bych v budoucnu, až bude podnik finančně stabilní, chtěla založit menší stádo krav a z nadojeného mléka vyrábět mléčné výrobky. Zpočátku výhradně pro vlastní potřebu podniku, později, až by se stádo rozšířilo, by byla možnost si tyto výrobky přímo v cukrárně odkoupit. Vzhledem k tomu, že investice do stáda a náklady na jeho provoz jsou poměrně vysoké, a navíc splnění hygienických a dalších požadavků pro výrobu mléčných výrobků je náročné, plánuji tuto vizi uskutečnit až ve výhledu několika let. Mimo stádo chci během několik let vlastnit včelstva a slepice, čímž získám vlastní základní suroviny pro pečení. Získaný med navíc plánuji též nabízet přímo v cukrárně.

5.5.1 Marketingový mix Produkt Mezi plánované produkty bezlepkové cukrárny se řadí bezlepkové dezerty, dorty, zákusky, různé druhy kvalitní kávy a ostatní teplé i studené nápoje (čaj, koktejly). V denní nabídce bude vždy stálý sortiment, který je u lidí obecně oblíbený jako například větrníky, rakvičky, špičky, řezy. Tato nabídka bude pravidelně doplňována i jinými produkty, které budou obměňovány podle zájmu zákazníků. Pro zákazníky, kteří mají zájem o zdravé produkty, budou připraveny různé zdravé koláče, sušenky, muffiny pečené buď zcela bez mouky, nebo z celozrnné bezlepkové mouky, aby nedošlo ke kontaminaci bezlepkových výrobků. Pro jejich výrobu bude použitý vlastní med, vejce a v budoucnu i mléko. U každého tohoto výrobku budou napsané orientační výživové hodnoty. Lidi, kteří nemají rádi sladké, dostanou možnost koupit si bezlepkový chlebíček připravovaný z vlastních bezlepkových vek. Mimo to bude cukrárna nabízet bezlepkové dorty pečené na zakázku podle představ zákazníka. U potahovaných dortů bude použitý vlastnoručně vyrobený marcipán nebo fondán. Navíc v bezlepkové cukrárně bude pro lidi držící bezmléčnou či bezvaječnou dietu možnost objednat si zákusky, dezerty nebo dorty bez laktózy nebo vajec.

35

V cukrárně si každý zákazník bude moci posedět v příjemném prostředí s obsluhou nebo si nákup nechat zabalit s sebou. K dispozici bude mít zákazník možnost připojit se zdarma k wifi a pro maminky s dětmi plánuji vybavit dětský koutek. Cena Pokud se zákazník podívá do jakéhokoli obchodu, kde prodávají bezlepkové potraviny, jistě se pozastaví nad jejich cenami, které jsou výrazně vyšší, než na jaké je zvyklý u běžných potravin. Například pšeničná hladká mouka stojí asi 14 Kč, kdežto bezlepková mouka Jizerka stojí průměrně 90 Kč. Bezlepková mouka je téměř 6,5 krát dražší než obyčejná pšeničná. Proto i každý zákazník musí počítat s tím, že bezlepkové výrobky, které bude možné si v cukrárně zakoupit, budou dražší, než lepkové výrobky v běžných cukrárnách. Plánovaná bezlepková cukrárna má, co se týče určování cen, tu výhodu, že se ve městě Třebíč nenachází stejný bezlepkově založený podnik, který by ji při tvorbě cen produktů ovlivňoval. V dotazníku bylo shledáno, že cena nabízených produktů je důležitá asi pro 22 % respondentů, což není mnoho, ale i přesto se budu snažit bezlepkové pečené produkty vyrobit za co nejnižší náklady, současně ale, aby nebyla ohrožená kvalita. Ceny jednotlivých výrobků budu stanovovat metodou založenou na nákladech a přirážce. Pro předběžný odhad cen jsem se inspirovala bezlepkovou cukrárnou ve Zdibech [19]. S pomocí jejího ceníku jsem určila ceny plánovaného sortimentu, které zachycuje následující tabulka. Tabulka 6 – Ceny vybraných produktů

Produkt

Cena Bezlepkové zákusky

Bezlepková rakvička

15 Kč

Bezlepková laskonka

18 Kč

Bezlepkový indiánek

20 Kč

Bezlepková roláda

20 Kč

Bezlepková špička

25 Kč

Bezlepkový věneček

25 Kč

Ovocný bezlepkový řez

25 Kč

Bezlepkový větrník

32 Kč 36

Bezlepkový marcipánový dort bez lepku

45 Kč

Bezlepkový pařížský dort bez lepku

45 Kč

Čokoládový dort bez lepku

45 Kč Zdravé dezerty bez lepku

Ovocný koláč bez lepku

35 Kč

Ořechový koláč bez lepku

35 Kč

Zdravý cheesecake bez lepku

40 Kč

Bezlepkové cookies

20 Kč

Zdravé muffiny bez lepku

25 Kč Bezlepkové chlebíčky

Bezlepkový sýrový chlebíček

26 Kč

Bezlepkový šunkový chlebíček

26 Kč Káva

Espresso

35 Kč

Turecká káva

30 Kč

Caffé Latté

40 Kč

Caffé Macchiato

40 Kč

Cappuccino

40 Kč

Vídeňská káva

40 Kč

Alžírská káva

45 Kč

Ledová káva (zmrzlina, šlehačka)

45 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

Bezlepkové dorty na zakázku se budou účtovat podle váhy, a to 350 Kč/kg. Průměrná cena zvolených zákusků je 29 Kč, průměrná cena kávy 39 Kč. Za předpokladu, že by si každý zákazník dal jeden zákusek a jednu kávu, by tržba za jednoho zákazníka činila 68 Kč. Distribuce Produkty bezlepkové cukrárny budou nabízeny přímo v cukrárně koncovému zákazníku. Zákazníci si budou moci s časovou rezervou alespoň jednoho dne zatelefonovat, nahlásit si objednávku a už nachystanou si ji v požadovaný den vyzvednout. Ve výhledu asi 1 roku plánuji otevřít e-shop, kde by zákazníci z celého třebíčského okresu mohli objednávat 37

určené minimální množství bezlepkových produktů, které bychom jim za dopravné dovezli až domů. Podpora prodeje Předtím než zahájím svoji podnikatelskou činnost a bezlepková cukrárna se dostane do provozu, bude potřeba potenciální zákazníky na nový podnik upozornit. Jedna z možností je pronájem stánku na Borovinských trzích, které se v Třebíči konají několikrát do roka nebo na trzích konaných přímo na náměstí, kde bych nabízela bezlepkové výrobky plánované do bezlepkové cukrárny. Velkou výhodou tohoto stánkového prodeje je přímá komunikace se zákazníky. Bezlepková cukrárna bude mít přehledné internetové stránky a účty na sociálních sítích, kde může být poměrně levně v kontaktu se zákazníky. Podnik bude mít svůj profil na portálu Firmy.cz, což mu zdarma pomůže k dalšímu zviditelnění. Pro neustálé budování povědomí okolí o bezlepkové cukrárně nabídne cukrárna několik poukazů ročně do cen místních soutěží nebo do tombol plesů. K získání většího počtu pravidelných zákazníků budou spuštěny různé soutěže a věrnostní programy, kdy každý zákazník, který cukrárnu navštíví po desáté, získá poukázku v hodnotě 100 Kč. U zdravých bezlepkových koláčů, sušenek nebo muffinů budou nabídnuty vzorky určené zákazníkům k ochutnání. Tabulka 7 – Roční náklady na propagaci

Náklad

Cena

Internetové stránky

8 000 Kč

Reklamní plocha v Třebíči na rok

3 200 Kč

Pronájem stánku na trzích

3 000 Kč

Otisk reklamy v Třebíčském zpravodaji

1 250 Kč

Dary do soutěží a plesů

1 500 Kč

Vzorky

3 000 Kč

Věrnostní program

4 000 Kč 23 950 Kč

Celkem Zdroj: vlastní zpracování

38

5.6 Výrobní plán Filozofií podniku je vyrábět a prodávat chutné a kvalitní zákusky. Aby se této plánované úrovně kvality dosáhlo, bude se apelovat na kvalitní výrobní suroviny, které se budou odebírat od několika dodavatelů. Dodavatelem mléčných surovin a uzenin bude AGRO - Měřín, který vyrábí a prodává kvalitní produkty z tuzemských surovin. Mléčné výrobky, jako je například mléko, máslo, smetana, jogurty nebo tvarohy, jsou přirozeně bezlepkové. Uzeniny, které se plánují užívat k výrobě chlebíčků, se budou vybírat pouze s nulovým obsahem lepku. V bezlepkové cukrárně se budou užívat bezlepkové mouky, nakupované nejlépe přímo od výrobců nebo za velkoobchodní ceny. Užívány také budou bezlepkové směsi jako Bezlepková směs Jizerka, Free Form, Bezlepková mouka Schär Mix kupované od prodejců za co nejnižší cenu, jelikož kvalita u tohoto zboží není příliš rozdílná. Potravinářské škroby budou nakupovány taktéž od výrobce. Ovoce bude užíváno především sezónní od místních farmářů. Ostatní potřebné výrobní suroviny budou vybírány podle kvality a hodnot v obsahu lepku. Jak už bylo uvedeno, cukrárna bude užívat několik vlastních surovin jako například med, vejce nebo domácí kvásek pro výrobu bezlepkových vek. Kávu do bezlepkové cukrárny bude dodávat společnost ČERSTVÁ KÁVA, která, jak už název napovídá, prodává čerstvou a kvalitní kávu za velkoobchodní ceny. Mezi další dodavatele musím zahrnout i dodavatele energií. Elektřinu a plyn bude dodávat společnost ČEZ. Vodné a stočné bude zajištěno třebíčskou Vodárenskou akciovou společností.

39

Tabulka 8- Počet ks v denní nabídce

Výrobek

Množství

Trvanlivost od data výroby

Bezlepková rakvička

10 ks

3 dny

Bezlepková laskonka

12 ks

3 dny

Bezlepkový indiánek

12 ks

3 dny

1 ks (10 řezů)

3 dny

12 ks

3 dny

12

2 den

8 ks

2 dny

12

1 den

Bezlepkový marcipánový dort

1 ks (8 řezů)

3 dny

Bezlepkový pařížský dort

1 ks (8 řezů)

3 dny

Čokoládový dort bez lepku

1 ks (8 řezů)

3 dny

Ovocný koláč bez lepku

1 ks (8 řezů)

3 dny

Ořechový koláč bez lepku

1 ks (8 řezů)

3 dny

Zdravý cheesecake bez lepku

1 ks (8 řezů)

3 dny

Bezlepkové zdravé cookies

20 ks

4 dny

Zdravé muffiny bez lepku

12 ks

2 dny

Bezlepková roláda Bezlepková likérová špička Bezlepkový věneček Bezlepkový ovocný želé řez Bezlepkový větrník

Zdroj: vlastní zpracování

Zákusky se budou vyrábět denně podle aktuálního stavu a poptávky. Každý den bude v nabídce alespoň 150 ks výrobků. Provoz cukrárny bude fungovat od 6:00 do 14:00. U zákusků s trvanlivostí více než 2 dny se bude v rámci úspory nákladů vyrábět dvojnásobné množství i pro následující den. Jejich spotřeba bude do 48 hodin. Zákusky s trvanlivostí do 2 dnů se budou péct vždy v den spotřeby. V případě, že by některé kusy zbyly a stále měly spotřební rezervu, budou se druhý den nabízet jako první. V cukrárně se budou dodržovat technologické postupy a opatření, aby byly splněny všechny hygienické předpisy. Zaveden bude i systém kritických bodů, tedy HACCP.

40

5.7 Vnitřní struktura podniku 5.7.1 Umístění podniku V části analýzy konkurenčního prostředí jsem zjistila, že konkurenční podniky se soustředí v blízkosti centra. Analýza potenciálních zákazníků ukázala, že lidé ze všech jednotlivých částí Třebíče jsou ochotni urazit do bezlepkové cukrárny přibližně stejnou vzdálenost, což ulehčuje výběr strategického místa, který by se mohlo nacházet nejlépe v blízkosti náměstí, kde se pohybuje největší počet lidí žijících jak v Třebíči, tak i v jejím okolí. Nájem nebytových prostor o plánované velikosti 80 m2 v centru Třebíče se pohybuje okolo 20 000 Kč. V prostorách bude jak odbytová tak i výrobní část. V odbytovém prostoru bude obslužný pult s chladící vitrínou, dětský koutek a stoly s židlemi k příjemnému posezení. Po zahájení provozu cukrárny bude výrobní prostor umístěn v místě bydliště jednatele. Ve výhledu několika let bude přemístěn za odbytovou část cukrárny, kde se budou péct a připravovat zákusky. V tomto prostoru bude veškerá potřebná technologie pro výrobu. Celé prostředí bude uspořádáno a vybaveno tak, aby vyhovovalo hygienickým podmínkám. Skladovací prostor a zázemí pro zaměstnance bude umístěno zvlášť. Bezlepková cukrárna bude mít samozřejmě i vlastní sociální zařízení. Otevírací doba bude každý všední den od 9:00 do 18:00 a o víkendech od 13:00 do 18:00.

5.7.2 Personál Bezlepková cukrárna bude založena mnou jakožto jedním společníkem, který bude zároveň i jednatelem společnosti s nejvyšším rozhodovacím právem. Na počátku podnikatelské činnosti budou v podniku pouze dva zaměstnanci. Účetní, která bude zároveň obstarávat i obsluhu cukrárny, jejíž finanční ohodnocení bude formou pevné měsíční mzdy. Druhý bude jednatel, který se bude starat o provoz cukrárny a zároveň péct bezlepkové produkty. Během několika let plánuji přijmout další dva zaměstnance. Cukráře se zkušenostmi s bezlepkovým pečením, který bude pomáhat s výrobou produktů. Jeho mzdové ohodnocení bude určeno hodinovou sazbou. Druhý přijatý zaměstnanec bude obstarávat pozici obsluhy, u něhož je důležité příjemné vystupování a zkušenosti s barovou 41

obsluhou. Podobně jako u pracovní pozice cukráře bude výše mzdy podle odpracovaných hodin. Dle potřeby je možné přijmout i brigádníka na výpomoc.

Obrázek 1 – Plánované organizační schéma podniku, zdroj: vlastní zpracování

5.7.3 Technické vybavení K tomu, aby bylo možné dosáhnout denního výrobního plánu, musí být uzpůsobeno i technické vybavení společnosti. V rámci potřebných spotřebičů bude bezlepková cukrárna vlastnit cukrářskou troubu STEFANIA na 3 plechy, kombinovanou troubu Beko, výkonný kuchyňský robot Bosch, dva ruční mixéry Bosch, velkou lednici Zanussi, pákový kávovar Philips na mletou kávu, výrobník šlehačky a vysoce kvalitní vitrínu Unis, kam bude možno umístit 18 druhů nabízených výrobku. Všechny tyto spotřebiče budou nakoupeny nové od důvěryhodných dodavatelů s nejnižší cenou. Jediná výjimka bude u chladící vitríny z toho důvodu, že její cena je pro novou začínající cukrárnu příliš vysoká, pohybuje se okolo 70 000 Kč. Proto se pro pořízení stejně kvalitní vitríny zvolí levnější alternativa nákupu přes bazar. Odhadovaná cena je 40 000 Kč. Jelikož její pořizovací cena je vyšší než 40 000 Kč, bude vitrína zařazena do majetku firmy a bude na ni 5 let uplatňován odpis. Odhadovaná pořizovací cena všech spotřebičů bude přibližně 87 373 Kč.

42

Výrobní prostor bude dále vybaven kuchyňskou linkou s nerezovou pracovní plochou za 25 000 Kč. Vybavení kuchyně v podobě cukrářských pomůcek, misek, hrnců, plechů a tak podobně, se vyšplhá asi na 10 000 Kč. Obslužný prostor bude vybaven obslužným pultem, 5 stoly se 4 židlemi, což peněžně vyjde na 38 450 Kč. Jídelní servis se bude skládat ze 40 ks dezertních talířků, 24 ks dezertních vidliček, 48 kávových a dezertních lžiček, 2 sad nožů a lžic, celkem 76 ks různých druhů hrnků a šálků na kávu a čaj, 40 ks sklenic, 30 ks sklenic s objemem 100 ml na vodu přikládanou ke kávě a 20 ks nerezových tácků pod kávu. Cena tohoto servisu činí 8 450 Kč. Obsluha bude používat pokladní software Dotykačka, ve kterém je předpřipravená funkce pro elektronickou evidenci tržeb. Software obsluze usnadní práci, poskytne evidenci skladu a objednávek. Součástí systému bude dotyková obrazovka a tiskárna pokladních účtenek. Pořízení celého systému je za jednorázový poplatek 9 990 Kč a měsíční poplatek 850 Kč. [20] V podniku bude dále užíván jeden notebook k administrativní práci za 7 599 Kč.

5.8 Hodnocení rizik Velkým, ne-li největším, rizikem je špatné uchycení podniku na trhu. To znamená, že by o bezlepkovou cukrárnu jevilo zájem mnohem méně zákazníků, než se předpokládá. V takovém případě bych se nejprve snažila najít a odstranit příčinu. Například investicí do propagace, v případě, že by se jednalo o nevědomost zákazníků o podniku. Případně by se nabízelo rozšíření sortimentu i pro lidi s jiným stravovacím omezením, než je celiakie. Dalším rizikem je možnost zavedení nových hygienických předpisů, jejichž splnění by bylo finančně náročné. Tomuto riziku by se dalo předejít například průběžným tvořením finančních rezerv. Vznik nové konkurence je riziko, se kterým se do budoucna musí počítat. Proto je důležité, abychom dbali na vysokou kvalitu, dosahovali spokojenosti zákazníků a tvořili si konkurenční výhodu.

43

Své riziko přináší i užívaná technika, u které může kdykoli nastat porucha. Předejít by se jí mohlo pravidelnou kontrolou technického stavu a údržbou. Tento i ostatní majetek společnosti může být také ohrožen požárem nebo krádeží. Za takových okolností by v případě pojištění část škody uhradila pojišťovna. Vzhledem k tomu, že v bezlepkové cukrárně bude nízký počet zaměstnanců, je každý považovaný za klíčového. Rizikem jsou tedy jejich jakékoli zdravotní komplikace, které by znamenaly nepřítomnost v práci. Prevencí by mohl být kladený důraz na bezpečnost práce a preventivní péči o zdraví personálu v podobě poukazů do lékárny a pravidelné prohlídky u lékaře.

5.9 Finanční plán 5.9.1 Zahajovací rozvaha Zahajovací rozvaha sestavená při založení podniku bude mít na straně aktiv pouze peníze v pokladně a na bankovním účtu, jejichž zdrojem financování jsou vlastní zdroje tvořené základním kapitálem na straně pasiv. Majitel do podniku vloží základní kapitál ve výši 300 000 Kč, což by mělo s rezervou pokrýt vynaložené výdaje při vzniku společnosti. Tabulka 9 - Zahajovací rozvaha

AKTIVA (Kč) STÁLÁ AKTIVA OBĚŽNÁ AKTIVA Pokladna Bankovní účty AKTIVA CELKEM

PASIVA (Kč) 0 VLASTNÍ ZDROJE Základní kapitál 300 000 CIZÍ ZDROJE 30 000 270 000 300 000 PASIVA CELKEM

300 000 300 000 0

300 000

Zdroj: vlastní zpracování

5.9.2 Vynaložené výdaje při vzniku podniku Tabulka 10 - Vynaložené výdaje při vzniku podniku

Založení s. r. o. Licence účetního programu Pohoda Vypracování analýzy HACCP Nákup 30 ks slepic Technické vybavení Obslužný prostor (pult, stoly)

11 190 Kč 13 980 Kč 2 000 Kč 4 800 Kč 72 469 Kč 38 430 Kč 44

Jídelní servis Pokladna + software Notebook Mobilní telefony Chladící vitrína zařazená do DHM Nákup materiálu Celkem

8 450 Kč 9 990 Kč 7 599 Kč 8 000 Kč 40 000 Kč 80 000 Kč 224 439 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

5.9.3 Varianty finančního plánu Finanční plán bude zpracován ve 3 různých variantách, jež znázorňují tři možné situace, ve kterých se může podnik ocitnout. První z nich je varianta pesimistická, ve které se bude počítat s vysokými celkovými náklady. Druhá, realistická varianta, simuluje situaci, ve které se s nejvyšší pravděpodobností podnik ocitne. Poslední variantou je varianta optimistická, která bere v úvahu vyšší výnosy, než které jsou očekávány.

5.9.4 První rok podnikání Po založení cukrárny budou v podniku zaměstnaní pouze dva stálí zaměstnanci, jednatel a účetní. Jednatel bude mít na starosti chod podniku a výrobu. Účetní bude vést účetnictví a zároveň obsluhovat zákazníky v cukrárně. Pro zajištění plynulého chodu cukrárny bude pro případ nepřítomnosti účetní přijatý jeden brigádník. Výše jeho mzdy bude počítána podle odpracovaných hodin s hodinovou sazbou 65 Kč. Předpokládaný počet odpracovaných hodin brigádníka je 80 h. měsíčně. Účetní s jednatelem budou dostávat pevnou měsíční mzdu ve výši 18 000 Kč. Zaměstnanci svoji čistou mzdu dostanou vždy k 15. dni následujícího měsíce. V prvním roce podnikání se v pronajatém prostoru zařídí pouze odbytová část cukrárny. Výrobní část bude umístěna v místě bydliště jednatele, kde nebudou tak vysoké náklady na pořízení a vybavení kuchyně. Do vybavení se pořídí pouze kávovar, výkonný kuchyňský robot a velká lednice za 15 881 Kč. Zároveň se nakoupí 30 slepic, které budou chované na pozemku jednatele. Výrobní kapacita je stanovena na denní produkci 80 zákusků. Předpokládaný počet zákazníků se v prvním roce existence cukrárny průměrně odhaduje na 60 zákazníků denně.

45

5.9.5 Druhý rok podnikání V druhém roce se předpokládá, že do cukrárny průměrně denně zavítá 90 zákazníků. Vzhledem k tomu, že výrobní kapacita je stanovena na produkci 80 zákusku za den, pořídí se cukrárenská trouba, jejíž cena je 17 344 Kč. S novou troubou bude možné vyrobit maximálně 120 zákusků denně. Do chovu slepic se přikoupí dalších 20 slepic. Ve finančním plánu pro tento rok je vidět růst nákladů na zaměstnance z důvodu zvýšení pevné měsíční mzdy účetní a jednatele.

5.9.6 Třetí rok podnikání Průměrná denní návštěvnost by podle očekávání ve třetím roce existence bezlepkové cukrárny mohla dosahovat 120 zákazníků. Výroba 120 zákusků denně je pro dosavadně užívaný výrobní prostor hraniční. Proto se se v tomto roce vybuduje výrobní prostor za odbytovou částí v pronajatém prostoru. Zařízení výrobní kuchyně bude stát asi 35 000 Kč. Dále se dokoupí spotřebiče za 26 000 Kč a druhý kávovar za 4 000 Kč. V témže roce se přijme cukrářka, jejíž pracovní doba bude od pondělí do pátku 8 hodin. Výše mzdy bude určena odpracovanými hodinami s hodinovou sazbou 89 Kč. Průměrně za měsíc odpracuje 168 hodin. Průměrná hrubá měsíční mzda bude činit asi 15 000 Kč.

5.9.7 Čtvrtý rok podnikání Vzhledem k dostatečnému množství finančních prostředků, nakoupím ve čtvrtém roce 15 včelstev. Cena pořízení jednoho včelstva je 3 000 Kč. Společně s včelstvy se musí pořídit i úly a včelařské potřeby. Odhadovaná pořizovací cena 15 včelstev je 100 000 Kč. Předpokládá se, že za rok se průměrně vytočí 300 kg. 100 kg se ponechá pro vlastní potřebu a zbylých 200 kg bude prodáno v cukrárně za 130 Kč/kg. Do ročních nákladů za včelstva se počítá přikrmování včel za 6 000 Kč a práce švagra oceněná 6 000 Kč. Každoročně se nakoupí 300 ks sklenic na med za 6 300 Kč. Obsluha v cukrárně bude posílena novým stálým zaměstnancem, jehož pracovní doba bude ve všední dny 9 hodin. Jednou za měsíc odpracuje 10 hodin o víkendu. Číšník bude mít časovou mzdu se sazbou 80 Kč/h. Výše mzdy tedy bude průměrně činit 16 000 Kč za měsíc. 46

Průměrná denní návštěvnost se v tomto roce očekává okolo 140 zákazníků denně, na což dosavadní výrobní kapacita podniku stačí a nemusí se investovat do zlepšení technologie. Počítá se pouze s opravou za 3000 Kč.

5.9.8 Pátý rok podnikání V pátém roce finančního plánu je zachycena plánovaná koupě profesionálního zmrzlinářského stroje, který je zařazen do dlouhodobého hmotného majetku a podnik jej bude 5 let odepisovat. Zmrzlina bude vyráběna z bezlepkových zmrzlinových směsí dovážených od České Zmrzliny z Opočna.

5.9.9 Pesimistická varianta Tabulka 11 - Finanční vývoj pesimistické varianty

Rok

1 0 0

2 0 0

3 0 0

4 0 0

5 0 0

Vklady Prodej zboží Příjmy Prodej 1 475 800 2 215 100 2 953 700 3 469 300 3 693 700 Výnosy výrobků Pořízení DHM 40 000 0 0 0 79 990 Náklady na zaměstnance 1 122 384 1 122 384 1 363 584 1 633 728 1 665 888 Spotřeba materiálu 379 380 522 970 693 810 901 770 867 750 Náklady na prodané zboží 0 0 0 0 0 Služby 1 943 1 943 2733 2 733 2733 Výdaje Nájemné 240 000 240 000 240 000 240 000 240 000 Energie 44 139 44 139 45 199 46 099 46 599 Náklady Pojištění 3 392 3 392 3 392 3 392 3 392 Propagace 23 950 22 700 22 700 22 700 22 700 Odpisy 4 400 8 900 8 900 8 900 17 699 Poplatek za software 10 200 10 200 10 200 10 200 10 200 Nákup spotřebičů 47 373 0 0 0 0 Opravy a udržování 0 0 5 000 3 000 3 000 Zdroj: vlastní zpracování

47

Tabulka 12 - Hospodářský výsledek pesimistické varianty

Rok Výnosy Náklady HV Zaokrouhlený základ daně Daň Zdaněný HV

1 2 3 4 5 1 475 800 2 215 100 2 953 700 3 469 300 3 693 700 1 981 600 1 976 628 2 395 518 2 872 522 2 879 961 -505 800 238 472 558 182 596 778 813 739 0 0 -505 800

238 000 47 600 190 872

52 000 10 400 547 782

596 000 119 200 477 578

813 000 162 600 651 139

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 13 - Cash-flow pesimistické varianty

Rok CF výchozí Zdaněný HV Odpisy CF konečný

1 300000 -505 800 4 400 -201 400

2 -201 400 190 872 8 900 -1 628

3 -1 628 547 782 8 900 555 054

4 555 054 477 578 8 900 1 041 532

5 1 041 532 651 139 17 699 1 710 370

Zdroj: vlastní zpracování

48

5.9.10 Realistická varianta Tabulka 14 - Finanční vývoj realistické varianty

Rok

1 0 0

2 0 0

3 0 0

4 0 0

5 0 0

Vklady Prodej zboží Příjmy Prodej 1 475 800 2 215 100 2 953 700 3 469 300 3 573 700 Výnosy výrobků Pořízení DHM 40 000 0 0 0 79 990 Náklady na zaměstnance 662 496 747 720 1 053 240 1 323 384 1 323 384 Spotřeba materiálu 344 380 540 314 763 810 924 070 844 950 Náklady na prodané zboží 0 0 0 0 0 Služby 1 943 1 943 2 733 2 733 2 733 Výdaje Nájemné 240 000 240 000 240 000 240 000 240 000 Energie 26 414 26 414 45 199 46 099 46 599 Náklady Pojištění 3 392 3 392 3 392 3 392 3 392 Propagace 23 950 22 700 22 700 22 700 22 700 Odpisy 4 400 8 900 8 900 8 900 17 699 Poplatek za software 10 200 10 200 10 200 10 200 10 200 Nákup spotřebičů 15 881 0 0 0 0 Opravy a udržování 0 0 5 000 3 000 3 000 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 15- Hospodářský výsledek realistické varianty

Rok Výnosy Náklady HV Zaokrouhlený základ daně Daň Zdaněný HV

1 2 3 4 5 1 475 800 2 215 100 2 953 700 3 469 300 3 573 700 1 430 695 1 601 583 2 155 174 2 584 478 2 514 657 45 105 613 517 798 526 884 822 1 059 043 45 000 9 000 36 105

613 000 122 600 490 917

798 000 159 600 638 926

884 000 176 800 708 022

1 059 000 211 800 847 243

Zdroj: vlastní zpracování

49

Tabulka 16 - Cash-flow realistické varianty

Rok CF výchozí Zdaněný HV Odpisy CF konečný

1 300 000 36 105 4 400 340 505

2 340 505 490 917 8 900 840 322

3 840 322 638 926 8 900 1 488 148

4 1 488 148 708 022 8 900 2 205 070

5 2 205 070 847 243 17 699 3 070 012

Zdroj: vlastní zpracování

5.9.11 Optimistická varianta Tabulka 17 - Finanční vývoj optimistické varianty

Rok Vklady Prodej zboží Příjmy Prodej Výnosy výrobků Pořízení DHM Náklady na zaměstnance Spotřeba materiálu Náklady na prodané zboží Služby Výdaje Nájemné Energie Náklady Pojištění Propagace Odpisy Poplatek za software Nákup spotřebičů Opravy a udržování

1 0 162 000 1 491 160 40 000

2 0 405 000

3 0 486 000

4 0 567 000

5 0 567 000

2 237 500 2 984 420 3 501 300 3 605 700 0

0

0

79 990

662 496

747 720 1 053 240 1 323 384 1 323 384

352 060

551 514

770 170

940 070

860 950

144000 1943 240 000 26 414 3 392 23 950 4 400

360 000 1 943 240 000 26 414 3 392 22 700 8 900

432 000 2733 240 000 45 199 3 392 22 700 8 900

504 000 2 733 240 000 46 099 3 392 22 700 8 900

504 000 2 733 240 000 46 599 3 392 22 700 17 699

10 200

10 200

10 200

10 200

10 200

15 881

0

0

0

0

0

5 000

3 000

3 000

0

Zdroj: vlastní zpracování

50

Tabulka 18 – Hospodářský výsledek optimistické varianty

Rok Výnosy Náklady HV Zaokrouhlený základ daně Daň Zdaněný HV

1 2 3 4 5 1 653 160 2 642 500 3 470 420 4 068 300 4 172 700 1 582 375 1 972 783 2 593 534 3 104 478 3 034 657 70 785 669 717 876 886 963 822 1 138 043 70 000 14 000 56 785

669 000 133 800 535 917

876 000 175 200 701 686

963 000 192 600 771 222

1 138 000 227 600 910 443

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 19- Cash-flow optimistické varianty

Rok CF výchozí Zdaněný HV Odpisy CF konečný

1 300000 56 785 4 400 361 185

2 361 185 535 917 8 900 906 002

3 906 002 701 686 8 900 1 616 588

4 1 616 588 771 222 8 900 2 396 710

5 2 396 710 910 443 10 200 3 317 353

Zdroj: vlastní zpracování

51

Závěr Cílem bakalářské práce bylo navrhnout podnikatelský záměr malé začínající firmy v oboru speciálních gastronomických služeb pro bezlepkovou dietu, tedy bezlepkové cukrárny, která se zabývá výrobou a prodejem bezlepkových výrobků. V první části bakalářské práce jsem se zabývala pojmem podnikání a jeho právními formami, popisem podnikatelského plánu, jeho strukturou a náležitostmi. Zmínila jsem se i o onemocnění celiakie a o předpisech určujících označování bezlepkových potravin. V druhé části jsem se věnovala vypracování samotného podnikatelského plánu malé začínající bezlepkové cukrárny. Podnikatelský záměr ukázal, že navržený podnikatelský plán je realizovatelný. Z provedené analýzy potenciálních zákazníků bylo zjištěno, že pokud by se cukrárna orientovala pouze na lidi s omezením konzumace lepku, podnik by se kvůli nízkým tržbám dostal do finančních potíží. Ovšem v případě rozšíření nabídky i o zdravé produkty je možné očekávat až 150 zákazníků denně, což by zajistilo dostatečně vysoké příjmy, které by pokryly veškeré výdaje, a společnost by vykazovala zisk. Pro bezlepkovou cukrárnu je důležité, aby v prvních letech podnikání snižovala provozní náklady, především mzdové náklady a náklady vynaložené na provoz výrobního prostoru. Proto se budou první dva roky o celkový chod podniku starat dva stálí zaměstnanci a výrobní prostor bude umístěn v místě bydliště jediného společníka podniku. V případě, že plánované finanční investice budou rozloženy do několika let, budou bezlepkové cukrárně k financování stačit vlastní zdroje a nebude potřebovat bankovní úvěr. Ve třetím roce podnikání bude do cukrárny přijatý další stálý pracovník a bude zařízen nový výrobní prostor přímo v cukrárně. Ve čtvrtém roce bude možno přijmout dalšího zaměstnance a nakoupit 15 včelstev. V pátém roce se bude moci nakoupit zmrzlinářský stroj na točenou zmrzlinu. Věřím, že jsem zadaný cíl práce splnila.

52

Zdroje Literatura 7. FIALA, Roman. Základy managementu. JIhlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. ISBN 978-80-87035-24-5. 8. FOTR, Jiří. Podnikatelský plán. Praha : Grada, 1999. ISBN 80-7169-812-1. 1. HISRICH, Robert D a PETERS, Michael P. Založení a řízení nového podniku. Praha : Victoria Publishing, 1996. 6. KEŘKOVSKÝ, Miloslav a VYKYPĚL, Oldřich. Strategické řízení. Praha : C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-453-8. 9. KOHOUTKOVÁ, Iva. Pečeme bez lepku. Praha : Arista Books, 2014. ISBN 978-8087867-17-4. 5. KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří a REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Brno : Computer Press, a. s., 2008. ISBN 978-80-251-1605-0. 10. MARQUARDT, Trudel a LANZENBERGER, Britta-Marei. Vaříme zdravě bez leplu. Praha : Jan Vašut, 2010. ISBN 978-80-7236-696-5. 4. ŠMÍDOVÁ, Barbora. Podnikatelský záměr – otevření cukrárny ve Svitavách. Praha, 2014. 2. VEBER, Jaromír a SRPOVÁ, Jitka. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2409-6.

Internetové zdroje 23. Cafe Bar Holiday. [Online] AlfaSoftPlus, 2012. [Citace: 2. 4. 2016.] http://www.cafebarholiday.cz/. 11. Co je HACCP. Poradenstvi-haccp. [Online] [Citace: 15. 4. 2016.] http://www.poradenstvi-haccp.cz/co-je-haccp/. 19. Cukrárna ve Zdibech. [Online] [Citace: 2. 4 2016.] ww.pecemebezlepku.cz. 18. Firmy.cz. [Online] Seznam.cz, 2016. [Citace: 2. 4. 2016.] http://www.firmy.cz/. 53

15. Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. [Online] [Citace: 29. 3. 2016.] https://portal.mpsv.cz/. 14. Makroekonomická predikce - leden 2016. Ministerstvo financí České republiky. [Online] 2013. http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2016/makroekonomicka-predikceleden-2016-23826. 12. Pavelková, Kateřina a Kubík, Martin. Označování potravin z hlediska obsahu lepku. STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE. [Online] [Citace: 15. 4. 2016.] http://www.szpi.gov.cz/clanek/oznacovani-potravin-z-hlediska-obsahulepku.aspx. 20. Pokladní systém pro kavárny a cukrárny. Dotykačka. [Online] [Citace: 19. 4. 2016.] https://www.dotykacka.cz/cs/pokladni-system-pro-kavarny-a-cukrarny/. 17. Stále více Čechů odmítá lepek, spotřeba běžného pečiva přesto roste. Aktuálně.cz. [Online] 2016. [Citace: 8. 3. 2016.] http://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/stalevice-cechu-odmita-lepek-spotreba-bezneho-pecivapresto/r~ca5ed808cf3011e5bb3a0025900fea04/. 3. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Business center.cz. [Online] [Citace: 26. 4. 2016.] http://business.center.cz/. ISSN 1213-7235. 13. Zákony od Centrum.cz. [Online] http://zakony.centrum.cz. 16. Život s celiakií. Fakultní nemocnice Brno. [Online] 2016. [Citace: 9. 3. 2016.] http://www.fnbrno.cz/zivot-s-celiakii/t4632.

54

Seznam obrázků Obrázek 1 – Plánované organizační schéma podniku, zdroj: vlastní zpracování .......... 42

Seznam grafů Graf 1- Rozdělení respondentů podle pohlaví ............................................................... 31 Graf 2 – Průměrný počet návštěv respondenta cukrárny za měsíc ................................ 32 Graf 3 - Zájem respondentů o bezlepkovou cukrárnu v závislosti na věku vyjádřen v procentech ....................................................................................................................... 33 Graf 4 - Počet respondentů z Třebíče ............................................................................ 33 Graf 5 - Faktory ovlivňující návštěvnost respondentů bezlepkové cukrárny ................ 34

Seznam tabulek Tabulka 1 – Druhy lepku vyskytující se v obilovinách ................................................. 20 Tabulka 2 – SWOT analýza .......................................................................................... 27 Tabulka 3 - Cukrárny v městě Třebíč ............................................................................ 28 Tabulka 4 – Obchody se zdravou výživou a nabídkou bezlepkových výrobků v Třebíči ........................................................................................................................................ 29 Tabulka 5 – Kavárny v Třebíči ...................................................................................... 29 Tabulka 6 – Ceny vybraných produktů ......................................................................... 36 Tabulka 7 – Roční náklady na propagaci ...................................................................... 38 Tabulka 8- Počet ks v denní nabídce ............................................................................. 40 Tabulka 9 - Zahajovací rozvaha .................................................................................... 44 Tabulka 10 - Vynaložené výdaje při vzniku podniku .................................................. 44 Tabulka 15 - Finanční vývoj pesimistické varianty ...................................................... 47 Tabulka 16 - Hospodářský výsledek pesimistické varianty .......................................... 48 Tabulka 17 - Cash-flow pesimistické varianty .............................................................. 48 Tabulka 18 - Finanční vývoj realistické varianty .......................................................... 49 Tabulka 19- Hospodářský výsledek realistické varianty ............................................... 49 Tabulka 20 - Cash-flow realistické varianty ................................................................. 50 Tabulka 21 - Finanční vývoj optimistické varianty ....................................................... 50 Tabulka 22 – Hospodářský výsledek optimistické varianty .......................................... 51 55

Tabulka 23- Cash-flow optimistické varianty ............................................................... 51

Seznam příloh Příloha 1 – Dotazník – bezlepková cukrárna ................................................................. 30

56

Příloha 1 – Dotazník – bezlepková cukrárna Dotazník ­ bezlepková cukrárna Dobrý den, jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Píši bakalářskou práci na téma „Podnikatelský záměr malé začínající firmy “. Chtěla bych Vás tímto požádat o vyplnění stručného dotazníku. Výsledky, které tímto šetřením získám, poslouží jako podklad k mé bakalářské práci. *Povinné pole

1. Slyšel/a jste někdy o bezlepkové stravě? *

Slyšel/a, trpím celiakií Slyšel/a a zajímám se o ni Slyšel/a, ale nezajímám se o ni Nejsem si jistý/á Nikdy jsem o ni neslyšel/a, ale zajímalo by mě to Nikdy jsem o ni neslyšel/a a vůbec mě to nezajímá 2. Máte rádi sladké? *

Sladké mám rád/a Sladké si dám pouze občas Sladké téměř nejím Nemám rád/a sladké

57

3. Kolikrát za měsíc průměrně navštívíte cukrárnu?

* Jednou Dvakrát Třikrát Čtyřikrát a více Nikdy Pouze několikrát do roka 4 Z jakého důvodu nenavštěvujete cukrárnu? (Vyplňte, pokud jste u předchozí otázky vyplnili odpověď NIKDY)

5. Kolik peněz jste ochotni utratit za jednu návštěvu cukrárny? *

0 ­ 50 51 ­ 100 101 ­ 150 151 ­ 200 201 ­ 250 251 ­ 300 300 a více 6. Nachází se v blízkosti Vašeho bydliště cukrárna, která nabízí bezlepkové

produkty? * Ano Ne Nevím 58

7. Uvítal/a byste v blízkosti Vašeho bydliště bezlepkovou cukrárnu? Případně

další bezlepkovou cukrárnu? * Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Je mi to jedno 8. Uvítal/a byste v bezlepkové cukrárně i nabídku zdravých produktů? *

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Je mi to jedno 9 Jakou maximální vzdálenost byste byl/a ochotný/a absolvovat pro návštěvu

bezlepkové cukrárny? * 1 km 2 km

5 km 10 km

Více než 10 km 10. Co je pro Vás rozhodujícím faktorem pro to, abyste

navštěvovala bezlepkovou cukrárnu? * Zaškrtněte všechny platné možnosti.

59

Onemocnění celiakie Nabídka zdravých produktů Cena nabízených produktů Rozmanitost výběru Kvalita produktů Příjemné prostředí Obsluha Lokalita podniku Jiné: 11. Z jaké části Třebíče, případně z okolí Třebíče jste? *

Borovina Týn Nové Dvory Nové město Podklášteří Jiné: 12. Vaše pohlaví *.

Muž Žena 13 Věk * 0 ­ 20 21 ­ 30 31 ­ 40 41 ­ 50 51 ­ 60 61 a více

60