VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Dlouhodobý majetek firmy Sluţby města Jihlavy s.r.o

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Dlouhodobý majetek firmy S l u ţ b y m ě s t a J i h l a v y s . r. o . Bakalářská práce

Autor: Aneţka Hrušková Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2015

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na podrobnou analýzu dlouhodobého majetku firmy Sluţby města Jihlavy s.r.o., na způsoby jeho pořízení, oceňování, evidenci, odepisování a vyřazení. V teoretické části se věnuji charakteristice a popisem dlouhodobého majetku. Praktická část seznamuje s firmou Sluţby města Jihlavy s.r.o., ve které je provedena analýza pořízení, oceňování, evidence, odepisování a vyřazení dlouhodobého majetku. Na závěr uvádím návrh na optimalizaci hospodaření s tímto majetkem.

Klíčová slova dlouhodobý majetek, způsoby pořízení, oceňování majetku, evidence, odpisy, vyřazení

Annotation This bachelor thesis is focused on a detailed analysis of the long-term property in the company Sluţby města Jihlavy s.r.o., on the ways of its acquisition, valuation, recording, depreciation and liquidation. The theoretical part concentrates on the characteristic and description of the long-term property. The practical part introduces the company Sluţby města Jihlavy s.r.o. where I perform the analysis of acquisition, valuation, recording, depreciation and liquidation of the long-term property. Finally, I propose ways of property management optimization.

Keywords long-term property, ways of acquisition, property valuation, recording, depreciation, liquidation

Poděkování Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Magdě Morávkové za odborné vedení, cenné rady, doporučení, ochotu a trpělivost při vytváření mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala řediteli Ing. Jindřichu Klegovi, který mi umoţnil s firmou Sluţby města Jihlavy s.r.o. spolupracovat a také všem pracovníkům firmy za poskytnutí potřebných dat a informací. Velký dík patří také mé rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě podporovali při tvorbě této práce.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27. 4. 2015 ...................................................... Podpis

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 7 1

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................ 8 1.1

Dlouhodobý majetek ........................................................................................ 8

1.1.1

Dlouhodobý hmotný majetek...................................................................... 8

1.1.2

Dlouhodobý nehmotný majetek ................................................................ 11

1.1.3

Dlouhodobý finanční majetek ................................................................... 13

1.2

Způsoby pořízení dlouhodobého majetku ................................................... 13

1.2.1

Nákup (dodavatelský způsob) ................................................................... 14

1.2.2

Vlastní činnost .......................................................................................... 14

1.2.3

Bezúplatný převod (darování) .................................................................. 14

1.3

Oceňování dlouhodobého majetku ............................................................... 15

1.3.1

Pořizovací cena ......................................................................................... 15

1.3.2

Vlastní náklady ......................................................................................... 16

1.3.3

Reprodukční pořizovací cena.................................................................... 17

1.4

Evidence dlouhodobého majetku .................................................................. 17

1.5

Odpisy dlouhodobého hmotného majetku ................................................... 18

1.5.1

Účetní odpisy ............................................................................................ 19

1.5.2

Daňové odpisy .......................................................................................... 21

1.6

Vyřazení dlouhodobého majetku .................................................................. 26

1.6.1

Vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu prodeje ................................. 26

1.6.2

Vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu likvidace............................... 27

1.6.3

Vyřazení dlouhodobého majetku v důsledku škody nebo manka............. 27

1.6.4

Další moţné důvody vyřazení dlouhodobého majetku ............................. 28

2

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 29 2.1

O firmě Sluţby města Jihlavy s.r.o. .............................................................. 29

2.2

Činnost firmy a její rozdělení do jednotlivých divizí .................................. 31

2.3

Způsoby pořízení dlouhodobého majetku ................................................... 33

2.4

Způsoby oceňování dlouhodobého majetku ................................................ 35

2.5

Evidence dlouhodobého majetku .................................................................. 36

2.6

Odepisování dlouhodobého hmotného majetku firmy ............................... 37

2.6.1

Zásady pro daňové odpisy ........................................................................ 38

2.6.2

Zásady pro účetní odpisy .......................................................................... 38

2.6.3

Výpočet daňových odpisů ......................................................................... 39

2.6.4

Výpočet účetních odpisů ........................................................................... 43

2.6.5

Porovnání daňových a účetních odpisů .................................................... 48

2.6.6

Vyhodnocení odepisování......................................................................... 55

2.7

Vyřazení dlouhodobého majetku .................................................................. 58

2.8

Návrh na optimalizaci hospodaření s dlouhodobým majetkem ................ 59

2.8.1

Analýza současného stavu ........................................................................ 59

2.8.2

Návrh na motivaci pracovníků k větší péči o majetek .............................. 62

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 67 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ............................................... 69 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 72 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 73

Úvod Dlouhodobý majetek patří k nepostradatelným částem podnikání kaţdé účetní jednotky. Tento majetek podnik potřebuje k výkonu své kaţdodenní činnosti, bez něhoţ by nemohl plnit své poslání a poskytovat sluţby svým zákazníkům k uspokojení jejich potřeb. Sloţení dlouhodobého majetku tedy záleţí na typu podnikání účetní jednotky a na stanovení cílů, kterých chce dosáhnout. Některé firmy vlastní více budov, jiné více strojů, vozidel nebo kancelářského vybavení. V teoretické části se zabývám nejdříve charakteristikou dlouhodobého majetku a jeho členěním do třech skupin, a to dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek. Tyto skupiny se vyznačují určitými charakteristickými znaky, které umoţňují snadnější zařazení daného majetku. Další kapitoly jsou věnovány způsobům pořízení majetku včetně výčtu moţností financování jeho pořízení. Této oblasti je třeba věnovat zvláštní pozornost, neboť je nutné, aby firma dobře zváţila své finanční moţnosti a potřebu nové investice. Dále se zabývám problematikou oceňování, evidence, odepisování a vyřazení dlouhodobého majetku. Nejobsáhlejší kapitolou je odepisování. Zde popisuji dva druhy odpisů, a to účetní a daňové. Účetní odpisy upravuje Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyjadřují skutečnou ţivotnost majetku. Daňové odpisy se řídí Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a slouţí pouze pro sestavení daňového přiznání. V praktické části nejdříve představuji firmu Sluţby města Jihlavy s.r.o., jejíţ hlavní předmět podnikání je poskytování veřejně prospěšných sluţeb pro obyvatelstvo a také pro další podnikatele. O rozsáhlém působení této firmy svědčí i rozdělení její činnosti do pěti divizí. Následně provádím analýzu způsobů pořízení, oceňování, evidence, odepisování a vyřazení dlouhodobého majetku. V kapitole odepisování jsou vypočítány účetní i daňové odpisy u konkrétního majetku, které jsou potom porovnány a vyhodnoceny co se týče jejich vývoje a vlivu na základ daně. Poslední kapitola je věnována návrhu na optimalizaci hospodaření s dlouhodobým majetkem firmy. Tato kapitola se skládá z analýzy současného systému zajišťování oprav a návrhu na motivaci pracovníků k větší péči o majetek.

7

1

Teoretická část

1.1 Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek představuje jednu z nezbytných součástí podnikání. Upravuje ho Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, dále Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a také vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Tento majetek není pořizován účetními jednotkami za účelem jeho dalšího prodeje, ale především proto, aby ho mohly při své podnikatelské činnosti dlouhodobě uţívat nebo aby jim přinesl prospěch ve formě výnosů či kapitálového zhodnocení.1 Člení se na tři základní skupiny: a) dlouhodobý hmotný majetek b) dlouhodobý nehmotný majetek c) dlouhodobý finanční majetek.2 Kaţdá skupina se vyznačuje určitými charakteristickými rysy, které nám pomáhají jednotlivý dlouhodobý majetek do těchto skupin zařadit.

1.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek Jedná se o majetek, jehoţ základním charakteristickým rysem je jeho hmotná podstata. Dále se vyznačuje tím, ţe neslouţí k jednorázové spotřebě, ale jeho doba pouţitelnosti je delší neţ jeden rok.3 Podle § 26 odst. 10 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se dlouhodobým hmotným majetkem stávají takové věci, které jsou uvedeny do uţívání.

1

ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 2 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 3 2

8

K tomu, aby tyto věci mohly být uvedeny do uţívání, musí být zajištěny všechny technické funkce potřebné k uţívání a také musí být splněny všechny povinnosti stanovené právními předpisy, např. ekologickými, stavebními, bezpečnostními nebo hygienickými. V případě nemovitostí jsou všechny podmínky pro uţívání splněny na základě vydání kolaudačního rozhodnutí, při jejich nákupu na základě zápisu do katastru nemovitostí.4 Dlouhodobý hmotný majetek nemění svoji podobu, ale postupně se opotřebovává. Rozsah tohoto opotřebení se vyjadřuje prostřednictvím odpisů.5 Podle zákona o daních z příjmů existují určité druhy majetku, které se neodepisují. Konkrétně je podle § 27 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů vyloučen z odpisování některý dlouhodobý hmotný majetek (např. pěstitelský celek trvalých porostů, umělecké dílo nebo předměty muzejní a galerijní hodnoty). Do dlouhodobého hmotného majetku patří např.: Samostatné movité věci Patří k nim takové samostatné movité věci, jejichţ vstupní cena je podle § 26 odst. 2 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů vyšší neţ 40 000 Kč a jejichţ provozně-technické funkce jsou delší neţ 1 rok. Aby byly samostatné movité věci zařazeny mezi dlouhodobý hmotný majetek, musí být tyto dvě podmínky splněny zároveň. V případě, ţe jedna z nich splněna není, samostatné movité věci jsou zařazeny mezi drobný hmotný majetek nebo mezi spotřební materiál. Budovy, domy a jednotky nezahrnující pozemek „Věci tohoto charakteru jsou hmotným majetkem vždy bez ohledu na cenu a dobu použitelnosti.“6 Za určitých podmínek mohou být budovy, domy a jednotky nezahrnující pozemek zařazeny do zásob (jejich pořízení uţ tedy není pořízením dlouhodobého hmotného

4

ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 5 DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN ISBN 978-80-247-5117-7. 6 PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2014. Olomouc: ANAG, 2014. ISBN 978-80-7263-866-6, str. 20.

9

majetku). Můţe se to stát např. v případě, ţe se daná věc pořizuje za účelem jejího prodeje. Stavby Do dlouhodobého hmotného majetku patří vţdy, a to bez ohledu na výši ocenění a dobu pouţitelnosti. I stavby se mohou stát za určitých podmínek zásobami, a to např. v případě, ţe firma bude mít v plánu stavbu pořídit za účelem jejího prodeje a nebo také v případě, ţe předmětem podnikání firmy bude nákup a prodej nemovitých věcí.7 Pozemky Představují dlouhodobý hmotný majetek bez ohledu na výši jeho ocenění. Tento majetek se podle § 28 odst. 1 Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví neodepisuje.8 Pěstitelské celky trvalých porostů Do této skupiny patří pěstitelské celky trvalých porostů bez ohledu na výši vstupní ceny, a jejichţ doba plodnosti je delší neţ tři roky. Jedná se např. o chmelnice a vinice (bez dalších podmínek) nebo o ovocné stromy a keře, kde je potřeba znát výměru pozemku a hustotu na 1 ha. Dospělá zvířata a jejich skupiny Jedná se o taková dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichţ vstupní cena je vyšší neţ 40 000 Kč. Jiný majetek Jedná se zvláště o práce provedené na pronajatém majetku, které mají charakter technického zhodnocení a k jejichţ provedení je potřebný souhlas majitele pronajatého majetku. Tyto práce musí být dále hrazeny nájemcem a majitel je nesmí zahrnout do vstupní či zůstatkové ceny (podle toho, jaký si zvolil způsob odpisování). Můţe se jednat např. o stavební úpravy v pronajaté budově.9

7

PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2014. Olomouc: ANAG, 2014. ISBN 978-80-7263-866-6. 8 ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 9 7

10

Za technické zhodnocení se dle § 33 odst. 1 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů povaţují výdaje na rekonstrukce, modernizace, dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy. Aby se jednalo o technické zhodnocení a aby bylo evidováno jako dlouhodobý hmotný majetek, je také nutné dle tohoto paragrafu, aby výdaje na technické zhodnocení za rok v souhrnu převýšily určitou částku. Obvykle se jedná o částku 40 000 Kč. Rekonstrukcí se konkrétněji rozumí dle § 33 odst. 2 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů změna účelu majetku nebo jeho technických parametrů. Modernizace představuje dle § 33 odst. 3 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů rozšíření vybavenosti nebo pouţitelnosti majetku.

1.1.2 Dlouhodobý nehmotný majetek „Základní charakteristikou dlouhodobého nehmotného majetku je jeho nemateriální povaha, tzn. jedná se o majetek, který v podstatě nelze uchopit.“10 Dále se jedná o majetek, jehoţ doba pouţitelnosti je delší neţ jeden rok a jehoţ cenu stanovuje účetní jednotka.11 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v § 32 uvádí hranici pro zařazení do dlouhodobého nehmotného majetku 60 000 Kč. Účetní jednotka si tedy můţe stanovit ve své vnitropodnikové směrnici limit odpovídající zákonu o dani z příjmů nebo si můţe stanovit vlastní limit.12 Do dlouhodobého nehmotného majetku patří např.: Zřizovací výdaje Jedná se o souhrn výdajů, které jsou vynaloţeny za účelem zaloţení nového podniku. Patří k nim např. výdaje na pracovní cesty, soudní a notářské poplatky, odměny za

10

ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3, str. 48. 11 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 12 11

11

poradenské sluţby nebo nájemné. Naopak, do zřizovacích výdajů nepatří např. výdaje na reprezentaci nebo výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob.13 Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Představují výsledky činnosti lidí duševní povahy (např. projekty, receptury), které byly vytvořeny buď vlastní činností nebo získány od jiných osob a jsou dále určeny k obchodování. Software Zahrnuje takový nehmotný majetek, který byl vytvořen vlastní činností nebo externě pořízen a který je dále určen k obchodování. Ocenitelná práva Do ocenitelných práv patří předměty průmyslového vlastnictví, práva podle zvláštních právních předpisů (např. ochranné známky, licence, průmyslové vzory) nebo výsledky duševní tvůrčí činnosti, které byly vytvořeny vlastní činností, externě pořízeny a jsou dále určeny k obchodování.14 Goodwill Za goodwill se povaţuje rozdíl mezi kupní cenou podniku nebo jeho části a cenou stanovenou na základě znaleckého ocenění. Tento rozdíl vyjde buď kladný nebo záporný.15 Do dlouhodobého nehmotného majetku nepatří například průzkumy trhu, znalecké posudky, návrhy propagačních a reklamních akcí, software pro řízení technologií a zařízení, která bez tohoto softwaru nemohou fungovat.16

13

ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 14 ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 15 13 16 14

12

1.1.3 Dlouhodobý finanční majetek Pokud má firma volné peněţní prostředky, můţe je různými způsoby investovat. Například je můţe vloţit do jakékoli majetkové podoby, u níţ lze očekávat, ţe její budoucí hodnota jakýmkoli způsobem poroste. Dlouhodobý finanční majetek představuje prostředky finančního charakteru, které má účetní jednotka v plánu drţet dlouhodobě, tedy déle neţ 1 rok. Dále se jedná o majetek, který se neodepisuje a jehoţ minimální cena není stanovena.17 Do dlouhodobého finančního majetku patří zejména: a) finanční účasti podniku (podíly) v jiných podnicích (např. nákup akcií v jiných podnicích) b) dluhové cenné papíry (dluhopisy), většinou se jedná např. o státní dluhopisy, obligace, vkladové listy, hypoteční zástavní listy nebo o dlouhodobé směnky c) dlouhodobé (termínované) vklady nebo půjčky, které podnik poskytne jiným ekonomickým subjektům s dobou splatnosti delší neţ 1 rok d) ostatní dlouhodobý finanční majetek, který zahrnuje např. majetek pronajatý v rámci smlouvy o nájmu podniku nebo dlouhodobé termínované vklady na bankovních účtech.18

1.2 Způsoby pořízení dlouhodobého majetku Existuje více moţností, jak mohou firmy pořídit dlouhodobý majetek. Způsob pořízení tohoto majetku se potom odrazí jak ve způsobu odepisování, tak při samotném oceňování tohoto majetku.19 Pořizování dlouhodobého majetku můţe být financováno těmito způsoby: a) z peněţních prostředků firmy (z pokladny nebo z bankovního účtu) b) z úvěru 17

ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 18 MARTINOVIČOVÁ, Dana, Miloš KONEČNÝ a Jan VAVŘINA. Úvod do podnikové ekonomiky. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5316-4. 19 ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2.

13

c) poskytnutím zálohy dodavateli (účetní jednotkou), tato záloha představuje částečnou úhradu závazku ještě před tím, neţ dojde ke konečnému vyúčtování investiční dodávky. K nejčastějším způsobům pořízení dlouhodobého majetku patří nákup (tj. dodavatelský způsob), vytvoření vlastní činností nebo bezúplatné nabytí (darování).20

1.2.1 Nákup (dodavatelský způsob) Dlouhodobý majetek si lze od dodavatele koupit buď nový, nebo jiţ pouţitý.21 V případě, ţe je dlouhodobý majetek pořízen nákupem, vstupní cenou tohoto majetku se rozumí pořizovací cena.22

1.2.2 Vlastní činnost Při způsobu pořízení dlouhodobého majetku vlastní činností (např. stavba budovy vlastními zaměstnanci) vznikají další náklady týkající se např. dopravy a montáţe dané stavby, spotřeby materiálu, energie, odpisy, mzdy.23 „Veškeré náklady musí být doloženy, přičemž hodnotu vlastní práce podnikatele nelze žádným způsobem zohlednit.“24

1.2.3 Bezúplatný převod (darování) Tento způsob pořízení dlouhodobého majetku můţe nastat v případě, kdy stát daruje firmě ekologické zařízení, pokud chce podpořit ochranu ţivotního prostředí nebo mateřská firma můţe převést (darovat) své dceřiné společnosti budovy a technické vybavení. Dárcem můţe být nejenom stát, ale také firma, která sponzoruje (daruje) škole na podporu vzdělávání počítač.25

20

ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 21 ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2. 22 CARDOVÁ, Zdenka. Majetek v daňové evidenci. Praha: ASPI, 2009. ISBN 978-80-7357-431-4. 23 20 24 CARDOVÁ, Zdenka. Majetek v daňové evidenci. Praha: ASPI, 2009. ISBN 978-80-7357-431-4, str. 31. 25 21

14

1.3 Oceňování dlouhodobého majetku Různé způsoby oceňování dlouhodobého majetku vymezuje Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Pokud firma pořídí dlouhodobý majetek, potřebuje ho ocenit, aby získala přehled o jeho hodnotě. Tento majetek firma oceňuje vstupní cenou, která se liší podle způsobu pořízení majetku.26 Výši vstupní ceny, od které bude majetek povaţován za dlouhodobý si účetní jednotka stanoví ve své vnitřní směrnici. Přitom bude brát ohled na principy významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku v účetnictví. Existuje několik případů, kdy výše ceny majetku není důleţitá: např. pozemky, stavby, goodwill nebo povolenky na emise. V těchto případech se o dlouhodobý majetek jedná vţdy. Účetní jednotka můţe také vlastnit majetek, jehoţ cena se nachází pod stanoveným limitem, ale doba pouţitelnosti je delší neţ 1 rok. Jedná se o tzv. drobný majetek, u kterého záleţí na rozhodnutí účetní jednotky, zda jej bude evidovat jako dlouhodobý majetek, či nikoliv.27 Vstupní cenou je chápána pořizovací cena, vlastní náklady a reprodukční pořizovací cena.

1.3.1 Pořizovací cena Pořizovací cena se pouţívá při úplatném pořízení (tj. nákupu od externího dodavatele). Tvoří ji cena pořízení (jmenovitá hodnota, cena nákupu) a vedlejší pořizovací náklady (tj. všechny další náklady související s pořízením).28 Vyhláška č. 500/2002 Sb. v § 47 odst. 1 říká, ţe za vedlejší pořizovací náklady se povaţují zejména: a) odměny za poradenské sluţby a zprostředkování, správní poplatky b) úroky, zejména z úvěru (v případě, ţe se tak účetní jednotka rozhodne)

26

ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2. ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 28 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 27

15

c) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáţ a umělecká díla tvořící součást stavby d) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby e) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k uţívání. Naopak do pořizovací ceny se podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. v § 47 odst. 2 například nezahrnují: opravy a údrţba, kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení, případně jiné sankce ze smluvních vztahů nebo náklady na zaškolení pracovníků. „Finanční úřady důsledně prověřují, zda v účetnictví nebyly náklady související s pořízením dlouhodobého majetku zaúčtovány samostatně, protože ze zákona je firma povinna

tyto

náklady

vést

jako

součást

ceny

dlouhodobého

majetku

a odepisovat je.“29

1.3.2 Vlastní náklady Ve vlastních nákladech oceňuje podnik takový dlouhodobý majetek, který pořídil vlastní činností.30 Vlastními náklady se rozumí přímé náklady vztahující se k výrobě nebo jiné činnosti a nepřímé (reţijní) náklady vztahující se k výrobě (výrobní reţie) nebo jiné činnosti (správní reţie).31 Pokud se např. stavební firma rozhodne, ţe si sama postaví budovu s kancelářemi, stanoví se účetní hodnota této budovy tak, ţe firma sečte všechny náklady, které prokazatelně vynaloţila (faktury za materiál, za dopravu materiálu, mzdy dělníků apod.). Dojde tím tak k aktivaci těchto nákladů, „protože vytvoří cenu budovy, která se bude do daňově uznatelných nákladů přenášet postupně nejbližších 30 resp. 50 let“.32

29

ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2, str. 79. 30 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 31 PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2014. Olomouc: ANAG, 2014. ISBN 978-80-7263-866-6. 32 ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2, str. 80.

16

1.3.3 Reprodukční pořizovací cena Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje takový dlouhodobý majetek, který je: a) získaný darováním b) nově zjištěný a v účetnictví dosud nezaznamenaný (např. inventarizační přebytek) c) vloţený do obchodní společnosti, druţstva (existuje zde však výjimka, která se týká vkladu oceněného podle společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny).33 Reprodukční pořizovací cena se stanoví na úrovni ceny, kterou má dlouhodobý majetek v době, kdy je o něm účtováno, a to na základě znaleckého posudku nebo na základě kvalifikovaného odhadu. Při stanovení ceny se ke stupni opotřebení, technickému stavu majetku a také nabídce a poptávce přihlíţí jako k faktorům ovlivňujícím cenu v daném časovém okamţiku. Způsob, jakým bude stanovena reprodukční pořizovací cena si účetní jednotka určí ve svém vnitřním předpisu.34 Tato cena se pouţije v případech, kdy firma nemá doklad o hodnotě majetku. Týká se to např. situace, kdy vloţíme majetek z osobního vlastnictví do podnikání, pokud se jedná o majetek starší neţ 5 let.35

1.4 Evidence dlouhodobého majetku Firma má ve svém dlouhodobém majetku často uloţeno velké mnoţství peněz. Je proto nutné, aby byl tento majetek pečlivě evidován. Evidence slouţí zejména pro: a) inventarizaci - kontrolu majetku b) odepisování majetku - účetnictví a daně c) důleţitá informace v případě financování z cizích zdrojů (např. pro získání úvěru, nových investorů)

33

ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 34 ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 35 ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2.

17

d) dlouhodobý majetek tvoří významnou součást ceny podniku v případě koupě nebo prodeje podniku e) úhrada škody na majetku pojišťovnou – při vyčíslení a dokázání škod je evidence dlouhodobého majetku významným pomocníkem.36 Veškeré informace o dlouhodobém hmotném majetku se uvádí na inventární kartě hmotného majetku, která má předepsaný obsah, formát však nikoliv.37 Inventární karty by měly minimálně obsahovat tyto údaje: název majetku nebo jeho inventární číslo, ocenění, datum pořízení nebo datum uvedení do pouţívání, pokud tato data nejsou shodná, dále zvolený způsob daňových odpisů, částky daňových odpisů za zdaňovací období, po ukončení odepisování také datum a způsob vyřazení majetku. Je moţné uvést také další informace o majetku, a to např. obchodní jméno firmy, roční odpisovou sazbu (nebo koeficient), odpisovou skupinu nebo zůstatkovou cenu.38

1.5 Odpisy dlouhodobého hmotného majetku Dlouhodobý hmotný majetek se po delší době pouţívání postupně opotřebovává. Do nákladů podniku se proto jeho hodnota přenáší také postupně, a to prostřednictvím ročních odpisů, nikoliv jednorázově, jako je tomu např. u oběţného majetku. Opotřebování majetku se člení na fyzické a morální. K fyzickému opotřebení můţe dojít nejenom v případě pouţívání součástek, které se tím ničí, ale i v případě nepouţívání součástek, kdy dochází k jejich korozi. Morální opotřebení se týká např. stroje, který je technicky zastaralý, ale přitom fyzicky skvěle zachovalý. Odpisy plní z pohledu firmy určité funkce. Jednou z nich je funkce zdrojová – odpisy představují pro firmu zdroj financí, a to např. v situaci, kdy podnik nakupuje nové stroje poté, co strojům starým došla ţivotnost.39 Dlouhodobý hmotný majetek můţe odepisovat pouze ten, kdo má k němu vlastnické právo nebo právo s ním hospodařit. Dále můţe podnikatel odepisovat pouze takový

36

ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2. CARDOVÁ, Zdenka. Majetek v daňové evidenci. Praha: ASPI, 2009. ISBN 978-80-7357-431-4. 38 DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5117-7. 39 36 37

18

dlouhodobý hmotný majetek, který splňuje pojmové znaky uvedené v § 26 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Majetek vymezený v § 27 tohoto zákona odepisovat naopak nelze (jedná se např. o samostatná umělecká díla a sbírky nebo movité kulturní památky a jejich soubory). Dále se také neodepisují např. pozemky.40 Součet odpisů za celou dobu pouţívání dlouhodobého hmotného majetku se nazývá oprávky a rozdíl mezi vstupní cenou tohoto majetku a oprávkami se nazývá zůstatková cena.41 Odpisy se člení na účetní a daňové odpisy. „Jakmile však jednou podnikatel zvolí způsob odpisování u určitého majetku, musí v něm pokračovat až do úplného odepsání nebo vyřazení takového majetku.“42 Účetní odpisy firma obvykle počítá měsíčně a mohou se (ale nemusí) s daňovými odpisy shodovat. Na konci účetního období je nutné, aby účetní jednotka dopočítala rozdíl účetních a daňových odpisů a do daňového přiznání uvedla pouze tu výši odpisů, která je uznatelná Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.43

1.5.1 Účetní odpisy Účetní odpisy upravuje Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a jejich cílem je poskytnout důleţité informace o nákladech účetní jednotky a reálně ocenit dlouhodobý hmotný majetek. Účetní odpisy se stanovují rozhodnutím účetní jednotky a měly by být upraveny vnitřní směrnicí. K tomu, aby mohly účetní jednotky odepisovat dlouhodobý majetek, musí mít k němu vlastnické či jiné právo nebo musí hospodařit s majetkem státu či majetkem samosprávných celků. Odpisování majetku v průběhu jeho ţivotnosti (době pouţívání) se provádí na základě odpisového plánu, který sestavuje účetní jednotka. Ekonomická ţivotnost majetku můţe být předpokládána ve vztahu k času nebo k výkonu. Při pouţívání majetku můţe také

40

DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5117-7. 41 ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 42 DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5117-7, str. 43. 43 ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2.

19

nastat situace, ţe se odhad jeho ţivotnosti změní. Z tohoto důvodu je nutné odpisový plán pravidelně aktualizovat.44 Podle § 28 odst. 6 Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví se dlouhodobý majetek odepisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví. Účetní předpisy nestanovují dobu odpisování. Ta ale „nesmí být kratší než jeden rok, protože doba použitelnosti dlouhodobého majetku je delší než 1 rok“.45 Dobu odpisování si podnik stanovuje sám podle toho, jak dlouho chce majetek vyuţívat ke své podnikatelské činnosti. Účetní jednotka můţe majetek odepisovat například podle: Předpokládané doby ţivotnosti majetku Jedná se o uplatňování rovnoměrných účetních odpisů. Do účetních nákladů je v kaţdém roce odpisování zahrnuta stejná výše vstupní ceny. Roční odpis se vypočítá pomocí následujícího vzorce:

RO =

VC t

kde RO je zkratka pro roční odpis, VC je vstupní cena daného odepisovaného majetku a t je doba odepisování.46 Výkonu Předpokladem pro výpočet odpisů je předem stanovená výše výkonů (např. u výrobních strojů se vychází z celkového počtu předpokládaných vyrobených ks výrobků za dobu ţivotnosti výrobního stroje). Odpisy se za jednotlivá účetní období vypočítají pomocí následujícího vzorce:

RO = SV *

PC PVR

44

ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 45 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3, str. 57. 46 VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy 2012. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80247-4114-7.

20

kde RO je zkratka pro roční odpis, SV je skutečný výkon, PC je pořizovací cena a PVR je předpokládaný výkon za rok.47

1.5.2 Daňové odpisy Daňové odpisy upravuje zákon o daních z příjmů a slouţí pouze pro sestavení daňového přiznání.48 Dlouhodobý hmotný majetek se odepisuje v souladu s § 26–33 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.49 Tento majetek je v prvním roce odpisování zařazen do 6 odpisových skupin, které uvádí příloha č. 1 k Zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Začleněním majetku do odpisových skupin je také vymezena i doba jeho odepisování, která je stejná jak u rovnoměrného způsobu odepisování, tak u zrychleného způsobu odepisování.50 Podle § 26 odst. 8 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů není poplatník povinen odpisy uplatnit. Existuje také moţnost odepisování přerušit, ovšem při dalším odpisování se musí pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo. Podle zákona o daních z příjmů je moţné pouţít dvě metody daňového odepisování, a to rovnoměrný a zrychlený způsob odepisování. Podnikatel se můţe sám rozhodnout, jaký způsob odepisování si zvolí. Jisté výjimky tvoří pouze případy uvedené v § 30 odst. 12 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kdy je podnikateli uloţena povinnost převzít nejenom původní způsob odpisování od předchozího vlastníka, ale i původní vstupní cenu dlouhodobého majetku a výši doposud vytvořených odpisů k tomuto majetku, neboť není moţné, aby podnikatel opět odpisoval majetek (jeho část), který uţ jednou odepsán byl.51

47

ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 48 ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 49 DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5117-7. 50 49 51 49

21

Rovnoměrné odepisování Rovnoměrný způsob odepisování upravuje § 31 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podle tohoto paragrafu v odst. 1 jsou jednotlivým odpisovým skupinám přiřazeny následující maximální roční odpisové sazby: Tabulka č. 1: Roční odpisové sazby pro rovnoměrné odpisování (v %)

Odpisová skupina

1. rok

Další roky

Zvýšená vstupní cena

1

20

40

33,3

2

11

22,25

20

3

5,5

10,5

10

4

2,15

5,15

5,0

5

1,4

3,4

3,4

6

1,02

2,02

2

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (vlastní úprava).

V § 31 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se dále uvádí moţnost zvýšení roční odpisové sazby v prvním roce odpisování o 20 %, 15 % nebo o 10 %. O 20 % si můţe roční odpisovou sazbu zvýšit odpisovatel zabývající se převáţně zemědělskou a lesní výrobou, o 15 % odpisovatel zařízení pro úpravu a čištění vod a o 10 % odpisovatel hmotného majetku zařazeného v 1. aţ 3. odpisové skupině. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v § 31 odst. 7 dále říká, ţe k výpočtu ročního odpisu je nutné znát vstupní cenu dlouhodobého majetku a roční odpisovou sazbu. Roční odpis se potom vypočítá pomocí následujícího vzorce:

RO =

VC * OS 100

kde RO je roční odpis, VC je vstupní cena a OS je roční odpisová sazba v % z Tabulky 1 ze sloupce buď pro 1. rok odpisování nebo pro další roky odpisování. Tímto způsobem probíhá rovnoměrné odpisování dlouhodobého hmotného majetku za podmínky, ţe na něm není provedeno technické zhodnocení nebo v letech před provedením technického zhodnocení.

22

V případě provedení technického zhodnocení se při výpočtu hodnoty odpisu za dané zdaňovací období vychází ze zvýšené vstupní ceny dlouhodobého hmotného majetku. Hodnota odpisu se počítá v roce provedení technického zhodnocení a v dalších letech odepisování pomocí následujícího vzorce:

ROZ =

ZVC * OSZ 100

kde ROZ je roční odpis majetku, na kterém došlo k technickému zhodnocení, ZVC je zvýšená vstupní cena (tedy součet původní vstupní ceny a hodnoty technického zhodnocení) a OSZ je roční odpisová sazba v % z Tabulky 1 ze sloupce pro zvýšenou vstupní cenu.52 Na základě § 31 odst. 7 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se poplatník můţe sám rozhodnout, zda pouţije maximální sazby uvedené v Tabulce 1 nebo sazby niţší. Zrychlené odepisování Při zrychleném způsobu odepisování můţe poplatník v počátečních letech odepsat větší hodnotu neţ při rovnoměrném způsobu odepisování. Postupně se však výše odpisů stále sniţuje.53 Zrychlený způsob odepisování upravuje § 32 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podle tohoto paragrafu jsou odpisovým skupinám přiřazeny koeficienty pro zrychlené odepisování, které jsou uvedeny v následující tabulce.

52

PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2014. Olomouc: ANAG, 2014. ISBN 978-80-7263-866-6. 53 52

23

Tabulka č. 2: Koeficienty pro zrychlené odepisování

Odpisová skupina

1. rok

Další roky

Zvýšená zůstatková cena

1

3

4

3

2

5

6

5

3

10

11

10

4

20

21

20

5

30

31

30

6

50

51

50

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (vlastní úprava).

V § 32 odst. 2 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se dále uvádí, ţe poplatník, který je prvním odpisovatelem můţe uplatnit zvýšení vypočítaného odpisu v prvním roce odpisování o 20 % vstupní ceny (odpisovatel s převáţně zemědělskou a lesní výrobou), o 15 % vstupní ceny (odpisovatel zařízení pro úpravu a čištění vod) a o 10 % vstupní ceny (odpisovatel hmotného majetku zařazeného v 1. aţ 3. odpisové skupině). Na základě § 32 odst. 2 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je pro výpočet odpisů v prvním roce odepisování nutné znát vstupní cenu dlouhodobého hmotného majetku a koeficient pro zrychlené odpisování platný v prvním roce odepisování. Roční odpis se potom vypočítá pomocí následujícího vzorce:

RO1 =

VC K1

kde RO1 je roční odpis v prvním roce, VC je vstupní cena a K1 je koeficient v prvním roce odepisování z Tabulky 2 z druhého sloupce.54 V dalších letech (zdaňovacích obdobích) je na základě § 32 odst. 2 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů pro výpočet odpisů nutné znát zůstatkovou cenu dlouhodobého hmotného majetku, koeficient pro zrychlené odepisování platný v dalších letech odepisování a také počet let, po které byl jiţ majetek odepisován.

54

PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2014. Olomouc: ANAG, 2014. ISBN 978-80-7263-866-6.

24

Roční odpis se potom vypočítá pomocí následujícího vzorce:

ROX =

2 * ZC K2 - n

kde ROX je roční odpis v dalších letech odepisování, ZC je zůstatková cena (rozdíl mezi vstupní cenou a souhrnem uplatněných ročních odpisů), K2 je koeficient v dalších letech odepisování z Tabulky 2 ze třetího sloupce a n je počet let, po které byl majetek jiţ odepisován. V případě provedení technického zhodnocení se při výpočtu hodnoty odpisu za dané zdaňovací období vychází ze zvýšené zůstatkové ceny dlouhodobého hmotného majetku. Hodnota odpisu se počítá v roce provedení technického zhodnocení pomocí následujícího vzorce:

ROZ =

2 * ZZC KZ

kde ROZ je roční odpis majetku, na kterém došlo k technickému zhodnocení, ZZC je zvýšená zůstatková cena (tedy součet původní zůstatkové ceny a hodnoty technického zhodnocení) a KZ je koeficient pro zvýšenou zůstatkovou cenu z Tabulky 2 ze čtvrtého sloupce.55 V případě provedení technického zhodnocení se hodnota odpisu počítá v 2., 3. a dalších letech (zdaňovacích obdobích) pomocí následujícího vzorce:

ROZX =

2 * ZZC KZ - n

kde ROZX je roční odpis majetku, na kterém bylo provedeno technické zhodnocení, ZZC je zvýšená zůstatková cena (tedy součet původní zůstatkové ceny a hodnoty technického zhodnocení), KZ je koeficient pro zvýšenou zůstatkovou cenu z Tabulky 2 ze čtvrtého sloupce a n je počet let, po které byl majetek jiţ odepisován.56 Za zůstatkovou cenu se podle Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 29 odst. 2 povaţuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a souhrnem odpisů (oprávek).

55

PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2014. Olomouc: ANAG, 2014. ISBN 978-80-7263-866-6. 56 55

25

1.6 Vyřazení dlouhodobého majetku Do závěrečné fáze evidence dlouhodobého majetku podnikatele patří jeho vyřazení. K nejčastějším důvodům vyřazení dlouhodobého majetku patří: a) prodej b) likvidace po uplynutí doby jeho ţivotnosti c) v důsledku škody nebo manka K dalším důvodům vyřazení dlouhodobého majetku patří jeho darování nebo přeřazení do osobního uţívání podnikatele.57 Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v § 26 odst. 7 písm. a) lze u výše uvedených důvodů vyřazení dlouhodobého majetku uplatnit odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu z dlouhodobého majetku, který byl vyřazen před koncem zdaňovacího období. Ovšem, další podmínkou je, ţe byl tento majetek zahrnut v evidenci u poplatníka uţ na začátku příslušného zdaňovacího období. Jednotlivé důvody vyřazení budou více popsány v následujících kapitolách.

1.6.1 Vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu prodeje Při prodeji dlouhodobého majetku po splnění fakturačních podmínek a po převodu vlastnických práv k příslušnému prodanému majetku dochází k tomu, ţe se sjednaná kupní

cena

zahrne

do

zdanitelných

výnosů,

a

to

na

základě

smlouvy

a příslušné vydané faktury. Následně dochází k zaúčtování vyřazení prodaného dlouhodobého majetku z evidence. V případě prodeje neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku (např. pozemek, pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší neţ 3 roky, jeţ nedosáhl plodonosného stáří) lze do daňových nákladů zahrnout vstupní cenu pouze do výše příjmů z prodeje.58

57

DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5117-7. 58 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3.

26

V případě prodeje odpisovaného ostatního dlouhodobého majetku je daňová zůstatková cena plně daňově uznatelná.

1.6.2 Vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu likvidace Pokud dochází k opotřebení dlouhodobého majetku, velké poruchovosti, technické zaostalosti, ale i k jeho poškození, takovýto majetek je likvidován.59 V případě vyřazování dlouhodobého majetku z důvodu likvidace, je třeba sepsat tzv. likvidační protokol. Tento protokol musí kromě běţných údajů vyřazovaného (likvidovaného) majetku „obsahovat též příčinu likvidace, její průběh, údaje o zbytkovém materiálu, který podnikateli zůstává po provedení likvidace (např. cihly po provedené likvidaci budov), atd“.60 U dlouhodobého majetku, který je zlikvidován v důsledku opotřebení je zůstatková cena daňově uznatelným nákladem v plné výši. Avšak, jinak je to u fyzické likvidace stavebních děl. Zůstatková cena zlikvidovaného stavebního díla (domu, budovy, stavby) vstupuje do pořizovací ceny pouze za podmínky, ţe je příslušné stavební dílo likvidováno v souvislosti se stavbou nového stavebního díla.61

1.6.3 Vyřazení dlouhodobého majetku v důsledku škody nebo manka Při vyřazení majetku v důsledku škody je zůstatková cena daňově uznatelným nákladem do výše náhrady. Existují však určité situace, za kterých je zůstatková cena daňově uznatelným nákladem v plné výši, a to například, pokud se jedná o škody vzniklé v důsledku ţivelních pohrom nebo škody způsobené neznámým pachatelem podle potvrzení policie. Při vyřazení majetku v důsledku škod se předepsané náhrady od pojišťovny zaúčtují do výnosů. Podnik musí v případě likvidace dlouhodobého majetku v důsledku škody nebo manka brát v úvahu i vznik dalších nákladů (např. náklady na odvoz, demontáţ).

59

ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 60 DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5117-7. 61 59

27

Při likvidaci mohou také vzniknout i určité výnosy (např. pouţitelný materiál převzatý na sklad).62

1.6.4 Další moţné důvody vyřazení dlouhodobého majetku K dalším důvodům vyřazení dlouhodobého majetku patří jeho darování nebo přeřazení do osobního uţívání podnikatele. V případě darování dlouhodobého majetku jinému subjektu platí, ţe zůstatková cena tohoto majetku je daňově neuznatelným nákladem.63 Ovšem, při splnění předepsaných podmínek můţe podnik uplatnit zůstatkovou cenu jako odčitatelnou poloţku od základu daně v přiznání k dani z příjmů. Dále musí dárce z tohoto majetku na základě daňového dokladu odvést DPH finančnímu úřadu (za předpokladu, ţe je plátcem DPH). V případě vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu jeho přeřazení do osobního uţívání podnikatele musí podnikatel (pokud je plátce DPH) z takto vyřazeného majetku odvést daň z přidané hodnoty, a to i v případě jiţ odepsaného majetku. Určitou výjimku tvoří vyřazení pouze takových osobních automobilů, u kterých dle dřívějších pravidel nebylo moţné, aby si podnikatel uplatnil nárok na odpočet daně.64

62

ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 63 DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5117-7. 64 62

28

2 Praktická část V praktické části se nejprve zaměřím na popis organizace a její činnosti. Následně provedu analýzu dlouhodobého majetku a nakonec navrhnu optimalizaci hospodaření s dlouhodobým majetkem dané firmy. Informace k provedení analýzy dlouhodobého majetku dané firmy a návrhu optimalizace hospodaření jsem čerpala z internetových stránek firmy, z jejích výročních zpráv, prostudováním dokumentů, které mi firma poskytla a také z rozhovorů s pracovníky ve firmě. Všechna data, která jsem pouţila pro zpracování praktické části jsem přepočítala pomocí koeficientu 1,2.

2.1 O firmě Sluţby města Jihlavy s.r.o. Tato firma vznikla 18. listopadu 1994. Jak uţ je ze samotného názvu patrné, sídlo této firmy je v Jihlavě a jejím jediným zakladatelem a majitelem je Statutární město Jihlava. Firma byla zaloţena za účelem poskytování veřejně prospěšných sluţeb nejenom pro obyvatelstvo, ale také pro podnikatele. Své poslání se od začátku své existence snaţí plnit efektivně a kvalitně a přitom usiluje také o to, aby plnila představy a potřeby města i ostatních zákazníků.65 Na počátku své působnosti se firma začala zabývat taxisluţbou, starala se o čistotu města, dále se věnovala inzertním a plakátovacím sluţbám, opravám a údrţbě spotřebního zboţí nebo pronajímáním movitých a nemovitých věcí.66 Rok 2002 byl pro firmu zlomovým rokem, ve kterém učinila důleţitá rozhodnutí vedoucích ke změnám ve firmě. Tato rozhodnutí zahrnovala rozsáhlé personální změny v nejuţším vedení společnosti včetně změny Valné hromady a Dozorčí rady, dále firma

65

Profil firmy. Smj.cz [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://smj.cz/profil-firmy/d1219 66 Veřejný rejstřík a Sbírka listin: Úplný výpis z obchodního rejstříku. Justice.cz [online]. © 2012-2014 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrikfirma.vysledky?subjektId=706564&typ=UPLNY

29

modernizovala techniku, obhájila certifikát kvality ISO 9002:1994, zřídila bezplatnou informační linku pro své zákazníky a zaměřila se na zlepšení organizace práce.67 Důleţitým bodem pro firmu byl i rok 2010, který představoval dosud nejúspěšnější rok v historii společnosti. Bylo v něm dosaţeno velmi dobrého výsledku díky trvalému tlaku na sniţování nákladů a současně zvyšováním obratu. Významným a rozhodujícím krokem bylo investování do rozšíření kapacity skládky komunálního odpadu Henčov a nákup nového kompaktoru (hutnícího stroje na skládku odpadu). V tomto roce firma také úspěšně obhájila certifikáty ISO 9001:2000 a ISO 14001:2004, které mají pro společnost zásadní význam z důvodu konkurenceschopnosti a splnění podmínek nejenom při účasti ve veřejných zakázkách, ale i při účasti ve výběrových řízeních. V současnosti je hlavním předmětem podnikání firmy nakládání s odpady, správa a údrţba komunikací, správa a údrţba veřejného osvětlení a světelné signalizace. K jejím dalším činnostem patří provozování krematoria a pohřební sluţby, provozování sportovních

a

rekreačních

zařízení,

městského

trţiště,

placených

parkovišť,

protialkoholní záchytné stanice a v neposlední řadě se stará také o údrţbu dětských zařízení.68 Firma má v současnosti 160 zaměstnanců a o její velikosti svědčí nejenom velikost jejího základního kapitálu (přibliţně 170 mil. Kč), ale také mnoţství uloţených finančních prostředků v dlouhodobém majetku (přibliţně 214 mil. Kč), na který je zaměřena i tato práce.69 V následujících kapitolách se budu zabývat analýzou dlouhodobého majetku v jiţ výše uvedené firmě a konkrétně se zaměřím na způsoby pořízení majetku, jeho oceňování, evidenci, odepisování a vyřazení. Nakonec se pokusím navrhnout optimalizaci hospodaření s dlouhodobým majetkem firmy. Ještě neţ začnu popisovat způsoby pořízení majetku, jeho oceňování atd., v následující kapitole přiblíţím činnost firmy podle jednotlivých divizí.

67

Výroční zpráva 2002 [online]. Jihlava: Sluţby města Jihlavy, 9. 7. 2003 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/content/download?id=5aaed351398543d284dff8ccbcff0063 68 Výroční zpráva 2010 [online]. Jihlava: Sluţby města Jihlavy, 2. 6. 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/content/download?id=72240504d9b348a6be9ad1b6706f1aa3 69 Výroční zpráva 2013 [online]. Jihlava: Sluţby města Jihlavy, 20. 6. 2014 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/content/download?id=c66fc241b6174b6bbb6e2aacf4cd47a3

30

2.2 Činnost firmy a její rozdělení do jednotlivých divizí Podnikatelská činnost firmy Sluţby města Jihlavy s.r.o. je rozdělena na pět divizí: Divize I Do její činnosti patří čistota města, celková údrţba komunikací a jejich údrţba zejména v zimním období, která probíhá na základě schváleného městského operačního plánu zimní údrţby místních komunikací ve vlastnictví města Jihlavy podle pořadí důleţitosti. Dále se Divize I stará o veřejné osvětlení a signalizace. V neposlední řadě dohlíţí také na provoz jihlavského tunelu.70 Divize II Hlavní náplní této divize je nakládání s odpady a provozování skládky odpadů v Henčově. Tato skládka je určena pro uloţení jakéhokoliv odpadu kromě nebezpečného. Své odpady na ni mohou vyváţet za určitý poplatek dle kategorie odpadu nejenom občané, ale i různé organizace. V objektu skládky se také nachází překladiště recyklovatelných odpadů (plasty, sklo, bílé sklo, tabulové sklo), kde se shromaţďuje svezený odpad a dále se odváţí k vyuţití do zpracovatelských firem. 71 Divize III Tato divize má na starosti provozování dílen, skladu materiálů, trţiště a také placená parkoviště s parkovacími automaty. K její další činnosti patří pořádání jihlavských jarmarků a trhů řemeslné výroby. Na běţných jarmarcích se pohybuje přibliţně 100 aţ 130 trhovců a na trzích řemesel kolem 50 aţ 70 řemeslníků. V neposlední řadě zajišťuje také provoz protialkoholní záchytné stanice pro Kraj Vysočina.72

70

Výroční zpráva 2013 [online]. Jihlava: Sluţby města Jihlavy, 20. 6. 2014 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/content/download?id=c66fc241b6174b6bbb6e2aacf4cd47a3 71 Skládka Henčov. Smj.cz [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://smj.cz/skladkahencov/os-1016 72 Parkoviště, trţnice, jarmarky (Divize III.). Smj.cz [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://smj.cz/parkoviste-trznice-jarmarky-divize-iii/os-1006

31

Divize IV V rámci této divize je provozována pohřební sluţba a krematorium, které zajišťují komplexní sluţby spojené se smuteční událostí pro jihlavský region včetně doplňkového prodeje zboţí (např. hřbitovní lampy, vázy apod.).73 Divize V Tato divize provozuje koupaliště Vodní ráj, dále bazén Evţena Rošického a areál Letního kina. O prosperitě Vodního ráje svědčí jeho návštěvnost. Za 14 sezón jeho provozu bylo zaznamenáno přes 2 500 000 návštěvníků, coţ je v průměru téměř 200 000 návštěvníků za rok. K nejvýznamnějším akcím, které se uskutečnily v areálu Letního kina lze zařadit VYSOČINA FEST, III. ročník závodu horských kol nebo koncerty skupin a dřevorubecké soutěţe.74 Popisem činností těchto pěti divizí jsem chtěla ukázat, ţe firma poskytuje opravdu široké spektrum sluţeb, se kterými je spojeno vlastnictví velkého mnoţství dlouhodobého majetku. Jeho rozsáhlost v jednotlivých divizích znázorňují následující grafy. Graf č. 1: Přehled dlouhodobého majetku v jednotlivých divizích (v ks)

Počet kusů dlouhodobého majetku v jednotlivých divizích 140

129

Počet ks

120

101

100 80 60

77 59

40

17

20

0 I

II

III

IV

V

Divize Zdroj: Interní informace firmy. 73

Pohřební sluţba, krematorium (Divize IV.). Smj.cz [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://smj.cz/pohrebni-sluzba-krematorium-divize-iv/os-1007 74 Výroční zpráva 2013 [online]. Jihlava: Sluţby města Jihlavy, 20. 6. 2014 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/content/download?id=c66fc241b6174b6bbb6e2aacf4cd47a3

32

Z grafu č. 1 vyplývá, ţe největší mnoţství dlouhodobého majetku je soustředěno v Divizi V. Naopak, o poměrně malé mnoţství dlouhodobého majetku oproti ostatním divizím se stará Divize IV. Tento graf však neříká nic o hodnotě majetku firmy. To bude ukázáno v dalším grafu. Graf č. 2: Hodnota dlouhodobého majetku v jednotlivých divizích

mil. Kč

Hodnota dlouhodobého majetku v jednotlivých divizích 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

180,7

84,2

75,1 37,9 12,1 I

32,1

39,4

28,1 3,6 1,3

II

III

IV

V

Divize Pořizovací cena

Zůstatková cena

Zdroj: Interní informace firmy.

Z grafu č. 2 je vidět, ţe s nejdraţším majetkem firmy hospodaří Divize V. Tento majetek je z více neţ poloviny své hodnoty jiţ odepsán. Naopak, nejlevněji firma pořídila majetek, který je soustředěn v Divizi IV a který je stejně jako majetek v Divizi V jiţ z více neţ poloviny své hodnoty odepsán.

2.3 Způsoby pořízení dlouhodobého majetku Na začátku své existence (v roce 1994) firma Sluţby města Jihlavy s.r.o. dlouhodobý majetek získala jeho převedením z příspěvkové organizace Technické sluţby města Jihlavy, na jejíţ činnost (poskytování veřejně prospěšných sluţeb) navázala a i nadále v ní pokračuje.75 Pořizování dlouhodobého majetku je financováno z úvěru a částečně také z provozních prostředků firmy. 75

Profil firmy. Smj.cz [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://smj.cz/profil-firmy/d1219

33

Firma majetek pořizuje pouze dodavatelským způsobem (tedy nákupem od jiné firmy), a to na základě plánu investic, který je sestavován vţdy na příslušný rok a zároveň je součástí finančního plánu firmy. Způsob pořízení majetku vlastní činností nebo darováním se ve firmě nevyskytuje. Proces plánování investic probíhá přibliţně v období září - říjen předcházejícího roku. Na začátku tohoto procesu vedoucí jednotlivých divizí předkládají své poţadavky na investice. Následně vedení společnosti (jednatel, provozní náměstek a ekonomický náměstek) tyto návrhy posoudí a provedou jejich korekci vzhledem k nezbytným provozním potřebám a finančním moţnostem firmy. Dále je plán investic projednán v dozorčí radě společnosti a nakonec tento dokument schvaluje valná hromada (Rada města Jihlavy).76 Podstatná část těchto investičních výdajů je financována prostřednictvím úvěru. Proto firma kaţdý rok poptává u bank poskytnutí investičního úvěrového rámce. Při nákupu nového majetku firma postupuje podle Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a v případě zakázek malého rozsahu postupuje podle vnitřní směrnice. Nejčastěji vyuţívaným druhem zadávacího řízení je podle § 38 Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách zjednodušené podlimitní řízení, ve kterém tato firma jako zadavatel písemně vyzývá nejméně 5 zájemců k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace. Veřejná zakázka je potom přidělena firmě, která nejlépe splní kritéria hodnocení stanovená firmou Sluţby města Jihlavy s.r.o. a zároveň bude představovat ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Vnitřní směrnice, kterou se firma řídí v případě zakázek malého rozsahu stanovuje postup u veřejných zakázek na dodávku s předpokládanou hodnotou od 500 001 Kč do 2 000 000 Kč. Zadavatelem u této zakázky je jednatel nebo jeho náměstci. Jednatel nebo příslušný náměstek schvaluje výzvu k podání nabídky a na základě návrhu vedoucího příslušné divize jednatel potom jmenuje hodnotící komisi, která se musí minimálně skládat ze tří členů. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na základě záznamu hodnotící komise a stejně tak i rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení přísluší jednateli společnosti.77

76 77

Interní informace firmy. 76

34

2.4 Způsoby oceňování dlouhodobého majetku Při rozhovorech s pracovníky firmy jsem zjistila, ţe při oceňování majetku firma nevyuţívá způsoby jeho ocenění vlastními náklady ani reprodukční pořizovací cenou. Dlouhodobý majetek se oceňuje pouze pořizovací cenou, která se skládá z ceny pořízení a vedlejších pořizovacích nákladů. Úroky související s pořízením dlouhodobého majetku se na základě rozhodnutí firmy do jeho ocenění nezahrnují. Příklad Dne 20. 11. 2014 firma do svého majetku zařadila Bokimobil 1152 - univerzální automobilový nosič nástaveb s pořizovací cenou 1 999 202 Kč. Tato cena se skládala z ceny pořízení (tj. částky na dodavatelské faktuře, která činila 1 778 102 Kč) a z vedlejších pořizovacích nákladů: poplatek za registraci auta (800 Kč), samolepky na dveře vozidla (200 Kč), sypač skládající se z odklopné střechy, ochranného síta a odstavné nohy (celkem 161 500 Kč) a radlice (58 600 Kč). Dále si firma stanovila ve své vnitropodnikové směrnici cenové hranice, od kterých majetek povaţuje za dlouhodobý. Na základě těchto cenových hranic se dlouhodobý majetek člení následovně: Dlouhodobý hmotný majetek do 40 000 Kč Tato skupina představuje majetek, jehoţ pořizovací cena je v rozmezí od 3 001 Kč do 40 000 Kč. Majetek s pořizovací cenou do 3 000 Kč je zařazen do drobného hmotného majetku a účtován přímo do spotřeby.78 Do tohoto majetku patří např. vysokotlaká pumpa na vazelínu, plastový box, různé tablety, mobilní telefony, notebooky nebo tiskárny. Dlouhodobý hmotný majetek nad 40 000 Kč Do této skupiny patří např. koryta vnitřního a venkovního tobogánu, světelné efekty k tobogánům, dále traktory Zetor a různé traktorové přívěsy, kontejnery Iveco nebo sypač vozovek.

78

Interní informace firmy.

35

Dlouhodobý nehmotný majetek Jedná se o majetek s pořizovací cenou vyšší neţ 60 000 Kč. Majetek, jehoţ pořizovací cena je do 60 000 Kč se povaţuje za drobný nehmotný majetek, který se účtuje přímo do spotřeby. Do tohoto majetku patří např. software k odbavování návštěvníků, software pro sklad odpadů, pro komunální odpad nebo software ke světelné signalizaci.79 Jednotlivé skupiny dlouhodobého majetku budou podle výše jejich pořizovací ceny znázorněny v následujícím grafu. Graf č. 3: Rozbor dlouhodobého majetku firmy

Struktura dlouhodobého majetku 1% 4% Dlouhodobý hmotný majetek s PC do 40 000 Kč Dlouhodobý hmotný majetek s PC nad 40 000 Kč Dlouhodobý nehmotný majetek s PC nad 60 000 Kč

95%

Zdroj: Interní informace firmy (vlastní úprava).

Z grafu č. 3 je patrné, ţe největší část dlouhodobého majetku v současné době tvoří dlouhodobý hmotný majetek s pořizovací cenou vyšší neţ 40 000 Kč.

2.5 Evidence dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek firmy je velmi rozsáhlý, a proto firma jeho evidenci věnuje co největší pozornost. Kaţdému majetku je pomocí informačního systému ESO 9 Profi přiřazeno třímístné inventární číslo, které umoţňuje majetek snáze dohledat. Tento informační systém obsahuje několik základních modulů, které firmě usnadňují práci v mnoha oblastech. Jedním z nich je modul Majetek, díky němuţ je firma schopná svůj

79

Interní informace firmy.

36

majetek účetně evidovat. K přínosům této evidence patří poskytnutí přehledu o pořizovací ceně majetku, datu jeho zařazení nebo středisku a umístění. To ale není zdaleka všechno. Základní modul Majetek dále umoţňuje provádět kontrolu zaúčtování majetku, inventurní soupisy roční nebo s výběrem, generovat daňové i účetní odpisy a v neposlední řadě také poskytuje tiskové výstupy o pohybech majetku a jeho účtování.80 Pro potřeby fyzické správy je majetek evidován podle místností, popř. pracovišť, ve kterých se nachází a dle odpovědných osob. K pracovní náplni zaměstnance fyzické správy majetku patří pravidelné sledování přírůstků investičního majetku, zajišťování označení nového majetku štítkem s evidenčním číslem ve spolupráci s přímo odpovědnými zaměstnanci a také vyhotovuje písemné potvrzení o převzetí svěřeného majetku v případě, ţe se jedná o majetek vedený v účetní evidenci, který bude v „osobním“ uţívání zaměstnance. Toto potvrzení musí obsahovat zcela jasné označení svěřeného majetku (jeho inventární číslo, název, výrobní číslo, datum převzetí a podpis zaměstnance). Potvrzení je vydáváno, pokud se jedná např. o přenosné osobní počítače, mobilní telefony, notebooky, apod.

2.6 Odepisování dlouhodobého hmotného majetku firmy Způsob odepisování dlouhodobého hmotného majetku upravuje vnitropodniková směrnice firmy. Z informací ve směrnici vyplývá, ţe se daňové a účetní odpisy od sebe liší, a proto je nutné v daňovém přiznání o tento rozdíl upravit základ daně.81 V této kapitole nejdříve vymezím určitá pravidla pro odepisování dlouhodobého hmotného majetku a dále se zaměřím na výpočet a porovnání daňových a účetních odpisů u konkrétního majetku. Odepisovat budu dlouhodobý hmotný majetek firmy, který tvoří tu největší část z celkového majetku. Jeho výčet spolu s pořizovacími cenami uvádím dále. Firma vlastní nakládací jeřáb Palfinger s kontejnerem v pořizovací ceně 816 000 Kč, osobní automobil Škoda Fabia Combi v pořizovací ceně 330 600 Kč, počítač Integra 7000 v pořizovací ceně 71 927 Kč, dále garáţ nadzemní v pořizovací ceně 168 760 Kč a administrativní budovu v pořizovací ceně 5 203 364,39 Kč.

80 81

Interní informace firmy. 80

37

2.6.1 Zásady pro daňové odpisy Daňové

odpisy

dlouhodobého

hmotného

majetku

provádí

firma

v souladu

s § 26–33 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění. U staveb uplatňuje rovnoměrné odepisování, u strojů a zařízení zrychlené odepisování. V prvním roce odepisování se dlouhodobý hmotný majetek zatřídí do odpisových skupin uvedených v příloze k Zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Odpisy se počítají k rozvahovému dni pro účely zjištění základu daně z příjmů právnických osob.

2.6.2 Zásady pro účetní odpisy Dlouhodobý hmotný majetek firma odepisuje na podkladě účetního odpisového plánu, a to od počátku měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k zařazení majetku do pouţívání. O zvýšení (technické zhodnocení, rekonstrukci, modernizaci, rozšíření konfigurace apod.) je upravena vstupní cena majetku na zvýšenou vstupní cenu od počátku následujícího měsíce poté, co byly práce ukončeny a předmět technického zhodnocení předán k pouţívání (odpovídajícím způsobem se upraví i zůstatková cena dlouhodobého hmotného majetku).82 Dlouhodobý hmotný majetek se odepisuje rovnoměrně podle ročních odpisových sazeb (v %) stanovených pro kaţdý druh majetku, které se vypočítají jako 100/doba odpisování. Roční odpisy se počítají vynásobením podílu vstupní ceny a čísla 100 sazbou odpisu a pro získání měsíčního odpisu se roční odpisy vydělí číslem 12. Roční odpisové sazby jsou uvedeny v následující tabulce.

82

Interní informace firmy.

38

Tabulka č. 3: Odpisový plán pro dlouhodobý hmotný majetek

Doba odpisování (počet let)

Roční sazba (v %)

ruční mechanizované nářadí

4

25

výpočetní a kancelářská technika

4

25

měřicí přístroje

4

25

osobní automobily

4

25

nákladní automobily, traktory a speciální účelová vozidla

8

12,5

stroje a přístroje

8

12,5

speciální technologie na koupališti

12

8,3

3.

Přípojky

20

5

4.

Budovy, stavby

30

3,3

Číslo Druh majetku 1.

2.

Inventář a nářadí

Dopravní prostředky, stroje a zařízení

Zdroj: Interní informace firmy (vlastní úprava).

2.6.3 Výpočet daňových odpisů Jak uţ jsem zmínila výše, firma se při výpočtu daňových odpisů řídí Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. U staveb pouţívá rovnoměrný způsob odepisování, u strojů a zařízení zrychlený způsob odepisování. Pokud je firma prvním vlastníkem majetku, uplatňuje zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %. V případě technického zhodnocení je vstupní cena a zůstatková cena upravena na zvýšenou vstupní cenu, popřípadě zvýšenou zůstatkovou cenu.83 V této kapitole budu počítat daňové odpisy zrychleným způsobem u Nakládacího jeřábu Palfinger s kontejnerem, osobního automobilu Škoda Fabia Combi a počítače Integra 7000. U garáţe nadzemní a administrativní budovy budu počítat daňové odpisy rovnoměrným způsobem. Podkladem pro výpočet daňových odpisů jsou interní informace firmy. Výpočet těchto odpisů byl popsán v teoretické části v kapitole Daňové odpisy.

83

Interní informace firmy.

39

Nakládací jeřáb Palfinger s kontejnerem Tento majetek je zařazen od 30. 4. 2010 ve 3. odpisové skupině v pořizovací ceně 816 000 Kč. Firma ho pořídila na bankovní úvěr. Je jeho prvním vlastníkem, a proto uplatňuje zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %. Daňové odpisy budou počítány zrychleným způsobem. V roce 2010 bude při výpočtu odpisu pouţita sazba 10 % a v dalších letech sazba 11 %. 10 % z 816 000 Kč = 0,10 * 816 000 = 81 600 Kč Tabulka č. 4: Výpočet daňových odpisů nakládacího jeřábu Palfinger s kontejnerem

Rok 2010

Výpočet odpisů 816 000 = 81 600 + 81 600 = 163 200,– 10

Zůstatková cena 652 800,–

2011

2 * 652 800 11 - 1

= 130 560,–

522 240,–

2012

2 * 522 240 = 116 054,– 11 - 2

406 186,–

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

2 * 406 186 11 - 3 2 * 304 639 11 - 4 2 * 217 599 11 - 5 2 * 145 066 11 - 6 2 * 87 039 11 - 7 2 * 43 519 11 - 8 2 * 14 506 11 - 9

= 101 547,–

304 639,–

= 87 040,–

217 599,–

= 72 533,–

145 066,–

= 58 027,–

87 039,–

= 43 520,–

43 519,–

= 29 013,–

14 506,–

= 14 506,–

0,–

Zdroj: Autor.

Osobní automobil Škoda Fabia Combi Tento osobní automobil firma pořídila na bankovní úvěr a zařadila ho do 2. odpisové skupiny dne 20. 7. 2012 v pořizovací ceně 330 600 Kč. I kdyţ je firma prvním vlastníkem, nemůţe si uplatnit zvýšení odpisu v prvním roce odepisování o 10 %, protoţe jí to neumoţňuje § 31 odst. 5 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podle 40

tohoto paragrafu nelze uplatnit zvýšení odpisu v prvním roce odepisování o 10 % u motocyklů a osobních automobilů a dále také např. u letadel. Je to ale moţné v případě, ţe by letadla byla vyuţívána provozovateli letecké dopravy, leteckých prací a leteckých škol a motocykly a osobní automobily by byly vyuţívány provozovateli silniční motorové dopravy. Daňové odpisy budou počítány zrychlených způsobem. V roce 2012 bude při výpočtu odpisu pouţita sazba 5 % a v dalších letech sazba 6 %. Tabulka č. 5: Výpočet daňových odpisů osobního automobilu Škoda Fabia Combi

Výpočet odpisů

Rok

330 600 5 2 * 264 480 6-1 2 * 158 688 6-2 2 * 79 344 6-3 2 * 26 448 6-4

2012 2013 2014 2015 2016

= 66 120,–

Zůstatková cena 264 480,–

= 105 792,–

158 688,–

= 79 344,–

79 344,–

= 52 896,–

26 448,–

= 26 448,–

0,–

Zdroj: Autor.

Počítač Integra 7000 Firma počítač zařadila do 1. odpisové skupiny v pořizovací ceně 71 927 Kč dne 29. 9. 2010, který pořídila z provozních prostředků firmy. Je prvním vlastníkem tohoto majetku, a proto uplatňuje zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %. Daňové odpisy budou počítány zrychleným způsobem, v roce 2010 bude při výpočtu odpisu pouţita sazba 3 % a v dalších letech sazba 4 %. 10 % z 71 927 Kč = 0,10 * 71 927 = 7 193 Kč Tabulka č. 6: Výpočet daňových odpisů počítače Integra 7000

Rok 2010 2011 2012

Výpočet odpisů 71 927 = 23 976 + 7 193 = 31 169,– 3 2 * 40 758 = 27 172,– 4-1 2 * 13 586 = 13 586,– 4-2

Zůstatková cena 40 758,– 13 586,– 0,–

Zdroj: Autor.

41

Garáţ nadzemní Garáţ byla pořízena na bankovní úvěr a zařazena do 5. odpisové skupiny, a proto si firma nemůţe uplatnit zvýšení odpisu v 1. roce odpisování o 10 %, i kdyţ je prvním vlastníkem garáţe. Její pořizovací cena je 168 760 Kč a byla zařazena do majetku firmy dne 4. 8. 2004. Daňové odpisy budou počítány rovnoměrným způsobem. V roce 2004 bude při výpočtu odpisu pouţita sazba 1,4 % a v dalších letech sazba 3,4 %. Tabulka č. 7: Výpočet daňových odpisů garáţe nadzemní

Rok

Výpočet odpisů

Zůstatková cena

2004

168 760 * 1,4 = 2 363,– 100

166 397,–

2005–2032

168 760 * 3,4 = 5 738,– 100

5 733,–

2033

168 760 * 3,4 = 5 733,– (pouze do výše PC) 100

0,–

Zdroj: Autor. Administrativní budova Firma zařadila administrativní budovu podle zákona do 6. odpisové skupiny, a proto si nemůţe uplatnit zvýšení odpisu v 1. roce odpisování o 10 %, i kdyţ je prvním vlastníkem budovy. Pořídila ji na bankovní úvěr a její pořizovací cena je 5 203 364,39 Kč. Budova byla zařazena do majetku firmy dne 31. 7. 2006. Daňové odpisy budou počítány rovnoměrným způsobem. V roce 2006 bude při výpočtu odpisu pouţita sazba 1,02 % a v dalších letech sazba 2,02 % (v mé práci se jedná o Tabulku č. 1). V roce 2010 bude provedeno technické zhodnocení v hodnotě 69 981 Kč. Odpis bude tedy počítán ze zvýšené vstupní ceny. V tomto roce zároveň dojde ke sníţení odpisové sazby na 2 %. Technická zhodnocení budou dále provedena v letech 2011 v hodnotě 52 602 Kč, 2013 v hodnotě 325 050 Kč a 2014 v hodnotě 79 296 Kč. V těchto letech budou odpisy počítány ze zvýšené vstupní ceny s odpisovou sazbou 2 %, tedy se stejnou odpisovou sazbou jako v roce 2010.

42

Tabulka č. 8: Výpočet daňových odpisů administrativní budovy

Výpočet odpisů

Rok 2006

Zůstatková cena

5 203 364,39 * 1,02 = 53 075,– 100

5 150 289,39

2007–2009

5 203 364,39 * 2,02 100

2010

(5 203 364,39 + 69 981) * 2 100

= 105 467,–

4 799 479,39

2011

(5 273 345,39 + 52 602) * 2 100

= 106 519,–

4 745 562,39

= 105 108,–

5 325 947,39 * 2 = 106 519,– 100

2012

4 834 965,39

4 639 043,39

2013

(5 325 947,39 + 325 050) * 2 100

= 113 020,–

4 851 073,39

2014

(5 650 997,39 + 79 296) * 2 100

= 114 606,–

4 815 763,39

5 730 293,39 * 2 = 114 606,– 100

2015–2056 2057

5 730 293,39 * 2 = 2 311,39 (pouze do výše PC) 100

2 311,39 0,-

Zdroj: Autor.

2.6.4 Výpočet účetních odpisů Jak uţ bylo zmíněno výše, firma odepisuje dlouhodobý hmotný majetek na podkladě účetního odpisového plánu, a to od počátku měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl daný majetek zařazen do pouţívání. V případě technického zhodnocení se odpisy počítají ze zvýšené vstupní ceny majetku, a to od počátku měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byly práce ukončeny a předmět technického zhodnocení předán k pouţívání. Odpovídajícím způsobem je také upravena i zůstatková cena dlouhodobého hmotného majetku.84 V této kapitole budu dlouhodobý hmotný majetek odepisovat rovnoměrně podle ročních odpisových sazeb stanovených pro kaţdý druh majetku a uvedených v mé práci v Tabulce 3. Roční odpisy budu počítat vynásobením podílu vstupní ceny a čísla 100 sazbou odpisu a pro získání měsíčního odpisu roční odpisy vydělím číslem 12.

84

Interní informace firmy.

43

Roční odpisovou sazbu 12,5 % pouţiji při výpočtu účetních odpisů nakládacího jeřábu Palfinger s kontejnerem, roční odpisovou sazbu 25 % pouţiji při výpočtu odpisů osobního automobilu Škoda Fabia Combi a počítače Integra 7000, roční odpisovou sazbu 3,3 % pouţiji při výpočtu účetních odpisů garáţe nadzemní a administrativní budovy. Podkladem pro výpočet účetních odpisů jsou interní informace firmy. Výpočet těchto odpisů byl popsán v teoretické části v kapitole Účetní odpisy. Nakládací jeřáb Palfinger s kontejnerem Pořizovací cena nakládacího jeřábu je 816 000 Kč. Firma ho zařadila do svého majetku dne 30. 4. 2010 a dobu jeho ţivotnosti stanovila na 8 let. Při výpočtu ročního odpisu bude tedy pouţita roční odpisová sazba 12,5 %. V roce 2010 bude odpis počítán po dobu 8 měsíců, v dalších letech po dobu 12 měsíců v kaţdém roce a v posledním roce bude odpis dopočítán do výše pořizovací ceny. Roční odpis =

816 000 100

* 12,5 = 102 000 Kč

Měsíční odpis = 102 000/12 = 8 500 Kč Tabulka č. 9: Výpočet účetních odpisů nakládacího jeřábu Palfinger s kontejnerem

Rok

Výpočet odpisů

Zůstatková cena

2010

8 * 8 500 = 68 000,–

748 000,–

2011–2017

12 * 8 500 = 102 000,–

34 000,–

2018

4 * 8 500 = 34 000,–

0,–

Zdroj: Autor.

Osobní automobil Škoda Fabia Combi Osobní automobil byl do majetku firmy zařazen v pořizovací ceně 330 600 Kč dne 20. 7. 2012. Doba ţivotnosti osobního automobilu byla stanovena na 4 roky. Při výpočtu ročního odpisu bude tedy pouţita roční odpisová sazba 25 %. V roce 2012 bude odpis počítán po dobu 5 měsíců, v dalších letech po dobu 12 měsíců v kaţdém roce a v posledním roce bude odpis dopočítán do výše pořizovací ceny.

44

Roční odpis =

330 600 100

* 25 = 82 650 Kč

Měsíční odpis = 82 650/12 = 6 888 Kč Tabulka č. 10: Výpočet účetních odpisů osobního automobilu Škoda Fabia Combi

Rok

Výpočet odpisů

Zůstatková cena

2012

5 * 6 888 = 34 440,–

296 160,–

2013–2015

12 * 6 888 = 82 656,–

48 192,–

2016

7 * 6 888 = 48 192,– (pouze do výše PC)

0,–

Zdroj: Autor.

Počítač Integra 7000 Počítač byl zařazen do majetku firmy dne 29. 9. 2010 v pořizovací ceně 71 927 Kč a jeho doba ţivotnosti byla stanovena na 4 roky. Roční odpisová sazba je tedy 25 %. V roce 2010 bude odpis počítán po dobu 3 měsíců, v dalších letech po dobu 12 měsíců v kaţdém roce a v posledním roce bude odpis dopočítán do výše pořizovací ceny. Roční odpis =

71 927 100

* 25 = 17 982 Kč

Měsíční odpis = 17 982/12 = 1 499 Kč Tabulka č. 11: Výpočet účetních odpisů počítače Integra 7000

Rok

Výpočet odpisů

Zůstatková cena

2010

3 * 1 499 = 4 497,–

67 430,–

2011–2013

12 * 1 499 = 17 988,–

13 466,–

2014

9 * 1 499 = 13 466,– (pouze do výše PC)

0,–

Zdroj: Autor.

Garáţ nadzemní Firma zařadila garáţ do svého majetku dne 4. 8. 2004 v pořizovací ceně 168 760 Kč. Doba ţivotnosti garáţe byla stanovena stejně jako u administrativní budovy na 30 let. Při výpočtu ročního odpisu bude tedy pouţita roční odpisová sazba 3,3 %. V roce 2004 45

bude odpis počítán po dobu 4 měsíců, v dalších letech po dobu 12 měsíců v kaţdém roce a v posledním roce bude odpis dopočítán do výše pořizovací ceny. Roční odpis =

168 760 100

* 3,3 = 5 570 Kč

Měsíční odpis = 5 570/12 = 465 Kč Tabulka č. 12: Výpočet účetních odpisů garáţe nadzemní

Rok

Výpočet odpisů

Zůstatková cena

2004

4 * 465 = 1 860,–

166 900,–

2005–2033

12 * 465 = 5 580,–

5 080,–

2034

8 * 465 = 5 080,– (pouze do výše PC)

0,–

Zdroj: Autor.

Administrativní budova Budova byla zařazena do majetku firmy v pořizovací ceně 5 203 364,39 Kč dne 31. 7. 2006. Dobu ţivotnosti budovy firma stanovila na 30 let. Při výpočtu ročního odpisu bude tedy pouţita roční odpisová sazba 3,3 %. V roce 2006 bude odpis počítán po dobu 5 měsíců, v dalších letech po dobu 12 měsíců v kaţdém roce a v posledním roce bude odpis dopočítán do výše pořizovací ceny. Na tomto majetku bude dne 14. 10. 2010 provedeno technické zhodnocení v hodnotě 69 981 Kč, dále bude technické zhodnocení provedeno dne 6. 5. 2011 v hodnotě 52 602 Kč, dne 20. 9. 2013 v hodnotě 325 050 Kč a dne 15. 10. 2014 v hodnotě 79 296 Kč. V těchto letech bude potřeba přepočítat roční a měsíční odpisy. Roční odpis pro roky 2006–2009 =

5 203 364,39 100

* 3,3 = 171 712 Kč

Měsíční odpis pro roky 2006–2009 = 171 712/12 = 14 310 Kč Roční odpis pro rok 2010 =

5 203 364,39 + 69 981 * 3,3 = 174 021 Kč 100

Měsíční odpis pro rok 2010 = 174 021/12 = 14 502 Kč

46

Roční odpis pro rok 2011 =

5 273 345,39 + 52 602 * 3,3 = 175 757 Kč 100

Měsíční odpis pro rok 2011 = 175 757/12 = 14 647 Kč Roční odpis pro rok 2013 =

5 325 947,39 + 325 050 100

* 3,3 = 186 483 Kč

Měsíční odpis pro rok 2013 = 186 483/12 = 15 541 Kč Roční odpis pro rok 2014 =

5 650 997,39 + 79 296 * 3,3 = 189 100 Kč 100

Měsíční odpis pro rok 2014 = 189 100/12 = 15 759 Kč Tabulka č. 13: Výpočet účetních odpisů administrativní budovy

Rok

Výpočet odpisů

Zůstatková cena

2006

5 * 14 310 = 71 550,–

5 131 814,39

2007–2009

12 * 14 310 = 171 720,–

4 616 654,39

2010

10 * 14 310 + 2 * 14 502 = 172 104,–

4 514 531,39

2011

5 * 14 502 + 7 * 14 647 = 175 039,–

4 392 094,39

2012

12 * 14 647 = 175 764,–

4 216 330,39

2013

9 * 14 647 + 3 * 15 541 = 178 446,–

4 362 934,39

2014

10 * 15 541 + 2 * 15 759 = 186 928,–

4 255 302,39

2015–2036

12 * 15 759 = 189 108,–

94 926,39

2037

7 * 15 759 = 94 926,39 (pouze do výše PC)

0,-

Zdroj: Autor.

47

2.6.5 Porovnání daňových a účetních odpisů V této kapitole budu porovnávat hodnoty daňových a účetních odpisů, které jsem vypočítala jiţ v předchozích kapitolách. Abych tak mohla učinit, sestavím si pro jednotlivý majetek tabulku a graf, pomocí nichţ budu srovnávat hodnoty obou skupin odpisů v jednotlivých letech. Nakonec zhodnotím zvolený způsob odpisování dlouhodobého hmotného majetku firmy, vývoj obou skupin odpisů a také jejich vliv na základ daně. Nakládací jeřáb Palfinger s kontejnerem Tabulka č. 14: Odpisy nakládacího jeřábu Palfinger s kontejnerem (v Kč)

Rok

Daňové odpisy

Účetní odpisy

2010 2011 2012 2013

163 200

68 000

130 560

102 000

116 054 101 547

102 000 102 000

2014 2015 2016 2017 2018 2019

87 040 72 533 58 027 43 520 29 013 14 506

102 000 102 000 102 000 102 000 34 000 -

Zdroj: Autor. Graf č. 4: Odpisy nakládacího jeřábu Palfinger s kontejnerem

Hodnoty v Kč

Odpisování nakládacího jeřábu 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Roky Daňové odpisy

Účetní odpisy

Zdroj: Autor.

48

Z daňového hlediska je nakládací jeřáb zařazen do 3. odpisové skupiny s moţností zvýšení odpisu v 1. roce odepisování o 10 %. Daňové odpisy jsou vypočítány zrychleným způsobem. V 1. roce odepisování (2010) jsou oproti účetním odpisům výrazně vyšší, avšak v dalších letech postupně klesají aţ do roku 2019. Hodnoty účetních odpisů (102 000 Kč) se od roku 2011 nemění, aţ v roce 2018 jsou dopočítány do výše pořizovací ceny. V tomto roce 2018 účetní odpis činí 34 000 Kč. Z daňového hlediska je nakládací jeřáb odepsán za 10 let, zatímco z účetního hlediska za 9 let. Osobní automobil Škoda Fabia Combi Tabulka č. 15: Odpisy osobního automobilu Škoda Fabia Combi (v Kč)

Rok

Daňové odpisy

Účetní odpisy

2012

66 120

34 440

2013 2014 2015 2016

105 792 79 344 52 896 26 448

82 656 82 656 82 656 48 192

Zdroj: Autor. Graf č. 5: Odpisy osobního automobilu Škoda Fabia Combi

Odpisování osobního automobilu Hodnoty v Kč

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2012

2013

2014

2015

2016

Roky Daňové odpisy

Účetní odpisy

Zdroj: Autor.

Osobní automobil byl zařazen do 2. odpisové skupiny a je odepisován z daňového hlediska zrychleným způsobem, ovšem bez moţnosti zvýšení odpisu v 1. roce odepisování o 10 % (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů jí to neumoţňuje), i kdyţ 49

je firma 1. vlastníkem osobního automobilu. Oproti nakládacímu jeřábu Palfinger s kontejnerem je odpis osobního automobilu v prvním roce niţší neţ v roce následujícím. Důvodem je jiţ zmíněná nemoţnost zvýšení odpisu v tomto roce. Z tabulky i z grafu vyplývá, ţe délka odepisování osobního automobilu je u daňového i účetního způsobu odepisování stejná (5 let). V prvních dvou letech jsou daňové odpisy oproti účetním odpisům vyšší, rozdíl však není příliš výrazný. Od roku 2014 daňové odpisy postupně klesají aţ do roku 2016. Oproti tomu hodnoty účetních odpisů se v letech 2013–2015 pohybují ve stejné výši (82 656 Kč) a v posledním roce (2016) je jejich hodnota dopočítána do výše pořizovací ceny. Počítač Integra 7000 Tabulka č. 16: Odpisy počítače Integra 7000 (v Kč)

Rok

Daňové odpisy

Účetní odpisy

2010 2011 2012 2013 2014

31 169

4 497 17 988 17 988 17 988 13 466

27 172 13 586 -

Zdroj: Autor. Graf č. 6: Odpisy počítače Integra 7000

Odpisování počítače 35 000

Hodnoty v Kč

30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2010

2011

2012

2013

2014

Roky Daňové odpisy

Účetní odpisy

Zdroj: Autor.

50

Z daňového hlediska je počítač zařazen v 1. odpisové skupině a je odepisován zrychleným způsobem s moţností zvýšení odpisu v 1. roce odepisování o 10 %. Z důvodu uplatnění této moţnosti jsou daňové odpisy v 1. roce (2010) oproti účetním odpisům téměř aţ 7x větší. V dalších letech postupně klesají aţ do roku 2012, který je posledním rokem provedení daňových odpisů počítače. Účetní odpisy jsou v letech 2011–2013 ve stejné výši (17 988 Kč) a v posledním roce (2014) je jejich hodnota dopočítána do výše pořizovací ceny počítače. Z tabulky i z grafu dále vyplývá, ţe z hlediska daňového je doba odepisování počítače 3 roky a z hlediska účetního 5 let.

Garáţ nadzemní Tabulka č. 17: Odpisy garáţe nadzemní (v Kč)

Rok

Daňové odpisy

Účetní odpisy

2004 2005 2006 2007 2008

2 363 5 738 5 738 5 738 5 738

1 860 5 580 5 580 5 580 5 580

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

5 738 5 738 5 738 5 738 5 738 5 738 5 738 5 738 5 738

5 580 5 580 5 580 5 580 5 580 5 580 5 580 5 580 5 580

2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026

5 738 5 738 5 738 5 738 5 738 5 738 5 738 5 738 5 738

5 580 5 580 5 580 5 580 5 580 5 580 5 580 5 580 5 580

2027 2028

5 738 5 738

5 580 5 580 51

Rok

Daňové odpisy

Účetní odpisy

2029 2030 2031 2029 2032 2033 2034

5 738 5 738 5 738 5 738 5 738 5 733 -

5 580 5 580 5 580 5 580 5 580 5 580 5 080

Zdroj: Autor. Graf č. 7: Odpisy garáţe nadzemní

Hodnoty v Kč

Odpisování garáţe nadzemní 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

Roky Daňové odpisy

Účetní odpisy

Zdroj: Autor.

Firma zařadila garáţ do 5. odpisové skupiny. Odepisuje se z daňového hlediska rovnoměrným způsobem. V prvním roce odepisování (2004) jsou daňové odpisy vyšší neţ účetní odpisy, rozdíl však není příliš výrazný. Od roku 2005 se hodnota jak daňových odpisů (5 738 Kč), tak i účetních odpisů (5 580 Kč) nemění. Z daňového hlediska je garáţ odepsána v roce 2033 a z účetního hlediska v roce 2034. V obou letech je hodnota jak daňového, tak i účetního odpisu dopočítána do výše pořizovací ceny. Doba odepisování garáţe je z daňového hlediska odepsána za 30 let a z účetního hlediska za 31 let.

52

Administrativní budova Tabulka č. 18: Odpisy administrativní budovy (v Kč)

Rok

Daňové odpisy

Účetní odpisy

2006 2007 2008 2009 2010

53 075 105 108 105 108 105 108 105 467

71 550 171 720 171 720 171 720 172 104

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

106 519 106 519 113 020 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606

175 039 175 764 178 446 186 928 189 108 189 108 189 108 189 108 189 108

2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028

114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606

189 108 189 108 189 108 189 108 189 108 189 108 189 108 189 108 189 108

2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037

114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606

189 108 189 108 189 108 189 108 189 108 189 108 189 108 189 108 94 926,39

2038 2039

114 606 114 606

53

Rok

Daňové odpisy

Účetní odpisy

2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047

114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606

-

2048 2049 2050 2051 2052

114 606 114 606 114 606 114 606 114 606

-

2053 2054 2055 2056

114 606 114 606 114 606 114 606

-

2057

2 311,39

-

Zdroj: Autor. Graf č. 8: Odpisy administrativní budovy

Hodnoty v Kč

Odpisování administrativní budovy 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

Roky Daňové odpisy

Účetní odpisy

Zdroj: Autor.

54

Administrativní budova je zařazena v 6. odpisové skupině. Daňové odpisy jsou vypočítány rovnoměrným způsobem bez zvýhodnění odpisu v 1. roce odepisování. V roce 2006 jsou daňové odpisy oproti účetním odpisům niţší, nicméně rozdíl není aţ tak výrazný. V dalších letech tyto odpisy narůstají a od roku 2014 se jejich hodnota nemění, je ustálena na částce 114 606 Kč. Aţ v posledním roce (2057) je jejich hodnota dopočítána do výše pořizovací ceny. Hodnoty účetních odpisů od roku 2007 pozvolna narůstají. Od roku 2015 se jejich hodnota pohybuje ve stejné výši (189 108 Kč) a v posledním roce odepisování (2037) je účetní odpis dopočítán do výše pořizovací ceny. V letech 2010, 2011, 2013 a 2014 bylo provedeno technické zhodnocení, kterým se prodlouţila doba odepisování budovy a také se při výpočtu daňových odpisů od roku 2010 změnila odpisová sazba z 2,02 % na 2 %. Při výpočtu účetních odpisů byly v těchto letech přepočítány roční a měsíční odpisy se zvýšenou vstupní cenou. Z tabulky i z grafu je vidět, ţe doba odepisování administrativní budovy z hlediska daňového je 52 let a z hlediska účetního je 32 let.

2.6.6 Vyhodnocení odepisování Pro vyhodnocení odepisování jsem si sestavila graf s průběhem daňových a účetních odpisů v letech 2004–2057 pouze u vybraného dlouhodobého hmotného majetku. Je zde nutno si tedy uvědomit, ţe v případě výpočtu a porovnání odpisů veškerého majetku by se křivky vyvíjely jiným směrem. Graf č. 9: Vývoj daňových a účetních odpisů v letech 2004–2057

Vývoj odpisů Hodnoty v Kč

500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

Roky Daňové odpisy

Účetní odpisy

Zdroj: Autor.

55

Z grafu jsou viditelné rozdíly mezi daňovými a účetními odpisy. V prvních deseti letech jsou rozdíly niţší a v dalších letech se zvětšují výrazněji. Důvodem je zejména to, ţe účetní odpisy vyjadřují skutečnou dobu ţivotnosti, zatímco daňové odpisy se řídí zákonem a slouţí pro výpočet daně z příjmů. Dále je moţné z grafu vidět, ţe přibliţně od roku 2020 mají účetní i daňové odpisy lineární průběh. Za touto skutečností stojí odpisy administrativní budovy, která je účetně odepsána o 20 let dříve neţ z hlediska daňového. Příčinou je vyšší roční odpisová sazba u účetních odpisů oproti daňovým, a proto si účetní jednotka můţe do nákladů započítat vyšší hodnotu a tím je budova odepsána rychleji. Firma má vhodně nastaveno jak rovnoměrné odepisování, tak i zrychlené odepisování. Zrychlený způsob odepisování, který vyuţívá u strojů a zařízení jí umoţňuje v prvních letech odepsat vyšší částky a tím můţe rychleji investovat do nové techniky díky takto uvolněným finančním prostředkům. K výhodě rovnoměrných odpisů patří jednoduchý postup při jejich výpočtu, zatímco při výpočtu zrychlených odpisů se postupuje poněkud sloţitějším způsobem. U účetních odpisů je vidět, ţe vyjadřují reálnou ţivotnost a odhad doby pouţívání dlouhodobého hmotného majetku kopíruje skutečnou dobu jeho pouţívání. Přehled hodnot daňových a účetních odpisů vypočítaných v předchozích kapitolách u konkrétních druhů majetku v jednotlivých letech uvádí následující tabulka. Tabulka č. 19: Souhrn daňových a účetních odpisů majetku (v Kč)

Rok

Daňové odpisy

Účetní odpisy

Rozdíl

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2 363 5 738 58 813 110 846 110 846 110 846 274 405 269 989 308 017 326 097 286 728 245 773

1 860 5 580 77 130 177 300 177 300 177 300 250 181 282 619 335 772 386 670 390 630 379 344

503 158 18 317 66 454 66 454 66 454 24 224 12 630 27 755 60 573 103 902 133 571 56

Rok

Daňové odpisy

Účetní odpisy

Rozdíl

2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050 2051 2052

204 819 163 864 149 357 134 850 120 344 120 344 120 344 120 344 120 344 120 344 120 344 120 344 120 344 120 344 120 344 120 344 120 344 120 339 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606 114 606

344 880 296 688 228 688 194 688 194 688 194 688 194 688 194 688 194 688 194 688 194 688 194 688 194 688 194 688 194 688 194 688 194 688 194 688 194 188 189 108 189 108 94 926,39 -

140 061 132 824 79 331 59 838 74 344 74 344 74 344 74 344 74 344 74 344 74 344 74 344 74 344 74 344 74 344 74 344 74 344 74 349 79 582 74 502 74 502 19 679,61 -

57

Rok

Daňové odpisy

Účetní odpisy

Rozdíl

2053 2054 2055 2056 2057

114 606 114 606 114 606 114 606 2 311,39

-

-

Zdroj: Autor.

Z tabulky č. 19 je vidět, ţe se daňové a účetní odpisy od sebe liší. Tato skutečnost je zaznamenána ve sloupci Rozdíl. Účetní jednotka proto musí o tento rozdíl na konci účetního období upravit základ daně. Např. v roce 2009 účetní odpisy převyšují daňové odpisy, a proto musí účetní jednotka základ daně o tento rozdíl (66 454 Kč) navýšit. Naopak, v roce 2010 daňové odpisy převyšují účetní odpisy, a proto musí účetní jednotka o tento rozdíl (24 224 Kč) základ daně sníţit.

2.7 Vyřazení dlouhodobého majetku K vyřazení dlouhodobého majetku z evidence firmy dochází především v případě jeho prodeje, likvidace, darování a také v důsledku mank a škod, a to na základě protokolu o vyřazení. Nejprve se provede proúčtování případné zůstatkové ceny na příslušný účet nákladů a dále se zaúčtuje sníţení příslušného účtu dlouhodobého majetku a souvztaţně oprávek. Návrh na vyřazení majetku podávají vedoucí jednotlivých divizí z důvodu např. poškození nebo nefunkčnosti daného majetku. K tomuto návrhu se dále vyjadřuje komise, která svůj souhlas s vyřazením navrhovaného majetku stvrdí svým podpisem v protokolu o vyřazení. Do protokolu se dále uvádí způsob likvidace daného majetku, který schvaluje ředitel svým podpisem a také datum provedení likvidace, jména a podpisy osob, které byly likvidaci přítomni. Posledním údajem na protokolu o vyřazení je datum vyřazení majetku z evidence a podpis pracovníka zodpovídajícího za evidenci dlouhodobého majetku.85

85

Interní informace firmy.

58

2.8 Návrh na optimalizaci hospodaření s dlouhodobým majetkem Oblastí spojených s dlouhodobým majetkem, ve kterých by se mohl uplatnit návrh na optimalizaci s jeho hospodařením, je mnoho. Já se však v této kapitole zaměřím pouze na jednu konkrétní oblast. Aby firma mohla plnit své poslání týkající se poskytování veřejně prospěšných sluţeb, potřebuje poměrně velké mnoţství dlouhodobého majetku, se kterým jsou také spojeny značné opravy. V této kapitole se proto nejdříve zaměřím na analýzu současného stavu v oblasti průběhu oprav dlouhodobého majetku firmy a následně navrhnu moţnost motivace pracovníků, která by mohla z jejich strany vést k větší péči o majetek a tím ke sníţení mnoţství oprav a s nimi spojených nákladů na tyto opravy. Informace jsem čerpala z konzultací s pracovníky ve firmě.

2.8.1 Analýza současného stavu Opravy dlouhodobého majetku jsou zajišťovány autodílnou firmy, která se specializuje na opravy vozidel a techniky nejenom jednotlivých divizí firmy, ale ojediněle také provádí opravy externímu zákazníkovi. Autodílna se 3 automechaniky zabezpečuje plánované, preventivní opravy dle týdenního přehledu prací, které jsou sestavovány na základě plánu oprav techniky. Na určená vozidla je přitom vystavena „Ţádanka na převzetí vozidla do opravy“. Plán oprav techniky vypracovává na příslušný rok vedoucí divize III ve spolupráci s ostatními vedoucími divizí na základě jejich poţadavků o celkovém stavu techniky, přípravou na STK a v souladu s investičními záměry organizace. U kaţdého vozidla je v autodílně 1x za 3 měsíce provedena preventivní prohlídka a 1x za rok je u určených vozidel prováděna prohlídka a příprava na STK. V období mezi jednotlivými preventivními prohlídkami o majetek pečují pracovníci vyuţívající daná vozidla. Dále autodílna zabezpečuje i běţné opravy (operativní) vzniklé za provozu vozidla.

59

Při převzetí vozidla na preventivní prohlídku se provádí tato kontrola: a) vizuální kontrola stavu vozidla (čistota, vzhled) b) kontrola úniku provozních kapalin (olej, voda, palivo, vzduch, brzdová kapalina) c) kontrola základního vybavení vozidla d) kontrola vůlí (řízení, brzdy parkovací-provozní, svislé kulové čepy, spojka, kontrola vůle) e) kontrola osvětlení vozidla (výměna vadných ţárovek, pojistek) f) doplnění provozních náplní (převodovka, diferenciál, reduktory, hydraulický olej, posilovač řízení) g) kontrola a domazání vozidla stroje h) kontrola dotaţení kolových matic. Při běţných opravách vzniklých za provozu provádí pověřený automechanik vizuální obhlídku vozidla (první tři body výše) a dále upozorní na další moţné závady, které jsou podstatné z hlediska bezpečnosti provozu. Následující tabulka je ukázkou vybraných druhů oprav u dopravních prostředků. Tabulka č. 20: Přehled druhů oprav u jednotlivých vozidel

Výměna baterie

Jednoúčelová vozidla x x x

Speciální vozidla x -

Vozidla s moţností výměny nástavby x x

Oprava spojky

x

-

x

Výměna koncového světla Demontáţ nástavby, montáţ korby Výměna zámků dveří

-

x

-

-

-

x

x

-

-

Výměna brzdového válce

-

-

x

Oprava rozvaděče Oprava savce

-

x x

x -

Druhy oprav Oprava karoserie Výměna oleje v motoru

Zdroj: Interní informace firmy (vlastní úprava).

60

Jednoúčelová vozidla např. tvoří osobní a dodávková vozidla. Do speciálních vozidel se řadí pohřební vozidla, dále sacokanalizační, zametací, nosič kontejnerů nebo montáţní plošina. Vozidla s moţností výměny nástavby se skládají z podvozku a různých nástaveb, např. sklápěcí korba, sypač a další. Vozidlo, u kterého musela být daná oprava provedena je v určitém řádku označeno kříţkem. Jelikoţ se v tabulce nevyskytují všechny druhy oprav, nelze z ní přesně vyčíst, které druhy vozidel jsou opravovány nejčastěji. Z mé analýzy však vyplývá, ţe nejčastěji jsou opravována speciální vozidla a vozidla s moţností výměny nástavby. Na dalším místě pak speciální vozidla.

Firma si dále vede evidenci pomocí softwaru o počtu, druhu a době trvání jednotlivých oprav kaţdého vozidla. Za tuto evidenci zodpovídá jeden z automechaniků autodílny. Opravy, které nelze v autodílně provést z důvodu jejich náročnosti, jsou předávány externím firmám. Kromě těchto oprav dané firmy zajišťují i záruční opravy. Malé a mimořádné opravy přibliţně do 400 000 Kč jsou financovány pomocí finančních prostředků z běţného provozu firmy a na větší (plánované) opravy od 400 000 Kč jsou vytvářeny rezervy. Rozsah nákladů na opravy dopravních prostředků v letech 2011–2014 ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 21: Náklady na opravy (v tis. Kč)

Rok

Náklady na opravy interní

externí

2011

1 538

3 065

2012

1 538

3 128

2013

1 669

2 506

2014

1 070

1 968

Zdroj: Interní informace firmy (vlastní úprava).

Z tabulky č. 19 je patrné, ţe i přes mírný nárůst interních nákladů v roce 2013 se za poslední čtyři roky tyto náklady výrazně sníţily (téměř o 500 000 Kč). U externích nákladů došlo k jejich mírnému zvýšení v roce 2012, nicméně se i tyto náklady za poslední čtyři roky výrazně sníţily (přes 1 000 000 Kč).

61

2.8.2 Návrh na motivaci pracovníků k větší péči o majetek Dopravní prostředky vyuţívá přibliţně 35 pracovníků, kteří by měli dbát o pravidelnou údrţbu těchto vozidel i sami a nespoléhat jenom na preventivní prohlídky nebo čekat na to, aţ ve vozidle přestane některá jeho část fungovat a provedení opravy se stane nevyhnutelným. Zvláště pak je třeba pečovat např. o sezónní vozidla, která se vyuţívají jenom v určitých obdobích roku (např. sypače vozovek v zimě). U těchto vozidel je nutné nejenom pravidelné čištění, ale také promazávání těch částí, které by nevyuţíváním vozidla po určitý čas nemusely později dobře fungovat a bylo by nutné provést jejich opravu. Na začátek proto navrhuji informační schůzku, na které budou pracovníci informováni o výši nákladů na opravy a způsobu odměňování za náleţitou péči o svěřené vozidlo. Odměna se bude odvíjet od celkového stavu vozidla, porovnání počtu a druhu oprav s předchozím obdobím. Dále navrhuji, aby automechanik odpovědný za evidenci oprav v době provedení čtvrtletní preventivní prohlídky vozidel zároveň posuzoval jak stav vozidel, tak i nárok pracovníků na odměnu. Při posuzování nároku pracovníků na odměnu je nutné brát v úvahu také stáří vozidla, jeho opotřebení nebo počet najetých kilometrů. Při určování počtu oprav je třeba zváţit druh dané opravy (s vynecháním oprav týkajících se např. výměny ţárovky a dalších podobných oprav, neboť jim se mnohdy nedá starostlivější péčí o vozidlo předejít). Po konzultaci s pracovníkem firmy navrhuji výši odměny maximálně do 2 000 Kč. Její výplata by mohla být prováděna čtvrtletně. Podle toho, jak velký počet oprav se podařil sníţit ve srovnání s předchozím čtvrtletím, se bude odvíjet i výše odměny. V tomto případě se také můţe vyskytnout i situace, ţe ke sníţení počtu oprav nedojde, např. i z důvodu nevyhnutelnosti dané opravy nebo z důvodu plánované opravy, a jejich počet se naopak ještě zvýší. Pokud ale automechanik usoudí, ţe se pracovník o majetek staral vzorně, určitá část odměny být vyplacena můţe (1 000 Kč – 1 500 Kč). Je však ale i moţné, ţe kaţdé čtvrtletí odměna v plné výši všem pracovníkům vyplácena nebude.

62

Se sníţením počtu oprav je také neodmyslitelně spjato i sníţení nákladů na opravy, čímţ by došlo k úspoře finančních prostředků. Odměny by mohly být vypláceny z běţných prostředků firmy, tedy z jejích mzdových nákladů. Příklad Tento návrh se pokusím interpretovat na mnou sestaveném příkladu. Při výpočtech budu uvaţovat o odměnách ve výši 1 500 Kč a 2 000 Kč. Procentní sazby k výpočtům u jednotlivých poloţek jsem čerpala z internetových stránek.86 Celkové náklady na opravy za čtvrtletí (tedy za období říjen–prosinec) roku 2014 činily 896 200 Kč. Pokud by se tyto náklady podařilo sníţit za první čtvrtletí roku 2015 o tři procenta, firma by ušetřila 26 886 Kč. Na základě dobré péče o svěřená vozidla by na výplatu odměny dosáhlo např. 14 pracovníků (5 z nich na výplatu odměny ve výši 1 500 Kč a 9 z nich na výplatu odměny ve výši 2 000 Kč). Vliv odměny na mzdu se pokusím ukázat na výpočtu čisté mzdy nejprve u pracovníka bez odměny a potom u pracovníka s odměnou 1 500 Kč a u pracovníka s odměnou 2 000 Kč. Průměrná hrubá mzda pracovníků činí 18 000 Kč a u slev na dani je počítáno pouze se slevou na dani za poplatníka. Aby tato sleva na dani mohla být uplatněna, poplatník musí podle § 38k odst. 4 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů podepsat u plátce na příslušné zdaňovací období Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních poţitků. V tomto příkladu bude proto uvaţováno, ţe poplatník toto Prohlášení podepsal.

86

DLOUHÁ, Petra. Kalkulačka čisté mzdy: Kolik dostanete a kolik vám vezmou. Peníze.cz [online]. 19.1.2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.penize.cz/mzda-a-plat/294732-kalkulacka-cistemzdy-2015-kolik-dostanete-a-kolik-vam-vezmou#mzda2015

63

Tabulka č. 22: Výpočet čisté mzdy pracovníka s hrubou mzdou 18 000 Kč

Výpočet

Částka (Kč)

-

18 000

Pojistné zaměstnavatel

4 500 + 1 620

6 120

- z toho sociální pojištění (25 %)

0,25 * 18 000

4 500

- z toho zdravotní pojištění (9 %)

0,09 * 18 000

1 620

Základ daně (superhrubá mzda)

18 000 + 4 500 + 1 620

24 120

-

24 200

1 170 + 810

1 980

- z toho sociální pojištění (6,5 %)

0,065 * 18 000

1 170

- z toho zdravotní pojištění (4,5 %)

0,045 * 18 000

810

Záloha na daň (15 %)

0,15 * 24 200

3 630

-

2 070

Daň po slevě

3 630 - 2 070

1 560

Čistá mzda

18 000 - 1 170 - 810 - 1 560

14 460

Poloţka Hrubá mzda

Zaokrouhlený základ daně (na 100 nahoru) Pojistné zaměstnanec

Slevy na dani (na poplatníka)87

Zdroj: Autor. Tabulka č. 23: Výpočet čisté mzdy pracovníka s hrubou mzdou 19 500 Kč

Výpočet

Částka (Kč)

18 000 + 1 500 (odměna)

19 500

Pojistné zaměstnavatel

4 875 + 1 755

6 630

- z toho sociální pojištění (25 %)

0,25 * 19 500

4 875

- z toho zdravotní pojištění (9 %)

0,09 * 19 500

1 755

Základ daně (superhrubá mzda)

19 500 + 4 875 + 1 755

26 130

-

26 200

Poloţka Hrubá mzda

Zaokrouhlený základ daně (na 100 nahoru)

87

Tuto slevu lze uplatnit dle § 35ba odst. 1 písm. a) Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

64

Výpočet

Částka (Kč)

1 268 + 878

2 145

- z toho sociální pojištění (6,5 %)

0,065 * 19 500

1 268

- z toho zdravotní pojištění (4,5 %)

0,045 * 19 500

878

Záloha na daň (15 %)

0,15 * 26 200

3 930

-

2 070

Daň po slevě

3 930 – 2 070

1 860

Čistá mzda

19 500 - 1 268 - 878 - 1 860

15 494

Poloţka Pojistné zaměstnanec

Slevy na dani (na poplatníka)88

Zdroj: Autor. Tabulka č. 24: Výpočet čisté mzdy pracovníka s hrubou mzdou 20 000 Kč

Výpočet

Částka (Kč)

18 000 + 2 000 (odměna)

20 000

Pojistné zaměstnavatel

5 000 + 1 800

6 800

- z toho sociální pojištění (25 %)

0,25 * 20 000

5 000

- z toho zdravotní pojištění (9 %)

0,09 * 20 000

1 800

Základ daně (superhrubá mzda)

20 000 + 5 000 + 1 800

26 800

-

26 800

1 300 + 900

2 200

- z toho sociální pojištění (6,5 %)

0,065 * 20 000

1 300

- z toho zdravotní pojištění (4,5 %)

0,045 * 20 000

900

Záloha na daň (15 %)

0,15 * 26 800

4 020

-

2 070

Daň po slevě

4 020 - 2 070

1 950

Čistá mzda

20 000 – 1 300 – 900 – 1 950

15 850

Poloţka Hrubá mzda

Zaokrouhlený základ daně (na 100 nahoru) Pojistné zaměstnanec

Slevy na dani (na poplatníka)89

Zdroj: Autor. 88 89

Tuto slevu lze uplatnit dle § 35ba odst. 1 písm. a) Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 88

65

Shrnutí Abych mohla porovnat hodnoty mezd, sestavila jsem si pro ně následující tabulku: Tabulka č. 25: Přehled mezd

Název

Částka (Kč) Hrubá mzda

Čistá mzda

Bez odměny

18 000

14 460

Odměna 1 500 Kč

19 500

15 494

Odměna 2 000 Kč

20 000

15 850

Zdroj: Autor.

Čistá mzda pracovníka s odměnou 1 500 Kč je 15 494 Kč. Tato mzda se oproti čisté mzdě pracovníka bez odměny zvýšila o 1 034 Kč, tj. přibliţně o 7 %. Naopak, čistá mzda pracovníka s odměnou 2 000 Kč je 15 850 Kč, která se oproti čisté mzdě pracovníka bez odměny zvýšila o 1 390 Kč, tj. přibliţně o 10 %. Výsledné zvýšení čisté mzdy závisí na výši hrubé mzdy jednotlivých pracovníků. Z výpočtů je vidět, ţe částka, o kterou se navýší čistá mzda díky odměně není nijak závratná. Nicméně si i tak myslím, ţe by pracovníky mohlo i toto nepatrné přilepšení motivovat k větší péči o majetek. Podle finančních moţností a vývoji nákladů na opravy by firma mohla do budoucna uvaţovat o zvýšení hodnoty odměny. Tímto jsem tedy chtěla říci, ţe kdyby firma motivovala své zaměstnance finanční odměnou, sníţil by se počet oprav vozidel a tím by v konečném důsledku klesly i náklady na opravy vůbec.

66

Závěr Mým úkolem v bakalářské práci byla podrobná analýza dlouhodobého majetku firmy Sluţby města Jihlavy s.r.o. se zaměřením na způsoby pořízení majetku, jeho oceňování, evidenci, odepisování a vyřazení a dále také návrh na optimalizaci hospodaření s dlouhodobým majetkem. V první části teoretické jsem dlouhodobý majetek popsala s vyuţitím odborné literatury. Snaţila jsem se o jeho charakterizování, rozdělení do skupin, popis způsobů pořízení, oceňování atd. aţ po jeho vyřazení. V praktické části jsem nejdříve představila firmu Sluţby města Jihlavy s.r.o. Pro analýzu dlouhodobého majetku v této firmě jsem vyuţila veškeré informace a podklady, které mi firma poskytla. Dále jsem se zabývala způsobům pořízení majetku, jeho oceňování, evidenci, odepisování a vyřazení. V kapitole odepisování jsem nejdříve vymezila zásady pro daňové a účetní odpisy, kterými se firma řídí a následně jsem tyto odpisy u vybraného majetku vypočítala a provedla porovnání obou skupin odpisů. Zjistila jsem, ţe u strojů a zařízení má firma vhodně nastavený způsob odepisování. Z hlediska daňového je odepisuje zrychleným způsobem, coţ jí umoţňuje v prvních letech odepsat vyšší částky, a tak můţe takto uvolněné finanční prostředky investovat do nové techniky. U účetních odpisů stanovených dle doby ţivotnosti je vidět, ţe vyjadřují skutečnou ţivotnost. Jelikoţ má firma odlišně stanoveny daňové a účetní odpisy, v jejich hodnotách nastávají rozdíly, o které musí účetní jednotka buď sníţit nebo zvýšit základ daně podle toho, zda účetní odpisy převyšují daňové nebo naopak. V poslední části mé práce jsem se zabývala návrhem na optimalizaci hospodaření s dlouhodobým majetkem firmy. Nejdříve jsem provedla analýzu současného stavu v oblasti oprav majetku a na základě zjištěných vysokých nákladů na opravy jsem navrhla motivaci pracovníků k větší péči o majetek. Tento návrh se týká způsobu odměňování pracovníků (čtvrtletní odměna aţ do výše 2 000 Kč), který by vedl ke sníţení počtu oprav a tím ke sníţení nákladů na tyto opravy. Na závěr jsem uvedla příklad, na základě kterého lze říci, ţe výsledné zvýšení čisté mzdy v případě odměny 1 500 Kč a 2 000 Kč není nijak vysoké. Pokud by pracovník s hrubou mzdou 18 000 Kč

67

dostal odměnu 1 500 Kč, čistá mzda se zvýší o 7 % a v případě odměny 2 000 Kč se čistá mzda zvýší o 10 %. Tato práce měla být analýzou dlouhodobého majetku v dané firmě a ukázat, jak způsob pořízení majetku, jeho oceňování atd. aţ po jeho vyřazení v dané firmě funguje a také měla ukázat způsob, jakým lze pracovníky motivovat k větší péči o dlouhodobý majetek. Dle mého názoru jsem tedy stanovený cíl splnila, i kdyţ se toto téma můţe dále rozšiřovat.

68

Seznam pouţité literatury a pramenů CARDOVÁ, Zdenka. Majetek v daňové evidenci. Praha: ASPI, 2009, 136 s. ISBN 978-80-7357-431-4. DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. 11. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014, 136 s. ISBN 978-80-247-5117-7. MARTINOVIČOVÁ, Dana, Miloš KONEČNÝ a Jan VAVŘINA. Úvod do podnikové ekonomiky. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014, 208 s. ISBN 978-80-247-5316-4. PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2014. 15. vyd., aktualizované. Olomouc: ANAG, 2014, 327 s. ISBN 978-80-7263-866-6. ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, 264 s. ISBN 978-80-247-4702-6. ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010: 2. díl pro střední školy a pro veřejnost. 11. vyd., upravené. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2010, 214 s. ISBN 978-80-87237-24-3. ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009, 303 s. ISBN 978-80-903433-8-2. VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy 2012. 7. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2012, 144 s. ISBN 978-80-247-4114-7. DLOUHÁ, Petra. Kalkulačka čisté mzdy: Kolik dostanete a kolik vám vezmou. Peníze.cz [online]. 19.1.2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.penize.cz/mzda-a-plat/294732-kalkulacka-ciste-mzdy-2015-kolikdostanete-a-kolik-vam-vezmou#mzda2015 Parkoviště, trţnice, jarmarky (Divize III.). Smj.cz [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2015-0409]. Dostupné z: http://smj.cz/parkoviste-trznice-jarmarky-divize-iii/os-1006

69

Pohřební sluţba, krematorium (Divize IV.). Smj.cz [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2015-0409]. Dostupné z: http://smj.cz/pohrebni-sluzba-krematorium-divize-iv/os-1007 Profil firmy. Smj.cz [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://smj.cz/profil-firmy/d-1219 Skládka Henčov. Smj.cz [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://smj.cz/skladka-hencov/os-1016 Veřejný rejstřík a Sbírka listin: Úplný výpis z obchodního rejstříku. Justice.cz [online]. © 2012-2014 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrikfirma.vysledky?subjektId=706564&typ=UPLNY Výroční zpráva 2002 [online]. Jihlava: Sluţby města Jihlavy, 9. 7. 2003 [cit. 2015-0409]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/content/download?id=5aaed351398543d284dff8ccbcff0063 Výroční zpráva 2010 [online]. Jihlava: Sluţby města Jihlavy, 2. 6. 2011 [cit. 2015-0409]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/content/download?id=72240504d9b348a6be9ad1b6706f1aa3 Výroční zpráva 2013 [online]. Jihlava: Sluţby města Jihlavy, 20. 6. 2014 [cit. 2015-0409]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/content/download?id=c66fc241b6174b6bbb6e2aacf4cd47a3 Vyhláška č. 500/2002 Sb. - Část IV. - Účetní metody. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto-v2002-500/cast4.aspx Zákon o daních z příjmů - Část III. - Společná ustanovení. Zákon o daních z příjmů [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast3.aspx Zákon o daních z příjmů - Část IV. - Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů. Zákon o daních z příjmů [online]. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast4.aspx 70

Zákon o účetnictví - Část IV. - Způsoby oceňování. Zákon o účetnictví [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast4.aspx Zákon o veřejných zakázkách - Část II. - Hlava II. - Zahájení a průběh zadávacího řízení. Zákon o veřejných zakázkách [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/verejne-zakazky/cast2h2.aspx Interní informace firmy. Konzultace s pracovníky ve firmě.

71

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Roční odpisové sazby pro rovnoměrné odpisování (v %) ........................ 22 Tabulka č. 2: Koeficienty pro zrychlené odepisování .................................................... 24 Tabulka č. 3: Odpisový plán pro dlouhodobý hmotný majetek ...................................... 39 Tabulka č. 4: Výpočet daňových odpisů nakládacího jeřábu Palfinger s kontejnerem .. 40 Tabulka č. 5: Výpočet daňových odpisů osobního automobilu Škoda Fabia Combi ..... 41 Tabulka č. 6: Výpočet daňových odpisů počítače Integra 7000 ..................................... 41 Tabulka č. 7: Výpočet daňových odpisů garáţe nadzemní ............................................. 42 Tabulka č. 8: Výpočet daňových odpisů administrativní budovy .................................. 43 Tabulka č. 9: Výpočet účetních odpisů nakládacího jeřábu Palfinger s kontejnerem .... 44 Tabulka č. 10: Výpočet účetních odpisů osobního automobilu Škoda Fabia Combi ..... 45 Tabulka č. 11: Výpočet účetních odpisů počítače Integra 7000 ..................................... 45 Tabulka č. 12: Výpočet účetních odpisů garáţe nadzemní ............................................. 46 Tabulka č. 13: Výpočet účetních odpisů administrativní budovy .................................. 47 Tabulka č. 14: Odpisy nakládacího jeřábu Palfinger s kontejnerem (v Kč) ................... 48 Tabulka č. 15: Odpisy osobního automobilu Škoda Fabia Combi (v Kč) ...................... 49 Tabulka č. 16: Odpisy počítače Integra 7000 (v Kč) ...................................................... 50 Tabulka č. 17: Odpisy garáţe nadzemní (v Kč).............................................................. 51 Tabulka č. 18: Odpisy administrativní budovy (v Kč) ................................................... 53 Tabulka č. 19: Souhrn daňových a účetních odpisů majetku (v Kč) .............................. 56 Tabulka č. 20: Přehled druhů oprav u jednotlivých vozidel ........................................... 60 Tabulka č. 21: Náklady na opravy (v tis. Kč) ................................................................. 61 Tabulka č. 22: Výpočet čisté mzdy pracovníka s hrubou mzdou 18 000 Kč ................. 64 Tabulka č. 23: Výpočet čisté mzdy pracovníka s hrubou mzdou 19 500 Kč ................. 64 Tabulka č. 24: Výpočet čisté mzdy pracovníka s hrubou mzdou 20 000 Kč ................. 65 Tabulka č. 25: Přehled mezd........................................................................................... 66

72

Seznam grafů Graf č. 1: Přehled dlouhodobého majetku v jednotlivých divizích (v ks) ...................... 32 Graf č. 2: Hodnota dlouhodobého majetku v jednotlivých divizích ............................... 33 Graf č. 3: Rozbor dlouhodobého majetku firmy ............................................................. 36 Graf č. 4: Odpisy nakládacího jeřábu Palfinger s kontejnerem ...................................... 48 Graf č. 5: Odpisy osobního automobilu Škoda Fabia Combi ......................................... 49 Graf č. 6: Odpisy počítače Integra 7000 ......................................................................... 50 Graf č. 7: Odpisy garáţe nadzemní ................................................................................. 52 Graf č. 8: Odpisy administrativní budovy ...................................................................... 54 Graf č. 9: Vývoj daňových a účetních odpisů v letech 2004–2057 ................................ 55

73