VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Rozpočet města Jihlavy bakalářská práce
Autor: Marie Landová Vedoucí práce: Ing. Ivana Důrasová Jihlava 2015
2
Anotace Tato bakalářské práce se zabývá rozpočtem města Jihlavy a je zaměřená na místní poplatky. Teoretická část vysvětluje některé základní pojmy např. obec, rozpočet a místní poplatky. Praktická část je zaměřena na vývoj pohledávek u jednotlivých místních poplatků. Závěr práce patří návrhům na snížení dluhu.
Klíčová slova Obec, rozpočet, místní poplatky, dluh, vymáhání pohledávek
Annotation This bachelor thesis deals with the budget of the town Jihlava and is focused on local charges. The theoretical part explains some basic terms e.g. municipality, budget and local fees. The practical part is focused on the development of debts by individual local charges. The conclusion contains proposals on how to reduce the debt.
Keywords Municipality, budget, local charge, debt, debts collection
3
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ivaně Důrasové za její odborné rady a věnovaný čas. Chtěla bych také poděkovat své rodině a přátelům za pomoc a podporu, kterou mi věnovali po celou dobu studia.
4
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 29. 6. 2015 ...................................................... Podpis
5
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 8 Teoretická část ................................................................................................................ 10 1 Obec ............................................................................................................................. 10 1.1 Orgány obce .......................................................................................................... 11 1.2 Hospodaření obce ................................................................................................. 12 2 Rozpočet obce .............................................................................................................. 12 2.1 Příjmy rozpočtu obce ............................................................................................ 15 2.1.1. Běžné příjmy ................................................................................................. 15 2.1.2 Kapitálové příjmy .......................................................................................... 15 2.2 Výdaje rozpočtu obce ........................................................................................... 16 2.2.1 Běžné výdaje .................................................................................................. 16 2.2.2 Kapitálové výdaje .......................................................................................... 16 3 Místní poplatky ............................................................................................................ 17 3.1 Poplatek ze psů ..................................................................................................... 17 3.2 Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt .......................................................... 18 3.3 Poplatek za užívání veřejného prostranství .......................................................... 18 3.4 Poplatek ze vstupného .......................................................................................... 18 3.5 Poplatek z ubytovací kapacity .............................................................................. 18 3.6 Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem ........................................ 19 3.7 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů .......................................................................... 19 3.8 Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace .......................................................................................... 19 3.9 Společná ustanovení ............................................................................................. 20 Praktická část .................................................................................................................. 21 6
1 Statutární město Jihlava ............................................................................................... 21 2 Rozpočet města ............................................................................................................ 22 2.1 Daňové příjmy ...................................................................................................... 22 2.2 Nedaňové příjmy................................................................................................... 22 2.3 Kapitálové příjmy ................................................................................................. 23 2.4 Přijaté transfery ..................................................................................................... 23 2.5 Běžné výdaje ......................................................................................................... 23 2.6 Kapitálové výdaje ................................................................................................. 24 2.7 Hospodaření za rok 2014 ...................................................................................... 24 3 Místní poplatky ............................................................................................................ 24 3.1 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů .......................................................................... 25 3.2 Poplatek ze psů ..................................................................................................... 27 3.3 Poplatek za užívání veřejného prostranství .......................................................... 30 3.4 Poplatek z ubytovací kapacity .............................................................................. 32 3.5 Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj (VHP) ........................................ 34 4 Pohledávky za neuhrazené místní poplatky ................................................................. 35 4.1 Vymáhání pohledávek .......................................................................................... 38 4.1.1. Postup při vymáhání místních poplatků........................................................ 38 5 Návrhy na snížení dluhu .............................................................................................. 40 Závěr ............................................................................................................................... 42 Literatura ......................................................................................................................... 44 Internetové zdroje ........................................................................................................... 44 Seznam tabulek ............................................................................................................... 46 Seznam grafů .................................................................................................................. 46 Seznam příloh ................................................................................................................. 46 7
ÚVOD Jako téma bakalářské práce jsem si vybrala rozpočet města Jihlavy, jedním z důvodů proč jsem si zvolila toto téma, bylo absolvování semestrální praxe na magistrátu města. Jihlava je krajským městem a má velmi rozsáhlý rozpočet, proto jsem se zaměřila na problematiku místních poplatků. Výnosy místního poplatku tvoří příjmy obce, k jejichž vybírání má obec specifickou pravomoc. Mezi nejčastěji vybírané poplatky patří poplatek ze psů, za provozování systému komunálního odpadu a za užívání veřejného prostranství. Další druhy místních poplatků jsou závislé na konkrétních předpokladech obce jako např. poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt. Obce místní poplatky definují obecně závaznou vyhláškou. Poslední dobou se objevuje trend, že některé menší obce ruší místní poplatky. Z důvodů administrativní náročnosti nebo naopak proto, že mají dostatečné příjmy z jiné činnosti. Vnímají to i jako dobrou příležitost pro přilákání nových obyvatel, kterých na venkově ubývá. Cílem práce je sledovat vliv místních poplatků na rozpočet města. Porovnat vývoj dluhu z neuhrazených poplatků v jednotlivých letech a doporučit opatření pro snížení tohoto dluhu. Zvyšování dluhu představuje pro město vyšší administrativní zátěž, zvláště pokud jde o vymáhání. Obce zasílají dlužníkům písemné upomínky, dále se přistupuje k exekucím nejčastěji v podobě srážek ze mzdy. V teoretické části bych chtěla čtenářům přiblížit pojmy jako je obec a její orgány. Objasnit povinnosti a kompetence zastupitelstva, rady apod. Zaměřím se především na specifika statutárních měst, kterým Jihlava je. Dále popíši strukturu rozpočtu obce, z čeho se skládají příjmy a výdaje, kam náleží místní poplatky. Blíže pak představím jednotlivé místní poplatky, které může město podle zákona vybírat. V této části jsem především vycházela z odborné literatury a zákonů. V praktické části krátce představím Statutární město Jihlava. Rozeberu rozpočet města, v jaké výši se pohybovaly příjmy a výdaje v roce 2014. Nejvíce se zaměřím na místní 8
poplatky, které město vybírá, rozeberu vývoj příjmů u jednotlivých poplatků za posledních 5 let. V jednotlivých letech také porovnám pohledávky z neuhrazených poplatků. Této problematiky se týká i jak město postupuje při vymáhání pohledávek. Na závěr práce se pokusím podat návrhy na snížení dluhu. Tato část vychází z obecně závazných vyhlášek města, z interních směrnic a hlavně z rozpočtů.
9
Teoretická část 1 Obec Obec je základním článkem územní samosprávy. Tvoří ji obyvatelstvo, které společně užívá určité území a které má právo na samosprávu, což zaručuje článek 8 Ústavy České republiky. Je to veřejnoprávní korporace, zabezpečují veřejné služby, může zřizovat neziskové organizace či obecně prospěšné společnosti. Obec je také samostatným ekonomickým subjektem, právnickou osobou, která může vlastnit majetek a hospodařit dle vlastního rozpočtu. (Novotný, 2007) Stát může zasahovat do územní samosprávy, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a způsobem stanoveným zákonem. Respektování územní samosprávy je nezbytnou součástí právního státu. (Koudelka, 2007) Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, vykonávají obce samostatnou a přenesenou působnost. Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, o kterých může samostatně rozhodovat. Pro výkon této působnosti může obec zřizovat právnické osoby a organizační složky obce. Přenesenou působnost provádí výkonné orgány obcí, v této činnosti jsou podřízeny a kontrolovány orgány státní správy. Obecní úřad vykonává přenesenou působnost státní správy v rozsahu, který je definován v zákoně. Ze státního rozpočtu obce dostanou příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti. Pokud má obec alespoň 3 tis. obyvatel, je městem. Od měst se odlišují tzv. statutární města, která mohou svá území členit na městské obvody nebo na městské části, a to obecně závaznou vyhláškou. Mají zároveň postavení pověřených obecních úřadů. Statutárními městy v ČR jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov.
10
1.1 Orgány obce Obec je samostatně spravována zastupitelstvem. Členové zastupitelstva jsou voleni tajným hlasováním na základy všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Počet členů je závislý na počtu obyvatel a velikosti územního obvodu dané obce. Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zastupitelstvo obce rozhoduje a schvaluje např. program rozvoje, rozpočet obce a závěrečný účet, smlouvy o poskytnutí dotace, založení nebo zánik neziskových organizací. Rozhoduje ve věcech samosprávy s výjimkou těch, které patří do rozhodovací pravomoci kraje jako vyššího územního samosprávného celku. Rada obce je výkonným orgánem. Podléhá obecnímu zastupitelstvu v samostatné působnosti a v přenesené působnosti rozhoduje na základě zákona. Radu obce tvoří starosta, místostarosta a další členové, kteří jsou voleni z řad zastupitelstva. Ve velkých městech je tvořena primátorem, náměstky primátora a ostatními členy. Počet členů musí být lichý. Jednání rady jsou neveřejná. Rada např. zabezpečuje hospodaření obce, připravuje materiály pro jednání zastupitelstva, vydává nařízení obce. (Novotný, 2007) Starosta je představitelem obce, je volen z řad zastupitelstva, kterému také zodpovídá za výkon své funkce. V jeho nepřítomnosti ho zastupuje místostarosta. Obecní úřad vykonává administrativně organizační činnosti, plní úkoly uložené zastupitelstvem. Tvoří ho starosta, místostarosta, tajemník a pracovníci obecního úřadu. Úlohu obecního úřadu plní ve městech městský úřad, magistrát, úřady městských obvodů a městských částí. (Pomahač, 2013) Funkce tajemníka se vždy zřizuje u pověřených obecních úřadů a v obcích s rozšířenou působností, může být zřízena ale i v ostatních obcích. Tajemníka jmenuje a odvolává starosta, kterému je odpovědný za plnění úkolů v samostatné i v přenesené působnosti. Dále plní úkoly uložené zastupitelstvem a radou obce. Řídí celý administrativní aparát, pracovníky obecního úřadu a provádí jejich kontrolu.
11
Výkonnými orgány jsou odbory. Jejich počet a náplň činnosti závisí na velikosti města, na rozsahu přenesené a samostatné působnosti. Při efektivním řízení obce spolu musí odbory spolupracovat. Odbory můžou být např.: ekonomický, územního plánování, rozvoje služeb, živnostenský odbor, personální, sociální, organizace a řízení. (Peková, 2004)
1.2 Hospodaření obce Obec má za povinnost účelně hospodařit, vlastní právo získávat a nakládat s majetkem jako právnická osoba. Jelikož jsou obce složkami územní samosprávy a hospodaří s veřejným majetkem, vymezí právní řád pro hospodaření s tímto majetkem určitá omezení a podmínky. Například zadávání zakázek obce podléhá právní regulaci veřejných zakázek. Obec musí pečovat o svůj majetek a chránit ho, kromě toho musí vést jeho evidenci. Cílem hospodaření s majetkem obce je uspokojování potřeb občanů. Dlouhodobým cílem hospodaření obce by měl být vyrovnaný, popřípadě přebytkový rozpočet. (Nahodil, 2009) Dozor nad samostatnou působností obce vykonává Ministerstvo vnitra a dozor nad přenesenou působností krajský úřad. U statutárních měst je dozorem nad oběma působnostmi městských částí pověřen magistrát města. Ten může rušit rozhodnutí a usnesení, vydávat jiná opatření v přenesené působnosti, v případě samostatné působnosti má pouze pravomoc usnesení a jiná opatření pozastavit, ale návrh na zrušení musí podat příslušnému krajskému soudu. (Provazníková, 2009)
2 Rozpočet obce Obec hospodaří podle rozpočtu, který schválilo zastupitelstvo. Sestavuje se na rozpočtové období, tedy na jeden kalendářní rok. Rozpočet obce náleží do soustavy veřejných rozpočtů a skládá se z příjmů a výdajů. Můžeme ho charakterizovat jako decentralizovaný peněžní fond, který se tvoří, rozděluje a používá hlavně na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Nebo také jako účetní bilanci, finanční plán či nástroj regionální politiky. Který slouží k uskutečnění koncepce ekonomického a sociálního rozvoje daného území.(Nahodil, 2009)
12
Rozpočet plní několik důležitých funkcí:
alokační - je rozhodující na úrovni územní samosprávy,
redistribuční – má omezené využití na úrovni územní samosprávy, zejména ve vztahu k sociálně slabším občanům,
stabilizační – využití je rovněž omezené. (Peková, 2004)
Při zpracování rozpočtu vyhází obec z rozpočtového výhledu, podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, výhled se sestavuje na 2 až 5 let, následujících po roce, na který je sestavován rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje nejen o příjmech a výdajích, ale především o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích. Výhled je významný pro dlouhodobější plánování územního rozvoje, zejména pro výstavby financované z územního rozpočtu. Pokud zastupitelstvo neschválí rozpočet před 1. lednem daného roku, řídí se hospodaření obce pravidly rozpočtového provizoria. Rozhoduje o nich zastupitelstvo obce, většinou má dvě možnosti, buď hospodaření podle ještě neschváleného rozpočtu, nebo podle rozpočtu z minulého roku. Příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení. Po schválení může být rozpočet obce ještě změněn, důvody této změny jsou uvedeny v § 16 zákona o rozpočtových pravidlech. (Lajtkepová, 2013) Sestavování rozpočtu se řídí zásadami:
každoročního sestavování a schvalování,
reálnosti a pravdivosti,
účelovosti,
úplnosti a jednotnosti,
dlouhodobé vyrovnanosti,
veřejnosti.
Hospodaření s rozpočtovými prostředky se řídí principy:
efektivnosti a hospodárnosti,
omezení přesunů pro rozpočtové provizorium,
stanovení pravidel rozpočtového provizoria. (Koudelka, 2007) 13
Tabulka1: Struktura rozpočtu obce (Zdroj: Lajtkepová, 2013, vlastní zpracování) PŘÍJMY Běžné Daňové - svěřené daně - sdílené daně - místní poplatky - správní poplatky Nedaňové - poplatky za služby - příjmy z pronájmu majetku - příjmy od OS a PO - zisk obecních podniků - dividendy z akcií, přijaté úroky Transfery (dotace) - účelové - neúčelové
VÝDAJE Běžné (neinvestiční) Mzdy a platy Povinné pojistné za zaměstnance Materiálové Energie Nájemné Sociální dávky Výdaje na municipální podniky Sankce za porušení rozpočtové kázně
Úroky Pokuty Ostatní (dary apod.) Dotace vlastním OS a jiným subjektům Neinvestiční příspěvky PO Kapitálové Z prodeje majetku Výdaje na sdružování finanč. prostředků Z prodeje akcií a majetkových podílů Kapitálové (investiční) Na pořízení hmotného a nehmotného Kapitálové transfery (dotace) - účelové majetku - neúčelové Nákup cenných papírů Přijaté úvěry Kapitálové poskytnuté dotace OS Příjmy z emise komunálních obligací Investiční příspěvky PO Přijaté splátky půjček Investiční půjčky různým subjektům Splátky úvěrů Ostatní Ostatní Doplňkové, přijaté sankční pokuty apod. Poznámka: OS – organizační složka, PO – Příspěvkové organizace
14
2.1 Příjmy rozpočtu obce Příjmy rozpočtů obcí by měly být dostatečně výnosné, rovnoměrně rozloženy, plánovatelné a administrativně nenáročné. Nejvýznamnějším zdrojem pro financování potřeb jsou nenávratné příjmy územních rozpočtů.
2.1.1. Běžné příjmy Tyto příjmy se každoročně opakují, ale ne pokaždé ve stejném objemu. Jsou vymezeny na financování běžných, každoročně se opakujících potřeb. Hlavně na zabezpečení veřejných statků. Podle charakteru je můžeme členit na daňové, ty jsou největší a nejvýznamnější skupinou běžných příjmů. Tvoří je především svěřená daň z nemovitostí, sdílené daně z příjmů a DPH. A na nedaňové jejich strukturu i výši může svými aktivitami ovlivňovat územní samospráva. Daňový charakter mají i místní a správní poplatky. Obce vybírají správní poplatky v přenesené působnosti za správní úkony a rozhodnutí. (Dvořák, 2008) Dále můžeme běžné příjmy dělit podle původu na:
příjmy vlastní – místní, svěřené a sdílené daně, eventuálně uživatelské poplatky,
příjmy z přerozdělovacích procesů – nenávratné transfery, což jsou dotace z rozpočtové soustavy a návratné transfery, tj. krátkodobé a překlenovací úvěry.
2.1.2 Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy jsou jednorázové, většinou se pravidelně neopakují. Jsou převážně účelové a využívají se k financování dlouhodobých potřeb. Člení se na:
vlastní - např. příjmy z prodeje majetku nebo cenných papírů,
příjmy z přerozdělovacích procesů - nenávratné transfery, např. účelové kapitálové dotace ze státního rozpočtu, prostředky z fondů EU. A nenávratné transfery, např. střednědobý či dlouhodobý úvěr. (Peková, 2004)
15
2.2 Výdaje rozpočtu obce Výdaje územních rozpočtů se člení podle různých hledisek. Aby obec zvolila vhodnou strukturu příjmů jako zdrojů krytí výdajů rozpočtu je důležité členění z hlediska rozpočtového plánování na plánované a neplánované. Plánované výdaje je snadné přesně naplánovat, díky běžně se opakujícím výdajům. Naopak neplánované jsou hlavně výdaje nahodilé, které se vyskytnou v průběhu rozpočtového období. Jejich vznik a výši lze jen těžko předpovídat, většinou jsou financovány z rezerv. Nejčastější členění výdajů je z ekonomického hlediska na běžné a kapitálové.
2.2.1 Běžné výdaje Největší skupinou výdajů územních rozpočtů jsou běžné výdaje. Financují se jimi běžné, pravidelně se opakující potřeby v rozpočtovém období. Někdy se jim říká neinvestiční nebo provozní výdaje. Souvisejí se zabezpečováním veřejných statků. Výše těchto výdajů závisí na struktuře, rozsahu a kvalitě poskytovaných veřejných statků. Patří sem např. platy zaměstnanců, nákup materiálu, energie.
2.2.2 Kapitálové výdaje Kapitálovými výdaji se financují především investice, které sahají do více rozpočtových období a jsou zpravidla jednorázové. Dále slouží k financování dlouhodobých běžně se neopakujících potřeb. Před pořízením investice by měla obec zvážit možnosti využití různých druhů finančních prostředků na financování, aby výdaje rozpočtu byly využity co nejhospodárněji. (Provazníková, 2009)
16
3 Místní poplatky Místní poplatky definuje zákon č.565/1990 Sb. Obecní zastupitelstvo rozhoduje, zda bude obec vybírat místní poplatky od fyzických a právnických osob a jaké to budou. Stanovuje sazby konkrétních poplatků v rozmezí zákona, kde jsou uvedeny maximální možné sazby či rozpětí sazeb. Zastupitelstvo rozhoduje i o případných úlevách, vzniku a zániku poplatkové povinnosti, ohlašovací povinnosti, způsobu vedení evidence, splatnosti, způsobu kontroly apod. Rozhodnutí zveřejní obecně závaznou vyhláškou o místních poplatcích na úřední desce. Místní poplatky většinou netvoří velký příjem do rozpočtu obce. (Nahodil, 2009) Obce mohou vybírat tyto místní poplatky:
poplatek ze psů,
poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,
poplatek za užívání veřejného prostranství,
poplatek ze vstupného,
poplatek z ubytovací kapacity,
poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst,
poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,
poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.
3.1 Poplatek ze psů Poplatek za psa má převážné regulativní funkci. Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která drží psa staršího než 3 měsíce. Od poplatku je osvobozen majitel psa, který je nevidomý, držitel průkazu ZTP/P nebo osoba provozující útulek pro ztracené a opuštěné psy zřízený obcí. Poplatek platí držitel obci příslušné podle místa trvalého pobytu nebo sídla. Sazba poplatku může být až 1 500 Kč za kalendářní rok na jednoho psa. U druhého a každého dalšího má obec možnost horní hranici sazby zvýšit až o 50 %. Pokud je držitelem psa jakýkoliv důchodce, pro kterého je důchod jediným zdrojem 17
příjmů činí sazba až 200 Kč za rok. Poplatek se platí za každý započatý kalendářní měsíc. Poplatková povinnost zaniká např. úhynem psa, prodejem nebo darováním.
3.2 Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Tento poplatek platí fyzické osoby, které jsou přechodně ubytované v lázeňských či rekreačních centrech za účelem léčení či odpočinku. Poplatku za pobyt nepodléhají nevidomé osoby, držitelé ZTP/P průkazu ani jejich průvodci nebo osoby mladší 18 let a starší 70 let. Poplatek odvádí obci ubytovatel, který je také povinen vést evidenční knihu hostů, zápisy musí být vedeny přehledně a srozumitelně. Kniha se uchovává po dobu 6 let od posledního zápisu. Sazba poplatku činí až 15 Kč za osobu za každý započatý den pobytu. Obec má možnost stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.
3.3 Poplatek za užívání veřejného prostranství Místní poplatek za užívání veřejného prostranství platí fyzické i právnické osoby, které např. na veřejném prostranství provádějí výkopové práce, umísťují zde zařízení pro poskytování prodeje, služeb nebo reklamní zařízení. Charitativní akce uspořádané na veřejném prostranství poplatek neplatí. Sazba poplatku činí až 10 Kč za každý i započatý m2 a každý i započatý den. U prodejních zařízení, lunaparků a jiných atrakcí může obec zvýšit sazbu až na desetinásobek.
3.4 Poplatek ze vstupného Poplatek ze vstupného se vybírá na kulturních, sportovních, prodejních nebo reklamních akcích. Platí ho fyzické a právnické osoby, které akci pořádají. Sazba může činit až 20 % z úhrnné částky vybraného vstupného. Po dohodě obce s organizátorem je možnost stanovit poplatek paušální částkou. Charitativní a dobročinné akce jsou od poplatku osvobozeny.
3.5 Poplatek z ubytovací kapacity Obec a města vybírají poplatek z ubytovací kapacity od zařízení určených k přechodnému ubytování. Poplatku nepodléhají zařízení určená k ubytování studentů 18
a žáků a ve zdravotnických, sociálních a charitativních zařízeních. Poplatek platí osoba, která poskytuje ubytování. Stejně jako u místního poplatku za lázeňský a rekreační pobyt musí vést ubytovatel evidenční knihu. Sazby poplatku činí až 6 Kč za každé využité lůžko na den.
3.6 Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem Poplatek je vybírán od fyzických nebo právnických osob za vydání povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, kde je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou. Neplatí ho osoby, které mají trvalý pobyt ve zpoplatněném místě nebo zde vlastní nemovitost. Sazba poplatku může být až 20 Kč za den.
3.7 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Plátci poplatku za odpad jsou fyzické osoby, které mají v obci trvalý pobyt nebo zde vlastní stavbu určenou k rekreaci, byt nebo rodinný dům, kde není nikdo hlášen k trvalému pobytu. V tomto případě platí poplatek odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Za domácnost může poplatek platit jedna osoba, je ale povinna nahlásit jména osob, za které platí. Sazba poplatku se skládá z částky až 250 Kč za osobu na kalendářní rok a z částky stanovené na základě skutečně vynaložených nákladů obce na sběr a svoz komunálního odpadu, ta může činit až 750 Kč za osobu na rok.
3.8 Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace Poplatek platí vlastník stavebního pozemku obci, na jejímž území se nachází stavební pozemek zhodnocený možností připojení na vodovod nebo kanalizaci. Pokud má k pozemku vlastnické právo více subjektů, mají povinnost platit tento poplatek společně a nerozdílně. Obec stanoví výši sazby na 1 m2 zhodnoceného stavebního pozemku v obecně závazné vyhlášce.
19
3.9 Společná ustanovení Pokud není poplatek zaplacen včas nebo ve správné výši, vyměří mu obec podle zákona o místních poplatcích poplatek platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. Pokud je poplatník v době vzniku poplatkové povinnosti nezletilý, odpovídá za zaplacení poplatku on a jeho zákonný zástupce společně, nerozdílně. V případě nezaplacení poplatku vyměří obec poplatek jednomu z nich. (Pelc, 2008)
20
Praktická část 1 Statutární město Jihlava Statutární město Jihlava je centrem Kraje Vysočina, který leží na rozmezí Čech a Moravy. První zmínky o městě pochází z konce 12. století, kdy je nad řekou Jihlavou historicky doložena první slovanská osada s kostelíkem sv. Jana Křtitele. Později se díky nálezu stříbrných rud začala osada rychle rozrůstat. Dnes má město přes 50 tisíc obyvatel a skládá se z 16. částí (Antonínův Důl, Červený Kříž, Henčov, Heroltice, Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory, Jihlava, Kosov, Pávov, Pístov, Popice, Sasov, Staré Hory, Vysoká, Zborná) Jedná se především o historické město s významnými památkami. Nachází se zde zachovalé opevnění, měšťanské domy a sakrální stavby. Největšími atrakcemi jsou Jihlavské podzemní a zoologická zahrada, která se nachází v bezprostřední blízkosti centra města. Turisty určitě zaujmou i každoroční kulturní akce jako Jihlavské havíření, Festival Gustava Mahlera, trhy a jarmarky. Jihlava představuje důležitou dopravní křižovatku mezi Prahou a Brnem. Výhodná geografická poloha a blízkost dálnice D1 přilákala do města mnoho investorů. Nejvýznamnější podíl zde hraje strojní průmysl, zejména automobilový. Mezi nejdůležitější zaměstnavatele patří BOSCH Diesel, Automotive Lighting, Motorpal a.s. či Moravské kovárny. (www.jihlava.cz)
1.1 Orgány města Jihlava je krajským i okresním městem a také obcí s rozšířenou působností. V čele města stojí primátor PaedDr. Ing. Rudolf Chloupek, který je přímo nadřízený tajemníkovi magistrátu města Dr. Ing. et Ing. Lubomíru Dohnalovi. Primátor je volen a odpovídá za své činnosti zastupitelstvu města Jihlavy, které má 37 členů. Zastupitelstvo je nejvyšším orgánem samosprávy města a je oprávněno udělovat čestné občanství města a ceny města Jihlavy. Schází se podle potřeby, zpravidla jednou za šest týdnů. Zřizuje také výbory a to finanční výbor, který provádí kontrolu hospodaření 21
s majetkem a finančními prostředky. Dále kontrolní výbor, který kontroluje dodržování právních předpisů na úseku samostatné působnosti. Rada města je výkonným orgánem statutárního města Jihlavy v oblasti samostatné působnosti, má 11 členů (je tvořena primátorem, jeho náměstky a dalšími členy rady). Je také zmocněna vydávat nařízení města ve věcech přenesené působnosti. Obvykle se schází jednou za dva týdny, jednání jsou ze zákona o obcích neveřejná.
2 Rozpočet města Rozpočet Statutárního města Jihlavy na rok 2014 byl schválen zastupitelstvem města v prosinci 2013. Rozpočet byl sestaven jako vyrovnaný. Současně s ním byl schválen i rozpočtový výhled na roky 2015–2016, který město vypracovalo na základě povinnosti vyplývající ze zákona č. 250/2000 Sb. V následujících letech se při sestavování bude vycházet z tohoto výhledu.
2.1 Daňové příjmy Daňové příjmy tvoří přes 50 % z celkových příjmů. Byly schváleny v celkové výši 621 899 tis. Kč, podrobněji jsou členěny na:
Daně a poplatky z vybraných činností a služeb – místní poplatky, ostatní odvody z vybraných činností a služeb, poplatky a odvody v oblasti životního prostředí, správní poplatky. Celkem ve výši 71 899 tis. Kč.
Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů – daně z příjmů právnických a fyzických osob. Celkem ve výši 270 000 tis. Kč.
Daně ze zboží a služeb v tuzemsku - daň z přidané hodnoty. Celkem ve výši 235 000 tis. Kč.
Majetkové daně – daň z nemovitostí. Celkem ve výši 45 000 tis. Kč.
2.2 Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy jsou hnedka po daňových největší skupinou příjmů, těsně za nimi se nachází přijaté transfery. Na rok 2014 byly schváleny ve výši 107 158 tis. Kč, dále se člení na: 22
Přijaté sankce a vratky transferů – v celkové výši 7 995 tis. Kč
Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňově příjmy – v celkové výši 420 tis. Kč
Příjmy z vlastní činnosti, odvody přebytků organizací s přímým vztahem – v celkové výši 98 743 tis. Kč
2.3 Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy jsou nejmenší položkou příjmů. Tvoří je příjmy z prodeje dlouhodobého majetku v celkové výši 32 850 tis. Kč. Konkrétně bytové a nebytové hospodářství, komunální služby a územní rozvoj.
2.4 Přijaté transfery Přijaté transfery se dělí na investiční a neinvestiční. Ve schváleném rozpočtu na rok 2014 byla stanovena částka 47 960 tis. Kč k položce neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu.
2.5 Běžné výdaje Běžné výdaje se skládají např. z příspěvků pro předškolní zařízení, základní školy, domovy pro seniory dále sem patří činnost místní správy. V loňském roce bylo naplánováno rozdělení 750 058 tis. Kč takto:
Neinvestiční nákupy – spadá sem např. nákup materiálu, služeb, energie, úroky, věcné dary. V celkové výši 334 233 tis. Kč.
Neinvestiční transfery obyvatelstvu ve výši 1 046 tis. Kč.
Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům – neziskovým a podobným organizacím, podnikatelským subjektům v celkové výši 39 709 tis. Kč.
Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům – příspěvkovým organizacím, veřejným rozpočtům. V celkové výši 174 598 tis. Kč.
Ostatní neinvestiční výdaje ve výši 9 155 tis. Kč.
Platby za provedenou práci ve výši 191 317 tis. Kč, sem spadají zaměstnanci Magistrátu města Jihlavy. 23
2.6 Kapitálové výdaje Celkové kapitálové výdaje činí 523 500 tis. Kč a jsou rozděleny na:
Investiční nákupy a související výdaje – pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, pozemky. V celkové výši 496 982 tis. Kč.
Investiční transfery – neziskovým a podobným organizacím, podnikatelským subjektům. V celkové výši 17 000 tis. Kč.
Nákup akcií a majetkových podílů ve výši 9 518 tis. Kč.
2.7 Hospodaření za rok 2014 Hospodaření města v roce 2014 skončilo přebytkem ve výši 154 745 tis. Kč. Skutečné příjmy na konci roku činily 1 257 356 tis. Kč a byly tím pádem splněny na 106 %. Skutečné výdaje byly 1 102 611 tis. Kč a byly čerpány na 88 %.
3 Místní poplatky Podíl místních poplatků na celkových příjmech města je zhruba 3 %. Nemají tudíž zásadní vliv na rozpočet města. Pokud nedojde k výrazným změnám jako je např. změna sazby nebo vyhlášky, vychází se při sestavování rozpočtu z údajů předcházejících let. Zastupitelstvo města rozhoduje, jakým způsobem se využijí příjmy z místních poplatků. U poplatku za komunální odpad slouží příjmy k úhradě nákladů. Jsou to náklady na provoz sběrných dvorů, za svoz směsného komunálního a tříděného odpadu. Statutární město Jihlava vybírá místní poplatky za:
provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,
užívání veřejného prostranství,
za psi,
z ubytovací kapacity.
24
3.1 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Správcem poplatku je ekonomický odbor Magistrátu města Jihlavy. Poplatek je vybírán dle vyhlášky č. 4/2014. Poplatníkem je fyzická osoba, která má v Jihlavě trvalý pobyt nebo osoba, která vlastní byt, rodinný dům či stavbu určenou k rekreaci, kde není přihlášena k pobytu nikdo přihlášen. Výše poplatku je v tomto případě odpovídá poplatku za jednu fyzickou osobu. Poplatníci se musí přihlásit a doručit správci poplatku formulář „Oznamovací povinnost k místnímu poplatku“. Sazba poplatku činí 680 Kč za osobu na kalendářní rok. Tvoří ji dvě částky, 149 Kč za osobu na rok a částka stanovená na základě skutečných nákladů statutárního města Jihlavy předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu, která činí 531 Kč. Splatnost poplatku je do 30. dubna příslušného roku v jednorázové podobě, pokud je poplatek rozdělen na dvě splátky pak do 30. dubna a do 30. září. Poplatník, který vlastní stavbu na území Jihlavy nejpozději do 30. června. Od poplatku jsou osvobozeni fyzické osoby, které se zdržují v zařízeních sociálních služeb a ve zdravotnických zařízeních poskytující ústavní péči a poplatníci, kteří se v příslušném kalendářním roce prokazatelně zdržují nepřetržitě déle než 6 měsíců v zahraničí. Nárok na úlevu má ve výši 75 % sazby poplatník za stavbu určenou k individuální rekreaci na území města. Na snížení o 50 % má právo třetí a každé další nezaopatřené dítě ve věku do 26 let žijící s rodiči ve společné domácnosti, osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, která je držitelem průkazu ZTP/P a občané starší 80 let. Poplatník má také nárok na úlevu ve výši 65 Kč, pokud splnil podmínky stanovené Programem zodpovědného nakládání s odpady na rok 2014. Pro každý kalendářní rok je městem zveřejnován nový program. Cílem programu je umožnit občanům ovlivnit výši 25
poplatku za odpady a podpořit správné třídění. Slouží i jako prevence proti vzniku černých skládek. V letošním roce se předpokládá, že poplatek za odpady bude mít levnější díky tomuto programu 6 742 osob. (www.jihlava.cz) Jihlava se snaží již řadu let omezit vznik odpadu a zajistit jeho recyklaci. Občané mají povinnost podle obecně závazné vyhlášky třídit komunální odpad. Ti, kdo tak nečinní se dopouštějí přestupku a může jim být udělena sankce až do výše 30 000 Kč. V loňském roce vyprodukoval každý obyvatel Jihlavy v průměru 292 Kg komunálního odpadu, z toho se podařilo vytřídit 105 kg, zhruba 36 %. Po každém obyvateli Jihlavy tak zbude 187 kg nevyužitého odpadu, který končí na skládce. Produkce odpadu stále roste, město by chtělo i nadále snižovat množství smíšeného odpadu a zvýšit procento vytříděného až na 50 %. K třídění mají občané k dispozici kontejnery po celém městě a tři sběrné dvory. Svoz odpadů zabezpečují Služby města Jihlavy. V letošním roce rozšířili řadu kontejnerů nádoby na bioodpad. Bioodpad tvoří zhruba polovinu obsahu kontejnerů se smíšeným odpadem. Město se snaží tento odpad oddělit a dále využít v kompostárně. Jihlava poplatek za komunální odpad snížila na rok 2014 ze 700 Kč na 680 Kč. Důvodem bylo, že občané lepším tříděním odpadu, snížili množství komunálního a tím se snížili náklady na odpadové hospodářství.
26
Příjmy z poplatku za komunální odpad v Kč 35 000 000
31 807 027
31 886 765
2013
2014
30 000 000 25 000 000
22 358 429
23 311 132
23 582 444
2010
2011
2012
20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0
Graf 1: Vývoj příjmů z poplatku za komunální odpad v letech 2010- 2014 v Kč (Zdroj: materiály města Jihlavy, vlastní zpracování)
V grafu je vidět, že příjmy z poplatku za komunální odpad rok od roku rostou. Poplatek za komunální odpad tvoří nejvýznamnější příjem z místních poplatků. Ve schváleném rozpočtu na letošní rok se předpokládá příjem 29 000 tis. Kč. Podle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech musí město povinně zpracovávat plán odpadového hospodářství. Ten uvádí, že plán zpracovávají obce, které ročně vyprodukují více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. Město se stává producentem odpadu ve chvíli, kdy občan odpad odloží na místo k tomu určené obecně závaznou vyhláškou. Poslední plán odpadového hospodářství byl zpracován na období let 2011–2015, město v něm stanovilo cíle a postupy pro předcházení vniku odpadů, pro jejich využívaní a odstraňování. Plán musí být v souladu s plánem České republiky a Kraje Vysočina, protože jsou tomuto plánu města nadřazeny.
3.2 Poplatek ze psů Místní poplatek ze psů je definován obecně závaznou vyhláškou č. 5/2010. Byl zaveden od roku 1990, vybírán byl již dříve, ale jinou formou. Správu tohoto poplatku vykonává ekonomický odbor Magistrátu města Jihlavy. 27
Poplatník je povinen do 15 dnů od vzniku poplatkové povinnosti ohlásit tuto povinnost správci poplatku pomocí předepsaného formuláře. K vyplněnému formuláři se přikládá očkovací průkaz psa. Pokud má poplatník nárok na osvobození nebo úlevu přikládá i průkaz ZTP/P nebo jiný doklad potvrzující tento nárok. Majitel psa obdrží od správce poplatku, známku s evidenčním číslem, tato známka je nepřenosná a ztráta či odcizení se musí oznámit. Povinností majitele psa je zajistit, aby psi známku viditelně nosili. Majitelé psů si také mohou vyzvednout na Magistrátu města Jihlavy zdarma sáčky na psí exkrementy. Při zániku poplatkové povinnosti, poplatník oznámí ukončení poplatkové povinnosti opět do 15 dnů od změny a požádá o odhlášení psa z evidence, popřípadě o vrácení vzniklého přeplatku. Tabulka 2: Sazby poplatku ze psů za kalendářní rok v Kč (Zdroj: Z vyhlášky č. 5/2010, vlastní zpracování)
Za prvního psa
Za druhého psa a každého dalšího
1 500
2 000
v rodinných domech
500
1 000
v objektech pro rodinnou rekreaci
200
500
1 500
200
500
1 000
200
500
200
300
Místo trvalého pobytu držitele psa v bytových domech
v objektech právnických osob v jiném subjektu v rodinných i bytových domech na katastrálních územích města Jihlavy * u držitele důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů
*Poznámka: V okrajových částech - Antonínův Důl, Červený Kříž, Henčov, Heroltice, Hosov, Hruškovy Dvory, Kosov, Pávov, Pístov, Popice, Sasov, Vysoká a Zborná.
Poplatky se hradí na základě poštovní poukázky, kterou rozesílá magistrát města. Splatnost poplatku záleží na jeho výši, pokud není více, než 500 Kč za kalendářní rok je jeho splatnost nejpozději do 31. března příslušného roku. Pokud je více než 500 Kč, je 28
splatný ve dvou stejných splátkách nejpozději 31. května a 31. října příslušného roku. Může se však uhradit i jednorázově a to nejpozději do 31. května. Město poskytuje i úlevy od poplatku v případě, že držitel psa nechal zvíře poprvé čipovat, pak má nárok na 50% úlevu sazby, nejméně však 200 Kč, po dobu jednoho roku od čipování. Úlevu může získat člen kynologického klubu, opět ve výši 50 % sazby po absolvování výcviku psa. Není-li poplatek zaplacen včas nebo ve správné výši, stanoví správce poplatku držiteli psa poplatek pomocí platebního výměru. Nebo může včas nezaplacený poplatek zvýšit až na trojnásobek.
Příjmy z poplatku ze psů v Kč 1 800 000 1 600 000
1 550 635
1 575 148
2010
2011
1 553 944
1 461 040
1 444 575
2013
2014
1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2012
Graf 2: Vývoj příjmů z poplatku ze psů v letech 2010-2014 v Kč (Zdroj: materiál města Jihlavy, vlastní zpracování)
Na konci roku 2010 bylo přihlášeno v evidenci 3 600 psů, ale odhad žijících psů v Jihlavě byl zhruba 5 000. Někteří majitelé se snaží vyhlášku obcházet, aby ušetřili. Přihlásí psa např. k příbuzným žijícím na vesnici, kde se platí menší poplatky. Vystavují se však riziku, že v případě odhalení obdrží pokutu. V letošním roce se odhaduje příjem z poplatku ve výši 1 500 tis. Kč.
29
3.3 Poplatek za užívání veřejného prostranství O místním poplatku za užívání veřejného prostranství pojednává obecně závazná vyhláška č. 1/2012. Je to jeden z nejdéle vybíraných poplatků, byl zaveden od roku 1990. Tento poplatek má na starosti odbor dopravy, kromě poplatků za užívání veřejného prostranství na veřejné zeleni, za ten zodpovídá odbor životního prostředí Magistrátu města Jihlavy. Poplatek se platí za užívání veřejných prostranství, ta jsou pro tyto rozdělena na čtyři pásma:
I - Masarykovo náměstí
II - Městská památková rezervace
III - ostatní území - střed
IV - ostatní území (Zde se hlavě jedná o části města: Antonínův Důl, Červený Kříž, Henčov, Heroltice, Hosov, Hruškové Dvory, Kosov, Pávov, Pístov, Popice, Sasov, Vysoká, Zborná.)
Pásmo III a IV je vhodné pro umístění cirkusů, lunaparků a jiných atrakcí. Pásma I, II a III jsou vhodná pro instalaci reklamy na tyto atrakce. Ohlašovací povinnost vzniká poplatníkovi nejpozději 10 dnů před zahájením užívání veřejného prostranství. Pokud je veřejné prostranství užíváno po dobu kratší, než dva dny musí poplatník splnit ohlašovací povinnost nejpozději v den zahájení užívání. K tomuto účelu je vytvořen formulář, dostupný na webových stránkách města. Pokud situace vyžaduje okamžitý zásah do veřejného prostranství z důvodu havárie, musí poplatník splnit ohlašovací povinnost ihned. V tabulce jsou uvedeny některé sazby za užívání veřejného prostranství. Poplatek se platí od prvního dne do skončení užívání až veřejného prostranství.
30
Tabulka 3: Sazby poplatku za užívání veřejného prostranství za každý započatý m2 na den v Kč (Zdroj: Z vyhlášky č 1/2012, vlastní zpracování)
Pásma I
II
III
IV
4
3
2
1
4
3
2
1
-
-
5
5
Umístění atrakcí
50
30
10
5
Umístění skládek
4
3
2
1
5
5
3
2
10
10
10
10
Provádění výkopových prací Za umístění stavebních zařízení Umístění cirkusů, lunaparků
Užívání veřejného prostranství pro kulturní a sportovní akce Užívání veřejného prostranství pro reklamní akce
Od poplatku je osvobozeno např. město dále užívání při akcích na charitativní a dobročinné účely, při pořádání trhů řemesel, kulturních a sportovních akcí bez vstupného a bez provozování prodejní činnosti nebo nedosáhne-li celková výše poplatku 50,- Kč. Právo na úlevu má pořadatel jihlavských jarmarků na základně smlouvy uzavřené s městem ve výši 50 % sazby poplatku. Toto právo má i pořadatel farmářských trhů, které nabízejí domácí potravinářské či zemědělské produkty.
31
Příjmy poplatku za užívání veřejného prostranství v Kč 1 800 000 1 600 000
1 554 391
1 400 000
1 259 374 1 116 756
1 200 000
1 256 038 1 028 353
1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2010
2011
2012
2013
2014
Graf 3: Vývoj příjmů z poplatku za užívání veřejného prostranství v letech 2010–2014 v Kč (Zdroj: materiály města Jihlavy, vlastní zpracování)
Největší příjmy byly podle grafu v roce 2010, činily 1 554 391 Kč. Výběr tohoto poplatku město velmi těžko ovlivní. Záleží na počet akcí v daném roce. V rozpočtu na rok 2015 zastupitelstvo schválilo příjem ve výši 2 650 tis. Kč.
3.4 Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek z ubytovací kapacity byl v Jihlavě zaveden od roku 2012. Definuje ho obecně závazná vyhláška č. 2/2011, kterou schválilo zastupitelstvo města 14. prosince 2011. Správcem poplatku je ekonomický odbor magistrátu města. Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje přechodné ubytování. Do 15 dnů od zahájení činnosti musí ohlásit správci vznik poplatkové povinnosti. Může tak učinit prostřednictvím dostupného formuláře. Stejným způsobem ohlásí poplatník i ukončení činnosti. Ubytovatel má povinnost vést přehledně a srozumitelně evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, jméno, příjmení, adresu trvalého bydliště, číslo občanského průkazu osoby, které poskytl ubytování. 32
Sazba poplatku činí 6 Kč za každé využité lůžko a den. Jeho splatnost je nejpozději do 15. dne v měsíci následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které se poplatek platí. Pokud není poplatek zaplacen včas ve správné výši, určí obecní úřad ubytovateli poplatek platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. Včas nezaplacené poplatky může obecní úřad zvýšit až na trojnásobek.
Příjmy poplatku z ubytovací kapacity v Kč 900 000
781 830
800 000
838 134
700 000 600 000
534 152
500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2012
2013
2014
Graf 4: Vývoj příjmů z poplatku z ubytovací kapacity v letech 2012–2014 v Kč (Zdroj: materiály města Jihlavy, vlastní zpracování)
Z grafu je patrné, že příjmy poplatku z ubytovací kapacity od zavedení v roce 2012 stále rostou. V Jihlavě poskytuje ubytování hned několik hotelů a penzionů, turisté mohou využít i privátních služeb. Jihlava jim má určitě co nabídnou a nejenom ona i krásná krajina Českomoravské vrchoviny láká turisty ze všech koutů republiky. Nejen odpočinek však přivádí jedince do krajského města, ale i pracovní povinnosti. Pomáhá tomu blízkost dálnice D1 a strojní průmysl. Ve schváleném rozpočtu pro letošní rok je uveden příjem z poplatků za ubytovací kapacitu 600 000 Kč.
33
3.5 Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj (VHP) Město tento poplatek zavedlo roku 1998. Od roku 2010 byly v rámci tohoto poplatku zpoplatněny přístroje povolované Ministerstvem financí, tzv. jiná herní technická zařízení. Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj definovala obecně závazná vyhláška č. 5/2011, řízení o tomto poplatku vykonával ekonomický odbor. Poplatku podléhal každý povolený hrací přístroj definovaný v § 2 písm. e), l) a n) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Poplatník byl provozovatel výherního hracího přístroje, koncového interaktivního videoloterijního terminálu a herního místa lokálního herního systému. Poplatková povinnost vznikala dnem, kterým byl přístroj uveden do provozu, a zanikala dnem, kterým byl provoz přístroje ukončen. Pokud byl přístroj provozován po dobu kratší než tři měsíce, byl poplatek vyměřen v poměrné výši. Splatnost poplatku byla nejpozději do pátého dne v měsíci následujícím po skončení daného čtvrtletí. Novelou zákona byl poplatek zrušen k 1. 1. 2012. Od tohoto data obce již nejsou oprávněny zpoplatnit provoz žádných výherních hracích přístrojů. Město obecně závaznou vyhláškou č. 4/2011 zakázalo na celém území města Jihlavy provozovat loterie a jiné podobné hry. Na dodržování této vyhlášky dohlíží ekonomický odbor magistrátu a Městská policie Jihlava.
34
Příjmy z poplatku za provozovaný výherní hrací přístoj v Kč 12 000 000
10 482 814
10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000
3 417 477
2 777 284
2 000 000 0 2010
2011
2012
Graf 5: Vývoj příjmů z poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj v letech 2010–2012 v Kč (Zdroj: materiály města Jihlavy, vlastní zpracování)
Graf nám ukazuje prudké navýšení příjmů mezi lety 2010 a 2011, může za to zpoplatnění jiných herních technických zařízení. V roce byl poplatek 2012 zrušen a probíhaly ještě platby za předchozí období.
4 Pohledávky za neuhrazené místní poplatky Po porovnání celkových pohledávek v jednotlivých letech je vidět, že tato suma stále stoupá. Zvýšení dlužných částek je zejména způsoben nárůstem počtu neplatičů, zvyšují se i počty přestupků, za něž jsou ukládány pokuty. Statutární město Jihlava evidovalo na konci roku 2014 pohledávky v celkové výši cca 50 430 tis. Kč. Tvoří ho hlavně dluh za pronájem nebytových prostor, bytů a pozemků ve výši cca 8 560 tis. Kč. Zbývající částku představují dluhy na uložených pokutách, náhradách nákladů správního řízení a na místních poplatcích.
35
Tabulka 4: Stav pohledávek z místních poplatků v jednotlivých letech v Kč (Zdroj: dokumenty města Jihlavy, vlastní zpracování)
Pohledávky
2010
komunální odpad poplatek ze psů poplatek za veřejné prostranství poplatek z ubytovací kapacity místní poplatek za provozovaný VHP
2011
2012
2013
2014
8 456 678
9 428 794
300 329
314 883
286 707
293 413
333 881
212 671
367 788
341 191
394 495
279 686
125 604
4 734
3 810
2 500
261 314
261 314
2 589 198
9 769 002 11 477 800 13 491 616
1 414 169
11 558 876 11 525 634 10 527 016 12 433 769 14 372 321
celkem
Z tabulky je patrné, že celkové pohledávky z místních poplatků v posledních dvou letech vzrostly zhruba o 2 mil. Kč, největší podíl na tom mají neuhrazené poplatky za komunální odpad. Příčinou může být vzrůstající počet osobních bankrotů. Z tiskové zprávy společnosti CRIF vyplývá, že v únoru 2014 bylo vyhlášeno 1 941 osobních bankrotů, nejvíce od roku 2008.
Celkové pohledávky z místních poplatků v Kč 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 2010
2011
2012
2013
2014
Graf 6: Vývoj pohledávek za místní poplatky v letech 2010-2014 v Kč (Zdroj: materiály města Jihlavy, vlastní zpracování)
36
V tabulce 3 můžeme vidět i pozitivní vývoj, pohledávky za veřejné prostranství a z ubytovací kapacity se mezi lety 2013 a 2014 snížily.
Pohledávky za komunální odpad v Kč 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 2010
2011
2012
2013
2014
Graf 7: Vývoj pohledávek za komunální odpad v letech 2010-2014 v Kč (Zdroj: materiály města Jihlavy, vlastní zpracování)
Někteří občané se mylně domnívají, že pokud mají trvalou adresu na radnici, ušetří tak za poplatky za odpad či psa. Povinnost platit tyto poplatky má podle zákona fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt. Tuto podmínku tedy splňují i osoby, které mají trvalý pobyt hlášen na úřadě. Upomínky pro zaplacení poplatku nejsou těmto osobám zasílány, protože takové písemnosti není možné fakticky doručit. Je tedy příhodné, aby městu nahlásili svou doručovací adresu. Pokud tento údaj neuvedou, ani se na stav svých závazků vůči městu neinformují, nesou pak riziko případné exekuce na svůj majetek. Na radnici mají trvalý pobyt většinou právě ti, kteří se ukrývají před zákonem, mají půjčky, hrozí jim exekuce a chtějí se tak vyhnout problémům. V roce 2014 bylo v Jihlavě nahlášeno zhruba 2 700 lidí s úřední adresou. (www.rozhlas.cz) V případě vlastníků bytů a rodinných domů, kteří musí platit poplatek za komunální odpad, kde není hlášená k pobytu žádná fyzická osoba. Rozesílá ekonomický odbor výzvy k podání vysvětlení ohledně vlastnictví. Nedoplatky zrušeného poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj budou dořešeny podle zákona. 37
4.1 Vymáhání pohledávek Vymáhání pohledávek se řídí podle vnitřního předpisu „Směrnice pro postup při evidenci, vymáhání a odpisu pohledávek“, která určuje základní pravidla postupu a nakládání s pohledávkami. Směrnice vychází ze zákonů a nemůže se od nich odchýlit. Pohledávky se dělí podle vzniku a způsobu vymáhání na:
pohledávky vzniklé při výkonu samostatné působnosti města, které jsou vymáhány občanskoprávní cestou nebo v režimu daňového řádu,
pohledávky vzniklé při výkonu přenesené působnosti, které jsou vymáhány podle daňového řádu.
Město eviduje všechny pohledávky v účetnictví, které vede ekonomický odbor. Kromě pohledávek z pronájmu bytů a nebytových prostor, ty má na starosti odbor správy realit. Pohledávky jsou evidovány od doby vzniku až do doby jejich úhrady, případně do jejich vypořádání jiným způsobem, např. vyřazení, postoupení apod. Procento
úspěšnosti
u
vymáhání
pohledávek
se
pohybuje
okolo
40
%.
(www.obcasnik.eu)
4.1.1. Postup při vymáhání místních poplatků Místní poplatky patří do skupiny pohledávek vzniklých při výkonu přenesené působnosti. U vymáhání se postupuje podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Pokud poplatník nezaplatí včas nebo ve správné výši místní poplatek, správce poplatku mu zašle upomínku. U poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu nejpozději do 90 dnů ode dne splatnosti, jestliže se jedná o jednorázovou splatnost, která je 30. 4., a nejpozději do 150 dnů ode dne splatnosti poplatku rozděleného na dvě splátky ke dni 30.4. a k 30.9. s tím, že se tato lhůta počítá od splatnosti ke dni 30. 9. U ostatních místních poplatků nejpozději do 60 dnů od jejich splatnosti. Dlužníkům s trvalým pobytem na adrese Magistrátu města Jihlavy, kteří nemají jinou adresu pro doručování, se upomínka nezasílá. 38
Nezaplatí-li dlužník místní poplatek ani na základě upomínky, vyměří správce poplatku:
poplatek ze psů platebním výměrem nejpozději do 30. 4. kalendářního roku následujícím po roce, v němž nastala splatnost poplatku,
poplatek z ubytovací kapacity a poplatek za užívání veřejného prostranství platebním výměrem nejpozději do 60 dnů ode dne náhradní lhůty stanovené upomínkou,
poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu hromadným předpisným seznamem nejpozději do 30. 6. kalendářního roku následujícím po roce, v němž nastala splatnost poplatku.
Správce poplatku má možnost rozhodnout o udělení pořádkové pokuty do výše 50 000 Kč. V případě evidence daňového přeplatku u dlužníka rozhodne správce poplatku o jeho převedení na daňový nedoplatek, dlužník se o v tomto případě vyrozumí, pokud jeho výše přesahuje částku 1 000 Kč. Na základě žádosti dlužníka nebo z moci úřední může správce poplatku rozhodnou o posečkání nebo povolení splátek. Při rozhodování posuzuje správce kritéria uvedená v § 156 odst. 1 daňového řádu. Posečkání se zakládá na určení pozdějšího termínu k úhradě dluhu, popřípadě rozložení úhrady na splátky. Jestliže dlužník neuhradí pohledávku ani na základě vystaveného platebního výměru nebo hromadného předpisného seznamu, předá správce poplatku co nejdříve, maximálně však do 60 dnů od vykonatelnosti rozhodnutí podklady pro vymáhání na oddělení vymáhání pohledávek. Oddělení vymáhání pohledávek po převzetí zjistí v evidenci pohledávek, zda dlužník není veden u jiného správce daně, případně jaké kroky byly vůči němu provedeny. Jestliže je dlužník evidován i jinde a zatím nebyly provedeny žádné úkony k daňové exekuci, tak se vymahatelé zkontaktují a pokračují v řešení pohledávky ve spojeném řízení.
39
Pohledávky lze vymáhat pomocí daňové exekuce, lze zde využít i vymáhání prostřednictvím soudního exekutora. Dále jsou uplatňovány v insolvenčních a dědických řízeních, přihlašovány do veřejných dražeb, popřípadě odepsány pro neodbytnost. V případě rozhodnutí o provedení exekuce dle daňového řádu určí správce daně, jakým způsobem bude provedena:
srážkami ze mzdy;
přikázáním pohledávky z účtu poskytovatele platebních služeb;
přikázáním jiné peněžité pohledávky;
postižením jiných majetkových práv;
prodejem movitých věcí;
prodejem nemovitostí.
Za nedobytnou se považuje pohledávka, která byla na dlužníkovi bezvýsledně vymáhána nebo jejíž vymáhání by nevedlo k výsledku a náklady na vymáhání by přesáhly výtěžek. Zánik pohledávky nastane při výmazu dlužníka z obchodního rejstříku, pokud dlužník zemře a pohledávka nemůže být uspokojena v dědickém řízení ani vymáhána po jeho dědicích nebo pohledávka zanikne ze zákona.
5 Návrhy na snížení dluhu Vybírání místních poplatků stanovuje zákon. č. 565/1990 Sb.. V jaké výši si obec určí sazby (v zákonném rozmezí), záleží na ní. Při zavádění ale musí přihlédnout k tomu, aby administrativní výdaje nepřevýšily příjmy při vybírání jednotlivých místních poplatků. Vymáhání pohledávek se může provádět také jen v zákonném rozmezí. Jsou tu tedy jen omezené možnosti na opatření pro snížení dluhu. Poslanecká sněmovna 29. 4. 2015 schválila novelu o místních poplatcích. Podle návrhu by měly být od poplatků za komunální odpad osvobozeny děti z dětských domovů, obyvatelé domů pro zdravotně postižené a pro seniory. Za náklady spojené s likvidací odpadu budou odpovídat ústavy. 40
Dále novela uvádí, že zodpovědnost za úhradu plateb by nesli zákonní zástupci tj. rodiče za děti. Děti by tak po dovršení 18 let nemohly čelit exekuci kvůli dluhům za odpad. V současné době mají obce právo dle zákona vyměřovat a vymáhat místní poplatky i po dětech. Stává se tak, že dluží obcím několikatisícové částky, aniž to vědí. U poplatníků s omezenou svéprávností by poplatková povinnost přecházela na jmenovaného opatrovníka. Zastupitelstvo obce bude moci na žádost poplatníka zcela či částečně poplatek prominout. Tuto možnost obce podle zákona již měly do konce roku 2010. Zastupitelstvo by mohlo poplatky promíjet i při mimořádných, hlavně živelných událostech. (www.psp.cz) U místního poplatku ze psů nemá obec mnoho možností, jak bojovat proti nepoctivým pejskařům. Je zde možnost zvýšit náhodné kontroly nebo kromě sáčků na exkrementy zdarma nabídnout ještě jiné benefity, např. vybudovat tréninkové hřiště. Pohyb psů na veřejném prostranství upravuje obecně závazná vyhláška, majitelé by určitě ocenili rozšíření prostoru pro volné pohybování psů. V roce 2010 bylo v Jihlavě zavedeno placení parkovného pomocí sms. Do budoucna by se nemuselo pomocí textové zprávy platit jen parkovné, s rozvojem techniky a rozsáhlejšími možnostmi používání mobilních telefonů, by se tato služba mohla rozšířit i na placení poplatků za odpad nebo za psa. Zřejmě by jí uvítali mladší lidé, kteří z časových důvodů platí na poslední chvíli, nebo ti, kteří platí přes internet. Výhodou je jednoduchost, rychlost a praktičnost. Ale zatím s tímto systémem nejsou žádné zkušenosti, většina obcí nabízí úhradu pomocí složenky, bankovním převodem nebo platby v hotovosti. Město Frýdlant např. nabízí občanům zapojení do sms nebo email systému, kdy jim je pomocí krátké zprávy připomenuto zaplacení poplatku. (www.mesto-frydlant.cz)
41
Závěr Cílem práce bylo sledovat vliv místních poplatků na rozpočet města Jihlavy. Porovnat vývoj dluhu z neuhrazených poplatků v jednotlivých letech a doporučit opatření pro snížení tohoto dluhu. Teoretická část seznámila čtenáře se základními pojmy této problematiky, jako je obec, rozpočet a jeho struktura. Přiblížila jednotlivé místní poplatky, definované podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. V úvodu praktické části jsem představila Statutární město Jihlava, které je krajským městem Kraje Vysočina. Stručně jsem zmínila jeho historii i současnost. Pro lepší uvedení do problematiky jsem provedla rozbor hospodaření města za rok 2014, jelikož je rozpočet města velmi rozsáhlý, uvedla jsem příjmy a výdaje v jednodušší struktuře než jí prezentuje město na svých webových stránkách. Hospodaření za rok 2014 skončilo přebytkem. Dále jsem představila jednotlivé místní poplatky, které stanovuje město na základě obecně závazných vyhlášek, jejich sazby a vývoj příjmů mezi lety 2010-2014. U většiny poplatků jsem zaznamenala příznivý rozvoj. Největší nárůst příjmů mezi roky 2013 a 2014 byl u poplatku za užívání veřejného prostranství, který činil cca 230 000 Kč. Naopak pokles příjmů nastal jen u poplatku za psa ve výši cca 16 000 Kč. Místní poplatky nemají tak velký vliv na rozpočet u krajských měst velikosti Jihlavy. Tvoří zhruba 3 % z celkových příjmů. Stav pohledávek za místní poplatky neustále stoupá, může to být dáno zhoršující se ekonomickou situací obyvatel. I když v poslední době nezaměstnanost klesá. Také závisí na tom, jak je město úspěšné při vymáhání. Nejmarkantnější nárůst byl u poplatku za komunální odpad. Naopak mezi lety 2013 a 2014 došlo ke snížení pohledávek u poplatku za užívání veřejného prostranství. Návrhy jak snížit stav pohledávek za místní poplatky jsem shrnula v poslední kapitole. Je to však velmi obtížný úkol, protože nás omezuje legislativa. Největší nadějí na změnu je novela zákona, kterou schválila poslanecká sněmovna. Díky ní by se mohly pohledávky za komunální odpad snížit. Mladí lidé už by po dovršení 18 let neměli čelit 42
exekucím kvůli dluhům za komunální odpad. Obce by měli mít možnost poplatek na žádost poplatníka odpouštět, což by je mohlo motivovat k vzájemné komunikaci. Vyskytuje se i možnost odpracování obecně prospěšnou prací.
43
Literatura DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. C. H. Beck, 2008, 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1. KOUDELKA, Z. Samospráva. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-665-5. LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance v České republice: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2013, 130 s. ISBN 978-80-7204-861-8. NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 359 s. ISBN 978-80-7380-162-5. NOVOTNÝ, V. Územní samospráva České republiky. Praha: CEVRO Institut, 2007. ISBN 978-80-86816-22-7. PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, 375 s. ISBN 80-726-1086-4. PELC, V. Místní poplatky: úplné znění zákona o místních poplatcích s poznámkami. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2008, 303 s. ISBN 978-80-7201-691-4. POMAHAČ, Richard. Veřejná správa. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, 315 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 978-80-7400-447-6. PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁČKOVÁ. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. ISBN 97880-247-2789-9.
Internetové zdroje Daňový řád [online] [cit. 2015-06-10]. Dostupné na www: http://portal.gov.cz Dluhy obyvatel Jihlavy: městu dluží za nájem a pokuty [online] [cit. 2015-06-21]. Dostupné na www: http://www.obcasnik.eu Novela z. o místních poplatcích [online] [cit. 2015-06-21]. Dostupné na www: http://www.psp.cz 44
Obyvatel s trvalým bydlištěm na radnici na Vysočině přibývá, nejvíc je jich v Jihlavě [online] [cit. 2015-06-23]. Dostupné na www: http://www.rozhlas.cz Poplatky [online] [cit. 2015-06-20]. Dostupné na www: http://www.mesto-frydlant.cz Program zodpovědného nakládání s odpady [online] [cit. 2015-06-25]. Dostupné na www: http://www.jihlava.cz Rozpočet a hospodaření měst [online] [cit. 2015-06-20]. Dostupné na www: http://www.jihlava.cz Vyhlášky a nařízení města Jihlavy [online] [cit. 2015-06-20]. Dostupné na www: http://www.jihlava.cz Zákon o loteriích a jiných podobných hrách [online] [cit. 2015-06-10]. Dostupné na www: http://portal.gov.cz Zákon o místních poplatcích [online] [cit. 2015-05-28]. Dostupné na www: http://www.zakonyprolidi.cz Zákon o obcích [online] [cit. 2015-05-27]. Dostupné na www: http://www.zakonycr.cz Zákon o odpadech [online] [cit. 2015-06-11]. Dostupné na www: http://portal.gov.cz Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů [online] [cit. 2015-06-08]. Dostupné na www: http://www.zakonyprolidi.cz
45
Seznam tabulek Tabulka1: Struktura rozpočtu obce …………………………………………………… 14 Tabulka 2: Sazby poplatku ze psů za kalendářní rok v Kč ………………………….... 28 Tabulka 3: Sazby poplatku za užívání veřejného prostranství za každý započatý m2 na den v Kč ………………………………………………………………………………. 31 Tabulka 4: Stav pohledávek z místních poplatků v jednotlivých letech v Kč ………... 36
Seznam grafů Graf 1: Vývoj příjmů z poplatku za komunální odpad v letech 2010- 2014 v Kč ….... 27 Graf 2: Vývoj příjmů z poplatku ze psů v letech 2010-2014 v Kč ……………...……. 29 Graf 3: Vývoj příjmů z poplatku za užívání veřejného prostranství v letech 2010–2014 v Kč ………………………………………………………………………………..….. 32 Graf 4: Vývoj příjmů z poplatku z ubytovací kapacity v letech 2012–2014 v Kč …… 33 Graf 5: Vývoj příjmů z poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj v letech 2010–2012 v Kč ………………………………………………………………………. 35 Graf 6: Vývoj pohledávek za místní poplatky v letech 2010-2014 v Kč …………….. 36 Graf 7: Vývoj pohledávek za komunální odpad v letech 2010-2014 v Kč …………... 37
Seznam příloh Příloha 1: Formulář k oznamovací povinnosti k místnímu poplatku ze psů …………. 47 Příloha 2: Příloha 1: Formulář k oznamovací povinnosti k místnímu poplatku za provoz systému
shromažďování,
sběru, přepravy,
třídění,
využívání
a odstraňování
komunálních odpadů ………………………………………………………………….. 48 Příloha 3: Formulář k ohlášení psa z evidence ………………………………..……… 50
46
Příloha 1: Formulář k oznamovací povinnosti k místnímu poplatku ze psů (Zdroj: materiály města Jihlavy) Magistrát města Jihlavy Ekonomický odbor
Vyplní úřad Variabilní symbol:
Evidenční č. známky:
Sazba:
OZNAMOVACÍ POVINNOST K MÍSTNÍMU POPLATKU ZE PSŮ PODLE OZV Č. 5/2010 Držitel psa – fyzická osoba Jméno a příjmení držitele psa: RČ: Adresa trvalého pobytu: Zaškrtněte, zda se jedná o:
a) rodinný dům
b) bytový dům
c) ostatní budovy
Doruč.adresa/kontakt: Důchodce od:
Druh důchodu:
Vedle důchodu mám stálý příjem: Držitel psa – právnická osoba Název firmy: Právní forma: Sídlo firmy: IČ: Bankovní spojení: Pes plemeno psa
stáří psa ke dni oznámení
pohlaví
od kdy je pes držen
číslo čipu
Příloha: očkovací průkaz psa Skutečnosti mající vliv na výši poplatku (úlevy, osvobození)
Prohlašuji, že veškeré údaje jsem uvedl(a) podle nejlepšího vědomí a svědomí a že jsem si vědom(a) důsledků v případě uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů. V
dne vlastnoruční podpis držitele
47
Příloha 1: Formulář k oznamovací povinnosti k místnímu poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (Zdroj: materiály města Jihlavy) Magistrát města Jihlavy Ekonomický odbor
OZNAMOVACÍ POVINNOST K MÍSTNÍMU POPLATKU za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů A. NEMOVITOST (v které je hlášena k trvalému pobytu alespoň 1 osoba) Adresa trvalého pobytu: Ulice Kontaktní adresa:
číslo popisné/orientační
/
Ulice
číslo popisné/orientační
/
Zaškrtněte splatnost poplatku:
1x ročně
Město(obec)
2x ročně
B. SPOLEČNÝ ZÁSTUPCE Jméno a příjmení: Rodné číslo: Adresa trvalého pobytu:
Údaje o poplatnících, za které je poplatek odváděn (vyplnit v případě, pokud nebudou tyto osoby podávat samostatně Oznamovací povinnost k místnímu poplatku) Jméno a příjmení:
Rodné číslo:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Poznámka:
48
C. VLASTNÍK, ZÁSTUPCE SPOLUVLASTNÍKŮ stavby, která je určena pro individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba Jméno a příjmení: Rodné číslo: Adresa trvalého pobytu vlastníka nebo zástupce spoluvlastníků: Adresa stavby, která je určena k individuální rekreaci, bytu nebo rodinného domu: Katastrální území
1. Ulice Číslo parcelní
Číslo evidenční/popisné/orientační Katastrální území
2. Ulice Číslo parcelní
Číslo evidenční/popisné/orientační Katastrální území
3. Ulice Číslo parcelní
Číslo evidenční/popisné/orientační Katastrální území
4. Ulice
D. SKUTEČNOSTI MAJÍCÍ VLIV NA VÝŠI POPLATKU (OSVOBOZENÍ)
Prohlašuji, že veškeré údaje jsem uvedl(a) podle nejlepšího vědomí a svědomí a že jsem si vědom(a) důsledků v případě uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů.
V
dne vlastnoruční podpis poplatníka, zákonného zástupce
49
Příloha 1: Formulář k ohlášení psa z evidence (Zdroj: materiály města Jihlavy)
Magistrát města Jihlavy ekonomický odbor Masarykovo náměstí 1 586 28 Jihlava
Věc Odhlášení psa z evidence Magistrátu města Jihlavy. fyzická osoba (jméno a příjmení)............................................................................................................ právnická osoba (název společnosti)....................................................................................................... rodné číslo /IČ........................................................................................................................... .................. adresa trvalého pobytu / sídla..................................................................................................................
Žádám o odhlášení psa z evidence Magistrátu města Jihlavy od ................................................... z důvodu......................................................................................................................................... Nového psa budu – nebudu držet. Evidenční známku č. vracím. Žádám o vrácení vzniklého přeplatku.
Prohlašuji, že uvedené údaje odpovídají skutečnosti a že jsem si vědom důsledků v případě uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů.
V ..................................... dne ............................
............................................................ podpis žadatele (zákonného zástupce)
Předpis: Odpis:
50
