Průvodce "Jihlava"
Ráj u Jihlavy Výletní místo
GPS poloha: 49°22'19.85"N 15°35'9.35"E
Místo je tvořeno údolní nivou říčky Jihlávky a okolními stráněmi za velkým zákrutem toku u hlavní silnice Jihlava - Znojmo asi 2 km jižne od Jihlavy. Ráj má výraznou historii: dávnou v tom, že přímo zde se odehrávalo ve středověké hornické minulosti zpracování stříbrné rudy (v blízkém okolí i těžba); nedávnou ve výletní Restauraci Ráj, která zanikla v osmdesátých letech minulého století. Hornická činnost zde byla velmi intenzivní, o čemž světčí také spousta terénních pozůstatků. Historie místa, příroda i jeho poloha ho předurčuje jako cíl vycházek a k využití pro různá setkání. Ohniště s lavičkami je k dispozici. Prochází tudy modrá značka od Sasova do Rančířova. Ve druhé polovidě devadesátých let a začátkem tohoto století byly vyvíjeny snahy o vybudování hornického skanzenu v Ráji. Bohužel se ukázalo, že doba nebyla pro tenzo záměr zralá. Autor článku: Evžen Zámek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/raj-u-jihlavy
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Jihlava" Královský kámen Kámen
GPS poloha: 49°24'24.61"N 15°35'9.38"E
Pamětní Kámen na královskou přísahu. Roku 1527 v Jihlavě přísahal Ferdinand I.českým stavům při vstupu na českou půdu, že bude zachovávat všechny zákony, platné v českých zemích. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralovsky-kamen--1
Město Jihlava - Brána Matky Boží - rozhledna Rozhledna
GPS poloha: 49°23'41.32"N 15°35'13.56"E
Brána Matky Boží v centru města Jihlavy je pozůstatek středověkého opevnění města a v současnosti zde sídlí informační centrum. Na věž je možné také vystoupat a shlédnout celé město z výšky. Brána Matky Boží je symbolem města a je také vyobrazena na turistické známce. Je jedinou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran. Středověké opevnění vyrostlo již na počátku 2. poloviny 13. století. V období let 1508 - 1509 byla brána nahrazena pozdně gotickou bránou s vyšším průjezdem. Po ničivém požáru roku 1551 brána renesančně přestavěna (1564 renesanční nástavba 4. a 5. patra). Před branou se rozprostíralo předbraní - složitý barbakán s padacím mostem a bastiony. Průjezd zajišťovala padací mříž. V roce 1853 byla brána renovována a opatřena hodinami. Předbraní bylo zbouráno v roce 1862. V lednu 1995 následkem nevhodného hydrologického zásahu těleso brány pokleslo, takže byla následně staticky zajišťována. Koruna brány však byla značně porušená, takže v roce 1996 došlo k jejímu rozebrání a znovupostavení. V roce 2006 zde byla umístěna výstava reprodukcí obrazů akademického malíře Gustava Kruma „Z historie Jihlavy“. Tyto obrazy dokumentují nejdůležitější historické události v životě města. Další stálou expozici na bráně tvoří expozice s názvem Jihlavská pevnost - tematicky zaměřená expozice na vznik a vývoj opevnění v Jihlavě. Brána je přístupná veřejnosti jako vyhlídková věž. Možnost pronájmu parkánu a přednáškového sálu na bráně Matky Boží. Otevírací doba říjen - březen po - pá 08.30 - 17.00 duben - září po - pá 08.30 - 17.00 so - ne 10.00 - 13.00 14.00 - 18.00 Vstupné: dospělí 25 Kč, děti 15 Kč Na bráně sídlí také Astronomická společnost (při Dobré viditelnosti je možnost pozorování oblohy dalekohledem každé pondělí po setmění, tel. 728 880 930) http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43251&p1=1015 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-jihlava-brana-matky-bozi-rozhledna
Borovinka Rybník
GPS poloha: 49°25'5.37"N 15°34'31.07"E
Rybník Borovinka se nachází mezi Hybrálcem a Jihlavou na Smrčenském potoce. V létě se zde koupe, v zimě bruslí. Voda v něm bývá spíše chladnější. Poblíž prochází MTZ z Jihlavy k rozcestí U lyžaře. Je to častý cíl procházek rodin s dětmi. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/borovinka
1. Hraniční kámen Kámen
GPS poloha: 49°24'37.92"N 15°35'40.50"E
První z historických hraničních kamenů ve tvaru jehlanu, který vyznačuje historickou hranici mezi Čechami a Moravou. Byl vztyčen v rámci zaměřování Tereziánského katastru v roce 1750. Stojí na soukromém pozemku v ulici U skály. Je možné jej zahlédnout pouze přes plot..
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Jihlava" Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/1-hranicni-kamen
Jihlava - Vyhlídková věž kostela sv. Jakuba Většího Vyhlídka
GPS poloha: 49°23'43.25"N 15°35'35.69"E
Stavba severní věže (63m), která původně sloužila městu jako věž strážní, byla dokončena počátkem 14. století. Měla jehlancovou střechu a vprůčelí figurální malbu. V roce 1561 je v historických pramenech doložena činnost věžníka a jeho dvou pomocníků - ti troubili hodiny, fanfárami vítali vzácné hosty a hlídali město před ohněm a nepřáteli. Poslední věžník opustil věž v roce 1924, kdy byla funkce věžníka zrušena. Věž byla pro veřejnost zpřístupněna v červnu 1991 vrámci oslav 555.výročí přijetí basilejských kompaktát. Ochoz je ve výšce 40 m - tedy 556 m nad mořem - a nabízí Pohled do širokého okolí. Věž kostela sv. Jakuba Většího (Jakubské náměstí) je přístupná veřejnosti. Otevírací doba: květen, září so-ne 10:00 - 13:00 14:00 - 18:00 červen - srpen út-ne 10:00 - 13:00 14:00 - 18:00 Mimo sezónu je možno navštívit věž při objednávce den předem ve všedních dnech po předchozí objednávce na TIC v době od 9:00 - 15:00 pro skupiny minimálně 5 osob. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jihlava-vyhlidkova-vez-kostela-sv-jakuba-vetsiho
ZOO Jihlava ZOO
GPS poloha: 49°23'50.96"N 15°35'58.08"E
ZOO leží v malebném údolí řeky Jihlávky. V areálu jsou vodní plochy, zalesněné svahy, louky i skály a to v bezprostřední blízkosti centra města, cca 10 minut pěší chůze. Příjezd - z Masarykova náměstí Brněnskou ulicí přes starý Brněnský most na centrální parkoviště, nebo od letního kina. "ZOO bez mříží" je domovem pro více než 100 druhů exotických zvířat, včetně druhů ohrožených vyhubením. ZOO se specializuje na chov kočkovitých šelem, opic a plazů. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-jihlava
Jihlava - koupaliště Vodní ráj Aquapark
GPS poloha: 49°24'28.40"N 15°34'40.75"E
Nachází se na severozápadním okraji města a má celoroční provoz. V letním období je zde k dispozici velký rekreační bazén, plavecký bazén dětský bazén a brouzdaliště. Z dalších vodních atraktivit je to pak tobogán a skluzavky, divoká řeka a vodní hrad, chrliče vody a vodní hřiby. pro méně aktivní jsou k dispozici perličková lůžka a masážní trysky. Součástí venkovního areálu jsou i dvě hřiště pro plážový volejbal a hřiště na nojejbal a tenis. Po celý den je zde i bohatý výbět občerstvení. Letní areál je otevřen od června do konce prázdnin denně od 10 do 19 hodin. Po Zbytek roku slouží krytá část areálu, která má obdobné atraktivity a obdobnou provozní dobu. Pouze v pondělí má zavírací den. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.79 - Jihlavsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jihlava-koupaliste-vodni-raj
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Jihlava" Pivovar Ježek Jihlava Technická památka
GPS poloha: 49°23'49.74"N 15°34'56.23"E
Pivovar Jihlava patří mezi historické pivovary a díky předem objednané exkurzi jsme si její budovy a výrobní postup mohli prohlédnout a také jsme se od průvodce dozvěděli o historii. Nejstarší zmínka o pivu a Jihlavě je z 3. května 1348, kdy král Karel IV. oznamuje jihlavskému rychtáři a celé obci, že zakazuje vaření piva na vesnicích. Ve středověku bylo registrováno 123 právovárečných domů. Do 19. století se počet zdejších pivovarů snížil na čtyři a posléze v roce 1860 převzal výrobu jihlavského piva jediný pivovar. V roce 1859 se usnesli jihlavští sladovníci zrušit poslední 4 pivovárky i domácí sladovničky a postavit společný moderní. Majitelé právovárečných domů upsali celkem 541 podílů, čímž byl získán kapitál 54 100 zlatých. Výkopové práce byly započaty ještě v roce 1859 a 4.dubna 1861 byl pivovar s velkou parádou slavnostně otevřen. Jelikož byl pivovar od svého založení převážně německým majetkem, po válce propadl konfiskaci a byla na něj uvalena národní správa. Vzhledem k uzavírání malých pivovarů v okolí výroba stoupala, až dosáhla v roce 1962 rekordních 200 000 hl. Kuriozitou té doby bylo, že chladící pivovarské kompresory drahnou dobu chladily ledovou plochu Horáckého zimního stadionu. V roce 1995 získal v privatizaci pivovar Karl Schwarz (společnost Brauerei Zwettl Karl Schwarz Ges.m.b.H a investoval v Jihlavě do rekonstrukce zchátralých budov i zastaralé technologie během několika měsíců 270 milionů korun. Avšak díky druhotné platební neschopnosti českých firem a českému právnímu prostředí mu vznikly dluhy , které si nechtěl a nemohl dovolit. Proto se Schwarz koncem roku 1997, po několikaměsíční marné snaze prodat majoritní podíl serioznímu zahraničnímu zájemci, rozhodl své akcie převést na management pivovaru a obětovat své miliony korun. Pivovar tak dostal šanci pokusit se v tvrdé domácí konkurenci přežít. Podobné dluhy po modernizaci pivovaru zničily další malé pivovary , třeba Břeclav. V roce 1998 začal pivovar vařit světlou dvanáctku - Telčský Zachariáš. Zdálo se, že je vše na nejlepší cestě k záchraně pivovaru. Do finančních potíží se pivovar dostal v roce 1997. Poté, co byl nucen vynaložit deset milionů korun na výměnu lahví, se dostal do druhotné platební neschopnosti a nebyl s to platit svým dodavatelům. Město Jihlava odmítlo pivovaru půjčit peníze a tak došlo k emotivní kampani , ve které pivovar žádal lidi k větší spotřebě piva - skutečně se podařilo zvýšit produkci o 5 % a pivovar zaplatil dluh 5 miliónů korun. Největší akcionáři v roce 1999: Jan Kylberger 52 % , Pivovar Zwetler 19 %. Slad pivovar bere ze sladovny v Náměšti na Hané a vodu z veřejné sítě , avšak v budoucnu budou využívat starou studnu pod městem. V roce 2000 byli největší akcionáři s 60, 3 % akcií Jan Kylberger, který zastupoval zájmy managementu pivovaru, a od srpna 2000 belgická společnost Bockhold N.V., která vlastnila přes 19 % akcií a která chtěla v roce 2001 získat většinový podíl vpivovaru. Chtěli vyvážet pivo na západní trhy pod označením české pivo. V roce 2000 se pivovaru podařilo vyvézt na 7 000 hl piva do Rakouska a Velké Británie. Pivovar se stal ziskovým , dařilo se splácet dluhy a začal vařit speciální osmnáctku pivo. Společnost v roce 2002 investovala 34 milionů korun - do nových skladovacích hal firma vložila 16 milionů Kč a za 18 milionů se pořídila linka na etiketování lahví. Pivo se stalo regionálním , zaměřené hlavně na kraj Vysočina. Přesto pivovar v roce 2004 vyvezl 34 000 hl piva do Německa a Rakouska. Pivovar dále hledal zákazníky také na Slovensku nebo ve Švédsku. Prodej na domácím trhu se výrazně neměnil. V roce 2004 pivovar v kraji Vysočina prodal 45 700 hl piva a zvedl za prvních šest měsíců roku 2005 výstav piva meziročně o dvě třetiny na více než 86 400 hl. Z toho 50 tisíc hektolitrů odebrali zahraniční zákazníci, především v Belgii, Německu a Rakousku. Nejvíce piva v regionu Vysočiny vyrobil v roce 2005 právě jihlavský pivovar. 91 tisíc hektolitrů piva uvařil pivovar v roce 2007. Chuť piva Ježek se v roce 2008 změnila , protože se vrátila k receptuře z osmdesátých let, kdy se Ježkem oslavovaly mistrovské tituly hokejistů Dukly. Jihlavský pivovar dnes patří ryze české pivovarnické skupině K Brewery. Za první tři měsíce roku 2009 pivovar zdvojnásobil prodeje sudového piva oproti stejnému období loňského roku. Společnost K Brewery, která jihlavský pivovar koupila v roce 2008, investovala letos mimo jiné i do nových narážecích jehel u všech sudů. Při prohlídce jsme postupně prošli varnou , ležáckými sklepy , stáčírnou , dostali jsme v rámci vstupného ochutnat Ježka přímo z tanku a po asi 50 minutové prohlídce jsme spokojeni odešli do prodejny pivovaru nakoupit sebou pěnivý mok. Pokud stojíte před pivovarem čelem , pivovarská prodejna je 50 metrů vlevo a opačným směrem ke světelné křižovatce se nachází pivovarská Restaurace , kde jsme příjemně poobědvali a také pivo pili. Celý týden zde vaří hotovky , ostatní Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Jihlava" jídla jsou trochu dražší. Návštěvu pivovaru , prodejny i Restaurace rád doporučuji , setkali jsme se zde s milým přístupem. Exkurzi je třeba domluvit předem na telefonu 800 153 495 , prohlídky se konají denně dle dohody a vstupné je 100 kč a 50 kč snížené včetně ochutnávky. Parkování zdarma kdekoli v bezprostřední blízkosti pivovaru. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pivovar-jezek-jihlava
Jihlavská brána Zajímavost
GPS poloha: 49°23'41.51"N 15°35'13.43"E
Jihlavská brána je jediná z pěti původních bran Jihlavského opevnění, která se dochovala do dnešní doby. Nachází se na západním konci ulice Matky Boží, která k ní směřuje z Masarykova náměstí. Věž, ve které se nachází brána byla kompletně rekonstruována a je přístupná pro návštěvníky. Ve vnitřních prostorách je v současnösti expozice věnovaná jihlavskému dolování a podzemí a dále se zde provádí noční astronomická pozorování pomocí několika dalekohledů. Pro veřejnost každé pondělí po setmění. Z horního ochozu věže je poměrně solidní rozhled po Jihlavě a okolí Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jihlavska-brana
Jihlavské podzemí a katakomby Důl, štola, šachta
GPS poloha: 49°23'53.32"N 15°35'29.76"E
Naším prvním cílem během třídenního výletu na Vysočině bylo Jihlavské podzemí. Velmi jsme se těšili na svítící chodbu. Na prohlídku jsme přišli včas, za pět minut dvanáct. Podzemí je velmi rozsáhlé ,a je škoda , že průvodcovská trasa vede jen zlomkem chodeb. Naše malá skupina o sedmi lidech prošla 200 metrů prohlídkové trasy za půl hodiny . Průvodce byl skvělý , prohlídka se nám líbila , pouze by mohla být delší. Jihlavské podzemí je významnou historickou stavební památkou města. Co do rozsahu podzemního labyrintu přímo pod městskou zástavbou je po Znojmu druhým největším na území naší republiky. Jeho celková délka činí 25 km a zaujímá plochu 50 000 m2. Chodby jsou raženy ve skále v několika podlažích. Nacházejí se téměř pod všemi objekty historického jádra města. Sklepní prostory, nacházející se 2-4m pod povrchem tvoří první podzemní podlaží, z něhož lze sestoupit do podlaží druhého, do hloubky 4 - 6 m. Pod některými objekty je v hloubce 8-14m raženo i podlaží třetí. O příčinách vzniku Jihlavského podzemí kolovaly různé domněnky. Dlouho se historikové domnívali, že podzemní chodby jsou zbytky starých stříbrných dolů. Jiní tvrdili, že podzemní chodby byly raženy pro vojenské účely. Současní historikové se domnívají, že podzemní chodby vděčí za svůj vznik hospodářským důvodům Jihlava ležela na důležité křižovatce středověkých obchodních cest, a tak v době, kdy význam těžby stříbra poklesl, začal se ve městě prudce rozvíjet obchod a řemesla. Kupci a řemeslníci si pro uskladnění svého zboží a výrobků rozšiřovali stávající sklepy, na jejichž prohlubování pracovali zkušení jihlavští horníci. V roce 1978 zde byla speleology objevena "svítící chodba". A svítící chodba ? Pro nás padla zase jedna záhada a mýtus byl vyřešen. Stěny chodby jsou pokryty bělavým povlakem, který po předchozím nasvícení zelenkavě světélkuje. Chodba se nachází asi 11 metrů pod povrchem země, široká je 2,1 m, vysoká 2,9 m a je největší raritou a záhadou Jihlavského podzemí. Po prohlídce podzemí jsme šli na oběd a poté na prohlídku pivovaru. Pokud se chcete dobře najíst , doporučuji využít Pivovarskou restauraci - minutky jsou sice dražší , ale celý týden mají hotovky za rozumnou cenu. Samozřejmě zde čepují jihlavské pivo - dobré pivo. Doporučuji Telčský Zachariáš. Otevírací doba:Duben denně 10 11 12 14 15 16 Květen denně 9 10 11 12 14 15 16 Červen - srpen denně 9 10 11 12 14 15 16 17 Září denně 10 11 12 14 15 16 Říjen denně 10 11 12 14 15 V ostatních měsících je možno prohlídku domluvit telefonicky nebo e-mailem pro skupiny v min. počtu 10 osob. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Jihlava" Po - pá 15.30 - 19.00, so a ne 10 - 12, 14 - 17 tel.605 982 142 Vstupné:Dospělí 40,- Kč Důchodci, studenti 30,- Kč Děti do 15 let 20,- Kč Služby:Prohlídka trvá cca 30-45min. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jihlavske-podzemi-a-katakomby
Lávka u tenisového areálu, Most
GPS poloha: 49°24'22.92"N 15°34'51.74"E
Lávka z předpjatého betonu propojila oba břehy Jihlavy v roce 2008. Je součástí jihlavské radiální cyklostezky R04, která vede od Jihlavské brány směrem na Borovinku a k Lyžaři. Přemostění kříží Jihlavu v místě tenisového areálu na pravém břehu a mezi nákupními centry Kaufland a Hypernova na protilehlém. Lávka mimo jiné usnadní pěší a cyklopřesuny do Vodního Ráje. Její stavbu pronásledovala smůla. První verze při zatěžkávacích zkouškách praskla, musela být zpoloviny odbourána a postavena znovu. V současnosti je již vše v pořádku a most je ozdobou svého okolí. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lavka-u-tenisoveho-arealu
Město Jihlava - muzeum Vysočiny Muzeum
GPS poloha: 49°23'46.61"N 15°35'20.18"E
Muzeum Vysočiny v Jihlavě sídlí přímo v centru města na Masarykově náměstí a je největším muzeem v kraji. K slavnostnímu otevření muzea pro veřejnost došlo 23. 6. 1895, kdy bylo v chlapecké měšťanské škole zpřístupněno několik místností se sbírkami. Již v 80. letech 19. století se objevily první snahy o vytvoření muzea. Německé obyvatelstvo Jihlavy chtělo zdokumentovat dějiny a život němců v oblasti a zabránit tímto sílícímu vlivu českého obyvatelstva. Na konci roku 1891 byl založen Muzejní spolek, který se měl trvale starat o činnost muzejní instituce, ustavené v roce 1892. Po otevření v roce 1895 si muzeum zachovalo svůj německý ráz až do konce 2.světové války, po jejímž skončení se dostalo do české správy a bylo řízeno národním výborem. Roku 1953 se stalo Krajským muzeem a přestěhovalo se do dvou domů na náměstí ( č.57 a č.58 ). V 60. letech 20. století byly k muzeu připojeny další pobočky v rámci spojování okresních muzeí. Postupně se přidaly muzea v Polné (1963), muzeum v Telči (1963), hrad Roštejn (1964) a muzeum v Třešti (1974). Od roku 2003 byl ustanoven název Muzeum Vysočiny. V muzeu Jihlava si můžete, stejně jako my, prohlédnout následující expozice : Krása středověké plastiky Geologie Českomoravské vrchoviny Živá příroda Českomoravské vrchoviny Chráněná území Jihlavska Lapidárium Od renesance po průmyslovou revoluci - video ke stažení http://muzeum.ji.cz Renesance Baroko 19. století Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Jihlava" Dolování stříbra a mincování v Jihlavě Nerostné suroviny Českomoravské vrchoviny Muzeum Vysočiny Jihlava Otevřeno denně mimo pondělí, 9:00-12:00 a 12:30-17:00. Všechny expozice jsou umístěny v historické budově muzea na Masarykově nám. 57/58 v Jihlavě. Budova muzea umožňuje bezbariérový přístup do 1. podlaží. Muzeum Vysočiny Jihlava Výstavy 20 Kč / 10 Kč Expozice a výstavy 40 Kč / 20 Kč Přednášky 20 Kč / 10 Kč Děti do 6 let zdarma. Komentované prohlídky výstav pro skupiny lze objednat na tel. +042 567 573 885. Vstupné 40 Kč / 20 Kč Minimální vstupné 120 Kč (platí pro skupiny, jejichž součet cen vstupů nedosáhne 120 Kč) Cizojazyčný výklad 500 Kč - 1000 Kč Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-jihlava-muzeum-vysociny
Kostel sv. Jakuba většího Kostel
GPS poloha: 49°23'43.21"N 15°35'36.27"E
Dominantou Jihlavy je trojlodní Kamenný kostel s nestejnou výškou věží zasvěcený sv. Jakubovi. Dokončen byl v roce 1257. Vyšší věž měří 63m a sídlil v ní hlásný. Druhá věž byla dodatečně snížena a visí v ní Zuzana - jeden z největších zvonů v Česku. Odlil ji přažský zvonař Brikcím z Cimperka roku 1563. V interiéru kostela je možné vidět plastiky z období vrcholné gotiky. Sv. Kateřinu (před 1400), Madonu s dítětem (1370), sochu Boha Otce a sv. Jakuba (kolem 1500). V přilehlé kapli je jedna z našich nejpozoruhodnějších piet (kolem 1370) Dále je kostel vyzdoben řadou fresek a cenných obrazů. Z ochozu vyšší věže, který v sezóně přístupný, je nádherná vyhlídka na celou Jihlavu a okolí. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-jakuba-vetsiho--2
Město Jihlava - Minoritský klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie Klášter
GPS poloha: 49°23'40.74"N 15°35'16.15"E
Klášterní Kostel Matky Boží v Jihlavě byl založen českým králem Přemyslem Otakarem I. roku 1221 pro řád Minoritu svatého Františka z Assisi a vystavěn původně ve slohu románském. Po velkém požáru v Jihlavě roku 1353 přestavěn ve slohu gotickém a vysvěcen 1355. Presbytář kněžiště dokončen okolo roku 1500, chór chrámový nad předsíní chrámovou je z roku 1756. Věž celá kamenná (jsou jen dvě na celé Moravě). Technickou zvláštností je, že věž nemá vlastní základy, ale je postavena na čtyřech velkých pilířích, které uvnitř kostela vznikly křížením dvou hlavních lodí. Nejstarší fresky jsou ze 13. století, jiné ze 14. století, poslední okolo roku 1500. Hlavní oltář z roku 1744 je dílo Ondřeje Zonnera, obraz na hlavním oltáři Nanebevzetí Panny Marie maloval J. Edgöns. Nejstarší hlavní oltář gotický stál o několik metrů dále, kde je nyní sakristie a nad ním na klenbě je vidět freskovou výzdobu - čtyři erby Čech, Moravy, arcibiskupství Olomouckého a města Jihlavy. Tři svorníky kamenné představují Krista, Pannu Marii a svatého Jana. Ve výši pivního poschodí bylo na kamenných podstavách s baldachýny - bohužel většinou v době reformace zničenými - šest kamenných světic Svaté Kateřiny, Markéty, Barbory a tři uvedené sochy jsou umístěny v presbytáři vpravo na kněžských sedelích ze 14. století. Ostatní sochy blahoslavenné Anežky neb svaté Kláry a zbytky sochy svaté Alžběty a neznámé světice jsou uloženy v kapli za hlavním oltářem. Obraz vpravo u hlavního oltáře znázorňuje přepadení Jihlavy loupeživými rytíři 19. února 1402, jedenáct dní po zajetí krále Václava IV. a zachránění Jihlavy mnichy z minoritského kláštera. Betlém v minoritském kostele od Vánoc do Hromnic, postavený v kapli Božského Srdce Páně, je největší v Jihlavském kraji. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Jihlava" Po pádu totality a návratu druhé jihlavské fary u sv. Jakuba zpět řádu strahovských Premonstrátů bylo k Matce Boží v roce 1990 od sv. Jakuba přesunuto jihlavské děkanství. V roce 1998 byl chrám i s přilehlými objekty navrácen zpět Řádu minoritu. Podle pověsti je jihlavský klášter nejstarším minoritským klášterem v našich zemích, což však dle historických pramenů není splehlivě doloženo. Je jisté, že klášter vznikl spolu s městem někdy ve čtyřicátých letech 13. století, písemně je doložen poprvé až roku 1257. U kostela stojí klášter, který se významně zapsal do dějin Jihlavy v roce 1402, kdy v noci z 19. na 20. února došlo k přepadení města rotami loupeživých rytířů, které se přes hradby dostaly do kláštera. Menší bratři, zachovávající noční chór, však rychle zburcovali celé město, takže útočníci byli odraženi. Na památku této záchrany města byla nejprve v presbytáři zasazena kamenná deska, později byla celá událost též znázorněna na fresce, dodnes zachované. Husitské války klášter v katolické Jihlavě přežil bez úhony, po jejich skončení se vzmáhal, což se odrazilo nejen růstem majetku, ale i stavebními aktivitami. Kamenná deska, vyjadřující vděčnost šlechetné dárkyni Elišce z Petrovic, se díky špatně přečtenému letopočtu po čase stala nedobrovolným základem pověstí o tom, že kostel pochází z 11. století. Nastupující prostestantismus ohrozil existenci kláštera v samých základech, ten však přežil. Pozdější barokní přestavby v 18. století způsobily narušení vzácné gotické Křížové chodby. Za josefinských reforem klášter ušel zrušení, i při zdejším kostele byla zřízena roku 1784 druhá městská farnost, nejprve spravovaná diecézním knězem a od roku 1800 přímo členy kláštera. Za totality klášterní budovy sloužily školským účelům a zčásti též farnímu úřadu.
Kostel je přístupný při mších Mše v kostele Nanebevzetí Panny Marie Po - So v 07:00 a 17:00 Neděle a svátky 08:00, 10:00, 17:00 http://jihlava.minorite.cz/ Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-jihlava-minoritsky-klaster-a-kostel-nanebevzeti-panny-marie
Za sochařem J. V. Prchalem do Jihlavy Socha
GPS poloha: 49°24'0.90"N 15°34'43.00"E
Jihlavský pozdně barokní sochař Jan Václav Prchal (1714 – 1811) zanechal ve městě celou řadu pozoruhodných děl, která jsou zde však v současné době roztroušena po nejrůznějších, vesměs docela nenápadných zákoutích. To ovšem není rozhodně na škodu, protože pátráním po nich zase město lépe poznáme, včetně míst, kam bychom se jinak možná ani nepodívali. A proto hurá za sochami! Na Masarykově náměstí potkáme dvojici Prchalových kašen z roku 1789, kterými nahradil starší kašny renesanční, s rovněž jeho, pouze o něco málo pozdějšími sochami (1797), představujícími dvojici antických bohů spjatých s mořem a vodním živlem obecně, Poseidona (Neptuna) s trojzubcem a delfínem pod nohama a jeho manželku Amfitrité s šípem sedící na delfínu. Skupinku Prchalových alegorických skulptur, znázorňujících čtyři roční období a personifikaci Hudby, nalezneme v areálu Magistrátu města Jihlavy. Přístup je však možný nikoli oficiálními vraty z Masarykova náměstí a přes budovu, ale zezadu, z ulice Hluboké. Místo je pěkně parkově upraveno a nabízí zajímavý pohled na zadní trakty historických domů i příjemné posezení na lavičkách. Tento sochařský soubor vznikl v roce 1775, zahrnoval původně 6 soch (poslední z nich, představující Tanec, je dnes umístěna v Jihlavě-Heleníně v parku u SPŠT) a nacházel se v aleji u zámečku Karlův les u Pávova. Dalším zajímavým Prchalovým dílem byl soubor pašijových soch s Kalvárií z roku 1791. Postavy byly součástí někdejší Křížové cesty z Mlýnské ulice na místo dnešního hřbitova Na Kalvárii, odkud musely být až v roce 1924 kvůli zřízení Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Jihlava" lomu přemístěny ke kostelíku sv. Jana Křtitele na Jánském vršku. Tam dnes najdeme pouze trojici křížů Kalvárie s Kristem a dvěma lotry, zatímco ostatní čtyři skulptury, představující Krista na Hoře Olivetské, Bičování Krista, Krista Trpitele a Krista nesoucího kříž, jsou nyní kvůli ochraně před vandalismem umístěny nenápadně v zahradě za minoritským Klášterem. Více např. v publikaci: Zdeněk Jaroš, Jihlavské nemovité památky Autor článku: Isolda11 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/za-socharem-j-v-prchalem-do-jihlavy
Jihlava - Městské opevnění Hradby
GPS poloha: 49°23'43.27"N 15°35'11.77"E
Otevírací doba hradebního parkánu: letní období (1.4. - 14.11.) 6:30 - 22:00 zimní období (15.11. - 31.3.) 7:00 - 18:00 Hradby byly budovány kolem vznikajícího města krátce po jeho založení před polovinou 13. století. Tříkilometrové opevnění tvořila vnitřní hradební zeď vysoká 6 metrů, široký parkán s parkánovou zdí a příkop Hluboký až 7 metrů. Hlavní hradební zeď zpevňovaly věže, v parkánovém pásu byly bašty. Bašty zesilovaly i val před příkopem. Hradby byly prolomeny pěti branami, které byly opatřeny složitým předbraním a padacími mosty. V průběhu staletí, vlivem vývoje vojenské techniky, byla celá pevnostní soustava neustále zdokonalována. V 15. století byla budována předsunutá zemní opevnění, valy a náspy, na konci třicetileté války vybudovali Švédové systém bastionů. Rozvoj dělostřelby však ukázal, že pevnosti tohoto typu jsou překonány. V roce 1755 byla jihlavská pevnost zrušena, součásti opevnění rozebírány a věže se měnily na obydlí. V první polovině 19. století byly bourány brány, jejichž úzké průjezdy bránily rozvíjející se dopravě. Z pěti bran zůstala zachována jen jediná - brána Matky Boží. Dodnes zachovaný pás hradeb je rekonstruován podle barokní podoby ze 17. století, parkán je parkově upraven. Poslední zachovaný zbytek hradebního příkopu je možné vidět ve Věžní ulici. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jihlava-mestske-opevneni
Jihlava - Pražský most Rozcestí
GPS poloha: 49°24'19.44"N 15°35'7.78"E
Rozcestník na modré turistické značce Pražský most je umístěn u konce Pražského mostu na pravém břehu Jihlavy. MTZ vede z Jihlavského městského nádraží přes most k Lyžaři, na Vysoký Kámen a do Štok. V této lokalitě dochází k mimoúrovňovému křížení s červenou turistickou značkou (Luka Čeřínek), která prochází spodem pod krajním obloukem mostu. Na ČTZ je možné se dostat po 100m přesunu po silnici ve směru směrovky bez barevného značení, v místě kde je na ČTZ rozcestník U Pražského mostu. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jihlava-prazsky-most
Rozcestí U nádraží Rozcestí
GPS poloha: 49°24'53.02"N 15°35'55.66"E
Rozcestí turistických cest na Jihlavském nádraží. Rozcestník spolu s mapou je umístěn v parčíku naproti nádražní budovy. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-u-nadrazi
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Jihlava" Rozcestí pod Brněnským mostem Rozcestí
GPS poloha: 49°23'39.84"N 15°35'48.52"E
Hlavní Jihlavská křižovatka značených dálkových cyklistických tras. V současnosti je možné vyrazit po trase č. 16 do Polné a dál na Hlinsko. Na druhou stranu do Třeště a Telče, nebo po 162 podél Jihlavy do Třebíče. Rozcestí se nachází pod Brněnským mostem na Křižíkové ulici. V těsné blízkosti se v současnosti buduje velkotržnice CITYPARK, jejíž stavba způsobila odklon trasy 16 směřující na Pístov a dál směrem na Telč. Po dokončení bude zřejmě nutná další korekce tohoto zápisu. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-pod-brnenskym-mostem
Jihlava - Na Dolině Rozcestí
GPS poloha: 49°24'31.38"N 15°34'10.78"E
Rozcestník na červeně značené turistické trase Na Dolině se nachází na SZ okraji Jihlavy při silnici pokračující na Humpolec. V bezprostřední blízkosti je křižovatka, kde odbočují trolejbusy na sídliště Kosov a vjezd do podniku Jihlavské mlékárny. ČTZ vedoucí sem od Pražského mostu pokračuje podél silnice na Humpolec k železničnímu přejezdu a přibližně 100m za ním odbočuje doleva, kaštanovou alejí do polí a lesů směrem na Zaječí skok. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jihlava-na-doline
Jihlava U Jánů Rozcestí
GPS poloha: 49°24'22.17"N 15°35'18.78"E
Rozcestí na ČTZ vedoucí z Helenína na Čeřínek. Rozcestník je umístěn na pravém břehu Jihlavy pod viaduktem na křizovatce ulic Havlíčkovy a Mostecké. Poblíž je zastávka MHD. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jihlava-u-janu
Jihlava U Pražského mostu Rozcestí
GPS poloha: 49°24'18.05"N 15°35'1.22"E
Rozcestník na červené turistické značce vedoucí podél Jihlavy z Luk na Čeřínek. Rozcestník je umístěn poblíž průchodu pod Pražským mostem v místě kde se spojuje ulice Mostecká se silnicí vedoucí z Pražského mostu. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jihlava-u-prazskeho-mostu
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
