Průvodce "Broumov"
Adršpašské skály Skalní útvar
GPS poloha: 50°36'22.53"N 16°6'44.27"E
Adršpašské skály je přírodní rezervace, kde najdeme pískovcové skály, skalní soutěsky a jezírka. Roste tady také řada původních a chráněných rostlin. Adršpašské skály najdeme severovýchodně od města Trutnov v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Kolem přírodní rezervace vede železniční trať z Trutnova do Teplic nad Metují. Adršpašské skály leží nedaleko statní hranice s Polskem. V blízkosti přírodní rezervace byly vybudovány kempy. Ubytování najdeme také v četných penzionech v okolních obcích. Dříve sloužily sklaní útvary těm odvážnějším jako úkryt, při válkách. Jako doklad těchto událostí jsou letopočty vyryté na skalních stěnách. Veřejnosti se skalní útvary otevřely v roce 1734, kdy jejich krásu a malebnost objevili kupci. Do skalních útvarů proudilo stále více zvědavých turistů a to byl začátek pro budování prvních cestiček. Mezi tehdejšími významnými návštěvníky byl básník J. W. Goethe. Tento navštívil Adršpach v roce 1790 a provedl zde přírodovědné studium. V současné době je zpřístupněn okruh v délce kolem 4 kilometrů, který vede nejpěknější částí přírodního útvaru. Pro návštěvníky platí přísná pravidla, aby nedocházelo k porušení unikátních přírodních výtvorů. Není tady povolena jízda na kole a chodit je povoleno pouze po značených cestách. Skalní útvary jsou také hodně využívány horolezci. K lezení po skalách je potřeba povolení správce přírodní rezervace. Některé skalní útvary se pyšní výškou až 80 metrů a řada z nich byla pojmenována. Najdeme tady Milence, Starostu a paní Starostovou, Sloní hlavy, Cukrovarský komín, Krakonošovo piáno, Krakonošovu stoličku. Jsou tu také tři skalní náměstí a to Velké, Sloní a Martinské. Bez pojmenování nezůstaly ani místní soutěsky, jsou tu Martinská ulička, Dlouhá třída či Myší díra. Nejvyhledávanějším místem Adršpašských skal je umělá vodní nádrž na řece Metují tak zvané Adršpašské jezírko. Jezírko si můžeme prohlédnout z pramice, na které nás sveze zkušený veslař. Voda která vytéká z jezírka vytvořila ve skalním útvaru Malý a Velký vodopád. Velký vodopád je vysoký 16 metrů. Nedávno byl otevřen procházkový okruh kolem jezera. Jezero najdeme nedaleko železniční zastávky v severní části skal. Na tomto místě bývala dříve pískovna, která byla zaplavena. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Broumov" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/adrspasske-skaly
Teplické skály Skalní útvar
GPS poloha: 50°35'7.81"N 16°8'20.11"E
Jedinečné skalní město v severovýchodních Čechách leží 2 km od města Teplice nad Metují, 26 km od Náchoda a 24 km od Trutnova. Prohlídkový okruh je 6 km dlouhý a můžete jej projít za 2 až 3 hodiny. Cestou spatříte podivuhodné skalní útvary jako jsou Skalní koruna, Chrámové a Martinské stěny, Lední medvěd, Krakonošovo párátko a mnohé jiné, horolezce na vysokých skalních stěnách (až 60 m), "věčný sníh" v hlubokém kaňonu Sibiře, zelené koberce mechů a kapradin a mnoho jiných krás přírody. To vše je obklopeno hlubokými lesy a protkáno stříbrnými žilkami potoků. Autor článku: Gabriela Mánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/teplicke-skaly
Broumovské stěny CHKO
GPS poloha: 50°33'39.07"N 16°16'36.49"E
Budete-li někdy projíždět či procházet územím mezi Broumovem a Policí nad Metují, určitě si udělejte čas a projděte si jednu z našich nejkrásnějších a nejzajímavějších chráněných přírodních oblastí Broumovské stěny. Oblast je velmi rozsáhlá a je tvořena krásnými exempláři pískovcových skal, Hlubokými roklemi, soutěskami, krásnými vyhlídkovými místy a bohatými lesy. Zdejším unikátním místem jsou tzv. Slavěnské hřiby, které můžete spatřit v lese nad obcí Slavný. Svou podobu hřibů získaly nerovnoměrným zvětráváním. Zajímavým místem je také místo s názvem Hvězda, kde stojí kaple na půdorysu hvězdy a stylová chata ve švýcarském stylu. Z terasy chaty se otvírá nádherný výhled nejen na Broumovské stěny, ale také na pohraniční pásmo Javořích hor. Od Hvězdy je to kousek k nejznámějšímu kaňonu této oblasti tzv. Kovářově rokli s jeskyněmi a 100 m vysokými skalními útvary. Pro milovníky turistiky je zde připraveno mnoho turistických tras a cest. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/broumovske-steny
Kočičí skály Skalní útvar
GPS poloha: 50°33'54.90"N 16°12'40.90"E
Tvoří skalní partii na severovýchodním svahu stolové hory Ostaš. Jsou tvořeny kvádrovými pískovci. Výška skalních věží zde dosahuje až 20 m. V severozápadní části Kočičích skal se nachází souvislejší skalní hradba zvaná Kočičí hrad, rozčleněný pouze úzkými trhlinami, z nichž některé mají charakter puklinových jeskyní. Kočičí skály jsou dostupné od parkoviště pod Ostašem po zeleně značené stezce, která je sice krátká, ale dost náročná (úzké průlezy, kamenné schody), viz http:// www. turistika. cz/ turisticke-trasy/detail/kocici-skaly-pod-ostasem . Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kocici-skaly
Hrad Skály (Bischofstein) Zřícenina
GPS poloha: 50°34'38.28"N 16°9'34.13"E
Zřícenina hradu Skály, zvaného také Bischofstein nebo Katzenštejn. Založen koncem 14. století Matějem Salavou z Lípy, který se později stal husitským vojevůdcem a spojencem orebitů. Jeho syn od tud podnikal nájezdy do Slezska a Lužice, proto byl hrad Slezany vykoupen a roku 1447 s dalšími hrady zbořen. Jako jediný však později opět obnoven. Za knížete Bartoloměje Minstrberského, vnuka Jiřího z Poděbrad, se Slezané roku 1513 pokusili hrad dobýt. Brzy poté však přestal být obýván. Po bitvě na Bílé hoře se ve zpustlém hradním areálu tajně scházeli evangelíci v čele s českobratrským biskupem Matoušem Ulickým. Hrad stojí v jihozápadní části pískovcové plošiny nad osadou Skály. Pískovcové bloky posloužoly k vybudování obranných bašt, místnosti tesané přímo do skal, zůstaly zde stopy po trámových konstrukcích. Mohutná skalní věž s překrásným výhledem po kraji. Hrad je volně přístupný.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Broumov" Autor článku: Barbucha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-skaly-bischofstein
Hejda Kopec
GPS poloha: 50°34'22.26"N 16°11'57.48"E
Vrch Hejda (626 m n. m. ) je další zajímavá stolová hora v blízkosti svého většího a známějšího bratříčka Ostaše (700 m n. m.). Hejda je uchráněna před turistickým ruchem, jediná turisticky značená cesta vede po jejím úpatí (žlutá z Teplic nad Metují, viz trasa http:// www.turistika.cz/ turisticke-trasy/ detail/na-ostas-z-teplic-nad-metuji ). Přesto se na vrchol dá dostat: V místě, kde žlutá značka ústí na silnici nad Lachovem, odbočuje široká lesní cesta po úpatí kopce. Po ní Hejdu obejdete na západní stranu a odtud pak odbočuje doleva do kopce několik cest, které postupně přecházejí v pěšiny končící na vrcholové partii. Výhledy odtud pak za tu námahu určitě stojí. A drobné upozornění pro "kačery" - je tu ukryt i jeden poklad pro vás. Podrobné informace o této stolové hoře získáte na výborně zpracované stránce http://oldnase.broumovsko. cz/info/hejda. html . Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hejda
Jiráskovy skály Skalní útvar
GPS poloha: 50°35'5.60"N 16°9'20.04"E
Skalní útvary nedaleko Teplic. Jsou rozloženy ve dvou skupinách, které od sebe odděluje silnice a malý barokní Zámeček. První skupina skal je nad Černým jezírkem okolo bývalého hradu Skály. Další skalní uskupení je okolo vrcholku kopce Čáp (786m), který je nejvýše položeným místem této oblasti. Skály získaly název podle osady a zříceniny hradu Skály, kam Alois Jirásek umístil děj svého stejnojmenného románu. Autor článku: Gabriela Mánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jiraskovy-skaly
Stolová hora Ostaš Hora
GPS poloha: 50°33'30.42"N 16°12'25.95"E
Vydáme se do Broumovského výběžku, přesněji do Police nad Metují, kde začneme svou cestu ke stolové hoře Ostaš, kde si přijdou na své přírodovědci, turisté, horolezci, obdivovatelé dalekých výhledů i milovníci tajemství. Z náměstí v Polici se vydáme po zeleně značené trase. Po pravé straně mineme areál kláštera, vlevo pak starou klášterní kovárnu, která dodnes funguje. Značka pomalu uhýbá ze silnice a vychází z města. Vede kolem pole a míří k osadě Ostaš (568 m n. m.), která je tvořena několika starými chalupami, barokní kaplí sv. Kříže a množstvím chatek, které o historii osady nemají co říci. Byly postaveny nedávno pro potřeby turistů. Z osady pokračujeme po červené směrem k Dědovu až na vrchol Ostaše, odkud budete mít krásný výhled do kraje. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stolova-hora-ostas
Maršovské údolí Údolí
GPS poloha: 50°31'33.13"N 16°11'47.72"E
Romantické, 2800 m dlouhé údolí řeky Metuje je jako stvořené pro odpolední procházku či nedělní výlet. Zeleně značená stezka se tu klikatí zaříznutým klidným údolím řeky pod zříceninou hradu Vlčinec, překonává Metuji brody či dřevěnými můstky, až vás dovede do Maršova nad Metují či dále do České Metuje. Maršovské údolí je sevřeno stráněmi s množstvím rozmanitých útvarů slínovců a s ojedinělou květenou hercynského typu. Údolí předěluje železniční trať Choceň - Meziměstí. Pod skalním masivem, na němž se rozkládají Velké Petrovice, je vybudována zajímavá stavebně dopravní pozoruhodnost - železniční tunel. Byl vybudován v r. 1875 pro dvojkolejný Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Broumov" provoz. Jeho délka je necelých 300 m. V dolní části údolí za tratí bývá v létě skautský tábor, v horní části u Maršova nad Metují je veřejné tábořiště. Dostupnost: Autem je možné dojet po silnici Náchod - Police nad Metují na začátek údolí pod Velkými Petrovicemi nebo z Police nad Metují přes Žďár nad Metují do Maršova. Autobus vás doveze opět pod Velké Petrovice. Od vlakové stanice Police nad Metují je to ke vstupu do údolí cca 1200 m po silnici (žlutá značka). Pěšky je možné dojít z Police nad Metují přes Zděřinu (modrá 2,5 km) pod Velké Petrovice, projít Maršovské údolí (zelená 2,8 km) a přes Žďár nad Metují zpět do Police nad Metují (žlutá 4, 2 km). Pokud vyrazíte z Velkých Petrovic, krásná trasa pro návrat zpět vede z Maršova. Budete pokračovat vesnicí po zelené značce společně se žlutou do stráně nad obcí. Na kopci je křižovatka. Rovně jde žlutá do Horního Dřevíče, vpravo odbočuje zelená do Stárkova. Před tímto rozcestím odbočuje vlevo úzká asfaltová cesta po hřebenu až do Petrovic. Jsou zde nádherné výhledy na Teplické skály, Ostaš, Javoří hory a polské stolové hory (Hejšovina, Bor).
Maršovské údolí je součástí například této popisované trasy: http:// www. turistika. cz/ trasy/ z- police- nad- metujimarsovskym-udolim-na-ostas Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/marsovske-udoli
Ruprechtický špičák Rozhledna
GPS poloha: 50°39'40.90"N 16°16'53.01"E
Ruprechtický Špičák (německy Spitzberg) je nejvyšší hora české části Javořích hor. Dosahuje nadmořské výšky 881 m. Vrchol leží v České republice cca 10 km severovýchodně od Broumova, ale je vzdálen od hranic s Polskem jen několik desítek metrů. Severovýchodní svahy hory už leží v Polsku. Jedná se o nejvyšší horu CHKO Broumovsko a okresu Náchod. Hora je z jihu nápadná svým kuželovitým a pravidelným tvarem a i z jiných stran má víceméně špičatý tvar, odtud asi dostala svůj název. Lesní správa Broumov zařadila výstavbu jednoduché dřevěné rozhledny už na rok 1999, z finančních důvodů však musela od realizace ustoupit, v roce 2000 však svitla naděje zájmem o výstavbu stožáru k přenosu telekomunikační sítě společnosti Český mobil a.s. Po dalších jednáních byla na vrcholu vybudována rozhledna kovové konstrukce. Oficiální zahájení provozu bylo 1. září 2002. Rozhledna je celoročně volně přístupná (zdarma). Náročné stoupání na vrchol je odměněno nádherným výhledem na celé panorama Broumovska s dohledem z jedné strany na Krkonoše, ve středu pak na Javoří hory s polskými Sovími horami a ze strany levé dohlédnete až na Orlické hory. Při svačině se můžete zapsat do vrcholové knihy, která je umístěna u stolku a laviček pod rozhlednou. K rozhledně se dostaneme po značených turistických značkách, od nádraží z Ruprechtic nejdříve po žluté a potom po modré. Méně zdatní mohou zajet autem na konec obce Ruprechtice a potom jim zbývá nahoru cca 6 km pěšky. Autor článku: Tomáš Vosátka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ruprechticky-spicak
Adršpašsko-teplické skalní město Přírodní park
GPS poloha: 50°36'53.10"N 16°7'19.52"E
Oblast severně od města Náchod by někdo mohl při pohledu z dálky ještě přičlenit k východním Krkonoším či jejich podhůří, ale když sem zavítá, zjistí, že se jedná o unikátní krajinu, kde se na malé ploše tyčí množství špičatých pískovcových skalisek. Také my jsme se jednoho dne rozhodli objevit toto nádherné místo, kde se občas člověku tají dech. Je sice známé jako oblast pro turisty a horolezce, ale dle mého názoru má svoji zajímavost a kouzlo i pro obyčejné „nesportovce“.
Adršpašsko- teplické skalní město je největší národní přírodní rezervací v České republice. Vyhlášena byla již v roce 1933 k ochraně zachovalých celků skalních měst a je vymezena přibližně obcemi Adršpach, Teplice nad Metují a Skály. Oběma skalními městy vedou značené turistické okruhy s informačními tabulemi věnovanými přírodě, historii, objevování skal, turistice a horolezectví. Je však potřeba počítat se zaplacením vstupného, jelikož kochání se těmito krásnými Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Broumov" scenerie není zadarmo. Dospělý zaplatí 70 Kč, děti, studenti, důchodci polovic. Rodinné vstupné je za 170,- Kč. V zimním období je vstupné snížené. Jedná se vlastně o dvě izolované skupiny skal, skalní města Adršpašské a Teplické, které jsou nejmohutnější a nejsložitější v Česku. Od sebe jsou oddělené Vlčí roklí. Toulky tímto půvabným a svým způsobem jedinečným místem si lze zpříjemnit v bývalé pískovně, kde je možno si odpočinout nebo naopak si protáhnout tělo při projížďce na pramici.
Při návštěvě tohoto malebného koutu se člověk prochází rozsáhlým labyrintem skal, hlubokými a chladnými soutěskami či skalními rozsedlinami. Odměnou jsou mu také úžasné výhledy z vrcholků kopců a skalních srázů. Jedna z cest končí u Malého vodopádu, odkud začíná po úzkých schodech stoupání k Velkému vodopádu. Ve skalních bludištích může návštěvník chodit celé hodiny, dokud ho od neustálého zaklánění nebude bolet za krkem. Hlava otočená vzhůru to je věc, která je potřeba, jelikož výška některých skalních masivů přesahuje i devadesát metrů. S obdivem tak vzhlížím k magickým skalkám, které vyrostly nahoru do nebes. Možná tyto velikáni nejsou úplně na nebesích, nýbrž o kousek níž. Ale ono je to jedno, na výšce nezáleží. Zajímavé věci lze v této skalní krajině zvláštní krásy spatřit i kousek nad zemí.
Hlavně nespěchat. Jedná se totiž o místo, které není radno proběhnout. Kdykoliv se člověk zastaví, tak se může kochat a objevovat krásu i tam, kde by ji nečekal. Rozmanitost skalních forem je úchvatná. A jestli má navíc dobrou představivost, tak se mu patrně návštěva tohoto místa protáhne. Co skála, to nějaké podobenství, každé skalisko připomíná něco jiného. A tak se není co divit, že si je lidé pojmenovali, většinou pohádkově. Mezi nejznámější skalní útvary patří Milenci, Starosta, Starostová, Cukrová homole, Džbán, Rytířská přilbice nebo Čertův most. Další bezejmenné či méně známé skalní útvary si lidé pojmenovávají podle toho, jak to právě vidí a odkud se dívají.
Myslím, že není složité najít Genius loci tohoto mísa. Kdo Adršpašsko- teplické skalní město jednou navštíví, určitě se bude chtít někdy vrátit. V hlavní turistické sezóně tady však bývá hodně lidiček a člověk tudíž těžko hledá klidnou krajinu s tichou tváří. I přesto si myslím, že je dobré Adršpašské a Teplické skalní město spatřit na vlastní oči. Pouze bych doporučoval návštěvu v termínu, který neláká nadměrné množství lidí. Jestli však takový existuje?
Je zajímavé, že například skalní útvary v řecké Meteoře byly již v roce 1988 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO a jezdí je obdivovat lidé z blízka i daleka, ale Adršpašské a Teplické skalní město zatím svět neobjevil. Možná je to pro nás dobře. Skály a kláštery v Meteoře jsou určitě úžasné, byl jsem se tam podívat, ale zabloudit se tam nedá.
Není divu, že tato kouzelná krajina zaujala také filmaře. Natáčeli zde některé záběry z pohádek Princ a Večernice (1978), Třetí princ (1982), Z pekla štěstí 2 (2001) nebo z fantasy filmu Letopisy Narnie (2005).
Na přesné informace ohledně otevírací doby (především v mimosezóně) je dobré se podívat na internet: http:// www. skalyadrspach.cz/skalnimesto/provoz_skal.html. Zajímavé informace lze také nalézt na těchto stránkách:http://www.region-adrspach.cz/adrspasske-skaly/
Z Adršpašsko-teplických skal jsme pokračovali na jih, k východočeskému moři, kde se nám také líbilo:http:// www.turistika. cz/mista/vodni-nadrz-a-autocamping-rozkos
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Broumov" Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/adrspassko-teplicke-skalni-mesto
Broumov - klášterní kostel sv. Vojtěcha Kostel
GPS poloha: 50°35'11.28"N 16°20'0.69"E
První dochovaná zmínka o klášterním kostele sv. Vojtěcha je datována rokem 1357 ve spojitosti s dokončením stavby gotického dvoulodí s polygonálním závěrem kněžiště a dvěma Věžemi. Roku 1684 byl kostel stižen požárem a následně v letech 1685 - 1688 barokně přestavěn dle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Bohatá vnitřní výzdoba pochází od mistrů štukatérů T. a A. Soldatiových, fresky od J. Steinfelse z konce 17. století, dřevěné sochy od M. V. Jäckela. Autorem oltářních obrazů v šesti bočních kaplích je malíř V. V. Reiner. Na balustrádách nad hlavním vchodem do kostela jsou plastiky z dílny J. H.Hiernle z roku 1730. Kostel je stavebně součástí Benediktinského kláštera. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/broumov-klasterni-kostel-sv-vojtecha
Broumov - kostel sv. Petra a Pavla Kostel
GPS poloha: 50°35'7.72"N 16°19'49.45"E
Kostel sv. Petra a Pavla je poprvé připomínán v r. 1258, kdy pražský biskup věnoval příjmy z farního kostela Břevnovskému klášteru, v té době se jednalo o kostel dřevěný. Kostel kamenný byl postaven ve 14. století, věž byla dokončena v roce 1477. Roku 1679 byla zahájena barokní přestavba kostela, která byla dokončena v roce 1682. V r. 1891 byl kostel poškozen požárem, při jeho následné obnově provedl broumovský malíř Adolf Tinzmann novorenesanční výmalbu stropu a interiéru. Sousední fara je částečně tvořena bývalou hradební věží. V hradební zdi proti hlavnímu vchodu jsou zachovány náhrobní kameny ze 16. a 17. století pocházející ze zrušeného hřbitova, který se až do poloviny 19. století u kostela nacházel. Kostel se nachází na Kostelním náměstí nedaleko "hlavního" Mírového náměstí. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/broumov-kostel-sv-petra-a-pavla
Broumov - kostel sv. Václava Kostel
GPS poloha: 50°34'59.80"N 16°20'3.40"E
Kostel sv. Václava se nachází u dolní brány pod „hlavním“ Mírovým a Malým náměstím. Prvně je doložen jako dřevěný luteránský kostel v roce 1613. Kostel kamenný byl postaven roku 1676. Významně přestavěn byl dle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera po roce 1729, nástropní fresky jsou dílem F. A. Schefflera. Koncem 18. století byl kostel uzavřen, obnoven byl až o cca 100 let později, v roce 1885 opatem J. N. Rotterem. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/broumov-kostel-sv-vaclava
Broumov - dřevěný kostel sv. Panny Marie Kostel
GPS poloha: 50°34'46.21"N 16°19'58.34"E
Jedná se o nejstarší dřevěnou sakrální stavbu nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě. Hřbitovní dřevěný kostel Panny Marie byl založen ve 13. stol., později vypálen husity a znovu postaven po roce 1459. V 17. století byl kostel za opata Tomáše Sartoria upraven a rozšířen o ochoz. V ochozu jsou umístěny náhrobníky a zavěšeny desky s kronikářskými zápisy z let 1542 - 1847 (dnes jsou v ochozu již kopie desek, které byly zhotoveny v letech 2000 - 2001). Vnitřní pobití stropu a stěn pochází z 15. a 16. století, barokní zařízení je zdruhé poloviny 17. století. Kolem kostela vede zelená turistická značka ve směru Broumov Broumovské stěny. Kostel je veřejnosti otevřen v červenci a srpnu od 9.00 do 17.00.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Broumov" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/broumov-dreveny-kostel-sv-panny-marie
Hronov - rodný dům Aloise Jiráska Muzeum
GPS poloha: 50°28'55.02"N 16°10'53.47"E
Rodný domek Aloise Jiráska se nachází za náměstím při levé straně silnice na Polici nad Metují. Pekařský domek pochází z konce 18. století a patří mezi památky lidové architektury. Spisovatel, který pocházel z 9 dětí v domku žil do svých deseti let, než odešel do nižší školy do Broumova. Do rodného domku se vracel na prázdniny. Vnitřní zařízení již původní není, ale je umístěno jako v dobách, kdy Alois Jirásek v domku žil. Provozní doba: květen-září 9:00 - 12:00 13:00 – 17:00 říjen: so - ne 9:00 - 12:00 13:00 – 16:30 Vstupné: 20 Kč dospělí, 10 Kč děti a důchodci Aktuální info o provozní době, vstupném, aktualitách, atd, je zde: http://rmn.wz.cz/Rodny-domek-Aloise-Jiraska.html Na virtuální prohlídku části rodného domu Aloise Jiráska se můžeme podívat zde: http:// www.virtualtravel. cz/ hronov/ rodny-dum-aloise-jiraska.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hronov-rodny-dum-aloise-jiraska
Hronov - kostel Všech svatých Kostel
GPS poloha: 50°28'59.46"N 16°10'57.97"E
Hronovský kostel Všech svatých najdeme na okraji starého hřbitova ve svahu nad silnicí vedoucí do Police nad Metují. Kostel je původně gotický připomínaný roku 1359. Během třicetileté války kostel zpustl a roku 1639 vyhořel. V letech 1716-17 byl prodloužen a barokně upraven. V blízkosti kostela stojí renesanční zvonice s dřeveným podsebitím z roku 1610. Na nedalekém starém hřbitově jsou pohřbeni hrdinové Jiráskova díla, U nás. Kolem kostela prochází červená turistická značka ve směru Hronov - Machov. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hronov-kostel-vsech-svatych
Zvonice a kostel - Hronov Kostel
GPS poloha: 50°28'59.48"N 16°10'57.97"E
Zvonice a kostel - HRONOV Zvonice se šindelovou střechou z roku 1610 a za ní je Kostel Všech svatých. Původně z roku 1359. Za třicetileté války byl téměř zničen a zůstalo z něj jen kněžiště. Při přestavbě na počátku 18. století byla loď prodloužena a gotické kněžiště dostalo barokní okna. Vedle bočního vchodu do kostela je hrob Justýnky a Antonína Knahlových, za kostelem je starý hřbitov. Od r. 1900 se pohřbívá na novém hřbitově, za farou. Sem byla uložena urna s popelem Aloise Jiráska v březnu r.1930. Autor článku: Rosťa a Maruška Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zvonice-a-kostel-hronov
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Broumov" Kostnice Czermna Kaple
GPS poloha: 50°27'10.55"N 16°14'34.94"E
Obec Czermna leží v Polsku za hraničním přechodem Běloves nedaleko lázeňského města Kudowa Zdroj. Kaple Lebek, Svatostánek mlčení a zamyšlení nad životem, smrtí a věčností - tak je nazývána Kostnice v Czermne, která byla založena roku 1776 v době bojů mezi Rakouskem a Pruskem. Jedná se v podstatě o velký společný hrob obětí Slezských válek z let 1740–1742 a 1744–1745 a obětí epidemií moru z 18. století. Kostnice byla budována v době, kdy patřila ještě do Čech. Jejím autorem byl kněz českého původu Václav Tomášek, který působil na místní farnosti. Ten shromažďoval kosti z okolních hřbitovů, hrobů, polí a lesů. Protože hroby byly často kopané narychlo a byly mělké, kosti byly často vyhrabávány psy. Stavba kaple, sbírání a připravování ostatků, jejich desinfekce, impregnace a konečné sestavení probíhalo v letech 1776 do roku 1804, tedy celých 8 let. Stěny Kostnice byly vyloženy lebkami, mezi ně byly stejnoměrně uloženy řady kosti. Velké množství kostí se nachází také v kryptě pod dřevěnou podlahou. Protože tyto kosti nejsou konzervované, jejich vrstva slehla během 50 let o 2 metry. Uvádí se, že v kapli je uloženo celkem 25-30 tisíc ostatků zemřelých. Součástí kaple je také oltář, na němž jsou vystaveny slavné nebo jinak zajímavé lebky (např. lebky pozůstalých různé národnosti) a kosti (zlomená kost, prostřelená kost...) Otevírací doba: květen – září 9:30-13:00 14:00-17:30 říjen – duben 10:00 – 16:00 Otevřeno je denně mimo pondělí. Vstupné: 4 PLN Fotografování uvnitř kaple je zakázáno. Parkoviště před kostelem je placené!!!! Jednou za rok – o půlnoci ze 14. na 15. srpna se v kapli koná mše svatá za všechny, kteří v ní spočívají, i za ty, kteří umřeli rukou druhých, následkem nevyléčitelných nemocí či nešťastných nehod. Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostnice-czermna
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
