Průvodce "Janovice" Rešovské vodopády. GPS poloha:

Průvodce "Janovice"

Rešovské vodopády Přírodní památka

GPS poloha: 49°52'49.13"N 17°12'28.35"E

Rešovské vodopády je národní přírodní památka a najdeme ji západním směrem od obce Rešov a na toku říčky Huntavy. Přírodní památka je součástí přírodního parku Sovinecko. Severovýchodním směrem leží město Rýmařov, severním směrem městečko Horní Město a severozápadně se rozkládá obec Tvrdkov. Národní přírodní památku Rešovské vodopády tvoří kaňonovitá soutěska na toku říčky Huntavy, na jejímž toku jsou vodopády. Tyto vodopády jsou nejvýznamnější oblastí v naší republice. Chráněné území je dlouhé 200 metrů a dosahuje šířku šesti až deseti metrů. Na toku Huntavy můžeme v těchto místech vidět stupňovité vodopády, tůňky a tak zvané obří hrnce. V oblasti přírodní památky rostou vzácné druhy květin. V severní části přírodní památky je zajímavý skalní útvar nazývaný Čertova stěna, jejíž výška dosahuje 35 metrů. Tento skalní útvar slouží jako cvičná stěna pro horolezce. Naproti skalního útvaru se nachází nepatrné pozůstatky malého hradu, který tu byl pravděpodobně postaven v druhé polovině 13. století. Oblast byla vyhlášena chráněným územím v roce 1965 na ploše 6, 30 hektarů. Přírodní památka se nachází v nadmořské výšce 430 metrů. Oblastí národní přírodní památky procházejí tři značené turistické trasy. Po zelené značce dojdeme k Rešovským vodopádům z města Rýmařov přes Horní Město a zelená dále pokračuje k soutoku Huntavy a Oslavy a dále do obce Dlouhá Loučka. Po červené dojdeme do těchto míst z obce Tvrdkov a dále můžeme pokračovat přes obec Rešov k hradu Sovinec. Žlutá značka vede k vodopádům také z obce Rešov a dojdeme nad vodopády. Z opačného směru vede žlutá značka z malé obce Ruda. Rozloha Katastrální území: Rešov Výměra: 6,30 hektarů Nadmořská výška: 430 metrů Rok vyhlášení: 1965

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Janovice" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/resovske-vodopady

Praděd Hora

GPS poloha: 50°4'59.08"N 17°13'57.58"E

Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded

Hrad Sovinec Hrad

GPS poloha: 49°50'14.76"N 17°14'46.04"E

Hrad Sovinec a stejnojmenné městečko se nacházejí 13 km jižně od Rýmařova na okraji masivu Nízkého Jeseníku v Andělskohorské vrchovině, která nese podle hradu název Sovinecká vrchovina. Hrad byl založen bratry Pavlem a Vokem ze starého moravského rodu Hrutoviců mezi léty 1318, kdy získali lénem od olomouckého biskupa nedalekou ves Křížov, a 1348, kdy se poprvé psali „ze Sovince" (de Aylnburk). V prvních květnových dnech roku 1945 hrad vyhořel. Pod střechou zůstaly jen bývalé konírny a budovy v Předhradí. Již v roce 1951 byly zahájeny zabezpečovací práce; rekonstrukční práce probíhají s různou intenzitou dodnes. Hrad Sovinec byl v roce 1945 zestátněn a v roce 1965 převeden do správy bruntálského okresního muzea. Na Sovinci probíhají příležitostné výstavy , jsou zde pořádány kulturní akce, zejména vystoupení šermířských skupin, divadelních souborů a hudebníků a prezentace tradičních řemesel. Autor článku: Alena Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-sovinec

Bílá Opava Říčka

GPS poloha: 50°4'45.82"N 17°16'3.57"E

Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží malebný kaňon. Na horním toku Bílé Opavy jsou vodopády a níže řada peřejí. V okolí toku rostly zbytky horské jeřábové smrčiny místy parkového, jinde pralesovitého charakteru s papratkou alpinskou v podrostu. V roce 1982 byla zde otevřena naučná stezka Bílá Opava. Údolí toku Bílé Opavy bylo zdevastováno ničivým požárem v roce 2005. V současné době je opět tento krásný kout přírody tvořený tokem Bílé Opavy přístupný navštěvníkům. Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-opava

Chata Švýcárna Chata

GPS poloha: 50°5'56.97"N 17°12'56.21"E

Na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem, leží na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1304 m. n.m jeden z nejstarších objektů v této oblasti chata Švýcárna. Postavena byla již v r. 1987, avšak její historie sahá do mnohem hlubší minulosti. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu, když původně hospodářské stavení, sloužící k ustájení pasoucího se dobytka, se postupem doby v souvislosti s úpadkem rentability pastvy ve vyšších horských polohách a součastně s rozvíjejícím se turistickým Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Janovice" ruchem přeorientovává se stále více na poskytování služeb návštěvníků hor. Nejstarší horské chaty v Jeseníkách mají právě tuto "pasteveckou" minulost. Dnes slouží Švýcárna jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a lyžování. Tomu je podřízen i sortiment a ceny jídel (přesnídávkové polévky a levná jídla). Od chaty vede celá řada turistických cest: Hlavní hřebenová trasa (červená značka) vede z Červenohorského sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku nebo od Barborky do Karlovy Studánky. Modrá značka pak údolím Kamenáče přes Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až ke známému penziónu Rejvíz. Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-svycarna

Bruntál Zámek

GPS poloha: 49°59'14.23"N 17°27'52.53"E

Barokní Zámek Bruntál se nachází v Moravskoslezském kraji. Zámek lze navštívit od dubna do října každý den kromě pondělí a v listopadu na základě předchozí domluvy. Návštěvníci během prohlídky uvidí místnosti s barokním a rokokovým zařízením, z nichž vyniká především řezbami vyzdobený Audienční sál, dále uvidí zbrojnici, jídelnu, knihovnu, galerii aj. Některé zámecké sály slouží k pořádání výstav, hudebních koncertů a jiných kulturních a společenských akcí. Zámek obklopuje rozlehlý park. Další informace od pana Phdr. Tomáše Neisnera, díky! ;) ZÁMEK BRUNTÁL národní kulturní památka Adresa: Zámecké náměstí 7, 792 01 Bruntál Telefon: 554717947/9; fax. 554718 558 E-mail: [email protected]; www.bruntál-zamek.cz

Zámecká expozice

Otevírací doba: 1.4. - 31.10.2008 denně kromě pondělí duben a říjen - 9:00-12:00, 12:30-16:00 hod květen - září. - 9:00-12:00 12:30-17:00 hod 26.-30.prosince - 9.00-12:00 12:30-16.00 hod

Vstupné plné: 70,- Kč (dospělí) snížené 40,- Kč (děti 6-15, studenti, důchodci, invalidé) rodinné vstupné: 180,- Kč (2 dospělí, 2 a více dětí do 15 let) cizojazyčný výklad: + 100 % ke vstupnému zapůjčení cizojazyčného průvodcovského textu: 10,- Kč Fotografování v expozici: 20,- Kč Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Janovice" Natáčení videokamerou: 40,- Kč Muzejní expozice (Příroda Bruntálska, Řemeslo má zlaté dno) a výstavy:

Otevírací doba: celoročně denně kromě pondělí 9:00-12:00 12:30-16:00hod

Vstupné: plné: 20,- Kč (dospělí) snížené: 10,- Kč (děti 6 -15 let, studenti, důchodci, invalidé Slevy: držitelé karty EUROBEDS, ISIC, IYTC (Alive), ITIC Volný vstup na karty: Asociace muzeí a galerií ČR, Národní památkový ústav, ICOM, ICOMOS Na zámku je možné provádět svatební obřady (Matrika Městského úřadu vBruntále, Nádražní 20, 79201 Bruntál, tel: 554706230)

Popis objektu a expozic: Barokně přestavěný původně renesanční zámek vBruntále je sídlem regionálního muzea. Po celý rok nabízí návštěvníkům prohlídku expozic a výstav. Zámeckou expozici tvoří nádvoří, kaple a 27 sálů reprezentačního 1.patra spůvodní výzdobou i zařízením. Řemeslo má zlaté dno - muzejní expozice o činnosti řemeslníků vnašem regionu na přelomu 19. a 20.století. Příroda Bruntálska - muzejní expozice, představující geologickou skladbu, faunu a flóru celého regionu. Výstavy vroce 2009:

4.12.2008 - 31.1. Oslaďme si život Všechno co víme o cukru a jiných sladidlech.

23.1. - 22.2. Igor Minárik - Kresbomalby Eva Cisárová-Mináriková - Textilní koláže Slovenští výtvarní umělci představují svá díla zposledního období..

5.3. - 29.3. Vily Moravskoslezského kraje Nejznámější vily postavené od konce 19.století vplánech a fotografiích.

3.4. - 10.5. Daniela Vinopalová - Objekty Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Janovice" Objekty - sochy jedné znevýznamnějších autorek současného českého výtvarného umění.

29.5. - 31.7. 40 let CHKO Jeseníky

20.10. - 22.11. Věra a František Vítkovi - Loutky a obrazy Výtvarníci královéhradeckého divadla Drak jak je známe i neznáme.

10.9. - 31.10. Přírůstky Muzea vBruntále za roky 2006-8

3.12. - 31.1.2010 Tajemství kávy

Akce:

4.4. Velikonoce na zámku Jarmark a vyhodnocení soutěže Bruntálská kraslice 29.5. Velká muzejní noc Oslavy mezinárodního dne muzeí a mezinárodního dne památek 13.9. Dny evropského dědictví sleva na vstupném 50% 12.12. Vánoce na zámku Jarmark, vyzdobený zámek a vyhodnocení soutěže Nejkrásnější vánoční ozdoba.

Změna programu vyhrazena. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bruntal

Rabštejn Zřícenina

GPS poloha: 49°56'57.99"N 17°9'1.80"E

Nevelké zříceniny hradu Rabštejn se ukrývají v lesích nad obcí Bedřichov na Šumpersku v Olomouckém kraji. Hrad se skládal z Předhradí a vlastního hradu mezi dvěma skalními bloky. Z hradu se dochovaly nepatrné zbytky hradeb a hradní brány, část základového zdiva bašty na západní skále a příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založil ve 2. polovině 13. století Hrabiš ze Švábenic. První písemná zmínka o Rabštejnu pochází z roku 1318, kdy se hradu zmocnil olomoucký biskup Konrád I. a odevzdal jej králi Janu Lucemburskému. Poté se zde střídali různí zástavní držitelé. Hrad byl dobře zajištěn ? hradby spojily skalní bloky, mezi skalami byly postaveny obytné budovy, postupně bylo vybudováno i Předhradí s několika baštami. V 70. letech 15. století byl hrad poškozen vojskem Matyáše Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Janovice" Korvína. Na počátku 16. století získali hrad Žerotínové, kterým však hrad nevyhovoval, a proto si vybudovali nové centrum panství ? zámek v Janovicích. Poté již na Rabštejně bydleli pouze někteří panští úředníci, bylo zde i vězení. Za třicetileté války v roce 1645 dobyli hrad Švédové. Ve 2. polovině 17. století byl hrad definitivně opuštěn. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rabstejn

Velký Roudný - rozhledna Rozhledna

GPS poloha: 49°53'26.98"N 17°31'22.88"E

Velký Roudný je od roku 1966 vyhlášen Národní přírodní památkou. Tato naposledy na konci třetihor (přes 2 mil. let) činná sopka v blízkosti obce Roudno u přehrady Slezská Harta je zajímavá nejen geologicky a botanicky (stavač mužský), ale i turisticky. Na vrcholu bývalé sopky se nachází, v roce 2007 postavená, nová dřevěná rozhledna. Z její zastřešené výhledové plošiny ve výšce 17 m nad zemí je překrásný výhled na Slezskou Hartu a obec Roudno. Hned vedle rozhledny stojí kamenná kaple z roku 1933, která byla opravena obcí Roudno v roce 1989. Vede k ni z Roudna nekompletní Křížová cesta. Z obce sem vede 1, 3 km dlouhá zelená turistická značka. Přesto, že výstup je poměrně strmý, výhled z rozhledny stojí za námahu. Ještě pro zajímavost : rozhledna byla postavena z 18 tun modřínového dřeva a její výstavba stála 1, 3 mil. Kč. Má betonové základy, 6 pater a je velmi stabilní. Najednou se z ní může rozhlížet max. 16 osob. Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velky-roudny-rozhledna

Dlouhé stráně h. Přehrada

GPS poloha: 50°4'29.85"N 17°9'33.92"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n. m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 000 000 metrů krychlových vody a zbránil tak obrovským škodám. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3, 6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25, 5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21, 5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-h

Karlova Studánka Lázně

GPS poloha: 50°4'22.48"N 17°18'31.40"E

Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m. n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského regionu, najdeme ji v nadmořské výšce 800 metrů. U severovýchodního a jihozápadního okraje obce jsou k dispozici dvě sjezdové tratě. Další rozlehlý lyžařský areál najdeme na vrcholu Praděd. Jižním směrem od Karlovy Studánky leží obec Malá Morávka, která je dalším známým a vyhledávaným lyžařským střediskem. Obcí prochází značená dálková cyklistická trasa Jeseník - Znojmo. Z obce do okolí vede řada značených turistických tras, v okolí lázní je vyznačeno několik nenáročných vycházkových okruhů a západním směrem z obce je Naučná stezka Bílá Opava. Tato říčka v těchto místech vytvořila velmi pěkné údolí. Bílá Opava zde vytvořila i řadu menších vodopádů. Po žluté se jižním směrem dostaneme k horské chatě Ovčárna a ke skalnímu útvaru Petrovy kameny a nebo se můžeme vydat po modré značce k horské chatě Barborka a odtud dále po červené značce na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Janovice" rozcestí pod Pradědem a dále po modré značce na vrchol hory Praděd. Zde je postaven vysílač, kde kromě rozhledny najdeme také restauraci. Historie Bruntálské panství získal po porážce stavovského povstání v roce 1620 do majetku Řád německých rytířů, dokladem toho jsou milníky a hraniční kameny v okolí. Již v 17. století byly v malé míře zdejší minerální prameny využívány k léčebným účelům. Kolem roku 1720 byly provedeny rozbory minerální vody a jelikož výsledky byly příznivé, byly kolem pramenů vystavěny lázně. Prvními lázeňskými domky byly dřevěné budovy, ve kterých se nacházely vany a minerální voda se využívala pro léčbu formou koupelí. Léčebné účinky byly velmi příznivé a lázně se pomalu rozrůstaly. V roce 1782 se na území obce objevují první zděné lázeňské budovy. Lázeňské domy si ponechaly svůj původní vzhled i přes řadu přestaveb a rekonstrukcí až do dnešních dní. Karlova Studánka sloužila také jako letní sídlo pro nejvyšší hodnostáře Řádu německých rytířů. Rok 1848 je označován jako nejvýznamnějším rokem rozkvětu lázní. V dřívějších letech bylo několik pokusů k plnění zdejší minerální vody do láhví a její prodej. Minerální voda má ale vysoký obsah oxidu uhličitého, což byl důvod, proč láhve naplněné minerálkou praskaly a nebylo možné ji odesílat k prodeji. Statistické údaje Název obce: Karlova Studánka Počet obyvatel: 232 Rozloha: km2 Adresa: Obecní úřad Karlova Studánka , 793 24 Karlova Studánka 17 Statutární orgán - Starosta: Luděk Jurajda Telefon: 554 725 919 Fax: 554 725 919 E-mail: [email protected] Oficiální internetové stránky nejsou uváděné Obec s rozšířenou působností: Bruntál Obec s pověřeným obecním úřadem: Vrbno pod Pradědem Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka

Slezská Harta Přehrada

GPS poloha: 49°54'4.82"N 17°32'21.32"E

Vodní nádrž Slezská Harta je největší svého druhu na Severní Moravě a rozkládá se jihovýchodním směrem od města Bruntál. Přehrada byla vybudována na toku řeky Moravice. Slezská Harta byla vybudována, aby posílila níže se rozprostírající přehradu Kružberk. Voda ze Slezské Harty je využívaná pro průmysl a výrobu energie. Pod vodní plochou tvoří povrch kulmské horniny, na kterých je na pravém břehu nádrže láva z čedičových hornin, která před miliony let vytekla z Velkého Roudného do řeky Moravice. Kromě jiného byl toto důvod pro několika násobné ukotvení břehu a vybudování zábran proti sesuvům. Hráz přehrady je sypaná má šikmé jílové těsnění, dvoustupňový pískový filtr, přechodová část je ze štěrku a část zajišťující stabilizaci je kamenitá a je upevněná ke skalnímu podloží injekční štolou a tak zvanou zavazovací stěnou. Pod hrází najdeme vodní elektrárnu kde pracují dvě Francisovy turbíny. Přehradní nádrž je částečně využívána také k rekreačním účelům. Základní údaje Přípravné práce k výstavbě vodní nádrže byly zahájeny v roce 1986 a samotná výstavba byla zahájena v roce 1987. Výstavba přehrady byla ukončena v roce 1997. Sypaná přehradní hráz dosahuje výšky 65 metrů a vodní plocha zaujímá prostor 923 hektarů. Délka vodní plochy přehrady je kolem 15 kilometrů. Plnění přehrady vodou bylo zahájeno v roce 1996 a naplněna byla v roce 1998. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slezska-harta

Skiareál Stará Ves Ski areál

GPS poloha: 49°58'20.06"N 17°13'35.62"E

Další malé středisko s 500m dlouhou sjezdovkou najdeme ve Staré Vsi u Rýmařova. Otázka je, nejedná-li se vlastně už o Žďárský Potok, ale ten beztak spadá pod Starou Ves. Kratší svah na vrchu Ptáčník byl nedávno prodloužen asi o 100m a starý vlek nahrazen novým. Zároveň doplněn osvětlením a zasněžováním. U sjezdovky funguje i lyžařská škola, ostatně přilehlé chaty nebo penziony Liga 100 a Pavla se zaměřují na pobyty lyžařských výcviků. Středisko je nejsnáze dosažitelné odbočkou u penzionu Albert ve Staré Vsi u Rýmařova, dá se i odbočit u motorestu Zastávka ve Žďárském potoce, ale z té strany může být cesta občas zapadaná. Středisko zřejmě čeká další rozvoj, na serveru lanove- drahy. cz se dá najít v projektovaných lanovkách 550 m dlouhá chystaná lanovka, ta by na vrch Ptáčník akorát seděla. U areálu najdeme i Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Janovice" penzion Anenská huť – název upomíná na bývalou sklářskou huť, kterou najdeme vedle penzionu (spíš zbytky). Stará Ves a okolí je i zajímavá pro běžkaře, kolem Ptáčníku se protahuje tréninková stopa, napojení je na Rýmařov a tamější běžecké okruhy, další stopy se dá najít na Rabštejn, od Žďdárského potoka na Skřítek nebo od Škaredé jedle na Alfrédku. Na Alfrédku pak i přímo ze Staré Vsi od chaty Orientka, která prošla nedávno rekonstrukcí. A ještě jedna stopa by vedla k okruhům u Nové Vsi nad Dolní Moravicí. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skiareal-stara-ves

Ski areál Kouty nad Desnou Ski areál

GPS poloha: 50°6'3.92"N 17°7'14.34"E

Od zimní sezony 2010-2011 v Koutech nad Desnou v Jeseníkách zahájí provoz nový areál pro lyžaře. Půjde o jedinou a první šestisedačkovou lanovku na Moravě. K tomu přibudou ještě dvě dvoukilometrové sjezdovky, které byly nově vybudovány. Celý projekt je dílem firmy K3 za kterou stojí David Kestl. Již na parkovišti vás přivátá vláček, který vás zdarma odveze od auta až k pokladně. Moc příjemné. Od pokladny k dolní stanici vleku vede zase vlečné lano, které vás vytáhne a nemusíte zdolávat první výšlap. K dispozici je i dvou kotva pro snowpark, který byl otevřen 22. 1.2011. Zde zatím platí akční cena permanentky na celý den 150 Kč (jenom na snowparku)

Na své si přijdou i běžkaři. Mají k dispozici tři trasy. První je cca 2,5 km - ový okruh kolem přečerpávací nádrže Dlouhé stráně, druhý pak okruh Mravenečníkem (15 km) a třetí pak okruh Medvědí hora (9, 5 km). kromě toho lze se pochopitelně napojit na jakoukoliv značenou cestu kolem Medvědí hory a mravenenčníku. Cesta lanovkou pro běžkaře tam (a možno i zpět) stojí 100 Kč.

Pokud sem pojedete lyžovat doporučuji zajistit si tzv. AktivClub kartu. Budou se vám načítat body za ujeté kilometry a můžete pak čerpat odměny ve formě služeb, dárků nebo zážitků. http://www.kouty.cz/webkamera Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-kouty-nad-desnou

Arboretum Paseka Arboretum

GPS poloha: 49°49'3.40"N 17°13'18.55"E

Arboretum Paseka je místem, na kterém ještě před několika lety byla původně skládka. V arboretu je možné vidět spoustu rostlin z celého světa, a to až přes 3000 druhů rostlin. Jedná se o velmi zajímavé místo pro relax, i pro výhled na úrodnou Hanou. Místo je sice dostupné autem po celý rok, avšak v zimním období je arboretum uzavřeno. Poblíž arboreta se nachází Hrad Sovinec. Autor článku: Petr Miklas Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arboretum-paseka

Lyžařský areál Kocián - Loučná nad Desnou Ski areál

GPS poloha: 50°4'15.42"N 17°5'51.61"E

Skutečně miniaturní lyžařský areál najdeme v Loučné nad Desnou za rybníčkem Kocián. Nakonec areál patří obci, která si díky vleku nalepšuje obecní rozpočet (údajně vlek vydělá na odklízení sněhu). Nenáročný svah je vybaven dvěma talířovými vleky délce320 a 200m s převýšením 64m / 48m. Svah nabízí sjezdy v různých variantách až do délky cca 420m. Sjezdovky nejsou zasněžovány, pouze Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Janovice" upravovány rolbou, nabízí vška večerní lyžování. Délka sezony tedy závisí na výšce sněhové pokrývky a hlavně na teplotě, obvykle max. Na počátek března. Občerstvení není daleko, kousek pod svahem je rybníček Kocián s Rybářskou baštou, další restaurant najdeme na Staré poště aj. Parkoviště u sportovního areálu je zdarma. Jízdné na vlecích se platí po jednotlivých jízdách v ceně 6,- / jízdu dospělí, děti 4,- Kč. Samotný svah se rozkládá na severozápadním výběžku hory Kluč (892m), která se vypíná východně až jihovýchodně od Loučné. Zajímavostí hory je, že na jejím severním svahu je vytipovaná lokalita pro případný další lyžařský areál s lanovkou (ačkoliv těch je asi zatím v okolí Loučné dost). Areál je ideální pro úplné začátečníky, kteří na lyže přijedou poprvé, ti by měli začít třeba tady a postupně postupovat Loučnou dál přes Oázu a Kareše než se dostanou na náročnější svahy v Přemyslově či v Koutech a na Červenohorském sedle... I s veřejnou dopravou není valný problém, autobusová zastávka je vzdálená asi 300m, vlaková o 200m dál. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lyzarsky-areal-kocian-loucna-nad-desnou

Skiareál Annaberg - Suchá Rudná Ski areál

GPS poloha: 50°3'43.49"N 17°21'34.02"E

Skiareál Annaberg v Suché Rudné je určen spíše nenáročné nebo méně zkušené klientele, která nevyhledává dlouhé či závratně prudké svahy. Středisko nabízí nenáročné svahy v nadmořských výškách od cca 680 do 750 m na severních svazích v podhůří východních svahů Hrubého Jeseníku pod Ovčím vrchem u Karlovy Studánky. Středisko je vybaveno dvěma kotvovými vleky a jedním dětským lanem. Hlavní svah v délce asi 450m je uměle zasněžován, při dostatku přírodního sněhu se dá využít i přilehlá louka, po kterých bývají i naježděné běžecké stopy. Areál nabízí půjčovnu lyží, lyžařskou školu či večerní lyžování. V Jeseníkách patří k těm levnějším, nejdražší celodenní permanentka je za 350,- Kč, jsou různé půldenní, bodové aj. Občerstvení u svahu v přilehlém bufetu, případně v Suché Rudné v hotelu Paramon (pojmenován po slavném závodním koni), případně Myslivna u Ferdinanda (tam nevím zda funguje). Stejná firma provozuje i areál Annaberg na Anenském vrchu u nedaleké Andělské Hory. Ten prošel v letošním roce modernizací (delší vlek, dětský pás), zde by měl lyžař najít delší a náročnější svah, tam jsem ovšem zatím nejezdil. Andělská hora Suchá Rudná Areál v Suché Rudné je nejlépe přístupný přímo odbočkou od Andělské Hory, případně již ze Suché Rudné (silnice – Bruntál – Karlovice – Vrbno). Dojet se sem dá i od Karlovy Studánky, resp. Hvězdy, ovšem odbočka ze silnice č. 450 se v zimě tuším neudržuje. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skiareal-annaberg-sucha-rudna

Galerie Děda Praděda Zajímavost

GPS poloha: 49°50'53.41"N 17°16'36.08"E

Pradědova galerie U Halouzků Tři kiklometry na sever od hradu Sovinec, v malé obci Jiříkov, čeká pro návštěvníka překvapení v podobě obřích soch. Areálu vévodí 11 metrů vysoká socha Děda Praděda, na volném prostranství najdedeme řadu zvířat i pohádkových bytostí a také třeba kolotoč pro dopělé. Pod střechou pak největší Betlém v Evropě v životní velikosti,vyřezávaný monumentální obraz z dějin Čech a Moravy a také dračí sluj. Podle počasí cca hodinová prohlídka je za padesát korun a na závěr je možné ochutnat dobrou zelňačku - půl litru za 27 kaček. Autor článku: Jiří Makoň Ing Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/galerie-deda-pradeda

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Janovice" Dlouhé Stráně - přečerpávací vodní elektrárna Elektrárna

GPS poloha: 50°4'29.17"N 17°9'30.89"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Pro někoho je to stavební dílo hodné obdivu pro jiné necitlivý zásah do krajiny. Myslím, že je na každém z nás utvořit si svůj názor. Každopádně je nutné říct, že z okolních kopců nelze toto místo přehlédnout. Když se podíváte třeba z Pradědu uvidíte kopec s useknutou špicí. To je horní nádrž elektrárny Dlouhé stráně. Nacházející se v nadmořské výšce 1350 m. Ze ski areálu Kouty nad Desnou lze použít lanovku pro "výstup" k nádrži. Od horní stanice lanovky jezdí autobus, který má konečnou přímo pod nádrží. Pokud si chcete udělat pohodovou procházku, doporučuji pro cestu k nádrži použít autobus. Cestou zpět k lanovce se dá jít pěšky. Cesta vede z kopečka lesem. Jen je trochu obtížnější najít její začátek. Přehradu jsme obešli celou dokola a až při druhém kole jsme cestičku našli. Cesta je hrozně špatně značená. Horní nádrž je však jen polovina elektrárny. Druhá polovina je schovaná v podzemí a je možné se do ní také podívat v rámci exkurze (ta je samozřejmně placená). Exkurze začíná na parkovišti ve ski areálu Kouty. Tam nastoupíte do autobusu, který Vás odveze do informačního centra elektrárny. V IC je mapa elektrárny, fotky z výstavby a ze současnosti. Průvodkyně nám pustila film o elektrárně a taky nám o ní něco řekla. Já jsem absolutní technický antitalent, takže mě to v podstatně nudilo, ale co bych neudělala pro přítele, že? :) Celkem mě ale zaujalo, že se elektrárna stavěla dlouhých 18 let a byla spuštěná do provozu v roce 1996. Taky jsem pochytila na jakém principu pracuje. Jde o to, že elektrárna v době přebytku energie čerpá vodu ze spodní do horní nádrže (většinou v noci) a v době nedostatku energie (ve dne) pouští vodu do spodní nádrže, čímž energii vytváří. V případě výpadku jiné elektrárny je schopná zásobovat 8 % ČR. Pak nás průvodkyně vzala ještě do elektrárny k turbíně. Je to obrovská místnost ve které je část turbíny. Hlavně je tam obrovský rachot a není slyšet co člověk vedle Vás říká. Třetí částí exkurze je výlet na hráz spodní nádrže, kde můžete pozorovat jak přítéká voda (málo kdo je tam v noci, aby mohl vidět jak voda odtéká). Cena za lanovku je 95 kč za osobu, exkurze 115 Kč v roce 2011.

Pokud budete v areálu Kouty nezapomente se podívat do tzv. Kouteckého lesa. Je tam spousta vyřezávaných dřevěných soch. Les najdete za potůčkem a je opravdu moc pěkný. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-precerpavaci-vodni-elektrarna

Horní Město - Kostel sv. Marie Magdaleny Kostel

GPS poloha: 49°54'36.40"N 17°12'51.80"E

Kamenný kostel byl postaven v l. 1611-12 stavitelem Ondřejem Hofmanem z Grünbüchlu a Střekova. Styl stavby se řadí k tzv. severské renesanci. V r. 1959 po úderu bleskem vyhořela střecha a strop v hlavní lodi. Tato událost je zaznamenána na novém portálu věže kostela. Oltářní obraz je dílem J. K. Handkeho (narozen v nedalekém Janušově u Rýmařova). Zvláštností interiéru jsou dva chóry protažené podél stěn až do středu hlavní lodi k bočním oltářům. Dřevěné chóry nesou různé ornamenty a obrazy Křížové cesty. Hlavní loď kostela má obdélníkový půdorys, strop je plochý. Venkovní fasády jsou hladké (kostel by potřeboval větší opravu) K půlkruhovému presbytáři je přistavěna barokní kaple sv. Anny (1741). Strop presbytáře je plochý. V najdeme fresky Ignáce Oderlického z Uničova. Freska byla obnovena r. 2000. V kostele byly vždy varhany, velká skříň varhan z r. 1716 je prázdná, menší varhany jsou z r. 1952. Původní 3 zvony vzaly za své při světových válkách, zůstal malý zvon na věži a zvon v kapli sv. Anny. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horni-mesto-kostel-sv-marie-magdaleny

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Janovice" Úsov - Židovský hřbitov Hřbitov

GPS poloha: 49°48'5.44"N 17°0'36.90"E

Židovský hřbitov je úzce spojen s vírou, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu a že bude vzkříšen. Proto židé tělo zesnulého "ukrývají" v bílém plátnu do země. Území hřbitova je považováno za posvátné místo, a existuje proto řada předpisů, které mají být na židovském hřbitově dodržovány např. zákaz jídla a pití, zákaz vstupu zvířat, požadavek neporušitelnosti hrobů na věčné časy ..... . Požadavek - neporušitelnosti hrobů na věčné časy, vedl v místech, kde nebylo možné hřbitov rozšířit, k pohřbívání v několika vrstvách - po zaplnění kapacity byla i navážena hlína. Židovský hřbitov se skládá z náhrobků - vztyčená plochá kamenná deska, která je na výšku delší. Náhrobek je označen epitafem (krátkým textem, který informuje o zesnulé osobě, schrnuje její život a tématicky se vztahuje k mrtvému) o jméně zesnulého a jeho otce, popř. také manžela, datum úmrtí a chvalořečení zemřelého. Některé náhrobky mají i ozdobné reliéfy, které symbolizují jméno, rod či zaměstnání zesnulého. Texty na náhrobcích na židovském hřbitově v Úsově jsou psány hebrejsky nebo hebrejsko-německy. Součástí hřbitova je i budova, která sloužila jako márnice, obřadní síň a vozovna pro pohřební dům. Židovská synagoga je umístěna o cca 50 metrů od hřbitova. Je zde také pochováno 5 přímých židovských předků senátora Johna Kerryho (USA) z nichž nejznámější je ABRAHAM LEIPNIKER LOWY. Starý židovský hřbitov z 2. poloviny 15. století se nalézal severně od úsovského hradu a byl zničen během třicetileté války. Židovský hřbitov svou polohou, jak ho známe dnes, se nachází na okraji ghetta a byl založen kolem roku 1645. Nejstarší náhrobky pocházejí z 2. poloviny 17. století a nacházejí se mezi nimi pozoruhodné ukázky barokní a klasicistní tvorby. Autor článku: Jana Kobzová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/usov-zidovsky-hrbitov

Knížecí cesta Technická památka

GPS poloha: 50°6'14.58"N 17°6'5.04"E

Cesta vedoucí z Přemyslova po úbočí Černé stráně nad část Koutů Annín. Pojmenování cesty souvisí s likvidací následků lesních polomů v r. 1897. Tehdy se na území polesí patřící tehdy Liechtenštejským knížatům přehnala větrná smršť a způsobila škody na porostech. K likvidaci následků bylo potřeba vybudovat rychle účinný dopravní systém, který by umožnil co nejvíce dřeva odvézt ke zpracování. Byla vybudována soustava lanovek a tzv lesních gravitačních železnic. Samotný popis se dá najít např na stránkách obce Loučná nad Desnou. Pozůstatky železnice by měly být patrné právě u Knížecí cesty, kterou mj. Prochází zelená cykloznačka 6157. Po cca 1km cesty od rozcestníku Knížecí cesta nad Annínem můžeme narazit na asi 300m dlouho alej javorů klenů, která vzbuzuje dojem že snad i měla sloužit k nějakým šlechtickým kratochvílím, ovšem právě u ní můžeme vidět i zbytky nějakého kamenného základu, právě to by mohly být pozůstatky lesní železnice. Vzhledem k tomu, že od katastrofy uběhlo už víc než 100 let budou další části železnic už asi hůře viditelné. Ovšem kdo by chtěl po pozůstscích železnice pátrat, najde pěkné náspy z vyrovnaných kamenů ve svazích Černé stráně nad Knížecí cestou. Zajímavé je, že železnice sloužila až do r. 1943, kdy byl provoz zcela ukončen. To už však nesloužila k likvidaci kalamity, ale běžné těžbě. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/knizeci-cesta

Lesní železnice v Koutech Technická památka

GPS poloha: 50°6'31.18"N 17°5'1.14"E

Na konci 19. století byly ve svazích Černé stráně vybudovány soustavy lanovek a úzkorozchodných železnic k likvidování následků větrné kalamity, která poškodila lesní porosty na tomto masivu. Dodnes můžeme na jižních svazích hory najít nějaké zbytky drážních těles a lanovek, na kterých byly položeny základy dopravních zařízení. Další železnice pak vedla do prostoru Černé Stráně a Vozky od severu, dodnes můžeme vidět zbytky železnice např. V Branné u Banjaluky, či Josefové. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Janovice" Železnice na jižním svahu se rozkládaly v prostoru nad Kouty a Přemyslovem. Železnice měly být postaveny v patrech ve vrstevnicích zhruba od 700m do 1000m ve vzdálenostech 100m výšky. Nejnižší patro mělo začínat zhruba v nejvyšším bodu tzv. Knížecí cesty, což je cca 700m n.m.. Spojení mezi patry pak zajišťovaly pozemní lanovky. Některá patra dráhy jsou již zcela zarostlá nebo zničená, nicméně něco se dá pořád najít. V překvapivě dobrém stavu je nejvyšší 4. patro ve výšce kolem 1000m, v podsatě jsem na ně narazi lpři sestupu lesem od skal na Kazatelně. Základy železnice byly totiž stavěny z kamení na sucho, ale zřejmě dostatečně bytelně, aby se nerozpadly. Téměř v jižním bodě svahu Černé stráně pak na těleso dráhy navazuje násep po kterém byla asi vedena jedna z lanovek. Dráha pak směřuje dál k severu kde mizí nebo končí v mlází. Naštestí porost není příliš hustý a brzy se dá narazit na průsek k silnici po úbočí Černé stráně, po cca 300m pak dorazí k silnici s červenou cykloznačkou od Přemyslova. Zhruba podobnou trasu bych doporučil k zájemcům o průzkum této zajímavé technické památky. Většina částí železnic je bohužel dostupná s obtížemi, je možná škoda, že alespoň k některým částem není upraven nějaký smysluplněnší přístup, přece jen se jedná o dílo, které ve své době představovalo zajímavou ukázku důmyslu lesníků a dřevorubců. Ostatně dodnes se najdou v Koutech pamětníci, kteří tvrdí, jak v mládí někde v lese jezdili na vozíčcích. Poměrně zajímavě je popsána železnice na stránkách obce Loučná, viz. níže, ovšem kolejnice či pražce dnes asi v lese už nenajdeme.

http://www.loucna-nad-desnou.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=8708&id=31753&p1=3034 Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lesni-zeleznice-v-koutech

Muzeum silnic Vikýřovice - Šumperk Muzeum

GPS poloha: 49°58'2.75"N 16°59'59.28"E

Koncem října (27.10.2010) bylo ve Vikýřovicích otevřeno nové muzeum silnic. Sbírkový fond obsahuje předměty a exponáty převážně z oblasti severní a střední Moravy. S vytvářením sbírky bylo započato v r. 1995, samotné muzeum vzniklo r. 2005. Muzeum je umístěno v prostorách bývalého hospodářského dvora ve vikýřovické části Krenišov. Prozatím je otevřena část budovy s klenbami v přízemí, do budoucna se počítá s oddělením mostů (ze silnice od Šumperka je vidět na dvůr s železnými konstrukcemi bývalých mostů a lávek) a oddělení věnované železárnám bratří Kleinů z Loučné a Sobotína, významných železničních i silničních stavitelů. Před vstupem do muzea je řada historických patníků, k nejzajímavějším exponátům zatím patří železný kololis na zpevňování kol formanských vozů, najdeme tu historické vozy, kočár, saně, dámské kolo či různé nářadí, tabulky, směrovky, závodní kroniky, odznaky či vyznamenání apod. Měly by tu být vystaveny i archeologické nálezy ze staveb silnic, najdeme tu mapu Československa z r. 1937 se zakreslenou dálnicí podle návrhu J. A. Bati. Na velkoplošné obrazovce může návštěvník shlédnou filmy a fotografie o stavbách silnic. Muzeum vzniklo z velké části díky podpoře tzv. Norských fondů a Olomouckého kraje, iniciátorem myšlenky je především ředitel Okresní správy silnic Šumperk Roman Bednář. Zajímavé jsou plány na další dostavbu muzea. Silnice I/11 by do budoucna měla být přemostěna bývalou lávkou ze šumperského nádraží, v arálu má vzniknout vyhlídková věž, v bývalých objektech pak budou depozitáře. Muzeum je snadno dostupné od silnice č. 11/44 Šumperk – Jeseník od odbočky směr Hraběšice, Krásné (k penzionu U Jirsáka). Otevření muzea je i významným počinem v roce, kdy se Vikýřovice staly vesnicí roku Olomouckého kraje.

Otevřeno by mělo být Út-Pá 10-16hod, So 9-16, vstupné 30,- Kč dospělí, 10,- děti, 50,- Kč rodinné vstupné Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-silnic-vikyrovice-sumperk

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Janovice" Uničov - Muzeum baroka Muzeum

GPS poloha: 49°46'16.43"N 17°7'9.77"E

V loňském roce (2010) přibylo v Uničově nové malé muzeum. V památkově chráněné budově vedle fary naproti kostela Nanebevzetí Panny Marie vzniklo zásluhou občanského sdružení Zacheus malé muzeum baroka. Královské město Uničov se může chlubit řadou barokních památek, jejichž výbava nebyla veřejnosti přístupná. Proto si muzeum klade za cíl alespoň některé památky předvézt. V největším jsou zastoupeny různé starší kostelníobrazy např. od Ignáce Oderlitzkého (rodák z Uničova), ale i věhlasného J.K.Handkeho, jednoho z nejznámějších moravských barokních malířů. Uvidíme i soubor plastik z bývalého klášterního kostela. V muzeu se konají i menší výstavy a malé kulturní akce. Ve sklepě najdeme malé Lapidárium. Z vlastní zkušenosti uvádím, že paní průvodkyně poskytne velmi obsáhlý výklad. Rok 2011 Otvírací doba (od 1.5. do 30.9.)

Po zavřeno Út-So 9-12 14-17 hod Ne 10-12 14-17 hod Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/unicov-muzeum-baroka

Bělá pod Pradědem - informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°11'28.10"N 17°11'41.24"E

Informační centrum v Bělé pod Pradědem nalezneme vedle kostela Sv. Tomáše na rozhraní místních částí Domašov a Adolfovice při levé straně silnice ve směru do Jeseníku. IC poskytuje informace o regionu Jeseníků, o možnosti ubytování, o památkách a sportovních a kulturních akcích….. Provozní doba: pondělí a čtvrtek 8:00 - 12.00 a 12:30 - 17:00 úterý a pátek 8:00 - 12:00 a 12:30 - 15:30 Kontakt: Obecní knihovna a Informační centrum Domašov 4 790 85 Bělá pod Pradědem tel: +420 584 452 834 e-mail: [email protected] web: http://www.bela.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bela-pod-pradedem-informacni-centrum

Karlova Studánka - Turistické informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°4'23.12"N 17°18'14.58"E

Při toulkách po Jeseníkách můžeme využít služeb Turistického informačního centra v Karlově Studánce. Infocentrum se nalézá v parčíku za pitným pavilonem naproti Slezskému lázeňskému domu. IC poskytuje info o službách, dopravě, veřejný internet, prodej map, pohlednic a zprostředkovává ubytování v lokalitě Karlovy Studánky a Pradědu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Janovice" Provozní doba: po - ne 9:00 - 17:00 mimo sezonu 9:00 - 16:00 Kontakt: Infocentrum Impuls Karlova Studánka 59 793 24 Karlova Studánka tel/fax: 554 772 004 e-mail: [email protected] web: http://www.jeseniky.net/infocentrum-karlova-studanka Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-turisticke-informacni-centrum

Obří skály rozcestník Rozcestí

GPS poloha: 50°11'48.99"N 17°6'12.48"E

Rozcestí modré a (a zatím souběžně vedoucí) zelené značky u Obřích skal. Po modré vás čeká prudký výstup k rozcestí Pod Šerákem a k Jiřího chatě na Šeráku či k horní stanici lanovky na Mračné. Po modré i zelené dojdete k rozcestí Pod Obřími skalami, odtud po modré do Lipové- lázně a po zelené údolím Vražedného potoka a pak úbočím k dolní stanici lanovky v Ramzové. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obri-skaly-rozcestnik

Šerák, Jiřího chata, rozcestí Rozcestí

GPS poloha: 50°11'14.88"N 17°6'31.63"E

Rozcestí u Jiřího chaty na Šeráku, je zcela jístě místem uvažování , kam dál, a to ať již jste sem vyjeli lanovkou, či došli po svých. Samotná kamenná Jiřího chata na Šeráku zde stojí již více než 100 let a jen výhled z terasy před chatou je uchvacující. Prochází tudy MTZ z Lipové - lázní do Filipovic, ŽTZ do Jeseníku a k horní stanici lanovky na Mračné, a modré značky vás zavedou i k rozcestí nedaleko, odkud dojdete po ČTZ po hlavním hřebenu přes Keprník na Červenohorské sedlo či opačným směrem k stanici lanovky na Černavě a dále do Ramzové. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/serak-jiriho-chata-rozcesti

Vysoká hole Rozcestí

GPS poloha: 50°3'35.90"N 17°13'50.45"E

Rozcestí Vysoká hole je orientační místo na červené turistické trase a najdeme jej na stejnojemnném vrcholu. V okolí rozcestí je rozlehlá holá horská plošina. Z těchto míst je krásný výhled na vrchol Praděd ( 1491 m. n.m.) a za pěkného počasí můžeme vidět Nízké Tatry. Za druhé světové války zde německá armáda budovala vojenské polní letiště. Na jižním svahu jsou vidět pozůstatky dělostřeleckých cvičení české armády. Jihozápadním směrem se po červené vydáme z tohoto rozcestí oblastí Velkého kotle k Jelení studánce a opačným směrem po červené značce půjdeme kolem turistické chaty Ovčárna na vrchol Praděd. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoka-hole

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14

Průvodce "Janovice" super chalupa (nejen) pro děti v Jeseníkách Ostatní

GPS poloha: 50°1'2.03"N 17°22'35.44"E

zdravím všechny cestovatele. nedá mi to se nepodělit o skvělé místo, na které jsme letos náhodou narazili. se známými a našimi dětmi jsme jsme si užili týden skvělé dovolené na pohádkové Chaloupce v Jeseníkách. Krásné okolí, blízké sjezdovky, parádní kopec na bobování pár metrů od chalupy, uvnitř 2 herny s množstvím hraček... prostě pohádka! Autor článku: Hana Novotná Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/super-chalupa-nejen-pro-deti-v-jesenikach

Vřesová studánka Studánka

GPS poloha: 50°8'43.55"N 17°8'3.16"E

V dávných dobách kdy byly ještě Jeseníky plné nepropustných hvozdů, ve kterých nacházela ukryt nejrůznější zvířena, vydal se pod Červenou horu lovec. Prodíraje se porostem uzřel statného jelena i sejmul kuši a jediným výstřelem jej skolil. Jelen však ve smrtelné křeči upadl do pramene vyvěrajícího v tomto místě. Sotva se však stačila z rány kanoucí krev smíchat s vodou studánky, vyskočil jelen na běhy a zmizel ve hvozdu. Udivený lovec již ten den nic neulovila a tak se vrátil domů. Proteklo mnoho vody v Hučivé Desné, až jednoho dne lovce skolila těžká nemoc. Rozpamatoval se on na příhodu s jelenem, i vydal se stoupat na místo, kde jelen zázračně obživ. Z posledních sil došel ke studánce, ze které se napil. Tělem mu prostoupila zázračná uzdravující síla a zdráv se vrátil domů. Z vděčnosti pak pověsil na sloup obraz a studánka se stala poutním místem. Tolik o vzniku studánky praví pověst. Nevím kolik je na ní pravdy, pravdou však je, že místo Vřesové studánky je vskutku krásné, dýchne na vás klidem, pohodou a blažeností v duši. Možná proto tady směřuje množství návštěvníku. Prošli jsme Jeseníky křížem krážem, ne o všech místech píši na svém webu ibaset.cz, nebo na turistika.cz, ale na tohle místo se často vracíme. Je snadno dostupné z Červenohorského sedla po červené Tz. Přímo nad studánkou najdete několik malých skalních útvarů, ke kterým vede dobře viditelná pěšina. Nabízejí pohled do Sněžné kotliny a údolí s městem Jeseník. Zde máme na skále místečko s hezkým výhledem, kde dlouze čerpáme energii. Historická fakta tvrdí, že kníže Lichtenštejn nechal pramen upravit a postavit kapli, ve které byl umístěn známí obraz „Pět ran Krista pána“. Léta páně 1850 byla dřevěná kaplička nahrazena kaplí kamennou. Další přestavbu zažila v roce 1927, kdy se změnila v kostelík. Ten však za necelých 20 let (v roce 1946) vyhořel. Požár způsobil úder blesku. V blízkosti kostelíka stávala chata, která sloužila potřebám turistů. Kdy byla vybudována, se přesně neví, snad počátkem 19-tého století. Zbourána byla v roce 1988 pro havarijní stav. Dneska jsou již patrny jen základy bývalého kostelíka. Autor článku: Ivan Gelatka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vresova-studanka--1

turistické rozcestí - Praděd, vrchol Rozcestí

GPS poloha: 50°4'58.69"N 17°13'53.83"E

Turistický rozcestník, který se nachází na vrcholu Pradědu ukazuje turistům cestu po značce modré ve směru Praděd (vrchol) - Divoký Důl, U Kamenné chaty, Dlouhé Stráně, Kouty nad Desnou. Nejen pro dětské turisty je zde umístěna informační tabule Naučné stezky Se skřítkem okolím Pradědu. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-praded-vrchol

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 15