Průvodce "Jeseník"
Jeskyně Na Pomezí Jeskyně
GPS poloha: 50°14'44.92"N 17°8'14.39"E
Jeskyně na Pomezí je vyhledávaným turistickým cílem lázeňské oblasti Jeseník. Jeskyni najdeme severozápadním směrem od města Jeseník a v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Jeskyně je dlouhá kolem 1,7 kilometru a její hloubka dosahuje 45 metrů. Jeskyně je tvořena bílými krystalickými vápenci nazývanými jesenické mramory. Krápníkové prostory jeskyně byly vytvořeny tudy protékající vodou. Najdeme tu značně vysoké chodby, které jsou vytvořeny ve dvou úrovních. Krápníková výzdoba je značně bohatá. Můžeme tu vidět tenká dutá krápníková brčka, hůlkové stalaktity a nebo mohutné krápníky. Prohlédneme si rozměrné sintrové kaskády, řadu jezírek s kamennými hrázkami či kulovitými útvary, které se nazývají perly. Dno jeskyně je pokryto hlínou, která sem byla naplavena prosakující povrchovou vodou. V několika místech přecházejí chodby v prostorné dómy a to Ledový, U balvanu, Římské lázně či Bílý dóm. V posledním ze jmenovaných dómů jsou zajímavé a neobvyklé sloupkové stalagmity. Zajímavý je také 13 metrů vysoký Královský dóm, kde jsou neuspořádaně nakupené zřícené balvany. V tomto dómu našli místo pro přezimování netopýři a vrápenci. V dómu zvaném Zvonice najdeme krápníky, které při jemném doteku připomínají zvuk zvonkohry. Podzemní prostor jeskyně byl objeven v roce 1936 a to zásluhou pracovníků v Havránkově lomu na mramor. K podrobného prozkoumání a zmapování jeskyně došlo až o několik let později a to v roce 1949. Následně po té byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti. Současná prohlídková trasa je dlouhá 460 metrů. Území jeskyní je od roku 1965 chráněno jako národní přírodní památka a její plocha zaujímá prostor 10, 9 hektarů. Z města Jeseník se vydáme severním směrem do lázní Jeseník a odtud vede k jeskyni Na Pomezí několik značených turistických tras a byl tu rovněž vyznačen vycházkový okruh. Dalším výchozím místem pro návštěvu jeskyně je rekreační oblast v okolí obce Lipová Lázně a z této obce půjdeme severním směrem. Od jeskyně můžeme pokračovat dále severním směrem na vrchol kopce Medvědí kámen ( 907 m. n. m. ), z jehož vrcholku je velmi pěkná vyhlídka na okolní panorama hor. Z vrcholku se vydáme po jedné ze značených tras jihovýchodním směrem do města Jeseník. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Jeseník" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-na-pomezi
Praděd Hora
GPS poloha: 50°4'59.08"N 17°13'57.58"E
Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded
Jánský Vrch Zámek
GPS poloha: 50°23'14.15"N 16°59'57.33"E
Monumentální Zámek Jánský vrch stojí nad městem Javorníkem na Jesenicku v Olomouckém kraji. Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou prohlídkových tras. První návštěvníky zavede do dobových interiérů vratislavských biskupů se zařízením a sbírkami z 16. ? 19. století; unikátem je soubor historických dýmek. Druhá trasa návštěvníky provede hospodářským zázemím. Na začátku a konci hlavní sezóny se uskutečňují noční prohlídky. Zájemci si mohou rezervovat i zimní prohlídky mimo hlavní sezónu. Jeho historie započala snad již v 2. polovině 13. století, kdy byl postaven na strategicky výhodném místě nad javornickým sídlištěm hrad. Písemnou zmínkou je hrad Javorník poprvé zmiňován roku 1307, jako majetek svidnických knížat. Svidničtí hrad odstoupili roku 1348 vratislavskému biskupovi Předslavovi z Pogarel. Od těch dob byl hrad i okolí, až na několik menších přestávek, součástí rozsáhlého území, které náleželo biskupovi ve Vratislavi (Wroclaw, Breslau). V průběhu 15. století byl hrad značně poškozen. A to nejen husitskými válkami, ale především nešťastným zásahem samotného biskupství, které nechalo pobořit jeho obranný systém, aby se hrad nemohl stát oporou případného nepřítele. Historie Původní gotický hrad byl po staletí majetkem a letním sídlem vratislavských biskupů. V roce 1428 hrad dobyli husité. Biskup Konrád v roce 1432 hrad vykoupil a dal jej částečně pobořit, aby se nemohl stát oporou nepřátel. V letech 1482 ? 1509 biskupové Jan Roth a Jan Thurzo objekt obnovili a pojmenovali Jánský Vrch. Počátkem 17. století bylo sice modernizováno opevnění, ale hrad se postupně změnil v zámek. Bez větších škod přečkal zámek obsazení Švédy během třicetileté války i válku sedmiletou. Od roku 1767 tady žil vratislavský biskup hrabě Gothard Filip Schaffgotsch, který vytvořil z Jánského Vrchu významné kulturní centrum Slezska. Protože miloval hudbu povolal na zámek v roce 1769 skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu, který sestavil orchestr i operní sbor, pro který zkomponoval několik oper. Ditters navrhl i některé stavební úpravy na zámku. V roce 1776 byla zřícena oranžérie a okrasná zahrada ve francouzském slohu. Po biskupově smrti byl však kulturní život utlumen. Dnešní podobu dal zámku Schaffgotschův nástupce Kristián Hohenlohe-Bartenstein, přestavba byla dokončena v roce 1801. Zřícen byl i Zámecký park, který byl rozšířen v letech 1837 ? 1840. Na zámku zemřel i poslední vratislavský biskup kardinál Adolf Bertram (1914 ? 1945). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jansky-vrch
Králický Sněžník Vrchol
GPS poloha: 50°12'18.05"N 16°50'53.30"E
Tato hora s nadmořskou výškou 1424 m leží na hranici Čech a Polska a je dominantou krajiny. Z horského masívu odtékají řeky do třech evropských moří - Morava přes Dunaj do Černého Moře, Lipka přes Tichou Orlici a Labe do Severního moře a na polské straně Nysa Klodzka do Baltského moře. Tato státní přírodní rezervace patří mezi ekologicky nejzachovalejší části České republiky. Proto se zde vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Naučná turistická stezka dlouhá 9 km seznamuje na 13-ti zastávkách návstěvníky s přírodními a historickými zajímavostmi masívu. Pro výstup Na Králický Sněžník doporučujeme výstup po žluté značce, který lze začít na konečné autobusu v Dolní Moravě. Pěší návrat až do Králíků lze uskutečnit po červené značce (asi 22 km) a návrat do Starého Města po modré značce (10 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralicky-sneznik
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Jeseník" Hornický skanzen u Zlatých Hor Skanzen
GPS poloha: 50°15'13.58"N 17°22'0.70"E
Hornický skanzen se nachází asi 2 km jihozápadně od Zlatých Hor při cestě ze Zlatých Hor na Mikulovice. U silnice vlevo je parkoviště ze kterého se jde můstkem s bránou přes zlatonosnou říčku Olešnici do Hornického skanzenu. Ve skanzenu se seznámíte na informačních tabulích i prakticky s historií dolování i dalšího zpracování rud. Názorně je zde předváděno zpracování, drcení a mletí rud ve vodních mlýnech a následné rýžování. Několikrát do roka jsou zde pořádány různé kulturní a zábavné akce. Nerostné bohatství v okolí Zlatých Hor zpracovávali již ve 3. století př. n. l. Keltové, později Slované a Němci. Rudy, především zlato se dobývalo povrchovým rýžováním. Z povrchových dolů se postupně přešlo na hlubinnou těžbu. Těžba byla několikrát ukončena a opět zahajována a z úbytkem zlatonosných rud se měnil i druh těžených rud. V 16.stol. se tu našly valouny zlata o hmotnosti 1,39 a 1,78 kg. Konec těžby je datovaný k r. 1883. Po II. světové válce byl v říjnu 1952 zahájen geologický průzkum a od r. 1966 zahájily Rudné doly Zlaté Hory provoz, který byl ukončen v r. 1990. Po vytěžení zlata, kterého se vytěžilo přes 1200 kg, se přešlo k dobývání stříbra, mědi, zinku, olova i dalších barevných rud. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hornicky-skanzen-u-zlatych-hor
Bílá Opava Říčka
GPS poloha: 50°4'45.82"N 17°16'3.57"E
Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží malebný kaňon. Na horním toku Bílé Opavy jsou vodopády a níže řada peřejí. V okolí toku rostly zbytky horské jeřábové smrčiny místy parkového, jinde pralesovitého charakteru s papratkou alpinskou v podrostu. V roce 1982 byla zde otevřena naučná stezka Bílá Opava. Údolí toku Bílé Opavy bylo zdevastováno ničivým požárem v roce 2005. V současné době je opět tento krásný kout přírody tvořený tokem Bílé Opavy přístupný navštěvníkům. Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-opava
Chata Švýcárna Chata
GPS poloha: 50°5'56.97"N 17°12'56.21"E
Na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem, leží na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1304 m. n.m jeden z nejstarších objektů v této oblasti chata Švýcárna. Postavena byla již v r. 1987, avšak její historie sahá do mnohem hlubší minulosti. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu, když původně hospodářské stavení, sloužící k ustájení pasoucího se dobytka, se postupem doby v souvislosti s úpadkem rentability pastvy ve vyšších horských polohách a součastně s rozvíjejícím se turistickým ruchem přeorientovává se stále více na poskytování služeb návštěvníků hor. Nejstarší horské chaty v Jeseníkách mají právě tuto "pasteveckou" minulost. Dnes slouží Švýcárna jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a lyžování. Tomu je podřízen i sortiment a ceny jídel (přesnídávkové polévky a levná jídla). Od chaty vede celá řada turistických cest: Hlavní hřebenová trasa (červená značka) vede z Červenohorského sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku nebo od Barborky do Karlovy Studánky. Modrá značka pak údolím Kamenáče přes Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až ke známému penziónu Rejvíz. Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-svycarna
rozhledna Biskupská Kupa Rozhledna
GPS poloha: 50°15'25.13"N 17°26'2.29"E
Kopec Biskupská kupa leží 2,5 km severovýchodně od Zlatých Hor na české straně česko-polských hranic. Je nejvyšším vrcholem Hynčické pahorkatiny. Biskupská Kupa se jí říká proto, že měla ukazovat hranice biskupství Olomouckého a Krakovského. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Jeseník" Na vrcholu se nachází nejstarší rozhledna v Jeseníkách, Biskupská Kupa. Tato kamenná, 18 m vysoká rozhledna zde byla postavena v roce 1898 Moravskoslezským sudetských horským spolkem k 50. výročí panování Františka Josefa I. Po něm získala i své jméno: Kaiser Franz Josef Warte. Rozhledna byla postavena na místě původní dřevěné vyhlídkové stavby, ve které byla v roce 1896 zřízena první poštovna na území Moravy. Ta však byla po šesti letech zničena silným větrem. Po 2. světové válce byla rozhledna ve špatném technickém stavu, později byla uzavřena a sloužila jako televizní vysílač. Od 3. srpna 1996 je po opravě městem Zlaté Hory opět zpřístupněna veřejnosti. Na počest stých narozenin byla v roce 1998 provedena její generální oprava. Rozhledna je otevřena od května do října denně od 9 do 18 hod, od listopadu do dubna je otevřena v so, ne, svátky a o prázdninách od 11 do 15 hod. Návštevy mimo uvedené termíny lze dohodnout telefonicky na čísle: 603 342 011 Rozhledna je dostupná po značených turistických trasách. Po zelené turistické značce se k rozhledně dostanete ze Zlatých Hor po trase dlouhé 4km. Trasa, která vede z parkoviště Petrovy Boudy nacházející se mezi Zlatými Horami a Petrovicemi je dlouhá 1,5 km. K rozhledně můžete dojít také z Petrovic po modré značce. Kolem rozhledny vede trasa naučné stezky sv. Roch. Je tady pěší turistický přechod mezi Českem a Polskem. Po zaplacení symbolického vstupného (20 Kč pro dospělé) a po vystoupání 95 schodů nás čeká krásný výhled do okolí. Horizont, který vidíme z rozhledny je vzdálen 108 km. Při dobré viditelnosti lze dohlédnout až do Wroclavi nebo spatřit nejvyšší vrcholky Vysokých Tater. Vidět můžeme město Zlaté Hory, hřebeny Hrubého Jeseníku s nejvyšší horou Pradědem nebo nedalekou rozhlednu Zlatý Chlum. Od dubna 2006 je obnovena poštovna a přímo od rozhledny je možno posílat vnitrostátní i zahraniční zásilky. Zdroj: http://www.rozhlednabiskupskakupa.cz/ Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-biskupska-kupa
Biskupská kupa Rozhledna
GPS poloha: 50°15'30.78"N 17°25'37.04"E
Leží na česko-polských hranicích. V blízkosti Zlatých Hor na severním okraji Zlatohorské vrchoviny. Je dominantou města Jeseník. Měří 19m. Je to zděná stavba. Při dobré viditelnosti lze z věže dohlédnout do Vratislavi (Wroclavi - PL), a nebo spatřit nejvyšší vrcholky Vysokých Tater. Rozhledna na Biskupské kupě je otevřena v období květen až říjen denně, v ostatních měsících o víkendech a svátcích v době od deseti do šestnácti hodin. Vstupné: dospělí 16 Kč, děti 8 Kč. Návštěvu mimo otvírací dobu lze dohodnout se správcem rozhledny panem Petříkem na telefonu: 603 342 011. -Je dominantou města Zlaté Hory Vstupné: Dospělí 20,- Kč, děti 10,- kč Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/biskupska-kupa--1
Národní přírodní rezervace Praděd Rezervace
GPS poloha: 50°3'47.00"N 17°14'23.85"E
Je známou a nejnavštěvovanější NPR v tomto pohoří. Je to rezervace mezinárodního významu. Vznikla v r. 1991 spojením původně 6 samostatných rezervací (Vrchol Pradědu, Petrovy kameny, Velká Kotlina, Malá kotlina, Bílá Opava a Divoký důl)- všechny jsou podrobně popsány jako samostané lokality v sekci "Přírodní zajímavosti"). K původní rezervacím byla přičleněna okolní stejně hodnotná lesní a alpínská společenstva, unikátní pralesovité porosty okolí u Eustachovy chaty a skalní ledovec na Suti (obdobný je znám až z Aljašky). Rozloha takto vzniklé rezervace činí 2031 ha a chrání podstanou část hlavního hřebene Pradědské hornatiny a jeho okolí.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Jeseník" Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-prirodni-rezervace-praded
Dlouhé stráně h. Přehrada
GPS poloha: 50°4'29.85"N 17°9'33.92"E
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n. m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 000 000 metrů krychlových vody a zbránil tak obrovským škodám. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3, 6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25, 5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21, 5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-h
Karlova Studánka Lázně
GPS poloha: 50°4'22.48"N 17°18'31.40"E
Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m. n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského regionu, najdeme ji v nadmořské výšce 800 metrů. U severovýchodního a jihozápadního okraje obce jsou k dispozici dvě sjezdové tratě. Další rozlehlý lyžařský areál najdeme na vrcholu Praděd. Jižním směrem od Karlovy Studánky leží obec Malá Morávka, která je dalším známým a vyhledávaným lyžařským střediskem. Obcí prochází značená dálková cyklistická trasa Jeseník - Znojmo. Z obce do okolí vede řada značených turistických tras, v okolí lázní je vyznačeno několik nenáročných vycházkových okruhů a západním směrem z obce je Naučná stezka Bílá Opava. Tato říčka v těchto místech vytvořila velmi pěkné údolí. Bílá Opava zde vytvořila i řadu menších vodopádů. Po žluté se jižním směrem dostaneme k horské chatě Ovčárna a ke skalnímu útvaru Petrovy kameny a nebo se můžeme vydat po modré značce k horské chatě Barborka a odtud dále po červené značce na rozcestí pod Pradědem a dále po modré značce na vrchol hory Praděd. Zde je postaven vysílač, kde kromě rozhledny najdeme také restauraci. Historie Bruntálské panství získal po porážce stavovského povstání v roce 1620 do majetku Řád německých rytířů, dokladem toho jsou milníky a hraniční kameny v okolí. Již v 17. století byly v malé míře zdejší minerální prameny využívány k léčebným účelům. Kolem roku 1720 byly provedeny rozbory minerální vody a jelikož výsledky byly příznivé, byly kolem pramenů vystavěny lázně. Prvními lázeňskými domky byly dřevěné budovy, ve kterých se nacházely vany a minerální voda se využívala pro léčbu formou koupelí. Léčebné účinky byly velmi příznivé a lázně se pomalu rozrůstaly. V roce 1782 se na území obce objevují první zděné lázeňské budovy. Lázeňské domy si ponechaly svůj původní vzhled i přes řadu přestaveb a rekonstrukcí až do dnešních dní. Karlova Studánka sloužila také jako letní sídlo pro nejvyšší hodnostáře Řádu německých rytířů. Rok 1848 je označován jako nejvýznamnějším rokem rozkvětu lázní. V dřívějších letech bylo několik pokusů k plnění zdejší minerální vody do láhví a její prodej. Minerální voda má ale vysoký obsah oxidu uhličitého, což byl důvod, proč láhve naplněné minerálkou praskaly a nebylo možné ji odesílat k prodeji. Statistické údaje Název obce: Karlova Studánka Počet obyvatel: 232 Rozloha: km2 Adresa: Obecní úřad Karlova Studánka , 793 24 Karlova Studánka 17 Statutární orgán - Starosta: Luděk Jurajda Telefon: 554 725 919 Fax: 554 725 919 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Jeseník" E-mail:
[email protected] Oficiální internetové stránky nejsou uváděné Obec s rozšířenou působností: Bruntál Obec s pověřeným obecním úřadem: Vrbno pod Pradědem Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka
Priessnitzovy lázně Lázně
GPS poloha: 50°14'31.61"N 17°10'53.94"E
Priessnitzovy léčebné lázně se nacházejí v okrese Jeseník a staly se časem akciovou společností. Jezdí se zde léčit pacienti, kteří trpí například astmatem, mají potíže s krevním oběhem, nervovou soustavou či vegetativním nervstvem. lázně vám nabídnou klidné prostředí pro léčbu a odpočinek. Ubytování v případě pobytu s léčením ZVÝHODNĚNÉ UBYTOVÁNÍ V PŘÍPADĚ POBYTU S LÉČENÍM. Ceny platí pro osobu /lůžko/noc. Ubytování:Levnější ubytováníMír, WolkerLékařská vila, Vila na KolonáděBezruč, J. RipperPriessnitzZimní sezóna 15. 11. 2009 - 13.12.2009 a 10.01.2010 - 28.02.2010Studio SWC--630Suite LUX SWC---890 990 Suite SWC, KWC 570 1/1 SWC, KWC-425565550 645 1/2 SWC,KWC-365470425 495 1/1 B 310 1/2 B 260 260 Ubytování:Levnější ubytováníMír, WolkerLékařská vila, Vila na KolonáděBezruč, J. RipperPriessnitzMezisezóna 04. 10. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Jeseník" 2009 - 15.11.2009 a 28.02.2010 - 02.05.2010 a 3.10.2010 - 19.12.2010Studio SWC--685Suite LUX SWC---980 1090 Suite SWC, KWC 630 1/1 SWC, KWC-460610600 690 1/2 SWC,KWC-395505460 550 1/1 B 330 1/2 B 280 280 Ubytování:Levnější ubytováníMír, WolkerLékařská vila, Vila na KolonáděBezruč, J.RipperPriessnitzHlavní sezóna 02.05. 2010 - 03. 10.2010Studio SWC-860Suite LUX SWC---1190 1350 Suite SWC, KWC 790 1/1 SWC, KWC-605730720 890 1/2 SWC,KWC-505650620 690 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Jeseník" 1/1 B 430 1/2 B 350 350 Poznámka: V cenách není zahrnut lázeňský poplatek ve výši 15,- Kč/osoba/noc. Uvedené ceny jsou osvobozeny od DPH dle Zák. 235/ 2004 Sb., § 58, odst. 1 (platí pro komplexní a příspěvkovou péči a ozdravné pobyty). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/priessnitzovy-lazne
Lesní bar Odpočinkové místo
GPS poloha: 50°13'34.62"N 17°3'2.45"E
Když se vydáte cestou z Horní Lipové na Smrk (hraniční hora v Jeseníkách), rozprostře se před vaším turistickým okem cosi, co se na první pohled bude zdát jako pouhý přelud vyprahlého poutníka. Lesní bar. Dřevěný stůl, dřevěné lavice, dřevěná koryta, ve kterých proudí čistá voda. A jak tak proudí, chladí přitom nápoje, které jsou v korytech, případně sudech, umístěny. Pivo, ledový čaj, dětské pití, energetický drink, cola, slivovice, svařák... co je libo. A to tam - vlesích - stojí po celé dny obsluha?, říkáte si možná. Nikoliv. Lesní bar je samoobsluhou. Vezmete si nápoj, sušenku a do kasičky umístěné na dřevěném stolku hodíte dvacetikorunu. Lesní bar, který vznikl proto, aby zpříjemnil turistům a cyklistům výšlapy do kopců, je živý jen z nadšení pánů provozovatelů a z důvěry v lidské pokolení. Napůl přírodní a napůl lidmi vytvořený úkaz je jedním z nejzajímavějších turistických cílů, které jsem za svůj dosavadní život měla možnost spatřit. Autor článku: Gabriela Sedláčková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lesni-bar
Ski areál Kouty nad Desnou Ski areál
GPS poloha: 50°6'3.92"N 17°7'14.34"E
Od zimní sezony 2010-2011 v Koutech nad Desnou v Jeseníkách zahájí provoz nový areál pro lyžaře. Půjde o jedinou a první šestisedačkovou lanovku na Moravě. K tomu přibudou ještě dvě dvoukilometrové sjezdovky, které byly nově vybudovány. Celý projekt je dílem firmy K3 za kterou stojí David Kestl. Již na parkovišti vás přivátá vláček, který vás zdarma odveze od auta až k pokladně. Moc příjemné. Od pokladny k dolní stanici vleku vede zase vlečné lano, které vás vytáhne a nemusíte zdolávat první výšlap. K dispozici je i dvou kotva pro snowpark, který byl otevřen 22. 1.2011. Zde zatím platí akční cena permanentky na celý Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Jeseník" den 150 Kč (jenom na snowparku)
Na své si přijdou i běžkaři. Mají k dispozici tři trasy. První je cca 2,5 km - ový okruh kolem přečerpávací nádrže Dlouhé stráně, druhý pak okruh Mravenečníkem (15 km) a třetí pak okruh Medvědí hora (9, 5 km). kromě toho lze se pochopitelně napojit na jakoukoliv značenou cestu kolem Medvědí hory a mravenenčníku. Cesta lanovkou pro běžkaře tam (a možno i zpět) stojí 100 Kč.
Pokud sem pojedete lyžovat doporučuji zajistit si tzv. AktivClub kartu. Budou se vám načítat body za ujeté kilometry a můžete pak čerpat odměny ve formě služeb, dárků nebo zážitků. http://www.kouty.cz/webkamera Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-kouty-nad-desnou
Ski areál Paprsek - Olšanka Velké Vrbno Ski areál
GPS poloha: 50°12'34.34"N 16°59'23.42"E
Výborné lyžařské středisko v Jeseníkách. Vyrostlo relativně nenápadně díky výtečné práci týmu chataře pana Míky na Paprsku. Chata Paprsek dlouhodobě patří k nejvyhledávanějším místům v této části Jeseníků, respektive Rychlebských hor. Kdysi byla pod Paprskem asi 500 m dlouhá Poma, která spíš sloužila rekreantům na samotné chatě. Později přibyl asi 600 m dlouhý vlek nad bývalou podnikovou chatou Olšanka, která patřila Olšanským papírnám. Od horní stanice vleku se dalo sjet k nástupu na vlek k Paprsku, takže v té chvíli se obě střediska propojila. Později byl od Velkého Vrbna postaven 1km dlouhý kotvový vlek až k Paprsku, takže lyžaři uř nebyli závislí na domluvě dvou majitelů vleků. Pak na Paprsku přibyla nádrž na zasněžování a v sezoně 2009- 10 byl kotvový vlek nahrazen dvousedčkovou lanovku. Při tom byla částečně i rozšířená sjezdovka. Autem se dá dojet až na Paprsek přes Kunčice, vjezd je však jen pro ubytované, ostatní návštěvnící dojedou do Velkého Vrbna od Starého Města. V sezoně do Velkého Vrbna jezdí skibus ze Starého Města, který o víkendech jede už z Hanušovic v 8.10 od vlakového nádraží, takže je k němu i vlakový přípoj. Původní německý název Paprsku Schlesierhaus byl po válce na čas nahrazen názvem V Ráji. To celkem odpovídá, protože díky úžasným běžeckým terénům v Okolí Paprsku a dnes i solidnímu sjezdařskému areálu s více nž kilometrovou sjezdovkou s více naž 200m převýšením patří Paprsek k tomu nejlepšímu ce Jeseníky nabízejí. Vše podstatné o provozu, stavu tratí, sněhu aj. na webu paprsek.net. Dodatek: Abych jen tak nepsal z větru, byli jsme 5.3.11 na sjezdovkách vyzkoušet kvalitu jízdy. Sjezdovka je příjemná, po prvotním úzkém výjezdu z lesa pěkně široká, vedle sjezdovky snowpark, k tomu počasí a teplo. Podle návodu prodavačů skipasů jsme navštívili i novou chatu Vindoška s bufetovou restaurací, ta je sice pěkná, jen trochu zmatená obsluha. (Ne že bych doteď nebyl na Paprsku, ve skutečnosti nejméně 3x do roka, i když většinou na běžkách). k tomu nějaké video a nové obrázky v galerii http://www.stream.cz/video/567206-lanovka-na-paprsek http://www.stream.cz/video/567209-sjezdovka-paprsek Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-paprsek-olsanka-velke-vrbno
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Jeseník" Jeseník - lázně Lázně
GPS poloha: 50°13'40.49"N 17°11'42.92"E
Okresní město Jeseník se stalo centrem turistického ruchu celého okresu. Město je zároveň největšími lázněmi okresu založenými V. Priessnitzem, s Kolonádou a mnoha léčebnými prameny. Z kulturních a historických památek a pamětihodností jmenujme alespoň některé: hosté či pacienti si mohou prohlédnout vodní tvrz, sloužící dnes jako muzeum, klášterní kapli, kde se konají hudební představení, Priessnitzovy pomníky ve Smetanových sadech ... Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-nam
Lesní bary Zajímavost
GPS poloha: 50°13'29.58"N 17°3'21.60"E
Je to výlet pro milovníky turistiky, cyklistiky, železnice a překvapení v dnešní době téměř neuvěřitelného. Lesní bary se nacházejí v překrásném prostředí Rychlebských hor asi 2 km západně od železniční stanice Horní Lipová, kde se také nachází muzeum Slezského semeringu. Po příjezdu do stanice se dáte doleva po cyklostezce 6044 a asi po dvou km dorazíte k prvnímu lesnímu baru. V současné době probíhá zvelebování, ale nevím zda to nebude ke škodě. Byli jsme zde v listopadu 2008 a ještě to byla romantika, která fungovala asi 2 roky. Je zde samoobsluha vše za 10 Kč. Od piva, přes víno kořalku až po nealko, kafe, čaj a pišingry. je zde i razítko a pohledy a samozřejmě kasička. Cestou dále je horní bar, pak vyhlídka a přes útulnu Mates jsme po žluté značce došli až na Smrk - kraničník. V okolí je ještě mnoho dalších zajímavostí. Nám nepřálo počasí a museli jsme zpět na vlak do Ostravy. Není všem dnům konec, až poleví povodně zase zde vyrazíme. Při srpnové návštěvě 09 jsme zjistili několik změn. Přistavený přístřešek s krbem a posezením a mírně zvýšené ceny. Pišingry a oříšky zůstaly na 10 Kč a nápoje se zvedly na 12 Kč ale rozšířil se sortiment. Nově jsou i špekáčky za 15 Kč. Tak uvidíme co přinese rok 2010. Autor článku: Vlastimil Řepka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lesni-bary
Jeseník - vodní tvrz, Vlastivědné muzeum Jesenicka Tvrz
GPS poloha: 50°13'47.14"N 17°12'25.24"E
Vodní tvrz v Jeseníku je prvně připomínána v roce 1374, tehdy zřejmě jako obytná věž, která byla na tvrz přestavěna v průběhu 15. století. Původní tvrziště tvořila jednopatrová obdélníková budova, ke které byla na přelomu 15.- 16. století přistavěna dvoupatrová hranolová věž a boční Křídla. Mezníkem v historii tvrze je rok 1727, kdy ji stihl ničivý požár, v následné přestavbě bylo přistavěno druhé patro a věž byla naopak o dvě patra snížena, v této podobě známe tvrz dnes. Po většinu let byla tvrz majetkem vratislavických biskupů, nebo jejich leníků. V roce 1932 bylo do tvrze umístěno Vlastivědné muzeum Jesenicka. Okolo tvrze vede vodní příkop, který je dnes suchý. V expozici muzea můžeme shlédnou exponáty Historie Jesenicka, Geologie Jesenicka, Fauna a flóra Jesenicka. Provozní doba: út - so 9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:30. Aktuální info o akcích v muzeu, expozicích, otevírací době, kontakty, atd. je zde: http://www.muzeum.jesenik.net/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-vodni-tvrz-vlastivedne-muzeum-jesenicka
Poutní místo - kostel Pany Marie Pomocné Kostel
GPS poloha: 50°13'48.00"N 17°24'1.66"E
Kostel Pany Marie pomocné se nachází v Jeseníkách nedaleko obce Heřmanovice na východním svahu zalesněné Příčné hory. Vznik tohoto poutního místa je spojen s příběhem z doby 30- ti leté války. V roce 1647, když k městu přitáhli Švédové, opouštěli místní obyvatelé svůj majetek a utíkali do hor. Těhotná žena místního řezníka Anna Tannheiserová našla bezpečné místo na hoře zvané Boží Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Jeseník" dar. Zde 18. července porodila syna Martina, s nímž se zakrátko vrátila domů. Chlapec prožil život jako vážený muž radní svého města. Roku 1718 dala Tannheiserova dcera na otcovo přání namalovat podle motivu passovské madony Lucase Cranacha obraz Bohorodičky a nechala jej zavěsit na jedli v místě otcova narození. Dary poutníků umožnily stavbu dřevěné kapličky, do které byl obraz umístěn. V letech 1834 až 1841 byla dřevěná kaple nahrazena zděným kostelem. Poté bylo postupně doplňováno i okolí: Křížová cesta, kaple sv. Anny, sv. Marty, Lurdská jeskyně a studánka. Počet poutníků se před druhou světovou válkou pohyboval mezi osmdesáti až sto tisíci ročně. V roce 1955 došlo k zastavení poutí a konání bohoslužeb z důvodu konání důlních prací a rudného výzkumu. Roku 1973 byl kostel zlikvidován. Zachovala se pouze od kostela vzdálenější posvátná studánka. V roce 1990 vznikla iniciativa pro obnovu poutního místa a téhož roku Svatý otec Jan Pavel II. za účasti statisíců věřících posvětil na Velehradě základní kámen pro stavbu nové mariánské svatyně. 22. 2. 1993 bylo vydáno ve Zlatých Horách stavební povolení na postavení nového kostela. Sbírkami z česka, Německa, Švýcarska, Polska a dalších zemí se podařilo získat dostatek finančních prostředků na zahájení i dokončení stavby v hodnotě 27 miliónu korun. V roce 1995 byl nový kostel vybudován a vysvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. K poutnímu místu se dostanete odbočením ze státní silnice Zlaté hory- Heřmanovice. Zdroj:http://mariahilf.hyperlink.cz/ Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/poutni-misto-kostel-pany-marie-pomocne
Knížecí cesta Technická památka
GPS poloha: 50°6'14.58"N 17°6'5.04"E
Cesta vedoucí z Přemyslova po úbočí Černé stráně nad část Koutů Annín. Pojmenování cesty souvisí s likvidací následků lesních polomů v r. 1897. Tehdy se na území polesí patřící tehdy Liechtenštejským knížatům přehnala větrná smršť a způsobila škody na porostech. K likvidaci následků bylo potřeba vybudovat rychle účinný dopravní systém, který by umožnil co nejvíce dřeva odvézt ke zpracování. Byla vybudována soustava lanovek a tzv lesních gravitačních železnic. Samotný popis se dá najít např na stránkách obce Loučná nad Desnou. Pozůstatky železnice by měly být patrné právě u Knížecí cesty, kterou mj. Prochází zelená cykloznačka 6157. Po cca 1km cesty od rozcestníku Knížecí cesta nad Annínem můžeme narazit na asi 300m dlouho alej javorů klenů, která vzbuzuje dojem že snad i měla sloužit k nějakým šlechtickým kratochvílím, ovšem právě u ní můžeme vidět i zbytky nějakého kamenného základu, právě to by mohly být pozůstatky lesní železnice. Vzhledem k tomu, že od katastrofy uběhlo už víc než 100 let budou další části železnic už asi hůře viditelné. Ovšem kdo by chtěl po pozůstscích železnice pátrat, najde pěkné náspy z vyrovnaných kamenů ve svazích Černé stráně nad Knížecí cestou. Zajímavé je, že železnice sloužila až do r. 1943, kdy byl provoz zcela ukončen. To už však nesloužila k likvidaci kalamity, ale běžné těžbě. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/knizeci-cesta
Javorník - muzeum, městské kulturní středisko Muzeum
GPS poloha: 50°23'33.36"N 17°0'21.35"E
Muzeum v Javorníku návštěvník nalezne v krásné historické budově v Nádražní ulici. V budově má své sídlo Městské kulturní středisko, dále je zde kino, knihovna a infocentrum, kterému je věnován samostatný příspěvek. V muzeu návštěvník může shlédnou expozici věnovanou historii Javornicka, část expozice je věnována působení skladatele Carla Ditterse z Dittersdorfu, dále je zde koutek ševce s vybavením, původní historická lékárna a kopie selské světničky. V roce 2010 se muzeum rostlo o soukromou sbírku minerálů, které posbíral Ing. Jaromír Jedlička. Provozní doba: říjen - duben po - pá 8:00 - 15:30 květen - září po - pá 8:00 - 16:30 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Jeseník" so 11:00 - 17:00 Kontakt: Muzeum - Městské kulturní středisko Javorník Nádražní 160 790 70 Javorník tel: 584 440 276 email:
[email protected] web: http://www.kulturnidumjavornik.cz/index.php/muzeum Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/javornik-muzeum-mestske-kulturni-stredisko
Česká Ves - Muzeum Veteránů Muzeum
GPS poloha: 50°15'3.96"N 17°13'19.16"E
Muzeum Veteránů v České vsi je otevřeno veřejnosti od 12.6.1999. Jeho majitelem a provozovatelem je Automoto Veterán klub Česká Ves. Muzeum sídlí v budově bývalé kuželny ve dvoře za hostincem v centru obce. V muzeru najdeme sbírku automobilů, ale hlavně motocyklů všech možných značek, převažují ty české. Dále je tu výstava trofejí členů klubu, sbírka dobových oděvů aj. Muzeum se samozřejmě spolupodílí na organizaci všemožných akcí v obci i regionu.
Provozní doba Červen - Srpen Po – Ne 11.00 – 17.00 hod. Květen - Září Na telefon +420 776 188 684
Mimo sezonu po domluvě na tel. +420 776 188 684
Vstupné: 25,– Kč - dospělí 15,– Kč - děti Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-ves-muzeum-veteranu
Javorník - kostel Nejsvětější Trojice Kostel
GPS poloha: 50°23'27.54"N 17°0'11.71"E
Kostel Nejsvětější Trojice v Javorníku byl vystavěn v l. 1716-23, kdy k němu byla přenesena i fara od staršího kostela sv. Kříže. Nový barokní kostel vznikl v době rozvoje města, které značně utrpělo v předchozím století za 30. leté války a následné morové ráně. Návrh stavby kostela provedl stavitel M. J. Klein, dnešní podobu má kostel od r. 1866 podle návrhu stavitele Schwarzera. Jedná se o obdélníkovou jednolodní stavbu s užším presbytářem v závěru lodi a přistavěnou sakristii ze severozápadu. Kruhová kaple Bolestné Panny Marie přistavěna r. 1755. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12
Průvodce "Jeseník" Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/javornik-kostel-nejsvetejsi-trojice
Boží hora Kostel
GPS poloha: 50°18'37.44"N 17°6'42.88"E
Pověst praví, že na vrchol Boží hory někdo přinesl obraz Panny Marie už ve 12. století, nicméně první barokní kaple byla na Boží hoře vystavěna v r. 1713. Kostelík byl dřevěný a okolí bylo ještě kryto dřevěným přístřeškem. V r. 1784 bylo výnosem Josefa II. poutní místo zrušeno a obraz Panny Marie přenesen do kostela ve Skorošicích. Tento kostel vyhořel r. 1833 a i obraz vzal za své. Nicméně tradice potí na Boží horu pokračovala. Pro neutěšený stav bylo posléze přistoupeno k nové stavbě. Nejdřív však vznikla nová Křížová cesta na vrchol Boží hory (1877) a r. 1878 byla započata stavba novogotického kostelíka. Nový kostel byl vysvěcen 30.5.1880. V r. 1893 dostala křížová cesta nové obrazy od malíře Baucha z Vidnavy. Kromě kostelíka na Boží hoře je hora tvořící s vedlejším Borovým vrchem významnou geologickou lokalitou. V lomu JV od vrcholu byly těženy biotické granity. V masivu jsou žíly aplitů a pegmatitů, v okrajové části lomu jsou pak žíly kalcitického mramoru. Boží hora (525m) je zároveň nejvyšší horou Žulovské pahorkatiny. Vrchol s kostelíkem je dostupná modrou TZ, které sleduje trasu Křížové cesty, k lomu je trasa neznačená, není však velkým problém ji objevit, případně k lomu můžeme dojít od silnice ze Žulové na Černou Vodu odbočkou před Andělskými Domky. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bozi-hora
Jelení studánka Zajímavost
GPS poloha: 50°2'1.96"N 17°11'56.54"E
Jelení studánka se nachází kousek pod hřebenem Jeleního hřbetu na zelené značce na trase ze Skřítku na Ovčárnu. Je přístupná také z bývalé Alfrédovy chaty, a to po červené značce. Jelení hřbet je dnes částečně uměle osázen kosodřevinou, v minulosti se však objevovaly pokusy využít horské louky k pastvě. Ty však skončily nezdarem. V místech Jelení studánky byl v roce 1779 vybudován statek, který zanedlouho vyhořel. Dnes stojí vedle studánky ještě ochranná chýše, ve které je možno se za nepříznivého počasí schovat. Nedaleko se nachází Malá kotlina, která však na rozdíl od Velké kotliny není veřejnosti přístupná. Od Jelení studánky se dá pokračovat dále přes Velký máj, Vysokou holy, kolem Petrových kamenů třeba na Praděd. V opačném směru přes Pecný (skály, rozhled) a Ztracené kameny (rozhled) na Skřítek. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeleni-studanka
Jeseník Tvrz
GPS poloha: 50°13'48.72"N 17°12'26.69"E
Pěkně opravená tvrz stojí na Zámeckém náměstí v centru města Jeseník v Olomouckém kraji. Tvrz je dvoupatrová trojkřídlá budova s nevelkým nádvořím a Kamenným mostem přes vodní příkop. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout stálou geologickou a historickou expozici Jesenicka. Historie Původní věžovitá tvrz byla postavena ve 2. polovině 13. století a až do konce feudalismu patřila vratislavským biskupům. Za třicetileté války ji marně obléhali Švédové. Dnešní podobu tvrz získala v letech 1738 ? 1745. Po skončení sedmileté války tady krátce pobýval vratislavský biskup Schaffgotsch po svém útěku z vězení. V roce 1773 pak biskup jmenoval hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu jesenickým hejtmanem. V 18. století se uskutečnily drobné vnitřní úpravy. Až do roku 1945 sloužila tvrz administrativním a hospodářským potřebám vratislavského arcibiskupství. V letech 1970 ? 1982 se uskutečnila generální rekonstrukce celého areálu tvrze. V roce 1993 byla Moravsko- slezským sudetským horským spolkem rekonstruována pamětní Dittersova deska, umístěná u vstupní brány. V současné době slouží tvrz muzejním účelům. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik--1
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 13
