Průvodce "vílety"
vílety po olomouici pěšky
Svatý Kopeček Poutní místo
GPS poloha: 49°37'49.94"N 17°20'33.69"E
Svatý Kopeček je velice pěkným a oblíbeným poutním a výletním místem a naleznete jej kousíček za Olomoucí. Stojí zde barokní poutní chrám Navštívení Panny Marie, který je významnou dominantou olomoucka. Místo je rodištěm malíře Karla Svolinského. A ještě jedna zajímavost na závěr - navštívíteli tohle půvabné místo s dětmi, máte příležitost jim ukázat mnoho vzácných druhů zvířat v místní zoologické zahradě. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svaty-kopecek
ARCIBISKUPSKÝ PALÁC V OLOMOUCI Zámek
GPS poloha: 49°35'44.59"N 17°15'39.17"E
Arcibiskupský palác je od svého vzniku až do současnosti sídelní rezidencí olomouckých biskupů a arcibiskupů (od roku 1777). Původní renesanční palác v místě dnešní rezidence začal budovat olomoucký biskup Stanislav Thurzo na počátku 16. století. Tento palác byl vážně poškozen během třicetileté války za švédské okupace Olomouce a požárem v r. 1661. Biskup Karel II. LichtensteinCastelcorn proto nechal rezidenci v letech 1664- 1669 přestavět v barokním slohu a výrazně rozšířit. O významu a architektonické kvalitě objektu svědčí mimo jiné to, že projekt vypracovali a stavbu řídili císařští architekti Filiberto Luchese a Giovanni Pietro Tencalla. Dnešní podobu pak objekt získal na počátku 20. století, díky přestavbě po požáru, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "vílety" který budovu postihl v r. 1904. Arcibiskupská rezidence je významným příkladem barokní palácové architektury na Moravě. Dvoupatrová budova s bohatě zdobeným neobarokním průčelím a trojicí barokních portálů je dispozičně uspořádána kolem dvou uzavřených nádvoří. V interiéru paláce je dochovaná řada místností s bohatou uměleckou výzdobou vznikající postupně od 2. poloviny 17. století do počátku 20. století. Veřejnosti je zpřístupněn jeden prohlídkový okruh, který zahrnuje HISTORICKÉ REPREZENTAČNÍ SÁLY ARCIBISKUPSKÉHO PALÁCE situované v prvním patře západního Křídla. Jedná se o 5 sálů, knihovnu, kabinet a také místnost pro krátkodobé výstavy. Interiéry mají dochovanou bohatou rokokovou, empírovou a neobarokní výzdobu a jsou vybaveny dobovým mobiliářem. Právě tyto místnosti jsou spjaty s nejvýznamnějšími událostmi, které se v budově odehrály. Jednalo se především o návštěvy významných osobností a státníků: králů, císařů a prezidentů. Jako například císařovny Marie Terezie, císaře Františka Josefa I. a dalších německých a rakouských císařů, československých prezidentů T. G. Masaryka a E. Beneše a dalších významných osobností. Arcibiskupský palác navštívil v r. 1995 také papež Jan Pavel II. Arcibiskupská rezidence v Olomouci se v letech 1848- 1849 dokonce stala dočasně sídlem rakouského panovnického dvora, dne 2. prosince 1848 zde nastoupil na trůn František Josef I. Před bitvou u Slavkova v r. 1805 se zde setkali rakouský císař František I. a ruský car Alexander I. Odehráli se zde další významné události středoevropských dějin (tzv. Olomoucké punktace aj.). Autor článku: Petr Fojtík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arcibiskupsky-palac-v-olomouci
Plané loučky Rezervace
GPS poloha: 49°37'19.41"N 17°13'55.46"E
Mokřadní území v údolní nivě řeky Moravy s vlhkými loukami, Rákosinami a tůněmi. Nejcennější je na malé ploše přítomná nesmírně pestrá mozaika různých typů stanovišť a na ně vázaných rostlin a živočichů. V periodických tůních žije vzácný korýš škeblovka (Lynceus brachyurus), která je z území Moravy známá pouze z Planých louček. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plane-loucky
Kostel sv.Mořice - vyhlídka Vyhlídka
GPS poloha: 49°35'42.62"N 17°15'3.99"E
Volně přístupná kostelní Věž s exkluzivním výhledem na město a okolí. Autor článku: Jaroslav Beňo Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-svmorice-vyhlidka
Velká Bystřice Zámek
GPS poloha: 49°35'38.58"N 17°21'28.97"E
Město Velká Bystřice se zámkem a s dalšími turistickými zajímavostmi, je vzdáleno 7 km východně od Olomouce, rozprostřeno kolem řeky Bystřice na úpatí Nízkého Jeseníku a tvoří vstupní bránu do přírodního parku „Údolí Bystřice“. Do Velké Bystřice se dostanete výpadovkou z Olomouce na Ostravu, když asi po 5 km za benzínovou pumpou a Feronou odbočíte vpravo na most přes silnici a jste ve Velké Bystřici. Dále jedete až na náměstíčko s radnicí, před kterou odbočíte vlevo a před železničním přejezdem zaparkujete vlevo na parkovišti u zámku. Bystřice byla rozdělena ve 13.stol. na několik panství. Z duchovních vrchností to byl biskup a olomoucká kapitula. Ze světských držitelů se připomíná v r.1222 Bojna. V r.1276 je jmenován vladyka Lambert z Bystřice a v r.1282 Bořuta. K r. 1330 se připomíná Hynek z Bystřice, po kterém si panství rozdělili jeho synové Ondřej, Vítek a Aleš. V r. 1347 se uvádí Albert z Bystřice. R.1360 získal část Bystřice markrabě Jan, který Bystřici povýšil na městečko se 4 výročními trhy a dal své zboží Smilovi z Kunštátu. V r.1381 prodali bratři Bohuše, Erazim a Záviše z Bystřice svou část Bystřice s tvrzí a další zboží Václavovi z Doloplaz, který v r.1397 odkoupil církevní část Bystřice a sjednotil tím skoro celou Bystřici pod jedno panství. Za husitských válek olomoučané v okolí města bořili opěrné body, na nichž by se mohl usadit protivník. V Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "vílety" Bystřici si vymohly držitelův souhlas se zbořením tvrze za slib, že v době míru ji město zase postaví na svůj náklad. Nakonec musel Václav ml. z Doloplaz soudně donutit město, aby svůj slib splnilo. V r. 1447 Václav mladší z Doloplaz prodal Velkou Bystřici i s tvrzí olomouckému fojtovi Lukáši Salczarovi z Loděnice, který vše prodal r.1480 Petrovi ze Zástřizl. V r.1490 držel panství Vilém z Pernštejna, r. 1492 varadinský biskup Jan Filipec, bývalý kancléř krále Matyáše Korvína, v r. 1502 Jan z , za kterého získala Bystřice právo pečeti s vlastním erbem. V r. 1505 je na velkobystřické tvrzi Martin ze Stvolové a v r. 1517 jeho bratr Filip. Filip odstoupil velkobystřické zboží své manželce Elišce Šarovcové z Hradčan a ta vzala na spolek svého syna z prvního manželství Herborta z Fulštejna. Karel Herbort z Fulštejna si vzal za manželku Mandalenu z Vrbna, které zapsal v r.1569 věno na městečku a tvrzi Bystřici, na vsi Čechovice a všem co k nim patří a dva tisíce zlatých. Fulštejnové započali s přestavbou staré tvrze na zámek . S přestavbou pak pokračoval moravský zemský hejtman Hynek Bruntálský z Vrbna, který panství ve Velké Bystřici v r. 1573 od Karla Herborta z Fulštejna koupil. Zřejmě v té době byly vysázeny dvě Zámecké zahrady, z nichž jedna byla přeměněna na Zámecký park. V roce 1610 prodal Hynek Bruntálský z Vrbna městečko Velkou Bystřici s tvrzí a sedmi vesnicemi olomoucké kapitule, které patřilo až do r.1943. Malý renesanční zámek přestal nové vrchnosti vyhovovat, byl také v dost zuboženém stavu, došlo na začátku 17. a v první pol.18.stol. k jeho postupnému rozšiřování o barokní přístavby. Východní část byla přeměněna na sladovnická humna velkobystřického kapitulního pivovaru a palírnu, hlavní a západní trakt sloužil k letnímu pobytu kanovníků a správě statků a lesů. Velkobystřický hejtman se stal v r.1679 vrchním hejtmanem všech komunních statků a v r. 1850 vytvořeného ředitelství kapitulních statků a lesů Velká Bystřice, a byl pro něj vybudován na východním okraji Zámeckého parku malý zámeček nazývaný „ Kapitulní dům“s hospodářským dvorem. Část velkobystřického Zámeckého parku kapitula poskytla v pol. 19.stol. lesmistrovi Karlu Molínkovi na vybudování skleníku a školky, která se rozkládala na 6,22 ha. Semena byla objednávána u nás v Praze, ale i v zahraničí z Erfurtu. Kolem roku 1870 se pěstovalo 24 druhů jehličnatých stromů, 201 druhů listnatých stromů a keřů a ve skleníku 14 druhů rostlin. V parku byla též sušárna semen lesních stromů, která však roku 1871 byla zrušena a přeměněna v obydlí zahradníka. V r. 1884 bylo veškeré pěstování ukončeno. Rozsáhlý zámecký komplet byl neustále upravován pro hospodářské účely. Panský pivovar měl největší pánev na Moravě o obsahu 41,6 hl a produkoval ročně 3800 hl piva. Nyní je v zámku hotel , vinárna a obřadní sál. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velka-bystrice--2
Chomoutovské jezero Rezervace
GPS poloha: 49°39'15.96"N 17°14'19.60"E
SPR Chomoutovské jezero (106 ha) chrání plochu jezera s několika ostrovy a přilehlými břehovými porosty. Jezero zniklo v minulosti těžbou štěrkopísku. V roce 1973 bylo vyhlášeno jako přírodní rezervace. Posláním této rezervace je ochrana vodního, mokřadního ekosystému a břehových porostů, významného hnízdiště a tahové zastávky vodního ptactva, hnízdiště a tahové oblasti evropského významu, největší kolonie a hnízdiště racka chechtavého a racka černohlavého (silně ohrožený druh vČR). Velký výskyt kormorána velkého, kachny divoké, volavky šedé, roháče potápky, čírky modré, labutě velké. Mimořádně lze spatřit i bukáčka malého, chřástala vodního, pisíka obecného, ledňáčka říčního či moudivláčka lužního. Stanoviště reitrodukovaného druhu - Bobra evropského. Na každém kroku kolem jezera můžeme spatřit stopy po činnosti bobra evropského, pokácené stromy ohryzem či vyhrabané břehy jezera. Je možné spatřit i otisky tlap v bahně. Z rostlin se zde kromě obvyklých vyskytují celík kanadský a javorovec jasanolistý. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chomoutovske-jezero
Daliboř Přírodní památka
GPS poloha: 49°39'34.57"N 17°11'52.13"E
Přírodní památka Daliboř chrání slatinnou louku uprostřed komplexu lužních lesů nedaleko obce Horka nad Moravou. Na lokalitě se vyskytuje řada zvláště chráněných druhů rostlin, například silně ohrožený kosatec sibiřský (Iris sibirica), violka slatinná (Viola stagnina) a další mokřadní druhy jako je čestec dlouholistý (Pseudolysimachion longifolium), bukvice lékařská (Betonica officinalis) nebo pryšec kosmatý (Tithymalus villosus). Žije zde typická luční fauna bezobratlých. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dalibor
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "vílety" Dover – hrad a bílé útesy Hrad
GPS poloha: 49°38'24.07"N 17°19'8.51"E
Dover je trajektový přístav na jihovýchodním výběžku Anglie při ústí stejnojmenné řeky. Jako přístav měl pro Anglii vždy strategický význam. O tom svědčí i středověký hrad z 12. století, který je vybudován hned nad přístavem. Jedná se o největší hrad v Anglii. Bohužel přijeli jsme už dlouho a hrad byla zavřený. Pro nás Dover hlavně znamenal konec našeho putování po Anglii a Skotsku. Tady jsme nastupovali na trajekt. Ale až v noci. Takže jsme měli ještě trochu času si něco prohlédnout. Nejdřív jsme zajeli na pláže St. Margarety, které jsou jen pár kilometrů severovýchodně od Dovru. A kde jsou údajně nejlépe dostupné bílé křídové útesy. Po úzké silničce Bay Hill se nechá zajet až k moři, kde je placené parkoviště – jen 0, 60 libry za hodinu. Ale pouze do 18 hodin. Večer už tam byl klid, moře perfektní – tedy až na tu teplotu. Ale pocit, že jsme se koupali pod doverskými bílými útesy nám vodu snad ohřál. Můžete si přímo dojít až k útesům, sáhnout si na ně. Je to super. Můžete pozorovat lodě, jak připlouvají a odplouvají. Do města jsme se vraceli po Upper Road, kde je v jedné prudké zatáčce parkoviště, kde se nechá podívat shora na přístav, je možno projít po útesech a přitom pozorovat ruch v přístavišti. Při vjezdu na hlavní třídu A258 je menší odstavné parkoviště, které patrně přes den bude plné, ale večer již bylo volno. Hrad byl vidět na protějším kopečku, tak jsme se šli podívat, kam až se dostaneme, co uvidíme. Škoda, že jsme nepřijeli dřív. Určitě by to bylo príma zakončení našeho pobytu v Anglii. Ale nedá se stíhat vše. Tak snad někdy příště. Autor článku: Jiřina Lišková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dover-hrad-a-bile-utesy
Vyhlídka Hněvotín Kopec
GPS poloha: 49°33'47.48"N 17°10'30.86"E
Nad obcí Hněvotín u Olomouce, tam, kde byste kopce a vyhlídky nečekali, jednu najdete. leží v zalesněném vršku s naprosto úžasným pohledem Na Velký Kosíř a Slatinice. Cesta sem není značená, místo využívají myslivci pro svoje akce. Je tu bouda, která občas slouží k prodeji a podávání občerstvení a umělá nora, kde se cvičí jezevčíci. Místo je trochu "utajené", ale přístupné veřejnosti. Vyhlídka je opečovávána, prosím neničit. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vyhlidka-hnevotin
Olomouc - Parky Park
GPS poloha: 49°35'29.17"N 17°14'57.13"E
Olomoucké parky tvoří prstenec okolo centra města o rozloze 47 hektarů a tvoří je Smetanovy sady, Čechovy sady a Bezručovy sady. Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-parky
Vyhlídka z budovy Reg. centra Olomouc Vyhlídka
GPS poloha: 49°35'27.51"N 17°16'38.74"E
Výšková budova z roku 2003 se nachází v blízkosti Hlavního vlakového nádraží. Kromě několika Restaurací nabízí pro návštěvníky nevšední výhled na město Olomouc, jeho památky a daleké okolí. Impozantní je posezení v restauraci v nejvyšším patře při svíčce a západu slunce.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "vílety" Autor článku: Jaroslav Beňo Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vyhlidka-z-budovy-reg-centra-olomouc
Sbírkové skleníky výstaviště FLORA OLOMOUC Botanická zahrada
GPS poloha: 49°35'18.24"N 17°14'43.84"E
Sbírkové skleníky výstaviště FLORA v Olomouci. Skleníky palmový, kaktusový, tropický a subtropický. Otevřeny veřejnosti s výjimkou zimních měsíců. Skleníky si můžete prohlédnout i během konaných akcí a výstav během Flory Olomouc v etapě jarní, letní či podzimní. Součástí jednotlivých skleníků jsou i expozice s pavouky, krokodýlem, rybami, leguánem, želvami a jezírkem s albínem sumcem a živorodkami :-)
Otevírací doba: únor / listopad 9.30 - 16.00 hod. (pouze o víkendech) březen 9. 30 - 16.00 hod. (denně mimo pondělí) duben - říjen 9. 30 - 18.00 hod. (denně mimo pondělí) Vstupné: Vstupné a poplatky za ostatní služby: děti do 6 let v doprovodu dospělé osoby, ZTP, pedagogický dozor zdarma zlevněné vstupné (děti 6- 15 let, studenti, důchodci) Kč 30,- Kč plnoplátci Kč 50,- Kč rodinné vstupné (2 dospělí + 1 až 4 děti) Kč 100,- Kč permanentka na sezonu Kč 200,- Kč fotografování (návštěvník) Kč 20,- Kč průvodce v českém jazyce (60 min. prohlídka, nutno objednat předem) Kč 150,- Kč Autor článku: Tereza Zelinková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sbirkove-skleniky-vystaviste-flora-olomouc
Olomouc - Přírodní koupaliště Poděbrady Koupaliště
GPS poloha: 49°37'36.19"N 17°13'30.07"E
Přírodní koupaliště Poděbrady najdete v Olomouci, pokud projedete městskou částí Hejčín a Řepčín směr Horka nad Moravou a nebo přes městskou část Lazce směr Chomoutov. Jde o přírodní jezera, která jsou využívána turisty k rekreaci. Již několik let probíhá spor o místní "hospodu" a přilehlé pozemky. A tak některý rok se na Poděbradech vybíralo vstupné a pláže byly upravené, jiné roky zase vše zelo prázdnotou. letos hlásí radní, že k dohodě došlo a zázemí koupajících bude zajištěno. Jen doporučuji dostatečné množství repeletu. V letošním deštivém roce 2010 se urodilo více jak hodně komárů. Pokud byste nejeli autem, tak oblíbeným dopravní, prostředkem je kolo. Můžete využít cyklostezku podél Moravy i Mlýnského potoka. Na Poděbrady jezdí i MHD - autobusy, které jedou do Horky nad Moravou tu na znamení zastavují. A je možné využít i spojení vlakem. Najdete tu i nudistickou pláž, pláž s dobrým přístupem do vody a pak břeh pro trochu odvážnější. Ten je často oblíbeným místem rybářů. Kdo má rád přírodní koupání, tak si přijde "na své". Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-prirodni-koupaliste-podebrady
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "vílety" ZOO na Svatém kopečku ZOO
GPS poloha: 49°37'46.41"N 17°20'40.55"E
ZOO na kopečku za Olomoucem Autor článku: Romana Chalupová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-na-svatem-kopecku
Olomouc -Minigolf Odpočinkové místo
GPS poloha: 49°35'37.07"N 17°15'29.02"E
V Olomouci Minigolf najdete u atletického stadionu na Envelopě. Leží přímo pod hradbami naproti Korunní pevnůstce. Jde o jediný minigolf v centru města (a to v 80. letech společnost Flora byla na výrobu minigolfů v republice jediná:). Otevřeno je od dubna do října mimo prázdnin a víkendů od 13 hodin do 21 hodin. O prázdninách a víkendech od 10 hodin. Vše pro hru je tu k zapůjčení. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-minigolf
Hospůdka v Podlesí Cyklisté vítáni
GPS poloha: 49°31'25.68"N 17°18'52.02"E
Stravování, adresa: V Podlesi 314, Grygov Telefon: +420732420987, e-mail:
[email protected] Kapacita: 150 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Přístup na internet, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel Hodnocení: Naše nabídka v občerstvení je opravdu pestrá a široká, čítá několik desítek nápojů a pochutin a vše vám připravíme poctivě a s láskou. Naše poslání je vytvořit prostor,kde se budete s přáteli,rodinou...cítit příjemně... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hospudka-v-podlesi
Klášterní Hradisko Olomouc Klášter
GPS poloha: 49°36'21.82"N 17°15'54.58"E
Klášterní Hradisko je nejen vojenská nemocnice , ale také premonstrátský Klášter a rozsáhlý komplex barokních budov, jež zaujímá rozlohu jednoho hektaru . Byl založen jako benediktinský Klášter v roce 1078 knížetem Otou Sličným a jeho ženou Eufemií. V polovině 12. století byli benediktýni z Olomouce vyhnáni a Klášter získal řád premonstrátů. V období husitských válek byl Klášter dvakrát napaden husity a kromě kostela svatého Štěpána byl vypálen. Po vypálení rozbořili klášter ještě olomoučtí měšťané. Klášter byl obnoven a k jeho obnovení přispěl také Jiří z Poděbrad. V roce 1642 byl klášter napaden a vypleněn švédským vojskem. V roce 1659 byla zahájena nová výstavba kláštera, jež postupě utvářela jeho dnešní barokní vzhled. Klášter byl stavěn podle návrhu architekta Giovanniho Pietra Tencalla. V letech 1726–1732 byl postaven kostel svatého Štěpána. V roce 1787 byl klášter zrušen a od 1785 sloužil areál kláštera generálnímu moravskému semináři , který byl roce 1790 zrušen a areál kláštera získala armáda, jež tu zřídila pevnostní skladiště. V roce 1800 tu byl zajatecký tábor francouzských vojáků a v roce 1802 byla v areálu vybudovaná vojenská nemocnice , která je tu i dnes. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "vílety" Klášterní Hradisko je čtyřkřídlá stavba s obdélníkovým půdorysem, s nárožními věžemi a příkopem. Příkop dělí vnitřní příčné křídlo na dvě části a to konvent a prelaturu. Severní část kláštera je v duchu italského manýrismu, prelatura je ve stylu vrcholného baroka. Průčelí prelatury zdobí plastický dekor a portál se sloupy a balkónem. Na nádvoří kláštera najdeme Saturnovu kašnu. Interiér kláštera zdobí malby a obrazy od P. Trogera či J.K. Handka, dále štuková výzdoba od B. Fontany a sochařská výzdoba od J. A. Winterhaldera a J. A. Heinze. Bývalý klášter Hradisko byl tvořen samotnou budovou kláštera s kostelem svatého Štěpána a řadou dalších budov, ze kterých se dochoval bývalý hospodářský dvůr z první poloviny 18. století, areál staré zahrady s ohradní zdí, což je pozůstatek okrasných zahrad z 30. let 18. století a bývalý letní refektář z první poloviny 18. století a sousoší svatého Jana Nepomuckého. I když v objektu v současnosti najdeme vojenskou nemocnici , je možná prohlídka kostela a dalších částí kláštera. Prohlídka začala v krásně vyzdobené kapli , dále jsme viděli knihovnu , slavnostní sál a v malé věži malou archeologickou expozici včetně nalezených koster. Prohlídku jsme zakončili výstupem na věž, odkud jsme viděli Olomouc jako na dlani.
Adresa: Sušilovo náměstí Olomouc Telefon: 973407208, 602965662 Otevírací doba: Od 1. dubna do 30. září Každou první sobotu v měsíci: 08,00 hod., 09.00 hod., 10.00 hod. a 11.00 hod. Každý pracovní čtvrtek: 14.00 hod. a 15.00 hod. Vstupné 2012 : 40,- Kč - děti, studenti, ZTP a důchodci 80,- Kč - ostatní – plné vstupné 350,- Kč – mimořádná prohlídka 5 a méně návštěvníků http://tourism.olomouc.eu/sights/cathedrals-churches-and-chapels/hradisko-monastery/ Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klasterni-hradisko-olomouc
Arcidiecézní muzeum Olomouc Muzeum
GPS poloha: 49°35'53.35"N 17°15'42.45"E
Arcidiecézní Muzeum je ve své kategorii jedinné muzeum v ČR. Zpřístupněno bylo 1. 6. 2006 po rozsáhlé rekonstrukci Přemyslovského hradu (paláce). Objekt nese známky několika slohů románský, gotika, baroko, klasicismus ale i soudobé architektury. V sousedství komplexu se nachází Katedrála svatého Václava. Autor článku: Jaroslav Beňo Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arcidiecezni-muzeum-olomouc
Olomouc - Radnice s Orlojem Radnice
GPS poloha: 49°36'0.11"N 17°15'14.51"E
OLOMOUC – krajské město stejnojmenného kraje a zároveň největší město na Hané je historické město, které má spoustu památek a zajímavostí. Mezi nejvíce navštěvovanější patří samotné centrum – Dolní a Horní náměstí. Dominantou Horního náměstí je Radnice s orlojem a Sloup Nejsvětější Trojice. Radnice s orlojem V roce 1378 povolil moravský markrabě Jošt Lucemburský stavbu (tehdy gotické) budovy radnice, u které byl ve stejném Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "vílety" roce položen i první základní kámen, čímž začala její výstavba. Společně se stavbou radnice byla založena i městská rada. V roce 1411 byla dokončena stavba dřevěné radnice, která však v roce 1417 během husitských válek vyhořela. V roce 1420 začala stavba Kamenné radnice a její stavby byla dokončena roce 1443. V dalších létech bylo postupně realizováno mnoho úprav ( postaveno 2. patro, velký gotický sál, místnost pro orloj, kaple sv.Jeronýma atd. ). Poslední úpravy byly v létech 1601 – 1607 kdy byla zvýšena věž kostela s arkádovým ochozem na dnešních 75m. Orloj - je zasazen do severní fasády radnice. Jeho architektonický rámec tvoří výklenek s lomeným obloukem, dosahující výšky 14 metrů. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1519. Orloj byl během své historie několikrát přebudováván a vybavován různými druhy pohyblivých loutek. Nejstarší části dnešního astronomického stroje pocházejí z roku 1898, kdy byl orloj vybaven heliocentrickým ciferníkem. Orloj byl poškozen událostmi 2. světové války a kompletně přebudován v duchu socialistického realismu v letech 1947–1955 Karlem Svolinským. Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-radnice-s-orlojem
Svatý Kopeček u Olomouce - poutní bazilika Panny Marie Chrám
GPS poloha: 49°37'46.13"N 17°20'19.07"E
Svatý Kopeček se nachází pouze 5 km od města Olomouce. Jeho dominantou, viditelnou již ze vzdálenosti několika kilometrů je poutní Bazilika Navšívení Panny Marie. Za dobrých podmínek je dokonce vidět z dalších poutních míst - z Dubu nad Moravou, Svatého Hostýna či dokonce ze Svatého kopečku v Mikulově. Předchůdcem Baziliky byla kaple, vysvěcená roku 1633 a postavená na pozemku premonstrátského opatství Klášterní Hradisko v Olomouci. Místo se jmenovalo Svatá Hora a jistý obchodník s vínem Jan Andrýsek ( 1595 - 1673 ) slíbil postavit zde kapli, neboť se mu zde dle legendy zjevila Matka Boží ve snu. Během třicetileté války byla sice kaple zničena, ale později opět obnovena. V letech 1669 - 1679 zde řád premonstrátů nechal vybudovat prostorný kostel, protože zde začal narůstat počet návštěvníků. Uzavřený poutní areál na Svatém Kopečku se sestává z chrámu Navštívení Panny Marie, dále obytných a účelových budov, ambitů s kaplí. Je cenným barokním dílem 17. a počátku 18. stol. Poutní místo navštívila i císařovna Marie Terezie 19. června 1748 za opata Ferdinanda Václavíka, který získal pro baziliku roku 1784 i výsady "malé baziliky". V té době to znamenalo, že poutník návštěvou svatokopeckého chrámu měl možnost získat stejné odpustky jako kdyby navštívil římskou baziliku Santa Maria Maggiore. Chrámové průčelí má bohatou sochařskou výzdobu: v průčelní zdi u vchodu je alegorie božských ctností - víry, naděje a lásky od J. Winterhalter, v nikách v průčelí jsou sochy Panny Marie s Ježíškem, sv. Štěpána, sv. Augustina a sv. Norberta. Nad horizontální římskou atikou obou křídel jsou sochy dvanácti apoštolů a sv. Šebestiána a sv. Rocha, ochránců před morem. V blízkosti chrámu je kříž věnovaný v r. 1909 prarodiči Jiřího Wolkra. Poutní kostel sestává z hlavní a příčné lodi, má valenou klenbu, kopuli a osm bočních kapli. Interiér chrámu oslní prostorností, výtvarnou výzdobou a světlostí. Valená klenba s lunetami v presbytáři a lodi je celá pokryta plastickou štukou a velké freskové obrazy Nejsvětější Trojice, Boží oslava a nanebevzetí Panny Marie. Na Vítězném oblouku je malba připomínající korunovaci milostného obrazu z r. 1732 a znaky všech zemí tehdejší rakouské monarchie. Štuková výzdoba kruchty vytváří spolu s varhanami harmonický celek řazený mezi evropské pozoruhodnosti. Chrámová kopule s lucernou spočívá na čtyřech pilířích, je vyzdobena freskovými obrazy zobrazujícími události ze života šesti starozákonních žen: Sáry, Rebeky, Abigail, Betsabé, Judith a Ester. Hlavní oltář vhodně včleněný do přemíry uměleckého bohatství je mistrovským dílem navrhovatele Baltassare Fontany. Na stěnách presbytáře jsou ve stříbře tepané obrazy vztahující se k událostem při založení kostela. Poutní místo zažívalo ve své historii období rozkvětu i úpadku. Při osvobozování Olomouce v květnu roku 1945 dokonce chrám hořel, ale podařilo se zachránit a obnovit věže a vnější chrámovou fasádu. V roce 1950 byli premonstráti odvlečeni a vrátili se zde až 11. února 1990. Následovaly významné události, kdy bazilika byla poctěna titulem "bazilika minor" a v roce 1995 navštívil Sv. Kopeček papež Jan Pavel II. Napravo od vchodu do chrámu jsou dveře na nádvoří, přes které se dostanete do muzea, které je otevřeno o víkendech a vstupné je dobrovolné. V muzeu najdete spoustu věcí spojených s historií Svatého Kopečka - pohlednice, roucho, obrazy a další předměty. V muzeu se nachází také Svaté schody, které byly často zřizovány na poutních místech na připomínku 28 schodů v jeruzalémském paláci, po kterých Kristus vystupoval při svém odsouzení Pontiem Pilátem. Na vrcholu schodiště je Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "vílety" mimořádná řezbářská práce uničovského Jiřího Antonína Heinze - Pieta. Po prohlídce muzea je možné nahlédnout na polokruhové nádvoří s ambity a s oválnou kaplí Jména Panny Marie. Architektem kaple Jména Panny Marie byl patrně Domenico Martinelli, odchovance Jana Blažeje Santiniho. V ambitu jsou vloženy dvě kaple kajícníků: sv. Petra a sv. Marie Magdalény. Od roku 1940 jsou vnitřní zdi ambitu vyzdobeny dřevořezbami čtrnácti zastavení Křížové cesty, která zhotovil olomoucký řezbář Jaroslav Kubeček. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svaty-kopecek-u-olomouce-poutni-bazilika-panny-marie
Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice Socha
GPS poloha: 49°35'47.29"N 17°15'14.51"E
OLOMOUC – krajské město stejnojmenného kraje a zároveň největší město na Hané je historické město, které má spoustu památek a zajímavostí. Mezi nejvíce navštěvovanější patří samotné centrum – Dolní a Horní náměstí. Dominantou Horního náměstí je Radnice s orlojem a Sloup Nejsvětější Trojice.
Sloup Nejsvětější Trojice Je monument postavený v létech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem bylo díkuvzdání za ukončení morových událostí , které na Moravě řádily v létech 1714-1716. Sloup je 35m vysoký a představuje nejvyšší sousoší v České republice. V roce 1995 byl vyhlášen národní kulturní památkou a v roce 2000 byl zařazen jako jedno z vrcholných děl středoevropského baroka mezi světové dědictví UNESCO.
Historie Stavbu navrhl kamenický mistr a privilegovaný císařský architekt Václav Tender. Během budování stavby však zemřel. Ani jeho následovníkům Františku Thoneckovi, Janu Václavu Rokickému a Augustinu Scholtzovi nebylo souzeno vidět sloup hotový. Stavbu nakonec dokončil Rokického syn Jan Ignác. Sochařskou výzdobu započal Filip Sattler a když zemřel tak na něj navázal Ondřej Zahner .Stačil během 7 let vytvořit 18 soch a 9 reliéfů. O něco šťastnější byl Zlatník Šimon Forstner, který vytvořil pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie. Své dílo dokončil s podlomeným zdravím díky toxickým sloučeninám rtuti, které používal. Sloup se po svém dokončení v roce 1754 stal pro Olomouc zdrojem ohromné hrdosti. 9. září 1754 byl vysvěcen za velké slávy, jíž se zúčastnila také císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským. Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-sloup-nejsvetejsi-trojice--1
Olomouc - Přemyslovský palác , Dóm Sv. Václava a Arcidiecézní muzeum Muzeum
GPS poloha: 49°35'52.42"N 17°15'42.79"E
Historické město Olomouc je známé především radnicí s orlojem a Morovým sloupem na náměstí a také výstavou květin Flora. V tomto příspěvku bych Vás chtěl ale pozvat do míst, kde samotná Olomouc vznikla - jedná se o Přemyslovský palác , ve kterém se dnes nachází Arcidiecézní muzeum a vedle stojící monumentální Dóm Sv. Václava. Tyto významné památky najdete nedaleko samotného středu města , z náměstí se sem dá dojít pěšky , nebo využít tramvaje a jet od OD Prior dvě zastávky , kde vystoupíte a uličkou nahoru se vydáte na Václavské náměstí . Dóm Sv. Václava je výraznou dominantou města Olomouce a to především svojí hlavní věží, vysokou 102 metrů , což znamená , že je druhou nejvyšší kostelní věží a nejvyšší novogotickou věží v České republice. V katedrále je také umístěn největší zvon na Moravě. Psala se zde i historie - roku 1469 zde část českých a moravských pánů a zástupců měst prohlásila uherského krále Matyáše Korvína za českého krále , ale ještě předtím zde byl zavražděn český král Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "vílety" Václav III., se kterým vymřela legitimní větev Přemyslovců. Byl zabit - neznámo kým - třemi ranami do hrudi a v necelých sedmnácti letech, se dožil nejnižšího věku ze všech českých panovníků. Václav byl nejprve pohřben v kryptě katedrály svatého Václava v Olomouci (1306-1326), odkud jej o dvacet let později nechala sestra Eliška převézt do zbraslavského kláštera a uložit vedle ostatků otce Václava II. Přemyslovské pozůstatky se bohužel ztratily nejen v průběhu husitských válek, kostra Václava III. se nedochovala vůbec.Kostel sv. Václava začal stavět někdy před rokem 1107 olomoucký kníže Svatopluk a od začátku patřil olomouckým biskupům. Deset let po katedrále si biskup Zdík pak u kostela vybudoval kapitulní dům i svůj vlastní palác. Poté byl kostel několikrát přestavován , zejména díky častým požárům. Někdejší bazilika získala podobu gotického trojlodí . Křížové klenby trojlodí přibyly ve 14. století za biskupa Jana Volka. V 15. století byla část někdejšího kapitulního domu a biskupského paláce přestavěna na sakristii s dosud dochovanými klenbami. Střední věž, vestavěná do západního průčelí v závěru 16. století se nedochovala, nicméně zobdobí renesance se dochovala kaple sv. Stanislava, postavená v letech 1582 - 1591 na jižní straně kostela. Na počátku baroka v českých zemích stála výstavba raně barokního presbytáře z let 1616 - 1618, iniciovaná kardinálem Františkem Dietrichštejnem. Monumentální jsou rozměry prostoru presbytáře - 35 x 23 metrů. V roce 1803 musela být katedrála opravena po požáru tří průčelních věží způsobeném bleskem. Významně se podoba katedrály změnila z iniciativy arcibiskupa Bedřicha Fürstenberka. Poslední významnou přestavbou byla regotizace letech 1883 - 1888. Přestože šlo o úpravu více než radikální, katedrála sv. Václava dodnes nese mnohé stopy téměř devíti staletí své existence. Uvnitř najdete několik vzácných uměleckých děl . K nejvzácnějším patří čtyři sochy církevních otců, umístěné dnes na hlavním novogotickém oltáři v presbytáři kostela. Během prohlídky kostela jsme se šli podívat i do krypty , kde je v současnosti výstava uměleckých děl. Vstupné do katedrály je dobrovolné , otevřeno PO , ÚT , PÁ 9:00 - 18:00 , ST 9:00 - 16:00 , ČT 9.00 - 17:00 , NE 11:00 18:00. Přemyslovský palác (někdy zvaný Zdíkův nebo také Biskupský palác) , stojí vedle katedrály a jeho základy jsme si prohlédli během návštěvy arcidiecézního muzea . Jeho prohlídka je rozdělena na dvě části . Nejdříve jsme si prohlédli přízemí - zde je k vidění biskupský kočár a klenotnice . Potom jsme sestoupili do suterénu , kde jsme viděli základy Přemyslovského hradu . Na Václavském návrší měla moravská knížata již v11. století svůj hrad , ale místo bylo osídleno již dříve . Dochované části palácové stavby jsou však pozdějšího data a váží se k osobě olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Ten si před polovinou 12. století nechal postavit v sousedství katedrální baziliky biskupský palác. Poté , co jsme si prohlédli podzemní prostory , jsme se vrátili stejnou cestou na začátek prohlídky a vystoupali do 1.patra , kde jsme viděli část uměleckých sbírek olomouckých biskupů. Obrazy , mince a další předměty jsou vystaveny v nádherných místnostech , z nichž vyniká hlavně erbovní sál. Expozici tvoří výběr nejlepších děl českých, moravských, německých a rakouských malířů, pocházejících především ze 17. a 18. století. Ani zde ještě prohlídka nekončí - následoval náš přesun po chodbě do kaple , kde nás nejvíc zaujal dlouhý řetěz , na němž je zavěšeno osvětlení. Zde už naše prohlídka pravdu skončila, nepočítám-li shlédnutí zamřížované studny před vchodem do muzea , které jsme si prohlédli asi za 1,5 hodiny a to jsme se nikde příliš nezdržovali. Raději si na prohlídku rezervujte 2 hodiny. Otevřeno je ÚT - NE 10- 18 hodin , vstupné je 50 kč , děti 25 kč ( rok 2009 ) . Přijedete-li však ve středu nebo neděli , máte jako my, vstup zdarma. Parkování taktéž zdarma přímo před katedrálou , razítko muzea kdispozici v pokladně. Vstupenka platí pro Arcidiecézní muzeum i Muzeum moderního umění. Arcidiecézní muzeum je opravdu pěkněudělané a rozhodně stojí za to jej navštívit. V tomto příspěvku najdete menší počet fotografií . Celá fotogalerie je v mých cestopisech. Najdete tam i podobu starého Olomouckého hradu. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-premyslovsky-palac-dom-sv-vaclava-a-arcidiecezni-muzeum
Olomouc - Kašna Hygie Kašna
GPS poloha: 49°35'37.93"N 17°15'3.17"E
V Olomouci na Horním náměstí na zdi olomoucké radnice stojí kašna Hygie, kterou v roce 1945 rekonstruoval sochař Karel Lenhart. V roce 1886 na památku zrušení olomoucké pevnosti byla na místě dnešní kašny Hygie postavena mramorová socha buclatého dítěte - putti. Ta však, stejně jako původní Olomoucký Orloj, padla za oběť událostem druhé světové války. Zničena byla během osvobozování Olomouce v roce 1945.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "vílety" Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-kasna-hygie
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
