Průvodce "Opava"
Vikštejn Zřícenina
GPS poloha: 49°48'28.73"N 17°46'36.55"E
Zřícenina hradu Vikštejn stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad romantickým údolím řeky Moravice nedaleko Vítkova na Opavsku v Moravskoslezském kraji. Z původního hradu s plášťovou zdí se zachovaly tři brány, hradby dolního hradu, část parkánové hradby, zčásti přístupná sklepení. Ve zdi budovy jižního parkánu je zasazena koule z třicetileté války. Od zříceniny se otvírá pěkný výhled do údolí Moravice. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založil zřejmě ve 13. století Vítek z Kravař na ochranu jižní části opavského knížectví. První písemná zmínka pochází z roku 1377. Od konce 14. století patřil Vikštejn opavským knížatům, poté se tady vystřídalo několik majitelů. V roce 1447 byl hrad dobyt a rozbořen Matyášem Korvínem. Za Planknarů z Kynšperka byl Vikštejn ve 30. letech 16. století opraven a rozšířen. Za třicetileté války byl hrad několikrát poškozen. Ve 2. polovině 17. století byl pak hrad znovu opraven. V 18. století tady už ale tehdejší majitelé nebydleli a Vikštejn byl ponechán svému osudu. V 70. letech minulého století byly hradní zříceniny zakonzervovány. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vikstejn
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Opava" Naučná stezka PR Štěpán Chodník, naučná stezka
GPS poloha: 49°51'50.76"N 18°11'49.70"E
Naučná stezka má 10 tabulí, z toho 6 přímo v PR Štěpán, zbylé stojí na přístupových stezkách. Trasa je zatím bohužel v terénu nevyznačená, což docela komplikuje orientaci. Přímo na hlavní, velmi cykloturisticky a turisticky frekventované, trase potkáme jen dvě tabule, ostatní čtyři jsou na hrázích rybníka, ale již v klidnějších částech. K Naučné stezce se dostaneme po modré TZ z Martinova či z nádraží v Děhylově, místem probíhá frekvenovaná cyklotrasa podle řeky Opavy z Třebovic či Martinova do Děhylova a Hlučína. (tzv. hospůdková trasa Třebovický mlýn, U Okouna, Loděnice, U Žáby, U Jezera či Garage (nebo od U Besucha), Loděnice atd. :- ). Pokud půjdete po oficiálních trasách, tak jistě na některou z cedulí narazíte. O rezervaci se dovíte z WWW.prirodainfo.cz: Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/naucna-stezka-pr-stepan
Raduň - zámek Zámek
GPS poloha: 49°53'14.42"N 17°56'32.60"E
Nedaleko od Opavy leží mala vesnice Raduň ve které se nachází pěkný malý zámek. Jeho návštěvu můžete spojit i s prohlídkou většího a známějšího zámku v Hradci nad Moravici. Okolo zámku jsou parky, kterými se za pěkného počasí můžete projít a poté absolvovat prohlídku zámku. Vstupné pro dospělého je 90kč a kromě klasického okruhu je zde expozice historických panenek a kočárků, kde se rovněž platí vstupné - 50kč. Když se to koupíte dohromady , vyjde to levněji jen za 110,-. Nezapomeňte si v pokladně koupit turistickou známku č.273. Trošku z historie zámku: Původně zemanská tvrz z 15. století byla přestavěná v 16. století rodem Tvorkovských z Kravař na renesanční zámek. Během dalčích let vystřídal řadu majitelů až přešel koncem 18. století do rukou svobodných pánů Mönnichů, kteří jej přestavěli v klasicistní rezidenci, obklopenou přírodně-krajinářským parkem. V první polovině 19.století jej vlastnil rod Blücherů, kteří zde byli až do roku 1949, kdy zámek opustil hrabě Alexandr Blücher, anglický státní občan. Poté byl zámek majetkem Ministerstva zemědělství, které v něm zbudovalo zemědělské učiliště. V 60letech 20.století byl zámek pod správou odboru školství přo ONV v Opavě, které zde udělalo základní a mateřskou školu a později v 70letech i knihovnu, kino a zdravotní středisko. Později se začal zámek rekonstruovat a pro veřejnost byl otevřen 14.7.1984 Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/radun-zamek
Velký Roudný - rozhledna Rozhledna
GPS poloha: 49°53'26.98"N 17°31'22.88"E
Velký Roudný je od roku 1966 vyhlášen Národní přírodní památkou. Tato naposledy na konci třetihor (přes 2 mil. let) činná sopka v blízkosti obce Roudno u přehrady Slezská Harta je zajímavá nejen geologicky a botanicky (stavač mužský), ale i turisticky. Na vrcholu bývalé sopky se nachází, v roce 2007 postavená, nová dřevěná rozhledna. Z její zastřešené výhledové plošiny ve výšce 17 m nad zemí je překrásný výhled na Slezskou Hartu a obec Roudno. Hned vedle rozhledny stojí kamenná kaple z roku 1933, která byla opravena obcí Roudno v roce 1989. Vede k ni z Roudna nekompletní Křížová cesta. Z obce sem vede 1, 3 km dlouhá zelená turistická značka. Přesto, že výstup je poměrně strmý, výhled z rozhledny stojí za námahu. Ještě pro zajímavost : rozhledna byla postavena z 18 tun modřínového dřeva a její výstavba stála 1, 3 mil. Kč. Má betonové základy, 6 pater a je velmi stabilní. Najednou se z ní může rozhlížet max. 16 osob.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Opava" Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velky-roudny-rozhledna
Hradec nad Moravicí Zámek
GPS poloha: 49°52'23.92"N 17°52'34.81"E
Romantický zámek v Hradci nad Moravicí stojí na ostrohu nad soutokem říčky Hradečné a Moravice. Nachází se v Moravskoslezském kraji, necelých 8 kilometrů jižně od Opavy. Zámek je otevřen v dubnu, říjnu a prosinci o víkendech a svátcích a od května do září denně mimo pondělí. Zámek má dvě části. V tzv. Bílém zámku si návštěvníci mohou prohlédnout bohatě zařízené reprezentační salóny a hostinské apartmány, v zámecké galerii jsou pozoruhodné sochařské, malířské a grafické sbírky, samotná expozice se věnuje dějinám zámku. Přístavba novogotické části tzv. Červený zámek je účelově využíván, je zde hotel, restaurace a koncertní sál. Zámek obklopuje obrovský anglický park. V červnu se na zámku koná tradiční mezinárodní houslová soutěž Beethovenův Hradec. Historie Gotický knížecí hrad nechal na místě staršího Hradiště ve 2. polovině 13. století postavit Přemysl Otakar II. Od roku 1278 byl hrad majetkem královy mladé vdovy Kunhuty. Nejstarší králův syn Mikuláš, v jehož držení byl hrad od roku 1306, zde založil opavskou odnož přemyslovského rodu. Poté, co správa přesídlila do Opavy, koupil panství v roce 1464 Jiří z Poděbrad. Později panství vlastnil Matyáš Korvín. V roce 1531 hrad poškodil požár. Na konci 16. století přestavěli hrad na renesanční šlechtické sídlo Pruskovští z Pruskova, bylo vybudováno reprezentační severní křídlo a obytný východní trakt ? tzv. Bílého zámku. Za třicetileté války obsazovali zámek vojáci a po jejím skončení pokračovaly stavební práce, bylo vybudováno slohově nevýrazné západní křídlo a tzv. hodinová věž a přistavěny další věže. V roce 1796 poškodil zámek požár, již v roce 1797 však byla zahájena přestavba zámku, při které získal prakticky dnešní podobu. Byly zrušeny hradby a věže, příkopy byly zasypány, Bílý zámek dostal empírovou fasádu s portikem a okolí upraveno podle italského vzoru. V té době byl také založen krajinářský anglický park, který byl později ještě rozšířen. Zámek se stal centrem kulturního života, jezdily sem nejvýznamnější hudební osobnosti z celé Evropy, např. L. van Beethoven, N. Paganini či F. Liszt. V letech 1857 ? 1901 byl majitelem zámku Karel Maria Lichnovský, za kterého byly v 80. letech 19. století vybudovány další budovy včetně hradeb a hradní brány, zvané Červený zámek. Na konci 2. světové války byl zámek poškozen dělostřelbou. Po roce 1945 převzal zámek stát. V roce 2001 byl státní zámek v Hradci nad Moravicí vyhlášen národní kulturní památkou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hradec-nad-moravici--1
Landek - rozhledna Rozhledna
GPS poloha: 49°52'14.41"N 18°16'19.24"E
Landek, vršek tyčící se nad Hornickým muzeem, vrch s nižší dřevěnou rozhlednou s krásným výhledem na Ostravu, Ostravsko a za krásného počasí i Beskydy, tak to jsou jedny z mnoha přízvysek této jedinečné lokality situované v skoro centru Ostravy. Landek je součástí národní přírodní památky, která dostála v posledních letech řadu změn. Změn k tomu lepšímu. Toto místo je dnes jižcílem výletů a procházek nejen Ostravanů, kteří zde naleznou klid v jinak hektickém životě města. Jednoduchá dřevěná vyhlídková konstrukce o výšce cca 7 metrů vznikla na Landeku (vrchol je Národní přírodní památkou) v roce 1998 jako součást Naučné stezky, která seznamuje návštěvníky s historií osídlení tohoto místa. Věž je volně přístupná po celý rok a nabízí nádherný výhled na celou Ostravu a při dobré viditelnosti i na severní svahy Beskyd. K rozhledně dojdete právě po Naučné stezce, která je od rozcestí U Hradiska nebo z Petřkovic (zastávka MHD Hornické muzeum) souběžná se zelenou turistickou značkou. Pozor, rozhledna je velmi dobře ukrytá Autor článku: Zuzana Vybíralová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/landek-rozhledna
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Opava" Velký Roudný Přírodní památka
GPS poloha: 49°53'26.37"N 17°31'20.53"E
Velký Roudný ( 780 m.n.m.) je vyhaslá sopka zvedající se na jižním břehu vodní nádrže Slezská Harta a nad východním okrajem obce Roudno. Tvoří dominantu zdejší oblasti a je z dálky velmi dobře rozeznatelná. Kolem vrcholku bylo vyhlášeno stejnojmenné chráněné území a to národní přírodní památka Velký Roudný. Severovýchodně od bývalé sopky leží město Bruntál, západně se rozkládá městečko Břidličná a jihovýchodním směrem najdeme městečko Dvorce. Na vrcholku je malá zděná kaplička, která byla postavena v roce 1933. U kapličky je ukryta železná schránka s vrcholovou knihou. Národní přírodní památku Velký Roudný tvoří vyhaslá sopka, která byla naposledy činná v období čtvrtohor. Sopku tvoří čedičový kužel, který je nejzachovalejším starovulkánem u nás. Na vrcholku kopce je kuželovitá prohlubeň, která je označována jako zbytek kráteru sopky. Na Velkém Roudném můžeme pozorovat čtyři lávové proudy a sopečné tufy. Mimo jiné tu najdeme řadu kamenných valů a hald. V oblasti přírodní památky se daří ohroženým druhům rostlin a živočichů. Přírodní památka zaujímá rozlohu 81 hektarů a byla vyhlášena v roce 1966. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 700 až 780 metrů. Z obce Roudno rozkládající u úpatí Velkého Roudného vede na vrchol zelená turistická trasa. Z cesty stoupající k vrcholku je pěkný výhled na dole se rozkládající obec a nebo jihozápadním směrem na vrchol Slunečná ( 800 m.n.m.). Za příznivé viditelnosti je možné z těchto míst vidět také vrchol Praděd ( 1491 m. n.m.). Do obce Roudno dojdeme po zelené značce od železniční stanice v obci Lomnice. Do Roudna se můžeme také vydat po zelené značce z města Bruntál. Do těchto míst nevede značená cyklostezka, ale k výletu na kole do této oblasti můžeme využít turistické trasy. Rozloha Katastrální území: Roudno Výměra: 81 ha Nadmořská výška: 700 - 780 m Vyhlášeno: 1966 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velky-roudny
Cvilín u Krnova Rozhledna
GPS poloha: 50°4'55.66"N 17°43'21.40"E
Kamenná rozhledna se nachází na jihovýchodním okraji Krnova na vrcholu Předního kopce v nadmořské výšce cca 410 metrů nad mořem. Rozhledna tvoří hlavní dominantu tohoto vrcholu. Výška rozhledny je 29 m. Kolem rozhledny prochází zelená turistická značka vedoucí z Krnova. Za pěkného počasí je z rozhledny krásný výhled co celého okolí Krnova, na Úvalenskou rozhlednu, na zříceninu Šelenburg, Petrův rybník, na lze vidět až Praděd. Rozhledna otevřena od května do října denně od 10:00 do 17:00 hodin. Historie Rozhledna byla postavena na začátku 20. století, krnovskou sekcí Moravsko- slezského sudetského horského spolku podle projektu architekta Ernsta Latzela. V té době, ale byla nad základní válcovou věží s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m ještě úzká boční věžička. Kryla východ schodiště a umožňovala kruhový rozhled z místa ještě o pět metrů vyššího. Proto i působila mnohem zdobněji než dnes. 11. června 1903 při otevírací slavnosti dostala jméno Liechtensteinova rozhledna. Podle bohatého mecenáše, který umožnil svým knížecím darem aby výstavba byla uskutečněna. Po válce při opravách přišla rozhledna o věžičku . V šedesátých letech byly na její vrchol umístěny antény televizního vysílače. Nedávno při velké rekonstrukci byli antény odstraněny. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cvilin-u-krnova
Rozhledna Hanse Kudlicha - Úvalno Rozhledna
GPS poloha: 50°3'1.58"N 17°43'59.27"E
Nově zrekontruovaná rozhledna postavená v roce 1913 opavskou firmou Julia Lundwalla podle projektu bratrů Oskara a Eugen Felgelů na počest poslance Hanse Kudlicha rodáka z Úvalna. Věž je postavena na kontrastu pevné kubické masy žulového zdiva tyčícího se do výšky 22 m a odlehčené ortogonální dvoupatrové vyhlídky a chrličů na jejím vrcholu. V interiéru jsou tři podlaží a dvě terasy. Byla postavena na počest Hanse Kudlicha (1823 - 1917) - úvalenského rodáka a nejmladšího poslance víděňského sněmu, který se zasloužil v roce 1848 o zrušení roboty. V přízemí bylo po smrti Hanse Kudlicha v roce 1917 vybudováno jeho mauzoleum s urnou a přistavěno venkovní nástupní schodiště. Vstupné: Dospělí 10,- Kč, děti do 15 let a důchodci 5,- Kč, děti do 6 let zdarma. Zapůjčení dalekohledu: 10,- Kč + osobní doklad. Jak jí najít: Pokud pojedete od hlavní silnice Krnov-Opava, tak se dáte vpravo (od Krnova, vlevo od Opavy) a pojedete obcí stále do kopce. Skoro na konci obce (a stoupání) se pak podle ukazatele dáte doprava a budete dál stoupat po asfaltové cestě , která Vás přivede až na vrch Strážiště, kde je restaurace a rozhledna. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Opava" Foto: Krnovskem... Kolo: na kopec silnice, cross, MTB, k rozhledně (cca 200m), cross, MTB Cyklotrasy: spodní částí obce prochází cyklotrasa č.55 a č. 6166, přes obec pak č. 6165 GPS: S 50°3'2.17, V 17°43'59.73 Další turistické cíle na Osoblažsku a krnovsku na mapě Vstupné: Dospělí 10 Kč, děti do 6 let zdarma, děti do 15 let, důchodci 5,- Kč, zapůjčení dalekohledu: 10,- Kč + osobní doklad Interaktivní mapa rozhleden, věží, vyhlídek, které jsem navšívil: zde... Autor článku: Petr Mikeska Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-hanse-kudlicha-uvalno
Hradec nad Moravicí Park
GPS poloha: 49°51'41.06"N 17°52'26.76"E
Hradec nad Moravicí je známý nejenom místním zámeckým areálem. Městečko najdeme jižním směrem od města Opavy. Součástí areálu zámku je rozlehlý park. Místní zámek se může pochlubit návštěvami významných hudebních velikánů a to L. van Beethovena, N. Paganiniho či F. Liszta. Park obklopující zámecký areál byl vybudován velmi citlivě a to tak aby vhodným způsobem doplňoval okolní krajinu. Dnešní přírodní krajinářská podoba parku byla zakládána po roce 1796. V tomto období byl po požáru také přestavován zámek. Při rekonstrukci objektu byly strženy hradby a zasypány příkopy. Na tomto volném místě byl po té vybudován anglický park. Parkové úpravy byly prováděny i v pozdějších letech zejména ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století. V parku byla vyznačena řada vyhlídkových tras, na kterých byla zhotoveno několik odpočívadel. Zámecký areál má rozlohu 130 hektarů a z toho vlastní park zaujímá plochu 40 hektarů. Věk nejstarších stromů je odhadován na 300 až 400 let. Při návštěvě Hradce nad Moravicí bychom si neměli nechat uniknout zajímavý výlet po tak zvaném Bukovském chodníku, což je vlastně lovecká stezka Lichnovských. Trasa chodníku vede lesem, který se rozprostírá na stráních kopců nad řekou Moravicí. Tato trasa byla vyznačena jako naučná stezka Bukovský chodník. Zámeckým parkem prochází několik značených turistických tras. Z městečka Hradce se vydáme jižním směrem přes zámecký park a dojdeme k Bezručově vyhlídce a dále můžeme pokračovat na rozcestí turistických tras u myslivny Doubrava. Od zámku Hradec nad Moravicí vede turistická trasa jihozápadním směrem přes obec Žimrovice a dále kolem Weisshuhnuva kanálu, k zajímavým technickým památkám. Najdeme tu akvadukt, dále vodní tunel a papírenský splav. Od tohoto splavu vede dlouhý náhon až k papírnám v obci Žimrovice. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hradec-nad-moravici--2
Slezská Harta Přehrada
GPS poloha: 49°54'4.82"N 17°32'21.32"E
Vodní nádrž Slezská Harta je největší svého druhu na Severní Moravě a rozkládá se jihovýchodním směrem od města Bruntál. Přehrada byla vybudována na toku řeky Moravice. Slezská Harta byla vybudována, aby posílila níže se rozprostírající přehradu Kružberk. Voda ze Slezské Harty je využívaná pro průmysl a výrobu energie. Pod vodní plochou tvoří povrch kulmské horniny, na kterých je na pravém břehu nádrže láva z čedičových hornin, která před miliony let vytekla z Velkého Roudného do řeky Moravice. Kromě jiného byl toto důvod pro několika násobné ukotvení břehu a vybudování zábran proti sesuvům. Hráz přehrady je sypaná má šikmé jílové těsnění, dvoustupňový pískový filtr, přechodová část je ze štěrku a část zajišťující stabilizaci je kamenitá a je upevněná ke skalnímu podloží injekční štolou a tak zvanou zavazovací stěnou. Pod hrází najdeme vodní elektrárnu kde pracují dvě Francisovy turbíny. Přehradní nádrž je částečně využívána také k rekreačním účelům. Základní údaje Přípravné práce k výstavbě vodní nádrže byly zahájeny v roce 1986 a samotná výstavba byla zahájena v roce 1987. Výstavba přehrady byla ukončena v roce 1997. Sypaná přehradní hráz dosahuje výšky 65 metrů a vodní plocha zaujímá prostor 923 hektarů. Délka vodní plochy přehrady je kolem 15 kilometrů. Plnění přehrady vodou bylo zahájeno v roce 1996 a naplněna byla v roce 1998. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slezska-harta
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Opava" Nový Dvůr Arboretum
GPS poloha: 49°55'54.94"N 17°46'30.34"E
Arbotetum Nový Dvůr bylo založeno v roce 1958 v Zámeckém parku kolem budovy zámku v obci Nový Dvůr. Malý zámeček byl v Novém Dvoře postaven ve 2. polovině 17. století. V 60. letech 19. století byla budova zámku pseudorenesančně přestavěna. Zámecký park byl kolem zámku založen počátkem 20. století, který byl v roce 1958 přebudován na arboretum. Expozice arboreta zahrnuje domácí i exotické stromy, keře a celou řadu kvetoucích rostlin. V areálu arboreta byly postaveny také skleníky na tropické druhy rostlin. Kromě rosltin tu najdeme i minizoologickou zahradu. V areálu arbotera je umístěna řada laviček. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novy-dvur--1
Přehrada Kružberk - Velké Sedlo Přehrada
GPS poloha: 49°49'23.56"N 17°39'45.68"E
Vodárenská nádrž na řece Moravici u Kružberka byla vybudována v letech 1948 až 1955 jako první údolní nádrž v povodí Odry a je druhá největší na Severní Moravě - zaujímá plochu 306 hektarů. Poprvé bylo uvažováno o stavbě přehrady již v roce 1902. Došlo totiž ke katastrofálním záplavám, které způsobily v rakouském Slezsku takové škody, že při jejich nápravě se Země slezská zadlužila na půl generace. V letech 1909 až 1911 byla vytvořena skupina odborníků, bohužel stavba nebyla realizována z důvodu vypuknutí první světové války. Další přípravné práce na stavbu přerušila druhá světová válka. V letech 1948 až 1949 byla zahájena výstavba přístupových cest k budoucí přehradě a rovněž bylo zahájena úprava okolních skal. V roce 1952 se začalo s betonováním přehradní hráze. Slouží jako rezervoár pitné vody pro Ostravsko a rovněž jako ochrana před povodněmi. Trasa přívodu vody do Ostravy je dlouhá 40 km. V první části probíhá téměř 13 km tunelem v Oderských vrších a dvakrát klesá pod hladinu řeky Moravice. Do Ostravy byla pitná voda dodána 20. prosince 1958. Přehradní hráz má délku 285 metrů a její výška dosahuje 35 metrů nad údolím a 40 metrů nad základnou. Hráz je široká 9,5 metru. Voda z přehrady protéká 7 kilometrů dlouhou štolou vybudovanou ve skále do úpravny vody v Podhradí. Ve vodě přehradní nádrže není umožněno koupání a provozování vodních sportů, ale je povoleno tu chytat ryby. Kružberská přehrada je místem, kde byl natočen několikadílný seriál ostravské televize „Velké sedlo“. Pod přehradní hrází jsou skalní útvary, využívané horolezci jako cvičné stěny. V této stěně je taktéž malá jeskyně. Na vrcholu se nachází vyhlídkové místo, kam se lze dostat pěšinou. Nad skálou stával Hrad Kružberk. Nejstarší písemná zmínka o obci Kružberk je z roku 1377, kdy se jmenovala Cruczenburg. V roce 1429 se uvádí Kreuczburg. V obou případech je v názvu obsaženo slovou burg - hrad, což naznačuje existenci hradu, který ale není v knihách zmíněn. Více se dozvíte v mém dalším příspěvku - Hrad Kružberk. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prehrada-kruzberk-velke-sedlo
Zámecký Golf Club Kravaře Golf
GPS poloha: 49°56'18.28"N 18°0'42.42"E
Klub vznikl v roce 1996 a po velkých povodních v roce 1997 začalo budování 9 jamkového hřiště a cvičné louky.Vývoj hřiště byl od Krátkých jamek celkově PAR 58 až po dnešní stav, kdy hrajeme na PAR 72. Hřiště je citlivě umístěno do anglického parku kolem barokního zámku a staleté stromy a mnohé vodní toky určují charakter hřiště. Na našem hřišti můžete skončit během turnaje nejen 42x v lese, ale i 24x ve vodě. Autor článku: golfista Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamecky-golf-club-kravare
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Opava" Přehrada Sedlinka Přehrada
GPS poloha: 49°53'31.70"N 17°59'31.76"E
Vodní nádrž Sedlinka se nachází u jihovýchodního okraje obce Suché Lazce. Přehrada byla vybudovaná na říčce Sedlince. Jihozápadním směrem se Nad přehradou zvedá kopec Strážnice ( 364 m. n.m. ) a východním směrem se rozprostírá les nazývaný Úhorky. Vodní nádrž je využívaná jako přírodní koupaliště a k rybolovu. Na jižním břehu přehrady se rozkládá malá rekreační osada Přerovec. Podél východního břehu vodní nádrže prochází silnice z obce Pustá Polom do obce Nové Sedlice. Rovněž tudy vede modrá turistická značka od železniční stanice v obci Štítina přes obec Podvihov do obce Bohučovice. Autor článku: Petr Hájek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prehrada-sedlinka
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
