Průvodce "VaH"
Vikštejn Zřícenina
GPS poloha: 49°48'28.73"N 17°46'36.55"E
Zřícenina hradu Vikštejn stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad romantickým údolím řeky Moravice nedaleko Vítkova na Opavsku v Moravskoslezském kraji. Z původního hradu s plášťovou zdí se zachovaly tři brány, hradby dolního hradu, část parkánové hradby, zčásti přístupná sklepení. Ve zdi budovy jižního parkánu je zasazena koule z třicetileté války. Od zříceniny se otvírá pěkný výhled do údolí Moravice. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založil zřejmě ve 13. století Vítek z Kravař na ochranu jižní části opavského knížectví. První písemná zmínka pochází z roku 1377. Od konce 14. století patřil Vikštejn opavským knížatům, poté se tady vystřídalo několik majitelů. V roce 1447 byl hrad dobyt a rozbořen Matyášem Korvínem. Za Planknarů z Kynšperka byl Vikštejn ve 30. letech 16. století opraven a rozšířen. Za třicetileté války byl hrad několikrát poškozen. Ve 2. polovině 17. století byl pak hrad znovu opraven. V 18. století tady už ale tehdejší majitelé nebydleli a Vikštejn byl ponechán svému osudu. V 70. letech minulého století byly hradní zříceniny zakonzervovány. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vikstejn
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "VaH" Lukov Zřícenina
GPS poloha: 49°18'11.70"N 17°44'36.30"E
Zřícenina hradu Lukov se nachází asi deset kilometrů od Zlína, na kopci nad obcí Lukov, na dohled Zoologické zahrady Zlín a zámku Lešná. První zmínky o něm pocházejí ze 13. století, důkazy o osídlení této lokality však sahají ještě do dávnější historie – během archeologických výzkumů v 80. a 90. letech 20. století zde byly mj. nalezeny fragmenty pravěké keramiky, které odkazují na období 8. až 9. století před naším letopočtem. Samotný hrad je ze středověku nejvíce spojován se Šternberky, po jistý čas panství patřilo Albrechtovi z Vajdštejna. Za třicetileté války byl Lukov jedním z center valašských rebelií. Hrad postupem času ztratil svůj strategický i vojenský význam a v závěru 18. století začal chátrat. Zpustl, pro lidi z okolí se stal zdrojem levného stavebního materiálu, zarostl křovím a stromy, až se nakonec doslova „ztratil“. První pokusy o jeho záchranu započaly v polovině 20. století, v 80. letech na ně navázaly archeologické výzkumy a poté i stavebně konzervační práce. K hradu dnes mj. vede Naučná stezka, která na deseti zastaveních přibližuje historii a stavební vývoj. Na obnově se nyní podílí Spolek přátel hradu Lukova a Hnutí Brontosaurus.
AKCE NA HRADĚ PRO ROK 2010: 5. 6. Lukovské kokrhání 2010 - 3. ročník hudebního festivalu 10. 7. Strašidelná prohlídka 29. 8. Den prezentace hradu 19. 9. Den bez bariér - program pro handicapované spoluobčany ke Dni evropského kulturního dědictví Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lukov
Rozhledna Veselice - Podvrší Rozhledna
GPS poloha: 49°23'20.72"N 16°42'14.18"E
Název kopce na němž rozhledna stojí je dosti nezvyklý - Podvrší. Kopec a Podvrší? Ano. Velice pravděpodobně tento název kopec získal převzetím názvu po zaniklé osadě, která se podle historických pramenů nacházela JZ směrem ve vzdálenosti cca 300 m, při cestě z Veselice na Obůrku. Tato zaniklá osada se pravděpodobně jmenovala Vrchov a je často zmiňovaná v archiváliích. Tak velice pravděpodobně vznikl název tohoto kopce, na němž již v minulosti rozhledna stála. Nacházela se v místě sousedícího triangulančního bodu. Vznikla někdy ve 20-tých letech minulého století a společně s triangulančním bodem sloužila k zeměměřičským pracím. Byla vybavena žebříky umožňující výstup do výšky cca 21 m nad vlastní kopec Podvrší, jehož nadmořská výška činí 590 m n.m. Odstraněna byla v roce 1947. Tato současná moderní telekomunikační věž byla uvedená do provozu v měsíci srpnu roku 2001. Jejím investorem je firma Eurotel Praha, spol. s r. o. a slouží především jako uzlový bod radioreleových tras pro spojení s ústřednami a současně k šíření signálu digitálního systému GSM 900 pro mobilní telefony. Autorem projektu stavby je ing. Jan Tomčala, projektant fy Teplotechna Ostrava a. s., hlavního dodavatele montážních prací na nosném stožáru včetně vyhlídkového ochozu. Stavba stojí na betonových základech hlubokých 1,5 m a průměru 11 m. Objem tohoto základu činí 179 m3 velice kvalitního betonu a jeho součástí je ocelová armatura o váze 3 602 kg, která současně slouží k uchycení nosného stožáru. V patě tohoto stožáru se nachází zděný objekt, obsahující celkem 5 místností, z čehož jsou 3 místnosti pro technologická zařízení jednotlivých operátorů, tedy Eurotel, RadioMobil (PAEGAS) a Český Mobil (OSKAR). Z tohoto zděného objektu vystupuje vlastní nosný stožár o celkové výšce 37 m, který následně přechází ve štíhlý železobetonový stožár, čnící do výšky 48,85 m, na němž jsou instalované anténní systémy. Nosný stožár se skládá ze železobetonových skruží o průměru 199 cm a tloušťce stěny 16 cm. Jednotlivé skruže jsou propojeny ocelovými závitovými táhly oprůměru 36 mm spojenými ocelovými maticemi. Vnitřní část stožáru slouží pro uložení elektroinstalace a ostatních kabelů propojujících anténní systémy s technologickými zařízeními umístěnými ve zděném objektu. Současně je vybaven výstupovým žebříkem s odpočívacími plošinami pro pohyb techniků při montáži a údržbě technologie. Vlastní schodiště na zastřešený vyhlídkový ochoz, nacházející se ve výšce 32 m nad patou stavby, je vedeno ve šroubovici, v kterou Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "VaH" přechází plynule po vystoupání z úrovně podlahy zděné stavby nad její střechu. Ocelové schodiště pro výstup na vyhlídkový ochoz o kapacitě 27 osob čítá celkem 168 schodů. Je zhotoveno z pororoštů, vybaveno odpočívadly po každém 6. schodu a oboustranným zábradlím s madly z trubky o průměru 51 mm. To vše zajišťuje nenáročný výstup na vyhlídkový ochoz, který se nachází v nadmořské výšce 621 m n. m.. Podlaha tohoto ochozu je rovněž zhotovena z pororoštu a zábradlí je totožné jako u schodiště. Celková hmotnost konstrukce schodiště a vyhlídkového ochozu je 21 550 kg. Z ochozu je návštěvník rozhledny odměněn pohledem na celé území CHKO Moravský kras, od Helišovy skály na SV po Hády na JZ, a ze vzdálenějších míst mimo jiné např. na chladící věže elektrárny Dukovany ve vzdálenosti cca 52 km na JZ, dále Pálavské kopce u Mikulova ve vzdálenosti 57 km na JV, na SV nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny kopec Skalky u Benešova s meteorologickým radarem v nadmořské výšce 735 m n.m., na JZ pohoří Českomoravské vysočiny, na JZ podstatnou část Boskovické brázdy atd. Za zmínku určitě stojí i informace, že z rozhledny jsou viditelné i tři další rozhledny, a to Babí lom u Lelekovic na J, na Z Milenka u Rudky a rozhledna u obce Kozárov. Obec Vavřinec, jako provozovatel rozhledny, přeje všem návštěvníkům hezké počasí, daleký výhled a těší se zase brzy na shledanou. Autor článku: Jan Malík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-veselice-podvrsi
CHKO Poodří CHKO
GPS poloha: 49°37'42.40"N 17°56'45.00"E
Chráněnou krajinnou oblast Poodří naleznete v ostravském kraji nedaleko Studénky. Zajímavá a jedinečná je například díky své rozloze ( je jednou z nejmenších chráněných území u nás), dále díky své ornitologické jedinečnosti a vzácnosti (dle ornitologů se jedná o nejcennnější území u nás) a také díky výskytu kriticky ohrožených druhů živočichů a ptáků. V dnešní době se projednává zařazení této oblasti do souboru biosferických rezervací v rámci projektu UNESCO, na což můžeme být řádně pyšní! Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chko-poodri
Velký Roudný - rozhledna Rozhledna
GPS poloha: 49°53'26.98"N 17°31'22.88"E
Velký Roudný je od roku 1966 vyhlášen Národní přírodní památkou. Tato naposledy na konci třetihor (přes 2 mil. let) činná sopka v blízkosti obce Roudno u přehrady Slezská Harta je zajímavá nejen geologicky a botanicky (stavač mužský), ale i turisticky. Na vrcholu bývalé sopky se nachází, v roce 2007 postavená, nová dřevěná rozhledna. Z její zastřešené výhledové plošiny ve výšce 17 m nad zemí je překrásný výhled na Slezskou Hartu a obec Roudno. Hned vedle rozhledny stojí kamenná kaple z roku 1933, která byla opravena obcí Roudno v roce 1989. Vede k ni z Roudna nekompletní Křížová cesta. Z obce sem vede 1, 3 km dlouhá zelená turistická značka. Přesto, že výstup je poměrně strmý, výhled z rozhledny stojí za námahu. Ještě pro zajímavost : rozhledna byla postavena z 18 tun modřínového dřeva a její výstavba stála 1, 3 mil. Kč. Má betonové základy, 6 pater a je velmi stabilní. Najednou se z ní může rozhlížet max. 16 osob. Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velky-roudny-rozhledna
Svatý Hostýn Kopec
GPS poloha: 49°22'46.98"N 17°42'3.83"E
Svatý Hostýn je velice kouzelným kopcem Hostýnských vrchů. Dosahuje 735 metrů nad mořem a už po Dlouhá léta je vyhlášeným poutním místem. Stojí zde chrám zasvěcený Panně Marii, která podle pověsti zachránila obyvatele před nájezdy Tatarů v roce 1241. Každoročně se zde koná slavnostní pouť, která je velice navštěvovaná a vítaná.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "VaH" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svaty-hostyn
Známé i neznámé Zámek
GPS poloha: 49°33'11.59"N 16°34'59.40"E
Jedná se o sedmitisícové město s mnoha historickými památkami. Dominantou města je nově opravovaný zámek, jehož historie sahá až do 14. století. Od zámku, v sezoně denně přístupného, je nádherný výhled na centrum města. Ve městě se nachází též Klášter a několik kostelů. Nedaleko města najdeme keltský skanzen.Zámek v současnosti vlastní soukromá osoba a v roce 2008 stavba vyhrála soutěž o nejlépe opravenou památku v Jihomoravském kraji.Místo je dostupné vlakem z trati Česká TřebováBrno. Už jste poznali, o jaké město se jedná?Ano, jsou to Letovice. Přikládám několik fotografií a srdečně Vás zvu k návštěvě tohoto mikroregionu. Autor článku: Milan Čvančara Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zname-i-nezname
Bruntál - Uhlířák Sopka
GPS poloha: 49°58'22.14"N 17°26'23.74"E
Jedna z nejmladších sopek v České republice, leží 2 km jihozápadně od Bruntálu. Profil tohoto kvartérního stratovulkánu byl odkryt těžbou. Vrch je krajinnou dominantou a dobrým orientačním bodem. Uhlířský vrch je jednou z českých nejmladších sopek (v činnosti na rozhraní třetihor a čtvrtohor před 2, 4 miliony lety). Ze smíšeného vulkánu jsou ve stěnách opuštěného lomu na jižním svahu odkryty profily málo zpevněnými vyvrženinami, které činí z Uhlířského vrchu nejpozoruhodnější lokalitu tohoto druhu u nás. Sopečné tufy se zde těžily od 19. století, v 60. letech byla těžba zastavena a lokalita vyhlášena přírodním výtvorem o rozloze 3,7 ha. Nad stěnou je malebný barokní kostel z roku 1758, k němuž vede od Bruntálu čtyřřadá alej 200 let starých lip. Z vrchu je výhled na kraj bruntálských sopek, částečně i na Hrubý Jeseník. Autor článku: Alena Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bruntal-uhlirak
Vraní hora - hrad Zřícenina
GPS poloha: 49°43'0.77"N 16°48'35.17"E
Hradní vršek zaujme každého poutníka cestujícího z Bouzova na Moravskou Třebovou či na Jevíčko. Má ideální strategickou polohu uprostřed údolí, jímž vedla jedna větev Trstenické stezky. Přístup k hradu je buď od mostu proti proudu říčky, nebo když projedete Lhotou tak na vrcholu stoupání , u smírčího kříže odbočte na polní cestu vlevo. (Tento odstavec jsem před lety umístil na WWW. hrady.cz, proto jsem ho doslovně zkopíroval) Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrani-hora-hrad
Ztracené skály, Ztracené kameny Vrchol
GPS poloha: 50°0'47.70"N 17°10'6.86"E
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ztracene-skaly-ztracene-kameny
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "VaH" Bílá voda - přírodní rezervace Přírodní památka
GPS poloha: 49°24'1.80"N 16°46'31.26"E
Jedná se o rozlehlou krasovou lokalitu v ponorové oblasti potoka Bílá voda v závěru Holštejnského údolí. Nachází se zde pozoruhodná koncentrace povrchových i podzemních krasových jevů. Předně je to poloslepé krasové údolí Bílé Vody s vlastním aktivním ponorem Nové Rasovny a povodňovým ponorem Staré Rasovny, propasťovité jeskynní systémy Pikové dámy, Spirálové a Třináctky. Dále pak archeologicky významná jeskyně Lidomorna pod holštejnským hradem a další jeskyně starší úrovně západně od Holštejna. Z povrchových jevů jsou to krasové hřebenáče, škrapová pole a závrty (nejznámější pak Wanklův závrt). Nejzajímavější částí rezervace prochází červeně značená cesta směřující z Ostrova do Holštejna a pak dále do Šošůvky. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/B2 (2012), GOL 1:25 000 Moravský kras (2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-voda-prirodni-rezervace
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
