49 27'3.42"N 16 19'6.46"E. GPS poloha:

Průvodce "Blansko"

Pernštejn Hrad

GPS poloha: 49°27'3.42"N 16°19'6.46"E

Hrad Pernštejn je druhým nejmohutnějším hradem u nás. Hrad stojí nad městečkem Nedvědicí v Jihomoravském kraji a je jedním z našich nejzachovalejších a historicky nejcennějších hradů. Hrad je možné navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září každý den, návštěvníci si mohou vybrat ze 4 prohlídkových tras. Jedinečnou ukázkou opevňovací techniky na hradě je rozsáhlý systém hradeb s mohutnou předsunutou čtyřhrannou věží propojenou visutou chodbou s palácem a dalšími baštami. Návštěvníci mají možnost si na hradě prohlédnout nově zrestaurované nástěnné malby v místnostech hradního paláce a zrestaurovaný nábytek z doby, kdy hrad vlastnil rod Mitrovských. Pernštejn lákal filmaře odjakživa, natočilo se zde více než 30 filmů. V pohádce Václava Vorlíčka Jak se budí princezny z r. 1977 sleduje princezna Růženka ( Marie Horáková ) průvod přicházející ke hradu s princi Jaroslavem a Jiřím ( Janem Hrušínským a Janem Krausem). Tudy se pak princ Jaroslav prosekává hustými keři, aby Růženku zachránil. V komedii Zdeňka Podskalského Kam čert nemůže přichází za soumraku na Pernštejn Faust ( Miroslav Horníček ) a Mefistofela ( Jana Hlaváčová ). V další Vorlíčkově pohádce Pták Ohnivák, kterou natočil v r. 1997, posloužila Černá brána u pátého nádvoří jako maštal pro Zlatohříváka, v seriálu Dobrodružství kriminalistiky, v díle nazvaném Písmo, vyjíždí z Černé brány kočár. V pohádce Ludvíka Ráži Sen o zlaté panně natočené v r. 1995 bylo na pátém nádvoří tržiště, v pohádkovém seriálu O ztracené lásce režiséra Viktora Polesného z r. 2001 se objevuje rovněž páté nádvoří a Tyrolský dvorek. Další z nových pohádek zastupuje též Čert ví proč. Nejtarším zde natáčeným dílem se stal rodinný dobrodružný film z r. 1937 Ztratila se Bílá paní režiséra M. Wassebauera. Slovenská verze Sůl nad zlato z r. 1982. Seriál Návštěvníci je zde Adam Bernau na výletě. Báthory. Mnoho záběrů z Pernštejna se objevuje ve fantasy hororu Van Helsing, paláci věže byly však počítačovímí úpravami změněny skoro k nepoznání. V pohádkovém příběhu Princezna Fantagiro stála na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Blansko" nádvoří kovárna. A na posledy film Wanted 2008. Více o pohádkách na hradě najdete na http:// www.cestysvamberakem. estranky.cz/clanky/pernstejn-filmari.html, odkud jsme text čerpali. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pernstejn

Macocha Propast

GPS poloha: 49°22'24.56"N 16°43'52.28"E

Macocha je propast, tvořící jednu z nejzajímavějších atrakcí celého Moravského krasu, který spadá do oblasti Brněnské vrchoviny. Prozatimní hloubka dosahuje cca 138 metrů. Propast vznikla propadnutím stropu jeskynního dómu. Protéká zde ponorná řeka Punkva. Ve stěnách propasti se nacházejí různé jeskynní vchody a dva vyhlídkové můstky umožňují návštěvníkům lepší pohled do hloubi propasti. Doplnění popisu Propast Macocha lákala lidi odnepaměti. První dobrodruzi, kteří sem přicházeli, ale museli podstoupit riziko, aby se na její dno mohli podívat. Macocha je 138 metrů hluboká a když ještě na jejím vrchu nebyl vybudovaný můstek se zábradlím, muselo se po břiše plazit až ke kamennému okraji. Naštěstí pro turisty jsou od roku 1933 zpřístupněny Punkevní jeskyně, jejichž podzemní systém vede na dno propasti. Můžeme tak monstrózní přírodní dílo obdivovat svrchu i zespod. S badatelskou historií punkevních jeskyní a Macochy je neodmyslitelně spjat profesor Karel Absolon. Významný český jeskyňář na začátku 20. století zpřístupnil veřejnosti celý dnešní prohlídkový okruh. Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanějšími podzemními prostorami u nás. Není divu, mají cestovatelům co nabídnout! Pomineme-li skalní stěny Macochy, pak je tu fakt, že je jejich prohlídka skutečný ?kroužek?. Člověk vleze do skály jen pár metrů od místa, kde se z ní vynoří zpět na denní světlo. Asi v polovině trasy se dostanete na dno Macochy, dál se budete plavit po podzemním toku na lodičkách. Punkevním jeskyním dala jméno právě říčka Punkva, která je před sty tisíci lety vyhloubila. Samotné ?srdce? Moravského krasu, v němž se jeskyně s propastí nachází, je opředeno barvitou historií ? skutečnou i smyšlenou. Skoro pravdivá báchorka o maceše, podle které dostala Macocha jméno, je už notoricky známá nejen mezi Moraváky. Legendární nevlastní matka dobrosrdečného Janíčka zahájila kdysi éru sebevrahů Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/macocha

Špilberk Hrad

GPS poloha: 49°11'38.29"N 16°36'6.57"E

Hrad Špilberk je monumentální pevností nad centrem největšího moravského města Brna, nacházejícího se v Jihomoravském kraji. Původní gotický královský hrad z 13. století si svého původního účelu reprezentačního sídla příliš neužil, postupně byl přeměněn v mohutnou pevnost. Prostory hradu využívá Muzeum města Brna, jehož expozice se zaměřují na barokní pevnostní stavitelství, vězeňství, umělecké sbírky, významné kapitoly z dějin města, brněnskou architekturu aj. Hradní věž byla nedávno rekonstruována a upravena jako rozhledna. Kasematy a rozhledna jsou otevřeny celoročně kromě pondělí, v červenci a srpnu každý den. Muzejní expozice jsou otevřeny každý den kromě pondělí a v listopadu až březnu denně kromě pondělí a úterý. Hrad Špilberk bývá také dějištěm významných kulturních akcí. Historie Původní přemyslovský hrad z 2. třetiny 13. století, vybudovaný moravským markrabětem a později i českým králem Přemyslem Otakarem II., nahradil starší Hradiště, o kterém je první zmínka z roku 1091 a které bylo sídlem brněnské větve Přemyslovců. Toto Hradiště zřejmě stávalo na vrchu Petrov naproti Špilberku, nebo možná v místech kláštera na Starém Brně. V roce 1283 Špilberk získal Václav II. a po něm Václav III. Na Špilberku pobýval i budoucí král Karel IV. se svou první manželkou Blankou z Valois. Za lucemburských markrabat Jana Jindřicha, Jošta a Prokopa, kteří hrad užívali jako své hlavní sídlo, byl Špilberk stavebně upraven. Po husitských válkách vykoupil Špilberk z majetku města Brna Jiří z Poděbrad pro svého syna Viktorina. V roce 1468 dobyli hrad Uhři a drželi ho až do smrti krále Matyáše. Později hrad vlastnil Ferdinand I., který ho prodal moravským stavům. V roce 1578 hrad vyhořel, ale díky hrozícímu nebezpečí z tureckého vpádu byl znovu obnoven jako pevnost. Po obsazení města císařským vojskem v roce 1621 zabavil kardinál Ditrichštejn Špilberk pro císaře Ferdinanda II. a věznil zde přední moravské účastníky protihabsburského stavovského povstání. Důležitou roli hrad sehrál ve třicetileté válce, v letech 1639 ? 1645 bylo vybudováno nové opevnění, což přispělo k úspěšné obraně při obléhání Švédy v letech 1643 a 1645. Pevnost jako jediná na Moravě odolala pruskému vpádu v roce 1642. V letech 1642 ? 1645 došlo k dalšímu opevňování. Překlenutím hradních příkopů vznikly kasematy, které byly původně určeny pro úkryt posádky. Od roku 1673 se Špilberk stal trvale vězením. Špilberk odolal i za sedmileté války, Napoleonovi se však vzdal bez boje. Napoleon pak nechal část pevnosti pobořit, nadále zde zůstalo zachováno už jen vězení, které bylo přeměněno na civilní věznici, ve které byli kromě těžkých zločinců vězněni také političtí provinilci. Za 2. světové války zde nacisté zřídili sběrný koncentrační tábor. Od roku 1960 je Špilberk sídlem Muzea města Brna, které ho spravuje. V roce 1962 byl Špilberk vyhlášen národní kulturní památkou. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Blansko" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spilberk

Jeskyně Výpustek Jeskyně

GPS poloha: 49°17'26.95"N 16°43'28.02"E

Do jeskyně se dá dostat autem nebo pěšky. Volíme cestu pěšky. Jedeme do Křtin autobusem a vydáváme se po červené k jeskyni. U jeskyně je parkoviště, takže pokud se rozhodnete přijet autem, nemusíte složitě hledat parkování. Jeskyně jako jedna z mála je přístupná i v zimě. Během zimy (prosinec až březen) jsou prohlídky 3x za den a v pondělí je zavřeno. V letní sezoně (květen až srpen) je otevřeno každý den. V mezidobí je otevřeno každý den mimo pondělí a prohlídky jsou 1x za hodinu. Jeskyně výpustek má za sebou velice pestrou historii. Ale vezmeme to od začátku. Výpustek vznikal díky činnosti Křtinského potoka. Jeskyni tvoří dvě patra. To větší a prostornější je i starší. Spodní část jeskyně ještě ani v dnešní době není moc známá. Leží o 40 m níž a je zatím je objevena pouze jeho část. Obě části jeskyně jsou propojeny různámi propastmi. Většína z nich je však pořád zasypána. Na vzhledu Výpustku se podepsala nejen dvruhá světová válka, ale i Lichtenštejnové. Ti většinu krápníkové výzdoby uřezali a odvezli si ji do své umělé jeskyně na Zámku Lednice. V jeskyni se také těžila během 20. let 20 století fosfátová hlína. Za druhé světové války sloužila jako podzemní továrna ve které se vyráběli motory do letadel. Snad poslední ranou byl požár na konci války (duben 1945). Jeskyně tehdy hořela 14 dní. Pokud budete někde poblíž určitě se na prohlídku vydejte. I ti z vás, kteří tam již byli budou překvapeni. Na vzhledu a úpravách jeskyně se neustále pracuje. Jeskyně je veřejnosti přístupná od roku 2006 a za tu dobu se tam toho hodně změnilo. (to nám potvrdil i pán, který tam byl na prohlídce s námi - byl tam i v roce 2007) Na prohlídku Jeskyně Výpustek si vemte teplé oblečení. Prohlídka trvá cca 1 hodinu a teplota je 7 - 9 stupnů během celého roku. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-vypustek--3

Rozhledna Veselice - Podvrší Rozhledna

GPS poloha: 49°23'20.72"N 16°42'14.18"E

Název kopce na němž rozhledna stojí je dosti nezvyklý - Podvrší. Kopec a Podvrší? Ano. Velice pravděpodobně tento název kopec získal převzetím názvu po zaniklé osadě, která se podle historických pramenů nacházela JZ směrem ve vzdálenosti cca 300 m, při cestě z Veselice na Obůrku. Tato zaniklá osada se pravděpodobně jmenovala Vrchov a je často zmiňovaná v archiváliích. Tak velice pravděpodobně vznikl název tohoto kopce, na němž již v minulosti rozhledna stála. Nacházela se v místě sousedícího triangulančního bodu. Vznikla někdy ve 20-tých letech minulého století a společně s triangulančním bodem sloužila k zeměměřičským pracím. Byla vybavena žebříky umožňující výstup do výšky cca 21 m nad vlastní kopec Podvrší, jehož nadmořská výška činí 590 m n.m. Odstraněna byla v roce 1947. Tato současná moderní telekomunikační věž byla uvedená do provozu v měsíci srpnu roku 2001. Jejím investorem je firma Eurotel Praha, spol. s r. o. a slouží především jako uzlový bod radioreleových tras pro spojení s ústřednami a současně k šíření signálu digitálního systému GSM 900 pro mobilní telefony. Autorem projektu stavby je ing. Jan Tomčala, projektant fy Teplotechna Ostrava a. s., hlavního dodavatele montážních prací na nosném stožáru včetně vyhlídkového ochozu. Stavba stojí na betonových základech hlubokých 1,5 m a průměru 11 m. Objem tohoto základu činí 179 m3 velice kvalitního betonu a jeho součástí je ocelová armatura o váze 3 602 kg, která současně slouží k uchycení nosného stožáru. V patě tohoto stožáru se nachází zděný objekt, obsahující celkem 5 místností, z čehož jsou 3 místnosti pro technologická zařízení jednotlivých operátorů, tedy Eurotel, RadioMobil (PAEGAS) a Český Mobil (OSKAR). Z tohoto zděného objektu vystupuje vlastní nosný stožár o celkové výšce 37 m, který následně přechází ve štíhlý železobetonový stožár, čnící do výšky 48,85 m, na němž jsou instalované anténní systémy. Nosný stožár se skládá ze železobetonových skruží o průměru 199 cm a tloušťce stěny 16 cm. Jednotlivé skruže jsou propojeny ocelovými závitovými táhly oprůměru 36 mm spojenými ocelovými maticemi. Vnitřní část stožáru slouží pro uložení elektroinstalace a ostatních kabelů Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Blansko" propojujících anténní systémy s technologickými zařízeními umístěnými ve zděném objektu. Současně je vybaven výstupovým žebříkem s odpočívacími plošinami pro pohyb techniků při montáži a údržbě technologie. Vlastní schodiště na zastřešený vyhlídkový ochoz, nacházející se ve výšce 32 m nad patou stavby, je vedeno ve šroubovici, v kterou přechází plynule po vystoupání z úrovně podlahy zděné stavby nad její střechu. Ocelové schodiště pro výstup na vyhlídkový ochoz o kapacitě 27 osob čítá celkem 168 schodů. Je zhotoveno z pororoštů, vybaveno odpočívadly po každém 6. schodu a oboustranným zábradlím s madly z trubky o průměru 51 mm. To vše zajišťuje nenáročný výstup na vyhlídkový ochoz, který se nachází v nadmořské výšce 621 m n. m.. Podlaha tohoto ochozu je rovněž zhotovena z pororoštu a zábradlí je totožné jako u schodiště. Celková hmotnost konstrukce schodiště a vyhlídkového ochozu je 21 550 kg. Z ochozu je návštěvník rozhledny odměněn pohledem na celé území CHKO Moravský kras, od Helišovy skály na SV po Hády na JZ, a ze vzdálenějších míst mimo jiné např. na chladící věže elektrárny Dukovany ve vzdálenosti cca 52 km na JZ, dále Pálavské kopce u Mikulova ve vzdálenosti 57 km na JV, na SV nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny kopec Skalky u Benešova s meteorologickým radarem v nadmořské výšce 735 m n.m., na JZ pohoří Českomoravské vysočiny, na JZ podstatnou část Boskovické brázdy atd. Za zmínku určitě stojí i informace, že z rozhledny jsou viditelné i tři další rozhledny, a to Babí lom u Lelekovic na J, na Z Milenka u Rudky a rozhledna u obce Kozárov. Obec Vavřinec, jako provozovatel rozhledny, přeje všem návštěvníkům hezké počasí, daleký výhled a těší se zase brzy na shledanou. Autor článku: Jan Malík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-veselice-podvrsi

Veveří Hrad

GPS poloha: 49°15'25.03"N 16°27'40.55"E

Rozsáhlý hrad Veveří stojí na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou. Veveří se nachází na Brněnsku v Jihomoravském kraji. Hrad Veveří je jedním z nejmalebnějších a nejrozsáhlejších hradů u nás. Vlastní hrad, oddělený od předhradí hlubokým příkopem s Kamenným mostem, se rozkládá kolem dvou nádvoří. Na jihovýchodní straně je nevelké nádvoří s hranolovou věží, což je nejstarší část hradu. Obě nádvoří odděluje patrová budova. Návštěvníci mají nyní možnost vidět část původního mobiliáře a mohou si prohlédnout několik obnovených místností. Pro návštěvníky je také připraven doprovodný kulturní program, který se koná v tzv. přihrádku Historie Předchůdcem hradu Veveří bylo hradiště údělných moravských knížat založené zřejmě již v polovině 11. století. Výstavba hradu byla zahájena ve 13. století, postupně byla postavena mohutná hranolová obytná věž, velká okrouhlá věž a palác. Hradní areál byl později ještě rozšiřován o další stavby ? kapli, velký palác, parkán aj. V roce 1424 Veveří neúspěšně obléhali husité. V roce 1468 obsadilo hrad vojsko Matyáše Korvína. Ve 2. polovině 15. století bylo založeno velmi rozsáhlé a mohutně opevnění přehradí, jehož čelní hradbu nad příkopem zpevňovaly dvě hranolové a dvě válcové věže. Opevnění zadního hradu zesílila nová štíhlá věž a byla přistavěna obytná budova. Stavební práce pokračovaly i v 16. a 17. století za dalších majitelů hradu ? pánů z Lipé, Černohorských z Boskovic a Tiefenbachů. V roce 1645 odolal hrad útoku Švédů, poté byly poškozené objekty barokně upraveny, do parkánu bylo přistavěno nové křídlo a v nádvoří vybudovány dvoupatrové arkády, přibyly budovy mezi předním a zadním hradem i na předhradí. Posledními majiteli hradu byli v letech 1881 ? 1925 Hirsch-Gereuthové. V roce 1925 přešel hrad do majetkem státu. V roce 1945 byl hrad značně poškozen. Ve 2. polovině 20. století sloužil hrad jako internátní učiliště, po jeho odchodu zůstal areál opuštěný a chátral. V současné době ještě probíhá postupná rekonstrukce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/veveri

Moravský kras Krasový útvar

GPS poloha: 49°23'0.78"N 16°44'23.30"E

Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě! Na ploše cca 100 km2, tvořené devonskými vápenci s povrchovými i podzemními krasovými jevy, bylo objeveno přes 1 000 jeskyní! Pouze však čtyři z nich jsou zpřístupněny pro veřejnost a jsou to: Punkevní jeskyně s propastí Macocha (hloubka 138 metrů), Balcarka, Sloupsko- šošůvské jeskyně - největší z nich je jeskyně Kateřinská, ve které se konají koncerty. Velkým zážitkem je plavba po ponorné říčce Punkvě, na kterou se teple oblečte i v letních měsících. Tohle celé území bylo v roce 1956 vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí. Že jste tam ještě nebyli? Tak to nejste řádní Češi. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Blansko" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moravsky-kras

Výhon - rozhledna Akátová věž Rozhledna

GPS poloha: 49°2'30.66"N 16°38'20.47"E

(aktualizace 2. srpna 2009) Na hlavním hřebeni výrazného kopce Výhon, který se zvedá východně od Židlochovic vyrostla v období května až července 2009 dřevěná konstrukce rozhledny. Je řešena obdobně jako většina dnešních rozhleden "střední kategorie" - dřevěná kostrukce (zde z akátových fošen) a do nich zabudovaného dřevěného schodiště. Má kruhový půdorys o průměru 3,7 m a dosahuje celkové výšky 15, 7 m. Na vyhlídkový ochoz, který je ve výši 14,5 m vede celkem 76 schodů. Rozhledna by měla být celoročně přístupná a z jejího vrcholu se otevírá nezvykle široké panoráma, neboť Výhon (355,4 m) je nejvyšším bodem Dyjsko-svrateckého úvalu. Na severním horizontu jsou to kopce Drahanské vrchoviny, pod nimi jako na dlani leží moravská metropole Brno se svými čtvrtěmi. Na západě jsou to Miroslavské kopce a předhůří Českomoravské vrchoviny. Na východě jsou to pak poslední výběžky Žánického lesa. Na jihu pak pochopitelně panoráma Pálavy a její pokračování - rakouské Liské kopce (Leise Berge). K rozhledně již v předstihu byla zbudována zeleně značená turistická cesta, která začíná na železniční stanici v Hrušovanech u Brna a končí v Blučině na autobusovém nádraží. Na ní v úseku mezi židlochovickým zámkem a rozhlednou je instalováno několik informačních panelů místní vlastivědné naučné stezky. Rozhledna má i základní vybavení (přístřešek, lavičky, infotabuli ap.). Slavnostní otevření proběhlo v sobotu 1.srpna 2009. Z rozhledny jsou vidět téměř všechny obce Židlochovicka, které jsou zobrazeny i na nové podrobné turistické mapě regionu, která byla vydána ke slavnostnímu otevření rozhledny. K rozhledně byla vydána i turistická známka, kterou lze získat na informačním centru v Židlochovicích. GPS: 49°2'30.556"N, 16°38'20.589"E Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.87 Okolí Brna-Slavkovské bojiště a Ždánický les/B1, GOL 1:25 000 Židlochovicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vyhon-rozhledna-akatova-vez

Blansko - aquapark Aquapark

GPS poloha: 49°21'50.65"N 16°38'23.10"E

Nachází se na západním okraji města poblíž řeky Svitavy. Letní část ná rozlehlý relaxační bazén, plavecký bazén, 55 m dlouhý tobogan, skluzavku, divokou řeku, skokanský můstek, masážní lavice, chrliče vody, dětský bazének, písečnou pláž, volejbalové kurty a restauraci s vnitřním i venkovním posezením. Krytá část má kromě bazénu, saunu, finskou saunu, whirlpool, masáže, solarium i vodní rehabilitační zařízení. Na aquapark přímo navazuje areál zimního stadionu, kde si lze i v létě v plavkách zabruslit, led se udržuje celoročně. Více informací na: http://www.sluzby-blansko.cz/aquapark.html Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/C1 (vydání 2012), GOL 1:25 000 Moravský kras (vydání 2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/blansko-aquapark

Šošůvka - kozí farma Farma

GPS poloha: 49°24'35.50"N 16°45'7.49"E

Nachází se v severní části Moravského krasu v obci Šošůvka. Provozuje ji od roku 1990 rodina Sedlákova. Farma začínala s deseti kusy. V současné době na farmě chovají na 120 koz, z toho 70 je dojných. Na okolních pastvinách je stádo hlídáno dvěma psy pod dohledem pastevce. Sýr se vyrábí ze stoprocentního kozího mléka, při jeho zpracování jsou použity ušlechtilé kvasné kultury a syřidlo, mléko Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Blansko" je pasterované a profesionál by ještě dodal, že jde o sýr s tzv. dohřívanou sýřeninou. Sýr se připravuje také s různými příchutěmi - s ořechy, mandlemi, česnekem a zeleným pepřem, v sezóně jsou velice oblíbené sýry se zelenými bylinkami. Farma kromě sýra vyrábí ještě i kozí brynzu a kozí tvaroh. Dveře na farmě jsou otevřeny pro každého návštěvníka Moravského krasu. Upozorní na ni nenápadný, ale výstižný poutač. Případnou exkurzi lze objednat na adrese: Farma dojných a kašmírských koz Eva Sedláková Šošůvka 45, 679 13 Sloup telefon: 516 435 371 email: [email protected] GPS: 49°24'35.49"N 16°45'7.49"E Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sosuvka-kozi-farma

Kořenec u Boskovic - golfový areál Sokrates Golf

GPS poloha: 49°31'32.99"N 16°46'11.93"E

Areál se nachází východně od obce v přírodním parku Řehořkovo Kořenecko. Základem je kvalitní 18jamkové hřiště, z něhož je jedinečný rozhled do širokého údolí Malé Hané a zalesněné hřebeny zvedající se nad ní, které již vytvářejí předhůří Českomoravské vrchoviny. Dále je zde k dispozici stylová restaurace v originálním kanadském srubu a ubytování v útulných stylových bungalovech. Ve srubu se nachází i informační středisko, ve kterém lze získat informace a propagační materiály o Řehořkově Kořenecku a okolí. Na okraji areálu je rozlehlé parkoviště. Kolem něho prochází několik pěších tras a místní cyklotrasy. V zimním období pak i upravené lyžařské trasy. Přímo nad areálem se nachází druhý nejvyšší kopec Drahanské vrchoviny - Paprč (726 m). Turistická mapa KČT 1:50 000 č.51 Haná-Prostějovsko, Konicko a Litovelsko TIP Turistika.cz: 10 dní s golfem na Floridě už od 13.000,-/osoba Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/korenec-u-boskovic-golfovy-areal-sokrates

Šiklův Mlýn Rekreační oblast

GPS poloha: 49°28'31.81"N 16°10'1.89"E

Nedaleko obce Zvole u Bystřice nad Pernštejnem se nachází velký přírodní park Westernového městečka Šiklův Mlýn. Návštěvníci se rázem ocitnou v Americe konce 19. století. Ke shlédnutí jsou stavby, postavené podle původních vzorů. Najdete zde velký Saloon, kavárny a herny, městské lázně, kostelík se hřbitovem, úřad šerifa i s vězením a muzeum železnice „UNION PACIFIC“ se svým nádražím. Pravidelně se zde koná velká westernová show s ukázkami jízdy na koni, včetně filmových, kaskadérských a pyrotechnických efektů, scének z pravého westernu, ukázek rýžování zlata, jízdy na elektrickém býkovi, soutěží a mnoho dalších zajímavostí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sikluv-mlyn

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity Botanická zahrada

GPS poloha: 49°12'56.63"N 16°36'53.39"E

Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity v Brně založil v roce 1938 prof. August Bayer. Původně zde bylo postaveno jen malé arboretum pro výuku dřevin lesnických inženýrů na univerzitě, která je nedaleko. Na Botanickou zahradu bylo arboretum rozšířeno v roce 1968 podle návrhu prof. Ivara Otruby. V současné době se na rozloze 11 ha rozkládá správní budova se skleníky, centrální část, jižní svahy, arboretum a botanická zahrada. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Blansko" Ve sklenících je soustředěna velká sbírka orchidejí a tillandsií. Orchideje pocházejí ze Střední a Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie, Tillandsie ze Střední a Jižní Ameriky. Při podzimní a jarní výstavě orchidejí, které se v botanické zahradě konávají, můžete vidět pěstování orchidejí od semínek. Orchideje se zde také šlechtí, ve sbírkách jsou cenné botanické druhy a sbírka působí jako záchranné centrum Ministerstva životního prostředí. TIP: Jedete do Brna? Navštivte Penzion Derivia Brno. V centrální části zahrady je nyní nově vybudovaná vodní kaskáda se čtyřmi jezírky, která obohatila místní sbírku vrb a zahradní posezení ve stylu maďarské čardy. Jen kousek od kaskády se dříve nacházela dvě jezírka s vodními rostlinami – rákosy a lekníny. Nyní jsou také tato jezírka po rekonstrukci a vodního rostlinstva zatím prostá. Z této části zahrady lze rovněž obdivovat krásné panorama Brna a hradu Špilberk. Jižní svahy zahrady zahrnují flóru stepi jihovýchodní Evropy, lomikameny a skalničky. Zajímavostí je Zahrada miniatur, kde rostou různé druhy bonsají. V další části zahrady si můžete vyzkoušet poznávání léčivých rostlin v bylinkové zahrádce a ve vedlejší užitkové zahradě určování zeleniny, obilnin, jetelovin, luskovin, olejnin, okopanin a technických plodin. V zahradě se pěstují také desítky druhů kosatců – irisů, které si lze zblízka prohlédnout při jarní výstavě, kdy bývají také v centrální budově vystaveny zajímavé kosatcové květinové vazby. V Botanické zahradě se nad kosatcovým polem snad všech barevných odstínů line omamná vůně, která vás nutí zde alespoň chvíli posedět. Další částí zahrady je zahrada pro nevidomé. Na vyvýšených záhonech jsou vysázeny rostliny s plstnatými, velkými, mírně pichlavými nebo aromatickými květy či listy. Názvy rostlin jsou zde popsány také v Braillově písmu. Arboretum sestává z exotických druhů dřevin uspořádaných podle geografického členění. Celou Botanickou zahradu oživuje mnoho vodních prvků jako jsou jezírka a vodotrysky, je zde také velké množství laviček a míst na posezení. Botanická zahrada a arboretum leží mezi ulicí Provazníkovou a třídou Generála Píky v městské části Černá Pole. Pravidelně se zde konají výstavy orchidejí, kosatců a výstava Barvy podzimu s pěknými podzimními aranžemi. O konání výstav se lze dozvědět z místních sdělovacích prostředků, plakátů vyvěšených na oplocení zahrady či z webových stránek uvedených níže. Pro individuální zájemce či skupiny, které si chtějí zahradu a arboretum prohlédnout mimo konání těchto výstav, platí předchozí rezervace na tel. 545 223 606 nebo e-mailu [email protected]. Vstupné do botanické zahrady: dospělí 50,- Kč; děti od 6 let, studenti a senioři 30,- Kč Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/botanicka-zahrada-a-arboretum-mendelovy-univerzity

Botanická zahrada, Brno Botanická zahrada

GPS poloha: 49°12'15.62"N 16°35'45.92"E

Botanická zahrada se nachází v areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Je otevřená pro veřejnost po celý rok, ve všední dny se vchází z ulice Kotlářská kolem vrátnice a o víkendech je odemčena branka na ulici Veveří. Vstup do zahrady je zdarma, vstupné do skleníků bývá obyčejně 40 Kč (snížené vstupné 25 Kč), při některých akcích se může lišit. Venkovní zahrada je uspořádána do tematických bloků, např. rostliny karpatských dubohabřin, rostliny Balkánského poloostrova nebo teplomilná nelesní vegetace Pavlovských vrchů. Ve sklenících se nachází kaktusy a jiné sukulenty, kapradiny a cykasy, je zde skleník tropických rostlin a skleník subtropických rostlin, dále skleník bromélií. Ve sklenících se také konají výstavy (orchidejí, kaktusů, bonsají). V Botanické zahradě najdete několik míst k posezení, pro větší skupiny návštěvníků např. kolem uměleckých děl před skleníky (Kruh mlčení, Dávné znění, Portály živlu a Svědkové věků).

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Blansko" Autor článku: Iveta V. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/botanicka-zahrada-brno--1

Aquapark Kohoutovice Aquapark

GPS poloha: 49°11'33.50"N 16°32'30.52"E

Nově otevřený aquapark v Brně (otevřen v dubnu 2010) najdete na ulici Chalabalova 2. Doveze vás k němu trolejbus č. 37 z Mendlova náměstí. Součástí krytého aquaparku je plavecký bazén 25 m, dětský bazén s vodním hřibem, rekreační bazén s vodními tryskami, hřibem a divokou řekou, vířivka, tobogán o délce 90 m a venkovní bazén na nekryté střešní terase. Na terase se můžete v teplém počasí také slunit na lehátkách. Dále aquapark nabízí saunu, parní místnost, posilovnu a masáže. Občerstvit se můžete v Mokrém baru. Aquapark má otevřeno ve všední dny 6- 22 hodin, o víkendech a ve svátky 8- 22 hodin. Venkovní terasa je otevřena pouze v letním období, a to od 10 hodin. Vstupné je hodinové, tj. platí se za hodinu čistého času stráveného za turnikety v prostoru s bazény. Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/aquapark-kohoutovice

Jarošův mlýn Mlýn

GPS poloha: 49°16'45.44"N 16°25'56.94"E

Jarošův mlýn ve Veverské Bítýšce je muzeem mlynářského řemesla. Probíhají zde prohlídky mlýnské budovy a mlecích zařízení z 1. poloviny 20. století s podrobným popisem postupu výroby jednotlivých druhů mouky a dalších produktů. Pokud sem zamíříte, čeká vás příjemný pan průvodce (a majitel mlýna), který se ve své práci vyzná - a vyzná se také v mlýně, jeho vybavení, historii i dalších věcech. Moc pěkně se s ním povídá, i proto můžu návštěvu vřele doporučit. Historie První zmínky o mlýně na místě toho dnešního pocházejí ze 17. století, kdy zde stával malý mlýnek. Jednalo se o jeden z mnoha mlýnů na Bílém potoce, jeden z posledních na jeho toku. Sloužil obyvatelům Veverské Bítýšky a blízkého (toho opravdu blízkého, tj. do dvou kilometrů) okolí. Na konci 30. let 20. století byl mlýn, který byl v té době mimo provoz, výrazně rozšířen - došlo k demolici budov, které na místě dosud stály, a místo nich byla vystavěna dnešní čtyřpatrová budova vybavená nejmodernějšími stroji na zpracování obilí. Ty jsou v mlýně umístěny do současnosti. Turistické informace K Jarošovu mlýnu se dostanete po modré turistické značce z centra Veverské Bítýšky nebo od Šmelcovny (z údolí Bílého potoka). Pokud se k mlýnu vydáte autem, parkování je možné přímo před mlýnem. Otevírací doba březen-červen, září-prosinec: pá-ne 9:00-19:00 červenec-srpen: út-ne 9:00-19:00 Vstupné: plné 60,- Kč snížené 30,- Kč Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jarosuv-mlyn


str. 8

Průvodce "Blansko" Porčův Mlýn Mlýn

GPS poloha: 49°25'42.60"N 16°31'57.76"E

Tento nově rekonstruovaný mlýn se nachází poblíž obce Býkovice na Blanensku. Po dvouletých nákladných opravách byl dokočen v červnu 2009 a začátkem dalšího měsíce pak zpřístupněn veřejnosti. Lze zde uvidět světnici mlynáře, kde bydlel s celou svoji rodinou, v mlýnici pak velkou moučnici, která sloužila k prosívání semleté mouky a řadu dalších nářadí, které mlynáři pomáhalo k mletí. V patře se pak nachází historická obrazárna, kde jsou dobové fotografie a obrazy ze zdejšího i vzdálenějšího okolí i podrobná historie Porčova mlýna. Na dvoře je pak sbírka starých zemědělských strojů, jako např. mlátička, žací stroje, cepy a řada dalších. Mlýn byl za pomoci památkářů adaptován do podoby, jakou měl asi kolem poloviny 19. století. Jelikož se zdejší mlýnské zařízení již nedochovalo, bylo sem převezeno ze zaniklého mlýna ve východních Čechách. Zde pak pod odborným dohledem zrestaurováno a přivedeno do provozuschopného stavu. Dominantním prvkem je více jak čtyři metry vysoké mlýnské kolo. Kromě expozice jsou ve mlýně ještě i tři místnosti k přespání, takže romantické duše si zde mohou přijít na své a vybát se při šumu vody a klapání mlýnského kola. Hned vedle mlýna je obnoven rybník, který byl ihned po dokončení zarybněn. Na břehu rybníka se buduje i Rybářská bašta, která bude sloužit jako občerstvovací zařízení příchozích. Měla by být dokončena v jarních měsících. Kontakt: pro objednání prohlídky objektu a ubytování (516 413 335, 724 264 810). Prozatím je mlýn otevřen v pá 14-19 hodin, v so a ne 10-19 hodin. Od sezóny 2010 se počítá s jeho provozem od úterý do neděle. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.85 Okolí Brna-Svratecko/B2 (2013), GOL 1:25 000 Okolí Brna-Tišnovsko (2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/porcuv-mlyn

Klášter Porta Coeli Klášter

GPS poloha: 49°21'4.81"N 16°24'5.05"E

Klášter Porta coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova založila v roce 1233 královna Konstancie, vdova po českém králi Přemyslu Otakarovi I. Klášterní kostel, vysvěcený v roce 1239, je trojlodní bazilikou s příčnou lodí a protáhlým presbytářem s pětibokým závěrem. V prostorách chrámu se nachází hodnotné barokní zařízení pořízené po roce 1764. Obraz na hlavním oltáři je dílem Franze A. Maulbertsche, autorem plastik byl Andreas Schweigl a dalších obrazů jezuitský malíř Ignác Raab. Z ostatních prostor kláštera vyniká křížová chodba s raně gotickými klenbami a hlavicemi zdobenými figurálními a ornamentálními motivy a velká kapitulní síň z let 1260 - 1270. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-porta-coeli

Větrný mlýn Ruprechtov Mlýn

GPS poloha: 49°19'43.18"N 16°51'4.97"E

Opravdový unikát Vyškovska představuje větrný Mlýn v Ruprechtově. Kdo by čekal klasický mlýn s lopatami byl by zklamán. Rupretchovský zděný mlýn holandského typu byl postaven roku 1873 a zpočátku vítr skutečně roztáčel „obyčejné“ lopaty. Zanedlouho jej však zdejší mlynář Cyril Vágner osadil efektivnější Halladayovou turbínou, která lépe odolávala silnému drahanskému větru. Dnes už sice ruprechtovský mlýn mouku nemele, ale vzácná technická památka je zpřístupněna veřejnosti a patří k dominantám regionu. Aspiruje i na zápis do prestižního seznamu památek UNESCO. Od října do dubna se v interiéru konají prohlídky a výstavy, od května do září je mlýn využíván k ubytování, jindy po domluvě. Větrný mlýn Ruprechtov tel.: 517 385 556 e-mail: [email protected], www.mlynruprechtov.cz


str. 9

Průvodce "Blansko" Autor článku: Eliška Dušková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vetrny-mlyn-ruprechtov

Brno - kostel sv. Václava Kostel

GPS poloha: 49°11'47.93"N 16°35'44.65"E

Nachází se na západním úpatí hradního kopce Špilberka v koncové části parku. Jde o Pravoslavný kostel s typickou cibulovou bání a dvojramenným křížem. Objekt byl postaven v letech 1930- 31 podle návrhu ruského emigranta P. Levického. Dodatečně byla před objektem vystavěna i velice působivá moderní dvojvěžová zvonice. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.85 Okolí Brna-Svratecko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brno-kostel-sv-vaclava

Letecké a vojenské muzeum Vyškov Muzeum

GPS poloha: 49°16'36.80"N 16°59'53.63"E

Muzeum spravuje Nadace Letecké historické společnosti Vyškov a jde jim to dobře. V kryté hale je možné vidět kusy a trosky nalezených letadel z II. světové války. U některých je dokonce popis jejich historie (kdo s tím létal, kdy byl sestřelen a kde to spadlo…). Na venkovním poměrně rozsáhlém prostranství je možné shlédnout především poválečnou leteckou techniku. Jde o Migy, Iljušiny, Albatrosy, Suchoje různých typů, vrtulníky, dokonce je možné prohlédnout si zde legendárního Čmeláka, dále jsou zde kanóny a houfnice různých ráží, jeden stroj T-34/85, německý obrněný polopás a další vozidla. Areál není přímo ve Vyškově, ale naleznete ho, když pojedete z Vyškova směrem na Pustiměř (Prostějov). Musíte dávat bacha, neboť areál se snadno přehlédne! Jeho prohlídka zabere cca 30 minut, ovšem při opravdu podrobné prohlídce zde strávíte času mnohem více. Autor článku: Milan Dvořák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letecke-a-vojenske-muzeum-vyskov

Stará huť - Huť Františka Technická památka

GPS poloha: 49°18'24.59"N 16°40'45.80"E

Huť Františka nebo Stará huť. Dva různé názvy pro jednu významnou technickou památku v Josefském údolí. Huť je cca 3 km od Adamova. Je to pozůstatek hutnického komplexu, který je zde od začátku 18. století. Vysoká pec byla postavená v roce 1746 a na konci 18. století byla přestavěna. V této době byla využívánoa hlavně na výrobu pro armádu. Vzhledem k tomu, že výroba v huti byla nerantabilní, došlo konecem 19. století k jejímu uzavření. Od roku 1984 byla opět otevřena jako muzeum. Dominantou areálu je pec vysoká 10 metrů. Tato mohutná stavba stojí na základech 12 x 12 m. Dále je expozice doplněná dalšími dvěmi menšími pecemi na pálení vápna, rampy, bývalá modelárna (Kameňák) a obytná budova. V modelárně je dnes muzeum Železářství střední části Moravského krasu. Vstupné do muzea je 50 kč pro dospělého. Otevřeno je od dubna do října. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stara-hut-hut-frantiska


str. 10

Průvodce "Blansko" Brno - Dům umění Muzeum

GPS poloha: 49°11'46.86"N 16°36'52.92"E

Tato budova, která zaujímá na Malinovského náměstí jedno z významných míst, byla pro výstavní účely postavena ve stylu vídeňské secese již v roce 1910. Kdo by na současném vzhledu hledal ozdobné prvky secese, bude zklamán, protože nyní má vzhled funkcionalismu, který jí po druhé světové válce vtiskl významný architekt Bohuslav Fuchs. Při přestavbě byla zrušena vstupní půlkruhová část a byla nahrazena novým monumetálním vstupem s rozšířeným vestibulem. Zajímavostí této stavby jsou Vysoké štíty se skleněnými střechami pro optimální nasvětlení výstavních prostor přirozeným denním světlem. Budova prošla další rekonstrukcí v roce 1969, kdy kromě úprav interiéru byla opatřena břizolitovou fasádou. Zatím poslední rekonstrukce probíhala v letech 2008-2009, kdy byli prováděny hlavně modernizace technického zařízení a realizováno částečné odkrytí suterénu. Budova je umístěna vedle Mahenova divadla, navazuje na ni park, ve kterém se dále nachází znovu vystavěná funkcionalistická Zemanova kavárna a ze 60.tých let Janáčkovo operní divadlo. Dům umění slouží převážně pro výstavy současného umění. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brno-dum-umeni

Boskovice - Městské informační středisko Infocentrum

GPS poloha: 49°29'13.60"N 16°39'41.15"E

Informační středisko se nachází v centu města na historickém Masarykově náměstí přímo pod věží renesanční Staré radnice. Kontakt: Městské informační středisko, Masarykovo náměstí 1, 680 01 Boskovice telefon: 516 488 677 e-mail: [email protected] Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras (A/1), GOL 1:25 000 Boskovicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/boskovice-mestske-informacni-stredisko--1

Huť Františka Ostatní

GPS poloha: 49°18'1.98"N 16°39'33.29"E

Někdy se můžete setkat i s názvem Stará huť. Nachází se při silnici Adamov-Olomučany(Křtiny), u osady Josefov. Dříve na jejím místě od 14. století stávali Skelné hutě, které využívali na palivo bohaté zdejší lesy. V souvislosti s těžbou železné rudy v Rudici byla v roce 1748 založena vysoká pec na tavení železa. Palivem bylo dřevěné uhlí, které se získávalo pálením dřeva v milířích. Provoz hutě byl ukončen v roce 1877. Huť Františka je nejstarší dochovanou hutí ve střední Evropě. Spolu se správní budovou z počátku 19. století, hutním hostincem Švýcárnou a několika dalšími stavbami byla v roce 1971 vyhlášena jako první technickou rezervací v tehdejším Československu. Součástí areálu jsou ještě dvě obnovené pece a areál pokusné tavby železa v tzv. domácích pecích. Areál je volně přístupný a průchozí, v bývalé správní budově je umístěno muzeum železářství. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hut-frantiska


str. 11

Průvodce "Blansko" Mezinárodní letiště Brno-Tuřany Ostatní

GPS poloha: 49°9'16.70"N 16°41'31.24"E

Mezinárodní letiště Brno-Tuřany Dostupnost: auto - v blízkosti dálnice D1, sjezd na 201km, Brno-Slatina, zpoplatněné parkoviště přímo před odbavovací halou autobus - spojení zajišťují linky č. 76 a v nočních hodinách č. 89 taxi Pravidelné linky: Londýn, Miláno, Řím, Moskva Turistické lety: Španělsko, Turecko, Řecko, Bulharsko, Tunisko, Egypt, Kypr Poskytované služby: restaurace, turistické informační centrum, prodej letenek, směnárna, úschovna zavazadel, místnost pro matky s dětmi, vyhlídkové lety, aerotaxi, pronájem automobilů Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mezinarodni-letiste-brno-turany

Turistické rozcestí Květnice Rozcestí

GPS poloha: 49°21'27.72"N 16°25'5.84"E

Nachází se poblíž hlavního vrcholu kopce Květnice. Prochází tudy zeleně značená cesta, která jedním směrem schází do Tišnova k vlakovému nádraží a na druhou stranu pak pod Malou skálu, do údolí potoka Besénku a dále pak do Předklášteří. Odbočuje zde zelená odbočka, která směřuje na hlavní vrchol a dále k dřevěnému kříži na vyhlídku. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.85 Okolí Brna-Svratecko/C1, GOL 1:25 000 Okolí Brna-Tišnovsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-kvetnice

Blansko - Informační kancelář Infocentrum

GPS poloha: 49°21'45.90"N 16°38'36.92"E

Informační kancelář se nachází v historické části města na pěší zóně v Rožmitálově ulici v přízemí moderního dvoupodlažního objektu. Kontakt: Informační kancelář "Blanka", Rožmitálova 6, 678 01 Blansko telefon: 516 410 470 e-mail: [email protected] Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/C1 (vydání 2012), GOL 1:25 000 Moravský kras (vydání 2014)


str. 12

Průvodce "Blansko" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/blansko-informacni-kancelar

Město Prostějov - náměstí T.G. Masaryka Náměstí

GPS poloha: 49°28'20.28"N 17°6'36.61"E

Náměstí T.G.Masaryka tvoří odjakživa historické centrum města Prostějov. V minulosti bylo obehnáno hradbami, z nichž se dnes dochovalo několik zdí a bašta. O tomto opevnění se dozvíte v mém jiném příspěvku. Město začalo vznikat ve 12. století. První zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141 a do 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního nám. T.G. Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. Roku 1390 bylo Prostějovu uděleno díky pánům z Kravař právo výročního trhu, čímž se fakticky stal městem. V husitském období město utrpělo škody z obou nepřátelských stran, protože nedostatečně opevněný Prostějov se stal snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů Pernštejnů, jejichž majetkem se město stalo. Roku 1495 zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi branami s baštami. V letech 1521 až 1538 měšťané vybudovali renesanční radnici. Na konci 16. století se město stává majetkem Lichtenštejnů, což má za následek stagnaci rozvoje města. Během Třicetileté války došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť radnice, škola i kostel. Poté začíná město dostávat barokní ráz. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu, v roce 1858 je Prostějově založena první česká konfekční továrna bratří Mandlů, což přilákalo nové obyvatele. V 60. letech 19. století byl Prostějov spojen železnicí s Brnem a Olomoucí. Ale hlavně 19. a 20. století změnilo tvář města ve stylu historismu a secese. Později v Prostějově dominuje funkcionalismus.

Stará radnice Toliko historie města a tak se vraťme se na náměstí T.G. Masaryka, jehož dominantu tvoří obě budovy radnice. Stará radnice, ve které je dnes muzeum, pochází z let 1521- 30. Stavbu si tehdy vynutily nevyhovující prostory bývalého radního domu z konce 15. století. Stará radnice byla postavena v renesančním slohu. Vchod je v úrovni prvního patra, původně k němu vedlo nezakryté schodiště z rohů budovy. Dnes je schodiště jen jedno. Vchod byl roku 1538 osazen cenným portálem. Katastrofou pro budovu radnice, ale hlavně města, byl požár v roce 1697. Po něm došlo k úpravám v barokním slohu. Přístupové schodiště bylo zakryto a vznikla tak charakteristická lodžie. Radnice sloužila svému účelu do počátku 20. století, pak byla nahrazena budovou Nové radnice, dnes hlavní dominantou města. Stará radnice utrpěla další ránu na počátku 70. let min. století. Od 17. září 1905 sídlí v prostorách Staré radnice Muzeum Prostějovska.

Nová radnice Nová radnice byla dokončena roku 1914. Autorem stavebních plánů byl profesor techniky z Brna, Karel Hugo Kepka. Celá stavba vznikla rozhodnutím městského zastupitelstva za přispění především prostějovských stavitelů Rudolfa Konečného a Josefa Nedělníka, sochaře Josefa Bernauera, autorem štuk je Vladimír Pleský a nábytek dodal Robert Kořalka. Radnice zaujme vysokou věží, asymetricky stojící vpravo od vstupu. Má výšku 66 m, měděnou kopuli a její součástí je orloj. Věž původně měla stát uprostřed, důvod proč tomu tak není je ten, že před stavbou radnice byly vykoupeny jen dva domy a jejich pozemky, na jejichž místě dnes radnice stojí. Byla postavena věž a levé křídlo. Pravé křídlo se dostavět již nepodařilo, protože třetí dům, kde křídlo mělo stát, se vykoupit nezdařilo. Kolem hlavního schodiště je vidět bohatá dekorace, stejně tak v reprezentačních místnostech v prvním a druhém patře. Stěny jsou většinou obloženy dřevem, torgamentem či umělým mramorem a krby jsou zhotoveny z kararského mramoru. Při vstupní straně radnice jsou umístěny pamětní desky věnované Edmundu Husserlovi a Matěji Rejskovi. Z věže se v turistické sezóně můžete rozhlédnout po městě a okolí.

Rodný dům Jiřího Wolkera Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Blansko" Rodný dům básníka Jiřího Wolkera, se nachází na náměstí v Prostějově. Busta nad vchodem připomíná jeho mladý věk – léta 1900 až 1924, kdy zemřel na tuberkulózu. S jeho dílem se můžou lidé seznámit v místním muzeu, kde má stálou expozici. Busta je dílem Jana Tesaře a Antonína Navrátila z roku 1959.

Dům Mikuláše Onše z Břesovic Na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově se nachází renesančně přestavěný dům s nádherným portálem. Dům patřil sekretáři Vratislava z Pernštejna, Mikuláši Onšovi z Břesovic (dnešních Vřesovic u Prostějova). Portál je datován do dvacátých let 16. století. Patrně pochází z prostějovského zámku, před jeho vrcholnou renesanční přestavbou.

Morový sloup Panny Marie Morový pochází z roku 1714. Připomíná četné epidemie, které sužovaly naše předky. Čtvercová dispozice památníku je ohraničena hranatými sloupky, z kterých visí masivní řetězy. Plocha vlastního sloupu, je spirálovitě obtočena motivem hlaviček andílků. Na jeho hlavici stojí pozlacená socha sv. Panny Marie s Ježíškem. Dole na patě, jsou též postavičky andílků, tentokrát s těly. Sloup zaujímá plochu před budovou Staré radnice, uprostřed náměstí.

Dům u Měsíčka Dům U měsíčka stojí na místě původních dvou gotických domů. Ty byly v době renesance spojeny. Dům U měsíčka vyhořel v roce 1697, ale byl znovu opraven . V 19. století prošel stavební přístavbou dvorního a zadního křídla. Tehdy byl dům směrem do náměstí navýšen do dnešní podoby. Ve středu domu se nachází průjezd, který je dnes průchozí do další části města. V průjezdu je dochovaná gotická klenba. Levý trakt, původně samostatný dům, je podsklepen kamennými sklepy. V levé části se pak nachází část gotického portálku, dveře vedou do komory ze 16. století. V pravé části se dodnes nachází restaurace. Na vyvýšené fasádě se nachází krásné domovní znamení. Je to mozaika Panny Marie s Ježíškem, stojící na srpku měsíce.

Dům u Goliáše Dům U Goliáše se nachází na rohu náměstí. Ukrývá cennou památku – pozdně gotický mázhaus s erbovní tématikou. Dům pochází od drobného šlechtice, Pavláta z Olšan, z počátku 16. století. Dnes v jeho prostorách sídlí advokátní kancelář a v přízemí je jídelna.

Nový dům Nový dům je cenný měšťanský dům na nároží Pernštýnského a Masarykova náměstí. Vystavěn byl koncem 18. století na místě starších středověkých domů s gotickým jádrem. Pozdně barokní podobu zvýrazňuje typická vysoká mansardová střecha. Dnešní podobu s barokně- klasicistní fasádou s ozdobnými pilastry v patře a visáží přízemí dům nabyl kolem roku 1818. Zajímavé jsou i klenuté prostory v přízemí objektu. V současné době v domě sídlí lékárna a několik menších podniků.

Dům U Zeleného stromu Kousek od prostějovské nové radnice, již na Žižkově náměstí, stojí nevýrazný dům s bohatou historií. Jeho původní název se udržel dodnes, i když dům již dávno neslouží svému účelu. V roce 1518 udělil pán Vilém z Pernštejna tomuto domu právo vyrábět slad, vařit pivo a pálit „kořalku“. Tehdy byl majitelem Hajný Jež ze Seloutek, který dům odkoupil. Tento dům překonal celá staletí a výrobu destilátu neohrozily ani války, ani požáry. První kořalky se vyráběly pálením zkaženého piva a vína. Když po skončení třicetileté války se stal majitelem domu Michal Storch, začal pálit ze rži. Prostějovská Starorežná byla na světě! Pálilo se stále, až v roce 1920 po prodeji domu vznikl Družstevní podnik Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14

Průvodce "Blansko" hostinských. Ten dům vykoupil od města a pálil zde do znárodnění v roce 1948. Prostějovská Starorežná však přežila. V padesátých letech se přestěhovala do bývalého pivovaru Binko.

Knížecí dům Již mimo náměstí, kousek od zámku v Prostějově stojí na první pohled obyčejný dům, se zajímavou historií. Po třicetileté válce, kdy byl vyrabován a poničen zámek, nastal problém, kde zajistit správní centrum vrchnosti. Protože již starší dům naproti bráně zámku zakoupil roku 1605 kníže Karel I. z Lichtenštejna, padla volba na něj. Od té doby je nazýván „Knížecím domem“. Nynější podobu získal roku 1890. Přestavbu provedl prostějovský rodák, později vídeňský architekt Max Fleischer. Poslední rekonstrukce proběhla roku 2007. http://www.hrady.cz/index.php?OID=7708 http://www.hrady.cz/index.php?OID=8550 http://www.hrady.cz/index.php?OID=5652 http://www.hrady.cz/index.php?OID=4632 http://www.hrady.cz/index.php?OID=4657 http://www.hrady.cz/index.php?OID=4469 http://www.hrady.cz/index.php?OID=4464 http://www.hrady.cz/index.php?OID=5227 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-prostejov-namesti-t-g-masaryka

Turistické rozcestí Kostelík Rozcestí

GPS poloha: 49°18'19.62"N 16°41'41.78"E

Nachází se v těsné blízkosti dolního vchodu jeskyně Kostelík. Prochází tudy modře značená turistická cesta, která vede údolím Křtinského potoka z Adamova do Křtin. V této části jde po vycházkovém chodníku, který zde byl vybudován kolem poloviny 19. století a zpřístupnil tak jeskyni Kostelík. Začíná za lávkou přes Křtinský potok u závrtu Otevřená skála, vystoupá a projde jeskyní Kostelík a končí ve vstupním areálu před jeskyní Býčí skálou. Celková jeho délka je necelý kilometr. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras (2010), GOL 1:25 000 Moravský kras (2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-kostelik

Turistické rozcestí Říčky koupaliště Rozcestí

GPS poloha: 49°14'3.16"N 16°43'31.40"E

Nachází se v údolí potoka Říčky poblíž rekreačního rybníka, který je využíván jako přírodní koupaliště. Prochází tudy modře značená turistická cesta, která směřuje z letoviska Hádku do Mariánského údolí v Líšni. Dále zde končí žlutě značená turistická cesta, která sem přichází od Velké Klajdovky. U rozcestí končí asfaltová komunikace údolím a tím i trasa pro vozíčkáře začínající v Mariánském údolí v Líšni. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras, GOL 1:25 000 Moravský kras


str. 15

Průvodce "Blansko" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-ricky-koupaliste


str. 16

49 27'3.42"N 16 19'6.46"E. GPS poloha:

Recommend Documents