Průvodce "Brno"
Soběšice - Ostrá horka Rozhledna
GPS poloha: 49°14'44.98"N 16°37'19.69"E
V brněnských Soběšicích během minulého roku vyrostla díky občanské iniciativě Soběšická garda nová rozhledna s výhledem na Brno, Moravský kras a kopce severozápadně od Brna. Rozhledna se nachází v jižní části Soběšic na kopci Ostrá horka s nadmořskou výškou 405m. Rozhledna je 19m vysoká a na její vrchol vede 90 schodů. Kousek od rozhledny má zastávku autobus č.57, přímo k rozhledně vede žlutá značka - na odpolední procházku v týdnu optimální místo. Pokud chcete návštěvu rozhledny spojit s výletem, tak se dá doporučit několik turistických cest v okolí. Velmi zajimává je asi sedmi kilometrová Naučná stezka Lesnická severně od Soběšic. Různými způsoby se dá dojít do Bílovic nad Svitavou, Obřan nebo Ořešína. Samotná žlutá značka na které leží rozhledna vede z Řečkovic do Obřan. Autor článku: Jaromír Klein Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sobesice-ostra-horka
Hrad Ronov Zřícenina
GPS poloha: 49°16'50.66"N 16°39'58.21"E
Nachází se na výrazném zalesněném ostrohu nad řekou Svitavou, 1 km severně od železniční stanice Babice nad Svitavou. Hrad byl postaven kolem roku 1360 a zanikl patrně v období husitských válek. Měl obdélníkový půdorys s nevelkým předhradím na západní straně. Do dnešních dnů se dochovaly nepatrné zbytky zdiva v základech a systém valů a příkopů. Hradní areál obtáčíí lesní silnice. Kolem Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Brno" hradu prochází žlutě značená cesta z Útěchova do Adamova. Turistické mapy: KČT 1:50 000 Okolí Brna-Svratecko/ D3, č.86 Okolí Brna-Moravský kras/D1, GOL 1:20 000 Adamov a okolí, 1:25 000 Moravský kras (2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-ronov
Jeskyně Kostelík Jeskyně
GPS poloha: 49°18'19.48"N 16°41'43.76"E
Jedná se o trosku bývalé průtokové jeskyně Křtinského potoka ve stejnojmenném údolí. Je průchozí, ve své střední části tvořena vysokým kopulovitým dómem, svým vzhledem připomínajícím vnitřek kostelíka. Kromě hlavní průchozí chodby má několik dalších bočních chodeb a skalních oken v různých částech jeskyně. Proto se jí dá projít pohodlně i bez osvětlení. Prochází jí modře značená turistická cesta vedoucí údolím ze Křtin přes Habrůvku do Adamova. Jeskyně byla oblíbeným místem spisovatele Rudolfa Těsnohlídka (1882-1928). Za jeskyní je několik drobných skalních útvarů - hřebenáčů. Nedaleko odtud je vývěr Křtinského potoka a závrt Otevřená skála s aktivním tokem na jeho dně. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras (2012), GOL 1:25 000 Moravský kras (2014), 1:25 000 Adamov a okolí Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-kostelik
Stránská skála Kopec
GPS poloha: 49°11'27.38"N 16°40'34.03"E
Na jihovýchodním okraji města Brna se nacházejí tři ostrůvky druhohorních jurských vápenců. Morfologicky nejvýraznější je Stránská skála (310 m). Skalní výchoz je asi 1, 5 km dlouhý, 0, 5 km široký a mocnost vápenců zde přesahuje 80 m. Stránská skála se svým nesmírným geologickým, paleontologickým, archeologickým a botanickým významem byla v roce 1992 vyhlášena za národní přírodní památku. V masívu kopce byly koncem války vybudovány podzemní prostory, do kterých byla přenesena vojenská výroba leteckých motorů. Po válce některé prostory převzala civilní obrana. Na Stránské skále se nachází i několik jeskyní, z nich nejdelší má charakter sestupné propasti, na jejímž dně se nalézá podzemní jezírko. Vápenec ze Stránské skály byl těžen pro stavební účely od přelomu 12. a 13. století, a byl použit na mnoha stavbách v Brně; například v románských základech brněnské katedrály sv. Petra a Pavla, nebo je z něj vyrobena část kašny Parnas na Zelném trhu, Zderadův sloup na ulici Křenové, nebo obelisk na Denisových sadech. Z centra města (od vlakového nádraží) se ke Stránské skále dostanete tramvajovou linkou č. 10 zhruba po 20 minutách jízdy. Za jasného počasí je z vrcholu kopce pěkný výhled na městskou část Líšeň a Vinohrady, náhorní plošinu Hády a částečně i na centrum Brna s dominantami Petrova a Špilberku. Územím Stránské skály prochází zeleně značená okružní vycházková trasa směřující od tramvajové zatávky na vrchol kopce. Střední částí lokality pak vede ještě žlutě značená spojovací cesta (pod vrcholovou stěnou). Turistická mapa KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stranska-skala
Jeskyně Výpustek Jeskyně
GPS poloha: 49°17'29.94"N 16°43'25.18"E
Podrobná historie jeskyně: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Brno" Nachází se ve střední části Moravského krasu, 1,5 km západně od obce Křiny při silnici do Adamova. Jeskyně Výpustek patřila již před staletími mezi největší a nejvýznamnější Jeskyně Moravského krasu. Jedná se o dvoupatrový ponorový jeskynní systém Křtinského potoka. Jak je doloženo v historických pramenech, již v 17. století navštěvovali jeskyni mastičkáři, kteří zde hledali výchozí surovinu pro své mastičky - kosti pravěkých zvířat. Z roku 1663 pochází i první popis jeskyně od M. A. Vigsia. O Výpustek se zajímal i významný zdejší badatel starohrabě Hugo F. Salm, který sem podniknul několik výprav. Považoval ji za největší jeskyni Moravy. Počátkem 20.století byl zjištěn vysoký obsah fosforu v hlinitých výplních Výpustku a proto zde v roce 1920 byla zahájena těžba. Výkopem až šestimetrové vrstvy hlín byly výrazně zvětšeny profily hlavních chodeb a mnohé izolované prostory tak propojeny. Výzkumem se zde podařilo objevit a tím i zachránit šest kompletních koster jeskynních medvědů. V druhé polovině třicátých let převzala jeskyni Československá armáda a zřídila zde vojenské skladiště. Ke konci 2. světové války v opuštěné jeskyni Němci zbudovali zbrojní továrnu, vyrábějící součástky do leteckých motorů. Počátkem 60. let se do Výpustku opět vrátila Československá armáda. Do podzemních prostor vestavěla betonový objekt, který v následujících letech plnil funkci krytu a záložního velitelského stanoviště pro případ jaderného konfliktu. Armáda objekt opustila až v roce 2001. Roku 2006 se Výpustku ujala Správa jeskyní České republiky a po rozsáhlých úpravách část jeskyně zpřístupnila v březnu 2008 veřejnosti. Prohlídková trasa začíná v objektu bývalých kasáren, kde je zbudována muzejní expozice. Odtud se vstupuje do podzemního krytu s dochovalým technickým vybavením. Z něho se vychází do rozlehlého Medvědího sálu, který vznikl vytěžením fosfátových hlín. Dále se pokračuje kolem Salmova Výpustku do Kotelny, ze které se podlahovými kanály vyhříval vzduch podzemní továrny. Odtud pokračuje prohlídka do Jindřichova sálu, který Lichtenštejnové již začátkem 19. století upravili a pořádali zde veřejné prohlídky. I když se v jeskyni po technických úpravách nedochovala téměř žádná krápníková výzdoba, díky své ojedinělosti stojí za to tento objekt navštívit. Ve výhledu se připravuje i zpřístupnění Salmova Výpustku, ve kterém se uchovala člověkem nepoškozená krápníková výzdoba. Od roku 2009 je jeskyně přístupná celoročnně. Před jeskyní je zbudováno parkoviště a ve vstupním objektu i bufet. K Výpustku vede odbočka z červené značky, která jde z Babic do Křtin. Od Výpustku se po necelých 300 m dá po silnici směrem na Adamov dojít k mohutnému památnému smrku. GPS: 49°17'27.606"N, 16°43'27.017"E (vstup) Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/D1 (2012), GOL 1:25 000 Moravský kras (2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-vypustek
Ochozská jeskyně Jeskyně
GPS poloha: 49°14'39.62"N 16°45'1.30"E
Nejrozsáhlejší jeskynní systém v jižní části Moravského krasu, dlouhý 1950 m. Byla objevena roku 1831. Jedná se vlastně o výtokovou jeskyni Hostěnického potoka a částečně i Říčky. Rozlehlé prostory, bohatá krápníková výzdoba (například stalaktit Smuteční vrba, Lust, Hrozen). Z nejstarší známé části (tzv. Stará Ochozská jeskyně) vybíhají chodby Nové Ochozské jeskyně, objevené v roce 1900. Jeskyně byla zpřístupněna v roce 1966, ale z důvodů častých záplav byl provoz v roce 1975 zastaven. Dnes možno navštívit jeskyni při dnech otevřených dveří. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/E2 a výřez Říčky (2014), GOL 1:25 000 Moravský kras (2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ochozska-jeskyne
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Brno" Jedovnice - rybník Olšovec Rybník
GPS poloha: 49°20'17.52"N 16°45'25.56"E
Nachází se na východním okraji městyse a svou rozlohou 42 ha je největším rybníkem na Drahanské vrchovině. Jeho hráz je 8 m vysoká a v koruně 640 m dlouhá. Je využíván pro chov ryb a v letním období složí k rekreaci a sportovnímu rybolovu. Je znám i pořádáním mezinárodních závodů motorových člunů. Po obou březích jsou vybudovány pormenádní chodníky s parkovou úpravou zeleně. Okolí je i nejvýznamnější rekreační oblastí severní části Moravského krasu. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/C2 (vydání 2012), GOL 1:25 000 Moravský kras (vydání 2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jedovnice-rybnik-olsovec
Jeskyně Býčí skála - Moravský Kras Jeskyně
GPS poloha: 49°18'26.10"N 16°41'40.96"E
Býčí skála se nachází přímo u silnice mezi Adamovem a Křtinami. Bohužel není volně přístupná veřejnosti. Vstup do jeskyně, který je zatarasen železnými vraty, se nachází v dolní části vysoké vápencové skály. Dříve byla jeskyně známa do vzdálenosti 450 m, kde byla ukončena jezírkem Šenkova sifonu. Pomocí čerpadel byl v roce 1920 sifon vypumpován a byla objevena tzv. Nová Býčí skála. Za spolupráce potápěčů byla v roce 1984 proražena štola od Nové Býčí skály k tzv. Prolomené skále. Podplaváním 110 m dlouhého sifonu byl objeven Srbský sifon, jímž se dospělo do prostor Velikonočních jeskyň, které jsou součástí Rudického propadání. Došlo tak ke spojení obou jeskynních systémů. Celková délka chodeb jeskynní soustavy Býčí skála - Rudické propadání je 13 km. Součástí Býčí skály je ještě Sobolova jeskyně a vývěry Jedovnického potoka. Hlavní chodbu jeskyně vytváří bývalé a od Nové Býčí skály aktivní řečiště Jedovnického potoka. Díky němu protékají jeskyní tzv. „velké vody“, opakující se zpravidla po 25 letech. I díky tomu se zde nevytvořily krápníkové útvary. Ta je až v zadní části jeskyně od tzv. Prolomené skály a v horních patrech. Největší objev se uskutečnil ve vstupní části jeskyně – v tzv. Předsíni. Jde o světoznámý nález ze starší doby železné – halštatské, datovaný do 1. pol. 6. stol. př. n. l archeologie hovoří o jeskynní svatyni. Následných více jak 130 roků od objevu rozhodlo o tom, že nález je dosud největším celkem z jeskyně z doby železné v celé Evropě. Jeskynní svatyně měla svoji architekturu (žároviště, oltář, dláždění, modla, kovárna) a postupně v ní byly ukládány (obětovány) jednak předměty luxusní (vozy – 3-6 exemplářů, bronzové nádoby, helma, žezlo, opasky, zlaté čelenky, tisíce skleněných a jantarových perel, náramky, spony, velké množství keramiky, přeslenů ad. ), ale i objemné množství obilí (pšenice, ječmen, proso, hrách ad. ), zvířata a lidé, společně s textiliemi, předměty z kůže, dřeva, proutí ad. Jeskyně Býčí skála je druhou největší jeskyní v ČR a je otevřená pouze 3 víkendy za rok - v květnu. Vezměte si sebou dobrou obuv - blátíčko nahrazuje betonové chodníčky, které najdete v jiných jeskyních. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-byci-skala-moravsky-kras
Moravský kras - chráněná krajinná oblast CHKO
GPS poloha: 49°19'2.50"N 16°42'31.25"E
Jedná se o největší a nejlépe vyvinuté krasové území v ČR, významné i z evropského hlediska. Bylo vyhlášeno v roce 1956 jako v pořadí třetí velkoplošné chráněné území v tehdejším Československu, po Vysokých Tatrách (1949) a Českém ráji (1955). Rozkládá se na ploše 94 km² a zaujímá téměř 24 km dlouhý a 2 až 6 km široký pruh devonských vápenců severně od Brna, zarovnaných v plochý povrch o průměrné nadmořské výšce 500 m. Vápence vznikly z vápenných zbytků mořských živočichů a rostlin; obsahují vedle čistého kalcitu také jiné minerály a příměsi. Ráz krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, od sebe oddělených hlubokými kaňonovitými žleby. Krasová údolí a žleby přetínající pruh vápenců v příčném směru se zahlubují až více než 100 m pod okolní úroveň. Je zde vyvinuta široká škála krasových jevů, povrchových i podzemních: poloslepá i slepá údolí s ponory a propadáními, dále suchá krasová údolí s příkrými skalními stěnami, závrty, propastmi, škrapy, vývěry podzemních vod a rozsáhlými jeskynními labyrinty s rozmanitou výplní včetně bohaté krápníkové výzdoby často bizarních tvarů. Jeskynní systém Amatérské Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Brno" jeskyně je nejdelší v ČR. Celkový počet registrovaných jeskyní přesáhl číslo 1100, délka všech dosud známých podzemních prostor je odhadována na 120 km. V řadě z nich jsou zachovány doklady vývoje člověka a pravěké zvířeny. Veřejnosti je zpřístupněno pět jeskyní (Punkevní s vodní plavbou, Kateřinská, Sloupsko-šošůvské, Balcarka a Výpustek). Dále pak propast Macocha (Horní a Dolní můstek). Bohatá členitost zdejšího povrchu, geologický podklad a poloha na rozhraní panonské a hercynské oblasti jsou příčinami pestrosti květeny i zvířeny a existence specifických společenstev. V hlubokých, chladných a vlhkých kaňonovitých údolích je soustředěna květena horská a podhorská, kdežto na krasové plošině a skalnatých svazích se naopak setkáváme s teplomilnou a místy dokonce i stepní květenou. Roste zde např. endemit kruhatka Matthiolova moravská, jazyk jelení, sklenobýl bezlistý aj. Dvě třetiny území jsou pokryty lesními společenstvy s přirozenou druhovou skladbou. Unikátní je fauna jeskyní - bylo zde zjištěno 18 druhů netopýrů, některé druhy bezobratlých zde byly popsány poprvé. Jsou zde zbudovány čtyři naučné stezky: Macocha, Jedovnické rybníky - Rudické propadání, Adamov - Býčí skála a Říčky. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna- Moravský kras (vydání 2012), GOL 1:25 000 Moravský kras (vydání 2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moravsky-kras-chranena-krajinna-oblast
Strom (Ostrá horka) Kopec
GPS poloha: 49°14'52.94"N 16°37'18.88"E
Jedná se o zalesněnou zdaleka viditelnou kupovitou ostrovní horu (404 m), tvořenou granodioritem brněnského masivu, která se vypíná jako krajinná dominanta na jižním okraji Soběšic. Na vrcholu stávala od roku 1718 poutní kaple sv. Kříže, zrušená roku 1786 v souvislosti s josefínskými reformami. Špička kaple byla zaměřena tehdejším ředitelem vídeňské hvězdárny J. Liesganigem roku 1759 jako první trigonometrický bod na území dnešní České republiky. Tuto událost připomíná malý kamenný Památník na místě zbořené kaple. Kousek od Památníku stojí rozhledna Ostrá horka. Ocelová konstrukce se stříškou je vysoká 19 m. Má dvě vyhlídkové plošiny (v osmi a šestnácti metrech) a byla po čtyřletých přípravách slavnostně zpřístupněna 1. června 2008. Z horního ochozu máte jako na dlani téměř polovinu města Brna. Rozhledná je volně přístupná po celý rok. Přes vrchol Stromu prochází žlutá značka jdoucí z Řečkovic přes Soběšice do Obřan. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.85 Okolí Brna-Svratecko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/strom-ostra-horka
Býčí skála Jeskyně
GPS poloha: 49°18'27.24"N 16°41'42.01"E
Jeskyně Býčí skála leží v údolí Křtinského potoka mezi Adamovem a Křtinami. Je součástí rozsáhlého jeskynního systému, k němuž patří např. Rudické propadání, přičemž souhrnná délka systému je asi 15 kilometrů. Širší okolí Býčí skály je národní přírodní rezervací. Býčí skála je významným archeologickým nalezištěm - bylo zde objeveno sídliště paleolitického člověka a mj. také tzv. halštatský pohřeb, pocházející ze starší doby železné. Při odkrytí tohoto pohřebiště byla objevena řada bronzových nástrojů a zbraní, stejně jako velký počet lidských koster. Za druhé světové války byla v jeskyni nacistickou správou zřízena továrna na zbraně - její pozůstatky jsou v jeskyni dodnes. Tato aktivita jeskyni významně poničila. V současnosti je Býčí skála významným turistickým cílem, ačkoli není příliš často přístupná. Přesto se těší popularitě návštěvníků této oblasti. Býčí skála je rovněž oblíbeným zimovištěm netopýrů osmi různých druhů, kteří ji využívají pro její stálé klima. Turistické informace Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Brno" Pro návštěvníky je Býčí skála po většinu roku nepřístupná, pouze třikrát do roka se zde konají prohlídky pro veřejnost. Býčí skála leží na naučné stezce Cesta železa Moravským krasem, je zde zastávka této NS (Kovárna v Býčí skále). K jeskyni se dostanete z Adamova nebo Křtin po modré turistické značce, z Adamova a Babic pak po značce žluté - ta je z Adamova delší, protože vede přes známý Máchův památník na staré hradské cestě. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/byci-skala
Jeskyně Netopýrka Jeskyně
GPS poloha: 49°14'41.14"N 16°44'56.69"E
Nachází se v jižní části Moravského krasu v povodí Hádeckého potoka. Leží poblíž Jeskyně Švédův stůl a jeskyně Ochozské. Jedná se o ponorovou jeskyni. Za vstupení částí se nalézá větší dómovitá prostora, pod níž pokračuje nízká a úzká plazivka, klesající až k podzemnímu toku. Celková délka jeskyně je asi 90 m. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-netopyrka
Hádek Letovisko
GPS poloha: 49°15'2.31"N 16°45'43.13"E
Letovisko na rozhraní CHKO Moravský kras a Přírodního parku Řířky. Nachází se v údolí stejnojmenného potoka (zvaného též Říčka), mezi obcemi Hostěnice a Ochoz u Brna. I když má pouze sezonní charakter, rekreační rybník a bufet, několik rekreačních středisek a pensionů a tři chatové kolonie, bývá od jara do podzimu hojně navštěvován turisty, cykloturisty i výletníky. Je výchozím místem k vycházce do krasové části údolí - rezervace Údolí Říčky, tak i proti toku po Hádeckých loukách, rozkládajících se podél meandrujícího potoka. Hádkem prochází zelená značka směřující k jeskyni Pekárně a do Mariánského údolí, na druhou stranu pak do Křtin, ale i červená, jdoucí proti toku celým lučnatým údolím potoka a na druhou stranu přes Hostěnické propadání opět směřuje do Mariánského údolí. Údolím potoka vede i hodně navštěvovaná cyklotrasa. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hadek
Brno - koupaliště Královo Pole Koupaliště
GPS poloha: 49°13'27.66"N 16°36'30.68"E
Koupaliště se nachází v místní části Královo Pole za objekty rozlehlého závodu Královopolské strojírny. Areál leží v bohaté zeleni okolních zahrad. K dispozici je 25m bazén se skluzavkou a chrličem pro děti a neplavce, 25m plavecký bazén i pro kondiční plavání s drahami, brouzdaliště pro nejmenší prcky s vodou přihřívanou solárními kolektory. Dále pak velké dětské pískoviště se dvěma houpačkami a prolézačkami ve tvaru korábu, multifunkční hřiště s umělým povrchem na volejbal, basketbal, nohejbal a badminton, bazénové nafukovací atrakce - trampolína a houpačka, 100 lehátek k zapůjčení zdarma, profi plavčíci z řad vodní záchranné služby. bezbariérový vstup do všech prostor včetně bazénu, prostorné převlékárny, šatní skříňky, přebalovací komůrky pro miminka, dvoje rychlé občerstvení s terasami ve stínu, večerní osvětlení, super ozvučení, skvěle udržované zelené trávníky, místa ve stínu stromů. Před areálem Koupaliště se nachází velké parkoviště. Provozní doba Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Brno" pondělí až neděle květen a září 9.00 - 19.00 červen,červenec a srpen 9.00 - 21.00 v pátek a sobotu 9.00 - 22.00 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brno-koupaliste-kralovo-pole
Brno - Tyršův sad Zahrada
GPS poloha: 49°12'10.05"N 16°36'11.96"E
Vznikl v roce 1883 na místě zrušeného městského hřbitova. Uprostřed parku stojí výrazný litinový kříž z roku 1846, někdejší hlavní kříž bývalého hřbitova. Nachází se zde i pomník významného francouzského generála Valhuberta, který padl v bitvě u Slavkova v roce 1805 a zde byl pochován. V nedávné době prošel celý park nákladnou rekonstrukcí a svými hodnotnými dřevinami se řadí k významným památkovým areálům v Brně. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.85 Okolí Brna-Svratecko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brno-tyrsuv-sad
Křtiny - koupaliště Koupaliště
GPS poloha: 49°17'34.93"N 16°45'2.68"E
Nachází se na jižním okraji obce a je v provozu od půlky června do konce prázdnin. K dispozici je 30 m dlouhý rekreační bazén a dětské brouzdaliště. Dále pak rozlehlé travnaté plochy pro slunění a občerstvení. Součástí oploceného areálu je i tábořiště pro Stany. Před koupalištěm je i parkoviště cca pro 30 vozidel. Turistická mapa KĆT 1:50 000 č.86 - Okolí Brna-Moravský kras Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krtiny-koupaliste
Arboretum Křtiny Arboretum
GPS poloha: 49°19'17.79"N 16°44'33.12"E
Arboretum Křtiny je nejstarším a největším arboretem Školního lesního podniku MZLU. Bylo založeno roku 1928 na 23 hektarech na loukách a lesních svazích kolem potoka Zemanův žleb. Nachází se zde kolem 800 skupin dřevin, z toho dvěstě různých druhů a kříženců vrb, nejvzácnější dřevinou je japonský pajehličník přeslenitý. Arboretem prochází Naučná stezka Domácí dřeviny, zároveň je prostor dokreslen dřevěnými sochami. Arboretum je dostupné jednou týdně, v sobotu, a to v období mezi Dny otevřených dveří, které se konají vždy na konci května, a začátkem října. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arboretum-krtiny
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Brno" Jezdecký areál Panská lícha Farma
GPS poloha: 49°15'11.92"N 16°37'34.36"E
Jezdecký areál Panská lícha se nachází v Brně mezi městskými částmi Lesná a Soběšice, asi 6 km od centra. V areálu je k dispozici hotel s kapacitou 63 osob, restaurace a jezdecká škola. Areál je dostupný městskou hromadnou dopravou - autobus č. 57 zastávka Panská lícha. Každoročně se zde pořádá velké množství skokových, drezurních a všestrannostních závodů, jejichž bližší rozpis naleznete na www. panskalicha.cz. Již od roku 1999 se zde v druhé polovině června každoročně konají mezinárodní závody v drezuře koní, které se započítávají do Světového poháru. Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jezdecky-areal-panska-licha
Jedovnice - letovisko Letovisko
GPS poloha: 49°20'8.09"N 16°45'46.37"E
Zdejší letovisko je nejvýznamnější rekreační centrum Drahanské vrchoviny, které se nachází východně od obce na severním a jižním břehu rekreačního rybníka Olšovec (42 ha). Je považováno za centrum letní rekreace národního významu. V obci a okolo rybníka se nachází několik hotelů, dále pensiony, chatová osada, půjčovny loděk, parkovací plochy a travnaté pláže. Autokemp Olšovec na jižním břehu je jedním z nějvětších objektů svého druhu v České republice. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č. 86 Okolí Brna- Moravský kras/ C2- D2 (vydání 2012), GOL 1:25 000 Moravský kras (vydání 2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jedovnice-letovisko
Lelekovice - hrad Hrádek
GPS poloha: 49°17'29.08"N 16°34'48.68"E
Nachází se vedle současného kostela. Byl založen ve 40. letech 14. soletí, poblíž již stojícího románského kostela z poloviny 13. století. Původně měl oválný půdorys přístupný věžovou branou. K hradbě přiléhal palác a několik hospodářských budov. Po rozdělení hradu mezi tři majitele byla k původnímu paláci přistavěna další dvě křídla budov. Po sjednocení hradu koncem 14. století bylo posíleno opevnění hradu. Ani to však nepomohlo, neboť v roce 1401 byl hrad dobyt a pobořen. Na jeho troskách byla v 2. polovině 15. století vystavěna budova, která sloužila jako sídlo Dupníků z Nítkovic a později jako fara. Ani tento objekt se však do dnešních dnů nedochoval. V letech 1984- 2004 zde probíhal rozsáhlý archeologický průzkum, který odkryl nejenom celý půdorys hradu, ale i budovy z 15. století. Polohu určitých části hradu lze dnes viděl na travnaté ploše, kde původní objekt stál. Na informační tabuli je pak i podrobný popis celého objektu. Nálezy získané při archeologickém průzkumu lze na požádání shlédnout v expozici instalované v prostorách obecního úřadu. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.85 Okolí Brna-Svratecko/D3 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lelekovice-hrad
Památník Vánočnímu stromu republiky Památník
GPS poloha: 49°14'28.97"N 16°41'24.97"E
O roku 1924 se u nás vždy v předvánočním čase staví vánoční stromy a za účelem sbírek pro opuštěné děti. První Vánoční strom republiky byl postaven na popud spisovatele Rudolfa Těsnohlídka v Brně na Náměstí Svobody. Proto letos to již bude 85 let. První vánoční strom byl skácen v bílovických lesích poblíž Hájenky Lišky Bystroušky. V roce 1999 byl na tomto místě zbudován památník připomínající tuto událost. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Brno" Okolo památníku vede zeleně značená cesta z Bílovic nad Svitavou na vrchol Hády k hotelu Velká Klajdovka. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras, GOL 1:25 000 Okolí Brna-východ Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pamatnik-vanocnimu-stromu-republiky
Brno - Měnínská brána Hradby
GPS poloha: 49°11'39.65"N 16°36'46.05"E
Jako každé významné středověké město, bylo i Brno obehnáno pásem hradeb. V dobách své největší slávy mělo celkem pět bran. V pozdějších staletích rozvojem města byly hradby a brány zbourány. Do dnešních dnů se v Brně dochovala pouze jediná, zvaná Měnínská. Byla postavena kolem roku 1500. Původně se jednalo o čtyřpatrovou věžovitou stavbu, která byla později snížena a přestavěna na obytný dům. Dnes je Měnínská brána součástí Muzea města Brna a poravidelně se zde pořádají různé výstavy. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.85 Okolí Brna-Svratecko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brno-meninska-brana
Brno - Švédský dům Dům, budova
GPS poloha: 49°12'10.44"N 16°36'16.32"E
Tento významný nájemní dům stojící na rohu ulic Botanické a Smetanovy byl postaven v roce 1898. Do každé ulice má jiný typ fasády. Svůj název dostal podle výrazného sgrafita, představující obléhání města Brna Švédy v roce 1645. Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brno-svedsky-dum
Brno - palác Morava Dům, budova
GPS poloha: 49°11'42.76"N 16°36'51.26"E
Nachází se v centru města v trojúhelníku ulic Divadelní, Benešovy a Malinovského náměstí. Vznikl ve dvou etapách, první část ze strany Benešovy byla postavena v letech 1926- 28, druhá do Malinovského náměstí pak v roce 1935. Jedná se o velice zajímavou pěti až sedmipodlažní administrativní budovu s obchody, barem a kinem, kterou navrhl brněnský architekt A. Wiesner. Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brno-palac-morava
Liduščin památník Pomník
GPS poloha: 49°14'33.76"N 16°40'57.86"E
Nachází se v místě, kde 22. 12. 1919 nalezli tři přátelé František Koudelka, Rudolf Těsnohlídek a Josef Tesař odložené dítě, kterého se ujali bezdětní manželé a dali mu jméno Liduška. Na základě této události uzrála v mysli jednoho z nich, spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka myšlenka, stavění vánočních stromů republiky v našich městech. Z darů a sbírek pod nimi byl ještě v době první republiky postaven v Brně pod Wilsonovým lesem domov pro opuštěné děti pod názvem Dagmar, který byl předchůdcem pozdějších dětských vesniček SOS. Vápencový kámen sem bílovičtí Sokoli dopravili z nedalekého vrchu Skalky a pamětní desku navrhla Božena Matalová. Slavnostní odhalení Památníku proběhlo k padesátému výročí této události a to 21. 12. 1969. Poblíž památníku vede zeleně značená turistická cesta z Bílovic nad Svitavou, která dále pokračuje k Resslově hájence a na náhorní plošinu Hády. Z ní k němu vede krátká zeleně značená odbočka. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Brno" Turistická mapa KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/E1 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/liduscin-pamatnik
Huť Františka Ostatní
GPS poloha: 49°18'1.98"N 16°39'33.29"E
Někdy se můžete setkat i s názvem Stará huť. Nachází se při silnici Adamov-Olomučany(Křtiny), u osady Josefov. Dříve na jejím místě od 14. století stávali Skelné hutě, které využívali na palivo bohaté zdejší lesy. V souvislosti s těžbou železné rudy v Rudici byla v roce 1748 založena vysoká pec na tavení železa. Palivem bylo dřevěné uhlí, které se získávalo pálením dřeva v milířích. Provoz hutě byl ukončen v roce 1877. Huť Františka je nejstarší dochovanou hutí ve střední Evropě. Spolu se správní budovou z počátku 19. století, hutním hostincem Švýcárnou a několika dalšími stavbami byla v roce 1971 vyhlášena jako první technickou rezervací v tehdejším Československu. Součástí areálu jsou ještě dvě obnovené pece a areál pokusné tavby železa v tzv. domácích pecích. Areál je volně přístupný a průchozí, v bývalé správní budově je umístěno muzeum železářství. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hut-frantiska
Studánka Leoše Janáčka Studánka
GPS poloha: 49°14'40.74"N 16°40'50.38"E
Tato hojně navštěvovaná studánka byla vybudována tehdejší Vysokou školou zemědělskou v Brně podle návrhu Ing. Ivana Otruby a slavnostně předána veřejnosti 8. 10. 1978. Bronzové desky umístěné na kamenné zdi jsou dílem brněnského výtvarníka Josefa Kaduly. Studánka poskytuje dodnes celoročně kvalitní vodu. Kolem prochází zeleně značená turistická cesta z Bílovic nad Svitavou směrem k Liduščinu památníku, Resselově hájence a dále pokračuje na Hády. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/E1 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/studanka-leose-janacka
Turistické rozcestí Ostrá horka Rozcestí
GPS poloha: 49°14'53.38"N 16°37'19.09"E
Rozcestí se nachází na výrazné vyvýšenině Strom nad brněnskou čtvrtí Soběšice, na které dnes stojí kovová rozhledna zvaná Ostrá horka. Kolem prochází žlutě značená turistická cesta. Jedním směrem jde k jezdeckému areálu Panská lícha a kolem Obřanského hradiska klesne k řece Svitavě do městské části Obřany k MHD. Druhým směrem prochází jižní části Soběšic, klesne do údolí Ponávky k Zamilovanému hájku a končí v městské části Řečkovice u MHD. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.85 Okolí Brna-Svratecko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-ostra-horka
Moravská vesnička Ostatní
GPS poloha: 49°21'9.68"N 16°40'8.44"E
Modely betléma a života moravské vesničky na přelomu 18. a 19. století najdete na okraji Blanska cestou ke známému centru Moravského krasu - Skalnímu Mlýnu. Expozice je umístěna v areálu bývalého ČKD Blansko. Parkování je možné přímo v areálu. Život ve vesničce znázorňují domky vyrobené ze dřeva či lepenky a postavičky vykonávající různá řemesla. Mnoho postaviček je pohyblivých. Celková plocha betléma a moravské vesničky pokrývá cca 118 m2. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Brno" Expozice je zde otevřena 2,5 roku. Modely vyrábí pan Mužík, který jejich výrobou strávil více než 35 000 hodin, tj. cca 10 let práce. První chaloupky vyráběl jako hračku pro svého malého syna. Některé domečky mají i vnitřní výbavu, která je vidět prosvětlenými okny a je propracována do nejmenších detailů. Betlém a vesničku můžete vidět také "v noci", tj. při zhasnutých světlech, neboť chalupám svítí okna. V betlémské části si můžete prohlédnout jeskyni se Svatou rodinou a zástupy poutníků; vesničku tvoří vodní mlýn s mlýnským kolem, větrný mlýn, hraběcí zámek, škola, kostel, jarmark, taneční zábava a mnoho řemeslných domků s jejich obyvateli a hospodářskými zvířaty. Celá vesnička podává věrný obraz o tehdejším životě a také o zručnosti pana Mužíka a rozhodně stojí za návštěvu. Informace o otevírací době a ceně vstupného naleznete na výše uvedených webových stránkách Moravské vesničky.
Aktuální poznámka: Počátkem roku 2012 byla Moravská vesnička přestěhována do Baron Trenck Gallery na Kapucínské náměstí v Brně, kde ji můžete zhlédnout od středy do neděle v čase 9.30 - 16.30 h. Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moravska-vesnicka
Výstava modelů lodí a letadel Ostatní
GPS poloha: 49°12'7.38"N 16°37'50.92"E
Stálou výstavu modelů lodí a letadel najdete v areálu Hlubny na Zábrdovické ulici 10 v Brně a tvoří ji tři místnosti. První je věnována počátkům letectví, ve druhé najdete modely letadlových lodí a letadel z druhé světové války a ve třetí místnosti si můžete prohlédnout modely současné vojenské techniky. Návštěvníkům je k dispozici také tank na dálkové ovládání. Modely lodí a některých letadel jsou funkční a zúčastňují se rekonstrukcí různých bitev 2. světové války na Brněnské přehradě či v Mariánském údolí v Brně (květen, červen). Sledujte proto webové stránky Galerie modelů, kde budou včas přesnější informace. Při příchodu ke Galerii klepejte na dveře a buďte trpěliví. Vstupné: dospělí 50,- Kč, děti 30,- Kč, rodinné vstupné 120,- Kč. Fotografovat můžete za poplatek 200,- Kč. Otevřeno je středa-pátek 11-18 hodin, sobota, neděle, svátek 10-18 hodin. Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vystava-modelu-lodi-a-letadel
Rosenauerova lesní cesta Turistická trasa
GPS poloha: 49°16'19.24"N 16°40'59.09"E
Významná účelová lesní asfaltová komunikace, která spojuje veřejnou silnici vedoucí z Kanic do Babic se silnicí z Adamova do Bílovic v polesí Jančovec. Začíná u Palouku Křičky a Švehly, v začínjícím údolí ji v kilometrové délce lemuje březová alej, na výrazném soutoku k ní přichází zleva další komunikace od řícmanického arboreta, vede těsně na babickým nádražím a v závěru prochází kolem památníku Josefa Rosenauera, po kterém dostala svůj název. Je velice vhodná jak pro pěší tak i cyklovýlet. Její délka je kolem 5 km s převýšením 90 m. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras, GOL 1:20 000 Adamov a okolí.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Brno" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rosenauerova-lesni-cesta
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12
