Průvodce "Radnice"
Vraní hora - hrad Zřícenina
GPS poloha: 49°43'0.77"N 16°48'35.17"E
Hradní vršek zaujme každého poutníka cestujícího z Bouzova na Moravskou Třebovou či na Jevíčko. Má ideální strategickou polohu uprostřed údolí, jímž vedla jedna větev Trstenické stezky. Přístup k hradu je buď od mostu proti proudu říčky, nebo když projedete Lhotou tak na vrcholu stoupání , u smírčího kříže odbočte na polní cestu vlevo. (Tento odstavec jsem před lety umístil na WWW. hrady.cz, proto jsem ho doslovně zkopíroval) Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrani-hora-hrad
Pohádkový hrad Bouzov Hrad
GPS poloha: 49°42'16.24"N 16°53'21.55"E
Hrad Bouzov založil pravděpodobně Budislav z Lešan okolo roku 1300. Ten na hradě sídlil do roku 1340, avšak jeho dědici jej prodali v tomto roce pánům z Vildenberka. Ti na hradě, který měl dosud velmi strohý charakter, vybudovali nový, na svou dobu výstavný palác. V roce 1382 byl Beneš z Vildenberka z ekonomických důvodů přinucen Bouzov prodat moravskému markraběti Joštovi, který ustavil bouzovským správcem Procka Bůzovského z Vildenberka. Ten byl v té době nechvalně známým loupeživým Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Radnice" rytířem. Boje mezi Joštem a jeho bratrem Prokopem se Bouzova nedotkly. Přesto bylo zesíleno hradní opevnění. V roce 1396 postoupil markrabě Jošt Bouzov zemskému hejtmanu Heraltovi z Kunštátu. Rod pánů z Kunštátu vlastnil bouzovské statky následujících 70 let a zasloužil se i o rozšíření a opevnění hradu. Bouzov za nich dosáhl své současné rozlohy. Synové Heralta z Kunštátu neměli o Bouzovsko zájem a přenechali jej svému strýci Bočkovi z Kunštátu. Roku 1422 vpadla na Moravu vojska vratislavského biskupa Konráda, která přišla na pomoc králi Zikmundovi proti husitům. Řada hradů, tvrzí a statků kališnických pánů byla tehdy obsazena a zničena. Dobýván byl neúspěšně i Bouzov. Význam rodu pánů z Kunštátu po husitských válkách dále stoupal a roku 1458 byl dokonce Viktorinův syn Jiří zvolen českým králem. Jiří svěřil v roce 1464 hrad svému věrnému stoupenci Zdeňku Kostkovi z Postupic. Během česko-uherských válek, bylo bouzovské panství stejně jako větší část Moravy vypleněno Uhry a sám pan Zdeněk padl v bitvě u Zvole roku 1468. Bouzov pak drželi Albrecht Kostka z Postupic, bratr Zdeňkův (1468 – 1477), jeho syn Hrabiš (1477 – 1481), Jan ze Šelmberka (1481) a zejména Boček Kuna z Kunštátu (1481 – 1494), který výrazně přispěl ke konsolidaci poměrů na panství po česko-uherských válkách. Od něj koupil zboží roku 1494 Hanuš Haugvic z Biskupic, který nechal na Bouzově roku 1499 vybudovat nový palác. Hanuš byl ortodoxním katolíkem, který nechal ze svých statků vyhnat kněze podobojí a nahradit kněžími katolickými. Jeho syn Václav Haugvic byl mírným pánem, který zmírnil povinnost roboty svým poddaným. Roku 1546 Václav prodal hrad a později i panství Prokopu Podstatskému z Prusinovic. I on byl mírným pánem svým poddaným, ale na rozdíl od Haugviců nesmiřitelným vyznavatelem českobratrského vyznání. Vyhnal katolický klér a dosadil kněží své víry. V roce 1558 zničil Bouzov požár. Hrad pak zůstal pustý až do roku 1617, kdy jej koupil a nechal opravit Bedřich z Oppersdorfu, hejtman knížectví opolského. Působí až komicky, že pan Bedřich jako katolík nechal kněží na svých statcích vyměnit potřetí … Za třicetileté války byl Bouzov jednou z nemnoha pevných opor císařské armády v kraji. V roce Bouzov odolal dalšímu dobývání, tentokráte se o to pokusili Švédové. Leč to je poslední významná událost, kdy Bouzov v historii vystupuje jako pevnost. Pan Bedřich z Oppersdorfu jej roku 1651 prodal a objekt začíná postupně chátrat. V roce 1696 jej od Františka z Hodic kupuje řád německých rytířů, který hrad vlastnil příštích téměř dvě a půl století. Po tuto dobu hrad pomalu dále chátral a na konci 19. století byl již téměř zříceninou. V roce 1888 navštívil Bouzov rakouský arcivévoda Evžen, který jím byl okouzlen. Poté, co se stal velmistrem Řádu, vydal příkaz k obnově hradu. Rozsáhlá rekonstrukce byla započata v roce 1896 a trvala do roku 1910. Bouzov se tehdy stal oním „pohádkovým hradem“, který zná veřejnost dnes. V roce 1925 byl inventář hradu částečně zestátněn a po krátkém intermezzu v letech 1939 – 1945, kdy na Bouzově sídlilo gestapo, přešel do vlastnictví státu úplně. Hrad Bouzov byl postaven na skalnaté plošině na konci širokého ostrohu. Byl to malý jednodílný hrad o půdorysu nepravidelného oválu s 2, 5 metry silnými zdmi s cimbuřím. Od ostatního ostrohu byl hrad oddělen na jihu příkopem a na této straně byla proražena i vstupní brána. K její obraně sloužil mohutný válcový bergfrit se zdmi 4 metry silnými. Hradní palác byl pouze dřevěný. Do roku 1350, za éry pánů z Vildenberka na Bouzově, vznikl při severní hradbě prostranný vícepatrový palác. Ten měl v přízemí hospodářské zázemí a v patře rytířský sál, ústřední místnost hradu. Hrad byl obehnán palisádou a před prvním příkopem bylo obdélníkové Předhradí, u kterého byla velká hospodářská budova a obydlí části služebnictva a posádky, pro něž nebyl dostatek místa v jádru hradu. Všechny objekty na Předhradí byly dřevěné s výjimkou hranolové věže na jihu, v jejímž přízemí byla brána přístupná přes příkop. Když se vládu na Bouzově ujal Markrabě Jošt, vznikla hranolová věž s vlčí jámou, která nahradila původní jednoduchou bránu do jádra. Původní palisáda kolem jádra byla nahrazena nízkou parkánovou zdí. Za pánů z Kunštátu byla kamennou zdí nahrazena i hradba Předhradí. Předhradí obklopil parkán, na jehož nároží vznikly dvě dělostřelecké bašty. I odolnost hradby parkánu jádra byla zesílena baštami – šesti polookrouhlými a jednou hranolovou. Celý areál hradu byl obehnán novou okružní hradbou se čtyřmi polookrouhlými baštami a hranolovou baštou na jihu, v níž byla proražena brána. Z ní vedl 20 metrů dlouhý most, jehož poslední pětimetrová část byla padací, do věžové brány Předhradí. Nejstarší dřevěný palác byl nahrazen kamennou přístavbou k paláci pánů z Vildenberka - sem byl přemístěn i nový rytířský sál, zatímco velký sál starého paláce byl přeměněn na zbrojnici a prachárnu. V této době jej obýval i budoucí český král Jiří z Poděbrad. Kostkové z Postupic přistavěli k jižní hradbě jádra nový palác (okolo roku 1470), který byl okolo roku 1550 doplněn o Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Radnice" přístavek kuchyně v nádvoří. Haugvicové se také snažili o vybudování pohodlného hradu, o čemž svědčí další palác přistavěný k východní hradbě jádra. Hlavní věž byla pohlcena zástavbou budov a ztratila svůj hlavní, obranný účel. Tuto situaci ještě zvýraznila výstavba Oppersdorfovského křídla po roce 1617; tato obdélná budova zcela vyplnila jižní část parkánu jádra a do své hmoty pojala vstupní hranolovou věž s vlčí jámou a částečně i baštu „Bůzovku“. Další úpravy uskutečněné na hradě do počátku 20. století byly nepatrné. Zato rekonstrukce hradu v letech 1896 – 1910 byla mimořádně rozsáhlá a nákladná Zásahy do půdorysu byly ale pouze minimální. V nádvoří jádra byla zbořena stará kuchyně a nahrazena novou kaplí sv. Jiří a vnitřní hrad byl obohacen věžičkami spočívajícími na starých pilířích a základech, jejichž původnost je nejistá. Parkánová hradba Předhradí byla odstraněna a bašta první brány obestavěna válcovou a hranolovou věží. Bašty obvodové hradby areálu byly zvýšeny a samotná hradba mezi nimi a první branou byla opatřena dřevěným ochozem, cimbuřím a střílnami. Dřevěný most vedoucí k druhé bráně nahradil most kamenný. Další změny, byť četné, již vedly spíše ke změně tvářnosti hradu a jeho přizpůsobením německým vzorům, což lze považovat za největší nedostatek jinak úspěšného projektu. Platí to např. o zakončení hlavní věže, která je se svojí výškou 58 m dominantou hradu. Parkoviště pro auta je placené nedaleko vstupu do hradního areálu. Provozní doba Duben a Říjen víkendy a svátky 9, 00 – 16, 00 začátek poslední prohlídky Hrad se představuje 15, 00 Hrad Bouzov (+ svatební) 14, 30 Jak se staví "středověký" hrad 13,00 Hrad z ptačí perspektivy 15,00 Květen a Září denně mimo pondělí 9, 00 – 17, 00 začátek poslední prohlídky Hrad se představuje 16, 00 Hrad Bouzov (+ svatební) 15, 30 Jak se staví „středověký“ hrad 15,00 - pouze v SO a NE Hrad z ptačí perspektivy 16,00 -pouze v SO a NE Červen denně mimo pondělí 9,00 – 18,00 začátek poslední prohlídky Hrad se představuje 17,00 Hrad Bouzov (+ svatební) 16, 30 Jak se staví „středověký“ hrad 16,00 Hrad z ptačí perspektivy 17,00 Červenec - Srpen denně mimo pondělí 10,00 – 19,00 začátek poslední prohlídky Hrad se představuje 18, 00 Hrad Bouzov (+ svatební) 17, 30 Jak se staví „středověký“ hrad 17,00 Hrad z ptačí perspektivy 18,00 Prohlídkové okruhy Hrad se představuje • je vhodný pro rodiny s dětmi, školy a seniory • prochází reprezentačními prostorami hradu • délka: 40 -50 minut, kapacita: 30 osob Trasa okruhu: stará kancelář, jídelna velmistra, sloupová síň, lovecká síň, rytířský sál, kapitulní síň kaple, zbrojnice Hrad Bouzov • je vhodný pro rodiny s dětmi, školy a seniory • prochází reprezentačními a obytnými prostorami hradu • délka: 60 - 70 minut, kapacita: 30 osob Trasa okruhu: stará kancelář, jídelny velmistra a hostů, sloupová síň, rytířská chodba s hostinskými pokoji a koupelnou, podsebití, Alžbětin palác s pokoji koadjutora, reprezentační pokoje velmistra, lovecká síň, rytířský sál, kapitulní síň, kaple, zbrojnice Hrad Bouzov svatební • je vhodný pro rodiny s dětmi, školy a seniory • prochází reprezentačními a obytnými prostorami hradu • je nabízen v době konání svatebních obřadů v rytířském sále • délka: 60 - 70 minut, kapacita: 30 osob Trasa okruhu: stará kancelář, jídelny velmistra a hostů, sloupová síň, rytířská chodba s hostinskými pokoji a koupelnou, podsebití, Alžbětin palác s pokoji koadjutora, reprezentační pokoje velmistra, kaple, zbrojnice Jak se staví "středověký" hrad • je vhodný pro fyzicky zdatné návštěvníky • seznamuje s technickým zázemím (zásobování vodou a teplem, komunikační systém) a s fortifikačními prvky • délka: 60 - 80 minut, kapacita: 15 osob Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Radnice" Trasa okruhu: malý dvorek, umývárna, studená kuchyň, kuchyň, severní sklepení, kotelna, parkán, místnost pro kapelu, obranný ochoz, kruhová místnost, tajná komůrka a schodiště, muzikantská komora, lodžie, ložnice a pracovna v Alžbětině křídle, podsebití, západní vyhlídka, půda, místnost nad padacím mostem Hrad z ptačí perspektivy • výstup na věž není součástí žádné jiné trasy • prochází místnostmi a ochozem věže hlásky • je přístupný pouze za příznivého počasí • délka: 30 - 40 minut, kapacita 15 osob Trasa okruhu: soudní síň, sádrové muzeum, kachlové muzeum, pokoje hlásného, ochoz s jedinečnou vyhlídkou Vstupné 2011 Plné Snížené Rodinné délka trvání prohlídky Hrad se představuje 40- 50 min. Výklad 120,- 90,- 330,- Výklad s příplatkem za cizojazyčný výklad 160,- 130,- 450,- Hrad Bouzov 60-80 min. Výklad 150,- 100,- 450,- Výklad s příplatkem za cizojazyčný výklad 190,- 140,- 570,- Hrad Bouzov svatební 50-70 min. Výklad 120,- 90,- 330,- Výklad s příplatkem za cizojazyčný výklad 160,- 130,- 450,- Jak se staví "středověký" hrad 100- 120 min. Výklad 150,- 100,- 450,- Hrad z ptačí perspektivy 30-40 min. Výklad 60,- 50,- 170,http://www.hrad-bouzov.cz/ http://www.castles.cz/hrad-bouzov/ Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pohadkovy-hrad-bouzov
Okolo hradu cestička... Hrad
GPS poloha: 49°42'17.78"N 16°53'24.40"E
V zimní období je většina hradů a zámků pro návštěvníky uzavřena. V sezónu atraktivní místa jsou opuštěná, liduprázdná, plná nostalgie a zdánlivého smutku. Pro většinu turistů památky uložené k zimními spánku nejsou dostatečně lákavým cílem, z důvodu nepřístupnosti historických objektů. Pro některé z nás, kteří hledají intimitu historických míst bez davů turistů, pouťových atrakcí v blízkosti známých kulturních památek, může být mimo sezónní (zimní) návštěva nevšedním zážitkem. Vhodnou inspirací k zimní procházce může být Hrad Bouzov s přilehlým anglickým parkem. Známý a v letních měsících hojně navštěvovaný hrad na nás v zimních měsících dýchne zvláštním kouzlem umocněným představou Šípkového království, kde všichni spali a spali... Podaří-li se vám navštívit hrad v pravé poledne, tak jako nám, iluze je dokonalá. Procházka parkem k uzamčené hradní bráně prvního nádvoří vybízí k pokračování úzkou cestičkou vlevo podél hradební zdi. Kráčíme zvolna pěšinou a za Kamennou hradbou vnímáme netradiční, méně publikované pohledy na hradní areál. Z pohledu uplynulých století, patří bouzovský hrad spíše k „novostavbám“, neboť byl postaven na přelomu19. a 20. století na místě původního gotického hradu. Hrad působí romanticky, pohádkově až neskutečně, o čemž se přesvědčujeme každým krokem. Obcházíme hradební zeď a z hradebních valů skrze opadané větve stromů pozorujeme údolí a obec pod námi. Zvolna se vracíme k hradní bráně a uzavíráme okružní procházku okolo pohádkového hradu, vracíme se do reality všedního dne. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/okolo-hradu-cesticka
Zkamenělý zámek Vojtěchov Skalní útvar
GPS poloha: 49°40'2.50"N 16°54'12.82"E
Zkamenělý zámek se nachází mezi obcí Vojtěchov a Javoříčskými jeskyněmi v krasové oblasti. Tento skalní útavar je součástí Národní přírodní rezervace Špraněk. Jedná se o mohutné vysoké vápencové skalisko se vzácným rostlinstvem, které se zvedá do výšky 54m nad hladinou potoka. Z vyhlídkové plošiny se zábradlím je pěkný pohled do údolí a po kraji. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Radnice" O pár metrů níže, ve výši 25 m je částěčně zřícená skalní brána, v jejíž stěně se nachází vchod do velké ponorné jeskyně. Na vrcholu skaliska stávala v dávné minulosti tvrz Branky, nazývanou také hrad Špraněk. Založil ho roku 1313 brněnský sudí Dětřich ze Spran. Po jeho smrti roku 1355 hrad získal markrabě Jan Jindřich. To je také jediná výslovná zmínka o hradě. Roku 1398 markrabě Jošt zapsal Eduardovi z Kunštátu již jen panství a místo tvrze Špránek. Hrad tedy musel zpustnout po roce 1380 v době tzv. markraběcích válek. Hlavní bradlo nepravidelného tvaru o rozměrech 31x17 m a ploše cca 300 m2 obíhala mohutná až 2, 5 m silná hradba. V poněkud sníženém západním výběžku stál čtyřboký věžovitý mázhaus, velká síň, palác o délce 14 m a šířce 6, 5-9 m, jehož 1, 7 m široké zdi neponechávaly v přízemí příliš mnoho vnitřního prostoru. Zbývající zástava jádra stejně jako předhradí byla zřejmě dřevěná. Nahoru na skálu se prochází propadlou jeskyní po dřevěných schodech. Dnes jsou patrné pouze zbytky příkopů a valů. Ale před dávnými a dávnými časy vynikal mohutností a nádherou. Majitelé zámku ale moc štěstí neměli. Muži jeden po druhem vymírali. Jeden se zabil na lovu medvěda, druhý padl ve válce, jiný podlehl zranění, které utrpěl v boji s loupežníky, kteří v okolí loupili. Nejinak se vedlo i ženám. A jak členové rodu vymírali, tak i majetek se zmenšoval. Nikdo jej nerozmnožoval, nikdo nebránil. Z mocného kdysi rodu zůstala jen stará paní, která všechno služebnictvo propustila a sama vedla malé hospodářství, jen aby se uživila. Chléb, mléko, máslo a sýr byly jí každodenní stravou. V létě hnětala z tvarohu homolky, které pak sušila, aby měla v zimě co jíst. Sama bydlela v tom velkém zámku a žila tu prostě a spokojeně. O lidi se nestarala, nikoho nenavštěvovala, nikoho k sobě nezvala. Jen psíček a kočička byli jejími stálými společníky a spoluobyvateli zámku. Jednou si přinesla plnou mísu tvarohu a dala se do práce. A její pejsek a kočička hned k ní běželi, obskakovali ji a lísali se kolem ní. Hlavně ale čekali, až babičce upadne kousek tvarohu, aby si na něm smlsli. Babička jim sice dala přímo jeden kousek, ale bylo jim to dnes asi málo. Lísali se ještě silněji. A babička jim dala znovu, po chvíli zas a zas, ale zvířátka jakoby dnes neměla dost. Vyskočila si až na stůl, hlavu i pacičky do mísy strkala, až se babička na ně rozzlobila a pryč je zahnala. Ale tím to bylo horší. Psík i kočička vyskočili na stůl k homolkám a začali je olizovat. To už bylo i na babičku mnoho. Rozzlobila se doopravdy a spravedlivém hněvu zvolala: „I vy holoto nezbedná! Kéž byste se raději v kámen proměnili i s tím prokletým zámkem!“ Sotva to dořekla, zatmělo se náhle, pak se oslnivě zablesklo, děsivě zaburácel hrom, až se celý zámek otřásl v základech a všechno všudy, i s nešťastnou babičkou, proměnilo se v kámen. Od té doby se stal Zkamenělý zámek sídlem zlých duchů a čertů. Ti tam každou noc provádějí své reje a čáry a běda člověku, který by se tam odvážil. V jednom místě skály je trhlina, podobná hradnímu okénku a tou prý člověk spravedlivý uvidí stařenku, sedící u mísy a hnětoucí tvarůžky a vedle ní psíčka s kočičkou, všechny zkamenělé. A poněvadž Písmo svaté praví, že i člověk spravedlivý sedmkrát denně zhřeší, je prý proto zbytečno babičku tam hledat. Dnes se tyčí nad romantickým údolíčkem, kterým protéká potok Špraněk, mohutná vápencová skála. Po její levé straně je malá jeskyně, babiččina to komůrka, po pravé straně dva otvory podobné oknům.... Podle další pověsti majitel hrádku se upsal ďáblu, a když nastal čas splacení dluhu, celý hrad zkameněl. Od té doby tu prý pobíhá velký černý pes , nosící v tlamě lidské údy a kolem pobíhá dvanáct černých koní. Přístup: Zkamenělý zámek je přístupný po značených turistických značkách z Javoříčka, Kadeřína, Vojtěchova nebo Březiny. Od jeskyní je to asi 1 km, pěkná cesta je od Vojtěchova, kde doporučuji se zastavit v hospodě U posledního Mohykána. Zde také prodávají turistickou známku Zkamenělý zámek Vojtěchov. http://www.ospelov.eu/o-zkamenelem-zamku.html http://www.hrady.cz/index.php?OID=724 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zkamenely-zamek-vojtechov
Bílá Lhota Zámek
GPS poloha: 49°42'37.90"N 16°58'34.26"E
Nevelký zámek se nachází ve vsi Bílá Lhota na Olomoucku. Více než architektonicky nevýrazná čtyřkřídlá zámecká budova přitahuje pozornost arboretum, které dnes obsahuje více než 500 druhů Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Radnice" listnatých, jehličnatých i stále zelených dřevin. Pozoruhodná je např. zřejmě nejstarší a největší kolekce japonských javorů u nás nebo skupina dubů starých téměř 400 let. V areálu se konají i výstavy s botanickou tematikou a další kulturní akce. Historie V 16. století byl vybudován nevelký renesanční zámek. Za Horchbergů byl zámek ve 40. letech 18. století barokně přestavěn. Na počátku 19. století byl zámek klasicistně upraven a kolem něj založen Zámecký park. V letech 1926 ? 1940 proměnil Quido Riedel park na pozoruhodné arboretum s cennými dřevinami. Část zámku pak byla využita pro potřeby arboreta. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-lhota
Bouzov - hrad Hrad
GPS poloha: 49°42'14.08"N 16°53'35.27"E
Hrad Bouzov (445 m n.m.) najdete v mírně zvlněné lesnaté krajině na ostrohu nad potokem Špránkem západně od vesnice stejného názvu, pokud na cestě z Olomouce do Zábřehu odbočíte vlevo. Působí dojmem dobře zachovaného středověkého hradu – v jeho objektech se prolíná několik stavebních slohů, zejména gotika a renesance. Jeho současná podoba však pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Patří mezi nejnavštěvovanější naše památky a je vyhledávaným místem filmařů. V r. 1929 zde byl na návštěvě i prezident Tomáš Garrique Masaryk. Natáčela se zde pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, filmová pohádka princezna FANTAGIRO a pokračování seriálu Arabela. Také se zde v r. 2004 natáčel německý film Napola. Z historie: Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století, jeho prvním známým majitelem byl Búz z Búzova v letech 1317 – 1339. Hrad několikrát změnil majitele. Je možné, že se zde narodil Jiří z Poděbrad, jehož otec Viktorín zde prokazatelně sídlil. V průběhu třicetieté války (1618-1648) sloužil Bouzov jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. Roku 1696 hrad koupil Řád německých rytířů, který ho vlastnil až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté. Hitler jej daroval Himmlerovi a hrad se stal sídlem přepadového oddílu SS, který 5. května 1945 vypálil obec Javoříčko. Sloužil i jako skladiště zabaveného majetku. Po 2. světové válce byl hrad zkonfiskován. I když Řád německých rytířů se snažil o navrácení hradu, jeho snahy nebyly úspěšné a hrad je stále ve státním vlastnictví. Nyní jej spravuje Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci. S účinností od 15. 07. 1999 byl Hrad Bouzov prohlášen za národní kulturní památku. Stavební vývoj: Tak jak se na Bouzově střídaly jednotlivé šlechtické rody, měnila se i jeho podoba. V době pánů z Bouzova měl hrad především strážní a obrannou funkci. Byl postaven s typicky bergfritovou dispozicí s jedním patrovým palácem. Bergfritová dispozice, to je hrad, v němž tvořil bergfrit (=útočištná hlavní věž) hlavní obrannou stavbu. Z obranných důvodů byl přístupný po snadno odstranitelném můstku ve vyšších úrovních. Proto v úrovni přízemí neobsahoval žádné otvory a přízemí samo bylo přístupné pouze otvorem ve stropě a bylo využíváno jako skladiště či vězení. V té době hrad tvořila zmiňovaná věž, hradby a dřevěné obytné budovy. Až později byl na jižní straně vybudován kamenný obytný palác, převyšující hradbu. Koncem 14. století byl hrad rozšířen. Bylo přistavěno předhradí, obehnáno příkopem a valem, ve kterém byly umístěny hospodářské budovy. Ale i nadále byla zvyšována obranyschopnost hradu. Sídlo dostalo novou souvislou hradbu, zpevněnou dvěma kruhovými baštami a prostřední hranatou baštu s bránou, nově byla postavena parkánová zeď kolem vlastního hradu a opatřena pěti kulatými baštami. Kolem poloviny 15. století došlo ke stavbě obytného paláce na severní straně. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Radnice" Zdeněk Kostka z Postupic zpevnil parkánovou zeď silnou hranatou věží, do hradeb byla zasazena kruhová dělová bašta a zřejmě byla opravena hláska. V r. 1499 se začalo se stavbou paláce na východní straně hradního objektu a byla propojena severní a jižní obytná budova. Roku 1558 Hrad Bouzov vyhořel, ale kvůli finančním problémům tehdejších majitelů byl dlouhodobě neobydlen. Až v r. 1617 začala výstavba jižního křídla. To již hrady postupně ztrácely svou obrannou funkci a stávaly se výhradně obytnými objekty. S příchodem německých rytířů pozbyl Bouzov i tuto funkci. Řádová správa byla postupně centralizována do Bruntálu. Vrchnostenský úřad bouzovského panství se přestěhoval do tzv. předního hradu a nově postavených budov na Předhradí. Mezi nimi a vlastním hradem byl tehdy založen menší park. Hrad sám nezadržitelně chátral. Současná přestavba: Do dnešní podoby byl hrad upraven přestavbou v letech 1895 - 1910 na popud Evžena Habsburského, tehdejšího velmistra řádu, kterému se poloha hradu zalíbila a rozhodl se přestavět jej na letní šlechtické sídlo pro sebe a svou matku Alžbětu. Nejprve byly strženy zříceniny severního křídla. Nový dvoupatrový objekt byl dokončen v r. 1897. V severním paláci, v místě původního pozdně gotického sálu, byla situována rytířská síň. Pro malířskou výzdobu, ve které se vedle postav rytířů vyskytují i znaky držitelů Bouzova, je sál nazýván také erbovním. Původně byl určen pro zasedání řádu. Také palác na jižní straně, vybudovaný počátkem 17. století, byl v r. 1897 stržen a znovu od základů postaven na původním půdorysu; stal se letním sídlem velmistra a jeho pobočníka. V letech 1897 – 1899 byla postavena mohutná hlavní věž – hláska – zakončená korouhvičkou s vytepaným obrazem patrona řádu německých rytířů sv. Jiří ve zbroji. V její dolní části je původní hladomorna z 2. poloviny 15. století. Zachovalejší hradní objekty byly opraveny. V r. 1898 byl opraven nejstarší hradní palác se zbrojnicí a vybudováno tzv. Alžbětino křídlo - komplex místností obývaných matkou velmistra. Pracovna je zařízena původním pozdně barokním nábytkem s bohatými intarziemi, nábytek v ložnici pochází ze Španělska; řádu jej darovala královna Marie Kristina. Východní palác s knížecími pokoji, zachovanými v původní podobě, byl opravován r. 1899. Velmistrova ložnice, tapetovaná rudým brokátem, je zařízena stylovým nábytkem vrcholného baroka, jemuž dominuje nádherné lůžko. Komplex knížecích pokojů doplňuje pracovna, pokoj sluhy, ohřívárna jídel a lovecká síň. Nejvýraznějším architektonickým dílem hradního nádvoří je novogotická kaple. S její výstavbou bylo započato v r. 1900 na místě staré kuchyně. Vedle portálu je umístěna cenná socha sv. Jiří z 15. století, přenesená na Bouzov z řádového domu v Benátkách. Na čelní stěně kaple je umístěn pozdně gotický deskový oltář z 15. století. Ústřední místností spojovacího křídla mezi severním a východním palácem je přijímací sál. Podle mohutného středního sloupu je nazývána také Sloupová síň. Sál sloužil rovněž jako jídelna. Byl teplovzdušně vytápěn a výtahem byl spojen s kuchyní, umístěnou v přízemí. Hned vedle je velmistrova jídelna, zdobená renesančními obrazy a drobnými dřevěnými plastikami. Pozoruhodným prvkem hradního nádvoří je novorenesanční kašna, zakrývající studnu vytesanou ve skále do hloubky 52 m. Po opravě hlavních hradních budov byly rekonstruovány hradby a bašty. Nákladná rekonstrukce byla provedena neobyčejně citlivě z hlediska historické věrohodnosti a slohového souladu. Vzory pro rekonstruované objekty však nebyly hledány v českých zemích - do původní typické české architektury byla zakomponována celá řada německých prvků. Proto hrad působí v našem prostředí cize. Hrad je plně zařízen a vybaven. Nejcennější složkou jeho interiéru jsou řezbářské práce místních lidových umělců. Mobiliář pochází převážně ze soukromých sbírek arcivévody Evžena Habsburského, částečně ze sbírek Německého řádu. Novodobé zařízení pak bylo vyrobeno speciálně pro hrad. Návštěvní doba: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Radnice" Návštěvní sezóna trvá od 1. dubna do 31. října příslušného roku. Je možno vybrat si z několika prohlídkových tras. Upozorňujeme návštěvníky, že v době konání svatebních obřadů - obvykle v pátek během celého dne a v sobotu obvykle do 13 hodin - je prohlídková trasa Hrad Bouzov nahrazena tzv. svatebním okruhem, který je zkrácen a jeho cena je snížena. Provozní doba objektu: Prohlídková trasa duben a říjen začátek poslední prohlídky květen a září začátek poslední prohlídky červen až srpen začátek poslední prohlídky víkendy a svátky denně mimo pondělí denně mimo pondělí 1. Hrad se představuje 9,00 - 16,00 15,00 9,00 - 17,00 16,00 9,00-18,00 17,00 2. Hrad Bouzov a svatební 14,30 15,30 16,30 3. Jak se staví středověký hrad 13,00 15,00 16,00 4. Hrad z ptačí perspektivy 15,00 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Radnice" 16,00 17,00
Polední přestávka pokladny je od 12:00 hodin do 12:30 hodin. Vstupné je stanoveno cenovým výměrem platným pro příslušný rok a vydaným Národním památkovým ústavem, územní odborné pracoviště Olomouc. Výměr je k nahlédnutí u pokladny a v kanceláři správy památkového objektu. Autor článku: Jiřina Lišková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bouzov-hrad
Mírov Hrad
GPS poloha: 49°47'52.22"N 16°50'50.43"E
Rozsáhlý goticko- renesanční hrad Mírov stojí na skalnatém ostrohu nad potokem Mírovkou. Hrad Mírov se nachází ve stejnojmenné obci na Šumpersku v Olomouckém kraji. Hrad se skládá z předního hradu, kde je kostel a budova věznice z roku 1762, Předhradí tvořeného patrovou trojkřídlou budovou a vlastního hradu tvořeného dvoupatrovou trojkřídlou budovou. Ke vstupnímu Křídlu přiléhá čtyřpatrová hranolová věž. Kolem hradního areálu je systém hradeb s baštami. Areál doplňují kasematy a sklepy. Hrad je veřejnosti nepřístupný, slouží jako vězení a to s nejvyšší ostrahou. Historie Hrad založil ve 13. století olomoucký biskup Bruno ze Šaumburku. Ve 14. století byl hrad rozšířen. V roce 1424 byl Mírov neúspěšně dobýván husity. Na konci 15. století byl hrad pozdně goticky upraven a v polovině 16. století renesančně upraven a rozšířen. Již tehdy hrad občas sloužil jako kněžské vězení. V roce 1643 jej dobyli Švédové, ve stejném roce získalo hrad zpět císařské vojsko a objekt vyhořel. Po skončení třicetileté války byl hrad ve velmi špatném stavu. Za biskupa Karla Lichtenštejna-Kastelkorna byla v letech 1664 ? 1684 provedena rozsáhlá barokní přestavba, podle plánů G. P. Tencally byl postaven i kostel sv. Margarety. Během 18. století ztrácel Mírov vojenský význam. V roce 1761 sem byla přeložena kněžská věznice olomoucké diecéze z Hukvald. Ještě v roce 1805 se Mírov ubránil útoku francouzských vojáků. V roce 1848 ztratil hrad správní funkci a také přestal fungovat jako kněžské vězení. V roce 1855 koupil hrad stát a byla sem přenesena státní věznice ze Špilberka. K tomuto účelu byl hrad v letech 1859 ? 1870 novogoticky upraven prakticky do dnešní podoby. V letech 1939 ? 1945 se Mírov stal věznicí gestapa, v 50. letech minulého století sem byli umísťování především političtí vězni. V současné době tady absolvují tresty i nejtěžší zločinci, odsouzení na doživotí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mirov
Arboretum Bílá Lhota Arboretum
GPS poloha: 49°42'34.70"N 16°58'30.76"E
V obci Bílá Lhota nedaleko Litovle a Bouzova se nachází významné arboretum s téměř 500 druhy vzácných dřevin - listnaté, jehličnaté a stále zelené dřeviny ze severní Ameriky, Japonska, Číny, Malé Asie a dalších zemí. Park v Bílé Lhotě byl založen pravděpodobně kolem roku 1700 při renovaci zdejšího zámečku. V této době sloužil jako park zámecký. Na jeho místě už v 15. století stávala velká ovocná zahrada, která zásobovala kuchyň majitelů původní tvrze. Je pravděpodobné, že tu byly vysázeny jen domácí dřeviny (duby, buky, lípy, smrky). Některé z těchto původních stromů rostou v parku doposud. V letech 1792 - 1840 vlastnil panství Johann Albert von Ostheim. Jeho mladší dcera Anna Marie se provdala za Konradina Kreutzera, kapelníka vídeňské opery, který v Bílé Lhotě několikrát pobýval a v roce 1833 tu komponoval hudbu k opeře "Noc v Granadě". Od roku 1869 bylo panství majetkem rodu Riedlů. V roce 1926 přichází do Bílé Lhoty Quido Riedl, již tehdy známý jako odborník - dendrolog a začíná park přetvářet dle vlastních představ. Na ploše necelých tří hektarů esteticky velmi působivého parku soustředil téměř 500 druhů a forem okrasných dřevin. Do dnešních dnů se z výsadeb Quido Riedla zachovalo asi 240 exemplářů. Od roku 1966, ve kterém Arboretum přešlo do správy Vlastivědného muzea v Olomouci, bylo vysázeno téměř 300 dalších. Při vstupu si můžete půjčit mapku s podrobným popisem všech rostlin. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Radnice" Příznivci šachu si mohou zahrát partičku, při které je mimořádně nebude bolet sedací partie těla. http://www.volny.cz/arboretum/ Arboretum je pro veřejnost otevřeno: duben (soboty a neděle) od 9:00 do 17:00 květen, červen, červenec, srpen, září od 8:00 do 18:00 (mimo pondělí) říjen (soboty a neděle) od 9:00 do 17:00 Vstupné: dospělí 30,- Kč slevněné 15,- Kč pes 5,- Kč fotoaparát, kamera 10,- Kč Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arboretum-bila-lhota
Moravičany - sokolovna Zábava, atrakce
GPS poloha: 49°45'24.77"N 16°57'51.52"E
Sokolovna v Moravičanech slouží moravičanskému TJ Sokolu. Má svůj sportovní řád a domovní řád. Byly sepsány při prvních akcích konaných po výstavbě v roce 1921. Tyto řády jsou k nahlédnu uvnitř budovy v průběhu konání dané akce TJ Sokola v Moravičanech. Jinak se zájemce o zhlédnutí dovnitř nedostane. Nepodařilo se mi je vyfotit tak dokonalým způsobem, aby byli k přečtení na jedné fotce komplet celé. Dnešní podobu sokolovny, jak ji známe nyní, ji dali členové moravičanského TJ Sokola na pozemku rolníka Františka Jarolíma, který bydlel v domě č. 66 v Moravičanech. Na budově je vestavěna i pamětní deska bratrů Rostislava Ambrože a Františka Kruše. Mj. František Kruš (1898 - 14. 1. 1944) je moravičanský rodák, který byl aktivním členem Sokola, učitelem v Doubravici Moravičanech a Lošticích, hrdina severomoravského protifašistického odboje a byl zastřelen gestapem. Autor článku: Jana Kobzová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moravicany-sokolovna
Valáškův grunt Cyklisté vítáni
GPS poloha: 49°42'16.02"N 16°51'38.88"E
Ubytování, adresa: Kozov 7, Bouzov Telefon: +420585346312,+420585346315, e-mail:
[email protected] Kapacita: 63 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty Hodnocení: Zařízení je schopné zajistit i stravování pro větší skupiny cyklistů. Ze zajímavých cílů doporučuji Hrad BOUZOV, Javoříčské Jeskyně. K dispozici mají půjčovnu kol pro hosty. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valaskuv-grunt
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Radnice" Kladky - Ski areál Ski areál
GPS poloha: 49°39'25.74"N 16°49'42.24"E
Areál se nachází asi 0,7 km severozápadně od obce pod vrchem Zahálkovy Skalky (610 m). Vlek má délku 450 m a sjezdovka se nachází na jeho severovýchodním svahu. U dolní stanice vleku je objekt s občerstvením. Poblíž je i krátký dětský vlek. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.51 Haná-Prostějovsko, Konicko a Litovelsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kladky-ski-areal
Loštice - muzeum tvarůžků Muzeum
GPS poloha: 49°44'44.45"N 16°55'39.07"E
Muzeum olomouckých tvarůžků bylo založeno v roce 1994. Sídlí v původních prostorách výrobny tvarůžků. Jedná se o muzeum firmy A. W. spol. s r. o., která je v současnosti jedinou firmou v ČR, zabývající se výrobou této chutné speciality. Označení "Olomoucké tvarůžky" se vyvinulo z tradice dovážení a prodeje tvarůžků na olomouckých trzích a také proto, že město Olomouc je historicky světově známé místo. Prohlídka muzea začíná krátkým výkladem průvodkyně a promítáním filmu o historii výroby olomouckých tvarůžků. Poté si můžete samostatně prohlédnout exponáty muzea ve dvou patrech budovy. Část vystavovaných předmětů je z vlastních sbírek muzea, část je dlouhodobě zapůjčena z Vlastivědného muzea v Olomouci. Muzeum je možné navštívit celoročně po telefonické objednávce. Bližší informace jsou na webových Stránkách společnosti. Lze zde zakoupit turistickou známku č. 977. Tu je možné získat i v cca 30 m vzdálené podnikové prodejně olomouckých tvarůžků, kde můžete kromě tvarůžků nakoupit i další speciality. V nedaleké cukrárně můžete okusit tvarůžkové zákusky. Autor článku: Miroslav Slovjak Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lostice-muzeum-tvaruzku
Mohelnický betlém Kostel
GPS poloha: 49°46'37.68"N 16°55'27.24"E
Mohelnický betlém nemůžeme navštívit celoročně, ale v zimních měsících určitě stojí za zhlédnutí. Pokud se vydáte k městu Mohelnice z kterékoli světové strany, upoutá vás jeho dominnta - kostelní vež - Chrám sv. Tomáše Becketa z Cantenbury. Každoročně o vánocích je v kapli sv Anny tohoto kostela vystavován překrásný pohyblivý betlém, vytvořený panem Josefem Nedomlelem ze Starého Města u Bruntálu. Autor v roce 1990 zemřel, v jeho díle však pokračuje jeho syn František, který snad každoročně přidává nové a nové kouzelné figurky. Uvidíme zde kopii hradu Bouzova, Karlštejna a dalších zajímavých budov, kterých je zde na dvě desítky, velké množství figur, oveček atd. V pohybu můžeme obdivovat např: vodní mlýn, pohybující se darovníky, obíhající stádo oveček, muzikanty, horníky v dolech, chasníky s obloukovou pilou řezající dřevo, horníky vytahující rumpálem kbelíky ze sloje, selku stloukající máslo a mnoho mnoho dalších výjevů. Betlém je přístupný každoročně v době od půlnoční mši svaté až do února. Přesnou dobu doporučuji najít na stránkách města Mohelnice až v čase vánočním, oproti letošnímu roku může dojít ke změnám. Mohelnický betlém je opravdu krásný cíl zimního výletu a dokáže nadchnout jak dospělé, tak malé děti.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Radnice" Autor článku: Daniel Žák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mohelnicky-betlem
Město Mohelnice - muzeum a středověké hradby Muzeum
GPS poloha: 49°46'36.41"N 16°55'7.54"E
Muzeum v Mohelnici se nachází ve středu města na Kostelním náměstí. Sídlí v domě s gotickými sklepy, kde dříve stával zaniklý mohelnický hrad. Muzeum najdete v objektu bývalé fary, v domě z druhé poloviny 13. století. Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka si zde nechal postavit opevněné sídlo. Od 16. století sídlila v objektu fara a děkanství. Pro potřeby mohelnického muzea slouží budova od roku 1957. První staletí existence domu připomínají gotické sklepy, z období rané renesance se dochovaly vzácné fresky, z nichž nejpůsobivější je tzv. Hostina bohatcova zobrazující podobenství o boháči a Lazarovi z evangelia sv. Lukáše. Současnou podobu objekt získal po ničivém požáru z roku 1841, kdy byla vystavěna čelní fronta budovy s průjezdem. V jedné z místností nového křídla se dochovalo původní vymalování z druhé poloviny 19. století, které je autentickým doplňkem instalovaného měšťanského pokoje v nové stálé expozici Z dějin Mohelnicka. Otevírací doba - celoročně úterý-sobota: 9:00 - 12:00, 13:00 - 16:00 Ceník – Muzeum Mohelnice Výstavy: • dospělí – 10 Kč • žáci a studenti – 5 Kč • senioři – 5 Kč • skupiny žáků a studentů – 5 Kč Expozice: • dospělí – 20 Kč • žáci a studenti – 10 Kč • senioři – 10 Kč • skupiny žáků a studentů – 10 Kč • http://www.muzeum-sumperk.cz/zarizeni/muzeum-mohelnice/ Po prohlídce muzea jsme se zašli podívat ke zbytku středověkých hradeb. Dali jsme se doprava hradební brankou po schodech dolů, abychom si hradby prohlédli. Město bylo založeno v druhé polovině 13. století a olomouckým biskupem Bruno von Schauenburgem a zřejmě velmi dlouho bylo ohrazeno jen příkopem, valem a palisádou. Pravděpodobně až v I. polovině 16. století bylo opatřeno kamennými hradbami s půlválcovými baštami. Do města vedly dvě brány: Horní/ Třebovská u křižovatky dnešních ulic Třebovská a Hradební a Dolní/ Moravičanská u vyústění Smetanovy ulice do náměstí Tyrše a Fügnera. Pro příchod k říčce Mírovce sloužila fortna v ulici U brány, která se jako jediná zachovala dodnes. Opevnění bylo opravováno ještě po třicetileté válce, u bašty severně od kostela (dnes součást domu) bylo postaveno nové vězení, jehož prvním nedobrovolným obyvatelem byl šumperský děkan Kryštof Alois Lautner (křivě obviněný Bobligem z Edelstadtu v čarodějnickém procesu na losinském panství), který byl nakonec 16. 9. 1685 pod mohelnickými hradbami upálen. Po požáru roku 1739 přestaly být hradby udržovány, počátkem 19. století byly zbořeny obě velké brány, které dodnes připomínají jejich pozůstatky s městskými znaky. K rozsáhlým demolicím došlo v letech 1910–11. Přesto lze dodnes jejich pozůstatky najít na většině obvodu někdejšího hrazeného města, tedy mezi ulicemi Okružní a Zábřežskou. Nejvýznamnější dochovanou částí hradeb je vodní fortna na severním obvodu města. Nad jejím průjezdem nalezneme ve směru od Zábřežské ulice latinský nápis, vyznívající ve smyslu, že nechrání- li město Bůh, je zbytečné jakékoli snažení obránců, a letopočty 1540, 1841 a 1953. http://www.hrady.cz/index.php?OID=9224 Pak jsme se vrátili zpět k muzeu a nahlédli do kostela SV. TOMÁŠE Z CANTERBURY. O něm se dozvíte více v mém dalším příspěvku.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12
Průvodce "Radnice" Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-mohelnice-muzeum-a-stredoveke-hradby
Město Mohelnice - kostel sv. Tomáše z Canterbury Kostel
GPS poloha: 49°46'39.11"N 16°55'7.46"E
Kostel sv. Tomáše z Canterbury je nejvýznamnější historickou památkou Mohelnice a stojí na místě farního kostela Panny Marie z roku 1247. Ve 14. století byl kostel rozšiřován, ale roku 1424 byl vypálen husity. Roku 1480 byl znovu zastřešen a vysvěcen. Další úpravy kostela proběhly v barokním stylu, kdy byly ke kostelu přistavěny dvě kaple – sv. Anny a sv. Kříže. Po roku 1841 došlo k dalšímu poškození kostela při požáru ve městě, což nakonec vedlo k novogotickým úpravám kostela prováděnými od roku 1886. Z období renesance pochází vzácná funerální výzdoba kostela. V kostele i na jeho vnějších zdech najdeme ojedinělý soubor renesančních figurálních náhrobků Nigrovy rodiny. Baroko obohatilo kostel o dvě přístavby kaplí a o vznosné prvky interiéru, oltáře, Kazatelnu či křtitelnici, dále např. o oltářní obraz sv. Tomáše z Canterbury od Josefa Františka Piltze. Novogotická přestavba pozměnila především novogotickým průčelím zdobeným kamennou rozetou. Kostel sv. Tomáše z Canterbury najdete nedaleko středu města na Kostelním náměstí. Věž kostela slouží i jako vyhlídka, bohužel pouze v září ve dnech Evropského kulturního dědictví. Blízko kostela si můžete prohlédnout ještě středověké hradby nebo zajít do pěkného muzea. Podrobnosti najdete v mých dalších příspěvcích. http://www.hrady.cz/index.php?OID=3204 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-mohelnice-kostel-sv-tomase-z-canterbury
Mariánské sloupy v Mohelnici Socha
GPS poloha: 49°46'33.38"N 16°55'13.15"E
Ve starobylém městě Mohelnici nalezneme kromě Sturmerova sochařského monumentu na hlavním náměstí hned tři další pozoruhodné barokní Mariánské sloupy. Je však třeba hledat je pozorně. Kromě toho má město na svých webových stránkách informace o nich poněkud zmatené, takže pro lepší orientaci doporučujeme Umělecké památky Moravy a Slezska Do vysokého úzkého výklenku na nároží Domu služeb s moderní Restaurací na náměstí Tyrše a Fügnera se ovšem zrovna nejlépe nehodí barokní mariánská skulptura na červeném tordovaném sloupu s kompozitní hlavicí a s překvapivě tvarovanou kovovou svatozáří, která tu působí v jistém smyslu až skoro komicky. Na soklu je vyrytý letopočet vzniku díla 1697, ale možná socha pochází až z počátku 18. století, jak se uvádí ve zmíněné knize. Další, také poměrně drobná soška Panny Marie Immaculaty na toskánském sloupku s pěkně obnoveným rytým nápisem s datací 1698, stojí na Kostelním náměstí, konkrétně za presbytářem chrámu sv. Tomáše z Canterbury. Nejedná se tedy o novodobou sošku Panny Marie v parčíku po straně kostela vedle rovněž novodobé sochy sv. Jana Nepomuckého, jak zde někdo z autorů na jiném místě uvádí. Když zkusíme obejít centrum města zespodu Zábřežskou ulicí, nemůžeme minout poslední ze sloupů na pozadí domu s rychlým občerstvením a kousek pod zachovanou městskou bránou, kterou se pak můžeme vrátit do centra. Toto půvabné, subtilní dílko, představující opět Pannu Marii Immaculatu, s bohužel velmi poničenými reliéfy sv. Rocha a Šebestiána na podstavci, pochází z roku 1703. Autor článku: Isolda11 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/marianske-sloupy-v-mohelnici
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 13
Průvodce "Radnice" Kaple svatého Josefa u Stavenice Kaple
GPS poloha: 49°45'25.20"N 16°58'50.09"E
Cykloturisté i pěší turisté se ke kapličce dostanou od moravičanského vlakového nádraží = po modré turistické značce (2 km) nebo od zámku Úsov = také po modré turistické značce (6, 5 km). Každému turistovi může připadat kaplička nově vystavěna, ale není tomu tak. Je pouze pěkně a nově opravena firmou "Lesy České republiky". Pravidelně v červenci se zde konaly a konají poutě věřících. Setkávají se zde také katastry Moravičan, Stavenice a Úsova, a tak se tu občané těchto katastrů každoročně setkávají vždy o sobotě před svátkem sv. Josefa (19. 3.), aby spolem tzv. splkli. U Kapličky je také vyvěšena Informační tabule s "Pověstí o kapli sv. Joséfka", jež je výpisem (z 16. 6. 1957) z kroniky obce Stavenice a jejímž autorem je Josef Motlíček. Kaple je také vlastníkem "latinského kříže", nejpoužívanějším křížem západní křesťanské církve, který se nachází na střeše. Na "čele" kapličky se nachází obrázek ze sv. Hubertem - svátek slaví 30. května; patronem lovců, střelců, řezníků, soustružníků, kožešníků, optiků, slévačů, matematiků, výrobců matematických přístrojů, výrobců rolniček, loveckých psů, proti: psímu kousnutí, vzteklině, hadímu uštknutí, strachu před vodou; jeho atributy jsou: biskup, jelen, kříž, kniha, lovec, roh, šípy. Výzdoba je tématicky k danému místu vystavění kaple a kultury místního obyvatelstva jednoduchá a skromná. Autor článku: Jana Kobzová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-svateho-josefa-u-stavenice
Podolí u Bouzova Tvrz
GPS poloha: 49°42'29.61"N 16°55'5.92"E
Obec Podolí, místní část Bouzova je vzdálena 5,5 km jižně od městečka Loštic a také 13 km západně od Litovle na silnici směrem na Bouzov. Podolí je v turisticky atraktivní oblasti s Pohádkovým hradem Bouzovem, rozhlednou Trojským koněm, arboretem a zámkem v Bílé Lhotě, jeskyněmi v Mladči a Javoříčku,muzeem tvarůžků v Lošticích a také naučnou stezkou Špránek v romantické údolí se skalní bránou, zvanou Zkamenělý zámek a zbytky hradu Branka podle tohoto přírodního útvaru pojmenovaný, později přejmenovaný na Špránek.
Ves Podolí se poprvé uvádí v r. 1349, kdy se stala majetkem Jana z Bouzova a od té doby byla součástí bouzovského panství. Pozdně gotická tvrz v Podolí se poprvé připomíná v r. 1564, kdy v ní po požáru Bouzova sídlili Potštátští z Prusínovic. V r.1586 patřilo Podolí novému vlastníkovi bouzovského panství Hynkovi Petrovi Nakserovi z Chotějovic. V r. 1617 byla již renesančně přestavěná tvrz i se vsí prodána Fridrichovi z Oppersdorfu. Tvrz stojí na konci obce Podolí při silnici z Bílé Lhoty do Bouzova. V současné době je v rekonstrukci v soukromých rukou. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podoli-u-bouzova
Střemeníčko Kostel
GPS poloha: 49°40'50.01"N 16°55'47.25"E
Chrám sv. Václava. Postaven 1936, stavitel archimandrita Andrej (Vsevolod Kolomacký). Autor článku: Pavel Sauer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stremenicko
Bradlec, rozcestník Rozcestí
GPS poloha: 49°46'10.70"N 16°59'27.13"E
Rozcestník na modré turistické značce mezi Úsovem a Moravičany v lesích CHKO Litovelské Pomoraví se nachází pod vrchem Bradlec, kde jsou k vidění pozůstatky starodávných mohyl. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 14
Průvodce "Radnice" Autor článku: Ujoun Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bradlec-rozcestnik
Vranová Lhota -smírčí kříž Kříž
GPS poloha: 49°43'5.76"N 16°49'12.71"E
Na tento nenápadný smírčí (cyrilometodějský) kříž narazíme těsně před vrcholem stoupání u tabule označující konec obce Vranová Lhota směrem na Městečko Trnávka. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vranova-lhota-smirci-kriz
Loštice-kříž sv. Barbory Kříž
GPS poloha: 49°44'27.38"N 16°54'21.74"E
U chatové osady Barborka v prostoru Masnice, jihozápadně od Loštic se nachází kamenný kříž s obrázkem sv. Barbory. V prostoru Masnice se již ve 12. století těžila masná hrnčířská hlína pro žádlovické, loštické a pavlovické Hrnčíře. Ještě v polovině 19. století bylo na Masnicích 380 dolů a dolíků 4 až 19 metrů hlubokých. Z hlíny se vyráběly tzv. Loštické poháry, které Loštice proslavily po celém světě. Po zrušení výroby v první polovině 20. století, byly doly zarovnány navážkou jiné hlíny a později zde byla založena zahrádkářská kolonie Barborka. Kříž se sochou sv. Barbory, která je patronkou horníků, zhotovili pravděpodobně loštičtí Hrnčíři, podle jiných záznamů horníci z dolu u Svinova. Během 20. století byla socha poničena a kříž vyvrácen. V r. 2006 zbytek původního základu opravil a osadil kříž se smaltovaným obrázkem sv. Barbory místo sošky, loštický občan Zdeněk Slouka. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lostice-kriz-sv-barbory
Loštice-náměstí Míru Náměstí
GPS poloha: 49°44'41.77"N 16°55'41.57"E
Čtvercové Náměstí Míru v Lošticích bylo ve středověku uzavřeno čtyřmi branami. Město bylo několikrát přestavováno v různých stavebních stylech. Poslední větší přestavba v klasicistním stylu byla po velkém požáru v r. 1863. Domy kolem náměstí v sobě ukrývají staré renesanční jádro a gotické sklepení. Nejhodnotnější a nejstarší v jádru renesanční měšťanský dům čp. 116 stojí na náměstí Míru vedle restaurace a pivnice U Rytíře, kde najdete v nice nad vchodem pěknou sošku sv. Floriána- patrona hasičů, jak v r. 1863 hasí loštickou radnici. V jádru renesanční radnice z konce 16. století, byla několikrát přestavována a při poslední přestavbě v 19. století bylo průčelí radnice přestavěno novogoticky. V severní části náměstí je hotel a Restaurace U Coufalů, kde si můžete dát několik místních specialit z loštických tvarůžků. Tvarůžky si podle přání můžete i nakoupit v automatu na chodbě restaurace. Na několika domech najdete pamětní desky zdejších rodáků jako hudebníka a hudebního skladatele Stanislava Adama (1889- 1974), vlastivědného pracovníka, historika, spisovatele a také politika a starosty Olomouce JUDr. Richarda Fischera (1872-1954) a muzejního a vlastivědného pracovníka Adolfa Langa (1895-1983). V parku uprostřed náměstí stojí sloup se sousoším Nejsvětější Trojice vybudovaný v letech 1854-60 a kamenná čtyřboká kašna se sochou velkomoravského knížete Svatopluka, zhotovená v r. 1859. Obě památky zhotoveny sochařem Františkem Rotterem z Orlice u Králík a maletínským kameníkem Vendelínem Steigerem. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lostice-namesti-miru
Loštice-kamenný kříž Kříž
GPS poloha: 49°44'45.24"N 16°55'49.80"E
Na Malém náměstí v Lošticích stojí před kostelem sv. Prokopa kamenný kříž s reliéfem Panny Marie Bolestné na podstavci.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 15
Průvodce "Radnice" Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lostice-kamenny-kriz
Loštice-kamenný kříž na Olomoucké ulici Kříž
GPS poloha: 49°44'33.32"N 16°56'10.25"E
Na ostrůvku v Olomoucké ulici v Lošticích byl postaven pravděpodobně v 18. stol. vysoký kamenný kříž, který byl v r. 1860 renovován. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lostice-kamenny-kriz-na-olomoucke-ulici
Loštice-kříž na Hradské ulici Kříž
GPS poloha: 49°44'32.05"N 16°55'36.61"E
Na Hradské ulici v Lošticích ve směru na Bouzov, stojí kamenný kříž s plastikou umírajícího Krista z r. 1852. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lostice-kriz-na-hradske-ulici
Dětský tábor Vrážné Ostatní
GPS poloha: 49°40'48.58"N 16°47'19.79"E
Přijeďte / přijděte se za námi podívat. Stanové tábory ve Vrážném jsou dostupné každé léto od začátku července do půlky srpna. Více informací o táboře najdete na stránkách www.vrazne.net Autor článku: Jarda Chaloupka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/detsky-tabor-vrazne
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 16
