49 56'28.40"N 14 11'17.66"E. GPS poloha:

Průvodce "Beroun"

Karlštejn Hrad

GPS poloha: 49°56'28.40"N 14°11'17.66"E

Hrad Karlštejn je architektonicky i historicky nejvýznamnějším hradem u nás. Nachází se ve Středočeském kraji. Monumentální hrad se vypíná nad údolím řeky Berounky, poblíž jejího levého břehu. Hrad má čtyři základní části: přehradí se vstupní branou, purkrabství se studniční věží a 84 metrů hlubokou studnou, obytnou část s císařským palácem a Mariánskou věží a hranolovou Velkou věž. Jednotlivé články byly výškově odstupňovány podle svého významu. Pro turisty je hrad otevřen od března do prosince denně mimo pondělí. V podhradí se nabízí možnost ubytování i stravování. Z původního zařízení hradu se zachovala táflovaná ložnice Karla IV. Významná je Kaple Panny Marie ve střední věži vyzdobená gotickými malbami a stěny kaple sv. Kateřiny zdobí polodrahokamy a cenné fresky s Karlem IV. a císařovnami. Za zmínku také stojí Velká kaple sv. Kříže se stěnami vykládanými polodrahokamy a souborem 127 deskových obrazů od mistra Theodorika, která nemá v Evropě obdobu. Hrad proslavila i veselohra Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně, natáčela se zde i stejnojmenná hudební komedie. Otevírací doba Hrad Karlštejn je v roce 2010 zpřístupněn denně kromě pondělí. Zimní vyjímky, hrad je otevřen:od 1. 1. do 10. 1. a od 27. 2. do 14.11.o víkendech 20., 21., 27.a 28. listopadu 4., 5., 11., 12., 18. a 19. prosinceod 25. 12. do 31. 12. 2010 ( 24. 12. zavřeno) a dále pak od 1. 1. 2011 do 9.1.2011. Hrad je otevřen také v pondělí 5. 4.2010 (Velikonoce) a uzavřen v úterý 6. 4.2010. Hrad je otevřen také v pondělí 5. 7. 2010 (Mistr Jan Hus) II. návštěvní okruh s Kaplí sv. Kříže bude zpřístupněn od 1.6.2010 do 31.10.2010. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Beroun" S odchodem poslední návštěvnické skupiny se uzavírá areál hradu a není umožněn již vstup na hradní nádvoří.

• Vstupné (I. prohlídkový okruh, výklad v českém jazyce) Dospělí Kč 150 Děti od 6 let, studenti, důchodci od 65let, invalidé Kč 100 Děti do 6 let v hromadných skupinách Kč 20 Rodinné vstupné (rodiče a jejich děti do 15 let) Kč 390 K výše uvedené ceně vstupného je nutné připočíst cenu povinné rezervace pro hromadné skupiny nad 10 osob +20,- Kč/ 1 osobu • Vstupné s příplatkem za cizojazyčný výklad (I. prohlídkový okruh)

Dospělí Kč 250 Děti od 6 let, studenti, invalidé Kč 150 Děti do 6 let v hromadných skupinách Kč 20 Vyhrazená prohlídka s tlumočením po předchozí rezervaci, min. 30 osob Kč 180 / 130 po předchozí rezervaci K výše uvedené ceně vstupného je nutné připočíst cenu povinné rezervace pro hromadné skupiny nad 10 osob +20,- Kč/ 1 osobu II. OKRUH: včetně Kaple sv. Kříže: od 1. 6. 2010 do 31. 10. 2010 • Vstupné v českém či jiném jazyce: Dospělí Kč 300 Děti od 6 let, studenti, důchodci, invalidé Kč 200 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Beroun" K výše uvedené ceně vstupného je nutné připočíst cenu povinné rezervace +30,-Kč/1 osobu Každý návštěvník na prohlídku II. okruhu musí mít rezervaci předem, viz. rezervace Četnost a obsazení prohlídek II. okruhu: 1 x za hodinu prohlídka pro 15 osob ! Vstupenky na prohlídku hradu můžete zcela nově nakupovat on-line na našich stránkách. Oba návštěvní okruhy jsou zcela rozdílné Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlstejn

Křivoklát Hrad

GPS poloha: 50°2'16.22"N 13°52'20.11"E

Hrad Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů u nás, ve středověku byl oblíbeným sídlem mnoha českých knížat a králů. Hrad je významnou kulturní památkou na Rakovnicku ve Středočeském kraji, stojí v lesnaté krajině poblíž řeky Berounky. Celý rok se na hradě koná mnoho úspěšných kulturních akcí, které jsou hojně navštěvovány. Návštěvníci hradu mohou obdivovat zejména nádhernou pozdně gotickou hradní kapli s jedinečnou síťovou klenbou, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířství a sochařství, fürstenberskou hradní obrazárnu a muzeum, knihovnu a vězení s expozicí mučících nástrojů. Alois Jirásek zasadil děj svého románu Mezi proudy právě na hrad Křivoklát. Historie První písemné zmínky o hradu sahají do 12. století. Ve 13. století zde často pobývali Václav I. a Přemysl Otakar II., který nechal hrad přebudovat na velkolepý královský hrad. Karel IV. zde prožil část svého dětství. Hrad byl výrazně přestavěn za Václava IV., který ho rád využíval jako lovecký hrad. Významnou přestavbou hrad prošel za Vladislava II. Jagelonského. Za Habsburků sloužil hrad jako státní vězení. Několikrát byl hrad těžce poškozen požárem. V roce 1658 ho získali Schwarzenberkové, kteří ho v polovině 80. let 17. století prodali Valdštejnům, kteří zůstali majiteli do roku 1733, potom hrad získal šlechtický rod Fürstenberků, který byl vlastníkem až do roku 1929, kdy hrad převzal stát. V 50. letech 20. století byly zahájeny rozsáhlé rekonstrukční práce, které trvaly několik desetiletí. Pro svou významnost byl Křivoklát prohlášen za národní kulturní památku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krivoklat

Hrad Karlštejn Hrad

GPS poloha: 49°56'22.45"N 14°11'20.51"E

Vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem ařímským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži. Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Stavebně byl hrad po roce 1480 upraven pozdně goticky, v poslední čtvrtině 16. století potom renesančně. Při poslední stavební úpravě z konce 19. století, vedené arch. Josefem Mockerem v duchu purismu, hrad získal dnešní vzhled. Velmi působivé je zachované původní stupňovité uspořádání jednotlivých hradních budov. Od nejníže položených provozních částí Předhradí, Studniční věže a Purkrabského paláce stavba pokračuje majestátním pětipodlažním Císařským palácem anad ním stojící Mariánskou věží. Na nejvyšším místě skalního ostrohu stavba hradu vrcholí monumentální, 60 m vysokou Velkou věží a systémem mohutného opevnění. Více fotek najdete na http://hypolit.rajce.idnes.cz/Oslava_narozenin_skautu_Zaba_a_Doktor%2C_hrad_Karlstejn%2C_Amerika/#album

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Beroun" Autor článku: Luděk Klíma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-karlstejn--1

Pražský Hrad Hrad

GPS poloha: 50°5'37.60"N 14°24'33.71"E

Pražský hrad je největším klenotem hlavního města i celé České republiky. Pražský hrad je národní kulturní památkou a tradičně patří k našim nejnavštěvovanějším památkám. Pražský hrad tvoří rozsáhlý komplex palácových, církevních, úředních, obytných i obranných staveb různých slohů, soustředěných kolem tří nádvoří a Jiřské ulice. K nejcennějším stavbám patří především Starý královský palác, který obsahuje část původní románské stavby knížete Soběslava, dále pozdně gotický Vladislavský palác s rysy nastupující renesance, raně renesanční Ludvíkovo křídlo, Zelenou světnici, Archiv zemských desek, tzv. Vladislavovu ložnici, Českou kancelář z doby po roce 1516, síň říšské dvorské rady, Starou sněmovnu, Síň nových zemských desek aj. Většina místností v paláci pochází z období vrcholné či pozdní gotiky, dnešní vzhled však získala převážně při renesanční přestavbě po požáru v roce 1541. K dalším zajímavým stavbám patří např. pozdně gotické severní opevnění s věžemi Prašnou, Bílou a Daliborkou, k němuž přiléhá bizarní Zlatá ulička, renesanční křídlo na severní straně 2. nádvoří z doby Rudolfa II. se Španělským sálem a Galerií, Obrazárnou Pražského hradu aj. Budovy kolem 2. a zčásti i 3. nádvoří pocházejí v dnešní podobě převážně z pozdně barokní tereziánské přestavby a obsahují především honosně vyzdobené sály a komnaty, dnes slouží zejména ke státní reprezentaci prezidenta republiky. Součástí komplexu Pražského hradu jsou i církevní stavby, jako gotická a novogotická katedrála sv. Víta, která tvoří typickou dominantu a jsou v ní uloženy korunovační klenoty a ostatky českých vladařů, dále pak románská bazilika sv. Jiří s bývalým klášterem benediktinek, Kostel Všech svatých, kaple sv. Kříže, ale také původně šlechtické paláce, jako Lobkovický a Rožmberský. K Pražskému hradu patří i historické zahrady. Areál Pražského hradu je volně přístupný, jednotlivé objekty, ve kterých se platí vstupné, jsou přístupné po celý rok, hradní zahrady v sezóně. Areál Pražského hradu a návštěvnické objektyLetní sezóna (1. 4. - 31. 10.) • Areál Pražského hradu - denně od 5.00 do 24.00 hodin • Přístupné objekty - denně od 9.00 do 18.00 hodin. • Zahrady - otevřeny denně: • duben a říjen: 10.00 - 18.00 hod. • květen a září: 10.00 - 19.00 hod. • červen a červenec: 10.00 - 21.00 hod. • srpen: 10.00 - 20.00 hod. Zimní sezóna (1. 11. - 31. 3.) • Areál Pražského hradu - denně od 6.00 do 23.00 hodin. • Přístupné objekty - denně (mimo 24. 12.) od 9.00 do 16.00 hodin. • Zahrady - uzavřeny Katedrála sv. Víta Poslední prohlídka 20 minut před zavírací dobou. Březen - říjen • Pondělí - sobota: 9.00 - 18.00 • Neděle: 12.00 - 18.00 Listopad - únor • Pondělí - sobota: 9.00 - 16.00 • Neděle: 12.00 - 16.00 Dětské hřiště na Novém světěOtevírací doba: • Od 1. dubna do 30. dubna - od 08.00 do 18.00 hod. • Od 1. května do 30. září - od 08.00 do 19.00 hod. • Od 1. října do 31. října - od 08.00 do 18.00 hod. Návštěvnické okruhy (druh vstupenky) Pražský hrad - velký okruh Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Beroun" Starý Královský palác, expozice Příběh Pražského hradu, Bazilika sv. Jiří, Jiřský klášter - Národní galerie, Zlatá ulička s věží Daliborkou, Obrazárna Pražského hradu, Prašná věž Pražský hrad - malý okruh Starý královský palác, Bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička s věží Daliborkou Expozice Příběh Pražského hradu Obrazárna Pražského hradu Prašná věž Katedrála sv. Víta - vstup zdarma Vstupné do historických objektů Pražského hradu v péči SPH Druh vstupenkyPlné vstupnéSleva (*)Rodinné vstupné (*)Pražský hrad - velký okruh350 Kč175 Kč500 KčPražský hrad malý okruh250 Kč125 Kč300 KčExpozice Příběh Pražského hradu140 Kč 70 Kč200 KčObrazárna Pražského hradu150 Kč 80 Kč200 KčPrašná věž 70 Kč 40 Kč 110 Kč* Slevy vstupného • mládež od 6 do 16 let • studenti středních a vysokých škol v denním studiu do 26 let • rodina (1 až 5 dětí do 16 let a max. 2 dospělé osoby) • senioři starší 65 let Slevy jsou poskytovány po předložení platného průkazu nebo dokladu o denním studiu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prazsky-hrad

Okoř Hrad

GPS poloha: 50°9'49.20"N 14°15'30.65"E

Zřícenina hradu Okoř se nachází ve Středočeském kraji. Leží na skalnatém pahorku v údolí Zákolanského potoka, 15 kilometrů severozápadně od Prahy. Zříceninu hradu Okoř je možné navštívit od června do srpna každý den kromě pondělí a v září a říjnu pouze o víkendech. Dominantou zříceného hradu je torzo vysoké hranolové věže se zbytky raně gotické kaple v přízemí. Zachovány zůstaly zbytky pozdně gotického opevnění s baštami a klíčovými střílnami. Historie Hrad byl pravděpodobně vybudován ve 2. polovině 14. století bohatým měšťanem Františkem Rokycanským. V roce 1421 hrad dobyli husité. Ve 2. polovině 15. století hrad získali páni z Donína, kteří jej pozdně goticky přestavěli a vytvořili nové vnější opevnění. Na počátku 16. století byl hrad renesančně upraven Bořity z Martinic. Po třicetileté válce byl zpustošený hrad postupně opravován. Roku 1649 tehdejší majitelé hrad odkázali Jezuitské koleji u svatého Klimenta. Jezuité nechali hrad barokně upravit. Na počátku 18. století byly opravy hradu dokončeny. V roce 1773 Josef II. zrušil jezuitský řád a zkonfiskoval veškerý jeho majetek. Hrad Okoř začal rychle chátrat a to i kvůli tomu, že lidé z širokého okolí využili Okoř jako zásobárnu kvalitního stavebního materiálu. Brzy se tak z něj stala zřícenina. Od roku 1920 Okoř patřil Klubu českých turistů a od roku 1967 byl ve správě Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/okor

HRAD KARLŠTEJN Hrad

GPS poloha: 49°56'14.71"N 14°11'9.85"E

Historie Hrad Karlštejn založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži. Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Stavebně byl hrad po roce 1480 upraven pozdně goticky, v Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Beroun" poslední čtvrtině 16. století potom renesančně. Při poslední stavební úpravě z konce 19. století, vedené arch. Josefem Mockerem v duchu purismu, hrad získal dnešní vzhled. Velmi působivé je zachované původní stupňovité uspořádání jednotlivých hradních budov. Od nejníže položených provozních částí Předhradí, Studniční věže a Purkrabského paláce stavba pokračuje majestátním pětipodlažním Císařským palácem a nad ním stojící Mariánskou věží. Na nevyšším místě skalního ostrohu stavba hradu vrcholí monumentální, 60 m vysokou Velkou věží a systémem mohutného opevnění. Zajímavost Zcela ojedinělá původní nástěnná výzdoba ze 14. stol., soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v Kapli sv. Kříže (největší na světě), největší portrétní galerie českých panovníků v ČR, vystavená replika Svatováclavské koruny českých králů, unikátní hradní studna. Hrad také proslavila Vrchlického veselohra Noc na Karlštejně. Autor článku: kristýna neffeová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-karlstejn

Točník Hrad

GPS poloha: 49°53'7.62"N 13°52'55.45"E

Královský hrad Točník se nachází ve Středočeském kraji, na vysokém zalesněném ostrohu, na okraji CHKO Křivoklátsko. Do dnešních dnů mohou návštěvníci obdivovat původní dvoupatrový královský palác s velkým sálem, zdobeným křížovou klenbou. Na bráně jsou umístěny plastické vlysy se znaky zemí, jimž vládl Václav IV., král římský a český. Na hradě se během roku koná řada zajímavých kulturně-historických akcí. Historie Hrad nechal vybudovat v letech 1395 ? 1400 král Václav IV. jako své reprezentační sídlo a také jako bezpečné útočiště. Po jeho smrti v roce 1419 odvezl z hradu všechny cenné věci král Zikmund, který o Točník ztratil zájem. V roce 1421 byl hrad zastaven a často střídal držitele. V 1. polovině 16. století provedl Jan z Vartemberka na hradu renesanční stavební úpravy, po něm v úpravách pokračovali Lobkovicové. V roce 1594 připadl Točník opět královské komoře, údržba hradu se však prováděla pouze v minimálním rozsahu. Během třicetileté války byl hrad zpustošen a postupně chátral, nadále byl udržován jen královský palác, jehož reprezentační sál byl ve 30. letech 18. stoletý barokně upraven na poutní kapli; tato úprava zachránila Točník před úplnou zkázou. Poslední šlechtický majitel hradu Josef Colloredo Mansfeld ho daroval ve 20. letech minulého století Klubu českých turistů. Klub prováděl na hradu značné opravy, které však byly za 2. světové války zcela zastaveny. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tocnik

Skryjská jezírka Jezírko

GPS poloha: 49°56'47.93"N 13°44'58.79"E

Skryjská jezírka naleznete necelé 3 kilometry od obce Skryje. Cesta vede lesem a ke konci podél Zbirožského potoka. Až dojdete k místu, kde je potok trochu přehrazen a rozlévá se na malém prostoru ohraničeném skalami. Jezírko je napájeno malým vodopádem. V jezírku můžete spatřit několik ryb a informační tabule vám řekne, jak se jmenují. Autor článku: negoya Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skryjska-jezirka

Vyšehrad Hrad

GPS poloha: 50°3'52.30"N 14°25'2.55"E

Vyšehrad, který je národní kulturní památkou, se nachází v Praze 2. Dnešní podoba opevněného sídla s mohutnými cihelnými hradbami, bastiony aj. pochází většinou z barokní přestavby, stejně jako brány Táborská a Leopoldova. Třetí brána ? Cihelná či Nová ? je empírová z roku 1841. Středověkou slávu přemyslovského sídla dnes připomínají kromě církevních staveb pouze torzo brány Špičky, barokní budovy se zdivem strážní věže, fragmenty románského mostu a zříceniny gotické strážnice zvané Libušina lázeň na skále nad řekou Vltavou. Areál Vyšehradu je volně přístupný, objekty se vstupným jsou otevřeny po celý rok ? kasematy se sálem Gorlice, expozice Pevnost Vyšehrad, bazilika sv. Vavřince, Kostel Sv. Petra a Pavla. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Beroun" Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysehrad--1

Královská obora - Stromovka Park

GPS poloha: 50°6'24.63"N 14°25'19.53"E

Královská obora Stromovka leží v sousedství holešovického Výstaviště mezi ulicemi Za elektrárnou, Nad Královskou oborou a slepým ramenem Vltavy nazvaným Malá říčka. Její rozloha se v různých dobách měnila, v současnosti se rozkládá asi na 95 ha. Vznikla za Přemysla Otakara II., který ji nechal roku 1266 ohradit jako loveckou oboru a postavil letohrádek. Za husitské doby byla poničena a za Vladislava Jagellonského znovu obnovena. Od husitských dob byla obora vždy o svátku sv. Gotharda zpřístupňována veřejnosti. Z roku 1536 je doloženo vyměření obory - cca 86 ha (1500 x 1000 kroků). Ferdinand I. ji nechal v letech 1536 - 48 rozšířit a spojit přímou cestou s Pražským Hradem. Byl zde založen rybník, sázely se stromy přivezené ze Šárky a postupně vznikaly dvě části: východní obora s letohrádkem, která byla oddělena zdí od západní bažantnice s myslivnou, později ovocnou zahradou. Největší rozkvět však nastal za Rudolfa II. Letohrádek na stráni byl renesančně přestavěn, obora se rozšířila, velký (dnes již neexistující) rybník byl rozšířen na 21 ha a do jeho středu byl nasypán ostrov. Jeho nejvýznamnějším pozůstatkem do dnešních dob je tzv. Dubový pahorek - vyvýšený ostrov bývalého rybníka, na němž rostou mohutné zachovalé duby. V letech 1582 - 93 vzniklo pro zásobování rybníka vodou z Vltavy unikátní technické dílo - Rudolfova štola. Přestože byl Velký rybník později zasypán, Rudolfova štola o délce 1102 m přivádí vodu od Pichlova domku u Štefánikova mostu tunelem pod Letnou až do Stromovky, kde je osazen vchod do štoly renesančním portálem s datem 1583 a s monogramem Rudolfa II. V první polovině 18. st. se obora stala několikrát vojenským ležením s katastrofálními následky. Byla tak poničena, že se uvažovalo o jejím zrušení. Péčí hraběte Kinského však byla přece jen obnovena, takže se zde mohly konat lidové slavnosti za korunovace Františka I. Jeho císařský dekret z r. 1804 pak potvrdil definitivní zpřístupnění veřejnosti a od té doby nastává snaha změnit oboru na velký anglický krajinářský park. Po r. 1850 byla založna štěpnice, (německy Baumgarten) a odtud patrně vznikl název Stromovka. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralovska-obora-stromovka

Štěchovická přehrada Přehrada

GPS poloha: 49°50'46.92"N 14°25'19.25"E

Říční km: 84,44 Přehrada Štěchovice je 2 stupněm vltavské kaskády.Byla postavena v roce 1938-1944. Přehrada je vybaven dvěma Kaplanovích turbín o výkonu 2×11,25 MW.

Součastí přehrady je plavební komora do výtlak 1000t a překonává rozdíl 20m.

Vodní nadř Štěchovice slouží také k přečerpávací vodní elektrárně Štěchovice II. Přečerpávací vodní elektrárna Štěchovice pracuje mezi Vodní nádrží Štěchovice a vodní nádrží na kopci Homole(448 m.n.m.). Parametry Štěchovice II. Typ turbíny: Francis Výkon: 45 MW Spát: až 220 m Průměr oběžného kola: 2200 mm odstavena pro zastaralost:1991 proběhla výstavba nové elektrárny: 1992-1996 zprovozněna:1945 Rozloha nádrže: 4,9 ha Objem: 0,467 mil.m3


str. 7

Průvodce "Beroun" Vodní dílo Štěchovice se nachází u města (z názevu se dá odvodit) Štěchovice. Autor článku: Adam Hromada Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stechovicka-prehrada

Beroun - aquapark Aquapark

GPS poloha: 49°57'46.48"N 14°4'46.85"E

Městský plavecký bazén, aquapark nebo-li Tipsport laguna - to jsou všechno názvy jednoho zařízení, který slouží k rekreaci a relaxaci obyvatel a návštěvníků Berouna. Plavecká hala nabízí mnoho akcí a slev, vyplatí se sledovat web Stránky. Nyní např. (červenec 2010) dostane každý návštěvník ke tříhodinovému vstupnému malé občerstvení zdarma. Areál byl vybudován v roce 2005 a najdete tu vše, co moderní plavecký areál má mít - tobogany, skluzavky, saunu, občerstvení a sociální zařízení nejvyšší kvality. Bližší informace najdete na následujícím odkazu: Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/beroun-aquapark

Kinského zahrada Zahrada

GPS poloha: 50°4'44.26"N 14°24'0.21"E

Zahrada o výměře téměř 22 ha leží na jižním a jihovýchodním svahu vrchu Petřína, od ostatních petřínských zahrad je oddělena Hladovou zdí. Hlavní vstup je z náměstí Kinských. Zprvu zde byly lesy, ve středověku pak Vinice, většinou klášterní. Známé je jméno Vinice Ráj nebo V kartouzích (podle kláštera kartuziánů). Později byly zakládány usedlosti a dvory. Po třicetileté válce místo zpustlo. V r. 1828 koupila pozemky Růžena Kinská a její syn Rudolf Kinský zde založil zahradu v anglickém stylu podle návrhu svého hospodářského ředitele Františka Höhnla. Na stavbě tehdy pracovalo několik set dělníků. Ti v roce 1831 dokončili empírový letohrádek a o pět let později i první část zahrady. Tu v květnu roku 1901 i s letohrádkem od rodu Kinských koupily společně tehdy samostatný Smíchov a město Praha. Park pak zpřístupnily veřejnosti. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kinskeho-zahrada

Havlíčkovy sady Zahrada

GPS poloha: 50°4'8.76"N 14°26'37.59"E

Ve svahu mezi Botičem a Vinohrady leží rozlehlá zahrada ? Havlíčkovy sady, někdy zvaná i Gröbovka. Od Vinohrad je přístupná starou branou v ulici U Havlíčkových sadů, přístup zdola od Vršovic je v místech, kde Rybalkova ulice přechází plynule v ulici U Vršovického nádraží. Dříve zde bývaly dvě hospodářské usedlosti Dolní a Horní Landhauska s vinicemi, které patřily Jakubu Wimmerovi. Dalším majitelem byl dvorní rada Josef Lumbe, který zde postavil letohrádek a kus vinice proměnil v sad. Od něho pozemky s oběma usedlostmi zakoupil podnikatel Moritz Gröbe, proto Gröbovka. Vinice je jedinou připomínkou původního využití okolních pozemků a dokladem o původu názvu celé čtvrti Vinohrad. Vinice sv. Kláry byla založena v místě terénního zlomu, kde býval kdysi lom. Na něj bylo vyvezeno 60 000 povozů zeminy ze stavby vinohradského tunelu, na níž se průmyslník Gröbe podílel. Po roce 1989 bylo vše svěřeno do správy městské části Prahy 2, která park i jednotlivé objekty od počátku 90. let postupně obnovuje. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/havlickovy-sady

Medvědárium ZOO

GPS poloha: 49°57'48.15"N 14°3'57.94"E

Město Beroun má ve znaku a na svém praporu medvěda. Od roku 2000 má i medvědy živé. Režisér Václav Chaloupek a chovatel Jan Černý nabídli Berounu tři slavné televizní hvězdy - hnědé medvídky Jakuba, Matěje a Vojtu. Bráškové se narodili 13. ledna 2000 v Českém Krumluvě čtrnáctiletým Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Beroun" rodičům Kateřině a Vokovi. V lesoparku na Městské Hoře mají svoje království - výběh o rozloze 2 arů doplňuje železobetonová stavba medvědince, v níž jsou boxy - ložnice a přípravna krmiva. V areálu jsou i dva bazény, prolézačky a pyramida. O huňáče se starají dva ošetřovatelé. I když medvědi oslavi 13. ledna 2003 už své čtvrté narozeniny, jsou stále hraví a milí. Medvědárium leží v centru města, cca 5 minut od Husova náměstí a 15 minut z vlakového nádraží. Medvěd hnědý (Ursus arctos) je všežravec, rychle roste a dospívá ve dvou až třech letech, má velmi silné drápy, které nelze zatahovat a silné zuby, zejména stoličky. Je vytrvalý chodec a na krátké tratě je schopen rychlého klusu. S jistotou plave a dobře šplhá. Před lidmi jsou medvědi vesměs plaší. V chladných oblastech tráví zimu zimním spánkem ve skrýších, které používají i několik let. V teplých oblastech zimní klid medvědi nedodržují, skrýše používají k odpočinku. Zatímco například kladenské Medvědice si užívají zimního spánku, berounští bratři dávají přednost zimním radovánkám. Nejraději mají, když napadne čerstvý sníh a mohou se klouzat po břiše. Co na tom, že Matěj a Kuba váží už téměř tři sta kilogramů. Však už mezi ně do výběhu nechodí ani ošetřovatelé. "Hráli by si s námi jako si hrají mezi sebou a člověk je přece jenom chatrnější schránka," říká ošetřovatel Vladimír Týbl, který se s kolegyní Dagmar Krejsovou snaží vymýšlet medvědům nejrůznější zábavu - od stromů namazaných medem přes louskání ořechů až po živé kapry v bazénku. Úlohu televizních hrdinů převzali od Matěje, Vojty a Kuby jejich dnes už roční sourozenci Eliška a Honzík, s nimiž režisér Václav Chaloupek natočil druhé pokračování večerníčkových příběhů Méďové. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/medvedarium

Letní koupaliště Praha - Petynka Koupaliště

GPS poloha: 50°5'26.16"N 14°22'52.61"E

Najdete zde pohodové travnaté pláže, kvalitu vody v 50-ti metrovém vyhřívaném bazénu s minimální teplotou 24°C a kvalitní sociální zázemí, šatny a odpočinkové prostory. Sportovci ocení hřiště na beach volejbal, nohejbal a stoly pro stolní tenis. V areálu nechybí ani stánek s občerstvením, který přijde v letních slunečních dnech vhod nejednomu návštěvníkovi. Největším lákadlem pro děti, stejně jako v minulých letech, zůstane zřejmě stometrový tobogán a ti nejmenší se mohou těšit na brouzdaliště a dětské hřiště. Pro práci, ale i pro zábavu, nabízí Petynka také bezdrátový přístup na internet pomocí WiFi technologie. Koupaliště Petynka má plně bezbariérový přístup, vychází vstříc i handicapovaným občanům a vozíčkářům, pro které funguje instalované hydraulické sedadlo spouštějící návštěvníka přímo do bazénu. CENÍK ZÁKLADNÍHO JEDNORÁZOVÉHO VSTUPNÉHO Při vstupu od (hod.) Květen Červen – Červenec Srpen (1.-15.8.) Srpen (16.-31.8.) Září 7:00 100,100,Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Beroun" 100,8:00 100,100,100,9:00 100,110,110,110,10:00 100,130,130,130,100,11:00 110,140,140,140,100,12:00 130,150,150,150,110,Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Beroun" 13:00 130,150,150,150,110,14:00 130,150,150,150,110,15:00 120,130,130,130,100,16:00 110,120,120,120,90,17:00 100,100,100,100,90,18:00 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Beroun" 90,100,100,90,19:00 90,90,90,90,20:00 90,90,Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letni-koupaliste-praha-petynka

Emauzy Klášter

GPS poloha: 50°4'20.24"N 14°25'3.18"E

Objekt kláštera s kostelem - perlou českého gotického stavitelství - byl postaven v blízkosti starého farního podskalského kostelíka sv. Kosmy a Damiána, vystavěného prý sv. Václavem. Klášter založil roku 1347 Karel IV. poté, co mu k tomu dal souhlas papež Kliment VI. pro mnichy benediktiny východního obřadu povolané z Dalmacie a Chorvatska, kteří používali jako liturgického jazyka staroslověnštinu. Karel IV. Měl v úmyslu upevnit slovanské vztahy a přispět tak k odstranění rozkolu mezi západní a východní církví. Klášter fungoval rovněž v době husitské. Husité jej totiž v roce 1419 převzali, obsadili, a jako v jediném českém klášteře zde bylo praktikováno přijímání podobojí, a to až do roku 1589. Ke klášteru Karel IV. založil roku 1371 kostel zasvěcený Panně Marii, svatému Jeronýmovi, slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi a českým světcům Vojtěchovi a Prokopovi. Císař prosadil, aby klášter vysvětil pražský arcibiskup, a nikoli papežský nuncius, zdůraznil specifičnost nové instituce. Stavba chrámu trvala čtyřiadvacet let. V levém rohu se za oltářem nachází socha sedící Matky Boží montserratské. Dvoupatrová budova staré kvadratury ze 14. století byla ničivě zasažena náletem a jako původní se zachovalo pouze přízemí a zdivo prvního patra, které je u východního křídla zčásti opukové a zčásti cihlové. Tato Černá Madona při bombardování kostela roku 1945 jako zázrakem nebyla poškozena. Po rekonstrukci v Kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí byla vrácena na své původní místo. Nástěnné malby v chrámu řadíme mezi nejvzácnější památky české gotiky. Křížová chodba (ambit) je zdobena párovou malbou, tedy obrazy zobrazujícími výjevy z obou biblických zákonů. Vnější fasády vynikají svou strohostí, na západním průčelí se nachází mozaika sv. Josefa od Viktora Foerstera z roku 1910. Dvorním průčelím dominují po obvodu přízemi trojdílná lomená okna křížové chodby a opěrné pilíře. V 50. letech 20. století byly fresky restaurovány tzv. pekováním.


str. 12

Průvodce "Beroun" Metrem stanice Karlovo náměstí, výstup směrem Karlovo náměstí Tramvají linky 3, 4, 10, 14, 16, 18, 24, stanice Moráň nebo Karlovo náměstí Hlavní vstup do areálu je z Vyšehradské ulice, cca 50m dolů směrem z Karlova náměstí Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/emauzy

Národní Divadlo, Praha Dům, budova

GPS poloha: 50°4'50.62"N 14°24'49.27"E

Do roku 1852 zakoupen pozemek bývalé solnice u řetězového mostu, v roce 1862 tu bylo postaveno Prozatimní divadlo pro 990 diváků (V.I.Ullmann), v roce 1868 položen základní kámen k novostavbě podle novorenesančního návrhu J. Zítka, který zvítězil v soutěži r. 1866. Rozřešil stavbu na nepravidelném pozemku sjednocenou hmotou vyvrcholenou kopulovitou střechou. Do Národní třídy se obrací vstupní portikus nesoucí lodžii, průčelí k Vltavě tvoří pět okenních oblouků mezi dvěma rizality, dole s podjezdem pro kočáry. Do Divadelní ulice jednoduché průčelí nese dole arkádovou galerii vyloženou na Kamenných krakorcích. Jeviště bylo pro 1700 diváků. V roce 1881 budova dokončena, ale v létě téhož roku vyhořela. Sbírkami národů obnovena r. 1883, menší změny J. Schulze, jimiž byla zlepšena viditelnost a zvýšen prostor hlediště. Umělecká výzdoba dílem ?generace Národního divadla?: malířů M. Alše (foyer), Fr. Ženíška (strop, jeviště), J. Tulky (lodžie), V. Hynaise (opona), sochařů B.Schnircha (sochy na attice), A. Wagnera aj. V.Myslbeka (sochy na průčelích) aj. V letech 1977-83 celková rekonstrukce budovy s úpravami hlediště, využitím podzemí, přestavbou jeviště a technického provozu (Z. Vávra a F. Flašar) a přístavbou nových budov. Tip od Turistika.cz: Aktuální program Národního divadla a předprodej vstupenek Nová scéna Původní uvažovaný projekt společenské budovy s víceúčelovým sálem s výstavní galerií v r. 1981 změněn na Novou scénu (K. Prager). Budova obložena zeleným kubánským mramorem, před který je představena stěna ze skleněných tvarovek. Jeviště má možnost variabilního uspořádání pro scénu kukátkovou ? 401 míst, alžbětínskou -481 míst a arénu 563 míst. Ve vstupní hale plastika Život rodné země ? M.Axman, ve foyeru obraz Česká krajina ? F.Jiroudek a reliéfy J. Simota. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-divadlo-praha

Arcibiskupský palác Dům, budova

GPS poloha: 50°5'24.66"N 14°23'50.70"E

Arcibiskupský palác je postaven v těsném sousedství Pražského Hradu. Na severu je palác ohraničen Jelením příkopem a západní straně paláce vede průchodem v levé části podél paláce svažující se ulička ke vstupu do Šternberského paláce. Arcibiskupský palác vznikl v šestnáctém století a do dnešního dne prodělal několik přestaveb. Třípatrový rozlehlý palác, představuje jednu z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb Prahy, dnes zaujímá nepravidlenou protáhlou parcelu a tvoří jej čtyři křídla hlavního objektu, která jsou soustředěná kolem dvora. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arcibiskupsky-palac

Malostranské mostecké věže Dům, budova

GPS poloha: 50°5'14.09"N 14°24'24.89"E

Nižší mostecká věž, též zvaná Juditina, je v jádru románská, pochází asi z počátku druhé čtvrti dvanáctého století. Je zřejmě starší než byl Juditin most. Je stavěna z opuky a byla součástí opevnění levobřežního sídliště. Zevní úprava věže se zbytky rustikované omítky, okenními šambránami, štíty a střechou je z doby renesanční úpravy roku 1591. Na začátku patnáctého století bylo ve věži zřízeno Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Beroun" vězení pro nejtěžší provinilce. Od konce šestnáctého století do roku 1784 sloužila jako celní úřad. Potom vystřídala několik majitelů a od roku 1893 patří městu. Věž není veřejnosti přístupná. Ve sklepení se zachoval unikátní soubor rytin pocházejících z poloviny 13. století, které zobrazují lidské postavy, zvířata a zbraně, osmicípou Hvězdu a řadu šlechtických erbů. K věži je přistaven malý domek, zvaný celnice (čp. 56). V jeho prvním patře vedle vchodu do menší mostecké věže se nachází pozdně románský opukový reliéf, který zdobil východní průčelí věže a až do 16. století byl vidět z mostu. Reliéf byl upraven v roce 1951 a restaurován v letech 1981-83. O původu a námětu díla se vedou spory. Na reliéfu jsou dvě postavy téměř v životní velikosti: vpravo panovník sedící na trůně, vlevo klečící muž jakoby panovníkovi něco podával nebo od něj něco přijímal. Mezi nejpřijatelnější patří názor, že jde o císaře Fridricha Barbarosu a klečícího krále Vladislava v okamžiku, kdy císař předává Vladislavovi královskou korunu. Další názor nabízí např. téma adorace Přemysla Otakara II. Vyšší mostecká věž byla postavena po roce 1464 na náklad Jiřího z Poděbrad na místě starší věže románské. Její podoba navazuje na koncepci Parléřovy Staroměstské mostecké věže. Stavební materiál tvoří velké pískovcové kvádry. Na věži jsou připravené výklenky, do nichž byly patrně plánovány i monumentální sochy, jejichž provedení však nebylo realizováno. Důkladně opravována byla v letech 1874 - 79 pod vedením arch. Josefa Mockera. Věž sloužívala jako hláska a skladiště. Tato věž je veřejnosti přístupná. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/malostranske-mostecke-veze

Valdštejnský palác Dům, budova

GPS poloha: 50°5'24.53"N 14°24'20.89"E

Valdštejnský palác je rozsáhlý raně barokní komplex, který byl postaven v letech 1621 - 1626 pro Albrechta z Valdštejna podle projektu A. Spezzy a N. Sebregondiho. Jednalo se o první monumentální světskou barokní stavbu v Praze. Aby mohl tak velký, a na svou dobu v Čechách neobvyklý, komplex vzniknout, musel vévoda v prostoru Malé Strany vykoupit cca 3O domů (mj. palác Trčků z Lípy) a několik zahrad. Hlavní budova je dvoupatrová se dvěma nádvořími paralelně k průčelí. Na ni napojen trakt koníren s navazující čtyřkřídlou jednopatrovou budovou určenou pro provoz dvora. Severní chodba vede k příčně položené jízdárně. Valdštejnský palác je bohatý na vnitřní výzdobu, v roce 1995 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. Od roku 1996 je sídlem Senátu České republiky. Společně s Valdštejnským palácem byla v letech 1623 ? 1629 budována i Valdštejnská zahrada. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valdstejnsky-palac

Hladová zeď Hradby

GPS poloha: 50°4'50.44"N 14°24'6.32"E

Zeď z místní petřínské opuky nechal zbudovat v letech 1360 až 1362 císař Karel IV. Bohuslav Balbín píše, že "Karel proto tak činil, aby milované město rodné před úkladem nepřátel ochránil a též proto, aby lidu pražskému, hladem právě strádajícímu, výživy poskytl. Císař nazýval dělníky na stavbě zaměstnané svou vřele milovanou rodinou? Každodenně k lidu na Petříně pracujícímu sám docházel? Oblékna pak haleny dělnické sám, Karel při stavbě pracoval po několik hodin denně. ". Takovéto sociální vyprávění je pouhou fikcí, protože stavba měla jednoznačně fortifikační účel a hlad vypukl až v době, kdy opevnění bylo rozestavěno. Zeď měla několik bastionů, ale ty se nedochovaly. Po opravě zdi, která proběhla roku 1624, byla k Hladové zdi přidána mohutná fortifikace, a to z nařízení Marie Terezie v polovině století následujícího. Na tomto opevnění byly také vztyčeny jednotlivé bastiony, z nichž jeden tvoří základ hlavní kopule dnešní Štefánikovy hvězdárny. Ve zdi bylo postupně vylámáno, zazděno a o kus dále později opět vylámáno množství průchodů, jejichž původní obrysy jsou dodnes patrné. Zeď se zapsala i do povědomí astronomů. Kromě toho, že tvoří jednu stěnu Štefánikovy hvězdárny, je známa také tím, že roku 1804 ředitel klementinské hvězdárny P. Martin Alois David odtud vedl svá pozorování při měřeních rozdílu zeměpisných poloh Prahy a Drážďan. Dnes je zeď Dlouhá 1178 metrů, tlustá je průměrně 170 cm a Vysoká kolem osmi metrů. Hladová zeď je také nazývaná také zdí zubatou či chlebovou a prošla mnoha rekonstrukcemi, například v době Ferdinanda II, poté za panování Marie Terezie, po vyhlášení republiky v letech 1923- 5 či po roce 1975. Také v současnosti probíhá od 90. let 20. století její rozsáhlá rekonstrukce. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hladova-zed


str. 14

Průvodce "Beroun" Bývalé Státní reálné gymnázium Dům, budova

GPS poloha: 50°6'0.07"N 14°23'9.89"E

Budova vznikla na bývalé Velvarské třídě na několika spojených pozemcích, na nichž stála dvojtřídka obecné školy s prádelnou, navržená Rudolfem Hrabětem v roce 1925. Budovu navrhl roku 1935 významný architekt Evžen Linhart. slouží školství i nadále: sídlí tu vyšší odborná škola pedagogická, střední odborná škola pedagogická a gymnázium s esteticko-výchovným zaměřením. Evropská 33, čp. 330, Praha 6-Dejvice Web: www.pedevropska.cz Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/byvale-statni-realne-gymnazium

Černínský palác Dům, budova

GPS poloha: 50°5'19.87"N 14°23'25.96"E

Myšlenka postavit si v Praze na Hradčanech svůj vlastní palác vznikla v hlavě hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic (1628-1682). Hrabě začal v období, kdy působil v Benátkách coby diplomat ve funkci císařského vyslance, hledat schopného architekta, jenž by se takovéhoto náročného projektu budoucího Černínského paláce dokázal zhostit. Stavební pozemek, zakoupený Černínem v roce 1666 však nebyl pro takovou stavbu zrovna ideální. Architektům ztěžoval práci především jeho nerovnoměrný tvar 60 x 250 metrů a klesání 8, 5 metru. Po mnoha neúspěšných pokusech o nalezení vhodného projektanta černínského sekretáře Hrušku navštívil italský architekt Francesco Caratti a nabídl hraběti své služby. Caratti předložil svůj návrh paláce a Černín se s ním dohodl na spolupráci. S výkopovými pracemi pro základy stavby se začalo na jaře roku 1669. Po Carattiho smrti se na stavbě podíleli Giovanni Battista Maderna, Domenico Egidio Rossi, Giovanni Battista Alliprandi a Giovanni Battista Allio. Kamenické práce prováděli Giovanni Pozzi, Domenico Semprizi a J. Santini - Aichel, štukatérské Francesco Perri, Antonio Travelli a Santin Bussi a malířské práce Lazar Maria Sanguinetti. K dokončení stavby ve vrcholně barokní úpravě došlo v letech 1717 - 1723 podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky. Kámen pro stavbu byl dovážen z lomu konventu Strahovského kláštera na nedaleké Bílé hoře. A bylo jej potřeba hodně, neboť jen základové zdivo představovalo 6200 kubických metrů kamene. Dřevo pro tesaře bylo do Prahy plaveno po Vltavě z křivoklátských lesů. Na podzim roku 1673 navštívil stavbu paláce císař Leopold, jenž ji jízlivě okomentoval slovy: „Je to velká stodola, ale nemá vrata?“. A Černínové mu za tuto poznámku po mnoho let nemohli přijít na jméno. Zato Mikuláš hrabě Colloredo byl jiného názoru a roku 1675, kdy byl již palác zvnějšku hotov a byly prováděny interiérové práce, napsal: „Palác bude nejkrásnějším skvostem Prahy, jeho architektura a umístění jsou dokladem vysokého úsudku kavalíra, který dává takovou stavbu provádět. “ Historie mu dala zapravdu - palác je dodnes považován za jeden ze skvostů pražské barokní architektury. Ve středním křídle stojí monumentální schodiště završené tamburem a klenbou, do níž v roce 1718 Václav Vavřinec Reiner namaloval obrovskou fresku „Pád Titánů“. Z dílny Matyáše Bernarda Brauna pochází skupina soch Merkura, Androniky a Kupida u paty schodiště, skupiny světlonošů a dekorativní vázy na zábradlí schodiště. Roku 1742 byl palác zpustošen francouzským a bavorským vojskem. Opravy provedl v letech 1744 - 1749 Anselmo Lurago, který navrhl a postavil nové portály hlavního průčelí a spojil je balkonem. Na těchto pracích se podíleli: sochař Ignác František Platzer (Herkules v arkádě zahradního průčelí), malíř Siardus Nosecký (oprava Reinerovy fresky) a štukatér Bernardo Spinetti. Znovu byl palác poničen při pruském ostřelování v roce 1757 a následné opravy provedl Jan Antonín Quitainer. Koncem osmnáctého století Černínové přesídlili do Vídně a pražský palác zůstal opuštěn. V objektu se vystřídal špitál, obydlí chudiny, továrna na karty i skladiště chmele. V roce 1848 objekt vykoupil stát a zřídil zde kasárna, která tu po sobě zanechala dost zdevastované interiéry. V letech 1928 - 1934 v paláci proběhla rekonstrukce, kdy architekt Pavel Janák, vycházeje z původních plánů Francesca Carattiho, citlivě odstranil předešlé přestavby i přístavby. Černínský palác je dnes nejdelší barokní stavba Prahy, délka průčelí stavby je pozoruhodných 150 metrů. V paláci sídlí Ministerstvo zahraničí. Zčásti je dochován ipůvodní inventář a pracovna Jana Masaryka. Privátní expozice ale není přístupná veřejnosti. Adresa objektu: Praha 1 - Hradčany, Loretánské náměstí 5, čp. 101 Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cerninsky-palac


str. 15

Průvodce "Beroun" Chrám Sv. Mikuláše Chrám

GPS poloha: 50°5'16.97"N 14°24'11.98"E

Ústí Mostecké ulice míří k překrásné a pro Prahu typické dominantě ? k chrámu Sv.Mikuláše s jeho zelenou kopulí. Mohutný sálový prostor kostelní lodi s bočními kaplemi, galeriemi a složitou klenbou, která je založena na systému protínajících se elipsoidů, vybudoval K. Dientzenhofer v letech 17041711 na místě starého gotického farního kostela, vysvěceného v roce 1283. V letech 1737-1752 se stavělo kněžiště s kopulí podle plánů K.I.Dientzenhofera, roku 1752 za účasti políra J.Mandelíka byla nad kopulí zřízena charakteristická měděná střecha a nato v letech 1751- 1756 postavil A.Lurago štíhlou zvonici. Chrám byl vysvěcen r. 1752, ale do 60. let se ještě pracovalo na jeho výzdobě. Rozměry chrámu, jehož panoramatický význam pro levý vltavský břeh je základní, jsou úctyhodné: šířka chrámu 40 m, šířka lodi 30 m, délka chrámu bez schodiště 60 m, triumfální oblouk mezi lodí a presbyteriem 24 m, hloubka základů 14,5 m. Výška kopule uvnitř 50 m, zvenčí 70 m, s Lucernou 79 m, kruh pod kopulí (tambur) měří zevně 20 m, uvnitř 17 m. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-mikulase

Podolská vodárna Dům, budova

GPS poloha: 50°3'26.20"N 14°25'11.42"E

Podolská vodárna je jednou z nejvýraznějších pražských industriálních staveb, která byla postavena na místě staré vodárny z konce 19. století v letech 1927 až 1929 podle projektu úspěšného architekta Antonína Engela, jenž má na svědomí třeba také urbanistické řešení pražských Dejvic. Stavba reprezentuje monumentální novoklasickou architekturu komponovanou do celistvých bloků a její vznik odstartoval začátek moderního úpravárenství vody v hlavním městě. Dnes už je však Podolská vodárna svou produkcí 12% pitné vody nejmenší výrobnou v metropoli a je spíše rezervním zdrojem v případě poruchy vodárny v Káraném či na Želivce. Vodárna v Podolí byla dvakrát rekonstruována. Na první rekonstrukci v 50. letech se podílel opět Antonín Engel, který tak mohl dokončit započaté dílo. Roku 1952 tady navíc vzniklo Muzeum pražského vodárenství, které zde sídlí dodnes. K další rozsáhlé rekonstrukci došlo v průběhu 90. let. O jedinečnosti monumentální stavby, která je jedním ze zásadních symbolů podolské čtvrti, hovoří fakt, že v roce 2000 uspěla v rámci kategorie průmyslové stavby v celostátní soutěži Stavba století a Česká televize jí ve svém seriálu Deset století architektury věnovala speciální díl. Do systému zásobování Prahy vodou dnes patří zejména vodní dílo Želivka, které je největší úpravnou vody na našem území. Pitná voda z Podolí se mísí s vodou hlavních zdrojů z Želivky a Káraného. Podolská vodárna s velmi dobrou kvalitou pitné vody dnes zásobuje svým výkonem část města, kterou nelze zásobovat z ostatních úpraven, jde zejména o Staré Město a Josefov a hodně podolské vody jde do vodojemů na Floře. Výkon Podolské vodárny bude významný při obnově vodovodních a kanalizačních sítí v historickém centru města. Optimální výkon vodárny je 500 l za sekundu, lze ho však zvýšit až na kapacitní výkon 2200 litrů za sekundu. Vodárna je také významným záložním zdrojem vody pro Prahu v případě havárie hlavních zdrojů. Muzeum pražského vodárenství Expozice Muzea pražského vodárenství se nachází v objektu staré filtrace úpravny vody Podolí v Praze 4. Tato nová expozice byla otevřena v roce 1997. Muzeum bylo poprvé zpřístupněno veřejnosti v roce 1952 v suterénních místnostech budovy na Národní tř. 13 v Praze 1. Muzejní expozice Interiér filtrační stanice je od výstavních prostor oddělen skleněnou stěnou a tak se návštěvníkům naskytne neuvěřitelný výhled do Engelovy "katedrály" s filtry. Celá expozice zachovává chronologické členění historického vývoje pražského vodárenství od prvních soukromých vodovodů z 12. století, přes vltavské vodárny renesančního období a vodárenské snahy konce 19. století, až po současné zásobování hl. m. Prahy vodou. Je zde vystaven originál čerpacího stroje klatovské vodárny z roku 1830, vodovodní potrubí z antického období, část hradního vodovodu z doby Rudolfa II. a řada dalších exponátů. Trojrozměrné předměty doplňuje řada kopií unikátního a dosud nevystavovaného archivního materiálu a množství historických fotografií. Velmi cenné jsou sbírky druhů vodovodního potrubí, uzavíracích elementů a další historických přístrojů a nástrojů. Samostatně je prezentována unikátní sbírka vodoměrů. Zřizovatelem Muzea pražského vodárenství v Praze 4 - Podolí je akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace. Návštěvu muzea je možné objednat na telefonním čísle: 272 172 345 nebo e-mailu: [email protected] Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podolska-vodarna


str. 16

Průvodce "Beroun" Rakovnická radnice Náměstí

GPS poloha: 50°6'39.21"N 13°43'53.53"E

Na náměstí v Rakovníku najdeme více domů, které stojí za povšimnutí - dům rodiny Ottovy, vlastnící někdejší továrnu na mýdlo, pozdější Rakonu a dnes Procter and Gamble; budovu bývalé dívčí školy, bývalou spořitelnu, ozdobenou sochami Josefa Fojtíka a spoustě dalších zajímavých domů s dlouhou historií vévodí na východní straně náměstí nádherný Chrám sv. Bartoloměje. My se však dnes budeme věnovat budově rakovnické radnice. Její vznik se datuje do doby nebývalého stavebního rozmachu města, do druhé poloviny 16. století. Tehdy ještě neměla svou charakteristickou věž, dnešní podobu (i když pak ještě následovalo mnoho menších úprav) získala ve století 18. Stejně jako v dalších mnoha rakovnických domech byl i na dvoře rakovnické radnice pivovar - o oblíbenosti rakovnického piva v pozdním středověku a raném novověku již toho bylo napsáno dost a dost. Ve sklepích tohoto domu však nebyly jenom sudy s pivem, ale i šatlava. Rakovník typickou šatlavu jako jiná města neměl, proto lehčí zločinci byli drženi v přízemí radnice a ti těžší ve sklepě, kde se odbývalo i mučení a výslechy vězňů. S údivem dnes čteme ve starých knihách, jak si k těmto výslechům a úpění obžalovaných na mučidlech objednávali přítomní konšelé štiky či drůbež a nechávali si nosit pivo. Takové zážitky je zjevně o chuť k jídlu a k pití nepřipravily... Dnes můžete obdivovat jak vnější, tak vnitřní opravený "kabátek" této historické budovy. Kromě toho, že v ní i dnes sedí rakovničtí radní, v hezkých přízemních prostorách se konávají různé výstavy, najdeme zde i část sbírky děl rakovnické Rabasovy galerie. V interiéru vás určitě zaujmou malované klenby s parádní štukovou výzdobou. Venku, na průčelí radnice, je umístěna pamětní deska Sixtovi z Ottersdorfu, rakovnickému rodákovi - významnému překladateli, politikovi a humanistovi šestnáctého století, zastánci a stoupenci městských práv. Autor článku: Marta Löfflerová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rakovnicka-radnice

Národní technická knihovna Ostatní

GPS poloha: 50°6'13.61"N 14°23'26.74"E

Národní technická knihovna v Dejvicích je jednou z největších polistopadových veřejných staveb na našem území. Autoři projektu – Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister a Petr Lešek. Stavba vznikla v letech 2000 až 2009. Nacházejí se tu soustředěné fondy Státní technické knihovny, Ústřední knihovny ČVUT, VŠCHT a pobočky Městské knihovny pro Prahu 6. Polootevřený parter, jako pokračování venkovního prostoru, poskytuje různorodé, bohaté společenské kontakty a veřejné služby s doplňujícími funkcemi. Najdete tu i restauraci s barem i dětským koutkem či obchod s výpočetní technikou . Technická 6, čp. 2710, Praha 6-Dejvice Web Národní technické knihovny: www.techlib.cz Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-technicka-knihovna

Betlémské náměstí Náměstí

GPS poloha: 50°5'6.34"N 14°24'53.46"E

Náměstí nazvané podle Betlémské kaple, na kraji stojí dům U Halánků, který proslul v 19.století, kdy byl majetkem Vojty Náprstka a jeho choti Josefy, známých lidumilů a kulturních pracovníků. Náprstek založil velkou knihovnu, kterou spolu s domem věnoval muzeu, které nese jeho jméno. Dům čp. 258/ 10 Krásná barokní stavba Jana Křt. Alliprandiho se sochou P. Marie na fasádě a bustou Josefa I. na vrcholu štítu Autor článku: Vladimíra Mašínová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/betlemske-namesti


str. 17

Průvodce "Beroun" Dejvické divadlo Ostatní

GPS poloha: 50°6'24.88"N 14°23'36.13"E

Dejvické divadlo je jedno z nejvýznamnějších současných českých divadel. Vzniklo v roce 1992 a od roku 1993 má status profesionální scény. Sídlí v Zelené ulici v Pražských Dejvicích, asi 700 m severním směrem od stanice metra Dejvická. Divadlo je provozováno městskou částí Praha 6. Původní herecký soubor působil v Dejvickém divadle celkem čtyři sezony. V této době zde vznikly inscenace Jakuba Krofty (Spoonriverská antologie), Arnošta Goldflama (koláž z textů Daniila Charmse, romanticko-tragicko-heroická opera Kvas krále Vondry XXVI. a adaptace textů Richarda Weinera Rovnováha), Jana Borny (Dobrodružství dona Quijota, Mrožkovo Tango a dvě Pohádky To je nápad! a Zpívej, klaune?). K nejvýznamnějším počinům této doby jistě patří i inscenace J. A. Pitínského Sestra Úzkost, která v roce 1995 získala Radokovu cenu jako Inscenace roku a Dejvické divadlo se stalo poprvé Divadlem roku. V současné době v divadle působí řada silných hereckých osobností. Mezi nejznámější patří: Tatiana Vilhelmová, Ivan Trojan, Martin Myšička, Martha Issová, David Novotný, Pavel Šimčík, Zdeňka Žádníková-Volencová. Jako hosté zde vystupovali také: Lilian Malkina, Alois Švehlík, Radek Holub, Jitka Smutná, Jiří Macháček, Jiří Bartoška, Nina Divíšková. O mnohé inscenace Dejvického divadla je velký zájem, při předprodeji nutno stát i několik hodin. Nejdříve cca 2- 3 hod. na pořadové číslo (rozdávají se od 8 hod.), vlastní předprodej začíná v 10 hod. Jen s nízkým pořadovým číslem máte šanci na získání vstupenek na žádané tituly, resp. kvalitní místa. Pozor na „důchodcovské překupnické gangy“! Web Dejvického divadla: www.dejvickedivadlo.cz Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dejvicke-divadlo

Praha - Dejvická Náměstí

GPS poloha: 50°5'53.81"N 14°24'0.32"E

Dejvická nebol- li "Kulaťák", dříve náměstí Vítězného února dnes Vítězné náměstí. Najdeme jej nejsnáze na konečné metra A v Praze. Mimopražtí návštěvníci i Pražané znají toto místo jako odjezdové pro autobusy směrem na Letiště Ruzyně anebo jako odjezdové místo dalších autobusů. Dá se zde celkem pohodlně parkovat (za poplatek na hlídaném pakrovišti nebo zdarma v okolních ulicích, pokud najdete místo). Sídlí zde např. Generální štáb armády ČR. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praha-dejvicka

Rakovník - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 50°6'16.92"N 13°43'47.32"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Husovo nám. 114, Rakovník tel.: 313 512 270 Provozní doba: Pondělí 9:00 - 17:30 Úterý 9:00 - 17:30 Středa 9:00 - 17:30 Čtvrtek 9:00 - 17:30 Pátek 9:00 - 17:30 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 18

Průvodce "Beroun" Sobota (květen - srpen) 9:00 - 12:00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rakovnik-informacni-centrum


str. 19

49 56'28.40"N 14 11'17.66"E. GPS poloha:

Recommend Documents