Průvodce "Prostějov"
Zámek Plumlov Zámek
GPS poloha: 49°27'52.60"N 17°0'49.86"E
Zámek Plumlov stojí v obci stejného jména nedaleko Prostějova. Předchůdcem zámku byl hrad, který vznikl ve 2. polovině 13. století. Koncem 14. století jej koupili páni z Kravař a po roce 1466, kdy vymřeli po meči, přešel hrad na Heralta z Kunštátu a po něm na Vratislava z Pernštejna. Začátkem 16. století byl hrad přestavěn v renesanční zámek. Pernštejni však v té době budovali novou rezidenci v Prostějově a Plumlov zanedbávali. Úpadek dovršil požár roku 1586. Až další majitel Karel z Lichtenštejna zahájil rekonstrukci zámku. Vybudoval arkády na nádvoří a obnovil opevňovací systém. V roce 1619 vyplenilo sídlo vojsko a za třicetileté války je dobyli, vypálili a pobořili Švédové. Po skončení války byl zámek jen provizorně opraven a nakonec v letech 1801 - 1805 zbořen. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalce uprostřed nádvoří dnešního nového zámku. Tento nový zámek začal stavět v letech 1680 - 1685 Jan Adam z Lichtenštejna v sousedství původního zámku. Plán však byl příliš velkorysý a z původního projektu zůstalo jen torzo. Po vybudování jednoho křídla ztratili majitelé o zámek zájem. Z bývalého opevnění vznikly hospodářské budovy a z reprezentačního sídla se stalo správní středisko panství. V letech 1867 až 1869 byla opravena sešlá fasáda. Zámek však postupně chátral, v roce 1931 byl v rámci pozemkové reformy převeden do vlastnictví Státního pozemkového úřadu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Prostějov" Zámek měl být čtyřkřídlou třípatrovou stavbou se dvěma řadami pokojů ve všech křídlech. Vyrostlo pouze jedno křídlo s jednou řadou pokojů, spojených na severní straně dlouhou chodbou. Průčelí k rybníku zůstala v rozporu s návrhem jednoduchá, členěná pouze řadami oken. Fasádu zdobí po celé výšce volné předsazené sloupy. Z vnitřního vybavení zámku se nic nedochovalo. Zámek stojí nad známou Plumlovskou přehradou, respektive nad Podhradským rybníkem. Donedávna byla monumentální budova zámku nepřístupná, ale dnes je již možná prohlídka s průvodcem. Nečekejte však luxusně zařízené zámecké pokoje. Spíše naopak. Tím spíše je však potřeba ocenit snahu o záchranu a prosperitu historické památky. duben, říjen o víkendech a svátcích: 13:00 - 18:00 květen, červen, září o víkendech a svátcích: 10:00 - 18:00 červenec a srpen denně mimo pondělí: 10:00 - 18:00 Poslední prohlídka v 17:00 hodin. dospělí (plné): 60 Kč děti do 6 let: zdarma děti /6-15, držitelé karty ISIC, ITIC,ZTP/ : 35 Kč drodinné vstupné (max. 2 dospělí a 2 děti): 160 Kč Pro hromadné výpravy možnost dohody prohlídky i mimo provozní dobu. Informace na telefonních číslech uvedených v kontaktech. http://www.zamek-plumlov.cz/ Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-plumlov
Otaslavice - dolní hrad Zřícenina
GPS poloha: 49°23'18.67"N 17°4'2.14"E
Na skalnatém hřebenu nad vsí Otaslavice stávala od středověku dvojice hradů, vzdálená od sebe asi 80m. Na našem území je existence dvou samostatných hradních objektů, které byly v držení dvou panských rodů jevem naprosto nevídaným. Otaslavice - dolní hrad. Dolnootaslavský hrad stál na úzkém skalním ostrohu nad Městečkem Dolní Otaslavice a první písemná zpráva o něm je z roku 1377, kdy majiteli byli Puškové z Kunštátu a to jmenovitě Ješek Puška z Kunštátu. Hrad založili páni z Otaslavic. Na přelomu 14. a 15. století bylo zbudováno nové opevnění okolo již v té době stojícího raně gotického bergfritu. Puškové z Kunštátu se stali Husovými stoupenci. V roce 1424 byl hrad dobit a rozbořen katolickými vojsky Albrechta Rakouského při válečném tažení proti moravským husitům a již nikdy nebyl obnoven. Z hradu se do dnešních dnů zachovala polovina válcové věže bergfritu asi roztržené střelným prachem. Na věži je patrná zachovalá část gotického okenního ostění s kamenným erbem pánů z Kunštátu, svědčící o úpravách, které Kunštáti provedli. Věž má průměr 11 m s vnitřní světlostí 3 m a lidově je nazývána „Hladomorna“, šířka zdí je 4 m. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/otaslavice-dolni-hrad
Hrdibořické rybníky Přírodní památka
GPS poloha: 49°29'6.01"N 17°13'25.49"E
Národní přírodní památka Hrdibořické rybníky (37 ha) chrání slatinné mokřady a rybníky u obce Hrdibořice. Lokalita vznikla zatopením těžebních míst po těžbě slatiny pro lázeňské účely, která se prováděla v l. 1938-63. (Slatina vznikla rozkladem rostlinného materiálu ve vodě bez přístupu vzduchu. ) Vrstvy slatiny zde dosahují 4 až 6 m. Největší z rybníků se nazývá Raška, další je Husák. Nedaleko nich jsou ještě další čtyři malá jezírka. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Prostějov" Lokalita je výjimečná výskytem vzácné potočnice drobnolisté a matizny bahenní (Ostericum palustre) - [jen dvě lokality v ČR]. Dále v rybnících vzplývají rdesty lakušníky stolístky a řečanka zubatá na okrajích roste rákos a orobinec. Rybníky z velké části obklopují lesíky s topoly, vrbami, olšemi a jasany Louky mimo jiné hostí ostřice nebo kosatec žlutý. Různorodé biotopy využívá velké množství ptačích druhů, například bukáček malý, chřástal vodní, čírka modrá, poláci, potápky, lyska černá, moták pochop, moudivláček lužní. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrdiboricke-rybniky
Prostějov Zámek
GPS poloha: 49°28'17.57"N 17°6'43.64"E
Renesanční zámek, který stojí v centru města na západní straně náměstí, je jednou z řady pamětihodností města Prostějova v Olomouckém kraji. V části zámku je k vidění výstavní síň Muzea Prostějovska. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova uzavírající nevelké obdélníkové nádvoří. Z původní výzdoby se zachoval umělecky velmi cenný vstupní portál a některá okenní a dveřní ostění. Historie Zámek vybudoval v letech 1522 ? 1526 Jan z Pernštejna. Zámek byl zasazen do městských hradeb, které byly pro tento účel prolomeny. Zámek, který měl zpočátku ještě charakter pevnosti, byl za Vratislava z Pernštejna, kancléře Českého království, v letech 1568 ? 1572 upravován ? byly vybudovány renesanční arkády a ozdoben vstupní portál. V roce 1599 získali zámek Lichtenštejnové. V roce 1643 vypálili zámek Švédové, poté byl pouze nouzově opraven a sloužil jako sýpka a byty úředníků. Na počátku 19. století byla v části zámku zřízena textilní manufaktura. V roce 1851 koupil zámek ve veřejné dražbě F. Hofmann a chtěl tady zřídit pivovar, k tomu však nedošlo, protože v roce 1868 získala zámek rodina Chmelařových a učinila z něj centrum českého kulturního života. V roce 1893 koupil zámek úvěrní spolek Záložna a zastavárna v Prostějově, který zchátralou zámeckou budovu opravil, fasády byly vyzdobeny sgrafity. V letech 1894 ? 1906 bylo na zámku Muzeum i v současné době je zámecký areál veřejnosti přístupný. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prostejov--1
Výšovice Zámek
GPS poloha: 49°24'58.87"N 17°8'24.04"E
Obec Výšovice se nalézá 6 km jižně od Prostějova na silnici ve směru na Němčice nad Hanou, asi 1,5 km od dálnice Brno - Prostějov. Zámek je na návsi, severně od kostela. První zmínka o Výšovicích je z r. 1348, kdy část Výšovic odkázala Žofka z Náměště Oldřichovi a Vilémovi z Náměště. Páni z Náměště v r. 1367 tuto část Výšovic prodali litomyšlskému biskupovi Albrechtovi ze Šternberka a jeho synovci Petrovi. Markrabí Jan postoupil olomoucké kapitule druhou část Výšovic, kterou pak získal v r. 1369 Albrecht ze Šternberka výměnou za ves Polkovice. Od Albrechta ze Šternberka pak získal celé Výšovice v r.1371 nově založený Klášter Augustiniánů ve Šternberce u kterého byly Výšovice až do zrušení kláštera v r. 1784. V r. 1617 postavil šternberský probošt Polák Matyáš Gašínský ve Výšovicích rezidenci s větším hospodářském dvorem. Počátkem 18.stol. byla již zchátralá rezidence opravena, ale v r.1753 se probošt Johan Glätzel rozhodl dvůr i s rezidencí zbořit a na jeho místě postavit podle projektu Domenika Martinelliho, pozdně barokní zámek ve tvaru „L"se zahradou a hospodářským dvorem. Rok dokončení zámku 1755 s latinským veršovaným nápisem je na portálu v průčelí zámku. Interiéry jsou vyzdobeny freskami od barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho. Od náboženského fondu v r.1789 koupil zámek se dvorem Martin Strouhal, který zámek po požáru v r.1796 opravil a přebudoval v empírovém stylu. V r.1809 byly Výšovice prodány arcivévodovi Ferdinandovi Österreich- Este. V r. 1819 zdědili Výšovice členové olomoucké podnikatelské rodiny Weberů a po nich rodina Primavesů. Z nich nejznámější Robert Primavesi byl zemským a říšským poslancem a od r. 1904 prezidentem obchodní a živnostenské komory v Olomouci. Posledním soukromým majitelem se stal v r.1928 polský šlechtic baron Richard Robert Klobus, akademický malíř z Vídně, který měl Výšovice jako letní sídlo, které držel až do r. 1945. Robert Klobus nechal do původního zámeckého portálu vsadit v zahradě nalezený znak šternberských augustiniánů spolu s jeho znakem. Po r. 1945 sloužil zámek potřebám obce jako MNV a kulturní dům. V současné době je zde OÚ a vzniká zde středisko sociálního bydlení. Reprezentační místnosti jsou využívány na různé kulturní a společenské akce. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysovice--1
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Prostějov" Velký Kosíř Kopec
GPS poloha: 49°32'48.54"N 17°3'41.14"E
Nejvyšší hanácká hora, dostupná téměř všem pěšky, stezky jsou vedeny převážně lesem. Naučná přírodní stezka. Snadná dostupnost z Olomouce a Přerova vlakem (tři nástupní místa- Čelechovice, Slatinice, Náměšť na Hané, autobusem - Čechy pod Kosířem). Autor článku: Josef Klimeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velky-kosir
Vápenice Přírodní památka
GPS poloha: 49°32'28.46"N 17°5'31.88"E
Opuštěné vápencové lomy 0, 4 km jižně od Slatinek (12 km jihozápadně od Olomouce). Rozsáhlá Stráň s řadou terénních nerovností a drobných lomů po těžbě vápence, travnaté plochy a křoviny. Nejrozsáhlejší a botanicky nejvýznamnější území na devonských vápencích v oblasti Kosíře. Autor článku: Pavel Sauer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vapenice
Otaslavice - horní hrad Zřícenina
GPS poloha: 49°23'17.45"N 17°4'8.33"E
Na skalnatém hřebenu nad vsí Otaslavice stávala od středověku dvojice hradů, vzdálená od sebe asi 80m. Na našem území je existence dvou samostatných hradních objektů, které byly v držení dvou panských rodů jevem nevídaným. Otaslavice - Horní Hrad První písemná zmínka o horním hradě v Otaslavicích pochází z roku 1353, kdy jej měly v držení dcery Alšíka z Otaslavic Klára a Anežka. Ves Otaslavice byla již v této době rozdělena na horní a dolní. Páni z Otaslavic zůstali v období husitských válek na katolické straně a jejich hrad byl rozbořen husity v roce 1423. Horní Hrad stával na vrcholku úzkého skalního ostrohu nad Otaslavicemi na ploš 65x25m. Skalní ostroh obtéká ze západní a severní strany potok Brodečka. Z hradu se do současné doby nedochovalo žádné povrchové zdivo. Na místě hradu zvaného Sýpky stojí novodobé domy, jejíchž stavebním materiálem byl kámen z hradního zdiva. Patrné jsou zbytky základů hradebních zdí na západní straně ostrohu. Dochována je část hradního sklepa pod jedním z domů. Klenba sklepa je v vstupní části cihlová v hlavním sklepním prostoru kamenná a slouží majitelům domu jako skladovací prostor. Do sklepa se vchází po hliněném schodišti z předsíně domu, viz. fotogalerie Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/otaslavice-horni-hrad
Otaslavice Zřícenina
GPS poloha: 49°23'15.69"N 17°4'12.33"E
Otaslavice - obec asi 12km od Prostějova. Zbytek válcové hradní věže nad obcí je velmi výraznou dominantou. Věž nese jméno Hladomorna, lidově Lidomorna. Je pozůstatkem středověkého hradu. Autor článku: Josef Klimeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/otaslavice--1
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Prostějov" Štátule - Kelčice Rozhledna
GPS poloha: 49°23'7.58"N 17°7'25.73"E
Dřevěná rozhledna nad obcí Kelčice (okr. Prostějov), postavená několika nadšenci z Kelčic. Stojí cca 200m od původního trianglu s plošinou. Údajně geometrický střed Moravy. V těsné blízkosti je vysílač Dobrochov. Výhled na Jeseníky, Drahanskou vrchovinu, Chřiby, Hostýnské vrchy. Přístup z Kelčic pěšky a na kole cca 3km, z Dobrochova 1km. Autor článku: Josef Klimeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/statule-kelcice
Pavlečkova skála Rezervace
GPS poloha: 49°27'57.90"N 17°0'58.49"E
Pavlečkova Skála se nachází na Prostějovsku nedaleko Plumlova a Plumlovské vodní nádrže a je to přírodní rezervace. Nejvzácnější, co v ní můžete najít, jsou stepi s mnoha vzácnými druhy květeny a překrásná místa k odpočinku a rozjímání. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pavleckova-skala
Čelechovický lom Přírodní park
GPS poloha: 49°31'52.95"N 17°5'8.48"E
Lom s ukončenou těžbou poblíž obce Čelechovice. Pozůstatky devonského moře s nalezišti zkamenělých zástupců prvohorního moře. Dostupnost cca 500m od obce pěšky. Autor článku: Josef Klimeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/celechovicky-lom
Malý Kosíř Přírodní památka
GPS poloha: 49°33'22.55"N 17°5'30.21"E
Vrchol a východně orientovaný svah Malého Kosíře asi 0,5 km jihozápadně od obce Slatinice na Hané a 10 km severně od Prostějova. Zbytky starého neudržovaného sadu. Ve vrcholové části území se nachází dva opuštěné lomy s tůněmi. Autor článku: Pavel Sauer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/maly-kosir
Prostějov-pomník T. G. Masaryka Pomník
GPS poloha: 49°28'20.50"N 17°6'35.36"E
Před Novou radnicí na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově byl umístěn pomník T. G. Masaryka. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prostejov-pomnik-t-g-masaryka
Barokní fara Výšovice Dům, budova
GPS poloha: 49°24'52.38"N 17°8'26.63"E
Obcí Výšovice prochází silnice II/ 433 Prostějov – Němčice nad Hanou a cyklotrasa č. 5013 z Prostějova přes Němčice nad Hanou, Bunč do Modré u Velehradu. Při průjezdu Výšovicemi si můžeme prohlédnout zvenčí původně barokní zámek a proti němu stojící kostel sv. Vařince s farou postavenou roku 1746. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Prostějov" Farní budova se ocitla v havarijním technickém stavu. Faru od zkázy zachránili manželé Syslovi, kteří objekt koupili od církve a pustili se do opravy. Cílem rekonstrukce je upravit první patro k soukromým bytovým účelům a v přízemí fary vybudovat prostory pro aktivity neziskové organizace ve vztahu k regionálním památkám okolí. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/barokni-fara-vysovice
Prostějov-morový sloup Socha
GPS poloha: 49°28'20.25"N 17°6'40.27"E
Na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově byl v r. 1932 do parkové úpravy náměstí před Starou radnicí včleněn Mariánský sloup z r. 1714. Sloup je zdoben motivy andílků. Na vrcholu sloupu je pozlacená socha Panny Marie s Ježíškem, kterou věnoval význačný advokát Karel Schllenberger, který pracoval ve službách knížat z Lichtenštejna. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prostejov-morovy-sloup
Farní budova ve Vřesovicích u Prostějova Kostel
GPS poloha: 49°23'58.49"N 17°8'34.66"E
Současná vřesovická fara byla postavena roku1689 a v roce 1704 byla přestavěna do dnešní rozměrů. Od roku 1981 byla fara prázdná a teprve v roce 1995 našla nově rekonstruovaná budova fary využití pro činnost chlapeckého salezianského Středního odborného učiliště a učiliště Dona Bosca. Dnes je učiliště mimo provoz a budova učiliště je součástí Švehlovy střední školy Prostějov. Zajímavostí fary je kamenný vstupní portál s vytesaným letopočtem postavení fary 1689 a arkády v dvorním traktu objektu. Nad farou na kopečku stojí farní kostel postavený v letech 1747 – 1748 se samostatně stojící zvonicí se třemi zvony z roku 1990, kdy původní zvony byly v průběhu dvou světových válek dvakrát zabaveny. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/farni-budova-ve-vresovicich-u-prostejova
Revitalizová farní zahrada a barokní most s krytým schodištěm zvaným Pavláčka kostela v Otaslavicích Kostel
GPS poloha: 49°23'23.90"N 17°4'2.14"E
Původní otaslavický kostel spolu s farou byl stejně jako horní hrad v Otaslavicích postaven v gotickém slohu okolo roku 1330. V 17. století byl Janem Žalkovským z Žalkovic přestavěn v renesančním slohu. Dnešní podoba kostela je ve stylu tudorovské pseudogotiky, z druhé poloviny 19. století. Na gotický původ fary poukazují nízké klenuté místnosti v přízemí od kostela s malými okénky a klenutá kuchyně. Ostatní místnosti fary mají trámové stropy, z pozdější přestavby v 17. století. Fara je chráněna památkovým úřadem. Z farní zahrady vede chodník přes Barokní most nad úvozem na kryté schodiště nazývané Pavláčka, které bylo součástí starého kostela. Revitalizovaná zahrada připomíná malý park, umožňující odpočinek a relaxaci maminkám s malými dětmi, ale i turistům, kteří navštíví Otaslavice.
Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/revitalizova-farni-zahrada-a-barokni-most-s-krytym-schodistem-zvanym
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Prostějov" Kralice na Hané-sousoší se sochou sv. Jana Nepomuckého Socha
GPS poloha: 49°27'48.79"N 17°10'45.64"E
V severní části Masarykova náměstí v Kralicích na Hané, stojí sousoší sv. Jana Nepomuckého. Socha, která znázorňuje jeho umučení, stojí na podstavci s kartuší. Postavu světce uzavírá Kamenné zábradlí, které je v rozích doplněné sochami sv. Jana Křtitele, sv. Aloise, sv. Vendelína a sv. Karla Boromejského. Sousoší zhotovil v r. 1724 Ignác Matyáš Rohrbacher. Sousoší prodělalo několik rekonstrukcí, v letech 1869, 1940 a v r. 1997 byly doplněny dvě chybějící sochy. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralice-na-hane-sousosi-se-sochou-sv-jana-nepomuckeho
Prostějov - socha Panny Marie Cellenské Socha
GPS poloha: 49°27'52.38"N 17°6'20.56"E
V prostějovské Brněnské ulici, vedoucí k Městskému hřbitovu, najdeme drobnou, ale zajímavou barokní sošku. Představuje Pannu Marii Cellenskou, je tedy napodobeninou slavné sochy z rakouského poutního místa Maria Zell. Původně totiž stála v místech, odkud každý rok vycházela do Maria Zell pouť. Dílo nechala zhotovit v roce 1768 zdejší měšťanka Judita Svobodová. Soška Panny Marie s Ježíškem v typickém širokém pozlaceném plášti a s korunkou na hlavě je osazena na trojbokém sloupku s obláčky a andílčími hlavičkami. Podrobnější info: cedulka u sochy, publikace Umělecké památky Moravy a Slezska... Autor článku: Isolda11 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prostejov-socha-panny-marie-cellenske
Prostějov-dům Jana Pavláta z Olšan (U Goliáše, U Rocha) Měšťanský dům
GPS poloha: 49°28'18.65"N 17°6'35.78"E
Na rohu Žižkova náměstí a náměstí T. G. Masaryka stojí dům Jana Pavláta z Olšan, zvaný také „U Goliáše“ nebo „U Rocha“. Dům na začátku 16. století vlastnil drobný šlechtic Jan Pavláta z Olšan, který po svém povýšení do rytířského stavu v r. 1536, provedl pozdně gotickou přestavbu celého domu. Po přestavbě v r. 1893 se zachoval přízemní pozdně gotický mázhauz zaklenutý šesti poli Křížové žebrové klenby posazené na polygonálních pilířích. Na klenebních svornících jsou heraldické štíty se znaky Jana Pavláta z Olšan, Pernštejnů a dalších majitelů domu. Na paměť italského kupce Rocha Prestinariho, který vlastnil dům od r. 1718, byla v nice na severním průčelí, umístěna barokní socha sv. Rocha. Červená cihlová fasáda s bohatou sochařskou výzdobu, zvýrazněná válcovým nárožím s věží je z přestavby v r. 1893. Dům dodnes ukazuje výstavnost měšťanského nebo panského domu v období pozdní gotiky. Mázhaus v dřívějších dobách, kdy se šenkovala známá prostějovská starorežná, byl příjemným místem pro sousedské posezení. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prostejov-dum-jana-pavlata-z-olsan-u-goliase-u-rocha
Prostějov-dům Onše z Vřesovic Měšťanský dům
GPS poloha: 49°28'21.33"N 17°6'40.27"E
Na severní straně náměstí T. G. Masaryka v Prostějově stojí dům čp. 202 Onše z Vřesovic s hodnotným renesančním portálem z r. 1571 s ornamentální výzdobou bočních lišt portálu s reliéfy válečné výzbroje, bubnů, konvic a studny. Dům byl v 16. století sídlem sekretáře Vratislava z Perštejna – pana Mikuláše Onše z Vřesovic. Jako první dům na náměstí byl r. 1854 zvýšen o druhé patro. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prostejov-dum-onse-z-vresovic
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Prostějov" Prostějov-dům se sochou sv. Markéty Měšťanský dům
GPS poloha: 49°28'18.98"N 17°6'33.66"E
Na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově stojí vedle Nové radnice dům s novorenesanční fasádou se sochou sv. Markéty s dráčkem v nice. V pravé stěně průjezdu je pozdně gotický portál z doby kolem r. 1500. Po půdní přestavbě v letech 1993-94, byly získány kancelářské místnosti pro sousední městský úřad. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prostejov-dum-se-sochou-sv-markety
Prostějov-dům U Zlaté studny Měšťanský dům
GPS poloha: 49°28'21.37"N 17°6'37.79"E
Na severní straně náměstí T. G. Masaryka v Prostějově stojí dům U Zlaté Studny s ranně gotickým jádrem. Vchod do domu je raně barokním pískovcovým portálem z r. 1666 s reliéfní výzdobou v podobě vázy s květinami na dřících obou pilířků a rozety na vnitřním oblouku, nad kterým je domovní keramické znamení od Jano Köhlera z r. 1936. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prostejov-dum-u-zlate-studny
Prostějov-farní kostel Povýšení sv. Kříže a bývalý klášter augustiniánských kanovníků Kostel
GPS poloha: 49°28'18.35"N 17°6'43.08"E
Jihovýchodně od náměstí T. G. Masaryka, za Starou radnicí v Prostějově stojí farní kostel Povýšení sv. Kříže a bývalý klášter augustiniánských kanovníků. Původní kostel zde stál již před r. 1200 a byl součástí areálu tvrze, zaniklé za válek mezi markrabaty Prokopem a Joštem. Traduje se, že zdivo tvrze bylo pojato do současné kostelní věže. Kostel s klášterem založil v r. 1391 majitel panství Petr z Kravař. Trojlodní kostel, zasvěcený Navštívení Panny Marie i s klášterem, byl před r. 1430 vypálen husity. V letech 152235 byl s pomocí obce vystavěn s použitím části původních zdí nový kostel, který sloužil pro bohoslužby církve pod obojí. Presbytář se dočkal opravy až v letech 1586-88, kdy dostal novou pozdně gotickou klenbu. Bývalá klášterní kapitulní síň se po r. 1600 změnila na kapli Nejsvětější Trojice, spojenou s kostelem krátkým patrovým křídlem. Roku 1622 předal Karel z Lichtenštejna faru do správy katolických duchovních. Po požáru r. 1697 byl kostel rychle opraven a hlavní vchod byl upraven ze severní strany. V r. 1698 byl kostel nově zasvěcen na Povýšení sv. Kříže. Dvojitou barokní báň kostelní věž získala při přestavbě v letech 1725-26 a novobarokně byla upravena v r. 1893. Z iniciativy prostějovského faráře a literáta Karla Dostála-Lutínova, byla v letech 1904-23 původní barokní výzdoba interiéru doplněna o některá moderní díla předních českých umělců, jako byli František Bílek, Zdena Vorlová- Vlčková, Pantaleon Jaroslav Major a Jano Köhler. Unikátním dílem je Křížová cesta z r. 1906 a reliéf sv. Václava z r. 1919 od Františka Bílka. V interiéru je umístěn náhrobní kámen Johanky z Kravař z r. 1495. Barokní kazatelna je z r. 1703, oltář sv. Josefa z r. 1765 s obrazem od Františka Sebastiniho, štukové plastiky od Jana Schuberta. Hlavní oltář je z r. 1759 a kříž z počátku 17. stol. Raně barokní chórové lavice jsou ze 17. stol. Kostel je stavba podélného půdorysu s odsazeným polygonálním presbytářem. Po obvodě je zpevněn opěráky. Nad průčelím je vysoký trojúhelníkový štít a věž je umístěna při severním boku lodi. Před vstupem do kostela je kamenný kříž s pozlaceným Kristem a reliéfem P. Marie na podstavci s nápisem „To jsem činil pro vás, co vy činíte pro mne“.
Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prostejov-farni-kostel-povyseni-sv-krize-a-byvaly-klaster-augustiniansk
Prostějov-Knížecí dům Měšťanský dům
GPS poloha: 49°28'24.70"N 17°6'31.50"E
Naproti hlavnímu průčelí zámku v Prostějově u Fügnerovy ulice stojí tzv. Knížecí dům. Dům, který pochází z 16. století, se stal po 30leté válce, kdy byl zámek zničený sídlem knížecí správy panství. Dnešní podobu s nárožní válcovou Věží získal dům po novorenesanční přestavbě, kterou v r. 1890 provedl prostějovský rodák architekt Max Fleischer. Poslední úpravy jsou z r. 2007.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Prostějov" Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prostejov-knizeci-dum
Prostějov-kostel sv. Jana Nepomuckého s klášterem Milosrdných bratří Klášter
GPS poloha: 49°28'23.82"N 17°7'0.66"E
Komplex budov kostela sv. Jana Nepomuckého a kláštera Milosrdných bratří byl vybudován Lichtenštejny v letech 1738-55. Peníze na výstavbu věnovala hraběnka Marie Anna z Lichtenštejna jako dar v případě uzdravení jejího syna Jana Nepomuka Karla z Lichtenštejna. Klášterní rajský dvůr s křížovou chodbou pochází z let 1751- 55. Kostel se obrací směrem do ulice úzkým průčelím, završeným malým trojúhelníkovým štítem, nad kterým je nízká hranolová věž, doplněná o boční volutová křídla. Vzácný pozdně barokní interiér zdobí fresky, především od F. A. Sebastiniho a také sochy od Františka Ondřeje Hirnla. Na výzdobě se pracovalo až do r. 1770. Je zde devět oltářů, kazatelna, oratoře v kněžišti atd. Na Svatoplukově ulici před průčelím kostela je umístěn vysoký kamenný kříž a dále před klášterní budovou Socha sv. Jana Nepomuckého. Úkolem řádu milosrdných bratří byla péče o chudé pacienty bez rozdílu konfese. Od r. 1906 budovy kláštera sloužily jako sirotčinec a později sem byly umístěny lékařské ordinace a domov důchodců. Dnes je areál opět majetkem Československé provincie Hospitalského řádu svatého Jana z Boha – Milosrdných bratří. Celý klášterní komplex i s kostelem je vzácnou ukázkou pozdního baroka. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prostejov-kostel-sv-jana-nepomuckeho-s-klasterem-milosrdnych-bratri
Prostějov-kostel sv. Petra a Pavla Kostel
GPS poloha: 49°28'9.51"N 17°7'3.17"E
V jižní části Petrského náměstí v Prostějově stojí na mírném návrší farní Kostel Sv. Petra a Pavla. Stojí v místech bývalé osady Prostějovice, předchůdce dnešního Prostějova. Pravděpodobně na tomto pahorku stávala starší prostějovská tvrz, ve které strávil několik dní král Přemysl Otakar I. v r. 1213, kdy zde vydal s markrabětem Jindřichem Vladislavem listiny určené johanitům. Patrně se jednalo o větší sídlo, neboť jen svědků z řad nejvyšší šlechty a světské moci bylo 73 a k tomu další nutný doprovod, služebnictvo a ozbrojenci. Z listiny vydané v r. 1255 je patrné, že již v té době zde stál i kostel, pravděpodobně na místě dnešního kostela sv. Petra a Pavla. Kostel, u kterého býval hřbitov stával za hradbami města. Za svůj dnešní vzhled vděčí farní Kostel Sv. Petra a Pavla zbožnému odkazu, který umožnil jeho barokní přestavbu v letech 1728-31. Z té doby pochází pozoruhodná dřevořezba Poslední večeře Páně na hlavním oltáři od olomouckého sochaře Ondřeje Zahnera. Na farní kostel byl kostel povýšen v r. 1938 a předán do správy řádu salvatoriánů. Kostel je jednolodní stavba s nízkou hranolovou věží nad průčelím, vrcholící mohutnou cibulovitou bání. Současný vzhled kostela je po úpravě v r. 1942 podle architekta Klaudia Madlmayera. Na bývalém hřbitově, který je upraven jako park, stojí pseudogotická kaple. V sousedství kostela je nízká zvonice na půdorysu osmiúhelníku s vysokou jehlancovou střechou. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prostejov-kostel-sv-petra-a-pavla
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
