Průvodce "Pavlína"
Náměšť na Hané Zámek
GPS poloha: 49°35'55.28"N 17°3'45.18"E
Zámek je umístěn uprostřed kruhovitého parku, ze kterého čtyřmi směry vycházejí Lipové aleje. Zámek se nachází v Olomouckém kraji. Návštěvníci si mohou zámek prohlédnout každý den kromě pondělí od května do září a mají možnost využít i noční prohlídky. Zámecké interiéry jsou bohatě vybaveny dobovým nábytkem, stěny a stropy jsou vyzdobeny květinovou malbou a štukováním. Návštěvníci mohou obdivovat především jedinečnou sbírku míšeňského porcelánu a expozici slavnostních a cestovních kočárů olomouckých biskupů a arcibiskupů z 18. a 20. století. V areálu zámku je možné také navštívit kapli, výstavu historických dětských kočárků a Zámeckou galerii moderního umění, ve které celoročně probíhají výstavy. Historie Harrachové nechali ve 2. polovině 18. století postavit pozdně barokní zámek obklopený rozsáhlým parkem. V letech 1780 ? 1916 zámek vlastnil rod Kinských a v letech 1916 ? 1945 byli jeho majiteli Ottahalové. Zámek neprošel žádnými stavebními úpravami, a proto si zachoval svou původní podobu, kterou mu vtiskli Harrachové. V současnosti spravuje zámek obec. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/namest-na-hane--1
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Pavlína" Plané loučky Rezervace
GPS poloha: 49°37'19.41"N 17°13'55.46"E
Mokřadní území v údolní nivě řeky Moravy s vlhkými loukami, Rákosinami a tůněmi. Nejcennější je na malé ploše přítomná nesmírně pestrá mozaika různých typů stanovišť a na ně vázaných rostlin a živočichů. V periodických tůních žije vzácný korýš škeblovka (Lynceus brachyurus), která je z území Moravy známá pouze z Planých louček. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plane-loucky
Chudobín Zámek
GPS poloha: 49°41'16.23"N 17°2'5.00"E
Zámek se nachází v Chudobínu nedaleko Litovle v Olomouckém kraji. Zámecký areál zahrnuje Starý zámek ? původní tvrz a nový zámek. Starý zámek je patrová dvoukřídlá budova, nový zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá budova, která má v nárožích okrouhlé věžičky, fasády jsou členěny římsami. Kolem zámku je rozsáhlý park. Historie Původní tvrz je poprvé doložena v roce 1448. Na konci 16. století získali tvrz Hájovští z Háje, kteří ji rozšířili na dvoukřídlý renesanční zámek. Další úpravy byly provedeny v 17. a 18. století v barokním stylu. Terschové, kterým Chudobín patřil v letech 1802 ? 1945, postavili v roce 1847 nový empírový zámek a původní zámecký objekt začlenili do nového areálu. Původní zámek byl využit jako hospodářská budova a byty pro služebnictvo. Později se nový zámek využíval jako školící středisko olomoucké Sigmy, dnes je zde hotel. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chudobin
Kostel sv.Mořice - vyhlídka Vyhlídka
GPS poloha: 49°35'42.62"N 17°15'3.99"E
Volně přístupná kostelní Věž s exkluzivním výhledem na město a okolí. Autor článku: Jaroslav Beňo Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-svmorice-vyhlidka
Příkazy - soubor staveb lidové architektury Skanzen
GPS poloha: 49°38'41.71"N 17°8'21.16"E
Soubor staveb lidové architektury v Příkazích pochází z 19. století. Rok 2009 byl ve znamení příprav projektu na stavební úpravu obytné části stavení čp. 54. Projekt mimo jiné obsahuje obnovu původní dispozice a podoby kuchyně, výstavbu chlebové pece, kachlových kamen, znovuotevření někdejších průchodů a nahrazení novodobých trojdílných oken novými, koncipovanými v tradičním pojetí dle dochované fotodokumentace. Soubor staveb lidové architektury v Příkazích (obecně nazývaný „Hanácké skanzen“) tvoří památkově chráněná usedlost čp. 54 s tzv. špaletovou stodolou v zahradě a několik přilehlých zahrad, v nichž jsou umístěny další 3 stodoly, rovněž památkově chráněné. Všechny stavby pocházejí z 19. století a dokladují místní tradiční architekturu a péči o ni. Bohatý mobiliář skanzenu umožňuje přiblížení mnoha stránek života na Hané, zejména v období přelomu 19. a 20. století. Obytná část usedlosti obsahuje předměty a vybavení tradiční kuchyně a světnic, řemeslnickou dílničku s mnoha pomůckami a druhy nářadí (kamnářské, knihařské, stolařské, tesařské, bednářské, Kovářské, sedlářské, zámečnické, obuvnické, krejčovské, mlékařské, včelařské, atp.) Hospodářská část usedlosti obsahuje předměty spjaté především se zemědělstvím a chovem domácího zvířectva, ale také s praním a žehlením. Ve stodolách pak můžeme nalézt staré vozy, vozíky, sáně, mlátičky obilí a jejich hnací motory (parní, benzínové, elektrické), pluhy, secí stroje a spoustu dalších, velmi důmyslně sestrojených pomocníků někdejšího hospodáře.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Pavlína" Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prikazy-soubor-staveb-lidove-architektury
Národní přírodní rezervace Vrapač Rezervace
GPS poloha: 49°42'31.61"N 17°2'34.08"E
Národní přírodní rezervace Vrapač se nachází na pravém břehu řeky Moravy, asi 1 km severovýchodně od obce Mladeč, 2 km západně od města Litovel (rozloha 80,69 ha). Chrání přírodě blízký typ lužního lesa se soustavou periodicky zvodňovaných odstavených říčních ramen na kontaktu s neregulovaným úsekem řeky Moravy, s přirozeným záplavovým režimem, se zastoupením charakteristických i ohrožených druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů. Lokalita je součástí lužní části CHKO Litovelské Pomoraví, zařazené v roce 1993 do Seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské konvence. NPR Vrapač je v rámci připravované soustavy Natura 2000 součástí návrhu Evropsky významné lokality Litovelské Pomoraví a Ptačí oblasti Litovelské Pomoraví. Rezervace navazuje na PR Hejtmanka a je připraven návrh na jejich spojení. Rezervací prochází Naučná stezka, která je vedena po červené turistické značce Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-prirodni-rezervace-vrapac-
Panenský les Rezervace
GPS poloha: 49°39'47.66"N 17°11'39.00"E
Přírodní rezervace Panenský les (15,90 ha) je komplex lužního lesa na obou Březích řeky Moravy, která chrání unikátní společenstvo lužního lesa. Rezervace přímo navazuje na NPR Ramena řeky Moravy a tvoří tak pozvolné ochranné pásmo. Významná je zde i erozní činnost obou toků (řeka Morava, Mlýnský potok). Z jarního aspektu zde můžeme spatřit typické jarní rostliny jako např. sněženku podsněžník (Galanthus nivalis), bleduli jarní (Leucojum vernum), prvosenku vyšší (Primula elatior) a další druhy. V létě zde rostou česneky medvědí (Allium ursinum), kakosty hnědočervené (Geranium phaeum) a všudy přítomné kopřivy (Urtica dioica). Velmi početný je zde také výskyt obojživelníků. Dutiny starých stromů obývají netopýři rezaví (Nyctalus noctula) a netopýři vodní (Myotis daubentonii). Ze zajímavých ptačích druhů to je žluva hajní (Oriolus oriolus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/panensky-les
Chomoutovské jezero Rezervace
GPS poloha: 49°39'15.96"N 17°14'19.60"E
SPR Chomoutovské jezero (106 ha) chrání plochu jezera s několika ostrovy a přilehlými břehovými porosty. Jezero zniklo v minulosti těžbou štěrkopísku. V roce 1973 bylo vyhlášeno jako přírodní rezervace. Posláním této rezervace je ochrana vodního, mokřadního ekosystému a břehových porostů, významného hnízdiště a tahové zastávky vodního ptactva, hnízdiště a tahové oblasti evropského významu, největší kolonie a hnízdiště racka chechtavého a racka černohlavého (silně ohrožený druh vČR). Velký výskyt kormorána velkého, kachny divoké, volavky šedé, roháče potápky, čírky modré, labutě velké. Mimořádně lze spatřit i bukáčka malého, chřástala vodního, pisíka obecného, ledňáčka říčního či moudivláčka lužního. Stanoviště reitrodukovaného druhu - Bobra evropského. Na každém kroku kolem jezera můžeme spatřit stopy po činnosti bobra evropského, pokácené stromy ohryzem či vyhrabané břehy jezera. Je možné spatřit i otisky tlap v bahně. Z rostlin se zde kromě obvyklých vyskytují celík kanadský a javorovec jasanolistý. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chomoutovske-jezero
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Pavlína" Aquapark v Olomouci Aquapark
GPS poloha: 49°34'27.55"N 17°13'27.73"E
Již přibližně rok funguje v Olomouci nový Aquapark. prošel svými dětskými nemocemi, kdo chtěl, odzkoušel v zimě, kdo chtěl, vyzkoušel v létě. Provozovatelé přišli s akcemi i slevami. Co vše nabízí? vodní atrakce - VNITŘNÍ AREÁL spacebowl, široká skluzavka, proudový kanál, vodní dělo, chrliče, masážní trysky, vodní ježek a kruhová masážní lavice, whirpool, výplavový bazén ... vodní atrakce - LETNÍ AQUAPARK tobogán - délka 117 metrů, široká skluzavka, vodní trampolína, vodní stěna, chrlič, vodopád . Dětský koutek "Vodní svět" Ve volně přístupné komerční části se nachází velmi dobře vybavený dětský koutek. Kromě velkého množství hraček je zde unikátní hrací konstrukce s tobogánem, ve které mohou děti zdolávat překážkovou dráhu, projít labyrintem, hrát si s míči či zábavnými tabulemi Dále tu najdete... parní prohřívárna - tepidarium, sauna, solárium, dětské hřiště s lanovou houpačkou, lezecká stěna, beach volejbal, 4 Restaurace, bistro, bar, wi-fi připojení v celém areálu. A ceník? Je trochu složitější, rozdělený do časových pásem, doby pobytu a věku návštěvníka. Doporučuji web stránky www.aqua-olomouc.cz. Vyplatí se dívat se na akce, které pak nabízejí zvýhodněné vstupné.
Jak se dostanete? Určitě autem když pojedete směr Brno (výpadovka na Brno), tramvají - konečná č 1 a 4 a 6 nebou autobusem, který jezdí k Nákupnímu centru Haná (č. 16) Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/aquapark-v-olomouci
Olomouc - koupaliště u plaveckého bazénu Koupaliště
GPS poloha: 49°35'52.51"N 17°14'44.84"E
Téměř v centru města Olomouce je Plavecký bazén u něho funguje v letním období venkovní Koupaliště. Nejlépe k němu dojdete pěšky od některé zastávky tramvaje v centru. Projdete kolem Slovanského domu, podběhnete pod křídlem odstaveného letadla TU 134 a již jste u bazénu. Bývá zde v hezkém počasí poměrně živo, ale to člověk asi při letní návštěvě plovárny očekává. Voda je čistá, stánky s občerstvením fungují. Nejvyšší vstupné je za celý den v sobotu a v neděli 65 Kč. Od této částky se pak odvíjejí slevy. Aktuální ceník najdete na následujícíh web-stránkách: http://www.olterm.cz/plavecky-bazen/mdl/info/plavani-letni-bazen Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-koupaliste-u-plaveckeho-bazenu
Olomouc - Přírodní koupaliště Poděbrady Koupaliště
GPS poloha: 49°37'36.19"N 17°13'30.07"E
Přírodní koupaliště Poděbrady najdete v Olomouci, pokud projedete městskou částí Hejčín a Řepčín směr Horka nad Moravou a nebo přes městskou část Lazce směr Chomoutov. Jde o přírodní jezera, která jsou využívána turisty k rekreaci. Již několik let probíhá spor o místní "hospodu" a přilehlé pozemky. A tak některý rok se na Poděbradech vybíralo vstupné a pláže byly upravené, jiné roky zase vše zelo prázdnotou. letos hlásí radní, že k dohodě došlo a zázemí koupajících bude zajištěno. Jen doporučuji dostatečné množství repeletu. V letošním deštivém roce 2010 se urodilo více jak hodně komárů. Pokud byste nejeli autem, tak oblíbeným dopravní, prostředkem je kolo. Můžete využít cyklostezku podél Moravy i Mlýnského potoka. Na Poděbrady jezdí i MHD - autobusy, které jedou do Horky nad Moravou tu na znamení zastavují. A je možné využít i spojení vlakem. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Pavlína" Najdete tu i nudistickou pláž, pláž s dobrým přístupem do vody a pak břeh pro trochu odvážnější. Ten je často oblíbeným místem rybářů. Kdo má rád přírodní koupání, tak si přijde "na své". Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-prirodni-koupaliste-podebrady
Omega centrum - zdraví a krása v Olomouci Zábava, atrakce
GPS poloha: 49°35'55.36"N 17°14'42.61"E
Nové místo pro sport a relaxaci vyrostlo v Olomouci před cca třemi lety. Najdete zde suchou a mokrou zonu, včetně privátní zony. Můžete zde posilovat, cvičit, tančit, či hrát bagminton (3 kurty). Můžete se saunovat nebo jen tak odpočívat ve vířivce. A můžete sem zajít třeba i na koncert japonských bubeníků. To vše v blízkosti centra a pro všechny. Další info na: http://www.omegasport.cz Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/omega-centrum-zdravi-a-krasa-v-olomouci
Poděbrady-jezero Koupaliště
GPS poloha: 49°37'35.81"N 17°13'32.22"E
Severozápadně od Olomouce, mezi Olomoucí a Horkou nad Moravou se nachází výletní a rekreační místo olomouckých občanů i občanů ze širokého okolí. Jezero na pravém břehu Mlýnského potoka vzniklo zatopením jámy po těžbě štěrkopísku, prováděné plovoucími bagry v 60. až 70. letech 20. století. Má rozlohu 16, 5 ha a maximální hloubku 6 m. Využívá se především ke koupání, zatím na vlastní nebezpečí, a část východních břehů je upravena na přírodní pláže. Areál má nového majitele, který provádí rekonstrukci celého areálu i s budovou s občerstvením a sociálním zařízením. Před jezerem je velká asfaltová parkovací plocha. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podebrady-jezero--1
Koupaliště v Náměšti na Hané Koupaliště
GPS poloha: 49°35'56.64"N 17°3'5.67"E
Je připraveno bohaté občerstvení, točené pivo, kofola, langoše, bramboráky, zmrzlina, cukrovinky a jiné dobroty. Zveme Vás k příjemnému posezení v areálu Koupaliště v Náměšti denně od 9 do 19 hod. Autor článku: jarka metelka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/koupaliste-v-namesti-na-hane
Olomouc - Radnice s Orlojem Radnice
GPS poloha: 49°36'0.11"N 17°15'14.51"E
OLOMOUC – krajské město stejnojmenného kraje a zároveň největší město na Hané je historické město, které má spoustu památek a zajímavostí. Mezi nejvíce navštěvovanější patří samotné centrum – Dolní a Horní náměstí. Dominantou Horního náměstí je Radnice s orlojem a Sloup Nejsvětější Trojice. Radnice s orlojem V roce 1378 povolil moravský markrabě Jošt Lucemburský stavbu (tehdy gotické) budovy radnice, u které byl ve stejném roce položen i první základní kámen, čímž začala její výstavba. Společně se stavbou radnice byla založena i městská rada. V roce 1411 byla dokončena stavba dřevěné radnice, která však v roce 1417 během husitských válek vyhořela. V roce 1420 začala stavba Kamenné radnice a její stavby byla dokončena roce 1443. V dalších létech bylo postupně realizováno mnoho úprav ( postaveno 2. patro, velký gotický sál, místnost pro orloj, kaple sv.Jeronýma atd. ). Poslední úpravy byly v létech 1601 – 1607 kdy byla zvýšena věž kostela s arkádovým ochozem na dnešních 75m. Orloj - je zasazen do severní fasády radnice. Jeho architektonický rámec tvoří výklenek s lomeným obloukem, dosahující výšky 14 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Pavlína" metrů. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1519. Orloj byl během své historie několikrát přebudováván a vybavován různými druhy pohyblivých loutek. Nejstarší části dnešního astronomického stroje pocházejí z roku 1898, kdy byl orloj vybaven heliocentrickým ciferníkem. Orloj byl poškozen událostmi 2. světové války a kompletně přebudován v duchu socialistického realismu v letech 1947–1955 Karlem Svolinským. Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-radnice-s-orlojem
Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice Socha
GPS poloha: 49°35'47.29"N 17°15'14.51"E
OLOMOUC – krajské město stejnojmenného kraje a zároveň největší město na Hané je historické město, které má spoustu památek a zajímavostí. Mezi nejvíce navštěvovanější patří samotné centrum – Dolní a Horní náměstí. Dominantou Horního náměstí je Radnice s orlojem a Sloup Nejsvětější Trojice.
Sloup Nejsvětější Trojice Je monument postavený v létech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem bylo díkuvzdání za ukončení morových událostí , které na Moravě řádily v létech 1714-1716. Sloup je 35m vysoký a představuje nejvyšší sousoší v České republice. V roce 1995 byl vyhlášen národní kulturní památkou a v roce 2000 byl zařazen jako jedno z vrcholných děl středoevropského baroka mezi světové dědictví UNESCO.
Historie Stavbu navrhl kamenický mistr a privilegovaný císařský architekt Václav Tender. Během budování stavby však zemřel. Ani jeho následovníkům Františku Thoneckovi, Janu Václavu Rokickému a Augustinu Scholtzovi nebylo souzeno vidět sloup hotový. Stavbu nakonec dokončil Rokického syn Jan Ignác. Sochařskou výzdobu započal Filip Sattler a když zemřel tak na něj navázal Ondřej Zahner .Stačil během 7 let vytvořit 18 soch a 9 reliéfů. O něco šťastnější byl Zlatník Šimon Forstner, který vytvořil pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie. Své dílo dokončil s podlomeným zdravím díky toxickým sloučeninám rtuti, které používal. Sloup se po svém dokončení v roce 1754 stal pro Olomouc zdrojem ohromné hrdosti. 9. září 1754 byl vysvěcen za velké slávy, jíž se zúčastnila také císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským. Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-sloup-nejsvetejsi-trojice--1
Černá věž Drahanovice Tvrz
GPS poloha: 49°34'38.86"N 17°4'36.92"E
Černá věž Drahanovice je pozůstatek gotické tvrze . V době svého vzniku na přelomu 13. a 14. století byla o jedno podlaží nižší a celistvá ve svých zdech, prolomených pouze úzkými osvětlovacími střílnami, z nichž jedna se v zazdění uchovala na severní stěně. Vstup do věže byl přístupný pouze od jihu výstupním otvorem, umístěným necelých sedm metrů nad zemí, v úrovni těsně nad dnešním druhým patrem. Přízemí a podzemí věže bylo řešeno silně zúženou, dvojitě odstupňovanou šachtou a z jejího nejnižšího bodu údajně vybíhala podzemní chodba. V 15. století byla zpustlá drahanovická věž úplně přestavěna v obytnou chráněnou věž, u níž hledisko obranné se již změnilo v podřadný zájem. Základní výhody raného středověku – výška, nepřístupnost a uzavřenost věže byly odstraněny přístavbou kruhového šnekového schodiště na jižní straně, vytvořením konstrukčně pevných podlaží v nitru věže a jejím rozevřením na venek po prolomení oken ke všem světovým stranám. Ve II. patře věže byla vybudována r.1567 žebrová klenba, základní formou sice připomínající gotiku, ale tvarem tvořící křivky, klenby a profilací cihelných tvarovkových žeber již renesanci. Vrcholovou partii klenby tvoří osmiúhelný pískový klenák s reliéfním znakem pánů ze Stvolové a s jemně tesaným ozdobným hvězdicovým okrajem. Třetí a nově zvýšené Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Pavlína" čtvrté patro byly zastropeny trámovými stropy, spočívajícími na mohutných podvlacích. Vnějšek celého objektu byl pokryt jemným mřížkováním černobílých sgrafit. V době barokní, asi na konci 17. století, byl obytný prostor věže rozšířen ještě o místnost v I. patře a v III. patře byl vestavěn záchodek. V roce 1723 byl statek v Drahanovicích natrvalo spojen s panstvím v Čechách pod Kosířem a tvrz ztratila svůj význam. Budovy tvrze byly postupně zbourány nebo přestavěny a zachovala se jen Černá věž. Její podoba byla kolem roku 1850 pozměněna novým nezvyklým zastřešením - tzv. routovou střechou. V této podobě se dochovala až do dnešní doby. KDY věž můžete NAVŠTÍVIT ? duben - květen: SO, NE 10 - 12 hod. 13 - 17 hod. červen - září: SO, NE 10 - 12 hod. 13 - 17 hod. ST 13 - 17 hod VSTUPNÉ DOSPĚLÍ 20,- Kč STUDENTI 10,- Kč DŮCHODCI 10,- Kč DĚTI 5,- Kč Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cerna-vez-drahanovice
Skrbeň Tvrz
GPS poloha: 49°38'35.11"N 17°10'41.26"E
Obec Skrbeň s tvrzí se nachází 9 km Sz od Olomouce směrem na Litovel. Ze silnice na konci Olomouce odbočíte z kruhového objezdu doprava směrem na Svitavy a po pár metrech odbočíte opět vpravo na Křelov. Na křižovatce před Restaurací Prachárna odbočíte vlevo, projedete Křelovem,kolem Břuchotína a u motorestu Křepelka odbočíte vpravo a asi po 1 km na návsi za kostelem sv.Floriána po levé straně uvidíte budovy dvora bývalé tvrze. Po zaparkování na návsi si můžete prohlédnout nádvoří a exteriér bývalé tvrze i jejich hospodářských budov.Tvrz sama je využívána pro bytové účely. Drobný šlechtický rod se ve Skrbení připomíná již v pol.12. stol. kdy byl pánem Skrbeně vladyka Sedlek, který neměl žádné potomky a tak daroval Skrbeň kostelu sv. Václava v Olomouci. V r. 1263 se jmenuje světský vladyka Donon ze Skrbeně. Ze 14.stol. jsou známi vladykové Rudlin a Markvart z Morkovic a ze Skrbeně, Filip ze Skrbeně s manželkou Ofkou ze Zdislavic. Jejich potomci r.1379 prodali vše co měli ve Skrbeni, tj. 10 lánů, tvrz se dvorem, 21 podsedků, 2 hospody, vinice a 2 mlýny markraběti Joštovi. Markrabě Jošt celou, již sjednocenou vesnici daroval r. 1382 Lackovi z Kravař. Ten prodal již r.1391 Skrbeň Alšovi a Václavovi Doloplazskému z Bystřice. Po Alešově smrti se Skrbeň rozdělila mezi tři bratry Franka, Václava a Jana. Bratři Václav a Jan se zúčastnili husitských válek za kterých Skrbeň utrpěla mnoho škod. Václav Skrbenský r. 1437 pohnal před soud purkmistra a město Olomouc, že mu „tvrz obořili, příkopy zarovnali, ryby lovili a druhé zdávili a na lidech mu ve vsi leželi a most na Moravě podrúbali, a to v plném lantfridu“. Zchudlí bratři Jan a Václav pak své veškeré zboží ve Skrbeni a vesnicí Hynkovem s rybáři a ostatními lidmi, s robotami, s oběma břehy Moravy, s menším i větším sadem prodali Ondřeji Znátovi z Ojnic(Vojnic). Po Ondřeji zdědila Skrbeň dcera Markéta, která držela Skrbeň se 4 syny až do r.1531 kdy ji odkázala svému vnukovi Janovi z Hříště, který přijal název „Skrbenský“. Jan z Hřiště měl 4 syny, Jana, Jaroslava, Petra a Václava. Jaroslav, který zdědil panství hošťálkovské s dalším zbožím, se stal zemským maršálkem knížectví Těšínského a měl za manželku Annu Morkovskou ze Zástřizl. R. 1574 prodali jejich potomci Skrbeň i Hynkov Petrovi staršímu Pražmovi z Bílkova. Po Petrově smrti jeho bratři Jan starší a Šebor Pražmové prodali Skrbeň s Hynkovem r.1579 purkmistru a radě města Olomouce u nichž zůstala až do zrušení nevolnictví. Skrbenští z Hřiště nabyli značného jmění a vlivu v zemi. Z 5 synů Jaroslava Skrbenského zasluhuje zmínku Jan a Bernard. Jan byl nejvyšším zemským sudím knížectví Těšínského. Za krále Ferdinanda III. byl v r. 1658 povýšen do stavu svobodných pánů v království Českém a zemích připojených do stavu baronského. Z jeho potomků Ota Karel obdržel dědictvím Šenov a byl zemským hejtmanem knížectví Těšínského. Lev Skrbenský z Hřiště se stal po studiích v Římě a v Olomouci v r.1899 arcibiskupem pražským a v r.1901 byl povýšen na kardinála. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skrben--1
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Pavlína" Olomouc - Kašna Hygie Kašna
GPS poloha: 49°35'37.93"N 17°15'3.17"E
V Olomouci na Horním náměstí na zdi olomoucké radnice stojí kašna Hygie, kterou v roce 1945 rekonstruoval sochař Karel Lenhart. V roce 1886 na památku zrušení olomoucké pevnosti byla na místě dnešní kašny Hygie postavena mramorová socha buclatého dítěte - putti. Ta však, stejně jako původní Olomoucký Orloj, padla za oběť událostem druhé světové války. Zničena byla během osvobozování Olomouce v roce 1945. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-kasna-hygie
Terezská brána Hradby
GPS poloha: 49°35'27.94"N 17°15'2.08"E
Terezská brána se nachází na třídě Svobody v Olomouci. Tato barokní brána vznikla v roce 1752, když bylo budováno pevnostní opevnění. Pojmenování „jerezská“ dostala až o dva roky později, při příležitosti návštěvy Marie Terezie v Olomouci. Brána má podobu triumfálního oblouku. Poté, co byly odbourány přilehlé hradby, stojí osamoceně. Nyní je brána čerstvě po restauraci a najdete tu i obnovené zákoutí s krbem, které sloužilo jako zázemí pro stráž. Olomouc – web Informačního centra: www.olomouc-tourism.cz Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/terezska-brana
Olomouc-Pruské dělové koule-drobné památky Drobné památky
GPS poloha: 49°35'35.89"N 17°15'4.88"E
Pruské obléhání Olomouce v pol. 18. stol. zanechalo v Olomouci velkou zkázu, jak na majetku, budovách i počtu obyvatel. Postupem času se Olomouc opět stala krásným prosperujícím městem s mnoha památkami, mezi které patří také připomínka na pruské dělostřelecké bombardování v r. 1758. V různých částech historického města najdete na fasádách domů dělostřelecké koule. Některé domy byly po bombardování opraveny, dělové koule odstraněny a některé opět usazeny, aby připomínaly válečné utrpení a Konečné vítězství. Některé dělostřelecké koule byly na fasádách přemístěny a jsou její součástí. Na některých domech do dnešních dnů zůstaly dokonce po dělostřeleckých koulích dolíky ve fasádách. Další dělostřelecké koule byly při přestavbě domu odstraněny a přemístěny na jiné místo, kde čekají na svoji příležitost. Například v průjezdu domu č.20 na Horním náměstí, domě který má bohatou minulost spojovanou i s Valdštejnem, najdete znaky stavitelů i domovní znamení bývalého majitele domu, ševce a také dělovou kouli. Možná je takových, veřejnosti ukrytých míst více. Zásah dělovou koulí dostal i sloup Nejsvětější Trojice. Po opravě sloupu v r. 1760 byla na památku bombardování vsazena kulatá atrapa projektilu, později pozlacená. Nejvíce zachovalých dělostřeleckých koulí se nachází v jihozápadní části historické části Olomouce. Většina olomouckých občanů i turistů o těchto drobných památkách neví, většinou kolem nich přejde bez povšimnutí, protože jej zaujmou jiné větší a výraznější památky, nebo výklady obchodů. Projděme se pod dělostřeleckými koulemi. Je jistě zajímavé, kde všude se nacházejí. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-pruske-delove-koule-drobne-pamatky
Olomouc - fotbalový stadion Dům, budova
GPS poloha: 49°35'57.91"N 17°14'48.84"E
Olomouc má fotbalové mužstvo a to prvoligové. Má tedy i stadion, do jehož rekonstrukce se v posledních pár letech dalo poměrně hodně peněz. Posledním počinem je výstavba tzv. Jižní tribuny", která byla slavnostně kolaudována neslavným zápasem v září 2010 ČR-Litva. Na fotografii jsou vidět ještě nezprovozněná poslední podlaží tribuny.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Pavlína" Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-fotbalovy-stadion
Olomouc-Dolní náměstí a okolí Drobné památky
GPS poloha: 49°35'31.52"N 17°15'10.65"E
Olomoucké Dolní náměstí je spolu s Horním náměstím nejstarším olomouckým náměstím. Z počátku bylo s Horním náměstím spojeno v horní zúžené části ulicí, která dostala později název Kramářská. Při přestavbě obou náměstí v 16. a 17. stol. bohatým měšťany, kupci a šlechtici se prostor mezi oběma náměstími rozšířil. Vznikla zde v místě východní části Horního náměstí a horní části Dolního náměstí část města nazývaná „Pod bohatými krámy" s privilegovanými domy spojených ještě v 19. stol. podloubím. Kolem celého Dolního náměstí ve tvaru prodlouženého trojúhelníku jsou domy a paláce bohatých měšťanů a šlechticů, z velké části přestavěné, takže slavnou minulost jednotlivých domů připomíná již jen domovní portál, domovní znamení a erby na průčelích. Řada domů má dosud zachovalý interiér a nebo sklepení. K nejzachovalejším domům na náměstí patří Hauenschildův palác ze 16. stol. s bohatou kamenickou výzdobou průčelí a nárožním arkýřem s reliéfy antických příběhů, který byl známý jako hostinec U Černého orla, v jehož sále se hrávalo do r. 1770 divadlo. V letech 1770-1830 se hrávalo divadlo v sousedních Masných krámech. V okolí Dolního náměstí je několik uliček, které si zachovaly svůj středověký ráz a nesou jména podle toho, čím se většina obyvatel živila. Najdete zde ulici Hrnčířskou, Kapucínskou, Mlýnskou i Uhelnou. V pomyslném středu Dolního náměstí je Morový Mariánský sloup. Jako vděk olomouckých měšťanů za odvrácení morové nákazy, která zasáhla Moravu v letech 1714- 1716. Byl vybudován kameníkem Václavem Renderem a sochaři Tobiášem Schützem a Janem Sturmerem v letech 1716-1724. V horní části Dolního náměstí je nejstarší z olomouckých kašen, Neptunova kašna postavená kameníkem Václavem Schüllerem a sochařem Michaelem Mandíkem v r. 1683. Druhá kašna na Dolním náměstí v jeho dolní části, v Olomouci v pořadí třetí, měla složitější vývoj. Původně kašnu zdobila v r. 1706 socha sv. Floriána zhotovená kameníkem Václavem Renderem, ale protože se motivem nehodil do ideového antického programu ostatních olomouckých kašen, měšťanům se časem sv. Florián znelíbil a v r. 1735 jej vyměnili sochou nejvyššího římského vládce Jupitera, ze stejné kamenické dílny. Socha sv. Floriána byla přestěhována do bývalého olomouckého statku ve Skrbeni na nádvoří zdejší tvrze. K nejstarším památkám na Dolním náměstí patří kostel Zvěstování Panně Marii u kapucínů, vystavěný spolu s Klášterem v letech 1653- 1661, nejvýraznější stavba na jižní straně náměstí. Na vstupním portálu je letopočet 1658 a nad portálem je freskový obraz Zvěstování P. Marie, nově namalovaný u příležitost 700. výročí smrti Františka z Assisi olomouckým malířem Jano Köhlerem, při obnově kostela v r. 1926. Dřevěný kříž na terase před kostelem byl vztyčen r. 1933 na paměť 1900. výročí ukřižování Ježiše Krista. Po zrušení konvetu kapucínů v r. 1950 byla v budovách kláštera a kostela armáda a později výpočetní středisko Československých státních drah. Po dlouhých soudních sporech od r. 1989 se kapucíni v r. 1995 do klášterních objektů opět vrátili. Rohový dům na jihu náměstí a Kateřinské ulice, byl v minulosti majetkem řady šlechtických rodů, mezi jinými i rodu Žerotínů, v 18. stol. zde měl tiskárnu A.J. Skarnitzl a od r. 1873 tu byl společenský dům olomouckých Čechů Občanská beseda. Postupně zde našlo místo pět nižších tříd Slovanského gymnázia a také tělovýchovná jednota Sokol. V r. 1872 zde měla sídlo Matice školská a Jednota divadelních ochotníků besedních. V místnosti, které se říkalo „tunel" nebo také „nohavica" se hrálo amaterské divadlo až 36 krát do roka. Od r. 1873 zde byla i velká restaurace s kavárnou. Majitelka domu byla zakladatelka významného peněžního ústavu „Občanská záložna". Občanská záložna byla také investorskou poslední přestavby budovy v r. 1913, kdy byl do objektu zahrnut sousední dům, nyní s výraznou věžičkou. Z domovních znamení je nejznámější a nejvýraznější dům U Zlatého jelena. Nárožní dům patřil k privilegovaným domům v části „Pod bohatými krámy", náležel rodině Hirschů(čes. Jelen), podle kterých dostal český název. Vedle Hauenschildova paláce, přes Lafayettovu ulici je dům U Zlaté koule, jehož domovním znamením je dělostřelecká koule z pruského obléhání Olomouce v r. 1758. Dělové koule po pruském obléhání najdete i na Lafayettově a Šemberově ulici. Rohový dům Horní nám. č. 17 a Dolní nám. č. 52 patřil k privilegovaným pravovárečným a vinným domům, ale především již v 15.stol. zde byla lékárna, jejíž název se několikrát změnil. Původně „Stará" v r. 1465 již uváděna jako "Černá" lékárna, v 18.stol. lékárna „U Zlaté Koruny" a později jen „U koruny". Uprostřed ulice Dolní Cárty, nyní Hrnčířské, domě č. 12 měla v r. 1848 sídlo redakce prvních olomouckých novin Prostonárodní holomoucké noviny. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-dolni-namesti-a-okoli
vlaková zastávka Náměšť na hané Zajímavost
GPS poloha: 49°35'54.49"N 17°4'16.97"E
Železniční zastávka v Náměšti,se nemůže tímto statusem pyšnit dlouho(spíše degradací). Bylo to dříve docela veliké nádraží.Pokud zde nevystupovaly obyvatelé obce tak, davy návštěvníků zdejího zámku a turistů mířících do lesů Laškovska a Krakovecka. Hned několik turistických tras se od nádraží Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Pavlína" rozbíhá různými směry a k mnoha turisticky vděčným cílům(Terezské údolí,Rakovecké údolí,Laškov, Ludéřov a Keltská Svatyně nebo Na Velký Kosíř či pro zdatnější a k Javoříčku). Návaly lidí dnes na nádraží vystoupí už jen když se zde koná tradiční Hanácké Slavnosti a nebo folkový festival. Autor článku: RADIM Tulák Turista Malák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlakova-zastavka-namest-na-hane
Litovel - Turistické informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 49°42'5.32"N 17°4'35.27"E
Informační centrum se nachází v centru města na náměstí Přemysla Otakara. Kontakt: Turistické informační centrum, Náměstí Přemysla Otakara 754, 784 01 Litovel telefon: 585 371 076, 774 224 513 e-mail:
[email protected] Turistická mapa KČT 1:50 000 č.51 Haná-Prostějovsko, Konicko a Litovelsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/litovel-turisticke-informacni-centrum
Horka nad Moravou - Sluňákov Infocentrum
GPS poloha: 49°38'36.24"N 17°11'54.28"E
Sluňákov - to je známý pojem především mezi dětmi v Olomouci a okolí. Jde o centrum ekologických aktivit a infocentrum Litovelského Pomoraví. Najdeme je za obcí Horka nad Moravou a dovedou nás k němu cedule. Stavba je ekonomická a ekologická a získala mnoho architektonických ocenění. Ve vestibulu je mnoho info-letáků a informací o Litovelském Pomoraví. Je zde možnost ubytování. Objekt je často využíván jako výletní místo místních škol. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horka-nad-moravou-slunakov
vlaková zastávka Střeň Ostatní
GPS poloha: 49°41'33.83"N 17°9'28.43"E
Vlaková Zastávka která mnohdy slouží jako výchozí bod turistům a cyklistům do oblasti Litoveslkého Pomoraví.Začíná zde zelená tur. trasa.Dříve zde stávalo nádraží, dnes je po rekonstrukci postavena zastávka na trati Olomouc -Česká Třebová. Autor článku: RADIM Tulák Turista Malák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlakova-zastavka-stren
Náměšť na Hané - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°35'52.24"N 17°4'13.11"E
Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/namest-na-hane-zeleznicni-stanice
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Pavlína" Litovel-kříž u mostu přes rameno Moravy před muzeem Kříž
GPS poloha: 49°41'57.66"N 17°4'29.78"E
Nedaleko muzea v Litovli u mostu přes rameno Moravy stojí kamenný kříž z r. 1798 s latinským nápisem: Ukřižovaný Bože spas všechny občany litovelské a řiď je ve slávě. Podstavec je na čelní straně ozdoben reliéfem Ukládání Krista do hrobu. Ukončen je křížem s korpusem Ukřižovaného Krista. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/litovel-kriz-u-mostu-pres-rameno-moravy-pred-muzeem
Náměšť na Hané – turistický rozcestník Rozcestí
GPS poloha: 49°36'7.67"N 17°3'55.44"E
U zámku zvaného Horní v Náměšti na Hané se kříží turistické trasy. A to červená turistická cesta vedoucí od železniční zastávky v Náměšti n. H. do Strážiska, kde je opět železniční stanice se žlutou turistickou značkou. Ta vede kolem koupaliště k Ochozské kyselce. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/namest-na-hane-turisticky-rozcestnik
Litovel-kříž u České kaple Kříž
GPS poloha: 49°42'8.21"N 17°4'27.16"E
V Komenského ulici v Litovli stojí u kaple sv. Jiří (České kaple) kamenný kříž z r. 1849 postavený Kateřinou Gargelovou. Kamenný kříž s korpusem Ukřižovaného Krista má na podstavci reliéf Panny Marie Bolestné. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/litovel-kriz-u-ceske-kaple
Příkazy - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°38'19.20"N 17°8'39.21"E
Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prikazy-zeleznicni-stanice
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
