Průvodce "Jihlavsko"
Křemešník Vrchol
GPS poloha: 49°24'19.68"N 15°19'48.54"E
Vrch se nachází na Českomoravské vrchovině 12 km od Pelhřimova. Naleznete zde krásný rozhled do kraje díky rozhledně Pípalka. Pro sportovní nadšence a hlavně lyžaře zde máme dobrou zprávu, nachází se zde velice dobré lyžařské středisko. Vrch se může také pochlubit zajímavou historii Poutním chrámem Nejsvětější trojice. Traduje se, že pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský spadl kdysi do stříbrného dolu a učinil slib, že když se zachrání, dá postavit na vrcholu Křemešníku kapli. Svému slibu dostál, a tak zde byla v roce 1555 postavena dřevěná kaple. Když sem začali putovat lidé k zázračné studánce, ujala se tohoto místa pelhřimovská obec a o jeho rozkvět se starala. Dřevěná kaple byla stržena a na stejném místě byl v roce 1654 slavnostně položen základní kámen ke stavbě kaple zděné. Kámen posvětil opat želivský Norbert z Amelunga. Latinský nápis nade dveřmi říká: "Za panování Ferdinanda III. a za arcibiskupa Arnošta hraběte Harracha kostel tento položením základního kamene důstojným pánem Norbertem z Amelunga, opatem želivským, založen a po odstranění staré kaple dřevěné novým, nákladem města Pelhřimo Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kremesnik
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Jihlavsko" Čeřínek Kopec
GPS poloha: 49°22'32.23"N 15°26'6.91"E
Vrch Čeřínek (761 m) s přírodním parkem stejného jména leží asi 10 km západně od Jihlavy a asi 5 km východně od Nového Rychnova. Přírodní park Čeřínek pokrývá území s řadou biologicky cenných lokalit a s četnými přírodními zajímavostmi z oblasti neživé přírody. Území téměř celého parku je pokryto smíšenými lesy. V severozápadní části parku leží přírodní památka Hojkovské rašeliniště. Vyskytují se v tam některé chráněné rostliny a druhy vzácného hmyzu. V chráněném území Na skalce je izolovaný skalní výchoz se skalními mísami s odtokovými žlábky a úpatními výklenky. Čertův hrádek je skalnatý vrch na hřebeni Čeřínku na jihozápadě parku. Jsou zde výrazné zbytky přírodní skalní hradby s mrazovými sruby a skalními mísami. V přírodní památce Přední skála na jihu parku je chráněn přirozený bukojedlový porost na žulovém podkladu. Součástí chráněného území je i mohutný skalní výchoz 11 m vysoký a 22 m široký. Jeho zvětráváním zde vzniklo Kamenné moře. Okolím Přední skály vede 6 km dlouhá trasa Naučné stezky Čeřínek, která na čtrnácti zastaveních seznamuje návštěvníky s přírodními poměry a geomorfologickými zvláštnostmi tohoto území. Vlastní vrch Čeřínek je vyhledávaným rekreačním územím. Pod vrcholkem je lyžařský svah s umělým osvětlením a lyžařským vlekem. Na úbočích je řada běžeckých lyžařských tras. Přístup k vrcholku Čeřínku je možný od Kostelce (asi 10 km jihovýchodně od Nového Rychnova) po silnici, která končí na parkovišti pod vrcholem Čeřínku. Pěší turisty provede červená značka celým parkem od západu k východu. Žlutá značka vede z Dolní Cerekve přes vrchol do Mirošova. Vrchol je přístupný i po zelené značce z Kostelce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cerinek
Křemešník - rozhledna Pípalka Rozhledna
GPS poloha: 49°24'12.78"N 15°19'37.20"E
Za účelem podrobného mapování našeho státu byla zde ve 30. letech minulého století postavena dřevěná měřická věž, neboť Křemešník byl vybrán mezi body základní trigonometrické sítě tehdejšího Československa. V roce 1940 ji do správy převzalo město Pelhřimov a značným nákladem za pomoci místního KČT ji upravilo na veřejně přístupnou rozhlednu. Dřevěná konstrukce však dlouho neodolala nepřízni počasí a po několika letech muselabýt stržena. Dnešní ocelová konstrukce rozhledny zde byla postavena v roce 1993 za finančního zajištění Armády ČR a Klubu českých turistů. Celá stavba má výšku 52 m. Vyhlídkový ochoz je pak ve výši 44 m nad zemí a vede na něho celkem 203 schodů. Hlavním iniciátorem akce byl předseda odboru KČT v Pelhřimově Pavel Pípal, po kterém dostala rozhledna i název. Rozhledna na Křemešníku patří mezi nejvýznamnější rozhledové body u nás. Za dobré viditelnosti lze odtud shlédnout jak hřebeny Krkonoš, tak i Šumavy. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.77 Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko-jih/A4 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kremesnik-rozhledna-pipalka
Chata na Čeřínku Chata
GPS poloha: 49°22'27.31"N 15°26'9.86"E
Stojí v těsné blízkosti hlavního vrcholu Čeřínku (761 m), je středobodem celého masívu a největším turistických střediskem Jihlavska. U chaty se nachází i hlavní turistický směrovník, odkud na obě strany odchází červená, modrá, zelená i žlutá značka do okolních lesů. V okolí chaty se nachází i několik dalších rekreačních středisek a pensionů. Poblíž chaty je v zimním období v provozu lyžařský areál s vlekem a sjezdovkou. Turistická mapa KČT č. 77 Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko-jih a č.79 Jihlavsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-na-cerinku
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Jihlavsko" Moravská Dyje Řeka
GPS poloha: 49°17'27.46"N 15°28'55.60"E
Moravská Dyje pramení asi 4 km jihovýchodně od Třeště ve výšce 635 m n. m. Teče jižním směrem, protéká okolo Telče a Dačicemi a na území Rakouska se u Raabsu spojuje s Rakouskou Dyjí. Její tok je dlouhý 68 km. Odvodňuje území o rozloze 630 km čtverečních. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moravska-dyje
Rokštejn Zřícenina
GPS poloha: 49°20'8.85"N 15°43'33.81"E
Mohutné zříceniny gotického hradu Rokštejn, nazývaného i Rukštejn, stojí na skalnatém návrší nad říčkou Brtnicí. Rokštejn se nachází na Jihlavsku v kraji Vysočina. Dochovaly se výrazné zříceniny všech hradních částí, zejména horního hradu. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založil ve 2. polovině 13. století rod Hrutoviců. Nevelký hrad tvořila jen velká obytná hranolová věž, částečně dřevěný palác a hospodářská budova. Hradní areál obklopovala zeď. Kolem roku 1359 koupil rokštejnské panství markrabě Jan Jindřich a učinil z něj centrum svých statků v okolí, které mělo také hájit jeho zájmy proti blízké Jihlavě. Jan Jindřich nechal původní nevelký hrad kromě věže zbořit a vybudovat hrad nový. Jeho jádro (horní hrad) tvořil kromě starší věže i nový obdélný palác s kaplí a velkým sálem, na východní straně pak brána a menší hranolová věž. Přestavěno bylo i Předhradí (dolní hrad), přístupné věžovitou bránou, s tzv. dolním palácem, kuchyní a hospodářskými objekty. Po svém otci zdědil Rokštejn markrabě Jošt, který jej však pro finanční potíže koncem 14. století postoupil Hynkovi z Valdštejna. Za husitských válek patřil hrad Zikmundovi z Valdštejna. Hrad byl definitivně zničen ve 2. polovině 15. století, zřejmě v roce 1468, kdy Rokštejn dobyl Matyáš Korvín. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rokstejn
Brtnice Zámek
GPS poloha: 49°18'14.39"N 15°40'32.44"E
Zámek je dominantou městečka Brtnice na Jihlavsku v kraji Vysočina. Zámek stojí na návrší nad říčkou Brtnicí. Zámek tvoří rozsáhlý komplex budov kolem tří nádvoří. Nejcennější je dvoupatrové renesanční severní křídlo s třípodlažními arkádami. Z gotického období se dochovalo jádro, zbytky hradeb na východní straně, hranolová věž se vstupní bránou a válcová věž v nároží hlavní budovy. Pozoruhodné je majestátné schodiště na třetím nádvoří. Z interiérů vyniká ?Sál vjezdů?, který Collaltové vyzdobili obrazy panovníků, vjíždějících do Brtnice. Historie Původní pozdně gotický hrad založili začátkem 15. století páni z Valdštejna, kteří nechali hrad v 80. letech 16. století přestavět na renesanční zámek podle projektu architekta B. Maggiho z Croyna. Jižně od zámku byl založen renesanční zámecký kostel. Po bitvě na Bílé hoře získali zámek Collaltové, kterým patřil až do roku 1945. V 1. polovině 17. století byl zámek barokně upraven podle plánů architekta G. B. Pieroniho a při zámeckém kostele byl vybudován klášter pavlánů. V 1. polovině 19. století byla pseudogoticky upravena vstupní věž. Ve 2. polovině 19. století byly fasády upraveny v pseudorenesančním stylu. Zámek je nyní značně zchátralý a vyžaduje celkovou rekonstrukci. V současnosti je zámek veřejnosti nepřístupný. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brtnice
Polná Zámek
GPS poloha: 49°29'9.36"N 15°42'51.12"E
Veřejnosti přístupný zámek se nachází ve městě Polná na Jihlavsku v kraji Vysočina. Zámecký areál se skládá z Předhradí, tvořeného třípatrovou věží se vstupní bránou a patrovou polokruhovou budovou přistavěnou k věži a vlastního zámeckého objektu. Na jižní a východní straně jsou hospodářské budovy s průjezdem. Dochovala se hradba a v severozápadním nároží okrouhlá bašta. Historie Počátky původního hradu nejsou zcela jasné. Někdy se uvádí, že jej v polovině 13. století založili páni z Polné, spíše jej však nechal na počátku 14. století vybudovat Jindřich z Lipé. V letech 1464 ? 1515, kdy Polnou vlastnili páni z Kunštátu, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Jihlavsko" byl hrad pozdně goticky přestavěn a doplněn o třípodlažní palác. Hradní areál se tehdy skládal z Předhradí na jižní straně a vlastního hradu opevněného hradbou. Za pánů z Hradce v roce 1584 hrad vyhořel, okamžitě po požáru byl hradní palác přestavěn na renesanční zámek, nově bylo vystavěno jižní křídlo a byla vybudována renesanční hospodářská budova zvaná Hradecký dům. Po bitvě na Bílé hoře získali zámek Ditrichštejnové, kteří jej vlastnili až do roku 1864. Během 17. století byly prováděny menší úpravy, např. bylo obnoveno opevnění. Ditrichštejnové však o zámek příliš velký zájem nejevili, zámek totiž sloužil pouze jako sídlo správy panství a byty úředníků. Po požáru v roce 1794 proto ani nebyl opraven, správa panství byla přemístěna jinam, 3. patro paláce bylo zbořeno a zbytek jen provizorně zastřešen, v roce 1844 byla zbořena také větší část severního křídla, zbývající prostory pak byly pronajímány jako byty a sloužily i jako skladiště. V roce 1922 získalo zámek město Polná a za účasti architekta K. Hilberta byl zámek upraven na sídlo muzea, část sloužila i nadále k bydlení. Zámecký areál se postupně rekonstruuje, nyní slouží Muzeu vysočiny, pobočce Polná. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/polna--1
Větrný Jeníkov Zámek
GPS poloha: 49°28'32.29"N 15°28'46.12"E
Zámek je klenotem obce Větrný Jeníkov na Jihlavsku v kraji Vysočina. Zámek je trojkřídlá patrová budova s mansardovou střechou, jejíž hlavní křídlo obrácené do náměstí, zčásti klasicistní a zčásti novobarokní, má nároží zpevněná válcovými věžemi, které nepřevyšují zámecké průčelí. Jižní křídlo s polygonální nárožní věží je novobarokní. Zámek není veřejnosti přístupný. Historie Ve 2. polovině 16. století vybudovali Trčkové z Lípy renesanční tvrz, která je dodnes zčásti zachována v renesanční hospodářské budově u západního okraje nádvoří dnešního zámku. Ve 2. polovině 17. století vznikl barokní zámek. Úpravy zámku byly provedeny po roce 1719, po požáru v roce 1800 a po roce 1838 byly uskutečněny klasicistní úpravy. Dnešní podoba zámku pochází z rozsáhlé novobarokní přestavby v letech 1905 ? 1907. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vetrny-jenikov
Zaječí skok Rezervace
GPS poloha: 49°24'50.34"N 15°32'1.37"E
Jedná se o smíšený les na skalách a příkrém svahu nad pravým břehem řeky Jihlavy. Rulová sklaní stěna je zde 170 m dlouhá a až 30 m vysoká s pěti výraznými skalisky a odděléné od sebe úžlabinami. Pod nimi až k řece jsou rozsáhlá suťová pole. Území je pozoruhodnou botanickou lokalitou, kde na poměrně malé ploše rostou druhy různého geografického původu s rozdílnými stanovištními nároky (jak teplomilné, tak i podrorské a horské druhy rostlin). Nejvzácnějším zdejším druhem je drobná kapradinka skalní. Ve sklalách pravidelně hnízdí výr velký a v okolí řeky lze spatřít i ledňáčka říčního. Zaječi skok je nejstarší přírodní rezervací na Vysočině, která byla vyhlášena již v roce 1933. Ale už v roce 1924 ji na svém území za soukromou rezervaci vyhlásil statkář Leopold Kosovský. Okrajem rezervace prochází červeně značená cesta. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.79 Jihlavsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zajeci-skok
Město Jihlava - Brána Matky Boží - rozhledna Rozhledna
GPS poloha: 49°23'41.32"N 15°35'13.56"E
Brána Matky Boží v centru města Jihlavy je pozůstatek středověkého opevnění města a v současnosti zde sídlí informační centrum. Na věž je možné také vystoupat a shlédnout celé město z výšky. Brána Matky Boží je symbolem města a je také vyobrazena na turistické známce. Je jedinou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran. Středověké opevnění vyrostlo již na počátku 2. poloviny 13. století. V období let 1508 - 1509 byla brána nahrazena pozdně gotickou bránou s vyšším průjezdem. Po ničivém požáru roku 1551 brána renesančně přestavěna (1564 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Jihlavsko" renesanční nástavba 4. a 5. patra). Před branou se rozprostíralo předbraní - složitý barbakán s padacím mostem a bastiony. Průjezd zajišťovala padací mříž. V roce 1853 byla brána renovována a opatřena hodinami. Předbraní bylo zbouráno v roce 1862. V lednu 1995 následkem nevhodného hydrologického zásahu těleso brány pokleslo, takže byla následně staticky zajišťována. Koruna brány však byla značně porušená, takže v roce 1996 došlo k jejímu rozebrání a znovupostavení. V roce 2006 zde byla umístěna výstava reprodukcí obrazů akademického malíře Gustava Kruma „Z historie Jihlavy“. Tyto obrazy dokumentují nejdůležitější historické události v životě města. Další stálou expozici na bráně tvoří expozice s názvem Jihlavská pevnost - tematicky zaměřená expozice na vznik a vývoj opevnění v Jihlavě. Brána je přístupná veřejnosti jako vyhlídková věž. Možnost pronájmu parkánu a přednáškového sálu na bráně Matky Boží. Otevírací doba říjen - březen po - pá 08.30 - 17.00 duben - září po - pá 08.30 - 17.00 so - ne 10.00 - 13.00 14.00 - 18.00 Vstupné: dospělí 25 Kč, děti 15 Kč Na bráně sídlí také Astronomická společnost (při Dobré viditelnosti je možnost pozorování oblohy dalekohledem každé pondělí po setmění, tel. 728 880 930) http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43251&p1=1015 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-jihlava-brana-matky-bozi-rozhledna
Roštejn Hrad
GPS poloha: 49°15'7.68"N 15°25'36.34"E
Zachovalý goticko- renesanční hrad Roštejn stojí na skalnatém zalesněném ostrohu nedaleko Města TELče. Roštejn je výraznou dominantou kraje Vysočina. Návštěvníci si mohou hrad prohlédnout v dubnu a říjnu jen o víkendech a svátcích a od května do září každý den kromě pondělí. Hradu dominuje 28 metrů vysoká věž se stanovou střechou. V hradních interiérech jsou cenné renesanční nástěnné malby, dobový mobiliář a sbírky. Stálá expozice představuje historii hradu, porcelán, cín, nábytek, řezbářství, kamenictví a lovectví. Historie Hrad vybudovali ve 2. čtvrtině 14. století páni z Hradce. Kolem roku 1353 bylo vybudováno nové opevnění s kruhovými baštami. V roce 1423 dobyli a zpustošili předhradí hradu husité, samotný hrad se jim však nepodařilo dobýt. Ve 2. polovině 16. století nechal Zachariáš z Hradce upravit hrad na renesanční lovecké sídlo a kolem něj vytvořil rozsáhlou oboru. V 18. století proběhla barokní přestavba hradní kaple. Od počátku 19. století přestal být Roštejn šlechtickým sídlem, bydlel tu jen panský myslivec, pro kterého byla postavena budova vedle hradní brány; ostatní hradní objekty značně zpustly. V roce 1915 hrad vyhořel. Celková rekonstrukce v letech 1955 ? 1962 mu však vrátila jeho původní vzhled, v němž převládají styly gotiky a renesance. V roce 1969 byl pak hrad zpřístupněn veřejnosti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rostejn
Údolí Brtnice Rezervace
GPS poloha: 49°20'7.61"N 15°41'55.37"E
Přírodní rezervace, rozprostírající se podél říčky Brtničky, se nachází za Městečkem Brtnice, jihovýchodně od Jihlavy. Jedná se o krásné údolí s romantickými zákoutími a zříceninou gotického hradu Rokštejna. Tato oblast je vyhledávána v letním i zimním období. V létě nabízí turistům příjemnou procházku a v zimě je ideálním místem pro výlet na běžkách. Zde také vznikaly za první republiky první trampské osady na Jihlavsku. Autor článku: Ivo Krčmář Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/udoli-brtnice
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Jihlavsko" Polná - chrám Nanebevzetí Panny Marie Kostel
GPS poloha: 49°29'15.59"N 15°43'7.10"E
Byl postaven v letech 1700 - 1707 knížetel Leopoldem Ditrichštejnem podle původních plánů italského mistra Dominika de Angeli. Tato monumentální trojlodní bazilika je jednou z největších v našich zemích. Je dlouhá 63m, široká 26m a Vysoká 22 m. Po požáru byla znovu vystavěna věž podle návrhu arch. Schmoranze a dosahuje výšky 64 m. Interiér je bohatě vyzdoben. V roce 2001 byla zahájena generální oprava celého objektu, která stále probíhá. V roce 2008 byl chrám prohlášen národní kulturní památkou. Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/polna-chram-nanebevzeti-panny-marie
Batelov (kostel) Kostel
GPS poloha: 49°18'46.93"N 15°23'36.93"E
V obci stojí na místě původní tvrze pozdně renesanční zámek ze 17. století. Později byl upraven barokně. Náměstí dominuje barokní Kostel svatého Petra a Pavla z období 1755 - 1766. V bývalém židovském ghettu připomíná existenci židovské minority synagóga z počátku 19. století. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/batelov-kostel
Pivovar Ježek Jihlava Technická památka
GPS poloha: 49°23'49.74"N 15°34'56.23"E
Pivovar Jihlava patří mezi historické pivovary a díky předem objednané exkurzi jsme si její budovy a výrobní postup mohli prohlédnout a také jsme se od průvodce dozvěděli o historii. Nejstarší zmínka o pivu a Jihlavě je z 3. května 1348, kdy král Karel IV. oznamuje jihlavskému rychtáři a celé obci, že zakazuje vaření piva na vesnicích. Ve středověku bylo registrováno 123 právovárečných domů. Do 19. století se počet zdejších pivovarů snížil na čtyři a posléze v roce 1860 převzal výrobu jihlavského piva jediný pivovar. V roce 1859 se usnesli jihlavští sladovníci zrušit poslední 4 pivovárky i domácí sladovničky a postavit společný moderní. Majitelé právovárečných domů upsali celkem 541 podílů, čímž byl získán kapitál 54 100 zlatých. Výkopové práce byly započaty ještě v roce 1859 a 4.dubna 1861 byl pivovar s velkou parádou slavnostně otevřen. Jelikož byl pivovar od svého založení převážně německým majetkem, po válce propadl konfiskaci a byla na něj uvalena národní správa. Vzhledem k uzavírání malých pivovarů v okolí výroba stoupala, až dosáhla v roce 1962 rekordních 200 000 hl. Kuriozitou té doby bylo, že chladící pivovarské kompresory drahnou dobu chladily ledovou plochu Horáckého zimního stadionu. V roce 1995 získal v privatizaci pivovar Karl Schwarz (společnost Brauerei Zwettl Karl Schwarz Ges.m.b.H a investoval v Jihlavě do rekonstrukce zchátralých budov i zastaralé technologie během několika měsíců 270 milionů korun. Avšak díky druhotné platební neschopnosti českých firem a českému právnímu prostředí mu vznikly dluhy , které si nechtěl a nemohl dovolit. Proto se Schwarz koncem roku 1997, po několikaměsíční marné snaze prodat majoritní podíl serioznímu zahraničnímu zájemci, rozhodl své akcie převést na management pivovaru a obětovat své miliony korun. Pivovar tak dostal šanci pokusit se v tvrdé domácí konkurenci přežít. Podobné dluhy po modernizaci pivovaru zničily další malé pivovary , třeba Břeclav. V roce 1998 začal pivovar vařit světlou dvanáctku - Telčský Zachariáš. Zdálo se, že je vše na nejlepší cestě k záchraně pivovaru. Do finančních potíží se pivovar dostal v roce 1997. Poté, co byl nucen vynaložit deset milionů korun na výměnu lahví, se dostal do druhotné platební neschopnosti a nebyl s to platit svým dodavatelům. Město Jihlava odmítlo pivovaru půjčit peníze a tak došlo k emotivní kampani , ve které pivovar žádal lidi k větší spotřebě piva - skutečně se podařilo zvýšit produkci o 5 % a pivovar zaplatil dluh 5 miliónů korun. Největší akcionáři v roce 1999: Jan Kylberger 52 % , Pivovar Zwetler 19 %. Slad pivovar bere ze sladovny v Náměšti na Hané a vodu z veřejné sítě , avšak v budoucnu budou využívat starou Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Jihlavsko" studnu pod městem. V roce 2000 byli největší akcionáři s 60, 3 % akcií Jan Kylberger, který zastupoval zájmy managementu pivovaru, a od srpna 2000 belgická společnost Bockhold N.V., která vlastnila přes 19 % akcií a která chtěla v roce 2001 získat většinový podíl vpivovaru. Chtěli vyvážet pivo na západní trhy pod označením české pivo. V roce 2000 se pivovaru podařilo vyvézt na 7 000 hl piva do Rakouska a Velké Británie. Pivovar se stal ziskovým , dařilo se splácet dluhy a začal vařit speciální osmnáctku pivo. Společnost v roce 2002 investovala 34 milionů korun - do nových skladovacích hal firma vložila 16 milionů Kč a za 18 milionů se pořídila linka na etiketování lahví. Pivo se stalo regionálním , zaměřené hlavně na kraj Vysočina. Přesto pivovar v roce 2004 vyvezl 34 000 hl piva do Německa a Rakouska. Pivovar dále hledal zákazníky také na Slovensku nebo ve Švédsku. Prodej na domácím trhu se výrazně neměnil. V roce 2004 pivovar v kraji Vysočina prodal 45 700 hl piva a zvedl za prvních šest měsíců roku 2005 výstav piva meziročně o dvě třetiny na více než 86 400 hl. Z toho 50 tisíc hektolitrů odebrali zahraniční zákazníci, především v Belgii, Německu a Rakousku. Nejvíce piva v regionu Vysočiny vyrobil v roce 2005 právě jihlavský pivovar. 91 tisíc hektolitrů piva uvařil pivovar v roce 2007. Chuť piva Ježek se v roce 2008 změnila , protože se vrátila k receptuře z osmdesátých let, kdy se Ježkem oslavovaly mistrovské tituly hokejistů Dukly. Jihlavský pivovar dnes patří ryze české pivovarnické skupině K Brewery. Za první tři měsíce roku 2009 pivovar zdvojnásobil prodeje sudového piva oproti stejnému období loňského roku. Společnost K Brewery, která jihlavský pivovar koupila v roce 2008, investovala letos mimo jiné i do nových narážecích jehel u všech sudů. Při prohlídce jsme postupně prošli varnou , ležáckými sklepy , stáčírnou , dostali jsme v rámci vstupného ochutnat Ježka přímo z tanku a po asi 50 minutové prohlídce jsme spokojeni odešli do prodejny pivovaru nakoupit sebou pěnivý mok. Pokud stojíte před pivovarem čelem , pivovarská prodejna je 50 metrů vlevo a opačným směrem ke světelné křižovatce se nachází pivovarská Restaurace , kde jsme příjemně poobědvali a také pivo pili. Celý týden zde vaří hotovky , ostatní jídla jsou trochu dražší. Návštěvu pivovaru , prodejny i Restaurace rád doporučuji , setkali jsme se zde s milým přístupem. Exkurzi je třeba domluvit předem na telefonu 800 153 495 , prohlídky se konají denně dle dohody a vstupné je 100 kč a 50 kč snížené včetně ochutnávky. Parkování zdarma kdekoli v bezprostřední blízkosti pivovaru. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pivovar-jezek-jihlava
Město Jihlava - muzeum Vysočiny Muzeum
GPS poloha: 49°23'46.61"N 15°35'20.18"E
Muzeum Vysočiny v Jihlavě sídlí přímo v centru města na Masarykově náměstí a je největším muzeem v kraji. K slavnostnímu otevření muzea pro veřejnost došlo 23. 6. 1895, kdy bylo v chlapecké měšťanské škole zpřístupněno několik místností se sbírkami. Již v 80. letech 19. století se objevily první snahy o vytvoření muzea. Německé obyvatelstvo Jihlavy chtělo zdokumentovat dějiny a život němců v oblasti a zabránit tímto sílícímu vlivu českého obyvatelstva. Na konci roku 1891 byl založen Muzejní spolek, který se měl trvale starat o činnost muzejní instituce, ustavené v roce 1892. Po otevření v roce 1895 si muzeum zachovalo svůj německý ráz až do konce 2.světové války, po jejímž skončení se dostalo do české správy a bylo řízeno národním výborem. Roku 1953 se stalo Krajským muzeem a přestěhovalo se do dvou domů na náměstí ( č.57 a č.58 ). V 60. letech 20. století byly k muzeu připojeny další pobočky v rámci spojování okresních muzeí. Postupně se přidaly muzea v Polné (1963), muzeum v Telči (1963), hrad Roštejn (1964) a muzeum v Třešti (1974). Od roku 2003 byl ustanoven název Muzeum Vysočiny. V muzeu Jihlava si můžete, stejně jako my, prohlédnout následující expozice : Krása středověké plastiky Geologie Českomoravské vrchoviny Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Jihlavsko" Živá příroda Českomoravské vrchoviny Chráněná území Jihlavska Lapidárium Od renesance po průmyslovou revoluci - video ke stažení http://muzeum.ji.cz Renesance Baroko 19. století Dolování stříbra a mincování v Jihlavě Nerostné suroviny Českomoravské vrchoviny Muzeum Vysočiny Jihlava Otevřeno denně mimo pondělí, 9:00-12:00 a 12:30-17:00. Všechny expozice jsou umístěny v historické budově muzea na Masarykově nám. 57/58 v Jihlavě. Budova muzea umožňuje bezbariérový přístup do 1. podlaží. Muzeum Vysočiny Jihlava Výstavy 20 Kč / 10 Kč Expozice a výstavy 40 Kč / 20 Kč Přednášky 20 Kč / 10 Kč Děti do 6 let zdarma. Komentované prohlídky výstav pro skupiny lze objednat na tel. +042 567 573 885. Vstupné 40 Kč / 20 Kč Minimální vstupné 120 Kč (platí pro skupiny, jejichž součet cen vstupů nedosáhne 120 Kč) Cizojazyčný výklad 500 Kč - 1000 Kč Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-jihlava-muzeum-vysociny
Jihlavské podzemí a katakomby Důl, štola, šachta
GPS poloha: 49°23'53.32"N 15°35'29.76"E
Naším prvním cílem během třídenního výletu na Vysočině bylo Jihlavské podzemí. Velmi jsme se těšili na svítící chodbu. Na prohlídku jsme přišli včas, za pět minut dvanáct. Podzemí je velmi rozsáhlé ,a je škoda , že průvodcovská trasa vede jen zlomkem chodeb. Naše malá skupina o sedmi lidech prošla 200 metrů prohlídkové trasy za půl hodiny . Průvodce byl skvělý , prohlídka se nám líbila , pouze by mohla být delší. Jihlavské podzemí je významnou historickou stavební památkou města. Co do rozsahu podzemního labyrintu přímo pod městskou zástavbou je po Znojmu druhým největším na území naší republiky. Jeho celková délka činí 25 km a zaujímá plochu 50 000 m2. Chodby jsou raženy ve skále v několika podlažích. Nacházejí se téměř pod všemi objekty historického jádra města. Sklepní prostory, nacházející se 2-4m pod povrchem tvoří první podzemní podlaží, z něhož lze sestoupit do podlaží druhého, do hloubky 4 - 6 m. Pod některými objekty je v hloubce 8-14m raženo i podlaží třetí. O příčinách vzniku Jihlavského podzemí kolovaly různé domněnky. Dlouho se historikové domnívali, že podzemní chodby jsou zbytky starých stříbrných dolů. Jiní tvrdili, že podzemní chodby byly raženy pro vojenské účely. Současní historikové se domnívají, že podzemní chodby vděčí za svůj vznik hospodářským důvodům Jihlava ležela na důležité křižovatce středověkých obchodních cest, a tak v době, kdy význam těžby stříbra poklesl, začal se ve městě prudce rozvíjet obchod a řemesla. Kupci a řemeslníci si pro uskladnění svého zboží a výrobků rozšiřovali stávající sklepy, na jejichž prohlubování pracovali zkušení jihlavští horníci. V roce 1978 zde byla speleology objevena "svítící chodba". A svítící chodba ? Pro nás padla zase jedna záhada a mýtus byl vyřešen. Stěny chodby jsou pokryty bělavým povlakem, který po předchozím nasvícení zelenkavě světélkuje. Chodba se nachází asi 11 metrů pod povrchem země, široká je 2,1 m, vysoká 2,9 m a je největší raritou a záhadou Jihlavského podzemí. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Jihlavsko" Po prohlídce podzemí jsme šli na oběd a poté na prohlídku pivovaru. Pokud se chcete dobře najíst , doporučuji využít Pivovarskou restauraci - minutky jsou sice dražší , ale celý týden mají hotovky za rozumnou cenu. Samozřejmě zde čepují jihlavské pivo - dobré pivo. Doporučuji Telčský Zachariáš. Otevírací doba:Duben denně 10 11 12 14 15 16 Květen denně 9 10 11 12 14 15 16 Červen - srpen denně 9 10 11 12 14 15 16 17 Září denně 10 11 12 14 15 16 Říjen denně 10 11 12 14 15 V ostatních měsících je možno prohlídku domluvit telefonicky nebo e-mailem pro skupiny v min. počtu 10 osob. Po - pá 15.30 - 19.00, so a ne 10 - 12, 14 - 17 tel.605 982 142 Vstupné:Dospělí 40,- Kč Důchodci, studenti 30,- Kč Děti do 15 let 20,- Kč Služby:Prohlídka trvá cca 30-45min. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jihlavske-podzemi-a-katakomby
Aleje Zámeček
GPS poloha: 49°15'51.60"N 15°37'48.26"E
Empírový Lovecký zámeček, který náležel původně brtnickému rodu Collaltů. Dnes patří snad fondu výtvarných umělců. Stojí uprostřed lesů mezi Stonařovem a Kněžicemi. Od objektu zámečku se radiálně rozbíhají jednotlivé aleje. Odtud taky název. Zámeček je nepřístupný, ale jako cíl vycházek nebo vyjížděk na kole má své kouzlo. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/aleje
Synagoga v Polné Kostel
GPS poloha: 49°29'10.53"N 15°43'11.51"E
Synagoga z roku 1862 stojí spolu s rabínským domem v židovském ghettu, které se skládá z původního města ve tvaru trojúhelníku a novějšího rabínského plácku. Celkově zde stojí 32 patrových bohužel již značně přestavěných a rekonstruovaných domů. V synagoze je umístěno Regionální židovské muzeum se stálými expozicemi Případ Leopolda Hilsnera a Historie Židů na Polensku. Konají se zde také příležitostné výstavy a koncerty. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/synagoga-v-polne
Černov Hradiště
GPS poloha: 49°20'31.67"N 15°19'5.80"E
Hradisko na jižním okraji Drahanské vrchoviny je známo již od 80. let 19. stol. Hradiště je na ostrohu, který obtéká potok Rakovec. Je datováno do nejstaršího období keltského osídlení, do druhé poloviny pátého až počátku čtvrtého století př. n. l. Rozloha cca 2.3 ha. Po obvodu jeden val, ze severní strany dva. Asi 3 metry široký val s Kamennou čelní zdí. Autor článku: Mirek Bláha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cernov
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Jihlavsko" Kamenice Tvrz
GPS poloha: 49°21'54.92"N 15°46'42.97"E
Pěkná tvrz se nachází uprostřed obce Kamenice na Jihlavsku v kraji Vysočina. Tvrz je zčásti patrová a zčásti přízemní stavba s renesančními sgrafity a erby na omítce a kamennými ostěními oken a dveří; část vlevo od hlavního vchodu je zbytek původního gotického věžovitého objektu s klenutou síní. Historie V polovině 14. století vznikla gotická obytná věž, ke které bylo v 1. polovině 16. století přistavěno renesanční křídlo. Ve 2. polovině 16. století byl celý areál tvrze upraven na byt úředníka a hospodářskou budovu. V 70. letech minulého století byla tvrz rekonstruována pro kulturní potřeby obce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kamenice--4
Stonařov - románský karner Kaple
GPS poloha: 49°16'53.08"N 15°35'14.17"E
Jedná se o hřbitovní kapli s freskovou výzdobou. Ta se nachází v blízkosti kostela sv. Václava. Objekt se skládá z kruhové lodi a pětibokého kněžiště. Stavebním materiálem je kámen a kuželová střecha lodi a střecha kněžiště nese šindelovou krytinu. Během restaurování památky v letech 1959-62 byla ve stěně objektu odhalena dvě původní románská okna a další dvě nad Vítězným obloukem. Mezi historicky nejzajímavější stavby patří hřbitovní kaple svaté Trojice. Stojí uprostřed městyse na protáhlé vyvýšenině, která je ze tří stran obklopena údolím potoka Jihlávky. Stavba připomínající kruhovou rotundu je v historických zápisech uváděna jako hřbitovní kaple, která byla r. 1662 zasvěcena sv. Trojici. V podzemním prostoru je kostnice, kam byly ukládány kosti, které byly vykopány na hřbitově, horní prostor sloužil jako kaple, kde se konaly bohoslužby za zemřelé. Takové stavby byly nejvíce rozšířené v Dolním Rakousku, Štýrsku, Korutanech, přecházejí i do Bavorska. Objevují se v Maďarsku, na Slovensku a na jižní Moravě, kde jejich rozložení ukazuje na vliv rakouského Podunají. Během restaurování památky v letech 1959 až 1962 byla odhalena původní románská okna, vedle dnes používaného vchodu je v omítce vidět i původní románský vchod. Nejstarší románská figurální malba je nejvíce znatelná ve střední části lodě. Z památkového hlediska patří kaple mezi zcela výjimečnou architekturu tohoto regionu. Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stonarov-romansky-karner
Chaloupky Dům, budova
GPS poloha: 49°16'11.52"N 15°42'22.86"E
Zrenovovaná bývalá hájovna, která dnes slouží jako středisko ekologické výchovy. Středisko má bohatý výukový program pro školy, studenty středních škol, učitele i zájemce o přírodu z řad veřejnosti. Zrenovovaná hájovna, kde je dnes středisko ekologické výchovy, je nad obcí Nová Brtnice v okrese Třebíč. Autor článku: Stáňa Blažková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chaloupky
Židovský hřbitov Pomník
GPS poloha: 49°27'54.33"N 15°28'26.13"E
Zachovalý židovský hřbitov obklopený rozpadající se zdí u jiřínského potoka asi 1 km jižně od Větrného Jeníkova. V blízkosti stojí u rybnika tzv. Dolní mlýn. Jediný přístup polní cestou vycházející z Větrného Jeníkova. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Jihlavsko" Kaple u svatého Antoníčka Kaple
GPS poloha: 49°24'42.24"N 15°29'15.11"E
Nevelká barokní stavba stojí od roku 1737 na vrcholu kopce, kterému se původně říkalo Korunní vrch a později už Hora svatého Antonína. Byla postavena při staré obchodní cestě z Jihlavy do Pelhřimova nad Německou Vyskytnou (současný název Vyskytná nad Jihlavou) za peníze, které byly nalezeny na tomto místě pod kamenem. Nálezce je objevil podle návodu, který se mu zjevil ve snu. Z místa byl zřejmě nádherný výhled, v současnosti je zarostlé lesem. Každoročně se u Kaple pořádá pouť, na kterou se schází poutníci ze širého okolí. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-u-svateho-antonicka
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
