Průvodce "Třebíč"
Třebíč - městská věž Vyhlídka
GPS poloha: 49°12'53.75"N 15°52'47.93"E
Nachází se v historické části města. Stojí na západní straně kostela sv. Martina (původně nazývaná Martinská). V roce 1458 postavena jako hláska, roku 1862 přestavěna pak do dnešní podoby. Jedná se o mohutnou 75 m vysokou hranolovou věž o půdorysu 11,5x11,5 m s ochozem a hodinami, které jsou považovány za jedny z největších v Evropě. Každý ze čtyř ciferníků má průměr 5,5 m a velká rafie je přes 3 m dlouhá. Spolu s malou rafií váží 145 kg. Výška číslic je 60 cm. Věž je nejvýraznější dominantou města a byla součástí městského obranného systému. Přístupná je v sezóně květen až září denně od 10 do l7 hodin. Z ochozu, umístěném ve výši 35 m nad zemí, je rozhled na celou Třebíč. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.80 Třebíčsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebic-mestska-vez
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Třebíč" Třebíč Zámek
GPS poloha: 49°12'57.66"N 15°52'55.25"E
Zámek, nacházející se nad levým břehem řeky Jihlavy, je jednou z výrazných památek města Třebíče v kraji Vysočina. Zámek je otevřen od dubna do září každý den a od října do března denně mimo pondělí. Zámek je trojkřídlá budova, která spolu s bazilikou uzavírá téměř čtvercové nádvoří. Ze zámeckých interiérů vyniká mramorový sál se štukovou výzdobou a nástěnnými malbami, štukovou výzdobu mají i další pokoje. Předzámčí s hlavním vstupem do areálu tvoří hlavně renesanční budovy. Východně od zámku je park, uzavřený ohradní zdí se zbytky věží klášterního opevnění. Nejcennější částí komplexu je pozdně románská bazilika sv. Prokopa s pozoruhodným vstupním portálem. Západomoravské muzeum má na třebíčském zámku stálou expozici betlémů, minerálů a vltavínů, dýmek a kuřáckých potřeb, chráněných území, etnografie a historie Třebíčska aj. Historie Benediktinský klášter, založený v roce 1101, byl v polovině 13. století přestavěn v mohutnou pevnost. Z této stavby se dochovala bazilika sv. Prokopa, část sklepa a obvodového zdiva a několik věží pojatých do budov předzámčí. V roce 1468 se opevněného kláštera zmocnil uherský král Matyáš Korvín. Poté klášter střídal zástavní držitele, opevnění bylo zčásti zbouráno a všichni mniši byli z kláštera postupně vyhnáni. Za Osovských z Doubravice byl ve 2. polovině 16. století zpustlý Klášterní Areál přestavěn na renesanční zámek. Na přelomu 17. a 18. století provedli barokní úpravy zámku Valdštejnové, kterým pak zámek patřil až do roku 1945. V současnosti na zámku sídlí Západomoravské muzeum. Autor článku: Rostislav Pavelka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebic
Přírodní park Třebíčsko Přírodní park
GPS poloha: 49°14'14.05"N 15°56'12.53"E
Severně od Třebíče se rozprostírá Přírodní park Třebíčsko (dříve tzv. oblast klidu) zaujímající plochu téměř 10 tisíc hektarů. Představuje krajinu typickou pro tuto oblast Vysočiny - tzv. Horácko, vyznačující se mohutným žulosyenitovým podložím s velkými balvany a skalkami vystupujícími na povrch a dalšími zajímavými krajinotvornými prvky (rozptýlené remízky porostlé malými borovicemi, drobná kamenitá políčka, četné rybníky). Ozdobou této oblasti jsou bezesporu dvě lokality vyhlášené za přírodní památku, ve kterých se vyskytují vzácné rostliny - koniklece velkokvěté. Tyto krásné květy lze spatřit jen na jaře, zpravidla během dubna. Jedná se o přírodní památku Ptáčovský kopeček nedaleko obce Ptáčov a přírodní památku Kobylinec u obce Trnava. Obě místa jsou lehce dosažitelná z okresního města pěšky po modré turistické značce, nebo ještě lépe na kole, případně autem. Pro návštěvníky těchto vzácných přírodních lokalit je zde důležité upozornění: veškerá teplomilná vegetace, nacházející se ve zmíněných přírodních památkách, spadá pod přísně chráněné druhy a jejich úmyslné poškození či znehodnocení je považováno pokud ne za trestný čin, tak přinejmenším za přestupek. Vrcholem hlouposti je též vyrýpnutí rostliny a pokus o přesazení do jiného prostředí - nikde jinde, než ve zmíněných místech, nemají koniklece šanci růst. Okresní úřad v Třebíči tyto lokality bedlivě chrání a pečuje o ně, přesto čas od času musí řešit smutný případ výskytu podezřelých "jamek" v těchto místech. Doufáme, že mezi podobné vandaly v žádném případě nepatříte a naopak se pokocháte krásou pouhým pohledem na rozkvetlé ostrůvky z okraje od cesty. Vždyť i na okrajích lokalit se dá z cesty nafotografovat mnoho pěkných snímků. Autor článku: Ivo Krčmář Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prirodni-park-trebicsko
Sádek Zámek
GPS poloha: 49°9'29.29"N 15°48'16.64"E
Zámek stojí na osamělém zalesněném kopci nad vsí Kojetice na Třebíčsku v kraji Vysočina. Zámek je čtyřkřídlá patrová budova s raně gotickou válcovou věží a lomeným portálem brány. Na nádvoří jsou 2 schodišťové vížky, v západním křídle je kaple s barokní štukovou výzdobou, východní křídlo má nádvorní arkády. Historie Původní hrad založil ve 2. polovině 13. století Štěpán Ungaro a nazval jej Ungersberg. Byl typem hradu s obvodovou zástavbou, jehož obranná hradba uzavírala nepravidelný prostor s palácem a válcovou věží s břitem nad vstupní bránou. Po roce 1310 byl majitelem hradu loupeživý rytíř Jimram ze Sádku, který odtud škodil králi Janu Lucemburskému. Ten proto v roce 1312 hrad oblehl, dobyl a pobořil. Pobořené objekty se dočkaly obnovy až koncem 14. století. Zdeněk z Valdštejna dal hrad po roce 1399 rozšířit o nové zděné Předhradí se dvěma baštami. Opevnění dále zdokonalili Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Třebíč" Pernštejnové, kteří Sádek získali v roce 1497. V polovině 16. století se hrad opět dostal do rukou Valdštejnů, kteří jej přestavěli na renesanční zámek. Pevnostní charakter objektu však zůstal zachován. V roce 1643 zámek neúspěšně obléhali Švédové. Za Walldorfů zámek v roce 1694 po zásahu bleskem vyhořel a byl pak obnoven a barokně přestavěn. V 19. století byl zámek klasicistně upraven. Dnes je v zámeckém objektu škola, některé málo používané části však chátrají. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sadek
Velký javor Památný strom
GPS poloha: 49°17'13.09"N 15°51'46.51"E
Nejmohutnější javor klen okresu Třebíč. Nachází se na malé světlince při okraji lesa, asi 300 m západně od osady Věstoňovice. Obvod kmene má 777 cm, výšku 12 m a jeho stáří je odhadováno na 600 let. V blízkosti prochází žlutá značka, k němu pak vede krátká odbočka. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.79 Jihlavsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velky-javor--1
Třebíč - Zadní (Nová) synagoga Muzeum
GPS poloha: 49°13'3.89"N 15°52'46.28"E
Nachází se v židovské čtvrti a pochází z roku 1669. V roce 1693 byla vážně poškozena a opravena pak v letech 1705- 07. V nedávné době byla nákladně zrekonstruována do původní podoby včetně interiérů. V jejich prostorách se dnes nachází expozice o dějinách třebíčské židovské čtvrti a jejich obyvatel. Je zde též informační centrum se zaměřením na tuto část města. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.80 Třebíčsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebic-zadni-nova-synagoga
Mlýn v Třebíči Mlýn
GPS poloha: 49°12'33.13"N 15°52'10.95"E
K svérázným třebíčským stavbám z minulého století patří několikapodlažní budova, zvaná Větrník. Nachází se blízko železniční trati, nedaleko centra na tzv. Kanciborku. Byl postaven v roce 1836. Sloužil k mletí smrkové kůry na tříslo, užívané místními koželuhy při činění kůže. Dnešní podoba není sice původní, ale i tak dostal mlýn vzhled, který znali naši předkové po větší část 19. století. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mlyn-v-trebici
Židovské město v Třebíči Synagoga
GPS poloha: 49°12'12.99"N 15°53'43.18"E
Za židovskými památkami do Třebíče Od počátku 15. stol. patřila Třebíč k nejvýznamnějším a nejstarším centrům židovského osídlení na Moravě. Přes nepřízeň osudu při historických zvratech i nezájmu minulého režimu o židovské památky, který plánoval na místě židovské čtvrti postavit panelové sídliště, zachovala si tato lokalita spolu se židovským hřbitovem do dnešní doby jako zázrakem svoji identitu. Město Třebíč vynaložilo a vynakládá po „Sametové revoluci“ nemalé prostředky na opravu historických objektů v židovské čtvrti. Díky tomu byla Třebíč s historickými památkami – románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa a židovskou čtvrtí se hřbitovem zapsána v roce 2003 do seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Vzácně zachovaná čtvrť Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Třebíč" se 123 domy, úzkými a temnými průchody, prampouchy, verandami a balkony nám v jinošských letech připomínala foglarovská Stínadla. Židovská obec se musela vtěsnat do velmi omezeného prostoru trojúhelníkovitého tvaru mezi koryto řeky Jihlavy a skalisky na jejím levém břehu. „Svěrací kazajka“ židovského osídlení přinutila jeho obyvatele k vymýšlení různých fint, jak co nejlépe využít vymezený prostor. Např. ze 123 stávajících nemovitostí měla téměř polovina z nich (58) za popisným číslem i písmena abecedy, která označovala její reálné horizontální i vertikální rozdělení na části různých vlastníků. Např. dům čp. 101/7 v ul. Na Výsluní má těchto částí dokonce sedm : a-g. Jeden dům na ul. L. Pokorného čp. 21 má vchod z vedlejšího domu čp. 19, do třípodlažního domu na ul. Blahoslavova čp. 97/12 se vchází třemi způsoby. Horní podlaží je přístupné z ul. Blahoslavova, 1. patro je přístupné přes západní přístavek s pavlačí a přízemí je přístupné z Tichého náměstí. Patrně to bylo i kvůli tomu, že židé museli platit domovní daň ze vchodu a bylo pro ně výhodné mít za jedním vstupem do domu několik dalších vstupů k bytovým jednotkám. V dnešním slova smyslu se jednalo o typ bytového domu. První zmínka o zdejší židovské komunitě se bohužel vztahuje k přepadení a vypálení čtvrti loupeživými rytíři Hynkem Jevišovským a Janem Sokolem z Lamberka v roce 1410. Obnovené město však nevydrželo dlouho. Uherský král Matyáš Korvín se svým vojskem si dal v roce 1468 velice záležet na tom, aby tu nezůstal Kámen na kameni a cihla na cihle. Kromě válečných vřav byla čtvrť a samozřejmě i město na pravém břehu řeky ohrožováno požáry a povodněmi. Ta největší byla a zatím naštěstí poslední byla v roce 1985. V roce 1849 dostala židovská obec status samostatného města s vlastní samosprávou kterou vedl starosta. Tím došlo zároveň k jistému zrovnoprávnění s ostatním obyvatelstvem a movitější židé začínají kupovat nemovitosti v historickém centru. Židy, jak čtvrť místní též nazývají, byly připojeny k městu Třebíč až v září 1931. Nejhorší časy však měly teprve přijít. V období okupace v letech 1939-45 byla čtvrť prakticky vylidněna, protože židé, pokud nestačili utéct do zahraničí, se stali oběťmi holocaustu. V dobách relativního klidu se židovské město rozvíjelo ke spokojenosti jeho obyvatel. Kromě židovské radnice – rabinátu tu byla i židovská škola, zachovány zůstaly dvě synagogy, chudobinec, špitál, řemeslnické dílny, dvě hospody, 25 obchodů, koželužna a rituální šlachta neboli jatka. Je třeba připomenout i židovský hřbitov s obřadní síní, který se poprvé připomíná ve vrchnostenském urbáři z r. 1637. Na výměře 11 772 m² se nachází na 3 000 cenných barokních i klasicistních náhrobků, z nichž nejstarší je datován z r. 1631. Bez nadsázky lze konstatovat, že se jedná o nejlépe zachovalý a udržovaný židovský hřbitov na Moravě. Židovská čtvrť pomalu ale jistě znovu ožívá. Zadní Nová synagoga, v níž ještě v devadesátých letech minulého století měl sklad Ovoce a zelenina, n.p., byla komplexně zrekonstruována a v jejím interiéru byly zrestaurovány i hebrejské nápisy a malby. Konají se tu různé kulturní akce - koncerty a výstavy. Z bývalé hospody dříve nazývané „V p…li“ je nyní informační středisko. Čtvrť ožívá i krámky se suvenýry, keramickou i řezbářskou dílnou a malířským ateliérem. Na ženské galerii v Nové synagoze byla počátkem letošního února instalována výstavapředmětů, které židovská komunita používala v běžném životě a které ještě nikdy nebyly vystavovány. Je mezi nimi např. replika válečku na matesy, zajímavá nádoba se dvěma držadly na rituální umývání rukou, modlitební řemínky zvané tefillin, osmiramenný chanukový svícen, zajímavě spletená havdalová svíce, kterou měli čest držeti při náboženském obřadu pouze nejmladší chlapci a unikátní košerovací prkénko se zvýšenými okraji a zbíhajícími se žlábky k dodatečnému odstranění zbytků krve pomocí nasolování. Můžeme si odtud odnést recept na chalu – sobotní (šabatový) zkvašený chléb ve tvaru pletýnky. Ten se v pátek dával na stůl po dvou kusech, aby se židé nemuseli na šábes starat o jídlo. Zajímavým suvenýrem může být pro návštěvníka i papírová „jarmulka“ (kipa) – mužská pokrývky hlavy, jejíž nošení sice bible nepředepisuje, ale dle talmudské tradice označuje věřícího muže. Velký zájem návštěvníků budí i věrný model židovského města v měřítku 1:100 jak vypadalo v roce 1850. Několik let je tvořil bývalý letecký modelář Ing. Stanislav Vrška ve spolupráci s historikem PhDr. Rudolfem Fišerem. Každá významná budova má svůj hlasový, písemný i světelný doprovod, který si může návštěvník zvolit na dotykovém panelu. Výstava je dlouhodobá (několik let) a po jejím shlédnutí lze doporučit procházku malebnou slohově pestrou židovskou čtvrtí, návštěvu nedalekého židovského hřbitova a jako protiváhu i návštěvu křesťanské baziliky sv. Prokopa založené již v první polovině 13. stoletípři Klášteru benediktinů.
Text i foto: Ing. Rostislav Novák Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Třebíč" Autor článku: Rostislav Novák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zidovske-mesto-v-trebici
Socha sv. Václava v Třebíči Socha
GPS poloha: 49°13'29.17"N 15°52'50.66"E
Na Purkyňově náměstí v Třebíči, poblíž vchodu do městské nemocnice, stojí barokní skulptura sv. Václava. Je dílem zdejšího sochaře Štěpána Pagana a pochází přibližně z 1. třetiny 18. století. Socha původně stávala na hlavním třebíčském náměstí na jedné z tamních kašen, odkud byla odstraněna v roce 1887. více např. na webových stránkách města Autor článku: Isolda11 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/socha-sv-vaclava-v-trebici
Třebíč - Informační a turistické centrum Zadní synagoga Infocentrum
GPS poloha: 49°13'3.79"N 15°52'46.96"E
Informační centrum se nachází v areálu Zadní synagogy v židovské čtvrti, vyhlášené za památku UNESCO. Kontakt: Informační a turistické centrum Zadní synagoga, Subakova 1/44, 674 01 Třebíč telefon: 568 610 023, 777 746 986 Turistická mapa KČT 1:50 000 č.80 Třebíčsko, GOL 1:25 000 Pojihlaví a Pooslaví Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebic-informacni-a-turisticke-centrum-zadni-synagoga
Třebíč - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°12'41.22"N 15°53'6.49"E
Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • mezinárodní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • platba platební kartou • platba v eurech • ČD Kurýr • čekárna pro cestující • úschovna zavazadel • úschovna Kol • WC • zastávka MHD • mobilní zvedací plošina Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebic-zeleznicni-stanice
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Třebíč" Třebíč - Informační a turistické centrum Bazilika Infocentrum
GPS poloha: 49°13'2.57"N 15°52'23.16"E
Infocentrum se nachází ve vstupní části zámku. Kontakt: Informační a turistické centrum, Zámek 1, 674 01 Třebíč telefon: 568 610 022, 777 746 982 e-mail:
[email protected] Turistická mapa KČT 1:50 000 č.80 Třebíčsko, GOL 1:25 000 Pojihlaví a Pooslaví Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebic-informacni-a-turisticke-centrum-bazilika
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
