Průvodce "Jizerka"
Rozhledna Černá Studnice Rozhledna
GPS poloha: 50°42'42.62"N 15°13'58.73"E
Rozhledna Černa studnice, která leží na 869 m.n. m vysokém vrcholu a je viditelný téměř z celých Jizerských hor a širokého okolí. Pro lidi z Jablonce nad Nisou je rozhledna Černá studnice něco jako pro lidi z Liberce Ještěd. Chata s rozhlednou byla dokončena 14. 8. 1905 a předána veřejnosti. Věž je vysoká 26 metrů a stěny jsou místy široké až 1, 6 metrů a některé žulové kvádry váží až tři tuny. Rozhledna má čtyři ochozy, za kterých je vidět na všechny světové strany. Je vidět celý Jablonec a 75% Liberce a celý Ještědský hřeben. Na druhé straně jsou naše nejvyšší hory Krkonoše, a samozřejmě také Jizerské hory. Dále pak Český ráj a třeba i hrad Bezděz. K rozhledně se dostanete autem. Autor článku: Miroslav Kokeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-cerna-studnice
Bozkovské jeskyně Jeskyně
GPS poloha: 50°38'51.32"N 15°20'18.70"E
Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním svahu obce Bozkov v kopcovité podkrkonošské krajině. Vchod do podzemí odkryli dělníci při těžbě dolomitu ve 40-tých letech tohoto století, ale teprve v roce 1957 byl objeven podzemní systém puklinovitých chodeb, zčásti zatopených vodou. Bozkovské dolomitové jeskyně tvoří labyrint podzemních chodeb a dutin, uložených nehluboko pod povrchem země. Jejich charakteristickou a ve zpřístupněných jeskyních ojedinělou výzdobou jsou křemenné římsy a lišty, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Jizerka" vystupující ze stěn a stropů. Některé dutiny jsou vyplněny i krápníkovou výzdobou, kterou tvoří vedle klasických útvarů i zajímavé excentrické krápníky. Atraktivním zpestřením návštěvního okruhu jsou podzemní Jezírka s průzračnou modrozelenou vodou. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi na severu Čech. Na okolí jeskyní i podzemní prostory se vztahují ochranné podmínky podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bozkovske-jeskyne
Medvědín Vrchol
GPS poloha: 50°44'20.94"N 15°34'56.89"E
Medvědín - zalesněný vrch, který leží na Českém hřbetě, západně nad soutokem Labe a Bílého Labe. Na jeho jižním úbočí pramení několik potoků. Nachází se zde lyžařský areál s vleky, upravovanými sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Ze Špindlerova Mlýna vede na Medvědín sedačková lanovka, otevřená roku 1975, umožňující snadný přístup na hřeben Krkonoš a k Vrbatově boudě. Lanovka je dlouhá 1950 m a překonává výškový rozdíl 440 m. Vrchol Medvědína je ideálním místem k výletu k prameni Labe. Popis lanové dráhy zde: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/lanova-draha-na-medvedin-ski-areal-medvedin Odkaz na webkameru: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/webkamera-medvedin Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/medvedin
Rozhledna Štěpánka (Hvězda) Rozhledna
GPS poloha: 50°44'47.58"N 15°21'57.28"E
Štěpánka je kamenná novogotická rozhledna na vrchu Hvězda (959 m) v nejzápadnějších Krkonoších, na Příchovickém hřebeni. Nachází se v katastrálním území Příchovice u Kořenova, obec Kořenov, okres Jablonec nad Nisou. Rozhledna je 24 m vysoká, postavena byla v letech 1847 až 1892. Stavbu zahájil kníže Camill Rohan, když v údolí probíhala výstavba císařské krkonošské silnice. Pojmenována je podle arcivévody Štěpána. Stavbu však nedokončil. Práce se na rozhledně zastavily na celých 40 let, kdy o ní pečoval kořenovský horský spolek, který ji od knížete převzal a po čtyřech letech prací ji v roce 1892 otevřel. Štěpánka spolu s rozhlednou Žalý patří k nejstarším rozhlednám v oblasti Krkonoš a Jizerkých hor. Podle pověsti kníže Rohan zastavil stavbu poté, co mu cikánka předpověděla, že dokončení rozhledny mu přinese smrt. V září 1892, měsíc po jejím dokončení, zemřel. Z rozhledny je pěkný výhled na Krkonoše, Jizerské hory, ale i Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory. Autor článku: Miroslav Kokeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-stepanka-hvezda
Jizerské hory Pohoří
GPS poloha: 50°50'26.16"N 15°12'40.46"E
Jizerské hory jsou nejsevernějším českým pohořím. Jejich východní část zasahuje do Polska a dále navazují na Krkonoše, na západě sousedí s Lužickými horami. Tyty hory byly nazvány podle řeky Jizery, která zde pramení. Nejvyšší vrchol české části hor je Smrk (1124 m). V roce 1968 byly za účelem jejich ochrany vyhlášeny Chráněnou krajinnou oblastí o rozloze 350 km2. Je to kraj strmých skalnatých svahů, rašelinišť a nekonečných lesů. Jizerské hory jsou tvořeny převážně žulami a krystalickými břidlicemi. Na žulovém podloží vznikly chudé kyselé půdy, se skalními výchozy, suťovými poli a zejména rozsáhlými rašeliništi. Vlivem klimatických, půdních a geografických podmínek se v Jizerských horách vyvinula jedinečná rostlinná a živočišná společenstva, z nichž řada je zákonem chráněna. Najdeme zde unikátní květenu rašelinišť, květnaté horské louky, mokřady a bohaté společenství listnatých i jehličnatých lesů. Základním přirozeným vegetačním typem je les. Vlivem člověka, zejména rozvojem sklářství v minulých staletích, docházelo k postupnému vykácení původních dřevin, které Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Jizerka" nahradily lesy smrkové. Jizerské hory jsou významnou rekreační oblastí. Skýtají dobré podmínky pro letní pěší i Cykloturistiku. V zimním období jsou vyhledávaným místem lyžařů, především díky velkým množstvím upravených běžeckých tratí, ale i sjezdovými terény v lyžařských centrech. Partner článku: Ubytování Jizerské hory. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jizerske-hory
Labský důl Rezervace
GPS poloha: 50°45'19.27"N 15°33'11.26"E
Státní přírodní rezervace, horské údolí ledovcového původu mezi Dívčími Lávkami a Labskou loukou, Labská rokle, Navorská, Pančavská a Harrachovská jáma (ledovcové kary), s nápadným vodopádem Labe (40m) a kaskádovitým typem vodopádu Pančavy (160m), v jeho blízkosti suťová jeskyně (Krakonošova klenotnice), na severním svahu zřídil v r. 1904 hrabě Harrach první přírodní rezervaci v Krkonoších, v r. 1956 zde sjela velká sněhová lavina - zřetelné stopy její dráhy ve smrkových porostech, bohaté naleziště vzácných vysokohorských rostlin (prvosenka nejmenší, jeřáb sudetský, oměj tuhý aj. ), na severním svahu Medvědína jsou haldy hlušiny po rudném průzkumu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labsky-dul
Rozhledna Tanvaldský Špičák Rozhledna
GPS poloha: 50°45'2.99"N 15°16'54.01"E
Roku 1889 byla zpřístupněna skalní vyhlídka, nazývající se Fenterova skála. Pár let na to se nedaleko odtamtud objevila bouda, kde se prodávalo lahvové pivo. Turistů bylo čím dál tím více a jejich požadavky rostly, proto se rozhodlo, že se na vrcholu kopce postaví rozhledna. Stavbou byl pověřen již zkušený stavitel Robert Hemmrich z Jablonce. Stavba začala roku 1908. V plánu byla i výstavba nové turistické chaty, ale kvůli nedostatku peněz byla chata postavena se zpožděním. Rozhledna byla otevřena 4. Července 1909, chata byla otevřena o rok později. Na svazích Špičáku v té době vyrostla sáňkařská dráha, kde se konaly závody. Samotná věž je vysoká 18m s vyhlídkovou plošinou ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled po celých Jizerských horách, přes Krkonoše a Černou studnici až po Ještědský hřeben. Na věži je umístěna také jedna z kamer pořadu ČT Panorama. Na vrchol rozhledny se pohodlně dostanete lanovkou z obce Jiřetín pod Bukovkou. Vrcholová stanice sedačkové lanovky stojí přímo u rozhledny. Z Jiřetína vede na vrchol také zelená turistická značka. Autor článku: Miroslav Kokeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-tanvaldsky-spicak
Labský vodopád Vodopád
GPS poloha: 50°46'15.74"N 15°32'53.27"E
Labský vodopád se nalézá, pod Labskou boudou, při cestě do Labského dolu. Výška vodopádu je 45 metrů. V minulosti mohl být vodopád i mohutnější, tehdejší majitel staré Labské boudy Josef Šír zde nechal vybudovat malou nádrž se stavidlem a turistům tak mohl být vodopád pouštěn větším proudem. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labsky-vodopad--1
Bedřichovská přehrada Přehrada
GPS poloha: 50°48'53.09"N 15°8'9.51"E
Bedřichovská přehrada na Černé Nise je nejvýše položenou přehradou v Čechách. Byla vybudována v letech 1903- 1905. Hráz je vysoká 23 m, 342 m dlouhá a může zachytit až 2 miliony m3 vody. Hloubka přehrady je přibližně 14 metrů. V létech 1902 až 1906 byla Vodním družstvem z Liberce postavena gravitační zděná přehrada nad obcí Bedřichov na říčce Černá Nisa, která je pravostranným přítokem Lužické Nisy. Podnětem k výstavbě byla povodeň z července 1897, stejně jako u většiny přehrad, které Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Jizerka" postavilo zmíněné družstvo v povodí Lužické Nisy. Maximální průtok při této povodni byl naměřen 21 m3/s v Kateřinách. Účel vodního díla: - Ochrana před povodněmi. - Nalepšení průtoku v suchých obdobích. - Využití vodní energie - Do budoucna se uvažovalo s využitím pro vodárenství Postup stavby: Stavba přehrady byla zahájena v roce 1902 výkopovými pracemi. Stavbu prováděla firma Ackermann z Klagenfurtu. Investorem stavby bylo Vodní družstvo v Liberci, projekt na stavbu gravitační hráze zděné z lomového kamene s předsypem vypracoval profesor dr. ing. Otto Intze. Po očištění základů byla provedena základní podkladní betonová vrstva současně s odvodněním základové spáry trubkovou drenáží. Podkladní beton se dělal z cementotrasové malty. Vlastní zdivo se provádělo z místní žuly, cement se dovážel z Čížkovic. K přepravě veškerého materiálu sloužila polní drážka z Bedřichova. Pro utěsnění návodního líce hráze byla provedena 2,5 cm silná omítka, kterou chrání před poškozením zemní předsyp. Těsnění nad předsypem je provedeno obdobně jako u ostatních přehrad tohoto typu. Celá stavba byla dokončena 21. prosince 1905 a kolaudace proběhla 28. června 1906. Náklad na stavbu činil 1 777 840 rakouských korun. V roce 1950 byla v levém obsluhovém domku nainstalována turbína pro elektrifikaci domku hrázného a okolo roku 1975 byla instalována turbína i v pravém ovládacím domku pro pohon poloautomatického ovládání strojních mechanismů. V letech 1958- 9 se prováděla celková oprava dlažby předsypu, omítky na přelivech, odpadního koryta od základových výpustí a přivaděče do Rudolfova. V roce 1970 se uvolnili ze dna dva plovoucí ostrovy rašeliny o tloušťce 2 m a kubatuře 5 000 m3. Ostrovy byly z nádrže vytěženy. Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Labe a. s. Hradec Králové, závod Jablonec nad Nisou. Na konec ještě jedna zjímavost. V letech 1970- 4 prováděla Česká akademie věd, Ústav hydrodynamiky, na přehradě výzkum proudění vody. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bedrichovska-prehrada
Labská bouda Bouda
GPS poloha: 50°46'6.30"N 15°32'49.77"E
Založena po r. 1830 nad závěrem karu Labského dolu, vyhořela 6. 11. 1965 a nově postavena jihozápadně od zbořeniště v r. 1975 podle projektu Ing. arch. Z. Říháka. Je zde stanice Horské služby. V blízkosti na Labí patrné zbytky malé nádrže, sloužící dříve k nadržení vody pro Labský vodopád. Ubytovat se můžete ve dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích s výhledem do Labského dolu, na Dívčí a Mužské kameny, Malý Šišák, Luční horu, Medvědín, Stoh a na Sněžku. Pokoje mají vlastní sociální zařízení (WC, umyvadlo, sprcha). 1) Ubytování se snídaní: 1 osoba …….…………..... 395,- Kč 1 dítě ( 3-12 let ) ………… 295,- Kč Labská bouda leží na křižovatce nejznámějších a nejkrásnějších zimních turistických tras. Odtud se rozbíhají cesty do všech atraktivních částí Krkonoš. Na běžkách můžete jet do Špindlerova Mlýna, Horních Míseček, Harrachova, k prameni Labe, k Labskému vodopádu a Špindlerovce, odtud dál na Luční boudu, do Pece pod Sněžkou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labska-bouda
lanová dráha na Medvědín - ski areál Medvědín Lanovka
GPS poloha: 50°44'24.86"N 15°35'12.37"E
Lanová dráha na Medvědín . Dolní stanice lanové dráhy na Medvědín se nalézá severně od centra Špindlerova Mlýna, cestou k rozcestí U Dívčí lávky, ve výšce 745 metrů. Délka čtyřsedačkové lanovky je 1950 metrů, na vrchol Medvědína tedy překonává 440 výškových metrů. V provozu je celoročně a mohou ji využívat i cyklisté na převoz kol. Aktuální info o provozu lanovky je zde: http://www.skiareal.cz/medvedin.aspx Webkamera Medvědín, viz: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/webkamera-medvedin Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanova-draha-na-medvedin-ski-areal-medvedin
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Jizerka" Jablonec nad Nisou - Muzeum skla a bižuterie Muzeum
GPS poloha: 50°43'21.67"N 15°10'19.80"E
Muzeum skla a bižuterie je umístěno v secesní budově, bývalém sídle exportní firmy Zimmer & Schmidt v ulici U Muzea 4. Expozice představuje historii sklářství, bižuterie, šperkařství, nejnověji i medailérství a mincovnictví. Přitom se zaměřuje zejména na historii těchto odvětví v severních Čechách. Muzeum a blízké Eurocentrum jsou poslední, 13. zastávkou vnitřního turistického okruhu města Jablonec nad Nisou. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jablonec-nad-nisou-muzeum-skla-a-bizuterie
Bouda u Sněžných jam - Wawel Bouda
GPS poloha: 50°46'43.64"N 15°33'21.67"E
Bouda u Sněžných jam-Wawel, byla jako turistická útulna, založena již r. 1831. Nyní je nepřístupná a slouží jako tel. vysílač pro Polsko. Bouda u Sněžných jam se sice nachází v Polsku, ale vzhledem k přístupnosti po Cestě Českopolského přátelství jsem si "dovolil" přiřadit ji k ČR. Bouda je výrazným orientačním bodem při toulkách v západní části Krkonoš. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bouda-u-sneznych-jam-wawel
Bradlerovy Boudy ( Fučíkovy ) Bouda
GPS poloha: 50°46'3.69"N 15°35'6.43"E
Bradlerovy Boudy (též Fučíkovy) založené r. 1637, nyní v majetku Klubu českých turistů. Možnost ubytování, kapacita 90 lůžek, 60 míst u stolu. Přístup po žluté značce od Davidových boud, Špindlerova Mlýna. Nebo po modré značce od Martinovy boudy, nebo Petrových Boud. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bradlerovy-boudy-fucikovy-
Martinova bouda Bouda
GPS poloha: 50°46'12.32"N 15°34'35.73"E
Založena r. 1642 na jižním svahu Vysokého kola. Bouda byla pojmenována podle nájemce Martina Erlebacha. V roce 1906 z podnětu Jana Buchara zřídil Klub českých turistů pod boudou přírodní botanickou zahrádku. Zpustlou zahrádku obnovil v roce 1930 prof. Karel Kavina. Po druhé světové válce opět zpustla. Dnes je zde stanice Horské služby. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/martinova-bouda
Harrachov - lanovka na Čertovú horu Lanovka
GPS poloha: 50°46'21.50"N 15°25'32.27"E
Harrachov - lanovka na Čertovú horu Lanovka na Čertovú horu v meste Harrachov je v prevádzke od r. 2002. Lanová dráha meria 1303 metrov. Dolná stanica je 665 metrov a horná 1022 metrov nad morom. Má 12 podpier a jazda trvá približne 9 minút. Prechádza okolo obrovského mostíku, na ktorý je z lanovky zaujímavý pohľad. Počas letnej sezóny zasa poskytne turistom vyviesť sa na vrchol, odkiaľ je možnosť si vybrať turistickú trasu do okolia alebo sa vrátiť späť do Harrachova. Je možnosť si vyviesť i bicykel. Výrobca lanovky je Poma, počet sedačiek 130, prepravná kapacita je 1782 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Jizerka" osôb za hodinu. Prekonáva prevýšenie 357 m, priemer dopravného lana je 40,5 mm. Autor článku: Rudolf Minarčík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/harrachov-lanovka-na-certovu-horu
Medvědí bouda (Medvědí boudy) Bouda
GPS poloha: 50°45'38.31"N 15°35'14.60"E
Medvědí bouda klasická krkonošská horská bouda asi 5 km od centra Špindlerova Mlýna, Vnadmořské výšce 1050 metrů nad mořem. Z objektu a jeho okolí je nádherný výhled na Kozí hřbety, Labský důl, Zlaté návrší, Medvědín, Pevnost, Mohylu Hanče a Vrbaty, Dívčí a Mužské kameny, Pančavské vodopády. Výhodná výchozí poloha pro hřebenové túry, letní i zimní turistiku, cykloturistiku. Vlastní vlek vhodný pro výuku základů lyžování a snowboard. Doprava v zimním období mezi Medvědí boudou a Špindlerovým mlýnem zajištěna rolbou. Nejbližší spojení hromadnou dopravou je linkou Špindlerův Mlýn - Špindlerovka na zastávku Medvědí koleno. Tato linka není v idosu! Její jízdní řád naleznete na www. spindleruv-mlyn. cz pod odkazem "jízdní řády". Jinak z Medvědího kolena je to na Medvědí boudu pořádný krpál! na 2,3 km převýšení 260 m. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/medvedi-bouda-medvedi-boudy
Jizerská magistrála pro pěší turisty Turistická trasa
GPS poloha: 50°50'34.01"N 15°12'37.01"E
Nejslavnější a nejdelší vyznačenou hřebenovou cestou v Čechách je již více jak sto let tzv. Blauer Kammweg čili Modrá hřebenovka, označená modrým hřebínkem v bílém poli. V dobách své největší slávy se táhla od Blankensteinu nad Sálou v Německu přes celé Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické, Ještědské a Jizerské hory, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory a Sněžník až na Praděd. Cesta v mnoha místech překračovala hranici z jedné strany na druhou, vesměs ovšem sledovala hlavní hraniční horský hřeben. V dobách 1. republiky byla cesta postupně na mapách vyznačena až na vrchol Pradědu a dosáhla tak neuvěřitelné délky necelých 800 km. Snaha o navázání na staré tradice společně s nutností oddělit z bezpečnostních důvodů trasy pěších turistů od cyklistů vedly v roce 2001 k vypracování záměru magistrály, která by do jisté míry kopírovala myšlenku a trasu původní Modré hřebenovky. Snahou je propojit krajinu Českosaského Švýcarska, Lužických a Žitavských hor s Ještědským hřebenem, Jizerskými horami a Krkonošemi. Po dokončení by měla "hřebenovka" opět spojovat saské skalní oblasti u Hinterhermsdorfu se Sněžkou. Jizerská magistrála pro pěší turistiku je jednou z prvních dokončených částí velkolepého projektu. Myšlenkou svého vzniku se vrací do nadšených let na počátku 20. století, kdy putování po Hřebenovce bylo ušlechtilou zábavou citlivých a vnímavých lidí... proto je určena výhradně pro pěší turisty. Cyklopolykače kilometrů nemusím a tady je od nich klid..... I když - velmi mě pobavila cyklistka, která se snažila procpat svoje kolo zábranou na cestě (označenou zákazem pro cyklisty) hlasitě nadávajíc, kdože to vymyslel, když se tam to kolo nevytočí.... :-)))) http://www.jizerskamagistrala.cz Autor článku: Martina Smutná Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jizerska-magistrala-pro-pesi-turisty
Jablonec nad Nisou - Informační centrum Ostatní
GPS poloha: 50°43'22.76"N 15°10'4.55"E
Bývalá fara čp. 1 v Kostelní ulici představuje společně s kostelem sv. Anny jednu z nejstarších a nejvýznamnějších stavebních památek města a také neopominutelnou dominantu v původním centru obce. Její přeměna, jedna z nejnáročnějších stavebních akcí ve městě, je dokončena. Dům bude sloužit jak občanům města, tak turistům, k podání komplexních informací z oblasti cestovního ruchu a kultury. V přízemí bude umístěno turistické informační centrum, v prvním patře městská galerie a v podkroví Památník Jany a J. V. Scheybalových. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Jizerka" Od druhé poloviny 60. let minulého století obývali dům bývalé fary manželé Jana a Josef V. Scheybalovi. Řadí se k nejvýznamnějším osobnostem Jablonecka i Libereckého kraje. Věnovali se národopisu, lidové kultuře, památkové péči, místopisu a regionální historii. Vytvořili pozoruhodné umělecké sbírky a obsáhlou knihovnu. Josef V. Scheybal byl výborným kreslířem a talentovaným ilustrátorem. Díky němu a jeho manželce má Liberecký kraj obsáhlý vědecký a umělecký dokument zachycující jeho památky lidového umění, krajinu i přírodu. Po smrti manželů připadl objekt městu, které se rozhodlo uctít jejich památku a zrekonstruovat dům nesoucí jejich jméno a odkaz. Rekonstrukce probíhala pod dohledem odborníků a byla realizována z projektu podpořeného EU v Regionálním operačním programu NUTS II Severovýchod, oblast podpory 3. 1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a jejím cílem byla stavební rekonstrukce objektu a jeho přeměna na Dům Jany a Josefa V. Scheybalových. K zahájení provozu v nových prostorách dochází 26. 11. 2012, kdy bude Dům manželů a Jany Josefa V. Scheybalových veřejnosti otevřen poprvé.
Provozní doba:
• Turistické informační centrum Adresa: Kostelní 1/6, 466 01 Jablonec nad Nisou Telefon: 774 667 677 Odpovědná osoba: Hana Herkommerová Po - Pá: 9 – 17 hodin So: 10 – 13 hodin Ne: 10 – 13 hodin (červenec a srpen)
• Památník Jany a Josefa V. Scheybalových Po - Pá: 9 – 17 hodin (polední pauza od 12-13 hodin) So: 10 – 13 hodin
• Galerie Po - Pá: 9 – 17 hodin So: 10 – 13 hodin Ve státní svátky zavřeno Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jablonec-nad-nisou-informacni-centrum
Labská louka - rozcestí Rozcestí
GPS poloha: 50°46'15.92"N 15°32'8.69"E
Labská louka - rozsáhlá vrcholová planina, část zabírá vrcholové rašeliniště a porosty kleče. U rozcestníku se kříží zelená turistická značka ve směru pramen Labe - Vosecká bouda a značka žlutá ve směru pramen Labe - Vrbatova bouda.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Jizerka" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labska-louka-rozcesti
U čtyř pánů Rozcestí
GPS poloha: 50°45'49.86"N 15°32'6.46"E
Rozcestí na náhorní planině západních Krkonoš. Původně hraniční bod čtyř polesí - Harrachov, Rezek, Vítkovice a Krausovy Boudy. Místo dobrých výhledů. Přístup po žluté značce od bývalé Jestřábí boudy nebo Labské louky, po modré značce od Krakonošovy snídaně (Harrachova) nebo Labské boudy a po zelené značce od pramene říčky Mumlavy. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/u-ctyr-panu--1
Kříž Jiránka Kříž
GPS poloha: 50°48'19.29"N 15°17'38.03"E
Kříž stojí za Soušskou přehradou nedaleko od místa, kde křižuje žlutě značenou Jezdeckou stezku z Jizerky. 29. července 1969 odpoledne tu narazil jedenatřicetiletý Vítězslav Jiránek z Doubí u Liberce se svým trabantem do plně obsazeného terénního vozu. Jeho auto se ihned vzňalo. Šofér druhého vozu se spolucestujícími jej sice ihned vytáhli oknem hořícího vozu, ale to již byl řidič mrtev, zemřel okamžitě po nárazu. Přes plameny zachránci nezpozorovali, že vedle řidiče sedí jen lehce zraněná dívka. A tak dvacetiletá Dagmar Kosinová z Hraničné bez pomoci uhořela. Nakonec se od plamenů vzňal a zcela shořel i druhý vůz. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kriz-jiranka
turistické rozcestí Labská bouda Rozcestí
GPS poloha: 50°46'8.68"N 15°32'46.25"E
Turistický rozcestník, který se nachází u Labské boudy, ukazuje turistům cestu ve více směrech. A to po červené značce mezi pramenem Labe a Vrbatovou boudou, po modré ve směru Harrachov Labský důl, Špindlerův Mlýn. Po žluté ve směru Labská bouda - Sněžné Jámy a po zelené ve směru Labská bouda - Špindlerův Mlýn (přes Martinovku). Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-labska-bouda
Unikátní restaurace Obří sud Ostatní
GPS poloha: 50°53'38.15"N 15°11'41.93"E
Restauraci ve tvaru obřího sudu nalezneme v Lázních Libverda. Tato výletní restaurace byla postavena roku 1931. Nápad na postavení této unikátní restaurace dostal Stefan Hausmann,který se nechal inspirovat obdobnou stavbou, která se nacházela na Javorníku, bohužel tato stavba v roce 1974 vyhořela. Jeho nápad převedl do skutečné podoby stavitel Anton Lux. Obří sud naleznete 1 km nad obcí Lázně Libverda, směr Nové Město pod Smrkem. Před restaurací se nachází několik parkovacích míst a stánek se suvenýry. Restaurace je otevřena od pondělí do neděle v době mezi 11:00 až 20:00. Návštěvníci si zde mohou dát jak studené tak i teplé předkrmy, hotová jídla a dezerty. Autor článku: Zaneta Konvalinová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/unikatni-restaurace-obri-sud
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Jizerka" Harrachov - informační středisko správy KRNAP Infocentrum
GPS poloha: 50°46'14.28"N 15°26'2.83"E
Harrachovské informační středisko správy KRNAP, kde návštěvník obdrží veškeré informace o KRNAPu a Krkonoších, se nachází v Harrachově cca 50 m od autobusového nádraží směrem do centra. Otevírací doba: červen - září po-ne 8:30 - 12:00 a 12:30 - 17:00 říjen - prosinec po-pá 8:00 - 12:00 a12:30 - 15:00 leden - březen po-ne 8:30 - 12:00 a 12:30 - 17:00 (od 27.12) duben - květen po-pá 8:00 - 12:00 a 12:30 - 15:00 Kontakt: Informační středisko správy KRNAP Harrachov 442 512 46 Harrachov e-mail:
[email protected] tel: 481 529 188 web: http://www.krnap.cz/ic-harrachov/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/harrachov-informacni-stredisko-spravy-krnap
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
