Průvodce "Harrachov"
Rozhledna Štěpánka (Hvězda) Rozhledna
GPS poloha: 50°44'47.58"N 15°21'57.28"E
Štěpánka je kamenná novogotická rozhledna na vrchu Hvězda (959 m) v nejzápadnějších Krkonoších, na Příchovickém hřebeni. Nachází se v katastrálním území Příchovice u Kořenova, obec Kořenov, okres Jablonec nad Nisou. Rozhledna je 24 m vysoká, postavena byla v letech 1847 až 1892. Stavbu zahájil kníže Camill Rohan, když v údolí probíhala výstavba císařské krkonošské silnice. Pojmenována je podle arcivévody Štěpána. Stavbu však nedokončil. Práce se na rozhledně zastavily na celých 40 let, kdy o ní pečoval kořenovský horský spolek, který ji od knížete převzal a po čtyřech letech prací ji v roce 1892 otevřel. Štěpánka spolu s rozhlednou Žalý patří k nejstarším rozhlednám v oblasti Krkonoš a Jizerkých hor. Podle pověsti kníže Rohan zastavil stavbu poté, co mu cikánka předpověděla, že dokončení rozhledny mu přinese smrt. V září 1892, měsíc po jejím dokončení, zemřel. Z rozhledny je pěkný výhled na Krkonoše, Jizerské hory, ale i Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory. Autor článku: Miroslav Kokeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-stepanka-hvezda
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Harrachov" Labský důl Rezervace
GPS poloha: 50°45'19.27"N 15°33'11.26"E
Státní přírodní rezervace, horské údolí ledovcového původu mezi Dívčími Lávkami a Labskou loukou, Labská rokle, Navorská, Pančavská a Harrachovská jáma (ledovcové kary), s nápadným vodopádem Labe (40m) a kaskádovitým typem vodopádu Pančavy (160m), v jeho blízkosti suťová jeskyně (Krakonošova klenotnice), na severním svahu zřídil v r. 1904 hrabě Harrach první přírodní rezervaci v Krkonoších, v r. 1956 zde sjela velká sněhová lavina - zřetelné stopy její dráhy ve smrkových porostech, bohaté naleziště vzácných vysokohorských rostlin (prvosenka nejmenší, jeřáb sudetský, oměj tuhý aj. ), na severním svahu Medvědína jsou haldy hlušiny po rudném průzkumu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labsky-dul
Labský vodopád Vodopád
GPS poloha: 50°46'15.74"N 15°32'53.27"E
Labský vodopád se nalézá, pod Labskou boudou, při cestě do Labského dolu. Výška vodopádu je 45 metrů. V minulosti mohl být vodopád i mohutnější, tehdejší majitel staré Labské boudy Josef Šír zde nechal vybudovat malou nádrž se stavidlem a turistům tak mohl být vodopád pouštěn větším proudem. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labsky-vodopad--1
Labe - u pramene Pramen
GPS poloha: 50°46'32.30"N 15°32'10.57"E
Pramen Labe, resp. prameny Labe se nacházejí na vrcholovém rašeliništi zvaném Labská louka. Pramen byl slavnostně vysvěcen již v roce 1648. Do dnešní podoby bylo místo, se skruží a se znaky měst, kterými Labe protéká, upraveno až v roce 1968. Nejsnažší přístup k prameni Labe je po červené značce od Vrbatovy boudy. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labe-u-pramene
Ambrožova vyhlídka Vyhlídka
GPS poloha: 50°45'45.42"N 15°32'43.12"E
Ambrožova vyhlídka se nachází při cestě mezi Labskou a Vrbatovou boudou (červená značka) na hraně ledovcového karu pod Pančavskou loukou. Z vyhlídky se nabízí pohled do Labského dolu, na východní část Krkonoš s Luční a Studniční horou, z vrcholu Sněžky je však viditelný jen kousek. Směrem při pohledu vpravo se nabízí pohled na Medvědín, Zlaté návrší a hranu Labského dolu. Vyhlídka je pojmenována po Jindřichu Ambrožovi, který byl významným pracovníkem KČT a ochráncem přírody. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ambrozova-vyhlidka--1
Kotelní jámy Rezervace
GPS poloha: 50°45'4.36"N 15°32'2.34"E
Kotelní jámy jsou státní přírodní rezervace (101 ha) na jihovýchodních svazích hory Kotel (Kokrháč) v Krkonoších. Tvoří je ledovcové kary Velká a Malá kotelní jáma v jižním a jihovýchodním svahu Kotle. Rozkládající se v nadmořské výšce výšce přibližně 1050 až 1400 metrů. Velká Kotelní jáma byla ledovcem vyhloubená v žule, Malá ve svoru. Obě jámy od sebe odděluje skalnatý Liščí hřebínek. V karech se vyskytují zbytky ledovcových morén, svahy mají místy sklon až 45 stupňů. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin. vzácných druhů (například hvozdík pyšný, lilie zlatohlávek, sasanka narcisokvětá, lomikámen vstřícnolistý, rozchodnice růžová, devětsil, jinořadec kadeřavý, měsíčnice vytrvalá, upolín evropský.). Z Kotelních jam vytéká Kotelský Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Harrachov" potok, pravý přítok Jizerky. Kotelní jámy patří do první, tedy nejpřísněji chráněné zóny Krkonošského národního parku a pohybovat se tady může pouze po značených cestách. Dnes jsou součásti velkoplošné NPR Prameny Labe. Kotelními jámami vede zelená turistická trasa z Dvoraček k Horním Mísečkám, která je někdy v zimě kvůli lavinovému nebezpečí uzavřena. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kotelni-jamy-
Rozhledna Štěpánka Rozhledna
GPS poloha: 50°44'41.57"N 15°21'59.13"E
Kamenná novogotická rozhledna z r. 1847 na vrchu Hvězda nad Příchovicemi (959 m). Dokončena až v r. 1892 a nazvána Štěpánka podle arcivévody Štěpána, protektora stavby císařské silnice z Liberce do Trutnova, budované kolem r. 1847. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-stepanka
Přehrada Souš Přehrada
GPS poloha: 50°47'36.26"N 15°18'48.01"E
Údolní přehrada Souš (Darre), ležící na říčce Černá Desná, byla postavena před první světovou válkou jako součást systému retenčních nádrží, majícího chránit oblast pod Jizerskými horami před povodněmi. Od roku 1974 slouží jako vodárenská nádrž pro zásobování Jablonecka pitnou vodou. Hráz je sypaná zemí, podobně jako přehrada na Bílé Desné. Ostatně, obě přehrady byly stavěny současně (kolaudace obou děl proběhla 18.11.1915), jen práce na stavbě soušské přehrady začaly dříve. V zátopové oblasti přehrady na Černé Desné se nacházelo 14 domů, jejichž majitelé si je demontovali a přenesli do okolních vesnic. Je zajímavé, že původně projekt počítal s postavením hráze v místě soušského mlýna, ale z úsporných důvodů byla stavba posunuta 600 m proti proudu Černé Desné. V reakci na protržení přehrady na Bílé Desné (18.9.1916) byl snížen stav hladiny soušské přehrady a v letech 1924-27 proběhla rozsáhlá rekonstrukce, při které bylo zesíleno těleso hráze, které tak mohlo být zvýšeno o jeden metr. Zvětšil se tak i retenční objem přehrady a dnes může přehrada zadržet i stoletou vodu. Do začátku sedmdesátých let panoval kolem přehrady čilý ruch, byla zde půjčovna loděk, na březích vyrostly chatky. Dodnes lze na pravém břehu rozeznat základy těchto staveb, jež musely být odstraněny potom, co se přehrada přeměnila na rezervoár pitné vody. Úprava pro vodárenské účely (včetně výstavby úpravny pod přehradou) probíhala v letech 1969-74. Přehrada byla vypuštěna a na dně byly stále patrné základy staveb tehdejší zadní Souše. Z úpravny je voda odváděna podzemním potrubím a zásobuje značnou část Jablonecka. V květnu 1996 byl do Soušské přehrady vysazen plůdek sivena amerického. Tento druh je velmi odolný vůči zdejšímu kyselému prostředí. Ryby se zde zatím drží a lze je spatřit i na hlavním přítoku do přehrady. Jejich přežití závisí na kyselosti vod v přehradě. Nejen kvůli tomu je Soušská přehrada každé jaro uměle vápněna. Při jarním tání způsobuje překyselená voda vymývání hliníku ze žulového podloží a ten se dostává do nádrže. Po vzoru severských zemí se provádí letecké vápnění. Během dvou dnů je do nádrže schozeno téměř 100 tun mletého vápence. Letadla startují s 2 tunovými dávkami z krkonošského Jestřabí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prehrada-sous
Harrachov - lanovka na Čertovú horu Lanovka
GPS poloha: 50°46'21.50"N 15°25'32.27"E
Harrachov - lanovka na Čertovú horu Lanovka na Čertovú horu v meste Harrachov je v prevádzke od r. 2002. Lanová dráha meria 1303 metrov. Dolná stanica je 665 metrov a horná 1022 metrov nad morom. Má 12 podpier a jazda trvá približne 9 minút. Prechádza okolo obrovského mostíku, na ktorý je z lanovky zaujímavý pohľad. Počas letnej sezóny zasa poskytne turistom vyviesť sa na vrchol, odkiaľ je možnosť si vybrať turistickú trasu do okolia alebo sa vrátiť späť do Harrachova. Je možnosť si vyviesť i bicykel. Výrobca lanovky je Poma, počet sedačiek 130, prepravná kapacita je 1782 osôb za hodinu. Prekonáva prevýšenie 357 m, priemer dopravného lana je 40,5 mm.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Harrachov" Autor článku: Rudolf Minarčík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/harrachov-lanovka-na-certovu-horu
Tesařovská kaple - Kořenov Kaple
GPS poloha: 50°45'25.29"N 15°21'31.54"E
Kaple se nachází cca 200 m severně od Informačního centra v Kořenově a tvoří dominantu celé obce. Jedná se o osmibokou kapli postavenou místními evangelíky svépomocí v r. 1909. Do té doby se ke svým pobožnostem scházeli na nedalekém místě u chaty Zvonice. Hřbitov, který kapli obklopuje, byl založen v roce 1911, ale císařskými úřady byl oficiálně uznán až v roce 1913. Autor článku: Milan Stránský Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tesarovska-kaple-korenov
Harrachov - kostel sv. Václava Kostel
GPS poloha: 50°46'19.46"N 15°25'52.86"E
Popisovat Harrachov jako středisko zimních sportů by bylo nošením dříví do lesa. V Harrachově, ale najdeme i sakrální památku, je jí Kostel sv. Václava. První, dřevěný, kostel byl v Harrachově postaven roku 1788 na místě dřevěné kaple z roku 1730. Kostel zděný byl na místě dřevěného vystavěn v letech 1822 – 28. Cínová křtitelnice pochází z období kolem roku 1700. Zajímavostí je částečně skleněný oltář z roku 1864. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/harrachov-kostel-sv-vaclava
U čtyř pánů Rozcestí
GPS poloha: 50°45'49.86"N 15°32'6.46"E
Rozcestí na náhorní planině západních Krkonoš. Původně hraniční bod čtyř polesí - Harrachov, Rezek, Vítkovice a Krausovy Boudy. Místo dobrých výhledů. Přístup po žluté značce od bývalé Jestřábí boudy nebo Labské louky, po modré značce od Krakonošovy snídaně (Harrachova) nebo Labské boudy a po zelené značce od pramene říčky Mumlavy. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/u-ctyr-panu--1
Harrachov - informační středisko správy KRNAP Infocentrum
GPS poloha: 50°46'14.28"N 15°26'2.83"E
Harrachovské informační středisko správy KRNAP, kde návštěvník obdrží veškeré informace o KRNAPu a Krkonoších, se nachází v Harrachově cca 50 m od autobusového nádraží směrem do centra. Otevírací doba: červen - září po-ne 8:30 - 12:00 a 12:30 - 17:00 říjen - prosinec po-pá 8:00 - 12:00 a12:30 - 15:00 leden - březen po-ne 8:30 - 12:00 a 12:30 - 17:00 (od 27.12) duben - květen po-pá 8:00 - 12:00 a 12:30 - 15:00 Kontakt: Informační středisko správy KRNAP Harrachov 442 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Harrachov" 512 46 Harrachov e-mail:
[email protected] tel: 481 529 188 web: http://www.krnap.cz/ic-harrachov/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/harrachov-informacni-stredisko-spravy-krnap
Harrachov - Turistické informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°46'54.25"N 15°25'6.03"E
Harrachovské turistické informační centrum, kde návštěvník nalezne veškeré potřebné informace, se nachází na příjezdu do obce v budově CA Harrachtour naproti sklárně. Kontakt: Turistické informační centrum Harrachov 629 512 46 Harrachov tel: 481 529 401 fax: 481 529 064 e-mail:
[email protected] [email protected] www.harrachtour.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/harrachov-turisticke-informacni-centrum
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
