Průvodce "Český ráj"
Kost Hrad
GPS poloha: 50°29'28.03"N 15°8'5.96"E
Hrad Kost je jedním z nejzachovalejších gotických hradů v Čechách, vybudovaný na okraji Českého ráje na pískovcové skále při střetu dvou lesnatých údolí. Nachází se nedaleko půvabného města Sobotky. Dominantou hradu je pískovcová věž lichoběžníkového tvaru, která byla určena k obraně. I když je hrad vybudován na skále, není příliš snadné ho v zalesněné krajině najít. Hrad je přístupný v dubnu a říjnu pouze o víkendech, v květnu, červnu a září denně mimo pondělí a v měsících červenci a srpnu každý den. Parkoviště je asi 100 metrů od hradu. Překrásná příroda v okolí hradu a zachovalost hradu Kost se často stává předmětem zájmu mnoho zahraničních i českých filmařů. Historie Hrad vznikl v 70. letech 14. století a jeho stavitelem byl pravděpodobně Petr z Vartemberka. Po něm hrad získali Hazmburkové a potom Šelmberkové, kteří ho rozšířili o Šelmberský palác. V průběhu 16. století došlo ještě dvakrát k rozšíření hradu. Plány Albrechta z Valdštejna přestavět hrad na zámek zmařila jeho smrt v roce 1634, o rok později část hradu vyhořela. V polovině 17. století se uvažovalo o zboření hradu, aby nemohl být využíván jako opora nepřítele, což se stalo za třicetileté války. Po roce 1867 byl hrad částečně upraven novogoticky. V 50. letech 20. století začaly probíhat rozsáhlé rekonstrukce hradu. V současnosti je vlastníkem hradu Kost Giovanni Kinský dal Borgo. Doplnění popisu Je mnoho důvodů, proč byste si hrad Kost neměli nechat ujít ? alespoň pokud patříte mezi dobrodruhy a romantiky, rádi se touláte zachovalou přírodou a obdivujete historické stavby, dýchající tajemnou atmosférou. Kost se nachází v místech, kde se stýká Prokopské údolí s údolím Plakánek. Okolní krajina je celkem příznačně nazvaná Český ráj . Zvlněný terén je pokryt mozaikami lesů, luk a lesů a posetý zříceninami, hrady i zámky. Mezi nejznámější patří Trosky, Humprecht, Hrubá skála, Valdštejn a Valečov. Majestátní Kost má mezi ostatními středověkými hrady zvláštní postavení. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Český ráj" Je nejzachovalejší. Historie stavby sahá až do 14. století. Hrad zažil dobu slávy i úpadku. Nějaký čas dokonce sloužil jako sýpka, aby byl v 50. letech 20. století rekonstruován. Dnes je Kost v soukromém vlastnictví rodiny Kynských. Památka je přístupná veřejnosti. Pravidelně se zde pořádají nejrůznější kulturní akce. Turista ocení prohlídky v dobových kostýmech, přehlídky letu dravců, divadlo na nádvoří či skutečné kuchařky v místní černé kuchyni, které nabízejí k zakousnutí tradiční koláče. Kost má od všeho trochu. Zavděčí se milovníkům romantických a upravených místností, zařízených tak, jak velel vkus dob dávno minulých, a přitom nadchne vyznavače tajemné, ba pochmurné atmosféry. Prohlídkové okruhy jsou zde dva: Hradní paláce a Středověká mučírna. Kostečtí průvodci jsou milí a vzdělaní, takže ať se rozhodnete jakkoli, nudit se nebudete. Čím Kost vás hrad Kost dostane? Zajímavé exponáty uvidíte v průběhu celé prohlídky. Při vstupu na první nádvoří zaujme pozornost velká dřevěná konstrukce. Jedná se o funkční kopii katapultu, který se používal ve středověku při dobývání hradů. Provozuschopná je i replika gilotiny, vystavená v mučírně. Na jejím originále se popravovalo ještě za první republiky a protektorátu. Obraz, vystavený v prostorách Vartemberského paláce, je opředen tajemstvím. Vystavit ho nechali dnešní majitelé hradu ? bratři Kinští. Jejich rodu patří ta záhadná podobizna, provrtaná kulkou, snad odnepaměti. Avšak nikdo si už dávno nepamatuje, koho ženský portrét zpodobňuje a čím si střelu vysloužil. Lidová báchorka podává zajímavé vysvětlení. Rád vám ji povykládá každý zdejší průvodce. Nač ještě váhat!? Český ráj nabádá k navštívení? autor: Michaela ?Mysha? Košťálová (www.myshaweb.cz) Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kost
Prachovské skály Rezervace
GPS poloha: 50°27'58.58"N 15°17'6.10"E
Přírodní rezervace vyhlášena v roce 1933. Skalní město vzniklo usazením pískovců a slínovců na dně druhohorního moře a stalo se tak součástí českého křídového masívu. V okolí je prehistorické naleziště, svědčící o osídlení v 10. až 7. stol. př.n.l. Rezervací vede mnoho turisticky značených cest vedoucích roklemi, obklopenými pískovcovými stěnami a Krásnými vyhlídkami. Prachovské skály jsou vyhledávaným cílem turistů i horolezců. Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly
Drábské světničky Zřícenina
GPS poloha: 50°31'50.45"N 15°2'17.27"E
Zbytky skalního hradu Drábské světničky, které dnes tvoří malebný labyrint, se nacházejí na okraji rozsáhlé pískovcové plošiny Mužský nad osadou Dneboh východně od Mnichova Hradiště. Drábské světničky jsou jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v nádherné krajině Českého ráje. Sedm mohutných pískovcových bloků využili dávní zakladatelé pro vybudování opevněného sídla. Mezery mezi nimi byly vyplněny dřevěnými konstrukcemi, na horním okraji skal byly vybudovány roubené hradby. Vstup střežila velká dřevěná věž, která byla hlavní dominantou hradu. Byly tady ještě další dvě dřevěné věže po nichž však žádné stopy nezůstaly. Jádro hradu tvořily do měkkého pískovce vytesané světničky, umístěné v různých výškových úrovních a pospojované můstky a plošinami. Hrad jich obsahoval asi 30. Nejzajímavější skalní prostorou byla kaple s tesanou lavicí a oltářem, doplněná o sakristii. Světničky vytesané do skal sloužily především jako zásobárny, žilo se v dřevěných obydlích. Většina těchto světniček je nyní přístupná po schodech, můstcích a ochozech. Skalní hrad byl osídlen cca do poloviny 15. století. Dnes se z vrcholů skal nabízí krásný výhled na Kokořínsko, Bezděz, České Středohoří, Ralsko, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše a Kozákovský hřbet. K drábským světničkám je možno dojít po modré značce od parkoviště u obce Dneboh, tato trasa je cca 500 metrů dlouhá, ale celkem prudká. Druhou variantou je možnost dojet autem ke Krásné vyhlídce a dále jít cca 1 500m po červené značce, tato cesta je delší, ale nabízí krásné výhledy a průchod 125 metrů dlouhou skalní soutězkou zvanou Studený průchod. Turistická známka č. 399 - Drábské světničky je k získání v restauraci Na krásné vyhlídce. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drabske-svetnicky
Valečov Hrad
GPS poloha: 50°30'37.91"N 15°1'34.03"E
Zřícenina hradu Valečov se nachází na Zlaté stezce Českého ráje východně od Mnichova Hradiště. Historie hradu spadá do počátku 14. století, prvně je písemně zmiňován v letech 1316-18. Valečov je Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Český ráj" přístupný v květnu a červnu denně kromě pondělí a v červenci a srpnu každý den. Dřevěné části hradu se nedochovaly, ze skalních obydlí lze nejvíce vidět z nového paláce a skalního vězení, odkud se dá nahlédnout do podzemní hladomorny. přístup k hradní zřícenině je možný od parkoviště nad obcí Boseň, nebo po zelené zn. od Branžeže a po žluté z Kněžmostu. K získání je zde Turistická známka č. 234 - Valečov. Aktuální info o vstupném, otevírací době, historii hradu, atd je k získání zde: http://www.bosen-obec.cz/valecov/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valecov
Kumburk Zřícenina
GPS poloha: 50°29'38.80"N 15°26'45.42"E
Zřícenina hradu Kumburk stojí na výrazné osamělé homoli jihovýchodně od obce Syřenov na rozhraní Jičínska, Semilska a Novopacka. Historie hradu spadá do počátku 14. století, v roce 1325 je zmiňován Markvart z rodu Vartenberků. Po ukončení husitských válek se hrad dostal do majetku Jindřicha z Dubé, později patřil Trčkům z Lípy a roku 1607 se stal majetkem Smiřických. V průběhu třicetileté války byl zpustošen Švédy a roku 1658 na rozkaz císaře Leopolda zbořen. Kumburk je jednou z nejromantičtějších a nejzajímavějších hradních zřícenin v Českém ráji. Kumburk byl příkladem u nás neobvyklého tzv. koncentrického typu hradu, jednotlivé hradní části byly totiž umístěny spirálovitě nad sebou. Dochovaly se zříceniny hranolové a kulaté věže, podzemí paláce, rozvaliny bran, hradebních zdí i hospodářských budov. Od zřícenin se otvírá nádherný výhled. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Ke hradu je možno dojít po červené značce v směru Tábor (Klepanda) - Nová Paka, nebo po žluté zn. od žst. Syřenov. K odbočce žluté značky pod hradem lze opatrně dojet i autem. Aktuální info o probíhající záchraně hradu, návštěvním řádu, akcích a novinkách je k získání zde: http://www.kumburk.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kumburk
Dětenice Zámek
GPS poloha: 50°22'5.16"N 15°10'14.70"E
Dětenice - obec cca 15 km jihozápadně od Jičína a jihovýchodně od Mladé Boleslavi. První zmínka o vsi pochází již z roku 1052. Obci dominuje barokní zámek, který byl přestavěn z renesanční tvrze v letech 1762-65. V historických zámeckých interiérech stojí za pozornost štuková a malířská výzdoba, sbírka barokních obrazů a dobového nábytku. Zajímavé jsou sbírky zbraní z celého světa či lovecké trofeje. Kolem zámku je anglický park se vzácnými dřevinami a několik klasicistních soch z 18. a 19. století. Před zámkem se nachází kašna se sousočím Kentaura a Nymfy z období kolem roku 1860. Aktuální info o provozní době, vstupném, novinkách a akcích na zámku je k získání zde: http://www.zamekdetenice.cz/ V současnosti je zámek součástí Zámeckého resortu Dětenice jehož největším lákadlem je vyhlášená středověká krčma, více info ke zde:http://www.krcmadetenice.cz/ Na virtuální prohlídku okolí zámku tak částí středověké krčmy se můžeme podívat zde: http:// www. virtualtravel. cz/ detenice.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/detenice
zřícenina hradu Trosky Hrad
GPS poloha: 50°30'59.47"N 15°13'50.59"E
Trosky - jednoznačně nejvýraznější dominanta Českého ráje, která se nachází cca v polovině cesty mezi Jičínem a Turnovem. V letech 1380- 90 byl Čeňkem z Vartenberka mezi dvěma čedičovými vrcholky postaven hrad s věžemi Panna a Baba. Hlavní palác se nacházel pod věží Panna. Po smrti Čeňka z Vartenberka připadl hrad králi Václavu IV, který jej věnoval pánům z Bergova. V následných letech hrad střídal majitele a za dob Lobkoviců pozbyl na významu, v polovině 17. století byl již zříceninou. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Český ráj" Turisté mohou Trosky navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Přístupná je vyhlídka pod věží Panna, před několika lety bylo vybudováno i dřevěné schodiště k vrchoku věže Baba. K Troskám je možno dojít po červené značce ve směru Dolní Mlýn - Valdštejn, po značce modré ve směru Malechovice žst. - Borek žst., nebo po značce zelené ve směru Sobotka - Ktová žst, Rovensko pod Troskami. Kdo přijede autem může zaparkovat na odstavném parkovišti pod hradem Otevírací doba: duben, říjen ... soboty, neděle a svátky ... 9:00 - 16:00 květen - srpen .... denně mimo pondělí ... 9:00 - 17:30 září ..................... denně mimo pondělí ... 9:00 - 16:00 Vstupné: dospělí ........................................................................ 60 Kč děti 6-15 let, senioři nad 65 let ..................................... 40 Kč studenti 15-26 let (s platným studentským průkazem) ... 40 Kč držitelé průkazů ZTP a ZTP/P ........................................ 40 Kč rodinné, tj. 2 dospělí + 2 (3) děti do 15 let ................... 160 Kč děti do 6 let, průvodce držitele průkazu ZTP/P ............... 0 Kč čtyřnohý přítel pes ................................................... 20 Kč Aktuální info o provozní době, akcích, novinkách a vstupném je k získání zde:http://www.hrad-trosky.eu/ Na virtuální prohlídku zříceniny hradu Trosky a krásného okolí se můžeme podívat zde: Podhradí: http://www.virtualtravel.cz/troskovice/zricenina-hradu-trosky/v-podhradi.html Věž Baba http://www.virtualtravel.cz/troskovice/zricenina-hradu-trosky/vez-baba.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-trosky
Hrubá Skála Zámek
GPS poloha: 50°32'41.75"N 15°11'41.96"E
Romantický zámek Hrubá Skála se nalézá na okraji Hruboskalského skalního města uprostřed lesů na zalesněné skalní plošině nad obcí Hrubá Skála na Semilsku v Libereckém kraji. Historie zámku sahá do období kolem roku 1350, kdy zde Hynek z Valdštejna, postavil na mohutných pískovcových skalách, hrad Skála. S přestavbou původního hradu do podoby zámku započali Smiřičtí v 16. století. Od posledního z rodu Smiřických Hruboskalské panství získal Albrecht z Valdštejna. V následných letech byl zámek po několika požárech několikrát přestavován. V roce 1821 zámek koupil Lexa z Aehrenthalu. Roku 1859 byl zámek romanticky regotizován. V roce 1945 se zámek stal vlastnictvím státu. V 60. letech 20. století byl přebudován v odborářskou ubytovnu a stal se tím na téměř 50 let zapomenutou kulturní památkou a bylo tam utlumeno jeho původní kouzlo. Turistům je přístupné nádvoří lichoběžníkového půdorysu a hranolová věž s ochozem jako vyhlídka na Hruboskalské skalní město, hrad Trosky, vrchy Kozákov a Tábor. Návštěvníci zámku se mohou dobře najíst v zámecké restauraci. Většina zámeckých prostor dnes však slouží hotelovým účelům, viz: http://www.hrubaskala.cz/hotely/hotel-zamek-hrubaskala/ Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Český ráj" Na zámku a v jeho blízkém okolí bylo filmaři natočeno několik filmů a pohádek z nichž nejznámější je zcela jistě Princ Bajaja. Filmové Bajajovo lože se nalézá nedaleko zámku, skutečný název je však Adamovo lože. K zámku Hrubá Skála je možno dojít po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov - Trosky. Po zelené ze Sedmihorek a po modré od žst. Hrubá Skála - hrad Kost. K získání je zde Turistická známka č. 148 - Zámek Hrubá Skála. Nejkrásnější pohled na zámek Hrubá Skála se nám zcela jistě nabízí z nedaleké Mariánské vyhlídky, více foto zde: http:// www.turistika.cz/mista/marianska-vyhlidka Kontakt: Zámek Hrubá Skála - Hotel Hrubá Skála Hrubá Skála 1 511 01 pošta Turnov tel.: +420 481 659 111 Web: http://www.hrubaskala.cz/hotely/hotel-zamek-hruba-skala/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hruba-skala
Jičín Zámek
GPS poloha: 50°26'10.14"N 15°21'8.89"E
Jeden z nejrozsáhlejších našich raně barokních zámků, později klasicistně upravený, stojí v jihovýchodním rohu náměstí v Jičíně v Královéhradeckém kraji. Zámek je jednou z nejvýznamnějších dominant městské památkové rezervace. Výstavná zámecká budova má 12 arkádových pilířů, průčelí ukončují původní nárožní arkýře. V historických zámeckých interiérech si návštěvníci mohou prohlédnout empírový konferenční salónek Tří císařů s portréty monarchů, který je částí stálé vlastivědné a archeologické expozice. Zajímavé je pojetí muzea, které nám dává příležitost vyzkoušet si třeba tkalcovský stav, mlýnek na obilí apod. V bývalé konírně je galerie. Historie Původně stál na místě zámku pozdně gotický panský dům z 16. století, který byl majetkem Trčků z Lípy. V roce 1609 zahájil Zikmund Smiřický výstavbu čtyřkřídlého renesančního zámku. V roce 1620 byl zámek těžce poškozen při výbuchu střelného prachu. V roce 1623 získal objekt Albrecht z Valdštejna, který nechal vážně poškozený zámek opravit, při Zámecké zahradě byly vybudovány konírny, jízdárna, míčovna a zbrojnice. Později následovaly až barokní úpravy po požárech v 18. století. V době napoleonských válek v roce 1813 sídlil na zámku nějaký čas císař František I., který zde vedl řadu jednání. V současné době je na zámku umístěno muzeum a galerie. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin--1
Hruboskalsko Skalní útvar
GPS poloha: 50°33'1.89"N 15°10'46.98"E
Hruboskalsko jsou pískovcové skalní věže, které najdeme v severovýchodní části chráněné krajinné oblasti Český ráj, jihovýchodním směrem od města Turnov. Tyto skalní útvary se zvedají nedaleko lázeňského městečka Sedmihorky. Toto malebné skalní město vzniklo destrukcí okrajové části pískovcové Hruboskalské vrchoviny. Zdejší pískovcové skály jsou oblíbeným místem horolezců. Skalní město se rozkládá na ploše 120 hektarů a člení se na několik menších celků a to Dračí skály se zajímavou Zámeckou roklí, Kapelníka, Maják a v neposlední řadě na Údolíčko. Výška zdejších sklaních věží je 60 metrů. Zvětráváním pískovců tu můžeme vidět zajímavé sklaní útvary jako skalní brány, tunely, výklenky a převisy. Hojně navštěvované místo je rozsedlina nazvaná Myší díra. Turisty vyhledávaným místem je také uměle vytvořené Adamovo lože v Jeskyni milenců. Hruboskalsko poskytuje celou řádku malebných vyhlídek a nejnavštěvovanější je vyhlídka na Mariánské skále. Z této vyhlídky můžeme vidět zámek Hrubá skála, který stojí na okraji skal a dohlédneme za příznivého počasí k Troskám a Kozákovu. Dole pod Mariánskou skálou je symbolický hřbitov horolezců. Nejvyhledávanější turistická tras k návštěvě Hruboskalska vede z lázní Sedmihorky na Hrubou skálu mezi Dračími skalami. Oblastí Hruboskalsko prochazí také zančena turistická tras známá pod názvem Zlatá stezka Českého ráje. Trasa této turistické cesta vede kolem arboreta Bukovina. Bylo založeno v roce 1860 až 1862 původně jako botanická zahrada jejíž rozloha činila 3 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Český ráj" hektary. V arboretu roste 35 stromů přivezených ze Severní Ameriky. Turistická Zlatá stezka také prochází kolem významných historických památek a to kolem zámku Hrubá Skála, hradu Valdštejna a v neposlední řadě kolem památky lidové architektury Kopicův statek. Nedaleko statku byly do pískovcových skal vytesány různé plastiky. V oblasti Hrobuskalska se v pískovém podkladu daří především borovým lesům a v chladnějších místech pak rostou smrky. Na svazích kopců můžeme vidět bučiny a v nižších polohách, kde více vlhko pak rostou olšiny. Oblast Hruboskalska je protkána celou sítí značených turistických tras, které jsou určeny jak k rodinným výletům tak na své si tu přijdou i náročnější turisté. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hruboskalsko
Půjčovna lodí Malá Skála, řeka Jizera, splutí řeky Jizery, půjčovna lodí Malá Skála Půjčovna lodí
GPS poloha: 50°38'32.53"N 15°11'37.18"E
Příjemná plavba určená pro rodiny s dětmi, školy, firmy, jednotlivce, organizované skupiny vč. hendikepovaných. Lodě dopravíme na start plavby, osobní věci zdarma svezeme na cíl plavby. V naší nabídce kanoe, rafty, pádla, vesty, barely. Pro náročnější klienty nabízíme kombinované výlety (kola, čtyřkolky, seskoky s padákem, ubytování, grilování, atd.). Vybrat si můžete například splutí řeky Jizery malebným údolím v úseku Malá Skála – Dolánky u Turnova. Délka plavby je 9 km, což vám zabere cca 2-3 hodiny, které si můžete zpříjemnit zastavením na naplaveninách a koupáním v řece Jizeře. Náročnost plavby je WW 1-2, mírně tekoucí řeka s hloubkou cca 2 metry. Plavbu realizujeme na kanoích Pálava (2 osoby) nebo raftech Colorado (4-6 osob). Na požádání vás vybavíme záchrannou vestou, vakem pro cennosti, popř. průvodcem. V případě zájmu lze výlet prodloužit o nalodění na Spálově (nad Železným Brodem), délka plavby do Dolánek u Turnova je cca 21 km. Nově také možnost podvečerní / večerní plavby po řece Jizeře. Každý účastník pbdrží malý dárek.
Autor článku: jan kostolnik Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pujcovna-lodi-mala-skala-reka-jizera-spluti-reky-jizery-pujcovna-lodi-m
Koupaliště Koštálov Koupaliště
GPS poloha: 50°34'17.94"N 15°23'11.80"E
Bazén s kvalitní vodou na okraji obce, pod zaniklým hradem Košťál.Bazén s kvalitní vodou na okraji obce, pod zaniklým hradem Košťál. Typ zařízení: venkovní Koupaliště Pláž: travnatá Vyžití: brouzdaliště, skluzavka, skokanský můstek Vybavení: sprchy, WC, občerstvení, dětský koutek, mola, stojan na kola, parkoviště, autokemp, bezbariérový přístupMožnosti sportovního vyžití: hřiště, kuželky, stolní tenis Celý areál je nově zrekonstruován. Koupaliště má dětskou vodní skluzavku a 3 m skokanské prkno. Je zde zatravněné volejbalové hřiště, společné ohniště, dětské houpačky a samozřejmě také občerstvení. V areálu koupaliště se nachází kemp se šesti čtyřlůžkovými chatami. Pro karavany jsou zde vybudovány elektropřípojky a možnost stanování. Autor článku: Julie Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/koupaliste-kostalov
Jinolické rybníky Rekreační oblast
GPS poloha: 50°28'20.63"N 15°18'43.50"E
Sháníte-li se po nějakém Krásném letním rekreačním místě, věříme, že tato upoutávka bude přímo pro vás. Zveme vás totiž do malebné rekreační oblasti, rozprostírající se nedaleko města Jičín, která je atraktivní především díky mnoha přírodním rybníkům (Oborský, Němeček, Jinolice) vhodným ke koupání a vodním sportům. U rybníků jsou tábořiště, takže pokud nejste naladěni zrovna na hotelový pokoj, jistě vám rekreace v tomto prostředí padne jako ulitá!
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Český ráj" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jinolicke-rybniky
Jičín - Aquapark, koupaliště Kníže Aquapark
GPS poloha: 50°26'36.02"N 15°20'59.78"E
Jičínský aqupark, resp. koupaliště Kníže bylo vybudováno v místech bývalého zanedbaného koupaliště ze třicátých let. Rekonstrukce areálu byla ukončena v průběhu srpna 2010. Návštěvníkům je k dispozici plavecký bazén se čtyřmi drahami o délce 25 metrů, tobogán dlouhý 69 metrů a převýšemím 9 metrů, dvojskluzavka dlouhá 15 metrů a malá široká skluzavka dlouhá 7 metrů. Dále chrliče vody, masážní sedátka, perličková lůžka, vodní gejzír a pro nejmenší dětský bazén s vodním hříbkem. Aktuální info o otevírací době, vstupném, atd. je zde: http://www.sport-jicin.cz/knize/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin-aquapark-koupaliste-knize
Čertoryje Rekreační oblast
GPS poloha: 50°31'15.24"N 15°10'58.87"E
Tak jsem po letech s Janou Řezníkovou zas navštívil Čertoryje u Hrubé skály. Hned po příjezdu jsme "vyběhli" nádhernou, osolenou, lámavou sedmovou "dobře" odjištěnou stěnku s jedním kruhem. Škoda že na věži nebyla schránka. Už se začalo stmívat a tak jsme se šli vykoupat do rybníka jménem Věžák. Koupání je opravdu pohádkové. Z vody vystupují skály (věže) a písčitá mělčina sahá hluboko do vody. Jen kačenkám, které jsme vyrušili se to moc nelíbilo a něco na nás křičeli. Večer sedíme v Čertoryjích na terase u hospůdky. Dost se tu změnilo. S hospůdky se stal kemp, obsluha je mladá a usměvavá, nabídka jídelního lístku je slušná. Dělají zde dobré zmrzlinové poháry. Pro děti i pro dospělé je zde postavena lanová (opičí) dráha na které si určitě užijete. Přízemní mini okruh z lan, řetězů a klád je zdarma, kde se můžou vyřádit i ti nejmenší. Placený velký okruh z lan, klád, sítí a žebříků je doporučován od 12 let. Pro turistiku a horská kola jsou zde značené tratě.
Informace o kempu: Areál se nachází v centru Českého ráje. Oblast Českého ráje je vhodná jak pro pěší turisty, horolezce, tak i pro cyklisty. Turistické stezky jsou velmi dobře značeny. Nabídka koupání: přírodní koupání v nedalekém rybníce Nabídka občerstvení: Stravování je zajištěno v naší restauraci s možností posezení na venkovní terase. Nabídka turistiky: Čertoryje jsou obklopeny řadou historických památek, mezi které patří Zámek Hrubá Skála, hrad Valdštejn, hrad Kost a Trosky, lovecký zámeček Humprecht či zámek Hrubý Rohozec a další. V případě špatného počasí můžete zavítat do některého z nedalekých měst (Turnov, Jičín, Liberec). Nabídka sportu: ruské kuželky, venkovní hřiště, zapůjčíme chůdy, síť, míče na volejbal, fotbal, petang. Lukostřelba, střílení ze vzduchovek pouze po předchozí domluvě a s obsluhou. Dále je zde dětské hřiště z přírodních materiálů.
Kemp - ceník: Sezóna Mimo sezónu Sezóna Mimo sezónu Osoba: 50Kč/den - - Bus: - - - - Děti: 45Kč/den - - El.: 70Kč/den - - Stan: 35Kč/den - - Zvíře: - - - Auto: 30Kč/ den - - Poplatek: 15Kč/ den - - Moto: 20Kč/ den - - Chatka: 185Kč/ den - - Karavan: 65Kč/ den - - Budova: 185Kč/den - Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Český ráj"
Kontakt: Rekreační areál Čertoryje … poznejte peklo v ráji … Krčkovice 6, 511 01 Turnov Tel: +420 775 919 671 (p. Vágnerová) +420 775 621 631(pan Novák) Email:
[email protected] Mapa Přejem všem pěkné čertovské dny v Čertoryjích. Kýsa a Jana Autor článku: Pavel Bechyně Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/certoryje--1
Žlutá plovárna Cyklisté vítáni
GPS poloha: 50°38'28.32"N 15°11'36.06"E
Turistický cíl, adresa: Malá skála Telefon: +420775580388,+420485100500, e-mail:
[email protected] Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Cizojazyčné informační materiály, Informační/rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel Hodnocení: Žlutá plovárna je unikátní sportovně rekreační centrum ležící v srdci Českého ráje na Malé Skále. V areálu se nachází největší lanové centrum v Libereckém kraji, půjčovna lodí Jizera, půjčovna kol a sportovních potřeb, které můžete využít na místních beach volejbalových a antukových hřištích. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zluta-plovarna--1
Sedmihorky Lázně
GPS poloha: 50°33'10.70"N 15°11'46.04"E
Lázně Sedmihorky, nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách byly založeny roku 1841 MUDr. Antonínem Šlechtou, nadšeným zastáncem vodoléčebných metod Vincence Priesnitze. Antonín Šlechta získal lékařský diplom v roce 1836 a stal se ihned domácím lékařem v rodině hraběte Desfoursa, majitele panství Hrubý Rohozec. Ještě téhož roku mu byl nabídnut úřad městského lékaře v Turnově, který přijal. Při své všestranné lékařské činnosti se počal zabývat myšlenkou na založení lázeňského ústavu v okolí Turnova. Podnětem k jeho záměrům mu byla krásná romantická krajina turnovského okolí, s hojností studené pramenité vody s jejichž léčebnými účinky uvažoval. Schválení a souhlas se svým úmyslem získal od tehdejších vědeckých kapacit, včetně profesorů pražské lékařské fakulty. Pod jejich záštitou se dr.Šlechtovi podařilo uskutečnit svůj záměr. Nedořešená zůstala otázka umístění lázeňského ústavu. V této záležitosti se obrátil na tehdejšího majitele hruboskalského panství, Aloise Lexu, rytíře z Aehrentalu, který dal dr. Šlechtovi na vůli, aby si vybral k založení vodoléčebného ústavu některé z nejkrásnějších míst na jeho panství. Volba padla na polesí wartenbergské pod Hrubou skálou, kde byl velký počet lesních pramenů s velmi studenou vodou, jejichž průměrná teplota byla uváděna 6,8 st. R, tj. 8,5 oC.,podle nyní používané stupnice. Volbu tohoto místa podpořily i dobré přístupové možnosti po dokončení stavby Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Český ráj" císařské silnice Turnov- Jičín (1832). S účinnou pomocí majitele panství bylo polesí Wartenberg přestavováno na lázeňské domy od roku 1839. Práce však pokročily tak, že se do zdejších budov mohl nastěhovat první chudičký lázeňský personál se svým "šéfem" dr.Šlechtou již 28. července 1841. V témže období naordinoval svoji vodoléčebnou metodu prvním sedmi lázeňským hostím. Komplex zahájil zkušební provoz a dostal název Bad Wartenberg. (V té době převládaly i na vyloženě českém území ještě německé názvy, protože země Českého království byly součástí dosud silné a zdánlivě tehdy neotřesitelné habsburské říše.) K oficiálnímu otevření lázní pak došlo až 15.května 1842. Čtyřicátá a padesátá léta 19. století se vyznačovala zvýšeným národně uvědomovacím procesem, samozřejmě také v českém prostředí. Trvale většího významu nabývala rodná řeč a její prosazení na území českého království. Tak se brzy prosadilo, že i Bad Wartenberg přijal půvabný a libozvučný název Sedmihorky (zásobárnou místních pramenů bylo - jak se uvádělo - sedm vršků, hůrek či horek). A základní pramen už také dávno nesl název "Sedmihorka" (připomíná se dokonce již v r.1702). Pramen "Sedmihorka", jinak po majiteli panství také "Aloisův", dodával veškerou vodu pro potřebu lázní. Lázeňské počátky byly velice skromné pro nedostatek provozních a ubytovacích prostorů i nedostatečného zařízení. V roce 1841 bylo v nových lázních léčeno pouze sedm osob, o rok později již padesát osm pacientů. Návštěvnost postupně stoupala tak, jak se šířila dobrá pověst o tomto léčebném zařízení. V druhé polovině existence lázní vedených dr.Šlechtou dosáhla velmi slušné úrovně kolem 500 osob ročně. Lázně se těšily přízni nejen obyvatelstva rakouské monarchie, ale i vysoce postavených hostů z cizích zemí, z Ruska, Německa, ale i z Turecka a Švédska. Častými hosty byli přátelé a známí rodiny Aehrenthálů. Mimo německy mluvících hostů, pobývala v Sedmihorkách stále početnější část českých hostů, významných vlasteneckých osobností veřejného a kulturního života, které k sobě dr. Šlechta zval. Za všechny vzpomeňme alespoň Jana Nerudu, Elišku Krásnohorskou, nejpřednější členky zemského českého divadla a Národního divadla herečky paní Otylii Sklenářovou - Malou a Marii Hübnerovou, J. Bittnera s Marií Bittnerovou -vynikající dramatickou umělkyni, Jindřicha Mošnu a Eduarda Vojana, historika Jaroslava Golla, Josefa Jiřího Kolára, malíře Hanuše Schweigera, spisovatele Gustava Pflegra-Moravského, který umístil částečně do Sedmihorek děj svého posledního románu Paní fabrikantová. Bývala to společnost veselá, v níž nechyběl smích, žerty, veselé scénky, které zpestřovaly jejich pobyt v lázních. Dokladem toho je dochovaný žertovný obrázek na Jana Nerudu - starý básník si za keřem se zájmem prohlíží koupající se dívku. Obrázek namaloval F. Kolár, absolvent pražské malířské akademie, později vynikající herec Národního divadla. Čeští lázeňští hosté, nadšeni nevšední krásou okolní krajiny, počali ji v sedmdesátých letech 19.století nazývat Českým rájem. Tento název se později vžil nejen pro krajinu Hruboskalskou, ale pro širokou oblast od Jičína, přes Turnov až k Mnichovu Hradišti a na Maloskalsko. Lázeňské prostranství mělo parkovou úpravu a květinovou výzdobu. Uprostřed proti portálu kolonády byl původně vodotrysk, později zde na podstavci s vytékající vodou stála busta dr.Šlechty od J.Myslbeka. Ta se po 2.sv. válce, kdy Sedmihorky přešly do správy Ústřední rady odborů musela na dlouhá léta přestěhovat do prostor mezi ubytovnami Zámeček a Pramen, protože původ dr. Šlechty (pocházel z textilního rodu průmyslníků) nekorespondoval s tehdejší socialistickou ideologií. Na své původní místo se busta vrátila až po rekonstrukci kolonády v r.1992. Přímo v kolonádě byl uprostřed umístěn v podobě pomníčku Janský pramen, pojmenovaný po majiteli panství. U silnice pod starým lázeňským domem (nyní dům Pramen) byl umístěn pomníček s tekoucí vodou, označený jako Elizabetina studna, pojmenovaná druhým jménem manželky majitele panství. Nad starým lázeňským domem bylo místo pro tělocvik a pro hry. Hruboskalské lesy byly v širokém pásmu kolem Hrubé skály ohrazeny oborou, která procházela i nad lázeňskými budovami.Tam byla v oboře vrata, kterými se vcházelo do lesa na tzv.pramenní cestu (nyní turistická Angrova stezka) vedoucí k četným lesním pramenům. Václav Durych ve své knize z Českého ráje vydané v roce 1886 popisuje léčebné procedury v sedmihorských lázních. Uvádí, že nejdůležitějším způsobem léčení, bylo léčení studenou vodou. Léčilo se však i vzduchem, tělocvikem a dietou, vše podle lékařského vyšetření a předpisu, přičemž se přihlíželo k povaze, pohlaví, věku a tělesné kondici pacienta. Voda se používala zevním i vnitřním způsobem. Zevně se voda používala koupelemi celého těla nebo jen polovičními, omýváním, třením, sprchami, sedací či parní lázní. Vnitřní používání stanovil lékař dle stavu nemocného. Denně se předepisovalo průměrně až dvacet malých skleniček, někdo však měl povoleno vypít pouze pět, jiný až třicet pět skleniček vody.Velmi důležitými byly lázně vzduchové. Pacient, který šel do vzduchové lázně se musel podrobit osprchování nebo proceduře opleskávání. Potom nahý, jen s přehozeným prostěradlem a hlavou pokrytou slaměným širákem se vydal na procházku do lesa. Vzduchové lázně se používalo jen v suchém a teplém počasí dvě hodiny před polednem. Před započetím vzduchové lázně zarazil lázeňský v parku červenobílý prapor jako znamení ženám, že do dvanácté hodiny je pro ně dotyčná část lesa uzavřena. Dr.Šlechta zkušebně vyhradil též vzduchovou lázeň pro ženy, své rozhodnutí však brzy zrušil, poněvadž to prý nedělalo dobrotu. MUDr. A. Šlechta zemřel 2. ledna 1886. Byl znám nejen pro svůj lékařský věhlas, ale i pro svoji milou a dobrosrdečnou povahu, pro kterou byl všemi hosty ctěn. Na jeho památku mu dali jeho vděční přátelé a lázeňští hosté postavit v centru Sedmihorek bustu. Jejím autorem byl významný český sochař a autor sochy sv. Václava na náměstí téhož jména v Praze - Josef V.Myslbek. Pomník dr. Šlechtovi byl odhalen na svátek sv. Antonína 13. 6. 1890. Přesto, že v lázních společně žily dvě národnostní skupiny hostů, z nichž každá žila vlastním společenským životem, dovedl si získat přízeň a úctu obou. Za své celoživotní zásluhy byl vysoce hodnocen v lékařských kruzích. Již za svého života získal mnoho vyznamenání a řádů a to i zahraničních. Mj. se stal rytířem rakouského řádu Železné koruny, byl povýšen do šlechtického stavu a jmenován c.k.vládním radou. S časem se měnily i léčebné metody, podle názoru lékaře, který právě v Sedmihorkách po smrti dr. Šlechty pracoval. K léčení se začala používat i rašelina z nedalekého rašeliniště Bezedná, která však svým složením neodpovídala léčebným potřebám. Proto se údajně počala dovážet rašelina ze Železnice, což ovšem podstatně prodražovalo léčebný proces. Je patrné, že po úmrtí zakladatele lázní se počalo experimentovat a Sedmihorky ztratily svůj původní charakter vodoléčebných lázní. Posledním z lékařů v Sedmihorkách byl MUDr. Tadra, který však musel po vyhlášení mobilizace 1914 nastoupit vojenskou službu v rakouské armádě. Za daných okolností nebyla naděje na další pokračování v lázeňské léčbě. To byl Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Český ráj" po sedmdesáti třech letech definitivní konec léčebných lázní v Sedmihorkách. I nadále se využívalo bývalých lázeňských objektů k ubytování letních hostů, jen označení se změnilo na klimatické lázně. V současné době fungují Lázně Sedmihorky s celým svým areálem jako hotelové zařízení s dostatkem společenských a kongresových prostor. Jsou přirozenou branou do Českého ráje a hruboskalského skalního města. V současné době funguje celý areál jako hotel s nabídku služeb balneo cetra. Nejedná se klasický lázeňský provoz. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sedmihorky
Muzeum Českého ráje v Turnově Muzeum
GPS poloha: 50°35'19.85"N 15°9'28.57"E
Muzeum Českého ráje v Turnově shromažďuje doklady o dějinách a kulturním vývoji města i celého Turnovska. Jsou zde bohaté sbírky z archeologie, etnologie, mineralogie, historie a umění. Nejvíce se muzeum zabývá dokumentací zpracování a sběru drahých kamenů, zlatnictví a šperkařství. Najdete zde spoustu exponátů různých druhů minerálů včetně drachých kamenů a polodrahokamů (například exponáty z českých granátů, které mají naleziště hlavně na Turnovsku) . Budova muzea se nachází v památkové zóně města Turnova, ve Skálově ulici čp. 71. Autor článku: Dagmar Molnárová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-ceskeho-raje-v-turnove
Češovské valy Hradiště
GPS poloha: 50°19'45.05"N 15°20'56.33"E
Češovské valy - opevnění s mohutnými valy, které jsou vysoké 12-15 m, při patě dosahují šířky až 55 m. Valy doplňovaly příkopy, které byly hluboké až 5 metrů. Původ vzniku valů není 100% znám, základ hradiště byl pravděpodobně zbudován Kelty již v 1. století před n.l. Mezi 6- 10 stoletím byl prostor osídlen Charváty, zřejmě se jednalo o pohraniční hradiště, které bylo zbudované proti Zličanům. Za třicetileté války bylo hradiště upraveno Švédy, kdy valy byly celkově navýšeny. Za prusko-rakouské války se v prostoru valů ukrývalo místní obyvatelstvo. U severního vstupu do hradiště byl v roce 1929 postaven kamenný Pomník myslivce Svobody z Jiráskova románu Temno. V současnosti je prostor oppida porostlý hustým listnatým lesem. Z obce Češov nás k valům dovede značení Naučné stezky Češov - Veselí, viz tip na výlet: http://www.turistika.cz/vylety/ naucna-stezka-cesov-vysoke-veseli Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cesovske-valy--1
Turnov - Regionální turistické informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°35'14.89"N 15°9'29.09"E
Turnovské Regionální turistické informační centrum, kde návštěvník obdrží veškeré informace o městě a okolí se nachází na náměstí Českého ráje v rohovém domě čp. 26 naproti kostelu. Otevírací doba: Od 1. července - do 31. srpna září - červen Pondělí - pátek 8.00 - 18.00 Pondělí - pátek 8.00 - 17.00 Sobota 9.00 - 16.00 Sobota 9.00 - 12.00 Neděle 9.30 - 15.00 Kontakt: Regionální turistické informační centrum Turnov Nám. Českého ráje 26 511 01 Turnov Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Český ráj" e-mail:
[email protected] tel: 481 366 255 fax: 481 366 256 web:http://www.infocentrum-turnov.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turnov-regionalni-turisticke-informacni-centrum
Jičín - informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°26'11.69"N 15°21'8.10"E
Jičínské informační centrum, kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází v historickém centru města na Valdštejnově náměstí čp. 1, na podloubí v budově bývalého zámku. Otvírací doba: Červen - Září Říjen - Květen Po - Pá 8:00 - 18:00 Po - Pá 9:00 - 17:00 So 9:00 - 16:00 So 9:00 - 13:00 Ne 10:00 - 17:00 Kontakt: Městské informační centrum Jičín Valdštejnovo náměstí 1 506 01 Jičín e-mail:
[email protected] tel/fax: 493 534 390 web: http://www.kzmj.cz/mic/mestske-informacni-centrum-jicin Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin-informacni-centrum
Sobotka - informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°28'2.35"N 15°10'36.80"E
Městské informační centrum v Sobotce, kde návštěvník získá veškeré inromace o městě a okolí, se nachází na Náměstí míru v přízemí muzea Fráni Šrámka. Je zde možno získat i turistickou známku č. 660 - Sobotka-Český ráj. Kontakt: Městské informační centrum náměstí Míru 3 507 43 Sobotka tel./fax: 493 571 587 e-mail:
[email protected] web: http://www.sobotka.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sobotka-informacni-centrum
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Český ráj" Infocentrum Malá Skála - Infoshop Vejměnek u Boučkova statku Infocentrum
GPS poloha: 50°38'11.36"N 15°11'27.85"E
Jak název, napovídá tak maloskaské turistické informační centrum nalezneme v bývalém roubeném vejminku v sousedství Boučkova statku. Návštěvník zde najde informace o kulturním a sportovním dění v okolí, tipy na výlety, prodej pohledů, mapy, průvodce, atd... Sběratelé turistických známek zde mohou získat turistickou známku č. 574 - Boučkův statek - Malá skála. Provozní doba: květen - září út - ne 9:00 - 13:00 a 15:00-19:30 Kontakt: Infoshop Vejměnek - Infocentrum Malá Skála Vranové 1. díl 12 468 22 Malá Skála e-mail:
[email protected] tel: +420 773 877 550 Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/infocentrum-mala-skala-infoshop-vejmenek-u-bouckova-statku
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12
