Dlouhodobý majetek firmy

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Tolstého 16, 586 01 Jihlava

Dlouhodobý majetek firmy

Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková

Autor: Tereza Kopecká

Jihlava, květen 2009

Jméno a příjmení autora:

Tereza Kopecká

Název bakalářské práce:

Dlouhodobý majetek firmy

Název práce v angličtině:

Long-term property in company

Katedra:

Financí

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Magda Morávková

Rok obhajoby:

2009

Anotace Hlavním cílem této bakalářské práce je posouzení vlivu dlouhodobého hmotného majetku ve firmě. První část je věnovaná shrnutí teoretických poznatků o dlouhodobém hmotném majetku. Druhá část seznamuje s firmou Autoservis Janovský, na které je názorně zobrazeno účtování dlouhodobého hmotného majetku v praxi a jeho vliv na výši daňové povinnosti poplatníka.

Annotation The main aim of this bachelor thesis is to consider the influence of Long-term tangible property in the company. The first part is followed summary of theoretical knowledge about Long-term tangible property. The second part informs about Autoservis Janovský company, whereon is clearly pictured accounting of Long-term tangible property in practice and it´s influence on the amount of tax liability of taxpayer.

Klíčová slova dlouhodobý hmotný majetek, odpisy, daň z příjmu, příjmy a výdaje, účtování majetku

Keywords long-term tangible property, depreciation, income tax, receipts and expenditures, property accounting

ii

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Dlouhodobý majetek firmy vypracovala samostatně pod vedením paní Ing. Magdy Morávkové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Jihlavě dne 8. května 2009 vlastnoruční podpis autora iii

Poděkování Zde bych velice ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Magdě Morávkové za odborné vedení práce, ochotu a rady při jejím vytváření. iv

Obsah 1 ÚVOD..........................................................................................................................1 1.1 Majetek.................................................................................................................1 1.2 Dlouhodobý (investiční) majetek..........................................................................1 1.3 Struktura dlouhodobého majetku..........................................................................1 1.3.1 Dlouhodobý nehmotný majetek....................................................................1 2 TEORIE – DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK.............................................4 2.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek........................................................................4 2.1.2 Dlouhodobý finanční majetek.......................................................................4 2.2 Dlouhodobý hmotný majetek................................................................................4 2.2.1 Složky dlouhodobého hmotného majetku.....................................................5 2.3 Klasifikace zdrojů krytí dlouhodobého hmotného majetku..................................6 2.4 Oceňování dlouhodobého hmotného majetku......................................................8 2.4.1 Pořizovací cena.............................................................................................8 2.5 Způsoby pořízení dlouhodobého hmotného majetku..........................................10 2.6 Odepisování dlouhodobého hmotného majetku..................................................12 2.6.1 Postup při výpočtu daňových odpisů..........................................................15 2.7 Opravy a udržování dlouhodobého hmotného majetku......................................17 2.8 Technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku..................................19 2.9 Způsoby vyřazení dlouhodobého hmotného majetku.........................................20 2.10 Evidence dlouhodobého hmotného majetku.....................................................23 3 PRAKTICKÁ ČÁST – ÚČTOVÁNÍ......................................................................26 3.1 Autoservis Janovský...........................................................................................26 3.2 Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku.........................................27 3.2.1 Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem..................27 3.3 Účtování finančního leasingu.............................................................................30 3.4 Účtování udržování a oprav dlouhodobého hmotného majetku.........................32 3.5 Účtování vyřazení dlouhodobého hmotného majetku........................................34 3.5.1 Dlouhodobý hmotný majetek zcela odepsaný.............................................34 3.6 Účtování opravných položek k dlouhodobému hmotnému majetku..................37 3.6.1 Účtování technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku........38 4 VÝPOČET DAŇOVÉ POVINNOSTI....................................................................39 4.1 Vliv dlouhodobého hmotného majetku na výpočet daně z příjmů fyzických osob .....................................................................................................................................39 4.1.1 Podklady k modelovým situacím................................................................39 4.1.2 Podklady k odpisům....................................................................................40 4.1.3 Modelová situace č. 1..................................................................................41 4.1.4 Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle §7..................................41 4.2 Modelová situace č. 2.........................................................................................44 4.2.1 Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle §7..................................44 4.2.2 Modelová situace č. 3..................................................................................47 v

4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.2.6 4.2.7 4.2.8 4.2.9

Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle §7..................................47 Modelová situace č. 4..................................................................................49 Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle §7..................................50 Modelová situace č. 5..................................................................................51 Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle §7..................................52 Modelová situace č. 6..................................................................................53 Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle §7..................................54

5 ZÁVĚR......................................................................................................................56 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ...........................................58 7 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.....................................................................59

vi

Seznam tabulek Tabulka 1: Odpisové skupiny..........................................................................................22 Tabulka 2: Odpisové sazby..............................................................................................22 Tabulka 3: Koeficienty pro zrychlené odpisy..................................................................23 Tabulka 4: Příjmy z podnikání 1.....................................................................................48 Tabulka 5: Výdaje spojené s podnikáním 1.....................................................................48 Tabulka 6: Odpisy za rok 2008 (odepisované lineárně) 1...............................................48 Tabulka 7: Výpočet daně z příjmů za rok 2008 1............................................................49 Tabulka 8: Příjmy z podnikání 2.....................................................................................50 Tabulka 9: Výdaje spojené s podnikáním 2.....................................................................51 Tabulka 10: Odpisy za rok 2008 (odepisované degresivně) 2.........................................51 Tabulka 11: Výpočet daně z příjmů za rok 2008 2..........................................................52 Tabulka 12: Příjmy z podnikání 3...................................................................................54 Tabulka 13: Výdaje spojené s podnikáním 3...................................................................54 Tabulka 14: Výpočet daně z příjmů za rok 2008 3..........................................................55 Tabulka 15: Příjmy z podnikání 4...................................................................................56 Tabulka 16: Výdaje spojené s podnikáním 4...................................................................56 Tabulka 17: Odpisy za rok 2008 (odepisované degresivně) 4.........................................57 Tabulka 18: Výpočet daně z příjmů za rok 2008 4..........................................................57 Tabulka 19: Příjmy z podnikání 5...................................................................................58 Tabulka 20: Výdaje spojené s podnikáním 5...................................................................58 Tabulka 21: Výpočet daně z příjmů za rok 2008 5..........................................................59 Tabulka 22: Odpis kanceláře za rok 2008 6....................................................................59 Tabulka 23: Příjmy z podnikání 6...................................................................................60 Tabulka 24: Výdaje spojené s podnikáním 6...................................................................60 Tabulka 25: Výpočet daně z příjmů za rok 2008 6..........................................................61

vii

Seznam obrázků Obrázek 1: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem...................28 Obrázek 2: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku formou záloh.............28 Obrázek 3: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku vlastní činností..........29 Obrázek 4: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku převedením po skončení leasingu.............................................................................................................29 Obrázek 5: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku darováním.................29 Obrázek 6: Účtování dlouhodobého hmotného majetku převedeného z osobního majetku podnikatele.........................................................................................................30 Obrázek 7: Účtování finančního leasingu........................................................................31 Obrázek 8: Účtování odpisů dlouhodobého hmotného majetku......................................32 Obrázek 9: Účtování udržování a oprav dlouhodobého hmotného majetku...................33 Obrázek 10: Tvorba rezerv na opravy hmotného majetku..............................................34 Obrázek 11: Dlouhodobý hmotný majetek zcela odepsaný............................................35 Obrázek 12: Dlouhodobý hmotný majetek odepsaný pouze částečně.............................35 Obrázek 13: Prodej dlouhodobého hmotného majetku...................................................36 Obrázek 14: Zlikvidování dlouhodobého hmotného majetku v důsledku manka a škody .........................................................................................................................................37 Obrázek 15: Účtování opravných položek k dlouhodobému hmotnému majetku..........38 Obrázek 16: Graf výsledné daňové povinnosti................................................................57

viii

1 Úvod 1.1 Majetek Obecně jsou pod pojmem majetek označovány veškeré prostředky, které podnik využívá ke své činnosti. Dále pak s tímto majetkem hospodaří. Konkrétní složení majetku a jeho využití se liší dle činnosti každého podniku. Záleží, zda jde o podnik výrobní, poskytující služby či podnik, který majetek prodává. Vlastnictví majetku je závislé na právní formě podnikání, kdy je majetek buď ve vlastnictví soukromého podnikatele, státu, členů družstva nebo akcionářů. Mezi majetek můžeme zařadit např. budovy, stroje, dopravní prostředky, finanční prostředky, materiál, výrobky, pohledávky nikdy ne však majetek v osobním vlastnictví.

1.2 Dlouhodobý (investiční) majetek Zpravidla je to majetek, jehož doba používání bývá delší než jeden rok. Během používání nemění svou formu neboli vnější podobu, ale postupně se většina majetku opotřebovává (zvyšuje se poruchovost, snižuje se výkon, zhoršuje se vnější vzhled). To vede ke snižování jeho hodnoty, které se vyjadřuje prostřednictvím odpisů a tím pádem významně ovlivňuje výši daní. Proto rozhodnutí o zařazení majetku mezi dlouhodobý má pro podnik velký význam.

1.3 Struktura dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek se člení na nehmotný majetek, hmotný majetek a majetek finanční.

1.3.1 Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek nemá zpravidla materiální podobu, přispívá však ke zvýšení výkonů podniku nebo umožňuje provádění výkonů. „Očekává se, že bude 1

systematicky amortizován během co nejlépe odhadnuté doby jeho používání.“1 Jeho ocenění závisí na rozhodnutí účetní jednotky, mělo by však respektovat princip významnosti a poctivého zobrazení majetku. Dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí: zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, goodwill a jiný DNM. Zřizovací výdaje Zřizovací výdaje jsou výdaje spojené se založením nového podniku, např. soudní a notářské poplatky, nájemné apod. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje „Původní a plánované zkoumání prováděné podnikem s cílem získat nové vědecké a technické znalosti“2 a poté aplikace výsledků výzkumu, např. návrhy konstrukcí, prototypů, testování alternativ, receptury, projekty Software Softwarem se rozumí programové vybavení počítače samostatně nakoupené nebo vytvořené vlastní činností, nemůžeme zařadit software, který je dodán jako součást hodnoty počítače Ocenitelná práva Ocenitelná práva jsou výsledky duševní činnosti, výrobně technické poznatky jako je know how, licence, předměty průmyslových práv např. ochranné známky Goodwill Goodwill je rozdíl mezi cenou, kterou stanovil soudní znalec na straně prodávajícího a souhrnem individuálně přeceněných složek koupeného podniku. Rozdíl může být

1

RANDÁKOVÁ, M. A KOL.: Finanční účetnictví pro podnikatele v příkladech. OECONOMICA, Praha 2007. ISBN 978-80-245-1239-6. S.14. 2 RANDÁKOVÁ, M. A KOL.: Finanční účetnictví pro podnikatele v příkladech. OECONOMICA, Praha 2007. ISBN 978-80-245-1239-6. S.14.

2

kladný či záporný, ale vždy je brán jako složka dlouhodobého nehmotného majetku podniku.

3

2 Teorie – dlouhodobý hmotný majetek 2.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek Zahrnuje pozemky, budovy, samostatné movité věci, pěstitelské celky trvalých porostů, základní stádo a tažná zvířata, jiný dlouhodobý hmotný majetek a oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Podrobněji se jím budu zabývat během celého zbytku teoretické části mé bakalářské práce.

2.1.2 Dlouhodobý finanční majetek Podnik pořizuje dlouhodobý finanční majetek pro zajištění dodatečného výnosu ve formě úroků, dividend nebo nájemného. Dále pak pro zajištění ekonomického přínosu, který vyplývá z vlastnictví kapitálového podílů v jiném podniku. Tento majetek je držen ve vlastnictví déle než jeden rok. Dlouhodobým finančním majetkem se rozumí: cenné papíry a podíly, dlouhodobé poskytnuté půjčky, vklady, ostatní finanční majetek.

2.2 Dlouhodobý hmotný majetek Základní charakteristikou dlouhodobého hmotného majetku je jeho hmotná podstata neboli fyzická podoba. Předpokladem jeho pořízení je, že bude používán po dobu více účetních období, minimálně však po dobu delší než jeden rok. K jeho využití dochází v běžné provozní činnosti, není tedy užíván k tomu, aby fyzicky vstupoval do výrobku nebo výkonu podniku. Z hlediska účetnictví lze na dlouhodobý hmotný majetek pohlížet také jako na majetek, který je evidován jako majetek odepisovaný či neodepisovaný. To vše závisí na výši ocenění majetku, tu si však stanovuje účetní jednotka sama.

4

Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí: pozemky, stavby, samostatné movité věci a soubory movitých věcí, pěstitelské celky trvalých porostů, základní stádo a tažná zvířata, jiný dlouhodobý hmotný majetek a oceňovací rozdíl k nabytému majetku.

2.2.1 Složky dlouhodobého hmotného majetku Pozemky Pozemky patří do dlouhodobého hmotného majetku a to bez ohledu na jejich vstupní cenu neboli výši ocenění a době použivatelnosti, konkrétně náleží mezi dlouhodobý hmotný majetek neodepisovaný Stavby Stejně tak jako u pozemků i u staveb nerozhoduje výše ocenění a doba použitelnosti o jejich zařazení do dlouhodobého majetku, za něž jsou veškeré stavby automaticky pokládány. Patří sem budovy, důlní díla, haly, vodní díla, technické rekultivace, byty a nebytové prostory aj. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Sem můžeme zařadit například stroje, přístroje, dopravní prostředky a jiné věci se samotným technicko-ekonomickým určením. Důležité u této skupiny je zejména důraz na dobu používání, ta zde musí být bezpodmínečně delší než jeden rok. Pokud by tato podmínka nebyla splněna, bude majetek s kratší dobou použivatelnosti evidován jako zásoba. Dále si účetní jednotka určí limit ocenění, který přesně stanový ve vnitřní směrnici. Patří sem ovšem i předměty z drahých kovů, u nichž ale na výši ocenění nezáleží. Pěstitelské celky trvalých porostů Jedná se o ovocné sady a jiné pěstitelské celky, které musí mít přesně stanovenou výměru a hustotu, dále pak trvalý porost vinic a chmelnic, ale jedině bez nosných konstrukcí, které představují stavbu. Výše ocenění zde není důležitá, ovšem musí být opět splněna podmínka o době použitelnosti delší než jeden rok.

5

Základní stádo a tažná zvířata Řadíme sem základní stádo a tažná zvířata bez ohledu na výši jejich ocenění. Jiný dlouhodobý hmotný majetek Bez ohledu na výši ocenění do této skupiny patří umělecká díla, sbírky, movité kulturní památky a technické zhodnocení. Technické zhodnocení představuje dokončení nástavby, přestavby, stavební úpravy, rekonstrukci nebo modernizaci na majetku. Aby mohlo být technické zhodnocení evidováno jako dlouhodobý hmotný majetek, je nutné, aby dosáhlo nad požadovanou hranici ocenění určeného účetní jednotkou a zaznamenaného ve vnitřní směrnici. V úhrnu za rok to obvykle bývá částka vyšší než 40 000Kč. Pojmem rekonstrukce se přesněji rozumí změna technických parametrů nebo účelu majetku. U modernizace se jedná o rozšíření vybavenosti a použitelnosti majetku. Stavební úpravy jsou charakterizovány jako podstatné změny na vzhledu stavby nebo vnitřního zařízení. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Jde o „kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho části a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávajícího, vkládajícího, ... sníženým o převzaté závazky“1.

2.3 Klasifikace zdrojů krytí dlouhodobého hmotného majetku U majetku není důležité zkoumat jen kam ho zařadit a jaká je jeho skladba, ale zároveň i to, jakým způsobem si podnik majetek opatřil a od koho, tudíž nás zajímá, z jakých zdrojů byl majetek podniku financován. Zdroje krytí dlouhodobého hmotného majetku se nazývají vlastní nebo cizí. Dále je také můžeme označit jako vlastní nebo cizí kapitál. 1

RANDÁKOVÁ, M. A KOL.: Finanční účetnictví pro podnikatele v příkladech. OECONOMICA, Praha 2007. ISBN 978-80-245-1239-6. S. 15.

6

Vlastní kapitál Za vlastní kapitál můžeme obecně označit majetek snížený o závazky podniku. Vlastními zdroji jsou tedy veškeré zdroje, které si podnikatel vytvořil vlastní činností v závislosti na formě podnikání a příslušných právních předpisech. Nevýhodou vlastního kapitálu je zejména dlouhá doba, kterou trvá, než ho vytvoříme a poté než se nám při investování do dlouhodobého majetku navrátí. Počítat musíme také s vlivem inflace. Výhodou využití vlastního kapitálu jsou nižší náklady na jeho využití, protože se nemusí platit např. úroky. Zároveň zde není hrozba rizika nesplacení a také nemusíme ručit za zaplacení. Mezi vlastní kapitál můžeme zařadit základní jmění, fondy ze zisku, kapitálové fondy a hospodářský výsledek. Základní jmění je tvořeno peněžitými i nepeněžitými vklady společníku, členů nebo zakladatelů. Opět to závisí na právní formě podnikání. Hospodářský výsledek neboli zisk, jehož dosažení je základním cílem každého podniku, může také sloužit k posílení finanční situace podniku. Snahou podniku by tedy mělo být zisk rozdělit tak, aby jeho určitá část mohla být použita jak případný vlastní kapitál ke krytí dlouhodobého majetku. Cizí kapitál Pokud nám nepostačuje vlastní kapitál ke krytí dlouhodobého majetku, přejdeme k použití cizího kapitálu. Jako cizí kapitál bývá označován majetek, který má podnik jen na určitou dobu. V podstatě představuje závazek neboli dluh, který si podnikatel opatřil od jiných fyzických nebo právnických osob. V mnoha případech může být dokonce využití cizího kapitálu výhodnější než využití kapitálu vlastního. Výhodou je jeho rychlejší pořízení. Když má podnik více vlastních

7

prostředků, tak se tím zvyšuje jeho platební schopnost a zároveň při vytváření cizího kapitálu nehrozí znehodnocení inflací jako u kapitálu vlastního. Mezi cizí kapitál můžeme zařadit úvěry, emise obligací nebo vydaní dluhopisů, leasing a závazky vůči dodavatelům, zaměstnancům a finančním orgánům. U úvěru nemáme nikdy jistotu, zda nám ho banka poskytne. Úvěry se člení na dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé. Z hlediska krytí dlouhodobého majetku je pro nás nejvýhodnější úvěr dlouhodobý, avšak banky raději poskytují úvěry na kratší dobu, aby si tak zajistili, že úvěr bude splacen dříve, než dojde k ukončení odepisování majetku. Rizikem je i možnost rostoucí výše úrokové míry a tím vyšších nákladů. Nevýhodou je také zvýšení pořizovací ceny dlouhodobého majetku prostřednictvím úroků, které jsou nákladem. Tím dochází k výraznému snížení přínosu investice. Pokud je možnost poskytnutí leasing, tak se jeví jako lepší varianta pořízení dlouhodobého majetku než úvěr. V první řadě je dostupnější než úvěr a nesnižuje tolik likviditu podniku.

2.4 Oceňování dlouhodobého hmotného majetku Dlouhodobý hmotný majetek se oceňuje tzv. vstupní cenou, která se liší dle toho, jakým způsobem byl majetek pořízen. Mezi vstupní ceny se řadí pořizovací cena, reprodukční pořizovací cena a vlastní náklady.

2.4.1 Pořizovací cena Jedná se o cenu pořízení (jmenovitou hodnotu) k níž se přičítají vedlejší pořizovací náklady (doprava, stroje, instalace, montáž, clo, správní poplatky, předprojektové přípravné práce apod.). Tato cena slouží k ocenění majetku nakoupeného od externího dodavatele. „Podstatné je, že výdaje, které zvyšují pořizovací cenu dlouhodobého hmotného majetku, nelze jednorázově uplatnit do nákladů, ale v nákladech budou zahrnuty

8

až ve formě odpisů. Proto je důležité u dlouhodobého majetku správně stanovit, zda účtovaná částka je součástí pořizovací ceny či nikoliv.“1 Mezi ty, jež do pořizovací ceny majetku nepatří, můžeme zařadit např. penále, výdaje na opravy a udržování tohoto majetku, daně, které zákon neuzná jako nutné výdaje, kurzové rozdíly, úroky z prodlení aj. Pořizovací cena se zvyšuje o výdaje na dokončené technické zhodnocení a případně snižuje o dotaci, která byla poskytnuta na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. „Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení.“2 Pokud nejsou u finančního pronájmu s následnou koupí najatého majetku po jeho ukončení dodrženy podmínky tohoto pronájmu např. délka doby pronájmu, převod vlastnických práv aj., pak si podnik může do pořizovací ceny zahrnout veškeré nájemné uhrazené nájemcem do data ukončení smlouvy, které nebylo výdajem vynaloženým na zajištění, dosažení a udržení příjmů. U movitého majetku, který byl pořízen v době delší než 1 rok před vložením do majetku podniku, nemůžeme použít pořizovací cenu. Tento majetek se pak oceňuje reprodukční pořizovací cenou. Avšak výjimkou je movitý majetek nabytý formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.

Vlastní náklady Toto ocenění lze použít pouze u majetku, který si podnik sám vytvořil. Cena se skládá z přímých nákladů vynaložených na výrobu a nepřímých nákladů, které však musí bezprostředně souviset s vytvořením majetku (správní a výrobní režie).

1

ŠTOHL, P.: Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. TISKÁRNY HAVLÍČKŮV BROD, a. s., Znojmo 2002. S. 43. 2 Daňové zákony. NEWSLETTER, Praha 2008. S. 36.

9

Vlastními náklady můžeme ocenit také nemovitosti, pokud je zařadíme do majetku podniku v době kratší než 5 let od jejich pořízení či výroby a zároveň se pak tyto náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejích opravy a technické zhodnocení. Výjimkou je ocenění u nemovitostí, které si podnik vytvořil v období delším než 5 let před vložením nemovitosti do obchodního majetku podniku, takové nemovitosti se pak oceňují reprodukční pořizovací cenou.

Reprodukční pořizovací cena Touto cenou se oceňuje majetek, pokud byl nabyt darováním, bezúplatným převodem po skončení leasingu, majetek v účetnictví dosud nezachycený (inventarizační přebytek) nebo majetek vložený do společnosti pokud není již oceněn dle společenské nebo zakladatelské listiny. Cenu zpravidla určuje soudní znalec. Měla by být určena s ohledem na momentální technický stav dlouhodobého hmotného majetku. Je to tedy cena, kterou měl majetek při pořízení v době, kdy se o něm účtuje. Z hlediska daňového, pokud je majetek do společnosti vložený, musíme vědět, zda ho měl vkladatel evidovaný jako dlouhodobý majetek, protože pokud ano, máme povinnost ho i nadále odepisovat. Odepisování bude probíhat v ceně vstupní respektive zůstatkové, která bude převzata od původního vlastníka.

2.5 Způsoby pořízení dlouhodobého hmotného majetku Pří pořízení dlouhodobého hmotného majetku může podnik využít více možností. To, kterou z nich zvolí, se však odrazí ve způsobu odepisování a také při samotném oceňování majetku. Mezi způsoby pořízení dlouhodobého hmotného majetku patří nákup, vlastní výroba, darování, převod z osobního majetku podnikatele, vklad majetku společníky, novým zjištěním nebo formou leasingem.

10

Nákup Jedná se o nákup nového nebo již použitého majetku od dodavatele. Majetek je oceněn pořizovací cenou a financován z peněžních prostředků společnosti, které jsou buď v pokladně, nebo na účtě. Dále můžeme majetek financovat z poskytnutého úvěru, a nebo částečnou úhradou dodavateli, kterou představuje záloha. Vlastní výroba Jde o majetek vyrobený podnikem ve vlastní režii, který je oceněn vlastními náklady např. stavba budovy zaměstnanci podniku. Darování Jedná se o bezúplatné nabytí dlouhodobého hmotného majetku. Tuto formu pořízení nejčastěji využívají neziskové organizace. Např. pokud je škole darován počítač na podporu vzdělávání. Převod z osobního majetku podnikatele Pro ocenění majetku u tohoto způsobu pořízení je třeba využít znaleckého posudku. Např. „podnikatel, kterému byla navrácena továrna v restituci, vloží tento majetek do podnikání“1 Vklad majetku společníky Pokud společník není schopen uhradit své vklady formou peněžního plnění, může využít možnosti uhrazení vkladů plněním hmotným. To je jedna z variant, jak dochází k pořízení majetku vkladem společníků. Další může být následující. „Dvě akciové společnosti se dohodnout na společné distribuci zboží a za tím účelem zřídí dceřinou společnost, do které vloží budovu se sklady expedice a dopravní prostředky.“2 Novým zjištěním Jedná se např. o inventarizační přebytek, který podnikem dosud nebyl zachycený.

1 2

ŠVARCOVÁ, J. A KOL.: Ekonomie: stručný přehled. CEED, Zlín 2005. ISBN 80-903433-1-7. S. 76. ŠVARCOVÁ, J. A KOL.: Ekonomie: stručný přehled. CEED, Zlín 2005. ISBN 80-903433-1-7. S. 76.

11

Formou leasingu Leasing můžeme označit jako pronájem. Jde o vztah, který je založený na smlouvě mezi nájemcem a pronajímatelem. Za nájemce označujeme podnik a za pronajímatele leasingovou společnost. Výhodou leasingu je možnost podniku koupit si dlouhodobý majetek i bez dostatečných financí. Majetek si pak bude zpětně sám vydělávat na své uhrazení. Podnik tak ušetří čas, který by strávil při obstarávání úvěru. Leasing má však i své četné nevýhody. Koupě majetku na leasing je dražší než pořízení majetku na úvěr nebo za hotové peníze. V leasingových splátkách se platí finanční služba a leasingová společnost od podniku požaduje ještě zaplacení zisku. Po určitou dobu užívání se musí brát v potaz, že majetek je stále ve vlastnictví leasingové společnosti a to až do skončení smlouvy. Přesto pokud je nájemci majetek odcizen nebo zničen před konečným splacením, tak peníze od pojišťovny dostane leasingová společnost, která až po úhradě svých nákladů uhradí zbytek nájemci. Operativní leasing můžeme označit za leasing krátkodobý. Podstatné je, že se pronajatá věc po skončení nájmu vrací zpět k pronajímateli. Nikdy tedy nedojde k převedení vlastnických práv na osobu nájemce. Zároveň nájemce nenese veškerá rizika související s pronajatým majetkem. Finanční leasing je dlouhodobý a na jeho konci dojde k odkupu pronajatého majetku nájemcem, na kterého automaticky přejdou vlastnická práva. Důležité je také podotknout, že po celou dobu pronájmu zůstává pronajímatel vlastníkem předmětu, který má zařazen v majetku a odepisuje ho.

2.6 Odepisování dlouhodobého hmotného majetku Při používání dlouhodobého hmotného majetku po delší dobu dochází k jeho opotřebení. Může dojít k opotřebení fyzickému, při němž se např. snižuje přesnost strojů a dochází ke stále častějším opravám a naopak při nečinnosti stroje rezivějí nebo opadává omítka. Dalším druhem opotřebení je tzv. morální opotřebení. To je zcela 12

důsledkem technického pokroku, kdy i úplně nový majetek může být morálně opotřebený, pokud již existuje majetek s lepším výkonem. Avšak majetek při opotřebení neztrácí svou původní formu. Pouze pořizovací cena postupně přechází do hodnoty výrobků nebo výkonů podniku. Částka, která vyjadřuje opotřebení dlouhodobého hmotného majetku, se označuje pojmem odpisy. „Jde o to, že vstupní cena investičního majetku se pravidelně snižuje o určitou částku. Velikost této části závisí na předpokládané době životnosti. Odpisy se postupně sčítají a jejich souhrn za určitou dobu se nazývá oprávky. Na začátku životnosti jsou oprávky nulové a na konci životnosti jsou ve výši vstupní ceny.“1 Při odečtení oprávek od pořizovací ceny investičního majetku zjistíme zůstatkovou cenu. Odepisujeme veškerý majetek, který máme zařazený v evidenci majetku jako dlouhodobý hmotný majetek. Splňuje tedy základní podmínky vstupní ceny vyšší než 40 000 Kč a doby použivatelnosti delší než 1 rok. Mezi tento majetek řadíme i technické zhodnocení, které se rovněž odepisuje. Technickým zhodnocením se nám zvýší vstupní cena majetku. Odpisy jsou dělané stejným způsobem jako u původního majetku, ať už rovnoměrným nebo zrychleným způsobem v příslušné odpisové skupině. Důležité je, že se musí použít sazba pro zvýšenou vstupní nebo zůstatkovou cenu. Mezi majetek, který je vyloučen z odepisování se řadí např. umělecká díla, kulturní památky, pozemky nebo inventarizační přebytky. U odpisů se nesmí zapomínat na fakt, že se provádějí maximálně do výše pořizovací ceny majetku. Zcela odepsaný majetek však může i nadále zůstat v evidenci podniku a být používán než se podnik rozhodne ho vyřadit.

1

KLÍNSKÝ, P., MUNCH, O.: Ekonomika pro obchodní akademie a ostatní střední školy. FORTUNA, Praha 2000. ISBN 80-7168-726-X. S. 105.

13

Účetní jednotka si při pořízení majetku sama stanovuje způsob a dobu odepisování včetně odpisových sazeb a koeficientů a vypracuje si vnitřní směrnici, kde je vše zaznamenané. „Velkou pozornost je třeba věnovat výpočtu odpisů, protože částka odpisů ovlivňuje náklady a tím i hospodářský výsledek účetní jednotky, jednak ovlivňuje výši majetku.“1 Neméně velký vliv má však výše odpisů na daň z příjmů a proto je v daňových zákonech přesné vymezení podmínek výpočtu daňových odpisů. Účetní odpisy Účetní odpisy jsou upraveny zákonem o účetnictví. Účetní jednotka si sama ve vnitřní směrnici stanový přesné procento odepisování a konkrétní metodu výpočtu. Tyto odpisy by měli být zobrazením skutečného opotřebení dlouhodobého hmotného majetku v podniku. Měly by nám podávat informace o skutečné výši majetku podniku. „Účetní odpisy většina firem počítá častěji než jedenkrát ročně (obvykle měsíčně). Na konci účetního období však firma musí u dlouhodobého hmotného majetku dopočítat rozdíl udělaných účetních odpisů a odpisů daňových a do daňového přiznání uvést pouze výši povolených daňových odpisů.“2 Daňové odpisy Daňové odpisy na rozdíl od účetních upravuje zákon o dani z příjmů. Podnik si při pořízení majetku zvolí, zda ho bude odepisovat metodou rovnoměrného nebo zrychleného odepisování. Zvolenou metodou musí majetek odepisovat po celou dobu. V příloze zákona o dani z příjmů můžeme nalézt majetek rozdělený do 6 odpisových skupin. Od roku 2005 zákon umožňuje zemědělcům v prvním roce odepisování zvýšení odpisové sazby o 20 %, vlastníkům úpraven vody o 15% a prvnímu vlastníku hmotného majetku o 10%. 1

ŠTOHL, P.: Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. TISKÁRNY HAVLÍČKŮV BROD, a. s., Znojmo 2001. S. 88. 2 ŠVARCOVÁ, J. A KOL.: Ekonomie: stručný přehled. CEED, Zlín 2005. ISBN 80-903433-1-7. S. 79.

14

Přerušení odepisování Odepisování je možné přerušit, ale jak je uvedeno v zákoně o dani z příjmů, při dalším odepisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odepisování přerušeno nebylo. Odepisování podnik může přerušit např., i když by to pro něj neznamenalo ztrátu, ale má pouze nízký základ daně. Přerušení odepisování je zde nejlepším řešením proto, aby si podnik mohl uznat slevy na dani, pokud by totiž odepisování přerušeno nebylo, mohlo by se stát, že slevy budou vyšší než základ daně. Podmínkou je, že v době, kdy je odepisování přerušeno, nesmí podnik uplatnit výdaje paušální částkou. „Daňový odborníci však přerušování nedoporučují, protože i když je firma např. ve ztrátě a započítáním odpisů si ztrátu ještě zvětší, v následujících pěti letech si podnikatel může kdykoliv, když vykáže zisk, ztrátu odečíst a navíc ještě uplatnit řádné odpisy daného účetního období, čímž minimalizuje svou daňovou povinnost.“1

2.6.1 Postup při výpočtu daňových odpisů Jak již bylo uvedeno, tak je možno si zvolit jednu ze dvou metod výpočtu daňových odpisů. Při rovnoměrném (lineárním) odepisování zahrneme do nákladů v prvním roce nižší částku odpisů než v dalších letech odepisování. V dalších letech zahrnujeme do nákladů stále stejnou částku, než dojde k úplnému odepsání majetku. Rovnoměrné odpisy jsou dány procentní sazbou. U zrychleného (degresivního) odepisování je naopak odpis v prvním roce vyšší a postupně se snižuje. Zrychleného odepisování používají podniky, pokud chtějí majetek odepsat co nejrychleji. Výpočet se provádí pomocí tzv. koeficientu. Odpisové skupiny Majetek se nejprve musí zařadit do správné odpisové skupiny uvedené v příloze zákona o dani z příjmů. To nám umožní zjistit počet let, po které bude majetek odepisován.

1

ŠVARCOVÁ, J. A KOL.: Ekonomie: stručný přehled. CEED, Zlín 2005. ISBN 80-903433-1-7. S. 79.

15

Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6

Doba odepisování [roky] 3 5 10 20 30 50

Tabulka 1: Odpisové skupiny

Odpisové sazby U rovnoměrných odpisů jsou jednotlivým skupinám přiřazeny tyto roční odpisové sazby. Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6

V prvním roce odepisování 20,00 11,00 5,50 2,15 1,40 1,02

V dalších letech 40,00 22,25 10,50 5,15 3,40 2,02

Pro zvýšenou VC 33,30 20,00 10,00 5,00 3,40 2,00

Tabulka 2: Odpisové sazby

Rovnoměrného odpisu PC⋅ps . 100 PC je zkratka pro pořizovací cenu a ps pro procentní sazbu.

Výpočet rovnoměrného odpisu je následující odpis=

Zrychlené odpisy U zrychlených odpisů stejně jako u rovnoměrných nejprve zařadíme majetek do příslušné odpisové skupiny viz. výše uvedená tabulka. Koeficienty pro zrychlené odpisy U zrychlených odpisů jsou jednotlivým odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty.

16

Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6

Koeficient pro 1 rok 3 5 10 20 30 50

Koeficient pro další roky 4 6 11 21 31 51

Pro zvýšenou ZC 3 5 10 20 30 50

Tabulka 3: Koeficienty pro zrychlené odpisy

Výpočet zrychleného odpisu Výpočet zrychleného odpisu je následující: odpis v 1. roce=

PC . k

PC je zkratka pro pořizovací cenu a k je koeficient. Odpis ve 2. a dalších letech: odpis=

2⋅ PC −O  . k −n

PC je zkratka pro pořizovací cenu, O je označení pro oprávky, k je koeficient odepisování a n značí počet let, po které byl majetek odepisován.

2.7 Opravy a udržování dlouhodobého hmotného majetku Po celou dobu vedení majetku v evidenci podniku je velmi důležitá péče o tento majetek. Péče nám zabezpečí, že majetek vydrží déle v dobrém stavu a tím se prodlužuje také doba jeho používání. Při dobré péči o majetek jsou i technické parametry strojů stále na vysoké úrovni. Při zanedbání péče dochází často ke zvýšení nákladů a tím ke snížení zisku. K redukci fyzického opotřebení potřebuje dlouhodobý hmotný majetek údržbu a opravy. V současnosti má každý větší podnik propracované systémy podnikové údržby s evidencí vedenou na počítačích. Podnik pak nemá problémy plnit povinností vůči odběratelům a neztrácí peníze při prostojích ve výrobě, protože udržovaná zařízení mají mnohonásobně lepší spolehlivost.

17

Co se týče morálního opotřebení dlouhodobého hmotného majetku, tak i jemu se již dnes nechá úspěšně předcházet. Podnik může při větších a generálních opravách nahrazovat základní moduly strojů modernějšími. Také u budov a staveb při použití progresivních technologií a materiálů můžeme předcházet morálnímu opotřebení. „Nejúčinnější obranou proti morálnímu a fyzickému opotřebení je propracovaný systém reprodukce dlouhodobého majetku, tedy plánovité nahrazování starého dlouhodobého majetku novým.“1 Členění reprodukce: 

reprodukce prostá je náhrada stoje strojem stejného výkonu



u reprodukce rozšířené se již jedná o nahrazení stroje stojem s vyšším výkonem nebo více stroji s výkonem stejným



poslední druh je reprodukce zúžená a u té stoj nahradíme stojem s menším výkonem nebo ho nenahrazujeme vůbec

Opravy obecně slouží k odstranění fyzického opotřebení, pokud není ve velkém rozsahu a je jenom částečné, nebo k uvedení majetku do provozuschopného stavu. Dochází tak k obnovení technických vlastností, odstranění funkčních, vzhledových a bezpečnostních nedostatků. Opravy se provádí na daleko vyšší úrovni než údržby. Podnik si opravy často zajišťuje sám nebo pomocí dodavatelů. Především u zařízení, které je podstatné pro chod podniku, dochází k preventivním opravám, neboť porucha by měla velké následky. Údržbou chápeme pravidelnou péči o majetek, jejímž výsledkem by mělo být zpomalení průběhu fyzického opotřebení. Při údržbě se odstraňují drobné nedostatky a závady, tak aby byl zabezpečen provozuschopný a bezpečný provoz majetku. Údržbu většinou obstarává pracovník, který má majetek svěřen do péče.

1


18

2.8 Technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku Za technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku se považují výdaje na nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace, pokud v úhrnu ve zdaňovacím období převýšili částku 10 000 Kč v roce 1995, částku 20 000 Kč počínaje zdaňovacím obdobím 1996 a částku 40 000 Kč od roku 1998. Technickým zhodnocením jsou ale i výdaje, které nepřevyšují výše stanovenou částku a poplatník si je na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů. „Technické zhodnocení nelze zahrnout do nákladů jednorázově, ale je nutné o jeho hodnotu zvýšit pořizovací cenu (resp. zůstatkovou cenu) příslušného majetku, a to v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení uvedeno do užívání.“1 V praxi se často stává, že účetní jednotka zamění pojmy technické zhodnocení a oprava a údržba na dlouhodobém hmotném majetku. Takováto záměna má pak daňové následky na podnik. Zatímco opravy a udržování jdou jednorázově do nákladů, takže jejich hodnota plně ovlivní hospodářský výsledek ihned v okamžiku, kdy se o opravě a udržování účtuje. U technického zhodnocení je to jinak. Technické zhodnocení se do nákladů dostává postupně prostřednictvím odpisů. Pro správné odlišení je tedy rozhodující přesné definování jednotlivých pojmů neboli podstata změny dlouhodobého hmotného majetku, nikoliv cena. Modernizace, stavební úpravy a rekonstrukce. Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti a použitelnosti majetku. Stavební úpravy jsou charakterizovány jako podstatné změny na vzhledu stavby nebo vnitřního zařízení a rekonstrukce se přesněji rozumí změna technických parametrů nebo účelu majetku.

1

ŠTOHL, P.: Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. TISKÁRNY HAVLÍČKŮV BROD, a. s., Znojmo 2002. S. 46.

19

Odepisování technického zhodnocení Technické zhodnocení můžeme odepisovat, stejně jako jiný majetek zařazení v evidenci podniku. Technickým zhodnocením se nám zvýší vstupní cena majetku. Odpisy se provádí naprosto stejně jako u majetku ostatního, akorát se používá sazba pro zvýšenou vstupní nebo zůstatkovou cenu, jak již bylo opět zmíněno v předchozích kapitolách. Může se stát, že podnik provede technické zhodnocení na již zcela odepsaném dlouhodobém hmotném majetku. V takovém případě je zůstatková cena rovna nule a odepisuje se tedy pouze z technického zhodnocení majetku. „Technické zhodnocení na pronajatém majetku z hlediska zákona o dani z příjmů Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku, je-li hrazené nájemcem, může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje, přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý majetek. Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním leasingu, zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování.“1

2.9 Způsoby vyřazení dlouhodobého hmotného majetku K rozhodnutí o vyřazení majetku dochází zejména v důsledku jeho fyzického nebo morálního opotřebení. Dalším důvodem může být to, že podnik přestal majetek potřebovat, nebo byl poničen např. havárií apod. Při vyřazení dlouhodobého hmotného majetku je potřeba stále myslet na maximální efektivnost. Tudíž se snažíme nalézt pro majetek náhradní použití, případně získat

1


20

prostředky z jeho prodeje. Další možností je podpoření různých humanitárních akcí nebo neziskových organizací. Účetním dokladem při vyřazení dlouhodobého hmotného majetku je zápis o vyřazení. Zápis musí obsahovat všechny potřebné údaje technického a ekonomického rázu. Mezi nejdůležitější údaje patří důvod vyřazení, způsob vyřazení, současný technický stav a možnost dalšího využití majetku. Z ekonomických údajů se uvádí pořizovací cena, případná zůstatková cena, náklady spojené s vyřazením, výnosy z majetku apod. Dlouhodobý majetek lze vyřadit mnoha způsoby: prodejem, likvidací v důsledku opotřebení, likvidací v důsledku škody nebo manka, přeřazením z podnikání do osobního užívání u individuálního podnikatele, bezúplatným převodem (darováním) a vkladem do základního kapitálu jiného subjektu. Vyřazení dlouhodobého majetku z hlediska zákona o dani z příjmů „Vyřazení dlouhodobého majetku, který ještě není zcela odepsán, má také důsledky daňové. Podle zákona o daních z příjmů může poplatník uplatnit odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu z hmotného majetku vyřazeného před koncem snovacího období. Zůstatková cena dlouhodobého majetku se zaúčtuje až po provedení polovičního odpisu. V praxi to znamená, že například u majetku vyřazeného z titulu manka a škody, darovaného majetku, u majetku přeřazeného z obchodního majetku do osobního užívání individuálního podnikatele, kde zůstatková cena by nemusela být daňově uznatelná v plné výši, je vhodné uplatnit poloviční daňový odpis.“1 Vyřazení majetku prodejem Při vyřazení dlouhodobého hmotného majetku prodejem je potřeba si uvědomit, zda je zůstatková cena daňově uznatelným nebo neuznatelným nákladem. Při prodeji majetku, který se neodepisuje např. pozemky nebo umělecká díla, lze do daňových 1


21

nákladů zahrnout pouze vstupní cenu do výše příjmů z prodeje. Naopak u ostatního dlouhodobého majetku, který se daňově odepisuje, je daňová zůstatková cena tohoto prodaného majetku plně daňově uznatelná. Vyřazení majetku likvidací v důsledku opotřebení Pokud majetek vyřazujeme z podniku tímto způsobem, je to v důsledku jeho opotřebení, velké poruchovosti, velké technické zaostalosti, v důsledku poškození a z dalších příčin. Při vyřazení musí být vše zaznamenáno na Protokolu o likvidaci dlouhodobého majetku. Zůstatková cena majetku, který je z podniku vyřazen v důsledku opotřebení, je daňově uznatelným nákladem v plné výši. Výjimkou je likvidace stavebních děl. Pokud jsou dům, budova nebo stavba likvidovány za účelem stavby nového díla, potom zůstatková cena zlikvidovaného díla vstupuje do pořizovací ceny. Vyřazení majetku likvidací v důsledku manka a škody U majetku vyřazovaného v důsledku poškození je jeho zůstatková cena daňově uznatelným nákladem do výše náhrady. Výjimkou je, pokud dojde k zcizení majetku, pak je zůstatková cena daňově uznatelným nákladem v plné výši, avšak podnik musí mít potvrzení od policie, že škoda byla způsobena neznámým pachatelem. Při likvidaci dlouhodobého hmotného majetku musí podnik počítat s častým vznikem dalších nákladů na demontáž, odvoz apod., ale mohou vzniknout také výnosy jako použitelný materiál. Vyřazení majetku darováním Zůstatková cena majetku vyřazeného darováním není daňově uznatelným nákladem. Ale při splnění předepsaných podmínek, může být pro podnik odčitatelnou položkou od základu daně v daňovém přiznání. Pokud je podnik „dárce“ plátce daně z přidané hodnoty, musí odvést daň z darovaného majetku na finanční úřad.

22

Vyřazení majetku převodem do osobního užívání Pokud si podnik respektive podnikatel převede majetek do osobního užívání, pak je povinen odvést daň z přidané hodnoty z vyřazeného majetku a to i v případě, že je majetek již odepsán. Pouze pokud by se jednalo o osobní automobil, u kterého si nemohl podnikatel uplatnit nárok na odpočet daně, pak nemusí odvádět daň z přidané hodnoty při jeho vyřazení.

2.10 Evidence dlouhodobého hmotného majetku Evidence dlouhodobého hmotného majetku je základ každého podniku. Je velmi důležité, aby byl majetek důsledně evidován a to nejen proto, že má podnik v majetku vloženo spoustu finančních prostředků, ale majetek zároveň slouží podniku po mnoho let. Evidenci majetku podnik využívá pro kontrolu majetku neboli inventarizaci, pro odepisování majetku a pro přehled o finanční hodnotě podniku. Přehled o finanční hodnotě podniku je důležitý zejména pro potřeby financování z cizích zdrojů, jako je například získávání úvěru nebo nových investorů. Mnoho velkých podniků během doby své existence často nezůstane v rukou jen jednoho vlastníka. Při prodeji nebo koupit podniku je také nutné umět vyjádřit jeho hodnotu a dlouhodobý majetek je její významnou součástí. Evidence majetku dále slouží k poskytnutí informací pro úhrady škod na majetku pojišťovnou. Pokud dojde ke škodám na majetku, ať už úmyslně či při živelné události, pak je evidence majetku významný pomocník při vyčíslení a dokázání škod. Vůbec prvotní záznam o majetku v podniku je proveden vyhotovením zápisu o převzetí. Tento zápis obsahuje údaje o pořízení majetku, jeho technických parametrech včetně ekonomických údajů. Evidence dlouhodobého hmotného majetku zahrnuje informace o majetku při jeho pořízení, vyjadřuje jeho opotřebení a dále informace při vyřazení majetku z používání.

23

Při pořízení majetku Hlavními dokumenty jsou Zápis o zařazení majetku do užívání, dle Inventární karta dlouhodobého majetku, na které jsou přesně vymezeny podmínky postupu při počítání účetních odpisů a Kniha dlouhodobého majetku. Při odepisování majetku Používá podnik Odpisový plán pro zpracování účetních odpisů a Výkaz odpisů pro zpracování odpisů daňových. Při vyřazení majetku Musí podnik sepsat Zápis o vyřazení majetku z používání. Dále vyřadí inventární kartu majetku a posléze ji archivuje. Zápis o vyřazení majetku z používání musí být zaznamenán také v Knize majetku. Základní evidence dlouhodobého hmotného majetku se provádí na inventárních kartách. Karty se mohou vést buďto ručně nebo na počítačích. Při ručně vedené evidenci se jedná o karty z tvrdšího papíru, aby vydrželi mnohaleté používání. Výhodnější je proto vést evidenci za pomoci počítače. Data jsou pak uchována v paměti počítače většinou formou jednoduchého formuláře. Každá inventární karta musí povinně obsahovat inventární číslo dlouhodobého majetku, zvolený způsob odepisování majetku, jeho vstupní cenu, jednotlivé roční daňové odpisy a při odlišení účetních odpisů od daňových i účetní odpisy. Mimo tyto povinné údaje je v inventární kartě zaznamenán stručný technický popis majetku, údaje o vstupní ceně, datum pořízení a datum uvedení do používání. Je možné zde uvádět i jiné další údaje. To už ovšem závisí individuálně na každém podniku. Na kartě je dále po skončení odepisování zaznamenán způsob vyřazení majetku nebo jeho případné zcizení, zničení nebo prodej před koncem odepisování. „Forma zvolené evidence se bude lišit i podle charakteru dlouhodobého majetku – u majetku typu kancelářské výpočetní techniky odepisované 4 roky stačí jednoduchá inventární karta, ale u budovy odepisované 30 let se k evidenci budou zakládat 24

i technické údaje o výstavbě, o provedených opravách, rekonstrukcích apod. a evidence bude podstatně rozsáhlejší.“1

1


25

3 Praktická část – účtování 3.1 Autoservis Janovský Na podzim roku 2007 jsem byla na povinné semestrální praxi. Z široké nabídky firem jsem se nakonec, po prozkoumání všech možností, rozhodla tuto dobu strávit ve firmě Autoservis Janovský u pana Jiřího Janovského. Pan Janovský podniká na základě živnostenského oprávnění, které získal roku 1998. Předmětem jeho podnikání je poskytování služeb v oblasti servisu a oprav automobilů. Servis poskytuje kompletní služby včetně mechanických prací, auto-elektrikářských prací motorářských prací, dále nabízí přípravu vozu na měření emisí a STK. Mezi poskytující služby patří také rychlo-servis jako je výměna olejů, filtrů, seřízení světel, výměna brzdových systému a další. Administrativní činnost je provozována v pronajatých kancelářských prostorách, ke kterým dále patří dvě dílny, jež jsou ve vlastnictví pana Janovského. Tyto dílny byly zakoupeny roku 2000. Ceny, za které jsou služby poskytovány, se stanovují formou přirážky k provozním nákladům a samozřejmě zde dochází k nezbytnému srovnání s konkurencí. Pro stálé zákazníky bývají ceny individuální. Jediná forma propagace, kterou pan Janovský využívá, jsou aktivní internetové stránky s rozsáhlým popisem všech poskytovaných služeb, včetně ceníku. Mým úkolem pomáhat s jednoduchou administrativou jako třídění pošty, starších nabídek a objednávek, zakládání dopisů do obálek atd. Ale postupně jsem byla seznámena s účetním programem Stereo, který firma používá. Má práce tedy spočívala

26

v účtování faktur, pokladních dokladů, výpisů z běžného účtu a vnitřních účetních dokladů. Díky této zkušenosti jsem se měla možnost seznámit s vnitřním chodem firmy a záznamy uvedeními ve vnitřních směrnicích. Na základě této zkušenosti jsem se rozhodla, využít získané znalosti jako podklady k mé bakalářské

práci

a

v následujících

kapitolách

podrobněji

rozebrat

účtování

dlouhodobého hmotného majetku ve firmě pana Janovského z obecného hlediska a zároveň se zaměřit na to, jak dlouhodobý hmotný majetek může ovlivnit výši daně z příjmů fyzických osob.

3.2 Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku Jak již bylo zmíněno v teoretické části mé bakalářské práce, tak dlouhodobý hmotný majetek je možno pořídit mnoha způsoby. Jeden z nejčastějších způsobů je nákupem od dodavatele. Majetek se v tomto případě stává dlouhodobým až po převedení do užívání, do té doby bývá označován jako investice.

3.2.1 Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem Veškeré náklady související s pořízením dlouhodobého hmotného majetku nalezneme na účtě Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 04 na straně MD. Poté, co investici převedeme do užívání, je označována za dokončenou investici, a musí se převést z účtu Pořízení dlouhodobého hmotného majetku na straně Dal do dlouhodobého hmotného majetku na stranu MD příslušného účtu dlouhodobého hmotného majetku. Záleží na tom, zda se jedná o majetek odepisovaný, pak je zařazen na účet 02 nebo majetek neodepisovaný na účtu 03.

27

32

04 faktura

02, 03 uvedení do užívání

21, 22 úhrada bezhotovostně Obrázek 1: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem

Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku formou záloh Zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku představují přeměnu peněžních prostředků na pohledávku vůči dodavateli investice. Zaplacené zálohy se zachycují na účtě 05. Po vyúčtování dodavatelem se poskytnutá záloha zúčtuje a to na účtě 32 na stranu MD, protože zde dochází ke snížení závazku účetní jednotky o zálohu, která je v té době již zaplacená. Účetní jednotka tak platí pouze rozdíl mezi částkou faktury a poskytnutou zálohou. 21, 22

05 úhrada

32 zúčtování

04 faktura

Obrázek 2: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku formou záloh

Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku vlastní činností Pokud se účetní jednotka rozhodne vytvářet majetek vlastní činností, musí počítat se vznikem nákladů, které se účtují na straně MD příslušných nákladových účtů 5. účtové třídy. Avšak uplatnit tyto vzniklé náklady můžeme vzhledem k tomu, že se jedná o pořízení dlouhodobého hmotného majetku pouze formou odpisu. Musíme tedy zaúčtovat tyto částky do výnosů jako ekvivalent nákladů. Tyto výnosy budeme zachycovat na výnosovém účtě Aktivace účtové skupiny 62, protože vytvořením majetku vlastní činností se zvyšují aktiva. 28

62

04 VP výroba DHM

62 VP služby Obrázek 3: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku vlastní činností

Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku převedením po skončení leasingu V tomto případě se majetek zaúčtuje na příslušný majetkový účet 02 na stranu MD a souvztažně na účet oprávek 08 ve prospěch tohoto účtu. 02

08 DHM oceněný pořizovací cenou

Obrázek 4: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku převedením po skončení leasingu

Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku darováním Dlouhodobý hmotný majetek, který byl nabyt darem, tedy bezúplatně, se oceňuje reprodukční pořizovací cenou. 02, 03

41 dar

Obrázek 5: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku darováním

29

Účtování dlouhodobého hmotného majetku převedeného z osobního majetku podnikatele Takto získaný dlouhodobý hmotný majetek se účtuje na stranu MD účtu 02 nebo 03 a zároveň na stranu Dal účtu 49. Opět je třeba ocenění doložit posudkem znalce. 02, 03

49 vklad do podnikání

Obrázek 6: Účtování dlouhodobého hmotného majetku převedeného z osobního majetku podnikatele

3.3 Účtování finančního leasingu Pan Janovský má ve své firmě automobil pořízen formou finančního leasingu. Leasing je něco jako dohoda, na jejímž základě převádí pronajímatel na nájemce právo používat dlouhodobý hmotný majetek po určitou dobu za určitou úhradu. Konkrétně pak při finančním leasingu jsou na nájemce ještě převáděna všechna rizika i ekonomické užitky vyplývající z vlastnictví dlouhodobého hmotného majetku. Nájemce a pronajímatel používají odlišné postupy při účtování finančního leasingu. Ve firmě pana Janovského byl finanční leasing účtován z hlediska nájemce a tedy následovně. Na straně MD účtu 51 Ostatní služby se účtují leasingové splátky jako náklad souvztažně s účtem 37 Jiné závazky. Úhrada jednotlivých splátek se pak platí z běžného účtu a dochází tedy, k úbytku na straně Dal účtu 22 Běžný účet souvztažně se stranou MD účtu 37. Po skončení doby leasingu přechází majetek do vlastnictví nájemce v našem případě pana Janovského. Prostřednictvím účtu 04 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku na straně MD a posléze zařazení do užívání na straně MD účtu 02 souvztažně se stranou

30

Dal

účtu

pořízení.

Samozřejmě

nesmíme

zapomenout

zaúčtovat

oprávky

k dlouhodobému hmotnému majetku na straně Dal účtu 08. 22

37 úhrada splátek

51 leasingové splátky

04 faktura

02 zařazení

08 zařazení Obrázek 7: Účtování finančního leasingu

Jen pro zajímavost zde uvádím slovní vyjádření účtování finančního leasingu z hlediska pronajímatele. Pronajímatel si účtuje leasingové splátky jako výnos na straně MD účtu 60 Tržby za služby souvztažně k účtu 37 Jiné pohledávky, úhradu pak z tohoto účtu převádí na běžný účet. Zároveň musí u dlouhodobého majetku být účtování odpisy na účtě 55 Odpisy strana MD a na druhé straně účtu oprávky. Při prodeji leasingového předmětu se musí na závěr odepsat zůstatková cena daného dlouhodobého hmotného majetku a to na účtě 54 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého hmotného majetku souvztažně s účtem oprávek. Dále musí být majetek vyřazen z evidence pronajímatele, a to se provádí na straně Dal účtu 02 Dlouhodobý hmotný majetek opět souvztažně k účtu oprávek. A jako poslední krok je zaúčtování tržeb z prodeje dlouhodobého hmotného majetku na účtě 64 Tržby z prodeje na straně Dal.

31

Účtování odpisů dlouhodobého hmotného majetku Pokud chceme co nejreálněji vyjádřit ocenění majetku na straně jedné a nákladů na straně druhé, tak je nejvýhodnější, když si samy stanovíme odpisy dlouhodobého hmotného majetku, a to na základě odpisového plánu. Při výpočtu a celkovém provádění odpisů pak musíme dávat pozor, aby to bylo v souladu s fyzickým a morálním opotřebením majetku. Účetní odpisy jsou pak odpisy, vypočtené dle údajů odpisového plánu a budeme je účtovat do nákladů. V důsledku rozdílných daňových a účetních odpisů se může stát, že bude docházet k dočasným rozdílům mezi ziskem v účetnictví a základem daně z příjmů. Účtování odpisů Na účtě 55 Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů na straně MD účtujeme vypočtené odpisy dlouhodobého hmotného majetku, které pro nás představují náklady, neboli vyjadřují postupnou spotřebu tohoto majetku. Souvztažně však odpisy snižují pořizovací cenu dlouhodobého hmotného majetku, a to nepřímo pomocí příslušného účtu Oprávek 08 na straně Dal. Účet oprávek definujeme jako opravný účet k příslušnému účtu dlouhodobého hmotného majetku. 02 PS

08

55 odpis DHM

Obrázek 8: Účtování odpisů dlouhodobého hmotného majetku

3.4 Účtování udržování a oprav dlouhodobého hmotného majetku Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, opravy a udržování dlouhodobého hmotného majetku jsou nezbytnou součástí péče o majetek. Redukuje se tím hlavně jeho fyzické opotřebení a tím se výrazně zvyšuje doba jeho použivatelnosti.

32

Opravami se tedy odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození za účelem uvedení hmotného majetku do předchozího provozuschopného stavu, obnovují se jeho technické vlastnosti, odstraňují funkční, vzhledové a bezpečnostní nedostatky. Udržování pak zpomaluje průběh fyzického opotřebení, předchází jeho následkům a chápe se tak jako pravidelná péče o majetek. Při účtování o opravách a udržování dlouhodobého hmotného majetku jsou s nimi spojené náklady v případě externích dodávek těchto prací účtovány na základě dodavatelských faktur a to na stranu MD účtu 51 Služby a souvztažně ve prospěch účtu 32 Závazky. Úhrada splatné faktury dodavateli se pak nejčastěji hradí z běžného účtu. 22

32 úhrada faktury

51 faktura dodavateli

Obrázek 9: Účtování udržování a oprav dlouhodobého hmotného majetku

Opravy a udržování ve vlastní režii Také se často stává, že opravy a udržování dlouhodobého hmotného majetku jsou prováděny ve vlastní režii, pak jsou nákladně na ně vynaložené prvotně zachyceny dle svého charakteru na příslušných nákladových účtech např. na účtě 50, pokud se jedná o spotřebu materiálu nebo energie na opravy a udržování nebo na účtě 52 Osobní náklady. Tvorba rezerv na opravy hmotného majetku Další možnost, kterou pan Janovský ve své firmě jako živnostník také použil, a proto stojí za zmínění, je vytváření rezerv na opravy hmotného majetku. Tuto rezervu může účetní jednotka vytvářet, a pokud jsou splněny podmínky § 7 zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jedná se o rezervu zákonnou. Tedy o rezervu, která je brána jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Podmínkou je, že zákonné rezervy na opravy hmotného majetku lze vytvářet pouze u majetku, jehož doba odepisování je dle zákona o daních z příjmů pět a více let. Tuto 33

rezervu může vytvářet pouze účetní jednotka, která má k hmotnému majetku vlastnické právo, výjimkou je vytváření rezervy nájemcem majetku, ten má také právo na její vytvoření. Zákonnou rezervu na opravy hmotného majetku nelze vytvářet na technické zhodnocení majetku, rovněž nelze vytvářet na majetek, který je určen k likvidaci nebo pokud se jedná o opravy v důsledku škody či jiné nahodilé události a také se zákonná rezerva nevytváří, jedná-li se o opravy na majetku, které se pravidelně každý rok opakují. Výše rezervy na opravy hmotného majetku se obvykle stanovuje dle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě na základě rozpočtů nákladů na jeho opravu. Rezervu nelze tvořit pouze jedno zdaňovací období. Účtování tvorby a čerpání zákonné rezervy na opravy je následující. 64

45

55

vyúčtování čerpání

22

tvorba rezervy

32 úhrada faktury

51 fakturovaná částka

Obrázek 10: Tvorba rezerv na opravy hmotného majetku

3.5 Účtování vyřazení dlouhodobého hmotného majetku V první řadě si musíme uvědomit, že se liší vyřazení dlouhodobého hmotného majetku, který odepisuje. Lze ho totiž rozdělit na dvě varianty.

3.5.1 Dlouhodobý hmotný majetek zcela odepsaný Toto nastává pouze v případě, když se pořizovací cena majetku rovná jeho oprávkám. Pak účtujeme pouze úbytek z majetkového účtu převedením pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku na účet oprávek. 34

02

08 vyřazení majetku v PC

Obrázek 11: Dlouhodobý hmotný majetek zcela odepsaný

Dlouhodobý hmotný majetek odepsaný pouze částečně Tato varianta nastává, pokud jsou oprávky majetku nižší než jeho pořizovací cena. Způsob účtování bude tedy odlišný od způsobu účtování u zcela odepsaného majetku. Prvně musíme zaúčtovat řádný odpis majetku za část běžného účetního období. Účetní odpisy se vypočítávají dle odpisového plánu a u daňového odpisu nesmíme zapomenout, že jeho výše bude pouze polovina výše řádného ročního odpisu, jak je to mu u vyřazení majetku dle zákona o daních z příjmů. Pan Janovský měl tuto akci zjednodušenou, protože účetní odpisy byly vždy ve stejné výši jako daňové. Dále musíme doúčtovat zůstatkovou cenu majetku na účet, který odpovídá účelu vyřazení majetku. Ať už se jedná o likvidaci, prodej, darování aj. Posledním krokem je vyřazení majetku z evidence převedením částky pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku na účet oprávek. 02

08 vyřazení z evidence

55 řádný odpis za část roku 5x zůstatková cena

Obrázek 12: Dlouhodobý hmotný majetek odepsaný pouze částečně

35

Prodej dlouhodobého hmotného majetku Pokud podnik nebo podnikatel prodávají dlouhodobý hmotný majetek, musí si prvně sjednat s kupujícím odpovídající cenu, za kterou bude majetek prodán. Tato cena se následně na základě příslušné vydané faktury zahrne do zdanitelných výnosů v okamžiku splnění fakturačních podmínek a převodu vlastnických práv k prodanému majetku. Tržba se tedy účtuje ve prospěch účtu 64 Ostatní provozní výnosy a souvztažně s účtem 31 Pohledávky. Současně s touto operací se musí zaúčtovat vyřazení tohoto majetku z evidence. Jak již bylo uvedeno, tak záleží, zda je majetek při vyřazení plně odepsán či nikoliv. Pokud prodaný majetek zcela odepsán není, je třeba zaúčtovat jeho zůstatkovou cenu do nákladů konkrétně na účet 54 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku. 64

31 prodej majetku

Obrázek 13: Prodej dlouhodobého hmotného majetku

Zlikvidování dlouhodobého hmotného majetku v důsledku manka a škody V případě, že majetek není zcela odepsán, musíme nejprve zaúčtovat řádný odpis za část účetního období. Zůstatkovou cenu pak zaúčtujeme do nákladu na stranu MD účtu 54 Manka a škody nebo účtu 58 Škody. Účet 58 Škody slouží pro účtování škod mimořádného charakteru, které nemají žádný zjevný vztah k běžné činnosti. Jedná se například o škody z povodní, požárů apod. Předepsané náhrady při vyřazení v důsledku škod nebo ztrát, zaúčtují do výnosů na stranu Dal účtu 64 nebo 68 v případě Mimořádných výnosů se souvztažným zápisem na vrub účtu 37 Jiné pohledávky popřípadě účtu 33 Pohledávky za zaměstnanci.

36

Při likvidaci dlouhodobého majetku vznikají často ještě další náklady, spojené s vyřazením jako je demontáž, odvoz aj. Ale mohou vzniknout také výnosy v podobě použitého materiálu převzatého na sklad. 32

51

faktura za likvidaci

11

64 Zbylý materiál z likvidace

Obrázek 14: Zlikvidování dlouhodobého hmotného majetku v důsledku manka a škody

Darování dlouhodobého hmotného majetku Při vyřazení majetku tímto způsobem se zůstatková cena dlouhodobého hmotného majetku zaúčtuje do nákladů na účet 54 Dary souvztažně s oprávkami k tomuto majetku. Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku do osobního užívání Zůstatková cena tohoto majetku se v případě pana Janovského účtuje ve prospěch účtu 49 Individuální podnikatel.

3.6 Účtování opravných položek k dlouhodobému hmotnému majetku „Účetnictví má své zásady a mezi jednu z nich, jež by měla většina podniků a podnikatelů dodržovat patří princip opatrnosti. Ve své podstatě jde o opatrné vykázání stavu majetku a závazků účetní jednotky, a tudíž i o opatrné vykázání účetního hospodářského výsledku.“1 Tvorbou opravných položek je tento princip dodržován. Obecně opravné položky vyjadřují přechodné snížení hodnoty majetku a vytváří se jen v případech, kdy snížení ocenění majetku není trvalého charakteru. 1

BUCHTOVÁ, J.: Programová učebnice podvojného účetnictví. MIRAGO, Ostrava 1998. ISBN 80-85922-49-5. S. 133.

37

Tvorba opravných položek se provádí na straně MD nákladového účtu 55 Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů na základě inventarizace a při ní zjištěném snížení ocenění dlouhodobého hmotného majetku, když je takto zjištěná hodnota nižší než původní cena majetku, zachycená na příslušných majetkových účtech. Snížení nebo zrušení opravné položky se účtuje na straně Dal výnosového účtu 64 Jiné provozní výnosy, pokud se při následné inventarizaci neprokáže opodstatněnost jejich výše. Opravné položky nesmí mít nikdy aktivní zůstatek a stejně tak tvorba na zvýšení hodnoty majetku je zakázána. V praxi se častěji utváří opravné položky u zásob než u dlouhodobého majetku. A tvorba opravných položek nemá žádný vliv na základ daně z příjmů, protože se jedná o účtování o dočasném snížení hodnoty majetku. 64

09 snížení opravné položky

55 tvorba opravné položky

Obrázek 15: Účtování opravných položek k dlouhodobému hmotnému majetku

3.6.1 Účtování technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku Technické zhodnocení, při překročení limitu 40 000 Kč, zvyšuje pořizovací a zároveň zůstatkovou cenu odepisovaného dlouhodobého majetku. Zvýšení ceny se účtuje na příslušném majetkovém účtě, v našem případě na účtě 02 Dlouhodobý hmotný majetek. U technického zhodnocení, které nedosáhlo limitu 40 000 Kč, se účtuje odlišným způsobem. Buď se technické zhodnocení účtuje jako pořízení dlouhodobého hmotného majetku nebo jako ostatní provozní náklady.

38

4 Výpočet daňové povinnosti 4.1 Vliv dlouhodobého hmotného majetku na výpočet daně z příjmů fyzických osob V následujících kapitolách budu na základě podkladů z firmy Autoservis Janovský počítat daň z příjmů fyzických osob pana Janovského. Rozhodla jsem se záměrně vytvořit několik variant příkladů. Příklady se budou lišit na základě změn v jejich zadání, bude tedy docházet k obměně dat v podkladech. Změny se budou týkat převážně odpisů majetku např. změna způsobu odepisování z lineárního na degresivní, přerušení odepisování majetku, uplatnění polovičního odpisu při prodeji, ale i např. tvorby rezerv na opravy, a zda je výhodnější majetek raději pronajímat či vlastnit. Cílem těchto jednotlivých obměn ve výpočtech daně z příjmů fyzických osob, je zjistit, jak velký vliv má majetek na konečnou výši daně z příjmů.

4.1.1 Podklady k modelovým situacím Pan Jiří Janovský provozuje autoopravnu Autoservis Janovský na základě živnostenského oprávnění, které obdržel v roce 1998 a téhož roku začal podnikat. Již dříve bylo zmíněno, že předmětem jeho podnikání je poskytování služeb v oblasti servisu a oprav automobilů. Včetně mechanických prací, auto-elektrikářských prací, motorářských prací, přípravy vozu na měření emisí a STK a rychlo-servisu obsahujícího výměnu olejů, filtrů, seřízení světel, výměnu brzdových systémů aj. V autoopravně zaměstnává 2 zaměstnance na hlavní pracovní poměr, to jsou dělníci, kteří se starají o veškerý servis a opravy automobilů. Pak 1 zaměstnance na poloviční úvazek, to je paní, která obstarává administrativu pro firmu. Za tyto své zaměstnance 39

odvádí pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení. Jako poslední má paní na dohodu o provedení práce, která chodí jednou týdně uklízet kancelář a dvakrát týdně dílny. Podnikání probíhá v prostorách, které tvoří dvě dílny, jež pan Janovský v roce 2000 zakoupil a zařadil do majetku. Dále je zde kancelář, ve které probíhá administrativa k vykonávaným opravám a servisu. Tuto kancelář má pan Janovský v pronájmu a nájemné platí měsíčně. Součástí podnikání není však jenom tento dlouhodobý hmotný majetek, ale také další majetek potřebný pro zajištění provozu samotné činnosti. Patří sem zařízení pro zdvih opravovaných automobilů značky Heshbon HL-31S a paralelogramový mobilní osobní zvedák Finkbeiner FHB 3000 SS. Dalším majetkem jsou dva automobily. Škoda Octavia je již ve vlastnictví pana Janovského po ukončení finančního leasingu, tudíž se dále neodepisuje a používá se výhradně pro podnikání. Druhý automobil byl zakoupen na základě poskytnutého úvěru na podnikání, který se stále splácí. Mezi další majetek se řadí veškeré vybavení kanceláří, jedná se však pouze o majetek drobný a stejně tak je drobným majetkem i ostatní vybavení dílen.

4.1.2 Podklady k odpisům Dílna č. 1 Pořízena v roce 2000 od té doby zařazena jako dlouhodobý hmotný majetek. Pořizovací cena 230 000 Kč. Dílna byla zařazena do 5. odpisové skupiny. Dílna č. 2 Pořízena v roce 2000 od té doby také zařazena jako dlouhodobý hmotný majetek. Pořizovací cena 260 000 Kč. Dílna zařazena rovněž do 5. odpisové skupiny. Dílenský zvedák č. 1 Pořízen v roce 1999 a od té doby zařazen jako dlouhodobý hmotný majetek. Pořizovací cena 153 000 Kč. Zvedák je zařazen ve 3. odpisové skupině. 40

Dílenský zvedák č. 2 Pořízen v roce 2003 a ihned zařazen do dlouhodobého hmotného majetku. Pořizovací cena 189 000 Kč. Zvedák je zařazen ve 3. odpisové skupině. Osobní automobil Škoda Octavia Automobil byl pořízen na leasing. Slouží výhradně pro podnikání. Silniční daň se platí ročně ve výši 3 000 Kč. Osobní automobil Škoda Praktik Automobil pořízen na úvěr v lednu roku 2008 a téhož roku zařazen do dlouhodobého hmotného majetku firmy. Pořizovací cena 277 381 Kč. Automobil je zařazen do 2. odpisové skupiny. Rovněž se na něj platí ročně silniční daň ve výši 3 600 Kč. Ostatní údaje Pan Janovský je ženatý, manželka má roční příjmy vyšší než 30 040 Kč. Ve společné domácnosti s nimi žije jedno nezletilé dítě, na které pan Janovský uplatňuje daňové zvýhodnění. Souhrn účetních odpisů za rok se shoduje s odpisy daňovými. Na běžný podnikatelský účet mu byly za rok 2008 připsány úroky ve výši 1430 Kč. Pan Janovský je vlastníkem rekreační chaty v Krkonoších, kterou každou zimu i léto na pár měsíců pronajímá. Za rok 2008 činily jeho příjmy z tohoto pronájmu 51 200 Kč a náklady na údržbu a energie 15 500 Kč.

4.1.3 Modelová situace č. 1 Výpočet daně z příjmů fyzických osob pana Janovského v této verzi bude proveden přesně dle uvedených podkladů. Odpisy veškerého hmotného majetku se budou provádět lineárním způsobem.

4.1.4 Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle §7 Příjmy z podnikání 41

Položky příjmů Tržby za provedené opravy a servis automobilů Příjmy celkem

Příjmy [Kč] 1 360 000 1 360 000

Tabulka 4: Příjmy z podnikání 1.

Výdaje spojené s podnikáním Položky výdajů

Výdaje [Kč] 2 000 1 900 6 600 28 000 160 000 17 000 27 000 54 000 23 000 12 600 552 000 6 500 28 800 4 300 1 700 82 680 4 820 83 082 1 091 682

Dálniční známky Parkovné Placená silniční daň za oba automobily Pohonné hmoty Spotřeba drobného materiálu - opravy a servis Spotřeba drobného materiálu – kancelářské potřeby Spotřeba elektrické energie Nájemné za kancelář Náklady na telefon Pojištění dílen Mzdy zaměstnanců včetně SP a ZP Spotřeba drobného materiálu – uklízecí prostředky Odměna pro paní na úklid Pohoštění při pracovních schůzkách Náklady na nákup nového nářadí Splátka úvěru na podnikání Úroky z úvěru Odpisy celkem Výdaje celkem Tabulka 5: Výdaje spojené s podnikáním 1.

Odpisy za rok 2008 (odepisované lineárně) Položka Dílna č. 1 Dílna č. 2 Zvedák č. 1 Zvedák č. 2 Automobil Śkoda Praktik Odpisy celkem

Výpočet 230 000 x 0,034 260 000 x 0,034 153 000 x 0,105 189 000 x 0,105 277 381 x 0,110

Výsledný odpis [Kč] 7 820 8 840 16 065 19 845 30 512 83 082

Tabulka 6: Odpisy za rok 2008 (odepisované lineárně) 1.

42

Výpočet daně z příjmů za rok 2008 Jednotlivé položky základu daně §7 §8 §9 Základ daně Zmenšený o §34 Zmenšený o §15 Základ daně po odečtení §34 a §15 Základ daně zaokrouhlený na sta dolů Vypočtená daň 15% Odečet §35ba Daň po odečtení slev Odečet §35c Daň k úhradě

Částky [Kč] 268 318 1 430 35 700 305 448 0 0 305 448 305 400 45 810 24 840 20 970 10 680 10 290

Tabulka 7: Výpočet daně z příjmů za rok 2008 1.

V případě použití rovnoměrného odepisování činila daňová povinnost pana Janovského za rok 2008 10 290 Kč. Postup výpočtu Nejprve jsem zjistila, jaké jsou výsledné částky pro základ daně dle jednotlivých paragrafů. Ty jsem poté sečetla a dostala základ daně za veškerou činnost pana Janovského za rok 2008. Tato částka by se dále mohla snížit o §34 zákona o daních z příjmů, který nám říká, že od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část. Pan Janovský měl během svého podnikání ztrátu pouze jednou a to v roce 1998, kterou ihned následující rok uplatnil pro snížení základu daně. Dále můžeme základ daně snížit o §15 zákona o daních z příjmů, avšak pouze v případě, že fyzická osoba poskytla dar. Ani tento odečet pan Janovský uplatnit v daňovém přiznání nemohl. Základ daně se tedy po odečtení případných nezdanitelných částek a odčitatelných položek zaokrouhlí na celá sta Kč dolů. Z této částky se následně vypočítá 15 % daň. 43

Daň se může dále snižovat a to odečtením slev uvedených v §35 odstavec ba zákona o daních z příjmů. U pana Janovského došlo pouze k uplatnění slevy na poplatníka v plné výši. Poslední možností snížení daně je uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti. Pan Janovský daňové zvýhodnění uplatňuje a snižuje si tak konečnou daň.

4.2 Modelová situace č. 2 V dalších variantách výpočtu daně z příjmů pana Janovského bude docházet k malé obměně údajů v podkladech, co se týče dlouhodobého hmotného majetku. V této variantě jsem se rozhodla změnit způsob odepisování z odepisování lineárním způsobem na způsob degresivní. Ostatní údaje zůstávají beze změn.

4.2.1 Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle §7 Příjmy z podnikání Položky příjmů Tržby za provedené opravy a servis automobilů Příjmy celkem

Příjmy [Kč] 1 360 000 1 360 000


44

Výdaje spojené s podnikáním Položky výdajů Dálniční známky Parkovné Placená silniční daň za oba automobily Pohonné hmoty Spotřeba drobného materiálu - opravy a servis Spotřeba drobného materiálu – kancelářské potřeby Spotřeba elektrické energie Nájemné za kancelář Náklady na telefon Pojištění dílen Mzdy zaměstnanců včetně SP a ZP Spotřeba drobného materiálu – uklízecí prostředky Odměna pro paní na úklid Pohoštění při pracovních schůzkách Náklady na nákup nového nářadí Splátka úvěru na podnikání Úroky z úvěru Odpisy celkem Výdaje celkem

Výdaje [Kč] 2 000 1 900 6 600 28 000 160 000 17 000 27 000 54 000 23 000 12 600 552 000 6 500 28 800 4 300 1 700 82 680 4 820 101 393 1 109 993

Tabulka 9: Výdaje spojené s podnikáním 2.

Odpisy za rok 2008 (odepisované degresivně) Položka Dílna č. 1 Dílna č. 2 Zvedák č. 1 Zvedák č. 2 Automobil Śkoda Praktik Odpisy celkem

Výpočet 129 308 x 2 / 23 146 175 x 2 / 23 3 060 x 2 / 2 567 000 x 2 / 6 277 381 / 5

Výsledný odpis [Kč] 11 245 12 711 3 060 18 900 55 477 101 393

Tabulka 10: Odpisy za rok 2008 (odepisované degresivně) 2.

45


Částky [Kč] 250 007 1 430 35 700 287 137 0 0 287 137 287 100 43 065 24 840 18 225 10 680 7 545


Ve druhé variantě výpočtu daně z příjmů pana Janovského jsem změnila způsob odepisování u veškerého dlouhodobého hmotného majetku, který se ve firmě Autoservis Janovský odepisuje. Při použití lineárních odpisů jsme dosáhli výsledné daně 10 290 Kč, zatímco při použitý degresivních odpisů byla výsledná daň v hodnotě 7 545 Kč. To je o 2 745 Kč méně než v předchozím případě. Vzhledem k čistému měsíčnímu příjmu pana Janovského z jeho podnikání, je zmenšení daně o téměř 3 000 Kč přínosem. Funkce odpisů Odpisy plní pro firmu dvě funkce. První funkce je nákladová, kdy pomocí této funkce přenášíme hodnotu dlouhodobého hmotného majetku přímo do nákladů. Druhá funkce je zdrojová. To znamená, že odpisy jsou pro firmu zdrojem financí. Ve zkratce to znamená, že kromě prvního roku pořízení dlouhodobého hmotného majetku, v dalších letech nevydáme ani korunu, přesto máme daňové náklady ve výši odpisů.

46

Další funkcí odpisů je funkce fiskální. Jak již bylo několikrát zmíněno, tak odpisy výrazně ovlivňují výši daně z příjmů a tím samozřejmě i výši příjmů do státního rozpočtu. Z pohledu státu by tedy bylo výhodnější, aby odpisy byly co nejpomalejší a nejnižší. Poslední funkcí je funkce rozvojová. Stát prostřednictvím odpisů může ovlivňovat podnikatele. Pokud jim totiž umožní rychle odepisovat, nepřímo je tak donutí k rychlejší obměně dlouhodobého hmotného majetku a k zavádění moderních technologií. Tím se rozvíjí firmy a s nimi i celé hospodářství. U těchto funkcí vzájemně dochází k jistému protiřečení, avšak jasné je, že pro podnikatele a tím i pro pana Janovského je nejvýhodnější odepisovat, co nejrychleji. To se projevilo i při výpočtu odpisů prvně lineárním a poté degresivním způsobem. Kdy u degresivního způsobu byla daň nejenom nižší, ale zároveň bude majetek dříve odepsán.

4.2.2 Modelová situace č. 3 V dalším příkladě bych ráda naznačila situaci, která by mohla vzniknout, pokud by se panu Janovskému ve firmě výrazně snížily tržby z oprav a servisu automobilů. V takovém případě, pokud by nehrozila přímo ztráta, je možné, že základ daně by byl tak malý, že by si pan Janovský nemohl uznat slevy na dani. Rozhodla jsem se proto tuto případnou situaci řešit přerušením odepisování za rok 2008 a tím i snížení výdajů na podnikání. Zůstaňme u toho, že pan Janovský odepisoval degresivním způsobem. Po předchozím výpočtu odpisů jsem zjistila, že výdaje se mu tak sníží o odpisy ve výši 101 393 Kč. Příjmy se pan Janovskému snížily o 160 000 Kč, tudíž jejich současná hodnota dosahuje částky 1 200 000 Kč. Ostatní údaje zůstávají beze změn.

4.2.3 Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle §7 Příjmy z podnikání 47

Položky příjmů Tržby za provedené opravy a servis automobilů Příjmy celkem

Příjmy [Kč] 1 200 000 1 200 000


Výdaje spojené s podnikáním Položky výdajů Dálniční známky Parkovné Placená silniční daň za oba automobily Pohonné hmoty Spotřeba drobného materiálu - opravy a servis Spotřeba drobného materiálu – kancelářské potřeby Spotřeba elektrické energie Nájemné za kancelář Náklady na telefon Pojištění dílen 12 Mzdy zaměstnanců včetně SP a ZP Spotřeba drobného materiálu – uklízecí prostředky Odměna pro paní na úklid Pohoštění při pracovních schůzkách Náklady na nákup nového nářadí Splátka úvěru na podnikání Úroky z úvěru Odpisy celkem Výdaje celkem

Výdaje [Kč] 2 000 1 900 6 600 28 000 160 000 17 000 27 000 54 000 23 000 600 552 000 6 500 28 800 4 300 1 700 82 680 4 820 0 1 008 600


48

Výpočet daně z příjmů za rok 2008 Jednotlivé položky základu daně §7 §8 §9 Základ daně Zmenšený o §34 Zmenšený o §15 Základ daně po odečtení §34 a §15 Základ daně zaokrouhlený na sta dolů Vypočtená daň 15% Odečet §35ba Daň po odečtení slev Odečet §35c Daňový bonus

Částky [Kč] 191 400 1430 35700 228530 0 0 228530 228500 34275 24840 9435 10680 -1245


Dle výpočtu daně z příjmů můžeme vidět, že přerušením odepisování za rok 2008 se firma pana Janovského nejenom nedostala do ztráty, ke které měla velice blízko, ale zároveň ještě dosáhla daňového bonusu ve výši 1 245 Kč, při možném odečtu slev.

4.2.4 Modelová situace č. 4 V následujícím příkladě jsem se rozhodla rozebrat variantu, kdy se pan Janovský, z důvodu nedostatečného využití, rozhodne prodat osobní automobil Škoda Praktik pořízený 1.1 2008. Na tento automobil stále splácí podnikatelský úvěr. Automobil prodal za 250 000 Kč v červnu 2008. Berme v úvahu, že pan Janovský stále veškerý majetek odepisuje degresivně. Zadání tedy zůstává stejné. Ke změně došlo akorát v příjmech z podnikání, které se navýšily o tržby z prodeje automobilu o 250 000 Kč. U výdajů došlo také ke změně a to ve výši odpisů. Při prodeji si za rok, ve kterém byl majetek prodán, můžeme uznat pouze poloviční odpis. A zároveň se nám výdaje zvýšily o zůstatkovou cenu prodaného automobilu. A poslední změnou je výše částky silniční daně za rok 2008, protože u prodaného automobilu budeme daň platit pouze za 5 měsíců od ledna do května, nikoliv celý rok. Silniční daň za automobil Škoda Praktik bude tedy pouze 1500 Kč. 49

4.2.5 Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle §7 Příjmy z podnikání Položky příjmů Tržby za provedené opravy a servis automobilů Tržby z prodeje automobilu Škoda Praktik Příjmy celkem

Příjmy [Kč] 1 360 000 250 000 1 610 000


Výdaje spojené s podnikáním Položky výdajů Dálniční známky Parkovné Placená silniční daň za oba automobily Pohonné hmoty Spotřeba drobného materiálu – opravy a servis Spotřeba drobného materiálu – kancelářské potřeby Spotřeba elektrické energie Nájemné za kancelář Náklady na telefon Pojištění dílen Mzdy zaměstnanců včetně SP a ZP Spotřeba drobného materiálu – prostředky na uklízení Odměna pro paní na úklid Pohoštění při pracovních schůzkách Náklady na nákup nového nářadí Splátka úvěru na podnikání Úroky z úvěru Odpisy celkem Zůstatková cena prodaného automobilu Výdaje celkem

Výdaje [Kč] 2 000 1 900 4 500 28 000 160 000 17 000 27 000 54 000 23 000 12 600 552 000 6 500 28 800 4 300 1 700 82 680 4 820 73 655 249 642 1 329 797


50

Odpisy za rok 2008 (odepisované degresivně) Položka Dílna č. 1 Dílna č. 2 Zvedák č. 1 Zvedák č. 2 Automobil Śkoda Praktik Odpisy celkem

Výpočet 129 308 x 2 / 23 146 175 x 2 / 23 3 060 x 2 / 2 567 000 x 2 / 6 277 381 / 5 = 55 476,2 / 2

Výsledný odpis 11 245 12 711 3 060 18 900 27 739 73 655

Tabulka 17: Odpisy za rok 2008 (odepisované degresivně) 4.


Částky [Kč] 280 203 1 430 35 700 317 333 0 0 317 333 317 300 47 595 24 840 22 755 10 680 12 075


Po tomto výpočtu jsme získali nejvyšší daň ze zatím uvedených variant. Prodej automobilu se tedy z hlediska daně z příjmů fyzických osob jeví jako nevýhodný.

4.2.6 Modelová situace č. 5 V předposlední verzi výpočtu daně z příjmů pana Janovského jsem se rozhodla zabývat problematikou tvorby zákonných rezerv na opravy dlouhodobého hmotného majetku. Pan Janovský se v roce 2008 rozhodl začít tvořit rezervu na opravu střechy na jedné z dílen. Tuto dílnu vlastní od roku 2000 a plánovaným rokem opravy je rok 2011. Předpokládaný rozpočet na opravu je 150 000 Kč, proto se pan Janovský rozhodl tvořit rezervu ve výši 50 000 Kč po dobu tří zdaňovacích období. 51

Aby tvorba této rezervy byla daňově uznatelným výdajem, musel pan Janovský dodržet všechny podmínky pro tvorbu zákonných rezerv obsažených v zákoně č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Veškeré údaje pro výpočet zůstávají stejné. Majetek je odepisován degresivně.


Příjmy [Kč] 1 360 000 1 360 000


Výdaje spojené s podnikáním Položky výdajů Dálniční známky Parkovné Placená silniční daň za oba automobily Pohonné hmoty Spotřeba drobného materiálu - opravy a servis Spotřeba drobného materiálu – kancelářské potřeby Spotřeba elektrické energie Nájemné za kancelář Náklady na telefon Pojištění dílen Mzdy zaměstnanců včetně SP a ZP Spotřeba drobného materiálu – uklízecí prostředky Odměna pro paní na úklid Pohoštění při pracovních schůzkách Náklady na nákup nového nářadí Splátka úvěru na podnikání Úroky z úvěru Odpisy celkem Tvorba rezervy na opravu střechy dílny č. 2 Výdaje celkem

Výdaje [Kč] 2 000 1 900 6 600 28 000 160 000 17 000 27 000 54 000 23 000 12 600 552 000 6 500 28 800 4 300 1 700 82 680 4 820 101 393 50 000 1 159 993


52


Částky[Kč] 200 007 1 430 35 700 237 137 0 0 237 137 237 100 35 565 24 840 10 725 10 680 45


Výsledná daň je 45 Kč. Zde jasně vidíme, jak tvorba rezerv v jednotlivých zdaňovacích obdobích může výrazně ovlivnit daňovou povinnost poplatníka.

4.2.8 Modelová situace č. 6 Poslední variantou bych ráda vyzkoušela, zda je pro daň z příjmů fyzických osob výhodnější určitý majetek mít v pronájmu nebo ho vlastnit, mít ho zařazen v majetku a udíž mít možnost jeho odepisování. Dosavadní majitel kanceláře, kterou má pan Janovský v pronájmu, mu nabídl tuto kancelář za výhodnou cenu 170 000 Kč odkoupit. Pan Janovský souhlasil. Zařadil si tedy kancelář do evidence dlouhodobého hmotného majetku k 28. 1. 2008. Kancelář odepisuje degresivním způsobem jako ostatní majetek a zařadil ji do 5. odpisové skupiny. Veškeré další podklady zůstávají stejné. Odpis kanceláře za rok 2008 Položka Kancelář

Výpočet 170 000 / 30

Výsledný odpis 5 667

Tabulka 22: Odpis kanceláře za rok 2008 6.

53

Odpisy celkem za rok 2008 včetně kanceláře tedy jsou 107 060 Kč.


Příjmy [Kč] 1 360 000 1 360 000


Výdaje spojené s podnikáním Položky výdajů Dálniční známky Parkovné Placená silniční daň za oba automobily Pohonné hmoty Spotřeba drobného materiálu - opravy a servis Spotřeba drobného materiálu – kancelářské potřeby Spotřeba elektrické energie Nákup kanceláře Náklady na telefon Pojištění dílen Mzdy zaměstnanců včetně SP a ZP Spotřeba drobného materiálu – uklízecí prostředky Odměna pro paní na úklid Pohoštění při pracovních schůzkách Náklady na nákup nového nářadí Splátka úvěru na podnikání Úroky z úvěru Odpisy celkem Výdaje celkem

Výdaje [Kč] 2 000 1 900 6 600 28 000 160 000 17 000 27 000 170 000 23 000 12 600 552 000 6 500 28 800 4 300 1 700 82 680 4 820 107 060 1 231 660


54

Výpočet daně z příjmů za rok 2008 Jednotlivé položky základu daně §7 §8 §9 Základ daně Zmenšený o §34 Zmenšený o §15 Základ daně po odečtení §34 a §15 Základ daně zaokrouhlený na sta dolů Vypočtená daň 15% Odečet §35ba Daň po odečtení slev Odečet §35c Daňový bonus

Částky [Kč] 128 340 1 430 35 700 165 470 0 0 165 470 165 400 24 810 24 840 0 10 680 10 680


Díky výdajům na koupi kanceláře jsme se dostali ve výpočtu daně až na daňový bonus. Avšak v dalších letech, kdy už si pan Janovský nebude uznávat výdaje na nájem kanceláře, které byli ve výši 54 000 Kč, a bude si moci za kancelář uznávat pouze odpis, který v roce 2009 bude 10 956 Kč, v roce 2010 bude 10 578 Kč a dále bude klesat, pak se jednoznačně výhodnější jeví kancelář mít pouze v pronájmu nikoliv ve vlastnictví.

55

5 Závěr Úkolem v mé bakalářské práci bylo posoudit dlouhodobý hmotný majetek určité firmy z hlediska účetního a daňového. Nejprve jsem na základě získané literatury a dalších podkladů popsala všechny teoretické aspekty dlouhodobého hmotného majetku od jeho členění, zdrojů krytí atd. až po evidenci. Poté jsem ve zkratce představila firmu Autoservis Janovský, ve které jsem byla na semestrální praxi a využila tak podkladů mi poskytnutých k vytvoření praktické části bakalářské práce. Zprvu jsem se zabývala účtováním jednotlivých operací s majetkem. Poté jsem si sepsala nezbytné informace pro sestavení základu daně z příjmů pana Janovského a následného výpočtu daňové povinnosti za rok 2008. V několika modelových situacích jsem naznačila, jaký vliv má dlouhodobý hmotný majetek na výši daně z příjmů. Zjistila jsem, jak je důležité vybrat si správný způsob odepisování. Většina podnikatelů raději volí odpisy zrychlené, i v mém případě se ve firmě pana Janovského jevila jejich volba jako výhodnější. Po jejich použití byla daňová povinnost poplatníka nižší díky vyšší částce odpisů ve výdajích na podnikání. Na druhou stranu přerušení odepisování může mít také veliký vliv na výši daně z příjmů poplatníka. V případě firmy pana Janovského jsme v modelové situaci, kde jsme na stávající období 2008 přerušili odepisování, dosáhli ve výpočtu daně z příjmů fyzických osob až na daňový bonus. K přerušení odepisování v této situaci jsem se uchýlila zcela záměrně, abych mohla ve výpočtu daně panu Janovskému uznat slevy na dani.

56

Výsledkem pro tuto určitou firmu bylo zjištění, že dlouhodobý hmotný majetek může ovlivnit výši daňové povinnosti někdy v menší, jindy však ve znatelně větší míře. Jednotlivé modelové situace a jejich výslednou daň jsem naznačila v následujícím grafu, který zobrazuje velikost vlivu dlouhodobého hmotného majetku na výši daňové povinnosti v odlišných situacích. 14000 12000

modelová situace 1

10000

modelová situace 2

8000

modelová situace 3

6000

modelová situace 4

4000

modelová situace 5

2000

modelová situace 6

0 -2000

Obrázek 16: Graf výsledné daňové povinnosti

57

6 Seznam použité literatury a pramenů 1.

RANDÁKOVÁ, M. A KOL.: Finanční účetnictví pro podnikatele v příkladech. OECONOMICA, Praha 2007. ISBN 978-80-245-1239-6.

2.

ŠTOHL, P.: Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. TISKÁRNY HAVLÍČKŮV BROD, a. s., Znojmo 2002.

3.

Daňové zákony. NEWSLETTER, Praha 2008.

4.

ŠVARCOVÁ, J. A KOL.: Ekonomie: stručný přehled. CEED, Zlín 2005. ISBN 80-903433-1-7.

5.

KLÍNSKÝ, P., MUNCH, O.: Ekonomika pro obchodní akademie a ostatní střední školy. FORTUNA, Praha 2000. ISBN 80-7168-726-X.

6.

BUCHTOVÁ, J.: Programová učebnice podvojného účetnictví. MIRAGO, Ostrava 1998. ISBN 80-85-922-49-5.

7.

KOVANICOVÁ, D.: Nová ABECEDA účetních znalostí pro každého. POLYGON, Praha 1995. ISBN 80-85967-00-6.

8.

PTÁČKOVÁ, V.: Jednoduché účetnictví. ACADEMIA, Praha 2003. ISBN 80-200-1126-9.

9.

AMBROŽ, J.: Účetnictví a daně. KORŠACH, Praha 2006. ISBN 80866296-12-1.

10. SEDLÁČEK, J. A KOL.: Praktikum finančního účetnictví. ALEŠ ČENĚK, s. r. o., Plzeň 2007. ISBN 978-80-7380-050-5. 11. ŠTOHL, P.: Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. TISKÁRNY HAVLÍČKŮV BROD, a. s., Znojmo 2001. 12. ŠOLJAKOVÁ, L.: Nákladové účetnictví v příkladech a úlohách. OECONOMICA, Praha 2007. ISBN 978-80-245-1172-6. 13. BUSINESS CENTER.CZ, Zákony, 1998-2009. Dostupný na WWW: 14. SVOBODA, K.: Autoservis Karel Svoboda, 2008. Dostupný na WWW:

58

7 Seznam použitých zkratek DHM 32 04 02 03 21 22 05 62 08 41 49 37 51 55 64 45 31 11 09 SP ZP

Dlouhodobý hmotný majetek Závazky (krátkodobé) Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný Peníze Účty v bankách Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek Aktivace Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku Základní kapitál a kapitálové fondy Individuální podnikatel Jiné pohledávky a závazky Služby Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů Jiné provozní výnosy Rezervy Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) Materiál Opravné položky k dlouhodobému majetku Sociální pojištění Zdravotní pojištění

59

Dlouhodobý majetek firmy

Recommend Documents