8 Specifika účtování zemědělské činnosti 8.1 Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný odepisovaný majetek Pěstitelské celky trvalých porostů, (ovocné stromy či keře o výměře nad 0,25 ha o hustotě nejméně 90 stromů či 1000 keřů na 1 ha, trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí) Základní stádo a tažná zvířata (plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz a dle rozhodnutí účetní jednotky lze do této kategorie zahrnout i zvířata základního stáda jiných hospodářsky využívaných chovů, např. muflonů, daňků, jelenů a pštrosů, dále sem patří koně tažní a dostihoví, kteří nejsou využívání k plemenitbě také osli, muly a mezci) Ložiska nevyhraněného porostu nebo jejich části koupené či nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. 1. 2007 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem Dlouhodobý hmotný neodpisovaný majetek Řadí se sem pozemky (pokud nejsou zbožím) bez ohledu na cenu. DO PC pozemku se zahrnuje hodnota koupeného lesa, pokud je zakoupen za účelem pěstování. Pořizovací cenou koupeného pozemku osázeného stromy či keři, které nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů, se rozumí cena včetně osázení. Zařazení dlouhodobého majetku do užívání Výsadba vinic, chmelnic, sadů Vinohradem se rozumí pozemky s trvalou kulturou révy vinné o celkové výměře větší než 10 arů. Ve smyslu zákona o DP a současně dle účetních předpisů jsou pěstitelské cely trvalých porostů vinic a chmelnic s dobou delší než 3 roky DHM (na rozdíl od lesních porostů, veřejné zeleně, víceletých pícnin, okrasných dřevina jednotlivých stromů). Z pohledu účetního i daňového je v případě vinic a chmelnic nutno rozlišit trvalý porost vinic a chmelnic a jejich nosnou konstrukci jako dva různé druhy majetku na dvou různých účtech skupiny 02. Z daňového hlediska jsou pěstitelské celky trvalého porostu s dobou plodnosti delší než 3 roky zařazeny ve 3. odpisové skupině, konstrukce vinic ve 4. odpisové skupině a konstrukce chmelnic ve 3. odpisové skupině. Trvalé porosty pěstitelských celků (sady, vinice)se daňově odpisují až po dosažení plodonosného stáří. Např. U vinic je to čtvrtým rokem po výsadbě (různé u různých odrůd). Závěr: trvalý porost vinice se zařadí do užívání až po dosažení plodnosti – výnosů. K nákladům na výsadbu porostů patří náklady na výsadbu a následnou kultivaci do doby dospělosti vinic ovocných stromů a keřů. Vysazená vinice je z pohledu DHM chápána jako nedokončená investice až do doby dosažení plodonosného stáří. Náklady spojené se zakládáním TP se zachytí ve skupině 04, vnitropodnikové náklady aktivujeme. Po zařazení TP do majetku jsou náklady na jeho ošetřování (včetně výměny nevzešlých rostlin) provozními náklady, které je nutno aktivovat do PC vinice. Až když je dosaženo plodonosné stáří se zahájí Ú i D odpisy Z PC, čímž se respektuje zvláštnost reprodukce tohoto DHM. Následné náklady na ošetřování včetně výměny rostlin jsou již provozním nákladem. Zvířata v kategorii DHM Zařadí se tam převodem z kategorie mladých zvířat účtovaných v zásobách. Pořizovací cenou je účetní cena odvozená od vlastních nákladů chovu k datu převodu včetně vnitropodnikových nákladů, pokud s převodem souvisejí. Dojnice se zařadí do základního stáda otelením, býk po zařazení do plemenitby, prasnice po připuštění. V podstatě je tento okamžik v kompetenci chovatele. Tato kategorie DHM předpokládá účtování dle jednotlivých zvířat. Z ČÚS 013 lze odvodit, že je možná skupinová evidence u některých druhů zvířat - např. ovce, kozy, husy v užitkových velkochovech, pokud
nejde o registrované plemenné chovy, kde je evidence jednotlivých zvířat vyžadována. Odpisování zvířat základního stáda Odpisy se vyjádří podílem PC snížené o předpokládanou tržbu při brakaci (tj. vyřazení zvířete z chovu v důsledku cílené obnovy stáda), - tj. čitatel a předpokládaného počtu let v chovu základního stáda – jmenovatel. Tažná zvířata, dostihoví a plemenní koně se odpisují individuálně, ostatní zvířata základního stáda lze odpisovat skupinově. Pro účely účetních odpisů tedy účetní jednotka pečlivě zváží své možnosti a cíle v chovatelském záměru. Účetní předpisy neobsahují postupy ke stanovení skupinového odpisu. Zákon o DP od roku 2005 zařazuje užitkové, plemenné a chovné koně do 2. OS, plemenná zvířata skotu, ovcí, koz, prasat a hus jsou zařazena v 1. OS. Příklad skupinového odpisování zvířat (účetní odpisy) Předpokládá se, že zvířata zařazená do chovu v jednom roce představují jednu skupinu. Zemědělský podnik eviduje dojnice ve skupinách podle roku jejich zařazení do stáda, předpokládaná doba jejich zařazení v chovu je 60 měsíců, tzn. 5 let (v chovu bude takto mít nejvýše 6 skupin zvířat). Předpokládaná průměrná tržní cena vyřazeného zvířete (z titulu brakace) je 3 000 Kč. Poznámka: Při vyřazení zvířat ze skupiny je nutno nejprve vypočítat a zaúčtovat odpisy za měsíce běžného roku před vyřazením, snížit pořizovací cenu skupiny o pořizovací cenu vyřazených zvířat, vypočítat a zaúčtovat ZC vyřazených zvířat, následně vypočítat a zaúčtovat výši odpisů pro další měsíce účetního období. Měsíční odpis skupiny zvířat: MO = (PC – CB x n) : t Zůstatková cena 1 zvířete: ZC = (PC – oprávky) : n MO … měsíční odpis CB ….. předpokládaná tržní cena při vyřazení z chovu PC….. pořizovací cena ZC..… zůstatková cena n….… počet zvířat ve skupině t…….. předpokládaná doba zařazení v chovu Zemědělský podnik zařadil dne 1.5. 2010 do chovu skupinu 10 krav v pořizovací ceně 240 000 Kč. Tržní cena 1 krávy při brakaci činí 3 000 Kč. 1. rok – 2010: Měsíční odpis skupiny: ( 240 000- 10 x 3000) : 60 = 3 500 Kč Odpis skupiny za rok 2010: 3500 x 8 = 28 000 Kč Účtování: zařazení do chovu: 026/624 240 000 Kč Roční odpis skupiny: 551/086 28 000 Kč 2. rok – 2011: Roční odpis skupiny: 3 500 x 12 = 42 000 Kč 551/086 3. rok – 2012: Brakace 2 ks zvířat ze skupiny v říjnu odpisy leden až září 3 500 x 9 = 31 500Kč 551.1/086 vyřazení z chovu (PC) : (240 000 : 10) x 2 = 48 000 Kč 086/026 zůstatková cena zvířat: /(240 000 – 101 500):10/ x 2 = 27 700Kč 551.2/086 měsíční odpis pro říjen až prosinec: (240 000 – 48 000 – 8 x 3 000): 60 = 2 800 Kč, jiný postup: ( 3 500 x 8) : 10 = 2 800 Kč odpisy říjen až prosinec: 2 800 x 3 = 8 400 Kč 551.1/086 konečný stav zvířat ve skupině : 8 ks 4. rok 2013: skupina bez pohybu odpisy 2 800 x 12 = 33 600 Kč 551.1/086 5. rok 2013: úhyn 3 ks zvířat ve skupině v květnu odpisy leden až duben: 2 800 x 4 = 11 200 Kč 551.1/086 vyřazení uhynulých zvířat z chovu (PC): ( 192 000 : 8) x 3 = 72 000 Kč 086/026 zůstatková cena zvířat: /( 192 000 – 134 400) : 8/ x 3 = 21 600 Kč 551.2/086 měsíční odpis pro květen až prosinec:
( 192 000 – 72 000 – 5 x 3 000) : 60 = 1 750 Kč, jiný postup: ( 2 800 x 5) : 8 = 1 750 Kč odpisy květen až prosinec: 1 750 x 8 = 14 000 Kč 551.1/086 konečný stav zvířat ve skupině: 5 ks
8.2 Finanční investiční majetek – zemědělské skladní listy Problematika zákona o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech zákon č. 307/2000Sb. Není dosud v praxi běžně aplikována. Tento zákon reaguje na skutečnost, že specifické podmínky zemědělské výroby – v tomto případě rostlinné, mají za následek poměrně dlouhý časový posun mezi vynaloženými náklady a docílenou tržbou za produkci, z čehož vyplývají problémy zemědělského podniku s řešením nedostatku pohotových finančních zdrojů potřebných pro financování výroby. K získání úvěru je nutno mít k dispozici možnost záruky, kterou může představovat i atraktivní zemědělská komodita – především obilí. Výše uvedený zákon řadí zemědělský skladní list k cenným papírům (listinný cenný papír na řad převoditelný rubopisem a předáním, představující vlastnické a zástavní právo k uskladněnému zboží). Zákon o cenných papírech se vztahuje i na zemědělské skladní listy, které mají svou zvláštnost, neboť je s nimi spojeno právo vlastnické a zástavní i uskladněné komoditě v zemědělském veřejném skladu. Postupy účtování 1. Vystavení zemědělského skladního listu: o Výrobce (uschovatel) předá zemědělskou komoditu do veřejného zemědělského skladu, komodita přitom zůstává ve vlastnictví uschovatele. V účetnictví na analytickém účtu vyjádří umístění vlastní produkce 123.1/123.2. O přijetí skladního listu – cenného papíru účtuje pouze v podrozvaze 75/ o množství a ocenění dle skladního listu o Provozovatel veřejného zemědělského skladu vystaví zemědělský skladní list (vlastnickou a záruční část) a předá jej uschovateli. O příjmu komodity neúčtuje ve svém účetnictví, pouze vede příslušné údaje ve skladní knize na podkladě příjmového dokladu. 2. Převody zemědělského skladního listu: o Uschovatel předá zástavní list (část cenného papíru) bance za účelem záruky k získání úvěru. Na zástavním listě je uvedena cena uskladněné komodity při jejím převzetí do úschovy. Pokud úvěr nesplatí banka, se na základě zástavního listu obrátí na provozovatele zemědělského veřejného skladu se žádostí o prodej zástavy. Provozovatel komoditu prodá. Skladní list (obě části neboť uschovatel je povinen vlastnický list vrátit provozovateli), následně znehodnotí a provede jeho výmaz ze skladní knihy o Uschovatel včas splatil úvěr bance a o uplynutí skladovací doby vyznačené na skladovacím listu si komoditu vyzvedne. Současně předá provozovateli skladní list k výmazu ze skladní knihy (vlastnický list i záruční list, který převezme zpět od banky). V účetnictví se promítne vrácení uskladněné komodity na analytických účtech produkce, vyúčtování (fa) provozovatele za skladování a zrušení podrozvahového účtu skladních listů o Majitel skladního listu (obou jeho částí po dokončení skladovací doby komoditu nevyzvedl, resp. Se nepřihlásil, provozovatel zboží prodá. Účtuje prodej dle příkladu v písm. a), vyzve majitele k vrácení cenného papíru, provede jeho znehodnocení, vyúčtuje uschovateli náklady spojené se skladováním a prodejem, eventuálně proúčtuje započtení svého závazku a pohledávky za uschovatele, zůstatek závazku za prodanou komoditu uhradí uschovateli, resp. jej uloží u soudu o Pokud uschovatel v průběhu skladovací doby prodá zemědělský skladní list (obě části cenného papíru) jiné právnické osobě (rubopisem), pak
vzhledem k tomu, že vlastnictví komodity umístěné ve veřejném skladu přechází a nabyvatele skladového listu, zaúčtuje uschovatel prodej komodity a zrušení zápis na podrozvahovém účtu. Na nového držitele listu přechází vlastnictví komodity uskladněné ve veřejném skladu. Příklad: 1. Nákup komodity 112,343/321 400 000 Kč, 40 000 Kč/440 000 Kč 2. Skladní list v podrozvaze 440 000 Kč 75. Poznámka k DPH Předáním komodity do zemědělského veřejného skladu nevzniká žádná povinnost k DPH, neboť komodita dosud nezměnila majitele, v této fázi nejde o prodej. Tato povinnost nastane až v okamžiku změny vlastníka. Ani předání zástavního listu není zdanitelným plněním. Prodejem zástavy vzniká povinnost uplatnit DPH na výstupu uschovateli – viz bod d). Provozovatel zemědělského veřejného skladu neodvádí DPH z prodejní ceny uskladněného zboží, ale pouze z vyfakturované ceny za službu skladování spojenou případně se zprostředkováním prodeje. Příklad: 1. Provozovatel skladu (uschovatel): o Prodej komodity 221/379 408 000 Kč o Vyúčtování (fa) služby uschovateli 311/602,343 24 000 Kč / 20 000 Kč, 4 000 Kč o Započtení pohledávky a závazku 379/311 24 000 Kč o Zůstatek příjmu - převod věřiteli (bance) 379/221 333 000 Kč 2. Uschovatel (dlužník banky): o Vyúčtování (fa) za skladování 518,343/321 20 000 Kč, 4 000 Kč/24 000 Kč o Prodej komodity ve skladu 300 000 Kč 613/123.2 o Pohledávka a tržba: 408 000 Kč/ 340 000 Kč, 68 000 Kč 311/601/343 o Započtení pohledávky a závazku 24 000 Kč 321/311 o Splátka úvěru 333 000 Kč 461/221 o Doplacen úvěru 461/221 -
8.3 Zásoby 1. Nedokončená výroba – účtuje se v rostlinné výrobě, v živočišné pouze při líhnutí drůbeže či v rybnikářství. Při líhnutí drůbeže je možné za NV považovat náklady na násadová vejce vložená do líhní, v nichž proces líhnutí k rozvahovému dni nebyl ukončen. V průběhu účetního období není nutno v tomto případě o NV účtovat. V chovu ryb se o NV účtuje tehdy, kdy dle uplatňované technologie chovu není prováděn výlov každý rok. Postup účtování NRV je součástí vnitropodnikových směrnic. Podstatné je rozhodnutí účetní jednotky, kdy končí náklady pro sklizeň běžného roku, zda podmítkou či až hlubokou orbou které kultivační práce pro podzimní setí již náleží ke sklizni příštího roku. 2. Pěstování meziplodin na zelené hnojení – zasetých a sklizených v jednom účetním období – je možno účtovat v rámci nákladů na rostlinnou výrobu pro sklizeň příštího roku. Neboť toto hnojení zelenou hmotou ovlivní výnosy příštího roku. 3. Pěstování lesa – veškeré náklady – zalesňování, ošetřování, ochrana, oplocování jsou provozní náklady podle jejich druhů. O přírůstu lesa se neúčtuje. Výnosem lesních pozemků – lesní činnosti je vytěžené dříví, které se ocení reprodukční cenu. Vlastník lesních pozemků může vytvářet daňovou rezervu na pěstební činnost. 4. Zvířata – sem zahrnujeme mladá chovná zvířata všech kategorií, zvířata ve výkrmu, užitkové chovy drůbeže, plemenné chovy drůbeže kromě hus a ostatní
chovy drobných zvířat (kožešinová, včely aj.). Zvířata se evidují skupinově např. dle vzrůstových kategorií jednotlivých druhů zvířat. Stanovení vzrůstových skupin stanoví účetní jednotka. Během chovu se zvířata přeřazují do vyšších vzrůstových kategorií v souvislosti s věkem a účtovanou hmotností (vzrůstovým přírůstkem či přírůstkem hmotnosti). Převod mezi vzrůstovými kategoriemi se v účetnictví promítne pouze v rámci analytiky. Příchovky zvířat (narozená mláďata, jednodenní drůbež, nově vzniklá včelstva) se oceňují VN, tyto ovšem nelze objektivně určit, proto se používá RPC dle zákona o účetnictví. V praxi s výjimkou jednodenního kuřete či roje včel je i tato možnost prakticky vyloučena, neboť narozená zvířata nejsou a nemohou být předmětem prodeje. Je doporučeno např. ocenění hmotnosti narozeného mláděte cenou za 1kg při odstavu, kdy jsou již ceny na trhu známy, tj. použití RPC zprostředkovaně. Přírůstek hmotnosti u zvířat, která se váží a vzrůstový přírůstek u zvířat, která se neváží (např. vysokobřezích jalovic, mladých ovcí, hříbat, kožešinových zvířat aj.) se oceňují VN. Je možno doporučit stanovení 1 kg přírůstku hmotnosti a 1 krmného dne vzrůstového přírůstku ve vnitropodnikovém ceníku, který je třeba aktualizovat s ohledem na ceny vstupů, nebo lépe s ohledem na skutečné vlastní náklady v uplynulém účetní období. Přírůstky hmotnosti vzrůstové přírůstky se zachytí 12./61.. Úbytek zvířat se zachytí v průměrných cenách živé hmotnosti vyskladněných zvířat. Průměrná cena vyřazeného (přeřazeného zvířete se zjistí jako pořizovací cena příslušné skupiny zvířat k začátku měsíce dělená hmotností či počtem kusů těchto zvířat k začátku měsíce. Zachytí se opačným zápisem než přírůstek. Ocenění zásob vznikajících v rámci výrobního procesu Oceňují se ve vlastních nákladech: Vlastní náklady u zásob jsou přímé náklady, popřípadě i část nepřímých nákladů vztahujících se k výrobě Vlastní náklady u hmotného majetku (kromě zásob) a nehmotného majetku (kromě pohledávek) vytvořeného vlastní činností jsou přímé náklady vynaložené na výrobu a nepřímé náklady, vztahující se k výrobě. U nepřímých nákladů je nutné stanovit podíl, jakým se na výrobě daného výrobku podílejí. Člení se na výrobní režii (vztahují se k výrobě obecně – podíl na mzdě mistra, nájemném, energii v dílně) a správní režii – ostatní nepřímé náklady – podíl na nákladech na vedení firmy, ekonomické oddělení. Základní varianta pro ocenění zásob jsou přímé náklady a výrobní režie. Vyhláška MF ČR č.500/2002 Sb., ale dává i jiné možnosti: Výroba s krátkodobým nepřetržitým cyklem – zde lze NV ocenit pouze přímými materiálovými N, výrobky nebo polotovary přímými materiálovými a mzdovými N Výroba hromadná a velkosériová – přímými náklady, kterými jsou N na přímý materiál, polotovary, přímé mzdy a ostatní přímé náklady Malosériová a kusová či zakázková výroba a výroba s dlouhodobým cyklem – je ocenění přímými N, výrobní režií, a pokud výrobní cyklus přesahuje 12 měsíců i správní režií. Mnohem složitější problém je, v jaké výši se VN v ocenění uplatní. Dle vyhlášky se VN rozumí: Buď skutečná výše nákladů Nebo výše nákladů dle způsobu kalkulace výroby stanoveného účetní jednotkou. Ideální by bylo určit skutečnou výši nákladů, ovšem to v praxi není možné, ve většině případů vycházíme z kalkulací stanovených podnikem. Využívá se plánové kalkulace, vycházející z technologické přípravy výroby, její využití je ve fázi plánování výroby. Pro konkrétní výrobu se použije operativní kalkulace, která zohledňuje konkrétní technologické změny (např. v důsledku použití konkrétního materiálu), vychází tedy
z konkrétních cen vstupů pro danou výrobu. Přesto skutečné N na konkrétní výrobu mohou být odlišné, např. z důvodu úspory či vyšší zmetkovosti ve výrobě. Zohlednění těchto úprav by měla poskytnout výsledná (skutečná) kalkulace. Příklad: Předpokládejme, že společnost zvažuje výrobu nového výrobku. Odhadem se sestaví předběžná kalkulace, aby bylo možné rozhodnout o zahájení výroby (zda bude rentabilní). Před zahájením vlastní výroby je ale třeba ještě navrhnout přesný výrobní postup. To je záležitostí technologické přípravy výroby a v této fázi vzniká plánová kalkulace, která již zohlední množství potřebného materiálu, nároky na mzdy a stroje při normálním průběhu výroby apod. V průběhu výroby pak dochází ke zpřesňování postupů (např. použitím nových speciálních nástrojů či forem), a tím i k úpravě (zpřesnění) této plánové kalkulace. Plánová kalkulace pracuje s předpokládanými cenami materiálu a dalších vstupů a používá se při plánování výroby, stanovení cen výrobků apod. V reálné praxi je ale běžné, že vstupy do výroby (nakupovaný materiál, subdodávky) nemusí být shodné s plánovými kalkulacemi. Proto je ve fázi konkrétní výroby (ocenění zásob vznikajících výrobou) upravena kalkulace dané výroby podle aktuálních podmínek V tomto případě ale již hovoříme o operativní kalkulaci. Operativní kalkulace přesto nemusí být výslednou cenou. V rámci výroby může dojít ještě k určitým odchylkám (např. v důsledku poruch strojů, zmetků apod.), takže výsledná (konečná) kalkulace bude ještě trochu jiná. Účetní záznamy k evidování zvířat K této skutečnosti slouží karty zvířat, které v podstatě představují skladovou evidenci zvířat, umožňující jednak evidenci skupin jednotlivých druhů zvířat, také i individuální evidenci zvířete. Z této evidence, jež obsahuje všechny změny stavu příslušné skupiny zvířat, se souhrnné údaje o příjmu a vydání zaúčtují na konkrétní účty zásob zvířat a změn stavu zásob zvířat v měsíčních intervalech. V chovu slepic s turnusovým ustájením a vyskladněním vzniká časový nesoulad průběžných výnosů (produkcí vajec) a jednorázových nákladů při vyskladnění slepic po ukončení snůšky (asi za 10 měsíců po založení turnusu). Na ztrátu z brakování hejna, může podnik vytvářet účetní rezervu. V chovu ryb, kde je hlavní výlov prováděn po uplynutí více než jednoho účetního období, je nutno uvažovat s NV. Vyčíslení produkce je možné až při hlavním výlovu, kde je slovena veškerá obsádka. Provozní náklady jsou účtovány souběžně jako NV narůstajícím způsobem od obsazení rybníka včetně nákladů na hlavní výlov, při kterém je zjištěna produkce ryb, snížena NV a hlavní výlov prováděn po uplynutí více než jednoho účetního období, je nutno uvažovat s NV. Vyčíslení produkce je možné až při hlavním výlovu, kde je slovena veškerá obsádka. Provozní náklady jsou účtovány souběžně jako NV narůstajícím způsobem od obsazení rybníka, včetně nákladů na hlavní výlov, při kterém je zjištěna produkce ryb, snížena NV a zaúčtován prodej. Případné odlovy v průběhu účetního období před hlavním výlovem, pokud jsou zpeněženy, lze zaúčtovat jako snížení NV ve výši dosažené tržby. V chovu ryb je možno tvořit daňovou rezervu na odbahnění rybníka. Chov kožešinových zvířat – náklady na něj jsou účtovány rovnou v tř. 5. Pokud není možno zjistit vzrůstový přírůstek na bázi VN (např. norek), tak se neúčtuje. Produkce v těchto chovej je účtována až při porážce zvířete a zpracování výrobku (kožky) předaného na sklad ve VN. Chov včel – náklady na něj jsou opět účtovány v tř. 5. Produkci představuje med, vosk, roj, včelí kašička, matka určená k prodeji. Použije se rozčítací metoda kalkulaci, nebo na bázi RPC. Účtování škod v zemědělské výrobě Škoda je fyzické znehodnocení, tedy neodstranitelné poškození či zničení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob a to z objektivních a subjektivních příčin. Škody na nedokončené rostlinné výrobě mohou mít různou podobu:
1. Úplná škoda je úplné zničení porostů, kde již nebude provedena sklizeň. Zaúčtuje se 54./121. 2. Částečná škoda – je poškození porostů, v jehož důsledku se projeví pouze snížení produkce 54./121. Částečnou škodu lze zaúčtovat ve výši úhrad od pojišťovny. 3. Poškození úrody na trvalých porostech (sadech, vinicích, chmelnicích) totální či částečné se neúčtuje, nejde o NV, jen o snížení výnosů, které mohou být zmírněny pojistným plněním. 4. V živočišné výrobě je škodou úhyn zvířete, způsobený do jisté míry objektivními vlivy, ale také odpovědnou osobou. Manka a úhyny se zaúčtují na D 124 a jde-li o nezaviněná uhynutí a uhynutí do výše vnitropodnikové normy přirozených úbytků na MD 61. Uznáno i daňově. Jde-li o zaviněné uhynutí zvířat, či úhyny převyšující normy přirozených úbytky, úhyny způsobené objektivními příčinami, živelními pohromami, hromadnými nákazami- souběžně se zápisem 61./12. Je nutno vyjádřit škodu ve skupině 54. V případě nutné porážky se účtují jako prodej 61./12. A následně tržba 21./60. Zboží – převod výrobků do vlastní maloobchodní prodejny Sem zahrnujeme i výrobky vlastní výroby aktivovány a předány do vlastních prodejen. Převod zásob vlastní výroby do vlastních prodejen se účtuje prostřednictvím příslušného účtu skupiny 62 – Aktivace. Převod výrobků RV do vlastní prodejny se zachytí nejprve jako výdej zásob ze skladu 61./12. V prodejně dojde k přeměně na zboží 13./62. Převod zvířete do vlastní prodejny zemědělského podniku bývá obvykle spojen s jeho porážkou a zpracováním na masné výrobky. Je doporučován tenhle postup: Varianta I - ZP provádí porážku a výrobu masných výrobků ve své režii. 1. Výdej zvířete do prodejny – 61./12. 2. Aktivace na zboží 13./62. 3. Náklady na porážku a výrobu masných výrobků jsou součástí PC zboží zaúčtováním aktivace těchto nákladů do ceny pořízení zboží 13. /62. 4. Předání vyrobených masných výrobků do prodejny se zaúčtuje 132/131. Varianta II – Porážka zvířete probíhá v zařízeních masného průmyslu za dohodnutou úhradu, zpracování na masné výrobky probíhá ve vlastním zařízení podniku a prodej je organizován bez maloobchodní prodejny. V tomto případě jde o výrobky zemědělského podniku, nikoli o zboží. 1. Výdej zvířete do zpracování je zachycen pouze v analytice k účtu 124. 2. Úhrada vyúčtování (faktury) za porážku a bourání je ve tř. 5 a současně jako zvýšení účetní hodnoty zvířete ve zpracování 12./62. 3. Výdej zpracovaných částí zvířete na sklad je zaúčtován 61./12. 4. Příjem zpracovaných částí zvířete – výrobků na sklad- je zachycen 123/613. Ocenění výrobků z poraženého zvířete je v RPC. 5. Prodej masných výrobků je výnosem a zvýšení aktiv. Účtová skupina 34 – Zúčtování daní a dotací V případě zemědělských dotací z prostředků EU, poskytnutých obecně jako podpora zemědělskému podnikání (např. na 1 ha zemědělské půdy), pokud není stanoven zvláštními předpisy striktně účel použití těchto prostředků, pak je v kompetenci příjemce této dotace titul jejího použití a následně se účtuje tak jako u podnikatelů.
8.4 Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 411 – Základní kapitál se analyticky člení na základní kapitál vytvořený z vkladů, vytvořený přímo či zprostředkovaně ze zisku, zapsaný a nezapsaný (družstva), podle jednotlivých osob, které vložily vklad v dalším stupni analytického členění. Změny ZK A.S.: Při zvýšení upsáním nových akcií nejprve účtuje část splacených vkladů 221/37. Závazek,
v okamžiku splacení povinné části nově upsaného vkladu účtuje 353/419 a poté souběžně vyúčtuje 37./353. Po zápisu do OR se zachytí 419/411. Snížení ZK lze účtovat až po zapsání do OR. Je to možné: Zrušením vlastních akcií 411/419, poté 419/25. Snížením jmenovité hodnoty akcií při úhradě ztráty 411/419 poté 419/431(429) S.R.O: Při zvýšení jako a.s. příplatek společníků mimo základní kapitál se zaúčtuje na příslušný účet skupiny 41. Vypořádací podíl (podíl na obchodním majetku) zaúčtuje společnost 25./ 36. Závazky ke společníkům. Pokud je vypořádací podíl uhrazen nepeněžně, zúčtuje se zůstatková cen DM nebo účetní cena jiného majetku na MD 36. , případný zůstatek z účtu 36. Zachytí se do finančního výsledku hospodaření podle povahy (ostatní finanční N či V). Družstvo Základní kapitál tvoří souhrn peněžitého vyjádření členských vkladů, k jejichž splacení se zavázali členové družstva. Jde o vklady splacené i dosud nezaplacené. Výše základního kapitálu je proměnlivá, neboť závisí na počtu členů, který není uzavřený, rozlišuje se v účetnictví základní kapitál zapisovaný (nejméně 50 000 Kč) a nezapisovaný. Zvýšení ZK se účtuje na podkladě stanov při: Přijetí nového člena zápisem na MD 35 /41. Upsání dalších vkladů - stejný zápis Zvýšení ZK z disponibilního zisku43., 42 /41. Snížení ZK je účtováno v souvislosti: S vypořádacím podílem člena družstva z vlastního kapitálu družstva a to kromě nedělitelného fondu Při úhradě ztráty družstva, pokud nemá ve stanovách zakotvenu uhrazovací povinnost členů družstva a již není jiný zdroj k úhradě ztráty Nedělitelný fond je charakteristickým znakem zdrojů družstva. Je zřizován povinně všemi družstvy minimálně ve výši 10% zapisovaného základního kapitálu a v průběhu hospodaření se v účetních obdobích doplňuje nejméně 10% ze zisku po zdanění. V průběhu existence družstva nesmí být použit k rozdělení mezi členy družstva, není součástí zdrojů pro vypořádací podíl člena. Jedná se o zajišťovací fond družstva vzhledem k otevřenému charakteru družstva. Zákonné rezervy jako cizí zdroje 1. Rezerva na opravy DHM, který je ve vlastnictví, či pronajatého, kde je nájemce smluvně zavázán k jeho opravám. U majetku v odpisové skupině 2-6. 2. Rezerva na pěstební činnost, ti poplatníci, jež jsou povinni dle lesního zákona a dalších právních předpisů provádět obnovu, ochranu a péči o lesní porosty. Výši si stanoví podnik sám dle rozpočtu N na pěstební činnost a vytváří se v návaznosti na výši vytěženého objemu dřevní hmoty. Její čerpání je vázáno na realizace prací při pěstební činnosti 3. Rezerva na odbahnění rybníka – odstranění nánosů ze dna rybníka způsobených erozí okolních pozemků. Rezervu je možno tvořit maximálně 10 po sobě jdoucích zdaňovacích období.