Hmotný majetek a odpisy

OaO_FO_2014_Fyzicke_osoby_zlom(3).qxd 30.9.14 13:45 Stránka 183

17

Hmotný majetek a odpisy

Podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů nejsou daňově účinné výdaje na pořízení hmotného majetku. Důvodem je, že jde o velké, drahé a jednorázově pořizované majetkové položky, které se nespotřebovávají okamžitě, ale využívají se pro podnikání či nájem po řadu let. Proto by jednorázové daňové uplatnění jednak neodpovídalo jejich ekonomické realitě, a jednak by tyto velké výdaje citelně snižovaly výnos z daní z příjmů. Proto zákon umožňuje pouze postupné rozpouštění pořizovací (vstupní) ceny hmotného majetku do daňových výdajů formou zpravidla ročních odpisů [§ 24 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů], případně skrze zůstatkovou cenu (= rozdíl vstupní ceny a úhrnu odpisů), to ovšem jen za stanovených podmínek [§ 24 odst. 2 písm. b), § 24 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů]. Věcné vymezení hmotného majetku najdeme v § 26 odst. 2 zákona o daních z příjmů (zestručněno):  samostatné movité věci, popř. soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok,  budovy, domy a jednotky nezahrnující pozemek,  stavby, s výjimkou: – provozních důlních děl, – drobných staveb pro lesní školky nebo myslivost se zastavěnou plochou do 30 m2 a výškou do 5 m, – oplocení (sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou),  pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky, a to: – ovocné stromy na pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha, – ovocné keře na pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1 000 stromů na 1 ha, – chmelnice a vinice,  dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč,  jiný majetek, kam patří: – technické zhodnocení, pokud nezvyšuje ocenění hmotného majetku (například, pokud jej hradil nájemce věci), – výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, – technické rekultivace (pokud zvláštní zákon nestanoví jinak), – výdaje hrazené uživatelem (tvořící podle účetních předpisů součást ocenění hmotného majetku, který je předmětem finančního leasingu, přesahují-li v úhrnu se sjednanou kupní cenou u movitého majetku 40 000 Kč. Pokud není hmotný majetek vyloučen z daňového odpisování podle § 27 zákona o daních z příjmů (např. nabytý darem, který byl osvobozen od daně), je možno jej odpisovat, přičemž zákon o daních z příjmů rozlišuje několik metod daňového odpisování hmotného majetku:

183


Řešené otázky ke zdanění fyzických osob 2014

 Dobrovolně volitelné způsoby odpisování, z nichž si může poplatník vybrat: –

Rovnoměrné odpisování:  Doba odpisování se stanoví podle zařazení hmotného majetku do jedné z šesti odpisových skupin (vymezených přílohou č. 1 zákona o daních z příjmů), a to od minimálních tří let (pro 1. skupinu) do maximálních 50 let.  Všechny roční odpisy po celou dobu odpisování jsou stejné, výjimkou je pouze první rok, kdy je odpis zhruba na poloviční výši. – Zrychlené odpisování:  Doba odpisování se stanoví opět podle zařazení hmotného majetku do jedné z šesti odpisových skupin, je tedy stejná jako u rovnoměrné metody, od minimálních tří let do maximálních 50 let.  Roční odpisy po celou dobu odpisování postupně klesají, výjimkou je zase první rok, kdy se odpis pohybuje mezi 75 % a 50 % nejvyššího odpisu, který je hned vzápětí, v druhém roce odpisování. – Mimořádné odpisování:  Bylo omezeno pouze na nový hmotný majetek v odpisové skupině 1 a 2 pořízený od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010.  Doba odpisování byla pro 1. skupinu jen 12 měsíců, pro druhou 24 měsíců, odpisy nešlo přerušit.  Pro spíše jen ojedinělé případy jsou stanoveny povinné způsoby odpisování: – Technologická část fotovoltaických elektráren:  Od zdaňovacího období započatého v roce 2011 platí speciální zpřísněný jednotný režim daňového odpisování technologické části hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření.  Odpisy jsou stanoveny jako měsíční rovnoměrné po 240 měsíců, tj. 20 let bez možnosti přerušení. – Pokračování v odpisování započatém původním vlastníkem:  Je stanoveno pro určité způsoby nabytí hmotného majetku, kdy nejde o koupi nebo darování.  Například u nepeněžitých vkladů, u zděděného majetku, u vkladů tichého společníka, u majetku dříve tzv. vyřazeného z firmy občana a nyní do ní opět vloženého nebo u jeho manželky atd.  Nový, resp. staronový vlastník musí pokračovat v odpisování započatém jeho předchůdcem, nesmí tedy měnit vstupní cenu majetku ani způsob odpisování (odpisuje tak, jako by ke změně nedošlo). – Časové odpisování:  Týká se otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace (nejsouli součástí ocenění jiného hmotného majetku), dočasných staveb a důlních děl, a dalšího hmotného majektu, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena obecně závazným předpisem nebo orgánem na základě zmocnění ve zvláštním zákoně.  Roční odpis se zde stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. – Výkonové odpisování:  Je stanoveno pro matrice, zápustky, formy, modely a šablony.  Roční odpis se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků. – Technické zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce:  Roční odpis se stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny.

184



Komplikací na poli hmotného majetku od roku 2014 byla převratná právní zásada nového občanského zákoníku, podle níž je stavba zpravidla součástí pozemku, zatímco pro účely daní z příjmů se i nadále posuzují odděleně. Zatímco stavbu obvykle lze odpisovat, pozemek nikoliv a navíc je při jeho prodeji u fyzických osob daňově uznána pořizovací cena pouze do výše příjmů z prodeje (u staveb je při prodeji zůstatková cena daňovým výdajem bez omezení). Navazujícím účetně daňovým problémem je nutnost samostatného ocenění stavby a „holého“ pozemku. Praktik namítne, že to přece není problém, holt se účastníci kupní smlouvy domluví zvlášť na části kupní ceny za stavbu a za „holý“ pozemek. Tak prosté to ale není, protože kupní cena je jen jedna za pozemek včetně stavby – i když existují názory, že by to snad možné bylo. Bezpečnější postup je prozatím ten, že si poplatník obstará znalecké ocenění obou položek a podle tohoto poměru mezi ně rozdělí kupní cenu.

PŘÍKLAD Ocenění nabytí více složek majetku při odlišném znaleckém ocenění Pan Jiří koupil pozemek s komerční stavbou za jednu (celkovou) kupní cenu 7 mil. Kč, pročež nyní řeší problém, jak tuto jednu částku (celkovou pořizovací cenu) rozdělit mezi dvě daňově samostatně posuzované složky nabytého majetku, které musí evidovat s jejich individuálním oceněním. Za tímto účelem si obstaral následující individuální znalecké ocenění obou složek nabytého majetku:  komerční stavba 8 mil. Kč,  „holý“ pozemek bez stavby 2 mil. Kč. Je jasné, že kupující nemůže tyto znalecké (expertní) hodnoty složek majetku – – v úhrnu 10 mil. Kč – převzít pro své daňové účely jako jejich pořizovací ceny, jelikož celkové ocenění musí samozřejmě odpovídat skutečné pořizovací (kupní) ceně 7 mil. Kč. Je tudíž zapotřebí „nějak“ vyřešit cenový rozdíl 3 miliony. Nehledejme v tom nic komplikovaného, následující rozpočítání kupní ceny by asi napadlo každého.  Komerční stavba: – Na celkovém znaleckém (expertním) ocenění 10 mil. Kč se stavba podílí 80 % (8 mil. / 10 mil.). – Proto se stejnou měrou podílí také na celkové pořizovací ceně 7 milionů Kč. – Ocenění podílem na celkové pořizovací ceně = 80 % ze 7 mil. Kč = = 5 600 000 Kč.  „Holý“ pozemek bez stavby: – Na celkovém znaleckém (expertním) ocenění 10 mil. Kč se pozemek podílí 20 % (2 mil. / 10 mil.). – Proto se stejnou měrou podílí také na celkové pořizovací ceně 7 mil. Kč. – Ocenění podílem na celkové pořizovací ceně = 20 % ze 7 mil. Kč = = 1 400 000 Kč. Někdy ale poplatníci DPFO řeší problém s daňovým oceněním hmotného majetku – – vstupní cenou – poněkud jiného druhu. Toto ocenění sice obvykle vychází z účetního ocenění (pořizovací cena, vlastní náklady), které ovšem v určitých případech upravuje – a to zejména u nemovitého majetku a u poplatníků z řad fyzických osob.

185



Např. koupený majetek se sice obvykle ocení pořizovací cenou (tj. cenou, za kterou byl majetek pořízen zvýšenou o náklady s jeho pořízením souvisejícími), ovšem s těmito výjimkami podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů: a) Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení, je součástí vstupní ceny i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. b) Nejsou-li při bezprostředním odkoupení majetku po ukončení nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním leasingu dodrženy daňové podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo 5 zákona o daních z příjmů – pročež se stává nájemné zpětně daňově neúčinné – lze do vstupní ceny zahrnout daňově neuznané nájemné. c) U nemovitého majetku, který poplatník – fyzická osoba – pořídil úplatně v době delší než pět let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let před zahájením nájmu, je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena určená podle zákona o oceňování majetku. d) U nemovitého majetku, který poplatník – fyzická osoba – pořídil úplatně v době kratší než pět let před vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než pět let před zahájením nájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení. e) U movitého majetku, který poplatník – fyzická osoba – pořídil úplatně v době delší než jeden rok před vložením do obchodního majetku, je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena určená podle zákona o oceňování majetku, s výjimkou majetku nabytého formou finančního leasingu.

PŘÍKLAD Automobil vložený do podnikání fyzickou osobou až po roce Pan Novák si 1. května 2013 koupil osobní automobil za 250 000 Kč pro soukromé využití, neboť byl v té době jen zaměstnancem. Dne 1. dubna 2014 začal podnikat jako živnostník ve stavebnictví, pročež využíval podle potřeby i onen automobil. O svých příjmech a výdajích povede daňovou evidenci. Jak do ní promítne automobil? Pokud vozidlo do obchodního majetku nezahrne, nemůže do daňových výdajů ani zčásti zahrnovat jeho odpisy, opravy a údržbu, ani pojištění apod. To se panu Novákovi moc nezamlouvalo, a rozhodl se proto auto vložit do obchodního majetku jako hmotný majetek. Ovšem na otázku, jaká bude tato vstupní cena je nutno dopovědět, kdy automobil vložil do obchodního majetku:  když to bylo nejpozději 2. května 2014, tak vstupní cenou zůstane pořizovací cena automobilu, tedy zejména jeho kupní cena (250 000 Kč), případně zvýšená o související výlohy, což v těchto případech není obvyklé,  jestliže to ale bylo až rok po koupi (počítáno ode dne následujícího), tedy až 3. května 2014 nebo později, tak již kupní cena nebude nic platná, protože vstupní cenou bude reprodukční pořizovací cena určená podle zákona č. 151/1997 Sb., oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů., což bude zajisté méně než původní kupní cena.

186



 147 Odpisy automobilu Firma koupila v lednu 2014 automobil za 350 000 Kč + DPH. Automobil zařadila do majetku. V dubnu 2014 automobil prodala za 220 000 Kč + DPH. V roce 2014 si nemůže uplatnit daňové odpisy. Zůstatková cena automobilu při prodeji je 350 000 Kč. Může firma celou zůstatkovou cenu uplatnit do nákladů, nebo jen do výše příjmů z prodeje? Odpověď: Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů nejsou od daně z příjmů osvobozeny příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou nebo byly zahrnuty v obchodním majetku v období pěti let před prodejem. Tedy ve Vašem případě prodej automobilu podléhá dani z příjmů. V souladu s § 24 odst. 2 písm. b) bodem 2 zákona o daních z příjmů je v případě prodeje hmotného majetku (který lze daňově odpisovat) daňovým výdajem jeho aktuální daňová zůstatková cena podle § 29 odst. 2 zákona o daních z příjmů (tj. rozdíl vstupní ceny a uplatněných odpisů). Celá daňově uznatelná zůstatková cena prodaného automobilu sníží základ daně z příjmů, případně zvýší daňovou ztrátu za zdaňovací období prodeje automobilu. Případnou daňovou ztrátu je možno uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně po dobu následujících pěti zdaňovacích období. Vzhledem k tomu, že automobil byl zařazen do obchodního majetku, příjem z prodeje ve výši 220 000 Kč uplatníte podle § 7 zákona o daních z příjmů jako zdanitelný příjem a oproti němu uplatníte zůstatkovou cenu ve výši 350 000 Kč do daňových výdajů, a tím dojde ke snížení dílčího základu daně z příjmů fyzických osob podle § 7 zákona o daních z příjmů o 130 000 Kč. Ztráta by nebyla daňově uznatelná u fyzické osoby, u které by byl příjem zdaňován jako ostatní příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů, tj. ve dvou případech:  automobil si pořídila soukromá osoba a doba mezi nabytím a prodejem nepřesáhla jeden rok nebo  doba od vyřazení z obchodního majetku do prodeje nepřesáhla pět let. Dílčí základ daně podle § 10 zákona o daních z příjmů může být maximálně nulový, nikdy nemůže skončit ztrátou. Související právní předpisy: – § 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů – § 7, 10 zákona o daních z příjmů – § 24 odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů

 148 Technické zhodnocení versus modernizace Ve firmě jsme začali opravovat budovu (dříve kravín), který budeme přestavovat na kanceláře. Tuto budovu odpisujeme. Investice do budovy se bude pohybovat kolem 150 až 300 000 Kč. Jedná se o technické zhodnocení? Šla by tato částka dát přímo do nákladů? Např. zvlášť elektrika, rozvody vody, omítky, lino atd.? Prosím o příklad na technické zhodnocení a modernizaci. Odpověď: V otázce se mimo jiné uvádí, že stávající kravín se přestavuje na kanceláře. Tuto přestavbu nelze považovat za opravu – tedy provozní náklad (daňový náklad běžného období),

187



protože opravou se stručně a zjednodušeně rozumí odstranit na stavbě částečně fyzické opotřebení a poškození a uvést ji tak do předešlého funkčního stavu. V uváděném případě se však neprovádějí práce, aby se kravín uvedl do předešlého stavu, ale aby se zásadně změnil jeho účel a funkce. Podle § 126 stavebního zákona jde v uváděném případě o změnu v užívání stavby, která mimo jiné musí být v souladu se záměry územního plánování, s veřejnými zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy. Další související náležitosti v tomto směru stanoví § 127 tohoto zákona a vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 33 odst. 2 zákona o daních z příjmů se v uváděném případě jedná o technické zhodnocení, konkrétně rekonstrukci, jíž se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. O technické zhodnocení se zvýší vstupní cena majetku a odpisy se provádějí ze zvýšené vstupní ceny. Podle konkrétních podmínek by bylo účelné posoudit, zda v důsledku přestavby kravína na kanceláře nepůjde o změnu zatřídění stavby a tím o její přeřazení do administrativních budov v 6. odpisové skupině. Z hlediska účetních a odvozeně i daňových předpisů je účelné mít na paměti zejména tři věci: 1) Hodnota technického zhodnocení zahrnuje veškeré práce a dodávky, aby budova byla způsobilá obvyklému užívání a splňovala technické funkce a povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy pro užívání. Zahrnuje tedy i uváděné elektroinstalace, vnitřní rozvody vody a kanalizace, vnější i vnitřní omítky, malování, nátěry, lino, úklid po stavebních a montážních pracích apod. Do hodnoty technického zhodnocení také patří bourací práce a odvoz suti na skládku včetně poplatku za uložení odpadu. 2) Součástí vstupní ceny jsou náklady související s pořízením jako náklady na stavební řízení, na projektovou dokumentaci včetně rozpočtu, správní a místní poplatky, provize, doprava, zkoušky apod. 3) Technické zhodnocení se ve věcném a hodnotovém vyjádření zaznamená na inventární kartu budovy. Příkladů na uváděnou otázku technického zhodnocení a modernizace by bylo možné uvést mnoho. Technické zhodnocení (§ 33 zákona o daních z příjmů) zahrnuje stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace. Rekonstrukcí je například předmět otázky a tedy přestavba kravína na kanceláře, nebo změna benzinového motoru na bioplyn (změna technických parametrů). Modernizací je třeba následná instalace autorádia nebo handsfree do automobilu, nebo následné zavedení osobního výtahu do stávajícího obytného domu. Stavební úprava je podle § 2 odst. 5 stavebního zákona změna stávající stavby. Může jít třeba o vybourání stavebních příček v obytném domě a související stavebně technické úpravy na velkoplošnou kancelář nebo nějakou provozovnu. Související právní předpisy: – § 33 odst. 2 zákona o daních z příjmů – § 127 stavebního zákona

 149 Výměna oken celé budovy V daňových předpisech k problematice zařazení výměny oken se v pokynu GFŘ č. D-6 uvádí, že za změnu technických parametrů podle zákona o daních z příjmů se nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu, a to i v případě výměny oken

188



s dřevěným rámem za okna s rámem plastovým, pokud zůstanou zachovány původní rozměry oken a počet vrstev skel. Jestliže v daném případě jsou nová okna vybavena funkcí mikroventilace (+ bezpečnostním čepem) a původní okna tuto funkci neměla, může správce daně argumentovat, že se nejedná o „samotnou záměnu použitého materiálu“? Jako opravu by tuto výměnu bylo možné charakterizovat tehdy, pokud by (za podmínky, že byly zachovány původní rozměry oken a počet vrstev skel) se stávající okna bez mikroventilace již nevyráběla a daňový poplatník tuto skutečnost je schopen doložit. Pak by ze strany správce daně byly akceptovány technicky nejbližší výrobky. V případě, že na trhu existuje možnost výroby, dodávky a instalace oken bez mikroventilace, může správce daně uvedenou výměnu oken posoudit jako technické zhodnocení? Bylo možno ze strany daňového poplatníka doložit, že původní i nově zabudovaná okna byla a jsou opatřena mikroventilací – původní i nově zabudovaná okna byla bez funkce mikroventilace. V těchto třech případech jsou zřejmě uvedená řešení bez daňového rizika. Představuje jakékoli jiné řešení daňové riziko? Odpověď: V souladu s § 47 odst. 2 písm. a) vyhlášky o účetnictví se opravou odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. A to i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Naproti tomu technickým zhodnocením se podle § 33 zákona o daních z příjmů rozumí výdaje na dokončené:  nástavby, – dosavadní stavbu zvyšují,  přístavby, – půdorysně rozšiřují stavbu, přičemž jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,  stavební úpravy, – zachovávají vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby (patří zde např. i zateplení pláště stavby),  rekonstrukce, – jedná se o zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů,  modernizace, za kterou se považuje rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti, – majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč. Podle vstřícného stanoviska Generálního finančního ředitelství – viz pokyn GFŘ č. D-6, část k § 33 zákona o daních z příjmů (byl zveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 7/2011) – – se pro účely posouzení technického zhodnocení za změnu technických parametrů nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu, a to i v případě oken s dřevěným rámem za okna s rámem plastovým, pokud zůstanou zachovány původní rozměry oken a počet vrstev skel oken. Pokyn GFŘ č. D-6 již ale neřeší otázku výrazného vylepšení tepelně izolačních, zvukových a bezpečnostních parametrů oken před versus po výměně. Je přitom nasnadě, že osazení obvyklých vysoce izolačních skel a rámů znatelně vylepší technické parametry celé budovy, což hovoří ve prospěch posouzení výměny oken coby technického zabezpečení. Za stěžejní v dotazovaném případě považuji zodpovězení otázky, proč došlo k výměně oken v celém objektu a co tímto zásahem do majetku bylo primárně sledováno? Přitom je třeba posuzovat vliv na celý dotčený majetek – na celou budovu – a nikoli

189



porovnávat změny parametrů izolovaně u každého vyměněného okna zvlášť. Obvykle je v podobných případech v praxi snahou majitele stavby nikoli opravit poškozená a vyžitá okna za jejich funkční a těsnící obdobu, ale zejména výrazné vylepšení tepelně izolačních vlastností celé budovy. Okny totiž zbytečně uniká často až cca třetina energie na vytápění, resp. jsou naopak hlavním důvodem přílišného přehřívání objektu v létě (a tedy vyšších výloh za klimatizaci). A pokud stará okna měla koeficient prostupu tepla (skla, rámu i celého okna) cca 2, zatímco ta nová třeba jen cca 0,5, tak se – při posouzení za celou budovu – zajisté významně změnil podstatný technický parametr – izolace. V dotaze uváděná mikroventilace navíc rovněž výrazně vylepšuje obnovu vzduchu v budově bez nutnosti řízeného větrání a není třeba ani mrhat drahocennou energií na topení, resp. chlazení pravidelným větráním otvíráním oken. Dále tazatelem zmiňovaný „bezpečnostní čep“ patrně zvýšil bezpečnost oken. Když to shrnu, tak provedená výměna oken nepochybně vykazuje významnou změnu (vylepšení) podstatných technických parametrů celého objektu stejně jako změnu jeho užitných vlastností. Mám tedy za to, že věcně nešlo o opravu, ale o technické zhodnocení dané budovy. Dodejme, že v pochybnostech může poplatník v souladu s § 33a zákona o daních z příjmů požádat správce daně o závazné posouzení skutečnosti, zda je konkrétní zásah do majetku technickým zhodnocením. Toto správní rozhodnutí je sice bezpečným právním názorem, ale je zpoplatněno správním poplatkem 10 000 Kč. Související právní předpisy: – § 33, 33a zákona o daních z příjmů – § 47 odst. 2 písm. a) vyhlášky o účetnictví

 150 Technické zhodnocení na pronajatém majetku V roce 2013 jsme se souhlasem vlastníka budovy začali odepisovat technické zhodnocení budovy (jako nájemci). V roce 2014 jsme provedli další technické zhodnocení této budovy. Máme navýšit zůstatkovou cenu původního technického zhodnocení a v odepisování pokračovat? Nebo máme nově zatřídit a odepisovat každé technické zhodnocení zvlášť? Jedná se stále o stejnou budovu a je předpoklad, že i budoucnosti budeme provádět další technické zhodnocení. Vlastníkem budovy je naše dceřiná společnost. Odpověď: Podle otázky bylo technické zhodnocení budovy provedeno opakovaně, resp. je technicky zhodnocena budova (opětovně), která již předtím byla technicky zhodnocena. Při rovnoměrném odpisování se opětovně zvýší vstupní cena a nadále se použije maximální roční odpisová sazba pro zvýšenou vstupní cenu. Při zrychleném odpisování se při opětovném technickém zhodnocení postupuje obdobně jako u prvního technického zhodnocení, takže v roce zvýšení vstupní ceny je odpis roven podílu dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny a koeficientu stanoveného pro zvýšenou vstupní cenu. V dalších zdaňovacích obdobích je odpis roven podílu dvojnásobku zůstatkové ceny a koeficientu pro zrychlené odpisování sníženého o počet let, po které bylo již odpisováno z nově zvýšené zůstatkové ceny. Ve výpočtovém vzorečku se tedy mění čitatel i jmenovatel. Provedené technická zhodnocení se ve věcném a hodnotovém vyjádření zaznamenají na inventární kartě budovy. Další technické zhodnocení téhož majetku se tedy zvlášť (samostatně) neeviduje a neodpisuje.

190

Hmotný majetek a odpisy

Recommend Documents