Odpisy dlouhodobého majetku

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalá ský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Ú etnictví a finan ní ízení podniku

Odpisy dlouhodobého majetku BAKALÁ SKÁ PRÁCE

Autor:

Miluše Ondrisková

Vedoucí bakalá ské práce:

Ing. Milada DANDOVÁ

Znojmo, 2010

-3-

Abstrakt Autor: Miluše Ondrisková Název práce: Odpisy dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek leníme na dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý finan ní majetek. Ve své práci jsem se zabývala dlouhodobým hmotným majetkem ve spole nosti VESAS, s.r.o. Sledovala jsem jeho úlohu p i zefektiv ování da ového základu. U da ových odpis jsem dále analyzovala využití mimo ádných odpis a jejich vliv na o ekávaný budoucí vývoj trhu.

Abstrakt Autor: Miluše Ondrisková Title: Depreciation of fixed assets Fixed assets have following structure - intangible assets, tangible assets and financial investments. In the thesis I described tangible assets of the company VESAS, Ltd. I especially focused on the process of making tax base more efective and efficient. I also analyzed

extraordinary depreciation for tax purposes and followed up the

influence of extraordinary depreciation on the future market trends.

-4-

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci na téma „Odpisy dlouhodobého majetku“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité zdroje, ze kterých jsem erpala. Souhlasím, aby moje bakalá ská práce byla zve ejn na v souladu s § 47 b, odst. 3 zákona .111/1998 Sb., o vysokých školách a byla uložena u Soukromé Vysoké školy ekonomické ve Znojm .

V T ebí i dne…………………..

Podpis studenta………………..

-5-

Pod kování D kuji p edevším vedoucí mé bakalá ské práce, paní Ing. Milad Dandové, za ochotu, vst ícnost a cenné p ipomínky k mojí bakalá ské práci. Dále bych ráda pod kovala panu Ing. Bohumilu Bobkovi a panu Ing. Petru Bobkovi, jednatel m spole nosti firmy VESAS, s.r.o, za poskytnuté informace o spole nosti, z jejichž ú etních dat jsem práci zpracovala. Ráda bych také pod kovala sle n Ing. Blance Dvo ákové.

-6-

Obsah 1. Úvod .......................................................................................................... 9 2. Cíl a metodika ......................................................................................... 11 3. Teoretická ást......................................................................................... 12 3.1. Vymezení dlouhodobého majetku ....................................................... 12 3.2. Ú etní odpisy........................................................................................ 13 3.2.1. Subjekty zp sobilé odpisovat ........................................................ 13 3.2.2. Dlouhodobý hmotný majetek ........................................................ 14 3.2.3. Po izování dlouhodobého hmotného majetku ............................... 15 3.2.4. Oce ování dlouhodobého hmotného majetku p i za azení ........... 16 3.2.5. Odpisy pro ú etní ú ely ................................................................. 18 3.2.5.1. Metody ú etních odpis .......................................................... 19 3.2.5.2. Metoda ú etních odpis - asová ............................................ 19 3.2.5.3. Metoda ú etních odpis – výkonová ...................................... 21 3.3. Da ové odpisy...................................................................................... 22 3.3.1. Vymezení dlouhodobého hmotného majetku pro da ové ú ely ... 23 3.3.2. Po ízení dlouhodobého hmotného majetku ................................... 24 3.3.3. Oce ování dlouhodobého hmotného majetku ............................... 24 3.3.4. Odpisy pro da ové ú ely ............................................................... 26 3.3.4.1. Rovnom rné da ové odpisy.................................................... 26 3.3.4.2. Zrychlené da ové odpisy ........................................................ 27 3.3.4.3. Mimo ádné da ové odpisy...................................................... 27 4.Praktická ást............................................................................................ 29 4.1. Identifikace spole nosti........................................................................ 29 4.2. Ú etní data firmy Vesas ....................................................................... 30 4.3. Ú etní a da ové odpisy, evidence majetku.......................................... 32 4.4. Vnit ní sm rnice odpisového plánu ..................................................... 37 4.5. Skladba dlouhodobého hmotného majetku .......................................... 39

-7-

4.6. Ekonomický vývoj trhu........................................................................ 41 4.7. Stávající situace ve firm VESAS ....................................................... 42 4.8. Modelování odpis ............................................................................... 43 4.9. Analýza skute nosti s modelovým stavem mimo ádných odpis ....... 46 5. Záv r........................................................................................................ 50 6. Literatura ................................................................................................. 51 7. P ílohy ..................................................................................................... 52

-8-

1. Úvod Tato práce pojednává o metodách odpisování dlouhodobého majetku, kdy budeme sledovat ú etní a da ové odpisy. Jejím cílem je podat ucelený p ehled o metodách odpisování dle platné legislativy ke konci roku 2009. Dlouhodobý majetek p edstavuje jednu z nejvýznamn jších složek aktiv v tšiny ú etních jednotek. Tvo í jakousi páte ve všech typech podnikatelských spole ností. ádné nakládání s majetkem uvedené kategorie tak z pohledu ú etní a da ové správy p edstavuje objemov

výraznou skupinu

inností, která zahrnuje nejen správné

vymezení a ocen ní majetku, nýbrž i vlastní možnost uplatn ní náklad spojených s jeho po ízením do výsledku hospoda ení, potažmo do základu dan z p íjm . Investici do dlouhodobého majetku charakterizujeme jako odloženou spot ebu. Dnes ob tovaná spot eba ve prosp ch investi ních statk vytvá í p edpoklady pro rychlejší r st ekonomiky v budoucnosti a tím i vyšší výrobu a spot ebu samotných spot ebních statk , které jsou kone ným cílem veškerého hospodá ského snažení. Z makroekonomického hlediska jsou investice do dlouhodobého majetku zdrojem dlouhodobého ekonomického r stu. Hospodá ská politika státu a fiskální i monetární ovliv uje investi ní aktivity. Míra investic v národním hospodá ství je závislá na: • tempu r stu HNP (vyšší tempo r stu umož uje v tší investice) •

výši úrokových m r (nižší úrokové míry zvyšují investi ní innost)

• da ovém systému a výši zdan ní p íjm

(vysoké dan

omezují investi ní

innost) •

mí e o ekávané jistoty, se kterou investo i mohou o ekávat budoucí výnosy (jistota politická i ekonomická zvyšuje investi ní innost, riziko)1

Z mikroekonomického hlediska rozhodování o investicích do dlouhodobého majetku pat í k nejd ležit jším manažerským strategickým rozhodováním v podniku, nebo dlouhodobý majetek slouží adu let a jeho neuvážený nákup zat žuje ekonomiku

1

SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 4.aktualiz. a p eprac. vydání, Praha: Grada Publishing, 2007. 464 s. ISNB 978-80-247-1992-4

-9-

podniku p edevším fixními náklady. Odpisy z tohoto majetku p edstavují stabilní zdroj financování. Ú etní odpisy mají v rn zobrazit skute ný stav a opot ebení. Vzhledem k tomu, že odpisové lány pro ú etní odpisy jsou pln ponechány na uvážení ú etní jednotky a m ly by odpovídat skute nému opot ebení majetku, jsou v da ové legislativ daná p esná pravidla pro uplat ování odpis pro ú ely stanovení základu dan z p íjmu tak, aby se zabránilo p ípadnému zám rnému zkreslování ú etních odpis .

- 10 -

2. Cíl a metodika Cílem této bakalá ské práce je oblast odpis dlouhodobého hmotného majetku. Teoretická ást je zam ena na vymezení dlouhodobého majetku s vazbou na jednotlivé ú etní a da ové metody odepisování závazné pro všechny ú etní jednotky. V této ásti je zam eno na právní legislativu v eské republice, která vymezuje dlouhodobý hmotný majetek, zp soby po ízení, ocen ní, postupy a metody odpisování. Teoretická ást uvede tená e pouze do obecné problematiky dlouhodobého hmotného majetku. Je zde p evážn použito právní legislativy, která p sobící na území

musí být dodržena všemi subjekty

eské republiky. P i zpracování teoretické ásti je hlavn použito

citací z: •

zákon . 586/1992 Sb., o daních z p íjm

•

zákon . 563/1991 Sb., o ú etnictví

•

vyhláška . 500/2002 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení . 563/1991 Sb., zákona o ú etnictví

V praktické ásti je pak seznámení se stávajícím zp sobem evidence dlouhodobého majetku

a použitým zp sobem odepisování ve stavební firm

VESAS. Následn

navazuje analýza investi ního rozhodnutí ve firm , zda po ídit jedno nové auto s využitím mimo ádných odpis , a tím i da ovou výhodu menších výdaj na splatnou da . Nebo zda pokrýt více svých pot eb koupí dvou starších aut, ale bez využití da ových výhod v následujících letech. Protože využití da ových odpis

pro ú ely

snížení hospodá ského výsledku je až následný proces investi ního rozhodnutí firmy. V praktické ásti byly využity: •

vnitropodniková sm rnice stanovující pravidla p i za azování a odpisech dlouhodobého hmotného majetku

•

vnitropodniková evidence dlouhodobého hmotného majetku

•

výkazy spole nosti za hospodá ský rok od 01.04.2008 – 31.03.2009, rozvaha, výkaz zisku a ztrát, p ehled zm n majetku

•

informace o nákupu nového hmotného dlouhodobého majetku po ízeného v období od 01.04.2009 – 31.03.2010

- 11 -

3. Teoretická ást 3.1. Vymezení dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek je v podstat v cn totožný v ú etních i da ových p edpisech a shodný pro všechny druhy organizací: podnikatelské subjekty, banky, pojiš ovny, organiza ní složky státu, p ísp vkové i obecn prosp šné organizace. Liší se pouze v konkrétních ú tech sm rových ú tových osnov p íslušných organizací. Z ustanovení § 19 odst. 7 zákona o ú etnictví vyplývá, že majetek ú etní jednotky se lení na krátkodobý a dlouhodobý. P edm tem odpisování je však pouze majetek dlouhodobý, tedy ten, jehož doba použitelnosti je delší než 1 rok. Pokud nelze s ohledem na charakter majetku použít hledisko doby použitelnosti, je rozhodující zám r ú etní jednotky projevený p i po ízení takového majetku.2 P esn jší vymezení dlouhodobého majetku z ú etního hlediska umož ují ustanovení § 6 až 8 vyhlášky . 500/2002 Sb. Stálá neboli fixní aktiva tvo í tyto skupiny: •

Dlouhodobý nehmotný majetek

•

Dlouhodobý hmotný majetek3

•

Dlouhodobý finan ní majetek

Stálá aktiva jsou dále identifikována postupnou spot ebou, tj. p enášením hodnoty majetku postupn do vytvá eného výrobku, práce i služby. Ur ující je také cena, která m že být limitována platnými právními p edpisy nebo m že být ponecháno právo ú etní jednotce, aby sama rozhodla, od jakého limitu považuje za podstatné zahrnovat majetek do dlouhodobých aktiv. Mezi hmotná aktiva se však adí i n které druhy majetku bez ohledu na jejich cenu, nap . jedná se o nemovitosti.

2

B EZINOVÁ, H., MUNZAR, V. Ú etnictví I. Institut Svazu ú etních, 2006. 494 s. ISNB 80-86-71629-5

3

Dále také DHM

- 12 -

Finan ní a nehmotný dlouhodobý majetek není cílem této bakalá ské práce. Z tohoto d vodu nebude dlouhodobý finan ní a nehmotný majetek dále v této práci analyzován.

3.2. Ú etní odpisy 3.2.1. Subjekty zp sobilé odpisovat Vymezení subjekt , kterých se týká povinné subjekty, které jsou od odpisování

i oprávn né odpisování a naopak

„osvobozeny“ p ináší ustanovení § 28 zákona

o ú etnictví a na n j navazující § 56 vyhlášky . 500/2002 Sb. •

technické zhodnocení u ú etní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatn nebo bezúplatn užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na sv j ú et,

•

technické zhodnocení drobného hmotného majetku,

•

ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho ást (dále jen "ložisko") na pozemku koupeném nebo nabytém vkladem po 1. lednu 1997,

•

soubor movitých v cí se samostatným technicko-ekonomickým ur ením jako jeden celek, a to i v p ípad , že je sestaven z movitých v cí, u kterých je od po átku známo jejich ocen ní,

•

preferen ní limit, který lze odpisovat podle asu nebo výkon .4 Za p edem jasných podmínek však mohou odpisovat dlouhodobý majetek také

subjekty, které k n mu nemají vlastnická práva. Jedná se o: •

nájemce, pokud je tento oprávn n o majetku ú tovat a odpisovat jej na základ smlouvy o nájmu podniku nebo jeho ásti,

•

ú etní jednotku, která majetek úplatn nebo bezúplatn používá a provede na n m technické zhodnocení na sv j ú et.

V ustanovení § 56 odst. 6 vyhlášky

. 500/2002 Sb. jsou dále vymezeny ú etní

jednotky, které odpisovat nemusí. Jsou to: •

právnické osoby založené za ú elem, aby se staly vlastníkem domu s byty v nájmu spole ník , len nebo zakladatel , nemusí tento dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek odpisovat, pokud neslouží k podnikání.

4

Ministerstvo financí eské republiky. Vyhláška .500/2002 Sb.[online]. leden – 1998, [cit. 2010-03-01]. Dostupné z WWW: .

- 13 -

•

bytová družstva, pokud majetek v jejich vlastnictví neslouží k podnikání.5

3.2.2. Dlouhodobý hmotný majetek Podstatou dlouhodobého hmotného majetku jsou v ci movité, jejich soubory a nemovitosti, které obecn ú etní jednotka vlastní a disponuje s nimi po dobu delší než jeden rok.6

Sm rná

ú tová osnova pro podnikatele dle p ílohy

. 4, vyhlášky

. 500/2002 Sb. definuje dlouhodobý hmotný majetek v ú tové t íd 0 skupina 02 dlouhodobý hmotný majetek, odpisovaný a 03 – dlouhodobý hmotný majetek, neodpisovaný. U odpisovaného majetku se zohled uje postupné snižování hodnoty majetku vlivem jeho používání i morálního zastarávání a promítá se do vytvá ených výrobk , prací a služeb, a to prost ednictvím odpisu ásti hodnoty tohoto majetku. Podle ustanovení § 7 vyhlášky . 500/2002 Sb., je jasn vymezen DHM odpisovaný takto: •

stavby (v etn budov), d lní díla a d lní stavby pod povrchem, vodní a další stavební díla podle zvláštních právních p edpis , otvírky nových lom , pískoven a hliniš , technické rekultivace (pokud zvláštní právní p edpis nestanoví jinak), byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního p edpisu, a to bez ohledu na výši ocen ní a dobu použitelnosti,

•

samostatné movité v ci a soubory movitých v cí se samostatným technickoekonomickým ur ením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocen ní ur ené ú etní jednotkou, a to p i spln ní povinností stanovených zákonem,

•

p stitelské celky trvalých porost , kam pat í ovocné stromy i ke e vysázené na souvislém pozemku o vým e nad 0,25 ha v hustot nejmén 90 strom nebo 1000 ke

•

na 1 ha, a dále trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí,

dosp lá zví ata a jejich skupiny (nap íklad stáda, hejna) s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocen ní ur ené ú etní jednotkou,

5

Ministerstvo financí eské republiky. Vyhláška .500/2002 Sb.[online]. leden – 1998, [cit. 2010-03-01]. Dostupné z WWW: .

6


- 14 -

•

jiný DHM bez ohledu na výši ocen ní, jímž se rozumí ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich ástí koupené nebo nabyté vkladem jako sou ást pozemku po 1. lednu 1997, a dále um lecká díla, která nejsou sou ástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, p edm ty kulturní hodnoty a obdobné movité v ci stanovené zvláštními právními p edpisy, pop ípad jejich soubory,

•

technické zhodnocení, k jehož ú tování a odpisování je oprávn na jiná ú etní jednotka než vlastník majetku a dále technické zhodnocení drobného hmotného majetku, a to od ástky stanovené ZDP,

•

oce ovací rozdíl k nabytému majetku, kterým se rozumí kladný (aktivní) nebo záporný (pasivní) rozdíl mezi ocen ním podniku nebo jeho

ásti nabytého

zejména koupí, vkladem nebo ocen ním majetku a závazk v rámci p em n spole nosti, a souhrnem ocen ní jeho jednotlivých složek majetku v ú etnictví ú etní jednotky prodávající, vkládající, zanikající i rozd lované odšt pením, sníženým o p evzaté závazky. U dlouhodobého hmotného majetku není zákonem o ú etnictví stanoven limit vstupní ceny na rozdíl od DHM definovaným v zákon o dani z p íjmu. Také zde se u n kterých složek nebere ohled na výši ocen ní (nap . stavby) a u jiných má ú etní jednotka možnost stanovit ve svém vnit ním ú etním p edpisu výši ocen ní. Pokud majetek nedosáhne podnikem stanoveného limitu, stává se drobným hmotným majetkem a ú etní jednotka o n m ú tuje jako o zásobách.

3.2.3. Po izování dlouhodobého hmotného majetku Po ízení DHM m že nastat n kolika zp soby. Jednotlivé zp soby po ízení nabízejí možnost zahrnout do po izovací ceny i vedlejší po izovací náklady. Aby mohlo být dodrženo správné ocen ní získaného majetku, používá se p i jeho po izování kalkula ních ú t 7, pro n ž sm rná ú tová osnova vymezuje ú tovou skupinu 04 Nedokon ený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a po izovaný dlouhodobý finan ní majetek.8 7

Kalkula ním ú tem se rozumí takový aktivní ú et, na kterém se postupn vytvá í ocen ní (cena) p íslušné majetkové položky. Tzn. v daném p ípad obsahuje nap . vlastní cenu po ízení majetku a dále se p i ítají postupn náklady s po ízením související. 8


- 15 -

Zp soby po ízení DHM: •

koup od externího subjektu,

•

vytvo ení vlastní inností,

•

bezúplatné nabytí, resp. darování,

•

vklad od jiné osoby,

•

p evod podle právních p edpis ,

•

p e azení z osobního užívání do podnikání.9

3.2.4. Oce ování dlouhodobého hmotného majetku p i za azení P i za azení DHM do užívání je

velmi d ležité správné ur ení ceny majetku

k okamžiku uskute n ní ú etního p ípadu. Chybné ocen ní by ovlivnilo výši odpis , byly by chybné i ú etní náklady a byl by ovlivn n i výsledek hospoda ení. Právní úprava oce ování majetku je ustanovena v § 24 až § 27 zákona o ú etnictví, na n ž navazuje zejména § 47 vyhlášky . 500/2002 Sb. Sou ástí ocen ní dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení je cena, za kterou byl majetek po ízen a zejména náklady na: •

p ípravu a zabezpe ení po izovaného majetku, zejména odm ny za poradenské služby a zprost edkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otev ení akreditivu, expertízy, patentové rešerše a p edprojektové p ípravné práce

•

úroky, zejména z úv ru, pokud tak ú etní jednotka rozhodne

•

odvody za do asné nebo trvalé odn tí zem d lské p dy zem d lské výrob a poplatky za do asné nebo trvalé odn tí lesní p dy

•

pr zkumné, geologické, geodetické a projektové práce v etn variantních ešení a rozpo tu, za ízení staveništ , odstran ní porostu a p íslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a um lecká díla tvo ící sou ást stavby

•

licence, patenty a jiná práva využitá p i po izování majetku, nikoliv pro budoucí provoz

9

FIŠEROVÁ, E. a kol., Abeceda podvojného ú etnictví pro podnikatele 2005, 3.vydání, Praha: ANAG, 2005. 395 s. ISBN 80-72-63-267-1

- 16 -

•

vy azení stávajících staveb nebo jejich

ástí v d sledku nové výstavby.

Z statkové ceny vy azených staveb nebo jejich ástí a náklady na vy azení tvo í sou ást náklad na novou výstavbu •

náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nemovitosti nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za p ed asn smýcený porost v souvislosti s výstavbou

•

úhrady náklad za p eložky, p ekládky a náhradní pozemní komunikaci ú etní jednotce, která má vlastnické právo k dot enému majetku, anebo která hospoda í s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celk

•

zkoušky p ed uvedením majetku do stavu zp sobilého k užívání. Vzniknou-li p i zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z t chto výrobk nebo výkon

sou ástí provozních výnos

a náklady na n (bez odpis ) sou ástí

provozních náklad . Zkouškami nejsou záb h a osvojení, které jako po áte ní vícenáklady zahajované výroby jsou sou ástí náklad po uvedení majetku do stavu zp sobilého k užívání •

zabezpe ovací, konzerva ní a udržovací práce p i zastavení po izování majetku a dekonzerva ní práce v p ípad dalšího pokra ování. Pokud je po izování majetku zastaveno trvale, odepíše se po izovaný majetek p i jeho vy azení do náklad .10

Dále § 47 ods. 2 vyhlášky . 500/200 Sb., p esn ji vymezuje co není sou ástí ocen ní DHM: •

opravy a údržba. Opravou se odstra ují ú inky áste ného fyzického opot ebení nebo poškození za ú elem uvedení do p edchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než p vodních materiál , díl , sou ástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná innost, kterou se zpomaluje fyzické opot ebení a p edchází poruchám a odstra ují se drobn jší závady,

•

náklady nájemce na uvedení najatého majetku do p edcházejícího stavu,

•

kursové rozdíly,

•

smluvní pokuty a úroky z prodlení, pop ípad jiné sankce ze smluvních vztah ,

10

Ministerstvo financí eské republiky. Vyhláška .500/2002 Sb.[online]. leden – 1998, [cit. 2010-0301]. Dostupné z WWW: .

- 17 -

•

nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba,

•

náklady na zaškolení pracovník ,

•

náklady na vybavení po izovaného dlouhodobého majetku zásobami,

•

náklady na biologickou rekultivaci,

•

náklady spojené s p ípravou a zabezpe ením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení po izovaného dlouhodobého majetku do užívání.11

V závislosti na zp sobu po ízení a áste n i na druhu majetku využívá ú etní jednotka k ocen ní dle § 25 zákona o ú etnictví 3 základní typy cen: •

po izovací cenu, jež se skládá z ceny, za kterou byl majetek po ízen a náklad s jeho po ízením souvisejících nap . doprava, montáž, clo; oce uje se jí DHM po izovaný za úplatu,

•

reproduk ní po izovací cenu, tedy cenu, za kterou by byl majetek po ízen v dob , kdy se o n m ú tuje; užívá se v p ípadech bezúplatného nabytí (dary, d dictví, inventariza ní p ebytky), pokud nelze zjistit vlastní náklady na vytvo ení majetku vlastní

inností, dále také p i po ízení DHM sm nnou

smlouvou, ve které není sjednána cena, u vklad DHM, •

vlastní náklady zahrnující p ímé náklady na výrobu i jinou innost a nep ímé náklady, jež se k výrob

i jiné innosti vztahují; ocení se jimi DHM po ízený

vlastní inností.

3.2.5. Odpisy pro ú etní ú ely Z hlediska postupu ú etního odpisování je st žejní vytvo ení odpisového plánu ve smyslu § 28 odst. 6 zákona o ú etnictví. Ú etní jednotky uvedené v odstavci 1 jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podklad provád jí odpisování majetku v pr b hu jeho používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocen ní v ú etnictví.12 D ležitou skute ností je, že zvolená doba odpisování by m la co nejv rn ji odpovídat skute né dob , po kterou bude uvedený majetek používán, a tudíž také postupn opot ebováván. Ú etní odpis je nákladem ú etní jednotky a ovliv uje výši hospodá ského výsledku. Z hlediska ú etních odpis tak není zákonným p edpisem 11

Ministerstvo financí eské republiky. Vyhláška .500/2002 Sb.[online]. leden – 1998, [cit. 2010-0301]. Dostupné z WWW: . 12

Ministerstvo financí eské republiky. Zákon .563/1991 Sb., o ú etnictví, [online]. leden – 1998, [cit. 2010-03-01]. Dostupné z WWW: .

- 18 -

daná doba odpisování. Tuto dobu si stanovuje sám podnik podle toho, po jakou dobu bude daný majetek používat ke své innosti s cílem zajistit, aby ú etnictví podávalo v rný obraz skute né majetkové situace podniku v souladu s § 7 odst. 2 zákona o ú etnictví.13 Zobrazení je v rné, jestliže obsah položek ú etní záv rky odpovídá skute nému stavu, který je p itom zobrazen v souladu s ú etními metodami, jejichž použití je ú etní jednotce uloženo na základ tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou p i n m použity ú etní metody zp sobem, který vede k dosažení v rnosti. Tam, kde ú etní jednotka m že volit mezi více možnostmi dané ú etní metody a zvolená možnost by zastírala skute ný stav, je ú etní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skute nému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjime ných p ípadech k tomu, že použití ú etních metod stanovených provád cími právními p edpisy bude neslu itelné s povinností podle odstavce 1, postupuje ú etní jednotka odchyln tak, aby byl podán v rný a poctivý obraz.14

3.2.5.1. Metody ú etních odpis Pro pot eby ú etnictví se obecn používají dv základní metody odpisování. Jedná se o metodu asovou a výkonovou.15 Výb r metody pro výpo et ú etních odpis závisí ist na ú etní jednotce. Nejde p itom o jediné dva možné zp soby odepisování.

3.2.5.2. Metoda ú etních odpis - asová P i uplat ování

asové metody ú etního odpisování majetku dochází k odpisování

v závislosti na délce jeho používání. Musíme stále mít na z eteli, že ú etní odpisy mají podat co nejv rn jší obraz, proto u asových odpis používáme metodu rovnom rného, zrychleného nebo zpomaleného odpisování v závislosti na druhu a použití DHM. U ú etních odpis si musíme dát p edevším pozor na okamžik, od kterého za neme odpisovat.

Ú etní odpisování je ve v tšin

p ípad

zahájeno od po átku m síce

13

VALOUCH, P. Ú etní a da ové odpisy 2009, Praha: GRADA publishing, 2009. 136 s. ISBN 978-80247-2825-4

14

Ministerstvo financí eské republiky. Zákon .563/1991 Sb., o ú etnictví, [online]. leden – 1998, [cit. 2010-03-01]. Dostupné z WWW: .

15


- 19 -

následujícího po m síci, v n mž se majetek ú etn stává dlouhodobým majetkem.16 Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Rovnom rné ú etní odpisy Tyto odpisy uplatníme u majetku, který se opot ebovává rovnom rn . P íkladem je nap . výrobní linka, která je stále pln kapacitn využitá a má stále podobnou produkci. K výpo tu ro ního odpisu využijeme následující vzorec:

O=

VC t

VC – vstupní cena majetku t – doba odepisování17 Zrychlené ú etní odpisy Tyto odpisy uplatníme u majetku, který velice rychle moráln zastarává p edevším v prvních letech odpisování. Možným zástupcem v této kategorii m žeme uvést výpo etní techniku. K výpo tu ro ního odpisu využijeme následující vzorec:

O=

2 * VC * (t + 1 − i ) t * (t + 1)

VC – vstupní cena majetku t – doba odpisování v letech i – rok odpisování18 Zpomalené (progresivní) ú etní odpisy Tyto odpisy uplatníme u majetku, který bude ztrácet hodnotu na konci své životnosti. P íkladem m že být hala, ve které se do budoucna plánuje provád t výroba. V tomto 16

VALOUCH, P. Ú etní a da ové odpisy 2009, Praha: GRADA publishing, 2009. 136 s. ISBN 978-80247-2825-4 17 VALOUCH, P. Ú etní a da ové odpisy 2009, Praha: GRADA publishing, 2009. 136 s. ISBN 978-80247-2825-4 18


- 20 -

p ípad lze o ekávat, že na za átku období bude opot ebení nižší, než když zavedeme výrobu a nap íklad vlivem ot es výrobní linky za ne docházet k výraznému opot ebení budovy. K výpo tu ro ního odpisu využijeme následující vzorec:

O=

2 * VC * i t * (t + 1)

VC – vstupní cena majetku t – doba odpisování i – rok odpisování19 Obr. . 1: Porovnání asových ú etních odpis

Hodnota odpisu v tis. K

Porovnání asových ú etních odpis p i r zné metod odpisování 120 100 80

Rovnom rné

60

Zrychlené

40

Zpomalené

20 0 1

2

3

4

5

Roky

Zdroj: autorka práce Pozn.: Pro výpo et byl

použit imaginární DHM se vstupní cenou 300 000,-K

a životností na 5 let.

3.2.5.3. Metoda ú etních odpis – výkonová Tuto metodu uplatníme u majetku, kde míra opot ebování zcela závisí na skute né mí e využití majetku. Výkonovou metodu ú etních odpis použiji, pokud to dává smysl a je 19


- 21 -

to zjistitelné. Typickým zástupcem jsou výrobní stroje. K výpo tu odpisu využijeme následující vzorec:

Odpisový koeficient =

VC PKVDV

Odpis daného roku = odpisový koeficient * skute ný po et výrobk v daném roce PKVDV – po et kus výrobk deklarovaných výrobcem20

3.3. Da ové odpisy Da ový odpis je položka snižující základ dan

z p íjm , uplat ování odpisu není

povinností, nýbrž pouze právem poplatník dan z p íjm . Da ové odpisování je možno také kdykoliv p erušit (zejména se tak d je v situaci, kdy se poplatník v daném zda ovacím období ocitl v da ové ztrát ). P i dalším pokra ování již zapo atého odpisování však je nutno plynn navázat na p edchozí postup odpisování.21 Samoz ejm toto ustanovení se netýká mimo ádných odpis vymezených v § 30a zák. . 586/1992 Sb., o daních z p íjmu. Režim da ových odpis

je ur en §28 odstavce 1 zákona

. 586/1992 Sb., o daních z p íjm . Hmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo, organiza ní složka státu p íslušná

hospoda it

s majetkem státu, státní podnik, národní podnik a státní organizace p íslušná hospoda it s majetkem státu a organizace z ízená územním samosprávným celkem p íslušná hospoda it s majetkem svého z izovatele (dále jen "vlastník"), s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 5. Pro ú ely tohoto zákona se za vlastníka hmotného majetku považuje také nástupnická spole nost nebo družstvo zanikající nebo rozd lované spole nosti nebo družstva p i p em nách podle zvláštního zákona; to platí pro hmotný majetek ve vlastnictví

zanikající nebo rozd lované spole nosti nebo družstva

k rozhodnému dni fúze, p evodu jm ní na spole níka nebo rozd lení obchodní 20


21


- 22 -

spole nosti nebo družstva a p evád ný na nástupnickou spole nost nebo družstvo, a hmotný majetek, nabytý zanikající nebo rozd lovanou spole ností nebo družstvem od rozhodného dne do dne zápisu fúze, p evodu jm ní na spole níka nebo rozd lení obchodní spole nosti nebo družstva do obchodního rejst íku.22

3.3.1. Vymezení dlouhodobého hmotného majetku pro da ové ú ely Na rozdíl od ú etnictví, kdy si jednotka sama ur uje vstupní cenu, od které bude pro ni evidovat majetek jako hmotný, je to ú ely

da ových odpis v § 26 odst. 2 zákona

. 586/1992 Sb., o daních z p íjm jasn vymezeno, jaký majetek je považován za hmotný. Hmotným majetkem se pro ú ely tohoto zákona rozumí: •

samostatné movité v ci, pop ípad

soubory movitých v cí se samostatným

technicko-ekonomickým ur ením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 K a mají provozn -technické funkce delší než jeden rok •

budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním p edpisem

•

stavby, s výjimkou: o provozních d lních d l o drobných staveb na pozemcích ur ených k pln ní funkcí lesa, sloužících k zajiš ování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastav ná plocha nep esahuje 30 m2 a výšku 5 m o oplocení sloužícího k zajiš ování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou

•

p stitelské celky trvalých porost s dobou plodnosti delší než t i roky vymezené v odstavci 9

•

dosp lá zví ata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 K

•

jiný majetek vymezený v odstavci 3.

22

Ministerstvo financí eské republiky. Zákon .568/1992 Sb., o daních z p íjmu, [online]. leden – 1998, [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW: .

- 23 -

Hmotným majetkem pro ú ely tohoto zákona však nejsou zásoby.23 Rovn ž minimální doba odpisování je dána § 30 zákona . 586/1992 Sb., o daních z p íjm , kdy je subjekt povinen zat ídit hmotný majetek dle p íslušné SKP v p íloze tohoto zákona do p íslušné skupiny a ur it délku odpisování. Odpisová skupina Doba odpisování 1

3 roky

2

5 let

3

10 let

4

20 let

5

30 let

6

50 let

V zásad platí, že 1 – 3 odpisová skupina je movitý majetek a 4 – 6 je nemovitý majetek.

3.3.2. Po ízení dlouhodobého hmotného majetku Po ízení dlouhodobého hmotného majetku pro da ové ú ely je shodné s po ízením DHM pro ú etní ú ely. Viz. kapitola 2.3.

3.3.3. Oce ování dlouhodobého hmotného majetku Z hlediska zahájení da ového odpisování nesta í majetek pouze po ídit, ale je nutno, aby byl také uveden do užívání. Byl dokon en a byly spln ny technické

funkce

a podmínky stanovené právními p edpisy. Vstupní cenu DHM pro da ové ú ely definuje § 29 zákona . 568/1992 Sb., zákona o daních. Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí: •

po izovací cena, je-li po ízen úplatn . P i odkoupení najatého majetku, u n hož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je sou ástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i z statková cena tohoto technického zhodnocení. Nejsou-li p i bezprost edním odkoupení hmotného majetku po

23

Ministerstvo financí eské republiky. Zákon .568/1992 Sb., o daních z p íjmu, [online]. leden – 1998, [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW: .

- 24 -

ukon ení nájemní smlouvy nebo smlouvy o finan ním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku dodrženy podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout veškeré nájemné uhrazené nájemcem do data ukon ení smlouvy, které nebylo výdajem (nákladem) podle § 24; p itom u poplatníka, který nevede ú etnictví, lze do vstupní ceny zahrnout i zálohy na nájemné uhrazené do data ukon ení smlouvy. U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 po ídil úplatn v dob delší než 5 let p ed jeho vložením do obchodního majetku nebo v dob delší než 5 let p ed zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 po ídil úplatn v dob kratší než 5 let p ed jejich vložením do obchodního majetku nebo v dob kratší než 5 let p ed zahájením pronájmu, se po izovací cena zvyšuje o náklady prokazateln vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení. U movitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 po ídil úplatn

v dob

delší než 1 rok p ed vložením do

obchodního majetku, je vstupní cenou cena podle písmene d) s výjimkou majetku nabytého formou finan ního pronájmu s následnou koupí najaté v ci •

vlastní náklady, je-li po ízen nebo vyroben ve vlastní režii. Toto ustanovení se použije i u poplatník , kte í nevedou ú etnictví. U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 po ídil nebo vyrobil ve vlastní režii v dob delší než 5 let p ed jejich vložením do obchodního majetku nebo v dob delší než 5 let p ed zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 po ídil nebo vyrobil ve vlastní režii v dob kratší než 5 let p ed jejich vložením do obchodního majetku nebo v dob kratší než 5 let p ed zahájením pronájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazateln vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení

•

hodnota nesplacené pohledávky zajišt né p evodem práva, a to u hmotného movitého majetku, který z stává ve vlastnictví v itele

•

reproduk ní po izovací cena v ostatních p ípadech zjišt ná podle zvláštního právního p edpisu; p itom u nemovité kulturní památky se reproduk ní po izovací cena stanoví jako cena stavby zjišt ná podle zvláštního právního p edpisu bez p ihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stá í kulturní památky a k cen um leckých a um lecko emeslných d l, která jsou sou ástí stavby. U poplatníka, který má p íjmy z pronájmu podle § 9, je t eba reproduk ní po izovací cenu stanovit již p i zahájení pronájmu - 25 -

•

p i nabytí majetku zd d ním nebo darováním cena stanovená podle zvláštního právního p edpisu o oce ování majetku ke dni nabytí, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 10 písm. a), pokud u poplatník uvedených v § 2 neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitostí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než 5 let, rozumí se u poplatník uvedených v § 2 vstupní cenou cena podle písmene d)

•

hodnota technického zhodnocení podle § 33 odst. 1 dokon eného po ínaje 1. lednem 2001 na hmotném majetku, jehož ú etní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1, zvýšená o ocen ní tohoto odpisovaného hmotného majetku; p itom odpisy pro ú ely tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatn né ú etní odpisy hmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1

•

p epo tená zahrani ní cena (§ 23 odst. 17).24

3.3.4. Odpisy pro da ové ú ely Jak je již uvedeno výše, da ové odpisy nejsou povinností subjektu, pouze právem na uplatn ní. Poplatník má možnost výb ru ze dvou variant: Zrychlený zp sob odepisování nebo rovnom rný zp sob odepisování. Tato metodika je zavedena proto, aby si n které ú etní jednotky nekrátily výnosy v daném roce jednorázovým odpisem, ale aby odpisy z ásti odpovídaly skute nosti.

3.3.4.1. Rovnom rné da ové odpisy Rovnom rné da ové odpisy se po ítají ze vstupní ceny pomocí ro ních odpisových sazeb. Odpis =

VC * sazba 100

sazba – dle § 31 odst. 1 písmena a-d) zákona . 586/1992 Sb. o daních z p íjm

Rovnom rné odpisy ze zvýšené vstupní ceny =

24

2 * VC * ROSPZVC 100

Ministerstvo financí eské republiky. Zákon .568/1992 Sb., o daních z p íjm , [online]. leden – 1998, [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW: .

- 26 -

ROSPZVC – ro ní odpisová sazba pro zvýšenou vstupní cenu Sazby uvedené v § 31 odst. 2 pod písmenem a) m že použít každý subjekt, který má právo odepisovat. Sazby uvedené v tabulce pod písmenem b) m že použít poplatník s p evážn zem d lskou a lesní výrobou. Pod písmenem c) využívá poplatník, který je prvním vlastníkem za ízení pro išt ní a úpravu vod. SKP 29.24.1. Pod písmenem c) m že použít poplatník, který je prvním vlastníkem hmotného majetku zat íd ného podle zákona o daních z p íjm v odpisových skupinách 1 -3.25

3.3.4.2. Zrychlené da ové odpisy Zrychlené da ové odpisy se ídí dle § 32 zákona . 568/1992 Sb., zákona o daních z p íjm . P i výpo tu se používají tzv. koeficienty, které vymezuje § 32 odst. 1.

Zrychlený da ový odpis v prvním roce odepisování =

VC k1

v následujících letech: zrychlené da ové odpisy =

2 * ZC k2 − n

ZC – z statková cena k2 – koeficient v dalších letech odepisování n – roky odepisování

3.3.4.3. Mimo ádné da ové odpisy Hmotný majetek za azený v odpisové skupin 1 podle p ílohy . 1 zákona . 568/1992 Sb., po ízený v období od 1. ledna 2009 do 30. ervna 2010 m že poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat rovnom rn bez p erušení do 100 % vstupní ceny za 12 m síc . Hmotný majetek za azený v odpisové skupin 2 podle p ílohy . 1 k tomuto zákonu po ízený v období od 1. ledna 2009 do 30. ervna 2010 m že poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat bez p erušení do 100 % vstupní ceny za 24 m síc , p itom za prvních 12 m síc uplatní odpisy rovnom rn do výše 60 % vstupní ceny 25


- 27 -

hmotného majetku a za dalších bezprost edn následujících 12 m síc uplatní odpisy rovnom rn do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku. Odpisy podle odstavc 1 a 2 se stanoví s p esností na celé m síce; p itom poplatník má povinnost zahájit odpisování po ínaje následujícím m sícem po dni, v n mž byly spln ny podmínky pro odpisování. P i zahájení nebo ukon ení odpisování v pr b hu zda ovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši p ipadající na toto zda ovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Mimo ádné odpisy hmotného majetku podle odstavc 1 a 2 nelze uplatnit u hmotného majetku odpisovaného podle § 30 odst. 4 a 5.26

26


- 28 -

4.Praktická ást 4.1. Identifikace spole nosti Pro moji bakalá skou práci mi data poskytla stavební firma Vesas, s.r.o.. Firma Vesas byla založena dne 18.9.1990 bratry Ing. Bohumilem a Petrem Bobkovými. Jako formu spole nosti zvolili sdružení dvou fyzických osob. Od po átku se firma d lí na 3 základní st ediska: -

hlavní stavební výroba (realizace staveb)

-

p idružená stavební výroba (vytáp ní, vodovod, kanalizace a plynovody)

-

projekce instalací

V roce 1991 brat i Bobkové absolvují školení v Rakousku, kde se seznamují s novými a progresivními technologiemi. Jsou zárove jedni z prvních na Vyso in a mohu íci, že i v republice, kte í tyto technologie používají v praxi. Díky novým technologiím p ijímají zakázky na generální opravy kostel a kaplí a jiných historických objekt po celé republice. Firma instaluje vytáp ní, i vodoinstalatérské a elektrické rozvody p i zachování historické hodnoty památky. Dne 27.03.2000 dochází k velké reorganizaci a sdružení se m ní na spole nost s ru ením omezeným. S padesáti procentními podíly obou bratr . Spole nost je zapsána u Krajského soudu v Brn oddíl C 36921. P edm t podnikání: -

obchodní innost

-

zprost edkovatelská innost

-

montáž, opravy a revize vyhrazených plynových za ízení

-

provád ní staveb v etn jejich zm n, udržovacích prací na nich a jejich odstran ní

-

topená ství, vodointalatérství

-

projektová innost ve výstavb

-

silni ní motorová doprava - 29 -

V roce 2005 dochází k vytvo ení nových st edisek. Otevírá se nejv tší prodejna krbových kamen na Vyso in , vzniká st edisko zam ené na zateplovací systémy stávajících dom

a jsou zavád ny do praxe nové postupy p i výstavb

nových

nízkoenergenických dom s použitím speciálních stavebních materiál V sou asné dob neplánují kvantitativní rozvoj firmy, ale p edevším se zam í na zvyšování kvality jejich služeb. Strategickým cílem firmy Vesas je: ochota – vst ícnost – kvalita – spln ná p ání

4.2. Ú etní data firmy Vesas Firma k 31.03.2009 vykazovala dle ekonomických výkaz viz P íloha . 1, 2 a 3: p epo tený po et zam stnanc 57 vlastní kapitál 10 618 tis. K z toho základní kapitál 100 tis. K k uvedenému datu spole nost disponovala majetkem v hodnot 29 904 tis. K z toho DHM 5 083 tis. K brutto, 685 tis. K netto tržby v uvedeném hospodá ském roce inily 89 192 tis. K hospodá ský výsledek za ú etní období byl 5 133 tis. K výsledek hospoda ení p ed zdan ním 6 519 tis. K V sou asné dob firma upevnila své postavení na trhu. V roce 2007 a 2008 dokon ila modernizaci vozového parku. Nyní se podle jednatel firmy chce zam it na kvalitu svých služeb a v budoucí dob neplánuje žádný expanzivní vývoj, pouze se zam í na udržení stávající pozice a stabilizaci zisku. K tomuto cíli již má pot ebné vybavení hmotného majetku, který bude postupn obm ovat, ale neplánuje žádný rozsáhlý nákup. P i následném sledování vývoje zisku a nákupu investi ního majetku není vykazován rok 2006. Je to zp sobeno zm nou ú etního období.Spole nost zm nila ú etní období a namísto kalendá ního roku bude nadále vykazovat hospodá ský výsledek za hospodá ský rok. Ve výkazech k 31.03.2007 je zobrazen stav a pohyb ú etních položek za patnáct m síc od 01.01.2006 až do 31.03.2007. V následujících letech jsou již vykazovány údaje za hospodá ský rok od 01.04. do 31.03. daného roku.

- 30 -

Tab.1: Vývoj zisku a nákupu HM v po izovacích cenách

Rok

Zisk v tis. K

Rozdíl HM v po izovacích cenách

HM v tis. K

2000

1 336

2 081

2001

702

2 549

+468

2002

437

2 338

-211

2003

4 862

2 436

+98

2004

1 675

3 172

+736

2005

1 498

3 247

+75

2007

5 808

4 203

+956

2008

6 794

5 236

+1 033

2009

6 519

5 083

-153

Zdroj: OR Krajského soudu v Brn složka C36921 Pozn.: hodnoty jsou uvedeny v tis. K , rok 2006 chybí, jelikož firma p echázela z kalendá ního roku na hospodá ský rok od 01.04 – 31.03. Obr. . 2: Vývoj zisku a po ízení HM Vývoj zisku a po ízení hmotného majetku v jednotlivých letech

K v tis.

8000 6000 zisk

4000

hm

2000 0 2000

2001

2002

2003

2004 Rok

Zdroj: autorka práce

- 31 -

2005

2007

2008

2009

Z tabulky a následného grafu, je patrné, že firma se snaží dlouhodobý majetek po izovat z vlastních zdroj , bez použití úv ru. Tuto skute nost lze ov it z p edložených rozvah v Obchodním rejst íku. Do roku 2002 firma nakupovala majetek p evážn s použitím vloženého kapitálu, od roku 2003 byl pro ú ely po ízení DM použit zisk z minulých let. Výrazný nár st dlouhodobého majetku lze pozorovat v roce 2004. V roce 2003 spole nost dosáhla desetkrát v tšího zisku než v roce 2002. Tyto zdroje spole nost investovala do nákupu hmotného majetku. Další masivn jší nákup je z etelný v roce 2007, kdy hospoda ila s ú etním obdobím 15 m síc , zp sobený p echodem na hospodá ský rok z kalendá ního roku. V tomto roce také zaznamenala výrazn jší nár st zisku oproti dvou lo ským rok m. V roce 2008 zisk se diametráln nezvýšil, ale byl dostate n velký na pokrytí dalšího nákupu dlouhodobého majetku.

4.3. Ú etní a da ové odpisy, evidence majetku V teoretické ásti je vysv tleno, které subjekty jsou zp sobilé odepisovat s odkazem na p íslušné paragrafy, které se k této povinnosti váží. Firma VESAS je tedy ú etní jednotkou, která má povinnost vy íslit a zaznamenat ú etní odpisy dle § 28 odst. 6 zákona . 563/1991 Sb., o ú etnictví. Ú etní odpisy mají v rn a poctiv zobrazovat stav majetku. Zárove je ú etní jednotkou, která si m že uplatnit da ové odpisy dle § 26 až § 32 zákona . 568/1992 Sb., o daních z p íjmu. Spole nost VESAS nespl uje podmínky dané zákonem pro ov ování ú etní uzáv rky nezávislým auditorem. Firma z tohoto d vodu využila této skute nosti a ú etní odpisy a plán ú etních odpis si ztotožnila s da ovými odpisy. Podobným zp sobem zobrazují odpisy i další spole nosti stejné velikosti jako je spole nost VESAS. Vzhledem k tomu, že dle stávající zákonné úpravy jsou ú etní odpisy pln v kompetenci ú etní jednotky, lze v souladu se zákonem nahradit ú etní odpisy da ovými. ú etních jednotek tuto možnost využívá, nebo

ada

se zjednodušší výpo et da ového

základu z ú etního hospodá ského výsledku. Použitím da ových odpis v ú etnictví však m že být narušena zásada v rného zobrazení majetku. Da ové odpisy nemusí vždy poctiv

zobrazovat reálnou míru opot ebení majetku dané ú etní jednotky.

- 32 -

V ú etnictví m že být p i použití tohoto postupu evidován majetek s nulovou hodnotou, i když ješt není zcela opot eben a je stále využíván k výrob

i jiné podnikatelské

innosti. K evidenci majetku firma VESAS používá programový modul v ú etním programu, ve kterém také ú tuje. Z této evidence jsou, pak data automaticky p evedena do ú etnictví. Na jednotlivých kartách majetku, firma zaznamená pouze nejzákladn jší informace pro provedení výpo tu odpisu. Název majetku, eviden ní íslo, po izovací cenu, odpisovou skupinu, ve které je majetek za azen, SKP podle p ílohy zákona o dani z p íjmu a datum za azení. Jelikož využívá ú etních odpis totožných z da ovými je tu stejný výpo et ú etních i da ových odpis . Ostatní data, tím máme na mysli doklady o po ízení, jsou evidována formou p íloh k podklad m k da ovému p iznání. Jedná se o kopie faktur, týkající se konkrétního majetku. V praxi to znamená, že z po íta e zjistíme, který rok byl majetek po ízen a za azen do užívání. Následn musíme v archivu najít podklady k ú etní uzáv rce daného roku, kde jsou archivovány kopie faktur Na základ tohoto postupu zjistíme, kdo vystavil fakturu, v jaké cen , která oprávn ná osoba schválila nákup a kdy byl majetek za azen do užívání. Uvedený zp sob evidence je nep ehledný a neuspo ádaný. V pr b hu zpracování této bakalá ské práce se mi nepoda ilo zjistit, zda nevyužití modelu „majetek“ v ú etním programu, je zp sobeno chyb jící licencí k tomuto modulu anebo nedostate ným proškolením kompetentních pracovník , kte í evidenci dlouhodobého majetku provád jí. Spole nost VESAS nevyužíváním zp sobu evidence dlouhodobého majetku, kterou program nabízí, neporušuje žádnou zákonnou úpravu. Zavedením elektronického sledování po ízení, pohybu a stavu dlouhodobého majetku by evidence byla zásadním zp sobem zp ehledn na.

- 33 -

Obr. . 3: Inventární karta majetku

Zdroj: firma VESAS Pozn.: Karta je vytisknuta k 31.03.2010 Z inventární karty majetku je patrné, že firma využívá kartu pouze k výpo tu odpis a k jejich automatickému p enosu do ú etnictví. Na základ údaj uvedených v inventární kart lze odvodit, že ú etní odpis je shodný s da ovým odpisem. Spole nost odepisuje sv j majetek zrychleným zp sobem. Na základ

této metody odepíše v tší

ást

po izovací ceny v prvních letech odepisování. dle mého názoru tento postup nezaru í u všech druh

majetku v tné a poctivé zobrazení hodnoty majetku v ú etnictví Na

základ projednávání této záležitosti se spole níky firmy, nedochází k významnému zkreslení hospodá ského výsledku. Dále z karty vy teme, že ú etní odpisy jsou opis da ových a u da ových používá zrychlený zp sob odpisu. Tím samoz ejm v tší ást

- 34 -

po izovací ceny odepíše v prvních letech odpisování, ale zárove

op t musí být

p ipomenuto, že nezobrazují v rný obraz opot ebení majetku. Kdyby si firma zvolila za ú etní odpisy rovnom rné da ové odpisy z ásti by se tomuto obrazu mohla p iblížit. V následujících tabulkách a grafu jsem porovnala zrychlené a rovnom rné odpisy, jak by vypadaly od 01.04.2007 do 31.03.2012 u spole nosti VESAS. Tab. . 2: Výpo et zrychlených da ových odpis Hospodá ský rok

Odpis

Oprávky

Z statková cena

01.04.2007 31.03. 2008

63.800 / 5 = 12.760,-

12 760,-

51 040,-

01.04.2008 31.03.2009

(2 * 51.040) / 5 = 20.416,-

33 176,-

30 624,-

01.04.2009 31.03.2010

(2 * 30.624) / 4 = 15.312,-

48 488,-

15 312,-

01.04.2010 31.03.2011

(2 * 15.312) / 3 = 10.208,-

58 696,-

5 104,-

01.04.2011 31.03.2012

(2 * 5.104) / 2 = 5.104 ,-

63 800,-

0

Zdroj: autorka práce Tab. . 3: Výpo et rovnom rných odpis Hospodá ský rok

Odpis

Oprávky

Z statková cena

01.04.2007 31.03. 2008

63.800*0,11 = 7 018,-

7 018,-

56 782,-

01.04.2008 31.03.2009

63 800 * 0,2225 = 14 196,-

21 214,-

42 586,-

01.04.2009 31.03.2010

63 800 * 0,2225 = 14 196,-

35 410,-

28 390,-

01.04.2010 31.03.2011

63 800 * 0,2225 = 14 196,-

49 606,-

14 194,-

01.04.2011 31.03.2012

63 800 * 0,2225 = 14 194,-

63 802,-

0


- 35 -

Obr. . 4: Porovnání zrychlené a rovnom rné metody odepisování

Porovnání zrychlené a rovnom rné metody odpisování

Výše odpisu v K

25 000 20 000 15 000

zrychlené odpisy

10 000

rovnom rné odpisy

5 000 0 1

2

3

4

5

Roky

Zdroj: autorka práce Z výše uvedených tabulek a grafu m žeme provést porovnání zrychlené a rovnom rné metody odepisování. Firma v sou asné dob

používá k vy íslení ú etních odpis

metodu zrychlených da ových odpis , tedy výpo ty z tabulky . 3. Zvolila nejvýše možnou maximální ástku, kterou si lze uplatnit do nákladu p íslušného roku s progresí nejv tších možných odpis

v prvních letech používání dlouhodobého hmotného

majetku. Z druhé tabulky a grafu vidíme rovnom rné da ové odpisy, které zaru ují stejný každoro ní odpis s výjimkou prvního roku. Ovšem musíme stále konstatovat, že nastavení ú etních odpis

stejn z da ovými

odpisy není ideální ešení. Stále je tu stejný problém, že da ové odpisy jsou nastaveny v zákon tak, aby si jednotlivé subjekty nekrátily da ový základ podle svých pot eb a zárove

byla spln na podmínka rovnocennosti. V praxi nastává problém, že ú etní

odpisy totožné ze zrychlenými da ovými odpisy, nám v bec nepodávají v rný a poctivý obraz ú etního stavu. Tudíž se dopouštíme v domého zkreslování ú etnictví. Pokud máme nastaveny ú etní odpisy totožné s rovnom rnými da ovými odpisy, jsou zde i v tomto p ípad ze strany auditor p ipomínky, ale jsou odpisy uznány.

- 36 -

4.4. Vnit ní sm rnice odpisového plánu VESAS má pro dlouhodobý majetek vypracovanou sm rnici, ve které se uvádí: Ú etní odpisy dlouhodobého hmotného majetku jsou stanoveny na stejnou dobu, jaká je stanovena v zákon o daních z p íjm . Ro ní odpis je vypo ítán dle § 31 a § 32 zákona o daních z p íjm , výsledná ástka bude zaokrouhlena na celé koruny nahoru. V roce uvedení do užívání se za íná odpisovat m síc následující po uvedení do užívání, tj. po m síci, v kterém po ízený p edm t splnil podmínky p edepsané pro jeho používání. U každého p edm tu uvád ného do užívání je povinen ov it spln ní t chto podmínek jednatel. Tuto skute nost je odpov dný pracovník povinen vyzna it na faktu e s uvedením data, ke kterému byly podmínky spln ny. Dále se zde uvádí,že odpisy budou ú továny m sí n do náklad . P i použití vnit ní sm rnice musí firma postupovat následovn : ú etní odpis je schopna vypo ítat za celé zda ovací období, protože da ové odpisy se také stanovují jako ro ní odpis. Tuto ástku pak musí rovnom rn rozpustit do jednotlivých m síc , tím si zjistí m sí ní ú etní odpis. Tím nám vznikají velké meziro ní rozdíly m sí ních odpis viz. následující tabulka. Tab. . 4: Výpo et m sí ního ú etního odpisu Hospodá ský rok 01.04.2007 31.03. 2008 01.04.2008 31.03.2009 01.04.2009 31.03.2010 01.04.2010 31.03.2011 01.04.2011 31.03.2012

M sí ní odpis 12 760 / 7 = 1 823,20 416 / 12 = 1 701,15 312 / 12 = 1 276,10 208 / 12 = 851,5 104 / 12 = 425,-


- 37 -

Obr. . 5: Meziro ní ú etní odpis za m síc listopad Meziro ní ú etní odpis za m síc listopad 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

ú etní m sí ní odpis

11/2007 11/2008 11/2009 11/2010 11/2011

Zdroj: autorka práce Z grafu jasn plyne, že se nám ú etní odpisy stále zmenšují. Tím nám neodpovídají skute nosti, protože auto stále jezdí podobný po et kilometr a je stále využíváno ve stejné mí e. P i použití rovnom rných odpis by se meziro ní srovnání lišilo pouze v prvním roce po ízení, ale v dalších letech už by byl vykázán stejný ú etní odpis. Tím bychom se z ásti p iblížili stavu opot ebení majetku. Na základ této jednoduché analýzy by bylo možné spole nosti VESAS doporu it rovnom rné odpisy automobil , aby ú etnctví v rn ji zobrazovalo skute nost.

- 38 -

4.5. Skladba dlouhodobého hmotného majetku Spole nost VESAS ú tuje dlouhodobý majetek na následujících ú tech Tab. . 5: P ehled DHM spole nosti VESAS Název skupiny

SU/AU

Z statková cena k 31.03.2009 90.418,83 002,-

Po izovací cena

Budovy a haly

021/000

Pracovní stroje a za ízení

022/040

1.174.068,-

46 819,-

Zvláštní technická za ízení

022/050

449.349,-

40 930,-

Dopravní prost edky

022/060

2.331.235,-

301 466,-

Inventá

022/070

164.792,-

0,-

022/080

473.356,-

215 920,-

028/000

27.000,-

0,-

- 029/000

372.694,-

26 434,-

Drobný hmotný investi ní majetek Ostatní

drobný

hmotný

investi ní majetek Ostatní

drobný

investi ní

hmotný

majetek

nerozlišen Zdroj: autorka práce

Jednotka ú tuje drobný hmotný majetek na t ech ú tech: •

022/080 – drobný hmotný majetek

•

028/000 – ostatní drobný hmotný majetek

•

029/000 – ostatní drobný hmotný majetek – nerozlišen

Uvedené ú ty p edstavují rozložení do syntetických ú t a toto je zap í in no stálou novelizací zákona o dani z p íjm , v souvislosti s postupnou zm nou výše po izovací ceny hmotného majetku dle zákona . 586/1992 Sb., o daních z p íjm .

- 39 -

Obr. . 6: Struktura majetku firmy VESAS v po izovacích cenách

Struktura majetku v po izovacích cenách k 31.03.2009

9%

7%

1%

021/000

2%

23%

3%

022/040 022/050 022/060 022/070 9%

022/080 028/000

46%

029/000

Zdroj: P íloha k da ovému p iznání za období od 1.4.2008 do 31.3.2009 – P ehled zm n majetku (viz. p íloha . 2) Obr. . 7: Složení dlouhodobého majetku v z statkové cen k 31.03.2009

Složení DHM v z statkové cen k 31.03.2009 4% 0%

12%

30%

021/000 022/040

7% 6%

022/050 022/060 022/070 022/080

0% 41%

028/000 029/000

Zdroj: P íloha k da ovému p iznání za období od 1.4.2008 do 31.3.2009 – P ehled zm n majetku (viz. p íloha . 2) Pokud se podíváme na strukturu majetku firmy, má spole nost v rozvaze na stran aktiv vykázáno dlouhodobého majetku v po izovacích hodnotách 5 mil. K . Z statková - 40 -

cena však k 31.03.2009 je pouze

685 tis. K . To znamená, že firma hospoda í

s majetkem, který má dávno odepsaný a je pouze v evidenci. Samoz ejm

je to

zp sobeno využitím zrychlených da ových odpis , které jsou vydávány za ú etní odpisy. Výše uvedenou analýzou byla prokázána domn nka, že ú tování zrychlených da ových odpis zkresluje hodnotu evidovaného majetku a vykazované hospodá ské výsledky.

4.6. Ekonomický vývoj trhu Rok 2009 je v ekonomice jeden ze zlomových rok , kdy celá ekonomika p echází z konjunktury do recese. R st HDP se snižuje a po n kolika letech r stu stagnuje a mezi tvrtletn i klesá pod hladinu úrovn HDP. Za íná se hovo it o krizi a jsou tu pouze odhady kam až se recese propadne. Vláda p ijímá protikrizová opat ení, aby zmírnila d sledky recese. Hlavním úkolem Národního protikrizového opat ení, které zahrnuje i mimo ádné odpisy, je zabránit r stu nezam stnanosti a udržení stability ve ejných financí. Podnik m mají v boji proti ekonomické recesi pomoci také zrychlené odpisy. Výpo etní techniku umožní zákon odepsat do roka, auta pak do dvou let. Podle firem opat ení m že pomoci, podle odborník

jen st ží. Málo totiž motivuje ke koupi

majetku. Odborníci schvalují systémovost tohoto opat ení, jedním dechem ale dodávají, že dopady zrychlených odpis

budou minimální. Opat ení podle nich sice p íliš

negativn nezasáhne státní rozpo et, zárove ale také podnikatel m zrovna nepom že. Rychlejší odepisování totiž firmy jen t žko namotivuje, aby nový majetek nakupovaly.27

27

Podnikatel.cz. Informa ní centrum pro váš business a podnikání. [online]. © 2007–2010, ISSN 18028012. [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW< http://www.podnikatel.cz/clanky/odbornici-a-firmy-seneshoduji-na-odpisech/>

- 41 -

4.7. Stávající situace ve firm VESAS Z vládního protikrizového opat ení v mé bakalá ské práci jsem si vybrala téma mimo ádných odpis . Mimo ádné odpisy jsou

asov

omezeny, pouze v rozp tí

jednoho roku. Dále je tu stanovena podmínka, že firma, která tyto odpisy bude chtít použít musí být prvním vlastníkem dlouhodobého majetku. Je tu omezení v odpisových skupinách, kterých se tyto odpisy týkají a velmi d ležitou podmínkou p i použití je skute nost, že je nelze p erušit jako u ostatních da ových metod odpis . Firma v roce 2009 po ídila dva automobily. Jedná se o auta po ízená z autobazaru. Firma VESAS není tudíž prvním majitelem a nem že dle da ových p edpis

pi

odpisování zvolit odpisy ze zvýšené vstupní ceny nebo mimo ádné odpisy. V souladu s vnit ní sm rnicí využívá zrychlených da ových odpis , které jsou výhodn jší, a které umožní v tší ást odepsat v prvních letech po ízení. Tab. . 6: Zrychlené odepisování auta s PC 270.000,- K Rok

Odpisy

Oprávky

ZC

1

270.000 / 5 = 54.000,-

54.000,-

216.000,-

2

(2 * 216.000) / 5 = 86.400,-

140.400,-

129.600,-

3

(2 * 129.600) / 4 = 64.800,-

205.200,-

64.800,-

4

(2 * 64.800) / 3 = 43.200,-

248.400,-

21.600,-

5

(2 * 21.600) / 2 = 21.600,-

270.000,-

0


- 42 -

Tab. . 7: Zrychlené odepisování auta s PC 398.000,- K Rok

Odpisy

Oprávky

ZC

1

398.000 / 5 = 79.600,-

79.600,-

318.400,-

2

(2 * 318.400) / 5 = 127.360,-

206.960,-,-

191.040,-

3

(2 * 191.040) / 4 = 95.520,-

302.480,-

95.520,-

4

(2 * 95.520) / 3 = 63.680,-

366.160,-

31.840,-

5

(2 * 31.840) / 2 = 31.840,-

398.000,-

0


4.8. Modelování odpis V této kapitole se zam íme na porovnání stavu, který by mohl nastat p i využití jiné metody odepisování. Stále bereme v úvahu, že ú etní odpisy jsou stejné jako da ové odpisy. A hlavn budeme sledovat da ový dopad na hospodá ský výsledek, protože firma využívá maximáln možných odpis , které lze uplatnit do náklad . VESAS v roce 2009 po ídil v z zna ky Mazda z autobazaru za po izovací cenu 270.000,- K . Aby mohl uplatnit mimo ádné odpisy nebo odpisy p i zvýšení odpisu ze vstupní ceny v prvním roce odepisování, musel by koupit nový v z. Tržní cena nového vozu stejné zna ky se pohybuje na trhu na úrovni 579.900,- K . Tab. . 8: Rovnom rné odpisy: Rok

Odpisy

Oprávky

ZC

1

579.900 * 0,11 = 63.789,-

63.789,-

516.111,-

2

579.900 * 0, 2225 = 129.028,-

192.817,-

387.083,-

3

579.900 * 0, 2225 = 129.028,-

321.845,-

258.055,-

4

579.900 * 0, 2225 = 129.028,-

450.873,-

129.027,-

5

579.900 * 0, 2225 = 129.028,-

579.900,-

0

- 43 -

Tab . 9: Zrychlené odpisy: Rok

Odpisy

Oprávky

ZC

1

579.900 / 5 = 115.980,-

115.980,-

463.920,-

2

(2 * 463.920) / 5 = 185.568,-

301.548,-

278.352,-

3

(2 * 278.352) / 4 = 139.176,-

440.724,-

139.176,-

4

(2 * 139.176) / 3 = 92.784,-

533.508,-

46.176,-

5

(2 * 46.392) / 2 = 46.392,-

579.900,-

0

Tab. . 10: Rovnom rné odpisy p i zvýšení odpisu v prvním roce odepisování Rok

Odpisy

Oprávky

ZC

1

579.900 * 0, 21 = 121.779,-

121.779,-

458.121,-

2

579.900 * 0,1975 = 114.531,-

236.310,-

343.590,-

3

579.900 * 0,1975 = 114.531,-

350.841,-

229.059,-

4

579.900 * 0,1975 = 114.531,-

465.372,-

114.528,-

5

579.900 * 0,1975 = 114.528,-

579.900,-

0

Tab. . 11: Zrychlené odpisy p i zvýšení odpisu v prvním roce odepisování Rok

Odpisy

Oprávky

ZC

1

(579.900 / 5) + (0,10 *

173.970,-

405.930,-

579.900) = 173.970,2

(2 * 405.930) / 5 = 162.372,-

336.342,-

243.558,-

3

(2 * 243.558) / 4 = 121.779,-

458.121,-

121.779,-

4

(2 * 121.779) / 3 = 81.186,-

539.307,-

40.593,-

5

(2 * 40.593) / 2 = 40.593,-

579.900,-

0

- 44 -

Mimo ádné odpisy: 579.900 * 0,60 = 347.940,- / 12 = 28.995,- K - m sí ní odpis v 1. roce odepisování 579.900 * 0,40 = 231.960,- / 12 = 19.330,- K - m sí ní odpis v 2. roce odepisování Hospodá ský rok 01.04.2009 – 31.03.2010 5 * 28.995,- = 144.975,- K Hospodá ský rok 01.04.2010 – 31.03.2011 7 * 28.995,- + 5 * 19.330,- = 299.615,- K Hospodá ský rok 01.04.2011 – 31.03.2012 5 * 19.330,- = 135.310,- K Obr. . 8: Porovnání da ových metod v odpisování dle výše uvedených tabulek

Porovnání da ových metod v odpisování

Hodnota odpisu v K

350000 300000

Lineární odpisy

250000

Zrychlené odpisy

200000

Lineární odpisy ze zvýšené ceny

150000

Zrychlené odpisy ze zvýšené ceny

100000

Mimo ádné odpisy

50000 0 1

2

3

4

Rok


- 45 -

5

Jak je na první pohled z grafu z ejmé, nejlépe se z da ového hlediska vyplatí p i nákupu nového majetku mimo ádné odpisy. Uvedený zp sob odpis byl vládou

R zám rn

takto nastaven a schválen, aby se podpo ila investi ní pobídka firem v dob recese a zmírnila se nar stající nezam stnanost. Kdo tuto nabídku využije má nebývalou p íležitost b hem dvou let dostat do náklad po izovací hodnotu majetku z odpisové skupiny . 2. Tato skute nost v historii ekonomie od roku 1990 nikdy nenastala a firmy si nemohly legáln dle stávající legislativy uplatnit tak velké da ové výdaje.

4.9. Analýza skute nosti s modelovým stavem mimo ádných odpis Následn budeme porovnávat mimo ádné odpisy, které by mohly nastat a stávající situací, pro kterou se rozhodlo vedení firmy VESAS v souvislosti, jaký bude dopad da ových odpis

na hospodá ský výsledek v tomto a následujícím roce. Firma

v sou asné dob nemá žádný úv r. Není tedy zatížena splátkami a nákup nových hmotných prost edk

zajiš uje z vlastních zdroj , tj. financuje z vyd laného zisku.

V dob , kdy po izovala nový hmotný majetek mohla si dovolit koupi nového vozu zna ky Mazda v tržní hodnot 579.900,- K . Místo toho se rozhodla pro koupi dvou starších voz z bazaru. Ve stavebnictví dochází k v tšímu a rychlejšímu fyzickému opot ebení aut než nap íklad v leh ích odv tvích spot ebního pr myslu. Firma uskute nila nákup valníku Mazda za po izovací cenu 270.000,- K a vícemístného Peugeot, pro rozvoz d lník na stavby v po izovací hodnot 398.000,- K . Abychom mohli optimáln porovnávat výši odpis v jednotlivých letech, budeme pro náš p íklad kalkulovat z po izovací cenou druhého auta ve výši 309.900,- K . Nyní bude provedena analýza odpis v jednotlivých letech dle skute nosti s analýzou odpis , které by nastaly p i koupi nového auta.

- 46 -

Tab. . 12: Odpisy z aut s po izovací cenou 270 000 a 309 900 Rok

PC 270 000

PC 309 900

Celkem

1

24 000

61 980

115 980

2

86 400

99 168

185 568

3

64 800

74 376

139 176

4

43 200

49 584

92 784

5

21 600

24 792

46 392

Zdroj: autorka práce Tab. . 13: Porovnání skute ných odpis s mimo ádnými odpisy Rok

Skute nost

Mimo ádné odpisy

Absolutní rozdíl

1

115 980

144 975

-28 995

2

185 568

299 615

-114 047

3

139 176

135 310

3 866

4

92 784

92 784

5

46 392

46392


- 47 -

Obr. . 9: Grafické porovnání skute nosti a mimo ádných odpis


Na první pohled se m že zdát, že nejlepší a nejvýhodn jší da ové zatížení je z mimo ádných odpis , musíme však vzít v úvahu i další skute nosti, které se vyskytují v tržním okolí firmy. Porovnání bylo provedeno pouze v absolutních íslech. První a t etí rok m žeme brát jako zanedbatelné rozdíly. Výrazný rozdíl se týká druhého hospodá ského roku od 01.04.2010 do 31.03.2011, kdy by si mohla firma dát do náklad až o 100 000,- K více, než p i zp sobu, který zvolila. Firma VESAS, jelikož je stavební firma, ješt

v tomto hospodá ském roce moc nepocítila pokles tržeb.

Zakázky jsou ve stavebnictví nasmlouvány s ro ním p edstihem. V sou asné dob však již zaznamenala razantní úbytek poptávky na trhu. Budoucí hospodá ský rok se tedy jeví jako velmi nejistý rok, kdy se bude firma rozhodovat o snižování náklad , aby si udržela postavení na trhu a p ežila období recese. Nelze o ekávat, že by pot ebovala zvyšovat náklady v hospodá ském roce 2010 až 2011, ale bude se snažit naopak náklady snižovat, aby se nedostala do ztráty.

- 48 -

Pokud by byly použity mimo ádné da ové odpisy, abychom získali maximální zatížení náklad , je tu jedna skute nost, na kterou nesmíme zapomenout. Mimo ádné odpisy nelze p erušit. Mnohé firmy se tedy budou rozmýšlet zda využít této investi ní pobídky nebo zda vy kat dalšího vývoje na trhu. Pokud se však firma rozhodne pro rovnom rné nebo zrychlené da ové odpisy, má možnost v následujícím roce, pokud se dostane do ztráty, odepisování p erušit. Na p erušené odpisy, pak plynule naváže až bude pot ebovat snížit hospodá ský výsledek. Je z ejmé, že když o ekáváme stagnaci tržeb nebo dokonce pokles, nebudeme si cílen zvyšovat fixní aktiva. Ekonomickou krizi lépe p ežijí kapitálov lehké firmy, které jsou schopny ve velké mí e ovlivnit variabilní náklady a mají malé fixní náklady, naopak kapitálov t žké firmy, které t ží ze své situace v dob konjunktury v období recese jsou více zatíženy a nemusí p ežít dobu poklesu HDP.

- 49 -

5. Záv r VESAS si ú etní odpisy nastavila totožn

ze zrychlenými da ovými odpisy. Ty

samoz ejm v rn a poctiv nezobrazují skute ný stav hmotného majetku, který je používán. Je dodržena zásada z § 28 odst. 6 zákona o ú etnictví, že je jednotka povinna vést odpisový plán hmotného majetku. Není zde však dodržena zásada opatrnosti a v rného zobrazení stavu majetku. Jelikož je subjektem, který nepodléhá auditu, zatím tuto skute nost ne eší. Navrhovala bych však pro v rné zobrazení odd lit ú etní odpisy od da ových. Z da ového hlediska a využití da ových odpis si vybrala zp sob maximálního využití da ových náklad . Zde bych souhlasila s jejich využitím progresivního zp sobu odpis a nenahrazovala bych jej konzervativním rovnom rným zp sobem. Firma

nevyužila

mimo ádné

odpisy,

i

když

jsou

z da ového hlediska

nejvýhodn jší. I když v minulých letech využívala progresivní metodu odpisu na maximální využití da ových náklad , v tuto chvíli, to nebyl hlavní d vod, zda je využít. Mimo ádné odpisy jsou dobrá investi ní pobídka pro firmy, ale jsou zde jistá omezení, kv li kterým je mnohé firmy nevyužijí. Jedná se o krátké období pro jejich použití, dále je tu omezení využití pouze pro nový dlouhodobý majetek, kdy je ú etní jednotka prvním vlastníkem. D ležitým faktorem p i využití mimo ádných odpis je i situace na trhu. Mnohé firmy vy kávají na další vývoj. Pokud v dob krize investují, zvolí metodu rovnom rných nebo zrychlených da ových odpis , které jde v pr b hu let p erušit. Tím mohou ovlivnit hospodá ský výsledek v p íštích letech. Pokud by však n která firma využívala mimo ádné odpisy, doporu ila bych rozlišení da ových a ú etních odpis v každém p ípad .

- 50 -

6. Literatura Monografické publikace SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 4.aktualiz. a p eprac. vydání, Praha: Grada Publishing, 2007. 464 s. ISNB 978-80-247-1992-4 B EZINOVÁ, H., MUNZAR, V. Ú etnictví I. Institut Svazu ú etních, 2006. 494 s. ISNB 80-86-716-29-5 FIŠEROVÁ, E. a kol., Abeceda podvojného ú etnictví pro podnikatele 2005, 3.vydání, Praha: ANAG, 2005. 395 s. ISBN 80-72-63-267-1 VALOUCH, P. Ú etní a da ové odpisy 2009, Praha: GRADA publishing, 2009. 136 s. ISBN 978-80-247-2825-4

Elektronické zdroje Ministerstvo financí eské republiky. Vyhláška .500/2002 Sb.[online]. ©leden – 1998, [cit. 2010-03-01]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo financí eské republiky. Vyhláška .500/2002 Sb.[online]. © leden – 1998, [cit. 2010-03-01]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo financí eské republiky. Zákon .563/1991 Sb., o ú etnictví, [online]. © leden – 1998, [cit. 2010-03-01]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo financí eské republiky. Zákon .568/1992 Sb., o daních z p íjmu, [online]. ©leden – 1998, [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo financí eské republiky. Zákon .568/1992 Sb., o daních z p íjmu, [online]. ©leden – 1998, [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW: . Podnikatel.cz. Informa ní centrum pro váš business a podnikání. [online]. © 2007– 2010, ISSN 1802-8012. [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW

- 51 -

7. P ílohy P íloha . 1 – Výkaz zisku a ztrát od 01.04.

- 52 -

- 53 -

P íloha . 2 – P ehled zm n majetku k 31.03.2009

- 54 -

P íloha . 3 – rozvaha k 31.03.2009

- 55 -

Odpisy dlouhodobého majetku

Recommend Documents