VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Podnikatelský záměr malé zemědělské firmy

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Podnikatelský záměr malé zemědělské firmy bakalářská práce

Autor: Miloslava Havelková Vedoucí práce: Ing. Petr Tyráček, Ph.D., MBA Jihlava 2015

Anotace Bakalářská práce se zabývá možným rozvojem malé zemědělské firmy. Teoretická část je věnována formám podnikání a popisu struktury a všech náležitostí podnikatelského plánu. Praktická část je tvořena podnikatelským plánem malého statku na Vysočině. Jedná se o rozšíření podnikatelských aktivit v oblasti rostlinné a živočišné výroby. Jsou zde také zhodnocena rizika podnikání v zemědělství a vyčíslena finanční stránka. Klíčová slova Podnikání, zemědělství, podnikatelský plán, výrobní plán, marketingový plán, finanční plán, rizika.

Annotation Bachelor thesis deals with the potential development of small agricultural businesses. The theoretical part is devoted to a description of various forms of business structures and requirements of the business plan. The practical part consists of a business plan for a small farm in the Highlands. It is about the expansion of business activities in areas of crop and livestock production.There are also assessed risks of running business in agriculture and quantified financing. Key words Business, agriculture, business plan, production plan, marketing plan, financial plan, risks.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Tyráčkovi, Ph.D., MBA, za jeho odborné vedení, cenné rady a především za jeho ochotu. Zároveň děkuji celé své rodině a svým blízkým, kteří mi byli oporou nejen při zpracování této bakalářské práce, ale i po celou dobu mého studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 12. 2014 ...................................................... Podpis

OBSAH Úvod.................................................................................................................................. 8 I.

TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................. 9

1.

Podnikání a jeho formy ........................................................................................... 10 1.1 Podnikání právnických osob ............................................................................... 10 1.1.1 Společnost s ručením omezeným ................................................................ 10 1.1.2 Akciová společnost ..................................................................................... 11 1.1.3 Družstvo ...................................................................................................... 11 1.1.4 Veřejná obchodní společnost ...................................................................... 12 1.1.5 Komanditní společnost ............................................................................... 12 1.2 Podnikání fyzických osob ................................................................................... 12 1.2.1 Ohlašovací živnosti ..................................................................................... 13 1.2.2 Koncesované živnosti ................................................................................. 14

2.

Podnikatelský plán .................................................................................................. 14 2.1 Struktura podnikatelského plánu ........................................................................ 15 2.1.1 Titulní strana ............................................................................................... 15 2.1.2 Exekutivní souhrn ....................................................................................... 15 2.1.3 Popis podniku ............................................................................................. 15 2.1.4 Analýza odvětví .......................................................................................... 16 2.1.5 Výrobní plán ............................................................................................... 21 2.1.6 Marketingový plán ...................................................................................... 22 2.1.7 Organizační plán ......................................................................................... 22 2.1.8 Hodnocení rizik........................................................................................... 23 2.1.9 Finanční plán............................................................................................... 23 2.1.10

Přílohy..................................................................................................... 24

II.

PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 25

3.

Úvod do praktické části .......................................................................................... 26

4.

Podnikatelský plán .................................................................................................. 27 4.1 Titulní strana ....................................................................................................... 27 4.2 Exekutivní souhrn ............................................................................................... 28 4.3 Popis podniku ..................................................................................................... 29 4.3.1 Historie podniku ......................................................................................... 29

4.3.2 Současný stav .............................................................................................. 29 4.3.3 Ekonomické výsledky za rok 2013 ............................................................. 31 4.3.4 Personální zajištění ..................................................................................... 33 4.3.5 Vedení účetnictví ........................................................................................ 34 4.4 Analýza odvětví .................................................................................................. 34 4.4.1 Porterův model pěti sil ................................................................................ 34 4.4.2 SWOT analýza ............................................................................................ 35 4.4.3 PEST analýza .............................................................................................. 36 4.5 Výrobní plán ....................................................................................................... 37 4.5.1 Rostlinná výroba ......................................................................................... 38 4.5.2 Živočišná výroba......................................................................................... 41 4.6 Marketingový plán .............................................................................................. 47 4.7 Organizační plán ................................................................................................. 48 4.7.1 Majitelka ..................................................................................................... 48 4.7.2 Zaměstnanec ............................................................................................... 49 4.7.3 Pomocný personál ....................................................................................... 49 4.8 Hodnocení rizik................................................................................................... 50 4.9 Finanční plán....................................................................................................... 51 4.9.1 Finanční plán v roce 2015 ........................................................................... 51 4.9.2 Finanční plán v roce 2016 ........................................................................... 53 4.9.3 Finanční plán v roce 2017 ........................................................................... 54 4.9.4 Finanční plán v roce 2018 ........................................................................... 56 4.9.5 Finanční plán v roce 2019 ........................................................................... 57 4.9.6 Resumé finančního plánu............................................................................ 59 4.10 Přílohy................................................................................................................. 62 Závěr ............................................................................................................................... 78 Zdroje .............................................................................................................................. 80 Seznam obrázků .............................................................................................................. 82 Seznam tabulek ............................................................................................................... 83

ÚVOD Zemědělství patří ke strategickým odvětvím národního hospodářství. Jeho základním úkolem je především zajišťovat dostatečné množství kvalitních potravin pro obyvatelstvo. Další významnou úlohu má zemědělství i v nepotravinářské oblasti, v posledních letech zejména v oblasti energetiky. Zemědělství plní také funkci společenskou a ekologickou. I proto je zemědělská činnost podporována celou řadou národních i evropských dotačních programů. Po přistoupení České republiky do Evropské unie došlo k celé řadě negativních změn ve struktuře výroby, např. potlačování živočišné výroby, změny ve výměrách rostlinných komodit. Další negativní změny jsou ve vztahu zemědělství k přírodním zdrojům. České zemědělství je i přes velkou podporu EU méně efektivní v porovnání s vyspělejšími státy EU. Jedna třetina českých zemědělských podniků má dobrou rentabilitu, ale zhruba jedna třetina podniků je závislá jen na přijatých dotacích. Téma bakalářské práce jsem si zvolila z důvodu blízkého vztahu k tomuto oboru. Vlastním zemědělskou usedlost a několik hektarů zemědělské půdy a přemýšlím o jejich budoucím smysluplném využití. Cílem bakalářské práce je vytvoření podnikatelského záměru pro již existující malý zemědělský podnik a zjistit, zda by byl tento záměr reálný a ekonomicky rentabilní. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje formy podnikání právnických i fyzických osob. Je zde zmíněna i legislativa upravující podnikání v České republice. Další kapitoly jsou věnovány

funkci

podnikatelského

plánu,

jeho

struktuře,

popisu

zpracování

podnikatelského plánu a obsahu jednotlivých subkapitol podnikatelského plánu. Praktická část představuje stávající podnik včetně jeho finanční stránky a zabývá se jeho možným rozvojem. V oblasti rostlinné i živočišné výroby jsou detailně rozpracovány náklady jednotlivých komodit a nastíněny možné tržby. Součástí podnikatelského plánu je i upozornění na případná rizika v zemědělském podnikání a případné návrhy, jak tyto rizika snížit. V dalších kapitolách se zabývám finanční stránkou plánovaného záměru.

8

I. TEORETICKÁ ČÁST

9

1. PODNIKÁNÍ A JEHO FORMY Podnikání a jeho podmínky v České republice upravuje především zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, dále zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 563/1991 sb., o účetnictví, daňové zákony a další. Podnikání je podle obchodního zákoníku „soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní zodpovědnost, za účelem dosažení zisku. Podnikatel je osoba: 

Zapsaná v obchodním rejstříku.



Podniká na základě živnostenského oprávnění.



Podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů.



Provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.“ (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník)

Na počátku svého podnikání se musí podnikatel vždy rozhodnout, zda bude podnikat jako právnická nebo fyzická osoba. Při rozhodování o volbě právní formy je důležité zvážit určitá hlediska, jako například druh činnosti, velikost základního kapitálu, míru rizika, míru zdanění vytvořeného zisku, předpokládaný rozvoj, ekonomickou a administrativní náročnost a jiné.

1.1

PODNIKÁNÍ PRÁVNICKÝCH OSOB

Právnická osoba je subjekt, který je zapsaný v obchodním rejstříku. Právnické osoby jsou rozděleny na kapitálové společnosti, osobní společnosti a družstva. Mezi kapitálové společnosti patří společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Mezi osobní společnosti patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Při zakládání společnosti je nejprve nutné sepsat společenskou smlouvu, složit stanovenou částku základního kapitálu u správce vkladu, zajistit oprávnění k výkonu podnikání a podat návrh na zápis do obchodního rejstříku.

1.1.1 SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM Toto podnikání je nejrozšířenější formou podnikání právnických osob. Používá zkratku „s.r.o.“ nebo „spol. s r.o.“. Společnost s ručením omezeným může založit jedna osoba, nejvíce však může být 50 společníků. Základní kapitál je tvořen vklady společníků 10

a jeho výše musí být alespoň 200 tis. Kč. Minimální vklad společníků musí být 20 tis. Kč. Vklad společníka může mít i nepeněžitou formu. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, společníci však ručí za závazky své společnosti jen do výše nesplacených vkladů. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, na základě jejího rozhodnutí jsou poté jmenováni jednatelé. Základním dokumentem společnosti je společenská smlouva, na jejímž základě lze ustanovit kontrolní orgán dozorčí radu.

1.1.2 AKCIOVÁ SPOLEČNOST Akciová společnost je společnost, kdy její základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o jmenovité hodnotě. Akcie je cenný papír, který opravňuje svého vlastníka podílet se na řízení společnosti, zisku společnosti a likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Akciová společnost ručí za porušení svých závazků celým svým majetkem, akcionář však za závazky společnosti neručí. Základní kapitál akciové společnosti, která veřejně nabízí akcie, je nejméně 20 mil. Kč. Základní kapitál akciové společnosti bez veřejné nabídky akcií musí být alespoň 2 mil. Kč. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem je představenstvo, které musí mít alespoň tři členy. Ti jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou. Dozorčí rada dohlíží na činnost představenstva a musí mít také nejméně tři členy. Základním dokumentem akciové společnosti jsou stanovy. Firemní název musí obsahovat zkratku „a.s.“ nebo označení „akciová společnost“.

1.1.3 DRUŽSTVO Družstvo bývá založeno neuzavřeným počtem osob za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Minimální počet členů družstva je pět. Neplatí to tehdy, pokud jsou jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Družstvo za porušení svých závazků ručí celým svým majetkem, členové za závazky neručí. Základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů a jeho minimální výše, která se zapisuje do obchodního rejstříku, je nejméně 50 tis. Kč. Orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo a kontrolní komise. Základním dokumentem jsou stanovy družstva. Firemní název musí obsahovat označení „družstvo“.

11

1.1.4 VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST Veřejná obchodní společnost je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a za závazky společnosti ručí společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníkem může být fyzická i právnická osoba. Práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou. Statutárním orgánem jsou všichni společníci a zisk se dělí mezi ně rovným dílem. Firemní název společnosti musí obsahovat zkratku „v.o.s.“ nebo označení „veřejná obchodní společnost“.

1.1.5 KOMANDITNÍ SPOLEČNOST V komanditní společnosti jsou dva typy společníků – komandisté a komplementáři. Komandisté jsou povinni vložit do základního kapitálu společnosti vklad, minimálně ve výši 5 tis. Kč a ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu. Do vedení společnosti nesmí zasahovat, mohou je pouze kontrolovat. Pokud je v názvu společnosti jméno komandisty, poté ručí za závazky stejně jako komplementář. Komplementáři nemusí vkládat základní kapitál, ale ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Komplementářem může být jen osoba, která splňuje podmínky provozování živnosti podle zvláštního předpisu a u níž není dána překážka provozování živnosti bez ohledu na předmět podnikání. Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti jsou komplementáři a jsou pověřeni vedením společnosti. Základním dokumentem je společenská smlouva. Firemní název musí obsahovat zkratku „k.s.“ nebo název „komanditní společnost“.

1.2

PODNIKÁNÍ FYZICKÝCH OSOB

Podnikání fyzických osob má oproti podnikání právnických osob celou řadu výhod jako nízké náklady při založení bez nutnosti vložit počáteční kapitál, minimum formálněprávních povinností a jiné. Za nevýhodu lze považovat neomezené ručení za závazky podnikatele, omezený přístup k bankovním úvěrům, celková výše povinných odvodů a životnost firmy, která je dána délkou života podnikatele. Fyzická osoba je oprávněna podnikat na základě živnostenského oprávnění nebo koncesní listiny.

12

Živností se podle živnostenského zákona rozumí „soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Mezi podmínky provozování živnosti patří: a) všeobecné podmínky 

dosažení věku 18 let



způsobilost k právním úkonům



bezúhonnost – dokazuje se výpisem z rejstříku trestů



doložení toho, že daná osoba nemá žádné daňové závazky vůči státu

b) zvláštní podmínky 

odborná nebo jiná způsobilost“ (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon)

Správní poplatek za podání žádosti o živnostenský list či koncesi je 1 000 Kč, 500 Kč za každé další zřízení živnosti a 50 Kč za přijetí podání kontaktním místem. Živnosti se podle požadavků na odbornou způsobilost rozdělují na:

1.2.1 OHLAŠOVACÍ ŽIVNOSTI Mohou být provozovány po splnění stanovených podmínek na základě ohlášení u příslušného živnostenského úřadu. Pokud budou splněny všechny podmínky, může podnikatel začít vykonávat svou živnost ještě před vydáním živnostenského oprávnění. Ohlášení lze podat osobně u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu nebo prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Czech POINT). Lze ho také zaslat poštou nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem živnostenskému úřadu. Ohlašovací živnosti dále dělíme na: 

Volné – pro jejich provozování se nevyžaduje prokazování odborné způsobilosti.



Řemeslné – podmínkou pro jejich provozování je nutné prokázání odborné způsobilosti, například předložením výučního listu v příslušném oboru, vysvědčením o maturitní zkoušce v příslušném oboru, dokladem o absolvování vysoké školy v příslušném nebo příbuzném oboru; nebo předložením výučního listu či vysvědčení o maturitní zkoušce v příbuzném oboru a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru; nebo předložením dokladu o řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou pracovní činnost a dokladem o vykonání 13

jednoroční praxe v oboru; nebo předložením dokladu o vykonání šestileté praxe v oboru. 

Vázané – podmínkou pro jejich provozování je odborná způsobilost jako např. oprávnění, osvědčení, autorizace nebo jiný doklad vydaný podle zvláštního předpisu k tomu určeným orgánem.

Pokud jsou splněny podmínky stanovené živnostenským zákonem ze strany žadatele, provede živnostenský úřad do 5 dnů zápis do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis.

1.2.2 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI Koncesované živnosti jsou uvedené v příloze č. 3, zákona č. 455/1991 Sb. Mohou být provozovány na základě koncese a lze je začít provozovat až na základě nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Udělit koncesi může živnostenský úřad až na základě kladného stanoviska orgánu státní správy, do jehož působnosti obor živnosti náleží. Pokud jsou splněny všechny podmínky, živnostenský úřad rozhodne o žádosti o koncesi do 30 dnů a do 5 dnů od nabytí právní moci provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis.

2. PODNIKATELSKÝ PLÁN Podnikatelský plán je podle Vebera a Srpové (2005) písemný dokument zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související se zahájením podnikatelské činnosti či fungováním existující firmy. Podnikatelský plán konkretizuje a představuje záměry a vizi podnikatele. Lze ho využít pro externí příjemce, ale také pro interní potřeby firmy. Zejména manažeři ho využijí jako nástroj pro rozhodování, nástroj kontroly plánovaných údajů se skutečnými a predikci vývoje finančních prostředků. Dále pomáhá podnikatelům i manažerům včas rozpoznat úzká místa v personální, finanční či výrobní oblasti a odstranit je bez finančních ztrát již ve stádiu plánování a příprav. Externí příjemci podnikatelského plánu jsou především potencionální investoři, dodavatelé a zákazníci. Ti analyzují schopnost podnikatele realizovat určitý záměr a připravenost ucházet se o určitý druh podpory. Plán má přesvědčit poskytovatele kapitálu o výhodnosti a životaschopnosti projektu. 14

Podnikatelský plán může zpracovat sám podnikatel nebo může být zadán částečně nebo zcela externím poradcům. Důvodem pro zpracování plánu externisty bývá náročnost zpracovaného tématu, nedostatek času a nedostatečné zkušenosti se zpracováním podnikatelských plánů.

2.1

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO PLÁNU

Podnikatelský plán pomáhá podnikateli ujasnit jeho představy o svém podnikání. Měl by být všestranně srozumitelný, budoucímu investorovi by měl poskytnout ucelený a komplexní obraz nového podniku. Podnikatelský plán se skládá z několika základních částí:

2.1.1 TITULNÍ STRANA Zde by měly být uvedeny základní údaje o podniku jako název a sídlo firmy, právní forma podnikání, předmět činnosti podnikání a popř. logo firmy. Dále by se zde měla uvést jména podnikatelů, popř. kontaktních osob a jejich adresy, včetně všech kontaktních údajů, jako je telefonní a faxové spojení, emailová adresa a webové stránky.

2.1.2 EXEKUTIVNÍ SOUHRN Nebo také „Executive Summary“ bývá obvykle sepsán až po dokončení podnikatelského plánu. Podle Korába (2007) má poskytnout stručné a podstatné informace a zaujmout čtenáře natolik, aby si přečetl celý podnikatelský plán. Stručně popisuje majitele firmy, produkty a služby, které nabízí a jeho cílový trh. Dále jsou zde uvedeny silné stránky a strategie podnikání, klíčová finanční data a potřebné finanční zdroje.

2.1.3 POPIS PODNIKU Hisrich (1996) uvádí, že v této části podnikatelského plánu by měl být uveden podrobný popis nového podniku tak, aby potencionálnímu investorovi poskytl představu o jeho velikosti a záběru. Popis podniku se zaměřuje na poskytované výrobky a služby, umístění a velikost podniku, výchozí kancelářské i technické vybavení. Je nutné uvést, 15

zda je objekt určený k podnikání ve vlastnictví podnikatele nebo zda ho bude nutné pronajmout. U budov by měla být dopravní přístupnost, dopravní vybavení a parkovací místa. Popis podniku by měl vycházet z doložitelných faktů, jeho dosavadních úspěchů a historie podniku. Mezi další klíčová data, která se uvádějí v popisu podniku, patří personální zajištění podniku. U majitele i zaměstnanců se můžeme zmínit o jejich pracovním profilu, jejich vzdělání, zkušenostech a schopnostech, jazykové vybavenosti a jiných odborných dovednostech. Dále je dobré určit způsob vedení účetnictví.

2.1.4 ANALÝZA ODVĚTVÍ Analýza vnějšího prostředí podniku V této kapitole by měly být popsány podmínky a prostředí odvětví a trhu, kde podnik bude působit. Prostředí, které působí na podnik, rozdělujeme na mikroprostředí a makroprostředí. Makroprostředí zahrnuje okolnosti, vlivy a situace, které firma svými aktivitami nemůže nebo jen velmi obtížně může ovlivnit. Ke zkoumání makroprostředí slouží PEST analýza. PEST analýza Tabulka 1: Vybrané faktory používané při PEST analýze

POLITICKO-PRÁVNÍ FAKTORY      

antimonopolní opatření politická stabilita daňová politika sociální politika ochrana životního prostředí zákony

SOCIÁLNĚ KULTURNÍ FAKTORY      

demografický vývoj rozdělování důchodů mobilita obyvatelstva vývoj životní úrovně a životního stylu míra vzdělanosti obyvatelstva přístup k práci

EKONOMICKÉ FAKTORY       

vývoj HDP fáze ekonomického cyklu úrokové sazby měnové kurzy míra nezaměstnanosti míra inflace disponibilita a cena energií

TECHNOLOGICKÉ FAKTORY      

trendy ve výzkumu a vývoji rychlost technologických změn míra zastarávání technologií komunikační a informační technologie výrobní, dopravní a skladovací technologie vládní přístup k výzkumu a vývoji

(zdroj: Veber, 2000, str. 433, úprava: vlastní)

16

Mikroprostředí zahrnuje vlivy, okolnosti a situace, které firma může svými aktivitami ovlivnit. K analýze mikroprostředí je nejčastěji používán Porterův model pěti sil, jehož cílem je identifikovat základní hybné síly, které v odvětví ovlivňují činnost podniku. Porterův model pěti sil

Obrázek 1: Porterův model pěti sil (zdroj: Jakubíková, 2008, s. 85, úprava: vlastní)

Potencionální noví konkurenti Rozhodnutí nového konkurenta, zda vstoupit do odvětví, bude závislé na atraktivitě odvětví, možných ekonomických limitech vyplývajících z objemu produkce, vysokých počátečních nákladech při vstupu do odvětví, možnosti přístupu k distribučním kanálům. Vstup nového konkurenta mohou ovlivnit i vládní a legislativní zásahy, nutnost vlastnit patenty a licence. Substituty a komplementy Hrozba substitutů se zvyšuje s rostoucím podílem podobných produktů na trhu, které mají lepší výkon a cenu. 17

Hrozba substituce může mít několik podob: 

hrozba substituce produktu produktem



hrozba substituce potřeby (např. vyšší kvalitou spotřebovaného statku)



hrozba absolutní substituce (např. změna spotřebních návyků)



hrozba generické substituce

Pokud mají produkty podniku málo substitutů, pak mají podniky příležitost zvýšit cenu a tím i výsledný zisk z jejich prodeje. Konkurence v odvětví Stávající konkurence v odvětví bývá ovlivněna celou řadou faktorů, mezi které patří především počet konkurujících si podniků a jejich strategické záměry, míra růstu trhu, ziskovost odvětví, rozmanitost sortimentu, možnosti diferenciace produktu, možnosti kapitálových fúzí, technické možnosti zvyšování objemu výroby a jiné. Dodavatelé a odběratelé Vyjednávací schopnost dodavatele či odběratele se snižuje se zvyšujícím se počtem dodavatelů či zákazníků. Hrozbou pro podnik mohou být situace, kdy počet dodavatelů nebo odběratelů je malý, dodávané vstupy mají často unikátní charakter a není možná jejich náhrada substitučním vstupem. Velkou roli může hrát i nedostatek informací zákazníka o ceně, nabídce a poptávce. Analýza vnitřního prostředí podniku Při analýze vnitřního prostředí je třeba identifikovat a analyzovat firemní faktory, mezi které podle Keřkovského a Vykypěla (2006) patří: Faktory vědecko-technického rozvoje Tyto faktory specifikují oblast, která má firmě vytvořit předpoklady pro využívání výsledků vědecko-technického pokroku a používat je v podnikové strategii. Vědeckotechnickému rozvoji je nutné věnovat pozornost, aby mohli být výrobky a služby neustále zlepšovány a zajistila se tak konkurenceschopnost podniku na trhu. Inovování výroby vede také k možnému získání nákladových výhod, které následně zlepšují cenovou politiku podniku.

18

Marketingové a distribuční faktory Keřkovský a Vykypěl (2006) považují za nejdůležitější analýzu těchto faktorů: 

celkový podíl podniku na trhu



hospodárnost a účinnost systému průzkumu trhu



účinnost cenové strategie pro výrobky a služby



vztahy s klíčovými zákazníky



fáze životního cyklu hlavních výrobků, komplexnost sortimentu a služeb



kvalitu výrobků a služeb



sílu vedoucího postavení u hlavních výrobků



hospodárnost a kvalitu balení výrobků



účinnost reklamy a dalších podpůrných marketingových aktivit



hospodárnost a účinnost servisu po nákupu



hospodárnost a účinnost kanálů distribuce a geografického pokrytí



patentovou ochranu

Faktory výroby a řízení výroby Při analýze faktorů výroby a jejího řízení je třeba se dle Keřkovského a Vykypěla (2006) zaměřit na: 

úroveň výrobních nákladů ve srovnání s náklady konkurence



dostatečnost výrobních kapacit z hlediska uspokojování tržní poptávky



pružnost výroby z hlediska požadavků zákazníka



spolehlivost a stabilita výrobních systémů



dostupnost, hospodárnost a účinnost využití výrobního zařízení



dostupnost, hospodárnost a využití energií, surovin a polotovarů



umístění vnitropodnikových jednotek



hospodárnost a účinnost systému řízení zásob



hospodárnost a účinnost procesů řízení výroby, včetně řízení kvality



hospodárnost a účinnost technické obsluhy výroby

Faktory podnikových a pracovních zdrojů Faktory podnikových a pracovních zdrojů mohou významně ovlivnit konkurenční výhody, a proto je třeba jim věnovat velkou pozornost a účinně je rozvíjet. Mezi ně dle Keřkovského a Vykypěla (2006) patří: 19



image a prestiž podniku



účinnost organizační struktury, pracovní klima a kultura podniku, jejich soulad s firemní strategií



velikost podniku v rámci oboru, včetně posouzení velikosti výstupů z hlediska optima výrobních nákladů



účinnost struktury a práce útvarů podniku



zkušenosti a motivace řídících pracovníků a jejich schopnost pracovat jako tým



kvalita zaměstnanců



vztahy s odbory



účinnost informačního systému



hospodárnost a účinnost personální a sociální politiky



účinnost systému strategického řízení

Faktory finanční a rozpočtové Analýza těchto faktorů má za úkol posoudit finanční zdraví podniku, tj. zhodnotit současný stav jako východisko nové strategie z finančního hlediska. Dalším úkolem je posoudit, zda je navrhovaná strategie reálná a jaké finanční prostředky by musely být vynaloženy na realizaci uvažované strategie. SWOT analýza Jedná se o nejčastěji používaný nástroj analýzy a je založena na identifikaci a následném zhodnocení faktorů z pohledu silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí. Silné a slabé stránky jsou interní faktory, které můžeme ovlivňovat, kontrolovat a řídit. Příležitosti a hrozby jsou externími faktory, které není možno ovlivnit, pouze na ně můžeme reagovat. SWOT analýza je cenným zdrojem informací, např. při formulaci strategie. Keřkovský a Vykypěl (2006) uvádějí, že z její podstaty vyplývá základní logika strategického návrhu, tj. návrh strategie, který by měl popisovat potlačení slabin a hrozeb využitím silných stránek a příležitostí.

20

Obrázek 2: SWOT analýza (zdroj: Šrenková, 2011, úprava: vlastní)

2.1.5 VÝROBNÍ PLÁN V případě výrobního podniku je v této kapitole popisován celý výrobní proces. Musí se uvést strojní vybavení a zařízení, specifikovat vstupní materiál a také výrobní náklady. Ve výrobním plánu by měli být uvedeni dodavatelé, popř. subdodavatelé, zdůvodnění jejich výběru, dohodnuté smluvní podmínky a příslušné náklady. Dále popis skladovacích prostor pro vstupní materiál i pro hotové výrobky. Pokud jde o nevýrobní podnik, tato kapitola se pak nazývá „obchodní plán“ a musí obsahovat nabízený sortiment, zajištění nákupu zboží, inventurní systém a popis skladovacích prostor. V případě poskytování služeb zde bývá uveden proces jejich poskytování.

21

2.1.6 MARKETINGOVÝ PLÁN Marketingový plán patří mezi nejdůležitější části podnikatelského plánu. Podle něj se řídí většina potencionálních investorů. Dozví se cíle a vizi firmy, o strategii, která je zvolena k dosažení vytyčených cílů a o tom, jak se chceme prosadit na trhu proti konkurenci. Musí konkretizovat využití technologických, finančních i personálních zdrojů. Na trhu dochází neustále ke změnám konkurenčního prostředí, spotřebitelských zájmů a tržních trendů. Z tohoto důvodu by měl být marketingový plán pružný, podnikatel by měl být schopen plány podle potřeby upravovat. Základní otázky, které by měl marketingový plán zodpovědět, jsou odkud, kam a jak. Při získávání odpovědí na tyto otázky nám pomůže marketingový mix 4P, tzn. produkt nebo služba, cena, distribuce a propagace. 

Produkt – analýza produkovaného výrobku či služby ve vztahu k jejich postavení na trhu a životnímu cyklu jak trhu, tak i výrobku či služby.



Cena – analýza stanovené ceny produktu ve vztahu k různým zákazníkům.



Distribuce – analýza distribučních cest produktu směrem k zákazníkovi.



Propagace – analýza možností a způsobů šíření informací o našem produktu tak, abychom vyvolali poptávku po našich produktech.

2.1.7 ORGANIZAČNÍ PLÁN Organizační plán může významně ovlivnit rentabilitu a produktivitu podniku. Proto je důležité, aby podnikatel hned na začátku učinil několik rozhodnutí týkajících se velikosti podniku, právní formy podniku a počtu zaměstnanců. Součástí organizačního plánu je organizační struktura firmy, která může být znázorněna i schématem. Podle Hisricha (1996) je organizační schéma oficiálním a jasným politickým prohlášením podnikatele o tom, co se od členů organizace očekává. Tato očekávání lze shrnout do pěti následujících oblastí: 

Organizační struktura – definuje pracovní zařazení členů organizace a propojení a vztahy mezi jejich funkcemi.



Metody plánování, měření a hodnocení – ve všech organizačních činnostech by se měly promítat cíle a záměry, na nichž spočívá existence podniku. Podnikatel musí stanovit způsob dosažení těchto cílů, stanovit způsoby měření a vyhodnocování úspěšnosti těchto plánů. 22



Metody odměňování – členové organizace budou potřebovat odměny v podobě povyšování, prémií, pochval atd. Za odměňování by měl odpovídat podnikatel nebo někdo z klíčových vedoucích pracovníků.



Kritéria výběru – podnikatel by měl stanovit soubor kritérií, podle nichž bude prováděn výběr lidí do všech funkcí.



Školení – musí být zpracován program školení v zaměstnání nebo mimo něj, a to buď v teoretické, nebo praktické podobě.

Podnikatel by měl jasně stanovit úlohy zaměstnanců, specifikovat je popisem činností, popř. uvést další podmínky a dovednosti, včetně požadavků na vzdělání a požadovanou praxi, které budou třeba k výkonu daných činností. Měly by být vymezeny práva a povinnosti jednotlivých zaměstnanců a stanoven jejich nadřízený. Většina podniků potřebuje i externí poradce jako jsou účetní, daňoví nebo finanční poradci, právníci a reklamní agentury. Tito externí spolupracovníci by měli být vybíráni se stejnou náročností jako kmenoví zaměstnanci.

2.1.8 HODNOCENÍ RIZIK Součástí každého podnikatelského plánu by měla být analýza rizik. Tato analýza by měla obsahovat veškerá možná rizika spojená s daným podnikatelským záměrem v počátku i v průběhu podnikání. Jedná se především o rizika vyplívající ze slabých stránek podniku, z reakce konkurence a rychlého technologického rozvoje v daném odvětví. Podnikatel by si měl tato rizika identifikovat, odhadnout pravděpodobnost výskytu rizik, naplánovat vývoj a postup při krizovém scénáři a připravit účinnou strategii a způsob chování podniku ke zvládnutí těchto rizik. Podle Korába (2007) by výsledkem mělo být připravení krizových scénářů, plánů a strategií, které mají za úkol co nejvíce eliminovat následky těchto rizik.

2.1.9 FINANČNÍ PLÁN Finanční plán ukazuje ekonomickou reálnost podnikatelského plánu jako celku a určuje objemy investic. Hisrich (1996) uvádí, že finanční plán poskytuje podnikateli úplnou představu o tom, kdy a kolik prostředků společnost dostává, kam tyto prostředky směřují, kolik hotovosti zbývá i o plánované finanční pozici firmy. Poskytuje krátkodobý podklad pro kontrolu rozpočtu a pomáhá zabraňovat vzniku nejběžnějšího problému nových podniků – nedostatku hotovosti. Potencionálnímu investorovi by měl 23

finanční plán ukázat, že podnikatel hodlá dostát všem finančním závazkům tak, aby zajistil dobrou návratnost investice. Finanční plán poskytuje finanční informace ze třech oblastí: 

Předpoklad příjmů a výdajů v příštích třech letech.



Vývoj cash flow v příštích třech letech.



Odhad rozvahy, která poskytuje informace o finanční stránce podniku k danému datu.

2.1.10 PŘÍLOHY V této kapitole bývají obvykle uvedeny veškeré informativní materiály, které nejsou ve vlastním textu podnikatelského plánu. Na každou přílohu by měl být v textu odkaz. Do přílohy mohou být uvedeny živnostenský list, výpis z obchodního rejstříku, ceník a fotografie výrobků, dodavatelské, odběratelské a nájemní smlouvy, výsledky průzkumů atd.

24

II. PRAKTICKÁ ČÁST

25

3. ÚVOD DO PRAKTICKÉ ČÁSTI Praktická část popisuje jednotlivé oblasti rozvoje a kroky, kterými budu postupovat při rozšiřování mé firmy. Důvod rozšíření mého podnikání je jasný – využitelnost a rentabilita zemědělské usedlosti a pozemků, které naší rodině patří již skoro 100 let. Dále zde nastíním podrobně rozpracované dílčí plány podnikatelského záměru. S rozšířením mé firmy uvažuji od poloviny roku 2015, a to v oblasti rostlinné i živočišné výroby. V živočišné výrobě nahradím odchov selat rozšířením chovu krav bez tržní produkce mléka. Odchov telat do hmotnosti max. 300 kg a jejich následný prodej by měl zajistit dobrou výkupní cenu i možnost získání dotací. V rostlinné výrobě se zaměřím na produkci obilovin v potravinářské kvalitě, na pěstování nyní velmi rentabilní řepky olejky a kukuřice na siláž. Protože mám svou rodinu v Pelhřimově a pracuji v místní strojírenské firmě, předpokládám, že budu muset zaměstnat jednoho pracovníka, který bude zajišťovat provoz statku během mé nepřítomnosti. V obdobích sklizně sena a žní bude nutné zajistit na výpomoc brigádníky z řad studentů nebo aktivních důchodců. Do sezónních prací budou samozřejmě zapojeni i rodinní příslušníci.

26

4. PODNIKATELSKÝ PLÁN TITULNÍ STRANA

4.1

Název firmy:

Miloslava Havelková

Sídlo firmy:

Modřínová 2211, 393 01 Pelhřimov

Místo podnikání:

Dobrnice 3, 584 01 Ledeč nad Sázavou

Kontaktní údaje:

602 111 112 [email protected]

Forma podnikání:

fyzická osoba

Založeno:

1. 6. 2005

Činnost podnikání:

zemědělská výroba

Zaměření zemědělské výroby: 

rostlinná výroba



živočišná výroba



produkce chovných plemenných zvířat a využití jejich genetického materiálu



výroba osiv a sadby



úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby, včetně výroby potravin z ní



chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na vodní ploše

27

4.2

EXEKUTIVNÍ SOUHRN

Podnikatelský plán je sestaven pro fyzickou osobu podnikající v zemědělství. Jedná se o budoucí rozvoj již existujícího podniku, který se v současnosti zabývá odchovem selat a chovem krav bez tržní produkce mléka. Vesnička Dobrnice, ve které se nachází toto hospodářství, leží v Kraji Vysočina mezi městy Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou a Golčův Jeníkov. K hospodářství náleží rozsáhlé nemovitosti, zemědělská půda a základní zemědělská technika, které jsou zcela ve vlastnictví majitelky. Tento podnikatelský plán předpokládá rozvoj v oblasti rostlinné i živočišné výroby od roku 2015. V rostlinné výrobě bude zpočátku obdělávána půda patřící majitelce a její rodině. V dalších letech bude postupně najímána půda v okolí a budou zde pěstovány obiloviny v potravinářské kvalitě, řepka ozimá a kukuřice na siláž. V živočišné výrobě bude rozšířen chov krav bez tržní produkce mléka. Základní stádo bude tvořeno zhruba 35 ks krav. Potřebné počáteční finanční prostředky jsou stanoveny na 1 720 000 Kč, které poskytne banka formou provozního úvěru. Z této sumy tvoří největší část pořízení základního stáda za 860 000 Kč. Dalším významným nákladem je také nákup zboží a materiálu 463 824 Kč a náklady na zaměstnance 200 100 Kč. Zbytek počátečních finančních prostředků bude krýt náklady v prvních měsících podnikání. Z ekonomického hlediska je zemědělství specifické tím, že podnikatel musí předpokládat tržby až v následujícím roce po zasetí plodin a nákupu zvířat. V prvním roce podnikání bude firma hospodařit na vlastních 50 ha a neočekávají se žádné příjmy za prodej zboží či služeb a podnik bude hospodařit se ztrátou. V druhém roce podnikání již budou příjmy převyšovat náklady a majitelka bude schopna splatit část úvěru, pořídit drobnou zemědělskou techniku a také uplatnit ztrátu z minulého období. Firma bude v tomto roce obdělávat 100 ha a hospodářský výsledek bude při realistické variantě 1 495 139 Kč. Také v následujících letech bude již firma hospodařit se ziskem, úvěr poskytnutý bankou bude splacen ve čtvrtém roce podnikání. V pátém roce podnikání bude firma obdělávat již 400 ha a hospodářský výsledek před zdaněním bude v tomto roce při realistické variantě 4 31 679 Kč. Cílovou skupinou budou především zemědělské subjekty, které rostlinné produkty přímo zpracovávají nebo s těmito komoditami dále obchodují. Prodej produktů rostlinné 28

výroby se předpokládá i drobným chovatelům. V živočišné výrobě budou tvořit cílovou skupinu zemědělské podniky či drobní zemědělci zabývající se výkrmem skotu. Produkty budou určeny především regionálním zákazníkům.

4.3

POPIS PODNIKU

4.3.1 HISTORIE PODNIKU Historie zemědělské usedlosti v Dobrnici sahá až do 18. století, kdy byla postavena. V roce 1927 byla zakoupena mým pradědou Josefem Krandou, který zde spolu s rodinou hospodařil. Od roku 1947 vedl hospodářství můj děda Jaroslav Kranda. Po roce 1948 se politická situace začala přiostřovat, byly zavedeny dodávky obilí a dalších zemědělských produktů. Jediný důvod těchto odvodů bylo dobrovolné odevzdání hospodářství soukromých rolníků do rukou státu. A protože patřilo hospodářství v Dobrnici velikostí, v obci i v okolí, k největším, byly stanoveny velmi vysoké dodávky jak obilí, tak i produktů živočišné výroby. Po splnění plánovaných dodávek obilí byly však dodávky opět zvýšeny. Obilí, které bylo určeno jako osivo a ke krmení hospodářských zvířat, bylo ještě dodatečně zabaveno. Základní mechanizační prostředky byly rovněž zabaveny. 15. ledna 1953 byl Jaroslav Kranda zatčen příslušníky SNB, vzat do vazby a obviněn z toho, že neplnil předepsané dodávky zemědělských produktů. Soud byl v březnu 1953 a rozsudek zněl: 2 roky nepodmíněně, 60 000 Kč pokuty, zákaz pobytu v okrese Ledeč nad Sázavou a zabavení veškerého majetku. Po roce 1989 bylo v restitučním řízení zažádáno mým dědou Jaroslavem Krandou a mým otcem Miloslavem Krandou o znovunavrácení zabaveného majetku. Děda se již navrácení svého statku nedožil, zemřel v roce 1990. Statek byl naší rodině vydán zpět v roce 1991 ve zdevastovaném stavu. Otec se rozhodl oživit rodinnou tradici a začal podnikat jako soukromě hospodařící zemědělec.

4.3.2 SOUČASNÝ STAV Podnikat jako fyzická osoba v zemědělství jsem začala v roce 2005 po dohodě s mým otcem Miloslavem Krandou, který se rozhodl svou aktivní zemědělskou činnost ukončit a zažádat si o dotační program z EU „Předčasné ukončení zemědělské činnosti“. 29

Podmínkou byl převod veškeré užívané zemědělské půdy na jiný subjekt. V té době jsem očekávala narození první dcery, proto jsem velkou část orné půdy pronajala a živočišnou výrobu postupně utlumovala. V současné době uvažuji o smysluplném využití budov, pozemků, veškerého vybavení a zařízení statku tak, aby nechátral, byl ekonomicky soběstačný a rentabilní. Zemědělská usedlost se nachází v malé vesničce Dobrnice v Kraji Vysočina. Leží mezi městy Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou a Golčův Jeníkov viz. obr. 3.

Obrázek 3: Poloha zemědělské usedlosti (zdroj: http://www.zemepis.com/smkraje.php, úprava: vlastní)

Nyní vlastním 5,89 ha travního porostu a 24,07 ha orné půdy, z toho obdělávám 1,83 ha a 22,24 ha je pronajato. Část travního porostu je určena k sušení sena a část slouží jako pastvina pro krávy. Na orné půdě, kterou obdělávám, pěstuji zejména obiloviny a jetel pro krmné účely. Živočišná výroba je zaměřena na odchov selat, doplňkově na chov krav bez tržní produkce mléka a výkrm prasat do jatečné hmotnosti. Stavy zvířat v roce 2014 jsou cca 9 ks krav bez tržní produkce mléka, 3 ks telat, 6 ks prasnic, selata (1 – 29 kg) 41 ks a selata určená pro výkrm (30 a více kg) 3 ks.

30

Z nemovitostí vlastním 4 hlavní hospodářské budovy. Špýchar, jehož historie sahá až do 18. století a jsou zde vybudována 3 sila na uskladnění obilí a menší technické zázemí statku. Stodola, ve které jsou ustájeny krávy s možností výběhu na pastvinu. V další části stodoly je uskladněno seno. Spodní stáj, ve které jsou v současnosti chovány prasnice a selata. Horní stáj, která nyní slouží jako sklad krmiva pro krávy. Součástí statku je menší hospodářský přístavek, sloužící jako sklad a obytná část usedlosti, ve které jsou dvě bytové jednotky.

4.3.3 EKONOMICKÉ VÝSLEDKY ZA ROK 2013 Příjmy v roce 2013 Tabulka 2: Přehled příjmů v roce 2013

Příjmy za rok 2013 Prodej výrobků a služeb Ostatní příjmy Celkem Kč

369 128 100 158 469 286

(zdroj: vlastní)

Největší část příjmů tvoří prodej výrobků a služeb, což jsou tržby za prasata a telata. 95 % ostatních příjmů tvoří příjem dotací SZIF a PRGLF.

Příjmy za rok 2013

21%

Prodej výrobků a služeb 79%

Ostatní příjmy

Obrázek 4: Přehled příjmů v roce 2013 (zdroj: vlastní)

31

Výdaje v roce 2013 Tabulka 3: Přehled výdajů v roce 2013

Výdaje za rok 2013 Nákup materiálu Provozní režie, ostatní výdaje Celkem Kč

375 198 58 982 434 180

(zdroj: vlastní)

Mezi hlavní výdaje za nákup materiálu patří nákup směsí pro prasata, nafta, hnojiva a inseminační dávky. Výdaje za provozní režii a ostatní výdaje jsou především placení daní, poplatky bance, různé výdaje za služby jako odvoz TKO, poplatky za telefon, předplatné a jiné.

Výdaje za rok 2013

14%

Nákup materiálu

86%

Provozní režie, ostatní výdaje

Obrázek 5: Přehled výdajů v roce 2013 (zdroj: vlastní)

Čerpání dotací v roce 2013 Dotace tvoří velmi důležitou část příjmů zemědělce. Dá se říci, že bez dotací by nebyl ani český zemědělec. Dotační platby vyplácí, na základě žádostí jednotlivých žadatelů, Státní zemědělský intervenční fond a plynou ze dvou zdrojů: 

evropské dotační programy (jsou částečně spolufinancované ze státního rozpočtu ČR)



národní dotační programy (jsou plně hrazené ze státního rozpočtu ČR) 32

Následující tabulka ukazuje přehled získaných dotací za rok 2013, ze kterého budu vycházet při kalkulaci dotačních příjmů pro příští roky. Tabulka 4: Přehled získaných dotací za rok 2013

Dotační program AEO - Agroenviromentální opatření Zvláštní podpora na tele masného typu LFA - Platba v méně příznivých oblastech PVP - Přechodné vnitrostátní podpory SAPS - Jednotná platba na plochu Dotace na pojištění plodin a zvířat Dotace celkem Kč

Získaná dotace (Kč) 12 251,92 11 499,07 17 024,45 3 969,19 45 941,41 1 496,22 92 182,26

(zdroj: vlastní)

Struktura majetku za rok 2013 Tabulka 5: Struktura majetku v roce 2013

Výkaz o majetku, závazcích a pohledávkách za rok 2013 Hmotný majetek 733 161 Peníze v hotovosti a ceniny 34 379 Peníze na bankovních účtech 125 352 Zásoby 169 700 Pohledávky 40 859 Závazky 556 292 Celkem Kč 1 659 743 (zdroj: vlastní)

4.3.4 PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ Majitelka: Miloslava Havelková Absolventka Střední zemědělské školy v Humpolci, obor alternativní zemědělství (ukončeno maturitní zkouškou v roce 1996), nyní studentka bakalářského studijního programu na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, obor finance a řízení. Praktické zkušenosti při jednání se zákazníky, ekonomické a další provozní zkušenosti získala jako administrativní pracovnice ve společnosti ČMO s.r.o., Soběslav. Od roku 2011 pracuje jako referentka plánování ve společnosti Agrostroj Pelhřimov, a.s. V roce 2011

33

absolvovala kurz účetnictví, akreditovaný MŠMT. Jazyková vybavenost: němčina. Vlastní řidičský průkaz skupiny: A, B, C, T. Další personál: K zajištění chodu statku bude zapotřebí přijmout jednoho zaměstnance do trvalého pracovního poměru. Jeho hlavním úkolem bude zajišťovat krmení krav a telat a bude provádět některé práce v rostlinné výrobě. Dílčími úkoly budou např. výstavba a opravy elektrických ohradníků, drobné opravy mechanizace a další práce potřebné pro bezproblémový chod statku. Kritéria pro výběr: řidičský průkaz skupiny B, C, T, manuální zručnost, samostatnost, ochota pracovat sezónně, kladný vztah k zemědělství. V letní sezóně bude potřeba najmout na krátkodobou výpomoc jednoho nebo více brigádníků, pravděpodobně z řad studentů nebo důchodců. Kritéria pro výběr brigádníka by byla obdobná jako u zaměstnance.

4.3.5 VEDENÍ ÚČETNICTVÍ Podnikat budu i nadále jako fyzická osoba a dosavadní způsob vedení účetnictví změním z daňové evidence na účetnictví. Drobné úkony, jako úhrady dodavatelům, vystavování faktur, vedení pokladny a jiné, budu provádět sama. Samotné vedení účetnictví svěřím spolehlivé externí firmě.

ANALÝZA ODVĚTVÍ

4.4

4.4.1 PORTERŮV MODEL PĚTI SIL 

Potencionální noví konkurenti

Začátek podnikání v zemědělství je velmi náročný na vstupní kapitálové náklady, technické vybavení i časové zajištění výroby. Díky prozatím velké podpoře České republiky a Evropské unie je zde možnost snadného získání dotací, které pokryjí velkou část nákladů. Hrozbu nově vstupujících konkurentů hodnotím jako střední. 

Konkurence v odvětví

Stávající konkurence je velmi vysoká, na trhu existuje mnoho drobných i větších zemědělců, družstev, ale i velkých společností, zabývajících se zemědělskou prvovýrobou. 34



Odběratelé

Odběratelé mohou ohrozit pozici na trhu tím, že při nákupu mohou upřednostňovat některý z menších konkurenčních podniků, kde se dá předpokládat nižší nebo srovnatelná cena. Další riziko je, že na základě předběžných kupních smluv mohou odběratelé tlačit výkupní ceny směrem dolů. V živočišné výrobě je hrozbou ze strany odběratele např. to, že v době prodeje telat nebude zájem o jejich nákup. Je zde otázka včasného načasování a sladění odchovu a prodeje telat. 

Dodavatelé

Dodavatelů na trhu existuje relativně mnoho, poskytují velmi podobné nebo stejné služby nebo produkty. Vždy je možnost vybrat si jiného dodavatele. Jedná se především o dodavatele zemědělských služeb, nákup hnojiv, osiv, krmných minerálních směsí, nafty. Hrozbu ze strany dodavatelů hodnotím jako velmi nízkou. 

Komplementy a substituty

Potraviny jsou ve výživě lidí nezastupitelné. Substituty produktů rostlinné a živočišné výroby tudíž prakticky neexistují.

4.4.2 SWOT ANALÝZA Příležitosti: 

čerpání dotací



nízké úrokové sazby



modernizace strojového parku

Hrozby: 

nebezpečí nákazy zvířat



výkyvy počasí



rostoucí ceny vstupů

Silné stránky: 

zázemí a vybavenost zemědělské usedlosti



vysoká produktivita práce



znalost trhu

Slabé stránky: 

nízký podíl vlastních pozemků



nedostatek vstupního provozního kapitálu



zastaralá zemědělská technika 35

4.4.3 PEST ANALÝZA 

Politické a legislativní faktory

Politická situace v České republice je celkem stabilní. Při každých volbách se sice střídá pravice s levicí, ale na stabilitu legislativního rámce zemědělství to vliv nemá. Zemědělskou politiku upravuje především zákon č. 252/19997 Sb., který vytváří podmínky pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel. Ekologické zemědělství vychází ze zákona č. 242/200 Sb. a nařízení Rady EU č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Zemědělství v ČR je ovlivňováno několika faktory, mezi které patří dotační a daňová politika. Při vedení účetnictví je třeba postupovat podle zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. Z daňových zákonů je zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty a zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. 

Ekonomické prostředí

Hrubý domácí produkt je klíčovým ukazatelem výkonnosti ekonomiky. Je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb v určitém období na daném území. Ve 2. čtvrtletí roku 2014 HDP vzrostl o 2,7 %. Průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje změnu průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců oproti předchozím 12 měsícům. V České republice byla v roce 2013 1,4 %. Dalším ekonomickým faktorem je úroková míra. Svého minima dosáhla mezi roky 2011 a 2012, kdy se pohybovala od 3,7 % do 4 %. V současné době je stabilní a neočekává se její příliš velký růst. Od roku 2008 dochází ke změnám i v oblasti zaměstnanosti. Přibývá nezaměstnaných osob a snižuje se tak míra ekonomické aktivity. Podíl nezaměstnaných osob v celorepublikovém měřítku je 7,1 %. V Kraji Vysočina se nyní pohybuje míra nezaměstnanosti okolo 5,4 %. 

Sociální a kulturní prostředí

V roce 2012 žilo v České republice 10,51 mil. obyvatel a v roce 2013 byl počet obyvatel 10,52 mil. V Kraji Vysočina počet obyvatel stále klesá, k 11. 9. 2014 zde žije 509 911 obyvatel. Snižování počtu obyvatel v regionu je zaviněno migrací obyvatel, ale také snižující se porodností. Průměrná hrubá mzda v regionu ve 2. čtvrtletí roku 2014 je 22 622 Kč. Vzdělanost obyvatelstva v regionu je, v porovnání s celorepublikovými 36

statistikami, průměrná. 27, 1 % obyvatel má střední vzdělání s maturitou, 9,5 % vysokoškolské vzdělání, 18,5 % základní vzdělání, 37,5 % je vyučeno, 2,7 % nástavbové studium, 1,3 % vyšší odborné studium, zbytek vzdělání neuvedeno. Počet pracujících v zemědělství neustále klesá a mění se i jejich věková struktura. Počet osob do 44 let se snížil o 40,4 % a počet pracovníků nad 55 let vzrostl o 89,1 %. Od roku 2000 ubyla v zemědělství pětina pracovních míst. 

Technologické prostředí

Vliv moderních technologií se odráží i v oblasti zemědělství. Jsou využívány moderní komunikační technologie, podnikové informační systémy, ekologická zařízení, moderní stroje, mechanizační prostředky a šetrné technologie na špičkové úrovni. Vývoj technologického prostředí je základem nejen pro zlepšování životního prostředí, ale také pro dosažení efektivnosti a zjednodušení zemědělské výroby.

VÝROBNÍ PLÁN

4.5

Jak již bylo uvedeno v úvodu praktické části, hlavní výrobní plán se týká nejen rostlinné výroby, ale také živočišné výroby. V rostlinné výrobě se zaměřím na pěstování obilovin v potravinářské kvalitě a řepky ozimé, která je v současné době cenově velmi výhodná. V živočišné výrobě bude rozšířen chov krav bez tržní produkce mléka. K dosažení stanovených cílů bude využito stávajícího potenciálu, který vlastním. Mezi ně patří rozsáhlé nemovitosti a jejich technické vybavení, ale také stávající mechanizační prostředky. Mezi strojní vybavení patří traktor Zetor 7211, Zetor 120-45, vůz za traktor, kultivátor, pluh, rotační žací lišta (záběr 14 cm), obraceč píce, shrnovač píce, sběrací vůz, svinovač balíků, postřikovač (záběr 18 m), secí stroj, válce Cambridge, diskový podmítač, rozmetadlo RUR – 5, nakladač 750. Nemovitosti zahrnují: 

špýchar se 3 sily na uskladnění cca 200 tun obilí



stodola, kde je možnost vybudování zimoviště pro krávy



spodní a horní stáj, kde je možnost uskladnění krmiva



hospodářský přístavek



2 bytové jednotky v přízemí s možností vybudování půdní vestavby v podkroví o 2 bytových jednotkách

37

Obrázek 6: Mapa nemovitostí zemědělské usedlosti (zdroj: https://www.google.cz/maps, úprava: vlastní)

4.5.1 ROSTLINNÁ VÝROBA V rostlinné výrobě se nabízí k využití vlastní potenciál. Jedná se především o půdu patřící naší rodině, strojní vybavení statku a zařízení nemovitostí, např. sila na uskladnění obilí. Jako vhodný osevní postup jsem zvolila: 

ječmen jarní



řepka ozimá



pšenice ozimá



kukuřice na siláž

Střídání plodin v jednotlivých půdních blocích má význam zejména na půdní úrodnost, poskytuje ochranu půdy před erozí, reguluje zaplevelení půdy a zajišťuje dobrý zdravotní stav rostlin. V prvním roce svého podnikání budu obhospodařovat půdu, která patří naší rodině. Po sklizni stávajících plodin rozdělím ornou půdu na 2 půdní bloky zhruba po 25 ha, na 38

kterých budu pěstovat pšenici ozimou a řepku ozimou. V dalších letech předpokládám, že si dlouhodobě pronajmu pozemky v okolí, cena za pronájem je cca 1800 Kč/ha a daň z pozemků cca 313 Kč/ha. Ve druhém roce podnikání budu obdělávat 4 půdní bloky po 25 ha, ve třetím roce 4 půdní bloky po 50 ha, ve čtvrtém roce podnikání 4 půdní bloky po 75 ha, v pátém roce již 4 půdní bloky po cca 100 ha. Předpokládám, že na náročnější práce, týkající se obdělávání půdy si najmu firmu, která se zabývá zpracováním půdy a poskytuje zemědělské služby v této oblasti. Část prací, jako je třeba předseťová příprava, setí, zaválení, aplikace některých hnojiv, bych zajistila pomocí vlastní techniky sama. Dodavatelé vstupů RV: O výběru dodavatelů bude rozhodovat cena, množství, doprava a rychlost dodání. Mezi hlavní dodavatele hnojiv patří firma ZOS Leština u Světlé nad Sázavou, pesticidy a herbicidy dodává firma ing. Randa František z Humpolce. Dalším dodavatelem hnojiv, herbicidů, pesticidů i osiva je Agrokop Havlíčkův Brod. Osivo je také nakupováno u firem ZZN Havlíčkův Brod, Oseva Chotěboř a Osiva Chotěboř. Mezi hlavní dodavatele bude patřit firma, poskytující služby v oblasti zpracování půdy. Odbyt produktů RV: Na statku jsou vybudována 3 sila na uskladnění obilí o celkové kapacitě 200 tun. Zde počítám s uskladněním části úrody ječmene jarního a pšenice ozimé. Zbývající část ječmene jarního, pšenice ozimé a celá sklizeň řepky olejky budou odvezeny do pobočky ZZN Havlíčkův Brod v Ledči nad Sázavou. Dalšími odběrateli jsou VKS Pohledší Dvořáci a ANIMO Pardubice, které se zabývají výrobou krmných směsí pro hospodářská zvířata. Mezi menší odběratele pak budou patřit drobní chovatelé hospodářských zvířat. Na odbyt kukuřice bude uzavřena smlouva s bioplynovou stanicí v nedaleké Číhošti. Náklady a tržby RV: Náklady a tržby na jednotlivé plodiny jsem vypracovala ve 3 variantách. Optimistická varianta zahrnuje ideální výnosy plodin v kombinaci s ideální cenou a kvalitou vypěstovaných plodin. V pesimistické variantě je zohledněn například vliv počasí během růstu a sklizně plodin, vliv lidského faktoru, tak i méně příznivá výkupní cena. Jednotlivé náklady a tržby jsou uvedeny v přílohách, tabulky 43 – 56. 39

Financování provozních nákladů: Část vstupních nákladů pokryji tím, že předem uzavřu smlouvy s dodavateli osiv, hnojiv a pesticidů o budoucím odběru části vypěstovaných komodit za předem stanovenou cenu. Další část nákladů bude pokryta tím, že využiji vlastní zemědělskou techniku a zaměstnance. Zbytek nákladů, jako jsou náklady na dodané služby a spotřebované palivo, budu krýt z provozního úvěru, který poskytne banka. Nárok na vrácení spotřební daně: U některých činností v zemědělské prvovýrobě lze uplatňovat vrácení spotřební daně z minerálních olejů, tzv. vratku na zelené naftě. Seznam těchto činností i způsob vedení evidence je uveden ve vyhlášce č. 48/2008 Sb. Problematiku uplatnění vrácení daně upravuje § 57 zákona č. 353/2003 Sb. Jedná se o určitou formu dotace zemědělcům určenou výhradně k provozu zemědělské techniky. Žádá se o ni až po její spotřebě a po předložení určené evidence. Nejedná se tedy o běžnou dotaci, která se účtuje do výnosů. Vratka činí 40 % spotřební daně z nafty, tzn. 4,36 Kč z litru. Náklady na naftu kalkuluji s cenou 28 Kč za 1 litr nafty bez DPH. V níže uvedených tabulkách je vyčíslena vratka spotřební daně v letech 2015 až 2019. Tabulka 6: Vrácení spotřební daně za rok 2015

Náklady na naftu Řepka ozimá Pšenice ozimá Celkem

Spotřeba l nafty/1 ha


86 77 163

2 150 1 925 4 075

Kč celkem/rok 60 200 53 900 114 100

Vratka Kč 9 374 8 393 17 767

(zdroj: vlastní) Tabulka 7: Vrácení spotřební daně za rok 2016

Náklady na naftu Ječmen jarní Řepka ozimá Pšenice ozimá Kukuřice Celkem



68 86 77 156 387

1 700 2 150 1 925 3 900 9 675

Kč celkem/rok 47 600 60 200 53 900 109 200 270 900

Vratka Kč 7 412 9 374 8 393 17 004 42 183

(zdroj: vlastní)

40

Tabulka 8: Vrácení spotřební daně za rok 2017

Náklady na naftu


Ječmen jarní Řepka ozimá Pšenice ozimá Kukuřice Celkem


68 86 77 156 387

3 400 4 300 3 850 7 800 19 350

Kč celkem/rok 95 200 120 400 107 800 218 400 541 800

Vratka Kč 14 824 18 748 16 786 34 008 84 366


Náklady na naftu




68 86 77 156 387

5 100 6 450 5 775 11 700 29 025

Kč celkem/rok 142 800 180 600 161 700 327 600 812 700

Vratka Kč 22 236 28 122 25 179 51 012 126 549


Náklady na naftu




68 86 77 156 387

6 800 8 600 7 700 15 600 38 700

Kč celkem/rok 190 400 240 800 215 600 436 800 1 083 600

Vratka Kč 29 648 37 496 33 572 68 016 168 732

(zdroj: vlastní)

4.5.2 ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA V živočišné výrobě rozšířím chov krav bez tržní produkce mléka ze stávajících 9 ks na 35 ks. Tržním produktem bude zástavový skot určený k dalšímu výkrmu. Část jalovic bude odchována pro zajištění uzavřeného obratu stáda. Zbytek jaloviček a býčci budou určeni k prodeji. Chovaným plemenem bude plemeno masného typu Charolais. V letním období, zhruba 190 dní v roce, budou celodenně na pastvě. Ustájení krav 41

v zimním období bude ve stodole (cca 220 m2). Potřebná plocha pro zajištění krmivové základny stáda by byla 25 ha pastvin a 30 ha luk na výrobu senáží a sena. Nyní vlastním cca 6 ha, musím tedy počítat, že 49 ha si budu muset pronajmout. Cena za pronájem luk se pohybuje kolem 1 500 Kč za hektar. Ve 3. čtvrtletí roku 2015 nakoupím vysokobřezí jalovice a s narozením telat mohu počítat v průběhu ledna a února 2016. Ta by byla přes letní sezónu s matkami na pastvině a jejich prodej bude uskutečněn na konci října, kdy budou již krávy opět březí. Struktura stáda: 

Počet krav (matek)

35 ks



Počet plemenných býků

1 ks



Počet narozených telat/ rok 34 ks (z toho 17 jaloviček a 17 býčků)

Obrázek 7: Plemeno Charolais (zdroj: http://www.ceskyles.estranky.cz/fotoalbum/masny-skot/masny-skot, úprava: vlastní)

42

Pořízení stáda: Ve 3. čtvrtletí roku 2015 počítám s nákupem 26 vysokobřezích jalovic. Cena 1 ks se pohybuje kolem 30 000 Kč. Celkem za nákup 26 ks zaplatím 780 000 Kč. Dále pořídím plemenného býka, čímž nevzniknou náklady na inseminaci, za pořizovací cenu 80 000 Kč. Celkem budou počáteční náklady na pořízení stáda 860 000 Kč. V dalších letech bude docházet k obnově stáda. Průměrně budu kalkulovat s vyřazením 7 ks krav ročně. Roční náklady na obnovu stáda budou 210 000 Kč. Náklady na ŽV: V pastevním období není potřeba přidávat kravám, jalovicím a telatům žádnou senáž, tj. nebudu ji v letním období kalkulovat. V zimním období bude potřeba na 1 krávu/den 45 kg senáže a1 kg sena a na 1 jalovici/den 24 kg senáže a 1 kg sena. Pro 35 krav, 1 plemenného býka a 14 jalovic je denně potřeba cca 2 t senáže a 50 kg sena. Pokud budu počítat 175 dní zimní období, celková potřeba krmiv za rok je 350 t senáže a 10 t sena. Ohodnocení vlastních krmiv zahrnuje náklady na sečení luk, sušení, balíkování atd., náklady na naftu a mzdové náklady. U senáže budu kalkulovat s částkou 650 Kč/t a u sena 1 600 Kč/t. Pro docílení optimálních přírůstků u telat a zachování optimálního zdraví u krav i telat, je ještě třeba jim dodávat minerální krmné doplňky. Jejich dodavatelem bude společnost MIKROP Čebín. Potřeba minerálních krmných doplňků: 

35 krav

1 280 kg/365 dní



1 plemenný býk

44 kg/365 dní



14 jalovic

410 kg/365 dní



34 telat

310/182 dní

Celkem bude potřeba 2 044 kg/1 rok minerálních doplňků. Kalkulovaná cena je 17 Kč/1 kg. V mimopastevním období (cca 175 dní) je potřeba do celkových nákladů započítat náklady na stelivo. Denní potřeba je 5 kg slámy/1 ks a 1 den, cena slámy je 280 Kč/t. Celkem budu potřebovat ročně 30 t slámy a náklady na stelivo tedy budou 8 400 Kč. Veterinární náklady by se na celé stádo ročně pohybovaly mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč.

43

Tabulka 11: Náklady na ŽV v prvním roce podnikání

Náklady celkem v roce pořízení Pořízení stáda v 1. roce Náklady na krmivo Náklady na stelivo Veterinární náklady Pronájem pastvin Nákup ohradníků Nákup napaječek Náklady celkem Kč

Kč 860 000 139 124 4 200 5 000 73 500 35 000 30 000 1 146 824

(zdroj: vlastní) Tabulka 12: Náklady na ŽV v dalších letech

Náklady v dalších letech Roční obnova stáda Náklady na krmivo Náklady na stelivo Veterinární náklady Pronájem pastvin Náklady celkem Kč

Kč 210 000 278 248 8 400 20 000 73 500 590 148

(zdroj: vlastní)

Tržby z ŽV: Prodej telat bude probíhat v průběhu podzimních měsíců. Prodám 17 býčků s průměrnou hmotností 250 kg. Prodejní cena u býčků se pohybuje kolem 70 - 80 Kč/kg. Část jaloviček (5 ks) si ponechám z důvodu obnovy stáda a část (10 ks) jich rovněž prodám. Prodejní cena za jalovičku je 60 Kč/ kg a průměrná prodejní váha je 230 kg. Pro dosažení vysoké úrovně odchovu telat, a aby se zabránilo ztrátám při jejich odchovu, je potřeba stádo obnovovat. Při obnově stáda dochází k vyřazování krav a jejich následnému prodeji. Průměrně budu vyřazovat 7 krav o hmotnosti 700 kg/ks. Cena za 1 kg vyřazovaného masa je 30 Kč. Do tržeb z živočišné výroby mohu dále započítat tržbu za vedlejší produkt chlévskou mrvu. Kráva vyprodukuje ročně 3 t chlévské mrvy a cena jedné tuny je 200 Kč. Tržby jsem vypočítala v níže uvedené tabulce opět ve 3 variantách. Optimistická varianta opět zahrnuje ideální stavy

44

prodaných zvířat v kombinaci s nejvyšší možnou cenou. Pesimistická varianta odráží nízkou výkupní cenu i možnost úmrtí zvířat ve stádě. Tabulka 13: Roční tržby produktů ŽV Roční tržby produktů ŽV

Pesimistická varianta

Optimistická varianta

Jedn. Ks

Cena/ jedn.

Prodej býčků (kg) Prodej jaloviček (kg) Vyřazené krávy (kg)

250 15

70

262 500 17

75 318 750 17

80

340 000

230

9

57

117 990 10

60 138 000 10

65

149 500

700

6

28

117 600

30 147 000

7

33

161 700

Chlévská mrva (t)

3 35

200

21 000 35

200

21 000

Položka

Tržby celkem Kč

Cena celkem

Realistická varianta Ks

7

21 000 35 519 090

Cena/ Cena Cena/ Ks jedn. celkem jedn.

200

624 750

Cena celkem

672 200

(zdroj: vlastní)

Mezi příjmy z chovu krav bez tržní produkce mohu započítat i příjem z dotací. Jedná se o program Agroenviromentální opatření, Zvláštní podpora na tele masného typu, LFA (platba v méně příznivých oblastech) a PVP (přechodné vnitrostátní podpory), které se týkají platby na přežvýkavce, na krávy bez TPM a na zemědělskou půdu. Při kalkulaci budoucích dotačních příjmů jsem vycházela z dotací získaných v roce 2013. Tabulka 14: Předpoklad přijatých dotací do ŽV

Dotační program Jedn. Položka 30 louky (ha) AEO - Agroenviromentální opatření 25 pastviny (ha) (ošetřováni travních porostů) Zvláštní podpora na tele masného 34 typu (ks) LFA - Platba v méně příznivých 55 oblastech (ha) PVP - Přechodné vnitrostátní podpory 33,5 na přežvýkavce (VDJ) na krávy bez TPM 35 (VDJ) 55 na zemědělskou půdu 55 (ha) SAPS - Jednotná platba na plochu Dotace celkem Kč

Dotace (Kč) 46 810,88 70 610,51 78 193,68 162 278,12 4 335,59 6 682,20 13 627,87 45 941,41 428 480,24

(zdroj: vlastní)

45

Odpis základního stáda: Při odepisování budou zvířata základního stáda zařazena do 1. odpisové skupiny s dobou odepisování 3 roky. V prvním roce odepisování se odepisuje 20 % ceny, ve druhém a třetím roce se odepisuje 40 % ceny. Cena pořízení základního stáda v prvním roce podnikání je 860 000 Kč. V roce 2015 budu mít pouze výdaje, a proto s odepisováním začnu až od roku 2016. Tabulka 15: Výpočet odpisu základního stáda v roce 2016 v Kč

Rok 2016 2017 2018

Odpis 172 000 344 000 344 000

Zůstatková cena 688 000 344 000 0

(zdroj: vlastní)

V roce 2017 bude na obnovu základního stáda vynaložena částka 210 000 Kč. Tabulka 16: Výpočet odpisu základního stáda v roce 2017 v Kč

Rok 2017 2018 2019

Odpis 42 000 84 000 84 000


(zdroj: vlastní)

V roce 2018 bude do základního stáda investováno 218 000 Kč. Tabulka 17: Výpočet odpisu základního stáda v roce 2018 v Kč

Rok 2018 2019 2020

Odpis 43 600 87 200 87 200


(zdroj: vlastní)

46

V roce 2019 bude vynaloženo na obnovu stáda 260 000 Kč. Tabulka 18: Výpočet odpisu základního stáda v roce 2019 v Kč

Rok 2019 2020 2021

Odpis 52 000 104 000 104 000


(zdroj: vlastní)

MARKETINGOVÝ PLÁN

4.6

Hlavním dlouhodobým cílem mého podnikání je využití rodinných pozemků a nemovitostí tak, aby byly ekonomicky rentabilní a soběstačné. Jako další cíl jsem si stanovila opravu celé usedlosti včetně výměny střešní krytiny a vybudování 2 bytových jednotek v podkroví. Krátkodobým cílem je pěstování rostlinných komodit, chov krav bez tržní produkce mléka a příležitostné poskytování drobných služeb se zemědělskou technikou. Hlavní cílovou skupinou, pro komodity produkované v rostlinné výrobě, budou především zemědělské podniky, zabývající se jejich dalším zpracováním či obchodováním s nimi. V živočišné výrobě budou cílovou skupinu tvořit zemědělské subjekty a drobní chovatelé, zabývající se výkrmem telat. Produkty z rostlinné i živočišné výroby budou primárně určeny pro regionálního zákazníka. 

Produkt

Hlavní činností firmy bude produkce obilnin a prodej telat. Z obilnin se jedná o ječmen jarní a pšenici ozimou. Kvůli vyšším výkupním cenám se budu snažit je pěstovat v potravinářské kvalitě. Dále budu pěstovat řepku olejku a kukuřici na siláž. Vedlejším produktem v živočišné výrobě bude prodej vyřazených krav a prodej chlévské mrvy. Doplňkově budou poskytovány drobným zemědělcům služby stávajícím strojovým parkem. Po obnovení strojního vybavení budu uvažovat o rozšíření nabídky poskytovaných služeb. 

Cena

Cenu u mnou produkovaných komodit lze pouze odhadnout. Působí na ni řada faktorů jako jsou např. ceny vstupů, klimatické podmínky, kvalita polních prací a současná

47

poptávka po dané komoditě. Cena komodit je také otázkou předběžně uzavřených odběratelských smluv a ochoty zákazníka danou komoditu koupit. 

Distribuce

Distribuce produkovaných komodit bude probíhat na základě dodavatelských smluv jako nepřímý prodej, a to v případě velkoobchodníků nebo distributorů. Dále je zde i možnost přímého prodeje drobným chovatelům. 

Propagace

Propagace bude probíhat formou inzerce v tisku a na webových stránkách. Základní cílovou skupinou budou firmy zabývající se prodejem a nákupem zemědělských komodit, ale také drobní zemědělci.

4.7

ORGANIZAČNÍ PLÁN

Obrázek 8: Organizační schéma (zdroj: vlastní)

4.7.1 MAJITELKA Zajišťuje chod celého statku. Určuje cíle a strategie k dosažení těchto cílů a provádí kontrolu plnění vytyčených cílů. Jedná s dodavateli, zákazníky a externími poradci. Vyřizuje veškerou administrativní činnost podniku, provádí platby, vystavuje faktury

48

a další doklady, vyřizuje dotace a jiné. Organizuje pracovní čas zaměstnance a brigádníků.

4.7.2 ZAMĚSTNANEC Ve 2. čtvrtletí roku 2015 zaměstnám jednoho pracovníka, který bude, pomocí stávajícího strojního vybavení, částečně zajišťovat práce na polích. Dále bude mít za úkol krmení krav a telat, dovoz vody a krmných doplňků na pastvinu, kontrolu stáda i ohradníků. V obdobích, kdy práci na polích bude provádět najatá firma, bude zaměstnanec pracovně využit např. při budování a opravách elektrických ohradníků, opravách mechanizace a při další drobné práci a opravách na statku. Mezi nejdůležitější požadavky na svého zaměstnance bych zařadila samozřejmě řidičský průkaz skupiny B, C, T, nadšení pro práci v zemědělství, kladný vztah k práci a ke zvířatům, ochota být sezónně vytížen, manuální zručnost, praxe v zemědělství a samostatnost. Harmonogram ročního pracovního fondu zaměstnance: Tabulka 19: Roční časový harmonogram zaměstnance

Prosinec

Listopad

Říjen

Září

Srpen

Červenec

Červen

Duben

Březen

Únor

Leden

Popis činností

Květen

Roční časový harmonogram zaměstnance

Krmení krav bez TPM Výstavba a opravy ohradníků Opravy strojního zařízení Setí, hnojení Odvoz sklizně Sušení sena Sběr slámy (zdroj: vlastní)

4.7.3 POMOCNÝ PERSONÁL V letní sezóně bude potřeba přijmout jednoho nebo více brigádníků a to z řad studentů nebo důchodců. Pracovní náplní budou práce během sušení sena a sklizně obilovin. Kritéria pro výběr brigádníka by byla stejná jako u zaměstnance.

49

HODNOCENÍ RIZIK

4.8

Zemědělství je považováno za jednu z nejrizikovějších oblastí. Rizika v zemědělství mohou mít vliv nejen na samotné zemědělce, ale i pro stát. 

Produkční rizika

Mezi největší rizika u rostlinné výroby z hlediska výnosnosti a kvality produktů bych zařadila klimatické podmínky, počasí, nevhodné zpracovaní půdy před i během růstu plodin, nesprávné použití chemických přípravků na ochranu rostlin a napadení plodin škůdci. Největší riziko v mém případě by bylo zejména u řepky ozimé, a to díky její náročnosti během jejího pěstování a na klimatické podmínky. U živočišné výroby patří mezi hlavní rizika napadení zvířat hromadným onemocněním. Základním nástrojem pro eliminaci rizik je zemědělské pojištění jak plodin, tak i zvířat. V živočišné výrobě přichází v úvahu potlačení rizika tím, že zamezím přístupu cizích osob do chovu, zvířata budou řádně očkována a budou dodržovány hygienické předpisy. 

Ekonomická rizika

Mezi ekonomická rizika zařadím především kolísání výkupních cen zemědělských produktů a růst cen vstupů, a to zejména hnojiv a chemických přípravků pro ošetření plodin a nafty. 

Majetková rizika

Mezi majetková rizika můžeme zařadit především krádeže např. strojního vybavení, motorové nafty, poškození mechanizace či budov, nebezpečí požáru. Tato případná rizika lze také částečně kompenzovat pojištěním. 

Zákaznická rizika

V oblasti zákaznických rizik představuje největší riziko včasný odbyt produktů. Zejména při sklizni plodin je nutné zajistit jejich plynulý odvoz a uskladnění. Těmto rizikům lze předcházet tím, že se uzavřou rámcové předběžné smlouvy na odbyt produktů. 

Personální rizika

Zde hrozí riziko nekvalitně a neodborně odvedené práce personálu. Zaměstnám proto jen člověka s kladným vztahem ke zvířatům i celkově k zemědělství a budu se ho snažit finančně motivovat vhodnou formou odměn. Další hrozbou je nemoc zaměstnance. Při krátkodobé pracovní neschopnosti by byla možnost zajistit nezbytný chod statku pomocí rodinných příslušníků. Obdělávání polí, na které počítám využít zaměstnance, 50

by bylo možno zajistit dodavatelsky. Při dlouhodobém výpadku zaměstnance bych musela uvažovat o krátkodobém zaměstnání dalšího pracovníka.

4.9

FINANČNÍ PLÁN

Finanční plán je vypracován na dobu 5 let ve třech variantách. V pesimistické variantě se odráží nízké výkupní ceny produktů, vyšší ceny vstupů a také klimatická rizika. V optimistické variantě je vycházeno z ideálních cen vstupů a výstupů a ideálních výnosů. Součástí finančního plánu je tabulka cash flow, hospodářský výsledek a přehled daňové povinnosti za jednotlivé roky. Mezi výnosy bude patřit příjem z dotací od SZIF a PRGLF, které budou mít v dalších letech klesající tendenci.

4.9.1 FINANČNÍ PLÁN V ROCE 2015 V prvním roce bude obdělávána pouze půda, která patří mé rodině. Nejprve budu pěstovat na zhruba 25 ha pšenici ozimou a na zhruba 25 ha řepku ozimou. Potřebné finance, které budou třeba v tomto roce, jsou stanoveny na 1 720 000 Kč. Tuto sumu poskytne banka jako provozní úvěr. V tomto roce nebudou žádné příjmy za prodej zboží či služeb, protože obilí zaseté na podzim roku 2015 bude sklizeno až v létě 2016. Mezi výnosy bude patřit pouze vratka spotřební daně. Do fixních nákladů je zahrnut poplatek TKO, poplatky za telefon a internet, poplatek za vedení účtu, poplatky za vedení účetnictví a jiné. Mezi hlavní výdaje roku 2015 patří nákup DHM, který zahrnuje nákup základního stáda za 860 000 Kč. V roce 2015 budu podnikat se ztrátou, která bude uplatněna při výpočtu daňové povinnosti v roce 2016.

51

Tabulka 20: Finanční vývoj v roce 2015 v Kč

Výdaje

Příjmy

Finanční vývoj v roce 2015 Prodej zboží Výnosy Prodej služeb Dotace Vklady Přijaté úvěry Nákup zboží a materiálu Náklady na zaměstnance Spotřeba energie Fixní náklady Nájemné Povinné ručení a pojištění Náklady Silniční daň Úroky z úvěru Ostatní náklady Daň z nemovitostí Vratka spotřební daně Odpisy Pořízení DHM Splátka úvěru

Pesimistická Realistická Optimistická varianta varianta varianta 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 720 000 1 720 000 1 720 000 463 824 451 230 438 030 200 100 200 100 200 100 40 000 40 000 40 000 42 798 42 798 42 798 73 500 73 500 73 500 8 500 8 500 8 500 5 000 5 000 5 000 20 000 20 000 20 000 0 0 0 15 700 15 700 15 700 -17 767 -17 767 -17 767 0 0 0 860 000 860 000 860 000 0 0 0

(zdroj: vlastní) Tabulka 21: Přehled Cash flow v roce 2015 v Kč

Celkové příjmy Cash flow v Celkové výdaje roce 2015 Tok peněz

1 720 000 1 711 655 8 345

1 720 000 1 699 061 20 939

1 720 000 1 685 861 34 139

(zdroj: vlastní) Tabulka 22: Výsledek hospodaření v roce 2015 v Kč

VH před Celkové výnosy zdaněním v Celkové náklady roce 2015 VH před zdaněním

0 851 655 -851 655

0 839 061 -839 061

0 825 861 -825 861

(zdroj: vlastní)

52

Tabulka 23: Výpočet vlastní daňové povinnosti v roce 2015 v Kč

VH před zdaněním Upravený základ daně Vlastní Uplatněná ztráta z min. obd. daňová Zákl. daně po odečtení povinnost v ztráty roce 2015 Základ daně zaokrouhlený Vlastní daňová povinnost

-851 655 -851 655 0

-839 061 -839 061 0

-825 861 -825 861 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

(zdroj: vlastní)

4.9.2 FINANČNÍ PLÁN V ROCE 2016 Tabulka 24: Finanční vývoj v roce 2016 v Kč

Výdaje

Příjmy


Pesimistická Realistická Optimistická varianta varianta varianta 2 940 965 3 449 875 3 953 450 0 0 0 1 330 480 1 330 480 1 330 480 0 0 0 0 0 0 2 393 048 2 307 298 2 244 923 400 200 400 200 400 200 45 000 45 000 45 000 85 596 85 596 85 596 179 750 179 750 179 750 8 500 8 500 8 500 5 000 5 000 5 000 40 000 40 000 40 000 0 0 0 42 255 42 255 42 255 -42 183 -42 183 -42 183 213 800 213 800 213 800 380 000 380 000 380 000 500 000 500 000 500 000

(zdroj: vlastní)

V roce 2016 již bude obděláváno 100 ha půdy. V tomto roce zahájím splácení úvěru poskytnutého v roce 2015, roční splátka bude činit 500 000 Kč. Mezi další výdaje bude patřit nákup mechanizačních prostředků v hodnotě 380 000 Kč. V odpisech jsou 53

zahrnuty odpisy základního stáda 172 000 Kč a odpisy DHM 41 800 Kč. V tomto roce je uplatňována ztráta z roku 2015. Tabulka 25: Přehled Cash flow v roce 2016 v Kč


4 271 445 4 250 966 20 479

4 780 355 4 165 216 615 139

5 283 930 4 102 841 1 181 089



4 271 445 3 370 966 900 479

4 780 355 3 285 216 1 495 139

5 283 930 3 222 841 2 061 089

(zdroj: vlastní) Tabulka 27: Výpočet vlastní daňové povinnosti v roce 2016 v Kč


900 479 900 479 -851 655

1 495 139 1 495 139 -839 061

2 061 089 2 061 089 -825 861

48 824 48 800 7 320

65 6078 65 6000 98 400

1 235 228 1 235 200 185 280

(zdroj: vlastní)

4.9.3 FINANČNÍ PLÁN V ROCE 2017 V tomto roce budu obdělávat již 200 ha, tj. 4 půdní bloky po 50 ha. Ve výnosech je již počítáno s poskytováním drobných služeb s vlastní technikou ve výši 62 000 Kč. Položku nákup DHM bude tvořit obnova základního stáda, částka 210 000 Kč a nákup zemědělské techniky, částka 600 000 Kč. Odpisy tvoří jak odpis základního stáda 344 000 Kč a 42 000 Kč, tak odpis DHM 84 550 Kč a 66 000 Kč. Položku mzdové náklady v tomto roce budou tvořit náklady na plat zaměstnance a brigádníků, ale také odměna majitelky.

54


Výdaje

Příjmy


Pesimistická Realistická Optimistická varianta varianta varianta 5 362 840 6 275 000 7 234 700 62 000 62 000 62 000 1 804 000 1 804 000 1 804 000 0 0 0 0 0 0 4 405 948 4 234 448 4 109 698 630 860 630 860 630 860 50 000 50 000 50 000 92 550 92 550 92 550 343 500 343 500 343 500 9 200 9 200 9 200 5 500 5 500 5 500 33 000 33 000 33 000 0 0 0 78 250 78 250 78 250 -84 366 -84 366 -84 366 536 550 536 550 536 550 810 000 810 000 810 000 500 000 500 000 500 000



7 228 840 7 410 992 -182 152

8 141 000 7 239 492 901 508

9 100 700 7 114 742 1 985 958



7 228 840 6 100 992 1 127 848

8 141 000 5 929 492 2 211 508

9 100 700 5 804 742 3 295 958

(zdroj: vlastní)

55



1 127 848 1 127 848 0

2 211 508 2 211 508 0

3 295 958 3 295 958 0

1 127 848 1 127 800 169 170

2 211 508 2 211 500 331 725

3 295 958 3 295 900 494 385

(zdroj: vlastní)

4.9.4 FINANČNÍ PLÁN V ROCE 2018 Tabulka 32: Finanční vývoj v roce 2018 v Kč

Výdaje

Příjmy


Pesimistická Realistická Optimistická varianta varianta varianta 7 784 715 9 100 125 10 515 950 22 000 22 000 22 000 2 021 000 2 021 000 2 021 000 0 0 0 0 0 0 6 418 848 6 161 598 5 974 473 420 750 420 750 420 750 51 000 51 000 51 000 95 000 95 000 95 000 578 000 578 000 578 000 9 500 9 500 9 500 5 700 5 700 5 700 21 000 21 000 21 000 0 0 0 78 250 78 250 78 250 -126 549 -126 549 -126 549 739 150 739 150 739 150 668 000 668 000 668 000 720 000 720 000 720 000

(zdroj: vlastní)

V roce 2018 budou obiloviny a kukuřice pěstovány již na 4 půdních blocích po 75 ha, tj. cca 300 ha. K velkému zvýšení nákladů dojde v oblasti nájmů za pozemky, cena za 1 ha půdy bude 2 000 Kč. V tomto roce dojde k nákupu další zemědělské techniky, částka 56

450 000 Kč a do obnovy základního stáda bude investováno 218 000 Kč. Položka odpisů bude tedy tvořena odpisy základního stáda částkami 344 000 Kč, 84 000 Kč a 43 600 Kč a odpisy zemědělské mechanizace budou tvořeny částkami 84 550 Kč, 135 500 Kč a 49 500 Kč. V tomto roce bude splacen bankovní úvěr částkou 720 000 Kč. Tabulka 33: Přehled Cash flow v roce 2018 v Kč


9 827 715 11 143 125 9 678 649 9 421 399 149 066 1 721 726

12 558 950 9 234 274 3 324 676



9 827 715 11 143 125 8 290 649 8 033 399 1 537 066 3 109 726

12 558 950 7 846 274 4 712 676

(zdroj: vlastní) Tabulka 35: Výpočet vlastní daňové povinnosti v roce 2018 v Kč


1 537 066 1 537 066 0

3 109 726 3 109 726 0

4 712 676 4 712 676 0

1 537 066 1 537 000 230 550

3 109 726 3 109 700 466 455

4 712 676 4 712 600 706 890

(zdroj: vlastní)

4.9.5 FINANČNÍ PLÁN V ROCE 2019 Finanční plán v tomto roce odráží náklady a tržby při obdělávání 4 půdních bloků po 100 ha, tj. 400 ha půdy celkem.

57


Výdaje

Příjmy


Pesimistická Realistická Optimistická varianta varianta varianta 10 359 700 11 972 700 13 797 200 50 000 50 000 50 000 1 803 000 1 803 000 1 803 000 0 0 0 0 0 0 8 431 748 8 088 748 7 839 248 427 750 427 750 427 750 55 000 55 000 55 000 96 250 96 250 96 250 578 000 578 000 578 000 9 800 9 800 9 800 5 755 5 755 5 755 0 0 0 0 0 0 78 250 78 250 78 250 -168 732 -168 732 -168 732 223 200 223 200 223 200 260 000 260 000 260 000 0 0 0



12 212 700 13 825 700 9 997 021 9 654 021 2 215 679 4 171 679

15 650 200 9 404 521 6 245 679



12 212 700 13 825 700 9 737 021 9 394 021 2 475 679 4 431 679

15 650 200 9 144 521 6 505 679

(zdroj: vlastní)

58



2 475 679 2 475 679 0

4 431 679 4 431 679 0

6 505 679 6 505 679 0

2 475 679 2 475 600 371 340

4 431 679 4 431 600 664 740

6 505 679 6 505 600 975 840

(zdroj: vlastní)

4.9.6 RESUMÉ FINANČNÍHO PLÁNU Resumé Cash flow V tabulce 40 je přehled toku peněz v letech 2015 až 2019, který je graficky znázorněn na obrázku 9. Tok peněz je vždy kladný, jen v roce 2017 v pesimistické variantě má hodnotu - 182 152 Kč, což je výsledkem vyšších výdajů na nákup zemědělské techniky a nižších výkupních cen. Tabulka 40: Přehled Cash flow v letech 2015 – 2019 v Kč

Cash flow 2015 2016 2017 2018 2019

Pesimistická varianta 8 345 20 479 -182 152 149 066 2 215 679

Realistická varianta 20 939 615 139 901 508 1 721 726 4 171 679

Optimistická varianta 34 139 1 181 089 1 985 958 3 324 676 6 245 679

(zdroj: vlastní)

59

Vývoj cash flow v letech 2015 - 2019 7 000 000 6 000 000 5 000 000 Kč

4 000 000 3 000 000


2 000 000

Realistická varianta

1 000 000


0 -1 000 000 2015

2016

2017

2018

2019

rok

Obrázek 9: Vývoj cash flow v letech 2015 – 2019 (zdroj: vlastní)

Resumé výsledku hospodaření před zdaněním Vývoj výsledku hospodaření v letech 2016 až 2019 bude ve všech třech variantách kladný. V roce 2015 budou jen výdaje a náklady, příjmy budou nulové. Důsledem toho bude v tomto roce výsledek hospodaření záporný. Tato ztráta bude uplatěna v plné výši při výpočtu vlastní daňové povinnosti v roce 2016. Tabulka 41: Přehled VH před zdaněním v letech 2015 – 2019 v Kč

VH před zdaněním 2015 2016 2017 2018 2019

Pesimistická varianta -851 655 900 479 1 127 848 1 537 066 2 475 679

Realistická varianta -839 061 1 495 139 2 211 508 3 109 726 4 431 679

Optimistická varianta -825 861 2 061 089 3 295 958 4 712 676 6 505 679

(zdroj: vlastní)

60

Vývoj VH před zdaněním 2015 - 2019 7 000 000 6 000 000 5 000 000 Kč

4 000 000 3 000 000


2 000 000


1 000 000


0 -1 000 000 2015

2016

2017

2018

2019

rok

Obrázek 10: Vývoj VH před zdaněním v letech 2015 – 2019 (zdroj: vlastní)

Resumé vlastní daňové povinnosti V roce 2015 bude daň z příjmu nulová, výsledek hospodanění je totiž v tomto roce záporný. V následujících letech již povinnost platit daň z příjmu vzniká. Výše daňové povinnosti je vyčíslena v tabulce 42 a je rovněž graficky znázorněna na obrázku 11. Tabulka 42: Přehled vlastní daňové povinnosti v letech 2015 – 2019 v Kč

Vlastní daňová povinnost 2015 2016 2017 2018 2019

Pesimistická varianta 0 7 320 169 170 230 550 371 340

Realistická varianta 0 98 400 331 725 466 455 664 740

Optimistická varianta 0 185 280 494 385 706 890 975 840

(zdroj: vlastní)

61

Vývoj daňové povinnosti v letech 2015 - 2019 1 200 000 1 000 000

Kč

800 000 600 000


400 000

Realistická varianta Optimistická varianta

200 000 0 2015

2016

2017

2018

2019

rok

Obrázek 11: Vývoj daňové povinnosti v letech 2015 – 2019 (zdroj: vlastní)

4.10 PŘÍLOHY Náklady na pěstování jednotlivých plodin na 1 ha V tabulkách 43 - 46 jsou podrobně rozpracovány finanční náklady včetně kalkulace potřeby nafty na pěstování jednotlivých plodin na 1 hektar. Náklady jsou vypracovány ve třech variantách. Pesimistická varianta zahrnuje vyšší ceny vstupů, polních prací, špatné klimatické podmínky a lidský faktor. Optimistická varianta naopak počítá s příznivými cenami vstupů a ideálními klimatickými podmínkami.

62

Tabulka 43: Přehled nákladů na pěstování 1 ha ječmenu jarního

Náklady na pěstování ječmenu jarního

Náklady na pěstování 1 ha Druh práce

Pesimistická varianta Kč/ha

nafta l/ha

Hnojení průmyslovými hnojivy 1 500 Setí 600 Osivo 2 425 Zaválení 350 Chemická ochrana herbicidem 800 Aplikace herbicidu 250 Chemická ochrana fungicidem 1 000 Aplikace fungicidu 250 Sklizeň 1 500 Odvoz (170 Kč/t x 5 t) 850 Podmítka 600 Orba 1 000 Náklady celkem na 1 ha 11 125

10 5 5 3 3 17 5 20 68

Realistická varianta Kč/ha 1 500 600 2 250 300 750 200 950 200 1 450 850 550 950 10 550


nafta l/ha 10 5 5 3 3 17 5 20 68

Kč/ha 1 500 600 2 125 300 700 200 900 200 1 400 850 500 900 10 175

nafta l/ha 10 5 5 3 3 17 5 20 68

(zdroj: vlastní)

63

Tabulka 44: Přehled nákladů na pěstování 1 ha řepky ozimé

Náklady na pěstování 1 ha

Náklady na pěstování řepky ozimé

Druh práce


Hnojení průmyslovými hnojivy 2 700 Setí 700 Osivo 450 Zaválení 350 Chemická ochrana herbicidem 1 600 Aplikace herbicidu 300 Chemická ochrana herbicidem 700 Aplikace herbicidu 250 Regulátor růstu 700 Aplikace regulátoru 250 Chemická ochrana insekticidem (krytonosec) 1 100 Aplikace insekticidu 250 Chemická ochrana insekticidem (blýskáček) 700 Aplikace insekticidu 250 Chemická ochrana fungicidem 1 700 Aplikace fungicidu 450 Desikace před sklizní 900 Aplikace desikace 250 Sklizeň 1 500 Odvoz (170 Kč/t x 5 t) 595 Podmítka 550 Orba 1 000 Náklady celkem na 1 ha 17 245

nafta l/ha 10 5

Realistická varianta Kč/ha

3

2 600 650 320 300 1 550 250 650 200 650 200

3

1 050 200

5 3 3

3 6 3 17 5 20 86

650 200 1 650 450 850 200 1 500 595 500 1 000 16 215


nafta l/ha 10 5

Kč/ha

3

2 500 600 350 300 1 500 200 600 200 600 200

3

1 000 200

5 3 3

3 6 3 17 5 20 86

600 200 1 600 400 800 200 1 400 595 500 900 15 445

nafta l/ha 10 5 5 3 3 3

3

3 6 3 17 5 20 86

(zdroj: vlastní)

64

Tabulka 45: Přehled nákladů na pěstování 1 ha pšenice ozimé

Náklady na pěstování 1 ha

Náklady na pěstování pšenice ozimé

Druh práce Hnojení průmyslovými hnojivy Setí Osivo Zaválení Chemická ochrana herbicidem (podzim) Aplikace herbicidu Hnojení N (2 dávky) Aplikace N Ošetření herbicidem (pcháč oset) Aplikace herbicidu Ochrana fungicidem Aplikace fungicidu Sklizeň Odvoz (170 Kč/t x 5 t) Podmítka Orba Náklady celkem na 1 ha



nafta l/ha

2 100 700 2 375 350 1 300 250 1 700 400 700 250 2 200 450 1 500 935 550 1 000 16 760

10 5 5

3 3 3 6 17 5 20 77

Kč/ha 2 100 650 2 150 300 1 250 200 1 650 400 650 250 2 000 450 1 550 935 500 1 000 16 035


nafta l/ha 10 5 5

3 3 3 6 17 5 20 77

Kč/ha 2 000 600 2 250 300 1 200 200 1 600 400 600 200 2 000 400 1 400 935 500 900 15 485

nafta l/ha 10 5 5

3 3 3 6 17 5 20 77

(zdroj: vlastní)

65

Tabulka 46: Přehled nákladů na pěstování 1 ha kukuřice


Náklady na pěstování kukuřice

Náklady na pěstování 1 ha Druh práce Hnojení organickými hnojivy (digestát) Aplikace digestátu Hnojení NPK včetně aplikace Předseťová příprava Setí s přihnojováním Osivo Zaválení Chemická ochrana herbicidem Aplikace herbicidu Hnojení N Aplikace N Hnojení digestátem Aplikace digestátu Sklizeň Odvoz (170 Kč/t x 5 t) Orba Náklady celkem na 1 ha

Kč/ha 3 300 1 600 2 600 600 850 4 300 400 1 600 250 1 100 250 2 100 1 100 1 700 1 600 1 200 24 550

nafta l/ha

20 3 12 8 5 3 3 17 30 30 25 156

Realistická varianta Kč/ha 3 100 1 550 2 550 550 800 4 100 300 1 550 200 1 050 200 2 050 1 100 1 650 1 550 1 150 23 450


nafta l/ha

20 3 12 8 5 3 3 17 30 30 25 156

Kč/ha 3 000 1 500 2 500 500 750 4 000 300 1 500 200 1 000 200 2 000 1 000 1 600 1 500 1 100 22 650

nafta l/ha

20 3 12 8 5 3 3 17 30 30 25 156

(zdroj: vlastní)

Celkové náklady a tržby podle počtu obdělávaných ha V dalších tabulkách jsou vyčísleny celkové náklady, tj. náklady na pěstování, náklady na naftu, nájem pozemku a daň z pozemku. Celkové tržby zahrnují tržby z prodeje jednotlivých plodin a přijaté dotace z uvedených hektarů. Náklady i tržby jsou vypracovány opět ve třech variantách.

66

Tabulka 47: Přehled nákladů a tržeb na jednotlivé plodiny na 1 ha v Kč Pesimistická varianta

Tržby z kukuřice

Náklady na kukuřici

Tržby z pšenice ozimé

Náklady na pšenici ozimou

Tržby z řepky ozimé

Náklady na řepku ozimou

Tržby z ječmene jarního

Náklady na ječmen jarní

Náklady na 1 ha



Náklady na pěstování Náklady na naftu (cca 28Kč/l) Nájem pozemku za 1 ha Daň z pozemku za 1 ha Náklady celkem Tržby LFA (nepříznivé oblasti) SAPS (jednotná platba na plochu) Tržby celkem Náklady na pěstování Náklady na naftu (cca 28Kč/l) Nájem pozemku za 1 ha Daň z pozemku za 1 ha Náklady celkem Tržby LFA (nepříznivé oblasti) SAPS (jednotná platba na plochu) Tržby celkem

11 125 1 904 1 800 313 15 142 16 000 2 950 6 070 25 020 17 245 2 408 1 800 313 21 766 28 000 2 950 6 070 37 020

10 550 1 904 1 800 313 14 567 22 000 2 950 6 070 31 020 16 215 2 408 1 800 313 20 736 30 500 2 950 6 070 39 520

10 175 1 904 1 800 313 14 192 25 000 2 950 6 070 34 020 15 445 2 408 1 800 313 19 966 36 750 2 950 6 070 45 770


16 760 2 156 1 800 313 21 029 17 875 2 950 6 070 26 895 24 550 4 368 1 800 313 31 031 35 000 2 950 6 070 44 020

16 035 2 156 1 800 313 20 304 21 505 2 950 6 070 30 525 23 450 4 368 1 800 313 29 931 39 000 2 950 6 070 48 020

15 485 2 156 1 800 313 19 754 27 500 2 950 6 070 36 520 22 650 4 368 1 800 313 29 131 42 000 2 950 6 070 51 020

(vlastní)

67

Tabulka 48: Přehled celkových nákladů a tržeb na 1 ha v Kč Pesimistická Realistická Optimistická varianta varianta varianta Náklady na pěstování 69 680 66 250 63 755 Náklady na naftu 10 836 10 836 10 836 Nájem pozemku za 1 ha 7 200 7 200 7 200 Daň z pozemku za 1 ha 1 252 1 252 1 252 Náklady celkem 88 968 85 538 83 043 Tržby 96 875 113 005 131 250 LFA (nepříznivé oblasti) 11 800 11 800 11 800 SAPS (jednotná platba na plochu) 24 280 24 280 24 280 Tržby celkem 132 955 149 085 167 330

Tržby Náklady celkem celkem z 1 na 1 ha ha

Náklady na 1 ha

Zisk

43 987

63 547

84 287

(vlastní)

68


Tržby z kukuřice








Náklady na 25 ha




278 125 47 600 45 000 7 825 378 550 400 000 73 750 151 750 625 500 431 125 60 200 45 000 7 825 544 150 700 000 73 750 151 750 925 500

263 750 47 600 45 000 7 825 364 175 550 000 73 750 151 750 775 500 405 375 60 200 45 000 7 825 518 400 762 500 73 750 151 750 988 000

254 375 47 600 45 000 7 825 354 800 625 000 73 750 151 750 850 500 386 125 60 200 45 000 7 825 499 150 918 750 73 750 151 750 1 144 250


419 000 53 900 45 000 7 825 525 725 446 875 73 750 151 750 672 375 613 750 109 200 45 000 7 825 775 775 875 000 73 750 151 750 1 100 500

400 875 53 900 45 000 7 825 507 600 537 625 73 750 151 750 763 125 586 250 109 200 45 000 7 825 748 275 975 000 73 750 151 750 1 200 500

387 125 53 900 45 000 7 825 493 850 687 500 73 750 151 750 913 000 566 250 109 200 45 000 7 825 728 275 1 050 000 73 750 151 750 1 275 500

(zdroj: vlastní)

69

Tabulka 50: Přehled celkových nákladů a tržeb na 25 ha v Kč Pesimistická Realistická Optimistická varianta varianta varianta Náklady na pěstování 1 742 000 1 656 250 1 593 875 Náklady na naftu 270 900 270 900 270 900 Nájem pozemku za 1 ha 180 000 180 000 180 000 Daň z pozemku za 1 ha 31 300 31 300 31 300 Náklady celkem 2 224 200 2 138 450 2 076 075 Tržby 2 421 875 2 825 125 3 281 250 LFA (nepříznivé oblasti) 295 000 295 000 295 000 SAPS (jednotná platba na plochu) 607 000 607 000 607 000 Tržby celkem 3 323 875 3 727 125 4 183 250


Náklady na 25 ha

Zisk

1 099 675

1 588 675

2 107 175

(zdroj: vlastní)

70


Tržby z kukuřice








Náklady na 50 ha




556 250 95 200 90 000 15 650 757 100 800 000 147 500 303 500 1 251 000 862 250 120 400 90 000 15 650 1 088 300 1 400 000 147 500 303 500 1 851 000

527 500 95 200 90 000 15 650 728 350 1 100 000 147 500 303 500 1 551 000 810 750 120 400 90 000 15 650 1 036 800 1 525 000 147 500 303 500 1 976 000

508 750 95 200 90 000 15 650 709 600 1 250 000 147 500 303 500 1 701 000 772 250 120 400 90 000 15 650 998 300 1 837 500 147 500 303 500 2 288 500


838 000 107 800 90 000 15 650 1 051 450 893 750 147 500 303 500 1 344 750 1 227 500 218 400 90 000 15 650 1 551 550 1 750 000 147 500 303 500 2 201 000

801 750 107 800 90 000 15 650 1 015 200 1 075 250 147 500 303 500 1 526 250 1 172 500 218 400 90 000 15 650 1 496 550 1 950 000 147 500 303 500 2 401 000

774 250 107 800 90 000 15 650 987 700 1 375 000 147 500 303 500 1 826 000 1 132 500 218 400 90 000 15 650 1 456 550 2 100 000 147 500 303 500 2 551 000

(zdroj: vlastní)

71

Tabulka 52: Přehled celkových nákladů a tržeb na 50 ha v Kč Pesimistická Realistická Optimistická varianta varianta varianta Náklady na pěstování 3 484 000 3 312 500 3 187 750 Náklady na naftu 541 800 541 800 541 800 Nájem pozemku za 1 ha 360 000 360 000 360 000 Daň z pozemku za 1 ha 62 600 62 600 62 600 Náklady celkem 4 448 400 4 276 900 4 152 150 Tržby 4 843 750 5 650 250 6 562 500 LFA (nepříznivé oblasti) 590 000 590 000 590 000 SAPS (jednotná platba na plochu) 1 214 000 1 214 000 1 214 000 Tržby celkem 6 647 750 7 454 250 8 366 500


Náklady na 50 ha

Zisk

2 199 350

3 177 350

4 214 350

(zdroj: vlastní)

72


Tržby z kukuřice








Náklady na 75 ha




834 375 142 800 135 000 23 475 1 135 650 1 200 000 221 250 455 250 1 876 500 1 293 375 180 600 135 000 23 475 1 632 450 2 100 000 221 250 455 250 2 776 500

791 250 142 800 135 000 23 475 1 092 525 1 650 000 221 250 455 250 2 326 500 1 216 125 180 600 135 000 23 475 1 555 200 2 287 500 221 250 455 250 2 964 000

763 125 142 800 135 000 23 475 1 064 400 1 875 000 221 250 455 250 2 551 500 1 158 375 180 600 135 000 23 475 1 497 450 2 756 250 221 250 455 250 3 432 750


1 257 000 161 700 135 000 23 475 1 577 175 1 340 625 221 250 455 250 2 017 125 1 841 250 327 600 135 000 23 475 2 327 325 2 625 000 221 250 455 250 3 301 500

1 202 625 161 700 135 000 23 475 1 522 800 1 612 875 221 250 455 250 2 289 375 1 758 750 327 600 135 000 23 475 2 244 825 2 925 000 221 250 455 250 3 601 500

1 161 375 161 700 135 000 23 475 1 481 550 2 062 500 221 250 455 250 2 739 000 1 698 750 327 600 135 000 23 475 2 184 825 3 150 000 221 250 455 250 3 826 500

(zdroj: vlastní)

73

Tabulka 54: Přehled celkových nákladů a tržeb na 75 ha v Kč Pesimistická Realistická Optimistická varianta varianta varianta Náklady na pěstování 5 226 000 4 968 750 4 781 625 Náklady na naftu 812 700 812 700 812 700 Nájem pozemku za 1 ha 540 000 540 000 540 000 Daň z pozemku za 1 ha 93 900 93 900 93 900 Náklady celkem 6 672 600 6 415 350 6 228 225 Tržby 7 265 625 8 475 375 9 843 750 LFA (nepříznivé oblasti) 885 000 885 000 885 000 SAPS (jednotná platba na plochu) 1 821 000 1 821 000 1 821 000 Tržby celkem 9 971 625 11 181 375 12 549 750


Náklady na 75 ha

Zisk

3 299 025

4 766 025

6 321 525

(zdroj: vlastní)

74


Tržby z kukuřice








Náklady na 100 ha




1 112 500 190 400 180 000 31 300 1 514 200 1 600 000 295 000 607 000 2 502 000 1 724 500 240 800 180 000 31 300 2 176 600 2 800 000 295 000 607 000 3 702 000

1 055 000 190 400 180 000 31 300 1 456 700 2 200 000 295 000 607 000 3 102 000 1 621 500 240 800 180 000 31 300 2 073 600 3 050 000 295 000 607 000 3 952 000

1 017 500 190 400 180 000 31 300 1 419 200 2 500 000 295 000 607 000 3 402 000 1 544 500 240 800 180 000 31 300 1 996 600 3 675 000 295 000 607 000 4 577 000


1 676 000 215 600 180 000 31 300 2 102 900 1 787 500 295 000 607 000 2 689 500 2 455 000 436 800 180 000 31 300 3 103 100 3 500 000 295 000 607 000 4 402 000

1 603 500 215 600 180 000 31 300 2 030 400 2 150 500 295 000 607 000 3 052 500 2 345 000 436 800 180 000 31 300 2 993 100 3 900 000 295 000 607 000 4 802 000

1 548 500 215 600 180 000 31 300 1 975 400 2 750 000 295 000 607 000 3 652 000 2 265 000 436 800 180 000 31 300 2 913 100 4 200 000 295 000 607 000 5 102 000

(zdroj: vlastní)

75

Tabulka 56: Přehled celkových nákladů a tržeb na 100 ha v Kč Pesimistická Realistická Optimistická varianta varianta varianta Náklady na pěstování 6 968 000 6 625 000 6 375 500 Náklady na naftu 1 083 600 1 083 600 1 083 600 Nájem pozemku za 1 ha 720 000 720 000 720 000 Daň z pozemku za 1 ha 125 200 125 200 125 200 Náklady celkem 8 896 800 8 553 800 8 304 300 Tržby 9 687 500 11 300 500 13 125 000 LFA (nepříznivé oblasti) 1 180 000 1 180 000 1 180 000 SAPS (jednotná platba na plochu) 2 428 000 2 428 000 2 428 000 Tržby celkem 13 295 500 14 908 500 16 733 000


Náklady na 100 ha

Zisk

4 398 700

6 354 700

8 428 700

(zdroj: vlastní)

Výpočet odpisů z nákupu zemědělské techniky v jednotlivých letech Pořízená zemědělská technika bude při odepisování zařazena do 2. odpisové skupiny s dobou odepisování 5 let. V tabulkách 57 - 59 jsou vypočteny odpisy pro jednotlivé roky. V roce 2016 bude nakupena zemědělská technika za 380 000 Kč. Tabulka 57: Výpočet odpisů nákupu zemědělské techniky v roce 2016 v Kč

Rok 2016 2017 2018 2019 2020

Odpis 41 800 84 550 84 550 84 550 84 550

Zůstatková cena 338 200 253 650 169 100 84 550 0

(zdroj: vlastní)

76

V roce 2017 proběhne nákup zemědělské techniky za 600 000 Kč. Tabulka 58: Výpočet odpisů nákupu zemědělské techniky v roce 2017 v Kč

Rok 2017 2018 2019 2020 2021

Odpis Zůstatková cena 66 000 534 000 133 500 400 500 133 500 267 000 133 500 133 500 133 500 0 (zdroj: vlastní)

V roce 2018 bude uskutečněno pořízení zemědělské techniky za 450 000 Kč. Tabulka 59: Výpočet odpisů nákupu zemědělské techniky v roce 2018 v Kč

Rok 2018 2019 2020 2021 2022

Odpis Zůstatková cena 49 500 400 500 100 125 300 375 100 125 200 250 100 125 100 125 100 125 0 (zdroj: vlastní)

77

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce byl návrh podnikatelského záměru pro již existující malý zemědělský podnik a jeho rozvoj v následujících pěti letech a zhodnocení proveditelnosti navrženého podnikatelského záměru. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá popisem jednotlivých právních forem podnikání, analýzou vnějšího a vnitřního prostředí firmy a jednotlivými částmi podnikatelského plánu. V praktické části se věnuji samotnému podnikatelskému záměru. Ten byl vytvořen pro zemědělskou usedlost a pozemky, které vlastním v malé vesničce Dobrnice v Kraji Vysočina. Jedná se o rozvoj malé zemědělské firmy v oblasti rostlinné a živočišné výroby. Tento podnikatelský záměr ukázal, že rozvoj zemědělské firmy, výše popsaným způsobem, je možný. Kalkulací nákladů i tržeb jsem zjistila, že podnikání v zemědělské prvovýrobě není nerentabilní. Velkým problémem ale mohou být klimatické podmínky a lidský faktor. Dále také kolísající výkupní ceny, rostoucí ceny vstupů a snižující se dotace plynoucí do zemědělství. Analýzou vnějšího a vnitřního prostředí bylo zjištěno, že v tomto odvětví existuje mnoho velkých konkurenčních společností, ale i drobných zemědělců. Zhodnotila jsem možná rizika podnikatelského záměru a popsala možná opatření, jak těmto rizikům předcházet. Zemědělská prvovýroba je specifická tím, že tržby z prodeje rostlinných i živočišných komodit jsou až v následujícím roce. Proto jsou nevýhodou tohoto rozvoje vysoké počáteční investice. V prvním roce podnikání je nutné, pomocí provozního úvěru, vložit do firmy finanční prostředky v hodnotě 1 720 000 Kč. Finanční plán v dalších letech ukazuje, že provozní úvěr by měl být splacen během 3 let. Další finanční prostředky budou použity k obnovení zastaralé zemědělské techniky. Do budoucna bych také uvažovala o celkové rekonstrukci nemovitostí a vybudování dvou bytových jednotek v podkroví nad stávajícími byty. Zde by byla možnost provozování agroturistiky. Při rekonstrukci a modernizaci hospodářství by se dalo využít některých dotačních titulů poskytovaných MZE. V současné době je např. podporován program „Modernizace zemědělských podniků.“ Ten má zlepšit celkovou výkonnost podniku za účelem 78

zvýšení jeho konkurenceschopnosti, např. na výstavbu a rekonstrukci stájí a výstavbu jímek. Věřím, že stanovený cíl bakalářské práce jsem splnila.

79

ZDROJE Internetové zdroje: 

Webové stránky Business center. [on-line]. [cit27-10-2014]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony



Webové

stránky

Český

les.

[on-line].

[cit28-10-2014].

Dostupné

z:

http://www.ceskyles.estranky.cz/fotoalbum/masny-skot/masny-skot



Webové stránky Český statistický úřad. [on-line]. [cit20-10-2014]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zemedelstvi_zem



Webové stránky Mapy Google. [on-line]. [cit28-10-2014]. Dostupné z: https://www.google.cz/maps



Webové

stránky

SZIF.

[on-line].

[cit27-10-2014].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.szif.cz/cs 

Webové

stránky

Obrázky.

[on-line].

[cit28-10-2014].

http://www.zemepis.com/smkraje.php

Tištěné zdroje: 

HAVELKOVÁ M., L. CHRÁSTOVÁ a J. KARLÍKOVÁ. Sapeli, a.s. Jihlava, 2013. Seminární práce. VŠPJ Jihlava 2013



HISRICH, Robert D. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996, 501 s. ISBN 80-858-6507-6.



JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. ISBN 978-80-247-2690-8.



KEŘKOVSKÝ, Miloslav a Oldřich VYKYPĚL. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006, xiv, 206 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80717-9453-8.



KORÁB, Vojtěch. Podnikatelský plán. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2007, 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0.

80



VEBER, Jaromír. Management: základy, prosperita, globalizace. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 700 s. ISBN 80-726-1029-5.



VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2.



ŠRENKOVÁ Petra. Podnikatelský plán založení firmy. Jihlava, 2011. Bakalářská práce. VŠPJ Jihlava 2011.

81

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Porterův model pěti sil ................................................................................. 17 Obrázek 2: SWOT analýza ............................................................................................. 21 Obrázek 3: Poloha zemědělské usedlosti ........................................................................ 30 Obrázek 4: Přehled příjmů v roce 2013 .......................................................................... 31 Obrázek 5: Přehled výdajů v roce 2013 .......................................................................... 32 Obrázek 6: Mapa nemovitostí zemědělské usedlosti ...................................................... 38 Obrázek 7: Plemeno Charolais ....................................................................................... 42 Obrázek 8: Organizační schéma ..................................................................................... 48 Obrázek 9: Vývoj cash flow v letech 2015 – 2019 ......................................................... 60 Obrázek 10: Vývoj VH před zdaněním v letech 2015 – 2019 ........................................ 61 Obrázek 11: Vývoj daňové povinnosti v letech 2015 – 2019 ........................................ 62

82

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Vybrané faktory používané při PEST analýze ............................................. 16 Tabulka 2: Přehled příjmů v roce 2013 .......................................................................... 31 Tabulka 3: Přehled výdajů v roce 2013 .......................................................................... 32 Tabulka 4: Přehled získaných dotací za rok 2013 .......................................................... 33 Tabulka 5: Struktura majetku v roce 2013...................................................................... 33 Tabulka 6: Vrácení spotřební daně za rok 2015 ............................................................. 40 Tabulka 7: Vrácení spotřební daně za rok 2016 ............................................................. 40 Tabulka 8: Vrácení spotřební daně za rok 2017 ............................................................. 41 Tabulka 9: Vrácení spotřební daně za rok 2018 ............................................................. 41 Tabulka 10: Vrácení spotřební daně za rok 2019 ........................................................... 41 Tabulka 11: Náklady na ŽV v prvním roce podnikání ................................................... 44 Tabulka 12: Náklady na ŽV v dalších letech .................................................................. 44 Tabulka 13: Roční tržby produktů ŽV ............................................................................ 45 Tabulka 14: Předpoklad přijatých dotací do ŽV ............................................................. 45 Tabulka 15: Výpočet odpisu základního stáda v roce 2016 ........................................... 46 Tabulka 16: Výpočet odpisu základního stáda v roce 2017 ........................................... 46 Tabulka 17: Výpočet odpisu základního stáda v roce 2018 ........................................... 46 Tabulka 18: Výpočet odpisu základního stáda v roce 2019 ........................................... 47 Tabulka 19: Roční časový harmonogram zaměstnance .................................................. 49 Tabulka 20: Finanční vývoj v roce 2015 ........................................................................ 52 Tabulka 21: Přehled Cash flow v roce 2015 ................................................................... 52 Tabulka 22: Výsledek hospodaření v roce 2015 ............................................................. 52 Tabulka 23: Výpočet vlastní daňové povinnosti v roce 2015 ......................................... 53 Tabulka 24: Finanční vývoj v roce 2016 ........................................................................ 53 Tabulka 25: Přehled Cash flow v roce 2016 ................................................................... 54 Tabulka 26: Výsledek hospodaření v roce 2016 ............................................................. 54 Tabulka 27: Výpočet vlastní daňové povinnosti v roce 2016 ......................................... 54 Tabulka 28: Finanční vývoj v roce 2017 ........................................................................ 55 Tabulka 29: Přehled Cash flow v roce 2017 ................................................................... 55 83

Tabulka 30: Výsledek hospodaření v roce 2017 ............................................................. 55 Tabulka 31: Výpočet vlastní daňové povinnosti v roce 2017 ......................................... 56 Tabulka 32: Finanční vývoj v roce 2018 ........................................................................ 56 Tabulka 33: Přehled Cash flow v roce 2018 ................................................................... 57 Tabulka 34: Výsledek hospodaření v roce 2018 ............................................................. 57 Tabulka 35: Výpočet vlastní daňové povinnosti v roce 2018 ......................................... 57 Tabulka 36: Finanční vývoj v roce 2019 ........................................................................ 58 Tabulka 37: Přehled Cash flow v roce 2019 ................................................................... 58 Tabulka 38: Výsledek hospodaření v roce 2019 ............................................................. 58 Tabulka 39: Výpočet vlastní daňové povinnosti v roce 2019 ......................................... 59 Tabulka 40: Přehled Cash flow v letech 2015 – 2019 .................................................... 59 Tabulka 41: Přehled VH před zdaněním v letech 2015 – 2019 ...................................... 60 Tabulka 42: Přehled vlastní daňové povinnosti v letech 2015 – 2019 ........................... 61 Tabulka 43: Přehled nákladů na pěstování 1 ha ječmenu jarního................................... 63 Tabulka 44: Přehled nákladů na pěstování 1 ha řepky ozimé......................................... 64 Tabulka 45: Přehled nákladů na pěstování 1 ha pšenice ozimé ...................................... 65 Tabulka 46: Přehled nákladů na pěstování 1 ha kukuřice .............................................. 66 Tabulka 47: Přehled nákladů a tržeb na jednotlivé plodiny na 1 ha ............................... 67 Tabulka 48: Přehled celkových nákladů a tržeb na 1 ha................................................. 68 Tabulka 49: Přehled nákladů a tržeb na jednotlivé plodiny na 25 ha ............................. 69 Tabulka 50: Přehled celkových nákladů a tržeb na 25 ha............................................... 70 Tabulka 51: Přehled nákladů a tržeb na jednotlivé plodiny na 50 ha ............................. 71 Tabulka 52: Přehled celkových nákladů a tržeb na 50 ha............................................... 72 Tabulka 53: Přehled nákladů a tržeb na jednotlivé plodiny na 75 ha ............................. 73 Tabulka 54: Přehled celkových nákladů a tržeb na 75 ha............................................... 74 Tabulka 55: Přehled nákladů a tržeb na jednotlivé plodiny na 100 ha ........................... 75 Tabulka 56: Přehled celkových nákladů a tržeb na 100 ha............................................. 76 Tabulka 57: Výpočet odpisů nákupu zemědělské techniky v roce 2016 ........................ 76 Tabulka 58: Výpočet odpisů nákupu zemědělské techniky v roce 2017 ........................ 77 Tabulka 59: Výpočet odpisů nákupu zemědělské techniky v roce 2018 ........................ 77

84

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Podnikatelský záměr malé zemědělské firmy

Recommend Documents