VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

I n o v a c e p ro c e s u v e v e ř e j n é s p r á v ě – P Ú P (připomínkování územních plánů) bakalářská práce

Autor: Pavlína Škodová Vedoucí práce: Mgr. Hana Vojáčková, Ph.D. Jihlava 2014 1

Anotace Připomínkování územně plánovacích dokumentací je pravidelná a neustále probíhající činnost pracovníků územního plánování v každé obci s rozšířenou působností. Nejen kvůli připomínkování nového územního plánu Jihlavy, ale také kvůli ostatním obcím, vznikl systém, který má napomoci celý tento proces zrychlit, zefektivnit a přiblížit občanům. Základem je jednoduchá GIS aplikace pro sběr připomínek ze strany veřejnosti (ArcGIS Viewer for Flex, Esri) a dále databázová evidence pro zpracování všech došlých podnětů (T-WIST, T-Mapy). Celé řešení je praktickou ukázkou flexibilního využití moderních technologií a webových služeb, integrace GIS a agendových systémů a lze jej zařadit mezi příklady realizace e-Governmentu, tj. elektronizace výkonu veřejné správy. Klíčová slova: připomínkování; územní plán; Jihlava, databázová evidence, webová služba.

Annotation Submitting of suggestions to the territorial plan is a regular and continuous activity of the employees of the territorial planning department in all towns with spread powers. Not only because of the new territorial plan of the city of Jihlava but also because of other cities was developed a system that should be conductive to acceleration and effectiveness of the process, and introduce this topic to community. The basis is an easy GIS application for suggestions acquisition (ArcGIS Viewer for Flex Esri) and database filing for processing of all obtained suggestions. (T-WIST, T-Mapy). The whole solution is the practical example of flexible usage of modern technologies and web services, integration of GIS and agenda systems and it can be certainly included among examples of implementation of the eGovernment, i. e. computerization of the public administration. Key words: comments, territorial plan, Jihlava, database filing, web services.

2

Na tomto místě bych chtěla poděkovat, všem, kteří mi pomáhali a podporovali mě při psaní mé bakalářské práce. Největší poděkování patří vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Haně Vojáčkové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady v průběhu jejího zpracování. Dále bych chtěla poděkovat svým kolegům, bez kterých by nebylo možné nejen napsat tuto práci napsat, ale ani vytvořit webovou aplikaci. Bez jejich zápalu a nadšení by se nepodařilo zapojit do procesu projednávání tolik lidí. Každý i drobný problému pomáhali ochotně vyřešit. Velké poděkování patří také velké poděkování mé rodině a přátelům, kteří mě nejen při psaní, ale hlavně v průběhu celého studia podporovali. V neposlední řadě patří poděkování i mým spolužákům, mezi kterými jsem v průběhu studia našla dobré přátele. 3

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím využitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s využitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 15. 4. 2014

………………………………. Podpis

4

Obsah: 1

Úvod a cíl práce ........................................................................................................ 7

2

Územního plánování – teoretická část ................................................................... 9 2.1 Úrovně územního plánování ............................................................................. 9 2.2 Právní předpisy pro oblast územního plánování ............................................ 9 2.3 Nástroje územního plánování ......................................................................... 10 2.3.1Územně plánovací podklady – ÚPP............................................................ 10 2.3.2Územně plánovací dokumentace – ÚPD .................................................... 11 2.4 Výkon veřejné správy ...................................................................................... 12 2.4.1 Výkon veřejné správy na úseku územního plánování ................................ 12 2.5 Pořizování územně plánovací dokumentace ................................................. 13 2.5.1 Účastníci pořizování .................................................................................. 14 2.5.2 Proces pořízení územního plánu ................................................................ 14 2.5.3 Vyhodnocování územního plánu a jeho změny ......................................... 15 2.6 Kde je možné se s územně plánovací dokumentací seznámit ...................... 16 2.7 Jak vypadá dobrý územní plán ...................................................................... 16 2.7.1 Vady územních plánů................................................................................. 17 2.8 Co se z územního plánu dozvíme .................................................................... 19 2.9 Proč se o územní plán zajímat ........................................................................ 20 2.10 Participace v územním plánování ................................................................ 20 2.10.1 Účastníci participace ................................................................................ 21 2.10.2 Přínosy participace ................................................................................... 22 2.10.3 Vhodná míra participace .......................................................................... 22 2.10.4 Rizika a obavy z participace .................................................................... 23 2.10.5 Příprava participace.................................................................................. 24

3

Ekonomické vyhodnocení územně plánovací dokumentace .............................. 25 3.1 Zdroje a potencionály územního rozvoje ...................................................... 25 3.2 Náklady na realizaci záměrů územně plánovací dokumentace ................... 26 3.3 Bilance využití zdrojů ...................................................................................... 27 3.4 Proveditelnost ................................................................................................... 28 3.5 Rozpočty a jejich vazba k územnímu plánování, etapizace ......................... 28 3.6 Trh s pozemky, vlastnické poměry v území, daně ........................................ 28 5

3.7 Optimální varianta .......................................................................................... 29 3.8 Závěry pro tvorbu koncepce rozvoje území .................................................. 29 4

Územní plán jihlavy – praktická část................................................................... 30 4.1 Výchozí situace ................................................................................................. 30 4.2 Důvody pro změnu způsobu projednávání.................................................... 31 4.3 Vznik aplikace .................................................................................................. 32

5

Připomínkování územního plánu jihlavy (pup), popis webové aplikace ........ 33 5.1 Vložení připomínek a další možnosti aplikace, veřejná část ....................... 33 5.1.1 Služby v pozadí aplikace............................................................................ 33 5.1.2 Obecná východiska aplikace ...................................................................... 34 5.1.3 Popis zobrazených výkresů ........................................................................ 36 5.1.4 Vybraný podklad zobrazení ....................................................................... 37 5.1.5 Nástroje aplikace ........................................................................................ 37 5.1.6 Vyhledání místa – konkrétní polohy na mapě ........................................... 38 5.1.7 REN – nástroj pro práci s parcelami katastru nemovitostí......................... 39 5.1.8 Měření a poznámky .................................................................................... 41 5.1.9 Tisk mapy................................................................................................... 42 5.2 Vyhodnocení připomínek, přístup pořizovatele............................................ 45

6

Zkušenosti s použitím aplikace ............................................................................. 47

7

Návaznost územního plánu na rozpočet města ................................................... 51

8

Závěr - shrnutí práce ............................................................................................. 53

Seznam použité literatury: ........................................................................................... 56 Seznam příloh ................................................................................................................ 56

6

1 Úvod a cíl práce Územní plán je pro rozvoj a fungování obce jedním z nejdůležitějších dokumentů. Slouží pro určení budoucího rozvoje území, uspořádání ploch podle funkčního využití, stanovení omezení tzv. limitů v území, tedy obecně k uspořádání obce. Tento dokument tvoří architekt urbanista a specialisté za jednotlivé oblasti. Zásady pro tvorbu koncepce rozvoje území a postup při pořizování územního plánu je legislativně zakotven ve stavebním zákoně (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Dalším důležitým faktorem při vzniku dokumentace jsou lidé, kteří v dané obci žijí, případě vlastní nemovitosti. Aby se záměry obce a zpracovatelů ztotožnili, je potřeba, aby byli do procesu tvorby dokumentace zapojeni již ve fázi formulování zadání a v dalších fázích projednání kontrolovali a usměrňovali vize najatých odborníků. Občané by měli mít možnost se s navrhovaným řešením zemního plánu důkladně seznámit a zhodnotit ho. Tímto způsobem mají možnost spolupodílet se na budoucí podobě obce. Mělo by být samozřejmostí, že se veřejnost zajímá o místo a prostředí, ve kterém žije a naopak, že požadavky a přání veřejnosti jsou vyslyšeny a zapracovány do plánu rozvoje obce. Aby celý tento proces probíhal v souladu se zákony, bdí nad ním kromě pořizovatele územních plánů i dotčené orgány za jednotlivé úseky státní správy. Územně plánovací činnost je neustále probíhající proces za průběžně se měnících podmínek. Územní plán proto musí pružně reagovat na změny, ale zároveň má být zárukou právní jistoty v území. Majitel by měl mít možnost využívat svůj majetek podle svých představ, pokud tomu nebrání zákonné předpisy a limity v území. Pokud je nezbytné využít soukromý majetek k veřejným účelům, pak by tento záměr měl být zveřejněn, aby majitel měl možnost se proti navrhovanému řešení odvolat. Pokud není možné majiteli vyhovět, pak je třeba přijaté řešení řádně zdůvodnit. Konečné slovo má obecní zastupitelstvo, které schvaluje koncepci rozvoje a zároveň rozhoduje o požadavcích vlastníků. Členové zastupitelstva by si naopak měli uvědomit, že není možné nekoncepčně přejímat záměry investorů, protože mají přímý vliv na městské investice. Záměry z územního plánu by se měly promítnout do finanční strategie města. Rozvojové lokality není možné realizovat v území bez řádné infrastruktury a nezbytné vybavenosti. Již z tohoto letmého nástinu je patrné, jak je problematika územního plánování komplikovaná, neustále aktuální a závislá na domluvě a sladění potřeb uživatelů území. 7

V teoretické části je obecně popsána disciplína územního plánování, její nástroje a proces pořizování územních plánů. Dále je rozebrán vztah mezi územním plánováním a výkonem veřejné správy. Popsán pojem participace v procesu územního plánování a způsob jak je zajištěna. V praktické části je popsán současný stav územního plánu města Jihlavy a důvody, které vedly pořizovatele ke změně způsobu projednání. Následuje podrobný popis vytvořené webové aplikace včetně zhodnocení výhod jejího využívání pro pořizovatele i veřejnost. Protože nový způsob projednání byl odzkoušen při projednání nového územního plánu Jihlavy, jsou zmíněny i zkušenosti při jejím praktickém využití. Závěrem bude popsáno, zda se nový postup projednání osvědčil a jaké jsou možnosti dalšího rozvoje aplikace. Protože se pořizováním územních plánů na úřadě územního plánování jihlavského magistrátu dlouhodobě zabývám, chtěla bych se ve své práci pokusit popsat inovativní postup při projednávání územních plánů měst a obcí s veřejností, který jsme se pokusili vytvořit. Prvotním záměrem bylo pořídit pouze prvotřídní vizualizaci pro zveřejnění výkresů a textů dokumentace. Postupně jsme ale s kolegy začali objevovat další možnosti vylepšení a rozšíření služeb, až nakonec vznikla ucelená webová aplikace. Online přístup s možností vložit připomínku nebo námitku, to znamená veřejný přístup, je pouze její jednou částí. Vnitřní část, která slouží především pořizovateli, umožňuje hodnotit požadavky veřejnosti, komunikovat se zadavateli (veřejností), předávat data zpracovateli, připravovat podklady pro rozhodování samosprávy a provádět statistická hodnocení zadaných údajů. Moderní a přívětivý způsob projednání mohl vzniknout pouze na základě těsné spolupráce specialisty na informační technologie (GIS1) s pořizovatelem a zvládnutí obou profesí. Mohl by být inspirací a příkladem pro další úřady územního plánování. Jsme si vědomi, že aplikace vznikala tzv. „za pochodu“ a v časové tísni, ale zároveň s jasnou vizí a představami, jak posunout tento obor dál. Součástí práce jsou také přílohy, jejichž úkolem je ilustrativně předvést, jakým způsobem byla vedena kampaň, aby se informace o spuštění aplikace dostala do podvědomí široké veřejnosti. Cílem práce je popsat a zhodnotit nový způsob projednání územního plánu a ověřit jeho význam v praxi.

1

Geografický informační systém (GIS) je založený na počítačích informační systém pro získávání, ukládání, analýzu a vizualizaci dat, která mají prostorový vztah k povrchu Země.

8

2 Územního plánování – teoretická část Jestliže architektura se zabývá stavbou vlastních objektů a jejich vnitřním uspořádáním, pak urbanismus řeší jejich umístění v území a vzájemné vazby mezi nimi, to jak ve vlastním sídle, tak i ve volné krajině. Vzhledem ke společenským proměnám v polovině devatenáctého století, které vyvolaly nové nároky na uspořádání sídel, vyvinul se z urbanismu jako samostatná disciplína obor územního plánování. Úloha územního plánování je nezastupitelná především z hlediska komplexnosti a soustavnosti této činnosti. Územní plánování stanovuje zásady pro organizaci území a jeho funkční využití. Všechny činnosti v území jsou koordinovány jak z věcného, tak i časového hlediska. Územní plánování vytváří předpoklady pro hospodárné využívání a trvale udržitelný rozvoj území. Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území jsou rozvíjeny a chráněny na základě urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Prioritou je dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů. Úkolem územního plánování je analýza stavu a na základě této informace stanovení koncepce rozvoje a ochrany území. [1] Lze říci, že územní plánování vyvolává diskuzi veřejnosti, která má zcela rozdílné znalosti o tomto oboru. Aby bylo dosaženo nezbytné shody ve změnách využití území, je nutné, aby výsledky územně plánovací činnosti byly srozumitelné.

2.1

Úrovně územního plánování

Podstatou územního plánování je hledání kompromisů. Je snahou, aby se na pravidlech a budoucím způsobu využití dohodli všichni, kteří v území žijí. Dohody probíhají na všech úrovních od využívání území kontinentu, přes území státu, regionů, krajů, aglomerací až po území obcí a jejich částí, t.j. do podrobnosti stavebních pozemků. Jednotlivým úrovním také musí odpovídat obsah a forma plánovacích dokumentů s přiměřenou mírou podrobnosti, ale vždy je nezbytné integrovat do tohoto procesu hledisko sociální, ekonomické a enviromentální.

2.2

Právní předpisy pro oblast územního plánování

Od roku 1976 do roku 2006 platil pro oblast stavebního práva zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Od 1. 1. 2007 vstoupila 9

v účinnost nová právní úprava, která stanovila nová pravidla jak pro územně plánovací činnost, tak pro oblast povolování staveb. Platná legislativa související s územním plánováním: -

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),

-

Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti,

-

Vyhláška č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území,

-

Vyhláška 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření,

-

Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu,

-

Vyhláška 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 491/2006 Sb., a vyhlášky č. 502/2006 Sb,

-

Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění),

-

Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění,

-

2.3

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

Nástroje územního plánování

K základním nástrojům územního plánování patří Politika územního rozvoje2, územně plánovací podklady a dokumentace.

2.3.1 Územně plánovací podklady – ÚPP Jsou tvořeny územně analytickými podklady a územními studiemi. Jsou podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace a jejich změn. Územně plánovací podklady tvoří ucelený soubor informací o území bez právní závaznosti. [1] Územně analytické podklady - obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území ("limity využití území"), záměrů

2

Politika územního rozvoje je základním nástrojem pro udržitelný rozvoj území České republiky. Stanoví celostátní strategické rámce, formuluje republikové priority, požadavky a úkoly, které se uplatní v nižším stupni územně plánovací dokumentace. Jsou v ní vyčleněny rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifická území v České republice.

10

na provedení změn v území, rozbor udržitelného rozvoje území. Pořizuje je buď úřad územního plánování (obec s rozšířenou působností) pro svůj správní obvod, nebo krajský úřad pro území kraje. Územní studie - navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability3, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí.

Obr. 1 stupně územně plánovací dokumentace, zdroj vlastní

2.3.2 Územně plánovací dokumentace – ÚPD Mezi územně plánovací dokumentaci patří zásady územního rozvoje, územní a regulační plán. Zásady územního rozvoje se zpracovávají na úrovni krajů a mají více charakter strategického dokumentu. V nadmístních souvislostech upřesňují Politiku územního rozvoje schvalovanou vládou pro konkrétní kraj a zároveň koordinují územně plánovací činnost obcí.

3 Územní systém ekologické stability (ÚSES) je krajinotvorný program, jehož úkolem je zvýšení ekologické stability od nejmenších celků až po celoevropské sítě. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny definuje ÚSES takto: „Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb.“

11

Z pohledu obcí je nejdůležitějším nástrojem územního plánování územní plán. Tento strategický dokument řeší celé území obce, stanovuje základní koncepci rozvoje řešeného území pro období 10 – 15 let, ochranu hodnot v území, plošné a prostorové uspořádání krajiny a veřejné infrastruktury. Vymezuje zastavěné a zastavitelné území a určuje veřejně prospěšné stavby a opatření. Jednotlivým plochám stanovuje podmínky využití. Je závazný pro rozhodování o území. Podrobnější podmínky pro využití pozemků předurčených územním plánem stanovuje regulační plán. V zastavěném území a zastavitelných plochách může ve schváleném rozsahu částečně nebo úplně nahradit územní rozhodnutí. [1]

2.4

Výkon veřejné správy

Obecné principy veřejné správy jsou dány zákonem č. 1/1993 Sb., Ústavou České republiky. Na základě zákonného zmocnění vykonává veřejnou správu prostřednictvím státní správy stát a subjekty územní samosprávy jako jsou obce a kraje. V České republice je zaveden tzv. smíšený model výkonu veřejné správy. Některé kompetence státu (státní správa) jsou ze zákona svěřeny orgánům samospráv. V tomto případě obce a kraje zabezpečují veřejnou správu jednak v samostatné působnosti, která je určena ústavou a zákonem o obcích a v přenesené působnosti, kterou je na obec speciálními zákony např. stavebním zákonem převeden výkon státní správy. Do samosprávné činnosti obcí a krajů je stát oprávněn zasahovat při ochraně zákonů a pouze zákonem stanoveným postupem. Základním úkolem orgánů veřejné správy na všech úrovních je chránit a rozvíjet hodnoty svěřeného území.

2.4.1 Výkon veřejné správy na úseku územního plánování Na krajské úrovni působí: -

Krajský úřad pořizuje zásady územního rozvoje a územně plánovací podklady pro plochy a koridory nadmístního významu, může pořizovat i regulační plány.

-

Zastupitelstvo kraje v samostatné působnosti vydává zásady územního rozvoje a regulační plán pořizovaný krajským úřadem.

-

Rada kraje v samostatné působnosti uplatňuje stanovisko k návrhu politiky územního rozvoje, vydává územní opatření o asanaci nebo stavební uzávěře.

12

Na obecní úrovni působí: -

Úřad územního plánování má v oblasti územního plánování nejširší kompetence. V územním řízení je dotčeným orgánem při posuzování záměrů z pohledu zásad územního plánování a platné územně plánovací dokumentace. Je pořizovatelem územně plánovací dokumentace pro vlastní obec. Ze zákona je příslušný k pořízení územního plánu, regulačního plánu, územní studie a vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu. Úřady územního plánování působní na úrovni obcí s rozšířenou působností.

-

Zastupitelstvo obce rozhoduje v samostatné působnosti o pořízení územního plánu a regulačního plánu. Projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního plánu.

-

Rada obce popř. zastupitelstvo obce, pokud se rada nevolí, je zákonem zmocněna k vydání a vymezení zastavěného území, vydání územního opatření o asanaci území a stavební uzávěře. Uplatňuje námitky v procesu pořizování zásad územního rozvoje kraje a podává připomínky při procesu pořizování územních plánů sousedních obcí.

-

Stavební úřad na úseku územního plánování vydává územní rozhodnutí (s výjimkami uvedenými v zákoně), vydává územní souhlas, poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace.

Na obou úrovních působí dotčené orgány, které definuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Jsou to orgány, kterým zvláštní předpisy svěřují ochranu veřejných zájmů. Působí zejména v oblastech ochrany životního prostředí, přírody a krajiny, ochrany vod, ovzduší, zemědělského fondu, lesa, ložisek nerostných surovin, odpadového hospodářství, veřejného zdraví, veterinární péče, památkové péče, dopravy nebo využívání energií. [1]

2.5

Pořizování územně plánovací dokumentace

Proces pořizování jednotlivých druhů územně plánovací dokumentace a postavení subjektů zapojených do procesu pořizování stanoví stavební zákon a jeho prováděcí předpisy. Proces pořizování územně plánovací dokumentace je poměrně komplikovaná záležitost, proto je důležité, aby jednotliví účastníci byli dobře obeznámeni se svými právy a především povinnostmi. [1]

13

2.5.1 Účastníci pořizování -

Obec, pro kterou je územní plán pořizován.

-

Pořizovatel, kterým je příslušný obecní úřad, krajský úřad, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů.

-

Projektant je ve smluvním vztahu s pořizovatelem nebo obcí pro kterou je územní plán pořizován. Zúčastňuje se pořizování podle pokynů pořizovatele a na základě objednávky vypracovává územně plánovací dokumentaci nebo podklad.

-

Dotčené orgány jsou správní úřady hájící veřejné zájmy podle zvláštních předpisů.

-

Vlastníci nemovitostí v řešeném území mohou být návrhem řešení územně plánovací dokumentace dotčeni dle zákonem stanovených podmínek.

-

Veřejnost dle zákonem stanovených podmínek je každému umožněno se k pořizované územně plánovací dokumentaci vyjádřit. [1]

2.5.2 Proces pořízení územního plánu Vypracování a projednání zadání územního plánu zajišťuje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem a projektantem na základě zpracovaných územně analytických podkladů. Z těchto podkladů by měly být do zadání zapracovány stanovené hodnoty v území, dané limity využití území a záměry na provedení změn v území. Návrh zadání územního plánu zašle pořizovatel dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány uplatnit u pořizovatele svoje požadavky na obsah územního plánu vyplývající ze zvláštních právních předpisů a požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, včetně jeho obsahu a rozsahu podle zvláštního právního předpisu. Pro veřejnost doručí pořizovatel oznámení o projednání veřejnou vyhláškou a 15 dnů po doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. K požadavkům doručeným po zákonné lhůtě se nepřihlíží. Na základě schváleného zadání vypracuje autorizovaný architekt návrh územního plánu. Společné jednání o návrhu územního plánu probíhá za účasti vyzvaných zástupců dotčených orgánů, krajského úřadu, obce, pro kterou je územní plán pořizován, sousedních obcí, zpracovatele a pořizovatele. Dotčené orgány mohou uplatnit stanoviska do 30 dnů od společného jednání. Veřejnost je informována veřejnou vyhláškou, jednání se neúčastní, ale ve stejné lhůtě může k návrhu podávat připomínky. Po dobu projednání 14

umožní pořizovatel nahlížet do návrhu dokumentace. Doloží-li dotčené orgány nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům ani připomínkám se nepřihlíží. Návrh územního plánu posuzuje před řízením o jeho vydání krajský úřad. Zkoumá dokumentaci z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy. Krajský úřad sdělí svoje stanovisko do 30 dnů. O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se koná veřejné projednání. Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů byl návrh vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou je územní plán pořizován. K veřejnému projednání přizve zástupce obce, sousední obce, dotčené orgány a veřejnost. Do sedmi dnů od projednání může každý uplatnit svoje připomínky a vlastníci pozemků mohou podat námitky. Dotčené orgány se vyjadřují pouze k částem, které se oproti společnému jednání měnily. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a ani k námitkám se nepřihlíží. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách, který doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním. Obec ho vydává formou opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení na úřední desce. [2]

2.5.3 Vyhodnocování územního plánu a jeho změny Zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období předloží pořizovatel zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky. Návrh zprávy musí být před předložením do zastupitelstva obce ke schválení konzultován s dotčenými orgány a krajským úřadem. Při pořizování a vydávání změn územního plánu se postupuje obdobně a přiměřeně jako při pořizování nového územního plánu. [2]

15

2.6

Kde je možné se s územně plánovací dokumentací seznámit

Podle schválené územně plánovací dokumentace se rozhoduje v území a je možné se s ní seznámit na příslušném krajském, obecním úřadu, stavebním úřadu nebo úřadu územního plánování. Na obecní úřad je možné se také obracet v případě žádosti o pořízení územního plánu nebo jeho změny a v případě žádosti o pořízení regulačního plánu či územní studie. Tyto úřady mohou také v rámci své působnosti na žádost jako předběžné informace o podmínkách využití území poskytovat územně plánovací informaci týkající se možností: -

Využívání území a změny jeho využití;

-

vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí;

-

vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí;

-

provedení jednoduchých staveb bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

2.7

Jak vypadá dobrý územní plán

Územní plán by neměl být pouhou barevnou dekorací pracovny starosty obce. Dobře zpracovaný územní plán je základem prosperity obce a přímo nebo nepřímo se dotýká každého, kdo v území žije či pracuje. Zkušený profesionál by měl umět z územního plánu vyčíst trendy stagnace nebo rozvoje obce. Prostřednictvím územního plánu je možné obci zajistit dlouhodobou prosperitu. Je ale pouze jedním z předpokladů. Dále je třeba vhodně nastavit finanční a daňovou politiku a příznivé investiční klima. Zjednodušeně je možné říci, že prosperita je dostatek prostředků vkládaných obcí do uspokojování potřeb firem – hospodářských subjektů a obyvatel. Ne každý územní plán je ale dobrý. Tento dokument by měl zajistit dostatečný rozsah rozvojových ploch s vhodným rozložením funkčního využití. Rozvoj ploch přitom musí být ekonomicky reálný. Což znamená, že je podmíněn rozsahem úměrných a bezprostředně realizovatelných investic. Územním plánem mají být nastavena jasná, obecně platná pravidla bez výjimek. Tento dokument by měl být rozvojový, nikoliv restriktivní, pozitivně laděný a dostatečně flexibilní. [6]

16

2.7.1 Vady územních plánů Při pořizování se často poukazuje na formální vady, kdežto kvalitativní vady bývají často opomíjené. Hlavní nedostatky územních plánů: Zmatečný územní plán (metodická vada) – je obtížné se v něm vyznat. Nemá stanovená jasná pravidla. Jsou v něm použity nestandardní pojmy, metodika a grafika. Přeurčený územní plán (metodická vada) – je zdrojem zbytečných komplikací při rozvoji území. Hodně věcí je předem dáno. Jakákoliv třeba i drobná odchylka, která v území nevadí nebo je i přínosem, vyžaduje změnu územního plánu. Mesiášský územní plán (systémová vada) – patrná je snaha řešit i to, co územnímu plánu nepřísluší, např. regulace území v podrobnosti regulačního plánu (barva střech nebo fasád, stanovení uliční čáry, tvaru a sklonu střechy apod.). Snahou je chránit území před neodbornými zásahy. Územní plán se stává spíše brzdou a překážkou rozvoje. [6] Centralistický územní plán (systémová vada) – snahou je řídit vše z úřadu. Je zde patrná nedůvěra v občana, vlastníka i investora. Pořizovatel má rozhodující moc v území. Nereálný územní plán (ekonomická vada) – navržený rozvoj neodpovídá možnostem, charakteru nebo hodnotě území. [6] Za vady územního plánu zodpovídá pořizovatel. Chybou je, pokud nejsou předem ujasněné cíle a pořizovatel neví, co vlastně chce. Neexistuje reálná rozvojová vize. Chybí strategický plán nebo program rozvoje. Dalším problémem je nepřipravenost. Zadání územního plánu je neujasněné, obecné a prakticky vzniká až při práci na návrhu územního plánu. Zdánlivá úspora času se nevyplácí. Většinou se projeví v prodloužené práci na projednání a zpracování návrhu. Kvalita územního plánu závisí cca z 80 % na kvalitě zadání. [6] Špatně je také, pokud je pořizovatel přesvědčen o své neomylnosti a přivlastní si právo rozhodovat prakticky o čemkoliv. Pořizovatel ve jménu obce prosazuje vlastní mocenské ambice. Takový postup má vliv nejen na kvalitu územního plánu, ale i na jeho transparentnost a na vlastní rozvoj obce. Této situaci samospráva většinou není ochotna ani schopna zabránit. Velký vliv na kvalitu územního plánu má také výběr zpracovatele. Chybou je, pokud je kladen důraz pouze na cenu a dodací termíny. Volbu zpracovatele většinou pořizovatel nemůže ovlivnit. Výběrové řízení je vedeno v režii obce, která dbá především na transparentní průběh výběrového řízení. Obvykle chybí důraz na ekonomii a realizační možnosti územního plánu. [6] 17

Problémem bývá také vypracování opatření obecné povahy. Při tom právě výroková část a opatření bývá nejhůře připravenou částí územního plánu. Situaci napomáhá nedostatek právníků schopných s pořizovatelem najít optimální řešení těchto dokumentů. Protože chybí metodika ministerstva, nezkušený pořizovatel se nemůže opřít o osvědčené a prověřené návody. [6] Dobrý územní plán lze rozpoznat podle několika znaků. Je věcně správný. Obsah i rozsah odpovídá požadavkům obecně závazných předpisů i obce. Obsah je „čitelný“ bez vzájemně se popírajících částí nebo dodatků. Přestože papír snese všechno, dobrý územní plán by měl být ekonomicky reálný. Měl by být také dostatečně pružný a schopný reagovat na měnící se poptávku. Ideální je, pokud umožňuje přirozené změny v území. Dobrý územní plán musí být především právnicky čistý. Texty by měly obsahovat co nejpřesnější formulace s volnějšími instrukcemi pro využití území. Struktura územního plánu by měla být přehledná s jednoznačnou výrokovou částí, která je provázána s grafickou částí a odůvodněním. [6] Přístup pořizovatele k územnímu plánu a rozvoji obce hraje v procesu pořizování většinou klíčovou úlohu. Na počátku je potřeba dobře stanovit cíle. Územní plán je totiž pouze jedním z prostředků, ale ne cílem vedoucím k prosperitě obce. Velký vliv na pořízení dobrého územního plánu má odpovědnost pořizovatele, jeho ochota zvážit klady a zápory rozvoje obce a schopnost najít a prosadit převažující klady. Je potřeba si také uvědomit, že územní plán nezná „konečné řešení“. Územní plán by proto měl kromě návrhové části a etapizace také obsahovat výhled, a to jak vyřčený, tak i rozvojovou vizi, která umožní po naplnění územního plánu volně navázat novou koncepcí. Zajistí se tak plynulý rozvoj obce po vyčerpání návrhových i výhledových ploch. Důležitou podmínkou úspěšnosti územního plánu je ekonomicky reálná rozvojová vize. Protože nereálná koncepce rozvoje území degraduje a znehodnocuje. Předpokladem úspěšnosti je také ochota obce investovat do podmíněných investic4 výstavby. Je třeba si uvědomit, že je pouze málo míst, kde je možné požadovat vybudování infrastruktury po investorovi. Proto veřejné investice jsou často podmínkou ekonomicky reálného rozvoje území. [6] Kromě přístupu pořizovatele existují ještě vnější znaky, které signalizují dobrý územní plán. Vyšší pravděpodobnost zpracovat dobrou koncepci má moderní způsob

4

Podmíněná investice je nezbytná investice do území, bez níž by zamýšlená stavba nebo soubor staveb nemohly v městském systému fungovat nebo by naopak realizací stávající systém zkolaboval. Jde především o nezbytnou technickou a dopravní infrastrukturu.

18

pořizování. Dobrý územní plán lze dnes sotva zajistit bez netradičního způsobu myšlení i práce pořizovatele, bez spolupráce urbanistů s právníky a ekonomy a bez využití geografického informačního systému. V současné době je již neodmyslitelným pomocníkem při tvorbě koncepce rozvoje práce v prostředí GIS technologií, které umožňují pořizovateli pracovat s kompletními informacemi o území. Na základě získaných informací je možné vyhodnocovat dlouhodobé procesy změn a z nich odhadovat další možnosti vývoje území. Stále je ale třeba mít na mysli, že zapojení vnějších znaků a aktivní přístup pořizovatele jsou pouze předpokladem, ale ne zárukou dobrého územního plánu. [6]

2.8

Co se z územního plánu dozvíme

Územní plánování řeší využití území a zásady jeho uspořádání. Každý územní plán má textovou a grafickou část. Nejdůležitějšími údaji v každém územním plánu je hranice zastavěného území a vymezení zastavitelných ploch, kde je umožněna nová výstavba. V hlavním výkresu barevné vyznačení s kódem určuje pro jaký způsob využití (účel) je konkrétní plocha vymezena. Ve většině územních plánů jsou rozlišovány plochy bydlení, občanské vybavenosti, výroby, skladování, dopravní infrastruktury, veřejné zeleně a technické infrastruktury. Nezbytnou součástí územního plánu je legenda, která musí korespondovat s grafickou částí. Každé funkční ploše jsou stanoveny podmínky využití. Zpravidla se uvádí hlavní využití s přípustné a nepřípustné činnosti v území. Z dalších výkresů je možné vyčíst údaje o koncepci řešení krajiny, koncepci dopravní a technické infrastruktury, veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšné opatření a další informace. Dalším důležitým údajem jsou limity území. Ochranná pásma mohou přímo vyplývat z právních předpisů (např. ochranné pásmo vysokého napětí) nebo jsou stanovena na základě právních předpisů (ochranné pásmo živočišné výroby) nebo plynou z vlastního území (sesuvné území). Limity omezují využití nebo případně podmiňují umísťování staveb v území a najdeme je v koordinačním výkresu. Územní plán především určuje: Způsob využití území - pro jakou stavbu, činnost či jinou funkci bude území využito. Uspořádáním území - stanovuje koncepci využití zastavěného území a zastavitelných ploch, jedná se např. o způsob zástavby, výšku zástavby nebo o intenzitu využití pozemku (jak velká část pozemku může být zastavěna, což se udává v %). 19

V nezastavitelném území pak určuje způsob využití území v krajině, vymezení územních systémů ekologické stability (biocentra a biokoridory) návrh cestní sítě apod.

2.9

Proč se o územní plán zajímat

Podstatou územního plánování je plánování rozvoje území, ale na bázi udržitelnosti. Principy (trvale) udržitelného rozvoje formulovala ministerská předsedkyně Norska G. H. Brundtlandová v roce 1987: „Udržitelný je takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích a aniž by se to dělo na úkor jiných národů.“ Územní plánování se dotýká každého občana. Má vliv na kvalitu životního prostředí, dopravu, zásobování území energiemi, uchování kulturního dědictví a v neposlední řadě realizaci zamýšlených investic v území. Široká veřejnost by se měla o územní plán zajímat protože: -

způsob využití území obsažený v územním plánu ovlivňuje cenu pozemku;

-

záměr výstavby nebo změny stavby musí být v souladu s platným územním plánem;

-

podmínkou pro přiznání dotací z vládních programů nebo z programů evropské unie je soulad záměru s platným územním plánem obce;

-

územní plán zpravidla vymezuje veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. Vymezení může mít za následek předkupní právo k nemovitosti, v krajním případě i možnost vyvlastnění nemovitosti.

2.10 Participace v územním plánování „Participace v plánování znamená aktivní účast uživatelů území v procesu vzniku plánu nebo projektu. Může pomoci optimalizovat plán s ohledem na potřeby obyvatel, najít pro veřejný sektor nové zdroje, zlepšit komunikaci ve společenství obyvatel a posílit povědomí obyvatel o plánování“. [4, str. 224] Participace umožňuje uživatelům ovlivňovat výslednou podobu územního plánu, ale zároveň zachovávat odpovědnost projektanta a veřejné správy. Spolupráce s veřejností je vhodnou reakcí na společenské změny, které dopadají na plánovací činnost. Zažité metody spíše seznamují uživatele území s hotovými návrhy a očekávají všeobecný souhlas s navrhovanou koncepcí. Často tento postup ovšem vyvolává odpor 20

k navrhovaným změnám. Pokud uživatelé nemohou plánovací procesy ovlivnit, vidí v koncepci riziko a ohrožení svých zájmů a změnám se proto brání. Jde především o strach z neznámého a nekontrolovatelného, obecně strach ze změn. V současné době se veřejný sektor oproti soukromému vyznačuje nedostatkem lidských, informačních, materiálních a finančních zdrojů. Jestliže veřejný sektor nemůže organizovat nákladné marketingové průzkumy a analýzy, může se pomocí participace opřít o vztah obyvatel a místních podnikatelů k území a využít jejich znalostí a schopností. V důsledku globalizace, kdy dochází k promíchávání kultur a diverzifikaci hodnot a potřeb, se mění názor, že věda a odborníci dokážou dokonale porozumět světu a společnosti. Horší předvídatelnost potřeb uživatelů směřuje proces plánování směrem k týmovému procesu. Je potřeba se naučit komunikovat a spolupracovat s aktéry v území a jejich energie využít jako hybné síly k plánovaným změnám. [4]

2.10.1 Účastníci participace V procesu přípravy územního plánu se objevují tři typově rozdílné, ale nezastupitelné skupiny: -

uživatelé s místní znalostí území,

-

projektanti, což jsou nositelé odborné znalosti,

-

veřejná správa jako nositel a garant pravomoci a odpovědnosti.

Participace nepředstavuje nové rozdělení rolí, ale jejich vyvážené uplatnění v procesu změn. Bohužel se stává, že představitelé některé ze skupin se snaží vnucovat své názory ostatním. Členové samosprávy mnohdy považují svoje znalosti oproti uživatelům území za úplné a dostatečné, čímž je část potřeb občanů přehlížena. Samospráva, ale i občané se zase snaží verbálně projektovat místo projektanta, bez odborných znalostí. Projektant se naopak zase snaží vnucovat ostatním, co by vlastně měli chtít a jak žít. Problémem jsou i různé zájmy uživatelů území. Přitom daleko větší šance prospět projektu mají všechny zájmové skupiny dohromady. Neziskové organizace mají výhodu ve znalosti a důvěře obyvatel, dobrovolnické kapacity a náboj nadšení. Komerční organizace mají zase finanční kapitál, manažerské dovednosti a předpoklad pro tvorbu pracovních míst. Odpovědní a slušní podnikatelé mají zájem na stabilitě a dlouhodobé jistotě svých investic, což je vede k podpoře plánování. Při přehlížení však mohou obě skupiny své možnosti a přednosti využít k destrukci. [4]

21

2.10.2 Přínosy participace Přínosy participace mohou být velice různorodé, proto je možné pouze jako příklad uvést: Věcný přínos (kvalita plánu) – jsou získávány relevantní informace o problémech a hodnotách v území tak, jak je vidí sami uživatelé. Institucionální přínos (realizovatelnost plánu) opatření vedoucí k zlepšení území a udržitelnému rozvoji bývají dlouhodobá. Při čtyřletém volebním období samosprávy je pravděpodobné, že při politické změně nebudou záměry dokončeny nebo budou dokonce úplně popřeny. Plán, který více vyhovuje potřebám uživatelů, je následně méně vystaven tlakům na následné úpravy a změny. Organizační opatření mohou přinést koordinaci a synergický efekt v možnostech financování. V USA, Kanadě nebo v Austrálii existují „Business Improvement Districts (BID) sdružující podnikatele v území. Z vybraných členských příspěvků sdružení ve spolupráci s městem koordinuje a spolufinancuje plánování a veřejné investice v území. Malé firmy jsou totiž na rozdíl od velkých korporací úzce spjaté s územím, ve kterém sídlí. Komunitní přínos (zlepšení sociálního prostředí) jedná se o zlepšení vztahů, soudržnosti a komunikace mezi obyvateli. Aktérům participace umožní porozumět problémům a pohledům ostatních. Přínos pro jednotlivce lidé si zlepšují svoje komunikační dovednosti a povědomí o plánování a dění ve svém okolí. V budoucnu jsou schopni a motivováni se zapojovat samostatněji a efektivněji do veřejného dění. [4]

2.10.3 Vhodná míra participace Neexistuje jedna univerzální míra participace ani obecně, ani pro konkrétní typ projektu. Pro konkrétní úlohu a komunitu existuje efektivní míra participace. Pokud je míra zapojení menší než optimum, chybí důležité informace od uživatelů území. Větší participace je také neefektivní, mrhá se potenciálem uživatelů bez přínosu pro výstup. Míru participace je možné rozdělit do čtyř stupňů: Informování – problém je dostatečně znám, uživatele není nutné zapojovat, ale pouze informovat. Konzultace – v tomto případě jsou problém i řešení známé, ale existuje několik variant řešení. Uživatele je vhodné zapojit formou konzultací.

22

Zapojení – Zadání je rámcové, je potřeba ho upřesnit, aby mohly být vytvořeny skutečné varianty řešení. Sociální učení – zjevně se vyskytují projevy nějakého problému, který je třeba řešit, ale podstatu problému je obtížné vystihnout. Zapojení větší skupiny může pomoci problém popsat a tím pádem je snazší nalézt vhodné řešení. [4]

2.10.4 Rizika a obavy z participace Existují obavy zpracovatelů, pořizovatelů i politiků, že zapojení občanů do projednání územních plánů přináší pouze komplikace a kritiku práce. Vycházejí ze zkušenosti, že zákonné projednání územních plánů vyvolává stížnosti a požadavky, které není možné v rámci územního plánu vyřešit, přenášejí se do politiky a nakonec vedou k neschválení územního plánu. Při hlubší zkušenosti s participací v územním plánování lze však dojít k závěru, že s větší mírou zapojení veřejnosti míra destrukčních snah klesá. Množství stěžovatelů bývá konstantní a nezávislé na způsobu projednání. Skutečná rizika přitom bývají podceňována, nejčastějšími chybami bývá zkreslování potřeb a názorů uživatelů, nezvládnutí procesu participace nebo jeho zneužití. Ke zkreslení potřeb a názorů uživatelů může dojít opožděným zapojením. Lidé vstupují s připomínkami až k hotovému návrhu, a přitom jejich nezastupitelný přínos je již ve fázi zadání. Pokud občané nejsou přizváni na počátku procesu při formulování problémů, narůstá riziko budoucích konfliktů a nepochopení záměrů. Při zapojení pouze části dotčeného společenství obyvatel se může stát, že projekt část obyvatel odmítá. Pokud zase není dán dostatečný prostor méně průrazným účastníkům, může hlasitá menšina vyvolat dojem, že její menšinové požadavky jsou většinové. K této chybě dochází zejména ve chvíli, kdy lidé nejsou na veřejnou diskuzi připraveni. Dalším nebezpečím je nezvládnutí samotného procesu projednání. Spolupráce s veřejností není možná, pokud odborníci neberou její názory vážně. Lidé reagují negativně podle svého založení buď otevřeným nepřátelstvím, nebo rezignací. Přitom nejde o to, přijímat automaticky vše, ale snažit se pochopit podstatu, problémem se zabývat a případné odmítnutí odůvodnit. Proces projednávání může také ohrozit liknavá účast organizátora projednání, ať už z nezájmu (fiktivní projednání kvůli přiznání dotace) nebo formálního problému (pracovní doba organizátora akce). Nejpřínosnější účastníci projektů, kteří bývají přirozenými autoritami, si obvykle cení svého času, 23

proto při neefektivní participaci projekt opouštějí. Problémem může být také neschopnost projektanta prezentovat projekt pro laiky srozumitelným způsobem. Ale ani přemíra participace není vhodná. Pokud je proces příliš zdlouhavý, účastníci postupně ztrácí zájem a přestávají spolupracovat. Participaci je možné také lehce zneužít k jiným účelům, než byla původně vytvořena. Organizátor může přehlédnout nebo vědomě potlačit některou skupinu účastníků. Často jde o podnikatele nebo naopak neziskové organizace. Participaci je možné zneužít, například pomocí placených diskutujících, což některou skupinu zvýhodní. Rizik a způsobů kdy je možné proces nezvládnout je tedy více. Vyplývá z nich ale stejná hrozba. Veřejnost na základě špatné zkušenosti nebude ochotna spolupracovat na veřejných záležitostech. Negativní zkušenost bývá horší, než když veřejnost žádnou zkušenost nemá. Klesá důvěra v objednatele projektu, případně pořizovatele a projektanta a v konečném důsledku i v územní plánování. Proto důvěra obyvatel nesmí být zneužívána. Příčinou selhání nemusí být jen zlá vůle, ale i špatné naplánování nebo komunikační neobratnost. [4]

2.10.5 Příprava participace Příprava a vedení participace není jednoduchá záležitost a není dobré ji podcenit. Dodatečně napravovat komunikační chyby je velice obtížné. Nestačí mít jenom odborné předpoklady s věcným obsahem plánování, stejně důležitá je také praktická zkušenost s tvůrčí týmovou prací a komunikací. Projednání navrhované koncepce je možné zajistit několika způsoby. Pokud pořizovatel ani projektant nemají dostatek zkušeností s participací, je možné si pro vedení dialogu najmout odborného konzultanta. Projednání by se měli účastnit všichni společně. Projednání může také vést sám pořizovatel. V tomto případě je větší předpoklad pro provázání více projektů a kontinuitu práce. Složitější situace je možné i nadále řešit externím konzultantem. U menších měst a obcí je také možné, aby tyto činnosti zajišťoval projektant. V některých specifických případech může iniciativu projednání převzít i komunita. K této situaci může dojít, pokud občané cítí, že projednání není dostatečné nebo naopak nesou za projekt zodpovědnost nebo mají zdroje pro jeho financování. Nefunkčním modelem je tzv. participace „na klíč“. Zadavatel se o názor veřejnosti v podstatě nezajímá, vše je necháno na externí firmě. [4] 24

3 Ekonomické vyhodnocení územně plánovací dokumentace Ekonomická problematika rozvoje sídel je složitá. Jejím poznáním a řešením se zabývali vědečtí pracovníci i lidé z praxe po celá staletí. Nakonec vznikla zcela nová vědní disciplína, nazvaná prostorová ekonomie, která je především v zahraničí stále více rozvíjena a orientována na aktuální problémy. Také u nás územní plánování bere v úvahu kromě urbanistických, sociálních, ekologických a územně technických aspektů, také hledisko ekonomické. Všechny tyto pohledy jsou v územním rozvoji provázány a žádný z nich nelze pominout. Vzájemný poměr zastoupení těchto hledisek se mění s velikostí územních celků. V zásadě platí, že čím větší sídlo, tím se zvětšuje váha kritérií sociálních a ekonomických. Ekonomický přístup v územním plánování se nejprve projevoval v oblasti posouzení rozvojových předpokladů území (např. ekonomický potenciál obyvatelstva, jeho struktura, zaměstnanost a její vývoj, vzdělanost, ceny pozemků). Neméně důležitou oblastí ekonomického obsahu územního plánu by měl ale být průkaz realizovatelnosti záměrů, tedy porovnání nákladů na realizaci a disponibilních zdrojů. Pokud chceme, aby územní plán byl živým nástrojem pro rozvoj území a nejenom malůvkou sloužící např. k získání dotačních prostředků, pak je třeba územní plán provázat s celou řadou dokumentů ekonomického charakteru. Ekonomické dokumenty zpracovávané soukromou sférou, které se týkají soukromých investic, zpravidla nejsou zveřejňovány. Jejich zpřístupnění závisí pouze na ochotě soukromých investorů. Naproti tomu výdaje z veřejných investic by měly být jednoznačně vždy kontrolovatelné. V našich podmínkách jde zejména o vazbu mezi programem rozvoje obce, územním plánem a rozpočtem obce. [8]

3.1

Zdroje a potencionály územního rozvoje

Mají-li být záměry v územním plánu realizovatelné, je nezbytné prokázat dostatek upotřebitelného území ve vhodné struktuře a dostatek finančních prostředků s uvedením předpokládaných zdrojů (státní rozpočet, obecní rozpočet, soukromé zdroje, úvěry apod.). Zdroje rozvoje posuzované podle jejich vlivu na další rozvoj jsou označovány jako potenciály rozvoje území. Jedná se např. o pracovní sílu, pracovní příležitosti, pracovní a kulturní tradice, životní prostředí a řadu dalších. Před zpracováním územního plánu by

25

obec měla mít znalost o všech zdrojích rozvoje, včetně znalosti o vlastnictví pozemků a prognóz přírůstku obyvatel a pracovních příležitostí. Současné předpisy stanoví, že je nezbytné v územním plánu pouze vyhodnotit druh využití území (jeho funkci) a navrhnout zásady uspořádání území. Nesleduje se intenzita využití území ve vztahu na ceny v území. Nejsou předepsána žádná kritéria ani ukazatelé sloužící k posouzení efektivnosti využití území. Možné je pouze vyčíslit celkovou rozlohu území a odhadnout jeho potřeby. Pro realizaci záměrů popsaných v územním plánu není požadován průkaz finančních prostředků a ani zdrojů, ze kterých budou potřebné finanční prostředky získány. Dále není požadována vazba na program rozvoje obce (strategický plán) a na obecní rozpočet. [8]

3.2

Náklady na realizaci záměrů územně plánovací dokumentace

V úrovni územního plánu je velice obtížné přesně stanovit podíl soukromých a veřejných investic nezbytných pro přípravu rozvojového území. V době zpracování územního plánu je totiž obtížné odhadnout atraktivitu území a obecné podmínky trhu v oblasti územního rozvoje v době realizace. Územní plán proto může nanejvýš určit územní obvod, pro který je možné dohodou (plánovací smlouvou uzavřenou v rámci územního řízení před povolením realizace vlastní stavby) stanovit, že nezbytné vybavení území a doprovodná dopravní a technická infrastruktura přímo souvisí s investicí do územního rozvoje. Protože územní rozvoj je zřízením této infrastruktury jednoznačně podmíněn, lze požadovat participaci soukromého investora na veřejných investicích. K stanovení podílu soukromých investorů na veřejných investicích by mělo dojít až před vlastní realizací investorského záměru v konkrétní lokalitě. Jedná se o výši čerpání zdrojů nezbytných pro zajištění realizace záměrů popsaných v územním plánu. Realizace nového využití území probíhá převážně ve sféře investic. Důležité je proto stanovit zdroje pro financování investic a jejich časový průběh. Potřebné finanční prostředky je možné dokládat výpočtem předpokládaných nákladů, což je důležité zejména u veřejných investic. Porovnání nákladů by mělo být jedním z kritérií při výběru variantních řešení rozvoje území. Ekonomická analýza by mohla poskytnout nezbytné doplňující informace k problémům území, čímž by se racionalizovala politická diskuze a návazný rozhodovací proces. Ceny investic mohou být stanoveny pouze odborným odhadem a jsou informativní. 26

Pohybují na úrovni roku zpracování dokumentace a v případě potřeby je nutné je aktualizovat. Náklady je možné stanovit na základě zkušenosti s realizací staveb, ukazatelů průměrných orientačních cen přepočtených na měrnou nebo účelovou jednotku nebo na základě nabídkové ceny dodavatelských firem. Na základě znalostí rozvojových možností potřeby obnovy technické infrastruktury je možné sestavit program investic, který se promítne do kapitálových výdajů obce. Výdaje jsou vztaženy ke konkrétním stavebním parcelám, tudíž je možné provést odhad stavebních a provozních nákladů konkrétních rozvojových ploch. Investice je možné naplánovat na dobu 10-15 let, což je obvykle v souladu s návrhovým obdobím územního plánu. Současná legislativa nevyžaduje vyčíslování nákladů ani u veřejných investic. Neexistují celostátní ceníky s orientačními cenami pro urbanistické účely. Zpracovatelé územně plánovací dokumentace nemají povinnost vyčíslovat finance nezbytné pro realizaci navrhovaného rozvoje území. [8]

3.3

Bilance využití zdrojů

Bilancování nákladů na realizaci záměrů územního plánu by bylo vhodné zaměřit především na veřejné investice. Náklady by bylo možné porovnat s možnostmi veřejných rozpočtů a předpokládanými aktivitami soukromého sektoru. Je třeba hledat shodu mezi zájmy obce a soukromých vlastníků. Pokud by se obec podílela na zainvestování pozemku, měla by pak mít také podíl na zisku z budoucího prodeje zainventovaných pozemků (podíl na přírůstku ceny pozemku vlivem zhodnocení technické infrastruktury, získaný např. formou daně). Znalost o potřebné výši finančních prostředků a efektivitě jejich použití by měla mít každá obec před schválením územního plánu. Také bilance využití zdrojů není současnou legislativou předepsána, tudíž se neprovádí. V omezené míře se provádí pouze bilance územní, a to především pro potřebu vyhodnocení záboru zemědělské a lesní půdy. Pro ověření realizovatelnosti záměrů by přitom bylo potřebné zpracovat ještě alespoň bilance finanční. [8]

27

3.4

Proveditelnost

Proveditelnost je ověření, že řešení navržené v územním, plánu je možné s ohledem na využitelné zdroje realizovat. Průkaz je možné provést prostřednictvím studií realizovatelnosti (feasibility studies), čímž se snižují rizika nerealizovatelnosti záměrů územního plánu. Posuzuje se zejména rozsah podmiňujících investic, po jejichž realizaci je možné považovat rozvojové plochy za využitelné. Vhodné je také porovnat, které z podmiňujících investic vytvoří největší rozsah zastavitelných ploch, případně přepočítat cenu podmiňujících investic na územní jednotku rozvojové plochy. Ověření proveditelnosti záměrů sice může provádět soukromý i veřejný sektor, ale studie nemají předepsanou vazbu na územní plán a jejich zpracování je zcela dobrovolné. Finanční ani materiální zajištění investic vyplývajících ze záměrů územního plánu, a to ani veřejných, není předmětem územního plánování. [8]

3.5

Rozpočty a jejich vazba k územnímu plánování, etapizace

Rozvojové záměry by se měly opírat o obecní rozpočet, který má předpisy danou pevnou strukturu, metodiku a lhůty zpracování. Vazby mezi rozpočtem obce a územním plánem by měly být alespoň rámcově legislativně stanovené. Především vazba na zajištění realizace páteřní infrastruktury, nezbytné pro rozvoj území. Schválením územního plánu by obec měla také přijmout závazek za jeho finanční zajištění ve sféře veřejných investic po celou dobu jeho platnosti, přičemž legislativa prokázání této vazby v současné době nepožaduje. [8]

3.6

Trh s pozemky, vlastnické poměry v území, daně

Mezi územním plánováním a tvorbou cen pozemků existuje dvousměrná vazba. Ceny pozemků ovlivňují jejich využití a lokalizaci investic a naopak velikostí nabídky (rozsahem ploch) je možné cenu pozemků částečně regulovat - snižovat (převis nabídky nad poptávkou). Sledování vlastnických vztahů je zákonem požadováno až při územním řízení. Prokázání vlastnictví k pozemkům na úrovni územního plánu je vyžadováno pouze při podávání námitek k navrhovanému řešení. Znalost a analýza vlastnických poměrů není legislativně předepsána, ale zodpovědný pořizovatel a zpracovatel územně plánovací dokumentace vždy s těmito informacemi pracuje. [8]

28

Územní plánování je také úzce provázáno s daněmi, které přímo souvisí s územím (daň z pozemků) a jsou zdrojem obecních příjmů, legislativně ale ani tato skutečnost není podchycena. Jednou z cest, jak zamezit spekulativnímu zhodnocování pozemků bez následné realizace, které blokuje možnost rozvoje obce, by mohlo být progresivní zdanění. Problémem totiž je, že každá obec může zařadit do zastavitelného území pouze určitý rozsah ploch a další si může nárokovat změnou územního plánu nebo novým plánem, až po naplnění ploch stávajících. Realizovatelný územní plán by měl být založen na znalosti vlastnických a cenových poměrů v území. [8]

3.7

Optimální varianta

Územní plán je možné zpracovat ve variantách. Po projednání je nutné do dokumentace jednu z variant vybrat. O výběru variant rozhoduje zastupitelstvo obce. Pro výběr optimální varianty je vhodné stanovit kritéria (např. minimální náklady na realizaci, využitelnost území, návaznost na infrastrukturu, dostupné občanské vybavení). V současné době metody hodnocení variant nejsou předepsány, proto je způsob hodnocení a doporučení optimální varianty věcí dohody mezi zpracovatelem a zadavatelem. O vlastním výběru variant rozhoduje obecní zastupitelstvo.[8]

3.8

Závěry pro tvorbu koncepce rozvoje území

Realizovatelnost záměrů územně plánovací dokumentace závisí na dostatku disponibilních zdrojů pro rozvoj a na jejich efektivním využití. Průkaz proveditelnosti a přínosy realizace záměrů by měly být vyhodnoceny v ekonomické části dokumentace. Protože však současná legislativa průkaz realizace nepožaduje, nejsou ekonomická hlediska do koncepce rozvoje území promítnuta. Do budoucna by bylo vhodné, aby se alespoň základní ekonomické úvahy do územních plánů promítly jako minimální obsahový standard. Mohly by být podle potřeby zpracovány v různých souvisejících podkladech, analýzách a propočtech. [8]

29

4 Územní plán Jihlavy – praktická část Základní úlohou územního plánování je územní a časová koordinace všech záměrů a zájmů na provedení změn v území, ochrana hodnot území, a to nejen z hlediska potřeb veřejného sektoru (např. jednotlivých resortních koncepcí, politik, plánů a veřejných zájmů, upravovaných zvláštními právními předpisy), ale i s ohledem na koordinaci a uplatňování záměrů privátního sektoru a na podporu vzájemné, obecně prospěšné spolupráce soukromé a veřejné sféry.

4.1

Výchozí situace

V současné době platný územní plán města Jihlavy byl pořizován od roku 1979. První koncept Územního plánu směrného území Jihlava byl zpracován na základě zadání, které vycházelo ještě ze socialistických pětiletých plánů. Pod vlivem legislativních změn bylo v roce 1994 zpracováno nové zadání formou Programu rozvoje města Jihlavy, tzv. strategického plánu a na základě tohoto materiálu byl v roce 1997 zpracován 2. koncept územního plánu. Zpracovatelem obou konceptů byl Útvar hlavního architekta města Jihlavy. Návrh územního plánu města Jihlavy byl zadán na základě výběrového řízení z června 1998 ateliéru U-24 s. r. o. a byl zpracován pod vedením Ing. arch. Pavla Koubka. Zastupitelstvo města Jihlavy po projednání schválilo územní plán dne 5. června 2001 pod číslem usnesení 176/01-MZ. Proces pořizování stávajícího územního plánu byl zdlouhavý, což bylo způsobeno především personálními změnami úřadu, ale i změnami legislativními. Dokument byl zpracován na základě předrevolučních potřeb města. Územní plán byl koncipován pro návrhové období do roku 2010 a tomu odpovídali i bilance a návrhové parametry. Kapacita rozvojových ploch se dnes pro potřeby krajského města jeví jako nedostačující. Nenaplnily se předpoklady zejména v oblasti bydlení. Některé lokality navržené územním plánem jsou nedostupné nebo naopak, formou změn na žádost vlastníků vznikaly nekoncepčně lokality nové. Proto vyvstala potřeba celkově posoudit koncepci rozvoje především z hlediska návrhových ploch, koncepce dopravy a technické infrastruktury. U některých stávajících ploch (např. bývalý vojenský prostor nebo nevyužité zemědělské areály) bylo vhodné přehodnotit stanovené regulační podmínky. Při plánování rozvoje území je třeba reagovat na změněnou společenskou situaci po roce 1989. Lze předpokládat, že společensko-ekonomická situace města je 30

pro následující období stabilizována a také počet jeho obyvatel se ustálil kolem hranice 50 000, proto je možné s velkou mírou úspěšnosti potřeby města naplánovat. Z těchto důvodů začal úřad územního plánování uvažovat o pořízení nového územního plánu města Jihlavy. Kromě vlastního územního plánu však Jihlava jako obec s rozšířenou působností zajišťuje na požádání pořízení územních plánů pro 78 obcí ve svém správním obvodu. U měst a větších obcí je územní plán nutností. Ale i malé obce se snaží vytvořit si koncepci rozvoje a postupně ji naplňovat. Bez územního plánu je totiž jejich rozvoj značně omezen.

4.2

Důvody pro změnu způsobu projednávání

Vzhledem k potřebě vytvořit novou koncepci rozvoje, schválilo 14. 4. 2009 Zastupitelstvo města Jihlavy záměr pořídit nový územní plán. Společně s přípravami dokumentace se úřad územního plánování začal zabývat i vhodným způsobem projednání. Bylo vhodné stanovit nejen postupy, které povedou k jednotným výstupům zpracovatelů v grafické části dokumentace, ale i k sjednocení způsobu projednání, což by mělo usnadnit a zefektivnit práci pořizovatele. Doposud standardní řešení připomínkování v podobě vyvěšení dokumentace na úřední desce nebo někde v prostorách Magistrátu a následné ruční vyhodnocování požadavků v tabulce se zdálo být už poněkud zastaralým a nevyhovujícím řešením. Záměrem bylo vtáhnout do procesu projednání co nejširší veřejnost. Hlavně u mladší generace, pro kterou je výpočetní technika neodmyslitelnou součástí života, vzbudit tak zájem o dění ve městě. Projednaný územní plán je předkládán ke schválení zastupitelstvu města. Členové zastupitelstva by měli mít možnost se s novou koncepcí rozvoje města dobře seznámit, protože nejde pouze o vyslyšení požadavku vlastníka na zhodnocení majetku. Rozvojové plochy často vyvolávají podmíněné investice (např. páteřní komunikace a hlavní řady technické infrastruktury), které není schopen vlastník zajistit ve své režii. Bez odpovídající infrastruktury by město vznikalo nekoncepčně, živelně a postupně by mohlo dojít až k úplnému kolapsu. Zastavitelné plochy také znamenají další požadavky na správu a údržbu území, jedná se především o svoz domovního odpadu, veřejné osvětlení nebo údržbu komunikací a zeleně. Přijetí koncepce by proto mělo mít dopad do rozpočtu města. V návaznosti na schválený územní plán by město mělo zpracovat a schválit také dlouhodobý finanční plán, který by se měl postupně promítat do ročních rozpočtů. To byly hlavní důvody, které pořizovatele dovedly k myšlence vytvořit 31

veřejný přístup k projednávané dokumentaci na webových stránkách města Jihlavy, kde by si mohli všichni zúčastnění v procesu pořizování územního plánu nejen dokumentaci prohlédnout, ale také do ní aktivně vstoupit se svými požadavky.

4.3

Vznik aplikace

V době rozvoje internetových mapových aplikací se myšlenka webové aplikace zdála být tou správnou cestou jak náročné fáze vzniku územního plánu zvládnout. Sběr požadavků k navrhovanému řešení je pouze jednou částí v procesu projednání. Dalším krokem, který je nutné zajistit, je vyhodnocení požadavků pořizovatelem, tedy úřadem územního plánování. Inspiraci pro vznik cílené aplikace byla objevena v Praze, kde v minulosti nový územní plán již tímto způsobem projednávali. Tato zkušenost a posun GIS technologií vedl k domněnce, že vznik takovéto aplikace není nereálný, ale je krokem správným směrem. Aplikace měla především splňovat dva základní parametry, a to rychlost a uživatelskou jednoduchost. V první fázi tvorby šlo pouze o kvalitní vizualizaci map, zveřejnění textu a zadání požadavků občanů do mapy. S kolegou informatikem jsme se proto pokusili na základě svých znalostí zformulovat zadání pro vytvoření jednoduchého softwaru. Čím více jsme se problematikou zabývali, tím jsme nacházeli další možnosti pro rozšíření systému. Protože bylo výhodné využít GIS technologie, které Magistrát města Jihlavy v současné době má k dispozici, oslovili jsme s žádostí o pomoc firmu T-MAPY. Tak jako na většině úřadů v dnešní době byly i naše finanční možnosti značně omezené. Dodavatelskou firmu však projekt zaujal natolik, že měla zájem, aby se hned od počátku vytvořila plnohodnotná verze aplikace, kterou bude moci dál komerčně využívat. Proto přistoupila na zakázku i za velmi nízkou cenu. Společně vznikl projekt pro online připomínkování územních plánů interně nazývaný PUPík. Po celou dobu tvorby aplikace jsme si uvědomovali i možnosti nezdaru. Některým problémům bylo možné předcházet, ale jiné šly jen těžko odhadnout a mohly se projevit až po spuštění aplikace. Největší otazníky visely nad otázkami: - neúměrně velké množství připomínek a námitek obyvatel, - zneužití aplikace, její neseriózní využívání, - zcela nový způsob projednání, nejistota, jak projekt přijme veřejnost, - nedostatek času a zkušeností.

32

5 Připomínkování územního plánu Jihlavy (PUP), popis webové aplikace Pro vkládání připomínek a námitek veřejnosti byla vytvořena ÚÚP a firmou T-Mapy jednoduchá webová aplikace. Neveřejná část aplikace slouží pořizovateli k vyhodnocení požadavků. Kromě pořizovatele mohou požadavky komentovat také přizvaní konzultanti. Aplikace má vazbu na spisovou službu úřadu, tudíž každému požadavku i zpětné odpovědi je vygenerováno číslo jednací.

5.1

Vložení připomínek a další možnosti aplikace, veřejná část

Mapová aplikace pro připomínkování je tím hlavním nástrojem, který je veřejnosti k dispozici a kde samotný sběr požadavků probíhá.

5.1.1 Služby v pozadí aplikace Geoprocessing slouží uživatelům aplikace k zjištění dotčených parcel a jejich zápisu do geodatabáze5 (GDB). Upozornění na zadání připomínky nebo námitky probíhá prostřednictvím e-mailových zpráv. Přímá komunikace s uživateli, potvrzení při zadání připomínky a oznámení o jejím přijetí do evidence pošty magistrátu nebo vyrozumění o způsobu vyhodnocení a zapracování požadavku je zajišťováno pomocí spisové služby EZOP. Každé zprávě přijaté i odeslané je přiřazen jednoznačný identifikátor a číslo jednací. [9]

Obrázek 2 – celkové schéma, zdroj ÚUP MMJ

5

Geodatabáze je prostorová databáze navržená pro ukládání, dotazování a manipulaci s geografickými informacemi a prostorovými daty. Geodatabáze je prostředí pro správu geografických dat, speciálně vyvinuté firmou esri.

33

5.1.2 Obecná východiska aplikace On-line vstup do vytvořené webové aplikace připomínkování územních plánů (PÚP) se nachází na webové adrese: http://extranet.jihlava-city.cz/pup/mapa/. Nezbytností pro vstup do aplikace a k prohlížení zveřejněných územních plánů je nainstalovaní doplňku Adobe Flash Player: http://get.adobe.com/cz/flashplayer/. K instalaci prohlížeče je nutné mít přístup k počítači jako správce – administrátor. Po spuštění se na obrazovce zobrazí základní zobrazení aplikace pro připomínkování. Na ploše se nachází několik navigačních oken, které slouží k nastavení zobrazení územního plánu, zadání požadavku a ovládání dalších doprovodných služeb. [9]

Obrázek 3 – navigační okna, zdroj ÚUP MMJ

Pro vlastní zadání požadavku a nejdůležitějším oknem celé aplikace je to s označením „připomínky“, pomocí kterého je možné vkládat požadavky na úpravu projednávané dokumentace a ukládat je do jednotné databáze:

Obrázek 4 – okno k zadání připomínky, zdroj ÚUP MMJ

34

Výběr jednotlivých tématických výkresů můžeme přepínat zatrhnutím příslušných vrstev. Nabídková okna najdeme ve výchozím nastavení. U každého výběru je zároveň ikona, pomocí které je možné otevřít legendu zobrazených prvků ve výkrese.

Obrázek 5 – nabídka výkresů, zdroj ÚÚP MMJ

Některé možnosti nabízí aplikace až od určitého měřítka. Parcelní kresba, což je mapový poklad, se vykresluje teprve od měřítka 1:5 000. Zobrazení ploch s rozdílným způsobem využití začíná být aktivní až od měřítka 1:10 000. K plochám jsou vztaženy podmínky funkčního využití tzv. regulativy, které jsou uvedeny ve výrokové (závazné) části územního plánu. Odkázat se na ně je možné kliknutím do mapy. [9]

Obrázek 6 – popis regulace ploch, zdroj ÚÚP MMJ

35

5.1.3 Popis zobrazených výkresů Hlavní výkres – obsahuje návrh urbanistické koncepce, vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy přestavby, dále koncepci uspořádání krajiny včetně ploch s navrženou změnou využití. Výkres koncepce dopravní infrastruktury – řeší komplexně dopravu ve městě s ohledem na jeho plánovaný vývoj a rozvoj. Zachycuje návrh stezek pro pěší, cyklisty, dopravu v klidu, zařízení a liniové trasy spojené s trolejbusovou a vlakovou dopravou. Ve výkresu jsou zaneseny také stávající skupinové garáže a čerpací stanice pohonných hmot. Kromě toho jsou do výkresu promítnuty navrhované rozvojové plochy. Koordinační výkres – jedná se komplexní výkres, kromě urbanistické koncepce zobrazuje také všechna ochranná pásma v řešeném území, prvky a plochy ochrany přírody a krajiny tzv. územní systém ekologické stability. Jsou zde zachyceny všechny dostupné limity využití území. Výkresy koncepce technické infrastruktury – energie, voda – na výkresech jsou zobrazeny navrhované rozvojové plochy včetně návrhu vedení technické infrastruktury (elektřina, plyn, teplovod, komunikační vedení, voda a kanalizace) a další doprovodná zařízeními nezbytná pro jejich chod. Zanesena jsou také záplavová území a navrhovaná protipovodňová opatření. Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření Zobrazuje veřejně prospěšné stavby, opatření a plochy asanace, které jsou navrženy v zájmu široké veřejnosti. Výkres širších vztahů Zachycuje město jako takové v širším kontextu napojení na své bezprostřední okolí, jeho napojení na technickou a dopravní infrastrukturu se zobrazením územního systému ekologické stability. Výkres základního členění území vymezuje především hranici zastavěného území a zastavitelných ploch, dále plochy přestavby, plochy a koridory územních rezerv a plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci, zpracováním územní studie nebo vydáním regulačního plánu. [9]

36

5.1.4 Vybraný podklad zobrazení Uživatel si může zvolit podklad pod výkresy, a to výběrem ze třech základních typů zobrazení. Hlavní výkres platného územního plánu města je výchozím podkladem. Může být zaměněn za letecký snímek – mapu ortofoto. Také je možné nastavit prohlížení výkresů bez podkladu. Pro zobrazení podkladu je potřeba nastavit průhlednost zvoleného výkresu ze seznamu. Doporučeno je nastavit si průhlednost zobrazovaných tematických výkresů v rozmezí 40 – 60 %, což umožní porovnání nové, projednávané koncepce s platným územním plánem města nebo aktuálním stavem území. [9]

Obrázek 7 – panel pro výběr podkladu zobrazení, zdroj ÚÚP MMJ

5.1.5 Nástroje aplikace V horní části aplikace se nacházejí ovládací ikony sloužící pro spuštění jednotlivých ovládacích prvků: karta připomínky, vyhledávání adres, měření a poznámky, seznam výkresů a nástrojů určených pro práci s parcelami a tisk. [9]

Obrázek 8 – panel nástrojů, zdroj ÚÚP MMJ

37

5.1.6 Vyhledání místa – konkrétní polohy na mapě Pohybovat v mapě je možné přidržením levého tlačítka myši a jejím posouváním po podložce. Doporučuje se mít zároveň zapnutou parcelní kresbu. Nejmenší měřítko, ve kterém se katastrální mapa zobrazuje, je 1:100 000 největší naopak 1:2 000. Pomocí kolečka myši je možné provádět přiblížení a oddálení objektů na mapě. Tento úkon je ale možné provádět také pomocí grafického měřítka. Posuvná lišta pro přiblížení a oddálení výřezu mapy je umístěna v levém horním rohu obrazovky. [9]

Obrázek 9 – grafické měřítko, zdroj ÚÚP MMJ

Ortofotomapa ulehčuje orientaci v území. Vhodné je si před tímto krokem nastavit průhlednost zobrazovaného výkresu na 40-60%, což umožní zároveň sledovat stav území i hranice parcel převzaté z katastru nemovitostí. [9]

Obrázek 10 – nastavení průhlednosti, zdroj ÚÚP MMJ

38

Zadáním adresy do „Vyhledávače adres“ je možné dohledat požadovanou adresu v řešeném území.

Obrázek 11 – vyhledávání adres, zdroj ÚÚP MMJ

5.1.7 REN – nástroj pro práci s parcelami katastru nemovitostí Nástroj REN umožňuje vyhledání parcely z operátu katastru nemovitostí (KN) a její zobrazení ve výřezu mapy. Funkčnost nástroje je zajištěna automaticky v měřítku od 1:5 000 do 1:2 000. Při aktivaci funkce REN se po najetí myši na jednotlivé parcely začne automaticky zobrazovat parcelní číslo. Vyhledávání parcel v katastru nemovitostí funguje, i když je karta minimalizována. [9]

Obrázek 12 – karta pro vyhledávání parcel v KN, zdroj ÚÚP MMJ

39

Informace o parcele je možné upřesnit nebo ověřit přes odkaz na aktuální informace z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK). [9]

Obrázek 13 – informace o parcele, zdroj ÚÚP MMJ

Výběr parcel, které se dotýkají zadané připomínky nebo námitky, je možné provést pomocí nástroje grafického výběru. Zájmové parcely je možné označit pomocí bodu, linie, obdélníku, kružnice, polygonu nebo libovolného obrazce. [9]

Obrázek 14 – nástroj pro výběr parcel, zdroj ÚÚP MMJ

40

Celý výběr parcel provedený prostřednictvím nástroje REN se zobrazuje v okně nazvaném seznam parcel.

Obrázek 15 – výběr parcel, zdroj ÚÚP MMJ

5.1.8 Měření a poznámky Uživatel si může zjistit i délku, obsah a obvod parcel, případně dalších objektů v mapě pomocí nástroje měření a poznámky. Funkce umožňuje také vkládat do mapy poznámky. Po výběru požadovaného tvaru a funkce je možné poznámku zanést do mapy kliknutím myši. Funkce je ukončena provedením dvojkliku na levém tlačítku myši. [9]

41

Obrázek 16 – možnosti měření, zdroj ÚÚP MMJ

5.1.9 Tisk mapy Označený výřez z mapy je možné vytisknout pomocí rychlého průvodce pro funkci tisk mapy.

Obrázek 17 – tisk mapy, zdroj ÚÚP MMJ

42

Formou průvodce probíhá zadávání požadavků: zadání kontaktních údajů, zakreslení tvaru (výběrem parcel nebo volným zákresem) a zadání textu připomínky, kontrola zadaných údajů.

Obrázek 18 – zadání kontaktních údajů, zdroj ÚÚP MMJ

Pro vlastní vložení připomínky nebo námitky se nejprve na kartě připomínky klikne myší na tlačítko další, abychom se dostali k oknu určenému pro vyplnění nacionálů zadavatele. Tyto informace jsou pro zadání požadavku nezbytné, protože do systému nelze vstoupit anonymně. Před zadáním připomínky je vhodné si předem najít požadovanou lokalitu postupem, který byl popsán v předchozím textu. V následujícím okně je možné vybrat si plochu pomocí nabízených nástrojů (bod, úsečka, mnohoúhelník). Vybrané území se znázorní graficky v mapě podbarvením a orámováním. V případě, že je třeba kresbu opravit, použije se symbol koš, pomocí kterého je možné výběr smazat a následně provést nové zadání. [9]

Obrázek 19 – zadání požadavku, zdroj ÚÚP MMJ

43

Celý text se po dokončení zadání pro kontrolu zobrazí ještě jednou. Po stisknutí tlačítka „Odeslat“ je zadavatel vyzván k potvrzení odeslání připomínky. Pokud je vše v pořádku a požadavek chce odeslat k posouzení pořizovateli územního plánu, pak klikne na tlačítko „OK“. [9]

Obrázek 20 – odeslání připomínky, zdroj ÚÚP MMJ

O úspěšném odeslání připomínky je zadavatel informován následujícím e-mailem:

Obrázek 21 - potvrzení o odeslání požadavku, zdroj ÚÚPMMJ

44

5.2

Vyhodnocení připomínek, přístup pořizovatele

Interní část aplikace slouží pořizovateli a je určena především k vyhodnocení došlých požadavků veřejnosti. Tato databázová část byla vytvořena nad platformou T-WIST firmy T-Mapy.

Obr. 22 – Interní část – výchozí okno, zdroj ÚÚP MMJ

Ve výchozím okně této části aplikace je přehled všech projednávaných územně plánovacích dokumentací. Rozkliknutím jednotlivých řádků je možné přejít do dalšího zobrazení, kde je souhrn všech došlých požadavků (ke grafické i textové části územního plánu).

Obr. 23 - Aplikace pro vyhodnocování požadavků, zdroj ÚÚP MMJ

45

Požadavky na úpravu územního plánu je možné třídit do okruhů, a specialisté pak mohou pracovat s užším výběrem – podskupinou. Každá připomínka nebo námitka se totiž hodnotí týmem odborníků a tyto posudky slouží jako podklad pro sestavení závěrečného vyhodnocení, tedy určení, zda má zpracovatel územního plánu tento požadavek zapracovat do další fáze pořizování či nikoliv. Okno nabízí také rychlý přístup do mapy se zobrazením všech zadaných podnětů občanů a do karet s kompletní připomínkou nebo námitkou včetně vyhodnocení. Zadaná data je možné statisticky vyhodnocovat. Kromě uchování a vyhledání zadaných požadavků má aplikace ještě další funkce. Z databáze je možné exportovat různé sestavy, filtrovat požadavky nebo generovat předpřipravené odpovědí, které jsou pomocí webových služeb automaticky odesílány žadatelům prostřednictvím spisové služby EZOP. Tyto funkce velmi usnadní a zrychlí samotný proces vyhodnocení územních plánů.

46

6 Zkušenosti s použitím aplikace První připomínkování, které se tímto způsobem uskutečnilo, byl koncept nového územního plánu města Jihlavy. Během projednání, které proběhlo v období červen – září 2012, bylo ze strany veřejnosti zadáno 168 připomínek a námitek. Aby byla evidence požadavků jednotná a kompletní, bylo nutné zadat i ty které přišly v papírové formě přes podatelnu magistrátu. Průběžně byly také vkládány požadavky na úpravu dokumentace pracovníky magistrátu za jednotlivé odbory (tzv. interní). Celkem se 733 požadavků.

Obr. 24 Práce v aplikaci, foto, zdroj ÚÚP MMJ

Těchto výsledků bylo dosaženo také díky masivní propagaci projektu. Pracovní tým se rozrostl o dva mladé kolegy z úřadu územního plánování, kteří vnesli do problematiky nové pohledy a názory. O pomoc a spolupráci byl požádán také tiskový mluvčí magistrátu. Heslo „mrkni se na PUPík“ projednání neuvěřitelně zviditelnilo. Prostřednictvím tiskové zprávy a článku v Novinách jihlavské radnice se informace o projednání konceptu dostala prakticky do každé domácnosti. Byly vyrobeny skládací informační letáčky a postery do vozů městské hromadné dopravy i plakáty velkých rozměrů do reklamních panelů na zastávkách. Průběžně byly zveřejňovány zprávy na webových stránkách města. Mapa s konceptem nového územního plánu města byla v době projednání jednou z nejnavštěvovanějších stránek na webu města Jihlavy. Aplikace byla využita i při veřejném projednání v kině Dukla, kam přišlo více než 150 lidí. Při používání aplikace nebyly zaznamenány žádné problémy. Za celou dobu fungování nepřišla jediná negativní reakce. Přestože v době projednání nebyly práce na aplikaci ještě ukončeny, bylo dohodnuto, že problémy spojené s tvorbou tzv. „za pochodu“ se v žádném případě nesmí dotknout uživatelů. Kdykoliv se vyskytly drobné nedostatky nebo připomínky ze strany uživatelů, tak na ně pracovníci odboru 47

informatiky magistrátu i dodavatel softwaru rychle reagovali. Pokud někdo přece jenom neměl dost zkušeností s využitím výpočetní techniky nebo měl počáteční obavy, mohl požádat o pomoc zaměstnance úřadu územního plánování, kteří mu se zadáním ochotně pomohli. Odměnou pro nás byl získaný elektronický kontakt, díky kterému jsme mohli občany informovat o dalším postupu projednávání i způsobu zapracování požadavku. Všem žadatelům však nemohlo být vyhověno a jimi požadovaná změna v území nebyla zapracována do dokumentace, ale na způsob projednání si ale nestěžoval nikdo. Pozitivní ohlas na nový způsob projednání zaznamenali i politici u svých voličů. Pro ně byly vytvořené speciální tabulkové přehledy s popisem požadavku, interaktivní lokalizací a navrhovaným způsobem zapracování. Tabulky sloužily jako podklad při rozhodování o zapracování do další fáze – návrhu územního plánu. Pro vyhodnocování došlých požadavků slouží interní aplikace. V souhrnu došlých požadavků (ke grafické, tak i textové části územního plánu) může pořizovatel rychle vyhledávat podle zvolených kritérií. Po zpřístupnění mohou do vnitřní části aplikace zadávat svoje názory na požadavky garanti okruhů z řad zpracovatele nebo oponenta.

Obr. 25 Práce v aplikaci, foto, zdroj ÚÚP MMJ

Tyto odborné názory slouží jako podklad sestavení závěrečného vyhodnocení. Návrhu rozhodnutí a doporučení, zda má zpracovatel územního plánu tento požadavek zapracovat či nikoliv. Tyto a další možnosti jsou právě těmi prostředky, které dokážou velmi usnadnit a zrychlit samotný proces vyhodnocování. Kromě vlastního zadání požadavku online je možné využívat další funkce aplikace. Z dat uložených v databázi je možné exportovat různé sestavy, filtrovat požadavky nebo generovat předpřipravené odpovědí, které jsou pomocí webových služeb automaticky odesílány žadatelům prostřednictvím spisové služby EZOP. Samostatným okruhem jsou statistické výstupy pro potřeby evidence. 48

Obr. 26 Návštěvnost webových stránek města Jihlavy v době projednání, zdroj ÚÚP MMJ

Ostatní kolegové z úřadu územního plánování, kteří se na vývoji aplikace nepodíleli, přistupovali k využívání aplikace pro pořizování všech územních plánu v našem správním území s počáteční nedůvěrou. Viděli v ní zbytečné komplikace a zdržení práce. Postupně se je ale podařilo přesvědčit, že využít vytvořený software pouze pro potřeby projednání územního plánu Jihlavy by bylo škoda. Velkou výhodou pro pořizovatele je totiž jasný přehled o všech požadavcích, jednoduchý způsob vyhledání za pomoci několika atributů (jméno, adresa, ID, pořadové číslo, dotčené území, parcelní číslo…), dlouhodobé uchování vložených údajů a možnost jejich statistického vyhodnocování. V následujících měsících se proto budou postupně zveřejňovat pomocí webové aplikace další dokumentace nově vznikajících nebo měněných územních plánů, projednávané v působnosti našeho úřadu, např. nové územní plány Polná nebo Třešť.

Obr. 27 Zastávky, foto, zdroj ÚÚP MMJ

49

Náklady na zveřejnění (upozornění) na nový způsob projednání byly prakticky minimální. Vše kromě tisku letáčků bylo zajištěno a vytvořeno pracovníky úřadu územního plánování jihlavského magistrátu. Tisky stály řádově 4 000,- Kč a bylo výhodnější je zadat než tisknout na úřední tiskárně. Stojany na autobusových zastávkách byly poskytnuty reklamní agenturou zdarma. Jednak si místo pronajímá od Města a zároveň přes léto je o reklamu obecně menší zájem a zůstaly by prázdné. Bylo domluveno, že pokud projeví zájem placený zájemce, bude místo uvolněno. Také vyvěšení letáčku v trolejbusech umožnil Dopravní podnik města Jihlavy, a. s. v době prázdnin zdarma.

50

7

Návaznost územního plánu na rozpočet města

Rozpočtový proces je legislativou ukotvená činnost výkonných i volených orgánů města, pro sestavování, schvalování, plnění a kontrolu městského rozpočtu. Rozpočtový proces má několik etap. Vychází z analýzy minulosti, stanovení priorit pro aktuální rozpočtové období, sestavení návrhu rozpočtu, jeho projednání a schválení a končí kontrolou plnění rozpočtu. Na základě skutečného plnění rozpočtu zachyceného v závěrečném účtu, je prováděna kontrola a aktualizace programu rozvoje města a případně rozpočtový výhled. Ve všech fázích je potřeba dodržovat zásadu každoročního sestavování rozpočtu, reálnosti, pravdivosti, účelovosti, úplnosti, jednotnosti, dlouhodobé vyrovnanosti a publicity. [5] Rozpočet města je nástrojem k prosazování cílů místní politiky, zachycuje realizaci programů volebních stran a slouží ke stanovení priorit v rámci poskytovaných veřejných služeb a statků. Rozpočet je finanční plán, jímž se řídí hospodaření města. Je sestavován v návaznosti na rozpočtový výhled na období jednoho kalendářního roku, proto se do jeho obsahu mohou zařazovat jen takové peněžní operace (příjmy a výdaje), které náleží do období od 1. 1. do 31. 12. příslušného roku. Skládá se ze dvou částí, z kapitálového a běžného rozpočtu. Běžné tzv. provozní, většinou každoročně se opakující příjmy a výdaje sleduje běžný rozpočet. Jednorázové, pravidelně se neopakující příjmy a výdaje, které přesahují období jednoho roku, jsou zařazeny do kapitálového rozpočtu. Můžeme sem zařadit na straně příjmové např. příjmy z prodeje dlouhodobého majetku (nemovitosti obce), finančního majetku (akcie nebo podíly v obchodních společnostech), přebytek z běžného rozpočtu, dary, dotace z rozpočtů na centrální úrovni, ze zahraničí nebo z vlastních fondů. Výdaje tohoto rozpočtu tvoří především zajištění investičních akcí města, investiční nákupy, nákupy akcií, majetkových podílů a investiční půjčky. Oblast územního plánování se dotýká především rozpočtového výhledu města a výdajů kapitálového rozpočtu. Statutární město Jihlava má dle § 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech povinnost sestavovat rozpočtový výhled, který však není při sestavování ročních rozpočtů pro město plně závazný. Při sestavování rozpočtového výhledu je totiž dost obtížné odhadnout příjmy v následujících letech. Tento pomocný nástroj slouží pro střednědobé finanční plánování. Využíván je především k odsouhlasení projektových záměrů, protože operační programy většinou vyžadují, aby 51

přílohou žádosti o finanční příspěvek byl doklad žadatele o schválení akce a zajištění finančního krytí. Vzhledem k tomu, že se územní plán tvoří pro návrhové období 10-15 let, bylo by vhodné z klíčových investic nezbytných pro rozvoj území sestavit dlouhodobý finanční plán pro stejně dlouhé období, rozdělený cca do 5 tříletých etap. Tento finanční plán by byl podkladem pro sestavování tříletých rozpočtových výhledů, z kterých by se zase čerpalo při sestavování ročního městského rozpočtu. Popsaný postup byl doporučen zastupitelstvu města při schvalování variantních řešení územního plánu. Je však v kompetenci městského zastupitelstva, aby se na základě doporučení vedení města, rady a příslušných komisí rozhodlo, jakým způsobem naplánuje a zajistí realizaci městských investic. K sestavení dlouhodobého finančního plánu by muselo dát městské zastupitelstvo pokyn příslušným odborům (ekonomický odbor, odbor rozvoje města a úřad územního plánování).

52

8 Závěr - shrnutí práce Představy, které byly na začátku vzniku tohoto projektu, se podařilo naplnit. Vznikl systém, který svou jednoduchostí a rychlostí neodrazuje uživatele. Má šanci stát se běžnou součástí při pořizování. Využívat ho může veřejnost, pracovníci úřadu územního plánování i dotčené orgány. Nejedná se o uzavřenou záležitost, ale je možné ho dál rozvíjet. Kvalitativně lze projekt kladně ohodnotit také díky geodatabázi, která sdružuje všechna historická připomínkování v území pořizovatele. Pozitivní reference mohou poskytnout nejen zaměstnanci úřadu územního plánování přicházející s databází do denního kontaktu, ale i zpracovatelé územních plánů, kteří následně s připomínkami pracují. Kladnou zpětnou vazbu dostával úřad územního plánování i přímo od občanů. Neinformovanému může připadat přinejmenším podivné, když muž, který byl upozorněn na připravované projednání, odchází z kanceláře úřadu územního plánování jihlavského magistrátu se slovy „tak já se mrknu na ten Váš PUPík“. Nás zaměstnance ale popularita aplikace a zájem o ni těší. Město se pomocí aplikace více přibližuje občanům. Díky novému způsobu projednání nemají občané pocit, že se tak důležitý koncepční dokument vytváří "bez nich". Celé řešení je praktickou ukázkou flexibilního využití moderních technologií, webových služeb, integrace geografického informačního systému na stávající agendové systémy (spisová služba). Lze ho zařadit mezi kladné příklady realizace e Governmentu, tj. elektronizace výkonu veřejné správy. Základem je jednoduchá GIS aplikace pro sběr připomínek ze strany veřejnosti (ArcGIS Viewer for Flex, Esri) a dále databázová evidence pro zpracování všech došlých podnětů (T-WIST, T-Mapy). Výhodou je uložení došlých připomínek a jejich archivace do jediné databáze. Mapová aplikace je opakovaně využitelná. Dosavadní úspěchy a ocenění aplikace: -

1. místo v krajském kole soutěže Zlatý erb v roce 2013 v kategorii Nejlepší elektronická služba,

-

ocenění v soutěži Skutek roku, kterou každoročně vyhlašuje Kraj Vysočina, za nejlepší projekt roku 2012 v oblasti sídel, staveb a bydlení,

-

zveřejnění projektu v databázi dobré praxe Národní sítě Zdravých měst ČR,

-

kladná zpětná vazba od ostatních ORP v ČR a především od občanů – uživatelů,

-

aplikace, se stává nedílnou součástí práce pracovníků ÚÚP, 53

-

3. místo na GIS ESRI konferenci v hodnocení posterů účastníky konference,

-

cena Ministerstva vnitra za kvalitu a inovaci ve veřejné správě za rok 2013.

Projekt přinesl zcela nový pohled na možnosti připomínkování vznikajících územních plánů. Vzniklá platforma pro zpracování připomínek může sloužit pro všechny obce správního území ORP Jihlava. Zájem o aplikaci je důkazem, že územní plánování jde dělat kreativně, líbivě a moderně pro širokou veřejnost, které není dění ve městě lhostejné. Projekt PUPík zaujal i jiné kolegy na úřadech územního plánování v ČR, které projevily o tuto technologii zájem a chtěly by ji zavést na svých úřadech. Překážkou v rozšíření softwaru by mohla být jeho cena. Úřady územního plánování, tak jako v současné době veřejná správa obecně, bojují s nedostatkem finančních prostředků. Prostřednictvím dobře nastavené koncepce rozvoje města by ale mohly být svěřené finanční prostředky lépe využívány a tudíž počáteční investice do způsobu projednání územního plánu by nemusely být chápány jako nevhodné nebo zbytečné. Projekt není uzavřenou záležitostí. Byl vytvořen pouze na základě zkušeností jednoho pořizovatele. Předpokládáme, že pokud se využívání aplikace osvědčí a nový způsob projednání se rozšíří na další obce s rozšířenou působností, postupně se bude vylepšovat. Na všech odborných setkání se urbanisté ve světě již dlouhodobě zabývají otázkou, jak to udělat, aby plánování měst a regionů opravdu fungovalo. U nás se bohužel zatím této otázce věnujeme pouze okrajově. Zatímco my se snažíme zpracovat profesně kvalitní dokumentaci a pořizování je pouze rutinní záležitostí ze zákona, v Evropě a ve světě obecně je kladen daleko větší důraz na proces tvorby a projednání. Tvorba územního plánu probíhá v konkrétním čase, aktéři mají různé role a zájmy, proto nejde o jednoduchou přímočarou záležitost. Pokud má být rozvoj měst udržitelný, pak musí vznikat v součinnosti všech zainteresovaných v řešeném území, zejména obyvatel a dalších uživatelů. Vedle odborné veřejnosti by se o rozvoj měst měla zajímat a podílet se na něm také širší odborná veřejnost. Tímto způsobem by se územní plánování mělo stát věcí veřejnou jako součást governance. „Governance je proces rozhodování a monitorování realizace rozhodnutí. Dobrá governance je proces rozhodování, který identifikuje, respektuje a zapojuje všechny potenciální aktéry a podílníky, kterých se potencionální rozhodnutí budou týkat.“ [3] Obsah územního plánování a rozvoje měst by měl znamenat více, než vymezování funkčních ploch a kontrolu jejich naplňování. Nemělo by být oddělováno od managementu rozvoje a správy veřejných služeb. 54

Plánování úzce souvisí s mnoha obory jako např.: stavitelství, technická infrastruktura, ochrana veřejného prostranství, životního prostředí a kulturních hodnot, management, trh s nemovitostmi, sociologii nebo veřejné rozpočty. Celou nastíněnou problematiku nemůže urbanista-plánovač zvládnout profesně sám, ale měl by s ní být alespoň obeznámen. Nesmí se uzavírat do svého procesního mikrosvěta, ale spolupracovat s ostatními profesionály i laiky. Vytvořená aplikace je vhodným nástrojem ke vzájemné komunikaci, proto se domnívám, že je její používání krok správným směrem a má budoucnost. [7]

55

Seznam použité literatury Monografie [1] BÁRTOVÁ HANA, RŮŽIČKA MIROSLAV: Územní plánování a doprava. 1. vyd. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2008. 128 s. ISBN 978-80-86905-48-8 [2] BLAŽEK JIŘÍ: Stavební zákon s komentářem a prováděcími Vyhláškami. 3. aktualizované vyd. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2013.727 s. ISBN 978-80-7263-828-4 [3] CLIFF HAGUE, PATRICK WAKELY, JULIE CRESPIN, CHRIS JASKO: Making planningwork – A guide to approaches and skills. First Publisher. UK: ITDG Publishing Schumacher Centre for Technology and Development Buton on Dunsmore Rugby Warwicklshire. ISBN 978-1-85339-648-9 [4] MAIER KARELA KOL.: Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2012. 256 s. ISBN 978-80-2477-4198-7 [5] PROVAZNÍKOVÁ ROMANA: Financování měst, obcí a regionů. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9

Seriálové publikace [6] KUBIŠ KAMIL: Urbanismus a územní rozvoj. číslo 3/2002. str. 29-31. Brno: Jakubské náměstí 3. ISSN1212-0855. MK ČR 7021 [7] MAIER KAREL: Urbanismus a územní rozvoj. číslo 4/2007. str. 67-68. Brno: Jakubské náměstí 3. ISSN1212-0855. MK ČR E7021 [8] PŘIKRYL ZDENĚK: Územní rozvoj. zvláštní číslo 1997. str. 61-70. Brno: Jakubské náměstí 3. ISSN1211-1279. MK ČR 7021

Elektronické publikace [9]Oficiální webové stránky Statutárního města Jihlavy [online]. Statutární město Jihlava, 18. 6. 2012, aktualizováno 19. 2. 2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupný z WWW: http://www.jihlava.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=5967&id_dokume nty=494130.

Seznam příloh Příloha č. 1 – informační leták Příloha č. 2 – Moderní obec, odborný časopis pro veřejnou správu, březen 2014, str. 27 Příloha č. 3 – Noviny jihlavské radnice, výzva, září 2012, str. 22 Příloha č. 4 – Noviny jihlavské radnice, zpráva, listopad 2012, str. 12 Příloha č. 5 – Noviny jihlavské radnice, zpráva, září 2012, str. 1 Příloha č. 6 – Poster pro GIS ESRI konferenci, říjen 2013 56