VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Analýza hospodaření a fundraising Domova pro Seniory Pelhřimov Bakalářská práce

Autor: Andrea Pártlová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2012

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:

Ing. Věra Nečadová vedoucí bakalářské práce

Andrea Pártlová Ekonomika a management Finance a řízení Analýza hospodaření a fundraising Domova pro seniory v Pelhřimově Cílem bakalářské práce je provedení analýzy hospodaření Domova pro seniory v Pelhřimově, když autorka bakalářské práce se zaměří i na získávání finančních prosředků pro výše uvedenou neziskovou organizaci a součástí práce bude i výzkum spokojenosti seniorů provedený formou dotazníkového šetření, když tento bude zaměřen na kvalitu péče o seniory na okrese Pelhřimov.

Ing. Roman Fiala zástupce vedoucího katedry Katedra ekonomických studií

Anotace Předmětem bakalářské práce je zhodnocení hospodaření příspěvkové organizace Domov pro Seniory Pelhřimov a získávání finančních prostředků pro tuto organizaci. Teoretická část je zaměřena na problematiku sociální politiky, pojmy stárnutí a stáří a s tím související změny v životě člověka a oblast sociálních služeb. V praktické části je podrobně analyzován Domov pro Seniory Pelhřimov, jeho hospodaření a financování. Součástí práce je dotazníkové šetření, jehož cílem je zjistit spokojenost seniorů v domovech pro seniory na okrese Pelhřimov.

Klíčová slova Senior, stáří, stárnutí, domov pro seniory, uživatel, sociální služba, příspěvková organizace, financování a hospodaření.

Anotation The subject of thesis is to evaluate management of state-funded institution Home for Seniors Pelhřimov and fundraising for this organization. The theoretical part is focused on social policy, terms of aging and old age and the related changes in human life and sphere of social services. In the practical part is in detail analyzed Home for Seniors Pelhřimov, its management and financing. Part of the work is a survey designed to find satisfaction in elderly homes for the elderly in the district Pelhřimov.

Keywords Senior, ages, aging, home for the elderly, user, social service, state-funded institution, fundraising and management.

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat paní Ing. Věře Nečadové za její odborné připomínky a rady, především za její vstřícné, ochotné a trpělivé chování při zpracování mojí bakalářské práce. Velký dík patří také paní Ing. Monice Miřátské, zástupce ředitele – vedoucí ekonomického provozního úseku Domova pro seniory Pelhřimov, za poskytnuté informace a materiály, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Dále bych chtěla poděkovat uživatelům jednotlivých domovů, kteří si našli chvíli času na vyplnění mého dotazníku.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. 12. 2011 ...................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod ..................................................................................................................... 8

2

Sociální politika ................................................................................................. 10 2.1

Pojem sociální politika................................................................................ 10

2.2

Sociální politika a solidarita ....................................................................... 10

2.3

Principy sociální politiky ............................................................................ 11

2.4

Cíle sociální politiky ................................................................................... 14

2.5

Funkce sociální politiky .............................................................................. 14

2.6

Objekty a subjekty sociální politiky ........................................................... 16

2.7

Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti .............................. 16

3

Stárnutí a stáří .................................................................................................. 18 3.1

4

Charakteristika stárnutí a stáří .................................................................... 18 Sociální služby ................................................................................................... 21

4.1

Sociální služba ............................................................................................ 22

4.2

Dělení sociálních služeb dle zákona o sociálních službách ........................ 23

4.3

Zřizovatelé a poskytovatelé sociálních služeb ............................................ 24

4.4

Neziskové organizace ................................................................................. 25

4.5

Fundraising ................................................................................................. 26

5

Domov pro seniory Pelhřimov ......................................................................... 28 5.1

Základní údaje............................................................................................. 28

5.2

Hospodaření a financování Domova pro Seniory Pelhřimov ..................... 36

5.3

Hospodaření Domova pro Seniory Pelhřimov (8/2009 až 2010) ............... 38

5.4

Vypořádání výsledku hospodaření.............................................................. 41

5.5

Analýza hospodaření Domova pro seniory Pelhřimov ............................... 41

6

Dotazníkové šetření........................................................................................... 57 6.1

Vyhodnocení dotazníkového šetření ........................................................... 58

6.2

Závěr hodnocení ......................................................................................... 68

7

Shrnutí ............................................................................................................... 71

8

Závěr .................................................................................................................. 76 6

Seznam použité literatury ............................................................................................ 78 Seznam tabulek ............................................................................................................. 81 Seznam obrázků ............................................................................................................ 82 Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 83 Seznam příloh ................................................................................................................ 84

7

1 Úvod Stáří je přirozený proces každého jedince. My mladí, kteří máme život ještě před sebou, si myslíme, že se nás tato problematika netýká a ani nepřemýšlíme nad tím, co vše s sebou stáří přináší. S přibývajícím věkem se mění tělesná schránka člověka a činnost organismu se zhoršuje. To, že jsou staří, neznamená, že nejsou lidé jako my. Mají právo prožít spokojeně svůj život až do konce. Musíme jim dokázat, že nejsou zbyteční a že je dokážeme pochopit. Jejich názory jsou často odlišné od těch našich, přesto bychom je měli tolerovat. Staří lidé mají po svých zkušenostech zcela jiný pohled na svět. Ve svých myšlenkách se často navracejí do minulosti. O to víc je smutnější, když staří lidé nemohou nikomu důvěřovat a nemají nikoho, kdo by je měl rád. Často propadají pocitu osamění, beznaděje a připadají si, že jsou na obtíž. I ve stáří by měl být člověk šťastný a žít spokojeně se svou rodinou. „Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět. Stará generace má pocit, že s ní ten lepší svět odchází.“ (Karel Čapek) Cílem teoretické části je zaměření se na oblast sociální politiky, problematiku stárnutí a stáří a s tím spojenými změnami v životě člověka, podat ucelený přehled poskytovaných sociálních služeb. Cílem práce je provedení analýzy hospodaření Domova pro seniory Pelhřimov. Zaměřila jsem se také na získávání finančních prostředků pro tuto neziskovou organizaci. Součástí práce je i průzkum spokojenosti seniorů v domovech pro seniory na okrese Pelhřimov. Průzkum jsem provedla formou dotazníkového šetření v šesti domovech. Teoretická část je věnována sociální politice (definice, principy, cíle, funkce, objekty a subjekty sociální politiky a sociální zabezpečení). Další kapitola teoretické části je zaměřena na pojmy senior, stárnutí a stáří, dělení kalendářního stáří a životní změny v období stáří. V poslední kapitole teoretické části se zabývám problematikou sociálních služeb. Definuji zde pojem sociální služba dle zákona č. 108/2006 sb., o sociálních službách. Zaměřila jsem se také na poskytovatele a provozovatele těchto služeb. Je zde popsáno i financování neziskových organizací. 8

V praktické části je představen Domov pro Seniory Pelhřimov, kde jsem prováděla analýzu hospodaření, konkrétně horizontální a vertikální analýzu aktiv a pasiv a výkazu zisku a ztrát. Zaměřila jsem se také na získávání finančních prostředků pro tuto neziskovou organizaci. Součástí praktické části je také vyhodnocení dotazníkového šetření, které se týká spokojenosti seniorů v domovech pro seniory na okrese Pelhřimov.

9

2 Sociální politika V této kapitole je nastíněna problematika sociální politiky. Je zde vymezen pojem sociální politika, principy sociální politiky se zaměřením na princip solidarity, stručná charakteristika subjektů a objektů této politiky. Dále jsou zde popsány její jednotlivé cíle a funkce. Pokud není uvedeno jinak, vychází tato kapitola ze „Sociální politika“, Krebs Vojtěch a „Úvod do teorie a metodologie sociální politiky“, Tomeš Igor.

2.1 Pojem sociální politika „Sociální politiku je nutno vnímat jako celek, jako určitý systém s četnými komplikovanými vnitřními vazbami i s vazbami na ostatní prvky společenského systému. Sociální politika je úzce vázána i na své společenské okolí. Je tedy vždy specifická v každé zemi a době, ale jsou jí zároveň vlastní i určité společenské znaky.“ [11, str. 20] Tomeš definuje sociální politiku jako zájem: •

vztahující se ke zlepšování nebo ke změně společenských poměrů,

•

systematicky sledovaný,

•

cílený na životní úroveň jedince,

•

projevující se v úsilí nebo činnosti,

•

zaměřený na fungování nebo transformaci vlastního či cizího sociálního systému.

2.2 Sociální politika a solidarita Solidarita znamená porozumění, vědomí příslušnosti k jistému celku, soudržnost, pospolitost, vzájemná podpora a svornost. [5] „Sociální politika je především o solidaritě. Sociální solidarita souvisí především s utvářením a rozdělováním životních podmínek a prostředků jedinců a sociálních skupin (rodin) v zájmu naplňování ideje sociální spravedlnosti. Základem této myšlenky je poznání o nutnosti harmonické spolupráce mezi lidmi. Člověk je sociální bytost,

10

proto je vždy a za všech okolností svou existencí v jisté míře odkázán i na druhé, je závislý na soužití ve společnosti jako celku“. [11, str. 5] Cíle solidarity zahrnují: •

společenský rozvoj,

•

boj proti nemoci, negramotnosti, nouzi a zanedbanosti,

•

úsilí zachovat důstojnost člověka a jeho práva žít svobodně,

•

úsilí za sociální začlenění a boj proti vyloučenosti občanů.

Podle toho, kdo solidaritu organizuje, rozlišujeme: •

Solidaritu mezinárodní – jedná se zejména o činnosti světových organizací (např. ES, WHO).

•

Solidaritu celostátní – jedná se o širší celospolečenskou solidaritu, kterou organizuje stát.

•

Solidaritu místní či regionální – jde o solidaritu např. podniků, firem, obcí, církví, charit.

•

Solidaritu jednotlivců a rodin.

Dále můžeme rozlišovat solidaritu: •

mezigenerační,

•

zdravých s nemocnými,

•

zaměstnaných s nezaměstnanými,

•

bezdětných s rodinami s dětmi.

Přílišná solidarita státu nesmí utlumit aktivitu jedinců a odpovědnost za jejich životní podmínky.

2.3 Principy sociální politiky Sociální politika respektuje určité principy. Význam má obecné filozofické myšlení a tzv. sociálněpolitické doktríny. Jedná se o konzervativizmus, křesťanské sociální učení a demokratický socializmus. Liberalizmus je založený na osobní svobodě a individuální odpovědnosti. Sociální prospěch a blahobyt každého je závislý hlavně na něm samém, jeho výkonu, osobním nasazení a ochotě nést rizika. Funkčnost sociální politiky je posuzována podle jejího 11

vztahu k ekonomické efektivnosti. Nepodporuje solidaritu státu a redistribuční procesy. Naopak zdůrazňuje regulační schopnosti tržního mechanismu. Křesťanské sociální učení říká, že za sociální situace není zodpovědný pouze sám jedinec, ale i společenský systém. Uznává osobní svobodu, ale tvrdí, že bez mravního závazku neexistuje. Uznává nerovnost, ale ne každou považuje za spravedlivou. Pro toto učení je typické odstranění bídy. Demokratický socializmus se snaží zajistit důstojné životní podmínky demokratickou cestou na základě přijetí určitých pravidel. Nejvýznamnější principy sociální politiky: •

princip sociální spravedlnosti,

•

princip sociální solidarity,

•

princip subsidiarity,

•

princip participace.

2.3.1 Princip sociální spravedlnosti Sociální spravedlnost je ohraničena pravidly, podle kterých se ve společnosti rozdělují příjmy a bohatství a příležitosti pro jednotlivce nebo skupiny. Zásady sociální spravedlnosti •

každému stejně,

•

každému podle jeho potřeb,

•

každému podle jeho zásluhy.

V praxi se všechny vyskytují, ale důvody pro jednu jsou většinou v rozporu s těmi ostatními.

2.3.2 Princip sociální solidarity Viz „Sociální politika a solidarita“

12

2.3.3 Princip subsidiarity Slovo subsidiarita je odvozeno od latinského „subsidium“ a znamená pomoc, podpora. [5] Jedná se o princip, který spojuje osobní odpovědnost se solidaritou. Subsidiarita nahlíží na člověka, jako na individuum s jedinečnými vlastnostmi, vůlí a předpoklady, které využije ku prospěchu a bezpečí svého nebo svých blízkých. Tyto vlastnosti musí být společností chráněny a rozvíjeny. Podle principu subsidiarity je každý povinen nejdříve pomoci sám sobě, nemá-li tuto možnost, musí mu pomoci rodina. Ocitne-li se i rodina v obtížné situaci, přichází na řadu pomoc jiných společenství. Na posledním místě je pomoc státu. Povinností státu je vytvořit podmínky, aby si každý mohl pomoci sám. Sám stát přichází na pomoc až tehdy, není-li jiná možnost.

2.3.4 Princip participace Jedná se o postupný, dlouhodobější proces, který lze nazvat jako přechod od člověka (objektu sociální politiky) k člověku plnoprávnému, odpovědnému a respektovanému subjektu. Princip participace se uplatňuje nejen v sociální politice, ale všeobecně. Je obzvlášť důležitý při rozhodování o sociálněpolitických problémech, protože jsou přímo orientovány k člověku. Člověk si sám tvoří a realizuje sociální opatření. Participace umožňuje jednotlivcům přímý přístup k politickým rozhodnutím, narušuje autoritativní přístup řízení shora dolů a vylučuje kabinetní praktiky. V oblasti sociální politiky se pracuje s řadou dalších principů: •

princip univerzality,

•

princip adekvátnosti,

•

princip komplexnosti,

•

princip garance.

13

2.4 Cíle sociální politiky Sociální politika prosazuje určité sociálně politické cíle, které jsou charakterizovány jako normativní vymezení chtěné budoucnosti. V sociální politice jde o soustavu cílů, jimiž je naplňován cíl obecný, který můžeme definovat jako zlepšování životních podmínek a rozvoj osobnosti člověka. Základní cíle sociální politiky: •

Vytvoření důstojných podmínek pro život,

•

Rovné příležitosti všem , o rovný přístup ke vzdělání, zdravotní péči, o rovný přístup k získání bydlení, o rovný přístup při hledání zaměstnání, o garance

minimálního

příjmu

odpovídajícímu

lidsky

důstojným

podmínkám. Pro sociálněpolitické cíle je typická jejich konfliktnost. Významnou roli zde hraje také vztah obyvatelstva k cílům sociální politiky. Je nutná aktivní účast obyvatelstva a všech zúčastněných institucí. Toto je zárukou toho, že se veřejnost ztotožní s cíli sociální politiky. [11]

2.5 Funkce sociální politiky Mezi základní funkce sociální politiky patří: •

ochranná funkce,

•

rozdělovací a přerozdělovací funkce,

•

homogenizační funkce,

•

stimulační funkce,

•

preventivní funkce.

2.5.1 Ochranná funkce Jedná se o historicky nejstarší funkci. Tato funkce řeší již vzniklé sociální události, kdy jednotlivec nebo skupina je znevýhodněna ve vztahu k ostatním.

14

2.5.2 Rozdělovací a přerozdělovací funkce Tato funkce je nejsložitější, ale zároveň nejvýznamnější. Řeší co, jak, komu, za co a podle čeho rozdělovat. Nejedná se pouze o rozdělování důchodů, ale jde také o začleňování lidí do společnosti a o podmínkách a předpokladech, které slouží ke zdokonalování a rozvoji jejich života. Přerozdělovací funkce se uskutečňuje pomocí transfer a daní.

2.5.3 Homogenizační funkce Úkolem této funkce je snižování sociálních rozdílů v životních podmínkách jedinců a sociálních skupin. Jde o proces poskytování stejných šancí (vzdělávat se, pracovat, pečovat o své zdraví atd.).

2.5.4 Stimulační funkce Úkolem stimulační funkce je podpora, podněcování, vyvolávání žádoucího sociálního jednání jednotlivců a sociálních skupin v oblasti ekonomiky, ale i mimo ni. Jde o opatření: •

vzdělávací politiky,

•

zdravotní politiky,

•

politiky zaměstnanosti.

2.5.5 Preventivní funkce Snahou preventivní funkce je předcházení určitým škodám na životě a zdraví. Předcházení nepříznivým sociálním situacím (např. nezaměstnanost, chudoba, kriminalita atd.). Preventivní funkce znamená také existenční prevenci orientovanou na zvládání životního stylu a zaměřuje se také na rozsáhlou osvětovou činnost a poradenství.

15

2.6 Objekty a subjekty sociální politiky 2.6.1 Objekty sociální politiky Objekty sociální politiky jsou všichni obyvatelé dané země, ať už jednotlivci nebo určité sociální skupiny. Objekty sociální politiky jsou ti, kterým jsou opatření sociální politiky určena. Některá opatření jsou určena pouze pro některé jednotlivce nebo skupiny lidí (např. nezaměstnaní, zdravotně postižení atd.). Naopak jsou opatření, která jsou určena všem obyvatelům (např. rovný přístup ke vzdělání, zdravotní péči, rovný přístup při hledání zaměstnání atd.).

2.6.2 Subjekty sociální politiky Subjektem sociální politiky je ten, kdo sociální politiku realizuje. Mezi subjekty sociální politiky patří: •

Stát a jeho orgány - velmi důležitý je parlament, který schvaluje legislativní opatření, která jsou důležitá pro sociální politiku. Dále je důležitá vláda a správní orgány státu. Dále sem patří např. úřady práce, okresní správa sociálního zabezpečení, ministerstvo práce a sociálních věcí atd.

•

Zaměstnavatelé a firmy – podílí se na sociálním pojištění zaměstnanců, musí se řídit Zákoníkem práce.

•

Zaměstnavatelé, zaměstnanecké a odborové orgány – patří sem např. komory zaměstnanců, zaměstnavatelů, profesní komory, odborové svazy atd.

•

Regiony, místní komunity, obce, jejich orgány a instituce.

•

Občanské organizace a iniciativy – např. dobročinné organizace, charitativní instituce atd.

•

Církve – nevykonávají pouze bohoslužby, ale hrají významnou roli i v oblasti mravní, v péči o zdraví, v oblasti výchovné, vzdělávací atd.

•

Občané, rodiny a domácnosti.

2.7 Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti „Sociální zabezpečení jako součást sociální politiky a jako prostředek k uskutečňování úkolů a cílů můžeme obecně pojmout jako soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž 16

prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí.“ [11, str. 32] Základní sociální události: •

změna zdravotního stavu – nemoc, invalidita, úraz,

•

ztráta zaměstnání – ztráta výdělečné činnosti,

•

zakládání rodiny, mateřství, výchova dětí a ztráta živitele,

•

stáří

•

a další sociální události, které způsobují tíživou životní situaci.

Do sociálního zabezpečení patří tyto instituce: •

státní sociální podpora,

•

sociální pojištění,

•

sociální pomoc. [11]

17

3 Stárnutí a stáří Tato část práce je zaměřena na charakteristiku pojmů senior, stáří a stárnutí a s tím související změny v životě člověka, doba stáří a faktory, které se podílejí na jeho urychlení a naopak. Je zde také vymezena doba stáří a dělení kalendářního stáří dle Světové zdravotnické organizace (WHO), která označuje jako starého člověka, člověka nad 60 let věku. Ve stáří dochází nejen k fyzickým změnám, ale také k psychickým a sociálním změnám. Tato kapitola vychází z „Péče o seniory v pobytových a sociálních zařízeních“, Malíková Eva, pokud není uvedeno jinak. Senior Pojem senior není v žádné literatuře přesně definován. Řada autorů označuje za seniora člověka, který dosáhne vyššího věku a s rostoucím věkem se předpokládá také zhoršení jeho zdravotního stavu. Změna zdravotního stavu může způsobit, že se člověk stává nesamostatným a závislým na pomoci jiné osoby. Za seniora je také považován člověk, který pobírá starobní důchod. [27]

3.1 Charakteristika stárnutí a stáří 3.1.1 Definice stárnutí Stárnutí je specifický, nezvratný a neopakovatelný biologický proces, který je univerzální pro celou přírodu a jehož průběh je nazýván životem. Proces stárnutí je velice individuální, každý jedinec stárne jinak. Rozlišují se dva typy stárnutí: •

Fyziologické stárnutí – tvoří přirozenou součást života jedince.

•

Patologické stárnutí – jedná se o předčasné stárnutí, kdy kalendářní věk je nižší než věk funkční.

3.1.2 Definice stáří Stáří je přirozené období lidského života, vztahované k životnímu období dětství, mládí a době zralosti. Stáří není nemoc, je však spojeno se zvýšeným výskytem nemocí a 18

zdravotních potíží. Kromě smrti je hlavní hrozbou chorob ztráta soběstačnosti. Doba stáří je otázkou prodlužování lidského života. Absolutní délka lidského života se mění jen pozvolna. Lidský život se tedy prodlužuje, ale velice pomalu. Za poslední dobu došlo i ke snížení kojenecké úmrtnosti a přibývá také osob vyššího věku. Roste počet osob, které se dožívají 70 a 80let. [19] Faktory, které urychlují proces stárnutí: •

vysoký krevní tlak,

•

obezita,

•

stres,

•

kouření a nadměrné požívání alkoholu,

•

nedostatek pohybu,

•

pocit osamocení,

•

špatné životní prostředí,

•

chudoba.

Faktory, které zpomalují proces stárnutí: •

pestrá a vyvážená strava,

•

dostatek spánku,

•

fyzická aktivita,

•

zapojení do kulturního života. [21]

3.1.3 Dělení kalendářního stáří Světová

zdravotnická

organizace

vychází

při

členění

věkových

kategorií

z patnáctiletých věkových cyklů a uvádí toto členění: •

dospělost – 30 až 44 let,

•

střední věk (zralý věk) – 45 až 59 let,

•

senescence (časné stáří) – 60 až 74 let,

•

kmetství (vlastní stáří) – 75 až 89 let,

•

patriarchum (dlouhověkost) – 90 let a více.

19

Malíková uvádí další členění: •

mladí senioři (penzionování, řešení volného času) – 65 až 74 let,

•

staří senioři (snížení výkonnosti všech funkcí) – 75 až 84 let,

•

velmi staří senioři (problém soběstačnosti) – 85 lež a více.

Kalendářní stáří můžeme také rozčlenit do těchto kategorií: •

třetí věk - 60 až 74 let,

•

čtvrtý věk – 75 až 89 let,

•

vysoký věk – 90 až 99 let,

•

staletí – nad 100 let. [21]

3.1.4 Životní změny ve stáří V období stáří probíhá v organismu člověka řada změn. Jedná se o změny: tělesné, psychické a sociální. Tabulka 1: Přehled změn ve stáří (zdroj:Malíková, str. 18 )

Tělesné změny Změna vzhledu Úbytek svalové hmoty Změny termoregulace Změny činnosti smyslů Změny smyslů Kardiopulmonální změny Změny v trávicím systému Změny vylučování moči Změny sexuální aktivity

Psychické změny Zhoršování paměti Obtížné osvojování nového Nedůvěřivost Snížená sebedůvěra Sugestibilita Emoční labilita Změny vnímání Zhoršení úsudku

Sociální změny Odchod do důchodu Změna životního stylu Stěhování Ztráta blízkých lidí Osamělost Finanční obtíže

20

4 Sociální služby Tato kapitola je zaměřena na problematiku sociálních služeb. Údaje v této kapitole vychází převážně ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a z „Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních“, Malíková Eva, pokud není uvedeno jinak. V poslední době se situace ohledně sociálních služeb výrazně změnila k lepšímu. Předchozí politický model stavěl na zcela odlišných základech. Lidé, kteří trpěli nějakým postižením, byli izolováni v sociálních nebo zdravotnických ústavech. V předchozím modelu byli senioři s částečnou nebo úplnou nesoběstačností umisťováni do státních domovů důchodců. V té době se takto řešil i problém deficitu v bydlení, kdy rodiny posílaly i zcela soběstačné seniory do domovů důchodců. Poskytovanou sociální péči financoval stát a nebyla zde možnost výběru, dodržovala se spádová příslušnost v rámci regionu. V případě, že se jednalo o zcela nesoběstačného seniora, o kterého se už nadále rodina nemohla starat, byl umístěn do ústavu sociální péče. Tyto ústavy byly často přeplněné. Než bylo možné umístit seniora do tohoto ústavu, pobýval v nemocnici na oddělení LDN. V ústavech pro dlouhodobě nemocné neexistoval individuální přístup, jako je tomu dnes, senior se musel přizpůsobit zavedenému režimu, který v ústavu panoval. Lidský přístup personálu byl velmi individuální. Pobyt v těchto ústavech byl opět dotován státem. Ke změně v oblasti sociálních služeb došlo až po roku 1989, ale významná změna nastala až s platností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zamysleme se nad tím, co vlastně vede rodinu k tomu, že své blízké umístí do domova pro seniory nebo jiného zařízení poskytující sociální služby. Pro rodinu to není zcela jednoduché rozhodování. Nastane situace, kdy zdravotní stav blízké osoby je natolik vážný, že se rodina o ni nedokáže nebo nechce postarat. Důvodů je celá řada: •

Obavy, že péči nezvládnou jak po fyzické, tak po psychické stránce.

•

Ztráta zaměstnání a s tím související finanční problémy.

•

Ztráta osobního volna.

21

4.1

Sociální služba

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, definuje sociální službu jako činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Pomocí sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajišťování ubytování, stravování, pomoc s domácností a ošetřováním. Dále umožňují kontakt se společenským prostředím. Zajišťují pomoc při prosazování práv a zájmů. Sociální služby jsou určeny jednotlivcům, rodinám a skupinám obyvatel. Nejvíce jsou poskytovány seniorům, lidem se zdravotním postižením a rodinám s dětmi. Cílem sociálních služeb je: •

podpora rozvoje nebo zachování současné soběstačnosti uživatele, návrat do vlastního domácího prostředí a návrat do původního životního stylu,

•

samostatný život, pokud jsou toho schopni,

•

snížení sociálního a zdravotního rizika souvisejícího se způsobem života uživatele.

Základní činnosti při poskytování sociálních služeb Základní činnosti při poskytování sociálních služeb jsou přesně určeny zákonem o sociálních službách: •

pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,

•

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,

•

poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,

•

poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování,

•

pomoc při zajištění chodu domácnosti,

•

výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,

•

sociální poradenství,

•

zprostředkování kontaktu se sociálním prostředím,

•

sociálně terapeutické činnosti,

•

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,

•

telefonická krizová pomoc, 22

•

nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,

•

podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.

Podle místa poskytování dělíme sociální služby na: •

Terénní služby – tyto služby jsou uživateli poskytovány v prostředí, ve kterém žije, jedná se např. o služby pečovatelské služby.

•

Ambulantní služby – tyto služby jsou uživateli poskytovány ve specializovaných zařízeních, kam sám dochází, jde např. o denní stacionáře.

•

Pobytové služby – jsou poskytovány uživateli v zařízeních, ve kterých po určitou dobu pobývá, jedná se např. o domovy pro seniory.

4.2

Dělení sociálních služeb dle zákona o sociálních službách •

sociální poradenství,

•

služby sociální péče,

•

služby sociální prevence.

4.2.1 Sociální poradenství Sociální poradenství se člení na: •

Základní sociální poradenství – musí poskytnout každý, kdo poskytuje sociální služby.

•

Odborné sociální poradenství – se zaměřuje na určité potřeby jednotlivých sociálních skupin osob (např. občanské a rodinné poradny, poradny pro seniory, pro osoby se zdravotním postižením, pro osoby domácího násilí).

4.2.2 Služby sociální péče Služby sociální péče pomáhají zajistit fyzickou a psychickou soběstačnost uživatelů, umožnit jim zapojení do běžného života společnosti, pokud jim to stav neumožňuje, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení.

23

Mezi služby sociální péče patří např.: •

osobní asistence,

•

pečovatelská služba,

•

tísňová péče,

•

podpora samostatného bydlení,

•

denní stacionáře,

•

týdenní stacionáře,

•

domovy pro osoby se zdravotním postižením,

•

domovy pro seniory,

•

domovy se zvláštním režimem,

•

sociální služby ve zdravotnických zařízeních ústavní péče.

4.2.3 Služby sociální prevence Mezi služby sociální prevence patří např.: •

azylové domy,

•

domy na půl cesty,

•

krizová pomoc,

•

nízkoprahová denní centra,

•

noclehárny,

•

služby následné péče,

•

sociálně aktivizační služby,

•

terapeutické komunity,

•

terénní programy,

•

sociální rehabilitace.

4.3

Zřizovatelé a poskytovatelé sociálních služeb

4.3.1 Zřizovatelé sociálních služeb •

Obec,

•

Kraj,

•

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

24

4.3.2 Poskytovatelé sociálních služeb •

„subjekty zřizované obcí a krajem,

•

nestátní neziskové organizace a fyzické osoby nabízející široké spektrum služeb,

•

MPSV.“ [7, str. 58]

4.4

Neziskové organizace

Jedná se o právnické osoby, které nebyly založeny za účelem podnikání, tudíž jejich cílem není dosahování zisku, ale užitku. Mezi neziskové organizace patří následující typy organizací: •

„obecně prospěšné společnosti,

•

občanská sdružení včetně odborových organizací,

•

státem uznávané církve, náboženské společnosti a účelové zařízení církve,

•

nadace a nadační fondy,

•

zájmová sdružení právnických osob,

•

politické strany a hnutí,

•

příspěvkové organizace,

•

státní fondy,

•

další organizace stanové zvláštním zákonem.“ [7, str. 58]

Poskytovateli sociálních služeb jsou v České republice obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, církve a nadace. Sociální služby, které jsou poskytovány v pobytových zařízeních, poskytují obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení a církve. Služby poskytované neziskovými organizacemi: •

V terénních službách se jedná o pečovatelskou službu a odlehčovací služby.

•

V ambulantních službách jde o denní stacionáře, centra denních služeb a sociálně terapeutické dílny.

•

V pobytových službách se jedná o domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, azylové domy a noclehárny.

25

4.5

Fundraising

Fundraising je získávání finančních prostředků. Jedná se o běžnou součást práce každé neziskové organizace. Sociální služby jsou financovány z více zdrojů. „Mezi zdroje příjmů můžeme zařadit: •

státní dotace a granty,

•

dotace ze strukturálních fondů,

•

příspěvky od zřizovatelů,

•

příjmy od uživatelů,

•

příspěvky na péči,

•

příjmy z veřejného zdravotního pojištění,

•

příspěvky samosprávných celků,

•

dary,

•

vedlejší hospodářská a mimořádná činnost.“ [7, str. 60]

4.5.1 Financování pobytových sociálních služeb Pobytové sociální služby jsou financovány z: •

plateb uživatelů pobytových sociálních služeb,

•

příspěvků na péči podle § 11, zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

•

státních dotací,

•

příjmů z veřejného zdravotního pojištění,

•

vedlejší hospodářské činnosti (hostinská činnost – poskytování stravy cizím strávníkům, pronájem nebytových prostor, provozování prádelny aj.),

•

příspěvků od zřizovatele,

•

darů,

•

ostatních zdrojů.

26

4.5.2 Financování terénních a ambulantních sociálních služeb Mezi zdroje financování terénních a ambulantních sociálních služeb patří: •

státní dotace,

•

příspěvky na péči podle § 11, zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

•

platby uživatelů těchto sociálních služeb,

•

vedlejší hospodářská činnost,

•

příspěvky od zřizovatele,

•

dary,

•

ostatní zdroje.

Způsoby získávání peněžních darů: •

Přímý poštovní styk – jedná se o rozeslání adresovaného nebo neadresovaného dopisu. Často bývá vložena obálka pro následnou odpověď.

•

Benefiční akce – tyto akce vyžadují výbornou organizaci, zajímavý program, součástí kterého by měla být alespoň jedna známá osobnost. Z průběhu akce musí být zřejmé, že se jedná o dobročinný účel akce.

•

Veřejné sbírky – vyžadují svědomité pracovníky, bezúhonnost organizace. Propagace prostřednictvím sdělovacích prostředků včetně letáků a plakátů. K vykonání veřejné sbírky je potřeba dobrá organizace a dostatek finančních prostředků.

•

Telefonický rozhovor, osobní dopis – v tomto případě se jedná většinou o rozhovor s osobou, která již v minulosti dar poskytla.

•

Písemná žádost o grant.

•

Fundraising „od dveří ke dveřím“ – nevýhodou tohoto způsobu je vstup do soukromí potenciálního dárce.

•

Osobní návštěva – nejúčinnější způsob, jak získat finanční dar. [17]

Získávání peněžních prostředků je velmi obtížný a dlouhodobý proces, je tedy nezbytné najít významné dárce, na které je možno se v případě potřeby obrátit.

27

5 Domov pro seniory Pelhřimov V této kapitole je podrobně představen Domov pro Seniory Pelhřimov. Veškeré údaje a informace uvedené v této kapitole jsem získala při osobní návštěvě domova a dále jsem čerpala z výročních zpráv a dalších interních materiálů organizace.

5.1

Základní údaje

Název organizace: Domov pro seniory Pelhřimov Právní forma: Příspěvková organizace Zřizovatel: Město Pelhřimov Vznik organizace: 1. 4. 2008 Zahájení provozu: 1. 8. 2009 Poslání Domova pro seniory Pelhřimov Posláním je vytvoření skutečného „DOMOVA“ pro seniory. Záměrem je účinně pomáhat městu při uspokojování potřeb obyvatel v seniorském věku, kteří mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku. Domov pro seniory Pelhřimov (DpSP) se snaží, v co nejvyšší možné míře, podporovat stávající soběstačnost a kontakt s rodinou, přáteli a s veřejným prostředím. Usiluje o prožití aktivního a důstojného stáří. O uživatele se stará odborný zdravotnický personál, pracovníci sociální péče, rehabilitační pracovnice, ergoterapeuti a ostatní personál. Všichni zaměstnanci usilují o to, aby uživatelé žili spokojeným životem. Cíle Cílem je soběstačnost uživatele, chránit jeho soukromí, respektovat jeho potřeby, podporovat kontakty s rodinou, přáteli a jeho spokojenost s nabízenými službami. •

„Strategické cíle, o rozvoj lidských zdrojů, o finanční stabilita domova.

28

•

Střednědobé cíle na období 2009 – 2012, o zavedení a zkvalitňování individuálního plánování služeb pro uživatele, o zabezpečení dostatečného množství kvalifikovaného personálu, o zajištění automobilu pro přepravu více klientů, o zařízení prostor potřebným vybavením.“ [28]

5.1.1

Hlavní činnosti DpSP

DpSP je příspěvková organizace, která byla zřízena k 1. 4. 2008 za účelem poskytování sociálních služeb. Provoz domova byl zahájen až od 1. 8. 2009. Domov poskytuje tyto sociální služby: •

domov pro seniory,

•

pečovatelská služba,

•

denní stacionář.

Provozuje

také

hospodářskou

činnost

a

to,

hostinskou

činnost

v prodejně

s občerstvením, která se nachází v budově. Zároveň poskytuje obědy pro cizí strávníky a příležitostně prodává upomínkové předměty, které vyrábí sami uživatelé. Od roku 2010 domov pronajímá prostory tělocvičny a denního stacionáře v době, kdy nejsou využívány uživateli domova. Od dubna 2010 má DpSP vlastní webové stránky, na kterých naleznou nejen zájemci o služby, ale i široká veřejnost důležité informace o domově (např. jaké služby nabízí, v jakém rozsahu a komu jsou určeny). Domov také zveřejňuje aktuální jídelní lístek, plánované i jednorázové akce pro uživatele. Prostory denního stacionáře posloužily v roce 2010 také jako volební místnost.

Domov pro seniory DpSP se nachází v příjemném a klidném prostředí pelhřimovských Městských sadů. Poskytuje pobytové služby seniorům převážně z Pelhřimovska, kteří mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, onemocnění nebo zdravotního postižení a potřebují částečnou nebo úplnou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu.

29

Klientům je k dispozici 67 jednolůžkových a 17 dvoulůžkových pokojů s předsíňkou a vlastním sociálním zařízením. V domově je prádelna, která zajišťuje praní prádla. Celý areál je bezbariérový s evakuačními výtahy. Lékařskou péči zajišťuje praktický lékař s ordinačními hodinami v domově. Odbornou lékařskou péči poskytují specializovaní lékaři ve svých ordinacích v Pelhřimově. V přízemí budovy se nachází jídelna. Strava je zde normální i dietní. V budově se také nachází prodejna s občerstvením, kterou mohou navštěvovat i neubytovaní návštěvníci. Služba může být poskytnuta pouze osobám, které splňují požadavky na cílovou skupinu a kritéria pro přijetí. Cílová skupina •

Senioři nad 65 let věku,

•

Dospělí 50 – 64 let věku – v tomto případě se musí jednat o osobu se sníženou soběstačností a péči této osobě poskytoval příbuzný ve věku nad 65 let, který se z důvodu snížené soběstačnosti stane uživatelem služeb DpSP.

Kritéria pro přijetí klientů do DpSP Sociální služby jsou určeny pro osoby, jejichž situace vyžaduje neustálou pomoc jiné osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, zdravotního postižení a osobám s chronickým duševním onemocněním a různými typy demencí. Rada města Pelhřimov rozhodla o pořadí kritérií takto: •

sociální situace žadatele,

•

zdravotní stav žadatele,

•

výše příjmů a ochota rodiny doplácet do plné úhrady,

•

místo trvalého bydliště,

•

účastník odboje a osoba uvedená v zákoně sociálních služeb. [26]

Podle výše uvedených kritérií je sestaven pořadník uchazečů, který je umístěn na internetových stránkách domova. Tento pořadník je každý měsíc aktualizován a upravován o nové žádosti uchazečů. Pořadí žadatelů se může měnit v případě, že žadatel nebo jeho rodina dodá v době čekání aktuální informace, které by toto pořadí mohly ovlivnit. 30

V případě rovnosti bodů rozhoduje datum, kdy byla žádost kompletně podána. Ředitel domova má možnost udělit výjimku žadateli, který se nachází ve zvláště složité situaci. Žadatel je vyzván k nástupu, pokud nástup odmítne, zůstává i nadále na prvním místě v pořadníku a domov s ním domluví datum dalšího nástupu. Pokud se stane, že žadatel nenastoupí ani v druhém termínu, jeho žádost se přesouvá až na poslední místo v pořadníku. K 30. 9. 2011 bylo evidováno 174 žádostí o poskytování sociální služby domova pro seniory. Za sledované období roku 2011 uzavřel DpSP smlouvu o poskytování služby domova pro seniory s 21 novými uživateli, 22 uživatelů pobyt v tomto období ukončilo (19 osob z důvodu úmrtí, 1 uživatel odešel do zdravotního zařízení, 1 uživatel se odstěhoval zpět domů a 1 uživatel se přestěhoval do jiného zařízení). K 30. 9. 2011 poskytoval domov pro seniory služby 95 uživatelům (76 ženám a 19 mužům). Průměrný věk uživatelů je 83,7 let. Nejstarší uživatelkou je žena ve věku 95,75 roku. Klienty jsou převážně obyvatelé okresu Pelhřimov. Průměrná obložnost lůžek za sledované období činila 94,70 %. Tabulka 2: Struktura uživatelů dle příspěvku na péči k 30. 9. 2011 (zdroj: Domov pro Seniory Pelhřimov)

Stupeň Bez příspěvku na péči I. Stupeň II. Stupeň III. Stupeň IV. Stupeň Celkem

Počet uživatelů 12 24 22 19 18 95

31

Struktura uživatelů dle příspěvku na péči (k 30. 9. 2011) 27 24 21 18 15 Počet uživatelů

12 9 6 3 Bez PnP

I. Stupeň

II. Stupeň

III. Stupeň

IV. Stupeň

Obrázek 1: Struktura uživatelů dle příspěvku na péči (zdroj: Domov pro Seniory Pelhřimov)

Personál v sociálních službách pomáhá obyvatelům domova při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu. Každý uživatel má svého tzv. klíčového pracovníka, který zjišťuje jeho potřeby a vytváří jeho individuální plán. Cílem této aktivity je poskytovat uživatelům pouze ty služby, o které mají zájem. Získané informace předává klíčový pracovník ostatním zaměstnancům, kteří jsou do péče o uživatele zapojeni. Pravidelně se také konají setkání uživatelů s vedením domova. Při těchto setkáních se uživatelům připomínají bezpečnostní a požární pravidla při pobytu v domově. Uživatelům se připomíná možnost podávat stížnosti a připomínky k poskytovaným službám v domově. Uživatelé si ze svých řad zvolili zástupce, kteří se vyjadřují k ubytování, úklidu, stravování, zdravotní a ošetřovatelské péči. V domově pracuje také stravovací komise, jejímž členem je také zástupce uživatelů. Volnočasové aktivity Pro zpříjemnění pobytu v domově jsou uživatelům poskytovány různé volnočasové aktivity. Tyto aktivity mají na starost dva pracovníci (fyzioterapeut a pedagog volného času). Volnočasových aktivit se zúčastňují uživatelé služeb domova pro seniory společně s uživateli denního stacionáře.

32

Zapojení do volnočasových aktivit je dobrovolné. Uživatel si sám může zvolit, kterých aktivit se zúčastní. Nabídka volnočasových aktivit je velmi pestrá (např. kondiční cvičení, trénování paměti, pozornosti a myšlení, základy práce na počítači, vaření, pečení, poslech hudby, sledování filmů a společenské akce konané v domově i mimo domov). Obyvatelé domova se věnují také výrobě drobných upomínkových předmětů. Předměty, které vyrobí, se používají jako drobné dárky pro návštěvy. Zdravotní péče Jedná se o ošetřovatelskou péči, kterou vykonávají zdravotní sestry a péče je indikována lékařem. DpSP má uzavřenou smlouvu o poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou (ČPZP), Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR (ZPMV), Vojenskou zdravotní pojišťovnou a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Vývoj úhrad od jednotlivých zdravotních pojišťoven od počátku roku 2011 do 30. září 2011 je zachycen v následující tabulce a grafu. Vykazováno bylo: péče o ránu, podání léků, odběry biologických materiálů, péče o močové katetry, péče o stomii, práce ve svátek, práce v noci a časové intervence. Tabulka 3: Vykazovaná zdravotní péče zdravotním pojišťovnám k 30. 9. 2011 (v tis. Kč) (zdroj: Domov pro Seniory Pelhřimov)

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Celkem

VZP 88 128,00 82 926,90 102 309,30 104 809,50 100 532,70 108 058,50 93 124,80 80 020,80 69 085,80 828 996,30

Zdravotní pojišťovna Vojenská ZPMV ČPZP 3 401,10 0,00 379,80 1 348,20 0,00 97,20 1 810,80 0,00 229,50 97,20 0,00 145,80 97,20 0,00 194,40 97,20 0,00 243,00 145,80 0,00 97,20 97,20 0,00 145,80 97,20 0,00 145,80 7 191,90 0,00 1 678,50

Celkem 91 908,90 84 372,30 104 349,60 105 052,50 100 824,30 108 398,70 93 367,80 80 263,80 69 328,80 837 866,70

33

Vykazovaná zdravotní péče zdravotním pojišťovnám k 30. 9. 2011 (v tis. Kč) 1 000 000,00 100 000,00 10 000,00 VZP

1 000,00

Vojenská ZPMV

100,00

ČPZP 10,00 1,00

Obrázek 2: Úhrady od zdravotních pojišťoven (zdroj: Domov pro Seniory Pelhřimov)

Z grafu je zřejmé, že nejvíce úhrad plyne od Všeobecné zdravotní pojišťovny. Podíl ostatních zdravotních pojišťoven je ve srovnání s VZP minimální. Stravování Pro uživatele domova pro seniory a uživatele denního stacionáře je k dispozici jídelna v přízemí budovy. Těm, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou stravovat v jídelně, je strava donášena přímo na pokoj a s podáváním stravy jim pomáhají pracovníci přímé obslužné péče. Počet těchto uživatelů je cca 20. Obyvatelům domova je každý den poskytována snídaně, přesnídávka, oběd, svačina a večeře. Uživatelé trpící cukrovkou, kterým je aplikován inzulín, dostávají ještě druhou večeři. Zaměstnanci mající na starost stravování se snaží, aby strava byla pestrá, snaží se plnit přání uživatelů, připravují i tradiční pokrmy, zároveň dbají na to, aby byly respektovány zásady zdravé výživy.

34

Pečovatelská služba Další službou, kterou DpSP nabízí, je pečovatelská služba (PS). Jedná se o službu, která nabízí terénní a ambulantní služby osobám, které trpí sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služby jsou poskytovány dle individuálních potřeb uživatelů. PS se hradí, výše platby závisí na počtu požadovaných úkonů. Poslání „Podpora uživatelů PS žít přirozeným způsobem života co nejdéle v domácím prostředí a v co největší možné míře soběstačnosti.“ [25] Cílová skupina Pečovatelská služba je určena osobám s chronickým duševním onemocněním, osobám s tělesným postižením, sluchově a zrakově postiženým osobám, rodinám s dětmi a seniorům, kteří žijí ve městě Pelhřimov nebo jeho místních částech a spadají do věkové struktury. Věková struktura: •

dorost 16 – 18 let,

•

mladí dospělí 19 – 26 let,

•

dospělí 27 – 64 let,

•

mladší senioři 65 – 80 let,

•

starší senioři – nad 80 let.

Počet uživatelů sociálních služeb s platnou smlouvou k 30. září 2011: 189 Průměrný věk uživatelů PS: 78 Počet uživatelů, kterým byly poskytnuty služby PS: 198 (54 mužů, 144 žen) Dovoz oběda využívá v pracovní dny průměrně 98 osob, o víkendu a ve svátek 25 osob.

Denní stacionář DpSP nabízí od 5. října 2009 také služby denního stacionáře (DS). Jedná se o ambulantní služby, které jsou poskytovány osobám mající sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, jejichž stav vyžaduje pomoc jiné fyzické 35

osoby. Služba je poskytována v místnosti, která je vybavená pro potřeby seniorů a zdravotně postižených osob. Uživatelé zde mohou trávit svůj volný čas dle svého uvážení. Služby DS jsou za poplatek. Poslání „Posláním DS je poskytování sociálních služeb osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení a potřebují pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.“ [25] Uživatelé DS mají možnost se účastnit aktivit společně s obyvateli domova. Nejvíce oblíbenými jsou tvořivé techniky, keramika, kulturní a společenské akce. Účastní se také velikonočních a vánočních besídek. Denní stacionář je určen pro osoby, které: •

Potřebují pravidelnou podporu nebo péči, se cítí osaměle a chtějí trávit svůj volný čas v kolektivu svých vrstevníků.

•

Jsou schopni začlenění do kolektivu.

•

Jsou alespoň částečně soběstační.

Věková struktura: •

mladí dospělí 19 – 26 let,

•

dospělí 27 – 64 let,

•

mladší senioři 65 – 80 let,

•

starší senioři nad 80 let.

Počet uživatelů sociální služby s platnou smlouvou k 30. září 2011: 18 Počet uživatelů, kterým byly ve sledovaném období poskytnuty služby DS: 19 Průměrný počet uživatelů využívajících DS za 1 den: 4 Průměrný věk uživatelů: 79 V DS je nejvíce využíván dopolední pobyt.

5.2

Hospodaření a financování Domova pro Seniory Pelhřimov

Tato kapitola je zaměřena na hospodaření domova v období 2009 až 2010 a získávání finančních prostředků pro tuto příspěvkovou organizaci. V úvodu kapitoly je podrobně 36

popsán postup schvalování rozpočtu. V další části této kapitoly jsou v tabulce zachyceny skutečné náklady a výnosy za sledované období, rozděleny na hlavní a hospodářskou činnost, výše dotací ze státního rozpočtu, rozpočtu státních fondů a z rozpočtu Kraje Vysočina a vypořádání výsledku hospodaření za každý rok. V závěru této kapitoly je provedena horizontální a vertikální analýza aktiv a pasiv a výkazu zisku a ztrát. Veškeré údaje, které jsou použité v této kapitole, jsem získala při osobní konzultaci v domově a z interních zdrojů organizace.

5.2.1

Postup schvalování ročního rozpočtu

Návrh rozpočtu na následující rok předkládá domov zřizovateli (sociální odbor) do 31. srpna běžného roku. Do ledna následujícího roku probíhají 2 až 3 jednání, na kterých zřizovatel sděluje domovu své připomínky, stanoviska, domov obhajuje a zdůvodňuje své požadavky. Vždy do stanoveného termínu po schůzce musí domov vyhotovit novou verzi návrhu rozpočtu se zapracovanými změnami. Konečnou verzi rozpočtu schvaluje zastupitelstvo města na svém zasedání zpravidla v únoru. Pak domov obdrží „Rozpis rozpočtu na příslušný rok a stanovení závazných ukazatelů“, který obsahuje: výši neinvestovaného transferu (příspěvek na provoz), výši investovaného transferu, limit mzdových prostředků, limit nákladů na reprezentaci, limit počtu přepočtených pracovníků a výši hospodářského výsledku. V lednu se domov dozvídá schválenou výši dotace z MPSV (žádost se podává do prvního týdne v září). Pokud je výše dotace z MPSV v jiné výši než bylo plánováno, odpovídajícím způsobem musí domov rozpočet upravit, navýšením jiných výnosů nebo snížením nákladů nebo naopak. Zřizovatel zároveň schvaluje odpisový plán. Při hospodaření během roku se domov řídí výše uvedenými limity a dbá na to, aby všechny výdaje byly kryty, aby náklady nepřevyšovaly výnosy. V případě, že čerpání nákladů nebo výnosů během roku podstatným způsobem neodpovídá schválenému rozpočtu a není předpoklad, že by k jeho vyrovnání došlo v průběhu roku, dle potřeby musí domov rozpočet upravit. Následující tabulky zachycují přehled nákladů a výnosů za období srpen 2009 a celý rok 2010. 37

5.3

Náklady celkem

Odpisy

Spotřeba materiálu Spotřeba energie Zboží Opravy a udržování, revize Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné SP Ostatní SP Zákonné sociální náklady Jiné sociální náklady - nemoc Ostatní daně a poplatky Jiné ostatní náklady

Náklady

19 047 147,00

41 053,00

4 517 626,00 1 530 701,00 0,00 363 020,00 32 213,00 3 014,00 1 660 744,00 7 991 652,00 2 555 576,00 19 316,00 231 360,00 1 365,00 0,00 99 507,00

2009

2010

32 501 794,88

216 213,00

6 781 878,92 3 518 003,22 0,00 234 243,48 8 898,00 9 589,00 1 237 621,05 14 944 976,00 5 038 649,50 60 136,14 292 383,00 30 933,00 15 528,00 112 742,57

Hlavní činnost

(zdroj: výroční zprávy organizace)

330 302,00

0,00

0,00 0,00 209 039,00 0,00 0,00 0,00 0,00 90 881,00 27 019,00 0,00 309,00 0,00 0,00 3 054,00

2009

737 328,01

0,00

60 787,63 32 225,94 504 985,23 0,00 0,00 0,00 2 576,39 97 177,00 28 965,50 352,50 1 714,00 1 305,00 0,00 7 238,82

2010

Hospodářská činnost

Tabulka 4: Náklady Domova pro Seniory Pelhřimov (8/2009 - 2010)

Hospodaření Domova pro Seniory Pelhřimov (8/2009 až 2010)

38

1 053 000,00 32 823 350,44 321 555,56

18 825 440,00 - 221 707,00

Výnosy celkem

Výsledek hospodaření

Příspěvek od kraje Vysočina

Tržby z prodeje vlastních výrobků Tržby za sociální a zdravotní služby Stravování zaměstnanci Stravování cizí strávníci Akce Pronájem Prodej zboží Změna stavu - zvířata Ostatní výnosy Dotace MPSV Příspěvek z ÚP Pelhřimov Příspěvek na provoz od MÚ 628 000,00

2010 0,00 20 078 768,40 324 586,40 0,00 0,00 0,00 0,00 440,00 179 055,64 7 650 000,00 261 000,00 3 276 500,00

2009

Hlavní činnost 0,00 7 345 498,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 204 942,00 1 359 000,00 14 000,00 9 274 000,00

Výnosy

(zdroj: výroční zprávy organizace)

-

46 797,00

283 505,00

0,00

0,00 28 068,00 0,00 0,00 0,00 0,00 251 830,00 0,00 3 607,00 0,00 0,00 0,00

2009

46 721,59

784 049,60

0,00

15 258,79 0,00 5 957,67 64 250,28 28 101,35 29 263,30 639 036,38 0,00 2 181,83 0,00 0,00 0,00

2010

Hospodářská činnost

Tabulka 5: Výnosy Domova pro Seniory Pelhřimov (8/2009 - 2010)

39

Výše uvedené tabulky zachycují náklady a výnosy hlavní a hospodářské činnosti za období srpen 2009 a celý rok 2010. Nutno podotknout, že provoz domova byl zahájen až od srpna 2009, tudíž údaje jsou pouze za tuto část roku a nelze porovnávat s celým rokem 2010. Je třeba také přihlédnout k faktu, že od dubna 2010 byla hospodářská činnost rozšířena o poskytování obědů i cizím strávníkům. Od roku 2010 začal domov pronajímat prostory tělocvičny a denního stacionáře v době, kdy není využíván svými uživateli. Celkové náklady za rok 2009 činily 19 377 449,00 Kč. Celkové náklady za rok 2010 činily 33 239 122,89 Kč. Celkové výnosy za rok 2009 činily 19 108 945,00 Kč. Celkové výnosy za rok 2010 činily 33 607 400,04 Kč.

5.3.1

Získávání finančních prostředků

Získávané finanční prostředky jsou rozděleny zvlášť pro domov pro seniory a pečovatelskou službu. •

Domov získává dotace z MPSV. Tento příjem představuje největší část z přijatých peněžních prostředků.

•

Dotace z Kraje Vysočina.

•

Příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa od Úřadu práce v Pelhřimově – na tento příspěvek má domov nárok jen v případě, že zaměstná osobu, která je evidována na Úřadu práce v Pelhřimově.

•

Příspěvek na investice od zřizovatele. Tabulka 6: Výše získaných finančních prostředků (8/2009 až 2010) (zdroj: výroční zprávy organizace)

Poskytovatel MPSV Kraj Vysočina ÚP Pelhřimov Zřizovatel Celkem

Domov pro seniory 2009 2010 1 000 000 7 000 000 336 000 1 010 000 14 000 261 000 1 000 000 1 400 000 2 350 000 9 671 000

Pečovatelská služba 2009 2010 359 000 650 000 292 000 43 000 0 0 0 0 651 000 693 000

40

Příspěvek od zřizovatele na investice činil v roce 2009 1 mil. Kč, ale organizace vyčerpala pouze 997 887,92 Kč. Nárok na příspěvek od Úřadu práce Pelhřimov činil pro rok 2010 261 000,00 Kč, organizace vyčerpala částku ve výši 254 000,00 Kč. V případě, že domov nevyčerpá celou výši příspěvku, nevrací ji zpět poskytovateli, ale zůstane ve fondu organizace pro použití v budoucnu.

5.4

Vypořádání výsledku hospodaření

Výsledkem hospodaření za sledované období roku 2009 je schodek ve výši 268 504,00 Kč. Tento schodek je způsoben tím, že v roce 2009 docházelo ještě k dovybavování domova, tudíž náklady převyšovaly výnosy. Z rezervního fondu organizace bylo uhrazeno 11 690,00 Kč a zbývající částka ve výši 256 814,00 Kč byla převedena na účet „Neuhrazená ztráta minulých let“. Výsledkem hospodaření za rok 2010 je přebytek ve výši 368 277,15 Kč. Částkou ve výši 256 814,00 Kč byl uhrazen schodek z minulého roku. 50 000,00 Kč bylo převedeno na tvorbu fondu odměn a zbývajících 61 463,15 Kč převedla organizace na tvorbu rezervního fondu.

5.5

Analýza hospodaření Domova pro seniory Pelhřimov

V této kapitole se zabývám analýzou hospodaření DpSP. Analýzu jsem provedla u rozvahových položek a u položek výkazu zisku a ztrát. Použila jsem horizontální a vertikální analýzu. Veškeré údaje použité v této kapitole jsem získala z interních materiálů organizace. K dispozici jsem měla pouze údaje za část roku 2009 a celý rok 2010. Důvodem je skutečnost, že DpSP zahájil svou činnost až od srpna 2009, proto následující analýzy mají pouze nízkou vypovídací schopnost.

5.5.1 Horizontální analýza Základem horizontální analýzy je porovnávání jednotlivých položek výkazu (rozvaha, výkaz zisku a ztrát) za určité období. Čím delší je toto časové období, tím se vypovídací schopnost této analýzy zvyšuje. Tato analýza pracuje s řetězovým a bazickým indexem. 41

Řetězový index porovnává údaje sledovaného roku k roku předcházejícímu. Bazický index porovnává údaje sledovaného roku k roku základnímu. V případě DpSP jsem zvolila pouze index řetězový, protože v tomto případě by řetězový a bazický index byl totožný. Důvodem je to, že k dispozici jsou pouze data od srpna 2009, kdy domov zahájil provoz a za celý rok 2010. Díky této skutečnosti nemá tato analýza příliš velkou vypovídací schopnost.

Horizontální analýza aktiv Následující tabulka zachycuje přehled aktiv a výpočet řetězového indexu, který ukazuje procentuální změnu k předchozímu roku. Je zde srovnáván rok 2010 s částí roku 2009.

42

AKTIVA CELKEM Stálá aktiva Dlouhodobý hmotný majetek Samostatné movité věci Oběžná aktiva Zásoby Materiál Zboží Ostatní zboží Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Krátkodobé poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Jiné daně a poplatky Pohledávky za státním rozpočtem Dohadné účty aktivní Náklady příštích období Krátkodobý finanční majetek Pokladna Účty v bankách Běžný účet FKSP Ceniny

Aktiva

2009 absolutní hodnota 5 294 381,57 2 089 507,27 2 089 507,27 2 089 507,27 3 204 874,30 320 354,96 284 360,36 35 994,60 0,00 537 309,97 13 601,70 165 949,00 211 088,20 1 974,00 0,00 96 075,00 48 622,07 2 347 209,37 16 936,00 2 270 399,72 59 873,65 0,00 absolutní hodnota 6 607 162,12 3 141 999,37 3 141 999,37 3 141 999,37 3 465 162,75 327 776,05 290 071,66 37 264,39 440,00 649 657,37 6 600,00 206 640,00 374 283,66 4 038,00 7 000,00 0,00 51 095,71 2 487 729,33 17 705,00 2 334 087,43 124 608,90 11 328,00

(zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů organizace)

Tabulka 7: Horizontální analýza aktiv (8/2009 až 2010)

2010 změna 1 312 780,55 1 052 492,10 1 052 492,10 1 052 492,10 260288,45 7 421,09 5 711,30 1 269,79 440,00 112 347,40 - 7 001,70 40 691,00 163 195,46 2 064,00 7 000,00 - 96 075,00 2 473,64 140 519,96 769,00 63 687,71 64 735,25 11 328,00

Ři

1,051 1,060 1,045 1,028 2,081

1,209 0,485 1,245 1,773 2,046

1,248 1,504 1,504 1,504 1,081 1,023 1,020 1,035

43

Z analýzy aktiv vyplývá, že celková aktiva DpSP za rok 2010 vzrostla o 24,8 %. Tato skutečnost je pozitivní a zobrazuje celkový rozvoj domova a je předpokladem pro dobré hospodaření v následujících letech. U stálých aktiv došlo také k velkému růstu oproti roku 2009 (o 50,4 %). Důvodem tohoto růstu je nákup dlouhodobého hmotného majetku. Domov pořídil automobil pro přepravu uživatelů, zvedák pro přepravu uživatelů, konvektomat a dále bylo provedeno technické zhodnocení budovy (sněhové zábrany, vyhřívání okapových žlabů, čidla u výtahů a elektroinstalace kamerového systému). Do oběžných aktiv DpSP jsou zahrnuty zásoby, krátkodobé pohledávky, krátkodobý finanční majetek. Téměř u všech položek oběžných aktiv došlo v roce 2010 k růstu. Oběžná aktiva celkově vzrostla o 8,1 %. Pokles byl zaznamenán pouze u položky pohledávky z obchodních vztahů, což představuje úhradu od odběratelů (pokles o 51,5 %).

Horizontální analýza pasiv V následující tabulce je zobrazen vývoj pasiv v roce 2009 a 2010. Je zde také jako u aktiv vypočten řetězový index, který ukazuje procentuální změnu roku 2010 k roku 2009.

44

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Jmění účetní jednotky a upravující položky Jmění účetní jednotky Dotace na pořízení DM Fondy účetní jednotky Fond odměn Fond kulturních a sociálních potřeb Rezervní fond z ostatních titulů Fond reprodukce majetku, investiční fond Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření běžného účetního období Nerozdělený zisk minulých let, neuhrazená ztráta Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení Cizí zdroje Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Krátkodobé přijaté zálohy Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a ZP Jiné přímé daně Daň z přidané hodnoty Dohadné účty pasivní

Pasiva

1 315 057,84

268 505,25 3 355 060,48 3 355 060,48 493 522,64 50 000,00 926 135,00 486 420,00 83 925,00

118 319,07 5 000,00 58 462,90 11 691,09 43 165,08 268 505,25

2009 absolutní hodnota 5 294 381,57 1 939 321,09 2 089 507,27 2 089 507,27

3 165 603,88 3 165 603,88 596 062,62 5 150,26 1 055 129,00 578 677,00 93 657,00 17 155,00 819 773,00

absolutní hodnota 6 607 162,12 3 441 558,24 3 141 999,37 1 761 797,95 1 380 201,42 188 095,88 5 000,00 121 474,90 2 200,00 59 420,98 111 462,99 368 277,15 256 814,16

(zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů organizace)

Tabulka 8: Horizontální analýza pasiv (8/2009 až 2010)

- 495 284,84

- 189 456,60 - 189 456,60 102 539,98 - 44 849,74 128 994,00 92 257,00 9 732,00

256 814,16

69 776,81 0,00 63 012,00 - 9 491,09 16 255,90

2010 změna 1 312 780,55 1 502 237,15 1 052 492,10 - 327 709,32 Ři

0,623

0,944 0,944 1,208 0,103 1,139 1,190 1,116

1,590 1,000 2,078 0,188 1,377

1,248 1,775 1,504 0,843

45

Celková pasiva za rok 2010 vzrostla o 24,8 %. Vlastní kapitál oproti roku 2009 vzrostl o 77,5 %. Také hodnota jmění účetní jednotky a upravujících položek, kam patří jmění účetní jednotky a dotace na pořízení dlouhodobého majetku, oproti roku 2009 vzrostla. Fondy účetní jednotky zaznamenaly růst v roce 2010. Největší nárůst byl u „Fondu kulturních a sociálních potřeb“, kdy se hodnota 58 462,90 Kč zvýšila v roce 2010 na 121 474,90 Kč. K velkému poklesu (81,2 %) došlo u rezervního fondu. Výsledkem hospodaření byl v roce 2009 schodek ve výši 268 505,25 Kč, ale následující rok domov už vykazoval přebytek ve výši 368 277,15 Kč. Celkové cizí zdroje zaznamenaly v roce 2010 pokles o 5,6 %. Jedná se pouze o nízký pokles, ale i tak jde o pozitivní jev, který značí mírné snižování zadluženosti organizace.

5.5.2 Vertikální analýza Tato analýza bývá také označována jako analýza společné základny. V rozvaze základnu představují celková aktiva a celková pasiva. Jednotlivé položky jsou poměřovány k této základně. Metodou zjistíme skutečnost, ale nedokážeme odhalit příčiny vývoje. Výhodou je nezávislost na inflaci.

Vertikální analýza aktiv V následující tabulce je proveden procentuální rozbor aktiv.

46

Tabulka 9: Procentní rozbor aktiv (8/2009 až 2010) (zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů organizace)

2009 Aktiva

absolutní hodnota

2010 procentní rozbor

absolutní hodnota

procentní rozbor

Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby Krátkodobé pohledávky

2 089 507,27 320 354,96 537 309,97

39,47% 6,05% 10,15%

3 141 999,37 327 776,05 649 657,37

47,55% 4,96% 9,83%

Krátkodobý finanční majetek

2 347 209,37

44,33%

2 487 729,33

37,65%

Aktiva celkem

5 294 381,57

100,00%

6 607 162,12

100,00%

Z tabulky vyplývá, že největší procento z celkových aktiv v roce 2009 tvořil krátkodobý finanční majetek (44 %). V následujícím roce největší procento z celkových aktiv tvořil dlouhodobý hmotný majetek, konkrétně samostatné movité věci a soubory movitých věcí. I v roce 2010 tvořil finanční majetek vysoké procento z celkových aktiv (38 %).

Vertikální analýza pasiv Následující tabulka zobrazuje procentuální podíly pasiv. Tabulka 10: Procentní rozbor pasiv (8/2009 až 2010) (zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů organizace)

2009 Pasiva Jmění účetní jednotky a upravující položky

absolutní hodnota

2010 procentní rozbor

absolutní hodnota

procentní rozbor

2 089 507,27

39,47%

3 141 999,37

47,55%

Fondy účetní jednotky

118 319,07

2,23%

188 095,88

2,85%

Výsledek hospodaření minulých let (ztráta)

-268 505,25

-5,07%

111 462,99

1,69%

Krátkodobé závazky

3 355 060,48

63,37%

3 165 603,88

47,91%

Pasiva celkem

5 294 381,57

100,00%

6 607 162,12

100,00%

47

V roce 2009 představovaly největší podíly na celkových pasivech krátkodobé závazky (63 %). V této době cizí zdroje značně převažovaly nad vlastními zdroji. V roce 2010 se situace mírně zlepšila.

5.5.3 Vyhodnocení horizontální a vertikální analýzy aktiv a pasiv Horizontální analýza nám říká, jak se změnily jednotlivé rozvahové položky v roce 2010 oproti roku 2009. V roce 2010 došlo ke zvýšení jak stálých, tak oběžných aktiv. Nárůst stálých aktiv byl výraznější, pro organizaci je to pozitivní stav a předpokládá se, že i v následujících letech bude dlouhodobý majetek narůstat. U položek pasiv je dobré si povšimnout toho, že u vlastního kapitálu došlo ke zvýšení a naopak došlo k mírnému snížení cizích zdrojů. Schodek, který organizace vykazovala v roce 2009, dokázala v roce 2010 proměnit v přebytek. Vertikální analýza aktiv ukázala, kolik procent z celkových aktiv tvoří dlouhodobý majetek, zásoby, krátkodobé závazky a krátkodobý finanční majetek. Z vertikální analýzy pasiv vyplynulo, které položky tvoří největší procento celkových pasiv. Za sledované období stále mírně převažují cizí zdroje, protože organizace je teprve na začátku své činnosti. Údaje, které vyplynuly z horizontální a vertikální analýzy mají velmi malou vypovídací schopnost. Do budoucna má ale organizace velmi pozitivní výhled a předpokládá se, že bude mít rostoucí trend.

5.5.4 Analýza výkazu zisku a ztrát DpSP zachycuje náklady a výnosy na speciálním formuláři tzv. „Výkaz zisku a ztráty pro nevýdělečné organizace“, kde jsou evidovány zvlášť náklady, výnosy a výsledek hospodaření. Nutno podotknout, že náklady a výnosy jsou zde také rozděleny na hlavní činnost a hospodářskou činnost. Také u nákladů a výnosů jsem provedla horizontální a vertikální analýzu. Opět u horizontální analýzy je vypočten řetězový index, který nám udává, jak se položka nákladů popř. výnosů změnila oproti předchozímu roku.

48

Horizontální analýza nákladů V následující tabulce je provedena analýza nákladů za rok 2010. Je zde vypočten řetězový index, který udává, jak se jednotlivé položky nákladů v roce 2010 změnily oproti předchozímu roku.

49

Náklady celkem Spotřebované nákupy celkem Spotřeba materiálu Spotřeba energie Prodané zboží Služby celkem Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Osobní náklady celkem Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Ostatní sociální pojištění Zákonné sociální náklady Ostatní sociální náklady Daně a poplatky celkem Daň silniční Ostatní daně a poplatky Ostatní náklady celkem Manka a škody Jiné ostatní náklady Odpisy dlouhodobého majetku

Náklady

- 568 640,66 - 128 776,64 - 23 315,00 6 575,00 - 423 124,02 9 567 808,33 6 953 324,00 2 483 073,50 40 820,33 61 022,50 29 568,00 12 928,00 5 773,00 7 155,00 15 835,28 395,00 16 250,28 175 160,00

1 490 351,53 234 243,48 8 898,00 9 589,00 1 237 621,05 20 367 077,64 14 944 976,00 5 038 649,50 60 136,14 292 383,00 30 933,00 15 528,00 5 773,00 9 755,00 112 742,57 112 762,57 216 213,00

13 454 647,62 4 251 556,67 2 264 254,29 1 987 302,38

Změna

32 501 794,88 10 299 882,14 6 781 878,92 3 518 003,22

Hlavní činnost

1,168 5,267

3,752 1,163

0,724 0,645 0,276 3,181 0,745 1,886 1,870 1,972 3,113 1,264 22,662 5,972

1,706 1,703 1,501 2,298

Ři

4 184,45 2 516,72 1 667,73

2 576,39 11 305,00 6 296,00 1 946,50 352,50 1 405,00 1 305,00

2 576,39 129 514,00 97 177,00 28 965,50 352,50 1 714,00 1 305,00

7 238,82 5 571,09 1 667,73

407 025,65 388 959,81 60 787,63 32 225,94 295 946,24 2 576,39

Změna

Hospodářská činnost 737 328,01 597 998,80 60 787,63 32 225,94 504 985,23 2 576,39

(zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů)

Tabulka 11: Horizontální analýza nákladů (2010)

2,370 1,824

5,547

1,096 1,069 1,072

2,416

2,232 2,861

Ři

50

Celkové náklady u hlavní činnosti vzrostly oproti předchozímu roku o 70,6 %. U hospodářské činnosti došlo k navýšení celkových nákladů o 407 025,65 Kč. Do spotřebovaných nákupů patří spotřeba materiálu, energie a prodané zboží. Celkově spotřebované nákupy u hlavní činnosti vzrostly o 70,3 %, největší nárůst zaznamenala položka spotřeba energie. Celkové spotřebované nákupy u hospodářské činnosti vzrostly o 388959,81 Kč, podíl na tomto růstu má položka prodané zboží. Do služeb jsou zahrnuty položky náklady a udržování, cestovné, náklady na reprezentaci a ostatní služby. Tyto položky jsou vykazovány pouze u hlavní činnosti. Náklady na služby celkově klesly o 27,6 %. Výrazně došlo k poklesu nákladů na cestovné (72,4 %), naopak se rapidně zvýšily náklady na reprezentaci. Osobní náklady celkem tvoří mzdové náklady, zákonné sociální pojištění, ostatní sociální pojištění, zákonné sociální náklady a ostatní sociální náklady. U hlavní činnosti došlo k nárůstu o 88,6 % a u hospodářské činnosti byl zaznamenán také nárůst o 9,6 %. Zvýšení osobních nákladů bylo převážně z důvodu zvyšujícího se počtu zaměstnanců. Největší nárůst byl zaznamenán u hlavní činnosti u položky ostatní sociální náklady, kdy došlo k nárůstu z 1 365,00 Kč na 29 568,00 Kč, na této položce je zachycena nemoc zaměstnanců. U hospodářské činnosti byl největší nárůst u položky zákonné sociální náklady. Daně a poplatky se týkají pouze hlavní činnosti. Zde došlo k velkému růstu. V roce 2009 činily daně a poplatky celkem 2 600,00 Kč a v roce 2010 vzrostly na 15 528,00 Kč. Velký podíl na tomto růstu má silniční daň. Do ostatních nákladů patří úroky, kurzové ztráty, dary, manka a škody. Ostatní náklady celkem vzrostly u hlavní činnosti o 16,3 % a u hospodářské činnosti došlo ke zvýšení z 3 054,37 Kč na 7 238,82 Kč. Velký nárůst byl také u odpisů dlouhodobého hmotného majetku. Toto zvýšení je následkem nákupu nového majetku v roce 2010.

51

Horizontální analýza výnosů V následující tabulce je provedena analýza výnosů za rok 2010. Je zde opět vypočten řetězový index, který nám poukazuje na to, jak se výnosy změnily oproti předchozímu roku.

52

Výnosy celkem Tržby za vlastní výkony a za zboží celkem Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb Výnosy z prodaného zboží Změna stavu vnitroorganizačních zásob celkem Změna stavu ostatních zásob Ostatní výnosy celkem Úroky Čerpání fondů Jiné ostatní výnosy Provozní dotace celkem Provozní dotace Výsledek hospodaření před zdaněním Daň z příjmu Výsledek hospodaření po zdanění

Výnosy

2,778

0,00 13 057 857,00 0,00 440,00 440,00 - 25 886,39 25 257,64 - 92 200,00 41 055,97 965 500,00 965 500,00 543 262,99

543 262,99

20 403 354,80

440,00 440,00 179 055,64 25 257,64 50 300,00 103 498,00 12 240 500,00 12 240 500,00 321 555,56

321 555,56

0,353 1,658 1,086 1,086

0,874

2,778

13 057 857,00

20 403 354,80

1,744

Ři

13 997 910,61

Změna

32 823 350,44

Hlavní činnost

46 721,59

46 721,59

2 181,83

2 181,83

15 258,79 127 572,60 639 036,38

781 867,77

784 049,60

Hospodářská činnost

(zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů)

Tabulka 12: Horizontální analýza výnosů (2010)

-

-

93 519,41

93 519,41

1 424,71

1 424,71

15 258,79 99 504,60 387 206,38

501 969,77

500 545,06

Změna

0,605

0,605

4,545 2,538

2,793

2,766

Ři

53

Celkové výnosy v roce 2010 značně vzrostly. Bylo to zapříčiněno nárůstem tržeb z prodeje služeb. Konkrétně největší tržby měl DpSP za poskytnutí ubytování a stravy uživatelům. Co se týká hospodářské činnosti i zde byl značný růst. DpSP začal prodávat upomínkové předměty, které vyrábějí sami uživatelé domova. U ostatních výnosů celkem (úroky, čerpání fondů a jiné ostatní výnosy) došlo k poklesu, jak u hlavní, tak i u hospodářské činnosti. Položka jiné ostatní výnosy však vzrostla o 65,8 %, značnou část těchto výnosů tvoří dary na provoz hlavní činnosti. Dotace, které domov získává, jsou určeny výhradně na hlavní činnost. I zde je nárůst o 8,6 %. Jedná se o dotace z MPSV, příspěvek z ÚP Pelhřimov, příspěvek na provoz od MěÚ a příspěvek od Kraje Vysočina. Výsledek hospodaření u hlavní činnosti v roce 2010 byl přebytkový. Z tohoto přebytku byl uhrazen schodek předešlého roku, další část byla převedena do fondu odměn a do rezervního fondu. Také hospodářská činnost vykazovala oproti roku 2009 zisk.

Vertikální analýza nákladů a výnosů V případě DpSP jsem provedla vertikální analýzu nákladů a výnosů. Základnou jsou celkové náklady a celkové výnosy. Zjistila jsem tedy, které náklady tvoří největší procento z celkových nákladů, a které výnosy představují největší procento z celkových výnosů.

54

Tabulka 13: Vertikální analýza nákladů (2010) (zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů)

Hlavní činnost

Náklady Spotřebované nákupy celkem

Procentní rozbor

Hospodářská činnost

Procentní rozbor

10 299 882,14

31,69%

597 998,80

81,10%

1 490 351,53

4,59%

2 576,39

0,35%

Osobní náklady celkem

20 367 077,64

62,66%

129 514,00

17,57%

Daně a poplatky celkem

15 528,00

0,05%

Ostatní náklady celkem

112 742,57

0,35%

Odpisy dlouhodobého majetku

216 213,00

0,67%

32 501 794,88

100,00%

Služby celkem

Náklady celkem

0,00% 7 238,82

0,98% 0,00%

737 328,01

100,00%

Z nákladových položek tvořily největší podíl na celkových nákladech u hlavní činnosti osobní náklady, a to jak v roce 2009, tak i v roce 2010. Další podstatnou položku představují spotřebované nákupy, kam patří spotřeba materiálu, energie a prodané zboží. U hospodářské činnosti je to přesně naopak, největší podíl (81,10 %) představují spotřebované nákupy a dále následují osobní náklady. Tabulka 14: Vertikální analýza výnosů (2010) (zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů)

Výnosy Tržby za vlastní výkony a za zboží celkem Změna stavu vnitroorganizačních zásob celkem

Hlavní činnost

Procentní rozbor

20 403 354,80

62,16%

440,00

0,00%

179 055,64

0,55%

Provozní dotace celkem

12 240 500,00

37,29%

Výnosy celkem

32 823 350,44

100,00%

Ostatní výnosy celkem

Hospodářská činnost 781 867,77

Procentní rozbor 99,72%

0,00%

2 181,83

0,28% 0,00%

784 049,60

100,00%

55

V roce 2010 tvořily největší část výnosů tržby za vlastní výkony (62,16 %), konkrétně tržby za sociální a zdravotní služby. U hospodářské činnosti představují největší podíl na celkových výnosech tržby za vlastní výkony a za zboží, konkrétně se jedná o prodej zboží a prodej vlastních výrobků, jedná se o upomínkové předměty vyráběné uživateli domova.

5.5.5 Shrnutí horizontální a vertikální analýzy výkazu zisku a ztrát Horizontální analýza poukázala na to, jak se jednotlivé náklady a výnosy v roce 2010 změnily oproti roku 2009. Téměř u všech položek došlo k výraznému navýšení, to je způsobeno hlavně tím, že údaje za rok 2009 jsou pouze za část roku a rok 2010 je posuzován jako celek. Porovnáním výnosů a nákladů byl zjištěn výsledek hospodaření DpSP, kterým byl oproti roku 2009 přebytek. Také výsledkem hospodaření u hospodářské činnosti byl oproti předchozímu roku zisk. Z vertikální analýzy vyplynulo, které náklady a výnosy tvoří největší procento z celkových nákladů a výnosů. V roce 2010 největší procento u hlavní činnosti tvořily výnosy za sociální a zdravotní služby a dotace na provoz od MPSV, příspěvek z ÚP Pelhřimov, příspěvek od MěÚ a příspěvek od kraje Vysočina. Tyto úhrady od uživatelů, příspěvky a dotace jsou dostačující na pokrytí nákladů hlavní činnosti Domova pro Seniory Pelhřimov.

56

6 Dotazníkové šetření V rámci dotazníkového šetření ohledně spokojenosti seniorů v domovech pro seniory na okrese Pelhřimov byl rozdán přiložený dotazník. Dotazník byl anonymní a obsahoval pouze

uzavřené

otázky.

Cílem

šetření

bylo

zjistit

spokojenost

uživatelů

s poskytovanými službami (lékařská péče, sociální péče, kulturní vyžití, kvalita stravování a přístup personálu). Zjišťování bylo prováděno v domovech: Humpolec, Onšov, Pacov, Proseč Obořiště a Proseč u Pošné. Dotazník obsahoval 16 otázek s možností výběru ze dvou nebo více odpovědí a uživatelé vybrané odpovědi křížkovali. Vyplněné dotazníky odevzdávali uživatelé sociálním pracovnicím. Do každého domova bylo zaneseno 20 dotazníků, celkem tedy 120 dotazníků. Všechny dotazníky, které byly rozneseny do domovů, byly vráceny vyplněné. Jejich vyhodnocení bylo provedeno pomocí tabulkového editoru. Dotazníky byly hodnoceny dle jednotlivých domovů.

57

6.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření 1. Jste dostatečně informován (a) o všech službách, které toto zařízení nabízí? 20 18 16 14 12 10

ano

8

ne

6 4 2 0 Pelhřimov

Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 3: Otázka č. 1 (zdroj: dotazníkové šetření)

V domovech Onšov, Proseč u Pošné, Proseč Obořiště a Pacov je všech 20 dotazovaných uživatelů dostatečně informováno o poskytovaných službách. V Humpolci není dostatečně informován pouze jeden uživatel a v Pelhřimově čtyři uživatelé. Celková informovanost uživatelů o poskytovaných službách je na velmi dobré úrovni.

58

2. Jste dostatečně informován (a) jak a kdy Vám budou služby poskytovány? 20 18 16 14 12 10

ano

8

ne

6 4 2 0 Pelhřimov

Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 4: Otázka č. 2 (zdroj: dotazníkové šetření)

V Pelhřimově čtyři uživatelé nejsou dostatečně informováni o tom, kdy a jak jim budou služby poskytovány. V ostatních domovech všichni uživatelé odpověděli ANO. 3. Nabídka poskytovaných služeb je: 20 18 16 14 12 10

vynikající

8

dostatečná

6

nedostatečná

4 2 0 Pelhřimov Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 5: Otázka č. 3 (zdroj: dotazníkové šetření)

59

V Proseči Obořiště, Proseči u Pošné a Onšově považuje většina uživatelů nabídku služeb za vynikající. V ostatních domovech hodnotí uživatelé nabídku služeb jako dostatečnou, v Pelhřimově dokonce jeden uživatel označil služby za nedostatečné. Nejvíce jsou spokojeni uživatelé v Proseči u Pošné a Onšově, jedná se o 12 uživatelů. 4. Jak byste ohodnotil (a) přístup personálu? 20 18 profesionální, lidský, vstřícný

16 14 12

odměřený

10 8 zcela neprofesionální

6 4 2 0 Pelhřimov Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 6: Otázka č. 4 (zdroj: dotazníkové šetření)

Všichni dotazovaní v Humpolci a Onšově označili přístup personálu za profesionální, lidský, vstřícný. V Pacově tři uživatelé ohodnotili personál jako odměřený a takto odpověděl i jeden uživatel v Pelhřimově, Proseči Obořiště a Proseči u Pošné.

60

5.Respektují pracovníci tohoto zařízení Vaše soukromí? 20 18 16 14 12 10

ano

8

ne

6 4 2 0 Pelhřimov

Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 7: Otázka č. 5 (zdroj: dotazníkové šetření)

Z grafu je vidět, že soukromí uživatelů je respektováno. Pouze v Pelhřimově se jeden uživatel domnívá, že jeho soukromí není respektováno. 6. Stalo se Vám někdy, že by Vám personál podle Vašeho názoru neoprávněně odmítl v něčem vyhovět? 20 18 16 14 12 10

ano

8

ne

6 4 2 0 Pelhřimov

Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 8: Otázka č. 6 (zdroj: dotazníkové šetření)

61

Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že v Pelhřimově a Humpolci se toto uživatelům nikdy nestalo. V Pacově a Proseči Obořiště jsou čtyři uživatelé toho názoru, že jim personál neoprávněně nevyhověl. Tuto zkušenost mají i dva uživatelé domova v Proseči u Pošné a jeden uživatel domova v Onšově. 7. Víte na koho se v případě stížnosti obrátit? 20 18 16 14 12 10

ano

8

ne

6 4 2 0 Pelhřimov

Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 9: Otázka č. 7 (zdroj: dotazníkové šetření)

V Pacově, Proseči u Posné a Onšově všichni uživatelé vědí, na koho se mají se stížností obrátit. Pouze v Pelhřimově a Proseči Obořiště dva uživatelé nevědí, kam směřovat své stížnosti, tento problém má jeden uživatel domova v Humpolci.

62

8. Jak byste ohodnotil (a) kvalitu lékařské péče? 20 18 16 14 12 10

vynikající

8

dostatečná

6

nedostatečná

4 2 0 Pelhřimov Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 10: Otázka č. 8 (zdroj: dotazníkové šetření)

Nejlépe hodnotí lékařskou péči 14 uživatelů v Proseči u Pošné. V ostatních domovech převažuje dostatečná lékařská péče. Za dostatečnou ji označili tři uživatelé domova Pelhřimov a dva uživatelé domova v Pacově a Proseči Obořiště. 9. Jak byste ohodnotil (a) kvalitu sociální péče? 20 18 16 14 12 10

vynikající

8

dostatečná

6

nedostatečná

4 2 0 Pelhřimov Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 11: Otázka č. 9 (zdroj: dotazníkové šetření)

63

Téměř ve všech domovech převažuje odpověď vynikající. Nejvíce spokojeni jsou uživatelé v Proseči Obořiště a Proseči u Pošné (15 uživatelů). V Pacově převažuje dostatečná sociální péče (12 uživatelů). 10. Je Vám umožněno používat Váš osobní majetek, který Vám přibližuje prostředí Vašeho domova? 20 18 16 14 12 10

ano

8

ne

6 4 2 0 Pelhřimov

Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 12: Otázka č. 10 (zdroj: dotazníkové šetření)

V Pelhřimově, Proseči Obořiště a Onšově je všem uživatelům umožněno používat osobní majetek. Pouze v Proseči u Pošné dva uživatelé odpověděli, že jim není umožněno používat osobní majetek, tento názor má i jeden uživatel domova v Humpolci a Pacově.

64

11. Podporuje toto zařízení Vaše kontakty s rodinou? 20 18 16 14 12 10

ano

8

ne

6 4 2 0 Pelhřimov

Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 13: Otázka č. 11 (zdroj: dotazníkové šetření)

Ve všech domovech je uživatelům umožněn styk s rodinou, pouze v Pacově se dva uživatelé domnívají, že jim je tento kontakt odepřen. 12. Jak byste ohodnotil (a) kulturní vyžití? 20 18 16

vynikající

14 dostatečné

12 10

nedostatečné

8 6

zařízení kulturní vyžití neposkytuje

4 2 0 Pelhřimov Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 14: Otázka č. 12 (zdroj: dotazníkové šetření)

65

Největší spokojenost s kulturou je v Onšově (16 uživatelů). Dále vynikající spokojenost převažuje v Pelhřimově, Proseči u Pošné a Pacově. V Humpolci převažuje dostatečné kulturní vyžití (14 uživatelů). S kulturním vyžitím nejsou spokojeni dva uživatelé v Pacově. 13. Jak byste ohodnotil (a) kvalitu stravování? 20 18 16 14 12 10

vynikající

8

vyhovující

6

nevyhovující

4 2 0 Pelhřimov Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 15: Otázka č. 13 (zdroj: dotazníkové šetření)

Za vynikající označili stravování uživatelé domova v Onšově (18 uživatelů). V ostatních domovech považují stravu za vyhovující. V Pelhřimově, Humpolci a Proseči u Pošné označili dva uživatelé stravu jako nevyhovující a tento názor sdílí i jeden uživatel v Pacově. V Pelhřimově jeden uživatel doplnil odpověď slovy: „Přesolené, jinak v pořádku.“

66

14. Doporučil (a) byste služby tohoto zařízení svým známým? 20 18 16 14 12 10

ano

8

ne

6 4 2 0 Pelhřimov

Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 16: Otázka č. 14 (zdroj: dotazníkové šetření)

Téměř všichni uživatelé by služby svého domova doporučili svým známým. V Pelhřimově, Humpolci a Proseči Obořiště by jeden uživatel služby nedoporučil. 15. Pohlaví: 20 18 16 14 12 10

muž

8

žena

6 4 2 0 Pelhřimov

Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 17: Otázka č. 15 (zdroj: dotazníkové šetření)

Z dotazovaných uživatelů převažují ženy. 67

16. Váš věk: 20 18 16 14 12

do 64 let

10

65 až 74 let

8

nad 75 let

6

nechci uvést

4 2 0 Pelhřimov Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 18: Otázka č. 16 (zdroj: dotazníkové šetření)

Z dotazovaných převažují uživatelé nad 75 let věku. Nejméně zastoupenou skupinou jsou uživatelé do 64 let věku, 10 dotazovaných se k věku odmítlo vyjádřit.

6.2

Závěr hodnocení

Z hodnocení otázek vyplývá: 1. 20 uživatelů domova Onšov, Proseč u Pošné, Proseč Obořiště a Pacov je dostatečně informováno o všech službách. 2. Ve všech domovech kromě Pelhřimova je všech 20 dotazovaných informováno, kdy a jak jim budou služby poskytovány. 3. 12 uživatelů domova Proseč u Pošné a Onšov hodnotí nabídku poskytovaných služeb jako vynikající. 4. 20 uživatelů domova Humpolec a Onšov považuje přístup personálu za profesionální, lidský, vstřícný. 5. 20 uživatelů domova Humpolec, Onšov, Pacov, Proseč Obořiště a Proseč u Pošné odpovědělo, že jejich soukromí je respektováno. 6. V Pelhřimově a v Humpolci se žádnému uživateli nestalo, že by mu nebylo vyhověno.

68

7. 20 uživatelů domova Onšov, Pacov, Proseč u Pošné ví, na koho se obrátit v případě stížnosti. 8. 14 uživatelů domova Proseč u Pošné hodnotí kvalitu lékařské péče jako vynikající. 9. 15 uživatelů domova Proseč Obořiště a Proseč u Pošné považuje kvalitu sociální péče za vynikající. 10. 20 uživatelů domova Onšov, Pelhřimov a Proseč Obořiště odpovědělo, že mohou používat svůj osobní majetek. 11. 20 uživatelů domova Humpolec, Onšov, Pelhřimov, Proseč Obořiště a Proseč u Pošné uvádí, že domov podporuje jejich kontakt s rodinou. 12. 16 uživatelů domova Onšov je názoru, že kulturní vyžití je vynikající. 13. 18 uživatelů domova Onšov označilo stravování za vynikající. 14. 20 uživatelů domova Onšov, Pacov a Proseč u Pošné by doporučilo domov svým známým. 15. Z dotazovaných uživatelů ve všech domovech převažovaly ženy nad muži. 16. Nejvíce zastoupena je věková kategorie nad 75 let věku. Z dotazníkového šetření není jednoznačné, který z domovů pro seniory na okrese Pelhřimov je nejlepší. Každý domov má své silné a slabé stránky, přesto nejvíce pozitivních odpovědí přišlo z domova v Onšově. Nejvíce uživatelů tohoto domova ohodnotilo nabídku poskytovaných služeb za vynikající, chování personálu hodnotí jako profesionální, lidské a vstřícné. Všichni uživatelé vědí, na koho se mají obrátit se svými stížnostmi. Téměř všichni jsou také spokojeni s prací sociálních pracovnic. Kulturní vyžití a kvalitu stravování hodnotí také velice kladně. Tento výsledek je velice překvapující. Ještě před zahájením zjišťování spokojenosti seniorů bylo předpokládáno, že nejlépe hodnocen bude Domov pro Seniory Pelhřimov. Jedná se totiž o nově vybavený domov s širokou nabídkou služeb. Také volnočasové aktivity uživatelů jsou velmi pestré. Uživatelé se věnují individuálnímu nebo skupinovému kondičnímu cvičení, procvičují si paměť, pozornost a myšlení. Učí se základům práce na PC. Mezi další aktivity patří např. vaření, pečení, venkovní aktivity a jiné. Uživatelé se také účastní nejrůznějších společenských událostí (např. masopust, hudební vystoupení, pálení čarodějnic, návštěva prezidenta, svatomartinské posvícení, ples seniorů v Pacově atd.). Podle mého názoru, je to způsobeno tím, že pobyt v Domově pro Seniory Pelhřimov je finančně dosti náročný a mohou si ho dovolit jen 69

někteří senioři. Právě tito senioři jsou zvyklí na vyšší životní úroveň, proto řada uživatelů tohoto domova hodnotí služby za dostatečné, v některých případech i nedostatečné.

70

7 Shrnutí Domov pro Seniory Pelhřimov V první kapitole praktické části jsem podrobně představila DpSP. Veškeré údaje jsem zjistila z výročních zpráv a interních materiálů organizace. Velké množství informací jsem ale získala osobní konzultací s vedoucí provozního ekonomického úseku. Domov pro Seniory Pelhřimov je příspěvková organizace, která vznikla 1. 4. 2008, ale provoz domova byl zahájen až od 1. 8. 2009. Zřizovatelem domova je Město Pelhřimov. Hlavní činností je poskytování sociálních služeb, a to domov pro seniory, pečovatelská služba a denní stacionář. Vedle hlavní činnosti provozuje také hospodářskou činnost, poskytuje obědy pro cizí strávníky, provozuje hostinskou činnost v prodejně s občerstvením, která je součástí domova, dále prodává upomínkové předměty, které vyrábí sami uživatelé domova, od roku 2010 začal domov pronajímat prostory tělocvičny a denního stacionáře v době, kdy nejsou využívány uživateli domova. DpSP se snaží vytvořit skutečný „DOMOV“ pro seniory, kteří mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku. O uživatele se stará odborný zdravotnický personál. Odbornou lékařskou péči zajišťuje praktický lékař přímo v domově. Cílem všech zaměstnanců je to, aby uživatelé žili spokojeným životem. Pro zpestření pobytu v domově jsou uživatelům poskytovány různé volnočasové aktivity. Těchto aktivit se uživatelé účastní dobrovolně a je pouze na každém uživateli, kterých aktivit se zúčastní. Nabídka volnočasových aktivit je velice pestrá, uživatelé si velice oblíbili práci s keramikou, věnují se kondičnímu cvičení, učí se základům na počítači, účastní se různých společenských akcí v domově i mimo něj, ve volném čase poslouchají hudbu a dívají se na filmy. Podle mého názoru DpSP nabízí velmi příjemné a důstojné prostředí pro prožití klidného stáří. Hospodaření a financování Domova pro Seniory Pelhřimov V druhé kapitole jsem se zaměřila na hospodaření a financování této příspěvkové organizace. Zde jsem podrobně popsala postup schvalování ročního rozpočtu. Rozebrala jsem zde také financování domova, vypořádání výsledku hospodaření a v poslední části této kapitoly jsem provedla horizontální a vertikální analýzu aktiv a pasiv a výkazu zisku a ztrát. Nutno podotknout, že veškeré údaje, které jsem měla k dispozici, jsou 71

pouze za část roku 2009 a celý rok 2010, proto vypovídací schopnost této analýzy je velice nízká a grafické vyjádření v tomto případě je zcela bezvýznamné. Získávání finančních prostředků je velmi náročný a dlouhodobý proces a pro příspěvkovou organizaci velice významný. DpSP získává dotace z MPSV, tyto příjmy představují největší část z přijatých peněžních prostředků. Dalším zdrojem jsou dotace z Kraje Vysočina, příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa od ÚP Pelhřimov, na tento příspěvek má domov nárok pouze v případě, že zaměstná osobu, která je evidována na ÚP Pelhřimov, dalším zdrojem příjmů je příspěvek na investice od zřizovatele. Z příspěvků od zřizovatele bylo v roce 2009 a 2010 nakoupeno vybavení prostor domova a automobil pro přepravu více klientů. V případě, že domov nevyčerpá celou výši příspěvku, nevrací zbylou část zpět poskytovateli, ale převede ji do fondu organizace pro využití v budoucnu. Největší část výnosů tvoří tržby za sociální a zdravotní služby, kam patří tržby DpS za ubytování a stravu uživatelů, tržby DpS za péči, fakultativní služby, tržby za poskytování pečovatelské služby a denního stacionáře a v neposlední řadě jsou to příjmy od zdravotních pojišťoven. Největší výnosy tvoří konkrétně tržby DpS za ubytování a stravu (10 106 802,00 Kč). DpSP má uzavřenou smlouvu o poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou, Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra, Vojenskou zdravotní pojišťovnou a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Z osobní konzultace v domově jsem zjistila, že největší úhrady plynou od VZP, podíl ostatních pojišťoven je minimální. V roce 2009 DpSP vykazoval schodek ve výši 268 504,00 Kč. Tento schodek byl způsoben tím, že v roce 2009 byl zahájen provoz a docházelo ještě k dovybavování domova, to mělo za následek to, že náklady převýšily výnosy. V roce 2010 se situace značně zlepšila a domov vykazoval přebytek, ze kterého byla uhrazena ztráta předchozího roku a zbytek byl převeden do fondu odměn a do rezervního fondu. Tento výsledek je velmi pozitivní a předpokládá se, že i v budoucnu bude domov vykazovat mírné přebytky. Na vznik přebytku má také vliv to, že domov provozuje také hospodářskou činnost, kterou v roce 2010 rozšířil o pronájem prostor tělocvičny a denního stacionáře. Součástí této kapitoly je analýza aktiv a pasiv. Proto toto hodnocení jsem vybrala horizontální a vertikální analýzu. Horizontální analýza poukázala na to, jak se změnily 72

jednotlivé položky rozvahy v roce 2010 oproti roku předchozímu. V roce 2010 došlo k výraznějšímu růstu stálých aktiv, tento stav je pro organizaci velmi pozitivní a předpokládá se, že i v následujících letech bude hodnota dlouhodobého majetku narůstat. U pasiv stojí za povšimnutí, že došlo k navýšení vlastního kapitálu a naopak došlo k mírnému snížení cizích zdrojů. Jednalo se pouze o nízký pokles (5,6 %), ale i tak jde o pozitivní jev, který poukazuje na snižování zadluženosti organizace. Velmi pozitivní je také skutečnost, že schodek, který organizace vykazovala v předešlém roce, dokázala proměnit v přebytek. Z vertikální analýzy aktiv vyplynulo, kolik procent z celkových aktiv tvoří dlouhodobý majetek, zásoby, krátkodobé závazky a krátkodobý finanční majetek. V roce 2010 představoval

největší

procento

z celkových

aktiv

dlouhodobý

hmotný

majetek (44,55 %). Analýza pasiv poukázala na to, že stále mírně převažují cizí zdroje nad vlastními zdroji, ale situace se oproti předchozímu roku výrazně změnila k lepšímu. Nutno podotknout, že organizace je teprve na začátku své činnosti. Domnívám se, že organizace má velmi pozitivní výhled do budoucna a na základě provedené analýzy předpokládám, že bude mít rostoucí trend. Dále jsem se zaměřila na analýzu výkazu zisku a ztrát. DpSP zaznamenává náklady a výnosy na speciálním formuláři tzv. „Výkaz zisku a ztrát pro nevýdělečné činnosti“. Na tomto formuláři jsou zvlášť evidovány náklady a výnosy a výsledek hospodaření, zvlášť za hlavní a hospodářskou činnost. Provedla jsem tedy horizontální a vertikální analýzu zvlášť pro náklady a zvlášť pro výnosy. Horizontální analýza podala obraz, jak se jednotlivé náklady a výnosy v roce 2010 změnily oproti roku 2009. Podrobně jsem rozebrala náklady a výnosy organizace. Téměř u všech položek nákladů i výnosů došlo k výraznému růstu. Je to způsobeno hlavně tím, že údaje za rok 2009 jsou pouze za část roku a rok 2010 je analyzován jako celek. Porovnáním nákladů a výnosů jsem zjistila výsledek hospodaření, kterým byl v roce 2010 přebytek. Z vertikální analýzy vyplynulo, že největší procento z celkových nákladů tvoří osobní náklady (62,66 %) a u hospodářské činnosti jsou to spotřebované nákupy (81,1 %), konkrétně prodané zboží. Největší procento výnosů tvořily výnosy za sociální a zdravotní služby, dotace na provoz od MPSV, příspěvek z ÚP Pelhřimov, příspěvek od

73

MěÚ a příspěvek od Kraje Vysočina. Úhrady od uživatelů, příspěvky a dotace jsou dostačující na pokrytí nákladů hlavní činnosti Domova pro Seniory Pelhřimov. Celkově bych hodnotila Domov pro Seniory Pelhřimov kladně. Pro organizaci by bylo určitě velmi přínosné najít vhodné dárce nebo sponzory, na které by bylo možné se v případě finanční potřeby obrátit. DpSP je příspěvková organizace, která je teprve na počátku své činnosti. Získávání finančních prostředků je velmi dlouhodobý proces, ale jsem si téměř jistá, že pokud bude domov poskytovat kvalitní služby, kdy na prvním místě bude spokojenost uživatelů, tak se mu to podaří. Dotazníkové šetření Poslední kapitolou praktické části je dotazníkové šetření, které jsem prováděla v domovech pro seniory na okrese Pelhřimov. Cílem tohoto zjišťování bylo zjistit spokojenost seniorů s poskytovanými službami v těchto domovech. Zajímala jsem se o to, zda jsou uživatelé dostatečně informováni o všech službách, které jejich zařízení nabízí, dále mě zajímala kvalita lékařské péče, sociální péče, stravování, kulturní vyžití a přístup personálu. Zjišťování jsem prováděla v domovech: Humpolec, Onšov, Pacov, Proseč Obořiště a Proseč u Pošné. Do každého domova jsem zanesla 20 dotazníků, celkem tedy 120. Všechny dotazníky, které jsem roznesla, mi byly vráceny zpět vyplněné. Dotazníky jsem vyhodnotila pomocí tabulkového editoru a znázornila do grafů, ze kterých byla zřejmá spokojenost či nespokojenost uživatelů jednotlivých domovů. Z dotazníkového šetření zcela jasně nevyplynulo, který z domovů je nejlepší. Každý domov má své silné a slabé stránky. Přesto ale nejvíce spokojených uživatelů je v Onšově. Všichni uživatelé tohoto domova jsou dostatečně informováni o službách, které jejich domov nabízí a také kdy jim služba bude poskytována. Nabídku poskytovaných služeb hodnotí většina jako vynikající, chování personálu považují všichni uživatelé za profesionální lidské a vstřícné. Také všichni uživatelé vědí, na koho se mají obracet se svými stížnostmi. Téměř všichni uživatelé jsou spokojeni s prací sociálních pracovnic. Kulturní vyžití a kvalitu stravování hodnotí uživatelé také velice kladně. Z celkového hodnocení mám takový pocit, že uživatelé jednotlivých domovů jsou spokojeni, nenašel se nikdo, kdo by byl zcela nespokojený.

74

Výsledek tohoto šetření mě velice překvapil, neboť ještě před zahájením zjišťování jsem předpokládala, že nejlépe hodnocen bude domov v Pelhřimově. Jedná se o nově zařízený a vybavený domov s širokou nabídkou služeb. Také nabídka volnočasových aktivit je v Pelhřimově velice pestrá. Uživatelé mají možnost se zapojit do kondičního cvičení. Mohou si osvojit základy práce na PC. Mezi volnočasové aktivity patří např. vaření, pečení, poslech hudby, sledování filmů, procházky po parku, účast na společenských událostech v domově i mimo domov a jiné. Nejvíce mě překvapila otázka, kde jsem se ptala na nabídku poskytovaných služeb. Dosti mě překvapilo, že v Pelhřimově 13 uživatelů považuje nabídku poskytovaných služeb za dostatečnou a jednomu uživateli přijde nabídka služeb zcela nedostatečná. 3. Nabídka poskytovaných služeb je: 20 18 16 14 12 10

vynikající

8

dostatečná

6

nedostatečná

4 2 0 Pelhřimov Humpolec

Pacov

Proseč Obořiště

Proseč u Pošné

Onšov

Obrázek 19: Otázka č. 3 (zdroj: dotazníkové šetření)

Podle mého názoru je to způsobeno tím, že pobyt v Domově pro Seniory Pelhřimov je finančně dosti nákladný a nemůže si ho dovolit každý senior. Právě tito senioři jsou zvyklí na vyšší životní úroveň, proto považují služby tohoto domova za dostatečné, v některých případech i nedostatečné.

75

8 Závěr Předmětem práce bylo blíže se seznámit s činností, hospodařením a fundraisingem příspěvkové organizace, konkrétně domova pro seniory. Při zpracovávání teoretické části jsem vycházela z odborných zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu literatury. Seznámila jsem se pro mě zcela novou problematikou, která mě zajímala a domnívám se, že tato otázka je aktuální. Další důvod, proč jsem si toto téma vybrala, byla i skutečnost, že blízko mého bydliště v lokalitě Městských sadů Pelhřimov byl v roce 2009 otevřen domov pro seniory. Tento domov mě zaujal nejen svou honosnou stavbou, ale především mě zajímalo, jak žijí staří lidé v tomto domově, jaká jsou kritéria pro přijetí a jakým způsobem je financován provoz takovéto organizace. Cílem mojí bakalářské práce bylo provést analýzu hospodaření a zaměřit se na získávání finančních prostředků pro příspěvkovou organizaci Domov pro Seniory Pelhřimov. Součástí práce bylo také dotazníkové šetření, ve kterém jsem se zaměřila na kvalitu poskytovaných služeb a spokojenost klientů v domovech pro seniory na okrese Pelhřimov. Na Pelhřimovsku je celkem šest těchto organizací. Jedná se o domovy v Humpolci, Onšově, Pacově, Pelhřimově, Proseči Obořiště a Proseči u Pošné. Poskytnutá data z dotazníkového šetření jsem znázornila do grafů, z kterých byla zřejmá spokojenost či nespokojenost uživatelů jednotlivých domovů. Při zjišťování spokojenosti seniorů jsem zjistila, že nejlépe byl hodnocen domov v Onšově. Téměř většina uživatelů hodnotí poskytované služby za vynikající. Měla jsem možnost osobního kontaktu s některými uživateli domovů. Díky tomu jsem mohla poznat skutečnou úroveň poskytovaných sociálních služeb v domovech pro seniory na Pelhřimovsku. V praktické části jsem se dále zabývala hospodařením a financováním Domova pro Seniory v Pelhřimově. Rozšířila jsem si znalosti v oblasti hospodaření a financování příspěvkových organizací. Seznámila jsem se také se schvalováním ročního rozpočtu. K dispozici jsem měla pouze údaje pro část roku 2009 a celý rok 2010, proto nebyly tyto údaje zcela srovnatelné a grafické vyjádření by v tomto případě bylo bezvýznamné. Získávání finančních prostředků je velmi náročný a dlouhodobý proces. I přesto, že

76

domov v roce 2010 vykazoval přebytek, doporučila bych najít stálého partnera, na kterého by bylo možné se v případě finanční potřeby obrátit. Na základě žádosti Domova pro Seniory Pelhřimov bude výsledek dotazníkového šetření použit k dalšímu zkvalitňování poskytovaných služeb a dotazníky pro následné získání zpětné vazby od uživatelů. Domnívám se, že cíle, které jsem si na počátku práce zadala, jsem splnila.

77

Seznam použité literatury [1] GLOSOVÁ, Dagmar, et al. Bydlení pro seniory. Brno : ERA, 2006. 179 s. ISBN 80-7366-057-1. [2] HAMERNÍKOVÁ, Bojka; KUBÁTOVÁ, Květa. Veřejné finance : učebnice. Vyd. II. Praha : EUROLEX BOHEMIA, 2004. 355 s. ISBN 80-86432-88-2. [3] JANEČKOVÁ, Hana; VACKOVÁ, Marie. Reminiscence : Využití vzpomínek při práci se seniory. Vyd. 1. Praha : Portál, 2010. 152 s. ISBN 978-80-7367581-3. [4] JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. Jihlava, 2008. 94 s. Skripta.Vysoká škola polytechnická Jihlava. ISBN 978-80-87035-14-6. [5] KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Vyd. 6. Praha : Pedagogické nakladatelství, 2002. 862 s. ISBN 80-7235-023-4. [6] KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. Vyd. 4. Praha : ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1. [7] MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2011. 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3. [8] MUNKOVÁ, Gabriela, et al. Sociální politika v evropských zemích. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 2005. 189 s. ISBN 80-246-0780-8. [9] NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava, 2009. 143 s. Skripta. Vysoká škola polytechnická Jihlava. ISBN 978-80-87035-19-1. [10] NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. Jihlava, 2008. 142 s. Skripta. Vysoká škola polytechnická Jihlava. ISBN 978-80-87035-16-0. [11] NEČADOVÁ, Věra. Sociální politika. Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2007. 38 s. [12] NOVÁKOVÁ, Štěpánka. Výklad účetnictví příspěvkových organizací. Vyd. 1. Praha : INTES, 2000. 267 s. ISBN 80-268-5695-2. [13] OCHRANA, František, et al. Veřejný sektor a veřejné finance. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2010. 264 s. ISBN 978-80-247-3228-2. [14] PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualizované a rozšířené vydání. Praha : ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. [15] POKORNÁ, Andrea. Komunikace se seniory. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2010. 160 s. ISBN 978-80-247-3271-8. 78

[16] POTŮČEK, Martin; RADIČOVÁ, Iveta. Sociální politika v Čechách a na Slovensku po roce 1989. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1998. 329 s. ISBN 80-7184-622-8. [17] REKTOŘÍK, Jaroslav, et al. Organizace neziskového sektoru : Základy ekonomiky, teorie a řízení. Vydání II. Praha : EKOPRESS, 2007. 180 s. ISBN 978-80-86929-25-5. [18] RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. Vyd. 9. Olomoc : ANAG, 2009. 975 s. ISBN 978-80-7263-503-0. [19] TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Vyd. 1. Praha : Portál, 2010. 440 s. ISBN 978-80-7367-680-3. [20] TULEJA, Pavel. Analýza pro ekonomy. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2007. 336 s. ISBN 978-80-251-1801-6. [21] Zdraví pro třetí věk. Vyd. 1. Čestlice : Rebo, 2006. 270 s. ISBN 80-7234536-2. Právní normy [22] ČR. Zákon ze dne 14. března 2006 o sociálních službách. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, 37, 108, [23] ČR. Občanský zákoník ze dne 26. února 1964. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1964, 019, 40, [24] ČR. Zákon ze dne 7. července 2000 o rozpočtových pravidlech. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, 073, 250, Internetové zdroje [25] Domov pro seniory Pelhřimov [online]. 2010 [cit. 2011-09-23]. Dostupné z WWW: . [26] Město Pelhřimov - oficiální stránky města [online]. 2009 [cit. 2011-10-21]. Domov pro seniory Pelhřimov. Dostupné z WWW: . [27] Pozitivní noviny [online]. 21. 07. 2008 [cit. 2011-10-14]. Pavel Loužecký: Senioři, důchodci, penzisté, třetí věk, 60+ … aneb Zrádné názvosloví? . Dostupné z WWW: . 79

Ostatní zdroje [28] Výroční zprávy Domova pro Seniory Pelhřimov [29] Interní materiály organizace

80

Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled změn ve stáří .................................................................................... 20 Tabulka 2: Struktura uživatelů dle příspěvku na péči k 30. 9. 2011............................... 31 Tabulka 3: Vykazovaná zdravotní péče zdravotním pojišťovnám k 30. 9. 2011 (v tis. Kč) .................................................................................................. 33 Tabulka 4: Náklady Domova pro Seniory Pelhřimov (8/2009 - 2010) .......................... 38 Tabulka 5: Výnosy Domova pro Seniory Pelhřimov (8/2009 - 2010) ........................... 39 Tabulka 6: Výše získaných finančních prostředků (8/2009 až 2010) ............................. 40 Tabulka 7: Horizontální analýza aktiv (8/2009 až 2010) ............................................... 43 Tabulka 8: Horizontální analýza pasiv (8/2009 až 2010) ............................................... 45 Tabulka 9: Procentní rozbor aktiv (8/2009 až 2010) ...................................................... 47 Tabulka 10: Procentní rozbor pasiv (8/2009 až 2010) .................................................... 47 Tabulka 11: Horizontální analýza nákladů (2010) ......................................................... 50 Tabulka 12: Horizontální analýza výnosů (2010)........................................................... 53 Tabulka 13: Vertikální analýza nákladů (2010) ............................................................. 55 Tabulka 14: Vertikální analýza výnosů (2010)............................................................... 55

81

Seznam obrázků Obrázek 1: Struktura uživatelů dle příspěvku na péči .................................................... 32 Obrázek 2: Úhrady od zdravotních pojišťoven ............................................................... 34 Obrázek 3: Otázka č. 1 .................................................................................................... 58 Obrázek 4: Otázka č. 2 .................................................................................................... 59 Obrázek 5: Otázka č. 3 .................................................................................................... 59 Obrázek 6: Otázka č. 4 .................................................................................................... 60 Obrázek 7: Otázka č. 5 .................................................................................................... 61 Obrázek 8: Otázka č. 6 .................................................................................................... 61 Obrázek 9: Otázka č. 7 .................................................................................................... 62 Obrázek 10: Otázka č. 8 .................................................................................................. 63 Obrázek 11: Otázka č. 9 .................................................................................................. 63 Obrázek 12: Otázka č. 10 ................................................................................................ 64 Obrázek 13: Otázka č. 11 ................................................................................................ 65 Obrázek 14: Otázka č. 12 ................................................................................................ 65 Obrázek 15: Otázka č. 13 ................................................................................................ 66 Obrázek 16: Otázka č. 14 ................................................................................................ 67 Obrázek 17: Otázka č. 15 ................................................................................................ 67 Obrázek 18: Otázka č. 16 ................................................................................................ 68 Obrázek 19: Otázka č. 3 .................................................................................................. 75

82

Seznam použitých zkratek Atd.

a tak dále

ČPZP

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

DM

dlouhodobý majetek

DpS

domov pro seniory

DpSP

Domov pro Seniory Pelhřimov

DS

denní stacionář

ES

Evropské společenství

FKSP

fond kulturních a sociálních potřeb

MěÚ

městský úřad

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Např.

například

PnP

příspěvek na péči

PS

pečovatelská služba

Tzv.

tak zvané

ÚP

úřad práce

VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky

WHO

Světová zdravotnická organizace

ZP

zdravotní pojištění

ZPMV

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra

83

Seznam příloh A – Dotazník spokojenosti seniorů v domovech pro seniory na okrese Pelhřimov B – Tabulka vyhodnocení dotazníku

84

Příloha A – Dotazník spokojenosti seniorů v domovech pro seniory na okrese Pelhřimov Dobrý den, jmenuji se Andrea Pártlová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava. Zpracovávám závěrečnou bakalářskou práci na téma: Analýza hospodaření a fundraising Domova pro seniory Pelhřimov. Součástí této práce je i dotazníkové šetření, které se týká spokojenosti seniorů v domovech důchodců na okrese Pelhřimov. Touto cestou bych Vás chtěla požádat o odpovědi na následující otázky. Veškeré informace, které získám, budou anonymní a nebudou použity k jiným účelům. 1. Jste dostatečně informován (a) o všech službách, které toto zařízení nabízí? ANO NE

2. Jste dostatečně informován (a) jak a kdy Vám budou služby poskytovány? ANO NE

3. Nabídka poskytovaných služeb je: Vynikající Dostatečná Nedostatečná

4. Jak byste ohodnotil (a) přístup personálu? Profesionální, lidský, vstřícný Odměřený Zcela neprofesionální

5. Respektují pracovníci tohoto zařízení Vaše soukromí? ANO NE

6. Stalo se Vám někdy, že by Vám personál podle Vašeho názoru neoprávněně odmítl v něčem vyhovět? ANO NE

7. Víte na koho se v případě stížnosti obrátit? ANO NE

8. Jak byste ohodnotil (a) kvalitu lékařské péče? Vynikající Dostatečná Nedostatečná

9. Jak byste ohodnotil (a) kvalitu sociální péče? Vynikající Dostatečná Nedostatečná

10. Je Vám umožněno používat Váš osobní majetek, který Vám přibližuje prostředí Vašeho domova? ANO NE

11. Podporuje toto zařízení Vaše kontakty s rodinou? ANO NE

12. Jak byste ohodnotil (a) kulturní vyžití? Vynikající Dostatečné Nedostatečné Zařízení kulturní vyžití neposkytuje

13. Jak byste ohodnotil (a) kvalitu stravování? Vynikající Vyhovující Nevyhovující

14. Doporučil (a) byste služby tohoto zařízení svým známým? ANO NE

15. Pohlaví: Muž Žena

16. Váš věk: do 64 let 65 až 74 let nad 75 let Nechci uvést

Příloha B – Tabulka vyhodnocení dotazníku

Otázka 1 2

3

4

5 6 7

8

9

10 11

12

13

14 15

16

Odpověď ano ne ano ne vynikající dostatečná nedostatečná profesionální, lidský, vstřícný odměřený zcela neprofesionální ano ne ano ne ano ne vynikající dostatečná nedostatečná vynikající dostatečná nedostatečná ano ne ano ne vynikající dostatečné nedostatečné zařízení kulturní vyžití neposkytuje vynikající vyhovující nevyhovující ano ne muž žena do 64 let 65 až 74 let nad 75 let nechci uvést

Pelhřimov Humpolec 16 4 16 4 6 13 1 19 1 0 19 1 0 20 18 2 4 13 3 11 9 0 20 0 20 0 11 9 0 0 3 15 2 19 1 3 17 1 0 18 1

19 1 20 0 9 11 0 20 0 0 20 0 0 20 19 1 7 13 0 13 7 0 19 1 20 0 6 14 0 0 4 14 2 19 1 4 16 0 7 10 3

Pacov 20 0 20 0 7 13 0 17 3 0 20 0 4 16 20 0 3 15 2 8 12 0 19 1 18 2 10 8 2 0 2 17 1 20 0 4 16 0 2 15 3

Proseč Obořiště 20 0 20 0 11 9 0 19 1 0 20 0 4 16 18 2 7 11 2 15 5 0 20 0 20 0 10 10 0 0 8 12 0 19 1 4 16 1 6 13 0

Proseč u Pošné 20 0 20 0 12 8 0 19 1 0 20 0 2 18 20 0 14 6 0 15 5 0 18 2 20 0 11 9 0 0 7 11 2 20 0 5 15 0 9 8 3

Onšov 20 0 20 0 12 8 0 20 0 0 20 0 1 19 20 0 8 12 0 14 6 0 20 0 20 0 16 4 0 0 18 2 0 20 0 5 15 3 2 15 0

Celkem 115 5 116 4 57 62 1 114 6 0 119 1 11 109 115 5 43 70 7 76 44 0 116 4 118 2 64 54 2 0 42 71 7 117 3 25 95 5 26 79 10