VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
A n a l ý z a n e z a mě s t n a n o s t i v o kre s e T ř e b í č v p o ro v n á n í s o s t a t n ími o kre s y K r a j e Vy s o č i n a
Bakalářská práce
Autor: Jana Řezáčová Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Jihlava 2015
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá vývojem nezaměstnanosti v okrese Třebíč v letech 2005 až 2014. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy související s problematikou nezaměstnanosti, jako například trh práce, nezaměstnanost a její typy, rizikové skupiny osob na trhu práce a státní politika zaměstnanosti. Praktická část je rozdělena na tři části. První část je věnována analýze nezaměstnanosti v okrese Třebíč v porovnání s ostatními okresy Kraje Vysočina. Ve druhé části je analýza nezaměstnanosti z pohledu dopadu věku, pohlaví a vzdělání v roce 2013 a 2014. Poslední část práce zahrnuje dotazníkové šetření, které hodnotí přístup uchazečů o zaměstnání k hledání nové práce.
Klíčová slova Nezaměstnanost, pracovní síla, uchazeč o zaměstnání, volná pracovní místa, podíl nezaměstnaných osob
Annotation This bachelor thesis deals with the evolution of unemployment in Trebic district from 2005 to 2014. The basic terms connected with problem of unemployment, such as the labor market, unemployment and its types, problematic groups of people on the labor market and policy of employment are explained in the theoretical part. The practical part is divided into three parts. The first part is devoted to the analysis of the unemployment in Trebic district in compare with other districts in the Region of Vysocina. In the second part is analysis of unemployment from the perspective of the impact of age, gender and education in 2013 and 2014. The last part includes a survey, which evaluates access of job applicants to finding a new job.
Key terms Unemployment, work force, job applicant, job vacancies, share of unemployed persons
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytovala při zpracování této práce. Ráda bych také poděkovala paní Janě Minaříkové z Úřadu práce v Třebíči za poskytnuté informace a přátelský přístup v průběhu mé semestrální praxe. V neposlední řadě také děkuji svým nejbližším, kteří mě podporovali po celou dobu mého studia.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27. dubna 2015 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod .................................................................................................................................. 8 1
2
Trh práce ................................................................................................................... 9 1.1
Význam práce..................................................................................................... 9
1.2
Lidský kapitál ................................................................................................... 10
1.3
Motivace k práci ............................................................................................... 10
1.4
Mzda jako odměna za práci.............................................................................. 11
1.4.1
Nominální a reálná mzda .......................................................................... 11
1.4.2
Hrubá a čistá mzda .................................................................................... 11
1.4.3
Minimální a zaručená mzda ...................................................................... 11
1.5
Pracovní síla ..................................................................................................... 12
1.6
Definice trhu práce ........................................................................................... 13
Nezaměstnanost ...................................................................................................... 15 2.1
Druhy a příčiny nezaměstnanosti ..................................................................... 15
2.2
Měření nezaměstnanosti ................................................................................... 17
2.2.1
Míra nezaměstnanosti ............................................................................... 17
2.2.2
Podíl nezaměstnaných osob ...................................................................... 17
2.3 3
4
Důsledky nezaměstnanosti ............................................................................... 18
Rizikové skupiny nezaměstnaných ......................................................................... 20 3.1
Absolventi škol a mladiství .............................................................................. 20
3.2
Ženy.................................................................................................................. 21
3.3
Uchazeči o zaměstnání starší 50 let ................................................................. 21
3.4
Nekvalifikovaní uchazeči ................................................................................. 22
3.5
Zdravotně postižení lidé ................................................................................... 22
Státní politika zaměstnanosti .................................................................................. 23 4.1
Aktivní politika zaměstnanosti ......................................................................... 23
4.1.1
Rekvalifikace ............................................................................................ 24
4.1.2
Investiční pobídky..................................................................................... 25
4.1.3
Veřejně prospěšné práce ........................................................................... 25
4.1.4
Společensky účelná pracovní místa .......................................................... 26
4.1.5
Překlenovací příspěvek ............................................................................. 26
4.1.6
Příspěvek na zapracování .......................................................................... 27
4.1.7
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program .......................... 27
4.2
Pasivní politika zaměstnanosti ......................................................................... 27
4.2.1
Podpora v nezaměstnanosti ....................................................................... 27
4.2.2
Podpora při rekvalifikaci .......................................................................... 28
5
Institucionální zabezpečení služeb zaměstnanosti .................................................. 29 5.1
Ministerstvo práce a sociálních věcí ................................................................ 29
5.2
Úřad práce ČR .................................................................................................. 29
5.3
Evropský sociální fond ..................................................................................... 30
5.3.1 6
7
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost ..................................... 31
Okres Třebíč ........................................................................................................... 32 6.1
Nezaměstnanost v okrese Třebíč ...................................................................... 33
6.2
Nezaměstnanost v porovnání s ostatními okresy Kraje Vysočina ................... 37
6.2.1
Nezaměstnanost z pohledu dopadu pohlaví .............................................. 48
6.2.2
Nezaměstnanost z pohledu dopadu vzdělání ............................................ 50
6.2.3
Nezaměstnanost z pohledu dopadu věku .................................................. 52
Dotazníkové šetření ................................................................................................ 54 7.1
Zhodnocení dotazníkového šetření .................................................................. 62
Závěr ............................................................................................................................... 65 Použitá literatura ............................................................................................................. 68 Internetové zdroje ........................................................................................................... 69 Seznam tabulek ............................................................................................................... 73 Seznam grafů .................................................................................................................. 73 Seznam obrázků .............................................................................................................. 74 Příloha č. 1 – dotazník .................................................................................................... 75
Úvod Nezaměstnanost je v dnešní době stále častěji diskutovaným tématem, které představuje závažný problémem nejen pro daného jednotlivce a jeho blízké okolí, ale také pro celou společnost. Ztráta zaměstnání může postihnout každého z nás a doba nezaměstnanosti bezpochyby patří k méně příjemným etapám života. Zpočátku se nezaměstnanost může jevit jako chvíle pro odpočinek a načerpání nové energie, avšak po čase se tyto dny stávají prázdnými a ubíjejícími, neboť na člověka začnou doléhat důsledky, které nezaměstnanost způsobuje. Doba nezaměstnanosti je velmi stresujícím obdobím, a čím delší dobu toto období trvá, tím se důsledky nezaměstnanosti prohlubují a stávají se závažnějšími. Nezaměstnanost tedy není pouze ekonomickým problémem, ale také problémem psychologickým a sociálním, se kterým se dnešní společnost potýká a kterému musí čelit. Pro zpracování své bakalářské práce jsem zvolila problematiku nezaměstnanosti především z toho důvodu, že jsem vykonávala semestrální praxi na Úřadu práce ČR – na Kontaktním pracovišti Třebíč, kde jsem měla možnost se blíže seznámit s fungováním této instituce. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat vývoj nezaměstnanosti v okrese Třebíč v letech 2005 až 2014 a porovnat situaci v tomto okrese s ostatními okresy v Kraji Vysočina. Dílčím cílem je provést analýzu nezaměstnanosti v okresech Kraje Vysočina z pohledu dopadu věku, pohlaví a vzdělání v roce 2013 a 2014. Dalším cílem je provést dotazníkové šetření a zhodnotit přístup a motivaci uchazečů o zaměstnání k hledání práce. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části vysvětlím základní pojmy související s problematikou nezaměstnanosti. Nejprve vymezím pojem práce a prostředí, ve kterém se s tímto výrobním faktorem obchoduje. Následně definuji nezaměstnanost, její typy a způsob, jakým se měří. Pozornost bude věnována také rizikovým skupinám osob na trhu práce, politice zaměstnanosti a institucím, které v oblasti nezaměstnanosti působí. V praktické části nejprve krátce popíši okres Třebíč a poté přistoupím ke zpracování jednotlivých analýz, které jsou cílem této práce. Nakonec pomocí dotazníkového šetření zhodnotím přístup a motivaci uchazečů o zaměstnání k hledání nové práce. 8
1 Trh práce 1.1 Význam práce Práce je významnou součástí života každého dospělého člověka. Přináší mu nejen materiální prospěch, ale je rovněž důležitým nástrojem seberealizace. V pracovním procesu člověk poznává sám sebe, může objevovat nové znalosti a schopnosti, které přispívají k jeho osobnímu rozvoji. Současně také přichází do kontaktu s dalšími lidmi, díky nimž je vřazen do určitého sociálního prostředí. Někteří jedinci však práci vnímají pouze jako svoji povinnost a tyto hodnoty si uvědomí teprve tehdy, když ji ztratí. Náhlá ztráta zaměstnání je velkým zásahem do života a často může být považována za životní neúspěch. Nezaměstnanému sice odpadají pracovní povinnosti a přibývá množství volného času na rodinu a přátele, ale časem si uvědomí, že nepociťuje vnitřní uspokojení. Když je člověk bez práce dlouhodobě, začne pochybovat o svých kvalitách a může se ho zmocnit pocit jak osobní, tak ekonomické nejistoty. (Buchtová, 2002) Pro vymezení pojmu práce existuje celá řada definic, které se liší podle jednotlivých autorů. Jan Kubíček (2006) ve své publikaci Hospodářská politika uvádí, že „práce je jedním z klíčových výrobních faktorů, v jistém smyslu dokonce nejdůležitější z nich. Práce, tedy cílevědomá lidská činnost vykonávaná za účelem uspokojení potřeb, je neoddělitelně spojená s člověkem. Lidská práce ve spojení s časem a ostatními výrobními faktory dává vzniknout kapitálu, který zvyšuje její produktivitu. Hovoříme-li o práci, je třeba rozlišovat práci jako pracovní činnost od zaměstnání. Pojem zaměstnání v ekonomickém smyslu znamená směnu pracovní síly za mzdu. Pracovní činnost (práce) má sice stejné znaky jako zaměstnání, avšak není totéž. Tyto pojmy se liší v záměru, nejde totiž o to konat jakoukoli práci, ale konat práci za odměnu. (Tomeš, 2010) Na nutnost odlišovat tyto pojmy upozorňuje i Mareš (2002), který konstatoval, že „zaměstnání se vztahuje k práci na smluvním základě, zahrnujícím i materiální odměnu za její výkon. Toto zpřesnění dovoluje eliminovat z našich úvah o nezaměstnanosti domácí práce, sebezaměstnávání, vzájemnou výpomoc, dobrovolnou práci pro dobročinné účely a další práce nevykonávané pro ekonomické cíle (např. hobby). Jejich ztráta nemá za následek nezaměstnanost.“
9
Mnoho předpokladů pro výkon kvalitní práce je dáno zděděnými vlastnostmi nebo také rodinnou výchovou jedince. Mnoho jich vzniká také investicemi do tzv. lidského kapitálu, proto si tento pojem, který je úzce spjat s lidskou prací, blíže vysvětlíme. (Samuelson, 1995)
1.2 Lidský kapitál Lidský kapitál je ekonomický výraz, který se používá k označení znalostí a schopností pracovníka. Tento kapitál se od ostatních druhů kapitálu liší především tím, že je vázán na svého nositele – člověka. Člověk jej získává nabýváním znalostí a rozvojem schopností v průběhu vzdělávání na všech stupních škol, účastí na dalších školeních či během praxe. Lidský kapitál je utvářen na základě přirozeného nadání a je obohacován dalšími vlastnostmi, jako jsou např. cílevědomost, vytrvalost, schopnost komunikace apod. V neposlední řadě je dotvářen také chováním a vizáží člověka. (Brožová, 2003) Úroveň lidského kapitálu je velmi významným faktorem, neboť ovlivňuje postavení jedince ve společnosti. Člověk však musí mít kromě dobré úrovně lidského kapitálu také odpovídající motivaci, aby byl na trhu práce úspěšný a mohl najít co nejvhodnější místo pro uplatnění svých dovedností. (Mazouch a Fischer, 2011)
1.3 Motivace k práci Cílevědomé jednání člověka považujeme za jednání motivované. Motivace člověka je tvořena vnitřními hnacími silami, které ho ovlivňují v jeho jednání, přičemž každého jedince motivuje něco jiného. Jedním z nejvíce motivujících faktorů při hledání nového zaměstnání je přání mít dostatek finančních prostředků. Vidina peněz však není to jediné, co nezaměstnané motivuje k hledání uplatnění na trhu práce. Vedle zajištění dobrého příjmu je třeba uvést jako důležitý pracovní motiv potřebu uplatnit se a cítit se užitečný. Dalším faktorem, který je pro člověka velmi motivující, je potřeba vydávat energii, neboť každý jedinec potřebuje vykonávat nějakou smysluplnou činnost, mít vytyčený cíl a vyvinout aktivitu k jeho naplnění. Neméně důležité je také začlenění do pracovního kolektivu, které člověku dodává pocit, že je součástí určité společnosti. (Mayerová, 2000 a Haberleitner, 2009)
10
1.4 Mzda jako odměna za práci Mzda je peněžitou odměnou, která náleží pracovníkovi za vykonanou práci a její výše závisí především na situaci na trhu práce. Je to výnos, který člověk získá jako vlastník výrobního faktoru práce za poskytnutí svých služeb. Základní pravidla pro odměňování stanovuje mzdová politika státu, která ovlivňuje vývoj mezd (např. stanovení minimální mzdy). (Vlček, 2005) Mzdu můžeme chápat také jako zdroj motivace pro pracovníky. Dle teorie efektivnostních mezd může zaměstnavatel prostřednictvím vyšších mezd dosáhnout vyšší produktivity svých zaměstnanců. Zaměstnanci jsou si totiž vědomi, že jejich mzdy jsou na dobré úrovni, proto jsou lépe motivováni k práci a chtějí si pracovní místo udržet. Možnost dalšího růstu mzdy je vede k tomu, aby se při plnění pracovních úkolů snažili a podávali ještě lepší výkon. (Brožová, 2003) V praxi se setkáváme s různými typy mezd, pro přehlednost uvádím jejich základní členění.
1.4.1 Nominální a reálná mzda Nominální mzda je suma peněžních prostředků, kterou pracovník dostává za vykonanou práci a její výše je zpravidla stanovena v pracovní smlouvě. Reálná mzda vyjadřuje, jaké množství statků a služeb si může pracovník za svoji nominální mzdu nakoupit. Úroveň této mzdy ovlivňuje výše nominální mzdy, cenová hladina a daňové zatížení příjemce mezd. (Vlček, 2005)
1.4.2 Hrubá a čistá mzda Pojmem hrubá mzda označujeme mzdu před srážkou daně z příjmu, příspěvků na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Po jejich odpočtu vzniká mzda, kterou pracovník skutečně obdrží, tzv. čistá mzda. (Vlček, 2005)
1.4.3 Minimální a zaručená mzda Minimální mzda je dle § 111 zákona č. 262/2006 Sb. „nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu“. Od 1. ledna 2015 došlo ke zvýšení základní sazby minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin z původních 8 500 Kč 11
na 9 200 Kč měsíčně, což je 55 Kč za hodinu. Sazba minimální mzdy pro zaměstnance v invalidním důchodu činí 8 000 Kč měsíčně, což je 48,10 Kč za hodinu. (http://www.mpsv.cz/cs/19457) S pojmem minimální mzda je často zaměňován pojem zaručená mzda, tyto pojmy se však od sebe vzájemně liší. Minimální mzda je nejnižší možná výše odměny za práci bez ohledu na její povahu, zatímco výše zaručené mzdy se od povahy a charakteru práce odvíjí. Zaručená mzda stanovuje nejnižší cenu práce s ohledem na složitost, odpovědnost a fyzickou náročnost vykonávané práce. Výše nejnižších úrovní zaručené mzdy je odstupňována do 8 skupin tak, že pro 1. skupinu prací sazba odpovídá minimální mzdě (9 200 Kč měsíčně nebo 55 Kč za hodinu) a pro poslední skupinu činí dvojnásobek minimální
(18 400
mzdy
Kč
měsíčně
nebo
110
Kč
za
hodinu).
(http://www.mpsv.cz/cs/7667) Následující tabulka uvádí přehled jednotlivých sazeb zaručené mzdy platných do konce roku 2014 v porovnání s novými sazbami, které platí od 1. ledna 2015. Tabulka 1: Nejnižší úroveň zaručené mzdy v ČR od 1. 1. 2015
Skupina prací 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Hodinová mzda do 31. 12. 2014 50,60 55,90 61,70 68,10 75,20 83,00 91,70 101,20
Hodinová mzda od 1. 1. 2015 55,00 60,70 67,00 74,00 81,70 90,20 99,60 110,00
Měsíční mzda do 31. 12. 2014 8 500 9 400 10 400 11 400 12 600 13 900 15 400 17 000
Měsíční mzda od 1. 1. 2015 9 200 10 200 11 200 12 400 13 700 15 100 16 700 18 400
zdroj: www.portal.pohoda.cz
1.5 Pracovní síla Pracovní síla v České republice zahrnuje obyvatelstvo od věkové hranice 15 let, které buď pracuje (označujeme je za zaměstnané) anebo pracovat chce (tedy aktivně hledá nové zaměstnání a současně je do něj připraveno nastoupit, označujeme jako nezaměstnané). Pro pracovní sílu se používá také označení ekonomicky aktivní obyvatelstvo. (Tuleja, Majerová a Nezval, 2006) 12
Do skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva však nemůžeme zařadit každého občana ČR, neboť na trhu práce se vyskytují i lidé, kteří z různých důvodů pracovat nemohou nebo nechtějí, a proto si práci ani aktivně nehledají. Tyto osoby, které nejsou ekonomicky aktivní, označujeme jako osoby nezúčastněné v pracovní síle nebo jako ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. V České republice jsou za ekonomicky neaktivní považováni ti, kteří ve sledovaném období nebyli zaměstnáni a současně nesplňovali podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané. Do skupiny ekonomicky neaktivních patří především děti v předškolním věku, studenti (základních, středních a vysokých škol), osoby na mateřské či rodičovské dovolené, dlouhodobě nemocní, invalidní a starobní důchodci nebo také lidé, kteří nejsou ochotni během čtrnácti dnů nastoupit do nového zaměstnání. (Tuleja, Majerová a Nezval, 2006) Pracovní síla je specifické zboží, se kterým se obchoduje na trhu práce. Je pro ni charakteristické, že je neoddělitelná od svého tvůrce, tedy od člověka. Realizace pracovní síly tedy nezáleží pouze na tržních zákonech, ale v první řadě na rozhodnutí člověka – zda vůbec pracovat chce, zda je ochoten za prací dojíždět nebo se kvůli zaměstnání přestěhovat apod. Důležitou součástí pracovní síly je kvalifikace, která je dána vzděláním, zkušenostmi, délkou praxe a určuje její „cenu“ na pracovním trhu. (Tomeš, 2002)
1.6 Definice trhu práce Trh práce lze obecně označit za místo, kde se obchoduje s pracovní silou. Dochází zde ke střetu nabídky a poptávky a tvoří se zde cena práce – plat nebo mzda. Pokud k této interakci dojde uvnitř konkrétního podniku, kde se pouze přesune stávající zaměstnanec na jinou pracovní pozici, hovoříme o tzv. vnitřním trhu. Prostředí mimo podnik, kde se vybírá z externích pracovních sil, označujeme jako vnější trh. Pracovní trh však nerozdělujeme pouze na vnitřní a vnější, ale také na trh primárního a sekundárního sektoru. „Trh práce primárního sektoru je trhem s „dobrými“ pracovními místy, která se vyznačují vysokou mzdou, štědrými zaměstnaneckými požitky, dobrými vyhlídkami na budoucí kariéru a v neposlední řadě také dlouhodobou pracovní jistotou, kdežto trh práce sekundárního sektoru je trhem se „špatnými“ pracovními místy, pro něž je charakteristická nízká mzda, malá atraktivita a minimální pracovní jistota.“ (Tuleja, 2007, str. 147) 13
Poptávku po práci definujeme jako celkový objem pracovních sil, které na pracovním trhu, při určité mzdové sazbě, požadují jednotliví zaměstnavatelé. Nabídkou práce naopak rozumíme celkový počet osob, které nabízejí na trhu práce, při určité výši mzdy, svou pracovní sílu. Jsou-li všichni jednotlivci zaměstnáni, hovoříme o tzv. uspokojené nabídce, zatímco v opačném případě, kdy některé osoby kvůli nedostatku volných míst pracovat nemohou, hovoříme o neuspokojené nabídce, která odpovídá počtu nezaměstnaných. (Tuleja, 2007)
Obrázek 1: Trh práce zdroj: (Holman, 2005, str. 281)
Na tomto obrázku je znázorněn trh práce, přičemž na vodorovné ose je množství práce v hodinách a na svislé ose reálná hodinová mzda. Trh práce se nachází v rovnovážné poloze v bodě E, kde dochází ke střetu nabídky a poptávky, jinak řečeno nabízené množství práce se rovná poptávanému množství práce. Mzdu, při které nastává tato rovnováha, označujeme jako rovnovážnou mzdu. Pokud na trhu práce dojde k nerovnováze, ať už jde o přebytek (nezaměstnanost) nebo nedostatek, jedná se pouze o přechodnou situaci, která je eliminována pohybem reálné mzdy. Z obrázku je patrné, že při mzdě W1 by vznikl na trhu nedostatek práce, neboť zaměstnavatelé by nenacházeli takové množství pracovní síly, jaké by chtěli zaměstnat. Naopak při mzdě W2 by byl na trhu práce přebytek, čili nezaměstnanost, neboť někteří pracovníci by zůstali kvůli nedostatku volných pracovních míst bez práce. (Holman, 2005)
14
2 Nezaměstnanost Nezaměstnanost představuje historicky i v současnosti jeden z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších jevů tržních hospodářství. (Buchtová, 2002, str. 64) V souvislosti s nezaměstnaností je nutno nejprve vymezit, kdo je považován za zaměstnaného a kdo za nezaměstnaného. Zaměstnaný je ten, kdo vykonává jakékoliv placené zaměstnání nebo je zaměstnán ve vlastním podniku. Za zaměstnané se považují i ti, kteří práci mají, ale v dané chvíli nepracují, neboť jsou např. nemocní, na dovolené, mateřské dovolené či stávkují. Nezaměstnaný je ten, kdo je práceschopný a je připraven během určité doby (např. 14 dní) do práce nastoupit, pokud se mu nějaká naskytne. Tento jedinec nemá placené zaměstnání ani sebezaměstnání a práci si aktivně hledá. Podmínkou tzv. registrované nezaměstnanosti je zaregistrování na úřadu práce a následně pravidelné návštěvy této instituce, jejímž prostřednictvím si nezaměstnaní hledají práci. Všichni zaměstnaní a nezaměstnaní dohromady tvoří pracovní sílu země, neboli ekonomicky aktivní obyvatelstvo. (Brožová, 2003)
2.1 Druhy a příčiny nezaměstnanosti Nezaměstnanost je v dnešní době jedním z hlavních ekonomických a sociálních problémů tržní ekonomiky, proto je třeba zabývat se skutečnostmi, které tento stav vyvolávají. (Vlček, 2005) Podle příčin, které stav nezaměstnanosti vyvolávají, rozlišujeme čtyři rozdílné typy nezaměstnanosti, a to frikční, strukturální, sezónní a cyklickou. ·
Frikční nezaměstnanost – do této skupiny patří lidé, kteří v dané chvíli mění zaměstnání za jiné nebo absolventi škol, kteří jej hledají poprvé. Příčinou neustálého pohybu pracovníků může být jejich stěhování mezi jednotlivými regiony, hledání lépe placené práce a vliv životního cyklu (například ženy po mateřské dovolené hledají zaměstnání). Tato nezaměstnanost má pouze přechodný charakter a je považována za dobrovolnou, protože není spojena s nedostatkem pracovních příležitostí, ale s hledáním existujících volných pracovních míst. (Vlček, 2005) 15
·
Strukturální nezaměstnanost představuje závažnější poruchu trhu práce. Je způsobena tím, že některá odvětví, oblasti nebo profese se dostávají do útlumu (u nás např. těžké strojírenství, těžební průmysl) a lidé přicházejí o práci, zatímco jiná odvětví v národním hospodářství se naopak rozvíjejí a vyhledávají nové pracovní síly. V takové situaci je optimálním řešením rekvalifikace pracovníků, při níž získají nové znalosti a dovednosti v perspektivním oboru. (Švarcová, 2002)
·
Sezónní nezaměstnanost je taková nezaměstnanost, která vzniká v důsledku sezónních změn v nabídce práce. Jestliže jedinec pracuje například jako česač chmele,
turistický
průvodce
nebo
jako
lyžařský
instruktor,
je
jeho
nezaměstnanost nevyhnutelná, neboť se jedná o práce závisející na ročním období. (Tuleja, Majerová a Nezval, 2006) ·
Cyklická nezaměstnanost je způsobena poklesem či propadem hospodářské aktivity, kdy na trhu práce vzniká nedostatek volných pracovních míst. Je pro ni typické, že ve fázi hospodářské krize (recese) jsou pracovníci ze zaměstnání propouštěni, zatímco v období růstu ekonomiky (konjunktura) jsou opět přijímáni do zaměstnání. (Tuleja, Majerová a Nezval, 2006 a Vlček, 2005)
Kromě výše uvedených typů nezaměstnanosti ekonomové rozlišují nezaměstnanost podle toho, kdo je nezaměstnaný dobrovolně a kdo naopak nedobrovolně. ·
Dobrovolná nezaměstnanost vzniká tehdy, kdy část pracovních sil buď nechce pracovat při určitých mzdách anebo nechce pracovat vůbec. V první situaci pracovní místa sice existují, avšak při stávající mzdové sazbě o ně není zájem. Zatímco ve druhé situaci, kdy část pracovních sil nechce pracovat vůbec, je dobrovolná nezaměstnanost způsobena tím, že tato pracovní síla upřednostňuje volný čas, žije ze státních podpor nebo má dostatečné finanční úspory či vyžije z občasných výdělků, apod. (Krebs, 1997)
·
Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká v důsledku toho, že při určitých mzdových sazbách je na trhu práce větší množství pracovníků, kteří chtějí pracovat, než množství pracovních míst. To znamená, že poptávka po práci je nižší než celková nabídka, a proto část pracovníků nenachází zaměstnání, tedy je nedobrovolně nezaměstnaná. (Krebs, 1997) 16
2.2 Měření nezaměstnanosti 2.2.1 Míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost bývá často označována za poruchu na trhu práce, neboť část práceschopného obyvatelstva nemůže sehnat zaměstnání. Do konce roku 2012 se její rozsah měřil pomocí ukazatele míry nezaměstnanosti:
kde:
݊ ൌ
ܰ ή ͳͲͲሺΨሻ ܮ
n – je míra nezaměstnanosti (vyjádřená v %) N – počet nezaměstnaných
L – celkový počet práceschopných, kteří buď pracují anebo se o práci ucházejí, tzn. ekonomicky aktivní obyvatelstvo (Fuchs, 2003 a Blažek, 1996) Z tohoto vzorečku je tedy zřejmé, že míra nezaměstnanosti je procentní podíl počtu nezaměstnaných osob k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu.
2.2.2 Podíl nezaměstnaných osob Od ledna 2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá nezaměstnanost jiným způsobem, než bylo zvykem. Na základě dohody s Českým statistickým úřadem totiž přešlo na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob. Tento ukazatel vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku a nahrazuje tak míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu. V posledním čtvrtletí před zavedením nové metodiky výpočtu Český statistický úřad zveřejňoval obě statistiky. Na následujícím grafu můžeme
vidět, že
původní
ukazatel
(míra
registrované
nezaměstnanosti) a nový ukazatel (podíl nezaměstnaných osob) se od sebe výrazně liší. (https://www.czso.cz/csu/czso/zmena_vypoctu_ukazatele_registrovane_nezamestnanost i20121107; https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky)
17
Obrázek 2: Původní míra registrované nezaměstnanosti ve srovnání s novým ukazatelem zdroj: www.czso.cz
Pavel Tuleja a kolektiv (2008) ve své publikaci Základy Makroekonomie uvádí, že „Dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce jsou takoví uchazeči o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, na základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni do rekvalifikačních kurzů nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené.“
2.3 Důsledky nezaměstnanosti V první kapitole jsem popsala, jak velký význam má práce pro člověka. Vzhledem k tomu je nepochybné, že ztráta zaměstnání a následná nezaměstnanost značně ovlivní lidský život, a to jak po ekonomické, tak po sociální a psychické stránce. V první řadě dojde k poklesu životní úrovně, neboť jedinec pochopitelně přijde o pravidelný příjem ze zaměstnání. Z počátku sice pobírá podporu v nezaměstnanosti, ale částka se postupně snižuje a po určité době mohou přijít finanční potíže. Tato situace nastává zejména při dlouhodobé nezaměstnanosti, kdy se nezaměstnaní musí uskromnit a omezit svoji spotřebu. Finanční potíže mnohdy nutí nezaměstnané vzít jakoukoliv, i hůře placenou práci. 18
Nezaměstnaní se často potýkají se změnami ve vnímání času, čas jim ubíhá pomaleji, než když chodili do práce, nemají žádný denní režim a dny jsou vyplněny pocitem nudy. Po určité době se může stát, že přestanou odlišovat všední dny od víkendu a čas pro ně přestane mít důležitou roli. Ztráta zaměstnání může vést k pocitu tzv. sociální izolace. Zaměstnání je totiž významným zdrojem sociálních kontaktů, lidé zde přicházejí vzájemně do styku, mohou vést rozhovory a často zde vznikají přátelské vztahy. V okamžiku, kdy člověk ztratí práci, ztratí zároveň i sociální kontakty, což může způsobit, že se cítí vyřazen ze společnosti a začne se uzavírat do sebe. Dalším nepříjemným důsledkem nezaměstnanosti je její vliv na fyzické a psychické zdraví člověka. Velmi negativně působí na lidské zdraví stres, který se ztrátou zaměstnání souvisí. Nezaměstnanost vede zejména k finančním obavám a je spojena s emocionální nestabilitou. Nezaměstnaní jsou v porovnání s pracujícím obyvatelstvem úzkostlivější, nespokojenější, mohou trpět depresemi a poruchami spánku. Všechny
výše
uvedené
důsledky
nezaměstnanosti
působí
nejen
přímo
na
nezaměstnaného jedince, ale současně také na jeho okolí, do kterého patří především rodina. Nezaměstnanost se dotýká vnitřních pravidel fungování domácnosti a může narušit rodinné vztahy. Především v rodinách, kde je muž živitelem rodiny, může v případě jeho nezaměstnanosti dojít k narušení rovnováhy – žena ztratí kontrolu nad domácím prostorem a muž je považován za vetřelce. Nicméně, rodina není nezaměstnaností pouze ohrožována, pro nezaměstnaného může být velkou oporou. (Mareš, 2002)
19
3 Rizikové skupiny nezaměstnaných Na trhu práce existují skupiny osob, u kterých je větší riziko ztráty zaměstnání a zároveň větší pravděpodobnost dlouhodobé nezaměstnanosti. Do těchto skupin patří mladí lidé, ženy s malými dětmi, starší lidé, lidé s nízkou úrovní vzdělání, zdravotně postižení občané, romské etnikum a imigranti. Tito lidé nacházejí uplatnění spíše u méně placených prací s nejistou budoucností, proto je na ně zaměřena politika zaměstnanosti a je jim věnována zvýšená pozornost. (Buchtová, 2002)
3.1 Absolventi škol a mladiství Jednou z nejvíce ohrožených skupin osob na trhu práce jsou absolventi středních a vysokých škol, kteří si hledají své první zaměstnání. Ti jsou při hledání práce znevýhodněni zejména tím, že nemají praktické zkušenosti. Co tedy absolventi škol potřebují, aby našli uplatnění na trhu práce? V první řadě je to jednoznačně kvalitní vzdělání, protože čím vyšší vzdělání člověk získá, tím nižší je pravděpodobnost, že bude nezaměstnaný. Přínosem může být také odborná praxe vykonávaná během studia. Absolventi však mají oproti ostatním nezaměstnaným i řadu výhod. Je to například znalost cizích jazyků, práce s moderní výpočetní technikou a s nejnovějšími technologiemi, apod. Kromě vzdělání a odborných znalostí hrají roli také další vlastnosti, jako jsou ochota učit se novým věcem, komunikační dovednosti, schopnost nést odpovědnost, pracovat s informacemi a řešit problémy. Do této skupiny dále patří tzv. mladiství, což je specifická skupina nezaměstnaných tvořená uchazeči o zaměstnání do 18 let bez základního vzdělání nebo se základním vzděláním, neboť další studium již nedokončili. Tito uchazeči o zaměstnání se velmi špatně umisťují na trhu práce, a to především kvůli nízkému věku, chybějícím dovednostem získaných studiem, nevhodnými pracovními návyky a zároveň také kvůli nedostatku pracovních příležitostí pro tuto skupinu nezaměstnaných. (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/co-potrebuji-absolventi-skol-aby-uspeli-na-trhuprace/19995; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf)
20
3.2 Ženy V dnešní době se stále častěji setkáváme s diskriminací žen na trhu práce. Zaměstnavatelé většinou upřednostňují muže před ženami, přestože by byly schopné vykonávat stejně kvalitní práci jako muži. To je dáno především tím, že muž není zatížen starostmi o děti a domácnost, zatímco ženě přísluší role matky. Nevýhodnou pozici na trhu práce mají především ženy s malými dětmi, neboť je velmi obtížné skloubit pracovní a mateřské povinnosti. Péče o dítě je pak častým důvodem, proč mají ženy specifické požadavky na délku pracovní doby. Hledají zejména pracovní místa na zkrácený úvazek, směnování kvůli dětem nepřichází v úvahu. Další velkou nevýhodou žen pečujících o dítě jsou případné absence v zaměstnání kvůli nemoci dětí. Všechny tyto důvody negativně ovlivňují umístitelnost žen na trhu práce. (Buchtová, 2002; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf)
3.3 Uchazeči o zaměstnání starší 50 let Další skupinou, která má na trhu práce nepříznivé postavení, jsou lidé ve věkové skupině nad 50 let. Mezi hlavní důvody špatné umístitelnosti těchto uchazečů patří například jejich neodpovídající kvalifikace pro danou pozici, neochota některých uchazečů osvojit si nové pracovní návyky a přizpůsobit se novým pracovním podmínkám nebo menší ochota dojíždět do zaměstnání. Zaměstnavatelé tuto skupinu pracovníků často považují za horší investici oproti mladým, neboť starší lidé mají návykové stereotypy a obtížněji se přizpůsobují novým situacím. Další mínus vidí zaměstnavatelé v jejich relativně nižší pracovní výkonnosti a v jejich menší dlouhodobé perspektivě (tito zaměstnanci totiž brzy odcházejí do důchodu). „Lidé nad 50 let patří v České republice ke znevýhodněným skupinám na trhu práce. Mnohé firmy se jich zbavují kvůli poklesu jejich výkonnosti a nemají vůli najít pro ně odpovídající pracovní náplň. Přitom starší zaměstnanci se mohou v mnoha oblastech uplatnit lépe a vhodněji než mladší. Například na mentorských pozicích, kde zaškolují kolegy.“ (Buchtová, 2002; http://www.duchod.cz/o-zamestnance-nad-50-let-muze-na-trhu-pracerust-zajem-firmy-si-uvedomuji-jejich-prinos/; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf) 21
3.4 Nekvalifikovaní uchazeči Další velkou část dlouhodobě nezaměstnaných tvoří uchazeči o zaměstnání s nízkou úrovní vzdělání a bez kvalifikace. Obvykle jsou to mladí lidé, kteří nemají zájem se vzdělávat ani být zaměstnáni. Do této skupiny patří také osoby s deviantním chováním, jako jsou například alkoholici, recidivisti a další lidé sociálně nepřizpůsobiví. Při hledání uplatnění na trhu práce je úroveň kvalifikace a profesionálních dovedností velmi významným faktorem, neboť čím více dovedností pracovník má, tím více možností se mu při hledání práce může naskytnout. (Buchtová, 2002)
3.5 Zdravotně postižení lidé Za zdravotně postižené se považují osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány buď plně anebo částečně invalidními a dále ty, které byly rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými. Tito lidé trvale představují na trhu práce velmi specifickou pracovní kategorii a kvůli jejich zdravotnímu stavu mají na práci zvláštní nároky. U této vysoce rizikové kategorie uchazečů o zaměstnání je obecně největší zájem o práci na zkrácený úvazek, neboť tito lidé většinou nejsou schopni vzhledem k jejich zdravotnímu postižení pracovat na úvazek plný. Osoby se zdravotním postižením mají v dnešní společnosti velmi malou šanci najít práci, proto je jim na trhu práce poskytována zvýšená ochrana. Pro zdravotně postižené jsou vytvářena např. chráněná pracovní místa, chráněné pracovní dílny a mají právo na pracovní rehabilitaci, což je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného pracovního místa pro tuto skupinu osob. V Kraji Vysočina se tito lidé nejlépe umisťují na pozice jako například: pracovník v sociálních službách, pracovník hlídací služby, pracovník v drobné řemeslné výrobě (reklamní předměty, keramika) či prodavač. Nabídka volných pracovních míst pro tuto skupinu nezaměstnaných je však trvale nedostatečná a problematika zaměstnavatelnosti těchto osob je stále aktuálním problémem. (http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast3.aspx; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf)
22
4 Státní politika zaměstnanosti Politiku zaměstnanosti lze obecně definovat jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na pracovním trhu a pro produktivní využití pracovních sil. (Krebs, 1997) Tuto politiku vytváří stát a na její realizaci se podílejí další subjekty činné na trhu práce, a to zejména zaměstnavatelé a odborové organizace. Výkon státní správy v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice zabezpečují: ·
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV),
·
Úřady práce. (Petrášek, 2007)
Hlavním cílem státní politiky zaměstnanosti je vytváření optimálních podmínek, které povedou k dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání je podle Listiny základních práv a svobod jedním ze základních práv každého občana, a to bez ohledu na barvu pleti, pohlaví, věk, jazyk, národnost, náboženství, politické smýšlení, zdravotní stav apod. Stát ovlivňuje situaci na trhu práce prostřednictvím: ·
aktivní politiky zaměstnanosti,
·
pasivní politiky zaměstnanosti,
·
hospodářsko-politických opatření (např. investiční pobídky, podpora podnikání, regionální programy atd.). (Dvořáková, 2007)
4.1 Aktivní politika zaměstnanosti Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti definuje aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) jako souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Mezi nástroje, jimiž je tato politika realizována, patří zejména: ·
rekvalifikace,
·
investiční pobídky,
·
veřejně prospěšné práce, 23
·
společensky účelná pracovní místa,
·
překlenovací příspěvek,
·
příspěvek na zapracování,
·
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. (http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx)
4.1.1 Rekvalifikace Prostřednictvím úřadů práce jsou uchazečům o zaměstnání nabízeny tzv. rekvalifikační kurzy, jejichž cílem je rozšířit znalosti a dovednosti uchazečů, aby snadněji našli nové zaměstnání. Pojem rekvalifikace tedy znamená získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení stávající kvalifikace. Hlavní podmínkou pro zařazení fyzické osoby do rekvalifikačního kurzu je být v evidenci úřadu práce jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání a mít dobré předpoklady pro danou rekvalifikaci. Před zahájením rekvalifikačního kurzu uzavře úřad práce s účastníkem písemnou dohodu o rekvalifikaci. Uchazeč
o zaměstnání si
může vybrat
z několika
rekvalifikačních kurzů
zabezpečovaných Úřadem práce. Jestliže si vybere z této nabídky, náklady spojené s rekvalifikací (např. kurzovné, jízdní výdaje na cestu hromadnými dopravními prostředky) hradí za uchazeče úřad práce. Pouze v případě, že by účastník bez udání vážných důvodů rekvalifikaci nedokončil, je povinen plně uhradit tyto náklady sám. Po dobu trvání rekvalifikačního kurzu má účastník právo na podporu při rekvalifikaci. Pokud si uchazeč o zaměstnání z nabídky rekvalifikací nevybere, může si ji z vlastní iniciativy zabezpečit sám, tj. zvolená rekvalifikace. Pokud rekvalifikační kurz úspěšně dokončí, cenu rekvalifikace za něj zaplatí Úřad práce. Při zvolené rekvalifikaci však uchazeč nemá nárok na podporu při rekvalifikaci ani na proplacení cestovních výdajů. Během tří let může Úřad práce na zvolenou rekvalifikaci jednoho uchazeče vynaložit maximálně 50 000 Kč. (http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/rekvalifikace) V okrese Třebíč bylo v roce 2014 zařazeno do rekvalifikačních kurzů celkem 758 uchazečů o zaměstnání, z nichž 205 osob bylo rekvalifikováno v rámci zvolené rekvalifikace. Mezi nejčastější typy rekvalifikačních kurzů, zabezpečovaných úřadem práce, patřily zejména: svářečské kurzy, počítačové kurzy, kurzy účetnictví 24
a administrativy, kurzy pro sociální pracovníky, kurzy pro rozšíření řidičských oprávnění, kurzy na obsluhu elektrovozíku a další. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf)
4.1.2 Investiční pobídky Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky, hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. Úřad práce poskytuje hmotnou podporu na úhradu částečných nákladů, které budou na rekvalifikaci nebo školení skutečně použity. Tato podpora je však účelově určena a nesmí být použita na jiný účel, než je uvedený v dohodě o jejím poskytnutí. Výši této podpory a formu jejího poskytnutí stanoví v závislosti na situaci na trhu práce vláda svým nařízením. (http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx)
4.1.3 Veřejně prospěšné práce Za veřejně prospěšné práce se považují nové pracovní příležitosti, jejichž cílem je nalézt na přechodnou dobu práci zejména pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání, kteří jsou evidováni úřadem práce. Veřejně prospěšné práce mají těmto uchazečům pomoci, aby si zachovali pracovní návyky a zbavili se výlučné závislosti na sociálních dávkách. Tyto pracovní příležitosti spočívají především v úpravě veřejných prostranství, zeleně, v úklidu obce či města, výstavbě infrastruktury nebo v sociální oblasti a jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout finanční příspěvek. (Dvořáková, 2007) V Kraji Vysočina bylo v roce 2014 v rámci APZ umístěno na veřejně prospěšné práce celkem 370 uchazečů o zaměstnání, z nichž 123 bylo z okresu Třebíč. Většinou se jednalo zejména o dlouhodobě nezaměstnané uchazeče, kteří měli nevhodné dopravní spojení do zaměstnání nebo nemohli najít práci například kvůli věku nebo nedostatku praxe, přihlíželo se také k míře nezaměstnanosti v místě bydliště těchto uchazečů. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf)
25
4.1.4 Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa vymezuje § 113 zákona o zaměstnanosti a takovým místem se rozumí: ·
nové pracovní místo, které zřizuje zaměstnavatel na základě dohody s úřadem práce minimálně na dva roky a je obsazováno uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit práci jinak,
·
nově zřízené pracovní místo pro uchazeče, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Jedním z předpokladů pro tvorbu těchto míst a jejich efektivního využití je nízká nabídka volných pracovních míst z hlediska územního či profesního. Úřad práce na ně poskytuje finanční příspěvek podle situace na místním trhu práce. (Dvořáková, 2007) V roce 2014 se společensky účelná pracovní místa stala jedním z nejpoužívanějších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. V Kraji Vysočina bylo v uplynulém roce na takto vytvořená místa umístěno celkem 378 uchazečů o zaměstnání, z toho 100 uchazečů z okresu Třebíč. Mnoho z nich patřilo do některé z rizikových skupin, např. dlouhodobě nezaměstnaní, uchazeči nad 55 let apod. Dále bylo na Třebíčsku podpořeno také 61 uchazečů za účelem zřízení pracovního místa v rámci SVČ. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf)
4.1.5 Překlenovací příspěvek Tento příspěvek může úřad práce poskytnout na základě písemné dohody osobě samostatně výdělečně činné, která již není uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na vytvoření společensky účelného pracovního místa. Lze o něj požádat nejpozději do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody a je poskytován maximálně tři měsíce. (Petrášek, 2007)
26
4.1.6 Příspěvek na zapracování Úřad práce může tento příspěvek na základě dohody poskytnout zaměstnavateli, pokud přijímá na pracovní místo uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance, který se zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy a lze ho poskytovat nejvýše po dobu tří měsíců. (Petrášek, 2007)
4.1.7 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek je určen zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program, a proto není schopen pro své zaměstnance zajistit práci ve stanoveném rozsahu. Lze ho poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, maximálně však půl roku a za podmínky, že měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance smí činit nejvýše polovinu minimální mzdy. (Petrášek, 2007)
4.2 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti je souhrnné označení pro aktivity spojené s hmotným zabezpečením nezaměstnaných. Jejím smyslem je kompenzovat nezaměstnaným alespoň po přechodnou dobu a v určité míře ztrátu jejich příjmu, a to v podobě podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci. (Krebs, 1997)
4.2.1 Podpora v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč, který za poslední dva roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával alespoň 12 měsíců zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, při které měl povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, dále požádal příslušný úřad práce o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, kdy má být podpora přiznána, nepobírá starobní důchod. Tato podpora náleží uchazeči o zaměstnání při splnění výše uvedených podmínek po tzv. podpůrčí dobu, která činí u uchazeče: ·
do 50 let věku 5 měsíců,
·
nad 50 do 55 let věku 8 měsíců, 27
·
nad 55 let věku 11 měsíců.
Výše podpory se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním zaměstnání. První dva měsíce podpůrčí doby činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 65 %, další dva měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 %. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pokud by však uchazeč ukončil pracovní poměr dohodou bez udání vážných důvodů (tj. zdravotní omezení nebo péče o člena rodiny - musí být uvedeno přímo v dohodě), výše podpory by činila 45 % z průměrného měsíčního čistého výdělku po celou dobu podpůrčí doby. V případě výpovědi pro hrubé porušení pracovní kázně uchazeči nárok na podporu zcela zaniká. (http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx)
4.2.2 Podpora při rekvalifikaci Pokud se uchazeč o zaměstnání zúčastní rekvalifikačního kurzu, náleží mu po celou dobu jeho trvání podpora při rekvalifikaci. Nárok na tuto podporu má každý účastník, a to i v případě, že svou podporu v nezaměstnanosti již vyčerpal nebo na podporu v nezaměstnanosti neměl nárok (např. absolventi). Výše této podpory je dána procentní sazbou, která činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku, a to po celou dobu rekvalifikace, avšak maximálně 0,65 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. (http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx)
28
5 Institucionální zabezpečení služeb zaměstnanosti Jak bylo již řečeno v předchozí kapitole, státní správu v oblasti zaměstnanosti v České republice vykonává především Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Úřad práce ČR. V této oblasti však působí i další subjekty, které svou činností přispívají ke snížení stavu nezaměstnanosti, a to například Evropský sociální fond (ESF).
5.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) bylo zřízeno s účinností od 1. července 1990 zákonem České národní rady č. 203/1990 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev České republiky. Jeho působnost je vymezena v § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona je MPSV „ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, sociální péči, péči a pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky“. (http://www.mpsv.cz/cs/3359)
5.2 Úřad práce ČR Úřady práce (ÚP) jsou základním článkem, který realizuje politiku zaměstnanosti a jako orgány státní správy poskytují služby související se zaměstnaností na daném území. (Durdisová, 2002) Plní tyto základní funkce: ·
sledují stav na trhu práce a zpracovávají přehledy vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu,
·
poskytují občanům poradenské služby v souvislosti s hledáním volných pracovních míst, výběrem střední či vysoké školy, volbou povolání a rekvalifikací,
·
vedou evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci volných pracovních míst, evidenci pracovních povolení cizinců a rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,
29
·
poskytují hmotné zabezpečení občanům v případě nezaměstnanosti nebo rekvalifikace, stanovují nároky na podporu, její výši a zajišťují její vyplácení,
·
zajišťují
zprostředkování
práce,
organizují
a
zabezpečují
rekvalifikaci
uchazečům o zaměstnání, ·
kontrolují dodržování závazných právních předpisů o zaměstnanosti, zákoníku práce apod. a ukládají pokuty za jejich porušení. (Dvořáková, 2007)
Úřad práce ČR byl zřízen dnem 1. 4. 2011, zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, který vymezuje jeho působnost. Je správním úřadem, má celostátní působnost a je zároveň organizační složkou státu. Nadřízeným správním úřadem je Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ho řídí. Z organizačního hlediska se Úřad práce ČR člení na generální ředitelství (v čele je generální ředitel), krajské pobočky (v čele s ředitelem) a součástí krajských poboček jsou tzv. kontaktní pracoviště (v čele ředitel nebo vedoucí). (http://portal.mpsv.cz/upcr/oup/info)
5.3 Evropský sociální fond Evropský sociální fond (ESF – European social fund) je strukturální fond Evropské unie, který je zároveň finančním nástrojem, s jehož pomocí je realizována Evropská strategie zaměstnanosti. Jeho posláním je především rozvíjení zaměstnanosti, které povede ke snížení nezaměstnanosti, dále podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí na trhu práce. Mezi základní cíle Evropského sociálního fondu patří: ·
pomoc nezaměstnaným při vstupu na pracovní trh,
·
zajištění rovných příležitostí pro všechny nově vstupující na trh práce,
·
pomoc při začleňování na trhu práce lidem ze znevýhodněných skupin,
·
podpora rozvoje kvalifikace a celoživotního vzdělávání,
·
boj s diskriminací a nerovnostmi na trhu práce,
·
snaha zlepšit pracovní podmínky a přístup k ženám na trhu práce,
30
·
používání moderních metod organizace práce a podnikání. (http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr)
Tento fond podporuje projekty v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů, jsou to například rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro znevýhodněné skupiny obyvatel (zdravotně postižení, děti, mládež etnické menšiny apod.), vzdělávací programy pro zaměstnance, podpora pro začínající podnikatele, stáže studentů a další. (https://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf)
5.3.1 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program je program se zaměřením na konkrétní tematickou oblast (např. zaměstnanost, sociální věci), která spadá pod poslání některého z fondů EU. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) patří mezi základní programy ESF v programovém období 2007 – 2013 a umožňuje čerpat finanční prostředky (dotace) z ESF na projekty podporující snižování nezaměstnanosti. Tento program je tedy zaměřen především na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky trhu práce. Mezi další cíle patří např. profesní vzdělávání, zařazování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti a zvyšování kvality veřejné správy. Z fondů Evropské unie je pro OP LZZ vyčleněno celkem 1,88 mld. € a z českých veřejných zdrojů je financování programu navýšeno o dalších 0,33 mld. €. (http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz) V Kraji Vysočina je v současnosti realizováno několik projektů z ESF, které uvádí následující tabulka: Tabulka 2: Přehled projektů ESF realizovaných v Kraji Vysočina
Název projektu Třetí kariéra Prevence – změna včas! Cesta přes bariéry Jde to i s dětmi Odborné praxe pro mladé do 30 let Vzdělávejte se pro růst v Kraji Vysočina II
Cílová skupina Uchazeči o zaměstnání starší 50 let Osoby krátkodobě nezaměstnané (v evidenci do 12 měsíců) Nezaměstnaní registrovaní déle jak 12 měsíců Uchazeči o zaměstnání pečující o dítě do 15 let Uchazeči o zaměstnání do 30 let bez praxe Zaměstnavatelé a jejich zaměstnanci
Realizace projektu 1. 7. 2012 – 30. 6. 2015 1. 7. 2012 – 31. 5. 2015 1. 1. 2013 – 30. 8. 2015 1. 2. 2013 – 31. 8. 2015 1. 7. 2013 – 31. 10. 2015 1. 7. 2013 – 31. 10. 2015
zdroj: vlastní zpracování z údajů MPSV
31
6 Okres Třebíč Okres Třebíč je součástí Kraje Vysočina, do kterého dále patří okresy Jihlava, Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod a Pelhřimov. Je tvořen 167 obcemi, z nichž tři jsou tzv. obce s rozšířenou působností, a to Moravské Budějovice, Třebíč a Náměšť nad Oslavou. Celková plocha území okresu má výměru 146 306 ha, z toho 63,8 % tvoří zemědělská půda. K 31. 12. 2013 zde žilo 112 372 obyvatel. Třebíčský okres se nachází v jihovýchodní části kraje a sousedí s okresy Jihlava, Žďár nad Sázavou, Jindřichův Hradec, Znojmo a Brno-venkov. (http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/kraj-vysocina/okresy/)
Obrázek 3: Okresy v Kraji Vysočina zdroj: www.risy.cz
Jak můžeme vidět v následující tabulce, tento okres je druhý největší v kraji, a to jak svou rozlohou, tak počtem obyvatel a hustotou osídlení. Tabulka 3: Vybrané geografické údaje okresů k 1. 1. 2014
Okres
Rozloha v km2
Počet obyvatel
Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou
1 265 1 199 1 290 1 463 1 579
94 843 112 220 72 224 112 372 118 500
Hustota osídlení (obyv./km2) 75 94 56 77 75
zdroj: www.risy.cz
32
6.1 Nezaměstnanost v okrese Třebíč
Podíl nezaměstnaných osob (v %)
Vývoj nezaměstnanosti v okrese Třebíč v porovnání s ČR 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 ČR
Okres Třebíč
Graf 1: Vývoj nezaměstnanosti v okrese Třebíč v porovnání s ČR v letech 2005 - 2014 zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV
Na uvedeném grafu můžeme pozorovat, že podíl nezaměstnaných osob je na Třebíčsku dlouhodobě výrazně vyšší, než je tomu v České republice. Nejvíce se okres Třebíč od celorepublikového průměru vzdálil hned na počátku sledovaného období, a to v roce 2005, kdy průměrný podíl nezaměstnaných osob v ČR činil 6,6 %, zatímco v třebíčském okrese byl tou dobou o více než dva procentní body vyšší a dosahoval hodnoty 9,2 %. V následujících dvou letech měl tento ukazatel klesající tendenci, a to až do roku 2008, kdy jeho hodnota klesla na minimální hranici, ta představovala na Třebíčsku 5,5 % a v ČR pouhých 4,1 %. Prudký vzestup přišel po roce 2008, kdy byla ekonomika ovlivněna celosvětovou finanční krizí, která měla negativní dopad i na zaměstnanost. V posledním sledovaném roce činil podíl nezaměstnaných osob v ČR 7,7 %, na Třebíčsku se hodnota tohoto ukazatele vrátila zpět na 9,2 %. Obecně lze říci, že průměrný roční podíl nezaměstnaných osob je v okrese Třebíč dlouhodobě zhruba o 2 % vyšší než v ČR.
33
Podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč podle pohlaví (v %) 11,0
10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010 muži
celkem
2011
2012
2013
2014
ženy
Graf 2: Podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč podle pohlaví v letech 2005 – 2014 zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV
V grafu č. 2 můžeme vidět, že podíl nezaměstnaných osob v třebíčském okrese je výrazně nižší u mužské populace než u žen. Příčinu lze spatřovat především v tom, že ženy patří mezi osoby více ohrožené nezaměstnaností a na trhu práce nemají příliš dobrou pozici. V roce 2008 dosahovala nezaměstnanost u žen 6,4 %, zatímco u mužů pouze 4,6 %, což je nejnižší hodnota ve sledovaném období. Po roce 2008 však nezaměstnanost v okrese rapidně vzrostla a v roce 2010 vystoupala u obou pohlaví až na 8,9 %.
Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v okrese Třebíč 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2005
2006
2007
2008
2009
uchazeči o zaměstnání
2010
2011
2012
2013
2014
volná pracovní místa
Graf 3: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v okrese Třebíč v letech 2005 – 2014 zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
34
Na tomto grafu můžeme vidět, že v okrese Třebíč počet uchazečů o zaměstnání mnohonásobně přesahuje nabídku volných pracovních míst. V roce 2005 bylo v třebíčském okrese evidováno 7 956 uchazečů o zaměstnání, zatímco volných pracovních míst bylo k dispozici pouze 275. Počet uchazečů o zaměstnání měl klesající tendenci až do roku 2008, kdy v důsledku hospodářské krize došlo k velkému propouštění zaměstnanců a tím pádem začalo množství uchazečů o zaměstnání přibývat. Nejvíce uchazečů bylo na Třebíčsku evidováno v roce 2010, kdy jejich počet činil 8 429 a nejméně k poslednímu prosinci roku 2008, kterých bylo 5 088. Nedostatek volných pracovních míst je jedním z hlavních problémů okresu. Nejvíce volných míst bylo v roce 2006, a to 982, zatímco nejméně se jich nabízelo v roce 2011, kdy tento počet klesl na pouhých 109 volných míst. K poslednímu prosinci roku 2014 bylo v okrese Třebíč evidováno celkem 7 418 uchazečů o zaměstnání, o sto méně bylo dosažitelných uchazečů. V evidenci úřadu práce zde bylo celkem 3 776 žen, 468 absolventů škol a 767 bylo osob se zdravotním postižením. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/bulletin/msz_up_cr_krp_v_jihlav e_-_prosinec_2014.pdf)
Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v okrese Třebíč 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0
70,0 55,8 48,4
45,2 36,2
28,9 14,2 7,0 2005
2006
7,8 2007
14,3 2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
počet uchazečů
Graf 4: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v okrese Třebíč v letech 2005 – 2014 zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Graf č. 4 svým způsobem navazuje na graf předchozí a ukazuje, kolik nezaměstnaných osob připadá na jedno volné pracovní místo. Na první pohled je možné vidět, 35
že nejméně uchazečů na jedno volné pracovní místo v okrese Třebíč bylo 7 v roce 2006 a poté 7,8 v roce následujícím, kdy byla situace na trhu práce rovněž příznivá. Během roku 2006 přijímal nové zaměstnance jeden z nejstabilnějších zaměstnavatelů na Třebíčsku MANN + HUMMEL (CZ) s. r. o., kde získalo novou práci 49 lidí a další zaměstnance firma nabírala i následující rok, neboť vybudovala nové výrobní prostory a vznikla tak nová pracovní místa. Na snížení počtu uchazečů na 1 VPM měla zásluhu také firma zaměřená na výrobu pracovních oděvů ALTREVA, spol. s r. o., která v roce 2006 zaměstnávala 200 až 249 zaměstnanců a v roce 2007 tento stav zvýšila na 250 až 499 zaměstnanců. Počet uchazečů na 1 VPM se poprvé viditelně zvýšil v roce 2009, kdy firmy naopak začaly propouštět. Příkladem je firma PBS INDUSTRY, a. s. (První brněnská strojírna Třebíč, a. s.), která skončila pracovní poměr se 124 zaměstnanci kvůli snížení objednávek zahraničních odběratelů. Firma UNIPLET, a. s. snižovala stav zaměstnanců z důvodu zhoršení ekonomické situace firmy vzniklé oslabováním kurzu dolaru vůči české koruně. Dalším extrémem, který je patrný z grafu č. 4, je rok 2011, kdy se uchazečům o zaměstnání hledala pracovní místa nejhůře. Od roku 2011 se však situace začala zlepšovat a v posledním sledovaném roce, kdy narostla nabídka volných pracovních míst, se o jedno volné pracovní místo ucházelo 14,3 osob. Mezi zaměstnavatele, kteří disponují největším počtem zaměstnanců na Třebíčsku, patří zejména Jaderná elektrárna Dukovany, která zaměstnává mezi 1 000 až 1 499 zaměstnanců. Dále jsou to německé firmy MANN+HUMMEL (CZ) s. r. o. a FRAENKISCHE CZ s. r. o., které zaměstnávají 500 až 999 zaměstnanců. Ve druhé jmenované firmě došlo v roce 2014 v důsledku rozšiřování výroby k nárůstu o 99 zaměstnanců. Nové zaměstnance přijímala také firma OT Energy Services a. s., která získala nové zakázky a přijala 43 pracovníků. Celkově patří mezi nejvyhledávanější profese v tomto regionu zejména pracovníci ve stavebnictví, jako například zedníci, elektrikáři, stavební technici apod. Velký zájem je zde také o obchodní zástupce a řidiče. Nejméně pracovních míst je na Třebíčsku pro administrativní pracovníky. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/alk1206.pdf; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/jikraj1207verze_na_web.pdf; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2008.pdf; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf)
36
6.2 Nezaměstnanost v porovnání s ostatními okresy Kraje Vysočina Tabulka 4: Podíl nezaměstnaných osob v okresech Kraje Vysočina v letech 2005 – 2014 (v %)
Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
4,5
4,0
3,4
3,1
6,6
6,8
6,5
6,2
6,8
6,5
5,3 3,6 9,2
4,7 3,2 8,5
4,1 2,5 6,9
3,7 2,5 5,5
6,6 5,1 7,6
7,0 5,3 8,9
6,4 4,7 9,0
6,5 4,4 8,7
7,2 5,0 9,4
6,9 4,9 9,2
5,9
5,7
4,7
4,1
6,2
7,3
7,0
6,9
7,6
7,5
zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Podíl nezaměstnaných osob v okresech Kraje Vysočina (v %) 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Havlíčkův Brod
Jihlava
Třebíč
Žďár nad Sázavou
2012
2013
2014
Pelhřimov
Graf 5: Podíl nezaměstnaných osob v okresech Kraje Vysočina zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Graf č. 5 znázorňuje, jak se vyvíjela nezaměstnanost v jednotlivých okresech Kraje Vysočina v letech 2005 až 2014. Z grafu je patrné, že první příčku z hlediska nejvyššího podílu nezaměstnaných osob dlouhodobě zaujímá okres Třebíč, zatímco na Pelhřimovsku je nezaměstnanost nejnižší. Všechny křivky mají podobný tvar, od roku 2005 podíl nezaměstnaných osob ve všech okresech postupně mírně klesal, a to až do roku 2008, kdy tento ukazatel dosahoval nejnižších hodnot. V Pelhřimově byl v tomto roce podíl nezaměstnaných osob pouze 2,5 % a v okrese Třebíč 5,5 %. Po roce 2008 však došlo k výraznému vzestupu a v roce 2010 se tyto hodnoty vyšplhaly v okrese Pelhřimov na 5,3 % a v třebíčském okrese na 8,9 %. Během následujících let došlo pouze k menším výkyvům podílu nezaměstnaných osob. V roce 2012 nezaměstnanost 37
ve všech okresech mírně klesla, kromě Jihlavska, kde byl podíl nezaměstnaných osob téměř stejný jako v předchozím roce, a to 6,5 %. V roce 2013 můžeme vidět opět mírný nárůst, avšak v roce 2014 se ve všech okresech podíl nezaměstnaných osob nepatrně snížil. Na Třebíčsku hodnota tohoto ukazatele vzrostla na 9,2 % a v okrese Pelhřimov dosahuje 4,9 %.
Podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč a Havlíčkův Brod (v %) 10,0 8,0 6,0 4,0
2,0 0,0 2005
2006
2007
2008 Třebíč
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Havlíčkův Brod
Graf 6: Podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč a Havlíčkův Brod v letech 2005 – 2014 zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Podíl nezaměstnaných osob v okrese Havlíčkův Brod je výrazně nižší než v okrese Třebíč. V grafu můžeme vidět, že největší rozdíl v nezaměstnanosti byl mezi okresy v roce 2005, který činil 4,7 % a naopak nejmenší rozdíl byl 1,1 % v roce 2009. Okres Havlíčkův Brod měl nejnižší nezaměstnanost v roce 2008, kdy podíl nezaměstnaných osob činil pouze 3,1 %, zatímco nejvyšší nezaměstnanost zde byla naměřena v roce 2010 a 2013, kdy hodnota tohoto ukazatele dosahovala 6,8 %. V hospodářství okresu Havlíčkův Brod má důležité postavení především průmysl a zemědělství, kde má významnou úlohu obilnářství a pěstování brambor. Nejvýznamnější zaměstnavatelé se zaměřují na textilní a oděvní výrobu, výrobu skla a na strojírenství. Okres Havlíčkův Brod zaujímá v rámci Kraje Vysočina druhé místo, po okrese Pelhřimov, s nejnižším podílem nezaměstnaných osob. V posledních letech však i
v tomto okrese
nezaměstnanost vzrostla. Na konci roku 2014 činil podíl nezaměstnaných osob v okrese Havlíčkův Brod 6,6 %. Bylo zde evidováno celkem 4 239 uchazečů o zaměstnání, z nichž 4 192 bylo dosažitelných uchazečů. V evidenci úřadu práce zde bylo 2 168 žen, 242 absolventů škol a 729 osob se zdravotním postižením. 38
(http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_havlickuv_brod; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/bulletin/msz_up_cr_krp_v_jihlav e_-_prosinec_2014.pdf)
Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Třebíč a Havlíčkův Brod 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 2005
2006
2007
2008 Třebíč
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Havlíčkův Brod
Graf 7: Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Třebíč a Havlíčkův Brod v letech 2005 – 2014 zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
V grafu č. 7 je znázorněn vývoj počtu uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo, a to v porovnání okresu Třebíč a Havlíčkův Brod. V okrese Havlíčkův Brod si lidé nejlépe hledali práci v roce 2007, kdy na jedno volné pracovní místo připadalo pouze 2,1 uchazečů o zaměstnání. Během prvních čtyř sledovaných let se tento počet stále držel pod hranicí 10 uchazečů na 1 VPM. K prvnímu nárůstu došlo v roce 2009, ve kterém se promítly důsledky finanční krize, a na jedno volné pracovní místo připadalo 45,4 uchazečů. V roce 2008 došlo k zastavení výroby ve společnosti Sklo Bohemia, a. s. a bylo zde propuštěno 1 264 zaměstnanců. Dalším významným zaměstnavatelem v tomto okrese je textilní firma PLEAS, a. s., která k 30. 11. 2008 propustila 127 zaměstnanců z důvodu uzavření konfekční provozovny v Chotěboři. V letech 2010 a 2011 se počet uchazečů na 1 VPM mírně snížil, avšak v roce 2012 došlo k markantnímu vzestupu. V tomto roce připadalo v okrese Havlíčkův Brod na jedno volné pracovní místo 116,6 uchazečů, což je nejvyšší hodnota během sledovaného období v rámci celého Kraje Vysočina. To mohlo být způsobeno tím, že některé firmy během roku postupně snižovaly stav zaměstnanců, a to například strojírenská firma Futaba Czech, s. r. o. a sklářství CRYSTALITE BOHEMIA, s. r. o. Firma Futaba Czech, s. r. o. je však velmi významným zaměstnavatelem, v současnosti zaměstnává 39
500 – 999 zaměstnanců a v průběhu roku 2015 předpokládá jejich nárůst o dalších 200 osob. Během roku 2014 v okrese Havlíčkův Brod vzrostla nabídka volných pracovních míst. V prosinci zde bylo 478 volných míst na 4 239 uchazečů, takže na 1 VPM připadalo 8,9 osob. V tomto okrese byl největší zájem o řidiče, číšníky a servírky, prodavače, kuchaře, strážné a elektrikáře. Nejobtížněji si zde dlouhodobě hledají práci zejména administrativní pracovníci. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2008.pdf; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2012.pdf; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf)
Podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč a Jihlava (v %) 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
Třebíč
2010
2011
2012
2013
2014
Jihlava
Graf 8: Podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč a Jihlava v letech 2005 – 2014 zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Tento graf porovnává nezaměstnanost v okrese Třebíč a Jihlava. Během prvních dvou sledovaných let byl podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč téměř o 4 % vyšší než na Jihlavsku. Z grafu je patrné, že od roku 2005 do roku 2008 se nezaměstnanost v obou okresech snižovala. Pro oba okresy byla nezaměstnanost nejnižší v roce 2008, kdy na Třebíčsku podíl nezaměstnaných osob činil 5,5 % a v okrese Jihlava 3,7 %. Naopak s nejvyšší nezaměstnaností se okresy potýkaly ke konci roku 2013. V tomto roce nezaměstnanost na Jihlavsku dosahovala hodnoty 7,2 %, což bylo o 2,2 % méně než v okrese Třebíč. Jihlavský okres je svou rozlohou nejmenší okres v Kraji Vysočina a od 1. 1. 2000 je centrální částí tohoto nově zřízeného kraje se sídlem v Jihlavě. V hospodářství je zde nosným odvětvím především strojírenský průmysl a dále také 40
potravinářský, textilní a dřevozpracující průmysl. Výhodou okresu je napojení Jihlavy na dálnici D1, která spojuje Prahu a Brno. Pro okres Jihlava je typická spíše podprůměrná nezaměstnanost, která však poslední dobou i v tomto okrese vzrostla. K poslednímu prosinci roku 2014 byl podíl nezaměstnaných osob na Jihlavsku 7,0 %, celkový počet uchazečů činil 5 438 uchazečů a 5 258 z nich bylo dosažitelných. V tomto roce zde bylo evidováno 2568 žen, 379 absolventů škol a 643 osob se zdravotním postižením. (https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_okresu_jihlava; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/bulletin/msz_up_cr_krp_v_jihlav e_-_prosinec_2014.pdf)
Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Třebíč a Jihlava 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
Třebíč
2010
2011
2012
2013
2014
Jihlava
Graf 9: Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Třebíč a Jihlava v letech 2005 – 2014 zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Z grafu č. 9 je patrné, že počet uchazečů na jedno volné pracovní místo byl na Jihlavsku během prvních čtyř sledovaných let stejně stabilní, jako tomu bylo v okrese Havlíčkův Brod. Nejlepší situace zde byla v roce 2007, kdy na jedno volné pracovní místo připadalo 2,6 uchazečů o zaměstnání, následující rok se tento počet zvýšil na 6,3. V roce 2009 dosáhl počet uchazečů na 1 VPM v okrese Jihlava svého vrcholu, neboť o jedno volné pracovní místo se ucházelo 75,6 uchazečů. Během roku 2009 došlo k poměrně masivnímu propouštění ve firmě BOSCH DIESEL, s. r. o., která je stále největším zaměstnavatelem v Kraji Vysočina. Tato firma zaměstnávala v roce 2008 celkem 5 797 zaměstnanců, avšak v roce 2009 se tento počet snížil o 1496 osob. K propouštění došlo také u druhého největšího zaměstnavatele na Jihlavsku Automotive 41
Lighting, s. r. o., kde v roce 2009 přišlo o práci 270 lidí, a ve firmě Moravské kovárny, a. s., kde došlo k poklesu o 215 pracovních míst. Dalším významným zaměstnavatelem je firma MOTORPAL, a. s., která v roce 2009 propustila 176 svých zaměstnanců. V dalších letech se situace v okrese Jihlava zlepšila a v posledním sledovaném roce se zde o jedno volné pracovní místo ucházelo 14 uchazečů o zaměstnání. V tomto roce přijímala nové zaměstnance například firma Automotive Lighting, s. r. o., která díky novým zakázkám navýšila počet zaměstnanců o 636 osob. Ve firmě Moravia Lacto a. s. získalo novou práci 59 osob, neboť firma uvedla do provozu dva nové provozy sýrárny. Nepříliš dobrá byla situace v jihlavské firmě MOTORPAL, a. s., neboť společnost vlivem poklesu zakázek propustila 302 osob. Během roku 2014 se na Jihlavsku výrazně zvýšila nabídka volných pracovních míst, a to zhruba o 181 % oproti roku 2013. Mezi nejvyhledávanější profese patřili řidiči nákladní, mezinárodní kamionové dopravy a řidiči osobní hromadné přepravy, dále se objevilo mnoho nabídek práce pro obchodní zástupce, pracovníky ve stravovacích službách a kvalifikované dělníky ve stavebním a strojírenském průmyslu. Na Jihlavsku trvale převládá malý zájem o nekvalifikované pracovníky v různých profesích. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyzak2009.pdf; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf)
Podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč a Pelhřimov (v %) 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
Třebíč
2010
2011
2012
2013
2014
Pelhřimov
Graf 10: Podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč a Pelhřimov v letech 2005 – 2014 zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
42
Okres Pelhřimov se v rámci Kraje Vysočina dlouhodobě vyznačuje nejnižším podílem nezaměstnaných osob, který však i v jeho případě v posledních letech vzrostl. Graf č. 10 porovnává stav nezaměstnanosti na Pelhřimovsku s okresem Třebíč, který má dlouhodobě naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina. Z grafu je vidět značný rozdíl v podílu nezaměstnaných osob mezi okresy po celé sledované období. Největší rozdíl byl mezi okresy naměřen hned v prvním sledovaném roce, kdy představoval 5,6 %. Nejhorším rokem pro okres Pelhřimov byl rok 2010, kdy podíl nezaměstnaných osob dosahoval hodnoty 5,3 %, zatímco nejlepší byly roky 2007 a 2008, kdy nezaměstnanost v okrese činila pouze 2,5 %. Na konci roku 2014 činil podíl nezaměstnaných osob 4,9 %. V tomto roce zde bylo evidováno 2 383 uchazečů o zaměstnání, přičemž 2 358 bylo dosažitelných uchazečů. Evidováno zde bylo 1 156 žen, 114 absolventů škol a 404 osob se zdravotním postižením. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/bulletin/msz_up_cr_krp_v_jihla ve_-_prosinec_2014.pdf)
Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Třebíč a Pelhřimov 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
Třebíč
2010
2011
2012
2013
2014
Pelhřimov
Graf 11: Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Třebíč a Pelhřimov v letech 2005 – 2014 zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Na Pelhřimovsku mají uchazeči o zaměstnání díky dlouhodobě nejnižšímu podílu nezaměstnaných osob nejpříznivější podmínky při hledání uplatnění na trhu práce. Z grafu č. 11 je patrné, že okres Třebíč je na tom podstatně hůře a na jedno volné pracovní místo zde připadá větší množství uchazečů než na Pelhřimovsku. Nejhorším rokem za sledované období byl pro okres Pelhřimov rok 2009, kdy bylo v okrese evidováno 3 024 uchazečů o zaměstnání a 130 volných míst, tudíž se o jedno volné 43
pracovní místo ucházelo 23,3 uchazečů. V roce 2008 se začalo propouštět v jednom z největších strojírenských podniků v Kraji Vysočina Agrostroj Pelhřimov, a. s., který ve svých dvou provozovnách (Pelhřimov a Počátky) zaměstnával v roce 2008 mezi 1000 až 1 499 zaměstnanců. Tato firma za účelem zajištění ekonomické a finanční stability podniku propustila v roce 2009 celkem 329 lidí. K velkému poklesu zaměstnanců došlo také ve firmě Valeo Compressor Europe, s. r. o., která se zabývá výrobou kompresorů do klimatizací osobních automobilů. Firma z důvodu celosvětové hospodářské krize a tím i útlumu automobilového průmyslu propustila v roce 2008 cca 300 zaměstnanců a toto propouštění pokračovalo i v následujícím roce. Dalším rokem, kdy situace na trhu práce nebyla příliš příznivá, byl rok 2012, ve kterém na jedno volné pracovní místo připadalo 21,3 uchazečů. Naopak nejpříznivější situace byla v okrese Pelhřimov v roce 2007, kdy se o jedno volné pracovní místo ucházel právě jeden uchazeč o zaměstnání. V posledním sledovaném roce se zde o jedno volné pracovní místo ucházelo 8,9 uchazečů. Během tohoto roku rozšiřovala výrobu firma Valeo Compressor Europe, spol. s r. o. a přijala 230 nových zaměstnanců. V roce 2014 došlo v okrese Pelhřimov k nárůstu počtu volných pracovních míst, který představoval v porovnání s předchozím rokem cca 201 %. Největší zájem zde již řadu let přetrvává o strojaře, a to jak o vyučené, tak o vysokoškoláky. Dále se v nabídce volných pracovních míst nejčastěji objevují místa pro operátory výroby, operátory CNC strojů, svářeče, montážní dělníky, řidiče autobusu, strojní zámečníky a také se zde často vyskytují nabídky práce pro lékaře. Najít uplatnění na Pelhřimovsku je dlouhodobě nejobtížnější pro pomocné a nekvalifikované pracovníky. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyzak2009.pdf; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2008.pdf; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf)
44
Podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč a Žďár nad Sázavou (v %) 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2005
2006
2007
2008 Třebíč
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Žďár nad Sázavou
Graf 12: Podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč a Žďár nad Sázavou v letech 2005 – 2014 zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Na uvedeném grafu je zachycen vývoj podílu nezaměstnaných osob v okrese Žďár nad Sázavou v porovnání s okresem Třebíč. Při pohledu na graf si můžeme všimnout, že vývoj nezaměstnanosti v těchto okresech byl velmi podobný. V prvním sledovaném roce byl podíl nezaměstnaných osob v okrese Žďár nad Sázavou 5,9 % a v třebíčském okrese dosahoval hodnoty 9,2 %, meziokresní rozdíl tak v tomto roce činil 3,3 %. V následujících letech se však rozdíl mezi okresy snížil a podíl nezaměstnaných osob na Třebíčsku byl každoročně zpravidla o 1,5 – 2 % vyšší než v okrese Žďár nad Sázavou. Nejnižší nezaměstnanost byla v obou okresech naměřena v roce 2008, kdy v okrese Třebíč byl podíl nezaměstnaných osob 5,5 % a ve žďárském okrese pouze 4,1 %. Naopak nejhůře na tom byl okres Žďár nad Sázavou v posledních dvou sledovaných letech – v roce 2013 zde podíl nezaměstnaných osob činil 7,6 % a v roce 2014 7,5 %. Okres Žďár nad Sázavou je největším a nejlidnatějším okresem Kraje Vysočina a je pro něj typická vysoká nezaměstnanost – po třebíčském okrese druhá nejvyšší v kraji. Převládá zde strojírenský průmysl a zemědělství. Velký význam pro žďárský okres má také cestovní ruch, neboť tento okres je díky několika známým letoviskům (např. oblast Žďárských vrchů, rybník Velké Dářko, Nové Město na Moravě, hrad Pernštejn, atd.) jednou z nejvyhledávanějších oblastí k letní a zimní rekreaci. K poslednímu prosinci roku 2014 zde podíl nezaměstnaných osob činil 7,5 %. V tomto roce zde bylo v evidenci úřadu práce vedeno celkem 6 054 uchazečů o zaměstnání, 5 948 bylo
45
dosažitelných. V evidenci bylo 2 970 žen, 407 absolventů škol a 1 444 osob se zdravotním postižením. (https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_okresu_zdar_nad_sazavou; http://www.komora.cz/inmp/knihovna-informaci-pro-podnikani/regionalniinformace/kraje-cr/kraj-vysocina-j/okres-zdar-nad-sazavou.aspx; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/bulletin/msz_up_cr_krp_v_jihlav e_-_prosinec_2014.pdf)
Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Třebíč a Žďár nad Sázavou 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2005
2006
2007
2008 Třebíč
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Žďár nad Sázavou
Graf 13: Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Třebíč a Žďár nad Sázavou v letech 2005 – 2014 zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Podobnost mezi okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou můžeme vidět i na tomto grafu, kde je znázorněn vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Křivky mají podobný tvar, avšak počet uchazečů na 1 VPM je v okrese Žďár nad Sázavou výrazně nižší než na Třebíčsku a ve sledovaném období zde nebylo tolik výkyvů. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo se v okrese Žďár nad Sázavou začal zvyšovat, stejně jako v ostatních okresech Kraje Vysočina, po roce 2008. Zásahem ekonomické krize byly ovlivněny zejména firmy napojené na automobilový průmysl a na zahraniční odběratele, např. ve firmě Draka Kabely s. r. o. se sídlem ve Velkém Meziříčí došlo ke snížení stavu zaměstnanců v důsledku omezení výroby kvůli nedostatku zakázek. Během roku 2009 propustila 67 svých zaměstnanců firma Hettich ČR k. s. zabývající se výrobou nábytkového kování, jejíž stabilita byla negativně ovlivněna ekonomickou situací v Německu. V roce 2010 bylo v okrese Žďár nad Sázavou evidováno 6 863 uchazečů o zaměstnání a 202 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo 46
tedy připadalo 34 uchazečů. Podobně tomu bylo i ve dvou následujících letech, až v roce 2013 došlo ke snížení počtu uchazečů a o jedno volné pracovní místo se zde ucházelo 24,5 osob. V tomto roce došlo k navýšení počtu zaměstnanců například ve firmě Wera Werk s. r. o., která zaznamenala meziroční nárůst 47 zaměstnanců. V posledním sledovaném roce se počet uchazečů na 1 VPM snížil na 13,9. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v okrese Žďár nad Sázavou patří především strojírenská firma ŽĎAS, a. s., která je dlouhodobě stabilizovaná a zaměstnává 2000 až 2 499 zaměstnanců. Dalším stabilním zaměstnavatelem je Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o., která zaměstnává 500 až 999 zaměstnanců nebo například DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM, který se zabývá těžbou a úpravou rud a zaměstnává rovněž 500 až 999 zaměstnanců. V roce 2014 se v okrese zvýšila nabídka volných pracovních míst a měsíčně se zde uchazečům o zaměstnání nabízelo minimálně 241 míst, přičemž největší zájem byl o strojírenské kovodělníky, techniky, skladníky, pracovníky ostrahy, řidiče a obchodní zástupce, zatímco nejméně vyhledávanými profesemi byly uklízečky, pracovníci ve službách, administrativní pracovníci a technici v zemědělství. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2008.pdf; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyzak2009.pdf; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2013_-_na_web.pdf; http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf)
47
6.2.1 Nezaměstnanost z pohledu dopadu pohlaví Tabulka 5: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2013 podle pohlaví
Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina
Počet uchazečů celkem muži 4756 2399 5778 3055 2778 1435 8148 4059 6844 3557 28304 14505
ženy 2357 2723 1343 4089 3287 13799
Počet uchazečů v % muži ženy 50,4 49,6 52,9 47,1 51,7 48,3 49,8 50,2 52,0 48,0 51,2 48,8
zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV Tabulka 6: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2014 podle pohlaví
Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina
Počet uchazečů celkem muži 4239 2071 5438 2870 2383 1227 7418 3642 6054 3084 25532 12894
ženy 2168 2568 1156 3776 2970 12638
Počet uchazečů v % muži ženy 48,9 51,5 52,8 47,2 51,5 48,5 49,1 50,9 50,9 49,1 50,5 49,5
zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV
Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina podle pohlaví (v %) 53,0 51,0 49,0 47,0 45,0 43,0 Havlíčkův Brod
Jihlava
Pelhřimov muži
Třebíč
Žďár nad Sázavou
ženy
Graf 14: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2014 podle pohlaví zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV
V tabulkách č. 5 a 6 můžeme vidět strukturu uchazečů o zaměstnání podle pohlaví v jednotlivých okresech Kraje Vysočina, a to v roce 2013 a 2014. Můžeme si povšimnout, že v roce 2013 bylo v tomto kraji evidováno 51,2 % uchazečů 48
o zaměstnání mužského pohlaví, neboť ve všech okresech bylo více nezaměstnaných mužů než žen. Výjimkou byl pouze okres Třebíč, kde bylo v evidenci uchazečů o zaměstnání o 30 žen více než mužů. Celkově bylo v roce 2013 v Kraji Vysočina evidováno 28 304 uchazečů o zaměstnání, přičemž mužů bylo o 706 více než žen. Podobně tomu bylo i v roce 2014, kdy bylo v kraji evidováno 12 894 mužů, což bylo 50,5 % ze všech evidovaných uchazečů. V tomto roce však rozdíl mezi muži a ženami nebyl tak velký jako v předchozím roce, neboť mužů bylo pouze o 256 více. Struktura uchazečů podle pohlaví v roce 2014 je znázorněna také graficky a můžeme ji vidět v grafu č. 14. Tento graf vychází z tabulky č. 6 a znázorňuje strukturu uchazečů o zaměstnání podle pohlaví v procentuálním vyjádření. Z grafu je patrné, že v roce 2014 v okresech Havlíčkův Brod a Třebíč převažovaly mezi evidovanými uchazeči o zaměstnání ženy. V ostatních okresech Kraje Vysočina tomu bylo naopak a větší část uchazečů tvořila mužská populace. V tomto roce převažovali nezaměstnaní muži nad ženami nejvíce v okrese Jihlava, kde mužů bylo o 302 více než žen a představovali zhruba 53 % ze všech uchazečů o zaměstnání. Příčinou vyššího procenta nezaměstnaných mužů mohlo být například propouštění v jihlavské firmě zabývající se výrobou dílů a příslušenství pro motorová vozidla Motorpal, a. s., která kvůli poklesu zakázek propustila 302 osob. Vyšší nezaměstnanost u mužů evidovali také na Pelhřimovsku, kde bylo v roce 2014 v evidenci celkem 1227 mužů a 1156 žen, takže mužů bylo o 71 více. Podobně na tom byl okres Žďár nad Sázavou, kde bylo k 31. 12. 2014 evidováno o 114 uchazečů mužského pohlaví více než žen. V posledních dvou jmenovaných okresech byl však rozdíl mezi evidovanými muži a ženami téměř nepatrný. V roce 2014 bylo v Kraji Vysočina evidováno celkem 25 532 uchazečů o zaměstnání, což je v porovnání s předchozím rokem o 2 772 osob méně. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf)
49
6.2.2 Nezaměstnanost z pohledu dopadu vzdělání Tabulka 7: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2013 podle vzdělání
Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Vysočina (v %)
základní
vyučení
střední (bez mat.)
střední (s mat.)
vyšší odborné
vysokoškolské
817
2295
45
1272
65
262
1445 478 1390
2465 1371 4148
112 38 151
1314 683 1934
51 43 55
391 165 470
1041
3396
123
1757
112
415
5171
13675
469
6960
326
1703
18,3
48,3
1,7
24,6
1,2
6,0
zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV Tabulka 8: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2014 podle vzdělání
Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Vysočina (v %)
základní
vyučení
střední (bez mat.)
střední (s mat.)
vyšší odborné
vysokoškolské
756
2023
66
1129
58
207
1271 391 1269
2280 1148 3670
171 78 225
1301 588 1763
48 36 55
367 142 436
880
2994
162
1560
81
377
4567
12115
702
6341
278
1529
17,9
47,5
2,7
24,8
1,1
6,0
zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV
Dalším významným faktorem, který ovlivňuje úspěšnost uchazeče o zaměstnání na trhu práce, je jeho nejvyšší dosažené vzdělání. Ve výše uvedených tabulkách můžeme vidět rozdělení uchazečů o zaměstnání do šesti vzdělanostních skupin. Pokud bychom chtěli porovnat strukturu uchazečů podle vzdělání v roce 2013 a 2014, zjistili bychom, že jednotlivé vzdělanostní skupiny byly v obou letech zastoupeny podobným procentem uchazečů. V roce 2013 bylo rozdělení uchazečů podle vzdělání ve všech okresech téměř stejné jako v roce 2014. Odlišnost lze zpozorovat pouze v okrese Jihlava, který jako jediný evidoval vyšší počet uchazečů se základním vzděláním než středoškolsky vzdělaných uchazečů s maturitou. Následující graf vychází z tabulky č. 8 a zobrazuje vzdělanostní strukturu uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2014.
50
Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina podle vzdělání 3 500 3 000 2 500
2 000 1 500 1 000 500 0 Havlíčkův Brod
Jihlava
Pelhřimov
Třebíč
Žďár nad Sázavou
žádné nebo základní
vyučení
střední (bez maturity)
střední (s maturitou)
vyšší odborné
vysokoškolské
Graf 15: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2014 podle vzdělání zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV
Z grafu je patrné, že v roce 2014 nebyl mezi okresy v rozdělení uchazečů do jednotlivých vzdělanostních skupin žádný podstatný rozdíl. Uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním (včetně nedokončeného) tvoří na celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v Kraji Vysočina asi 18 %. Tito lidé nejsou při hledání práce kvůli své nedostatečné kvalifikaci příliš úspěšní a podílí se tak na dlouhodobé nezaměstnanosti.
Nejpočetnější
skupinou,
která
představuje
téměř
polovinu
všech evidovaných uchazečů, jsou uchazeči o zaměstnání s výučním listem. Problémem u této skupiny lidí může být to, že jsou vyučeni v jiných oborech, než aktuálně vyžaduje trh práce. Jednou z možností pro tyto uchazeče jsou rekvalifikační kurzy. Další početnou skupinou v Kraji Vysočina jsou středoškolsky vzdělaní lidé s maturitou. Tato skupina představuje asi 25 %, tedy čtvrtinu ze všech evidovaných uchazečů. Mezi méně zastoupené skupiny nezaměstnaných patří lidé se středním vzděláním bez maturitní zkoušky (2,7 %) a lidé s vyšším odborným vzděláním (1,1 %). Do skupiny vysokoškolsky vzdělaných osob jsou zařazeni absolventi bakalářského, magisterského i doktorského stupně vzdělání. Vysokoškoláci v roce 2014 představovali 6 % ze všech evidovaných uchazečů o zaměstnání.
51
6.2.3 Nezaměstnanost z pohledu dopadu věku Tabulka 9: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2013 podle věku
do 19
20-29
30-39
40-49
50-59
60 a více
146 227 90 204 253 920 3,3
1158 1434 667 2017 1763 7039 24,9
1056 1331 657 1884 1604 6532 23,1
937 1233 573 1807 1446 5996 21,2
1265 1384 689 2046 1575 6959 24,6
194 169 102 190 203 858 3,0
Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Vysočina (v %)
zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV Tabulka 10: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2014 podle věku
do 19
20-29
30-39
40-49
50-59
60 a více
128 216 46 187 169 746 2,9
917 1258 501 1677 1461 5814 22,8
921 1245 529 1711 1358 5764 22,6
857 1140 520 1701 1313 5531 21,7
1195 1370 673 1891 1523 6652 26,1
221 209 114 251 230 1025 4,0
Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Vysočina (v %)
zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV
Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina podle věku 2000 1500 1000 500 0 Havlíčkův Brod do 19
Pelhřimov
Jihlava 20-29
30-39
40-49
Třebíč 50-59
Žďár nad Sázavou
60 a více
Graf 16: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2014 podle věku zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV
52
Z tabulky č. 9 můžeme vyčíst, že v roce 2013 zaujímali největší část uchazečů o zaměstnání lidé ve věku 20 až 29 let, kterých bylo v Kraji Vysočina evidováno 7 039, což je 24,9 %. Do této skupiny patří absolventi škol a mladiství, kteří tvoří jednu z vysoce rizikových skupin ekonomicky aktivních obyvatel a je pro ně velmi těžké najít uplatnění na trhu práce, a to především kvůli nedostatku pracovních zkušeností. Absolventi škol mohli pro získání první pracovní příležitosti využít možnost umístění do některého z projektů v rámci ESF, jako např. První zaměstnání nebo Odborné praxe pro mladé do 30 let. Situace této věkové kategorie se v následujícím roce zlepšila a jak můžeme vidět v tabulce č. 10, jejich počet klesl na 5 814 osob. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou byli lidé ve věku od 50ti do 60ti let, kterých bylo 24,6 %. V následujícím roce se počet těchto uchazečů zvýšil o 1,5 %. Věkovou strukturu uchazečů o zaměstnání v jednotlivých okresech Kraje Vysočina za rok 2014 můžeme vidět v grafu č. 16. Na první pohled je patrné, že ve sledovaném roce všechny okresy v kraji evidovaly nejmenší počet uchazečů ve věku do devatenácti let a druhou nejméně zastoupenou skupinou byli lidé nad 60 let, to je však dáno především tím, že většina lidí v tomto věku již pobírá starobní důchod. Pouze na Jihlavsku počet mladých lidí do 19ti let převyšoval počet uchazečů starších 60ti let, tento rozdíl byl však nepatrný a činil 7 osob. Stav nezaměstnanosti u osob ve věku od 20ti do 49ti let byl velice vyrovnaný. Dále můžeme z grafu vypozorovat, že ve všech okresech Kraje Vysočina převažovali mezi uchazeči o zaměstnání lidé ve věkové skupině 50 až 59 let, kterých bylo na úřadech práce v Kraji Vysočina k poslednímu prosinci roku 2014 evidováno celkem 6 652. Toto zjištění potvrzuje skutečnost, že lidé spadající do této věkové kategorie jsou jednou z rizikových skupin osob na trhu práce a hledání zaměstnání je pro ně v jejich věku velmi obtížné. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trh u_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf)
53
7 Dotazníkové šetření Další částí mé bakalářské práce je dotazníkové šetření. Nezaměstnanost může v dnešní době potkat každého z nás a doba, po kterou je člověk bez práce, patří bezesporu k méně příjemným etapám života. Najít zaměstnání na trhu práce, kde nabídka pracovní síly převyšuje poptávku, je velmi těžký úkol. Délka nezaměstnanosti však může být často ovlivněna zejména přístupem nezaměstnaných, neboť pouze ten, kdo je aktivní a snaží se při hledání práce na maximum, může být na trhu práce úspěšný. Hlavním cílem tohoto průzkumu bylo zhodnotit přístup uchazečů o zaměstnání k hledání nové práce a také zjistit, co nezaměstnané nejvíce motivuje k tomu, aby novou práci získali. Dotazníky jsem rozdávala uchazečům o zaměstnání na Kontaktním pracovišti Třebíč, kde jsem vykonávala svou semestrální praxi. Uchazeče jsem zde oslovovala osobně, proto byla návratnost dotazníků stoprocentní. Při oslovování uchazečů jsem byla mile překvapena jejich ochotou, neboť převážná většina z nich mi dotazník bez váhání vyplnila. Setkala jsem se i s uchazeči, kteří ho vyplnit odmítli, avšak těchto lidí bylo velmi málo. Celkový počet vyplněných dotazníků, které se mi podařilo získat, činil 100 kusů. Dotazník byl anonymní a skládal se z patnácti uzavřených otázek, tudíž respondenti mohli vybrat jednu z nabízených odpovědí. Pouze u otázky č. 9 bylo možné uvést více možností. Otázky v dotazníku jsem rozčlenila do šesti okruhů, podle nichž budu postupovat při jejich vyhodnocení. Vzor dotazníku uvádím v příloze.
54
Okruh č. 1 1. Jaké je Vaše pohlaví? 2. Kolik je Vám let? 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Do prvního okruhu jsem zahrnula otázky č. 1 až 3, což byly základní demografické otázky. Otázka č. 1 měla uchazeče roztřídit podle pohlaví - dotazníkového šetření se zúčastnilo 52 žen a 48 mužů. V níže uvedeném grafu můžeme vidět rozdělení respondentů podle věku, což byla otázka č. 2. Nejvíce respondentů spadá do věkové kategorie 20 až 29 let (34), velké množství bylo také uchazečů ve věku 40 až 49 let (23) a lidí od 30ti do 39ti let (21). Otázka č. 3 zjišťovala nejvyšší dosažené vzdělání. Mezi oslovenými respondenty převažovali lidé, kteří jsou buď vyučeni anebo mají střední vzdělání bez maturity (37). Téměř stejnou část tvořili lidé s maturitou (35). Respondentů se základním vzděláním bylo 11. Mezi respondenty bylo dále 8 uchazečů s vyšším odborným vzděláním a 9 vysokoškoláků. Tyto otázky jsem respondentům položila zejména proto, abych o nich získala základní přehled. Získané informace mi poslouží k tomu, abych mohla porovnávat, jak se liší odpovědi respondentů na jednotlivé otázky v dotazníku (např. podle pohlaví, věku, vzdělání). S těmito údaji budu dále pracovat při vyhodnocení ostatních otázek, které byly součástí průzkumu.
Kolik je Vám let? 21
23
14 34 3
15-19
20-29
30-39
40-49
5
50-59
60 a více
Graf 17: Kolik je Vám let? zdroj: vlastní zpracování
55
Okruh č. 2 4. Jak dlouho jste nyní nezaměstnaný/á? 5. Jsou nějaké okolnosti, které Vám ztěžují hledání nebo nástup do zaměstnání? 6. Co Vám na nezaměstnanosti nejvíce vadí? Další okruh zahrnuje otázky č. 4 až 6. Pomocí těchto otázek jsem chtěla zjistit jednak dobu nezaměstnanosti respondentů, dále mě pak zajímalo, jestli existuje nějaký důvod, který uchazeče omezuje při hledání nového zaměstnání a v neposlední řadě také to, jak na respondenty nezaměstnanost působí. Otázkou č. 4 jsem chtěla zjistit, jak dlouho jsou vybraní uchazeči nezaměstnaní. 57 % respondentů bylo nezaměstnaných méně než 5 měsíců, 22 % bylo v evidenci 5 až 12 měsíců, 15 % respondentů bylo bez práce déle než rok a 6 % respondentů dokonce déle než 3 roky. Tuto otázku považuji rovněž za důležitou vstupní informaci, neboť délka nezaměstnanosti může ovlivnit pohled nezaměstnaného na jeho situaci. Dále mě také zajímalo, zda je nějaká souvislost mezi délkou nezaměstnanosti a nejvyšším dosaženým vzděláním respondentů. Při tomto zkoumání jsem se zaměřila především na dlouhodobě nezaměstnané uchazeče. Mezi uchazeči nezaměstnanými déle než rok byl 1 člověk se základním vzděláním, 6 osob s výučním listem nebo středním vzděláním bez maturity a 8 středoškoláků s maturitou. Do skupiny nezaměstnaných déle než 3 roky patřili 2 lidé se základním vzděláním, 2 bez maturity a 2 s maturitou. Obecně platí, že nezaměstnanost častěji postihuje osoby s nižší úrovní vzdělání. Dá se říci, že uvedené tvrzení se potvrdilo i v tomto případě, neboť mezi dlouhodobě nezaměstnanými nebyl žádný respondent s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním. Otázka č. 5 zjišťovala, zda existuje nějaká okolnost, která nezaměstnaným ztěžuje hledání nebo nástup do zaměstnání. Vyhodnocení této otázky můžeme vidět v grafu č. 18. Většina uchazečů uvedla, že necítí žádná omezení, která by jim bránila v nástupu do nové práce, takto odpovědělo 51 % ze všech dotazovaných. 18 % respondentů uvedlo jako ztěžující okolnost péči o děti nebo o jinou blízkou osobu. 9 % respondentů označilo odpověď, že mají zdravotní omezení. Dalších 9 % cítí jako překážku při hledání práce nedostatečné vzdělání. 5 respondentů pokládá za problém špatnou dopravní obslužnost a 8 respondentů označilo odpověď „jiné“, přičemž 4 z nich zde
56
uvedli jako ztěžující okolnost svůj věk, 3 zmínili nedostatek praxe a jeden respondent své dálkové studium. Otázkou č. 6 jsem chtěla zjistit, jaké důsledky nezaměstnanosti uchazeči o zaměstnání nejvíce pociťují. Respondenti měli z pěti možností zvolit, co je v době jejich nezaměstnanosti nejvíce sužuje. Převážná většina z nich zvolila možnost „nedostatek finančních prostředků“, takto odpovědělo 54 uchazečů ze sta. 14 respondentů se nejhůře vyrovnává s „pocitem méněcennosti a neschopnosti“, 11 osob považuje za nejhorší málo kontaktů s lidmi, čili „pocit sociální izolace“. 10 respondentů uvedlo, že jim nejvíce vadí „mnoho nevyužitého času – nuda a stereotyp“. Mezi oslovenými respondenty se však vyskytlo 11 lidí, kteří označili možnost „nic, jsem spokojen/a“. U této otázky mě dále zajímalo, jak se liší vnímání nezaměstnanosti u mužů a žen. Nedostatek finančních prostředků trápí spíše ženy (31) než muže (23). Mnoho nevyužitého času a pocit stereotypu vadí v době nezaměstnanosti více mužům než ženám, tuto odpověď zvolilo 6 mužů a 4 ženy. Pocity méněcennosti a neschopnosti pociťuje 7 mužů a 7 žen. Sociální izolace častěji trápí ženy (7) než muže (4). Mezi respondenty, kteří jsou v době nezaměstnanosti zcela spokojeni je 8 mužů a 3 ženy.
Jsou nějaké okolnosti, které Vám ztěžují nástup do práce? necítím žádná omezení
51
8
9
zdravotní omezení špatná dopravní obslužnost
18 5
9
péče o děti nebo o jinou blízkou osobu nedostatečné vzdělání jiné
Graf 18: Jsou nějaké okolnosti, které Vám ztěžují nástup do práce? zdroj: vlastní zpracování
57
Okruh č. 3 7. Jak hodnotíte svou současnou situaci? 8. Co Vás nejvíce motivuje k hledání nové práce? Další okruh je tvořen otázkami č. 7 a 8. Otázkou č. 7 jsem chtěla zjistit, jak respondenti vidí budoucnost, zda jsou spíše optimističtí nebo počítají s problémy na cestě k novému zaměstnání. Výsledkem jsem byla mile překvapena, neboť 70 respondentů věří, že si zaměstnání brzy najdou. 17 osob předpokládá problémy s uplatněním na trhu práce a 13 respondentů vybralo odpověď „nevím, nedokážu svou situaci posoudit“. U této otázky mě zajímalo, jestli u odpovědí hraje roli doba nezaměstnanosti. Většina uchazečů, kteří zvolili možnost „zaměstnání si brzy najdu, neočekávám problémy“ byli v evidenci méně než 5 měsíců, těchto uchazečů bylo 47 ze 70, což je zhruba 67 %. Oproti tomu uchazeči, kteří zvolili možnost „předpokládám problémy s uplatněním na trhu práce“ byli většinou v evidenci úřadu práce déle než 5 měsíců, těch bylo 11 ze 17, což je zhruba 65 %. Z tohoto zjištění plyne, že doba nezaměstnanosti má jistý vliv na nezaměstnané a podle toho také odpovídali na tuto otázku. Lidé, kteří jsou nezaměstnaní méně než 5 měsíců jsou většinou optimističtí a věří, že si práci brzy najdou, zatímco lidé nezaměstnaní delší dobu většinou očekávají při jeho hledání problémy. Otázka č. 8 měla za cíl zjistit, co nezaměstnané nejvíce motivuje k tomu, aby si našli novou práci. Z grafu č. 19 je patrné, že nejvíce motivující je pro většinu respondentů zejména stálý příjem, tuto odpověď zvolilo 66 respondentů. 14 osob uvedlo, že se chtějí cítit užitečně. 12 respondentů odpovědělo, že potřebují mít denní režim a vyplnit svůj volný čas a nejméně uchazečů pokládá za důležité znovuzařazení do pracovního kolektivu (8).
58
Co Vás nejvíce motivuje k hledání nové práce?
chci mít stálý příjem
12 14
chci opět patřit do nějakého kolektivu
8
66
chci se cítit užitečně potřebuji mít denní režim a vyplnit volný čas
Graf 19: Co Vás nejvíce motivuje k hledání nové práce? zdroj: vlastní zpracování
Okruh č. 4 9. Jakým způsobem si hledáte nové zaměstnání? 10. Jak často si práci vyhledáváte? Okruh č. 4 je zaměřen na zjištění aktivity nezaměstnaných při hledání práce. V otázce č. 9 měli respondenti vybrat způsob, jakým si zaměstnání hledají, přičemž u této otázky bylo možné označit více odpovědí. Někteří respondenti zvolili pouze jednu odpověď, ale převážná většina z nich hledá práci více způsoby. Z grafu č. 20 můžeme vyčíst, že nejvíce respondentů vyhledává práci přes internet, tuto možnost uvedlo jako jeden ze způsobů hledání práce celkem 62 respondentů, což je v celkovém součtu 31 %. Dalším častým způsobem je hledání práce přes známé, takto se snaží získat novou práci 20 % respondentů. 17 % respondentů se snaží sehnat práci oslovením konkrétních firem a 13 % hledá nové zaměstnání prostřednictvím úřadu práce. Méně často hledají uchazeči o zaměstnání novou práci čtením inzerátů v novinách, tuto možnost zakroužkovalo pouze 16 respondentů, což je 8 %. Prostřednictvím sociální sítě se snaží hledat práci 11 uchazečů, což je 6 %. Velmi málo respondentů má zveřejněný svůj životopis na portálu MPSV (2 %) a zbývající 3 % respondentů označili odpověď „jinak“ a uvedli zde, že práci nehledají vůbec.
59
Otázka č. 10 souvisí s předchozí otázkou a zjišťuje, jak intenzivně si uchazeči o zaměstnání hledají práci. 48 respondentů se snaží hledat práci každodenně, 39 respondentů nabídky práce vyhledává jednou až dvakrát týdně. Pouze 7 osob hledá práci méně často, a to jednou za dva týdny. 6 respondentů si nehledá práci vůbec.
Jakým způsobem si hledáte nové zaměstnání? čtu inzeráty v novinách na internetu 13 %
31 %
17 %
přes známé
8% 6 % 3%
prostřednictvím úřadu práce ptám se přímo ve firmách
20 % na sociální síti mám inzerát na portálu MPSV jinak
2%
Graf 20: Jakým způsobem si hledáte nové zaměstnání? zdroj: vlastní zpracování
Okruh č. 5 11. Jste ochoten/ochotna se kvůli nové práci rekvalifikovat? 12. Pokud ano, o jakou rekvalifikaci byste měl/a zájem? V tomto okruhu respondenti odpovídali na otázky, které měly za cíl zjistit, zda jsou ochotni kvůli nové práci zdokonalit nebo rozšířit své dovednosti, tzn. rekvalifikovat se, a pokud ano, o jakou rekvalifikaci by měli největší zájem. 87 % respondentů uvedlo, že jsou ochotni se rekvalifikovat, 13 % by rekvalifikaci nepodstoupilo. Mezi uchazeči, kteří nejsou ochotni se kvůli novému zaměstnání rekvalifikovat, je 9 mužů a 4 ženy. Z těchto uchazečů jsou 4 ve věkové kategorii 40 až 49 let, 6 osob v kategorii 50 až 59 let a 3 uchazeči starší než 60 let. Mezi uchazeči, kteří nejsou ochotni se rekvalifikovat, tedy převažuje zejména starší generace. Na otázku č. 12 odpovídalo pouze 87 respondentů, neboť zbývající respondenti kvůli předchozí záporné odpovědi tuto otázku vynechali. Z grafu č. 21 je patrné, že uchazeči o zaměstnání projevili zájem o všechny uvedené rekvalifikační kurzy. Největší zájem byl o počítačové kurzy (19 %), o rozšíření řidičského oprávnění (18 %) a o kurz 60
účetnictví a administrativy (17 %). Poměrně velký zájem byl také o kurzy z oblasti gastronomie (příprava teplých či studených pokrmů), které by si vybralo 13 % respondentů. Menší zájem byl o kurz „sociální pracovník“ (6 %), o svářečské kurzy (6 %) a o kurzy zaměřené kosmetické služby či manikúru (5 %). Zbývající 3 % respondentů zvolili možnost „jiné“, přičemž projevili zájem o jazykové kurzy, kurz obsluhy CNC strojů a kurz pro začínající podnikatele.
Pokud ano, o jakou rekvalifikaci byste měl/a zájem?
18
5
6 13
17
6 19
3
práce s PC, tvorba webových stránek kurz účetnictví a administrativy rozšíření řidičského oprávnění manikúra, kosmetické služby sociální pracovník gastronomie
svářečské kurzy jiné
Graf 21: Pokud ano, o jakou rekvalifikaci byste měl/a zájem? zdroj: vlastní zpracování
Okruh č. 6 13. Jste ochoten/ochotna vykonávat i méně kvalifikovanou práci? 14. Jste ochoten/ochotna pracovat za minimální mzdu? 15. Jste ochoten/ochotna do zaměstnání dojíždět? Poslední okruh zahrnuje otázky č. 13 až 15, kterými jsem chtěla zjistit, zda jsou nezaměstnaní ochotni „slevit“ ze svých požadavků a vykonávat méně kvalifikovanou práci, pracovat za minimální mzdu či nemít práci v místě bydliště, ale dojíždět za ní. Na otázku č. 13 většina respondentů odpověděla kladně, 70 % by tedy bylo ochotno vykonávat i méně kvalifikovanou práci. U otázky č. 14 již však převládaly záporné odpovědi, větší část respondentů by nebyla ochotna pracovat za minimální mzdu (55 %). Poslední otázka mého průzkumu souvisela s mobilitou pracovní síly, téměř všichni respondenti uvedli, že jsou ochotni do zaměstnání dojíždět (86 %).
61
7.1 Zhodnocení dotazníkového šetření Cílem tohoto průzkumu bylo zhodnotit přístup uchazečů o zaměstnání k hledání nové práce a zjistit, co nezaměstnané k získání práce nejvíce motivuje. Z výsledků průzkumu vyplývá, že převážná většina uchazečů o zaměstnání smýšlí v době své nezaměstnanosti optimisticky a věří, že si novou práci brzy najde. To hodnotím velmi kladně, neboť pozitivní přístup k hledání práce je prvním krokem k úspěchu. Mezi respondenty se vyskytli i lidé, kteří očekávají při hledání zaměstnání problémy. U těchto respondentů však ve většině případů hrála roli doba nezaměstnanosti, která byla zpravidla delší než 5 měsíců. Je pravděpodobné, že tito lidé se již při hledání práce setkali s neúspěchem a zjistili, že najít zaměstnání nebude tak jednoduché. Tito uchazeči by ale neměli ztrácet naději a měli by při hledání práce zůstat aktivní. Téměř polovina ze všech dotazovaných se snaží hledat práci každý den a velká část respondentů hledá práci jednou až dvakrát týdně. Uchazečů, kteří hledají práci méně často, nebo dokonce vůbec, bylo pouze nepatrné množství. Je tedy zřejmé, že většina uchazečů o zaměstnání je v tomto ohledu aktivní a přistupuje k hledání nové práce zodpovědně. Mezi nejpoužívanější nástroje k hledání práce patří jednoznačně internet, kde se lidem nabízí mnoho stránek s přehledem volných pracovních míst. Dále se nezaměstnaní snaží najít práci přes známé, přes úřad práce anebo se ptají přímo ve firmách, kde by chtěli pracovat. Oslovení konkrétní firmy se někomu může jevit jako zbytečné, já osobně však tento způsob považuji za příležitost, jak se dostat do povědomí a dát najevo zájem o případné volné pracovní místo. Mezi nejméně časté způsoby hledání zaměstnání patří čtení inzerátů v novinách. Tento způsob je v dnešní moderní době poměrně zastaralý a domnívám se, že ho již z velké části nahradil právě internet, kde hledá práci nejvíce lidí. Velmi málo uchazečů hledá práci na sociální síti, to však může být ovlivněno tím, že jsem při dotazníkovém šetření oslovovala všechny věkové kategorie. Sociální síť je trendem především u mladé generace. Hledat zaměstnání tímto způsobem je sice neobvyklé, ale i přesto si myslím, že je to dobrý zdroj kontaktů a pokud má člověk široký okruh přátel, může se mu zde nějaká pracovní příležitost naskytnout. Mezi oslovenými respondenty byli pouze čtyři, kteří mají zveřejněný životopis na portálu MPSV. Inzerát vložený na tyto stránky je zde vystaven po dobu dvou měsíců, během 62
které mají nezaměstnaní šanci, že je osloví nějaký zaměstnavatel. Proto bych uchazečům o zaměstnání doporučila, aby tuto možnost zvážili, neboť čím více prostředků k hledání práce využijí, tím se jejich šance na úspěch zvyšuje. Další pozitivum, které z průzkumu vyplynulo, je zjištění, že téměř všichni respondenti jsou ochotni se kvůli nové práci rekvalifikovat. Největší zájem projevili o počítačové kurzy, o rozšíření řidičského oprávnění a o kurzy účetnictví a administrativy. Nabídka rekvalifikačních kurzů zabezpečovaných Úřadem práce je poměrně široká, co bych však do ní ještě zařadila, jsou jazykové kurzy. Znalost cizích jazyků je dnes velmi důležitá a je zároveň častým kritériem zaměstnavatelů při výběru vhodného pracovníka. Velké nároky jsou v tomto ohledu kladeny především na mladou generaci. Rekvalifikační kurzy zaměřené na angličtinu či němčinu by mohly uchazečům o zaměstnání pomoci zdokonalit se v daném jazyce a tím by se zvýšila jejich šance uplatnit se na trhu práce. Většina respondentů uvedla, že jsou ochotni vykonávat i méně kvalifikovanou práci. To opět svědčí o tom, že mají zájem pracovat, a to i v případě, že by daná pracovní pozice neodpovídala jejich kvalifikaci. Pracovat za minimální mzdu by však byla ochotna pouze necelá polovina dotazovaných. Příčinu spatřuji v tom, že minimální mzda pokryje pouze náklady na základní potřeby a většina uchazečů o zaměstnání touží po mzdě, která by jim umožnila udržet si určitý životní standard. Každý člověk má svou představu o výši mzdy, za kterou je ochoten pracovat. Pokud se jedná o vzdělaného člověka s bohatými pracovními zkušenostmi, lze předpokládat, že minimální mzda pro něj nepředstavuje odpovídající odměnu. Pokud by ale minimální mzdu za nedostačující finanční ohodnocení považoval například člověk, který má pouze základní vzdělání a nemá na trhu práce co nabídnout, svědčilo by to spíše o tom, že má o mzdě zkreslené představy a měl by svůj postoj přehodnotit. Za velké plus považuji mobilitu pracovní síly, téměř všichni respondenti uvedli, že jsou ochotni do zaměstnání dojíždět. Více než polovina dotazovaných se v době nezaměstnanosti nejhůře vyrovnává s nedostatkem
finančních
prostředků.
Špatná
finanční
situace
je
jedním
z nejzávažnějších důsledků nezaměstnanosti, a to především v případě dlouhodobé nezaměstnanosti, kdy může dojít až k finančním problémům v rodině nezaměstnaného. Zpočátku nezaměstnaní většinou pobírají podporu v nezaměstnanosti, avšak po uplynutí podpůrčí doby již nemají žádný příjem a jejich situace se stává ještě tíživější. V tomto případě bych nezaměstnaným doporučila, aby využili možnost přivýdělku. V době 63
evidence na ÚP ČR si uchazeči o zaměstnání mohou přivydělat v tzv. nekolidujícím zaměstnání až do poloviny minimální mzdy, tj. 4 600 Kč hrubého měsíčně (výše platná v roce 2015). Řešením by mohlo být rovněž absolvování rekvalifikačního kurzu, během kterého mají uchazeči nárok na vyplácení podpory při rekvalifikaci. Ostatní důsledky nezaměstnanosti uchazeči o zaměstnání pociťují v menší míře. Pocity méněcennosti a neschopnosti trápí 14 respondentů, pocit sociální izolace vadí 11 respondentům a 10 osob považuje za nejhorší mnoho nevyužitého času, který se v době nezaměstnanosti mění v nudu a stereotyp. Uchazečům, kterým vadí pocit sociální izolace či mnoho nevyužitého času, bych taktéž doporučila rekvalifikaci, neboť zde efektivně využijí svůj čas a zároveň přijdou do kontaktu s dalšími lidmi. To, co uchazeče o zaměstnání v době nezaměstnanosti nejvíce trápí, je ve většině případů zároveň tím, co je nejvíce motivuje k hledání nové práce. Nejvíce motivující je tedy pro nezaměstnané pochopitelně stálý příjem, který vyřeší jejich špatnou finanční situaci. Ostatní faktory byly v průzkumu zastoupené méně, stejně jako u otázky týkající se důsledků nezaměstnanosti. Přístup uchazečů o zaměstnání k hledání práce bych tedy celkově zhodnotila kladně, neboť mezi respondenty převažovali aktivní uchazeči o zaměstnání. K získání nové práce nezaměstnané nejvíce motivuje přání mít dostatek finančních prostředků. Uchazečům o zaměstnání bych doporučila, aby v době své nezaměstnanosti byli stále aktivní, hledali si práci nejlépe každý den a využili při tom co nejvíce způsobů, které jsem v této práci zmínila. S hledáním nového zaměstnaní by měli začít co nejdříve, neboť najít uplatnění na trhu práce může někdy trvat i několik měsíců. Volný čas v době nezaměstnanosti by měli využít především k tomu, aby odstranili své nedostatky a zdokonalili se ve věcech, které nepatří mezi jejich silné stránky, a to buď pomocí rekvalifikace anebo dalším vzděláváním. Při hledání zaměstnání je také důležité mít vzorně vypracovaný životopis, neboť podle něj potenciální zaměstnavatel vybírá, koho pozve k osobnímu pohovoru. Pokud si nezaměstnaní nevědí rady, jak sestavit svůj životopis, nebo potřebují pomoci s přípravou na pohovor, mohou využít tzv. kariérového poradenství, což je bezplatná služba poskytovaná úřadem práce.
64
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo provést analýzu nezaměstnanosti v okrese Třebíč v letech 2005 až 2014 a porovnat situaci s ostatními okresy v Kraji Vysočina. Dílčím cílem, který jsem si ve své práci stanovila, bylo analyzovat nezaměstnanost v okresech Kraje Vysočina z pohledu dopadu věku, pohlaví a vzdělání v letech 2013 a 2014. Posledním cílem bylo pomocí dotazníkového šetření zhodnotit přístup uchazečů o zaměstnání k hledání nové práce a zjistit, co je pro nezaměstnané při hledání práce nejvíce motivující. V teoretické části jsem vysvětlila základní pojmy spojené s problematikou nezaměstnanosti. Nejprve jsem vymezila pojem práce, popsala, jak důležitou roli hraje v lidském životě a uvedla faktory, které člověka k práci motivují. Dále jsem definovala trh práce, kde se s pracovní silou obchoduje. Poté jsem vysvětlila pojem nezaměstnanost, její druhy, způsob výpočtu a zmínila jsem také důsledky, které nezaměstnanost způsobuje. V další části jsem věnovala pozornost rizikovým skupinám osob na trhu práce. Zaměřila jsem se také na státní politiku zaměstnanosti, zejména na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, kde jsem uvedla, které z těchto nástrojů využívá okres Třebíč nejvíce. V závěru teoretické části jsem popsala instituce, které v oblasti trhu práce působí. Praktická část mé bakalářské práce byla rozdělena na tři části. V první části jsem analyzovala nezaměstnanost v okrese Třebíč v letech 2005 až 2014 a porovnala jsem situaci v tomto okrese s ostatními okresy v Kraji Vysočina. Vždy jsem porovnávala okres Třebíč s dalším okresem nejprve podle podílu nezaměstnaných osob a poté podle počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo, kde jsem se snažila uvést možné příčiny meziročního zvýšení či snížení. U každého okresu jsem také zmínila nejvyhledávanější profese na trhu práce v posledním sledovaném roce. Zjistila jsem, že na Třebíčsku byl podíl nezaměstnaných osob ve všech sledovaných letech nejvyšší z celého Kraje Vysočina. Naopak nejlépe na tom byl okres Pelhřimov, kde je nezaměstnanost dlouhodobě nejnižší. V roce 2014 dosahoval podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč hodnoty 9,2 %, zatímco na Pelhřimovsku činil pouze 4,9 %. V další části jsem provedla analýzu nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Kraje Vysočina z hlediska pohlaví, věku a vzdělání, a to v roce 2013 a 2014. Zde jsem pro přehlednost nejprve vytvořila tabulky z dat MPSV a rok 2014 jsem pro lepší představu znázornila také 65
graficky. Zjistila jsem, že v roce 2014 bylo více nezaměstnaných mužů než žen, pouze v okresech Třebíč a Havlíčkův Brod převažovaly v evidenci uchazečů o zaměstnání ženy. V tomto roce byli nejpočetnější skupinou uchazeči o zaměstnání ve věku 50 až 59 let, kteří představovali 26,1 % ze všech evidovaných uchazečů, zatímco v roce 2013 bylo nejvíce nezaměstnaných ve věkové kategorii 20 až 29 let. Rozdělení uchazečů o zaměstnání podle vzdělání bylo v obou sledovaných letech velmi podobné, největší část uchazečů tvoří lidé s výučním listem. V poslední části mé bakalářské práce jsem se věnovala vyhodnocení dotazníků a následně zhodnocení zjištěných výsledků. Okres Třebíč se podílem nezaměstnaných osob řadí na první místo v Kraji Vysočina a vysoká nezaměstnanost je zde stále aktuálním problémem. K poslednímu prosinci roku 2014 zde bylo evidováno 7 418 uchazečů o zaměstnání, zatímco zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím úřadu práce pouze 519 volných pracovních míst. Na trhu práce se nejhůře umisťují zejména lidé spadající do některé z rizikových skupin osob na trhu práce, a proto si myslím, že by těmto osobám měla být stále věnována co největší pozornost. V první řadě by se měl úřad práce zaměřit na absolventy škol a mladistvé, neboť je velmi důležité, aby si co nejdříve vybudovali vztah k práci a osvojili si základní pracovní návyky. Přínosem by mohl být například projekt, jehož cílem by bylo zajistit dlouhodobou praxi nově evidovaným absolventům či mladistvým a to v různých firmách podle profesního zaměření uchazečů. Hned po zaregistrování do evidence úřadu práce by tak měli možnost nasbírat praktické zkušenosti, které by jim mohly pomoci při hledání zaměstnání. Největší problém s hledáním práce měli v roce 2014 lidé ve věku 50 až 59 let. Ke zvýšení zaměstnanosti této skupiny osob by mohla pomoci podpora vzniku nových pracovních míst na zkrácený úvazek, kterých je v okrese Třebíč nedostatek. Lidé v této věkové kategorii by měli využít především rekvalifikačních kurzů, díky nimž mohou získat nové dovednosti, jako např. práce na PC. Příležitostí pro tyto osoby by mohlo být vlastní podnikání, kde by zúročily své pracovní zkušenosti. Zahájení podnikání těchto uchazečů může úřad práce podpořit poskytnutím finanční dotace až do výše 60 000 Kč. Jednou z možností, jak alespoň částečně snížit nezaměstnanost v okrese Třebíč, je podpora a motivace zaměstnavatelů k vytváření nových pracovních míst, zejména pro již zmíněné rizikové skupiny osob evidovaných na úřadu práce a podpora rekvalifikace uchazečů o zaměstnání v oborech, které trh práce aktuálně vyžaduje. Tato podpora by měla primárně směřovat do malých podniků a firem, které mají nejvýše 50 66
zaměstnanců, zejména v oblasti zemědělství, stavebnictví a cestovního ruchu. Malé podniky totiž vytvářejí stabilní pracovní místa, čímž významně podporují zaměstnanost, a proto je třeba podporovat jejich rozvoj. Z provedené analýzy nezaměstnanosti je patrné, že najít práci v tomto regionu není nic jednoduchého, a proto by na sobě měli uchazeči o zaměstnání neustále pracovat, aby měli na trhu práce co nabídnout. Hledání volného pracovního místa by mělo být jejich každodenní rutinou, neboť při dnešním konkurenčním boji se vždy vyplatí být o krok napřed před ostatními. Domnívám se, že stanovené cíle mé bakalářské práce jsem splnila.
67
Použitá literatura BLAŽEK, Jiří. Základy ekonomie. Vyd. 1. Brno: Doplněk, 1996, 223 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 158. ISBN 80-857-6567-5. BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, 140 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-8642916-4. BUCHTOVÁ,
Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický
a sociální
problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN 80-247-9006-8. DURDISOVÁ, Jaroslava. Sociální politika. Vyd. 2., přepracované. Praha: ASPI, 2002, 376 p. ISBN 80-863-9533-2. DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Management lidských zdrojů. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007, xxii, 485 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7179-893-4. FUCHS, Kamil. Základy ekonomie. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 347 s. ISBN 80861-1974-2. HABERLEITNER, Elisabeth, Elisabeth DEISTLER a Robert UNGVARI. Vedení lidí a koučování v každodenní praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 255 s. ISBN 97880-247-2654-0. HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. aktualiz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxii, 709 s. ISBN 80-717-9891-6. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. Vyd. 1. Praha: Codex, 1997, 327 p. ISBN 80-8596333-7. KUBÍČEK, Jan. Hospodářská politika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, 302 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 80-868-9899-7. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 172 s. Studijní texty, sv. 6. ISBN 80-864-2908-3. MAYEROVÁ, Marie a Jiří RŮŽIČKA. Moderní personální management. 1. vyd. Jinočany: H, 2000, 173 s. ISBN 80-860-2265-X.
68
MAZOUCH, Petr a Jakub FISCHER. Lidský kapitál: měření, souvislosti, prognózy. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xx, 116 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807400-380-6. PETRÁŠEK, Josef. Sociální politika. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2007, 120 s. ISBN 978-80-86723-41-9. SAMUELSON, Paul Anthony. Ekonomie. Vyd. 2. Praha: Svoboda, 1995, xl, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X. ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie stručný přehled: Teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. 1. vyd. Zlín: CEED nakladatelství, 2002, 279 s. ISBN 80-902-5526-4. TOMEŠ, Igor. Sociální správa. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 303 s. ISBN 80-717-85601. TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 439 s. ISBN 978-807-3676-803. TULEJA, Pavel, Ingrid MAJEROVÁ a Pavel NEZVAL. Základy makroekonomie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, 311 s. ISBN 80-251-0952-6. TULEJA, Pavel. Analýza pro ekonomy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2007, vi, 336 s. ISBN 978-80-251-1801-6. VLČEK, Josef. Ekonomie a ekonomika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005, 559 s. ISBN 80735-7103-X.
Internetové zdroje Minimální mzda od 1. 1. 2015. In: Www.portal.mpsv.cz [online]. 2015 [cit. 2015-0217]. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/cs/19457 Minimální a zaručená mzda. In: Www.portal.mpsv.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/cs/7667 Zaručená mzda od roku 2015. In: Www.portal.pohoda.cz [online]. 2015 [cit. 2015-0217]. Dostupné z:http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/minimalnimzda-se-od-roku-2015-zvysi-na-9-200-koru/
69
Změna
výpočtu
ukazatele
In: Www.czso.cz [online].
registrované
2015
[cit.
míry
nezaměstnanosti. Dostupné
2015-04-09].
z:
https://www.czso.cz/csu/czso/zmena_vypoctu_ukazatele_registrovane_nezamestnanosti 20121107 Změna
metodiky
ukazatele
In: Www.portal.mpsv.cz [online].
registrované
2015
[cit.
nezaměstnanosti.
2015-04-09].
Dostupné
z:
https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky Co
potřebují
absolventi
škol,
In: Www.ceskenoviny.cz [online].
aby
2015
uspěli [cit.
na
trhu
práce?. Dostupné
2015-03-05].
z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/co-potrebuji-absolventi-skol-aby-uspeli-na-trhuprace/19995 O zaměstnance nad 50 let může na trhu práce růst zájem, firmy si uvědomují jejich přínos.
In: Www.duchod.cz [online].
2015
[cit.
2015-03-17].
Dostupné
z: http://www.duchod.cz/o-zamestnance-nad-50-let-muze-na-trhu-prace-rust-zajemfirmy-si-uvedomuji-jejich-prinos/ Zákon o zaměstnanosti: Část třetí, Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. In: Www.business.center.cz [online].
2015
[cit.
2015-03-28].
Dostupné
z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast3.aspx Zákon
o
zaměstnanosti:
Část
In: Www.business.center.cz [online].
pátá,
Aktivní
2015
[cit.
politika
zaměstnanosti.
2015-03-28].
Dostupné
z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost. Www.portal.mpsv.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/rekvalifikace Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důvod a způsob založení povinného subjektu. In: Www.mpsv.cz [online].
2015
[cit.
2015-03-28].
Dostupné
z: http://www.mpsv.cz/cs/3359 Integrovaný portál MPSV: Úřad práce ČR. Www.portal.mpsv.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z:http://portal.mpsv.cz/upcr/oup/info Evropský sociální fond v ČR. Www.esfcr.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr 70
Integrovaný portál MPSV. Www.portal.mpsv.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf OP Lidské zdroje a zaměstnanost. In: Www.esfcr.cz [online]. 2015 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz Projekty ESF. In: Www.portal.mpsv.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z:http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/projekty_evropskeho_socialniho_fondu RIS: Regionální Informační Servis. Www.risy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z:http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/kraj-vysocina/okresy/ Charakteristika okresu Třebíč. In: Www.czso.cz [online]. 2015 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_okresu_trebic Charakteristika okresu Havlíčkův Brod. In: Www.czso.cz [online]. 2015 [cit. 2015-0323].
Dostupné
z:http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_havlickuv_brod Charakteristika okresu Jihlava. In: Www.czso.cz [online]. 2015 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_okresu_jihlava Charakteristika okresu Žďár nad Sázavou. In: Www.czso.cz [online]. 2015 [cit. 2015Dostupné
03-29].
z:
https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_okresu_zdar_nad_sazavou Okres Žďár nad Sázavou. In: Www.komora.cz [online]. 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z:http://www.komora.cz/inmp/knihovna-informaci-pro-podnikani/regionalniinformace/kraje-cr/kraj-vysocina-j/okres-zdar-nad-sazavou.aspx Analýza trhu práce 2006. In: Www.portal.mpsv.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z:http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/alk1206.pdf Analýza trhu práce 2007. In: Www.portal.mpsv.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-06]. Dostupné
z:http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/jikraj1207-
verze_na_web.pdf Analýza trhu práce 2008. In: Www.portal.mpsv.cz [online]. 2015 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z:http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2008.pdf 71
Analýza trhu práce 2009. In: Www.portal.mpsv.cz [online]. 2015 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z:http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyzak2009.pdf Analýza trhu práce 2012. In: Www.portal.mpsv.cz [online]. 2015 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z:http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2012.pdf Analýza trhu práce 2013. In: Www.portal.mpsv.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z:http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_tr hu_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2013_-_na_web.pdf Analýza trhu práce v Kraji Vysočina 2014. In: Www.portal.mpsv.cz [online]. 2015 [cit. Dostupné
2015-03-23].
z:http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_tr hu_prace_v_kraji_vysocina_v_roce_2014_.pdf Bulletin - prosinec 2014. In: Www.portal.mpsv.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z:http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/bulletin/msz_up_cr_krp_v_jihla ve_-_prosinec_2014.pdf Podíl nezaměstnaných osob od roku 2005. In: Www.portal.mpsv.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z:http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady Počty uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob v okresech ČR. In: Www.vdb.czso.cz [online].
2015
[cit.
2015-04-18].
Dostupné
z:http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRA0100PU_OK&&k apitola_id=924 Regionální časové řady. In: Www.czso.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/casove_rady_regionalni Statistiky nezaměstnanosti: Struktura uchazečů a Měsíční statistika nezaměstnanosti. In: Www.czso.cz [online].
2015
[cit.
2015-04-18].
Dostupné
z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat
72
Seznam tabulek Tabulka 1: Nejnižší úroveň zaručené mzdy v ČR od 1. 1. 2015 ................................... 12 Tabulka 2: Přehled projektů ESF realizovaných v Kraji Vysočina .............................. 31 Tabulka 3: Vybrané geografické údaje okresů k 1. 1. 2014 .......................................... 32 Tabulka 4: Podíl nezaměstnaných osob v okresech Kraje Vysočina v letech 2005 – 2014 (v %) ...................................................................................................................... 37 Tabulka 5: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2013 podle pohlaví................................................................................................................... 48 Tabulka 6: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2014 podle pohlaví................................................................................................................... 48 Tabulka 7: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2013 podle vzdělání ................................................................................................................. 50 Tabulka 8: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2014 podle vzdělání ................................................................................................................. 50 Tabulka 9: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2013 podle věku ....................................................................................................................... 52 Tabulka 10: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2014 podle věku ....................................................................................................................... 52
Seznam grafů Graf 1: Vývoj nezaměstnanosti v okrese Třebíč v porovnání s ČR v letech 2005 - 2014 ........................................................................................................................................ 33 Graf 2: Podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč podle pohlaví v letech 2005 – 2014 ........................................................................................................................................ 34 Graf 3: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v okrese Třebíč v letech 2005 – 2014 ................................................................................................................................ 34 Graf 4: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v okrese Třebíč v letech 2005 – 2014 ................................................................................................................................ 35 Graf 5: Podíl nezaměstnaných osob v okresech Kraje Vysočina .................................. 37 Graf 6: Podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč a Havlíčkův Brod v letech 2005 – 2014 ................................................................................................................................ 38
73
Graf 7: Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Třebíč a Havlíčkův Brod v letech 2005 – 2014 ................................................................................................................................ 39 Graf 8: Podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč a Jihlava v letech 2005 – 2014 ... 40 Graf 9: Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Třebíč a Jihlava v letech 2005 – 2014 ..... 41 Graf 10: Podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč a Pelhřimov v letech 2005 – 2014 ........................................................................................................................................ 42 Graf 11: Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Třebíč a Pelhřimov v letech 2005 – 2014 ........................................................................................................................................ 43 Graf 12: Podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč a Žďár nad Sázavou v letech 2005 – 2014 ............................................................................................................................. 45 Graf 13: Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Třebíč a Žďár nad Sázavou v letech 2005 – 2014 ............................................................................................................................. 46 Graf 14: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2014 podle pohlaví................................................................................................................... 48 Graf 15: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2014 podle vzdělání ................................................................................................................. 51 Graf 16: Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Kraje Vysočina v roce 2014 podle věku ....................................................................................................................... 52 Graf 17: Kolik je Vám let? ............................................................................................ 55 Graf 18: Jsou nějaké okolnosti, které Vám ztěžují nástup do práce? ............................ 57 Graf 19: Co Vás nejvíce motivuje k hledání nové práce? ............................................. 59 Graf 20: Jakým způsobem si hledáte nové zaměstnání? ............................................... 60 Graf 21: Pokud ano, o jakou rekvalifikaci byste měl/a zájem? ..................................... 61
Seznam obrázků Obrázek 1: Trh práce ..................................................................................................... 14 Obrázek 2: Původní míra registrované nezaměstnanosti ve srovnání s novým ukazatelem ...................................................................................................................... 18 Obrázek 3: Okresy v Kraji Vysočina ............................................................................ 32
74
Příloha č. 1 – dotazník Vážená respondentko, vážený respondente, jmenuji se Jana Řezáčová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Píši bakalářskou práci na téma „Analýza nezaměstnanosti v okrese Třebíč v porovnání s ostatními okresy Kraje Vysočina“. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění tohoto krátkého dotazníku. Dotazník je zcela anonymní a Vaše odpovědi budou použity pouze ke zpracování mé bakalářské práce. Děkuji za Vaši ochotu a čas.
5) Jsou nějaké okolnosti, které Vám
1) Jaké je Vaše pohlaví? a) žena
b) muž
ztěžují hledání nebo nástup do práce?
2) Kolik je Vám let?
a) necítím žádná omezení
a) 15-19
b) zdravotní omezení
b) 20-29
c) špatná dopravní obslužnost
c) 30-39
d) péče o děti nebo jinou blízkou
d) 40-49
osobu
e) 50-59
e) nedostatečné vzdělání
f) 60 a více
f) jiné …………………
3) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené
6) Co Vám na nezaměstnanosti
vzdělání?
nejvíce vadí?
a) základní
a) nedostatek finančních
b) vyučen, střední bez maturity c) vyučen, střední s maturitou
prostředků b) mnoho nevyužitého času –
d) vyšší odborné
nuda a stereotyp
e) vysokoškolské
c) pocit méněcennosti a neschopnosti
4) Jak dlouho jste nyní nezaměstnaný/á? a) méně než 5 měsíců
d) pocit sociální izolace (málo kontaktů s lidmi) e) nic, jsem spokojen/a
b) 5-12 měsíců c) déle než rok d) déle než 3 roky 75
7) Jak hodnotíte svou současnou
10) Jak často si práci vyhledáváte?
situaci?
a) každý den
a) zaměstnání si brzy najdu,
b) 1-2x týdně
neočekávám problémy b) předpokládám problémy
c) 1x za dva týdny d) vůbec
s uplatněním na trhu práce c) nevím, nedokážu svou situaci posoudit
11) Jste ochoten/ochotna se kvůli nové práci rekvalifikovat? a) ano
b) ne
8) Co Vás nejvíce motivuje k hledání nové práce?
12) Pokud ano, o jakou rekvalifikaci
a) chci mít stálý příjem
byste měl/a zájem?
b) chci opět patřit do nějakého
a) práce s PC, tvorba webových
kolektivu c) chci se cítit užitečně d) potřebuji mít denní režim a vyplnit volný čas
stránek b) kurz účetnictví a administrativy c) rozšíření řidičského oprávnění d) manikúra, kosmetické služby
9) Jakým způsobem si hledáte nové
e) sociální pracovník
zaměstnání? (zde je možné označit
f) gastronomie (příprava pokrmů)
více odpovědí)
g) svářečské kurzy
a) čtu inzeráty v novinách
h) jiné ………………………..
b) na internetu c) prostřednictvím úřadu práce
13) Jste ochoten/ochotna vykonávat i
d) ptám se přímo ve firmách
méně kvalifikovanou práci?
e) přes známé
a) ano
b) ne
f) na sociální síti g) mám inzerát na portálu MPSV
14) Jste ochoten/ochotna pracovat za
(tj. zveřejněný životopis na
minimální mzdu (9 200 Kč)?
internetu)
a) ano
b) ne
h) jinak ………………………. 15) Jste ochoten/ochotna do zaměstnání dojíždět? a) ano
b) ne 76
