VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví Bakalářská práce

Autor: Ing. Jitka Rosecká Vedoucí práce: Ing. Ivana Důrasová Jihlava 2014

Anotace Bakalářská práce se věnuje tématu převodu daňové evidence na účetnictví. V teoretické části práce jsou uspořádány jednak základní informace a principy o daňové evidenci a účetnictví a zároveň také postup a důvody k přechodu mezi těmito evidencemi. V praktické části je zpracován příklad přechodu z daňové evidence na účetnictví konkrétní podnikající fyzické

osoby k 1. 1. 2014. Tento přechod je nejprve vyřešen z účetního hlediska a závěrem je předložen návrh na vypořádání přechodu z hlediska daňového.

Klíčová slova daňová evidence účetnictví přechod

Annotation The bachelor thesis is focused on a transition between the tax records and the financial accounting. The theoretical part provides information and principles about the tax records and the financial accounting as well as a procedure and reasons for the transition between these two registrations. In the practical part of this thesis is worked out an example of the transition between the tax records and the financial accounting of an individual businessman as of 1st January 2014. This transition is firstly solved from the accounting point of view and at the end of this thesis are submitted recommendations for the optimal settlement of the transfer for the tax purposes.

Key words tax records financial accounting transition

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ivaně Důrasové za trpělivost, vstřícnost a rady, které mi v průběhu zpracování práce poskytovala. Zároveň děkuji rodině a přátelům, kteří mne podporovali po celou dobu mého studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 6. 2014

...................................................... Ing. Jitka Rosecká

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 10 1

Evidence fyzické osoby .......................................................................................... 10

2

Daňová evidence..................................................................................................... 11 2.1

Charakteristika daňové evidence .................................................................... 11

2.2

Obsah daňové evidence .................................................................................. 11

2.3

Evidence a oceňování jednotlivých složek obchodního majetku ................... 12

2.4

3

2.3.1

Peněžní deník ................................................................................. 12

2.3.2

Evidence pohledávek ..................................................................... 13

2.3.3

Evidence závazků .......................................................................... 14

2.3.4

Evidence dlouhodobého majetku ................................................... 15

2.3.5

Evidence zásob .............................................................................. 19

2.3.6

Evidence finančního majetku ........................................................ 20

2.3.7

Rezervy .......................................................................................... 21

2.3.8

Mzdová evidence ........................................................................... 21

Konec zdaňovacího období v daňové evidenci............................................... 22 2.4.1

Uzavření daňové evidence ............................................................. 22

2.4.2

Stanovení základu daně z příjmu ................................................... 23

Účetnictví ................................................................................................................ 24 3.1

Charakteristika a funkce účetnictví................................................................. 24

3.2

Zákon o účetnictví a související vyhlášky ...................................................... 25

3.3

Zásady pro vedení účetnictví .......................................................................... 26

3.4

4

Základní prvky účetnictví ............................................................................... 27 3.4.1

Účet ................................................................................................ 27

3.4.2

Účetní knihy................................................................................... 28

3.4.3

Účetní doklady, zápisy................................................................... 28

3.5

Oceňování majetku a závazků v účetnictví .................................................... 29

3.6

Účetní uzávěrka a závěrka .............................................................................. 30 3.6.1

Účetní uzávěrka ............................................................................. 30

3.6.2

Účetní závěrka ............................................................................... 31

Přechod z daňové evidence na účetnictví............................................................. 32 4.1

Důvody přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví ............................ 32 4.1.1

Dobrovolný přechod ...................................................................... 32

4.1.2

Povinný přechod ............................................................................ 32

4.2

přechod z daňové evidence na účetnictví – účetní hledisko ........................... 33

4.3

přechod z daňové evidence na účetnictví – daňové hledisko ......................... 34

PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 35 5

Účetní řešení převodu daňové evidence na účetnictví ........................................ 35 5.1

Představení fyzické osoby pro praktickou část ............................................... 35

5.2

Uzavření daňové evidence .............................................................................. 35

5.3

Sestavení účtového rozvrhu ............................................................................ 36

5.4

Převod daňové evidence na účetnictví ............................................................ 36 5.4.1

Dlouhodobý majetek ...................................................................... 36

5.4.2

Zásoby............................................................................................ 38

5.4.3

Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry ......... 39

5.4.4

Pohledávky .................................................................................... 40

6

5.4.5

Závazky.......................................................................................... 40

5.4.6

Dlouhodobé závazky ..................................................................... 41

5.4.7

Mzdy .............................................................................................. 42

5.4.8

Daně ............................................................................................... 43

5.4.9

Sociální a zdravotní pojištění podnikatele ..................................... 43

5.5

Účet individuálního podnikatele ..................................................................... 44

5.6

Převodový můstek .......................................................................................... 46

5.7

Otevření účetnictví.......................................................................................... 47 5.7.1

Počáteční účet rozvážný ................................................................ 48

5.7.2

Počáteční rozvaha k 1. 1. 2014 ...................................................... 49

Daňové řešení převodu daňové evidence na účetnictví ...................................... 51 6.1

Jednorázové zdanění v době zahájení vedení účetnictví ................................ 52

6.2

Postupné zdanění po více zdaňovacích období .............................................. 53

7

Vyhodnocení výsledků a doporučení ................................................................... 54

8

Závěr ....................................................................................................................... 59

Seznam zdrojů................................................................................................................. 60 Seznam tabulek ............................................................................................................... 62 Seznam obrázků .............................................................................................................. 64 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 65 Seznam příloh ................................................................................................................. 66

ÚVOD Tématem bakalářské práce je přechod z daňové evidence na vedení účetnictví. Převod mezi těmito evidencemi není v praxi zcela běžnou nebo každoroční činností, a proto jsem se právě pro toto téma rozhodla. Důvod k transformaci daňové evidence v účetnictví může být založen buď na zákonných požadavcích, nebo z vlastní vůle podnikatele. Průběh podnikatelské činnosti je neustále se měnící a rozvíjejí se proces, během kterého se také mění požadavky na vedení evidence a na výstupy, které evidence poskytuje. Velká část podnikatelů při zahájení podnikání zvolí vedení daňové evidence, postupně už ale nemusí být tato evidence dostačující a přijde čas na převod daňové evidence na účetnictví. Bakalářská práce je členěna na dvě základní části, část teoretickou a praktickou. V teoretické části práce jsou uspořádány základní informace a principy o daňové evidenci a účetnictví. Je uveden obsah jednotlivých evidencí a zákonné požadavky, které jsou na podnikatele (fyzickou osobu) kladeny. Další kapitola teoretické části se věnuje převodu daňové evidence na účetnictví, stejně tak jako i důvodům k tomuto přechodu. V praktické části je zpracován příklad přechodu mezi daňovou evidencí a účetnictvím konkrétní podnikající fyzické osoby. Nejprve je provedeno uzavření daňové evidence a následně otevření účetních knih v účetnictví. V práci jsou vyspecifikovány jednotlivé složky majetku a závazků, vytvořen účtový rozvrh podnikatele a předepsány souvztažnosti pro jednotlivé účetní operace. Dále je sestaven účet individuálního podnikatele a vyhotoven převodový můstek pro převod daňové evidence na účetnictví. Závěrem účetního řešení převodu je otevřeno účetnictví k datu 1. 1. 2014 a sestavena počáteční rozvaha. Praktická část následně pokračuje úpravy základu daně, které je nutné při převodu daňově evidence na účetnictví provést, je vypočítáno daňové zatížení podnikatele a navržen postup, jak tento daňový dopad promítnout do základu daně z příjmů podnikatele.

9

TEORETICKÁ ČÁST 1 EVIDENCE FYZICKÉ OSOBY Fyzická osoba s příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti má v zásadě tři možnosti jak toto své podnikání sledovat a stanovovat základ daně z příjmů. Jsou jimi: a) vedení účetnictví, b) vedení daňové evidence, c) stanovení výdajů procentem z dosažených příjmů. Nejjednodušším způsobem stanovování základu daně z příjmů fyzických osob z výše uvedených je stanovení výdajů na základě procentuální výše z dosažených příjmů. Uplatní se tehdy, není-li fyzická osoba účetní jednotkou podle § 1 zákona č. 563/1991 Sb, o účetnictví ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOÚ“) a neuplatňuje-li výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů v prokazatelné výši. Výše jednotlivých paušálních výdajů je stanovena v § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). V případě, že nevyužije fyzická osoba paušální stanovování výdajů z dosažených příjmů, volí mezi vedením daňové evidence a účetnictvím. Výhodou daňové evidence je nesporně její nižší administrativní náročnost v porovnání s účetnictvím i menší požadavky na technické zabezpečení. Na druhé straně však pokrývá především potřeby vyplývající z daňové povinnosti a již méně je využitelná pro řízení firmy.1 Vedení účetnictví podává podnikateli velmi přesný přehled o všech složkách majetku a zdrojích jeho krytí. Informace z účetnictví slouží nejen pro správné stavení základu daně z příjmu, ale především pro získávání informací potřebných pro efektivní řízení firmy.

DUŠEK, J., SEDLÁČEK, J. Daňová evidence podnikatelů 2013. 10. vydání. Praha: Grada, 2013. 136 s. ISBN 978-80-247-4624-1. 1

10

2 DAŇOVÁ EVIDENCE 2.1 CHARAKTERISTIKA DAŇOVÉ EVIDENCE Daňovou evidencí je evidence o příjmech a výdajích, majetku a závazcích, jejíž vymezení obsahuje § 7b ZDP. Tato evidence slouží ke zjištění základů daně z příjmů fyzických osob. Daňovou evidenci mohou vést pouze fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, jejichž roční obrat nepřesáhl v minulém kalendářním roce částku 25 milionů korun.

2.2 OBSAH DAŇOVÉ EVIDENCE Žádný zákon, vyhláška nebo předpis přesně nestanovují, jaká by měla být forma vedení daňové evidence. Ustanovení § 7b ZDP vymezuje, že daňová evidence musí obsahovat údaje o: a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, b) majetku a dluzích.1 Dále je ve výše uvedeném paragrafu vymezen způsob oceňování, povinnost provedení inventarizace zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků k poslednímu dni zdaňovacího období a povinnost archivace daňové evidence. Charakteristickým rysem evidovaných peněžních i hmotných toků je jejich příčinný vztah k podnikání, tedy jsou získávány z prodeje výrobků, zboží a služeb a vynakládány na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Z tohoto úhlu pohledu by měla daňová evidence zachytit všechen majetek a závazky podnikatele (fyzické osoby), které ovlivňují základ daně. Jde o majetek podnikatele, který se je třeba k jeho hospodářské činnosti, a získané finanční zdroje, které se podílí na krytí majetku podnikatele.2

Daňové zákony v úplném znění k 1. 1. 2014 s přehledy změn. Olomouc: ANAG, 2013. 295 s. ISBN 97880-7263-840-6. 1

SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2010. 7. vydání. Praha: Grada, 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3198-8 2

11

Obchodní majetek se z hlediska délky doby použitelnosti rozděluje na majetek: a) dlouhodobý – hmotný, nehmotný, finanční b) oběžný – zásoby, pohledávky, finanční majetek a peněžní prostředky. V daňové evidenci se uvádí pouze výdaje spojené s majetkem, který je zahrnutý v obchodním majetku. Obchodní majetek je pro účely ZDP vymezen v § 4 ods. 4 jako souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo, a nebo je účtováno, anebo jsou a byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (dále jen „daňová evidence“). Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci.1 Potřeba struktury vedení daňové evidence se odvíjí od evidence jednotlivých složek obchodního majetku. Jejich ocenění a evidence je náplní následující kapitoly.

2.3 EVIDENCE A OCEŇOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK OBCHODNÍHO MAJETKU

2.3.1 PENĚŽNÍ DENÍK Hlavní evidence příjmů a výdajů v daňové evidenci je vedena v peněžním deníku. Struktura peněžního deníku odpovídá potřebám pro stanovení základu daně z příjmů fyzických osob. Příjmem je dle ustanovení § 3 ods. (2) ZDP peněžní i nepeněžní plnění, které může být dosaženo i směnou.2

, MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2013, úplná znění platná k 1. 1. 2013. Praha: Grada, 2013. 272 s. ISBN 978-80-247-4643-2. 1 2

12

Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou daňově účinné, jsou vymezeny v § 24 ZDP. Daňově neúčinné náklady jsou ustanoveny v následujícím § 25 ZDP. Strukturu sloupců peněžního deníku ilustruje následující tabulka. Tab.: 1

Struktura deníku příjmů a výdajů

(zdroj: Sedláček, 2010, str. 20; vlastní úprava) datum skutečné platby označení dokladu, vhodné je členit doklady dle druhů do odlišných Doklad číselných řad Popis transakce stručné vystižení podstaty transakce Příjmy celkem celková výše příjmu §7 příjmy zahrnované do základu daně dle § 7 DZP Daňové příjmy §8 příjmy zahrnované do základu daně dle § 8 DZP Přijaté DPH evidence DPH u plátců DPH Výdaje celkem celková výše výdajů §7 výdaje zahrnované do základu daně dle § 7 Daňové výdaje §8 výdaje zahrnované do základu daně dle § 8 Placené DPH evidence DPH u plátců DPH Zvyšující ZD úpravy, které dle ZDP zvyšují základ daně Úpravy podle §23 Snižující ZD úpravy, které dle ZDP snižují základ daně Datum

V deníku příjmu a výdajů odpovídá každé operaci právě jeden řádek. Příjmy a výdaje mohou být dále podrobněji tříděny dle potřeb podnikatele přidáním dalších sloupců do deníku příjmů a výdajů.

2.3.2 EVIDENCE POHLEDÁVEK Pohledávky jsou evidovány v knize pohledávek. Tato evidence zahrnuje následující druhy pohledávek: a) pohledávky z obchodních vztahů, b) pohledávky vůči státu, c) pohledávky vůči správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám, d) pohledávky vůči zaměstnancům, e) ostatní pohledávky, pohledávky z poskytnutých půjček a úvěrů.

13

Pohledávky z obchodního styku nadále členíme dle doby splatnosti na krátkodobé a dlouhodobé a dle místa vzniku na tuzemské a zahraniční. Způsob ocenění pohledávek se dle odkazu v § 7 ZDP řídí § 5 odst. (9) téhož zákona. Hodnotou pohledávky se rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením a u pohledávky nabyté dědictvím nebo darem cena zjištěná ke dni jejího nabytí podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku. U poplatníků, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byly v době vzniku pohledávky, se jmenovitá hodnota pohledávky snižuje o výši daně z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.1 Kniha pohledávek by měla zachycovat: číslo dokladu, obsah pohledávky, označení dlužníka, výši pohledávky, datum vystavení, datum splatnosti a datum úhrady. Do této knihy se zapisuje při každém vzniku, změně a zániku pohledávky.

2.3.3 EVIDENCE ZÁVAZKŮ Evidence závazků je vedena analogicky k výše popsané evidenci pohledávek. Je vhodné rozlišovat tyto typy závazků: a) závazky z obchodních vztahů, b) závazky z přijatých záloh, c) závazky z titulu přijatých půjček a úvěrů, d) závazky vůči státu, e) závazky vůči zaměstnancům. Závazky se dle § 7b ZDP oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou a při převzetí pořizovací cenou.

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2013, úplná znění platná k 1. 1. 2013. Praha: Grada, 2013. 272 s. ISBN 978-80-247-4643-2. 1

14

2.3.4 EVIDENCE DLOUHODOBÉHO MAJETKU Jako dlouhodobý je označen obchodní majetek podnikatele, u kterého se předpokládá doba použitelnosti delší než 1 rok. Hodnota dlouhodobého majetku se nezahrnuje do daňové evidence jednorázově při jeho pořízení, ale postupně v průběhu životnosti formou odpisů. Členění dlouhodobého majetku je upraveno v § 6 až § 8 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZOÚ (dále jen „PV“). Dlouhodobý majetek se člení na tři základní skupiny: a) Dlouhodobý nehmotný majetek -

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

-

Software

-

Ocenitelná práva

b) Dlouhodobý hmotný majetek -

Pozemky, stavby, domy, byty, kulturní památky, umělecká díla

-

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

-

Pěstitelské celky trvalých porostů

-

Dospělá zvířata a jejich skupiny

-

Jiný dlouhodobý hmotný majetek

c) Finanční majetek -

Majetkové účasti a ostatní majetkové a úvěrové cenné papíry držené dlouhodobě1

Samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí, se za dlouhodobý hmotný majetek považují tehdy, jestliže se jedná o samostatné movité věci, popřípadě soubory

DUŠEK, J., SEDLÁČEK, J. Daňová evidence podnikatelů 2013. 10. vydání. Praha: Grada, 2013. 136 s. ISBN 978-80-247-4624-1. 1

15

movitých věcí se samostatným technicko – ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40.000 Kč a mají provozně – technické funkce delší než jeden rok.1 Vstupní cenu dlouhodobého majetku ustanovuje § 29 ZDP takto: a) Pořizovací cena – ocenění úplatně pořízeného majetku, do vstupní ceny jsou počítány i vedlejší pořizovací náklady jako například dopravné, clo, montáž. b) Vlastní náklady – ocenění majetku vytvořeného vlastní činností podnikatele, do vstupní ceny jsou zahrnuty veškeré náklady na pořízení tohoto majetku. c) Hodnota nesplacené pohledávky – ocenění majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele. d) Cena stanovená podle předpisu o oceňování majetku – ocenění majetku nabytého děděním nebo darem. e) Reprodukční pořizovací cena – ocenění majetku v ostatních případech, kdy není možné ocenění podle a) – d), například u kulturních památek. Pořízení dlouhodobého majetku není daňově účinný náklad v roce pořízení, pořízení tohoto majetku se tedy nezapisuje do deníku příjmů a výdajů. Pro evidenci dlouhodobého majetku je vhodná forma zápisu na evidenční (majetkové) karty. Na těchto kartách jsou evidovány i odpisy, skrze ně je pak vstupní cena postupně rozpouštěna do daňových výdajů.

PILÁTOVÁ, Jana. Daňová evidence: komplexní řešení problematiky daňové evidence pro OSVČ : daň z přidané hodnoty, daň silniční, daň z nemovitostí, sociální pojištění, zdravotní pojištění. 5. vydání. Olomouc: Anag, 2009. 296 s. ISBN 978-80-7263-517-7. 1

16

Obr. 1: Karta majetku – příklad evidence (Zdroj: Software Money S3 – modul Majetek)

ZDP stanovuje pro dlouhodobý hmotný majetek dva základní typy odpisů. Odpisování vymezují § 30 – § 32b ZDP. Shodné pro oba typy odpisů je zařazení do odpisových skupin, které se liší délkou doby odepisování majetku. Tab.: 2

Odpisové skupiny a doba odepisování dle § 30 ZDP

(Zdroj: Marková, 2013, str. 42; vlastní úprava) Odpisová skupina Doba odepisování v letech 1 3 2 5 3 10 4 20 5 30 6 50

17

Odepisování se zahajuje po uvedení pořizovaného majetku do stavu způsobilého užívání. Odepisuje se majetek, který je zaveden v daňové evidenci podnikatele, a který daný podnikatel zároveň i vlastní. V průběhu odepisování daného majetku nelze změnit způsob odepisování. Rovnoměrné odpisy se stanoví jako součin vstupní ceny majetku a příslušné procentuální sazby platné pro pořadový rok odpisu. Tabulka těchto sazeb je uvedena v § 31 ZDP. Odpisové sazby hmotného majetku – rovnoměrné odepisování

Tab.: 3

(Zdroj: Marková, 2013, str. 43; vlastní úprava) Odpisová v prvním roce skupina odepisování 1 2 3 4 5 6

20 11 5,5 2,15 1,4 1,02

v dalších letech odepisování 40 22,25 10,5 5,15 3,4 2,02

pro zvýšenou vstupní cenu 33,33 20 10 5 3,4 2

Zvýšené vstupní ceny mohou využít určitá odvětví podnikání, která jsou definována v § 31 ZDP, například zemědělští podnikatelé. Druhou možností odepisování jsou zrychlené odpisy. Zrychlené odepisování umožňuje v prvních letech odepisování odepsat vyšší částky než je tomu u rovnoměrného odepisování. Pro zrychlené odepisování jsou stanoveny v § 32 ZDP koeficienty. Tab.: 4

Koeficienty pro zrychlené odepisování dle § 32 ZDP

(Zdroj: Marková, 2013, str. 44; vlastní úprava) Koeficient pro zrychlené odepisování Odpisová v dalších v prvním roce pro zvýšenou skupina letech odepisování vstupní cenu odepisování 1 3 4 3 2 5 6 5 3 10 11 10 4 20 21 20 5 30 31 30 6 50 51 50

V prvním roce odepisování se odpis stanoví jako podíl vstupní ceny majetku a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odepisovaní platného v prvním roce odepisování. Pro odpisy v následujících letech se odpis stanoví jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny 18

a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem a počtem let, po které byl již daný majetek odepisován.1 Nehmotný majetek, ke kterému má podnikatel právo užívání na dobu určitou, se odepisuje rovnoměrně po doby trvání této smlouvy. V ostatních případech se odepisuje rovnoměrně bez přerušení: a) 18 měsíců – audiovizuální dílo, b) 36 měsíců – software, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, c) 60 měsíců – zřizovací výdaje, d) 72 měsíců – ostatní nehmotný majetek.2

2.3.5 EVIDENCE ZÁSOB Zásoby nejsou v ZDP definovány. Jejich vymezení je obsahem § 9 prováděcí vyhlášky zákona o účetnictví, kde jsou vymezeny takto: a) Materiál – tato položka obsahuje: suroviny, pomocné látky, provozní látky, náhradní díly, obaly, další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší. b) Nedokončená výroba – produkty, které již prošly některými výrobními stupni, polotovary. c) Výrobky – věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky. d) Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny. e) Zboží – obsahuje movité věci včetně zvířat, nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje.3

, MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2013, úplná znění platná k 1. 1. 2013. Praha: Grada, 2013. 272 s. ISBN 978-80-247-4643-2. 1 2

RYNEŠ, Petr.. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1. 1. 2014 po rekodifikaci soukromého práva. Olomouc: ANAG, 2014. 144 s. ISBN 978-80-7263-853-6. 3

19

Jako zásoby se eviduje také hmotný majetek v ocenění nepřevyšujícím 40 000 Kč, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok, přičemž z evidence takového majetku musí být patrné, že jde o drobný dlouhodobý majetek.1 Oceňování zásob se shodně jako u oceňování dlouhodobého majetku řídí dle způsobu, jakým jej fyzická osoba vedoucí daňovou evidence nabyla. Následující tabulka vymezuje čtyři možné druhy pořízení zásob a způsob jejich ocenění. Tab.: 5

Způsob pořízení a ocenění zásob

(Zdroj: Pilátová, 2009, str. 74) Způsob pořízení zásob

Ocenění

Prvotní právní úprava

Navazující právní předpisy

Úplatné pořízení (koupě)

Pořizovací cena

§ 7b ZDP

§ 25 ods. 4 ZOÚ § 49 PV

Pořízení ve vlastní režii

Vlastní náklady

§ 7b ZDP

§ 25 ods. 4 ZOÚ

Nabytí děděním nebo darem

Cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku Pořizovací cena Reprodukční pořizovací cena

Vklad do obchodního majetku

§ 7b ZDP § 29 ZDP

Vhodným způsobem pro vedení evidence zásob jsou skladní karty, na kterých se zaznamenává název a popis daného produktu, datum pořízení, pořizovací cena, počet pořízených a vydaných jednotek a datum vyřazení (vydání). Zdanitelným příjmem je prodej zásob v tom roce, ve kterém nastal skutečný peněžní tok. Rovněž dle skutečného peněžního toku posuzujeme období, ve kterém je daňově uznatelným výdajem platba za pořízení zásob. Všechny zásoby jsou evidovány a vykazovány až do okamžiku jejich spotřeby či prodeje.

2.3.6 EVIDENCE FINANČNÍHO MAJETKU ZDP finanční majetek stejně jako například zásoby nedefinuje a odvolává se na účetní předpisy. Složky krátkodobého finančního majetku jsou ustanoveny v § 12 PV jako:


20

a) peníze – peníze v pokladnách, ceniny, peníze na cestě, b) účty v bankách – peněžní zůstatky na běžných účtech, peníze na cestě, c) krátkodobé cenné papíry – určené k obchodování v krátkodobém horizontu (nejdéle do 12 měsíců).1

2.3.7 REZERVY Fyzické osoby, které vedou daňovou evidenci, mohou podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen „ZOR“), tvořit pouze tyto druhy rezerv: a) rezervy na opravy hmotného majetku, b) rezervy na pěstební činnost, c) ostatní rezervy podle § 10 zákona o rezervách. Tvorbu rezerv je nutno vždy zaznamenat do daňové evidence. Tvořit rezervy na výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku je zakázáno. Rezervy se uplatňují u fyzických osob za kalendářní rok (za zdaňovací období). Podnikatel je povinen zrušit rezervu ke dni ukončení podnikatelské činnosti, ke dni jejího přerušení a ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkurzu. Budou-li peníze v hodnotě rezerv tvořených podle § 9 a § 10 ZOR uloženy na zvláštním účtu v bance, rezervy se nezruší.2

2.3.8 MZDOVÁ EVIDENCE Stává-li se fyzická osoba zaměstnavatelem jiných fyzických osob, je povinna vést osobní složky a mzdové listy jednotlivých zaměstnanců. Tyto jsou vedeny zaměstnancům, kteří pro zaměstnavatele pracují na základě pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti i dohody o provedení práce.

RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1. 1. 2014 po rekodifikaci soukromého práva. Olomouc: ANAG, 2014. 144 s. ISBN 978-80-7263-853-6. 1


21

Povinné náležitosti mzdových listů jsou vymezeny v § 38j ZDP. Mezi tyto náležitosti patří zejména poplatníkovo jméno a příjmení, rodné číslo, bydliště a jméno a příjmení osoby, na kterou zaměstnanec uplatňuje slevu na dani. Dále je pak měsíčně vedena evidence o úhrnu zúčtovaných mezd, částce osvobozené od daně, povinném pojistném, základu pro výpočet zálohy na daň z příjmu a její výše, měsíčních slevách a zvýhodněních, a také o skutečně sražené záloze na daň z příjmu.1

2.4 KONEC ZDAŇOVACÍHO OBDOBÍ V DAŇOVÉ EVIDENCI 2.4.1 UZAVŘENÍ DAŇOVÉ EVIDENCE Daňová evidence dle ZDP nezná pojem inventarizace, místo toho se v § 7b odst. 4 ZDP uvádí, že poplatník vedoucí daňovou evidenci má povinnost k poslednímu dni zdaňovacího období: a) zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků, b) provést zápis o tomto zjištění, c) o případné rozdíly upravit základ daně podle § 24 a § 25 ZDP.2 Účetnictví pro výše popsané postupy používá pojmy fyzická a dokladová inventura. V rámci fyzické inventury se zjišťují skutečné stavy zásob a hmotného majetku. Dokladovou inventurou se zjišťuje skutečný stav závazků a pohledávek. V § 24 a § 25 ZDP je ustanoveno, jakým způsobem se vypořádat s inventarizačními rozdíly, kterými mohou být manko nebo škoda. Manko je inventarizační rozdíl v okamžiku, kdy skutečný stav je nižší než evidovaný. Škodou je fyzické znehodnocení evidovaného majetku. Vypořádání inventarizačních rozdílů a jejich vliv na úpravy základu daně z příjmu uvádí následující tabulka.

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2013, úplná znění platná k 1. 1. 2013. Praha: Grada, 2013. 272 s. ISBN 978-80-247-4643-2. 1

PILÁTOVÁ, Jana. Daňová evidence: komplexní řešení problematiky daňové evidence pro OSVČ : daň z přidané hodnoty, daň silniční, daň z nemovitostí, sociální pojištění, zdravotní pojištění. 5. vydání. Olomouc: Anag, 2009. 296 s. ISBN 978-80-7263-517-7. 2

22

Tab.: 6

Inventarizační rozdíly a jejich vliv na úpravy základu daně z příjmu (Zdroj: Pilátová, 2009, str. 114)

Inventarizační rozdíly zjištěné u zásob

Úprava základu daně (ZD) podle § 24 a § 25 ZDP

Manko do normy

bez vlivu na ZD

Manka nad normu

zvýšení ZD, jestliže výdaje na pořízení zásob snížily za sledované nebo minulé zdaňovací období zdanitelné příjmy (byly uplatněny jako daňové výdaje)

Škoda daňově uznatelná

bez vlivu na ZD

Škoda daňově neuznatelná

zvýšení ZD, jestliže výdaje na pořízení zásob snížily za sledované nebo minulé zdaňovací období zdanitelné příjmy (byly uplatněny jako daňové výdaje)

Přebytky

ZDP neřeší

2.4.2 STANOVENÍ ZÁKLADU DANĚ Z PŘÍJMU Fyzická osoba vedoucí daňovou evidence zjišťuje výsledek hospodaření (daňový zisk nebo ztrátu) odečtením daňově uznatelných výdajů od dosažených zdanitelných příjmů. Takto vzniklý rozdíl se nadále upravuje o nepeněžní příjmy a výdaje. Zdanitelné příjmy zachycené v deníku příjmů a výdajů se zvyšují o nepeněžní příjmy, které ovlivňují daňový základ podle § 3 odst. 2 ZDP. Mezi tyto nepeněžní příjmy patří například příjmy ze zápočtu pohledávek, zdanitelné věcné dary přijaté v souvislosti s podnikáním, příjmy ze směnných obchodů nebo čerpání zákonných rezerv.1 Dále je třeba upravit daňové výdaje, zjištěné v deníku příjmů a výdajů, o nepeněžní výdaje, tedy o výdaje, které se v příslušném zdaňovacím období neprojeví jako úbytek peněžních prostředků, ale je možno je zohlednit při zjišťování základu daně. Jde zejména o výdaje ze zápočtu pohledávek, odpisy hmotného majetku, zůstatkovou cenu vyřazovaného hmotného majetku, hodnotu zásob přijatých formou darů nebo tvorbu zákonných rezerv.2

, SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2010. 7. vydání. Praha: Grada, 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3198-8. 1 2

23

3 ÚČETNICTVÍ Podstata a význam účetnictví vyplývá především z užitečnosti účetních informací pro uživatele. Úkolem účetnictví je poskytovat ekonomické informace různým uživatelům (investorům, vlastníkům, dodavatelům, ostatním věřitelům, zaměstnancům), kteří na základě těchto informací rozhodují o dalším směřování podniku, o rizicích, výši daní, poskytování úvěrů nebo možnostech prosperity a investic v určité oblasti. Rozdíly mezi těmito různými skupinami jsou v obsahu, v míře uplatnění právní regulace a v uživatelském využití.1

3.1 CHARAKTERISTIKA A FUNKCE ÚČETNICTVÍ K charakteristickým znakům účetnictví patří: a) zachycuje skutečný stav a pohyb majetku a závazků a zjišťuje skutečný výsledek hospodaření, b) evidence se vede z časového hlediska, tedy za určité časové období, například kalendářní rok, c) účetnictví se vede nepřetržitě, po celou dobu existence účetní jednotky, d) účetnictví se vede plně a průkazným způsobem, e) účetnictví se vede v peněžních jednotkách české měny (v některých případech současně i v cizí měně).2 Kromě své informační funkce plní účetnictví ještě řadu dalších funkcí: 

vedením soustavných zápisů o podnikových jevech plní funkci registrační,



je důkazním prostředkem při vedení sporů,

LEINVEBEROVÁ, Jaroslava. Základy finančního účetnictví. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008. 36 s. 1

MRKOSOVÁ, Jitka. Účetnictví 2010 učebnice pro SŠ A VOŠ. Brno: Computer press, 2010. 294 s. ISBN 978-80-251-2925-8. 2

24



je základnou pro vyměření daňových povinností,



poskytuje informace pro podnikové a vnitropodnikové rozhodovací procesy nejrůznějšího druhu a časového horizontu.1

Účetnictví musí být vedeno tak, aby podávalo věrný a poctivý obraz o skutečnostech v něm zachycených.

3.2 ZÁKON O ÚČETNICTVÍ A SOUVISEJÍCÍ VYHLÁŠKY Účetnictví je vymezeno zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb. Zákon o účetnictví definuje předmět účetnictví, požadavky na kvalitu účetních informací, základní prvky účetnictví, účetní závěrku a uzávěrku, povinnost auditu, zásady oceňování v účetnictví, inventarizaci a archivaci účetnictví. Rovněž řeší tvorbu a vydávání Českých účetních standardů, jejichž účelem je popis účetních metod a postupů účtování. Ministerstvo financí České republiky vydalo ve své kompetenci prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví. Účetní jednotky jsou řazeny do skupin, dle charakteru jejich činnosti, byly tak vytvořeny předpoklady pro stanovení a uplatnění účetních metod podle specifik jednotlivých skupin a vytvořeny předpoklady pro co nejúplnější splnění zásad při vedení účetnictví. Jedná se o vyhlášky pro podnikatele, banky a ostatní finanční instituce, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, neziskové organizace a pro územní samosprávné celky, státní fondy a organizační složky státu.2 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele, definuje složky účetní závěrky, obsahově vymezuje položky účetních výkazů, popisuje účetní metody a konsolidovanou účetní závěrku.

KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha: Polygon, 2004. 444 s. ISBN 807273-098-3. 1

FIŠEROVÁ, Eva a kol. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2010. Olomouc: ANAG, 2010. 440 s. ISBN 978-80-7263-598-6. 2

25

3.3 ZÁSADY PRO VEDENÍ ÚČETNICTVÍ Obecné zásady pro vedení účetnictví jsou obsaženy především v zákoně o účetnictví a zákon směřuje ve znění jednotlivých ustanovení k jejich naplnění. Mezi zásady účetnictví patří: 

Zásada věcné a časové souvislosti při účtování o skutečnostech při vedení účetnictví je zakotvena v § 3 odst. 1 ZOÚ. Jde o akruální princip při vedení účetnictví.



Zásada stálosti metod uplatněných při vedení účetnictví je popsána v § 7 odst. 4 ZOÚ, tamtéž jsou popsány výjimky z této zásady.



Zásada opatrnosti, souvisí s oceňováním majetku a závazků a s vykazováním hospodářského výsledku, touto se zabývá především ustanovení § 25 a § 26 ZOÚ.



Zákaz kompenzace je upraven v § 7 odst. 6 ZOÚ.



Zásada věrného a poctivého zobrazení předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky je stěžejní zásadou a je v ní dosaženo všeobecného mezinárodního koncensu. V ZOÚ je náplní § 7 a § 8. 1



Zásada účetní jednotky, účetní jednotka je chápána jako uzavřený celek, za který se vede účetnictví a je sestavována účetní závěrka.



Zásada nepřetržitého trvání účetní jednotky vyplývá z předpokladu, že účetní jednotka je založena na neomezenou dobu, je tedy povinna vést účetnictví v po sobě následujících obdobích.



Zásada bilanční kontinuity znamená, že konečné zůstatky rozvahových účtů odpovídají počátečním stavům těchto účtů v následujícím účetním období.2



26

3.4 ZÁKLADNÍ PRVKY ÚČETNICTVÍ Pro účetnictví je charakteristické, že se na majetek dívá ze dvou hledisek. Za prvé z hlediska konkrétní formy, v níž jsou nejrůznější hospodářské prostředky vázány a za druhé z hlediska zdrojů, jimiž jsou hospodářské prostředky financovány. Jde tedy o dva úhly podhledu na jedinou podstatu – majetek firmy. Toto dvojjediné chápání majetku je vyjádřením skutečnosti, že každý druh majetku, s nímž podnik hospodaří, musí být financován z určitého zdroje. Souběžná dvojí klasifikace majetku představuje klíčový prvek, na němž je založeno účetnictví jako systém. Tento bilanční princip je základem konstrukce výkazu rozvahy.1 Zákon o účetnictví stanoví základní podmínky pro vedení účetnictví pro různé typy subjektů. V zásadě je účetnictví založeno na několika základních prvních bez ohledu na konkrétní podmínky účetní jednotky. Mezi tyto základní prvky účetnictví patří shromažďování účetních záznamů, zpracování účetních záznamů, analýza zjištěných a zpracovaných informací, hodnocení výsledků a sdělení těchto výsledků uživatelům ekonomických informací.2

3.4.1 ÚČET Základním třídícím znakem účetnictví je účet. Zřízením účtu se otevírá možnost odděleného zachycování údajů o hospodářských skutečnostech týkající se právě jedné položky aktiv nebo pasiv podniku. Rozklad rozvahy do účtů umožňuje mnohem hlubší přehled o majetku a zdrojích podniku.3 Náklady a výnosy podniku jsou rovněž sledovány odděleně na samostatných výsledkových účtech. Díky analýze výsledkových účtů je možné zjistit jednotlivé vlivy, které působí na hospodářský výsledek podniku.




27

Účty na nichž se souborně zachycují všechny účetní případy v peněžním vyjádření, se nazývají účty syntetické. Podrobnější členění informací uvedených na syntetických účtech se provádí pomocí analytických účtů.1

3.4.2 ÚČETNÍ KNIHY Na rozvahových a výsledkových účtech se sleduje stav a pohyb aktiv, pasiv, nákladů a výnosů věcně utříděných. Soubor syntetických účtů se nazývá hlavní kniha. Na každém účtu hlavní knihy se vedou údaje za účetní období v členění na počáteční stav, obraty a konečný stav účtu. Do hlavní knihy jsou zapisovány veškeré účetní případy podle stanovených pravidel, označují se tedy za zápisy soustavné, systematické. Pro kontrolu úplnosti věcných zápisů je třeba mít informace o tom, jaké operace nastaly v určitém časovém období. K tomuto účelu se každá hospodářská operace ještě před zápisem do hlavní knihy zapíše z hlediska časového. Zápisy hospodářských operací v časovém uspořádání se nazývají zápisy časové, chronologické a provádějí se do deníku. Deník jako další účetní kniha má důležitou kontrolní funkci. Deník rovněž představuje mezičlánek mezi věcnými zápisy na účtech a účetními doklady popisujícími hospodářskou operaci, protože vždy obsahuje odkaz na číslo dokladu, v němž je hospodářská operace popsána.2 Vedle deníku, hlavní knihy a knih analytický účtů vede podnik ještě knihy podrozvahových účtů, na kterých jsou zaznamenávány důležité skutečnosti, které nepatří do rozvahy, ale které jsou pro posouzení majetkové situace a zdrojů podniku významné.3

3.4.3 ÚČETNÍ DOKLADY, ZÁPISY Účetní doklad je možné označit za jeden ze základních účetních záznamů. Účetní doklad zaznamenává informace, které se zachycují v účetnictví. Skrze účetní doklady vstupují účetní zápisy do účetních knih. V účetních dokladech se zaznamenávají hospodářské




28

operace, které zachycují pohyb a tím změnu stavu jednotlivých složek majetku, závazků, nákladů nebo výnosů, a účetní operace, které nezachycují pohyb hospodářských prostředků.1 Účetní jednotka je povinna vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu a to tak, aby bylo možno spolehlivě a jednoznačně identifikovat obsah účetního případu.2

3.5 OCEŇOVÁNÍ MAJETKU A ZÁVAZKŮ V ÚČETNICTVÍ Použitý způsob ocenění majetku má přímý vliv na výši vykazovaných aktiv a pasiv, a tím i na informace o finančně majetkové struktuře podniku. Ocenění má rovněž vliv na výši nákladů podniku a tím na velkost vykazovaného výsledku hospodaření. Pro ocenění podnikavých aktiv a závazků existuje několik oceňovacích základen, mezi nimiž jsou: 

historická cena – při nákupu pořizovací cena, při pořízení vlastní činností vlastní náklady,



běžná (reprodukční) cena – toto ocenění vyjadřuje částku, za kterou by se obdobný majetek pořizoval v současnosti,



realizovatelná hodnota (prodejní cena aktiv) – aktivum oceněné v peněžní částce, kterou by bylo možno získat jeho řádným, standardním prodejem v době, kdy se má prodej uskutečnit,



současná hodnota (budoucích peněžních toků) – aktivum je oceněno v současné diskontované hodnotě budoucích čistých peněžních příjmů,



reálná hodnota – částka, za kterou by bylo možno vyměnit aktivum nebo vyrovnat závazek za obvyklých podmínek. 3




29

3.6 ÚČETNÍ UZÁVĚRKA A ZÁVĚRKA Účetním obdobím je období 1 roku (za normálních podmínek definovaný jako 12 po sobě jdoucích měsíců), tento interval je rozhodný pro vykázání stavu aktiv a pasiv a pro zjištění výsledku hospodaření a jeho rozdělení. Na konci účetního období se musí: 

provést roční účetní uzávěrka (jedná se o uzavření všech účtů),



vyhotovit roční účetní závěrka (sestavení účetních výkazů s přílohou).1

Účetní uzávěrka a závěrka zahrnují tyto činnosti: 

zajištění úplnosti, průkaznosti a správnosti účetnictví,



uzavření účetních knih,



výpočet daňového základu a daně z příjmu,



sestavení roční závěrky,



otevření účetních knih pro další období.2

3.6.1 ÚČETNÍ UZÁVĚRKA Po zaúčtování všech účetních případů směřujících ke splnění účetních předpokladů a k zajištění věrného a poctivého obrazu účetnictví je ukončena první etapa závěrečných prací a následuje uzavření účetních knih k poslednímu dni účetního období, tedy k rozvahovému dni. Tato etapa zahrnuje: a) zjištění obratů jednotlivých syntetických účtů, b) zjištění konečných stavů rozvahových účtů a uzavření každého účtu, převod konečného stavu podvojným zápisem na účet 702 – konečný účet rozvážný,



30

c) zjištění konečných stavů nákladů a výnosů a jejich účetní převod souvztažným zápisem do uzávěrkového účtu 710 – účet zisků a ztrát, kde se zjistí výsledek hospodaření v členění na provozní, finanční a mimořádný, d) zjištění celkového výsledku hospodaření za účetní období, na účtu 710 - účet zisků a ztrát, formou rozdílu celkových nákladů a výnosů a jeho převod podvojným zápisem do účtu 702 – konečný účet rozvážný.1

3.6.2 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Roční účetní závěrku tvoří: 

rozvaha (bilance),



výkaz zisků a ztráty,



příloha účetní závěrky, jejíž součástí mohou být přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.2

Zákon o účetnictví zná tři druhy účetních závěrek: a) Řádná účetní uzávěrka – uzávěrka účetních knih k poslednímu dni účetního období. b) Mimořádná účetní závěrka – ostatní případy, kdy se uzavírají účetní knihy mimo poslední den účetního období. c) Mezitímní účetní závěrka – při sestavení se neuzavírají účetní knihy, uplatňuje se například při změně právní formy.3




31

4 PŘECHOD Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ 4.1 DŮVODY PŘECHODU Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ Pro přechod z daňové evidence na účetnictví se může podnikající fyzická osoba rozhodnout dobrovolně anebo se pro ni stává přechod povinný za předpokladu splnění zákonných požadavků. Pro všechny fyzické osoby platí pravidlo, že ukončit vedení účetnictví mohou nejdříve po uplynutí pěti po sobě jdoucích účetních období. Výjimkou z tohoto pravidla jsou ukončení činnosti podnikatele nebo zahájení vedení účetnictví v důsledku překročení obratu 15 mil Kč v letech 2003, 2004 nebo 2005.1

4.1.1 DOBROVOLNÝ PŘECHOD Fyzická osoba, která vede účetnictví dobrovolně, se stává účetní jednotkou. Tato osoba je povinna vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se rozhodla vést účetnictví, případně ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti.2 Motivací pro fyzickou osobu k přechodu z daňové evidence na účetnictví mohou být mezi jinými větší informační požadavky na evidenci, přesnější rozúčtování nákladů mezi střediska či činnosti nebo může tento požadavek vzejít z externího prostředí podnikatele, například od banky, pojišťovny nebo při čerpání dotací.

4.1.2 POVINNÝ PŘECHOD Povinnost vedení účetnictví se vztahuje na osoby definované v § 1 ZOÚ. U fyzických osob se jedná o:

, FIŠEROVÁ, Eva a kol. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2010. Olomouc: ANAG, 2010. 440 s. ISBN 978-80-7263-598-6. 1 2

32

a) Fyzické osoby – zapsané v obchodním rejstříku: Fyzická osoba, která je jako podnikatel zapsána v obchodním rejstříku má povinnost vést účetnictví ode dne zápisu do obchodního rejstříku až do dne výmazu. b) Fyzická osoba – podnikatel, která překročila zákonem stanovený obrat: Účetní jednotkou je stávají fyzické osoby, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty (§ 4a ZDPH) v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku. Povinnost vedení účetnictví je od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se fyzická osoba stala účetní jednotkou, až do posledního dne účetního období, ve kterém přestala být účetní jednotkou. c) Fyzická osoba – podnikatel, účastník sdružení bez právní subjektivity, pokud alespoň jeden účastník tohoto sdružení je účetní jednotkou.1 d) Ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.

4.2

PŘECHOD Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ – ÚČETNÍ HLEDISKO

Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví je z účetního pohledu řešen v § 61b vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro podnikatele účtující v podvojném účetnictví. Převod daňové evidence na účetnictví se sestává z následujících kroků: a) rozhodnutí o převodu (termín převodu), b) inventarizace majetku a závazků, c) výpočet dodatečných informací (např. odpis pohledávek), d) sestavení převodového můstku, e) zaúčtování do účetnictví,


33

f) sestavení počáteční rozvahy.1 PŘECHOD Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ – DAŇOVÉ HLEDISKO

4.3

Při přechodu z daňové evidence na účetnictví je třeba vyčlenit položky majetku a závazků podnikatele, které budou při převodu ovlivňovat daň z příjmu fyzických osob. Převod z pohledu daně z příjmu řeší příloha č. 3 ZDP. Ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno účtování, se základ daně a) zvýší o: 

hodnotu zásob,



hodnotu poskytnutých záloh, s výjimkou záloh na hmotný majetek,



hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem;

b) sníží o: 

hodnotu přijatých záloh



hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.2

V případě, že je podnikatel plátce DPH, rozumí se hodnotou pohledávek a závazků, hodnota bez DPH.

DUŠEK, Jiří. Převod daňové evidence na vedení účetnictví. 6. aktualizované vydání. Praha: Grada, 2008. 128 s. ISBN 978-80-247-2387-7. 1

CARDOVÁ, Zdenka.: Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele. 2. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 160 s. ISBN 978-80-7357-502-1. 2

34

PRAKTICKÁ ČÁST 5 ÚČETNÍ ŘEŠENÍ PŘEVODU DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ V praktické části bakalářské práci zpracuji konkrétní případ převodu daňové evidence podnikající fyzické osoby na vedení účetnictví k datu 1. 1. 2014, v první části z pohledu účetního a následně i z pohledu daňového.

5.1 PŘEDSTAVENÍ FYZICKÉ OSOBY PRO PRAKTICKOU ČÁST Zpracování převodu daňové evidence na účetnictví provedu na datech podnikající fyzické osoby pana Josefa Novotného. Pan Josef Novotný podniká v oblasti prodeje náhradních dílů na automobily, svoje podnikání zahájil v listopadu roku 1991. V devadesátých letech postupně podnikatel rozšiřoval svoje podnikání, postavil sklad s prodejnou, přijal zaměstnance pro prodejnu a rozvoz autodílů a následně začal provozovat ještě další prodejnu. V roce 2011 se rozhodl podnikání rozšířit o služby autoservisu a pneuservisu. Začala tedy výstavba servisu, která je realizována jako přístavba stávajícího skladu. Servis bude dokončen v průběhu roku 2014. V současnosti má podnikatel zaměstnané tři pracovníky na pracovní poměr.

5.2 UZAVŘENÍ DAŇOVÉ EVIDENCE Přechod daňové evidence na účetnictví vychází z uzavřené daňové evidence k datu 31. 12. 2013. Následující obrázek ilustruje závěrečný přehled peněžního deníku podnikatele k 31. 12. 2013, který byl sestaven na základě inventarizace jednotlivých složek majetku a závazků.

35

Obr. 2: Závěrečný přehled peněžního deníku k 31. 12. 2013 (zdroj: Daňová evidence podnikatele)

5.3 SESTAVENÍ ÚČTOVÉHO ROZVRHU V rámci převodu daňové evidence na účetnictví je jedním z kroků sestavení účtového rozvrhu. Sestavený účtový rozvrh vychází ze směrného účtového rozvrhu a vytváří analytické účty pro potřeby sledování účetních operací podnikatele. Sestavený účtový rozvrh je přílohou č. 1 bakalářské práce.

5.4 PŘEVOD DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ V této kapitole je uveden soupis jednotlivých zinventarizovaných částí majetku a závazků s navrženým proúčtováním převodu daňové evidence na účetnictví a rozlišením vlivu na základ daně z příjmu.

5.4.1 DLOUHODOBÝ MAJETEK Pan Novotný vede evidenci dlouhodobého majetku v členění: a) Dlouhodobý hmotný majetek – stavby, b) Dlouhodobý hmotný majetek – stroje a zařízení, c) Drobný dlouhodobý hmotný majetek.

36

Přehled dlouhodobého hmotného majetku, který využívá podnikatel pro svoji ekonomickou činnost je uveden v následující tabulce. Tab.: 7

Přehled dlouhodobého majetku

(zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování)

Provozovna - prodejní sklad

307 590,00 Kč

Oprávky k 31. 12. 2013 193 062,00 Kč

Zvedák 5,5 t

109 300,00 Kč

12 023,00 Kč

97 277,00 Kč

Pneuservisní set

124 990,00 Kč

13 749,00 Kč

111 241,00 Kč

Nůžkový zvedák

114 741,00 Kč

12 622,00 Kč

102 119,00 Kč

Dlouhodobý majetek

Pořizovací cena

Zůstatková cena 114 528,00 Kč

Provozovna (prodejní sklad) bude evidována na účtu 021 – Stavby a oprávky na účtu 081 – Oprávky ke stavbám. Stroje a zařízení budou zaúčtovány na účet 022.100 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí – PC nad 40.000 Kč, oprávky na účet 082.100 – Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí - PC nad 40 tis Kč. Tab.: 8

Majetek – účtování převodu daňové evidence na účetnictví

(zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Text Stavby - pořizovací cena Stavby - oprávky Samostatné movité věci a soubory movitých věcí - PC nad 40.000 Kč - pořizovací cena Samostatné movité věci a soubory movitých věcí - PC nad 40.000 Kč - oprávky Samostatné movité věci a soubory movitých věcí - PC pod 40.000 Kč - pořizovací cena Samostatné movité věci a soubory movitých věcí - PC pod 40.000 Kč - oprávky

Inventurní stav k 31. 12. 2013 307 590,00 Kč

ZD

Účet MD

Účet DAL

ne

021.100

491.000

-193 062,00 Kč

ne

081.100

491.000

349 031,00 Kč

ne

022.100

491.000

-38 394,00 Kč

ne

082.100

491.000

149 844,00 Kč

ne

022.200

491.000

-149 844,00 Kč

ne

082.200

491.000

Hmotný majetek, který má dobu použitelnosti delší než jeden rok a je v ceně pořízení nad 10 000 Kč, je evidován jako drobný dlouhodobý hmotný majetek. Pořizovací cena drobného dlouhodobého majetku, který je využíván k podnikatelské činnosti, je 149 844 Kč. Všechen majetek v této kategorii je zcela odepsán a daňově uplatněn do 37

výdajů v roce pořízení. K 31. 12. 2013 je tedy k tomuto majetku vytvořen odpis ve výši 100 % hodnoty. Evidence drobného dlouhodobého majetku je zachycena na účtu 022.200 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí – PC pod 40.000 Kč, oprávky na účtu 082.200 – Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí - PC do 40 tis Kč. Pro drobný majetek s oceněním do 10 000 Kč není vedena žádná zvláštní evidence. Podnikatel má v současné době rozestavěnou budovu pro provoz autoservisu a pneuservisu. Pořizovací náklady na rozestavěnou budovu jsou k 31. 12. 2013 v hodnotě 1 992 087,08 Kč. Tato hodnota bude zachycena na účet 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Pořízení majetku – účtování převodu daňové evidence na účetnictví

Tab.: 9

(zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Inventurní stav k 31. 12. 2013

Text Pořízení dlouhodobého hmotného majetku - přístavba autoservisu

1 992 087,08 Kč

ZD

Účet MD

Účet DAL

ne

042.100

491.000

5.4.2 ZÁSOBY Koneční stav zásob daňové evidence musí odpovídat počátečnímu stavu účtu 132 – Zboží na skladě a v prodejnách. Zásoby zboží jsou evidovány ve dvou oddělených skladech – prodejní sklad a prodejna. V evidenci jsou pouze zásoby zboží, není evidován žádný materiál, neboť charakter podnikání není výrobní, ale pouze obchodní. Pro každý sklad bude vytvořen samostatný analytický účet. Tab.: 10

Zásoby zboží – účtování převodu daňové evidence na účetnictví

(zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Text Zboží - prodejní sklad Zboží - prodejna

Inventurní stav k 31. 12. 2013 3 237 616,00 Kč

ZD

Účet MD

Účet DAL

ano

132.100

491.000

1 006 803,00 Kč

ano

132.200

491.000

38

5.4.3 KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK A KRÁTKODOBÉ BANKOVNÍ ÚVĚRY Koneční stav hotovosti uvedený v závěrečném přehledu peněžním deníku musí odpovídat počátečnímu stavu účtu 211 – Pokladna. Pro účet pokladny budou vytvořeny dva samostatné analytické účty dle jednotlivých provozoven. Tab.: 11

Pokladny – účtování převodu daňové evidence na účetnictví

(zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Text Pokladna - prodejní sklad Pokladna - prodejna

Inventurní stav k 31. 12. 2013 5 016,00 Kč 5 000,00 Kč

ZD

Účet MD

Účet DAL

ne

211.100

491.000

ne

211.200

491.000

Konečný stav peněžních prostředků na bankovním účtu musí odpovídat počátečnímu stavu účtu 221 – Bankovní účty. Podnikatel má v současné době vedený pouze jeden běžný účet. Mohlo by tak být dostačující účtování na syntetický účet 221 bez analytického rozlišení. I přesto bych účtování na analytické účty zavedla, pro případ budoucího otevření dalšího běžného účtu. K 31. 12. 2013 je stav běžného podnikatelského účtu záporný z důvodu čerpání kontokorentu ve výši -100 882,67 Kč. Tento zůstatek bude tedy při přechodu z daňové evidence převeden na účet 231 – Krátkodobé bankovní úvěry, konkrétně na analytický účet 231.100 - Krátkodobé bankovní úvěry - kontokorent KB. Tab.: 12

Bankovní účet a kontokorent – účtování převodu daňové evidence na účetnictví (zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Text

Bankovní účet - KB Krátkodobé bankovní úvěry kontokorent KB

Inventurní stav k 31. 12. 2013 0,00 Kč 100 882,67 Kč

ZD

Účet MD

Účet DAL

ne

221.100

491.000

ne

491.000

231.100

Podnikatel čerpá u banky dva dlouhodobé bankovní úvěry, které budou dále specifikovány v kapitole 5.4.6. V rámci účetní závěrky se zůstatek dlouhodobého úvěru rozděluje na část s dlouhodobým charakterem a část se splatností do jednoho roku. Část dlouhodobá a krátkodobá se vykazují zvlášť v rámci dlouhodobých a krátkodobých závazků. Pro část bankovních úvěrů se splatností do jednoho roku zavedu analytický účet 231.200 - Krátkodobé bankovní úvěry - část dlouhodobých úvěrů splatných do jednoho roku. 39

Tab.: 13

Krátkodobý bankovní úvěr – účtování převodu daňové evidence na účetnictví (zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Text

Krátkodobé bankovní úvěry - část dlouhodobých úvěrů splatných do jednoho roku


ZD

Účet MD

Účet DAL

ne

491.000

231.200

5.4.4 POHLEDÁVKY Podnikatel eviduje krátkodobé pohledávky za odběrateli. Nemá žádné dlouhodobé pohledávky. Konečný stav pohledávek bude předen na počáteční stav účtu 311 - Pohledávky z obchodních vztahů. Na tomto účtu je evidována celá rozvahová hodnota pohledávky, tedy hodnota včetně DPH. U plátce DPH se daňově vyčleňuje hodnota pohledávky ve výši DPH. Tab.: 14

Pohledávky z obch. vztahů – účtování převodu daňové evidence na účetnictví (zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Text

Pohledávky z obchodních vztahů odběratelé ČR - základ Pohledávky z obchodních vztahů odběratelé ČR – DPH

Inventurní stav k 31. 12. 2013

ZD

Účet MD

Účet DAL

292 418,00 Kč

ano

311.100

491.000

43 849,00 Kč

ne

311.100

491.000

5.4.5 ZÁVAZKY Podnikatel eviduje krátkodobé závazky z obchodních vztahů vůči dodavatelům zboží. Konečný stav závazků bude předen na počáteční stav účtu 321 - Závazky z obchodních vztahů. Na tomto účtu je stejně jako u pohledávek evidována celá rozvahová hodnota závazků, tedy hodnota včetně DPH. V rámci účtu závazků z obchodních vztahů jsou vytvořené dva analytické účty v členění na dodavatele z České republiky a dodavatele zahraniční. Na základě provedené inventarizace závazků je navržen následující postup účtování.

40

Tab.: 15

Závazky z obch. vztahů – účtování převodu daňové evidence na účetnictví (zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Text

Závazky z obchodních vztahů dodavatelé ČR - základ Závazky z obchodních vztahů dodavatelé ČR - DPH Závazky z obchodních vztahů dodavatelé mimo ČR


ZD

Účet MD Účet DAL

1 104 058,08 Kč

ano

491.000

321.100

165 557,93 Kč

ne

491.000

321.100

-2 638,41 Kč

ano

491.000

321.200

Hodnota pro převod závazků z obchodní vztahů od dodavatelů mimo ČR je záporná z toho důvodu, že jsou k 31. 12. 2013 evidovány pouze neuhrazené dobropisy.

5.4.6 DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY Jak již bylo zmínění výše, v kapitole 5.4.3, podnikatel čerpá dva dlouhodobé bankovní úvěry. Těmito úvěry byly financovány stavba autoservisu a pořízení zásob zboží. Splatnost prvního – investičního úvěru je v roce 2015, druhý úvěr je splatný v roce 2019. Podrobnosti o úvěrech uvádí následující tabulka. Tab.: 16

Přehled dlouhodobých úvěrů


Text Investiční úvěr Podnikatelský úvěr


Analytický účet

Splatnost do 1 roku

nad 1 rok

Datum splatnosti

280 780,69 Kč

461.100

226 440,00 Kč

54 340,69 Kč 31. 3. 2015

1 152 108,23 Kč

461.200

200 040,00 Kč

952 068,23 Kč 18. 9. 2019

Část dlouhodobých úvěrů splatných do jednoho roku je účtována v rámci krátkodobých bankovních úvěrů. Část dlouhodobých úvěrů splatná nad 1 rok bude účtována dle rozpisu v následující tabulce. Tab.: 17

Dlouhodobé bankovní úvěry – účtování převodu daňové evidence na účetnictví (zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Částka

ZD

Účet MD

Účet DAL

Bankovní úvěry - investiční úvěr

54 340,69 Kč

ne

491.000

461.100

Bankovní úvěry - podnikatelský úvěr

952 068,23 Kč

ne

491.000

461.200

Text

41

5.4.7 MZDY V souvislosti s příjmy ze závislé činnosti zaměstnanců vznikají tyto závazky: a) Nevyplacené mzdy – závazek bude převeden na účet 331 – Zaměstnanci. b) Neuhrazené sociální a zdravotní pojištění za zaměstnavatele – závazek bude převeden na účet 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. c) Neuhrazená daň ze závislé činnosti – závazek bude převeden na účet 342 – Ostatní přímé daně. d) Neuhrazené srážky z mezd – závazek bude převeden na účet 379 – Jiné závazky. e) Neuhrazené zákonné pojištění za zaměstnavatele – závazek bude převeden na účet 325 – Ostatní závazky – zákonné pojištění zaměstnavatele. Tab.: 18

Závazky z mezd – účtování převodu daňové evidence na účetnictví

(zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Text Zaměstnanci - výplata čisté mzdy Ostatní přímé daně - závislá činnost Jiné závazky - srážky z mezd Ostatní závazky - zákonné pojištění zaměstnavatele Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - SP zaměstnavatel Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - SP zaměstnanci Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnavatel - VZP Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnavatel - ČPZP Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnanci - VZP Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnanci - ČPZP

Inventurní stav k 31. 12. 2013 41 576,00 Kč 4 170,00 Kč 100,00 Kč

ZD

Účet MD

Účet DAL

ano ano ano

491.000 491.000 491.000

331.200 342.100 379.100

834,00 Kč

ano

491.000

325.100

12 879,00 Kč

ano

491.000

336.100

3 350,00 Kč

ano

491.000

336.200

3 326,00 Kč

ano

491.000

336.301

1 311,00 Kč

ano

491.000

336.302

1 664,00 Kč

ano

491.000

336.401

656,00 Kč

ano

491.000

336.402

42

V rámci účtů závazků za sociální a zdravotní pojištění je vytvořena analytická evidence v členění na úhrady za zaměstnavatele a za zaměstnance a navíc ještě také členění dle jednotlivých zdravotních pojišťoven. V položce jiných závazků – srážky z mezd je vykázána srážka zaměstnanci na úhradu soukromého penzijního připojištění.

5.4.8 DANĚ U podnikatele přicházejí v úvahu tyto daně: a) Daň z přidané hodnoty – závazek bude převeden na účet 343 – Daň z přidané hodnoty. b) Silniční daň – závazek bude převeden na účet 345 – Ostatní daně a poplatky. c) Daň z příjmů – závazek bude převeden na účet 341 – Daň z příjmů. Tab.: 19

Daně – účtování převodu daňové evidence na účetnictví

(zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Text Daň z přidané hodnoty - odvod Ostatní daně a poplatky - silniční daň Daň z příjmu


ZD

Účet MD

Účet DAL

ne

491.000

343.900

4 170,00 Kč

ano

491.000

345.100

-33 305,00 Kč

ne

491.000

341.000

Účet daně z příjmu vykazuje zápornou hodnotu z důvodu vyšších uhrazených záloh než je daňová povinnost podnikatele na dani z příjmu fyzických osob za rok 2013.

5.4.9 SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ PODNIKATELE Podnikatel jako osoba samostatně výdělečně činná rovněž platí odvody na sociální a zdravotní pojištění za sebe samou. K 31. 12. 2013 eviduje podnikatel zaplacené zdravotní pojištění ve výši 41 535 Kč, dle přehledu za rok 2013 musí doplatit ještě částku ve výši 3 599 Kč. Celkově tedy zdravotní pojištění za rok 2013 činí 45 134 Kč.

43

K 31. 12. 2013 eviduje podnikatel zaplacené sociální pojištění ve výši 102 489 Kč, dle přehledu za rok 2013 vychází přeplatek výši 4 867 Kč. Celkově sociální pojištění za rok 2013 činí 97 622 Kč. Tab.: 20

Sociální a zdravotní pojištění podnikatele – účtování převodu daňové evidence na účetnictví (zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Text

Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění SP podnikatel Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění ZP podnikatel


ZD

Účet MD

Účet DAL

-4 867,00 Kč

ne

491.000

336.500

3 599,00 Kč

ne

491.000

336.600

5.5 ÚČET INDIVIDUÁLNÍHO PODNIKATELE Účet 491 – Účet individuálního podnikatele slouží při převodu daňové evidence na účetnictví jako protiúčet hodnoty majetkových a závazkových účtů. Dle údajů z předchozí kapitoly 5.4 jsem sestavila účet individuálního podnikatele. V průběhu účetního období se přes účet 491 – Účet individuálního podnikatele účtují vklady do podnikání a výběry pro osobní spotřebu. Zároveň se na účtu 491 - Účet individuálního podnikatele projeví také převedený zisk nebo ztráta z předešlého roku. Účet 491 je účtem pasivním, zůstatek konečného stavu je tedy zobrazen na straně DAL. Z následující tabulky vyplývá, že 60% majetku podnikatele je kryto vlastními prostředky.

44

Tab.: 21

Účet individuálního podnikatele

(zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Účet MD 021.100 081.100 022.100 082.100 022.200 082.200 042.100 132.100 132.200 211.100 211.200 221.100 491.000 491.000 311.100 311.100 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000

Účet DAL 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 491.000 231.100 231.200 491.000 491.000 321.100 321.100 321.200 331.200 342.100 379.100 325.100 336.100 336.200 336.301 336.302 336.401 336.402 461.100 461.200 343.900 345.100 341.000 336.500 336.600

Částka MD

Částka DAL 307 590,00 Kč -193 062,00 Kč 349 031,00 Kč -38 394,00 Kč 149 844,00 Kč -149 844,00 Kč 1 992 087,08 Kč 3 237 616,00 Kč 1 006 803,00 Kč 5 016,00 Kč 5 000,00 Kč 0,00 Kč

100 882,67 Kč 426 480,00 Kč 292 418,00 Kč 43 849,00 Kč 1 104 058,08 Kč 165 557,93 Kč -2 638,41 Kč 41 576,00 Kč 4 170,00 Kč 100,00 Kč 834,00 Kč 12 879,00 Kč 3 350,00 Kč 3 326,00 Kč 1 311,00 Kč 1 664,00 Kč 656,00 Kč 54 340,69 Kč 952 068,23 Kč 23 490,00 Kč 4 170,00 Kč -33 305,00 Kč -4 867,00 Kč 3 599,00 Kč Obrat MD 491: 2 863 702,19 Kč

Obrat DAL 491: 7 007 954,08 Kč KS účtu 491: 4 144 251,89 Kč

45

5.6 PŘEVODOVÝ MŮSTEK Po sestavení účtového rozvrhu a účtu individuálního podnikatele následuje krok vytvoření převodového můstku. Převodový můstek je podrobně zaznamenán v následující tabulce. V rámci převodového můstku je uveden analytický účet převodu, inventarizační hodnota účtu a informace, zda daná operace ovlivňuje daň z příjmů fyzických osob s vyčíslení dopadu na základ daně. Tab.: 22

Převodový můstek podnikatele pana Novotného

(zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) č. Text 1 Stavby - pořizovací cena 2 Stavby - oprávky Samostatné movité věci a soubory movitých věcí - PC 3 nad 40.000 Kč - pořizovací cena Samostatné movité věci a 4 soubory movitých věcí - PC nad 40.000 Kč - oprávky Samostatné movité věci a soubory movitých věcí - PC 5 pod 40.000 Kč - pořizovací cena Samostatné movité věci a 6 soubory movitých věcí - PC pod 40.000 Kč - oprávky Pořízení dlouhodobého 7 hmotného majetku - přístavba autoservisu 8 Zboží - prodejní sklad 9 Zboží - prodejna 10 Pokladna - prodejní sklad 11 Pokladna - prodejna 12 Bankovní účet - KB Krátkodobé bankovní úvěry 13 kontokorent KB Krátkodobé bankovní úvěry 14 část dlouhodobých úvěrů splatných do jednoho roku Pohledávky z obchodních 15 vztahů - odběratelé ČR Pohledávky z obch. vztahů 16 odběratelé ČR - DPH Závazky z obch. vztahů 17 dodavatelé ČR - základ Závazky z obch. vztahů – 18 dodavatelé ČR - DPH

Účet 021.100 081.100

Částka MD Částka DAL 307 590,00 -193 062,00

ZD ne ne

Dopad do ZD 0,00 0,00

022.100

349 031,00

ne

0,00

082.100

-38 394,00

ne

0,00

022.200

149 844,00

ne

0,00

082.200

-149 844,00

ne

0,00

042.100 1 992 087,08

ne

0,00

132.100 3 237 616,00 132.200 1 006 803,00 211.100 5 016,00 211.200 5 000,00 221.100 0,00

ano ano ne ne ne

3 237 616,00 1 006 803,00 0,00 0,00 0,00

231.100

100 882,67

ne

0,00

231.200

426 480,00

ne

0,00

311.100

292 418,00

ano

292 418,00

311.100

43 849,00

ne

0,00

321.100 321.100

1 104 058,08 ano -1 104 058,08 165 557,93

ne

0,00

46

19 20 21 22 23 24

25

26

27

28

29 30 31 32 33 34 35

36

Závazky z obchodních vztahů - dodavatelé mimo ČR Zaměstnanci - výplata čisté mzdy Ostatní přímé daně - závislá činnost Jiné závazky - srážky z mezd Ostatní závazky - zákonné pojištění zaměstnavatele Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - SP zaměstnavatel Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - SP zaměstnanci Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnavatel - VZP Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnavatel - ČPZP Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnanci - VZP Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnanci - ČPZP Bankovní úvěry - investiční úvěr Bankovní úvěry podnikatelský úvěr Daň z přidané hodnoty odvod Ostatní daně a poplatky silniční daň Daň z příjmu Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - SP podnikatel Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP podnikatel CELKEM

321.200

-2 638,41 ano

2 638,41

331.200

41 576,00 ano

-41 576,00

342.100

4 170,00 ano

-4 170,00

379.100

100,00 ano

-100,00

325.100

834,00 ano

-834,00

336.100

12 879,00 ano

-12 879,00

336.200

3 350,00 ano

-3 350,00

336.301

3 326,00 ano

-3 326,00

336.302

1 311,00 ano

-1 311,00

336.401

1 664,00 ano

-1 664,00

336.402

656,00 ano

-656,00

461.100

54 340,69

ne

0,00

461.200

952 068,23

ne

0,00

343.900

23 490,00

ne

0,00

4 170,00 ano

-4 170,00

345.100 341.000

-33 305,00

ne

0,00

336.500

-4 867,00

ne

0,00

336.600

3 599,00

ne

0,00

7 007 954,08 2 863 702,19

3 361 381,33

5.7 OTEVŘENÍ ÚČETNICTVÍ Po provedených předchozích krocích je možné přistoupit k otevření účetnictví. Dle sestaveného převodového můstku budou navedeny počáteční stavy účtů do hlavní knihy. Následně bude sestavena zahajovací rozvaha k datu 1. 1. 2014, která je finální částí převodu daňové evidence na účetnictví z účetního hlediska. 47

5.7.1 POČÁTEČNÍ ÚČET ROZVÁŽNÝ K navedení počátečních stavů hlavní knihy se k majetkovým a závazkových účtům použije protiúčet 701 – Počáteční účet rozvážný. Tab.: 23

Počáteční účet rozvážný – přehled účetních operací k 1. 1. 2014

(zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) č.

Text

1 Stavby - pořizovací cena 2 Stavby - oprávky Samostatné movité věci a soubory 3 movitých věcí - PC nad 40.000 Kč pořizovací cena Samostatné movité věci a soubory 4 movitých věcí - PC nad 40.000 Kč oprávky Samostatné movité věci a soubory 5 movitých věcí - PC pod 40.000 Kč pořizovací cena Samostatné movité věci a soubory 6 movitých věcí - PC pod 40.000 Kč oprávky Pořízení dlouhodobého hmotného 7 majetku - přístavba autoservisu 8 Zboží - prodejní sklad 9 Zboží - prodejna 10 Pokladna - prodejní sklad 11 Pokladna - prodejna 12 Bankovní účet - KB Krátkodobé bankovní úvěry 13 kontokorent KB Krátkodobé bankovní úvěry - část 14 dlouhodobých úvěrů splatných do jednoho roku Pohledávky z obchodních vztahů 15 odběratelé ČR Pohledávky z obch. vztahů - odběratelé 16 ČR - DPH Závazky z obch. vztahů - dodavatelé 17 ČR - základ Závazky z obch. vztahů - dodavatelé 18 ČR - DPH Závazky z obchodních vztahů 19 dodavatelé mimo ČR 20 Zaměstnanci - výplata čisté mzdy 21 Ostatní přímé daně - závislá činnost 22 Jiné závazky - srážky z mezd

Účet MD 021.100 081.100

Účet DAL 701 701

022.100

701

349 031,00

082.100

701

-38 394,00

022.200

701

149 844,00

082.200

701

-149 844,00

042.100

701

1 992 087,08

132.100 132.200 211.100 211.200 221.100

701 701 701 701 701

3 237 616,00 1 006 803,00 5 016,00 5 000,00 0,00

701

231.100

100 882,67

701

231.200

426 480,00

311.100

701

292 418,00

311.100

701

43 849,00

701

321.100

1 104 058,08

701

321.100

165 557,93

701

321.200

-2 638,41

701 701 701

331.200 342.100 379.100

41 576,00 4 170,00 100,00

Částka MD

Částka DAL

307 590,00 -193 062,00

48

23 24

25

26

27

28

29 30 31 32 33 34 35

36 37

Ostatní závazky - zákonné pojištění zaměstnavatele Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - SP zaměstnavatel Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - SP zaměstnanci Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnavatel - VZP Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnavatel - ČPZP Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnanci - VZP Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnanci - ČPZP Bankovní úvěry - investiční úvěr Bankovní úvěry - podnikatelský úvěr Daň z přidané hodnoty - odvod Ostatní daně a poplatky - silniční daň Daň z příjmu Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - SP podnikatel Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP podnikatel Účet individuálního podnikatele

701

325.100

834,00

701

336.100

12 879,00

701

336.200

3 350,00

701

336.301

3 326,00

701

336.302

1 311,00

701

336.401

1 664,00

701

336.402

656,00

701 701 701 701 701

461.100 461.200 343.900 345.100 341.000

54 340,69 952 068,23 23 490,00 4 170,00 -33 305,00

701

336.500

-4 867,00

701

336.600

3 599,00

701

491.000

4 144 251,89

CELKEM

7 007 954,08 7 007 954,08

5.7.2 POČÁTEČNÍ ROZVAHA K 1. 1. 2014 Posledním krokem účetního řešení převodu daňové evidence na účetnictví je sestavení počáteční rozvahy ke dni 1. 1. 2014. Rozvaha přehledně zobrazuje majetek podnikatele a zdroje krytí tohoto majetku. Součet aktiv počáteční rozvahy je roven součtu pasiv. Bilanční rovnice je tedy vyrovnaná.

49

Tab.: 24

Počáteční rozvaha ke dni 1. 1. 2014

(zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Stavby korekce Samostatné movité věci a soubory movitých věcí korekce Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

7 007 954,08 PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál 307 590,00 Základní kapitál -193 062,00 Cizí zdroje

4 144 251,89

498 875,00 Krátkodobé závazky -188 238,00

Závazky z obchodního styku

1 992 087,08

Závazky k zaměstnancům

4 244 419,00

Závazky ze soc. a zdrav. poj. Stát - daňové závazky Jiné závazky

Oběžná aktiva Zásoby Zboží Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obch. styku Krátkodobý finanční majetek Peníze

7 007 954,08

336 267,00 Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé 10 016,00 Krátkodobé bankovní úvěry

1 266 977,60 41 576,00 22 752,00 -1 475,00 100,00

1 006 408,92 527 362,67

Z počáteční rozvahy je patrné, že nejvýznamnější složkou majetku podnikatele jsou zásoby zboží. Tyto zásoby jsou kryty z 30 % závazky u dodavatelů.

50

6 DAŇOVÉ ŘEŠENÍ PŘEVODU DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ V souvislosti s přechodem z daňové evidence na účetnictví je nutné provést úpravy základu daně z příjmu. Hodnota daňového dopadu převodu mezi daňovou evidencí a účetnictvím je vypočtena jako rozdíl položek zvyšujících a snižujících základ daně z příjmu fyzických osob. Základ daně podnikatele pana Novotného bude snížen o hodnotu závazků vůči dodavatelům, zaměstnancům, institucím sociálního a zdravotního pojištění a také vůči finančnímu úřadu. Tab.: 25

Snížení základu daně z příjmu


Závazky z obchodních vztahů - dodavatelé ČR - základ

321.100

Snížení základu daně z příjmu 1 104 058,08

Závazky z obchodních vztahů - dodavatelé mimo ČR

321.200

-2 638,41

Zaměstnanci - výplata čisté mzdy

331.200

41 576,00

Ostatní přímé daně - závislá činnost

342.100

4 170,00

Jiné závazky - srážky z mezd

379.100

100,00

Ostatní závazky - zákonné pojištění zaměstnavatele Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - SP zaměstnavatel Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - SP zaměstnanci Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnavatel - VZP Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnavatel - ČPZP Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnanci - VZP Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnanci - ČPZP Ostatní daně a poplatky - silniční daň

325.100

834,00

336.100

12 879,00

336.200

3 350,00

336.301

3 326,00

336.302

1 311,00

336.401

1 664,00

336.402

656,00

345.100

4 170,00

Položka snižující ZD

Účet

CELKEM

1 175 455,67

Celkové snížení základě daně z příjmu je ve výši 1 175 455,67 Kč. Základ daně podnikatele bude naopak zvýšen o hodnotu pohledávek a zásob. Rozpis tohoto zvýšení je uveden v následující tabulce. 51

Tab.: 26

Zvýšení základu daně z příjmu

(zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Položka zvyšující ZD Zboží - prodejní sklad Zboží - prodejna Pohledávky z obchodních vztahů - odběratelé ČR

Účet 132.100 132.200 311.100

Zvýšení základu daně z příjmu 3 237 616,00 1 006 803,00 292 418,00

CELKEM

4 536 837,00

Základ daně z příjmu podnikatele bude navýšen o částku 4 536 837 Kč. Daňový dopad převodu daňové evidence na účetnictví představuje u podnikatele pana Novotného částku 3 361 381,33 Kč. Tab.: 27

Daňový dopad převodu daňové evidence na účetnictví

(zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Položky zvyšující základ daně z příjmu Položky snižující základ daně z příjmu Daňový dopad převodu

4 536 837,00 Kč 1 175 455,67 Kč 3 361 381,33 Kč

Dle ustanovení § 23 odst. 14 ZDP lze při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví, nebo postupně po 9 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví.1

6.1 JEDNORÁZOVÉ ZDANĚNÍ V DOBĚ ZAHÁJENÍ VEDENÍ ÚČETNICTVÍ V případě, že by se podnikatel rozhodl provést úpravy základu daně související s převodem daňové evidence na účetnictví jednorázově v roce zahájení vedení účetnictví, navýšila by se jeho daň z příjmu o částku 504 150 Kč, při sazbě daně aktuální pro rok 2014, 15 %. Jednorázové zdanění má výhodu v neměnnosti sazby daně z příjmu. Nevýhodou tohoto postupu je ale jednorázová velká finanční zátěž podnikatele.

Daňové zákony v úplném znění k 1. 1. 2014 s přehledy změn. Olomouc: ANAG, 2013, 295 s. ISBN 97880-7263-840-6. 1

52

6.2 POSTUPNÉ ZDANĚNÍ PO VÍCE ZDAŇOVACÍCH OBDOBÍ Podnikatel má možnost vyhnout se jednorázovému daňovému dopadu z převodu a využít možnost rozložit si zdanění do více zdaňovacích období. Podmínkou je započetí v roce zahájení vedení účetnictví a omezení rozložení daňového dopadu na maximálně následujících devět zdaňovacích období. Není stanoveno, jak velkou část dodanění musí poplatník provést, ve kterém zdaňovacím období. Podnikatel může výši dodanění měnit v závislosti na ekonomické situaci svého podnikání. V následující tabulce se uveden výčet možností rovnoměrného rozložení daňového dopadu z převodu ve výši 3 361 381 Kč od dvou do devíti zdaňovacích období. Zároveň je vyčísleno také navýšení daně z příjmu. Výpočet je proveden za předpokladu neměnnosti sazby daně z příjmů fyzických osob (15% pro rok 2014). Tab.: 28

Rozložení daňového dopadu z převodu do více zdaňovacích období (zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování) Rozložení dodanění do

Zvýšení základu daně z příjmu o

Zvýšení daně z příjmu

2 let

1 680 691 Kč

252 000 Kč

3 let

1 120 460 Kč

168 000 Kč

4 let

840 345 Kč

126 000 Kč

5 let

672 276 Kč

100 800 Kč

6 let

560 230 Kč

84 000 Kč

7 let

480 197 Kč

72 000 Kč

8 let

420 173 Kč

63 000 Kč

9 let

373 487 Kč

55 950 Kč

Možnost rozložení dodanění převodu do více zdaňovacích období může být vhodným řešením pro poplatníky s velkým množstvím pohledávek a zásob. Pro podnikatele pana Novotného bude určitě méně zatěžující navýšení daně z příjmu po 9 následujících zdaňovacích období o částku 56 tis Kč než jednorázové zaplacení daně 504 tis Kč, které se pohybuje téměř na úrovni ročního výdělku podnikatele.

53

7 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ A DOPORUČENÍ Podnikající fyzická osoba pan Novotný uvažuje o změně evidence svého podnikání. Hlavními důvody, proč změnu zvažuje, jsou: a) zpřesnění přehledu o podnikání, b) rozšíření podnikání o další činnost (provoz autoservisu), c) zmírnění daňového dopadu při případném ukončení podnikání. Pečlivě vedené účetnictví poskytne podnikateli jistě mnohem přesnější údaje, než jaké může vyčíst z dat daňové evidence. Analytická evidence zároveň umožňuje rychlý přehled o nákladech a výnosech za určitou činnost nebo středisko podnikatele. V praktické části bakalářské práce (v kapitole 5) byly podrobně zpracovány převody jednotlivých částí majetku a závazků podnikatele z daňové evidence do struktury pro vedení účetnictví. Byl navržen účtový rozvrh podnikatele se specifikací analytických účtů. Rozložení struktury celkových aktiv podnikatele zachycuje následující graf. Složky aktiv podnikatele Pohledávky z obch. styku 4,8%

Peníze 0,1%

Zboží 60,6%

Stavby 1,6% Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 4,4% Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 28,4%

Obr. 3: Složky aktiv (zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování)

54

Z grafu je patrné, že největší složkou aktiv podnikatele jsou zásoby zboží. Tyto zásoby jsou uskladněny ve dvou provozovnách, které se věnují maloobchodnímu a velkoobchodnímu prodeji autodílů a autobaterií. Druhou největší složkou majetku je potom rozestavěný autoservis, který bude kolaudovaný v roce 2014. Zdroje krytí tohoto majetku podnikatele jsou vyobrazeny v následujícím grafu. Složky pasiv podnikatele Závazky z obchodního styku 18,1%

Závazky k zaměstnancům 0,6%

Závazky ze soc. a zdrav. poj. 0,3%

Základní kapitál 59,1%

Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé 14,4% bankovní úvěry 7,5%

Obr. 4: Složky pasiv (zdroj: Daňová evidence podnikatele, vlastní zpracování)

Podnikatelův majetek kryjí z 60 % vlastní zdroje, účet individuálního podnikatele. Dále využívá dodavatelského úvěru, který představují závazky vůči dodavatelům a dvou bankovních úvěrů. Tyto bankovní úvěry byly čerpány za účelem výstavby autoservisu a pořízení zásob, jsou splatné v roce 2015, respektive 2019. Položky majetku a závazků podnikatele byly k 31. 12. 2013 řádně zinventarizovány, následně byl sestaven účtový rozvrh a byly vytvořeny účetní předkontace jednotlivých operací. Po sestavení účtu individuálního podnikatele následovala poslední fáze převodu daňové evidence na účetnictví z účetního hlediska, otevření účetnictví. Podle sestaveného převodového můstku byly k 1. 1. 2014 zavedeny jednotlivé složky majetku a závazků fyzické osoby do účetnictví. Výsledkem převodu daňové evidence na účetnictví bylo navedení počátečních stavu účetnictví a sestavení počáteční rozvahy. 55

Tab.: 29

Počáteční rozvaha podnikatele k 1. 1. 2014

(zdroj: Daňová evidence podnikatele; vlastní zpracování) AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Stavby korekce Samostatné movité věci a soubory movitých věcí korekce Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

7 007 954,08 PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál 307 590,00 Základní kapitál -193 062,00 Cizí zdroje

4 144 251,89

498 875,00 Krátkodobé závazky -188 238,00

Závazky z obchodního styku

1 992 087,08

Závazky k zaměstnancům

4 244 419,00

Závazky ze soc. a zdrav. poj. Stát - daňové závazky Jiné závazky

Oběžná aktiva Zásoby Zboží Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obch. styku Krátkodobý finanční majetek Peníze

7 007 954,08

336 267,00 Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé 10 016,00 Krátkodobé bankovní úvěry

1 266 977,60 41 576,00 22 752,00 -1 475,00 100,00

1 006 408,92 527 362,67

V další kapitole praktické části bakalářské práce byl přechod z daňové evidence na účetnictví řešen z hlediska daně z příjmu fyzických osob. Všechny složky majetku a závazků byly vyhodnoceny z pohledu daňového dopadu. Toto vyhodnocení bylo součástí již dříve zmíněného převodového můstku do účetnictví. Tab.: 30

Daňový dopad převodu daňové evidence na účetnictví

(zdroj: daňová evidence podnikatele; vlastní zpracování) Položka zvyšující ZD Zboží - prodejní sklad Zboží - prodejna Pohledávky z obch. vztahů CELKEM

Zvýšení ZD z příjmu

Položka snižující ZD

3 237 616,00 Závazky z obchodních vztahů 1 006 803,00 Zaměstnanci - výplata čisté mzdy 292 418,00 Ostatní přímé daně - závislá činnost

Snížení ZD z příjmu 1 101 419,67 41 576,00 4 170,00

4 536 837,00 Jiné závazky - srážky z mezd 100,00 Ostatní závazky - zákonné pojištění 834,00 zaměstnavatele Zúčtování s institucemi sociálního 16 229,00 pojištění Zúčtování s institucemi zdravotního 6 957,00 pojištění Ostatní daně a poplatky - silniční 4 170,00 daň CELKEM 1 175 455,67

56

Při převodu mezi daňovou evidencí a účetnictvím vzniká podnikateli povinnost dodanit rozdíl mezi položkami zvyšujícími a snižujícími základ daně z příjmu. Tyto jsou uvedeny v předchozí tabulce. Celkový daňový dopad z převodu je povinnost dodanění hodnoty 3 361 381 Kč. Podnikatel může k tomuto dodanění přistoupit dvěma povolenými metodami, může využít jednorázového zdanění nebo zdanění rozloženého do více zdaňovacích období. V případě jednorázového zdanění by se podnikatelova daň z příjmu navýšila v prvním roce vedení účetnictví o částku 504 150 Kč. Toto výrazné jednorázové navýšení daňové povinnosti lze zmírnit rozložením zdanění do více zdaňovací období následujících po roce zahájení vedení účetnictví, dle ZDP lze dodanění vzniklé převodem daňové evidence na účetnictví rozložit do maximálně 9 zdaňovacích období. Možnosti rozložení daňového dopadu převodu 4 000 000 Kč 3 500 000 Kč 3 000 000 Kč 2 500 000 Kč 2 000 000 Kč 1 500 000 Kč 1 000 000 Kč 500 000 Kč 0 Kč 1 roku

2 let

3 let

4 let

5 let

6 let

7 let

8 let

9 let

Rozložení daňového dopadu do x let Zvýšení základu daně z příjmu o

Zvýšení daně z příjmu

Obr. 5: Přehled možností rozložení daňového dopadu převodu (zdroj: Daňová evidence podnikatele; zpracování: vlastní)

V případě postupného dodanění v průběhu 9 zdaňovacích období by byla daň z příjmu navýšena v každém roce zhruba o částku 56 tis Kč. 57

Podnikateli panu Novotnému bych převod daňové evidence na účetnictví rozhodně doporučila. Jednak budou splněny jeho požadavky ohledně přesnějšího sledování podnikání, ať už z pohledu přehledného uspořádání nákladových a výnosových účtů, ale také kvůli jednoduchému a rychlému přehledu o činnosti jednotlivých středisek (prodejen) a do budoucna i činností (prodej a služby autoservisu). Vzhledem k věku podnikatele, kterému je nyní 58 let, a může již v brzké době uvažovat o odchodu do důchodu, by byl výhodný i způsob postupného dodanění a možnosti rozložení navýšení daně z příjmu fyzických osob. Při ukončení činnosti fyzické osoby v době vedení daňové evidence by byl nucen toto dodanění provést jednorázově, což by pro něj určitě znamenalo nemalou finanční zátěž. Další rozšíření práce by se mohlo věnovat vyřešení převodu této fyzické osoby na formu podnikání společnosti s ručením omezeným, což by do budoucna vyřešilo pokračování tohoto zavedeného podnikatele skrze jeho syny a kontinuitu rodinného podnikání.

58

8

ZÁVĚR

Začínající podnikatel fyzická osoba má možnost si při zahájení svého podnikání vybrat ze tří typů evidence pro stanovení základu daně z příjmů, vedení daňové evidence, vedení účetnictví nebo stanovení výdajů procentem z dosažených příjmů. Pokud podnikatel nezvolí variantu výdajového paušálu, volí ve většině případů možnost vedení daňové evidence. Vedení daňové evidence je pro podnikatele výrazně méně administrativně náročné než vedení účetnictví a při malém objemu dat je schopen si vést evidenci sám bez nutnosti využití služeb externího zpracovatele evidence. S postupným rozvojem svého podnikání následně podnikatelé požadují přesnější přehledy a výstupy z evidence pro rozhodování o dalším působení firmy. Může se stát, že daňová evidence se pro ně postupně stane nevyhovující a tak uvažují o přechodu na vedení účetnictví, které jim zajistí velmi podrobný přehled o všech nákladech a výnosech podnikání, které si mohou členit dle své potřeby. Kromě tohoto dobrovolného přechodu může u podnikatele dojít také k povinnosti přechodu z daňové evidence na účetnictví při překročení zákonem stanoveného limitu dosaženého obratu. V práci jsem v teoretické části uspořádala základní informace a principy daňové evidence, účetnictví a přechodu mezi těmito evidencemi. V praktické části práce jsem postupně provedla převedení jednotlivých částí majetku a závazků podnikatele. Byl sestaven účtový rozvrh podnikatele, připraveny předkontace pro jednotlivé účetní operace, vytvořen převodový můstek a zahájeno vedení účetnictví. Následně byl stanoven daňový dopad převodu daňové evidence podnikatele na vedení účetnictví a uvedeny možnosti, jak vypořádat navýšení daňové povinnosti. Cílem práce bylo zpracovat převod daňové evidence na vedení účetnictví konkrétní podnikající fyzické osoby k 1. 1. 2014 a předložit doporučení na optimální vypořádání tohoto převodu z daňového hlediska. Definovaný cíl byl v mé práci naplněn.

59

SEZNAM ZDROJŮ CARDOVÁ, Zdenka.: Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele. 2. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 160 s. ISBN 978-80-7357502-1. Daňové zákony v úplném znění k 1. 1. 2014 s přehledy změn. Olomouc: ANAG, 2013. 295 s. ISBN 978-80-7263-840-6. DUŠEK, Jiří. Převod daňové evidence na vedení účetnictví. 6. aktualizované vydání. Praha: Grada, 2008. 128 s. ISBN 978-80-247-2387-7. DUŠEK, J., SEDLÁČEK, J. Daňová evidence podnikatelů 2013. 10. vydání. Praha: Grada, 2013. 136 s. ISBN 978-80-247-4624-1. FIŠEROVÁ, Eva a kol. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2010. Olomouc: ANAG, 2010. 440 s. ISBN 978-80-7263-598-6. KOVALÍKOVÁ, Hana. Zákon o účetnictví: jednoduchý průvodce v každodenní praxi 2010. Olomouc: ANAG, 2010. 160 s. ISBN 978-80-7263-590-0. KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha: Polygon, 2004. 444 s. ISBN 80-7273-098-3. LEINVEBEROVÁ, Jaroslava. Základy finančního účetnictví. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008. 36 s. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2013, úplná znění platná k 1. 1. 2013. Praha: Grada, 2013. 272 s. ISBN 978-80-247-4643-2. MRKOSOVÁ, Jitka. Účetnictví 2010 učebnice pro SŠ A VOŠ. Brno: Computer press, 2010. 294 s. ISBN 978-80-251-2925-8. PILÁTOVÁ, Jana. Daňová evidence: komplexní řešení problematiky daňové evidence pro OSVČ : daň z přidané hodnoty, daň silniční, daň z nemovitostí, sociální pojištění, zdravotní pojištění. 5. vydání. Olomouc: Anag, 2009. 296 s. ISBN 978-80-7263-517-7. SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2010. 7. vydání. Praha: Grada, 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3198-8.

60

RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1. 1. 2014 po rekodifikaci soukromého práva. Olomouc: ANAG, 2014. 144 s. ISBN 97880-7263-853-6.

61

SEZNAM TABULEK Tab.: 1

Struktura deníku příjmů a výdajů ................................................................. 13

Tab.: 2

Odpisové skupiny a doba odepisování dle § 30 ZDP ................................... 17

Tab.: 3

Odpisové sazby hmotného majetku – rovnoměrné odepisování .................. 18

Tab.: 4

Koeficienty pro zrychlené odepisování dle § 32 ZDP.................................. 18

Tab.: 5

Způsob pořízení a ocenění zásob .................................................................. 20

Tab.: 6

Inventarizační rozdíly a jejich vliv na úpravy základu daně z příjmu .......... 23

Tab.: 7

Přehled dlouhodobého majetku .................................................................... 37

Tab.: 8

Majetek – účtování převodu daňové evidence na účetnictví ........................ 37

Tab.: 9

Pořízení majetku – účtování převodu daňové evidence na účetnictví .......... 38

Tab.: 10

Zásoby zboží – účtování převodu daňové evidence na účetnictví ............... 38

Tab.: 11

Pokladny – účtování převodu daňové evidence na účetnictví ...................... 39

Tab.: 12

Bankovní účet a kontokorent – účtování převodu daňové evidence na

účetnictví ...................................................................................................................... 39 Tab.: 13

Krátkodobý bankovní úvěr – účtování převodu daňové evidence na účetnictví ...................................................................................................................... 40

Tab.: 14

Pohledávky z obch. vztahů – účtování převodu daňové evidence na účetnictví ...................................................................................................................... 40

Tab.: 15

Závazky z obch. vztahů – účtování převodu daňové evidence na účetnictví41

Tab.: 16

Přehled dlouhodobých úvěrů ........................................................................ 41

Tab.: 17

Dlouhodobé bankovní úvěry – účtování převodu daňové evidence na

účetnictví ...................................................................................................................... 41 Tab.: 18

Závazky z mezd – účtování převodu daňové evidence na účetnictví ........... 42

Tab.: 19

Daně – účtování převodu daňové evidence na účetnictví ............................ 43

62

Tab.: 20

Sociální a zdravotní pojištění podnikatele – účtování převodu daňové

evidence na účetnictví ..................................................................................................... 44 Tab.: 21

Účet individuálního podnikatele................................................................... 45

Tab.: 22

Převodový můstek podnikatele pana Novotného ......................................... 46

Tab.: 23

Počáteční účet rozvážný – přehled účetních operací k 1. 1. 2014 ................ 48

Tab.: 24

Počáteční rozvaha ke dni 1. 1. 2014 ............................................................. 50

Tab.: 25

Snížení základu daně z příjmu ...................................................................... 51

Tab.: 26

Zvýšení základu daně z příjmu ..................................................................... 52

Tab.: 27

Daňový dopad převodu daňové evidence na účetnictví ............................... 52

Tab.: 28

Rozložení daňového dopadu z převodu do více zdaňovacích období .......... 53

Tab.: 29

Počáteční rozvaha podnikatele k 1. 1. 2014 ................................................. 56

Tab.: 30

Daňový dopad převodu daňové evidence na účetnictví ............................... 56

63

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1:

Karta majetku – příklad evidence ................................................................. 17

Obr. 2:

Závěrečný přehled peněžního deníku k 31. 12. 2013 ................................... 36

Obr. 3:

Složky aktiv .................................................................................................. 54

Obr. 4:

Složky pasiv.................................................................................................. 55

Obr. 5:

Přehled možností rozložení daňového dopadu převodu ............................... 57

64

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Všechny níže uvedené právní předpisy jsou uvažovány ve znění pozdějších předpisů. ZOÚ

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

ZDP

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

ObchZ

zákon č. 513/1191 Sb., obchodní zákoník (zrušen k 31. 12. 2013)

NOZ

zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník

ZDPH

zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

PV

vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě účetnictví

ZOR

zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

PS

počáteční stav

KS

konečný stav

MD

má dáti

tis

tisíc

mil

milion

Kč

koruna česká

odst.

Odstavec

např.

na příklad

DPH

daň z přidané hodnoty

ZP

zdravotní pojištění

SP

sociální pojištění

VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna

ČPZP

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 65

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Účtový rozvrh podnikatele

66

Příloha 1: Účtový rozvrh podnikatele Účet

Název

Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek 02

Dlouhodobý hmotný majetek odepisovaný

021000 Stavby 021100 Stavby 022000 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 022100 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí - PC nad 40.000 Kč 022200 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí - PC pod 40.000 Kč 029000 Ostatní dlouhodobý hmotný majetek 04

Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

041000 Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042000 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 042100 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku - přístavba autoservisu 043000 Pořízení dlouhodobého finančního majetku 05

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek

051000 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052000 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053000 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek 08

Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

081000 Oprávky ke stavbám 081100 Oprávky ke stavbám 082000 Oprávky k samost. movitým věcem a souborům movitých věcí 082100 Oprávky k samost. movitým věcem a souborům movitých věcí - PC nad 40 tis Kč 082200 Oprávky k samost. movitým věcem a souborům movitých věcí - PC do 40 tis Kč 089000 Oprávky k jinému dlouhodobému hmotnému majetku 09

Opravné položky k dlouhodobému majetku

091000 Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku 092000 Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku 093000 Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku 094000 Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku 095000 Opravná položka k poskytnutým zálohám na dlouhodobý majetek

67

096000 Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku 097000 Oceňovací rozdíl k nabytému majetku 098000 Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku Účtová třída 1 - Zásoby 11

Materiál

111000 Pořízení materiálu 112000 Materiál na skladě 119000 Materiál na cestě 13

Zboží

131000 Pořízení zboží 132000 Zboží na skladě a v prodejnách 132100 Zboží na skladě a v prodejnách - prodejní sklad 132200 Zboží na skladě a v prodejnách - prodejna 139000 Zboží na cestě 15

Poskytnuté zálohy na zásoby

151000 Poskytnuté zálohy na materiál 152000 Poskytnuté zálohy na zvířata 153000 Poskytnuté zálohy na zboží 19

Opravné položky k zásobám

191000 Opravná položka k materiálu 196000 Opravná položka ke zboží 197000 Opravná položka k zálohám na materiál 198000 Opravná položka k zálohám na zboží Účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry 21

Peníze

211000 Pokladna 211100 Pokladna - prodejní sklad 211200 Pokladna - prodejna 213000 Ceniny 22

Účty v bankách

221000 Bankovní účty 221100 Bankovní účet - KB 23

Běžné bankovní úvěry

68

231000 Krátkodobé bankovní úvěry 231100 Krátkodobé bankovní úvěry - kontokorent KB 231200 Krátkodobé bankovní úvěry - část dlouhodobých úvěrů splatných do jednoho roku 26

Převody mezi finančními účty

261000 Peníze na cestě 29

Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku

291000 Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy 31

Pohledávky

311000 Pohledávky z obchodních vztahů 311100 Pohledávky z obchodních vztahů - odběratelé ČR 314000 Poskytnuté zálohy - dlouhodobé a krátkodobé 314100 Poskytnuté zálohy - dlouhodobé a krátkodobé - nevyúčtované DPH 314200 Poskytnuté zálohy - dlouhodobé a krátkodobé - daň doklad o přijaté platbě 315000 Ostatní pohledávky 32

Závazky

321000 Závazky z obchodních vztahů 321100 Závazky z obchodních vztahů - dodavatelé ČR 321200 Závazky z obchodních vztahů - dodavatelé mimo ČR 324000 Přijaté provozní zálohy 324100 Přijaté provozní zálohy - zál. faktura 324200 Přijaté provozní zálohy - daň doklad o přijaté platbě 325000 Ostatní závazky 325100 Ostatní závazky - zákonné pojištění zaměstnavatele 33

Zúčtování se zaměstnanci a institucemi

331000 Zaměstnanci 331100 Zaměstnanci - mzda 331200 Zaměstnanci - výplata čisté mzdy 335000 Pohledávky za zaměstnanci 336000 Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění 336100 Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - SP zaměstnavatel 336200 Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - SP zaměstnanci 336300 Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnavatel

69

336301 Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnavatel - VZP 336302 Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnavatel - ČPZP 336400 Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnanci 336401 Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnanci - VZP 336402 Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP zaměstnanci - ČPZP 336500 Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - SP podnikatel 336600 Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdrav. pojištění - ZP podnikatel 34

Zúčtování daní a dotací

341000 Daň z příjmů 342000 Ostatní přímé daně 342100 Ostatní přímé daně - závislá činnost 342200 Ostatní přímé daně - srážková daň 342300 Ostatní přímé daně - důchodové spoření 343000 Daň z přidané hodnoty 343010 Daň z přidané hodnoty - přijatá plnění SNÍŽENÁ SAZBA 343020 Daň z přidané hodnoty - přijatá plnění ZAKLADNÍ SAZBA 343110 Daň z přidané hodnoty - uskutečněná plnění SNÍŽENÁ SAZBA 343120 Daň z přidané hodnoty - uskutečněná plnění ZAKLADNÍ SAZBA 343900 Daň z přidané hodnoty - odvod 345000 Ostatní daně a poplatky 345100 Ostatní daně a poplatky - silniční daň 346000 Dotace ze státního rozpočtu 347000 Ostatní dotace 37

Jiné pohledávky a závazky

378000 Jiné pohledávky 379000 Jiné závazky 379100 Jiné závazky - srážky z mezd 38

Přechodné účty aktiv a pasiv

381000 Náklady příštích období 382000 Komplexní náklady příštích období 383000 Výdaje příštích období 384000 Výnosy příštích období 385000 Příjmy příštích období

70

388000 Dohadné účty aktivní 389000 Dohadné účty pasivní 39

Opravné položky k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování

391000 Opravná položka k pohledávkám 391100 Opravná položka k pohledávkám zákonná dle §8a 391200 Opravná položka k pohledávkám zákonná dle §8c 391300 Opravná položka k pohledávkám účetní 395000 Přenesení daňové povinnosti evidence 395100 Vzájemný zápočet Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 46

Bankovní úvěry

461000 Bankovní úvěry 461100 Bankovní úvěry - investiční úvěr 461200 Bankovní úvěry - podnikatelský úvěr 47

Dlouhodobé závazky

479000 Jiné dlouhodobé závazky 49

Individuální podnikatel

491000 Účet individuálního podnikatele Účtová třída 5 - Náklady 50

Spotřebované nákupy

501000 Spotřeba materiálu 502000 Spotřeba energie 503000 Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 504000 Prodané zboží 51

Služby

511000 Opravy a udržování 512000 Cestovné 513000 Náklady na reprezentaci 518000 Ostatní služby 52

Osobní náklady

524000 Zákonné sociální pojištění 525000 Ostatní sociální pojištění 526000 Sociální náklady individuálního podnikatele

71

527000 Zákonné sociální náklady 528000 Ostatní sociální náklady 53

Daně a poplatky

531000 Daň silniční 532000 Daň z nemovitostí 538000 Ostatní daně a poplatky 54

Jiné provozní náklady

541000 Zůstatková cena prodaného dlouhodob. nehmot. a hmot. majetku 542000 Prodaný materiál 543000 Dary 544000 Smluvní pokuty a úroky z prodlení 545000 Ostatní pokuty a penále 546000 Odpis pohledávky 548000 Ostatní provozní náklady 549000 Manka a škody z provozní činnosti 55

Odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů

551000 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 552000 Tvorba a zúčtování rezerv podle zvláštních právních předpisů 554000 Tvorba a zúčtování ostatních rezerv 555000 Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období 557000 Zúčtování oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku 558000 Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek v provozní činnosti 559000 Tvorba a zúčtování opravných položek v provozní činnosti 56

Finanční náklady

561000 Prodané cenné papíry a podíly 562000 Úroky 563000 Kurzové ztráty 564000 Náklady z přecenění cenných papírů 566000 Náklady z finančního majetku 567000 Náklady z derivátových operací 568000 Ostatní finanční náklady 569000 Manka a škody na finančním majetku 57

Rezervy a opravné položky finančních nákladů

72

574000 Tvorba a zúčtování finančních rezerv 579000 Tvorba opravných položek ve finanční činnosti 58

Mimořádné náklady

581000 Náklady na změnu metody 582000 Škody 584000 Tvorba a zúčtování mimořádných rezerv 588000 Ostatní mimořádné náklady 589000 Tvorba a zúčtování opravných položek v mimořádné činnosti 59

Daně z příjmů a převodové účty

591000 Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná 593000 Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná 595000 Dodatečné odvody daně z příjmů Účtová třída 6 - Výnosy 60

Tržby za vlastní výkony a zboží

601000 Tržby za vlastní výrobky 602000 Tržby z prodeje služeb 604000 Tržby za zboží 64

Jiné provozní výnosy

641000 Tržby z prodeje dlouhodobého nehmot. a hmot. majetku 642000 Tržby z prodeje materiálu 644000 Smluvní pokuty a úroky z prodlení 646000 Výnosy z odepsaných pohledávek 648000 Ostatní provozní výnosy 66

Finanční výnosy

661000 Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 662000 Úroky 663000 Kurzové zisky 668000 Ostatní finanční výnosy 68

Mimořádné výnosy

681000 Výnosy ze změny metody 688000 Ostatní mimořádné výnosy 69

Převodové účty

697000 Převod provozních výnosů

73

698000 Převod finančních výnosů Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty 701000 Počáteční účet rozvážný 702000 Konečný účet rozvážný 710000 Účet zisků a ztrát

74

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Recommend Documents