VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Společenská odpovědnost středních a v e l k ý c h f i re m v s o c i á l n í o b l a s t i v re g i o n u Ţď á r n a d S á z a v o u bakalářská práce

Autor: Lenka Wroblowská, DiS Vedoucí práce: Mgr. Daniel Hanzl Místo: Jihlava Rok: 2011

Anotace Předmětem bakalářské práce na téma ,,Společenská odpovědnost středních a velkých firem v sociální oblasti v regionu Ţďár nad Sázavou“ je analýza uplatňování společenské odpovědnosti středních a velkých firem v konkrétním regionu. V úvodní části je na základě informací z odborné literatury popsána problematika společenské odpovědnosti firem a vysvětleny nejdŧleţitější pojmy, které se společenskou odpovědností souvisejí. V další části jsou uvedeny nejdŧleţitější hospodářské údaje týkající se konkrétního regionu. V empirické části práce je nejprve popsána metodologie obecně a na základě obecných údajŧ jsou prezentovány výsledky z dotazníkového šetření, které jsou v práci dále analyzovány ve smyslu, zda se společnost chová či nechová odpovědně a jaké formy odpovědnosti jsou vyuţívány. V této části jsou k názornému porovnání vyuţity i výsledky jiných výzkumŧ a šetření.

Klíčová slova Společenská odpovědnost firem (CSR), ekonomická oblast, sociální oblast, environmentální oblast, firemní filantropie, Stakeholders, „Triple-bottom line“.

1

Annotation This bachelor thesis named „Company social responsibility of medium enterprises and corporates in social field in Zdar nad Sazavou region“ analyses medium enterprises and corporates social responsibility in the specific region. The first chapter describes a company social responsibility concept and related terminology based on technical literature. The following chapter summarizes key economic data related to the region. The last chapter has an empiric character – it not only deals with methodology in general but also presents questionnaire survey findings. Moreover, these findings are analyzed in sense whether companies behave in a responsible way or not and what methods of company social responsibility are in use. Also other surveys‘ findings are mentioned and used for comparation in the last chapter.

Keywords Corporate social responsibilities (CSR), the economic dimension, the social dimension, the environemental dimension, philanthropy, Stakeholders, „Triple-bottom line“.

2

3

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Danielu Hanzlovi za odbornou pomoc při sestavování nástroje sběru dat a další odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále také Ing. Martině Kuncové, která byla vţdy ochotna pomoci při organizaci činností souvisejících s bakalářskou prací.

4

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Společenská odpovědnost středních a velkých firem v sociální oblasti v regionu Ždár nad Sázavou vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Daniela Hanzla a uvedla v ní veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály. V Jihlavě dne 9. 5. 20119 Lenka Wroblowská vlastnoruční podpis autora

5

Obsah 1

ÚVOD .............................................................................................................................................. 11

2

ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI FIREM (CSR) .................... 13 2.1

POJEM SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM (CSR) ..................................................................... 13

2.2

TŘI PILÍŘE CSR ............................................................................................................................ 14

2.2.1 2.3

SOCIÁLNÍ SFÉRA ........................................................................................................................... 18

2.4

ENVIRONMENTÁLNÍ SFÉRA ........................................................................................................... 22

2.5

HISTORIE SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI FIREM – ODKAZ TOMÁŠE BATI ..................................... 24

2.6

ZÁJMOVÉ SKUPINY STAKEHOLDERS ............................................................................................. 26

2.6.1

Kdo jsou stakeholders? ...................................................................................................... 26

2.6.2

Klíčoví stakeholders ........................................................................................................... 27

2.6.3

Zapojení stakeholders ........................................................................................................ 28

2.7

FIREMNÍ FILANTROPIE .................................................................................................................. 29

2.8

POJETÍ CSR V RÁMCI ČR ............................................................................................................. 30

2.8.1 2.9 3

Organizace podporující CSR v ČR .................................................................................... 32

POJETÍ CSR V RÁMCI EU ............................................................................................................. 33

CSR JAKO SOUČÁST STRATEGIE PODNIKU ...................................................................... 33 3.1

IMPLEMENTACE CSR DO STRATEGIE FIRMY ................................................................................. 35

3.1.1

Rozhodnutí o CSR od vrcholového managementu ............................................................. 36

3.1.2

Pověření odpovědné osoby................................................................................................. 36

3.1.3

Identifikace klíčových stakeholders, stanovení vize a cílů ................................................. 36

3.1.4

Integrace CSR do stávajících procesů ............................................................................... 39

3.1.5

Komunikace CSR, zpětná vazba ......................................................................................... 39

3.1.6

Udržení CSR v dlouhodobém horizontu ............................................................................. 39

3.2

4

Ekonomická sféra ............................................................................................................... 16

HODNOCENÍ A REPORTOVÁNÍ CSR ............................................................................................... 39

3.2.1

Standard určený k hodnocení a reportování CSR .............................................................. 40

3.2.2

Vybrané normy ................................................................................................................... 41

3.2.3

Hlavní části reportu ........................................................................................................... 44

3.2.4

Principy tvorby zprávy CSR ............................................................................................... 45

KRITIKA CSR ............................................................................................................................... 46 4.1

VLIV GLOBÁLNÍ EKONOMICKÉ KRIZE NA CSR .............................................................................. 48

6

4.2 5

6

HOSPODÁŘSKÁ SITUACE V REGIONU ŢDÁR NAD SÁZAVOU ...................................... 51 5.1

CHARAKTERISTIKA REGIONU ....................................................................................................... 51

5.2

SROVNÁNÍ VYBRANÝCH UKAZATELŦ ........................................................................................... 52

5.3

TRH PRÁCE ................................................................................................................................... 53

EMPIRICKÁ ČÁST ...................................................................................................................... 55 6.1

MOŢNOSTI VÝZKUMU ................................................................................................................... 55

6.2

METODOLOGIE REALIZOVANÉHO PRŦZKUMU ............................................................................... 57

6.2.1

Dotazníkové šetření ............................................................................................................ 57

6.2.2

Sběr dat .............................................................................................................................. 59

6.3

7

GREENWASHING ........................................................................................................................... 49

HODNOCENÍ ANALYZOVANÝCH DAT ............................................................................................ 61

6.3.1

Složení respondentů ........................................................................................................... 61

6.3.2

Povědomí o konceptu CSR ................................................................................................. 62

6.3.3

Jednotlivé aktivity CSR, na které se firmy zaměřují ........................................................... 68

6.3.4

Doplňující otázky ............................................................................................................... 83

ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 84

PŘÍLOHA ................................................................................................................................................. 91

7

Seznam obrázků Obrázek 1 – Schéma „3P“ People – Planet – Profit ....................................................... 15 Obrázek 2 – Schéma organizace s jejich zájmových skupin tzv. stakeholders .............. 26 Obrázek 3 – příklady a očekávání stakeholders .............................................................. 28 Obrázek 4 – Je dlouhodobě výhodné spoléhat se na neetické postupy? (v%) ................ 32 Obrázek 5 – Schéma Demingova cyklu PDCA .............................................................. 34 Obrázek 6 – Schéma cyklu DMAIC ............................................................................... 35 Obrázek 7 – Ovlivňování ekonomických aspektŧ .......................................................... 37 Obrázek 8 – Standard společensky odpovědné firmy ..................................................... 41 Obrázek 9 – Schematický přehled normy ISO 26000 ................................................... 43 Obrázek 10 – Schéma moţností sociologického výzkumu ............................................ 55 Obrázek 12 – Mají ţeny i muţi zhruba stejné moţnosti (výsledky z výzkumu) ............ 72

8

Seznam tabulek Tabulka 1 – Aktivity ekonomické sféry ......................................................................... 17 Tabulka 2 – Aktivity sociální sféry (pracovní prostředí) ................................................ 19 Tabulka 3 – Aktivity sociální sféry (místní komunita) ................................................... 21 Tabulka 4 – Aktivity environmentální sféry ................................................................... 23 Tabulka 5 – Příklady ovlivňování ekonomických aspektŧ a moţné cíle CSR ............... 38 Tabulka 6 – Přehled principŧ přípravy zprávy dle G3................................................... 46 Tabulka 7 – Meziokresní srovnání vybraných ukazatelŧ v Kraji Vysočina za rok 2010 52 Tabulka 8 – přehled rozhodujících prŧmyslových podnikŧ v okrese Ţdár nad Sázavou 53 Tabulka 9 – Společnosti se zahraničním partnerem ....................................................... 54 Tabulka 10 – Rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem .......................... 56 Tabulka 12 – klasifikace zaměstnání .............................................................................. 73 Tabulka 13 – Prŧměrné hrubé měsíční mzdy a mediány mezd ...................................... 74

9

Seznam grafů Graf 1 – Setkal jste se uţ s pojmem „společenská odpovědnost firem“ nebo „společensky odpovědné chování“ ................................................................................. 63 Graf 2 – Porovnání celorepublikového výzkumu agentury Business Leaders Forum z roku 2008 a výzkumu v regionu Ţďár nad Sázavou z roku 2001v otázce povědomí o CSR ................................................................................................................................. 64 Graf 3 – Odpovědi na otázku, které aktivity patří do konceptu CSR ............................. 65 Graf 4 – Dŧvod pro orientaci na společensky odpovědné chování ................................ 67 Graf 5 – Aktivity v oblasti rozvoje lidského kapitálu ..................................................... 68 Graf 6 – Aktivity v oblasti rovných příleţitostí .............................................................. 70 Graf 7 – Nabídnuté moţnosti flexibilní pracovní doby .................................................. 71 Graf 8 – Zaměstnanecké benefity ................................................................................... 76 Graf 9 – Porovnání poskytování zaměstnaneckých benefitŧ s výzkumem agentury Factum Invenia ............................................................................................................... 78 Graf 10 – Aktivity v oblasti firemní filantropie .............................................................. 79 Graf 11 – Skupiny podporované darem .......................................................................... 80 Graf 12 – Aktivity v oblasti péče o zdraví zaměstnancŧ ................................................ 81 Graf 13 – Angaţovanost v enviromentální oblasti ......................................................... 82 Graf 14 – Odpověď na otázku „Co by se muselo změnit, aby docházelo k větším začlenění CSR do strategie firmy?“ ................................................................................ 83

10

1 Úvod Téma společenské odpovědnosti firem se pro mě stalo zajímavým uzavřením pracovněprávního vztahu. Tehdy jsem si začala více všímat toho, ţe chování firem vzhledem k vlastnímu prospěchu a prospěchu okolí je výrazně odlišné. Jedná se o téma, které je často diskutováno ve společnosti laické i odborné. Uţ v obyčejném ţivotě člověk, ať v roli zaměstnance, zákazníka či souseda, často hodnotí chování dané společnosti. Zajímá se, jaké výhody jsou poskytovány zaměstnancŧm, jak se firma chová ke svému okolí. Tento všeobecný zájem o společenskou odpovědnost mě přiměl k tomu zabývat se tématem se hlouběji a vypracovat na základě nabytých informací bakalářskou práci. Konkrétní název pro seminární práci „Společenská odpovědnost středních a velkých firem v sociální oblasti v regionu Ţďár nad Sázavou“ vyšel z poţadavku na výzkum, který se zabývá celým krajem Vysočina. Tato aktivita vznikla na základě spolupráce Soukromé vyšší odborné školy sociální v Jihlavě, Západomoravské vysoké školy Třebíč a Vysoké školy polytechnické. Vzhledem k tomu, ţe zaměření škol je odlišné, bylo vybráno téma, které spojuje obor sociální i ekonomický. Zde se nabídla právě oblast společenské odpovědnosti firem jako nová aktivita při podnikání, která prospívá nejen společnosti jako takové, ale stává se také novým ukazatelem konkurenceschopnosti firem. Omezení na velké a střední firmy bylo dáno hlavně s ohledem na to, ţe společenskou odpovědností se zabývají spíše velké nadnárodní společnosti neţ malé firmy, i kdyţ samozřejmě existuje i řada malých firem, které se chovají odpovědně vŧči společnosti a v sociální oblasti. Vedoucí výzkumu Mgr. Daniel Hanzl sestavil sedmičlenný tým tvořený studenty z výše jmenovaných škol, kterým byly rozděleny jednotlivé regiony kraje Vysočina. Výsledkem této společné aktivity má být pracovní konference s názvem „Společenská odpovědnost firem v sociální oblasti v kraji Vysočina“, která se uskuteční na podzim r. 2011 a při níţ budou prezentovány výsledky výzkumu.

11

Bakalářská práce je určena studentŧm, kteří z ní mohou čerpat při studiu, firmám, které vyplnily dotazník a zajímají se o to, jaká je situace v jejich regionu a do jaké míry se právě jejich firma chová či nechová odpovědně; mŧţe slouţit ke zvýšení povědomosti odborné veřejnosti a v neposlední řadě data z výzkumu, která byla sebrána pro tuto práci, budou součástí výzkumu sociální zodpovědnosti celého kraje Vysočina. Základním cílem bakalářské práce je zjistit, zda se firmy ve zmíněném regionu chovají či nechovají odpovědně a pokud ano, tak v jakých oblastech společenského ţivota, jaké společensky odpovědné aktivity jiţ podnikají a jaké hodlají podnikat v budoucnosti. Při tvorbě bakalářské práce jsem čerpala z rŧzných zdrojŧ, jejich citace jsou uvedeny v závěrečné části práce. Jedná se především o odborné publikace, časopisy a internetové stránky. Ještě v úvodu bych chtěla poznamenat, ţe se jedná o práci, která je zaměřena spíše na sociální oblast, coţ vyplývá uţ z jejího názvu. Nicméně celá problematika společenské odpovědnosti

je

zaloţena

na

třech

pilířích

(ekonomickém,

sociálním

a

environmentálním1). Všechny jsou stejně dŧleţité, vzájemně se prolínají a ţádný z nich není moţné opomenout.

1

Environmentální = týkající se ţivotního prostředí

12

2 Základní vymezení společenské odpovědnosti firem (CSR) 2.1 Pojem společenská odpovědnost firem (CSR) Pokud se chceme zabývat společenskou odpovědností firem, je nutné vyjasnit si, co vlastně pojem společenská odpovědnost firem znamená a co vše si pod ním mŧţeme představit. Pojem společenská odpovědnost firem je českým překladem anglického výrazu (Corporate Social Responsibility)2, ze kterého vznikla zkratka CSR. Přestoţe se první zmínky o potřebě společensky odpovědném chování datují k první polovině 20. století, samotný koncept je starý jako podnikání samo.3 Uţ kdyţ firma vzniká, je nabíledni otázka, zda se zaměřit jen na vlastní prospěch, nebo i na zájmy ostatních lidí, okolí a celé společnosti. Problém vyvstává uţ při interpretaci slov „být odpovědný“. Co znamená být odpovědný? Vŧči komu být odpovědný a v jaké míře? Pro kaţdou organizaci to jistě znamená něco trošku jiného a snahou kaţdé organizace by mělo být najít si společensky odpovědné aktivity4. Aby byla koncepce efektivní, je dŧleţité ji správně aplikovat v tom smyslu, ţe „CSR by měla být nástrojem, nikoli cílem“.

2

Dále jen CSR

3

KULDOVÁ, Lucie. Společenská odpovědnost firem : Etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi. první vydání. Plzeň : Kanina, 2010. 193 s. ISBN 978-80-87269-12-1. 4

tamtéţ

13

Koncept CSR prochází celou společností, netýká se jenom firem, jak vychází z názvu koncepce, nýbrţ i neziskových organizací, vlády, státu, EU, OSN. Z široké škály vyuţití CSR vzešla potřeba dát koncepci jednotná pravidla. O to se pokouší řada subjektŧ, včetně Evropské unie. V tzv. Zelené knize5 je CSR definována jako koncept, podle něhoţ by měly firmy začleňovat do své činnosti, jak uvnitř, tak vně organizace, otázky sociální a environmentální, a to dobrovolně, s dlouhodobým cílem získání konkurenční výhody. Jedná se spíše o trend, který se dovolává změny orientace firem z krátkodobých cílŧ na dlouhodobé a z maximálního na optimální zisk, který je zmiňován v Zelené knize. Dŧleţitým cílem koncepce je nasměrovat firmy k tomu, aby nechápaly CSR jen jako součást marketingu a nehledaly v něm jenom „hezkou“ image.

2.2 Tři pilíře CSR CSR se projevuje jako integrace pozitivních postojŧ, praktik či programŧ do podnikatelské strategie firmy na úrovni jejího nejvyššího vedení. Vyţaduje změnu vnímání vlastní společenské role z úrovně "profit only" (pouze zisk) k širšímu pohledu v kontextu dnes často zmiňovaného schématu „3P“ - "people, planet, profit" (lidé, planeta, profit). Znamená fungování s ohledem na tzv. triple-bottom-line6, kdy se firma soustřeďuje nejen na ekonomický rŧst, ale i na environmentální a sociální aspekty své činnosti. Neboť firma nefunguje izolovaně od okolního světa, ale je jeho přímou

5

Zelená kniha (Green Book on CSR) - Evropská Komise se problematikou CSR poprvé komplexněji zabývá v tzv. „Zelené knize“, kterou vydala v roce 2001, a to v souvislosti s celosvětovou aktivitou Mezinárodní organizace práce (International Labor Organization, ILO) v této oblasti. Shrnuje v ní základní principy, nástroje a přístupy k problematice SOF, které jsou v současné době hlavním tématem tzv. Multi-stakeholder Forum (Fórum zájmových skupin). Zdroj: Centrum společenské odpovědnosti firem, http://sof.ispcr.cz/ 6

Trojí odpovědnost (en: triple bottom line) je princip, podle kterého by činnost firmy měla stát na třech pilířích: ekonomické prosperitě (profit), kvalitě ţivotního prostředí (planet) a společenském kapitálu (people). Pojetí trojí odpovědnosti vyţaduje, aby byla firma zodpovědná spíše subjektŧm, které mohou být, ať jiţ přímo či nepřímo, její činností ovlivněny, neţ vlastním podílníkŧm. Podle stakeholderské teorie by podnikatelský subjekt měl slouţit jako nástroj koordinace zájmŧ stakeholderŧ, místo maximalizace zisku podílníkŧ (majitelŧ).

14

součástí. Hodnocení činnosti firmy jejím okolím a stav tohoto prostředí přímo ovlivňuje komerční úspěšnost firmy. Konkrétně lze říci, ţe CSR stojí na třech pilířích (určených jiţ zmiňovanou triple-bottom-linií) – ekonomickém, sociálním a environmentálním. V kaţdé oblasti si společnost vybere konkrétní činnosti v závislosti na svém předmětu podnikání a dle poţadavkŧ stakeholders, na které se zaměří a které se rozhodne rozvíjet a podporovat7.

Obrázek 1 – Schéma „3P“ People – Planet – Profit8

Uvnitř

trojúhelníku

jsou

znázorněny

jednotlivé

sektory

lidské

společnosti

(podnikatelský, tj. podniky, firmy; veřejný, tj. státní správa, samospráva, instituce a nevládní organizace, tj. nejrŧznější sdruţení, asociace, spolky), jejich převaţující vliv na jednotlivá „P“ a převaţující vzájemné vazby těchto sektorŧ.

7

PAVLÍK, Marek ; BĚLČÍK, Marek. Společenská odpovědnost organizace : CSR v praxi a jak s ním dál. první vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 176 s. ISBN 978-80-247-3157-5. 8

BURIAN, Michal. RSS sekce Žijte BIO [online]. 2010-10-30 [cit. 2011-05-13]. Co si představit pod pojmem „udrţitelný cestovní ruch“. Dostupné z WWW:

15

2.2.1 Ekonomická sféra Ekonomický pilíř, který je definován nejen optimálním ziskem, ale také tzv. 3E – ekonomický, efektivní, etický. V ekonomické oblasti se od společensky odpovědné firmy očekává, ţe podniká transparentně a pěstuje dobré vztahy s investory, zákazníky, dodavateli a dalšími obchodními partnery. Kuldová (2010) řadí do oblasti CSR následující aktivity: poskytování transparentních informací, praktické vyuţívání etického kodexu, péče o zákazníky, nabídka kvalitních produktŧ, včasné placení faktur, šíření principŧ odpovědného podnikání v rámci dodavatelsko odběratelského řetězce, poskytování jasných a přesných informací o výrobcích a sluţbách či vyuţívání etické reklamy. Dále také platební morálku, dodrţování smluv, ochranu dat, plnění závazkŧ v ochraně spotřebitele, zneuţívání dominantního postavení, ochranu duševního vlastnictví a práv či dodrţování stanovených etických kodexŧ. V ekonomické sféře jsou zahrnuty přístupy a chování k zákazníkŧm, investorŧm a dodavatelŧm, tzv. stakeholders.9 10

9

Pojmem Stakeholders jsou označovány všechny osoby, instituce či organizace, které mají vliv na chod firmy nebo jsou jejím fungováním ovlivněni. Právě ve spolupráci s nimi firmy realizují své CSR programy nebo definují svou CSR strategii: definice dostupná dle WWW: <www.csr-online.cz>. Více v kapitole 2.4. 10

KULDOVÁ, Lucie. Společenská odpovědnost firem : Etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi. první vydání. Plzeň : Kanina, 2010. 193 s. ISBN 978-80-87269-12-1.

16

Tabulka 1 – Aktivity ekonomické sféry 11

11

Zdroj: http://www.csr-online.cz

17

2.3 Sociální sféra Sociální sféru je moţné rozdělit na dvě oblasti – pracovní prostředí a místní komunitu. Pracovní prostředí Existuje úzký vztah mezi společností a jejími zaměstnanci. Firma, v níţ zaměstnanci pracují, ovlivňuje kvalitu jejich soukromého ţivota, je zdrojem jejich příjmŧ, je místem, kde tráví větší část dne. Na druhé straně je společnost ovlivněna kvalitou svých zaměstnancŧ od řídících pracovníkŧ po výrobu či konečný produkt. Koncept CSR je zaměřen na vyhledávání maximální spokojenosti obou stran. Do sociální sféry spadají aktivity uvedené v tabulce:

18

Tabulka 2 – Aktivity sociální sféry (pracovní prostředí)12

12


19

Místní komunita V okamţiku, kdy firma začne pŧsobit na trhu, stává se součástí okolní komunity. Společensky odpovědná firma se snaţí o dobrou pověst, není lhostejná k místním problémŧm a podílí se na jejich řešení. Firma, která je aktivně činná v místní komunitě, má velké moţnosti upoutat pozitivní pozornost či získat nové zákazníky. Aktivní firma se mŧţe podílet na společenské odpovědnosti finanční či materiální podporou prospěšných aktivit, projektŧ, školních aktivit, aktivit zaměstnancŧ atd. 13

13


20

Tabulka 3 – Aktivity sociální sféry (místní komunita)14

14


21

2.4 Environmentální sféra V oblasti ţivotního prostředí by měla společensky odpovědná firma sledovat vliv své činnosti na ţivotní prostředí a své případné negativní pŧsobení co nejvíce eliminovat. Environmentální sféra zahrnuje ochranu přírodních zdrojŧ, investice do ekologických technologií, úspory energie a ekologickou politiku. Tento zpŧsob podnikání přináší finanční úspory. Např. šetrné vyuţívání energie, prevence znečišťování, minimalizace odpadu, recyklace. Všechny tyto činnosti mohou firmě přinést sníţení nákladŧ a jiné výhody.

22

Tabulka 4 – Aktivity environmentální sféry 15

15


23

2.5 Historie společenské odpovědnosti firem – odkaz Tomáše Bati Pokud chceme hovořit o společensky odpovědné organizaci, nemŧţeme nezmínit jméno Tomáše Bati (*1876 – †1932), který byl uţ za první republiky pravděpodobně prvním prŧkopníkem CSR. Ačkoliv tenkrát pojem CSR nikdo neznal a nikdo ho nijak výrazně nezkoumal, Tomáš Baťa si v rámci podnikatelského záměru velmi dobře uvědomoval, ţe potřebuje nejenom vybudovat společnost, nýbrţ také vytvářet okolní prostředí. Ovlivnil typickou architekturu města Zlína, stavěl nejenom domy pro své zaměstnance, ale zaloţil také školu práce a školu designu, které nebyly určeny jenom pro vlastní zaměstnance, ale i pro ostatní veřejnost. Tak se Baťa stal synonymem pro celý kraj, i kdyţ se snaţil být globální firmou, nezapomněl na vztah k místu, kde pŧsobil. Tomáš Baťa razil myšlenku, ţe „účelem podnikání je sluţba veřejnosti, národu a sluţba světu“. Věděl, ţe podniky jsou součástí kultury národa, ţe kulturní národ nepoznáte podle historických staveb, muzeí, škol, hudby a obrazŧ minulosti, ale hlavně podle současné kultury práce a přístupu k práci“.16 Níţe uvádím výňatek z knihy Milana Zeleného, který komentuje, „jak to vypadalo u Baťŧ“.17 „Prostředí a prostory podniku Baťa byly vysoce kultivované a kulturní. Pořádek a čistota jsou pro Baťu strategickým principem podnikového chování, nešlo jen o prosté kulturní sebevyjádření. Stroje i podlahy byly natřeny na bílo, aby i sebemenší kapka oleje či špíny signalizovala moţné místo chyby či budoucího selhání. Nástroje byly uloţeny na svých místech - aby jiţ na dálku chybějící nástroj signalizoval okolí svou absenci. Všechny stroje byly nezávisle pohyblivé na speciálních platformách s vlastními elektrickými motory. Pravidlem bylo, ţe přepravovaný stroj nebo materiál musel zŧstat v pohybu. Materiál nesmí překáţet ani zdrţovat, a uţ vŧbec nesmí být skladován.

16

ZELENÝ, Milan. Cesty k úspěchu : Trvalé hodnoty soustavy řízení Baťa. Vyd. 1. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2001. 58 s. ISBN 80-731-8046-4 17

tamtéţ

24

Odstavené prostředky nádvorní četa zabavila, odvezla do skladu a vydala aţ po zaplacení dopravy, skladování a pokuty do výše pořizovací hodnoty. Vlastní hotel a obchodní dŧm zajišťovaly bezpeněţní nákupy zaměstnancŧm fy. Baťa. Sportovní areály byly světoznámé; Baťŧv sportovní klub měl 40 fotbalových klubŧ s 600 hráči, Masarykŧv letecký klub měl 1 200 členŧ. Vše, zevně i uvnitř, bylo vyzdobeno zelení, květy a vodními fontánami, vše se pečlivě zahradnicky udrţovalo. Zákaz kouření se dodrţoval v celém areálu továrny. Skupinky kouřících baťovcŧ nepostávaly ve vchodu do firmy Baťa. Vlastní protipoţární profesionální sbor pečoval o bezpečí podniku. Hasiči dostávali koncem roku tím větší finanční bonus, čím méně měli příleţitostí k protipoţárnímu zásahu.“ Z výňatku z knihy Cesty k úspěchu je zřejmé, jak revoluční byly myšleny Tomáše Bati. Je z něj bohuţel také zřejmé i to, ţe i dnes má řada firem v této oblasti značné rezervy, a i kdyţ existuje spousta „návodŧ“ jak se stát odpovědnou firmou, směřují podnikání výhradně k zisku. Citáty Tomáše Bati jasně ukazují jeho směr v podnikání: „První podmínkou prospívání našeho závodu je, abyste se nedomnívali, ţe závod je jen Váš a jen pro Vás. Závod náš také nebyl k tomu účelu zbudován, aby zajistil existenci jen jeho zakladatelŧ.“ „Závodem naším přinášíme nový, do toho času nepoznaný ţivot do našich krajŧ, všeobecný blahobyt a vzdělání našemu lidu.“ (Tomáš Baťa)

25

2.6

Zájmové skupiny stakeholders

2.6.1 Kdo jsou stakeholders? Mezi nejdŧleţitější aktivity v CRS patří komunikace mezi všemi zainteresovanými stranami. V této souvislosti se pouţívá anglické slovo „stakeholders“, které označuje všechny osoby či organizace, které mají vliv na chod firmy nebo jsou naopak jejími činnostmi ovlivňovány. Zainteresované strany lze rozdělit dle významnosti do dvou základních oblastí:18 Primární – vlastnici a investoři, zaměstnanci, zákazníci (stávající i potenciální), obchodní partneři (zejména dodavatelé), místní komunita, environmentální neziskové organizace a další mluvčí za ţivotní prostředí Sekundární – veřejnost, vládní instituce a samosprávní orgány, lobbisté a rŧzné nátlakové skupiny, konkurenti, média, občanská a obchodní sdruţení

Obrázek 2 – Schéma organizace s jejich zájmových skupin tzv. stakeholders19

18

STEINAROVÁ, Magdalena; VÁCLAVÍKOVÁ, Andrea; MERVART, Radomír. Společenská odpovědnost firem : Průvodce nejen pro malé a střední podniky [online]. Praha : TOP Partners, s. r. o., 2008 [cit. 2011-05-11]. Dostupné z WWW:

26

2.6.2 Klíčoví stakeholders Skupiny skateholders se u jednotlivých společností liší.

Pokud chceme začít se

společenskou odpovědností, je nutné nejdříve najít klíčové skupiny a začít hledat cesty k uspokojení jejich potřeb a očekávání. Klíčový stakeholder má vysoké očekávání a poţadavky na firmu, zároveň ale disponuje významným vlivem, který mŧţe ovlivnit chod podniku.20

19

ManagementMANIA [online]. 2011 [cit. 2011-05-11]. Zájmové skupiny - Stakeholders. Dostupné z WWW: . 20


27

Společnost sleduje v souvislosti s klíčovými stakeholders vytvoření zisku a naopak stakeholders mají vŧči společnosti určitá očekávání. Porozumět očekávání stakeholders znamená přispět k úspěchu podniku, přestoţe jejich splnění jde nad rámec firemních povinností. CSR se snaţí najít rovnováhu mezi firemními zájmy a očekáváním okolí. V následující tabulce jsou popsána rŧzná očekávání stakeholders:

Obrázek 3 – příklady a očekávání stakeholders21

2.6.3 Zapojení stakeholders Po nalezení klíčových skateholders by měl začít dialog, který zajistí zpětnou vazbu a na jehoţ základě firma stanoví, které aktivity CSR bude podporovat. „Společensky odpovědná firma by se měla otevřít a ukázat zájem o názory a postoje skateholders nejen uvnitř, ale i vně firmy. Jakkoliv je tento dialog sloţitý, pokud je veden s dobrou vŧlí a racionálně, ve výsledku napomŧţe nalézt styčné body, posílit dŧvěru a vzájemné

21

STEINAROVÁ, Magdalena; VÁCLAVÍKOVÁ, Andrea; MERVART, Radomír. Společenská odpovědnost firem : Průvodce nejen pro malé a střední podniky [online]. Praha : TOP Partners, s. r. o., 2008 [cit. 2011-05-11]. Dostupné z WWW: .

28

pochopení. Nevraţivost či nepochopení mŧţe být nahrazeno společným postupem v oblastech, které jsou dŧleţité pro všechny zúčastněné.“22 Na základě dialogu společnost stanoví, které aktivity CSR bude podporovat. Dialog mŧţe probíhat rŧznými formami. Steinarová (2008) popisuje prostředky zapojení stakeholders: Dotazníkové šetření Online diskuse Pracovní skupina Individuální jednání Neformální setkání Organizace společných projektŧ atd.

2.7 Firemní filantropie23 CSR je často zaměňována za firemní filantropii. Filantropie je ale pouze součástí CSR, prezentuje však její hlavní nástroj. Firemní filantropie je klasickou situací „win-win“24, přinášející prospěch nejenom firmě, ale i celé společnosti25.

22

TRNKOVÁ, Jana. Rovné příleţitosti jako součást společenské odpovědnosti firem [online]. Praha : J.BLF, 2006 [cit. 2011-04-24]. Dostupné z WWW: . 23

Filantropie (z řec. filein, milovat a anthrópos, člověk - láska k člověku) znamená humanisticky motivovanou dobročinnost, dávání peněz, zboţí, času nebo úsilí pro podporu obecně prospěšného účelu, zpravidla v delším časovém horizontu a s jasně definovanými cíli. V obecnější poloze lze filantropii pojmout jako jakýkoli altruistický počin, který směřuje k podpoře dobra nebo zlepšování kvality ţivota. Lidé, kteří jsou známi pro své filantropické počiny, se někdy nazývají filantropové. 24

situace „win win“ – situace, ve které je brán ohled a ze které profitují obě zúčastněné strany

25


29

Nejčastější formou firemní filantropie v České republice je především finanční podpora, při níţ konkrétní firma daruje finanční prostředky na podporu veřejně prospěšného projektu. Existují i další moţnosti, jako jsou například uspořádání veřejné sbírky mezi zaměstnanci, zřízení nadace či charitativní aukce nebo výstavy. Často je také vyuţíváno nepeněţní dárcovství, například pokud firma poskytne neziskovým organizacím zázemí nebo prostory, zapŧjčí techniku, uspořádá školení, vzdělávací program, poskytne své zaměstnance, kteří se těchto akcí účastní. Pro tyto účely vytvořilo Fórum dárcŧ26 ve spolupráci s Byznysem pro společnost internetový portál Zapojimse.cz, který umoţňuje firmám, neziskovým organizacím i soukromým osobám podílet se na dobrovolnických akcích. Na portálu je moţné získat informace o tom, jaká forma zapojení by v souladu se strategií společnosti byla vhodná.

2.8 Pojetí CSR v rámci ČR Vývoj CSR v České republice je dán její historií. V socialismu vykonávaly státní podniky dŧleţité sociální aktivity, kupříkladu podporovaly rodinu jako „základ státu“ a snaţily se organizovat firemní akce i pro rodinné příslušníky, pořádaly poznávací zájezdy i kulturní akce, organizovaly brigády za účelem ochrany ţivotního prostředí a navazovaly druţbu s jinými podniky či spolky. Je ovšem pravda, ţe tyto aktivity, ač byly plánovány častokrát s dobrým úmyslem, vyzněly naprázdno a komicky. Tyto „rádoby“ společenské aktivity s rozpadem socialismu zanikly a nebyly nijak nahrazeny. Pod novým pojmem CSR se některé sociálně odpovědné aktivity vracejí, i kdyţ částečně pozměněny – hlavní rozdíl spočívá v dobrovolnosti. Aby nezazněla jenom kritika, mnoho firem v ČR uţ začalo se zaváděním CSR přijmutím systému managementu jakosti. V ČR prozatím chybí některé aspekty, které

26

FÓRUM DÁRCŦ, . Společenská odpovědnost firem [online]. 2010 [cit. 2011-04-23]. Co standard odpovědná firma měří?. Dostupné z WWW:

30

by rozšiřování CSR pomohly, jako jsou podpora vlády, zájem médií, podpora vzniku organizací, které prosazují CSR, tlak ze strany investorŧ. Společenská odpovědnost souvisí s etikou podnikání a dŧvěrou v současných českých poměrech. Hlavním tématem etiky podnikání je korupce. Tou se zabývá mnoho výzkumŧ, které dokazují, ţe korupce v ČR nezmizela, je součástí téměř všech systémŧ, hlavně však státní sféry.27 Zajímavý je výzkum zmíněný v článku Davida Macháčka28, který vychází z šetření prováděného společností Transparency International ČR a GfK. Výzkum ukazuje názor 254 českých manaţerŧ, jejichţ roční obrat přesahuje 100 mil. ročně. Ti tvrdí, ţe osobní známosti jsou pro podnikatelský úspěch dŧleţitější neţ dodrţování zákonŧ. Závěrečné hodnocení výzkumu nevyznívá lichotivě: „korupce je brána jako konkurenční výhoda a aktuální zisk společnosti má přednost před dlouhodobou dobrou pověstí.“ Manaţeři sice připouštějí, ţe pokud se veřejnost dozví, ţe se firma účastní korupčního jednání, zhorší to její pověst, ale jen polovina dotázaných se domnívá, ţe to mŧţe ovlivnit prosperitu firmy. Další prŧzkum společnosti Transparency International ČR a GfK, ve kterém odpovídalo 254 českých a 39 britských manaţerŧ, se zabýval srovnáním odpovědí na rŧzné otázky. Výsledek jedné z typických otázek je znázorněn v následujícím grafu.

27


MACHÁČEK, David. Podnikání v Česku? Známosti nad zákon. Aktuálně.cz [online]. 2005-12-06, 12, [cit. 2011-05-02]. Dostupný z WWW: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaciekonomika/clanek.phtml?id=23637

31

Obrázek 4 – Je dlouhodobě výhodné spoléhat se na neetické postupy? (v%) 29

Z výzkumu vyplává, ţe pohled na poctivost, etiku a neúplatnost se u manaţerŧ českých firem a britských firem zásadně liší. Je však nutné podotknout, ţe výzkum proběhl v září roku 2005, a lze tedy předpokládat, ţe vývoj a povědomí o CSR i v ČR pokročil a údaje by v takto orientovaném výzkumu mohly vypadat odlišně.

2.8.1 Organizace podporující CSR v ČR Česká veřejnost se mŧţe s konceptem CSR seznámit prostřednictvím rŧzných projektŧ, organizací a institucí. Některé se zaměřují výhradně na jeden z pilířŧ CSR (např. CEMC – České ekologické manaţerské centrum s výhradním zaměřením na environmentální pilíř), jiné se zaměřují na celé spektrum aktivit CSR.30 31

29

Aktuálně.cz [online]. 3005-12-06 [cit. 2011-05-11]. Etika podnikání v České republice. Dostupné z WWW: 30

Business Leaders Forum. Společenská odpovědnost firem (CSR) - Zajímavé odkazy [online]. [2008] [cit. 2008-04-22]. Dostupný z WWW: < http://www.csr-online.cz/Page.aspx?odkazy

32

2.9 Pojetí CSR v rámci EU Evropská unie se dlouhodobě snaţí najít jednotný koncept pro CSR. Dŧleţitým milníkem v této oblasti byl rok 2001, kdy Evropská komise vydala Zelenou knihu, v níţ lze najít definici CSR, postavenou na tzv. triple-bottom-line (viz kapitola 2.2). Trnková (2004) uvádí, ţe cílem Zelené knihy je zahájit diskusi o konceptu CSR a identifikovat, jakým zpŧsobem jej lze propagovat. Stěţejním tématem této publikace jsou zpŧsoby nebo i nástroje jednotného měření a vyhodnocování CSR a moţnosti ověřování pravdivosti firemních zpráv CSR. Evropská unie podporuje dobrovolný, nikoliv povinný charakter CSR.

3 CSR jako součást strategie podniku Management firmy by měl CSR zařadit do kodexu chování v rámci vize, strategie či politiky firmy. Základním poţadavkem je pravidelně komunikovat se stakeholders a vyuţívat osobní setkání.32 Existuje několik zpŧsobŧ postupného zavádění nových metod a prŧběţného zjišťování výsledku, kterými lze zlepšovat mnoho faktorŧ, např. kvalitu výrobkŧ, sluţeb, procesŧ,

31

CSR projekty - Evropská komise (CSR kampaň), Webový portár www.csr-online.cz, www.spolecenskaodpovednostfirem.cz, GARDE - Globální odpovědnost (projekt zabývající se CSR) Etika podnikání – Databáze nejlepších praktik Neziskové vládní organizace - Fórum Dárcŧ, Nadace Partnerství, Gender Studies, Transparency International v ČR , Hestia , Business Leaders Forum, Partnerstvo , Nadace VIA , CEMC - České ekologické manaţerské centrum , Asociace pro fair trade , České centrum fundraisingu Instituty a certifikační společnosti - Český normalizační institut, CQS - Sdruţení pro certifikaci systémŧ jakosti, DNV Czech Republic 32


33

aplikací, dat, tudíţ i společenskou odpovědnost. Jedna z moţností je pouţití Demingova cyklu PDCA33, který je zaloţen na neustálém opakování čtyř základních činností P – Plan – naplánování zamýšleného zlepšení (záměr) D – Do – realizace plánu C – Check – ověření výsledku realizace oproti pŧvodnímu záměru A – Act – úpravy záměru i vlastního provedení na základě ověření a plošná implementace zlepšení do praxe

Obrázek 5 – Schéma Demingova cyklu PDCA 34

Nebo je moţné pouţít také cyklus DMAIC35. Jedná se o univerzálně pouţitelnou metodu postupného zlepšování, která je integrální součástí metody SixSigma. Pouţívá se pro jakékoliv zlepšování - například kvality výrobkŧ, sluţeb, procesŧ, aplikací, dat. Jednotlivé fáze celého cyklu pomáhají docílit skutečného zlepšení. Jedná se o zdokonalený cyklus PDCA. Fáze cyklu zlepšení jsou:

33

ManagementMANIA [online]. 2011 [cit. 2011-05-11]. Zájmové skupiny - Stakeholders. Dostupné z WWW: < http://managementmania.com/index.php/component/content/article/146>. 34

Zdroj: http://www.vectorstudy.com/management_theories/PDCA.htm

35

ManagementMANIA [online]. 2011 [cit. 2011-05-11]. Zájmové skupiny - Stakeholders. Dostupné z WWW: < http://managementmania.com/index.php/kvalita/38-ostatni/147-cyklus-zlepsovani>.

34

D (Define) definovat – definují se cíle, popisuje se předmět a cíle zlepšení (výrobek, sluţba, proces, data atd.) M (Measure) měřit – měření výchozích podmínek ve smyslu principu "co neměřím, neřídím" A (Analyse) analyzovat – analýza zjištěných skutečností, příčin nedostatkŧ I (Improve) zlepšovat – klíčová fáze celého cyklu, ve které dochází ke zlepšení na základě analyzovaných a změřených skutečností C (Control) řídit – zlepšení je třeba zavést - uřídit, udrţet zlepšení při ţivotě

Obrázek 6 – Schéma cyklu DMAIC36

Existuje samozřejmě i mnoho dalších metod, např. Lean, Kaizen, TQM – Total Quality Management, Six Sigma atd.

3.1 Implementace CSR do strategie firmy Zavádění principŧ aktivit CSR do společnosti řeší Kuldová (2010) v šesti krocích:

36

ManagementMANIA [online]. 2011 [cit. 2011-05-11]. Zájmové skupiny - Stakeholders. Dostupné z WWW: < http://managementmania.com/index.php/kvalita/38-ostatni/147-cyklus-zlepsovani>.

35

3.1.1 Rozhodnutí o CSR od vrcholového managementu Jak jiţ bylo zmíněno, při zavádění CSR do společnosti je zapotřebí podpory nejvyššího vedení firmy. Vrcholový management pouţívá CSR v interní i externí komunikaci a integruje koncepci CSR do stanov firmy. Dŧleţitou vlastností managera CSR jsou výborné komunikační schopnosti.

3.1.2 Pověření odpovědné osoby Vedení společnosti pověří osobu, která bude odpovědná za zavádění CSR do současné strategie firmy. Některé firmy dokonce vytvářejí i samostatné oddělení, které prochází napříč celou společností a vede dialog s jednotlivými stakeholders. Úkolem managera CSR je získávání a shromaţďování veškerých informací, které získá od stakeholders. Na základě těchto informací vypracuje zprávu o CSR, která ukazuje přístup ve všech třech základních oblastech (ekonomické, sociální a environmentální). Cílem manaţera CSR je vytvoření rovnováhy mezi těmito třemi oblastmi ve společensky odpovědných aktivitách.

3.1.3 Identifikace klíčových stakeholders, stanovení vize a cílů Manaţer CSR určí všechny stakeholders, naváţe s nimi dialog a přesvědčí je o nutnosti a výhodnosti zpětné vazby. Po identifikaci jednotlivých stakeholders je dŧleţité stanovit cíle, kterých by mělo být v oblasti CSR dosaţeno. Ovlivňuje Ekonomický ukazatel

Cíl krátkodobý

Je ovlivňován

dlouhodobý

36

Obrázek 7 – Ovlivňování ekonomických aspektů37

Výše uvedené schéma ukazuje, jakým zpŧsobem jsou závislé ekonomické ukazatele a cíle CSR. Příklady moţných aspektŧ jsou uvedeny v následující tabulce informací z kurzu MCSR, Česká společnost pro jakost, 2009.

37

Zdroj: vlastní zpracování dle Kuldové (2010)

37

Ekonomický

Ovlivňuje

Je ovlivňován

Cíl dlouhodobý

Cíl krátkodobý

ukazatel Spokojenost zákazníkŧ

Počet nových zákazníkŧ

Dodrţení termínŧ

Rŧst obratu

Fluktuace klíčových zaměstnancŧ Doba uvedení na trh

Dodrţení slíbeného termínu, určeného na základě výrobních moţností Sníţení fluktuace pracovníkŧ

Dodrţení slíbeného termínu Zjistit příčiny fluktuace a připravit opatření Vypracovat motivační program

Zavést motivační program Náklady na kvalitu

Spokojenost zákazníkŧ Návratnost investic

Fluktuace klíčových zaměstnancŧ

Motivace ke sníţení fluktuace

Osobní pohovory s pracovníky min. 2 x ročně

Pohotové prostředky Fluktuace klíčových pracovníkŧ

Spokojenost zákazníkŧ

Sníţení fluktuace o 2 % za rok

Spokojenost pracovníkŧ

Dlouhodobě zabezpečit spokojenost pracovníkŧ

Zjišťovat, vyhodnocovat a komunikovat o spokojenosti pracovníkŧ min. 1x ročně

Fluktuace klíčových zaměstnancŧ

Spokojenost zaměstnancŧ

Finanční podpora při narození dítěte, odchod do dŧchodu

Náklady na kvalitu Rŧst obratu Personální náklady

Personální náklady

Rŧst obratu Pohotové prostředky

Rŧst obratu

Tabulka 5 – Příklady ovlivňování ekonomických aspektů a moţné cíle CSR 38

38

Zdroj: vlastní zpracování na základě textu Kuldové (2010)

38

3.1.4 Integrace CSR do stávajících procesů Jedna z moţných cest, jak integrovat CSR do organizace, je její aplikace do procesŧ organizace. K tomuto kroku je třeba znát prŧběh všech procesŧ organizace, aby bylo moţné doplnit je o sociální a environmentální poţadavky v ekonomickém kontextu. Manaţer CSR musí přimět majitele procesu, aby za cíl procesu nepovaţovali jenom zisk, tedy ekonomickou stránku, ale aby zahrnuli i sociální a environmentální hlediska.

3.1.5 Komunikace CSR, zpětná vazba Firma komunikuje o CSR prostřednictvím webových stránek, tiskových prohlášení a v neposlední řadě prostřednictvím zprávy o CSR. Některé firmy se prezentují pouze v „dobrém světle“. Jedná se o tzv. „greenwashing“(viz bod 4.3) Nejtransparentnější zpŧsob, jak sestavit zprávu CSR, je dle metodiky Global Reporting Initiative či její české modifikace – metodiky KORP. V obou případech je dŧleţité externí posouzení zprávy a zpětná vazba. Zpráva CSR by měla obsahovat krátké představení společnosti, misi, charakteristiku jednotlivých stakeholders, současný stav CSR a stanovené krátkodobé a dlouhodobé cíle v jednotlivých oblastech.

3.1.6 Udrţení CSR v dlouhodobém horizontu Je dŧleţité, aby společnost uchopila CSR jako dlouhodobý cíl. Posiluje to její dŧvěryhodnost a dobré jméno.

3.2 Hodnocení a reportování CSR V poslední době je vyvíjen čím dál větší tlak na to, aby rámec CSR podléhal jednotným standardŧm hodnocení firem, které se chovají odpovědně. PhDr. František Hroník uvádí ve své přednášce, ţe vytvoření jednotných pravidel, které určí stupeň zodpovědnosti společnosti, je pravděpodobně nevyhnutelné. Mŧţeme předpokládat, ţe

39

se bude vyvíjet stejně jako ISO. Jen je třeba dát pozor na to, aby se „nástroj nestal cílem“ a firmy nezaujaly postoj, ţe je nutné vystupovat jako společensky odpovědná firma, protoţe to vypadá dobře.39 Hroník (2010) říká, ţe nejdŧleţitější činností při budování společensky odpovědné firmy je budování dŧvěry stakeholderŧ. Investice do dŧvěry uvnitř i vně organizace je stěţejní a mŧţeme ji posílit prostřednictvím základních pojmŧ etiky, k nimţ patří: Transparentnost Poctivost (čitelnost, předpověditelnost) Odpovědnost Základní princip této teorie je to, ţe nemohu činit někoho odpovědným, pokud nemá prostor pro vlastní rozhodování.

3.2.1 Standard určený k hodnocení a reportování CSR Jednotlivé metody určené k hodnocení a reportování se od sebe liší, základní rozdíl je vymezen cílovými skupinami, ale například také zaměřením společnosti (výroba, sluţby, atd.). I proces vytváření reportŧ mŧţe být pro společnost inspirující, při sestavování reportu mohou být odhaleny rezervy či nedostatky v systému. Standard společensky odpovědné firmy – je poměrně rozsáhlý a na jeho základě mŧţeme firmy srovnávat a hodnotit. Základním kamenem společensky odpovědné firmy je to, ţe firma se snaţí vytvořit maximální moţný zisk při dodrţování zákonŧ a etiky. Na to navazují další činnosti a aktivity, které jsou moţné v dŧsledku toho, ţe firma prosperuje, například partnerství s neziskovými organizacemi atd. Leckdy firma

39

HRONÍK, František. Motiv8.cz [online]. 2010-02-02 [cit. 2011-04-23]. Sociální odpovědnost firem (jinak?). Dostupné z WWW: http://www.motiv8.cz/business-brunch/socialni-odpovednost-firemjinak.html

40

nerozlišuje mezi CSR a PR, čili klasickou reklamou a ptá se: „Jak a dokdy se mi ta investice vrátí?“.40

Obrázek 8 – Standard společensky odpovědné firmy 41

Úrovně standardu společensky odpovědné firmy jasně ukazují, ţe základním kamenem pyramidy je konkrétní podnikatelská činnost firmy přinášející zisk, další úrovně se stupňovitě zaměřují na sociální odpovědnost aţ k samotnému vrcholu, kterým je charitativní podporování veřejně prospěšných projektŧ.

3.2.2 Vybrané normy Steinarová

uvádí několik vybraných norem či standardŧ určených k hodnocení a

reportování CSR.42 Jako nejdŧleţitější uvádím normu ISO 26000.

40

PLÁŠKOVÁ, Alena, et al. Společenská odpovědnost firem : aplikace a hodnocení –podnikatelský sektor [online]. Vyd. 2. Praha : Národní informační středisko podpory kvality, 2009 [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-0202205-3 41

FÓRUM DÁRCŦ, . Společenská odpovědnost firem [online]. 2010 [cit. 2011-04-23]. Co standard odpovědná firma měří?. Dostupné z WWW:

41

ISO 26000 – Společenská odpovědnost firem Dle portálu Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví43 obsahuje tato mezinárodní norma metodické pokyny k základním principŧm společenské odpovědnosti, přičemţ rozlišuje společenskou odpovědnost a zapojení zainteresovaných stran, základní témata a otázky náleţející do oblasti společenské odpovědnosti. Obsahuje rovněţ pokyny ke zpŧsobŧm integrace společensky odpovědného chování v organizaci. Tato mezinárodní norma zdŧrazňuje význam výsledkŧ a zlepšení profilu organizace v oblasti společenské odpovědnosti. Norma představuje principy společenské odpovědnosti, doporučuje měření a rozebírá do hloubky sedm základních témat:

1. Organizace a management 2. Lidská práva 3. Pracovní podmínky 4. Ţivotní prostředí 5. Korektní podnikání 6. Péče o spotřebitele 7. Zapojení a rozvoj místních komunit Norma není určená k certifikaci. Úřad pro technickou normalizaci předpokládá vydání ČSN ISO 26000 v květnu 2011.

42

STEINEROVÁ, Magdaléna. Společenská odpovědnost firem : reportování [online]. V Praze : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008 [cit. 2011-05-06]. Dostupné z WWW: 43

ÚŘAD PRO TECHNICKOU NORMALIZACI, METROLOGII A STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ [online]. 2011 [cit. 2011-04-23]. ISO 26000 - Společenská odpovědnost. Dostupné z WWW: .

42

Obrázek 9 – Schematický přehled normy ISO 2600044

44

CSR - Společenská odpovědnost firem [online]. 2007-09-10 [cit. 2011-04-24]. Hledání dobré firmy. Dostupné z WWW: http://www.csr-online.cz/Page.aspx?normy

43

Další normy upravující CSR SA 8000 – Sociální odpovědnost AA 1000 AccountAbility ISO 14001 – Systém environmentálního managementu Systém environmentálního řízení a auditu OHSAS 18001 - Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

3.2.3 Hlavní části reportu Zpráva musí být systematicky rozdělena. Základní koncept pro zprávu CSR je dle Steinarové rozdělen do několika částí:45 a) Hodnoty, vize strategie Uvedení firemních hodnot a vize Začlenění společenské odpovědnosti do podnikové strategie Vytyčení cílŧ v ekonomické, sociální a environmentální oblasti CSR Popis zapojení stakeholders Informace o metodologii přípravy zprávy – o pouţitém standardu či směrnici b) Slovo ředitele Zhodnocení klíčových částí zprávy z pohledu ředitele firmy c) Profil organizace Základní přehled o organizaci a odvětví, ve kterém pŧsobí

45

STEINAROVÁ, Magdalena; VÁCLAVÍKOVÁ, Andrea; MERVART, Radomír. Společenská odpovědnost firem : Průvodce nejen pro malé a střední podniky [online]. Praha : TOP Partners, s. r. o., 2008 [cit. 2011-05-11]. Dostupné z WWW: .

44

Informace o produktech a sluţbách, organizační a vlastnické struktuře, o velikosti organizace (počet zaměstnancŧ, mnoţství vyrobených produktŧ či dodaných sluţeb, výkaz ziskŧ a ztrát) Výčet zavedených kodexŧ či získaných certifikací d) Popis aktivit CSR v ekonomické, environmentální a sociální oblasti Přímý a konkrétní popis aktivit za pomocí kvalitativních a kvantitativních indikátorŧ Uvedení příkladŧ ze ţivota firmy v oblasti aktivit CSR

3.2.4 Principy tvorby zprávy CSR V předešlé kapitole byly popsány formy reportu CSR Nejrozšířenější je standard vytvořený mezinárodní iniciativou Global Reporting Iniciative (GRI), který stanovuje pravidla a návody pro sestavení reportu CSR. V roce 2003 byla vydána třetí směrnice G3. Iniciativa GRI uvádí definici pro report CSR jako „veřejně publikovanou zprávu, kterou firma zpřístupňuje všem stakeholders s cílem poskytnout

detailní

přehled

o

firemních

aktivitách

v širších

ekonomických,

46

environmentálních a sociálních dimenzích.“

Směrnice G3 je definována deseti základními principy, které vymezují obsah a rozsah zprávy. Tyto principy pomáhají společnosti definovat obsah zprávy. principy definují téma zprávy, dalších šest principŧ zvyšuje kvalitu zprávy.

První čtyři 47

46


tamtéţ

45

Tabulka 6 – Přehled principů přípravy zprávy dle G348

4 Kritika CSR Kritika CSR zaznívá zejména z úst pravicových zastáncŧ. Ti se ohánějí argumentem Miltona Friedmana49 z článku, který vyšel v New York Times v roce 1970 pod názvem

48

CSR - Společenská odpovědnost firem [online]. 2007-09-10 [cit. 2011-04-24]. Hledání dobré firmy. Dostupné z WWW: http://www.csr-online.cz/Page.aspx?reporting 49

FRIEDMAN M.: The Social Responsibility of Business is to Increase its Profits [online]. The New York Times Company [cit. 2010-01-30]. Dostupné na WWW:

46

„Společenskou odpovědností podniku je zvyšovat zisk“, a jsou rozhořčeni nad tím, ţe hlavní představitelé obchodního světa kapitulovali před politickou korektností. Kuldová ve své knize50 popisuje Friedmanovu kritiku základního pilíře CSR – stakeholders. Rozporuje chování klíčového stakeholdera zastoupeného jednatelem společnosti. Jednatel by se měl podle Friedmanova názoru chovat v souladu s ostatními stakeholders. Pokud podporuje zájmy CSR, sniţuje tak výnosy akcionářŧ nebo utrácí peníze svých zákazníkŧ. O mnoho let později byla v Respektu uvedena teorie Roberta Reicha51, která uvádí, ţe „společenská odpovědnost a zisk se v dlouhodobém horizontu sbliţují“, a domnívá se, ţe podniky „nemohou být společensky odpovědné, alespoň ne v rozhodné míře“ a ţe se aktivisté CSR nechávají odvádět od reálnějšího a dŧleţitějšího úkolu, totiţ přinutit vlády, aby řešily sociální problémy. Říká, ţe debata o tom, zda ta či ona společnost je dobrá či zlá, nemá smysl. Upozorňuje na to, ţe právě vláda má stanovit pravidla, která zajistí, aby vzájemně soutěţící firmy, generující v maximální zisk, nejednaly v rozporu se zájmy společnosti a nevyuţívaly CSR jen ke svému prospěchu za pomoci „drobných nepřesností a lţí“. Je zajímavé, ţe se autor, ač obecně CSR kritizuje, s nostalgií ohlíţí na dobu v Americe pro druhé světové válce. Přední podnikatelé tehdy věřili, ţe odpovědnost vŧči společnosti je jejich posláním. Tvrdí, ţe velké americké firmy se mohly opřít o luxus oligopolu, který jim poskytoval moţnosti chovat se sociálně odpovědně. Naopak dnešní doba je ovlivněná nemilosrdnou globální konkurencí, ve které si firmy jiţ luxus ve formě sociální odpovědnosti nemohou dovolit. Myšlenky Roberta Reicha kritizují celou řadu cílŧ CSR, je však velmi pravděpodobné, ţe aktivisté CSR jeho teorii zavrhnou jako neopodstatněnou.

50

KULDOVÁ, Lucie. Společenská odpovědnost firem : Etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi. první vydání. Plzeň : Kanina, 2010. 193 s. ISBN 978-80-87269-12-1. 51

REICH, Robert. Podnikání a společnost. Respekt. 2007-09-10, 37, s. 28.

47

4.1 Vliv globální ekonomické krize na CSR Kuldová (2010) se zmiňuje o ekonomické krizi, jejímţ vlivem dochází k propouštění zaměstnancŧ. Koncepce CSR s propouštěním zaměstnancŧ počítá a řeší ji. I propouštět se dá odpovědně. V organizacích se vyskytuje pojem outplacement52, který je zaměřen především na propouštěné zaměstnance. Jeho cílem není hledat propuštěnému zaměstnanci novou práci, ale naučit ho efektivnímu hledání nové práce (odborná pomoc v oblasti orientace na trhu práce, pomoc při psaní motivačního dopisu, ţivotopisu, podpora při hledání rekvalifikace). V ČR je outplacement spojen spíše s nadnárodními společnostmi, zřejmě z dŧvodu vysokých nákladŧ a malých zkušeností. Outplacement je natolik specifická činnost, ţe ji firmy řeší najímáním specializovaných agentur. Současná ekonomická krize zpŧsobila, ţe společnosti soustřeďují svou činnost spíše na krátkodobé neţ na dlouhodobé cíle. Řada společností sniţuje rozpočet na vzdělávání, rozvoj a motivaci zaměstnancŧ, jsou kráceny firemní benefity a upouští se od dárcovských aktivit. Všechny tyto aktivity jsou součástí CSR a dalo by se odvodit, ţe je tedy krizí zasaţena i CSR. Koncepce CSR se však rámcově soustředí spíše na dlouhodobé cíle, takţe by ji krize neměla nijak zásadně postihnout. Ve své přednášce uvádí Horník53, ţe některé společnosti se na ekonomickou krizi připravily a i v rámci CSR přijaly opatření. Například společnost ČSOB a. s. se v krizi více zaměřuje na spolupráci s hlavními partnery nejenom prostřednictvím finanční dotace, ale i nabídnutím vlastní práce. Společnost ČEZ zase nabízí svým klientŧm pojištění plateb za elektřinu pro případ ztráty zaměstnání.

52

Outplacement - Pro tento americký výraz neexistuje český ekvivalent. Volným překladem jej lze označit za odpovědné propouštění. Kuldová (2010) 53

HRONÍK, František. Motiv8.cz [online]. 2010-02-02 [cit. 2011-04-23]. Sociální odpovědnost firem (jinak?). Dostupné z WWW: http://www.motiv8.cz/business-brunch/socialni-odpovednost-firemjinak.html

48

4.2

Greenwashing

Jak jiţ bylo řečeno, některé firmy pouze vytvářejí dojem, ţe jsou společensky odpovědné. Razí heslo „aţ si na to vyděláme, tak poskytneme nějaké finanční prostředky a ono se to vyplatí“. V praxi se to projevuje například prohlášeními firmy, která pŧsobí výhradně v ČR a SR, typu: „vyhlašujeme svŧj boj proti dětské práci a obchodování s lidmi“ přičemţ pro to, aby dětské práci a obchodování s lidmi zamezila, neudělá vŧbec nic. Nebo firmy medializují procento peněz ze zisku, které vloţí na dobročinnost. To nahrává odpŧrcŧm konceptu CSR, kteří tuto koncepci napadají. “Greenwashing“ je jednání, při němţ jsou spotřebitelé uváděni v omyl, co se týče environmentálních postupŧ firmy nebo environmentálních přínosŧ určitého výrobku nebo sluţby. Samotné slovo odkazuje k "brainwashing", vymývání mozkŧ. Greenwashing je tedy podobné vymývání, ale zelené.“54 Agentura Terra Choice zveřejnila v roce 2009 studii55, kde zkoumala, kolik společností pouţívá pro svou propagaci prohlášení o tom, ţe je jejich výrobek „přírodní“, „ekologický“ či „biologicky rozloţitelný“ atd. Výzkum se týkal 2219 výrobkŧ z USA a Kanady, u kterých výrobci deklarovali zelené prohlášení. Výsledkem bylo, ţe pouze 25 výrobkŧ ze všech splnilo přesně to, co o nich výrobce prohlašoval. Další výzkum této společnosti ukázal, ţe za posledních 20 let se podíl „zelené reklamy“ zdesetinásobil. Zde se přímo nabízí otázka, proč se to děje, proč spotřebitelé stálel více vyhledávají „zelené produkty“? Spotřebitelé ve snaze pečovat o zdraví a o ţivotní prostředí vyţadují, aby byly produkty, které si pořizují, „udrţitelnější“ tedy „zelenější“. Ve skutečnosti je to ale tak, ţe výrobky jen stěţí vyhovují přísným podmínkám pro environmentální označení.

54

ŠŤASTNÁ, Jarmila. ODPADY.IHNED.CZ - Kauza [online]. 2010-12-14 [cit. 2011-04-23]. Greenwashing a jeho sedm hříchŧ. Dostupné z WWW: . 55

tamtéţ

49

Cílem CSR je zachování pravdivých informací, které spotřebitel získá od výrobcŧ a marketingových společností.

50

5 Hospodářská situace v regionu Ţdár nad Sázavou 5.1 Charakteristika regionu56 Region Ţdár nad Sázavou leţí z největší části v Bítešské vrchovině, část území náleţí do Křiţanovské vrchoviny, Ţdárských vrchŧ a okrajově zasahuje do Havlíčkobrodské pahorkatiny. Dvě pětiny území pokývají lesy, v rámci kraje Vysočina je to největší podíl. Region má významné přírodní i kulturní památky. Dle údajŧ ČSÚ je region Ţďár nad Sázavou typický vysokým podílem obyvatel bydlících ve venkovských obcích do dvou tisíc obyvatel a niţším podílem obyvatel bydlících ve městech s deseti tisíci a více obyvateli. V okrese je šest obcí se statutem města. Ţďár nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Svratka, Velká Bíteš a Velké Meziříčí, v nichţ ţije o málo více neţ polovina populace okresu. Pro tuto oblast je typický prŧmyslově-zemědělský charakter, tak jako pro celou oblast kraje Vysočina. Prŧmyslová výroba s významným podílem strojírenství se soustřeďuje hlavně do měst, z nichţ dŧleţité místo zaujímají centra v blízkosti dálnice (Velké Meziříčí, Velká Bíteš). Zemědělství se na Ţďársku vzhledem k přírodním podmínkám vyznačuje relativně niţším zorněním a vyšším podílem trvalých travních porostŧ. Hospodářský rozvoj okresu výrazně podporují komunikace. Ţeleznice Ţďárska mají délku zhruba 150 km a jsou tvořeny v podstatě hlavní osou, tratí Havlíčkŧv Brod – Brno, s odbočkou pŧvodní, jednokolejné trati ze Ţďáru nad Sázavou přes Nové Město na Moravě a Bystřici nad Pernštejnem do Tišnova a odbočkou z Křiţanova do Velkého Meziříčí. Silniční síť Ţďárska je poměrně hustá, ovšem pouze dálnice procházející jiţní částí okresu odpovídá soudobým parametrŧm mezinárodní dopravy.

56

Český statistický úřad - ČSÚ [online]. 2011 [cit. 2011-05-11]. Český statistický úřad - okresy. Dostupné z WWW:

51

5.2 Srovnání vybraných ukazatelů V následující tabulce je uvedeno srovnání jednotlivých regionŧ dle vybraných ukazatelŧ. Kraj celkem

v tom okresy Havlíčkŧv Brod

Jihlava

Pelhřimov

Ţďár nad Sázavou

Třebíč

ZÁKLADNÍ ÚDAJE (k 1. 1. 2010) Rozloha v km2 Obce

6 796

1 265

1 199

1 290

1 463

1 579

704

120

123

120

167

174

1 402

330

203

322

225

322

Ţivě narození

5 357

1 035

1 261

689

1 110

1 262

Zemřelí

5 105

944

1 150

757

1 109

1 145

Přistěhovalí

3 406

928

1 131

746

888

834

Vystěhovalí

4 081

1 173

1 036

820

1 111

1 062

514 569

95 679

112 707

72 875

113 590

119 718

29 410

5 135

5 980

3 003

8 429

6 863

13 687

2 435

2 689

1 391

3 983

3 189

Části obcí OBYVATELSTVO

Počet obyvatel 1) NEZAMĚSTNANOST (podle MPSV)1) Neumístění uchazeči o zaměstnání z toho ţeny Volná pracovní místa Míra registrované nezaměstnanosti (%) Uchazeči na 1 volné pracovní místo

916

193

174

196

151

202

10,73

10,23

9,58

7,78

13,84

11,07

32,1

26,6

34,4

15,3

55,8

34,0

103 510

18 441

23 465

15 813

22 094

23 697

82 992

14 839

18 383

12 689

17 605

19 476

7 621

1 337

1 885

1 012

1 827

1 560

532

165

109

60

97

101

ORGANIZAČNÍ STATISTIKA

1)

Ekonomické subjekty celkem z toho: fyzické osoby obchodní společnosti druţstva 1)

stav k poslednímu dni sledovaného období

Tabulka 7 – Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů v Kraji Vysočina za rok 201057

Z tabulky je zřejmé, ţe Ţdársko je největší rozlohou a má nejvíce obyvatel. Nezaměstnanost je v okrese Ţďár nad Sázavou relativně vysoká, po Třebíčsku druhá nejvyšší v kraji. Značně tíţivá je na Ţďársku i dlouhodobá nezaměstnanost.

57

ČSÚ : Meziokresní srovnání [online]. 2011-04-05 [cit. 2011-05-11]. Vysočina. Dostupné z WWW: .

52

5.3 Trh práce Situaci na trhu práce ve Ţďársku ovlivňuje několik velkých firem, které jsou velkými zaměstnavateli jak v regionálním, tak v krajském měřítku. Kraj se vyznačuje spíše středními a malými podnikatelskými subjekty neţ velkými firmami, viz tabulka. Název podniku

17 největších dle počtu zaměstnanců

Odvětví

Žďár nad Sázavou a jeho spádová oblast Ţďas a.s., (Ţďár n. S.) Cooper-Standard Automotive ČR s.r.o. (Ţďár n. S.) „Hettich ČR k.s.“, (Ţďár n. S.) Tokoz a.s., (Ţďár n. S.) ARROW International CR, a.s. PKS INPOS, a.s. (Ţďár n. S.) ENPEKA a.s.. (Ţďár n. S.) DEL a.s., (Ţďár n. S.) PKS MONT, a.s. (Ţďár n. S.) Mars a.s., Svratka n.S VAS, a.s., (Ţďár n. S.) Anita Moravia, s.r.o. (Herálec) AQUASYS, spol. s r.o. (Ţďár n. S.) Zemědělská a dopravní technika, spol. s r.o. (N.Veselí) Velké Meziříčí a jeho spádová oblast: Draka Kabely, s.r.o. (Vel. Meziříčí) nkt cables Velké Meziříčí k.s., člen skupiny NKT POEX, a.s., (Vel. Meziříčí) SANBORN a.s., (Vel. Meziříčí) Výtahy, s.r.o., (Vel. Meziříčí) NOWACO Czech Republic s.r.o. Lisovna plastŧ s.r.o., (Vel. Meziříčí) VEZEKO, s.r.o. (Vel. Meziříčí) BUILDING centrum - HSV, s.r.o. AGADOS, spol. s r.o., (Vel. Meziříčí) Bystřice nad Pernštejnem a její spádová oblast: Diamo s.p., o.z. Geam, (Dolní Roţínka) Wera Werk s.r.o. (Bystřice nad Pernštejnem) Rotter s.r.o. (Vír) Ţelezárny s.r.o., (Štěpánov nad Svratkou) Nové Město na Moravě a jeho spádová oblast: Medin a.s. (Nové Město na Moravě) Gama group a.s. (Jimramov) Sporten a.s. (Nové Město na Moravě) Velká Bíteš a její spádová oblast: První brněnská stroj. a.s. (Velká Bíteš) ITW PRONOVIA s.r.o. (Velká Bíteš) PBS Turbo s.r.o. (Velká Bíteš) Uzenářství a lahŧdky Sláma s.r.o. (Velká Bíteš)

těţké strojírenství, hutnictví výroba dílŧ pro automobily spotřební a kovodělný prŧmysl spotřební a kovodělný prŧmysl výroba zdrav. a chirurg. předmětŧ výst.pozem.a inţ.staveb. výroba pekárenských výrobkŧ elektrotechnický prŧmysl výroba výrobkŧ z plastŧ pro stav. ostatní (výroba nábytku) úprava a rozvod pitné a uţit. vody oděvní prŧmysl výstavba komunik. a energet. vedení výoba karos. dvoustop. mot. vozidel

1 3 5 7 11 12 13 14 16 17

elektrotechnický prŧmysl elektrotechnický prŧmysl prŧmysl potravin a pochutin výroba strojŧ a zařízení výroba strojŧ a zařízení potravinářský prŧmysl výroba ostatního zboţí z plastŧ výoba karos. dvoustop. mot. vozidel výstav.byt.,nebyt.budov výoba karos. dvoustop. mot. vozidel

9

těţba uranu spotřební a kovodělný prŧmysl výroba strojŧ a zařízení hutnictví

2 8

výroba zdravotnických přístrojŧ výroba zdravotnických přístrojŧ ostatní (výroba lyţí)

10 15

strojírenství výroba zboţí z plastŧ výroba strojŧ a zařízení výroba masa a mas. výrobkŧ

4 6 173 105

Tabulka 8 – přehled rozhodujících průmyslových podniků v okrese Ţdár nad Sázavou58 Vysvětlivky: ţlutá – nad 900 zaměstnancŧ

58

zelená – 899 – 400 zaměstnancŧ

zbytek – 399 – 100 zaměstnancŧ

Zdroj: Úřad práce Ţďár nad Sázavou k 30. 4. 2011

53

V tabulce jsou uvedeni nejvýznamnější zaměstnavatelé regionu dle počtu zaměstnancŧ. Největší zaměstnavatelé jsou firmy Ţďas, a. s. a firma Diamo s. p., o.z. Geam, (Dolní Roţínka). Tito dva zaměstnavatelé mají více neţ 900 zaměstnancŧ. Pak následuje dalších 8 zaměstnavatelŧ, kteří zaměstnávají 400 - 899 zaměstnancŧ a ostatní zaměstnavatelé, kteří jsou uvedeni v tabulce, zaměstnávají 100 – 399 zaměstnancŧ. Z tabulky je zřejmé, ţe v regionu je velmi málo velkých zaměstnavatelŧ, tudíţ i společenská odpovědnost má v tomto regionu horší výchozí podmínky. Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu, společenskou odpovědností se zabývají spíše velké nadnárodní neţ malé firmy. Seznam firem se zahraničním partnerem je uveden v následující tabulce.

Název společnosti

Město (obec)

Domovská partnera

země

ITW PRONOVIA, s.r.o. Velká Bíteš USA Wera Werk s.r.o. Bystřice n. P. Německo Draka Kabely, s.r.o. Velké Meziříčí Nizozemí ARROW International, CR a.s. Ţďár nad Sáz. USA VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. Ţďár nad Sáz. Francie nkt cables Velké Meziříčí k.s., člen skupiny NKT Velké Meziříčí Dánsko SANBORN a.s. Velké Meziříčí Nizozemí PBS Turbo s.r.o. Velká Bíteš Německo NOWACO Czech Republic s.r.o. Velké Meziříčí Dánsko Anita Moravia s.r.o. Ţďár nad Sáz. Německo Ţelezárny Štěpánov, spol. s r.o. Štěpánov n. Svrat. USA AHOLD Czech Republic, a.s. Ţďár nad Sáz. Nizozemí JOPP Automotive s.r.o. Velké Meziříčí Německo GRATA, spol. s r.o. Ţďár nad Sáz. Německo COLAS CZ, a.s. Ţďár nad Sáz. Francie Rathgeber, k.s. Bystřice n. P. Německo Ţďas, a. s. Ţdár nad Sáz. Slovensko Hettich Ţďár nad Sáz. Německo Cooper-Stadard Automotive Česká republika Ţďár nad Sáz. U.K. Tabulka 9 – Společnosti se zahraničním partnerem59 Vysvětlivky:

59

ţlutá – nad 900 zaměstnancŧ

zelená – 899 – 400 zaměstnancŧ

zbytek – 399 – 100 zaměstnancŧ

Zdroj: Úřad práce Ţďár nad Sázavou k 30. 4. 2011

54

6 Empirická část 6.1 Moţnosti výzkumu Empirický60 (primární) výzkum přináší nové, originální informace, které mohou mít kvalitativní nebo kvantitativní charakter. Opírá se o pravidelný či jednorázový sběr dat, jejich analýzu a interpretaci. Náklady a úsilí vynaloţené na empirický výzkum jsou značné, je zapotřebí odpovědně zvaţovat rozsah výzkumu a techniky sběru dat. Sekundární výzkum je zaloţen na informacích, které jsou jiţ k dispozici. Sekundární výzkum je zpravidla levnější a také rychlejší (neţ sběr dat v terénu), šetří čas a peníze. Nemá cenu znovu objevovat to, co jiţ bylo, a někdy dokonce opakovaně, zjištěno.

Obrázek 10 – Schéma moţností sociologického výzkumu 61

60

Empirický – zkušenostní, zaloţený na zkušenostech

61

DUCHOŇOVÁ, Mirka. Metody sociologického výzkumu. In Sociologie [online]. Praha : ČVUT, 200912-16 [cit. 2011-05-12]. Dostupné z WWW: < http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=1&ved=0CBgQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.gis. cvut.cz%2Fvyuka%2Fdoktorsky-program%2Fmetodologie-vyzkumu-metodika-vedeckeprace%2Fstudijnipodklady%2FMETODY%2520SOCIOLOGICK%2520VYZKUMU.ppt&ei=5dfMTY7QLcqcwb9suGdDA&usg=AFQjCNGhHb0PsYwVEdbOZzSnpE0BCBrmkQ >.

55

Před rozhodnutím, zda pouţít metodu kvalitativního či kvantitativního výzkumu, je nutné zhodnotit veškerá kritéria obou typŧ výzkumu. Ta jsou popsána v následující tabulce. Kritérium

Kvalitativní výzkum

Kvantitativní výzkum

psychologické postupy umoţňující hloubkový rozbor zkoumaných jevŧ (psychologická explorace, pouţití nepřímých projektivních technik apod.)

standardizované postupy umoţňují kvantifikaci (standardizovaný rozhovor písemný dotazník apod.), vyuţití sekundárního materiálu

při rozhovoru se uţívají volně formulované otázky, přispívající k analýze ústředního problému. Počet otázek není stanoven. Významné je adekvátní postiţení motivačních struktur a jejich vztahŧ. Moţnost klást dodatečné otázky

při rozhovoru nebo v písemném dotazníku je pevně stanovena formulace dotazŧ a jejich pořadí. Při ústním dotázání jsou tím reakce a celkové chování tazatele omezeny, nemá moţnost klást dodatečné dotazy

tazatelem je kvalifikovaný psycholog, který zná cíl výzkumu, přizpŧsobuje se výzkumné situaci a klade dotazy v závislosti na ní

tazatelem mŧţe být laik (vybraný a zaškolený), který klade předem formulované otázky v identické formě a určeném pořadím tak, aby měl minimální vliv na prŧběh rozhovoru

je nutné navázat osobní kontakt s dotázaným, tazatel musí citlivě reagovat na odpovědi dotázaného

při dotazování v kvantitativním výzkumu postačí, je-li dotázaný ochoten odpovídat na kladené otázky

stačí malý vzorek dotázaných vybíraný většinou náhodně dle skupiny obyvatel, kterou chceme zkoumat. Relativně malý počet dotázaných je dostatečný vzhledem k pouţitým metodám a zpŧsobu zpracování

velký soubor, reprezentativní vzorek pro zkoumanou oblast (území) vybraný na základě určených znakŧ (soubor je vybírán na základě znakŧ dotazovaného, při písemném dotázání moţno uţít panel)

výsledků výzkumu

především analýza materiálu, vyhodnocování jednotlivých případŧ. Pouţití metod kvalitativní analýzy (např. obsahové analýzy) a individuální vyhodnocování jednotlivých pouţitých postupŧ (nepřímých psychologických metod aj.)

vzhledem k rozsáhlosti získaného materiálu se uţívá především počítačové zpracování. Dle kódovacího plánu vyhodnocení především podle: statistických hledisek, pouţití matematických a statistických metod (regresní analýza, koeficienty pruţnosti, korelace aj.)

Standardní metody

pozorování dotazování formou skupinové diskuse nebo hloubkového rozhovoru

dotazník – respondent odpovídá písemně na otázky v tištěném nebo elektronickém dotazníku rozhovor – přímá interakce s respondentem, analýza dokumentu – analýza jakýchkoliv dokumentŧ za účelem výzkumu

Pouţité metody

Způsob dotazování

Tazatel a způsob činnosti

Kontakt s respondentem Zkoumaný vzorek

Zpracování

výzkumu

Tabulka 10 – Rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem 62

62

JUŘÍKOVÁ, Martina. Pozorování a kvantitativní metody výzkumu, [online]. Praha : [s.n.], 2010-06-20 [cit. 2011-04-24]. Dostupné z WWW: http://lide.fmk.utb.cz/users/jurikova/files/kmavy/3kvalitativnimav-web.ppt

56

6.2 Metodologie realizovaného průzkumu Námět na výzkum, který se věnuje celému kraji Vysočina, vznikl na základě spolupráce Soukromé vyšší odborné školy sociální v Jihlavě, Západomoravské vysoké školy Třebíč a VSPJ. Vzhledem k tomu, ţe zaměření škol je odlišné, bylo vybráno téma, které spojuje obor sociální i ekonomický. Zde se nabídla právě oblast společenské odpovědnosti firem, jako nová aktivita při podnikání, která prospívá nejen společnosti jako takové, ale stává se také novým ukazatelem konkurenceschopnosti firem. Vedoucí výzkumu Mgr. Daniel Hanzl sestavil sedmičlenný tým tvořený studenty z výše jmenovaných škol, mezi něţ byly poměrem rozděleny jednotlivé regiony kraje Vysočina. Tento tým se podílel na sestavení společného nástroje sběru dat. Byla nám doporučena literatura o problematice, jejíţ dokonalá znalost jiţ na počátku je nutná k tomu, aby mohl vzniknout kvalitní výzkum. Další činností v úvodní fázi byl výběr vzorku (v našem případě střední a velké společnosti) a tvorba nástroje sběru dat (v našem případě dotazníku).

6.2.1 Dotazníkové šetření Jiţ na první informační schŧzce týmu v červnu 2010 byl definován zpŧsob výzkumu. Rozhodli jsme se pro kvantitativní metodologický postup, konkrétně deskriptivní63 výzkum formou dotazníkového šetření, jehoţ nástrojem sběru dat bude dotazník. Jako kontaktní osoby byli zvoleni ředitelé, majitelé a jednatelé společnosti. Dále byl stanoven základní cíl výzkumu, tj. zahrnout do otázek co nejširší mnoţství témat z oblasti CSR a poskytnout kompaktní pohled na problematiku takovým zpŧsobem, aby bylo moţné ze získaných dat vytvořit analýzu na co nejvyšší úrovni.

63

Deskriptivní - popisný, zabývající se zobrazováním

57

Dŧleţitou a neopomenutelnou součástí dotazníku je úvodní list s logem projektu. Na další straně dotazníku je uveden průvodní dopis, který má za úkol dotazovaného obeznámit s cílem výzkumu a s institucí, která výzkum provádí, a obsahuje příslib dŧvěrného zacházení s informacemi, kontakty a hlavně s pokyny pro vyplnění dotazníku. Na dalších stranách jsou systematicky seřazeny jednotlivé otázky. Při samotném sestavování dotazníku je nutné dbát na jeho grafickou úpravu. Samotný vzhled a úprava dotazníku mŧţe respondenta ovlivnit a přimět k vyplnění, nebo naopak nevyplnění dotazníku. Seznam dotazŧ byl sestaven z rŧzných typŧ otázek. Obsahuje jak otázky uzavřené64 jedná se o především o dichotomické65, trichotomické66 a výčtové otázky67 - tak otázky otevřené68. Kompletní znění dotazníku je obsahem přílohy č. 1 Při sestavování dotazníku byl brán ohled na to, ţe nejvyšší pozornost respondenta při vyplňování dotazníkŧ trvá 15 - 17 minut, poté pozornost prudce klesá. Na základě této zkušenosti byly zásadní a nejdŧleţitější otázky uvedeny hned v úvodu dotazníku. Dotazník je rozdělen do pomyslných třech částí, přičemţ kaţdé z části připadají konkrétní otázky. 1. část – obecné otázky na povědomí o CSR 2. část – otázky na jednotlivé aktivity v oblasti CSR – hlavní část

64

Uzavřená otázka - uzavřené otázky nabízejí několik moţných variant odpovědí, ze kterých si dotazovaný vybírá jednu nebo více odpovědí, které se nejvíce blíţí jeho názoru. Tento typ otázek je vhodné pouţít v případě, ţe znáte většinu moţných odpovědí. 65

Dichotomický - dvojčlenný, rozdělený na dvě části, třídící jen na dvě moţnosti (např. muţ nebo ţena, ano či ne) 66

Trichotomický – trojčlenný, třídící na tři moţnosti (např. ano, ne nebo nevím)

67

Výčtové otázky – výběr z několika nabízených variant

68

Otevřená otázka - v otevřené otázce se mŧţe dotazovaná osoba vyjádřit svými slovy podle vlastního uváţení. Nedostává na výběr z předpřipravených variant odpovědí.

58

3. část – doplňující otázky

6.2.2 Sběr dat Po sestavení dotazníku proběhla schŧzka, na níţ byl stanoven harmonogram sběru dat a cílová skupina respondentŧ, coţ jsou střední a velké firmy. Našim záměrem bylo distribuovat dotazníky především managementu firem, jelikoţ právě vedoucí pracovníci mají největší povědomí o problematice. Po schŧzce se zástupcem Hospodářské komory v Jihlavě nám byl pro účely výzkumu poskytnut seznam velkých a středních zaměstnavatelŧ v jednotlivých regionech a na základě tohoto seznamu byly firmy osloveny. V regionu Ţďár nad Sázavou jsou v menší míře zastoupeny velké společnosti. Jak jiţ bylo popsáno v kapitole 5. 3., základní snahou bylo, aby dotazník obdrţely především tyto firmy a aby ho odpovědně vyplnily. Pro účely distribuce byl dotazník vytvořen i v elektronické podobě, aby byla moţnost rozesílat jej také prostřednictvím elektronické pošty. Distribuce dotazníkŧ a sběr dat byly realizovány v době od 1. 2. do 28. 2. 2011. Distribuce probíhala několika zpŧsoby, u významnějších firem se jednalo o osobní návštěvu či telefonický rozhovor, na základě kterého byl dotazník vyplněn. Zbytek společností byl obeslán prostřednictvím e-mailu. Je nutno poznamenat, ţe návratnost dotazníkŧ posílaných prostřednictvím e-mailu je více neţ mizivá. Naopak nejvyšší záruka vrácení vyplněného dotazníku byla formou osobní návštěvy, tzv. metodou „face to face“69. Prŧzkumu se zúčastnilo 72 firem a návratnost dotazníku činila 23,3% (tj. 19 dotazníkŧ). Ještě musím v této části podotknout, ţe mě velmi zklamal přístup velkých firem, hlavně firmy Ţdas a. s., jakoţto nejvýznamnějšího zaměstnavatele na Ţďársku, jehoţ zástupce

69

Face to face – interakce tváří v tvář, osobní přímá komunikace

59

nebyl ochoten dotazník vyplnit z dŧvodu tajnosti informací, které by měl v dotazníku poskytnout. Jako jediná z velkých firem se dotazníkového šetření účastnila firma Tokoz, a. s. Na základě této skutečnosti není bohuţel moţné relevantně provést třídění druhého stupně, to znamená, ţe není moţné posuzovat odpovědi respondentŧ dle kategorií velká a střední firma. Poměrně malá ochota vyplňovat zaslané dotazníky vychází zřejmě z obecné nechuti k dotazníkovým výzkumŧm a souvisí moţná také s úrovní vzdělanosti v oblasti předmětné problematiky. Jestliţe se respondentovi jevily otázky jako příliš odborné a sloţité, raději se rozhodnul dotazník nevyplňovat. Při osobním setkání s respondenty jsem se setkala i s názorem, ţe je dotazník příliš obsáhlý a jiţ svou délkou odrazuje.

60

6.3 Hodnocení analyzovaných dat Pro analýzu a interpretaci dat bylo nutné zformovat z nasbíraných dat matici dat, která byla vytvořena prostřednictvím tabulkového procesoru Microsoft Excel. Tento procesor je vhodný ke zpracování dat do takové formy, aby bylo moţné interpretovat výsledky. K tomuto účelu postačily základní statistické metody, konkrétně kontingenční tabulka (absolutní a relativní četnost). Stejná aplikace (Microsoft Excel) byla vyuţita i ke grafickému znázornění výsledkŧ.

6.3.1 Sloţení respondentů Jak jiţ bylo řečeno výše, prŧzkumu se zúčastnilo 72 firem a návratnost dotazníku byla 23,3% (tj. 19 dotazníkŧ). Respondenty je moţné dělit dle velikosti (tj. dle počtu zaměstnancŧ), ale vzhledem k zastoupení velkých firem pouze ve výši 5,3% není toto hledisko při analyzování dat kvŧli nízké vypovídací schopnosti tohoto vzorku vyuţíváno. Z nasbíraných dat je moţné relevantně dělit respondenty také z hlediska sídla společnosti. Vzhledem k tomu, ţe některé společnosti vyuţily anonymity dotazníku a uvedly pouze region, tj. Ţďár nad Sázavou, nemá také tento údaj dostatečnou vypovídací hodnotu. Dále je moţné dělit respondenty dle oblasti činnosti podnikání.

61

Obrázek 11 – členění dle oblasti činnosti podniku

Činnost respondentŧ spadá z velké většiny do oblasti poskytování sluţeb (58%), mezi výrobní podniky se řadí 42 % odpovídajících subjektŧ.

6.3.2 Povědomí o konceptu CSR 6.3.2.1 Povědomí o CSR První část výzkumu je zaměřena na otázky o povědomosti o tématu, zda si respondent myslí, ţe se jeho firma chová společensky odpovědně a které aktivity řadí do konceptu CSR.

62

Graf 1 – Setkal jste se uţ s pojmem „společenská odpovědnost firem“ nebo „společensky odpovědné chování“?

Na úvodní otázku, zda se respondent setkal s pojmem „společenská odpovědnost firem“ nebo „společensky odpovědné chování“, odpovědělo kladně 89 % dotazovaných respondentŧ. Lze však usuzovat, ţe tak vysoké procento u kladné odpovědi zpŧsobil fakt, ţe dotazník obdrţely střední a velké firmy a ţe dotazník navrátily právě ty firmy, které uţ se s pojmem setkaly. Tytéţ firmy, které se s pojmem setkaly, tvrdí, ţe se chovají společensky odpovědně. Úvodní otázka je shodná s otázkou z celorepublikového výzkumu společnosti Business Leaders Forum z roku 2008,

70 71

který se zaměřil na povědomí společností v ČR o

70

Závěrečná zpráva z výzkumu na téma: Společenská odpovědnost firem : nový faktor firemní konkurenceschopnosti [online]. [s.l.] : [s.n.], 2008 [cit. 2011-05-13]. Dostupné z WWW: .

63

tématu CSR. V tomto výzkumu byly osloveny firmy pŧsobící na území ČR. Výzkumu se účastnilo celkem 225 firem.

Graf 2 – Porovnání celorepublikového výzkumu agentury Business Leaders Forum z roku 2008 a výzkumu v regionu Ţďár nad Sázavou z roku 2001v otázce povědomí o CSR

Z porovnání obou výzkumŧ vyplývá, ţe povědomí o společenské odpovědnosti z výzkumu regionu Ţďár nad Sázavou je vyšší neţ u celorepublikového výzkumu. Výsledek je moţné vysvětlit několika zpŧsoby. Je moţné, ţe výsledky poukazují na rostoucí povědomí o konceptu během tří let, uplynulých mezi realizací obou hodnocených výzkumŧ, nebo je zpŧsoben širší škálou cílové skupiny respondentŧ u celorepublikového prŧzkumu z roku 2008, tzn. vlivem značného zastoupení malých firem (65%), u kterých výzkum ukázal jen 39 % povědomí o konceptu. Výsledky tohoto šetření jsou uvedeny v následující tabulce.

71

GELOVÁ, Jana. Využití společenské odpovědnosti firem malými a středními podniky v ČR : Shrnutí výsledků reprezentativního průzkumu [online]. Praha : Business Leaders Forum, 2008 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW:

64

Počet zúčastněných firem

Jiţ jsem se setkal s konceptem CSR

Ještě jsem se nesetkal s konceptem CSR

Malé firmy (do 49 zaměstnancŧ) 65 % 39 % 61 % Střední firmy (50 -249 zaměstnancŧ) 23 % 52 % 48 % Velké firmy (250 a více zaměstnancŧ) 12% 81 % 19 % Celkem 100% 47 % 53 % Tabulka 11 – Znalost pojmu CSR (výzkum společnosti Business Leaders Forum z roku 2008) 72

Zhodnocení na této úrovni u výzkumu regionu Ţďár nad Sázavou by nemělo dostatečnou vypovídací schopnost, jelikoţ zastoupení velkých firem je příliš malé na to, aby podalo vypovídací hodnotu. 6.3.2.2 Které aspekty respondent řadí ke koncepci CSR?

Graf 3 – Odpovědi na otázku, které aktivity patří do konceptu CSR

Jak je z grafu patrné, nejčastěji se mezi aktivity CSR řadí dárcovství (84 %), na druhém místě pak shodně úspora energie (68 %) a spolupráce s neziskovými organizacemi

72

GELOVÁ, Jana. Využití společenské odpovědnosti firem malými a středními podniky v ČR : Shrnutí výsledků reprezentativního průzkumu [online]. Praha : Business Leaders Forum, 2008 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW:

65

(68 %). Nejméně byly voleny oblasti vymáhání pohledávek a zvyšování ziskŧ (shodně 32%). Dŧvod pro umístění dárcovství a spolupráci s neziskovými organizacemi shledávám v tom, ţe obecné povědomí o CSR je zaměřeno (zřejmě kvŧli slovu „sociální“ v názvu koncepce) nejvíce na sociální pilíř. O tom, zda se firma bude či nebude chovat společensky odpovědně rozhoduje z 71 % management, často ve spolupráci s personálním oddělením, jen v jednom případě je ve firmě vyhrazen zaměstnanec, který se zabývá jen aktivitami CSR. Zbývajících 29 % patří vlastníkŧm společnosti. Zde je jasně patrné, ţe o CSR rozhoduje skutečně nejvyšší vedení, coţ je zřejmě zpŧsobeno malou účastí velkých firem. Ve velkých firmách se zahraniční účastí je dle výzkumu společnosti Bussines Leaders Forum73 obvyklé, ţe aktivity CSR spravují spíše specializovaní pracovníci, PR či marketingové oddělení.

73

GELOVÁ, Jana. Využití společenské odpovědnosti firem malými a středními podniky v ČR : Shrnutí

výsledků reprezentativního průzkumu [online]. Praha : Business Leaders Forum, 2008 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW:

66

6.3.2.3 Dŧvod pro společensky odpovědné chování

Graf 4 – Důvod orientaci na společensky odpovědné chování

Motivaci pro společensky odpovědné chování nachází vyšší vedení především ve svém vlastním přesvědčení (84 %), z čehoţ je patrné, ţe si uvědomuje dŧleţitost koncepce. Další dŧvod pro společensky odpovědné chování vidí ve zlepšení image firmy (74 %) a snaze o zlepšení vztahu mezi obchodními partnery (53 %). Nejméně ho spatřuje v přínosu dlouhodobých ziskŧ, přeţití firmy, tlaku zákazníkŧ, výhodnosti investice, snaze udrţet si kvalitní zaměstnance (shodně 16 %) a v motivaci ze zahraničí (11 %). Překvapivě není jedním z hlavních dŧvodŧ snaha udrţet si kvalitní zaměstnance, coţ zřejmě zpŧsobuje vysoká nezaměstnanost v regionu. Také nízké procento vidiny dlouhodobě vyšších ziskŧ je zaráţející. Pravděpodobně si vedení neuvědomuje, ţe v oblasti CSR se nejedná pouze a jen o výdaje, ale v dlouhodobém horizontu i o zisky a konkurenční výhody. Nízká motivace ze zahraničí je zřejmě ovlivněna nízkým počtem respondentŧ se zahraniční účastí (toto členění bohuţel nebylo předmětem výzkumu).

67

6.3.3 Jednotlivé aktivity CSR, na které se firmy zaměřují 6.3.3.1 Oblast rozvoje lidského kapitálu

Graf 5 – Aktivity v oblasti rozvoje lidského kapitálu

V oblasti rozvoje lidského kapitálu se firmy nejvíce (95 %) orientují na vzdělávání zaměstnancŧ formou kurzŧ, školení a seminářŧ. Lze předpokládat, ţe se firmy nebojí investovat do vzdělání svých zaměstnancŧ a povaţují to jako výhodnou investici do budoucna a samozřejmou součást strategie firmy. Plány kariérního rŧstu jsou vypracovávány u 42 % společností. Zajímavé je zaměření na plány kariérního rŧstu dle činnosti podnikání společnosti, viz tabulka.

Výrobní podnik ano ne nevím

50% 50% 0%

Podnik poskytující sluţby 36% 55% 9%

68

Z tabulky vyplývá, ţe výrobní podniky podporují plány kariérního rŧstu více neţ podniky poskytující sluţby. Z toho lze usuzvat, ţe podniky, které se specializují na výrobu, mají zřejmě více pracovních úrovní (zaměstnanci ve výrobě, mistři, technici, vedoucí pracovníci…). Tyto podniky vybírají z niţších pozic kvalitní zaměstnance do pozic na vyšších úrovních. U podnikŧ poskytujících sluţby nejsou plány kariérního rŧstu tolik rozšířené (pouze 36 %). Tento niţší procentuelní podíl lze vyloţit tak, ţe profese u podnikŧ poskytující sluţby jsou více specifické a jednostranně zaměřené a ţe kariérní rŧst není vţdy moţný, i kdyţ se jedná o kvalitního zaměstnance. Z toho vyplývá, ţe plány kariérního rŧstu nejsou vhodné pro všechny typy společností. Nejméně se společnosti orientují na finanční podporu propuštěných zaměstnancŧ (11 %). To je pravděpodobně ovlivněno finanční situací propouštějící firmy. Je moţné předpokládat, ţe kdyţ uţ je společnost nucena propouštět zaměstnance, nachází se v krizi a peníze pro propouštěné zaměstnance nemá. Další moţností je, ţe společnosti se mnohem více zaměřují na stávající zaměstnance a na propouštěné nezbývá takové mnoţství finančních prostředkŧ.

69

6.3.3.2 Oblast rovných příleţitostí V oblasti rovných příleţitostí jsou hodnoceny vybrané aktivity:

Graf 6 – Aktivity v oblasti rovných příleţitostí

Spravedlnost při dostupnosti benefitŧ pro muţe i pro ţeny potvrdilo (95 %) respondentŧ. 89 % respondentŧ tvrdí, ţe firma dodrţuje spravedlivou platovou politiku a stejné procento respondentŧ (89 %) uvádí, ţe podporuje rodiče při návratu z rodičovské dovolené (moţnost čerpání volna nad rámec zákona, vstřícné chování). Uţ méně jsou podporovány flexibilní formy práce (56 %) a zvyšování zastoupení méně zastoupeného pohlaví (26 %). Z odpovědí vyplývá informace, ţe spravedlnost při odměňování či rozdělování benefitŧ je součástí firemní filozofie ve většině firem. Je moţné, ţe je to ovlivněno dlouholetou snahou o spravedlnost a vyváţenost v pracovněprávním vztahu mezi muţi a ţenami, která je zakotvena i v zákoně o zaměstnanosti, kde se praví, ţe „Státní politika zaměstnanosti v ČR zahrnuje mimo jiné i opatření na podporu a dosaţení rovného zacházení s muţi a ţenami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický pŧvod, s osobami se zdravotním postiţením a s dalšími skupinami osob, které mají ztíţené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k

70

práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzŧm, a opatření pro zaměstnávání těchto osob“74. Flexibilní formy práce jsou zaměstnancŧm poskytovány v 56 %. Další varianta flexibilní pracovní doby, uvedená v odpovědích, byla také práce na částečný úvazek a práce z domova. Ne vţdy je moţné flexibilní formu práce nabídnout. V případě, ţe je flexibilní forma práce zaměstnanci nabídnuta, je to omezeno podmínkami z následujícího grafu:

Graf 7 – Nabídnuté moţnosti flexibilní pracovní doby

Nejméně procent (26 %) získala snaha o zvyšování zastoupení méně zastoupeného pohlaví. U všech odpovědí byl shodně uveden dŧvod, který by se dal shrnout do následující věty: „Pohlaví nehraje ţádnou roli a nejdŧleţitější kritérium je charakter práce a kvality jednotlivých zaměstnancŧ.“ Genderová vyváţenost je velmi diskutované téma, proto je v další části rozebrána a porovnána podrobněji.

74

Česko. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti . In •Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, č. pís. j)

71

Problematikou genderových vztahŧ75 se zabývala agentura FACTUM. Výzkum byl realizován v období 25.9.- 30. 9. 2009 a zúčastnilo se ho 1057 osob (513 muţŧ a 544 ţen). V obsahové oblasti výzkumu byly zahrnuty mj. postoje respondentŧ k postavení ţen a muţŧ v pracovním procesu a v rodinném ţivotě. Odpovědi na otázku „jakou mají podle vás ţeny a muţi moţnost získat práci odpovídající jejich kvalifikaci a schopnostem“ jsou uvedeny v následující tabulce. Odpovědi jsou směřovány na věk, vzdělání, velikost místa bydliště a rodinný stav. Věk do 29 let 30-44 let 45-59 let 60+ let celkem Vzdělání základní vyučení bez mat. SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŚ celkem Velikost místa bydliště do 499 500-1 999 2000-4 999 5 000-19 999 20 000-99 999 100 000 a více celkem Rodinný stav svobodní vdané, ţenatí rozvedení ovdovělí celkem

ţeny 41 36 34 32 143 ţeny 14 38 23 48 20 143 ţeny 7 30 14 30 29 33 143 ţeny 33 74 22 14 143

muţi absolutně 63 71 59 58 251

celkem

ţeny

104 107 93 90 394

39,6 33,6 36,5 35,9 36,4

muţi absolutně 20 115 23 69 24 251

celkem

ţeny

34 153 46 117 44 394

40,6 24,7 50,8 41,4 45,6 36,4

muţi absolutně 19 52 33 42 51 54 251

celkem

ţeny

26 82 47 72 80 87 394

27,6 36,2 30,0 41,7 36,6 38,0 36,4

muţi absolutně 80 132 30 9 251

celkem

ţeny

113 206 52 23 394

29,4 36,4 42,1 60,3 36,4

ti

muţi v % řádkově 60,4 66,4 63,5 64,1 63,6

celkem

muţi v % řádkově 59,4 75,3 49,2 58,6 54,4 63,6

celkem

muţi v % řádkově 72,4 63,8 70,0 58,3 63,4 62,0 63,6

celkem

muţi v % řádkově 70,6 63,6 57,9 39,7 63,6

celkem

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Obrázek 12 – Mají ţeny i muţi zhruba stejné moţnosti? (výsledky z výzkumu)76

75

Genderový - pojem, který odkazuje na sociální rozdíly (v protikladu k biologickým rozdílŧm) mezi muţi a ţenami, které jsou kulturně a sociálně podmíněné, konstruované, tj. mohou se v čase měnit a rŧzní se jak v rámci jedné kultury, tak mezi kulturami. Jsou předmětem socializace. Závaznost těchto rozdílŧ tedy není přirozeným, neměnným stavem, ale dočasným stupněm vývoje sociálních vztahŧ mezi muţi a ţenami 76

ČSÚ - http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prumerna_mzda

72

Hodnocení profesí dle klasifikace77 Také Český statistický úřad se této problematice věnuje intenzivně. Dokonce zrealizoval projekt „Zaostřeno na ţeny a muţe 2010“, který se, jak jiţ z názvu vyplývá, zabývá problematikou muţŧ a ţen v otázce genderových příleţitostí Ve výsledcích sociologického výzkumu jsou dle jednotlivých oborŧ hodnoceni zaměstnaní, kterým je více neţ 15 let a ţijí v ČR.

Celkem Klasifikace zaměstnání (hlavní třídy) z toho: Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci Vědečtí a odborní duševní pracovníci Techničtí., zdravotní a pedagogičtí pracovníci. (vč. příbuzných oborŧ) Niţší administrativní pracovníci (úředníci) Provozní pracovníci ve sluţbách a obchodě Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (vč. příbuzných oborŧ) Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři Obsluha strojŧ a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci * zaměstnání muselo trvat déle než 3 měsíce

Zaměstnaní 15+ let v ČR* Celkem Muţi Employed 15+ yearsŢeny 4934,3 in Men 2823,7 2110,5 Total Women the CR 292,9 582,4 1176,3 362,7 587,4 62,6 870,4 657,2 327,2

208,0 292,5 552,4 97,0 205,6 38,9 782,1 496,1 137,5

84,9 289,9 623,9 265,7 381,8 23,7 88,3 161,1 189,7

Tabulka 12 – klasifikace zaměstnání78

Obecně panuje názor, ţe ţeny jsou diskriminovány tím, ţe jsou odměňovány hŧře neţ muţi, a jako argument se pouţívá srovnání prŧměrných mezd muţŧ a ţen podle výběrových šetření mezd. To však není příliš relevantní argument. Diskriminací je, kdyţ ţena za stejnou práci obdrţí niţší mzdu neţ muţ – tyto hodnoty bohuţel aritmetický prŧměr nevysvětluje. Ţeny obecně pracují v jiných oborech neţ muţi, mají jiné kvalifikace, liší se ve stupních vzdělání, mají také v prŧměru niţší počet odpracovaných hodin, zejména niţší počet přesčasových hodin, které jsou placeny vyšší sazbou. Jak jiţ bylo řečeno, ţeny obsazují jiná pracovní místa neţ muţi, např. ţeny tvoří většinu ve zdravotnictví, ve školství, v peněţnictví, pojišťovnictví a ve veřejné správě. Naopak

77

ČSÚ - http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prumerna_mzda

78

tamtéţ

73

ve stavebnictví a v dobývání nerostných surovin jsou ţeny zastoupeny jen velmi málo. Srovnávat mzdy muţŧ a ţen je proto značně nesnadné. Ţenám a muţŧm také např. jinak narŧstá mzda v souvislosti s věkem, ţenám tedy méně. S největší pravděpodobností je niţší mzdový nárŧst u ţen zpŧsoben přerušením kariéry většiny z nich v dŧsledku mateřské dovolené a dřívějším odchodem do dŧchodu. Navíc, jak bylo jiţ zmíněno, prŧměrná mzda není ukazatel, který by popisoval mzdu prŧměrného zaměstnance, zejména proto, ţe prŧměr směrem nahoru je ovlivněn velmi vysokými platy, zejména top-managerŧ velkých podnikŧ, a zde je nutné poznamenat, ţe to jsou většinou muţi. Pro serióznější srovnání je proto lepší pouţívat jiné ukazatele, např. medián (viz tabulka níţe), který říká, kolik pobíral zaměstnanec uprostřed rozdělení mezd. Mzda prostředního zaměstnance není ovlivněna extrémy a je to mzda skutečného člověka, nikoli vypočtené číslo. Podle mediánŧ je pak výdělek prostřední ţeny na úrovni zhruba 81% výdělku prostředního muţe. Ženy tedy opravdu pobírají obecně méně než muži, nikoli však o čtvrtinu, jak by se zdálo z průměrů. Situace se kromě toho postupně zlepšuje. Navíc to stále ještě neznamená, ţe ţena je nutně diskriminována. K tomu je třeba přihlédnout k práci, kterou ţena vykonává, a srovnat ji s prací muţe. Ukazatel Ţeny Prŧměrná mzda Medián mezd Muţi Prŧměrná mzda Medián mezd Celkem Prŧměrná mzda Medián mezd Podíl prŧměrné mzdy ţen na prŧměrné mzdě muţŧ Podíl mediánu mezd ţen na mediánu mezd muţŧ

1996

1998

2000

2005

2006

2007

2008

2009

9 449 8 400

11 036 9 938

12 641 11 436

18 221 16 443

19 305 17 310

20 684 18 322

21 798 19 343

22 414 19 797

12 245 10 650

15 323 13 271

17 251 14 623

24 271 20 265

25 593 21 185

27 489 22 850

29 429 24 367

29 953 24 158

11 069 9 770

13 361 11 693

15 187 13 100

21 674 18 589

22 908 19 512

24 604 20 908

26 135 22 123

26 677 22 229

77,2

72,0

73,3

75,1

75,4

75,2

74,1

74,8

78,9

74,9

78,2

81,1

81,7

80,2

79,4

81,9

Tabulka 13 – Průměrné hrubé měsíční mzdy a mediány mezd79

79

ČSÚ - http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/2600532B59/$File/1413104434.xls

74

Je tedy patrné, ţe odpovědět na otázku, zda ţeny jsou ve mzdách diskriminovány, není moţné jen na základě několika statistických čísel a výzkumŧ. Spíše pŧjde o jednotlivé případy. Mnohem podstatnější patrně bude fakt, ţe ţeny se obecně hŧře dostávají na lépe placená pracovní místa. O něčem takovém však sebelepší mzdová statistika nemŧţe podat věrohodné informace.

75

6.3.3.3 Zaměstnanecké benefity V další části, zaměřené na benefity, které zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancŧm, odpovídali respondenti následovně:

Graf 8 – Zaměstnanecké benefity

Na prvním místě (89 %) uvedly firmy příspěvky na stravování. Ty jsou poskytovány z 82 % formou poukázek na jídlo a z 18 % formou závodního stravování. Poukázky na jídlo jsou ze strany zaměstnavatele hojně vyuţívány vzhledem k daňovým úlevám. Dále se pak se shodným výsledkem (89 %) umístil osobní komfort (sluţební automobil, telefon, notebook atd.), coţ uţ je povaţováno za standard minimálně pro vedení společnosti. Přičemţ o 5 % více jsou tyto benefity poskytovány v oblasti sluţeb. To lze vysvětlit například podílem servisních a obchodních firem, které přímo komunikují se zákazníkem a je vyţadována jejich okamţitá dostupnost. Příspěvky na vzdělávání jsou poskytovány v 63 %. Jak jiţ bylo řečeno, vzdělávání je ve společnostech výrazně podporováno. To ţe není příspěvek na vzdělávání udělován častěji, lze interpretovat tak, ţe zaměstnavatel organizuje vlastní vzdělávací kurzy a školení, a proto neposkytuje příspěvek v tak vysoké míře.

76

Dalším významným benefitem jsou příspěvky na kulturu a sport (53 %) odpovědích na toto téma byl často zmiňován sociální fond, ze kterého jsou tyto příspěvky vypláceny. Podpora je určena pro nákup voucherŧ do kulturních a sportovních zařízení, vstupenky do divadel příspěvek na zájezdy atd. Častokrát bylo zmíněno, ţe je tento benefit spojen s počtem odpracovaných let u společnosti. Nejméně jsou ve firemních strategiích podporovány pŧjčky zaměstnancŧm a příspěvky na dopravu. Pŧjčky zaměstnancŧm jsou firmami chápány jako rizikové a raději volí jiné druhy benefitŧ. Příspěvky na dopravu jsou poskytovány jen v 11 %. Z demografických údajŧ, které ukazují, ţe velká část populace bydlí na vesnicích, by se dalo přepokládat, ţe bude příspěvek na dopravu poskytován v hojnější míře. Není tomu tak, moţná i z dŧvodu dostatečné pracovní síly v regionu. U odpovědí bylo označováno, ţe velká část zaměstnancŧ má sluţební vŧz. Zajímavé je porovnání s prŧzkumem společnosti Faktum Invenia z roku 200780, který byl proveden mezi firmami Czech Top 100. Ve výzkumu byly měřeny rŧzné druhy zaměstnaneckých benefitŧ. Srovnání výsledkŧ tohoto výzkumu a výzkumu v regionu Ţďár je uvedeno v následujícím grafu.

80

Novinky.cz : Kariéra [online]. 2007-10-04 [cit. 2011-05-18]. Hitparáda zaměstnaneckých benefitŧ. Dostupné z WWW:
77

Graf 9 – porovnání poskytování zaměstnaneckých benefitů s výzkumem agentury Factum Invenia 81

81

tamtéţ

78

U výzkumu společnosti Factum Invenia z roku 2007 se vyskytují u většiny druhŧ benefitŧ vyšší hodnoty neţ u výzkumu Ţďárska. Dalo by se předpokládat, ţe v roce 2007 nebyly benefity poskytovány tak hojně jako dnes, ale je nutné zohlednit, ţe v roce 2007 byly hodnoceny nejvýznamnější firmy, přičemţ ve výzkumu regionu Ţďár nad Sázavou v roce 2011 se vyskytují převáţně (94,7 %) střední firmy. 6.3.3.4 Oblast firemní filantropie

Graf 10 – aktivity v oblasti firemní filantropie

Vysoký procentuální podíl u všech uvedených forem firemní filantropie je povaţován za příznivou okolnost, která posiluje firemní kulturu. Při rozhodování o filantropickém zaměření firmy nejvíce volí místně veřejně prospěšné projekty (89 %), dále vyuţívají sponzorství (79 %), a dárcovství, jak věcným darem (74 %), tak peněţní formou (74 %). Nejméně se vyskytuje firemní dobrovolnictví (21 %). Tato forma dárcovství není tak rozšířená, zřejmě z dŧvodu náročnější organizace projektu. Dotazované firmy vŧbec nepořádají benefiční akce a nemají zaloţené vlastní podnikové nadace a vlastní nadační fondy. Z výsledkŧ je vidět, ţe společnosti si dobře uvědomují, ţe podpora veřejně prospěšných projektŧ je silnou zbraní a veřejnost je vŧči ní velmi vnímavá – touto formou jsou podporovány převáţně neziskové a příspěvkové organizace.

79

Často je vyuţíváno dárcovství věcným darem, peněţní formou nebo firemním dobrovolnictvím. Fórum dárcŧ dokonce vyhlašuje kaţdoročně soutěţ TOP firemní filantrop.82

83

V roce 2010 byla největším firemním dárcem označena Skupina ČEZ

(absolutní objem darŧ 374 528 313 Kč) a jako nejštědřejší firemní dárce firma KPMG Česká republika s. r. o. s poměrem výše poskytnutých prostředkŧ vŧči trţbám 0,55 % a poměrem výše poskytnutých prostředkŧ vŧči hospodářskému výsledku 16,90 %. Cílové skupiny pro podporu darem jsou uvedeny v následujícím grafu:

Graf 11 – skupiny podporované darem

Nejvíce je podporována skupina děti a mládeţ (84 %), dále pak handicapovaní a profesionální sportovci (shodně 63 %). Nejméně pak etnické menšiny (5%). Toto rozdělení je ovlivněno vnímáním celé společnosti, kdy v podpoře děti a mládeţe vidí

82

TOP filantrop – jedná se o mezinárodní cenu platformy Byznys pro společnost za CSR. Věnuje se komplexnímu hodnocení veřejně prospěšných aktivit. Soutěţ oceňuje takové firmy, které ukazují inovaci, kreativitu a trvalé odhodlání ke společenské odpovědnosti. 83

Aktuálně.cz : Výsledky soutěže TOP Filantrop 2010 [online]. 2010-11-11 [cit. 2011-05-19]. Dostupné z WWW: .

80

společnosti investici do budoucnosti, dále se procentuální podíl sniţuje dle pocitu potřebnosti. Nejmenší podporu získávají drogově závislí. 6.3.3.5 Oblast péče o zdraví zaměstnancŧ

Graf 12 – aktivity v oblasti péče o zdraví zaměstnanců

95 % zaměstnavatelŧ zajišťuje pravidelně bezpečnost zaměstnancŧ. Všichni, kteří zajišťují bezpečnost, volí formu BOZP84, 67 % z těchto respondentŧ k tomu uvádí OHSAS85. Jako druhou nejčastější aktivitu volí 47 % respondentŧ vyváţenost mezi pracovním a rodinným ţivotem. Jako nejčastější forma této podpory byla volena flexibilní pracovní doba (55 %), setkání s rodinnými příslušníky (22 %) a ostatní – práce z domova a částečný úvazek (23%). Benefity k podpoře zdraví (poukazy a příspěvky na aktivity podporující zdraví) jsou poskytovány ve 40 % společností. Nejniţší hodnota 32 % je shodná u zajištění dobrého pracovního prostředí, zde byly zmiňovány modernizace, investice do zázemí atd. a

84

BOZP – bezpečnost a ochrana zdraví při práci

85

OHSAS - systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

81

nadstandardní úrovně zajištění zdraví. V tomto případě bylo uváděno nestandardní očkování a firemní lékař. 6.3.3.6 Environmentální oblast

Graf 13 – Angaţovanost v environmentální oblasti

Environmentální činnosti provádí dle výzkumu 63 % respondentŧ. Všechny firmy, které uvedly aktivitu v této oblasti, provádějí třídění odpadu a recyklaci. Polovina z nich uvedla, ţe prošly certifikací (ISO, řada 14000, EMAS). Jednalo se zejména o výrobní firmy, u firem poskytujících sluţby se certifikace vyskytla výjimečně. Firmy zabývající se výrobou uvedly, ţe dodrţují všechny zákonné normy, které je nutné při výrobě dodrţovat, aby se zabránilo kontaminaci či znečištění ovzduší, vody či pŧdy.

82

6.3.4 Doplňující otázky 6.3.4.1 Co by se muselo změnit, aby docházelo k většímu začlenění CSR do strategie firmy?

Graf 14 – Odpověď na otázku „Co by se muselo změnit, aby docházelo k větším začlenění CSR do strategie firmy?“

Shodně 89 % respondentŧ uvádí poţadavek vyšší podpory aktivit CSR ze strany státu. Při metodě face to face většinou respondenti poukazovali na nedostatečnou funkci státu a nedostatečnou podporu prostřednictvím legislativních opatření, kterou uvedli taktéţ v 89%. 58 % tázaných povaţuje za nutné větší povědomí o oblasti CSR. Veřejnost sice pojem CSR zná, ale často je chápání problematiky spíše intuitivní, nikoliv odborné. Nejmenší vliv na začlenění CSR do strategie firmy má dle respondentŧ zájem investorŧ (16 %) a kultura (5 %). 6.3.4.2 Plánujete rozšíření aktivit týkajících se CSR? Na tuto otázku odpověděli jen 2 respondenti (11 %) kladně. Aktivity, které by chtěli zavést, jsou v jednom případě příspěvky na ţivotní pojištění a ve druhém podpora pruţné pracovní doby.

83

7 Závěr Z provedeného výzkumu vyplynulo, ţe se firmy v regionu Ţďár nad Sázavou chovají společensky odpovědně, mají aktivní a vstřícný přístup. Je třeba brát v úvahu, ţe zástupci firem projevili aktivní vztah ke konceptu CSR uţ tím, ţe se rozhodli dotazník vyplnit. Lze předpokládat, ţe se jedná o podniky, které CSR věnují zvýšenou pozornost. Společensky odpovědné aktivity si dotazované společnosti nejvíce spojují s pojmem „dárcovství“, který povaţují v této problematice za stěţejní. Hlavním dŧvodem pro rozhodnutí začít se chovat společensky odpovědně je přesvědčení managementu. Společensky odpovědné aktivity jsou prováděny ve všech zmíněných oblastech. V oblasti rozvoje lidských zdrojŧ bylo nejvíce zmiňováno vzdělávání zaměstnancŧ (v 95 % dotazovaných společností), kde je znatelná orientace dovnitř firmy. Společnosti se aktivně snaţí zvyšovat úroveň lidského kapitálu a tuto činnost přijaly za součást své filozofie. V oblasti rovných příleţitostí firmy projevují aktivní snahu jakékoliv diskriminující podmínky eliminovat. Ač je tento stav historicky nastaven v neprospěch ţen, je znát neustálá snaha o genderovou vyváţenost. V oblasti zaměstnaneckých výhod je nutné uvést, ţe nejvíce byly zmiňovány příspěvky na stravování, zřejmě kvŧli prozatímní daňové podpoře státu. Dále osobní komfort, který se ve formě sluţebních automobilŧ, telefonŧ, notebookŧ a jiných výhod stále více stává samozřejmostí nejen pro nejvyšší vedení, ale i niţší management a vedoucí pracovníky, a dále příspěvky na vzdělávání. Společnosti si uvědomují, ţe se svou vlastní činností stávají součástí místní komunity. Snaţí se tedy aktivně pŧsobit a upoutat pozitivní pozornost, hlavně podporou veřejně prospěšných projektŧ, sponzorstvím a rŧznými druhy dárcovství. Nejčastější cílovou skupinou pro dárcovství jsou děti a mládeţ.

84

V oblasti péče o zdraví zaměstnancŧ se v 95 % společností dbá o bezpečnost zaměstnancŧ, ve všech případech jsou plněny zákonné povinnosti, některé společnosti plní povinnosti i nad jejich rámec. Společnosti se také snaţí zaměřovat na vyváţenost mezi osobním a pracovním ţivotem, nejčastěji podporou flexibilní pracovní doby a aktivitami zaměřenými na zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Environmentální

činnosti

provádí

dle

výzkumu

63

%

společností,

nejvíce

prostřednictvím certifikací. Společnosti se obecně snaţí neškodit ţivotnímu prostředí. Provádějí třídění odpadu, zkoumají vypouštěný vzduch a vodu, v běţných činnostech se snaţí šetřit papír a elektrickou energii. Pro zlepšení úrovně společenské odpovědnosti vyţadují firmy aktivní účast státu a zároveň s tím i legislativní podporu a také větší osvětu o konceptu. Některé společnosti plánují rozšíření aktivit, jiné zase uvádějí, ţe vlivem krize musely některé aktivity utlumit či pozastavit. Závěrem bych chtěla dodat, ţe ať uţ se bude společenská odpovědnost v budoucnosti ubírat jakýmkoli směrem, je třeba si uvědomit následující. Je pravda, ţe společenskou odpovědnost nelze krátkodobě vyčíslit a zcela promítnout do zisku. Má však smysl zabývat se odpovědným podnikáním. Firmy, které dobře uchopí koncept společenské odpovědnosti a zařadí jej do firemní filosofie, investují nejen do společnosti, ale i do kvalitního lidského kapitálu. Vzrŧstající počet takovýchto aktivit dokazuje, ţe se společnostem vyplácí být společensky odpovědné a ţe tento koncept v dlouhodobém horizontu přináší očekávané výsledky. Přetrvávající globální ekonomická krize prověří dŧvěryhodnost a kvalitu některých firem, posune jejich zaměření z kvantity na kvalitu a začlení společenskou odpovědnost firem do firemní strategie.

85

Seznam citací Aktuálně.cz : Výsledky soutěže TOP Filantrop 2010 [online]. 2010-11-11 [cit. 2011-05-19]. Dostupné z WWW: . Aktuálně.cz : Etika podnikání v České republice [online]. 2005-12-06 [cit. 2011-05-11].. Dostupné z WWW: . BLÁHA, Jiří. Hodnocení společenské odpovědnosti organizace na příkladu konkrétní firmy. Ostrava, 2011-02-17. 10 s. Referát. Ekonomická fakulta VŠB –TU Ostrava. Dostupné z WWW: . BURIAN, Michal. RSS sekce Žijte BIO [online]. 2010-10-30 [cit. 2011-05-13]. Co si představit pod pojmem „udrţitelný cestovní ruch“. Dostupné z WWW: http://www.bio-info.cz/zijtebio/co-si-predstavit-pod-pojmem-udrzitelny-cestovni-ruch Business Leaders Forum. Společenská odpovědnost firem (CSR) - Zajímavé odkazy [online]. [2008] [cit. 2008-04-22]. Dostupný z WWW: < http://www.csr-online.cz/Page.aspx?odkazy > COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. GREEN PAPER : Promoting a European framework for Corporate Social Responsibility [online]. Brussels : COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES, 2001 [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . CSR - Společenská odpovědnost firem [online]. 2007-09-10 [cit. 2011-04-24]. Hledání dobré firmy. Dostupné z WWW: http://www.csr-online.cz/NewsDetail.aspx?p=3&id=323 Česko. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti . In •Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, č. pís. j) Český statistický úřad - ČSÚ [online]. 2011 [cit. 2011-05-11]. Český statistický úřad - okresy. Dostupné z WWW:

86

ČIHOVSKÝ, Jaroslav. Sociologický výzkum. Olomouc : FTK UP Olomouc, 2006. s. 41 s. Dostupné z WWW: . DUCHOŇOVÁ, Mirka. Metody sociologického výzkumu. In Sociologie [online]. Praha : ČVUT, 2009-12-16 [cit. 2011-05-12]. Dostupné z WWW: < http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=1&ved=0CBgQFjAA&url=http%3A%2F%2F www.gis.cvut.cz%2Fvyuka%2Fdoktorsky-program%2Fmetodologie-vyzkumu-metodikavedecke-prace%2Fstudijnipodklady%2FMETODY%2520SOCIOLOGICK%2520VYZKUMU.ppt&ei=5dfMTY7QLcqcwb9suGdDA&usg=AFQjCNGhHb0PsYwVEdbOZzSnpE0BCBrmkQ >. FÓRUM DÁRCŦ, . Společenská odpovědnost firem [online]. 2010 [cit. 2011-04-23]. Co standard odpovědná firma měří?. Dostupné z WWW: FRIEDMAN M.: The Social Responsibility of Business is to Increase its Profits [online]. The New York TImes Company [cit. 2010-01-30]. Dostupné na WWW: GELOVÁ, Jana. Využití společenské odpovědnosti firem malými a středními podniky v ČR : Shrnutí výsledků reprezentativního průzkumu [online]. Praha : Business Leaders Forum, 2008 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: Hledání dobré firmy. Respekt [online]. 2007-10-09, 10, [cit. 2011-04-24]. Dostupný z WWW: . HRONÍK, František. Motiv8.cz [online]. 2010-02-02 [cit. 2011-04-23]. Sociální odpovědnost firem (jinak?). Dostupné z WWW: http://www.motiv8.cz/business-brunch/socialniodpovednost-firem-jinak.html

87

CHLOUBA, Martin. Společenská odpovědnost firem: Výmysl nebo nutnost? [online]. 2007-1227 [cit. 2011-04-23]. Společenská odpovědnost firem. Dostupné z WWW: . JUŘÍKOVÁ, Martina. Pozorování a kvantitativní metody výzkumu, [online]. Praha : [s.n.], 2010-06-20 [cit. 2011-04-24]. Dostupné z WWW: http://lide.fmk.utb.cz/users/jurikova/files/kmavy/3kvalitativni-mav-web.ppt KULDOVÁ, Lucie. Společenská odpovědnost firem : Etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi. první vydání. Plzeň : Kanina, 2010. 193 s. ISBN 978-80-87269-12-1. KULDOVÁ, Lucie. Vliv globální ekonomické krize, kritika a predikce budoucího vývoje CSR. In Společenská odpovědnost firem [online]. Praha : [s.n.], 2010-06-20 [cit. 2011-04-24]. Dostupné z WWW: . PAVLÍK, Marek ; BĚLČÍK, Marek. Společenská odpovědnost organizace : CSR v praxi a jak s ním dál. první vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 176 s. ISBN 978-80-247-3157-5. PLÁŠKOVÁ, Alena, et al. Společenská odpovědnost firem : aplikace a hodnocení – veřejný sektor [online]. Vyd. 2. Praha : Národní informační středisko podpory kvality, 2009 [cit. 201104-23]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-02-02206-0.

88

PLÁŠKOVÁ, Alena, et al. Společenská odpovědnost firem : aplikace a hodnocení – podnikatelský sektor [online]. Vyd. 2. Praha : Národní informační středisko podpory kvality, 2009 [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-02-02205-3. STEINAROVÁ, Magdalena; VÁCLAVÍKOVÁ, Andrea; MERVART, Radomír. Společenská odpovědnost firem : Průvodce nejen pro malé a střední podniky [online]. Praha : TOP Partners, s. r. o., 2008 [cit. 2011-05-11]. Dostupné z WWW: . STEINEROVÁ, Magdaléna. Společenská odpovědnost firem : reportování [online]. V Praze : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008 [cit. 2011-05-06]. Dostupné z WWW: . ŠŤASTNÁ, Jarmila. ODPADY.IHNED.CZ - Kauza [online]. 2010-12-14 [cit. 2011-04-23]. Greenwashing a jeho sedm hříchŧ. Dostupné z WWW: . TRNKOVÁ, Jana. Rovné příleţitosti jako součást společenské odpovědnosti firem [online]. Praha : J.BLF, 2006 [cit. 2011-04-24]. Dostupné z WWW: . TRNKOVÁ, Jana. Společenská odpovědnost firem : kompletní prŧvodce tématem & závěry z prŧzkumu v ČR. Praha : Business Leaders Forum, 2004. 56 s. Dostupné z WWW: . ÚŘAD PRO TECHNICKOU NORMALIZACI, METROLOGII A STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ [online]. 2011 [cit. 2011-04-23]. ISO 26000 - Společenská odpovědnost. Dostupné z WWW: . Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2011-04-24]. Filantropie. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Filantropie Zájmové skupiny (Stakeholders) [online]. 2010 [cit. 2011-04-23]. Zájmové skupiny. Dostupné z WWW: http://managementmania.com/index.php/management-organizace/60-zakladnipojmy/63-zajmove-skupiny

89

ZAPOJÍM SE – firemní dobrovolnictví [online].Fórum dárcŧ, 2010 [cit. 2011-04-23]. Zapojím se. Dostupné z WWW: . Závěrečná zpráva z výzkumu na téma: Společenská odpovědnost firem : nový faktor firemní konkurenceschopnosti [online]. [s.l.] : [s.n.], 2008 [cit. 2011-05-13]. Dostupné z WWW: . ZELENÝ, Milan. Cesty k úspěchu : Trvalé hodnoty soustavy řízení Baťa. Vyd. 1. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2001. 58 s. ISBN 80-731-8046-4 Ţďárský prŧvodce [online]. Nezaměstnaných je více ve všech městech regionu 2011-05-10, 5, [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: .

90

Příloha Dotazník

91

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií

Recommend Documents