VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Řízení zásob vybraných hotových v ý ro b k ů v e f i r m ě S p o j e n é k a r t á č o v á n y, a . s . Bakalářská práce

Autor: Tereza Průšová Vedoucí práce: Ing. Martina Kuncová, Ph.D. Jihlava 2011

Anotace Bakalářská práce ve své teoretické části seznamuje čtenáře s obecným zařazením zásob, jejich fungováním a řízením, s jejich typy. Dále se snaží čtenáři přiblížit, jakou roli hrají zásoby pro firmy s pohledu investic do nich vložených. Ve své práci jsem se zaměřila na konkrétní obchodní společnost. Praktická část práce se zabývá řízením hotových výrobků v konkrétním podniku. Za pomoci dostupné odborné literatury se zaměřuje na výchozí situaci ve firmě. Popisuje současný systém řízení zásob hotových výrobků a snaží se o zlepšení současného systému řízení zásob hotových výrobků. Cílem práce je

provedení analýzy řízení zásob vybraných výrobků ve firmě Spojené

kartáčovány, a. s. pomocí zvolených modelů řízení zásob. Analýze předchází popis obecné problematiky řízení zásob ve firmě.

Klíčová slova: oběžný majetek, zásoby a investice, řízení zásob, typy zásob, nástroje řízení zásob

Annotation This bachelor work in it´s theoretical part describes the general allocation of inventories, inventory types, their function and the management thereof. Further on the work endeavours to explain to readers what role the inventories play for the company from the investment point of view. I have focused my work at a concreate company. The practical part of the work is occupied by finished product management in the concreate company. With the help of available professional publications the work concentrates on the initial situation in the company. It describes the current finished product inventory control system and considers it´s possible improvements. The goal of the work is to carry out inventory analysis of selected finished products in the Spojene kartacovny company through given inventory management models. A description of the general inventory management precedes the respective analysis.

Key words: short-term assets, inventories and investments, inventory management, inventory types, inventory management tools

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Martině Kuncové, Ph.D. a zaměstnancům společnosti Spojené kartáčovány a.s. panu Milanu Vackovi a paní Janě Leitlové za užitečné rady, vřelý přístup a obětovaný čas.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20. května 2011 ..................................................... Podpis

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1 Zásoby ................................................................................................................................ 8 1.1 Oběžný majetek .......................................................................................................... 8 1.2 Zásoby a investice ...................................................................................................... 9 1.3 Řízení zásob ............................................................................................................. 11 1.4 Typy zásob ............................................................................................................... 12 2 Nástroje řízení zásob ........................................................................................................ 14 2.1 Modely řízení a optimalizace zásob ......................................................................... 16 2.2 Outsourcing ve skladování a konsignační sklady .................................................... 20 3 Just-In-Time a ABC analýza ............................................................................................ 21 3.1 Just-In-Time – integrace dodavatelů ........................................................................ 21 3.2 Metoda ABC ............................................................................................................ 22 4 Charakteristika podniku Spojené kartáčovány, a. s.......................................................... 24 4.1 Současný systém řízení zásob .................................................................................. 28 4.2 Řízení zásob materiálu vybraných hotových výrobků ............................................. 31 4.3 Hladiny zásob u vybraných výrobků firmy Spojené kartáčovány, a. s. ................... 42 4.4 Zásoby firmy z finančního pohledu ......................................................................... 48 Závěr......................................................................................................................................... 53 Zdroje ....................................................................................................................................... 54 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 55 Seznam obrázků ....................................................................................................................... 56 Seznam grafů ............................................................................................................................ 57 Přílohy ...................................................................................................................................... 58

6

Úvod Téma své bakalářské práce „Řízení hotových výrobků ve firmě Spojené kartáčovány, a. s.“ jsem si vybrala z důvodu, abych lépe poznala a pochopila fungování řízení zásob v obchodních společnostech, které se zabývají výrobou a mají relativně velký počet zaměstnanců. Snažila jsem se o to, aby má práce byla co nejvíce konkrétní a přesná, a proto jsem se opírala o získaná data společnosti Spojené kartáčovány, a. s., která se zabývá výrobní a prodejní činností. Cílem mé práce je provedení analýzy řízení zásob vybraných výrobků ve firmě Spojené kartáčovány, a. s. pomocí zvolených modelů řízení zásob. Analýze předchází popis obecné problematiky řízení zásob ve firmě. Teoretickou část jsem rozdělila na tři relativně samostatné oblasti, které jsou součástí řízení zásob. První kapitola je věnována zásobám a to z pohledu jejich zařazení a členění. Druhá kapitola se zaměřuje na nástroje řízení zásob. Tato kapitola popisuje a vysvětluje pojmy jako je např. pojistná zásoba, průměrná zásoba, doba obratu zásob, optimalizace zásob atd. Třetí kapitola se zaměřuje na jiný přístup řízení zásob než jsem použila v praktické části této práce a to na metodu Just-In-Time a metodu ABC. Jsou zde popsány základní principy fungování těchto metod. Při zpracování teoretické části jsem vycházela z odborné literatury, kterou uvádím v seznamu zdrojů. V praktické části jsem se zaměřila na praktické využití řízení zásob ve firmě Spojené kartáčovány, a. s. Vycházela jsem z obecných modelů, které jsou pro řízení zásob běžně používány a snažila jsem se je co nejefektivněji využít na datech, která mi firma poskytla. Hlavním cílem byly výpočty spojené s řízením zásob hotových výrobků, přesněji řečeno výpočty běžných zásob, průměrných zásob, doby obratu atd.

7

1 Zásoby Zásoby jsou chápany jako jedna ze tří nejvýznamnějších složek oběžného majetku, nebo-li pracovního kapitálu, proto jsem celou podkapitolu 1.1 věnovala problematice oběžného majetku. Dále by bylo dobré zmínit, že zásoby jsou obecně vnímány jako velká a nákladová investice. Na tuto problematiku jsem se zaměřila v podkapitole 1.2.

1.1 Oběžný majetek Zásoby jsou důležitou součástí oběžného majetku. Oběžný majetek v rozvaze označujeme jako oběžná aktiva, v minulosti oběžné prostředky, nebo-li working capital (pracovní kapitál). Dělíme ho na krátkodobý, provozovací a provozní. Oběžný majetek je neustále v pohybu, proto se obrací velmi rychle a čím rychleji se obrací tím přináší firmě větší zisk. Jedním z nejdůležitějších úkolů řízení podniku je stanovení výše oběžného majetku. Za optimum se považuje velikost, která zabezpečuje normální chod podniku s nejnižšími náklady. Manažeři musí klást důraz na plánování a výši každé položky oběžného majetku (Mulač, 2007). V podniku se vyskytuje v různých formách (Rubáková, 2010): 1.

Nakoupený skladový materiál vlastní výroby •

suroviny nebo-li základní materiál, který při výrobním procesu přechází zcela nebo z části do výrobku a tvoří jeho podstatu,

•

pomocné látky přecházejí také do výrobku, ale netvoří jeho podstatu,

•

provozní látky jsou nezbytné pro provoz podniku např. paliva, maziva atd.,

•

náhradní díly jsou určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu,

•

obaly slouží k ochraně a dopravě nakoupeného materiálu, výrobků a zboží. Jsou buď vratné nebo nevratné.

2. Nedokončená výroba •

produkty, které již prošly určitým výrobním procesem, nejsou již materiálem, ale ještě nejsou hotovým výrobkem např. hrnek bez ucha.

3. Polotovary vlastní výroby •

z pohledu účetnictví není rozdíl mezi polotovarem a nedokončenou výrobou, ale dalo by se říci, že jsou to nekompletované produkty.

8

4. Výrobky •

produkty, které prošly všemi výrobními operacemi i technickou kontrolou, mohou být určeny k prodeji.

5. Zvířata • 6.

mladá zvířata, zvířata ve výkrmu, drobné zvířectvo.

Zboží •

statky, které podnikatelský subjekt nakupuje za účelem dalšího prodeje,

•

výrobky vlastní výroby prodávané ve vlastních prodejnách.

1.2 Zásoby a investice Pro velkoobchodní i maloobchodní firmy představují zásoby největší investici do jmění. Podle Lamberta: „Zásoby mohou představovat i více než 20 % celkového jmění v případě výrobců a více než 50 % celkového jmění u konkurenčních firem. Vysoká konkurence trhu za posledních 20 let vedla k tomu, že firmy ve snaze uspokojit potřeby různorodých tržních segmentů výrazně rozšířili svůj sortiment. Zákazníci v dnešní době očekávají vysokou úroveň dostupnosti výrobků, proto mnohé podniky začaly zvyšovat své zásoby. U mnoha podniků tyto trendy vyústily ve zvýšení hladiny zásob.“ (Lambert, 2005) S růstem popularity just-in-time (pojem bude vysvětlen v kapitole uvedené níže), zkracováním životního cyklu výrobků a zvýšeným důrazem na časový faktor konkurence jsou podniky, které udržují velké objemy zásob, vystavovány velké kritice. Pro podnik je velkou zátěží udržování nadměrných zásob (Lambert, 2005). Náklady na udržování zásob ovlivňují řadu logistických činností a souvisí s výší zásob na skladě. Jsou složené z řady různých nákladových položek a obecně představují jedny z největších nákladů logistiky. „Důležitost těchto nákladů a skutečnost, že hladina zásob je přímo ovlivňována konfigurací logistického systému, potvrzuje potřebu přesných údajů o nákladech na udržování zásob.“ (Lambert, 2005, str. 152). Jestliže údaje nejsou k dispozici, nemůžeme posuzovat různé nákladové vazby a kompenzace v rámci organizace, a ani v rámci celého zásobovacího řetězce. Většina manažerů, kteří při analýzách berou v úvahu náklady na udržení zásob, většinou vychází z odhadů nebo z tradičních měřítek, která jsou uplatňována v daném odvětví (Lambert, 2005).

9

Výpočet nákladů na udržování zásob Jelikož každý podnik má jedinečné operační prostředí, měl by si také každý podnik určit své vlastní logistické náklady a pokoušet se minimalizovat jejich celkovou výši při splnění daných úkolů v oblasti zákaznického servisu. Náklady na udržování zásob by měly obsahovat pouze náklady, které se mění s množstvím zásob. Tyto náklady lze rozdělit do následujících skupin (Lambert, 2005): •

náklady kapitálu,

•

náklady na služby,

•

náklady na skladovací prostory,

•

náklady rizika znehodnocení zásob.

Pro lepší vysvětlení je použit obr. 1, který popisuje normativní model metodologie nákladů na udržování zásob. Náklady kapitálu

Investice do zásob

Pojištění

Náklady na udržování zásob

Náklady na služby

Daně

Sklady v rámci výrobního závodu Veřejné sklady Náklady na skladovací prostory

Nájemní sklady Sklady vlastněné podnikem

Morální opotřebení/Zastarání Poškození Náklady rizika znehodnocení zásob

Krádeže/Ztráty Přemísťování zásob

Obr. 1: Normativní model metodologie nákladů na udržování zásob Zdroj: Lambert 2005, str. 154

10

Přímý propočet nákladů a absorpční propočet nákladů Přímý propočet nákladů je metoda, zabývající se sledováním nákladů, která je založena na rozdělení nákladů mezi fixní a variabilní složky (Lambert, 2005, str. 155). Rozložení nákladů na fixní a variabilní poskytuje managementu větší množství informací pro potřeby plánování a řízení, než poskytuje běžné rozložení nákladů získané z účetních uzávěrek, určených pro externí vykazování. Při přímém propočtu nákladů se fixní výrobní náklady nezapočítávají do hodnoty zásob. „Hodnota zásob tedy ve větší míře odráží hotovostní náklady výměny zásob.“ (Lambert, 2005, str. 155) V rámci absorpčního propočtu nákladů, což je metoda obvykle používaná většinou výrobních podniků, je fixní výrobní režie započítávána do hodnoty zásob. Kromě rozdělení na přímý a absorpční propočet nákladů lze rozlišovat propočet i podle použití skutečných nebo standardních nákladů. Dostáváme tak čtyři možnosti výpočtu nákladů (Lambert, 2005): 1. Skutečný absorpční propočet zahrnuje skutečné náklady na přímý materiál a přímou práci plus předem stanovené variabilní a fixní režijní výrobní náklady. 2. Standardní absorpční propočet zahrnuje předem stanovené náklady na přímý materiál a přímou práci plus předem stanovené variabilní a fixní režijní výrobní náklady. 3. Skutečný přímý propočet zahrnuje předem stanovené náklady na přímý materiál a přímou práci plus předem stanovené variabilní režijní výrobní náklady; nezahrnuje fixní režijní výrobní náklady. 4. Standardní přímý propočet zahrnuje předem stanovené náklady na přímý materiál a přímou práci, plus předem stanovené variabilní režijní výrobní náklady; nezahrnuje fixní režijní výrobní náklady.

1.3 Řízení zásob Hlavním cílem řízení zásob je zajistit plynulost obchodního provozu při minimálních nákladech souvisejících s procesem zásobování. Musíme zkombinovat hledisko ekonomické a provozní. Pokud je hladina zásob příliš nízká je sice levná, ale dochází k narušení plynulosti provozu a to se negativně promítne do úrovně prodejů. Na druhou stranu příliš vysoká zásoba je nehospodárná, jelikož na její udržovaní, je vynaloženo velké množství finančních prostředků, které nejsou finančně zhodnocovány. Úkolem řízení zásob je tedy vytvořit optimální úroveň zásob z hlediska provozu a nejvhodnější režim zásobování. U jednotlivých typů podniků se řízení zásob liší, proto existuje více modelů řízení zásob (Mulač, 2007).

11

Základním úkolem řízení zásob je udržení zásob na úrovni, která umožňuje kvalitní splnění jejich funkce tj. vyrovnávat časový nebo množstevní nesoulad mezi procentem výroby u dodavatele a spotřeby u odběratele. Operativní řízení zásob snaží se zabezpečit udržování konkrétních

druhů

zásob

v takové výši

a

struktuře,

které odpovídají

potřebám

vnitropodnikových výrobních i nevýrobních spotřebitelů a snaží se v reálné míře a čase tyto potřeby uspokojit. Posuzovat zásoby firmy musíme vždy z hlediska důsledků, které jsou zaměřeny na plnění dlouhodobých strategických cílů firmy. Strategické řízení zásob je soubor rozhodnutí o výši finančních zdrojů, které podnik může z celkového disponibilních zdrojů vyčlenit na krytí zásob (Synek, 1996).

1.4 Typy zásob Zásoby rozdělujeme podle účelu, pro který jsou udržovány. Podle tohoto hlediska můžeme zásoby zařadit do následujících kategorií:

Běžné zásoby (Zb) nazývané také cyklické zásoby jsou takové zásoby, které vznikají na základě doplňování prodaných nebo ve výrobě použitých zásob. V podmínkách jistoty je třeba zajistit odpovídající množství, které je potřeba pro pokrytí poptávky, tzn. firma je schopna předpovědět poptávku a dobu doplnění zásob. Pro lepší vysvětlení použijeme příklad: Pokud denní prodej bude konstantně 20 jednotek a celková doba doplnění bude vždy 10 dní, potom by nebylo zapotřebí udržovat jinou zásobu než běžnou. Jelikož poptávka a celková doba doplnění zásob jsou známé a konstantní, lze přesně naplánovat objednávku tak, aby objednávka dorazila přesně v okamžiku, kdy je prodána poslední jednotka (Lambert, 2005).

Běžné zásoby vypočteme pomocí vzorce (Synek, 1996): Zb =

D , 2

kde D je velikost objednávky – dodávky ve fyzických jednotkách.

Zásoby pro předzásobení - tyto zásoby se snaží o vyrovnání předpokládaných větších výkyvů na vstupu nebo na výstupu např. při sezónní výrobě či spotřebě, v případě dovolených u dodavatele, předpokládané potíže u dodavatele či v dopravě (Synek, 1996).

12

Zásoby strategické - tyto zásoby mají zajistit přežití podniku při nepředvídatelných událostech, např. při kalamitách v zásobování, při stávkách, konfliktech, atd. (Synek, 1996). Zásoby spekulativní - utváří se za účelem dosažení mimořádného zisku vhodným nákupem např. při dočasném snížení ceny, před předpokládaným zvýšením cen, v případě nákupu za účelem nikoli spotřeby či užívání, ale výhodného budoucího prodeje beze změny (Synek, 1996).

Zásoby na cestě jsou zásoby, které se nacházejí na cestě z jednoho místa na druhé. Můžeme je považovat za součást běžných zásob, i když nejsou dostupné z hlediska prodeje nebo dodávky, dokud nedorazí na místo určení. Zásoby na cestě by se pro účely výpočtu měly zahrnout do zásob příslušných k místu své expedice, neboť tyto položky nejsou dostupné z hlediska prodeje, použití ani další dodávky (Lambert, 2005)

Pojistné či vyrovnávací zásoby (Zp) - tyto zásoby se v podniku udržují nad rámec běžných zásob z důvodu nejistoty v poptávce nebo v celkové době doplnění zásob (Lambert, 2005). Velikost pojistných zásob, která je nezbytná pro uspokojení dané úrovně poptávky, lze stanovit pomocí počítačové simulace nebo pomocí statistických metod. Při výpočtu výše pojistné zásoby musíme brát v potaz vliv dvou faktorů a to variability poptávky a variability cyklu doplnění zásob. Docílíme toho pomocí shromáždění statisticky platného vzorku dat o nedávných objemech prodeje a o cyklech doplňování zásob. Pokud máme tato data k dispozici, je možné požadavky na pojistné zásoby vypočítat na základě vzorce (Lambert, 2005, str. 139):

Každá publikace popisuje pojistnou zásobu jiným způsobem, ale princip je stále stejný, pro lepší vysvětlení bych doporučila publikaci Manažerské finance od Evy Kislingerové.

13

2 Nástroje řízení zásob Modely řízení zásob se nezabývají pouze pohybem jednotlivých kusů zásob, ten je z pohledu managementu nepodstatný, ale největší důraz je kladen na sledování vývoje množství zásob v podniku v čase, tedy na zkoumání hladin zásob (Mulač, 1997). Pro řízení zásob je podstatné sledovat několik základních funkčních stavů zásob. Nejvíce sledované zásoby jsou (Synek, 1996, str. 228, 229): •

Průměrná zásoba (Zc)

Jejím cílem je sledovat a analyzovat vázanosti prostředků v zásobách. Nejlépe představuje aritmetický průměr denních stavů fyzické zásoby za určité období. Celková průměrná fyzická zásoba (Zc) se vypočte pomocí vzorce: Zc = Zb + Z p .

Kromě toho se při řízení zásob a zejména při jejich analýze a hodnocení využití propočítávají další ukazatele: •

Rychlost obratu zásob, tj. počet obrátek průměrné zásoby za určité období (no). P je roční spotřeba (výdej ze zásoby), pro výpočet použijeme následujícího vzorce:

nO =

P , Zc

Čím je ukazatel rychlosti obratu zásob vyšší, tím rychleji obrací podnik zásoby a tím aktivněji využívá kapitál vloženy do zásob. Zásoby tak přispívají k vyšší obrátce celkových aktiv a tím i k vyšší rentabilitě vlastního jmění. Na snižování počtu obrátek lze pohlížet různými způsoby. Převážně je tento jev spojován se zhoršováním likvidity podniku, problémy s prodejem, popřípadě problémy v rámci výrobního procesu a ve svém důsledku se zhoršením rentability podniku. Ovšem nemusí tomu být tak vždy, neboť zhoršení obrátkovosti může být také přímým důsledkem určitého obchodního nebo výrobního rozhodnutí úmyslně navýšit stav zásob. Je třeba sledovat, zda není zhoršení ukazatele rychlosti obratu zásob vykompenzováno např. zlepšením služeb zákazníkům nebo plynulejším výrobní provozem. Jestliže tyto jevy ve svém vlivu na rentabilitu podniku převáží vliv zhoršení obrátky aktiv, nemůžeme způsob řízení zásob zamítnout, a to ani v případě, že konkurence u těchto ukazatelů dosahuje lepších výsledků.

14

Tento ukazatel můžeme aplikovat i na podrobnější analýzu. Můžeme ho použít nejen pro zásoby jako celek, ale také pro jednotlivé druhy zásob. Dále se dá využít pro srovnání aktivity mezi jednotlivými skupinami položek (např. při metodě ABC, která bude popsána v následující kapitole (Kislingerová, 2007). •

Doba obratu zásoby (to) ve dnech – je převrácenou hodnotou rychlosti jejího obratu a vyjadřuje dobu (ve dnech), po kterou postačí průměrná zásoba krýt průměrnou spotřebu:

tO =

•

Z 360 = 360 * C . nO P

Maximální zásoba (Zmax) je maximální velikost zásoby, které je dosaženo v okamžiku dodávky zboží (Kislingerová, 2007)

•

Minimální zásoba (Zmin) podle Kislingerové: „Je minimální velikost zásoby, pod kterou je zásobovací tok přerušen. Teoreticky lze předpokládat, že se jedná o zásobu rovnou nule. V realitě ji lze také stanovit na úrovni pojistné zásoby“ (Kislingerová, 2007, str. 471).

Objednací zásoba (Zobj) bývá také označována jako zásoba signální. Jedná se o takovou výši zásob, při které se musí vystavit objednávka, aby dodávka dorazila nejdéle v okamžiku dosažení minimální velikosti zásoby. Čas, který uplyne mezi rozhodnutím vystavit objednávku a realizací dodávky, se občas nazývá pořizovací lhůtou (tp) (Kislingerová, 2007). Důležitý je také dodávkový cyklus (tc), což znamená doba mezi dvěma po sobě jdoucími dodávkami, tento vztah vypočítáme pomocí vzorce (Kislingerová, 2007):

tC =

t , kde Q q

t je počet dní sledované periody, Q je předpokládaná potřeba dané položky zásob za sledovanou periodu (jelikož každá

literatura používá jiné značení proměnných ve výše uvedeném vzorci je P, tzn. Q=P), q je velikost jedné dodávky.

15

Uvedené hodnoty lze počítat dle jednotlivých druhů zásob ve fyzických jednotkách, v hodnotovém či časovém vyjádření i podle agregovaných skupin nebo zásobou celkem. (Synek, 1996)

2.1 Modely řízení a optimalizace zásob V této kapitole se budeme zabývat řízením skladovaného a objednávaného množství homogenní položky, tedy kvalitativně shodného materiálu, polotovaru, výrobku či zboží, které je měřeno ve shodných naturálních jednotkách. (Kislingerová, 2007) Nejjednodušší situace pro stanovení množství a času zajištění potřebné zásoby nastane v případě závislé poptávky. Položku, kterou potřebujeme je jednoznačně odvoditelná (co do množství i času) od poptávky jiné položky, která je nám známá. Pro výpočet použijeme následující vzorec (Kislingerová, 2007): Z btx = Q1t * NS x1 , kde Zbtx je běžná zásoba materiálu X ke dni t, Q1t je množství výrobků 1 vyráběných v den t, NSx1 je norma spotřeby materiálu X na kus výrobku 1. Tento model se dá použít na řízení výše zásob u všech položek (materiálu, polotovarů a nedokončené výroby) s jednoznačně závislou potřebou na poptávce po výrobku 1. Pokud nastane situace nezávislé poptávky lze sestrojit základní model průběhu spotřeby, řízení a optimalizace zásob. Předpoklady modelu jsou (Kislingerová, 2007): •

jedná se o produkt s nezávislou poptávkou,

•

s jistotou známe všechny vstupní informace (výše proměnných jsou konstantní),

•

cena je pro každou položku stejná a nezávislá na objemu dodávky,

•

spotřeba položky probíhá stále stejným tempem.

16

Následující obrázek popisuje průběh hladiny zásob v čase (Kislingerová, 2007). Kde q je velikost dodávky (jak již bylo zmíněno, každá literatura popisuje své proměnné jinými způsobem proto q=D a q/2=D/2),

q/2 popisuje výši zásob, tc je délka dodacího cyklu, Zmin je minimální zásoba, Zmax je maximální zásoba. Zásoby v naturálních jednotkách

Zmax

q q 2

Zmin 0

Okamžik objednávky a dodávky

Čas tc

Obr. 2: Průběh hladiny zásob v čase Zdroj: Kislingerová, 2007, str. 474

Obrázek popisuje situaci, kdy zásoba je ve svém maximu přesně v okamžiku dodávky. Výše dodávky zároveň odpovídá maximální zásobě. Potom začne zásoba postupně klesat,

17

až ke svému minimu a v okamžiku, kdy dosáhne nulové úrovně, dochází k opětovanému naskladnění. Tato situace se opakuje pravidelně za sledované období T (Kislingerová, 2007). Další důležitou situací, která nastává při řízení zásob je tzv. optimalizační model, který je založen na předpokladu, že existují dvě skupiny nákladů spojené se zásobami jsou to náklady na držení zásob ND a náklady na doplnění zásob NDP. Zmíněné náklady se vyvíjejí protichůdně a to v závislosti na velikosti dodávky. Tyto náklady spočítáme pomocí rovnice celkových nákladů (Kislingerová, 2007): CN = ND + NDP, kde CN jsou celkové náklady, ND jsou náklady na držení zásob, NDP jsou náklady na doplnění zásob. Náklady na

držení

a

doplnění

zásob

vypočítáme

pomocí

následujících

vzorců

(Kislingerová, 2007): ND =

q * C1 , 2

kde q/2 je průměrná zásoba sledovaného výrobku za dané období (opět je zde uvedené jiné značení než ve výše použitých vzorcích, proto q/2=Zc), C1 jsou náklady spojené se skladováním jednoho kusu produktu (většinou se udávají v procentech z ceny výrobku) za dané období. NDP = C 2 *

Q , q

kde Q je celková spotřeba skladovaného výrobku za sledované období (rok), q je velikost dodávky v naturálních jednotkách (ks), C2 jsou náklady spojené s jednou dodávkou zásob. Celkové náklady spojené se zásobováním můžeme přepsat následně takto: CN =

q Q * C1 + C 2 * . 2 q

18

Pro získání minima funkce nákladů, musíme nejprve funkci derivovat podle neznámé q a pak tuto derivaci položíme rovnu nule. První derivace funkce podle q je pak: dCN 1 Q = * C1 − 2 * C 2 . dq 2 q Položíme-li derivaci funkce celkových nákladů rovno nule, dostaneme vztah pro nalezení optimální velikosti dodávky qopt: 0=

1 Q * C1 − 2 * C 2 . 2 q

Řešením této rovnice pro qopt získáme tvar:

q opt =

2 * Q * C2 , C1

Z toho vyplývá, že výše celkových nákladů při optimální velikosti objednávky je: CN opt = 2 * Q * C1 * C 2 . Příklad pro určení optimální velikosti dodávky a výši celkových nákladů při optimální velikosti dodávky. Předpokládáme podnik ABC, s. r. o., který za celé skladovací období spotřebu 20 000 ks daného výrobku. Náklady spojené se skladováním 1 ks daného výrobku jsou 30 Kč za období. Náklady spojené s jednou dodávkou zásob (objednací proces a manipulace) je 6 000 Kč. Pro výpočet použijeme následujícího vzorce, který je podrobněji popsán výše:

q opt =

q opt =

2 * Q * C2 , C1

2 * 20000 * 6000 = 2828 ks. 30

Výše celkových nákladů při optimální velikosti dodávky, pro výpočet jsem použila následující vzorec, který je opět popsán výše: CN opt = 2 * Q * C1 * C 2 ,

19

CN opt = 2 * 20000 * 30 * 6000 = 84853 Kč.

Následující obrázek popisuje závislost výše celkových nákladů na velikosti dodávky (Kislingerová, 2007).

Roční náklady (v K4)

ND CNmin

CNopt

NDP

0

qopt Obr. 3: Závislost výše celkových nákladů na velikosti dodávky Zdroj: Kislengerová, 2007, str. 476

2.2 Outsourcing ve skladování a konsignační sklady Mezi modely řízení zásob patří také pojem outsourcing ve skladování a konsignační sklady. Outsourcing ve skladování je další formou optimalizace zásobovacího procesu. Přesněji je to využití tzv. ukladatelských skladů, které jsou převážně distribučního charakteru. Jedná se o společnost, která je nezávislá a nespojená s žádným podnikem, provozuje sklad, jenž využívá velké množství nájemců, kteří většinou řídí pomocí IS vyskladňování, ale fyzicky se na skladovacích operacích nepodílejí. Pouze odesílají své požadavky do systému elektronickou cestou. Zboží je stále ve vlastnictví firem, tudíž jsou v něm vázány finanční prostředky, ale skladovací náklady zde tvoří určitá smluvní částka placená 20

za poskytování skladovacích služeb. Tímto způsobem lze dojít k úspoře celkových nákladů souvisejících se zásobování (Kislingerová. 2007). Konsignační sklad jedná se o typ skladu, který funguje na základě specifické obchodní dohody, díky které se odběrateli naskýtá možnost minimalizace stavu zásob. Princip fungování je založen na tom, že dodavatel zřídí sklad u svého odběratele, který si v okamžiku vzniku potřeby může kdykoliv odebrat požadované položky. Na tento typ dohody není většinou vázána povinnost zaplatit za zboží ihned při odběru, odběratel získává zároveň benefit předem dohodnuté doby splatnosti. Existují i jakási variabilní řešení, kdy sklad patří odběrateli a zboží v něm skladované vede v účetnictví dodavatel (Kislingerová, 2007). Takto by měl sice fungovat konsignační sklad, ale ovšem je to pouze optimální model, ze svého výzkumu ve Spojených kartáčovnách, a. s. jsem zjistila, že tomu tak není, podrobněji jsem funkci jejího konsignačního skladu popsala v praktické části této práce.

3 Just-In-Time a ABC analýza Tuto kapitolu jsem zvolila z důvodu, že pro mnoho firem jsou tyto metody velmi důležité a ne jedna firma je využívá. Já jsem se sice v praktické části touto problematikou nezabývala, ale myslím si, že ve zkrácené verzi bych se o těchto metodách měla zmínit.

3.1 Just-In-Time – integrace dodavatelů Základní postup metody JIT předpokládá, aby se dodavatel vzdal veškerého skladování a své produkty dodával bezprostředně po ukončení výroby odběrateli přímo do jeho výrobních prostor. V ustálených kooperačních vztazích, proto může dojít k tomu, že odběratel vyčleňuje svému dodavateli prostory přímo v rámci areálu své firmy (Tomek, 2007). Princip metody JIT řeší řada klasických problémů materiálového hospodářství, především dublování řady operací mezi dodavatelem a odběratelem, jako jsou kontrola, skladování, příprava a kompletování materiálu. „Bez ztráty pro hodnototvorný řetězec upouští odběratel od vlastního skladování materiálu a přechází na dodávky zabezpečující materiálové potřeby jednou nebo dokonce několikrát za den“ (Tomek, 2007, str. 299). Můžeme říci, že obecně je tento systém založen na tzv. tržní strategii nebo na kooperační strategii. Podle Tomka: „Je tržní strategie popisována tak, že je využito krátkodobých šancí, kdy jsou vybírání nejvýhodnější dodavatelé. Dodavatelé jsou zcela samostatní, nemají žádné

21

těsné vazby s odběratelem. Potřeba materiálu může silně kolísat, stejně tak jako počet dodávaných variant. Určité předzásobení se vytváří u odběratele bez zapojení dodavatele. Řízení výroby, vývoj produktu a předzásobení probíhá v souladu s dodavatelem. Mezi odběratelem a dodavatelem není omezen tok informací, které se týkají technologických informací“ (Tomek, 2007, str. 299). Systém Just-In-Time řeší (Tomek, 2007): •

problém týkající se množství, který by byl řešitelný jen s vysokými skladovacími náklady (alternativou je zásobování synchronizované s výrobou),

•

problém týkající se pořadí dodávek, zvlášť citlivý ve výrobě, která je schopna produkovat velké množství různých produktů a vlastní zásoby by znamenaly značné kapitálové zatížení,

•

problém týkající se ploch, a to jak výrobních, tak i skladovacích.

Snižování výrobních stupňů za pomoci výrobní strategie, umožňují dodávky JIT, respektive výrobní hloubky. Výrobní hloubku označujeme jako podíl na tvorbě hodnot, který je zajišťován vlastní firmou, tedy bez dodavatele. Výrobní hloubku vypočteme pomocí vzorce (Tomek, 2007): q hk =

O − nm , O

kde qhl je výrobní hloubka, nm jsou náklady na materiál, O je obrat.

Jestliže začneme snižovat výrobní hloubku, povede to ke snižování potřebného kapitálu, rozdělení kompetencí v oblasti marketingu, zvyšování kompetencí v samotné výrobě jednotlivých částí a vzájemnému rozvoji vývojových (technologických i konstrukčních) aktivit (Tomek, 2007).

3.2 Metoda ABC Tato metoda se využívá z důvodu, že ne všechny položky mají stejnou hodnotu a tedy ne všechny vážou stejné množství finančních prostředků. Nerovnoměrnost zásob v hodnotě je 22

často velmi značná (Mulač, 2007). Proto ABC metoda rozčleňuje položky do tří skupin podle významu

a

aplikuje

na

tyto

skupiny

diferencovaný

přístup

v řízení

zásob

(Kislingerová, 2007). Skupinu A vytvoříme tak, aby kumulovala položky, které tvoří relativně vysoký podíl na hodnotě vyjádřené spotřebě zásob (obvykle 60-80 %) při relativně malém podílu na celkovém počtu položek (obvykle 5-20 %). Podnik může pak na tuto skupinu uplatňovat preciznější režim řízení zásob. Právě pro skupinu A lze aplikovat permanentní kontrolu stavu zásob, a to individuálně pro každou položku (Kislingerová, 2007). Do skupiny B se zařazují položky zhruba tak, aby jejich podíl na hodnotově vyjádřené spotřebě zásob odpovídala podílu na celkovém počtu položek (obvykle činí podíl přibližně 10-20 %). Stav zásob těchto položek podnik sleduje méně často. Kontrola stavů zásob bývá periodická, ale ne soustavná. Můžeme proto říci, že objem pojistných zásob a velikost dodávek bývá vyšší relativně k objemu celkové spotřeby za období, než je tomu u skupiny A (Kinlingerová, 2007). Ve skupině C jsou pak položky, které tvoří jen velmi malý podíl na hodnotově vyjádřené spotřebě zásob (obvykle 5-20 %) při majoritním podílu na celkovém počtu skladovaných položek (60-80 %). Při kontrole těmto položkám věnujeme nejmenší pozornost. Relativně nejvyšší je pojistná zásoba (Kislingerová, 2007). Podnik při rozdělování do skupin může použít i jiná kritéria, až jako primární a nebo sekundární. Převážně to bývají tyto faktory (Kislingerová, 2007): •

podíl na zisku,

•

podíl na tržbách,

•

obtížnost zásobování,

•

zastupitelnost,

•

důsledky nedostatku.

Metodu ABC lze aplikovat i na 4 a více skupin, tedy použít metodu ABCD apod. Skupin by mělo být použito tolik, kolik je z hlediska efektivity zásobovacího procesu a potažmo vázanosti finančních zdrojů v těchto oběžných aktivech optimální vzhledem ke všem specifikům daného provozu (Kislingerová, 2007).

23

4 Charakteristika podniku Spojené kartáčovány, a. s. Spojené kartáčovány a. s. jsou nositelem a tvůrcem tradiční kartáčnické výroby v Pelhřimově, která trvá již více než 120 let. Jméno společnosti se stalo v České republice synonymem pro kartáčnické zboží. V současné době společnost vyrábí přes 600 druhů výrobků a roční objem produkce představuje 55 mil. kusů. Na kvalitu svých výrobků klade společnost velký důraz. Je držitelem certifikátu ISO 9001 a získala ocenění v soutěži Czech Top 100 (www.spokar.com). Podnik sídlí v Libkovodské ulici v průmyslové zóně města. V současné době jsou zde umístěny všechny výrobní, skladové a administrativní budovy. V roce 2008 byla realizována výstavby skladové haly, která umožňuje kvalitní odbavování výrobků (Interní zdroje podniku).

Obr. 4: Areál Spojených kartáčoven, a. s. Zdroj: Interní zdroje firmy

24

Firma má ochrannou značku „SPOKAR“, která vznikla v roce 1992 a navázala na tradici firmy Spojené kartáčovány n. p. Společnost zaměstnává 420 zaměstnanců z toho 91 technicko-hospodářských zaměstnanců a 329 dělníků. Z celkového počtu zaměstnanců je 235 žen (55,9 %). Průměrný hrubý měsíční výdělek činil 20 400 Kč, což je 104,6 % hodnoty předcházejícího roku. V oblasti mimomzdové politiky hradí společnost zaměstnancům příspěvek na životní pojištění a nabízí zaměstnancům možnost stravování v podnikové jídelně (Výroční zpráva podniku).

Obr. 5: Značka firmy Zdroj: Interní zdroje firmy

Podnik klade velký důraz na modernizaci výrobního procesu, který vyžaduje stálou obměnu strojového zařízení. V minulém roce společnost investovala celkem 33 321 tis. Kč. Mezi největší investice patří nákup vstřikovacího lisu Engel, 3 automatizovaná technologická zařízení na vyjímání a balení výrobků a hloubící stroj pro strojní provoz (Výroční zpráva podniku). Mezi nejdůležitější podnikatelské cíle 2011 patří uchování a posílení tržního podílu na trzích v České republice a na Slovensku. Investiční aktivity společnost zaměří na zefektivnění a rozšíření stávajících výrobních procesů a cílem rozšíření specifické výrobní kapacity pro naše významné odběratele. Investice v hodnotě přesahující 40 mil. Kč budou zaměřeny především na nákup vstřikolisových technologií. Další investice bude výstavba fotovoltaické elektrárny o výkonu 250 kW. Tímto krokem se firma připojuje k využití obnovitelných zdrojů, čímž sníží nákup energie z cizích zdrojů (Výroční zpráva). Výrobní kapacity podniku jsou převážně využívány ve třísměnném provozu a vybrané strojní linky pracují v nepřetržitém provozu. Výrobní kapacity jsou stále doplňovány novými technologiemi, které usnadňují zavádění lepší kvality a vytíženosti. V minulém roce činil objem tržeb za výrobky, služby a zboží 692 286 tis. Kč. Tuzemští odběratelé, kteří nakupují především prostřednictvím velkoobchodů a obchodních řetězců, v loňském roce odebrali

25

42,5 % produkce. Export činil 57,5 % objemu tržeb. Mezi největší odběratele patří společnosti ze Švédska (67,7 %), Slovenska (17,6 %) a Ruska (5,7 %) (Výroční zpráva). Spojené kartáčovány a. s. se aktivně věnují sponzorské činnosti. V minulém roce firma poskytla celkovou částku 446 tis. Kč, z toho bylo uvolněno na zdravotnictví 182 tis. Kč, na kulturu a pomoc občanským sdružením bylo poskytnuto 77 tis. Kč a pro sportovní vyžití zaměstnanců 187 tis. Kč (Výroční zpráva). Firma Spojené kartáčovány, a. s. je tradičním českým výrobcem štetcoviny, kartáčnických výrobků a plastikářské výroby. Vybraný sortiment Spojených kartáčoven, a. s. (www.spokar.com). •

Kartáče pro osobní hygienu •

zubní kartáčky, pomůcky pro dentální hygienu,

•

kartáčky na ruce,

•

koupelové potřeby a vlasové kartáče,

•

holící štětky.

•

Kartáče pro domácnost •

dětské zahradní nářadí,

•

kartáče pro údržbu oděvů a obuvi,

•

kuchyňské doplňky,

•

WC kartáče a soupravy,

•

kartáče podlahové,

•

smetáky na hůl,

•

smetáčky ruční, lopatky, soupravy smetáčků s lopatkou.

•

Ostatní výrobky firmy •

úklidové soupravy - mopy,

•

hadry, utěrky a prachovky,

•

ostatní potřeby pro domácnost,

•

lopaty na sníh,

•

kartáče silniční a na dehet,

•

štětce školní, umělecké a retušované,

•

štětce retušovací a umělecké,

•

štětce školní,

•

natěrací a malířské potřeby,

26

•

štětce natěrací kulaté,

•

štětce natěrací ploché,

•

štětce speciální,

•

štětky malířské,

•

soupravy válečků,

•

miniválečky,

•

miniválečky a válečky lakovací,

•

malířské válečky,

•

univerzální válečky,

•

fasádní válečky,

•

strukturovací, dekorační a speciální válečky,

•

zakrývací fólie a pásky,

•

nářadí a špachtle,

•

pracovní rukavice, kombinézy a utěrky.

Distribuce výrobků v České republice je zajišťována přes velkoobchody v jednotlivých regionech, které zajišťují zásobování koncových zákazníků, kterými jsou například Barvy a laky Hostivař a.s., OBI s.r.o., HORNBACH a.s., LYBROS s.r.o., atd. Největším konkurentem je pro společnost firma Kana. Tato firma sídlí rovněž v průmyslové zóně města Pelhřimov, firma se zabývá výrobou štětců, válečků a potřeb pro malování. Firma Kana patří do nadnárodní společnosti CIRET AG, sdružující firmy z celého světa, které se zabývají výrobou a následným prodejem produktů pro malíře, řemeslníky a kutily. Kana sice představuje pro Spojené kartáčovány a. s. konkurenci, ale to jen v malé míře, jelikož sortiment Kany není tak široký jako Spojených kartáčoven, a. s. (www. kana.eu). Ovšem větší hrozba konkurence hrozí ze strany čínských výrobků. Tyto výrobku jsou levné a nesplňují podmínky kvality. Jedná se především o levný dovoz štětcoviny.

27

Obr. 6: Organizační struktura společnosti Spojené kartáčovány, a. s. Zdroj: Interní zdroje firmy

4.1 Současný systém řízení zásob Firma využívá k řízení zásob program IFS. IFS software řídí čtyři nejdůležitější procesy: služby a majetek, projekty, výrobu a dodavatelský řetězec. Tento program firma používá od 1. 1. 2011. Firma využívá dva typy řízení zásob a to pro tuzemské výrobky a zahraniční výrobky (pro IKEA). U tuzemských výrobků je výše pojistné zásoby stanovena na základě praktických zkušeností a expertních odhadů dle vývoje z minulých let. U vybraných tuzemských výrobků je vytvořena sestava průměrné letní a zimní spotřeby. Odhady prodeje se provádí na 3 měsíce dopředu, tyto odhady vychází buď ze skutečného prodeje loňského roku nebo skutečného prodeje předcházejícího měsíce.

28

Software IFS je schopen i spočítat, za jak dlouho je podnik schopen vyrobit zakázku. Součástí programu je i sestava MRP, která se zabývá řízením polotovarů a provozních materiálů (převážně obalů). Tento program hlídá pojistnou zásobu, pokud se zásoba sníží, ihned upozorní uživatele, proto je důležité kontrolovat každý den. Dalo by se říci, že základním pilířem pro řízení zásob jsou roční či čtvrtletní plány, které vytváří odbytáři. Plánovači výroby jsou dle těchto plánů schopni spočítat a zajistit výrobu. Vědí kolik lidí a času budou potřebovat na výrobu jedné zakázky, pokud nastane situace, že nestihnou vyrobit danou zakázku mají několik možností a to buď zavedení nepřetržitého provozu nebo nákup nového lisu či se výrobek vyrobí v kooperaci (v tomto případě se většinou jedná o polotovary). U některých výrobků se provádí výroba pro celou zakázku najednou a to z důvodu finančních úspor, jelikož některé zakázky jsou tak malé, že například na dvě hodiny by se nevyplatilo pouštět stroj, proto se vyrobí výrobků více, většinou počet výrobků na jednu směnu, tyto výrobky se pak uskladní. Ukázka plánu výroby je v příloze 1. Odbytáři by chtěli mít zásobu vytvořenu na tři týdny prodeje, ale jelikož ve výrobcích je vázán velký objem finančních prostředků, ekonomové to nedovolují, proto se vychází ze zkušeností. Firma dříve využívala i systém závazné poptávky, ale upustila od toho, jelikož program nebyl schopen vyskladnit výrobky jinému zákazníkovi, než pro kterého byl výrobek určen. U výrobků pro firmu IKEA se nestanovuje pojistná zásoba, ale vychází se z výhledů firmy IKEA, kde jsou uvedeny jejich týdenní prodeje a dle toho se vyrábí výrobky. Pro lepší vysvětlení jsem použila tabulku (viz Tab. 1) v níž jsou uvedená data, která informují o zásobě na skladě a možnostech výroby. V prvním sloupci jsou uvedena data, které nám říkají, že v určitý den byla provedena zákaznická objednávka, což znamená výdej zboží ze skladu. Ve třetím sloupci je v jeho záhlaví uveden nadpis poptávka, což znamená výdej zboží zákazníkovi a v posledním sloupci se zabýváme plánem výroby, nebo-li zůstatkem zboží na skladě. Tuto tabulku jsem zvolila z důvodu, že je zde vidět, jak se plán zásoby může dostat do záporných čísel, tento problém se vyřeší v následujících dnech, pomocí výrobní objednávky, která uvolní další množství výrobků na sklad (Informace poskytli zaměstnanci společnosti). V příloze 2 je uvedena tabulka přímo ze systému IFS, pro výrobek PLASTIS.

29

Tab. 1: Řízení výrobku PLASTIS

Požadované

Typ

Poptávka (ks) výdej

Množství na skladě 23184 Použitelné množství 23184 Dostupné množství 23184 Plán. zásoby (ks) zůstatek

21.3.2011 21. 3. 2011 22.3. 2011 22.3. 2011 22.3. 2011

Zák. objednávka Zák. objednávka Zák. objednávka Zák. objednávka Zák. objednávka

504 336 6048 336 840

22680 22344 16296 15960 15120

22.3. 2011 22.3. 2011 22.3. 2011 23. 3. 2011

Zák. objednávka Zák. objednávka Zák. objednávka Zák. objednávka

168 672 168 504

14952 14280 14112 13608

23. 3. 2011 23. 3. 2011 23. 3. 2011

Zák. objednávka Zák. objednávka Zák. objednávka

5880 168 8400

7728 7560 -840

23. 3. 2011 24. 3. 2011

Zák. objednávka Zák. objednávka

4536 5880

-5376 -11256

25. 3. 2011 25. 3. 2011

Zák. objednávka Zák. objednávka

672 15288

-11928 -27216

25. 3. 2011 25. 3. 2011

Zák. objednávka Zák. objednávka

504 1512

-27720 -29232

25. 3. 2011

Zák. objednávka

840

-30072

25. 3. 2011 25. 3. 2011 28. 3. 2011

Zák. objednávka Zák. objednávka Zák. objednávka

168 4032 1344

-30240 -34272 -35616

28. 3. 2011

Zák. objednávka

672

-36288

29. 3. 2011 29. 3. 2011 29. 3. 2011

Zák. objednávka Zák. objednávka Zák. objednávka

1008 1680 2856

-37296 -38976 -41832

30. 3. 2011 31. 3. 2011 31. 3. 2011

Zák. objednávka Výrob. objednávka Výrob. objednávka

1520 68712 292332

-43344 25368 546600

Zdroj: Interní zdroje firmy

30

Firma má také k dispozici konsignační sklad. Tento sklad má své výhody i nevýhody. Od běžného skladu se liší tím, že obsah skladu je ve vlastnictví dodavatele. Zboží je většinou skladováno odděleně od vlastních výrobků firmy. Mezi výhody by se dala zařadit neexistence dodací lhůty materiálu, ten je neustále k dispozici (ovšem může nastat i případ, kdy firma materiál z konsignačního skladu materiál čerpat nemůže, tento problém jsem popsala v nevýhodách skladu). Firma čerpá jen takové množství materiálu, které skutečně spotřebuje, takže nevzniknou nedostatky či přebytky materiálu. Není zde problém s vázáním kapitálu na zásoby. Spotřebovaný materiál či polotovary se vyúčtovávají na konci každého měsíce. Ale existují také nevýhody, takže to bohužel není úplně tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Pokud firmě dojde potřebný materiál, nemůže ho vyzvednout hned, ale musí vystavit objednávku, kterou dodavatel potvrdí a až potom lze vyskladnit potřebný materiál. Takže pokud zodpovědná osoba firmy Spojené kartáčovány, a.s. včas nezjistí stav potřebného materiálu, který je nezbytný pro výrobu výrobků, může nastat časová prodleva ve výrobě.

4.2 Řízení zásob materiálu vybraných hotových výrobků Pro řízení zásob jsem zvolila 5 výrobků z toho 4 tuzemské výrobky a jeden výrobek pro firmu IKEA. Získávání interních zdrojů pro mě nebylo příliš jednoduché, jelikož k určitým datům mají přístup jen určití zaměstnanci, ale po několika schůzkách jsem získala potřebná data pro výpočty svých analýz. Jelikož si firma nepřála zveřejnit konkrétní data, jsou uvedená čísla upravena pomocí koeficientu. V následujících tabulkách jsou uvedeny normy spotřeby materiálu pro jednotlivé výrobky. Firma se nezabývá výpočty běžných zásob materiálu pro sledované výrobky, proto jsem se rozhodla pro jejich výpočty. Pro výpočet jsem použila následujícího vzorce: Zbtx = Q1t * NSx1, kde Zbtx je běžná zásoba materiálu, Q1t je množství výrobků vyrobených za jeden den, NSx1 je norma spotřeby materiálu na jeden kus výrobku.

31

Norma spotřeby pro výrobky společnosti Spojené kartáčovány, a. s. je uvedena pro třísměnné provozy kromě ručního kartáčku dvoustranného, kde je norma spotřeby materiálu stanovena na jednosměnný provoz. Jako první výrobek jsem si zvolila kartáč drátěný, jeho norma spotřeby je uvedena v Tab. 2.

Obr. 7: Kartáč drátěný Zdroj: Interní zdroje firmy

Tab. 2: Norma spotřeby na výrobu kartáče drátěného (v potřebných MJ)

Složení výrobku

Měrné jednotky

Drát. 1100 černé SPOKAR

ks

Norma spotřeby materiálu na jeden kus 1,02

Kartáčnický drát 0,30 x 0,66 mm Dráty zatloukané 0,80 mm Přebal na drátěný kartáč 4-řadý Krt 280 x 260 x 80 mm B33 HH Tesapack transparentní 66 x 0,048 m Etikety 75 x 55 potisk

kg

0,042028

kg ks

0,003105 1,005

ks

0,083

ks

0,0006

ks

0,085

Zdroj: Interní zdroje firmy

Množství výrobků vyrobených za jeden den 3 091 ks. Vlastní výpočet běžné zásoby materiálu pro kartáč drátěný: Zbtx1 = 1,02 * 3 091 Zbtx1 = 3 152,82 ks Zbtx2 = 0,042028 * 3 091

32

Zbtx2 = 129,91 kg Zbtx3 = 0,003105 * 3 091 Zbtx3 = 9,60 kg Zbtx4 = 1,005 * 3 091 Zbtx4 = 3 160,46 ks Zbtx5 = 0,083 * 3 091 Zbtx5 = 256,55 ks Zbtx6 = 0,0006 * 3 091 Zbtx6 = 1,85 ks Zbtx7 = 0,085 * 3 091 Zbtx7 = 262,74 ks Následující tabulka shrnuje veškeré výpočty pro určení běžné zásoby materiálu kartáče drátěného, kde množství výrobků je stanoveno na třísměnný provoz. Zásoba je zde zaokrouhlena na celé jednotky.

Tab. 3: Běžná zásoba materiálu pro výrobku kartáče drátěného (v potřebných MJ) na 3-směnný provoz

Složení výrobku Drát. 1100 černé SPOKAR Kartáčnický drát 0,30 x 0,66 mm Dráty zatloukané 0,80 mm Přebal na drátěný kartáč 4-řadý Krt 280 x 260 x 80 mm B33 HH Tesapack transparentní 66 x 0,048 m Etikety 75 x 55 potisk

Měrné jednotky ks kg

Běžná zásoba materiálu 3153 130

kg ks

10 3107

ks

257

ks

2

ks

263

Zdroj: Vlastní výpočet

33

V Tab. 4 je uvedena norma spotřeby materiálu na jeden kus výrobku WC souprava.

Obr. 8: WC souprava Zdroj: Interní zdroje firmy Tab. 4: Norma spotřeby na výrobu WC Soupravy (v potřebných MJ)

Složení výrobku

Měrné jednotky

Drž. WC 4316/4312 bílé Drž. WC 4316/4312 sl. kost Drž. WC 4316/4312 hnědá Drž. WC 4316/4312 modrá PP 0,35 bílý 78 mm Dráty zatloukané 0,71 mm Kryt WC 4320 II bílý Kryt WC 4320 II sl. kost Kryt WC 4320 II hnědá Kryt WC 4320 II modrá Polohad. SYTEC Etikety 32 x 25 potisk logo Krt 570 x 380 x 470 mm C3505 HH Tesapack transparentní 66 x 0,048 m Etikety 75 x 55 potisk

ks ks ks ks ks kg ks ks ks ks bm ks ks

Norma spotřeby materiálu na jeden kus 0,255 0,255 0,255 0,255 0,0168 0,00353 0,25 0,25 0,25 0,25 1 1,01 0,0334

ks

0,000764

ks

0,0355

Zdroj: Interní zdroje firmy

34

Množství výrobků vyrobených za jeden den 400 ks. Vlastní výpočet běžné zásoby materiálu pro WC soupravu opět s využitím výše uvedeného vzorce (pro ukázku uvádím první dva výpočty, všechny výpočty jsou pak zobrazeny v Tab. 5. Zbtx1 = 0,255 * 420 Zbtx1= 107,1 ks Zbtx2 = 0,255 * 420 Zbtx2= 107,1 ks Následující tabulka shrnuje veškeré výpočty pro určení běžné zásoby materiálu pro výrobu WC soupravy, kde množství výrobků je stanoveno na třísměnný provoz. Data jsou zaokrouhlená na celé měrné jednotky.

Tab. 5: Běžná zásoba materiálu na výrobu WC soupravy (v potřebných MJ) na 3-směnný provoz

Složení výrobku Drž. WC 4316/4312 bílé Drž. WC 4316/4312 sl. kost Drž. WC 4316/4312 hnědá Drž. WC 4316/4312 modrá PP 0,35 bílý 78 mm Dráty zatloukané 0,71 mm Kryt WC 4320 II bílý Kryt WC 4320 II sl. kost Kryt WC 4320 II hnědá Kryt WC 4320 II modrá Polohad. SYTEC Etikety 32 x 25 potisk logo Krt 570 x 380 x 470 mm C3505 HH Tesapack transparentní 66 x 0,048 m Etikety 75 x 55 potisk

Měrné jednotky Ks Ks Ks Ks Ks Kg Ks Ks Ks Ks Bm Ks Ks Ks Ks

Zdroj: Vlastní výpočet

35

Běžná zásoba materiálu 108 108 108 108 8 2 105 105 105 105 420 425 15 1 15

V Tab. 6 je uvedena norma spotřeby materiálu na jeden kus výrobku ručního kartáčku dvoustranného.

Obr. 9: Ruční kartáček dvoustranný Zdroj: Interní zdroje firmy Tab. 6: Norma spotřeby materiálu na výrobu ručního kartáčku dvoustranného (v potřebných MJ)

Složení výrobku

Měrné jednotky

Ruční 3105/II bílý Ruční 3105/II slonová kost Ruční 3105/II hnědý Ruční 3105/II modrý MS Drát 1,8 x 0,3 mm PAD-6-0,30-Transparent hladký 120 cm Polypropylen drcená Etikety 42 x 16 potisk logo Polohad. SYTEC Etikety 50 x 30 potisk Krt 400 x 210 x 175 mm B31 Tesapack transparentní 66 x 0,048 m Etikety 75 x 55 potisk

ks ks ks ks kg kg

Norma spotřeby materiálu na jeden kus 0,408 0,204 0,204 0,204 0,00152 0,0058

kg ks bm ks ks ks

0,00008 1,01 0,025 0,101 0,005 0,000075

ks

0,005

Zdroj: Interní zdroje firmy

Množství výrobků vyrobených za jeden den 1 681 ks. Vlastní výpočet běžné zásoby materiálu pro ruční kartáček dvoustranný opět s využitím výše uvedeného vzorce (pro ukázku uvádím první dva výpočty, všechny výpočty jsou pak zobrazeny v Tab. 7. Zbtx1 = 0,408 * 1 681 Zbtx1 = 685,85 ks Zbtx2 = 0,408 * 1 681 Zbtx2 = 685,85 ks 36

Následují tabulka shrnuje veškeré výpočty pro určení běžné zásoby materiálu ručního kartáčku dvoustranného, kde množství výrobků je stanoveno na jednosměnný provoz. Jak již bylo uvedeno na začátku, podnik tento výrobek vyrábí pouze jednu směnu. Vypočtená data jsou opět zaokrouhlená na celé měrné jednotky.

Tab. 7: Běžná zásoba materiálu pro výrobu ručního kartáčku dvoustranného (v potřebných MJ) na 1-směnný provoz

Složení výrobku Ruční 3105/II bílý Ruční 3105/II slonová kost Ruční 3105/II hnědý Ruční 3105/II modrý MS Drát 1,8 x 0,3 mm PAD-6-0,30-Transparent hladký 120 cm Polypropylen drcená Etikety 42 x 16 potisk logo Polohad. SYTEC Etikety 50 x 30 potisk Krt 400 x 210 x 175 mm B31 HH Tesapack transparentní 66 x 0,048 m Etikety 75 x 55 potisk

Měrné jednotky ks ks ks ks kg kg kg ks bm ks ks ks ks

Běžná zásoba materiálu 686 343 343 343 3 10 1 698 443 170 9 1 9

Zdroj: Vlastní výpočet

V Tab. 8 je uvedena norma spotřeby materiálu na jeden kus výrobku EKO set I.

Obr. 10: EKO set I Zdroj: interní zdroje firmy

37

Tab. 8: Norma spotřeby materiálu na výrobu výrobku EKO set I (v potřebných MJ)

Složení výrobku

Měrné jednotky

Smetáček EKO slonová kost Smetáček EKO červený Smetáček EKO modrý Smetáček EKO hnědý Lopatka EKO slonová kost Lopatka EKO červená Lopatka EKO modrá Lopatka EKO hnědá Peso. 25 št. Černé 120 mm Peso. 25 št. Hnědý 120 mm Dráty zatloukané 0,63 mm Etikety 332 x 25 potisk logo Proklad lep. 475 x 375 Krt 480 x 380 x 360 mm B33 HH Tesapack transparentní 66 x 0,048 m Etikety 75 x 55 potisk Stretch fólie 500 mm x 20 my, ruční

ks ks ks ks ks ks ks ks kg kg ks ks ks ks

Norma spotřeby materiálu na jeden kus 0,255 0,255 0,255 0,255 0,25 0,25 0,25 0,25 0,0244 0,0061 0,0027 1,01 0,084 0,04167

ks

0,00082

ks ks

0,042 0,000112

Zdroj: Interní zdroje firmy

Množství výrobků vyrobených za jeden den 406 ks. Vlastní výpočet běžné zásoby materiálu pro výrobek EKO set I opět s využitím výše uvedeného vzorce (pro ukázku uvádím první dva výpočty, všechny výpočty jsou pak zobrazeny v Tab. 9. Zbtx1 = 0,255 * 406 Zbtx1 = 103,53 ks Zbtx2 = 0,255 * 406 Zbtx2 = 103,53 ks Následují tabulka shrnuje veškeré výpočty, pro určení běžné zásoby materiálu EKO setu I, kde množství výrobků je stanoveno na třísměnný provoz. Uvedená data jsou zaokrouhlena na celé měrné jednotky.

38

Tab. 9: Běžná zásoba materiálu na výrobu výrobku EKO set I (v potřebných MJ) na 3-směnný provoz

Složení výrobku Smetáček EKO slonová kost Smetáček EKO červený Smetáček EKO modrý Smetáček EKO hnědý Lopatka EKO slonová kost Lopatka EKO červená Lopatka EKO modrá Lopatka EKO hnědá Peso. 25 št. Černé 120 mm Peso. 25 št. Hnědý 120 mm Dráty zatloukané 0,63 mm Etikety 332 x 25 potisk logo Proklad lep. 475 x 375 Krt 480 x 380 x 360 mm B33 HH Tesapack transparentní 66 x 0,048 m Etikety 75 x 55 potisk Stretch fólie 500 mm x 20 my, ruční

Měrné jednotky ks ks ks ks ks ks ks ks kg kg ks ks ks ks ks ks ks

Běžná zásoba materiálu 104 104 104 104 102 102 102 102 10 3 2 411 35 17 1 18 1

Zdroj: Vlastní výpočet

V Tab. 10 je uvedena norma spotřeby materiálu na jeden kus výrobku PLASTIS.

Obr. 11: PLASTIS Zdroj: Interní zdroje firmy

39

Tab. 10: Norma spotřeby materiálu na výrobu výrobku PLASTIS ( v potřebných MJ)

Složení výrobku

Měrné jednotky

Těl. PLASTIS zelená Těl. PLASTIS červená Těl. PLASTIS modrá PAD-66-0,35-zelený 534 PAD-66-0,35-červený 534 PAD-66-0,35-modrý 534 MS drát 1,8 x 0,35 mm Samol. etiketa P. IKEA Proložka 595 x 255 mm Krt 600 x 265 x 304 mm C3506 HH Tesapack transparentní 66 x 0,048 m Stretch fólie 500 mm x 20 my, ruční Samol. 120 x 80 IKEA PP páska-granoflex, černá Plastový roh Paleta papír, EUR 190 x 790 x 58 mm, IKEA

ks ks ks kg kg kg kg ti ks ks

Norma spotřeby materiálu na jeden kus 0,335 0,335 0,335 0,0023 0,0023 0,0023 0,0013 0,001005 0,058 0,006944

ks

0,0005

ks

0,000052

ks m ks ks

0,007 0,003 0,002 0,0004

Zdroj: Interní zdroje firmy

Množství výrobků vyrobených za jeden den 27 402 ks. Vlastní výpočet běžné zásoby materiálu pro výrobek PLASTIS opět s využitím výše uvedeného vzorce (pro ukázku uvádím první dva výpočty, všechny výpočty jsou pak zobrazeny v Tab. 11. Zbtx1 = 0,335 * 27 402 Zbtx1 = 9 179,67 ks Zbtx2 = 0,335 * 27 402 Zbtx2 = 9 179,67 ks Následují tabulka shrnuje veškeré výpočty, pro určení běžné zásoby materiálu výrobků PLASTIS, kde množství výrobků je stanoveno na třísměnný provoz. Tento výrobek je vyráběn pouze pro firmu IKEA. Vypočtená data jsou opět zaokrouhlena na celé měrné jednotky.

40

Tab. 11: Běžná zásoba materiálu pro výrobu výrobků PLASTIS (v potřebných MJ) 3-směnný provoz

Složení výrobku Těl. PLASTIS zelená Těl. PLASTIS červená Těl. PLASTIS modrá PAD-66-0,35-zelený 534 PAD-66-0,35-červený 534 PAD-66-0,35-modrý 534 MS drát 1,8 x 0,35 mm Samol. etiketa PLASTIS IKEA Proložka 595 x 255 mm Krt 600 x 265 x 304 mm C3506 HH Tesapack transparentní 66 x 0,048 m Stretch fólie 500 mm x 20 my, ruční Samol. 120 x 80 IKEA PP páska-granoflex, černá Plastový roh Paleta papír, EUR 190 x 790 x 58 mm, IKEA

Měrné jednotky ks ks ks kg kg kg kg ti ks ks

Běžná zásoba materiálu 9180 9180 9180 64 64 64 36 28 1590 191

ks 14 ks ks m ks ks

2 192 83 55 11

Zdroj: Vlastní výpočet

Shrnutí kapitoly 4.2: V této kapitole jsem se zabývala výpočtem běžných zásob materiálu vybraných hotových výrobků společnosti Spojené kartáčovány, a. s. Firma dříve využívala systém pro výpočet běžné zásoby materiálů, ale s přechodem k novému systému tento způsob nevyužívá. Dřívější systém byl nepřehledný. Bohužel má firma drahý program, ale jeho využití je v určitých směrech nedostačující. Pro firmu by bylo nejjednodušší vytvořit si v programu Excel jednoduché tabulky pro výpočet běžných zásob materiálu. Myslím si, že by to pro firmu byla velká výhoda, jelikož by měla větší přehled o materiálu a nevznikaly by jí při výrobě přebytky či nedostatky materiálu.

41

4.3 Hladiny zásob u vybraných výrobků firmy Spojené kartáčovány, a. s. V další části jsem se zaměřila na řízení zásob hotových výrobků, opět zůstáváme u již pěti zmíněných výrobků. Jelikož firma nevede stavy běžných zásob, průměrných zásob, obrátky zásob a informace o rychlostech obratu, rozhodla jsem se zaměřit na tyto výpočty. V tabulce 12 jsou uvedené informace, které jsem získala z interních zdrojů. V prvním sloupci je uveden název výrobku, v druhém sloupci je uvedena roční spotřeba výrobků v ks, ve třetím je uvedena pojistná zásoba, která je stanovena ze zkušeností a z praxe a poslední sloupec zobrazuje velikost objednávky. Tab. 12: Roční spotřeba, pojistná zásoba a velikost objednávky (v ks)

Výrobek Kartáč drátěný WC souprava Ruční kartáček dvoustranný EKO set I PLASTIS

Roční spotřeba

Pojistná zásoba

109352 45144 66868

9112 3764 5573

Velikost objednávky 109299 39652 65407

81730 6746976

6812 0

82360 5600000

Zdroj: Interní zdroje firmy

Pro vlastní výpočet jsem zvolila následující vzorec: Zb = D/2, kde Zb je běžná zásoba, D je velikost objednávky. Vzorec je podrobněji popsán v teoretické části. Výpočet běžné zásoby pro kartáč drátěný: Zb = 109 299/2 Zb = 54 650 ks Výpočet běžné zásoby pro WC soupravu: Zb = 39 652/2 Zb = 19 826 ks Pro další výrobky je princip výpočtu stejný. Veškeré výpočty jsou uvedeny v Tab. 13.

42

Výpočet běžné zásoby pro PLASTIS: U tohoto výrobku není stanovena pojistná zásoba, jelikož výrobek se téměř neskladuje, a to co se vyrobí, se také okamžitě odváží, takže by se dalo říci, že pojistná zásoba je rovna nule. Zb = 5 600 000/2 Zb = 2 800 000 ks Dle výsledku můžeme říci, že toto množství je doopravdy při daném postupu výpočtu nesmyslné, jelikož firma by musela k tomuto skladování rozšířit své skladovací prostory a za předpokladu výrobní ceny 4,564 Kč/ks by v běžné zásobě ležel kapitál ve výši 12 779 200 Kč, což by bylo pro firmu neúnosné. Dále jsem se ve své analýze rozhodla pro výpočet celkové průměrné zásoby hotových výrobků, kterou jsem vypočítala dle následujícího vzorce: Zc = Zb + Zp, kde Zc je průměrná celková zásoba, Zb je běžná zásoba, Zc je pojistná zásoba. Podrobněji je tento vzorec vysvětlen v teoretické části. Výpočet celkové průměrné zásoby pro kartáč drátěný: Zc = 54 650 + 9 112 Zc = 63 762 ks Ostatní výpočty jsou shrnuty v Tab. 13. U výrobků PLASTIS opět nemá smysl počítat celkovou průměrnou zásobu, jelikož již z předchozího výpočtu jsem zjistila, že výpočet je nesmyslný, ale dalo by se předpokládat, že Zc je 2 800 000 ks. Dále se zaměřím na výpočet rychlosti obratu zásob, kterou vypočítám pomocí vzorce: no = P/Zc, kde no je rychlost obratu zásob,

43

P je roční spotřeba, Zc je celková průměrná zásoba. Vzorec je popsán a vysvětlen v teoretické části. Výpočet rychlosti obratu zásob pro kartáč drátěný: no = 109 352 / 72 874 no = 1,501 za rok Ostatní výpočty jsou opět uvedeny v Tab. 13. U výrobků PLASTIS můžeme pouze předpokládat rychlost obratu a to 2,41 za rok. Dále jsem se zaměřila na výpočet doby obratu zásob, kterou zjistím pomocí vzorce: to = 360 / no, kde to je doba obratu zásob, no je rychlost obratu zásob. Podrobněji je vzorec vysvětlen v teoretické části. Výpočet doby obratu zásob pro kartáč drátěný: to = 360 / 1,501 to = 239,908 dní V Tab. 13 jsou uvedeny veškeré výpočty doby obratů zásob pro ostatní výrobky. U výrobku PLASTIS budeme předpokládat dobu obratu 360/2,61 = 137,93 dní. V následujícím grafu jsou znázorněny rychlosti obratu zásob vybraných výrobku společnosti Spojené kartáčovány, a. s., jak je na první pohled patrné nejrychleji se otáčí výrobek WC souprava (218,134 dní) dále výrobek ruční kartáček dvoustranný (236,074 dní) a výrobky kartáč drátěný (239,908 dní) a EKO set I (241,398 dní) jsou v době obratu na skoro stejné úrovni. Pokud bych brala v úvahu i výrobek PLASTIS, tak tento výrobek se otáčí nejrychleji (137,93 dní), ale dle logické úvahy by se tento výrobek měl otáčet ještě rychleji, než vyšel výpočet tohoto ukazatele. Tuto situaci zachycuje graf 2.

44

Doba obratu zásob ve dnech 245 240 235 230 225 220 215 210 205 Kartáč drátěný

WC souprava

Ruční kartáček dvoustranný

Eko set. I.

Graf 1: Doba obratu zásob Zdroj: Vlastní tvorba

Doba obratu zásob včetně výrobku Plastis (ve dnech) 300 250 200 150 100 50 0 Kartáč drátěný

WC souprava

Ruční kartáček dvoustranný

Eko set. I.

Plastis

Graf 2: Doba obratu zásob včetně výrobku Plastis Zdroj: Vlastní tvorba

Pro lepší orientaci jsou veškeré předchozí výpočty uvedeny v následující tabulce. U výrobku PLASTIS jsem zvolila písmo kurzíva z důvodu, který byl již zmíněn výše, zde pouze data předpokládám, jelikož firma je nestanovuje. 45

Tab. 13: Běžná a průměrná zásoba, rychlost a doba obratu zásob

Výrobek

Kartáč drátěný WC souprava Ruční kartáček dvoustranný EKO set I PLASTIS

Běžná zásoba (ks)

Průměrná zásoba (ks)

54 650 19 826

63 762 23 560

Rychlost obratu zásob (rok) 1,501 1,650

32 704 41 180 2 800 000

38 277 47 992 2 800 000

1,525 1,491 2,41

Doba obratu zásob (dni) 239,908 218,134 236,074 241,398 137,93

Zdroj: Vlastní výpočty

Snažila jsem se i o výpočet a s tím i následující porovnání pojistných zásob, ale bohužel jsem nezískala potřebná data pro výpočty. Podrobnější popis pojistné zásoby a možnost jejího výpočtu jsem popsala v teoretické části. Shrnutí kapitoly 4.3: Jako první ukazatel jsem si vybrala výpočet běžných zásob hotových výrobků, firma tento model nepoužívá z důvodu velkého množství kapitálu, který je vázán na hotové výrobky. Protože když se podíváme na předchozí tabulku a budeme se zabývat pouze tuzemskými výrobky, zjistíme, že nejvyšší běžná zásoba je u výrobku kartáč drátěný 54 650 ks pokud víme, že výrobní cena jednoho kusu výrobku je 18,088 Kč tak objem finančních prostředků vázaných ve výrobcích kartáče drátěného je 988 509 Kč. Pokud stejným způsobem vypočítáme výši vázaného kapitálu i u ostatních tuzemských výrobků dostaneme celkovou částku pro uvedené tuzemské výrobky ve výši 1 711 940 Kč, jelikož je to částka pouze pro 4 výrobky a z interních zdrojů jsem se dozvěděla, že firma vyrábí až kolem 500 výrobků a z výroční zprávy vím, že celková částka vázaná v hotových výrobcích je 16 478 000 Kč, je pro ni doopravdy finančně neúnosné udržovat běžné zásoby dle učebnicových modelů. U dalšího ukazatele je situace velmi podobná, dalo by se říci, že horší, jelikož výše průměrné zásoby je zvýšena ještě o pojistnou zásobu, zvýší se nám tedy i celkový kapitál, který je ve výrobcích vázán, a to o částku 290 215 Kč. Pro lepší orientaci a přehled jsem použila následující tabulku, která zachycuje množství kapitálu, který je vázán v běžných a průměrných zásobách.

46

Tab. 14: Celkové náklady, běžná, průměrná zásoba a kapitál, který je v těchto zásobách vázán

Název výrobku

Kartáč drátěný WC souprava Ruční kartáček dvoustranný EKO set I Celkem

Celkové náklady na jeden kus výrobku (Kč) 18,088 11,242

Běžná zásoba (ks)

Průměrná zásoba (ks)

Kapitál vázán v běžné zásobě (Kč)

Kapitál vázán v průměrné zásobě (Kč)

54 650 19 826

63 762 23 560

988509 222884 124079

1153327 264862 145223

3,794 9,142

32 704 41 180

38 277 47 992

376 468 1711940

438 743 2002154

Zdroj: Vlastní výpočty

V předposledním ukazateli jsem se zaměřila na rychlost obratu zásob. Tento ukazatel nám říká, kolikrát se zásoby obrátí během daného období (roku). Čím je ukazatel obratu zásob vyšší, tím rychleji podnik obrací zásoby a tím aktivněji využívá kapitál do nich vložený. V mém případě je to u tuzemského výrobku WC souprava (1,650 za rok) a pokud bych brala v potaz i výrobek PLASTIS (2,41 za rok) tak ten se obrátí nejrychleji. Poslední ukazatel, který jsem si zvolila, je doba obratu zásob. Tento ukazatel informuje o tom, za jak dlouho se průměrně obrátí zásoby. Jak již bylo uvedeno výše, nejrychleji se obrací WC souprava a za mnou stanovených předpokladů výrobek PLASTIS. Tyto situace lépe popisují grafy 1 a 2, které jsou uvedený výše. Pro firmu by byly tyto 4 ukazatele prospěšné, ale bohužel po konzultaci se zaměstnancem společnosti jsem zjistila, že je to finančně neúnosné a možnosti skladování jsou také omezené. Ale kdybych vynechala tuto situaci, bylo by pro firmu nejjednodušším řešením opět vytvořit jednoduché tabulky v programu Excel, kde by stačilo předdefinovat vzorce, kdyby se tedy firma do budoucna rozhodla sledovat tyto ukazatele, ušetřila by na drahém programu pro výpočet těchto ukazatelů, jelikož by jí postačil pouze jeden notoricky známý program.

47

4.4 Zásoby firmy z finančního pohledu Firma v zásobách váže velkou část kapitálu přesněji řečeno 119 744 000 Kč z toho 58 062 000 Kč materiál, 20 146 000 Kč nedokončená výroba, 25 028 000 Kč materiál a 16 478 000 Kč výrobky (Rozvaha firmy). Pro vlastní analýzu jsem si vybrala rovnici celkových nákladů a její modifikaci. Výpočet celkových nákladů firmy na kus výrobku CN = ND + NDP, vzorec je podrobně popsán v teoretické části. Nejprve jsem si musela spočítat ND neboli náklady na držení zásob, které zjistím pomocí vzorce: ND = (q/2 )* C1., vzorec je podrobně popsán v teoretické části. Od firmy jsem získala ceny skladování výrobků. Tyto ceny jsou 4 Kč za paletu za jeden den. K dispozici mám celkové náklady, které jsou spolu s počet kusů na jedné paletě uvedeny v následující tabulce.

Tab. 15: Celkové náklady a počet kusů výrobků na jedné paletě

Název výrobku Kartáč drátěný WC souprava Ruční kartáček dvoustranný EKO set I PLASTIS

Celkové náklady 18,088 11,242 3,794

Počet kusů výrobků na jedné paletě 1584 240 12000

9,142 4,564

288 2592

Zdroj: Interní zdroje firmy

Výpočet skladovacích nákladů na jeden kus výrobku: Kartáč drátěný 4/1584 = 0,00253 Kč

48

WC souprava: 4/240 = 0,01667 Kč Stejným způsobem jsem vypočítala skladovací náklady na jeden kus výrobku u ostatních výrobků. Výpočty jsou uvedeny v Tab. 16.

Tab. 16: Skladovací cena na jeden kus výrobku

Název výrobku

Skladovací cena v Kč na jeden kus výrobku 0,00253 0,01667 0,00033 0,01389 0,00154

Kartáč drátěný WC souprava Ruční kartáček dvoustranný EKO set I PLASTIS

Zdroj: Vlastní výpočet

Výpočet nákladů na držení zásob: Pro výpočet použiji vzorce uvedeného výše a průměrné zásoby, kterou jsem již také vypočítala v předcházející kapitole. Kartáč drátěný ND = (63762/360) * 0,00253 = 0,4481 Kč/den WC souprava ND = (23560/360) * 0,01667 = 1,0910 Kč/den Opět jsem uvedla jen ukázku dvou výpočtů, zbytek výpočtů je uveden v Tab. 17. U výrobků PLASTIS se nedá sledovat roční průměrná spotřeba jelikož množství, které firma vyrobí se rovnou nakládá na kamion a odváží do IKEA, převážně jednou za týden. Ale jelikož již v kapitole výše jsem ho určitým způsobem předpokládala, zde také tyto výsledky použiji.

49

Náklady na doplnění zásob: NDP = CN – ND Kartáč drátěný NDP = 18,088 – 0,4481 NDP = 17,6399 Kč Pro ukázku jsem uvedla pouze jeden výpočet a ostatní výpočty jsou shrnuty v Tab. 16. U výrobků PLASTIS jsem ukazatel nepočítala, jelikož jak je na první pohled vidět, náklady na doplnění zásob by vyšli záporné. Na tomto ukazateli je nejlépe vidět, že provedené předchozí výpočty, jsou při daném postupu výpočtu nesmyslné. Tab. 17: Celkové náklady, náklady na držení a doplnění zásob

Název výrobku Kartáč drátěný WC souprava Ruční kartáček dvoustranný EKO set I PLASTIS

Celkové náklady 18,088 11,242 3,794

Náklady na držení zásob (v Kč/den) 0,4481 1,0910 0,0,0351

Náklady na doplnění zásob 17,6399 10,151 3,7589

9,142 4,564

1,8571 11,9778

7,2903 - 7,4138

Zdroj: Vlastní výpočet

Výpočet optimálních celkových nákladů: Tyto náklady vypočítám podle vzorce: CN opt = 2 * Q * C1* * C 2 , kde Q je roční spotřeba, C1 je náklady spojené se skladováním jednoho kusu výrobku za dané období, C2 jsou náklady spojené s jednou dodávkou zásob. Podrobněji je vzorec popsán v teoretické části této práce. Jelikož neznám C2 musela jsem si ho dopočítat a to podle vzorce:

50

NDP = C 2 *

Q , q

kde NDP jsou náklady na doplnění zásob, C2 jsou náklady spojené s jednou dodávkou zásob, Q je roční spotřeba, q je výše výrobní dávky. Výpočet pro kartáč drátěný: NDP = 17,6399 Kč Q = 109352/360 = 304 ks/den C1 = 0,00253 Kč C2 = 179,4 Kč Teď dosadím do vzorce pro CNopt: CN opt = 2 * 304 * 0,00253 * 179,4 CN opt = 275,96 CN opt = 16,61 Kč Tyto náklady jsou dosažitelné při jednorázové dávce q*. Výpočet optimální dávky:

q* =

2 * Q * C2 C1

q* =

2 * 304 * 179,4 0,00253

q* = 6 566 ks

51

Pro ukázku uvádím pouze první výpočet, zbytek výpočtů je uveden v následující tabulce, kde jsou uvedeny celkové náklady a vypočtené optimální náklady, pro kompletnost jsou zde uvedeny i hrubé odhady firmy C2. Tab. 18: Celkové náklady, celkové optimální náklady a náklady spojené s jednou dodávkou zásob

Název výrobku

Kartáč drátěný WC souprava Ruční kartáček dvoustranný EKO set I

Celkové náklady

Celkové optimální náklady

18,088 11,242 3,794

16,61 11,91 2,949

Náklady spojené s jednou dodávkou zásob (hrubý odhad firmy) 179,4 33,8 33,97

9,142

9,068

13,04

Zdroj: Vlastní výpočet

Shrnutí kapitoly 4.4: Z předchozí tabulky je na první pohled patrné, že firma by kromě výrobku WC souprava měla snížit své náklady. Firma by se měla zaměřit na kalkulační vzorec a na jeho jednotkové položky, zda je v nich vše tak jak by mělo být. Dále by firma měla zkontrolovat strojní hodiny. Měla by zjistit, zda je objektivně stanoven systém pro určování míry zmetkovosti při jednotlivých výrobních operacích. Určitě by nebylo od věci také zjistit, zda výkonové normy nejsou slabé. Dále by se zde dalo uvažovat o nákupu vstupních surovin. Dle mého názoru by měl podnik učinit určité kroky, aby zvýšil svůj zisk a snížil tak celkové náklady, sice je rozdíl mezi CN a CNopt minimální, ale v dnešní době jsou důležité i malé změny. Získat veškerá data, pro mě nebylo vůbec jednoduché, jelikož firma spoustu ukazatelů nepoužívá, takže jsem na základě konzultací se zaměstnanci společnosti musela v určitých případech vytvořit hrubé odhady.

52

Závěr Na základě své bakalářské práce jsem se seznámila s fungováním řízení zásob ve výrobních společnostech, přesněji řečeno ve společnosti Spojené kartáčovány, a. s. K vypracování teoretické části jsem čerpala ze zdrojů, které jsou uvedeny na konci práce v seznamu zdrojů. Cílem mé práce bylo provedení analýzy řízení zásob vybraných výrobků ve firmě Spojené kartáčovány a. s. pomocí zvolených modelů řízení zásob. Zjistila jsem, že největším přínosem pro firmu by bylo snížení jejích celkových nákladů a to pomocí výkonových norem, kontrolou kalkulačního vzorce či zaměření se firmy zda je objektivně stanoven systém pro určování míry zmetkovosti. Myslím si, že problém v nákladech je úzce spojený s tím, že se firma nezabývá stanovováním běžných a průměrných zásob, sice je zde problém s velkým množstvím finančních prostředků, které se vážou na kapitál, ale měla by lepší přehled o svých zásobách. Pokud bych měla analyzovat situaci firmy, došla bych k závěru, že firma si stojí dobře a její současný způsob řízení zásob jí vyhovuje, což je vidět z výsledků její podnikatelské činnosti. Dalo by se říci, že pokud firma zohlední mé výpočty, budou to pro ni pouze „kosmetické úpravy.“ Práce pro mě byla velkým přínosem, jelikož jsem zjistila, že ne všechno, co je popsáno v odborné literatuře platí i v praxi.

53

Zdroje Knižní zdroje: KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0. LAMBERT, M. D. – STOCK, J. R. – ELLRAM, L. M.: Logistika: příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží. 2. vydání. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0504-0. MULAČ, P., MULAČOVÁ, V.: Podniká ekonomika. 1. vydání. České Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická, 2007. ISBN 978-80-903888-0-2. RUBÁKOVÁ, V.: Účetnictví pro úplné začátečníky 2010. 4. vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2010. ISBN 978-80-247-3299-2. SYNEK, M. a kol.: Manažerská ekonomika. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 1996. ISBN 80-7169-211-5. TOMEK, G., VÁVROVÁ, V., Řízení výroby a nákupu. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2007. ISBN 978-80-247-1479-0.

Internetové zdroje: Spojené kartáčovány, a. s. [online] 2011; Dostupné z: www.spokar.com [cit. 15. 4. 2011] Kana [online] 2011; Dostupné z: www.kana.eu [cit. 15. 4. 2011]

Firemní zdroje: Výroční zpráva Spojených kartáčoven, a. s. 2009. Interní zdroje podniku.

54

Seznam tabulek OBR. 1: NORMATIVNÍ MODEL METODOLOGIE NÁKLADŮ NA UDRŽOVÁNÍ ZÁSOB ............................................................................................................................. 10 TAB.1: ŘÍZENÍ VÝROBKU PLASTIS .................................................................................. 30 TAB. 2: NORMA SPOTŘEBY NA VÝROBU KARTÁČE DRÁTĚNÉHO (V POTŘEBNÝCH MJ)................................................................................................... 32 TAB. 3: BĚŽNÁ ZÁSOBA MATERIÁLU PRO VÝROBKU KARTÁČE DRÁTĚNÉHO (V POTŘEBNÝCH MJ) NA 3-SMĚNNÝ PROVOZ...................................................... 33 TAB. 4: NORMA SPOTŘEBY NA VÝROBU WC SOUPRAVY (V POTŘEBNÝCH MJ) 34 TAB. 5: BĚŽNÁ ZÁSOBA MATERIÁLU NA VÝROBU WC SOUPRAVY (V POTŘEBNÝCH MJ) NA 3-SMĚNNÝ PROVOZ...................................................... 35 TAB. 6: NORMA SPOTŘEBY MATERIÁLU NA VÝROBU RUČNÍHO KARTÁČKU DVOUSTRANNÉHO (V POTŘEBNÝCH MJ) .............................................................. 36 TAB. 7: BĚŽNÁ ZÁSOBA MATERIÁLU PRO VÝROBU RUČNÍHO KARTÁČKU DVOUSTRANNÉHO (V POTŘEBNÝCH MJ) NA 1-SMĚNNÝ PROVOZ ................. 37 TAB. 8: NORMA SPOTŘEBY MATERIÁLU NA VÝROBU VÝROBKU EKO SET I (V POTŘEBNÝCH MJ)................................................................................................... 38 TAB. 9: BĚŽNÁ ZÁSOBA MATERIÁLU NA VÝROBU VÝROBKU EKO SET I (V POTŘEBNÝCH MJ) NA 3-SMĚNNÝ PROVOZ...................................................... 39 TAB. 10: NORMA SPOTŘEBY MATERIÁLU NA VÝROBU VÝROBKU PLASTIS (V POTŘEBNÝCH MJ)................................................................................................... 40 TAB. 11: BĚŽNÁ ZÁSOBA MATERIÁLU PRO VÝROBU VÝROBKŮ PLASTIS (V POTŘEBNÝCH MJ) 3-SMĚNNÝ PROVOZ ............................................................ 41 TAB. 12: ROČNÍ SPOTŘEBA, POJISTNÁ ZÁSOBA A VELIKOST OBJEDNÁVKY (V KS) .............................................................................................................................. 42 TAB. 13: BĚŽNÁ A PRŮMĚRNÁ ZÁSOBA, RYCHLOST A DOBA OBRATU ZÁSOB . 46 TAB. 14: CELKOVÉ NÁKLADY, BĚŽNÁ, PRŮMĚRNÁ ZÁSOBA A KAPITÁL, KTERÝ JE V TĚCHTO ZÁSOBÁCH VÁZÁN ............................................................................ 47 TAB. 15: CELKOVÉ NÁKLADY A POČET KUSŮ VÝROBKŮ NA JEDNÉ PALETĚ .... 48 TAB. 16: SKLADOVACÍ CENA NA JEDEN KUS VÝROBKU .......................................... 49 TAB. 17: CELKOVÉ NÁKLADY, NÁKLADY NA DRŽENÍ A DOPLNĚNÍ ZÁSOB ....... 50 TAB. 18: CELKOVÉ NÁKLADY, CELKOVÉ OPTIMÁLNÍ NÁKLADY A NÁKLADY SPOJENÉ S JEDNOU DODÁVKOU ZÁSOB ............................................................... 52

55

Seznam obrázků OBR. 1: NORMATIVNÍ MODEL METODOLOGIE NÁKLADŮ NA UDRŽOVÁNÍ ZÁSOB ............................................................................................................................. 10 OBR. 2: PRŮBĚH HLADINY ZÁSOB V ČASE ................................................................... 17 OBR. 3: ZÁVISLOST VÝŠE CELKOVÝCH NÁKLADŮ NA VELIKOSTI DODÁVKY . 20 OBR. 4: AREÁL SPOJENÝCH KARTÁČOVEN, A. S. ........................................................ 24 OBR. 5: ZNAČKA FIRMY ..................................................................................................... 25 OBR. 6: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SPOLEČNOSTI SPOJENÉ KARTÁČOVÁNY, A. S. ............................................................................... 28 OBR. 7: KARTÁČ DRÁTĚNÝ ............................................................................................... 32 OBR. 8: WC SOUPRAVA....................................................................................................... 34 OBR. 9: RUČNÍ KARTÁČEK DVOUSTRANNÝ ................................................................. 36 OBR. 10: EKO SET I. .............................................................................................................. 37 OBR. 11: PLASTIS .................................................................................................................. 39

56

Seznam grafů GRAF 1: DOBA OBRATU ZÁSOB ....................................................................................... 45 GRAF 2: DOBA OBRATU ZÁSOB VČETNĚ VÝROBKU PLASTIS ................................. 45

57

Přílohy Příloha 1 - Přehled výrobní zakázky Příloha 2 - Plánování dostupnosti skladových položek

58