VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Optimalizace daňové povinnosti fyzické osoby Bakalářská práce

Autor: Pavla Krejčová Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Místo: Jihlava Rok: 2011

2

2

Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku optimalizace daňové povinnosti fyzické osoby – podnikatele. Skládá se ze dvou částí, kdy první je teoretická část a druhá praktická část. Teoretická část se zabývá daňovou soustavu a především konkrétně daní z příjmů fyzických osob podnikatelů z hlediska teorie. Praktická část je zaměřena na konkrétního podnikatele, který požádal o optimalizaci jeho daňové povinnosti. Jsou zde zmíněny chyby, kterých se podnikatel dopustil při svém výpočtu daňové povinnosti. Je zde vysvětleno, jak tyto chyby opravit a jakým způsobem vypočítat daň co nejoptimálněji.

Klíčová slova Fyzická osoba, daň z příjmu, daňová povinnost, optimalizace.

Die Annotation Das Hauptthema der vorliegenden Bachelorarbeit ist die Optimierung der Steuerpflicht bei den physischen Personen – bei einem Gewerbetreibenden. Diese Arbeit besteht aus zwei Teilen; der erste Teil ist theoretisch und befasst sich mit dem Steuersystem und vor allem mit der Einkommensteuer der physischen Personen. Der zweite praktische Teil

konzentriert

sich

auf

einen

konkreten

Unternehmer,

der

die

Optimierungsmöglichkeiten seiner Steuerpflicht beantragt hat. Hier sind die Fehler erwähnt, die der Unternehmer bei seiner Steuerpflichtberechnung begangen hat. Es wird hier auch erklärt, wie diese Fehler zu korrigieren sind und wie möglichst optimal die Steuer berechnet werden kann.

Die Schlüsselwörter Die physische Person, die Einkommensteuer, die Steuerpflicht, die Optimierung.

3

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 5. května 2011 ...................................................... Pavla Krejčová

4

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu mé seminární práce paní Ing. Magdě Morávkové za odborné vedení práce, náměty a cenné připomínky, které jsem při psaní této práce velmi ocenila.

5

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1 Daňová soustava České republiky ............................................................................ 8 1.1 Nepřímé daně ..................................................................................................... 8 1.2 Přímé daně .......................................................................................................... 8 1.3 Daně k ochraně životního prostředí ................................................................... 8 1.4 Poplatky, které nemají charakter daní ................................................................ 9 1.5 Poplatky.............................................................................................................. 9 2 Daň z příjmů fyzických osob (FO) ......................................................................... 10 2.1 Poplatníci daně ................................................................................................. 10 2.2 Předmět daně .................................................................................................... 10 2.3 Základ daně ...................................................................................................... 10 2.4 Ostatní pojmy ................................................................................................... 11 2.5 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky.................................................... 11 2.6 Příjmy z podnikání a jiné samotné výdělečné činnosti .................................... 12 2.6.1 Zdanění paušální daní ............................................................................... 14 2.6.2 Daňová evidence a účetnictví ................................................................... 15 2.6.3 Zdanění příjmů podnikatele při uplatnění paušálních výdajů ................... 18 2.6.4 Výpočet příjmů spolupracujících osob ..................................................... 19 2.7 Příjmy z kapitálového majetku......................................................................... 20 2.8 Příjmy z pronájmu ............................................................................................ 21 2.9 Ostatní příjmy................................................................................................... 22 2.10 Zdanění přímo u zdroje ................................................................................ 23 2.11 Osvobození od daně ..................................................................................... 24 2.12 Daňové a nedaňové výdaje ........................................................................... 26 2.13 Odčitatelné položky od základu daně ........................................................... 31 2.14 Sleva na dani................................................................................................. 32 2.15 Nezdanitelné části základu daně ................................................................... 34 2.16 Výpočet daňové povinnosti a daňové zálohy ............................................... 36 2.17 Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob ......................................... 37 3 Praktická část .......................................................................................................... 38 3.1 Základní informace .......................................................................................... 38 3.2 Výpočet daňové povinnosti pro rok 2010 dle podnikatele............................... 40 3.2.1 Výpočet odpisů ......................................................................................... 42 3.2.2 Výpočet leasingu....................................................................................... 45 3.2.3 Výpočet daňové povinnosti ...................................................................... 46 3.2.4 Shrnutí ....................................................................................................... 47 3.3 Výpočet daňové povinnosti za rok 2010 podle zákonné úpravy 2010......... 50 3.3.1 Výpočet odpisů ......................................................................................... 52 3.3.2 Výpočet leasingu....................................................................................... 55 3.3.3 Paušální výdaje na auto............................................................................. 55 3.3.4 Výpočet ..................................................................................................... 56 3.3.5 Shrnutí ....................................................................................................... 57 4 Změny v dani z příjmu FO v roce 2011 .................................................................. 59 Závěr ............................................................................................................................... 60 Literatura ......................................................................................................................... 61 Seznam tabulek ............................................................................................................... 62 Seznam obrázků .............................................................................................................. 62 Příloha ............................................................................................................................. 63 6

Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala problematiku daně z příjmu fyzických osob, neboť toto téma se dotýká každého člověka, který vykonává jakoukoli činnost, která podléhá zdanění. Zaměřila jsem se konkrétně na zdanění příjmů fyzické osoby podnikatele, který vede daňovou evidenci. Zdanění příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti je velmi diskutované téma, protože podnikatelé usilují o to, aby platili daň co nejoptimálnější. Cílem této práce je posouzení skutečných výsledků hospodaření konkrétního podnikatele - fyzické osoby, odhalení chyb, kterých se při zpracování daňového přiznání dopustil, oprava těchto chyb a optimalizace jeho daňové povinnosti. V první kapitole se zaměřuji na to, co je to daňová soustava a na její rozdělení. V druhé kapitole se již soustředím na konkrétní daň, a to na daň z příjmu fyzických osob, kde přesně vymezuji základní pojmy, jako jsou např. poplatník daně, předmět daně, základ daně, atd. Dále v této kapitole uvádím, které příjmy do tohoto zdanění patří (příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy). V této kapitole také uvádím, jakým způsobem se daň vypočítá, co patří do daňových a naopak co do nedaňových příjmů a výdajů. V třetí kapitole uvádím konkrétní příklad fyzické osoby podnikatele, který vede daňovou evidenci. Nejprve popisuji postup, který prováděl podnikatel bez jakéhokoliv dodržení zákona o dani z příjmu, a v další podkapitole popisuji způsob výpočtu daně, jak by měl vypadat dle zákona o dani z příjmu fyzických osob. Dále v této kapitole shrnuji všechny chyby, kterých se podnikatel dopustil, a jak by měl tyto chyby odstranit. Ve čtvrté kapitole pak popisuji, k jakým změnám došlo v zákoně o dani z příjmu v roce 2011. Optimalizaci provádím na základě přání podnikatele, který mě požádal o stanovení co nejpřijatelnější výše daně. Celkově chci bakalářskou prácí uvést čtenáře do problematiky daně z příjmu fyzických osob, tak aby tomuto tématu bez problému porozuměl. V příloze bakalářské práce uvádím vyplněný formulář daně z příjmu fyzických osob.

7

1 Daňová soustava České republiky Mezi základní povinnosti občana každého státu patří platit daně. Daň je povinná, nenávratná platba, která se odlišuje od půjčky, kdy se majetek navrací zpět. Zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu. Představuje zcizení části soukromého majetku jednotlivce – omezení svobody jednotlivce. Je to platba neúčelová, protože nikdo v okamžiku kdy platí, neví, co bude z těchto finančních prostředků financováno. Je to platba neekvivalentní (to, jak se jednotlivec podílí na příjmech státního rozpočtu, nemá žádný vztah k tomu, jaké statky bude spotřebovávat).

1.1 Nepřímé daně Přímo nedopadají na důchod fyzických a právnických osob, ale jsou spojeny s prodejem: •

daň z přidané hodnoty, včetně daně při dovozu,

•

daň spotřební a to z uhlovodíkových paliv a maziv, daň z lihu a lihovin, vína a piva, daň z tabáku a tabákových výrobků.

1.2 Přímé daně Přímé dále dělíme na daně z příjmu a daně majetkové a jsou následující: •

daň z příjmu fyzických osob,

•

daň z příjmu právnických osob,

•

daň z nemovitosti,

•

daň z převodu nemovitosti,

•

daň silniční

•

daň dědická a darovací.

1.3 Daně k ochraně životního prostředí K daním k ochraně životného prostřed patří: •

daň ze zemního plynu,

•

daň z elektriky,

•

daň z pevných paliv.

8

1.4 Poplatky, které nemají charakter daní Dále máme poplatky, které nemají charakter daní a jsou to: •

platba na důchodové a nemocenské pojištění,

•

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

•

platba na veřejné zdravotní pojištění.

1.5 Poplatky Poplatky ukládané místními úřady (poplatek ze psů, z výherních automatů, za lázeňský pobyt, atd.). V následujícím grafu můžeme vidět, jakým způsobem jsou rozděleny daně ve státním rozpočtu.

Obrázek 1: Rozložení daní ve státním rozpočtu

(zdroj:http://tyrkys.cz/dane.html)

9

2 Daň z příjmů fyzických osob (FO) V této rozsáhlé kapitole jsou rozebrány, základní pojmy, dílčí základy daně a výpočty daně z příjmu fyzických osob.

2.1 Poplatníci daně Poplatníci daně z příjmu FO.1 jsou fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů ze zahraničí. Poplatníci výše neuvedení nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí se zdrojů na území ČR (§ 22). Poplatníci, kteří se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, i v případě, že se na území ČR obvykle zdržují. Poplatníci, kteří se obvykle zdržují na území ČR, jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území ČR se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bydlišti zdržovat.

2.2 Předmět daně Předmětem daně z příjmu FO, dle Zákona č. 586/1992 Sb.2, jsou: a) b) c) d) e)

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6), příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti (§ 7), příjmy z kapitálového majetku (§ 8), příjmy z pronájmu (§ 9), ostatní příjmy (§ 10).

2.3 Základ daně Základem daně je, dle výše uvedeného zákona.3, částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmu fyzických osob 1 2

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 2, dle platného znění Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 3, dle platného znění

10

považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů § 6 až 10 není stanoveno jinak. U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zajištěných podle jednotlivých příjmů.

2.4 Ostatní pojmy Plátce daně je osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům. Správcem daně se rozumí příslušný finanční úřad dle sídla podnikání. Sazbou daně je % daně ze základu daně. Slevou na dani se rozumí částka nebo procentní podíl snižující základ daně v zákonem stanovených případech zdaňovacího období, za které je plátce daně povinen daň vypočítat a odvést, u FO kalendářní rok.

2.5 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky V této kapitole je vycházeno z výše uvedeného zákona4 a jsou zde vyjmenovány příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky. a) Příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku. b) Příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce, a příjmy za práci likvidátorů. c) Odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. d) Příjmy plynoucí v souvislosti se současným budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od

3 4

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 5, dle platného znění Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 6, dle platného znění

11

plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnosti nebo funkci nevykonává. Do předmětu daně nejsou zahrnuty tyto příjmy: •

náhrady cestovních výdajů,

•

hodnota ochranných pracovních prostředků,

•

částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele,

•

náhrady za opotřebení vlastního nářadí.

Poplatník daně může ovlivnit výši daně tím, že si u zaměstnavatele při nástupu do zaměstnání podepíše prohlášení k dani příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků. Prohlášení umožňuje zdaňování příjmů zálohovou daní a dále ukládá možnost uplatnění slev na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění podle § 35c. Při nástupu do zaměstnání by si měl zaměstnanec u zaměstnavatele prohlášení podepsat, jeho zálohy z daně z příjmu, budou pak nižší než, pokud by toto prohlášení nepodepsal. Prohlášení může zaměstnanec podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel provádí zaměstnanci (pokud o to zaměstnavatele požádá do 15. ledna následujícího roku) roční zúčtování záloh na daň z příjmu FO ze závislé činnosti a funkčních požitků. Zaměstnavatel poté provede roční zúčtování nejpozději do 31. března. Případný nedoplatek se nesráží a doplatek se vrací, pokud přesáhne částku (50 Kč).

2.6 Příjmy z podnikání a jiné samotné výdělečné činnosti Pokud má poplatník příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, má oproti příjmům ze závislé činnosti a funkčních požitků, více možností, jak optimalizovat svůj základ daně z příjmů. Může optimalizovat i vyměřovací základ pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění, ale v tomto případě je i řada nevýhod, a to především v administrativě a časové zátěži. Příjmy z podnikání jsou: a) příjem ze zemědělského, lesního a vodního hospodářství, b) příjmy ze živností,

12

c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti. Příjmy z jiné samostatně výdělečné činnosti, jsou následující:5 a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, auditorských práv včetně práv příbuzných autorskému a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, c) příjmy znalce,

tlumočníka,

zprostředkovatele

kolektivních

sportů,

zprostředkovatele hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnosti podle zvláštních právních předpisů, d) příjmy z činnosti insolventního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolventního

správce,

zástupce

insolventního

správce,

odděleného

insolventního správce a zvláštního insolventního správce, které nejsou živnostní ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu. Z hlediska zdaňování příjmů, kterých dosahují při své činnosti OSVČ a jiné fyzické osoby vykonávající jinou samostatnou výdělečnou činnost, je nutno postupovat zejména podle § 7 ZDP. Obecným dílčím základem daně je u těchto příjmů rozdíl mezi příjmy podle § 7 ZDP sníženým o výdaje o výdaje nutné k jejich dosažení, zajištění a udržení. Z hlediska vlastní techniky zdaňování těchto příjmů platí, že poplatník, který dosahuje příjmů podle § 7 ZDP, může uplatnit výdaje třemi základními způsoby: 1. Pomocí stanovení paušální daně podle § 7a ZDP (tento způsob zdanění lze využít pouze u příjmů z podnikání podle § 7, nikoliv tedy pro zdaňování příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti 2. Pomocí uplatňování skutečných daňových výdajů, zaevidovaných v tzv. daňové evidenci, případně v účetnictví podle § 7b ZDP.

5

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 7, dle platného znění

13

3. Pomocí uplatňování tzv. paušálních výdajů. Tyto body jsou dále rozebrány v následujících kapitolách. Který z těchto postupů využít závisí jednak na platné právní úpravě, která v některých případech stanovuje omezující podmínky pro uplatnění jednotlivých technik zdaňování příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, a dále též na rozhodnutí příslušeného poplatníka, která z těchto technik je pro něj v dané situaci nejvýhodnější. Tyto techniky lze i měnit pro jednotlivá zdaňovací období, byť v některých případech je s tím spojeno určité daňové úskalí.

2.6.1 Zdanění paušální daní Zdanění paušální daní znamená, že se nezdaňují skutečně dosažené příjmy poplatníka, ale daň z příjmu je stanovena dopředu správcem daně na základě žádosti poplatníka o stanovení této paušální daně, a to na základě předpokládané výše příjmů, které poplatník dosáhne v daném zdaňovacím období. Zdaňování příjmů paušální daní může být pro poplatníka velmi výhodné, proto je rozsah poplatníků, kteří mohou tento způsob uplatňovat je omezen. Správce daně může stanovit paušální daň pouze poplatníkovi, kterému plynou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP včetně úroků z vkladů na běžném účtu, který je podle podmínek banky určen k podnikání poplatníka, pokud provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob s výjimkou spolupráce manžela (manželky), u něhož roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 mil. Kč, a zároveň není účastníkem sdružení, které není právnickou osobou. Potom může poplatník požádat svého správce daně, a to nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období. V žádosti poplatník uvede předpokládané příjmy a předkládané výdaje k těmto příjmům a další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou. Výše daně se určí v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, a na výši předpokládaných výdajů. Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaje se upraví o výdaje uplatnění podle § 24 ZDP, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, a to předpokládané nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP. Z rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými upravenými výdaji se daň vypočte sazbou daně podle § 16. Vypočtená daň se dále sníží o předpokládanou slevu na dani podle § 35ba ZDP nebo předpokládanou slevu na dani § 35c, uplatněnou poplatníkem. K předpokládanému 14

nároku na uplatnění daňového bonusu podle § 35c se při stanovení daně paušální částkou nepřihlédne. Daň stanovená paušální částkou činí, i po snížení o uplatnění předpokládané slevy na dani podle § 35ba a §35c, nejméně 600 Kč za zdaňovací období. Dosáhne-li poplatník v průběhu zdaňovacího období příjmů z prodeje věci nebo práva, které byly zahrnuty do obchodního majetku, nebo jiných příjmů podle § 6 - §10 ZDP v úhrnné výši přesahují 6 000 Kč za zdaňovací období, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, než při stanovení daně paušální částkou předpokládal, je povinen po skončení zdaňovacího období podat řádné daňové přiznání. Podáním tohoto přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou ruší. Správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle však 3. Správce daně může zrušit rozhodnutím daň stanovenou jako daň paušální pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla stanovena daň paušální částkou, nebo došlo ke změně podmínek rozhodných pro stanovení daně paušální částku. V případě nesouhlasu o výši paušální daně nebude daň paušální částkou stanovena. Poplatník je povinen vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti. Pokud je poplatník plátcem daně z přidané hodnoty, je povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu upravující daň z přidané hodnoty.

2.6.2 Daňová evidence a účetnictví V této kapitole je popsána daňová evidence a účetnictví. Je také poukázáno na rozdíly mezi nimi, především ve zdanění. Daňová evidence Daňovou evidenci mohou vést podnikatelé, pokud se sami nerozhodli vést účetnictví dobrovolně, nejsou zapsané v obchodním rejstříku, nepřesáhli limit obratu 15 mil. Kč a nejsou účastníky sdružení nebo jsou, ale žádný z účastníků není účetní jednotkou. Daňová evidence je evidence majetku a závazků a to za účelem stanovení základu daně a daně z příjmu fyzických osob. V daňové evidenci jsou zaznamenávány údaje o příjmech a výdajích, majetku a závazcích.

15

Evidování příjmů a výdajů v členění potřebním pro zjištění základu daně je vymezeno zákonem o daních z příjmu. Pro vedení majetku a závazků se používají účetní předpisy, pokud zákon o dani z příjmu nestanoví jinak. Zákon o dani z příjmu nepředepisuje způsob či formu evidování majetku a závazků, ale určuje pouze jejich obsah. Mohou se používat evidence (karty, knihy), které byli dříve používány podnikateli, kteří vedli jednoduché účetnictví. Na evidenci příjmů a výdajů je využíván peněžní deník, kde by mělo být zajištěno zjištění pohybu peněžních prostředků na bankovních účtech a v hotovosti a zjištění dílčího základu daně z příjmů. Peněžní deník by měl být rozdělen především na příjmy a výdaje zahrnované do základu daně a příjmy a výdaje nezahrnované do základu daně. Další knihou, kterou by měl podnikatel vést je kniha pohledávek a závazků, kde jsou vedeny závazky a pohledávky vůči jiným subjektům. Dalšími knihami, které by měl podnikatel vést, jsou: •

kniha (karty) hmotného, nehmotného a finančního majetku,

•

kniha (karty) zásob,

•

mzdová agenda (mzdové listy, apod.),

•

karty rezerv,

•

evidence DPH.

Při vedení daňové evidence je podstatné předepsat formu používání knih a karet, vnitřní předpisy, které určí pravidla zaznamenávání pohybu peněžních prostředků a vedení majetku a závazků. Důležité je také přesné určení obchodních majetku. „Obchodním majetkem pro účely daně z příjmu fyzických osob se rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno anebo jsou nebo byly uvedeny v daňové evidenci.“ (Cardová, 2007, str.53). Rozdíl příjmů a výdajů zahrnovaných do základů daně tvoří dílčí základ daně z příjmů fyzických osob. Veškeré operace je důležité prokázat doklady. Formální náležitosti vyplývají z náležitostí stanovených zákonem o účetnictví a u plátce DPH ze zákona o DPH. Základ daně zjistí podnikatel dle skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků jednou v roce, k poslednímu dni zdaňovacího období. Zjišťují se příjmy a výdaje v pokladnách a na bankovních účtech, příjmy a výdaje dle zákona

16

o daních z příjmů, stavy neuhrazených pohledávek a závazků, stavy majetku v knihách nebo kartách majetku a ostatních kartách. Je důležité také evidovat na jednu kartu operace, které znamenají úpravu pro zjištění základu daně z příjmů a to uzávěrkové nepeněžní operace (výdaje před zahájením činnosti, odpisy, poměrná část finančního leasingu, vytvořená rezerva na opravy majetku, manko na zásobách, apod.). Účetnictví Účetnictví musí vést podnikatelé, kteří jsou zapsáni v obchodním rejstříku, pokud jejich obrat přesáhl 15 mil. Kč, pokud se dobrovolně rozhodnou vést účetnictví, zahraniční fyzické osoby, pokud podnikají na území ČR, podnikatelé – účastníci sdružení bez právní subjektivity, pokud alespoň jeden účastník je účetní jednotkou a pokud jim to ukládají zvláštní právní předpisy. Účetnictví je informační systém a posuzuje majetek vždy ze dvou hledisek. Z hlediska aktiv (konkrétních majetkových položek jako budovy, stroje, zásoby, peníze, atd.) a z hlediska pasiv (zdrojů financování majetku a to zda byl majetek pořízen z vlastních zdrojů nebo na dluh). Základem účetnictví je bilanční rovnice, kdy Aktiva = Pasiva. Rozvaha je základním zdrojem informací pro firmu (stav majetku, vlastní kapitál, zisk, ztráta). Jsou zde možné pouze čtyři typy změn a to: •

změna struktury aktiv,

•

změna struktury pasiv,

•

současný přírůstek aktiv i pasiv,

•

současný úbytek aktiv i pasiv.

Účetní případy jsou evidovány souvztažně a podvojně, to znamená, že jsou zapsány na dvou účtech. Účetnictví se řídí zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 500/2002 S., pro podnikatele účtující v podvojném účetnictví a Českými účetními standardy pro podnikatele. Při vedení účetnictví jsou závazné 4 účetní knihy – deník, hlavní kniha, kniha analytických účtů, kniha podrozvahových účtů. Účetní případy se zaznamenávají na účtech, kde se účtuje dle účtové osnovy, které já uvedeny v účetních standardech. 17

Na konci účetního období se provádí účetní uzávěrka závěrka. Při účetní uzávěrce se provádí inventarizace a finanční analýza, daňová analýza, zúčtování daňové povinnosti, uzavírání účetních knih a účetní závěrka, kdy podnikatel musí vytvořit účetní výkazy a to rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha a může zahrnovat i přehled o peněžních tocích. Výsledek hospodaření tedy zisk nebo ztrátu zjistíme z výkazu zisku a ztráty, kde jsou evidováno náklady a výnosy firmy. Hlavní rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím Nejzákladnějším rozdílem je, že daňová evidence je jednodušší a soustřeďuje se na evidenci na finanční toky (příjmy a výdaje) a účetnictví pouze na náklady a výnosy. U daňové evidence není způsob vedení striktně určen, zde je vymezen pouze obsah na rozdíl od účetnictví. Při sestavování ZD u daňové evidence se postupuje následovně. Zjišťujeme výsledek hospodaření, tedy rozdíl mezi příjmy výdaji, který musí být upraven o nepeněžní operace, které ovlivní základ daně, ale nevyvolají pohyb peněz. Nepeněžní operace jsou např: roční odpisy dlouhodobého majetku, •

zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku (v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů),

•

poměrná část nájemného z finančního leasingu,

•

tvorba a čerpání zákonných rezerv.

Dále bude zjištěný základ daně ještě upraven o nezdanitelné částky a odčitatelné položky. Postup při sestavení ZD při vedení účetnictví je následující. Zjištění výsledku hospodaření a o rozdíl mezi výnosy a náklady. Vše se zjišťuje na uzávěrkovém účtu 710 Účet zisků a ztrát. Výsledek hospodaření zjištěný v účetnictví je třeba převést na daňový základ. Upravuje se zejména o náklady a výnosy daňově neuznatelné a o odčitatelné položky.

2.6.3 Zdanění příjmů podnikatele při uplatnění paušálních výdajů Poslední možností, jak zdaňovat příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, je uplatnění paušálních výdajů a to pokud poplatníků neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 18

Pokud se poplatník rozhodne k uplatnění paušálních výdajů dle výše uvedeného zákona,6 paušální výdaje jsou následující: •

80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmy ze živností řemeslných,

•

60 % příjmy ze živnosti s výjimkou živností řemeslných,

•

40 % příjmy z onoho podnikání podle právních předpisů nebo příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, s výjimkou odstavce 6, dále příjmy dle odstavce 2 písm. b) až d).

Uplatní-li poplatník paušální výdaje, jsou v částce výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Způsob uplatnění výdajů nelze zpětně měnit. Poplatník, který uplatňuje výdaje paušálními výdaji, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samotnou výdělečnou činností. Vše je třeba mít doloženo doklady a vše je třeba určitou dobu uschovat. Ve vlastním zájmu by měl podnikatel také evidovat: •

výdaje za zdravotní a sociální pojištění (bude potřebovat pro vyplnění Přehledu pojištění),

•

výdaje za dlouhodobý majetek (bude se podnikateli hodit, pokud začne uplatňovat výdaje podle dokladů).

2.6.4 Výpočet příjmů spolupracujících osob Spolupracující osobou může být každá osoba, která bydlí v jedné domácnosti s poplatníkem a

není na něj uplatňována žádná sleva ani daňové zvýhodnění.

Spolupracující osoba nemusí vlastnit ani živnostenský list, ani živnostenské oprávnění k podnikání a nemusí být ani nahlášena na finančním úřadu, ale musí být nahlášena na zdravotní pojišťovně a na okresní správě sociálního zabezpečení jako spolupracující osoba. Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení,

6

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 7 odst.7, dle platného znění

19

zajištění, udržení se rozdělují, dle Zákona č. 586/1992 Sb.7 tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 % (může být, ale i méně). Přitom částka, která připadá na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540.000,- při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45.000,- za každý i započatý měsíc této spolupráce. V případech ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělující na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180.000,- při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti v kalendářních měsících, ve kterých je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění podle § 35c a 35d, nebo na manžela (manželku), je-li na něj (na ni) ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani podle § 35ba.

2.7 Příjmy z kapitálového majetku Nejčastější příjmy z kapitálového majetku jsou dle Zákona č. 586/1992 Sb.8 následující: •

podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy,

•

podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání,

•

úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, s výjimkou úroku a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímaní vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněných podle zvláštního právního předpisu,

•

výnosy z vkladových listů a z vkladů jim na roveň postavených,

•

dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem po snížení,

7 8

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 13 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 8

20

•

plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, po snížení,

•

úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání,

•

úrokové a jiné výnosy z držby směnek dále rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu, příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry.

Dílčím základem daně § 8 jsou příjmy, které jsou zdaňovány dle § 8.

2.8 Příjmy z pronájmu Příjmy z pronájmu, dle Zákona č. 586/1992 Sb.9, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 a 8 jsou •

příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejích částí).

•

příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu § 10 odst. 1 písm. a).

Tyto příjmy plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z nich. Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené výše snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů. Uplatní-li poplatník výdaje tímto způsobem, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu. Poplatník, který takto uplatňuje výdaje je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem. Poplatníci mající příjmy z pronájmu a uplatňujíc í u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci pohledávek a závazků ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy.

9

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 9

21

Dílčím základem daně § 9 jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení příjmů nebo může uplatnit výdaje ve výši 30 % příjmů.

2.9 Ostatní příjmy Jsou to příjmy z příležitostných činnostní, které souvisejí s prodejem osobního majetku nebo s činnostní mimo podnikání, které jsou ve většině případů osvobozené od daně, ale jsou vázány ke splnění určité podmínky např. rozsahem uplynutí doby nebo výši peněžní částky. Ostatní příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, jsou, dle Zákona č. 586/1992 Sb.10 zejména: a) Příjmy z příležitostných činnostní nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), od daně jsou osvobozeny, pokud úhrn těchto příjmů nepřesáhne za zdaňovací období 20.000,-. b) Příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru a příjmy plynoucí jako proti plnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu. c) Příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu. d) Příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému e) Přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4. f) Podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva anebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu. 10


22

g) Vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva. h) Výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v § 4, a dále jsou osvobozeny výhry z loterií, sázek a podobných her, které jsou provozovány na základě povolení vydaného na základě zvláštních právních předpisů nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členských zemích státech Evropské unie nebo dalších státech, které tvoří Evropský hospodářský prostor. ch) Ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěžím, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4. i) Příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast. j) Příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu. k) Příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a pojišťovnou s výjimkou uvedenou v § 4. Dílčím základem daně podle § 10 je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je dílčím základem daně příjem nesníženy o výdaje.

2.10 Zdanění přímo u zdroje Je to zvláštní sazba daně podle Zákona č. 586/1992 Sb.11 ve výši 15 %. Ne všechny příjmy se zdaňují v rámci celkového daňového základu. Některé z nich tvoří samostatné

11


23

daňové základy, které se zdaňují každý zvlášť prostřednictvím zvláštní sazby daně srážkou u zdroje. Daň tedy odvádí přímo ten, kdo příjem poskytuje. Nejdůležitější příjmy, které jsou zdaňované 15 % srážkovou daní: •

dividendy či úroky z dluhopisů a směnek,

•

podíl připadající na podílový list při zrušení podílového fondu,

•

příjmy autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu, televize, pokud měsíčně nepřesáhnou částku 7.000 ,-,

•

úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, vkladových účtech, vkladních listech na jméno a běžných účtech

•

dávky penzijní a soukromého životního pojištění se státním příspěvkem,

•

mzdy od vedlejšího zaměstnavatele, pokud hrubá mzda nepřesahuje 5.000 ,- za rok,

•

příjmy plynoucí FO z cen veřejných, sportovních soutěží,

•

podíl na zisku členství v družstvu, účasti na společnosti s ručením omezených, komanditisty na komanditní společnosti, nebo tichého společníka

•

vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku.

2.11 Osvobození od daně Příjmů osvobozených od daně existuje celá řada, které se týkají především majetku, který není zahrnut do obchodního majetku. Od daně z příjmu jsou osvobozeny příjmy: a) Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu, nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje, pokud je nebo byl v obchodním majetku, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Dále se jedná o příjmy z prodeje ostatních nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor, nepřesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. c) Příjmy z prodeje movitých věcí, kde se osvobození nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. d) Přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, včetně náhrady škody a náhrady nemajetkové újmy přiznané Evropským soudem pro lidská práva nebo vzniklé na 24

základě smírného urovnání, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody. e) Příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1MW, větrných, tepelných čerpadel, solárních zařízení a dalších zařízení a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. f) Cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii, cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč pouze s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním. g) Příjmy, které jsou získány ve formě dávek od státu na nemocenskou, důchody, sociální podpory, stipendia ze státního rozpočtu atd. h)Plnění, která jsou poskytovaná vojákům, kázeňské odměny, výsluhové odměny, plnění poskytované občanům v souvislosti s výkonem civilní služby. i) Úroky, které plynou z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory. j) Dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu krajů, státních fondů, Národního fondu, atd. k) Příjmy z prodeje cenných papírů pokud doba přesáhne mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců. l) Příjmy z přeplatků zaviněných správcem daně, orgánem sociálního zabezpečení, příjmy z penále. m) Příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč. n) Příjem, které je získaný ve formě dávek z úrazového pojištěn.

25

2.12 Daňové a nedaňové výdaje Zákona č. 586/1992 Sb.12 uvádí přehled nejdůležitějších daňových výdajů, včetně toho jak je může poplatník uplatnit a naopak nedaňových výdajů. a) Automobil v podnikání Automobil, který si poplatník koupí a zahrne ho do obchodního majetku, pak výdaje na jeho pořízení může zahrnout do daňových výdajů prostřednictvím daňových odpisů podle §26 až §33. Majetek bude zahrnut do hmotného majetku. Limit vstupní ceny daný zákonem pro odpisování byl 900.000,-. V roce 2005 byl limit vstupní ceny zvýšen na 1.500.000,-. Zrušení omezení vstupní ceny osobních automobilů se použije až na automobily pořízené počínaje rokem 2008. Provozní výdaje automobilu na pohonné hmoty musíme rozlišovat, jaké vozidlo a kým bylo na pracovní cestu použito. Výdaje jsou daňově uznatelné, pokud jsou to výdaje na pracovní cestu, včetně výdajů spolupracujících osob ve výši dle zvláštních právních předpisů. Pokud nejsou výdaje uplatněny tímto způsobem, lze od roku 2009 použít paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem, a to ve výši 5.000,- za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušené osobní vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů dle § 10 a pokud používání vozidla ani po část příslušeného kalendářního měsíce k používání jiné osobě. Pokud si podnikatel automobil pořídí pomocí finančního pronájmu s následnou koupí, pak výdaje daňově uznatelné může uplatnit nájemné, ale nesmí zapomenout, že je třeba je vždy časově rozlišit. Pokud je automobil používán zaměstnancem jak pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví Tyto výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a dále pak na hygienické vybavení pracovišť na závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče nebo výdaje spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikaci 12

Zákon č. 586 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 24, § 25

26

zaměstnanců nebo na provoz vlastního stravovacího zařízení do výše 55

% ceny

jednoho jídla za jednu směnu, jsou daňově uznatelné. Výdaje spojené s pořízením nadlimitních ochranných prostředků do výdajů daňových nelze uplatnit dle § 25. Výdaje na pořízení ochranných nápojů, lze také uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem. Výdaje nad limit jsou daňově neuznatelné. c) Cestovní náhrady Cestovní náhrady podnikatele spojené s pracovní cestou zaměstnance jsou uznatelné v té výši, v jaké je zaměstnanci vyplatí, zákon o dani z příjmu ho nelimituje. Zákoník práce v § 156 pro zaměstnance podnikatelé (fyzických i právnických osob) stanoví mimo jí, že zaměstnavatel je povinen poskytnou zaměstnanci při pracovní cestě náhradu jízdních výdajů, jízdných výdajů k návštěvě člena rodiny, výdajů za ubytování, zvýšených stravovacích výdajů, nutných vedlejších výdajů dle § 6. d) Dlouhodobý majetek, odepisování dlouhodobého majetku a zůstatková cena majetku Poplatníci, kteří vedou daňovou evidenci, si zahrnou výdaje spojené s pořízením samostatných movitých věcí do limitu 40 000 Kč do výdajů při zaplacení a při pořízení tohoto majetku nad limit 40 000 Kč prostřednictvím odpisů § 26 až § 33. Daňovým výdajem u dlouhodobého nehmotného majetku je odpis. Zůstatková cena prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku je daňově uznatelná. Zůstatková cena pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat základního stáda v důsledku nezaviněného úhynu nebo nutné porážky je také daňově uznatelná. Zůstatková cena hmotné majetku vyřazeného v důsledku škody je daňově uznatelná jen do výše náhrad, s výjimkou škody, která vznikla v důsledku živelných pohrom nebo škod způsobených podle potvrzení policie neznámým pachatelem..Majetek, který byl poškozen povodní, záplavě nebo vichřici, tedy živelní pohromou pokud ho lze ještě opravit, pak výdaje na opravu jsou daňově uznatelné. Výdaji musí podnikatel doložit na základě příslušného dokladu. Pokud byl majetek zničen živelnou pohromou zcela, jeho zůstatková cena je daňově uznatelná v plné výši. Zůstatková cena při částečném prodeji nebo likvidaci je daňově uznatelná poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit do daňových výdajů v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidována zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového

27

stavebního díla nebo jeho technických zhodnocení. Daňovým výdajem není zůstatková cena dlouhodobého majetku, který je vyřazen v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, kde kterému není poplatník povinen. e) Pojistné, které se vztahuje k majetku a k činnosti podnikatele Daňovým výdajem je pojistné, které si hradí poplatník, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen. Jde např. o pojištění majetku, materiálu, automobilu nebo zboží. Daňovým výdajem od roku 2008 je také pojistné hrazené zaměstnavatelem za pojištění rizika placení náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Dále je daňovým výdajem zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle zákoníku práce. Daňovým výdajem je také sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem z důvodu zaměstnávání zaměstnanců. f) Pokuty a jiné sankce Daňovým výdaje jsou smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny. Pokud půjde např. o penále, které vyměří správce daně, pak tento výdaj je daňově neuznatelný, protože nevzniká na základě závazkového vztahu. g) Nájemné Nájemné je výdaj daňový. U poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, je nájemné daňovým výdajem, při úhradě, u poplatníků, kteří vedou účetnictví, při respektování věcné a časové souvislosti. h) Daně Daňovým výdajem je daň z příjmů zaplacená v zahraničí, dále silniční daň i silniční daň zaplacený jedním z manželů, který je zapsán jako držitelem – provozovatelem motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako provozovatel v technickém průkazu zapsán není. Dalším daňovým výdajem je daň z převodu nemovitosti a ostatní daně. Ostatní daně jsou dle ministerstva financí daň z přidané hodnoty, pokud tato daň souvisí s daňovými výdaji a pokud je podnikatel neplátcem DPH.

28

i) Rezervy Rezervami jsou bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy (rezerva na odbahnění rybníka). Daňovým výdajem jsou rezervy, které jsou stanoveny zákonem č. 593 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Rezervy nemohou do výdajů na dosažení příjmů zahrnout poplatníci – fyzické osoby s příjmy z § 10. Tvorba rezervy musí být vždy zúčtována podle účetních přepisů nebo musí být uvedena v daňové evidenci. Rezervu na opravu hmotného majetku tvoří pouze vlastník nebo nájemce podniku, který k podnikatelské činnosti nebo pronájmu využívá dlouhodobý majetek, pokud vede daňovou evidenci nebo účetnictví. Rezervy se ruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. Ke dni ukončení podnikání nebo nájmu podniku nebo části podniku, který tvoří samostatnou organizační složku. Ke dni přerušení podnikání nebo nájmu, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo účinnosti rozhodnutí o prohlášení konkursu. Rezerva na opravu se nevytváří na majetek v případě, kdy je majetek určen k likvidaci. Majetek, u kterého jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané události nebo nahodilé události. Majetek, u něhož se opravy provádějí opravy, které se opakují každý rok. Nebo pokud je majetek poplatníka v konkursu. Pokud tvorba rezervy není zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období. Maximální doba rezervy činí u majetku ve 2. odpisové skupině 3 zdaňovací období, ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období, ve 4. odpisové skupině 8 zdaňovacích období a v 5. a 6. odpisové skupině 10 zdaňovacích období. Rezervou na pěstební činnost se rozumí rezerva na obnovu a lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezerva se může tvořit a čerpat jen na výkony, které jsou uvedeny v příloze zákona o rezervách.

29

Ostatní rezerva, kterou se rozumí rezerva na odbahnění rybníka, kterým se rozumí odstraňování nánosů ze dna rybníka způsobných erozí okolních pozemků. Rezervu lze tvořit na nejvýše 10 po sobě následujících zdaňovacích období. j) Reprezentace a osobní spotřeba Nedaňovým výdajem jsou především výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar a reprezentaci se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč, a který není s výjimkou tichého vína, předmětem spotřební daně. Daňovým výdajem nejsou ani výdaje na osobní spotřebu poplatníka. Ani výdaje na opravy, údržbu nebo technické zhodnocení majetku, který slouží k podnikání, ale není zařazen v obchodním majetku. k) Technické zhodnocení Technické zhodnocení jsou nedaňové výdaje na dokončení nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku pokud převýšily u jednotlivého majetku počínaje rokem 1998 v úhrnu částku 40.000,-. Od technického zhodnocení musíme odlišit opravu, která do výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů vstupuje přímo. l) Vstupní cena Vstupní cena u hmotného majetku je daňovým výdajem, pokud není majetek odpisován. Pokud jde o odpisovaný majetek, odpisy lze jako daňové výdaje uplatnit do výše vstupní ceny, resp. zvýšené vstupní ceny. Pokud je odpisovaný majetek prodáván je možné při splněný podmínek uplatnit do daňových výdajů zůstatkovou cenu. m) Škoda způsobená jiné osobě nebo na cizím majetku Tyto škody nejsou manka a škody přesahující náhrady. Jedná-li se o škodu, kterou poplatník způsobil jiné osobě a je povinen podle obecně platných právních předpisů tuto škodu uhradit, jsou výdaje spojené s úhradou takové škody na straně poplatníka daňovým výdajem.

30

n) Ostatní nedaňové výdaje: •

výdaje na zvýšení základní kapitálu včetně splacení půjček,

•

odměny členům statutárních orgánů právnických osob, pojistné hrazené členovi statutních orgánů nebo jednateli,

•

vyplacení podílu na zisku,

•

penále a úroky z prodlení s výjimkou uvedenou v § 24,

•

nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě např. příspěvků na kulturní a sportovní akce, možnost využití rekreační, zdravotnické a vzdělávací zařízení,

•

tvorba rezervních a ostatních účelových fondů,

•

manka přesahující náhrady, s výjimkou uvedenou v § 24,

•

daň dědická, darovací, daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmu právnických osob a odložená daň,

•

finanční výdaje (náklady) např. úroky z úvěru a půjček a související výdaje.

2.13 Odčitatelné položky od základu daně Od základu daně lze, dle Zákona č. 586/1992 Sb.13, odečíst ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Poprvé lze tohoto ustanovení použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. Pokud následujících 5 zdaňovacích období nedosáhne zisku, tak mu ztráta propadá. Od základu daně lze odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, při realizaci projektů výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů

výzkumu a vývoje. Pokud vynaložené výdaje (náklady)

související s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze z části, je možné od základů 13


31

daně odečíst pouze tuto jejich část. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka. Tento odpočet nelze uplatnit na služby, licenční poplatky a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů.

2.14 Sleva na dani Poplatníkům se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje dle Zákona č. 586/1992 Sb.14 o: a) částku 18.000,- za každého zaměstnance se zdravotním pojištěním, s výjimkou zaměstnanců s těžším zdravotním pojištěním, b) částku 60.000,- za každého zaměstnancem s těžším zdravotním pojištěním, c) polovinu daně vypočítané ze základu daně vykázaného z činnosti provozovaných poplatníky uvedeným v § 17, zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců. Tato sleva přestává platit od roku 2011. Poplatníkům, kteří jsou uvedeni v § 2, se vypočtená daň snižuje o slevy dle § 35ba a to o částky: a) 24.840,- sleva na poplatníka, která platí pro výpočet daně za rok 2010, od roku 2011 dochází ke změně na částku 23.640,-, která bude platit pouze pro rok 2011, v dalším roce se pak sleva vrátí zpět na částku 24.840,-. b) 24.840,- sleva na manželku (manžela), která žije s poplatníkem v jedné domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za období 68 000,-, pokud je

14


32

manželka (manžel) držitelem průkazu mimořádných výhod III. stupně zvyšuje se částka na dvojnásobek. c) 2.520,-, pokud poplatník pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu. d) 5.040,- pokud poplatník pobírá invalidní důchod třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění. e) 16.140,-, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P. f) 4.020,- u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Daňové zvýhodnění Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši 11.604,- ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň stanovenou podle § 16, sníženou podle § 35 nebo 35ba. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Slevu na dani podle odstavce 1 může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52.200,- ročně. Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo 33

ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Poplatník potvrzuje totožnost dítěte dokladem totožnost dítěte (rodný list). Dále pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P, pak předkládá i tento průkaz. Musí ještě předložit doklad ze školy, že se zletilé dítě soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem a potvrzení, že druhý z manželů neuplatňuje tuto slevu.

2.15 Nezdanitelné části základu daně Od základu daně lze odečíst, dle Zákona č. 586/1992 Sb.15, hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnických osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na polici, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále pak fyzickým osobám invalidního důchodu a neboj jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby, na zdravotnické prostředky, nebo na rehabilitační a kompenzačními pomůcky. Pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1.000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, které došlo na území České republiky nebo členské státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2.000 Kč. Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky anebo zahraniční bankou, sníženým o státní příspěvek. Úvěr musí být použit na financování bytových potřeb. Tímto se např. rozumí 15


34

výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu včetně rozestavěné stavby, nebo změna a údržba stavby. Koupě pozemku pokud na něm bude postaveno stavba bytového nebo rodinného domu. Od základu daně ve zdaňovacím období lez odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem penzijním fondem. Částka, kterou leze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6.000,-. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000,-. Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění zanikne bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné, pak nárok na uplatnění odpočtu zaniká. Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojištěnou, které oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie, za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Dále musí být sjednáno pojištění na dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let a má sjednanou částku alespoň na 40.000,-. Nebo pokud je pojistná doba sjednaná na dobu delší než 15 let, pak sjednaná částka musí být alespoň na 70.000,-. Maximální částka, kterou lze ve zdaňovacím období odečíst je v úhrnu 12.000,-, a to i pokud má poplatník sjednáno více smluv. Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3.000,- za zdaňovací období. Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího 35

vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7, nejvýše však 10.000,-. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13.000,-, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15.000,-.

2.16 Výpočet daňové povinnosti a daňové zálohy a) dílčí základ daně podle § 6 Superhrubá mzda za rok,

b)dílčí základ daně podle § 7 příjmy – výdaje nebo paušální výdaje (zde může vyjít ztráta), c) dílčí základ daně podle § 8 příjmy z kapitálového majetku (zde nejsou výdaje), d)dílčí základ daně podle § 9 příjmy z pronájmu – skutečné výdaje z pronájmu 30 % paušálních výdajů z pronájmu, e)dílčí základ daně podle § 10 ostatní příjmy – skutečné výdaje (nelze se dostat do záporných čísel, pokud jsou výdaje větší než příjmy, vždy je základ daně 0. = celkový základ daně z příjmu zaokrouhlíme na 100 dolů daň z příjmu fyzických osob 15 % – slevy na dani § 35 ba, § 35 c, § 35 daň k úhradě

Daň k úhradě se porovnává se zaplacenými zálohami ze závislé činnosti, zálohy z podnikání placeného během roku. Podnikatelé, jejichž poslední daňová povinnost nepřesáhla 30.000,-, nemusí platit zálohy na daň. U podnikatelů, kde daňová povinnost přesáhla 30.000,-, ale nepřesáhla 150.000,-, platí zálohy na daň 2x ročně na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé povinnosti. Zálohy se platí k 15. dni šestého měsíce zdaňovacího období a k 15. dni dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Pokud poslední známá daňová povinnost poplatníka přesáhne 150.000,-, platí zálohy na daň na zdaňovací období ve výši ¼ poslední známé daňové povinnost a to v 15. dni třetího měsíce zdaňovacího období, k 15. dni šestého měsíce zdaňovacího období, k 15. dni devátého měsíce zdaňovacího období, k 15. dni dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

36

Pokud vyjde záporná částka pak je to přeplatek, pokud kladná částka pak nedoplatek. Nedoplatek musí být zaplacen do 31. 3. následujícího roku. Přeplatek vrací finanční úřad na základě podání žádosti.

2.17 Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhli 15.000,-, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, nepřesáhly 15.000,-, ale vykazuje daňovou ztrátu. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkovou sazbou daně podle § 36, nemá jiné roční příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6.000,-. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle vyjmuty ze zdanění. V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník daně vystaveným dokladem.

37

3

Praktická část

V této kapitole se zabývám zdaněním příjmu podnikatele fyzické osoby, který vykazuje příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Podnikatel si nepřeje být jmenován.

3.1 Základní informace Podnikatel XY podniká s těmito živnostenskými oprávněními: •

Klempířství a oprava karosérií,

•

oprava silničních vozidel,

•

silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně,

•

výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona – maloobchod s motorovými vozidly a jejich příslušenství.

Tyto živnostenská oprávnění získal na základě splnění všeobecných podmínek a to, dosažením věku 18 let, způsobilosti k právním úkonům a bezúhonnosti. A splněním podmínek odborné způsobilosti a to, vzděláním v oboru a praxí. Podnikatel XY vlastní autoopravnu a podniká od 1. 1. 2005. Není plátcem DPH a vede daňovou evidenci. Manželka podnikatele má zdanitelné příjmy, které přesahují částku 68.000,- ročně. Má 2 děti, syna ve věku 17 let, který předložil potvrzení o studiu a dceru ve věku 14 let. Podnikatel platí ročně životní pojištění ve výši 12.000,- a penzijní připojištění, které činí také 12.000,-. Podnikatel daroval sportovnímu klubu 5.000,- na sportovní pomůcky, 2.000,- na charitativní činnost a 3.000,- lékaři v Chorvatsku. Podnikatel si pořídil 8. 1. 2010 lakovací kabinu na leasing. Leasing podnikatel bude platit 6 let.

Podnikatel vlastní majetek, který je uveden v tabulce č. 1:

38

Tabulka 1: Seznam majetku podnikatele XY

Majetek

Datum

Vstupní

Odpisová

Doba

zařazení

cena

skupina

odpisování

Budova (dílna + kancelář)

7. 2 .2005

1.000.000,-

5

30 let

Odtahový automobil

1. 7. 2010

200.000,-

2

5 let

Plnička klimatizací

10. 3. 2005

65.000,-

2

5 let

Zvedák

10. 4. 2005

75.000,-

3

10 let

Geometrie

6. 4. 2010

315.000,-

2

5 let

Diagnostika

8. 2 .2006

62.000,-

2

5 let

Brzdové stolice

3. 1. 2007

80.000,-

2

5 let

Budova (lakovna)

8. 1. 2010

500.000,-

5

30 let

Lakovací kabina

8. 1. 2010

leasing

39

3.2 Výpočet daňové povinnosti pro rok 2010 dle podnikatele Příjmy podnikatele: •

Příjmy za provedené práce

•

Prodej železného šrotu

20.000,-

•

Osobní vklad

150.000,-

•

Úroky

•

Příjmy celkem

1.500.000,-

1.300,-

1.671.300,-

Výdaje podnikatele: •

Nákup materiál

•

Sociální pojištění

16.370,-

•

Zdravotní pojištění

13.200,-

•

První mimořádná splátka leasingu

200.000,-

•

Daňově uznatelný náklad leasingu

108.384,-

•

Výdaje za telefon

32.000,-

•

Výdaje za inzerci

1.590,-

•

Povinné ručení za převozní značky

3.910,-

•

Poštovné

•

Bankovní poplatky

3.340,-

•

Výdaje za odpad

3.980,-

•

Odpisy

280.483,-

•

Mzda zaměstnanec

180.000,-

•

Pojištění zaměstnanec

63.000,-

•

Pohonné hmoty

19.200,-

•

Elektřina

8.400,-

•

Silniční daň

1.800,-

•

Osobní spotřeba

•

Penále

•

Dar sportovnímu klubu

5.000,-

•

Dar na charitativní činnost

2.000,-

200.000,-

105,-

264.505,330,-

40

•

Dar soukromému lékaři v Chorvatsku

3.000,-

•

Úprava okolí dílny (stromky, květiny)

12.000,-

•

Nealkoholické nápoje poskytnuté zaměstnanci

•

Výdaje celkem

1.000,-

1.423.597,-

41

3.2.1 Výpočet odpisů Podnikatel používá zrychlené odpisy. Odpisové skupiny a doby odpisování jsem uvedla v tabulce č. 2 a odpisové sazby pro zrychlené odpisování v tabulce č. 3. Tabulka 2: Skupiny a doby odpisování

Odpisová skupina Doba odpisování 1

3 roky

2

5 let

3

10 let

4

20 let

5

30 let

6

50 let

Tabulka 3: Sazby pro zrychlené odpisování

Roční odpisový koeficient Pro Odpisová V prvním V dalších zvýšenou skupina roce letech vstupní odpisování odpisování cenu 1 3 4 3 2

5

6

5

3

10

11

10

4

20

21

20

5

30

31

30

6

50

51

50

U hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 2, pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010, dle Zákona č. 586/1992 Sb.16 lze uplatnit mimořádné odpisy. Pokud je poplatník prvním vlastníkem může odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců. Za prvních 12 měsíců uplatní poplatník odpisy rovnoměrné do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní poplatník odpisy rovnoměrné do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.

16

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 30a

42

1. Budova (dílna + kancelář), vstupní cena 1.000.000,-, odpisová skupina 5, datum zařazení 7.2. 2005 Rok

Výpočet

Odpis

ZC

2005

1.000.000 : 30 =

33.334,-

966.666,-

2006

2 x ZC : (31-1) =

64.445,-

902.221,-

2007

2 x ZC : (31-2) =

62.223,-

839.998,-

2008

2 x ZC : (31-3) =

60.000,-

779.998,-

2009

2 x ZC : (31-4) =

57.778,-

722.220,-

2010

2 x ZC : (31-5) =

55.556,-

666.664,-

2. Odtahový automobil, vstupní cena 200.00,-, odpisová skupina 2, datum zařazení 1. 7. 2010 Odpis = 200.000 * 0,6 = 120,000,- (mimořádný odpis)

3. Plnička klimatizací, vstupní cena 65.000,-, odpisová skupina 2, datum zařazení 10. 3 .2005 Odpis = již odepsáno

4. Zvedák, vstupní cena 75.000,-, odpisová skupina 3, datum zařazení 10. 4. 2005 Rok

Výpočet

Odpis

ZC

2005

75.000 : 10 =

7.500,-

67.500,-

2006

2 x ZC : (11-1) =

13.500,-

54.000,-

2007

2 x ZC : (11-2) =

12.000,-

42.000,-

2008

2 x ZC : (11-3) =

10.500,-

31.500,-

2009

2 x ZC : (11-4) =

9.000,-

22.500,-

2010

2 x ZC : (11-5) =

7.500,-

15.000,-

43

5. Geometrie, vstupní cena 315.000,-, odpisová skupina 2, datum zařazení 6. 4. 2010 Rok

Výpočet

Odpis

ZC

2010

315.000 : 5 =

63.000,-

252.000,-

6. Diagnostika, vstupní cena 62.000,-, odpisová skupina 2, datum zařazení 8. 2.2006 Rok

Výpočet

Odpis

ZC

2006

62.000 : 5 =

12.400,-

49.600,-

2007

2 x ZC : (6-1) =

19.840,-

29.760,-

2008

2 x ZC : (6-2) =

14.880,-

12.880,-

2009

2 x ZC : (6-3) =

9.920,-

4.960,-

2010

2 x ZC : (6-4) =

4.960,-

0,-

7. Brzdové stolice, vstupní cena 80.000,-, odpisová skupina 2, datum zařazení 3. 1. 2007 Rok

Výpočet

Odpis

ZC

2007

80.000 : 5 =

16.000,-

64.000,-

2008

2 x ZC : (6-1) =

25.600,-

38.400,-

2009

2 x ZC : (6-2) =

19.200,-

19.200,-

2010

2 x ZC : (6-3) =

12.800,-

6.400,-

8. Budova (lakovna), vstupní cena 500.000,-, odpisová skupina 5, datum zařazení 8. 4. 2010 Rok

Výpočet

Odpis

ZC

2010

500.000 : 30 =

16.667,-

483.333.-

Odpisy za rok 2010 celkem 280.483,-

44

3.2.2 Výpočet leasingu Podnikatel si pořídil lakovací kabinu 8. 1. 2010. Leasingová smlouva je uzavřena na 6 let s finančním navýšením 25 %. Hodnota lakovací kabiny je 520.256,-. Podnikatel dle leasingové smlouvy zaplatí první mimořádnou splátku (akontaci) ve výši 200.000,520.256 x 1,25 = 650.320,- a z této částky následně vypočítáme hodnotu leasingu. 650.320 : 72 měsíců = 9.032,- daňově uznatelný náklad (roční splátka činí 108.384,-)

45

3.2.3

Výpočet daňové povinnosti

Příjmy dle § 7

1.671.300,-

Výdaje Základ daně § 7

-1.423.597,zisk

247.703,-

Základ daně z příjmu FO

247.703,-

Nezdanitelné části základu daně § 15

0,-

Odčitatelné položky § 34

0,-

Upravená základ daně Zaokrouhlený základ daně

=

247.703,247.700,-

Sazba daně § 16

15 %

Daň

37155,-

Sleva na poplatníka § 15 Daňová povinnost

-24.840,12.315,-

46

3.2.4 Shrnutí Podnikatel dle svých výpočtů zaplatí za rok 2010 daň ve výši 12.315,-. Takto vypočtená daň je s mnoho chybami. Podnikatel tímto okrádá sám sebe a také stát. Zde jsou uvedeny chyby, kterých se podnikatel dopustil, a v následující kapitole je výpočet proveden bez chyb, kterých se podnikatel dopustil: •

Nerozdělení příjmů zahrnutých do § 7, do § 8 a na příjmy osvobozené od daně. Do daňových příjmů by patřily pouze příjmy za provedené práce a příjmy z prodeje železného šrotu. Osobní vklad je příjmem nedaňovým a úroky budou zdaňovány dle § 8. Rozdělení můžeme vidět v tabulce č. 4.

Tabulka 4: Rozdělení příjmů

Příjmy § 7

Příjmy § 8

Příjmy nezahrnované do ZD

Příjmy za provedené práce Příjmy z prodeje

Úroky

Osobní vklad

železného šrotu • Nerozdělné výdajů na výdaje nutné na dosažení, udržení a zajištění příjmů (§ 24) a na výdaje daňově neuznatelné (§ 25). Do daňově neuznatelných výdajů patří dle § 25 sociální pojištění, zdravotní pojištění, osobní spotřeba, dar sportovnímu klubu, dar na charitativní činnost, dar soukromému lékaři v Chorvatsku, úprava okolí dílny, nealkoholické nápoje poskytnuté zaměstnanci ostatní výdaje se zařadí do výdajů nutných na dosažení, udržení a zajištění příjmů. Rozdělení můžeme vidět v tabulce č. 5.

47

Tabulka 5: Rozdělení výdajů na daňové a nedaňové.

Výdaje uznatelné

Výdaje neuznatelné

Nákup materiálu

Osobní spotřeba



Danově uznatelný náklad leasingu


Výdaje na telefon


Faktura na inzerci



Nealkoholické nápoje poskytnuté zaměstnanci

Poštovné


Bankovní poplatky


Faktura za odpad Odpisy Mzda zaměstnanec Pojištění zaměstnanec Paušální výdaje na auto •

Úrok z bankovního účtu (podnikatelský účet) se daní dle § 8, tedy se nezahrne do příjmů zdanitelných dle § 7.

•

U odtahového automobilu nelze uplatnit mimořádný odpis (automobil pořízen 1.7.2010). Pokud podnikatel spočítá odpis tímto způsobem, tím se dopouští krácení daně. Dle § 30a lze uplatnit mimořádný odpis na hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2, pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010. Odtahový automobil byl pořízen až 1 .7. 2010, proto mimořádný odpis být uplatněn nesmí. Pořizovací cena 200.000,-. Správný výpočet odpisu: 200.000 : 5 = 40.000,-

•

U pořízeného majetku „geometrie“ lze uplatnit mimořádný odpis (pořízení 6. 4. 2010). Podnikatel mimořádný odpis neuplatnil Dle § 30a lze uplatnit mimořádný odpis na hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2, pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010. Podnikatel zde může mimořádný odpis uplatnit. Pořizovací cena 315.000,-. Správný výpočet odpisu:

48

315.000 x 0,6 = 189.000,•

Nevyužití paušálního výdaje na pohonné hmoty Dle § 24zt může podnikatel uplatnit paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem ve výši 5.000,- za každý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo. Podnikatel pořídil odtahové auto 1. 7. 2010. Paušální výdaje na auto může tedy uplatnit 6 měsíců. Výpočet: 5.000 x 6 = 30.000,-

•

Neuplatnění darů jako odčitatelných položek do základu daně Podnikatel si může dle § 34 uplatnit dary jako položku odčitatelnou od základu daně.

•

Neuplatnění daňových zvýhodnění na 2 děti Podnikatel dle § 35c má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 11.604,- ročně. Toto daňového zvýhodnění může uplatnit na vyživované děti a to v případě, že dítě je nezletilé nebo zletilé do věku 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání.

49

3.3

Výpočet daňové povinnosti za rok 2010 podle zákonné úpravy 2010

Příjmy zahrnuté do § 7: •

Příjmy za provedené práce

•

Příjmy z prodeje železného šrotu

celkem:

1.500.000,20.000,-

1.520.000,-

Příjmy nezahrnované do základu daně •

Osobní vklad

Příjmy zahrnuté do § 8 •

Úroky

150.000,-

150.000,-

1.300,-

Výdaje nutné dosažení, udržení a zajištění příjmů: •

Nákup materiálu

200.000,-

•


200.000,-

•

Daňově uznatelný náklad leasingu

108.384,-

•

Výdaje za telefon

32.000,-

•

Faktura za inzerci

1.590,-

•


3.910,-

•

Poštovné

•

Bankovní poplatky

3.340,-

•

Faktura za odpad

3.980,-

•

Odpisy

326.483,-

•

Mzda zaměstnanec

180.000,-

•

Pojištění zaměstnanec

63.000,-

•

Paušální výdaje na auto

30.000,-

105,-

50

(uplatnění paušálního výdaje dle § 24zt) •

Elektřina

8.400,-

•

Silniční daň

1.800,-

•

Penále

Celkem:

330,-

1.163.322,-

Výdaje daňově neuznatelné: •

Osobní spotřeba

•


5.000,-

•


2.000,-

•


3.000,-

•


12.000,-

•

Nealkoholické nápoje poskytnuté poskytnuté zaměstnanci

264.505,-

1.000,-

•


16.370,-

•


13.200,-

celkem:

317.075,-

51

3.3.1 Výpočet odpisů Podnikatel používá zrychlené odpisy. Odpisové skupiny a doby odpisování jsem uvedla v tabulce č. 2 a odpisové sazby pro zrychlené odpisování v tabulce č. 3. Tabulka 6: Skupiny a doby odpisování

Odpisová skupina Doba odpisování 1

3 roky

2

5 let

3

10 let

4

20 let

5

30 let

6

50 let

Tabulka 7: Sazby pro zrychlené odpisování

Roční odpisový koeficient Pro Odpisová V prvním V dalších zvýšenou skupina roce letech vstupní odpisování odpisování cenu 1 3 4 3 2

5

6

5

3

10

11

10

4

20

21

20

5

30

31

30

6

50

51

50

U hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 2, pořízený v období od 1 .ledna 2009 do 30. června 2010, dle Zákona č. 586/1992 Sb.17 lze uplatnit mimořádné odpisy. Pokud je poplatník prvním vlastníkem může odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců. Za prvních 12 měsíců uplatní poplatník odpisy rovnoměrné do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní poplatník odpisy rovnoměrné do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku. 17

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 30a

52

1. Budova (dílna + kancelář), vstupní cena 1.000.000,-, odpisová skupina 5, datum zařazení 7 2 2005 Rok

Výpočet

Odpis

ZC

2005

1.000.000 : 30 =

33.334,-

966.666,-

2006

2 x ZC : (31-1) =

64.445,-

902.221,-

2007

2 x ZC : (31-2) =

62.223,-

839.998,-

2008

2 x ZC : (31-3) =

60.000,-

779.998,-

2009

2 x ZC : (31-4) =

57.778,-

722.220,-

2010

2 x ZC : (31-5) =

55.556,-

666.664,-

2. Odtahový automobil, vstupní cena 200.00,-, odpisová skupina 2, datum zařazení 1. 7 .2010 Odpis

Výpočet

Odpis

ZC

2010

200.000 : 5 =

40.000,-

160.000,-

3. Plnička klimatizací, vstupní cena 65.000 Kč, odpisová skupina 2, datum zařazení 10 3.a2005 Odpis = již odepsáno

4. Zvedák, vstupní cena 75.000,-, odpisová skupina 3, datum zařazení 10. 4 .2005 Rok

Výpočet

Odpis

ZC

2005

75.000 : 10 =

7.500,-

67.500,-

2006

2 x ZC : (11-1) =

13.500,-

54.000,-

2007

2 x ZC : (11-2) =

12.000,-

42.000,-

2008

2 x ZC : (11-3) =

10.500,-

31.500,-

2009

2 x ZC : (11-4) =

9.000,-

22.500,-

2010

2 x ZC : (11-5) =

7.500,-

15.000,-

5. Geometrie, vstupní cena 315.000,-, odpisová skupina 2, datum zařazení 6. 4. 2010 Odpis 315.000 x 0,6 = 189.000,- (mimořádný odpis) 53

6. Diagnostika, vstupní cena 62.000,-, odpisová skupina 2, datum zařazení 8. 2. 2006 Rok

Výpočet

Odpis

ZC

2006

62.000 : 5 =

12.400,-

49.600,-

2007

2 x ZC : (6-1) =

19.840,-

29.760,-

2008

2 x ZC : (6-2) =

14.880,-

12.880,-

2009

2 x ZC : (6-3) =

9.920,-

4.960,-

2010

2 x ZC : (6-4) =

4.960,-

0,-

7. Brzdové stolice, vstupní cena 80.000,-, odpisová skupina 2, datum zařazení 3. 1. 2007 Rok

Výpočet

Odpis

ZC

2007

80.000 : 5 =

16.000,-

64.000,-

2008

2 x ZC : (6-1) =

25.600,-

38.400,-

2009

2 x ZC : (6-2) =

19.200,-

19.200,-

2010

2 x ZC : (6-3) =

12.800,-

6.400,-

8. Budova (lakovna), vstupní cena 500.000,-, odpisová skupina 5, datum zařazení 8. 4. 2010 Rok

Výpočet

Odpis

ZC

2010

500.000 : 30 =

16.667,-

483.333.-

Odpisy za rok 2010 celkem 326.483,-

54

3.3.2 Výpočet leasingu Podnikatel si pořídil lakovací kabinu 8. 1. 2010. Leasingová smlouva je uzavřena na 6 let s finančním navýšením 25 %. Hodnota lakovací kabiny je 520.256,-. Podnikatel dle leasingové smlouvy zaplatí první mimořádnou splátku (akontaci) ve výši 200.000,520.256 x 1,25 = 650.320,- a z této částky následně vypočítáme hodnotu leasingu. 650.320 : 72 měsíců = 9.032,- daňově uznatelný náklad (roční splátka činí 108.384,-)

3.3.3 Paušální výdaje na auto Podnikatel může uplatnit paušální výdaje na auto (§24zt), protože tak uplatní vyšší částku než, kdyby do výdajů zahrnul skutečně spotřebované pohonné hmoty ve výši 19.200,-. Automobil byl zařazen 1. 7. 2010. Byl tedy používán 6 měsíců. Měsíční paušální částka, která se může odečíst, činí 5.000,-. Výpočet: 5.000,- x 6 = 30.000,Paušální výdaje na auto činí 30.000,-

55

3.3.4 Výpočet Příjmy dle § 7

1.520.000,-

Výdaje Základ daně § 7

-1.163.322,zisk

356.678,-

Příjmy dle § 8

1.300,-

Základ daně § 8

1.300,-

Základ daně z příjmu FO

357.978,-

Nezdanitelné části základu daně § 15 Dar sportovnímu klubu

-5.000,-

Dar na charitu

-2.000,-

Penzijní připojištění

-6.000,-

Životní pojištění

-12.000,-

Odčitatelné položky § 34 Upravená základ daně Zaokrouhlený základ daně Sazba daně § 16 Daň

0,=

332.978,332.900,15 % 49.935,-

Sleva na poplatníka § 35ba

-24.840,-

Daňové zvýhodnění § 35c (2 děti)

-23.208,-

Daňová povinnost

1.887,-

56

3.3.5 Shrnutí Podnikatel takto vypočtenou daní zaplatí 1.887,-. Zaplatí menší daň než v případě, když si daňovou povinnost počítal bez využití daňových zvýhodnění a odčitatelných položek a bez dodržení zákona o dani z příjmu.

Prvním krokem podnikatele, pokud chce vyčíslit daň správným způsobem, by mělo být správné rozdělení na příjmy, které jsou zahrnuté do § 7 a příjmy, které jsou zahrnuty do § 8, případně § 9 a § 10 a na příjmy osvobozené. Do příjmů zahrnutých do § 7 tedy patří příjmy za provedené práce a příjmy z prodeje železného šrotu. Úrok z bankovního účtu, který slouží podnikatelským účelům, se zdaňuje dle § 8 jako kapitálový majetek. Osobní vklad je nedaňovým příjmem.

Další věcí by mělo být rozdělení výdajů na výdaje, které jsou nutné na dosažení, udržení a zajištění příjmů, které najdeme v § 24 a na výdaje daňově neuznatelné, které najdeme v § 25 a na výdaje při účetní uzávěrce kam patří akontace leasingu. Do výdajů nutných na dosažení, udržení a zjištění příjmů paří: Nákup materiálu, první mimořádná splátka leasingu, splátka leasingu, výdaje za telefon, faktura za inzerci, povinné ručení za převozní značky, poštovné, bankovní poplatky, výdaje za odpad, odpisy, mzda zaměstnance, pojištění zaměstnance, paušální výdaj na pohonné hmoty, výdaje za elektřinu, silniční daň, penále. Do daňově neuznatelných výdajů patří: Osobní spotřeba podnikatele, dar sportovnímu klubu, dar na charitativní činnost, dar soukromému lékaři v Chorvatsku, úprava okolí díly (stromky, květiny), nealkoholické nápoje poskytnuté zaměstnanci, sociální pojištění, zdravotní pojištění.

Dalším problém podnikatele je odpis u odtahového automobilu, podnikatel zde nemůže mimořádný odpis uplatnit. Odtahový automobil byl pořízen 1. 7. 2010. Dle zákona lze mimořádný odpis uplatnit na majetek v odpisové skupině 1 a 2 pořízený v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010. Tím, že podnikatel uplatnil mimořádný odpis, když na něj neměl nárok, okradl stát. Naopak u pořízeného majetku geometrie může být mimořádný odpis uplatněn. Geometrie byla pořízena 6. 4. 2010. Tím, že podnikatel tento mimořádný odpis neuplatnil, musel zaplatit vyšší daň.

57

Podnikatel má možnost využití paušálních výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem dle § 24zt ve výši 5.000,- za každý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo. V případě, kdy si daň počítal podnikatel sám, tuto možnost nevyužil.

Podnikatel může jako odčitatelnou položku od základu daně dle § 34 dary a to dar sportovnímu klubu, dar na charitativní činnost. Dar soukromému lékaři v Chorvatsku uplatnit jako odčitatelnou položku nemůže, protože Chorvatsko není členem EU. V případě, kdy si podnikatel počítal daň sám, této možnosti nevyužil.

Podnikatel při svém výpočtu uplatnil pouze slevu na poplatníka. Podnikatel má, ale ještě 2 děti, na které může uplatnit daňové zvýhodnění dle § 35c. Toto daňové zvýhodnění může uplatnit na vyživované dítě žijícím s ním v domácnosti ve výši 11.604,- ročně. V případě, že je dítě nezletilé nebo zletilé do věku 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání.

58

4 Změny v dani z příjmu FO v roce 2011 V roce 2011 došlo k několika změnám ve zdanění příjmu FO. Došlo ke změně ve slevách na dani a to konkrétně ve slevě na poplatníka, která se změní z 24.840,-/rok na 23.640,-/rok. Je to tzv. povodňová daň, která bude platit pouze v roce 2011 v dalším roce se sleva vrátí zpět na částku 24.840,-/rok. Další změnou je, že je zavedeno zdanění důchodů

podnikajících

nebo

pracujících

důchodců,

které

přesáhnou

hranici

840.000 Kč/rok. Od 1. ledna 2011 nabyl účinnost zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, který se dotkne všech poplatníků. Jde především o jasnější a jednotnější vymezení pojmů. Dojde k větší podpoře elektronizace daňové správy a posílení právní jistoty v daňové oblasti. Jsou pozměněny i některé pravomoci ministra financí a jemu podřízených pracovníků. Nový daňový řád mimo jiné definuje daň širším způsobem než doposud. Tiskopisy budou nově vydávány Generálním finančním ředitelstvím. Změny u zúčtování daně. Podle nového ustanovení zákona se řádné vyúčtování předkládá v papírové podobě nebo elektronické podobě. V papírové podobě to bude do konce února a v elektronické podobě do 20. března. Také došlo ke změnám zdravotního a sociálního pojištění. Došlo ke zvýšení minimálních záloh jak u sociálního, tak i u zdravotního pojištění. U sociálního pojištění došlo ke zvýšení na 1.731,- z původních 1.807,- a u zdravotního pojištění se zvýšily z 1.601,- na 1.670,-. Další změnou je nemocenské pojištění, kdy dojde ke změně sazby u OSVČ ze 1,2 % na 2,3 %. Od roku 2011 také přestává platit sleva dle § 35, a to sleva ve výši poloviny daně vypočítané ze základu daně vykázaného z činnosti provozovaných poplatníky uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců. S koncem roku 2010 skončila i možnost platit daně daňovou složenkou. Občané i firmy mohou provádět platby prostřednictvím pošty i nadále. Od ledna 2011 se daňové zálohy a doplatky daní platí na pokladně finančního úřadu poštovní poukázkou typu A, bankovním příkazem nebo prostřednictvím internetového bankovnictví. 59

Závěr Cílem této práce je posouzení skutečných výsledků hospodaření konkrétního podnikatele - fyzické osoby, odhalení chyb, kterých se při zpracování daňového přiznání dopustil, oprava těchto chyb a optimalizace jeho daňové povinnosti. Myslím si, že tento cíl jsem splnila. Když si podnikatel počítal daň sám, dopustil se řady chyb, a to především tím, že při svých výpočtech téměř nepoužíval zákon o dani z příjmu. Daň v tomto případě stanovil na částku 12.315,-. Podnikatel se dopustil především následujících chyb. Jako základní chybu považuji špatné rozdělené příjmů do správných skupin příjmů a nerozlišení příjmů zahrnovaných a nezahrnovaných do základů daně. Další závažnou chybou, kterou se dopustil je nerozdělení příjmů daňově uznatelných (§ 24) a příjmů daňově neuznatelných (§ 25). Další problém nastal při výpočtu odpisů, kdy podnikatel nesprávně uplatnil mimořádné odpisy. Podnikatel při svých výpočtech také nevyužil uplatnění paušálních výdajů na auto, které může uplatnit za 6 měsíců. A také zapomněl využít dary jako odčitatelné položky od základu daně, dále uplatnění daňových zvýhodnění na vyživované děti. V případě, kdy jsem se snažila na přání podnikatele o optimalizaci jeho daňové povinnosti, jsem dospěla k výši daně v částce 1.887,-. Je to především tím, že jsem postupovala dle zákona o dani z příjmu, kdy jsem využívala zvýhodnění, na které měl podnikatel nárok. Prvním krokem ke správnému výpočtu bylo především správné rozdělení do skupin příjmů a určení, které položky jsou daňově uznatelné příjmy a výdaje a které jsou daňově neuznatelné. Dále jsem se zabývala problematikou správného uplatnění mimořádných odpisů a využitím paušálních výdajů na auto, které podnikatel při svých výpočtech opomněl. Při svých výpočtech jsem také brala v potaz dary jako odčitatelné položky od základu daně a samozřejmě daňové zvýhodnění. Podnikatel by měl při sestavování daňového přiznání vyhledat odborníka, který mu daňové přiznání vyplní a především stanoví optimální výši daně lépe, než když si podnikatel stanovuje výši daně sám, protože pro toto stanovení daně nemá potřebné znalosti.

60

Literatura Daňové zákony 2010. Bratislava: DonauMedia, 2010. 159 s. ISBN 978-80-89364-09-1. CARDOVÁ, Zdenka. Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele. první. Praha: ASPI, a. s., 2007. 156 s. ISBN 978-80-7357-288-4. VALOUCH, Petr. Optimální zdanění fyzických osob: neplaťtě víc, než musíte. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 156 s. ISBN 978-80-247-1805-7. SEDLÁKOVÁ, Eva. Daňové a nedaňové výdaje 2009. Český Těšín: Poradce, s.r.o., 2009. 272 s. ISBN 978-80-7365-315-6. KŘÍŽEK, V. 10 tipů, jak ušetřit na daních. Hospodářské noviny. 7. 12. 2009, 45, s. 28. ISSN DCHN20091207020042cz. Tyrkys [online]. 2009 [cit. 2010-04-05]. Daně. Dostupné z WWW: .

61

Seznam tabulek Tabulka 1: Seznam majetku podnikatele XY ............................................................ 39 Tabulka 2: Skupiny a doby odpisování....................................................................... 42 Tabulka 3: Sazby pro zrychlené odpisování............................................................... 42 Tabulka 4: Rozdělení příjmů ....................................................................................... 47 Tabulka 5: Rozdělení výdajů na daňové a nedaňové. ............................................... 48 Tabulka 6: Skupiny a doby odpisování....................................................................... 52 Tabulka 7: Sazby pro zrychlené odpisování............................................................... 52

Seznam obrázků Obrázek 1: Rozložení daní ve státním rozpočtu .......................................................... 9

62

Příloha Daňové přiznání

63

3

4

5

6

7

8

9

10

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Recommend Documents