VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Vy m á h á n í p o h l e d á v e k u f y z i c k ý c h o s o b Bakalářská práce
Autor: Alena Valentová Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2011
Anotace Téma mé bakalářské práce je vymáhání pohledávek u fyzických osob. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá pohledávkami a jejími druhy, způsoby vymáhání pohledávek ve veřejné správě a doručováním spisů. Jsou zde také uvedeny možnosti, jak lze vymáhání ukončit. Praktická část se zaměřuje na jednotlivé kroky vymáhání pohledávek daňovou exekucí na příkladu dlužníka. Je také navrženo řešení pomocí měsíčních splátek a je zde uveden přehled místních poplatků, které byly vybrány v Jihlavě.
Klíčová slova Pohledávka, vymáhání pohledávky, veřejná správa, exekuce, místní poplatek.
Die Annotation Das Thema meiner Bachelorarbeit ist die Forderungsbetreibung bei den Menschen. Die Arbeit wird in den theoretischen und den praktischen Teil gegliedert. Der theoretische Teil beschäftigt sich mit den Forderungen und mit ihrer Typen, mit den Betreibungarten in der öffentlichen Verwaltung und mit der Postzustellung. Es werden hier auch die Möglichkeiten angeführen, wie man die Betreibung einstellen kann. Der praktische Teil konzentriert sich auf die einzelnen Schritte der Forderungsbetreibung durch die Steuerexekution beim Schuldner. Es wird auch einen Lösung mit Hilfe von monatlichen Raten vorgeschlagen und es gibt hier eine Übersicht über Kommunalabgaben, die in Jihlava abgehoben worden.
Die Schlüsselwörter Die Forderung, die Forderungsbetreibung, die öffentliche Verwaltung, die Exekution, die Kommunalabgabe.
Chtěla bych poděkovat vedoucí své bakalářské práce, paní Ing. Marii Borské, za její odborné vedení. Také bych chtěla poděkovat pracovnicím Magistrátu města Jihlavy za cenné připomínky a rady. Dále mé, velké díky patří mému příteli, rodině a přátelům, kteří mi byli velkou oporou během celého studia a při vytváření této bakalářské práce.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 17. května 2011 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 Teoretická část .................................................................................................................. 9 1
Pohledávka ................................................................................................................ 9 1.1
1.1.1
Smluvní pohledávky ................................................................................... 9
1.1.2
Ostatní pohledávky ................................................................................... 10
1.1.3
Občanskoprávní pohledávky..................................................................... 10
1.1.4
Obchodněprávní pohledávky .................................................................... 10
1.2
Vymáhání pohledávek obecně ......................................................................... 10
1.2.1
Soukromý sektor ....................................................................................... 10
1.2.2
Způsoby vymáhání pohledávek ................................................................ 11
1.2.3
Veřejný sektor ........................................................................................... 12
1.3
2
Druhy pohledávek .............................................................................................. 9
Exekuční titul ................................................................................................... 14
1.3.1
Platební výměr .......................................................................................... 14
1.3.2
Pokuty ....................................................................................................... 19
Způsoby vymáhání pohledávek ve veřejné správě ................................................. 21 2.1
Daňová exekuce ............................................................................................... 21
2.1.1
Daňová exekuce srážkami ze mzdy .......................................................... 22
2.1.2
Daňová exekuce přikázání pohledávky z bankovního účtu ...................... 22
2.1.3
Daňová exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky ............................ 22
2.1.4
Daňová exekuce postižením jiných majetkových práv............................. 22
2.1.5
Daňová exekuce prodejem movitých věcí a prodejem nemovitostí ......... 23
2.2
Vymáhání prostřednictvím soudu nebo soudního exekutora ........................... 23
2.2.1
3
Soudní exekutor ........................................................................................ 23
2.3
Insolvenční řízení ............................................................................................. 24
2.4
Veřejná dražba ................................................................................................. 25
Doručování.............................................................................................................. 26 3.1
Druhy doručování............................................................................................. 26
3.1.1
Doručování do vlastních rukou ................................................................. 26
3.1.2
Elektronické doručování ........................................................................... 26
3.1.3
Doručování prostřednictvím zásilky ......................................................... 26
6
3.1.4
Doručování fyzickým osobám .................................................................. 27
3.1.5
Uložení písemnosti ................................................................................... 27
3.1.6
Doručení veřejnou vyhláškou ................................................................... 28
3.1.7
Účinky doručení ........................................................................................ 28
4
Splátky .................................................................................................................... 29
5
Ukončení řízení ....................................................................................................... 30 5.1
Zaplacení .......................................................................................................... 30
5.1.1
Přeplatek ................................................................................................... 30
5.2
Promlčecí lhůta................................................................................................. 30
5.3
Odpis nedoplatku ............................................................................................. 31
5.4
Smrt dlužníka ................................................................................................... 31
Praktická část .................................................................................................................. 32 6
Územní samospráva ................................................................................................ 32 6.1
7
Magistrát města Jihlavy.................................................................................... 35
6.1.1
Odbory magistrátu .................................................................................... 35
6.1.2
Organizační struktura magistrátu .............................................................. 36
Profil dlužníka......................................................................................................... 37 7.1
Postup vymáhání .............................................................................................. 38
7.1.1
Vymáhání podle Zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád ............................. 38
7.1.2
Vymáhání podle Zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ........ 45
7.1.3
Situace s odlišným postupem vymáhání ................................................... 45
7.2
Návrh řešení ..................................................................................................... 46
7.2.1 8
Splátkový kalendář ................................................................................... 46
Přehled vybraných místních poplatků..................................................................... 48
Závěr ............................................................................................................................... 54 Použitá literatura ............................................................................................................. 56 Seznam tabulek ............................................................................................................... 58 Seznam obrázků .............................................................................................................. 58 Přílohy............................................................................................................................. 59
7
Úvod Téma vymáhání pohledávek u fyzických osob jsem si vybrala z důvodu, že jsem se touto problematikou zabývala na semestrální praxi, kterou jsem absolvovala na Magistrátu města Jihlavy na oddělení vymáhání pohledávek. Do té doby jsem vůbec netušila, že tolik občanů může být zadluženo jen z důvodu, že neplní povinnosti vůči svému městu. Vymáhání pohledávek v rámci veřejné správy je v poslední době velice aktuální, protože čím dál více občanů neplatí poplatky městu. Buď s důvodu, že nemohou (finanční problémy) nebo nechtějí. Ale místní poplatky slouží jako příjem do státního rozpočtu, proto se jejich vybírání hlídá a vymáhá. Jako cíl jsem si zvolila analýzu vymáhání pohledávek daňovou exekucí v rámci veřejné správy na příkladu dlužníka a návrh řešení pomocí splátkového kalendáře. V práci chci ukázat jednotlivé kroky daňové exekuce, ke kterým může dojít, když dlužník nespolupracuje s úřady. A dále navrhnout řešení spolupráce mezi dlužníkem a úřadem pomocí splátkového kalendáře. Teoretická část je rozdělena do pěti částí. První kapitola popisuje, co je to pohledávka a jednotlivé druhy pohledávek, rozdílné způsoby vymáhání v soukromém a veřejném sektoru. Dále poukazuje na jednotlivé místní poplatky a pokuty, které mohou správci daně vybírat a následně vymáhat. Druhá část rozebírá způsoby vymáhání pohledávek v rámci veřejné správy. Třetí kapitola popisuje druhy doručování listin. Předposlední část obsahuje popis splátek daně. Poslední část se zabývá způsoby, jak lze ukončit vymáhací řízení. Praktická část obsahuje tři stěžejní kapitoly. Na začátku je seznámení s územní samosprávou, jejím fungováním a rozdělením. V druhé kapitole je charakteristika dlužníka, dále jsou zde rozebrány jednotlivé kroky daňové exekuce. Závěrečná kapitola této části ukazuje přehled místních poplatků, které byly vybrány v letech 2008-2010 v Jihlavě. V této části je též navrženo řešení pro dlužníka pomocí splátkového kalendáře. Součástí práce jsou jako příloha dokumenty, které se využívají při daňové exekuci. Jsou jimi platební výměr, upomínka, výzva v náhradní lhůtě a veřejná vyhláška. Mezi přílohy je též vložen i sazebník místních poplatků v Jihlavě.
8
Teoretická část 1 Pohledávka S pojmem pohledávka se snad setkal už každý z nás. Ale co si pod slovem pohledávka můžeme představit? Pohledávka je součástí oběžného majetku a vzniká při smluvním vztahu, kdy jedna strana požaduje od druhé strany určitě plnění a druhá strana se zavazuje plnění poskytnout, jak to vyplývá ze smlouvy. Pohledávka nevzniká jen na základě smluvního vztahu. Některé pohledávky se vytváří zcela automaticky jako součást běžného života bez toho, abychom si tuto věc vůbec uvědomovali, např. při nákupu potravin, při jízdě hromadným prostředkem a jiné.
1.1 Druhy pohledávek Pohledávky lze rozdělit na pohledávky: • ze smluv, • z porušení právních povinností, • z jiných právních skutečností. Podle plnění vznikají pohledávky: • s finančním plněním, • s naturálním plněním, • s plněním službami, • s plněním činnosti nebo zdržením se činnosti. Další členění pohledávek je na pohledávky smluvní a ostatní pohledávky a také na občanskoprávní a obchodněprávní pohledávky.
1.1.1 Smluvní pohledávky Smluvní pohledávky vznikají na základě smluvního vztahu. V některých případech může pohledávka vzniknout pouze na straně jednoho účastníka, např. pohledávky
9
z darovací smlouvy. Pohledávka nejčastěji mívá dvě smluvní strany, např. kupní smlouva (kupující, prodávající).
1.1.2 Ostatní pohledávky Vznikají na základě veřejnoprávního předpisu nebo jiné skutečnosti. Tyto pohledávky nejsou závislé na žádném smluvním vztahu. Např. jsou to pohledávky, které mají jednotliví občané, mezi niž se zahrnují pohledávky vůči státu, různé poplatky nebo jiná finanční plnění apod.
1.1.3 Občanskoprávní pohledávky Tyto pohledávky se řídí Občanským zákoníkem (Zákon č. 40/1964 Sb.). Spadají sem půjčky, pohledávky z nájemního vztahu, běžný nákup apod.
1.1.4 Obchodněprávní pohledávky Vznik těchto pohledávek se řídí Obchodním zákoníkem (Zákon č. 513/1991 Sb.). Jedná se o pohledávky z nekalosoutěžního jednání, z obchodních závazkových vztahů apod. Nejvíce se setkáváme s pohledávkami z obchodních závazkových vztahů, které vznikají např. ze závazkových vztahů mezi podnikateli, ze závazkových vztahů mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a další.1
1.2 Vymáhání pohledávek obecně Vymáhání pohledávek se provádí nejen v soukromém sektoru ale i ve veřejném sektoru. Způsoby vymáhání v těchto sektorech se od sebe výrazně liší.
1.2.1 Soukromý sektor Co je to vlastně soukromý sektor? Dá se říct, že se jedná o podnikatelský sektor. Hlavním cílem je dosažení zisku. Spadají sem obchodní společnosti, družstva a další.
1
VAIGERT, Dalibor a kolektiv. Pohledávky právní příručka věřitele. 1. vydání. Praha: Computer Press, a. s. 2006.
10
Mezi pohledávky soukromého sektoru můžeme zahrnout takové pohledávky, které má firma za zákazníky. Patří sem pohledávky z obchodního styku (prodej na fakturu), k zaměstnancům, ke státu apod.
1.2.2 Způsoby vymáhání pohledávek Pro vymáhání pohledávek používají firmy následující způsoby. • Telefonický kontakt Používají ho zejména společnosti, které mají více zákazníků s malým objemem pohledávek. Jedná se o způsob, který je levný a může snadno odhalit nebo vyřešit dost problémů. • Osobní kontakt Tento způsob má lepší výsledky vymožení pohledávky než telefonický kontakt, protože lidé mají při kontaktu z očí do očí větší respekt před osobou, se kterou jednají. Tento kontakt sebou nese ale větší náklady např. cestovní náklady. Používají jej proto firmy, které mají větší počet pohledávek. • Písemné upomínky Písemné upomínky se nyní využívají jako dokument před soudním vymáháním. Pokud upomínka obsahuje návrh řešení nebo postup při neuhrazení, mohou pak být jednou z příčin, že dlužník zaplatí nebo bude jednat o úhradě pohledávky. Nemělo by se zapomenout uvést úroky z prodlení. Poslední upomínka by měla mít charakter pokusu o smír, než se přejde k soudnímu vymáhání. Tento dokument je zasílán doporučeně. • Vymáhací agentury Pokud domluvy s dlužníkem o zaplacení dluhu nevedou k cíli (zaplacení), mohou být využity služby specializované společnosti, které zajišťují mimosoudní inkaso pohledávek. Vymáhací agentury pracují za provizi z dané pohledávky, kterou vymáhají. Tento způsob je rychlejší než soudní vymáhání pohledávek.
11
• Soudní vymáhání Soudní vymáhání je velice nákladný způsob vymáhání a přistupuje se k němu v době, kdy selžou předchozí způsoby. Hradí se soudní poplatky ve výši 4 % z žalované pohledávky, 2 % pro výkon rozhodnutí a další náklady, kterou jsou spojené s právním zastoupením. • Exekuce Vzniká na základě rozhodnutí soudu, při jejich vymáhání pomáhají exekutorské úřady. Exekutoři za odměnu mohou zpeněžit majetek dlužníka, což vede k úhradě pohledávky a uspokojení věřitele. Exekutor toto provádí na základě exekučního titulu (např. rozhodnutí soudu, notářský zápis nebo exekutorský zápis). • Konkurz Jedná se o krajní možnost v případě řešení nedobytných pohledávek. Do konkurzu se dostane většinou společnost, která už nemá žádný majetek a není schopna plnit své závazky. Do konkurzního řízení může být také přihlášen podnikatel, který je předlužený a pokračováním své činnosti by svou finanční situaci stejně nevylepšil.2 Další možnost, kterou mohou firmy využít je faktoring. Faktoring Jedná se o odkup krátkodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti. Provádí ho faktoringová společnost. Ta odkoupí všechny pohledávky od klienta. Po určitou dobu pak bude část pohledávek proplácet dodavateli. Faktor dává společnostem hotovost, kterou potřebují, a proto nemusí mít finanční prostředky vázány v pohledávkách.3
1.2.3 Veřejný sektor Co je to veřejný sektor? Tento sektor je částí národního hospodářství, která zahrnuje vztahy mezi subjekty, z nichž alespoň jedním je stát, město či obec. Je spravován, organizován a řízen veřejnou správou.
2
KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010.
3
BAŘINOVÁ, Dagmar; VOZŇÁKOVÁ, Iveta. Pohledávky - vzory smluv a podání. 2. vydání. Praha: GRADA a.s., 2003.
12
Za pohledávky ve veřejném sektoru považujeme jednotlivé poplatky, které platí občané správci daně, dále to jsou pokuty, které uděluje správce daně, nájemné za byty a další. Veřejná správa Existují různá pojetí, jak vysvětlit, co je to veřejná správa. • Funkční pojetí – veřejná správa je záměrná činnost (správa věcí veřejných). • Institucionální pojetí – veřejná správa je souhrn činnosti, které nejsou zákonodárstvím, soudnictvím ani vládou a jsou zajišťovány prostřednictvím organizačních celků. • Právní pojetí – veřejná správa je vykonavatelem zákonů a má úzký vztah na správní právo. Bývá v kontinentální Evropě označováno jako legalistický přístup k veřejné správě. • Kontinentální pojetí – veřejná politika je oddělena od veřejné správy. Úkolem veřejné správy je realizovat politiku státu, která je zakotvena v zákonech a dalších předpisech, na všech úrovních. Důležitým úkolem je přenos informací, jak uvnitř veřejné správy, tak i mimo ni. Tím se rozumí např. zajištění evidence obyvatel, podnikatelských subjektů, evidence nemovitostí apod. Veřejná správa zahrnuje státní správu a samosprávu. Státní správu vykonávají: • ústřední orgány státní správy na ústřední úrovni s působností pro celý stát, • územní orgány státní správy s místní působností, • ostatní státní orgány (např. soudy, státní fondy a další). Do samosprávy patří územní samospráva, zájmová samospráva a specializované veřejnoprávní instituce. Samosprávou se rozumí, určitý způsob řízení celku, který o některých svých záležitostech může rozhodovat sám.4 Způsoby vymáhání v rámci veřejné správy jsou uvedeny v kapitole 2.
4
PEKOVÁ, J; PILNÝ, J; JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005.
13
1.3 Exekuční titul Na základě exekučního titulu mohou správci daně vymáhat svoje pohledávky, které jim dlužníci nezaplatili. Exekuční titul je stanoven v Zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád. Musí být přílohou exekučního příkazu, který vydává správce daně nebo také jako příloha k zahájení výkonu rozhodnutí soudem nebo soudním exekutorem. Může to být: a) výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní, b) vykonatelné rozhodnutí, kterým je stanoveno peněžité plnění, c) vykonatelný zajišťovací příkaz. Výkaz nedoplatků obsahuje náležitosti: a) označení správce daně, který výkaz vydal, b) číslo jednací, c) označení daňového subjektu, který neuhradil nedoplatek, d) údaje o jednotlivých nedoplatcích, e) podpis úřední osoby (jméno, příjmení, pracovní zařazení) a otisk úředního razítka (lze nahradit i elektronických podpisem úřední osoby), f) potvrzení o vykonatelnosti, g) den, kdy je výkaz sestaven.5
1.3.1 Platební výměr Platební výměr je vydáván každoročně s částkou, která je stanovena vyhláškou. Tuto vyhlášku schvaluje a vydává každé město či obec. Platební výměr je jediný dokument, kterým lze vyměřit místní poplatek. Je upravován dle Zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu a Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Platební výměr je dokument, který je exekučním titulem, což znamená, že ho správce daně může vymáhat.
5
KOBÍK, Jaroslav; KOHOUTKOVÁ, Alena. Daňový řád s komentářem, 1. vydání. Olomouc: ANAG, 2010.
14
Obce dle Zákona č. 565/1990 Sb. mohou vybírat tyto místní poplatky: a) poplatek ze psů, b) poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, c) poplatek za užívání veřejného prostranství, d) poplatek ze vstupného, e) poplatek z ubytovací kapacity, f) poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, g) poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, h) poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, i) poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. • Poplatek ze psů Majitel psa platí poplatek ze psů. Majitelem může být jak fyzická osoba, která má trvalý pobyt na území České republiky, tak i právnická osoba, která má sídlo na území České republiky. Na psa se vztahuje povinnost zaplacení poplatku, pokud je jeho stáří vyšší než tři měsíce. Poplatek ze psů neplatí osoba nevidomá, bezmocná, osoba s těžkým zdravotním postižením nebo osoba, která provádí výcvik psů určených k doprovodu postižených osob, osoba provozující útulek, který je zřízen obcí pro ztracené nebo opuštěné psy a osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis. Sazba poplatku za jednoho psa činí až 1 500 Kč za kalendářní rok. Sazba poplatku, jehož držitelem je poživatel důchodu činí až 200 Kč za kalendářní rok. Poplatek ze psů platí majitel psa v obci, kde má trvalý pobyt nebo sídlo.6 • Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně pobývají v lázeňských místech za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokážou jiný důvod svého pobytu. 6
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, § 2, v platném znění.
15
Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt neplatí: a) osoby nevidomé, bezmocné a osoby s těžkým zdravotním postižením, b) osoby mladší 18 let a starší 70 let a osoby, kterým náleží přídavky na dítě, c) vojáci v základní službě a osoby, které vykonávají civilní službu. Plátce poplatku je ubytovatel, který poplatek vybírá a ručí za něj. Ubytovatel je povinen vést evidenční knihu v písemné podobě. V knize musí být uvedena: doba ubytování, účel pobytu, jméno, příjmení, adresa místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které se ubytování poskytlo. Evidenční knihu ubytovatel musí uchovat 6 let od provedení posledního zápisu. Sazba poplatku činí až 15 Kč za osobu a za každý započatý den pobytu. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.7 • Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství např. provádění výkopových prací, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů a jiných obdobných atrakcí, vyhrazení trvalého parkovacího místa atd. Poplatek se neplatí z akcí, které jsou pořádané, za účelem charitativní a veřejně prospěné činnosti. Sazba poplatku činí až 10 Kč za každý započatý m2 a za každý započatý den. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.8 • Poplatek ze vstupného Poplatek ze vstupného se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní, reklamní nebo prodejní akce. Poplatek je snížený o daň z přidané hodnoty. Vstupné je peněžitá částka, kterou zaplatí účastník za to, že se může zúčastnit akce. Poplatek se neplatí z akcí charitativních a veřejně prospěšných. Poplatek platí fyzické a právnické osoby, které akci pořádají. Sazba poplatku činí až 20 % z úhrnné částky vybraného vstupného.9 7
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, § 3, v platném znění.
8
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, § 4, v platném znění.
9
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, § 6, v platném znění.
16
• Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v lázeňských místech nebo místech turistického ruchu, kde jsou ubytovací kapacity v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu. Poplatku nepodléhá: a) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků, b) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro ubytování pracovníků fyzických a právnických osob, které tato zařízení vlastní nebo k nim mají právo hospodaření, c) ubytovací kapacita ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení, d) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům. Poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická osoba nebo právnická osoba, která ubytování poskytuje. Ubytovatel je povinen vést evidenční knihu. Sazba poplatku činí až 4 Kč za každé využité lůžko a den.10 • Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst Poplatek platí fyzická osoba nebo právnická osoba, které bylo vydáno povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst. Poplatek neplatí: a) Fyzické osoby mající trvalý pobyt nebo vlastníci nemovitosti ve vybraném místě, osoby jim blízké, manželé těchto osob a jejich děti, b) osoby, které v místě užívají nemovitost ke své hospodářské činnosti, c) osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP a jejich průvodci. Poplatek se vybírá za vydání povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, do kterých je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou. Sazba poplatku činí až 20 Kč za den.11
10
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, § 7, v platném znění.
11
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, § 10, v platném znění.
17
• Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj Poplatku podléhá každý povolený hrací přístroj. Obec není povinna poskytnout osvobození od tohoto poplatku. Poplatek za výherní hrací přístroj platí jeho provozovatel. Sazba poplatku na tři měsíce za každý povolený výherní hrací přístroj, činí od 1 000 Kč do 5 000 Kč.12 • Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Poplatek platí: a) Fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt. Za domácnosti může být poplatek placen společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem. b) Fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně ve výši odpovídající poplatku za jednu osobu. Poplatek se platí obci, na jejímž území má FO trvalý pobyt. Sazbu poplatku tvoří: a) částka až 250 Kč za osobu a kalendářní rok, b) částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího roku až 250 Kč za osobu a kalendářní rok. • Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Poplatek platí vlastník stavebního pozemku, u kterého je možnost připojení na obecní vodovod a kanalizaci. Poplatek se platí obci, na jejímž území, pozemek leží. Sazba nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku (s možností připojení vodovodu a kanalizace) a ceny stavebního pozemku (bez možnosti připojení vodovodu a kanalizace).13 12
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, § 10a, v platném znění.
13
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, § 10b a § 10c, v platném znění.
18
1.3.2 Pokuty Dá se říct, že se jedná o trest za to, že jsme nedodrželi povinnosti, které nám stanovuje zákon. Jsou ukládány jednotlivými odbory správce daně. V každém odboru vzniká jiný typ pokuty. Pokuty jsou vydávány na základě rozhodnutí, která slouží jako exekuční titul, lze tedy tato rozhodnutí vymáhat. • Pokuty uložené Ekonomickým odborem: -
za nesplacení faktur,
-
úroky z prodlení,
-
neuhrazené faktury.
• Pokuty uložené odborem Životního prostředí: -
za neodklizenou skládku,
-
za přestupky dle zákona o životním prostředí,
-
za znečištění prostředí,
-
neuhrazené správní poplatky ze správního řízení.
• Pokuty uložené Stavebním úřadem: -
za neohlášenou stavbu,
-
za neodstranění zátarasu, stavby na základě nařízení stavebního úřadu,
-
za stavbu bez stavebního povolení,
-
nezaplacené správní poplatky za přestupkové řízení, které se týkají stavebního řízení.
• Pokuty uložené Komisí k projednávání přestupků: -
rušení nočního klidu,
-
napadení osoby (fyzicky či slovně),
-
krádeže v supermarketech do výše 5 000 Kč a jiné krádeže,
-
znečištění veřejného prostranství a další.
19
• Pokuty uložené Živnostenským úřadem: -
za chyby, které byly zjištěné při kontrole živnostenským úřadem,
-
za neohlášení změny provozovny podnikání,
-
za neuhrazené správní poplatky za vystavení živnostenských listů a další.
• Pokuty uložené Městskou policií: -
špatné stání (za tzv. botičku),
-
za krádeže,
-
za stání automobilu na veřejném prostranství,
-
za psa (pokud nemá vodítko s obojkem nebo ohrožuje kolemjdoucí),
-
a za další menší přestupky, které jsou v pravomoci Městské policie.
• Pokuty uložené odborem Dopravy: -
za přestupky řešené ve správním řízení,
-
přestupky v dopravě (překročená rychlost, nedodržování dopravních nařízení apod.),
-
alkohol za volantem,
-
neuhrazené správní poplatky ve správním řízení.
U těchto pokut může dojít k odebrání řidičského průkazu a k odebrání bodů.
20
2 Způsoby vymáhání pohledávek ve veřejné správě Správci daně (úřady) mohou vymáhat své pohledávky těmito způsoby: • daňovou exekucí, • vymáháním prostřednictvím soudu nebo soudního exekutora, • insolvenčním řízením, • přihlášením do veřejné dražby.
2.1 Daňová exekuce Daňová exekuce je řízení v rámci správy daní, které vede správce daně. Ten si pak vlastními silami může vymoci zaplacení pohledávky. Tento způsob vymáhání používají zejména územní finanční orgány, veřejnoprávní orgány – správní úřady a další. Při daňové exekuci se postupuje podle občanského soudního řádu, pokud to jinak nestanoví daňový řad.14 Vydáním exekučního příkazu se nařizuje daňová exekuce, která je počátkem exekučního řízení. Dlužníkovi i dalším příjemcům se exekuční příkaz zasílá doporučeně. Po dobu 15 dnů od doručení je možné se proti tomuto rozhodnutí odvolat. Daňová exekuce může být vykonána následujícími způsoby: • srážkou ze mzdy, • stržením pohledávky z bankovního účtu dlužníka, • nařízením zaplacení pohledávky v hotovosti, • postihem majetkových práv, • prodejem movitých věcí, • prodejem nemovitostí.15
14
KOBÍK, Jaroslav; KOHOUTKOVÁ, Alena. Daňový řád s komentářem. Olomouc: ANAG, 2010.
15
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád § 178 v platném znění.
21
2.1.1 Daňová exekuce srážkami ze mzdy Jednotlivé kroky této exekuce jsou rozebrány v praktické části.
2.1.2 Daňová exekuce přikázání pohledávky z bankovního účtu Exekuci lze provést odepsáním peněžních prostředků z bankovního účtu dlužníka, až do výše, která je uvedena v exekučním příkazu. Pro odepisování peněžních prostředků není důležité, v jaké měně je účet veden. Exekuční příkaz se zasílá nejprve poskytovateli finančních služeb a až poté dlužníkovi. Toto se provádí z důvodu, že po přijetí exekučního příkazu poskytovatelem platebních služeb se pozastaví veškerý pohyb finančních prostředků dlužníka směrem z bankovního účtu. A není tedy možné, aby dlužník svoje finanční prostředky převedl na jiný účet či celou částku vybral a zamezil tak exekuci na tyto prostředky. Pokud má dlužník zřízeno více bankovních účtů, jsou obstaveny všechny tyto účty a správce daně stanoví v exekučním příkazu pořadí účtů v jakém má poskytovatel peněžní prostředky odepsat.
2.1.3 Daňová exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky Tato exekuce zahrnuje jiné peněžité pohledávky do výše, která je uvedena na exekučním příkazu, než je nárok na mzdu nebo na pohledávku z účtu u poskytovatele platebních služeb. Jedná se o pohledávky, které jsou splatné v budoucnu nebo dílčí pohledávky, které budou v budoucnu postupně vznikat. Poddlužníkovi je zaslán exekuční příkaz dříve než dlužníkovi. Od doby přijetí nesmí poddlužník vyplatit dlužníkovi jeho pohledávku, ani provést započtení a jinak s ní nakládat. Dlužník ztrácí právo na vyplacení pohledávky.
2.1.4 Daňová exekuce postižením jiných majetkových práv Jedná se o jiné postižení majetkového práva dlužníka, ale není spojeno s povinnou osobou. Toto právo musí být převoditelné na jiného, podíl v obchodní společnosti nebo členská práva a povinnosti v družstvu jsou považovány za jiná majetková práva. Správce daně vydáním jiné než peněžité pohledávky zakáže v exekučním příkazu vydání nebo dodání věcí náležících dlužníkovi a nařídí jejich vydání nebo dodání
22
správci daně. Správce daně spolu s vyrozuměním o právní moci exekučního příkazu upřesní: čas, místo i způsob plnění pohledávky.
2.1.5 Daňová exekuce prodejem movitých věcí a prodejem nemovitostí Tato exekuce se provádí na základě veřejné dražby (podkapitola 2.4 Veřejná dražba).16
2.2 Vymáhání prostřednictvím soudu nebo soudního exekutora Vymáhání prostřednictvím soudu je upraveno podle Zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. V zákoně jsou zakotveny jednotlivé postupy soudu a účastníků soudního řízení. Soudní řízení je velmi zdlouhavý a nákladný proces.
2.2.1 Soudní exekutor Soudní exekutor je fyzická osoba, která splnila předpoklady Zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a stát ji pověřil exekutorským úřadem. V rámci tohoto úřadu exekutor provádí exekuční činnost. Při výkonu své činnosti je jen vázaný Ústavou České republiky, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími soudu. Vykonává exekuční a další činnost za úplatu a nezávisle. Exekutorským orgánem je Exekutorská komora České republiky. Dohled nad činnosti exekutorů vykonává Ministerstvo spravedlnosti. Soudním exekutorem může být každý občan ČR, který splnil následující podmínky: •
plnou způsobilost k právním úkonům,
• vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy, která má sídlo na území ČR, • bezúhonnost, • tříletou exekutorskou praxi, • složení exekutorské zkoušky. Soudního exekutora jmenuje ministr spravedlnosti na návrh Exekutorské komory.
16
Zákon č. 280/2009 Sb., daňová řád § 190 až § 193 v platném znění.
23
Může vykonávat svou činnosti jen za předpokladů, že: • složil slib do rukou ministra, • uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti. Při své činnosti používá exekutor průkaz exekutora, razítka a pečetidlo, které obsahuje: • jeho jméno, příjmení a titul, • označení „soudní exekutor“, • sídlo exekutora, • státní znak České republiky. Průkaz, razítko a pečetidlo vydává Exekuční komora. Sídlem exekučního úřadu bývá obec, ve které sídlí okresní soud. Výkon exekučního úřadu zaniká: • smrtí exekutora, • exekutor byl prohlášen za mrtvého, • odvoláním exekutora, • exekutor pozbyl státní občanství ČR, • exekutor byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo způsobilost byla omezena.17
2.3 Insolvenční řízení Insolvenční řízení je upraveno podle Zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a jeho řešení (insolvenční zákon). Insolvenční řízení je vztah mezi správou daní a konkurzním řízením. Daňové nedoplatky jsou v insolvenčním řízení nazývány jako daňové pohledávky. Pokud pohledávky vznikly v důsledku daňových povinností, tak se jedná o pohledávky za majetkovou podstatu.
17
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), § 1 až § 15, v platném znění.
24
2.4 Veřejná dražba Správce daně může nařídit a provést dražbu. Lze ji uskutečnit, jen při prodeji movitých věcí, které mají vyšší hodnotu a při prodeji nemovitostí. Jedná se o veřejnou dražbu. Správce daně pak nařizuje konání dražby tzv. dražební vyhláškou. Ta se doručuje do vlastních rukou: dlužníkovi, spoluvlastníkovi předmětu dražby, osobám, které mají k předmětu dražby nějaké právo (překupní, věcné či nájemní právo) a správci daně, který své nedoplatky přihlásil. Dále je dražební vyhláška zveřejněna do zahájení dražby, buď obecním úřadem, protože se v jeho obvodu nachází dražená nemovitost, nebo katastrálním úřadem, v případě, že předmět dražby je v jeho evidenci. Jednání řídí úřední osoba, která byla pro tyto účely zákonem stanovena (daňový exekutor). Dražby se mohou účastnit osoby, které se na dražbu dostaví a splní podmínky účasti. Při dražbě nemovitostí se dražby mohou účastnit jen ty osoby, které složili dražební jistotu. Osoby, které se zúčastní dražby, musí prokázat svoji totožnost, zapsat se do seznamu osob, které se dražby zúčastnili a používat dražební číslo. Dražba se může uskutečnit i elektronicky. Podmínky pro tuto dražbu jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva financí.18
18
KOBÍK, Jaroslav; KOHOUTKOVÁ, Alena. Daňový řád s komentářem. Olomouc: ANAG, 2010.
25
3 Doručování Nedílnou součástí vymáhání je také doručování listin s vymáháním souvisejících, jako například upomínky, exekuční příkazy, výzvy a další. Doručením se dlužník dozví o jednotlivých rozhodnutích či úkonech, které jsou proti němu vedeny. Správce daně doručuje písemnost, buď při ústním jednání, nebo elektronicky. V případě, že nelze písemnosti doručit způsoby dříve uvedenými, musí je správce daně doručit prostřednictvím zásilky: • provozovatelem poštovních služeb, • úřední osobou pověřenou doručováním, • jiným orgánem, jenž stanoví zákon.
3.1 Druhy doručování Existují nejrůznější způsoby, jak lze rozhodnutí doručit.
3.1.1 Doručování do vlastních rukou Do vlastních rukou se příjemci písemnosti doručují: • je-li den doručení rozhodný pro počátek běhu lhůty, která je stanovena právním předpisem nebo o ní rozhodl správce daně, • stanoví-li to zákon, • určí-li to správce daně.
3.1.2 Elektronické doručování Dle Zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů se elektronicky doručuje osobě, která má zpřístupněnou datovou schránku.
3.1.3 Doručování prostřednictvím zásilky Doručování prostřednictvím zásilky je nejčastější způsob doručování. Bývá to zpravidla uskutečňováno pomocí provozovatele poštovních služeb.
26
Písemnost se doručí adresátovi na místa, jako je byt, pracoviště, místo podnikání či tam, kde bude adresát zastižen. Adresát je povinen prokázat svou totožnost nebo poskytnout další údaje nezbytné pro doručení. Prokazuje se doručovateli písemnosti.
3.1.4 Doručování fyzickým osobám Fyzické osobě se doručuje písemnost na adresu místa jejího trvalého nebo přechodného pobytu. Písemnost, která souvisí s podnikatelskou činností fyzické osoby, se doručí na adresu místa podnikání. V případě, že fyzická osoba požádá správce daně, aby písemnosti byly doručovány na jinou adresu v České republice, tak je jí v této věci vyhověno. Pokud adresát, kterému měla být písemnost doručena do vlastních rukou, nebyl na adrese zastižen, tak se písemnost uloží. Adresát pak bude vhodným způsobem upozorněn, aby si ji vyzvedl nejpozději do 10 dnů. V případě, že se písemnost nedoručuje do vlastních rukou, ale musí být převzetí potvrzeno, doručuje se tato písemnost adresátovi nebo jiné fyzické osobě, která se na adrese zdržuje. Tato osoba však musí souhlasit, s tím, že písemnost odevzdá adresátovi. Pokud není na adrese nikdo zastižen, platí opět, že adresát bude vhodným způsobem upozorněn a platí též 10 denní lhůta pro vyzvednutí. Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou a ani nemusí být potvrzeno její převzetí, se doručuje vhozením do domovní nebo jiné schránky, kterou adresát využívá nebo na jiné vhodné místo.
3.1.5 Uložení písemnosti Písemnost se ukládá, buď u správce daně, jehož písemnost se doručuje, nebo u provozovatele poštovních služeb, pokud se zásilka doručuje jeho prostřednictvím. O tom, že je písemnost uložena, je adresát informován upozorněním, které se vkládá do domovní nebo jiné schránky, kterou adresát používá. Upozornění obsahuje: výzvu o převzetí písemnosti, označení správce daně, který písemnost doručuje, jméno adresáta, kde a do kdy je možno si písemnost převzít a poučení o důsledcích, které vyplývají z toho, pokud si písemnost nevyzvedne. Písemnost lze předem uložit, pokud o to doručovatele požádá písemně sám adresát. 27
3.1.6 Doručení veřejnou vyhláškou Pomocí veřejné vyhlášky se doručuje: osobě, u které není známo místo jejího pobytu, osobě, která není známa nebo také subjektu v řízení, ve kterém se doručuje velkému nebo neurčenému počtu adresátů. Správce daně vyvěsí veřejnou vyhlášku po dobu 15 dnů na své úřední desce. Obsahuje upozornění na místo, kde je písemnost uložena, její označení a možnost vyzvednutí. Písemnost se považuje za doručenou v den, kdy si ji vyzvedl adresát. Pokud si adresát nevyzvedne písemnost, která byla doručena pomocí veřejné vyhlášky do 15 dnů, považuje se za doručenou v poslední den této lhůty. Na veřejné vyhlášce je vyznačen den vyvěšení na úřední desce a den sejmutí. Správce daně má také pravomoc vyžádat vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce obecního úřadu, posledního známého pobytu adresáta, doručuje-li se písemnost osobě neznámého pobytu.
3.1.7 Účinky doručení Písemnost, která má být doručena do vlastních rukou nebo ta, u které má být potvrzeno převzetí, se považuje za doručenou v okamžiku převzetí. Pokud není uložená písemnost adresátem vyzvednuta ve lhůtě 10 dnů po uložení, považuje se dnem doručení poslední den lhůty, a to i v případě, že adresát o jejím uložení vůbec nevěděl. Pokud adresát odmítne písemnost přijmout, tak se považuje za den doručení, den odmítnutí. Písemnosti se pak vrací správci daně. Současně je předáno adresátovi poučení o právních důsledcích odepření součinnosti. Pokud není písemné poučení předáno, vhodí se do domovní nebo jiné schránky, kterou adresát používá. Při uplynutí lhůty, která byla stanovena pro vyzvednutí uložené písemností, tak doručovatel vhodí písemnosti do domovní či jiné schránky, kterou adresát používá, a to jen v případě, že vhození do schránky správce daně nezamítne. Pokud adresát schránku nemá, vrací se písemnost správci daně.19
19
KOBÍK, Jaroslav; KOHOUTKOVÁ, Alena. Daňový řád s komentářem. Olomouc: ANAG, 2010.
28
4
Splátky
Správce daně může také povolit placení daňového nedoplatku formou splátkového kalendáře (rozloží úhradu nedoplatku). Dlužník si musí podat žádost o povolení splátek, za kterou se platí správní poplatek. Správce daně má na rozhodnutí, zda žádost o povolení splátek schválí či zamítne, 30 dnů. Splátky lze povolit z důvodů: a) pokud by neprodlená úhrada byla pro dlužníka vážnou újmou, b) pokud by to ohrozilo výživu dlužníka nebo osob, které vyživuje, c) pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, d) nelze vybrat nedoplatek najednou, e) při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti nedoplatek uhradit. Nedoplatek se hradí podle splátkového kalendáře, který je stanoven, podle možností dlužníka.20
20
KOBÍK, Jaroslav; KOHOUTKOVÁ, Alena. Daňový řád s komentářem. Olomouc: ANAG, 2010.
29
5 Ukončení řízení Vymáhání pohledávek může být ukončeno: • zaplacením, • promlčecí lhůtou, • odpisem nedoplatku, • smrtí dlužníka.
5.1 Zaplacení Řízení je ukončeno, když dlužník svůj daňový nedoplatek uhradí v plné výši, buď v hotovosti na pokladně úřadu, nebo bankovním převodem na účet správce daně, dále také kolkovými známkami, pokud to tak stanoví zákon nebo přeplatkem na jiné daní.
5.1.1 Přeplatek Přeplatek je částka, která převyšuje výši částky, kterou jsme měli zaplatit. Používá se na úhradu nedoplatku u stejného správce daně nebo u jiného správce daně. V případě, že subjekt nemá další nedoplatky, které musí být uhrazeny, jedná se o vratitelný přeplatek. Subjekt bude o přeplatku informován a může si požádat písemnou formou o jeho vrácení. Pokud subjekt podá žádost do 6 let od vzniku přeplatku, bude mu tento přeplatek vrácen do 30 dnů od podání žádosti. Vrací se pouze přeplatek, který je vyšší než 50 Kč. Pokud o přeplatek nepožádá do 6 let, přeplatek se převádí na účet správce daně.
5.2 Promlčecí lhůta Lhůta pro placení daně (promlčecí lhůta) je 6 let. Tato lhůta začíná běžet v den splatnosti daně. V případě, že se jedná o nedoplatek z částky daně, pro kterou byla stanovena náhradní lhůta zaplacení, tak se za začátek promlčecí lhůty považuje náhradní den splatnosti daně.
30
Promlčení lhůta může být i přerušena a to jen z těchto důvodů: • zahájení exekučního řízení podle zákona, • zřízení zástavního práva, • oznámení rozhodnutí o posečkání. „Vymáhání daně soudem nebo soudním exekutorem, přihlášení daňové pohledávky do insolvenčního řízení nebo veřejné dražby, daňová exekuce srážkami ze mzdy nebo dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání“ – jsou důvody, kdy promlčecí lhůta neběží.21 Promlčecí lhůta končí nejpozději po 20 letech ode dne splatnosti daně, ovšem jen v případě, kdy nedoplatek není zajištěn zástavním právem. Pokud nedoplatek zástavním právem zajištěn je, končí lhůta pro placení daně až po uplynutí 30 let.
5.3 Odpis nedoplatku Správce daně může odepsat, buď nedobytný nedoplatek, nebo nedoplatek, u kterého je vymáhání spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi. Nedobytný znamená, že nedoplatek byl bezvýsledně vymáhán na dlužníkovi i na jiných osobách (ručitel), nebo vymáhání nevedlo k výsledku a náklady na vymáhání by mohly přesáhnout výši nedoplatku. Odpis znamená, že je nedoplatek přeřazen v rámci evidence. Nedoplatek však nezaniká, ale úhrada je pouze pozastavena. Správce daně musí nadále sledovat možnost úhrady až do doby, kdy uplyne promlčecí lhůta.22
5.4 Smrt dlužníka V případě smrti dlužníka nedoplatek nezaniká, ale přechází na dědice. Nedoplatek je přihlášen do dědického řízení.
21
KOBÍK, Jaroslav; KOHOUTKOVÁ, Alena. Daňový řád s komentářem. Olomouc: ANAG, 2010, s. 671.
22
KOBÍK, Jaroslav; KOHOUTKOVÁ, Alena. Daňový řád s komentářem. Olomouc: ANAG, 2010.
31
Praktická část 6 Územní samospráva Územní samospráva je uskutečněním práva občanů na vlastní spravování území menšího než je stát, na základě ústavy a zákonů. Samospráva tedy řeší záležitosti, o které se může v rámci zákona sama postarat. Z toho vyplývá, že se o ně stará jiný nestátní subjekt, a ne sám stát. Samospráva umožňuje občanům podílet se na řízení veřejných záležitostí, kontrole kvality veřejné správy a ovlivňování společenských procesů. Toto počínání má významný vliv na rozšiřování demokracie v rámci státu. Územní samospráva má dvě základní funkce: • Samosprávná funkce – také nazývána jako samostatná působnost. Musí zabezpečovat potřeby svých občanů, zejména lokální a regionální veřejné statky. • Přenesená funkce – nazývána též přenesená působnost. Cílem je zabezpečovat pro občany i takové veřejné statky, které mají povahu národních statků.23 Samostatná působnost zahrnuje: např. hospodaření obce, program rozvoje územního obvodu obce, rozpočet obce (obsah rozpočtu, sestavování, závěrečný účet), regulační plán, organizační složky obce, vydávání vyhlášek, místní referendum a další. Přenesená působnost znamená, že obce vykonávají státní správu, která je určena speciálními zákony. Dále se obce musí řídit právním řádem, usnesením vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů. Rozlišujeme obce s přenesenou působností podle míry přenesení státní správy: všechny obce, obce s matričním úřadem, obce se stavebním úřadem, obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, Brno se zvláštní přenesenou působností a Praha s působností kraje.24 Obec Základním článkem územní samosprávy je obec. Obec je základním územním samosprávným celkem a územní jednotkou státu.
23
PEKOVÁ, J; PILNÝ, J; JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005.
24
JUDr. KOUDELKA, Zdeněk Ph.D. Průvodce územní samosprávou. Praha: Linde, 2003.
32
Obec je charakterizována třemi znaky: • územím, • občany, • samosprávou veřejných záležitostí v hranicích obce. Postavení, úkoly a funkce obce jsou popsány v Ústavě ČR a v zákoně o obcích (Zákon č. 128/2000 Sb.). Obec je územní samosprávný celek, který se rozkládá na jednom nebo více katastrálních území. Je začleněna do správního obvodu okresu a do územního obvodu vyššího územního samosprávného celku. Základní druhy obcí: • obce – které nejsou městy, • města – počet obyvatel je vyšší jak 3 000, • obce s rozšířenou působností – obce, které podle zákona zabezpečují výkon státní správy ve svém správním obvodu (tzn. přenesenou působnost), • statutární města – města, která mohou své území rozčlenit na městské obvody nebo části. Např. Jihlava, Kladno, České Budějovice, Karlovy Vary, Pardubice a další, • hlavní město Praha. Kraj Vyšším územním samosprávným celkem je kraj. Krajská úroveň funguje v České republice od 1. 1. 2001. Celkem bylo zřízeno v ČR 14 krajů. (viz obrázek 1)
33
Obrázek 1: Mapa krajů ČR (zdroj: www.eru.cz)
Kraj je vymezen třemi základními znaky: • územím kraje, • občany, • právem na samosprávu (samostatná působnost). Kraj je veřejnoprávní korporace a má právní subjektivitu. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese v těchto vztazích odpovědnosti. Má právo hospodařit se svým majetkem, může zřizovat své veřejnoprávní neziskové organizace a obchodní společnosti. Kraj je oprávněn, v rámci samostatné působnosti, vydávat obecně závazné vyhlášky kraje. Do samostatné působnosti kraje např. patří: územně plánovací dokumentace kraje, dopravní obslužnost kraje, ochrana a rozvoj zdravých životních podmínek, výchova a vzdělání, zdravotnictví, ochrana veřejného pořádku a další. Na samostatnou působnost kraje dohlíží Ministerstvo vnitra.
34
Přenesená působnost kraje je poměrně rozsáhlá a vyplývá ze zákona o krajích. Působnost sahá od školství přes památkovou péči, odpady, sociální péči, zdravotnictví, lesy, vody, silniční dopravu, životní prostředí až po rybářství.25
6.1 Magistrát města Jihlavy Statutární město Jihlava je metropolí kraje Vysočina. Magistrát (radnice) města Jihlavy jedná a rozhoduje zejména podle právních předpisů ze Sbírky zákonů (např. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. a další). Vydává vyhlášky a nařízení města, zveřejňuje dokumenty, které podléhají zveřejnění, na úřední desce města, zřizuje organizace zřízené městem, jako jsou, příspěvkové organizace (např. Městská knihovna Jihlava, Denní a týdenní stacionář Jihlava, Domov pro seniory Jihlava – Lesnov), obchodní společnosti (např. Dopravní podnik města Jihlavy, a.s., Služby města Jihlavy, s.r.o.) a státní podniky v likvidaci (např. Podnik služeb (s. p.) v likvidaci).26
6.1.1 Odbory magistrátu Magistrát se skládá z několika odborů. Každý odbor se zabývá svou specifickou a jemu určenou činností. • Tajemník, • sekretariát primátora a tajemníka, • kancelář tajemníka, • oddělení personalistiky a mezd, • kontrola, • oddělení péče o části města, krizové řízení a BOZP, • NSZM a A21, • odbor informatiky, • obecní živnostenský úřad, • odbor životního prostředí, • obchodní společnosti města, • ekonomický odbor, 25
PEKOVÁ, J; PILNÝ, J; JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005.
26
Oficiální stránky města Jihlavy [online]. Statutární město Jihlava <www.jihlava.cz>.
35
• odbor sociálních věcí, • majetkový odbor, • odbor dopravy, • správní odbor, • odbor správy realit, • odbor rozvoje města, • odbor školství, kultury a tělovýchovy, • stavební úřad, • úřad územního plánování.27
6.1.2 Organizační struktura magistrátu
Obrázek 2: Organizační struktura magistrátu (zdroj: www.jihlava.cz)
27
Oficiální stránky města Jihlavy [online]. Odbory magistrátu-tajemník
.
36
7 Profil dlužníka Dlužník je osobou, která nechce být jmenována, proto bude v rámci této práce nazývána jako paní Irena. Paní Irena je 38letá žena, která je rozvedená a žije společně se svým synem Radimem v pronajatém bytě o velikosti 2+1. Pracuje jako uklízečka na plný úvazek. Paní Irena je také silná kuřačka. Radimovi je 7 let a navštěvuje 2. třídu základní školy. Měsíční výdaje Největší část výdajů domácnosti paní Ireny tvoří měsíční nájem, který musí pravidelně platit a to hlavně z důvodu, aby měla se synem, kde bydlet. Měsíční nájem tvoří nájemné + služby (viz tabulka 1). Další výdaje jsou na jídlo a věci denní potřeby, kde poměrně velká část příjmu přechází na výdaje za cigarety. Dále jsou měsíční výdaje na syna, které se odvíjí od Radimových aktuálních potřeb (pomůcky do školy, kroužky, oblečení atd.). Tyto výdaje se snaží paní Irena pokrýt z měsíčního výživného, které dostává od Radimova otce. V některých měsících, ale tato částka na pokrytí Radimových výdajů nestačí. Tabulka 1: Měsíční výdaje (zdroj: vlastní zdroj)
Nájem
4 000 Kč Vodné Plyn
Služby
150 Kč 1 300 Kč
Elektřina Společné prostory
500 Kč 50 Kč
Výdaje na jídlo a věci denní potřeby
2 500 Kč
Výdaje na syna
1 500 Kč
Měsíční příjem Příjem paní Ireny tvoří minimální mzda, kterou si vydělá jako uklízečka. Dále dostává od státu příspěvek na dítě a měsíční výživné od Radimova otce. (viz tabulka 2)
37
Tabulka 2: Měsíční příjem (zdroj: vlastní zdroj)
Čistá mzda
8 087 Kč
Přídavky na dítě
610 Kč
Výživné
1 500 Kč
Paní Irena v letech 2009 a 2010 nezaplatila městu poplatek za odvoz komunálního odpadu. Poplatek činí 500 Kč za osobu dle obecně závazné vyhlášky č. 4/2010 vydané městem Jihlava. Dluh paní Ireny tedy činí 2 000 Kč (500 Kč za osobu za rok, což se rovná 1 000 Kč za paní Irenu a 1 000 Kč za jejího syna). O nezaplacení poplatku byla vyrozuměna prostřednictvím platebního výměru, který jí byl zaslán doporučeně z oddělení místních poplatků Magistrátu města Jihlavy. Doporučené dopisy si paní Irena osobně vyzvedla na poště. Platební výměr obsahoval tyto náležitosti: označení správce daně (Magistrát města Jihlavy), číslo platebního výměru (č. 1), označení příjemce (paní Irena), lhůta k plnění (15 dní ode dne právní moci platebního výměru), poučení o odvolání (lze se odvolat do 30 dnů od doručení), podpis úřední osoby a otisk úředního razítka a datum vyhotovení platebního výměru (8. 3. 2011).
7.1 Postup vymáhání Správce daně při postupu vymáhání svých pohledávek se do roku 2010 řídil podle Zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Tento zákon byl od 1. ledna 2011 zrušen a nahrazen Zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, kde byl postup vymáhání pohledávek upraven.
7.1.1 Vymáhání podle Zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád Vymáháním místních poplatků se zabývá oddělení vymáhání pohledávek v rámci Ekonomického odboru. Nejdříve oddělení místních poplatků předá platební výměry dlužníků na oddělení vymáhání pohledávek, kde je zkontrolováno, zda dlužník svůj dluh již nezaplatil. V případě, že je nedoplatek stále neuhrazen, přistupuje se k vymáhání. Pokud však
38
dlužník nedoplatek již uhradil, je jeho spis obsahující platební výměr spolu s osobním účtem (tiskne se z účetnictví) uložen do archivu. Vymáhání Platební výměry paní Ireny a jejího syna za roky 2009 a 2010 (platební výměry pro každou z osob na 500 Kč za každý rok) jsou předány pracovnici k vymáhání. Upomínka Podle daňového řádu by mělo vymáhání začínat přímo exekucí. Ale úřednice často dávají neplatičům ještě poslední šanci na zaplacení nedoplatků tím, že zašlou dlužníkům upomínky. Jedná se o formální dopis, kde je dlužník upozorněn na svůj nedoplatek a je mu doporučeno jej co nejdříve uhradit. Upomínka obsahuje základní náležitosti dopisu a hlavně upozornění, že v případě nezaplacení bude přistoupeno k exekuci a dluh bude navýšen o exekuční náklady. Posílá se jako klasický dopis. V obálce může být k upomínce připojena i předvyplněná složenka. Úřednice poslala upomínku jak paní Ireně, tak jejímu synovi. Obě upomínky přišly na jméno a adresu paní Ireny. U nezletilých dětí se vše posílá zákonnému zástupci, který za ně zodpovídá. Paní Irena upomínky obdržela i otevřela. Byla informována o tom, aby svůj nedoplatek ve výši 1 000 Kč uhradila do 14 dnů na bankovní účet, nebo osobně na pokladně magistrátu. Byla také upozorněna na tentýž nedoplatek u syna Radima. Dohromady musí paní Irena uhradit 2 000 Kč. Součinnost Jedná se zde o součinnost třetích osob. Správce daně si může vyžádat údaje od orgánů veřejné moci a osob, které poskytují plnění (je předmětem daně), vedou evidenci osob nebo věcí, konají řízení v případech, kdy předmět řízení podléhá daňové povinnosti a těch, kteří získávají jiné údaje, které jsou potřebné pro správu daní. Tito mají povinnost požadované údaje poskytnout. Jedná se o banky, spořitelny, zdravotní pojišťovny, orgány sociálního zabezpečení, úřady a další.28 Po 14 dnech došlo ke kontrole nedoplatků, při které bylo zjištěno, že paní Irena doposud své závazky vůči magistrátu neuhradila. 28
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 57, v platném znění.
39
Úřednice sepsala seznam dlužníků, který rozeslala bankám. Banky mají ze zákona povinnost sdělit magistrátu, zda u nich má dlužník zřízen osobní účet, na kterém disponuje s peněžním obnosem, na který by mohla být uvalena exekuce. Magistrát byl bankovními institucemi vyrozuměn, že paní Irena nemá v žádné z nich účet zřízen. Z toho plyne, že mzda je jí vyplácena takzvaně „na ruku“. Když pracovnice úřadu zjistila, že většina dlužníků učet u banky nemá, přistoupila tedy k dalšímu kroku. Seznam dlužníků rozeslala zdravotním pojišťovnám. Tento krok se provádí zcela záměrně z důvodu, že zaměstnavatel musí, dle Zákona o veřejném zdravotním pojištění, odvádět za svého zaměstnance zdravotní pojištění. Z toho důvodu je pojišťovna schopna zjistit zaměstnavatele, který dlužníka zaměstnává. Informace o zaměstnavateli, který dlužníka zaměstnává, předá magistrátu, který pak přímo od tohoto zaměstnavatele zjistí, zda je možné na dlužníkovu mzdu uvalit exekuci. Exekuce Daňová exekuce je nařízena vydáním exekučního příkazu a je zahájeno exekuční řízení. Exekuční příkaz se posílá doporučeně a je doručen dlužníkovi a dalším příjemcům tohoto rozhodnutí. Do 15 dnů ode dne doručení se lze proti tomuto rozhodnutí odvolat. Daňová exekuce může být vykonána následujícími způsoby: • srážkou ze mzdy, • stržením pohledávky z bankovního účtu dlužníka, • nařízením zaplacení pohledávky v hotovosti, • postihem majetkových práv, • prodejem movitých věcí, • prodejem nemovitostí. Daňová exekuce srážkami ze mzdy Tato exekuce může být provedena srážkami ze mzdy nebo z jiného příjmů do té výše, která je uvedena v exekučním příkazu. Plátce mzdy od okamžiku, kdy mu byl doručen exekuční příkaz, je povinen po celou dobu daňové exekuce srážet ze mzdy dlužníkovi stanovené srážky a tyto částky pak dlužníkovi nevyplácet. Správce daně může ze
40
závažných důvodů srážky snížit, pokud o to dlužník požádá. Když důvody pominou, správce daně snížení srážek zruší.29 Dlužník musí do 8 dnů oznámit správci daně, že změnil práci a má nárok na mzdu u jiného zaměstnavatele a nárok u stávajícího mu zanikl. Plátce mzdy musí do 8 dnů nahlásit správci daně, že k němu dlužník nastoupil nově do práce, přestal u něho pracovat nebo nastoupil do pracovního poměru u jiného plátce mzdy. V případě, že plátce mzdy nebo dlužník opomene tyto situace nahlásit správci daně, může jim být udělena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč.30 Při obesílání zdravotních pojišťoven bylo zjištěno, že paní Irena pracuje u nejmenované firmy jako uklízečka a pobírá mzdu. Pracovnice může dát na její mzdu exekuci. Daňová exekuce je provedena tím, že je vydán exekuční příkaz s částkou skládající se z nedoplatku 1 000 Kč a z exekučních nákladů 500 Kč. Tato částka pokrývá nedoplatek pouze za paní Irenu, jelikož dlužnou částku za nezletilé dítě nelze vymáhat srážkou ze mzdy. Exekuční příkaz obsahoval tyto náležitosti: označení správce daně (Magistrát města Jihlavy), číslo jednací (EO/xxxx/yyyy), označení příjemce (paní Irena), lhůta k plnění, výrok s uvedením právního předpisu, poučení, zda je možné se odvolat, podpis úřední osoby a úřední razítko, způsob provedení daňové exekuce (srážkou ze mzdy), výši nedoplatku (1 000 Kč), výše exekučních nákladů (500 Kč), odkaz na exekuční titul (na platební výměr) a datum vyhotovení (31. 5. 2011) Exekuční příkaz je poslán doporučeně paní Ireně a jejímu zaměstnavateli. Ten je vyrozuměn s tím, že jakmile nabude příkaz právní moci, musí své zaměstnankyni peníze strhnout. Oba se mohou do 15 dnů od převzetí odvolat. K odvolání nedošlo. Po uplynutí 15 dnů došlo k nabytí právní moci. Mzdová účetní firmy je informována o tom, že musí paní Ireně na základě exekučního příkazu z její mzdy měsíčně strhávat srážky. Musí vypočítat výši částky, kterou lze paní Ireně z její mzdy srážet. Není totiž možné srazit částku, která by mzdu snížila pod únosnou mez. Paní Irena totiž pobírá minimální mzdu.
29
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 187, v platném znění.
30
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 189, v platném znění.
41
Záloha na daň Tabulka 3: Výpočet zálohy na daň paní Ireny (zdroj: vlastní výpočet)
Hrubá mzda
8 000 Kč
Sociální pojištění 25 %
+ 2 000 Kč
Zdravotní pojištění 9 %
+ 720 Kč
Superhrubá mzda
= 10 720 Kč
Zaokrouhlení
10 800 Kč
Daň FO 15 %
1 620 Kč
Sleva na poplatníka
-
1 970 Kč
Daň po slevě
0 Kč
Sleva na děti
967 Kč
Daňový bonus
+ 967 Kč
Čistá mzda Tabulka 4: Výpočet čisté mzdy paní Ireny (zdroj: vlastní výpočet)
Hrubá mzda
8 000 Kč
Sociální pojištění 6,5 %
-
520 Kč
Zdravotní pojištění 4,5 %
-
360 Kč
Daňový bonus
+ 967 Kč
Čistá mzda
8 087 Kč
Základní částka Mzdová účetní musí vypočítat částku z měsíční mzdy, která nemůže být paní Ireně zabavena.
42
Jedná se o částku, která nemůže být dlužníkovi sražena z měsíční mzdy tzv. „nezabavitelná částka“. Základní částka jsou dvě třetiny součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.31 Výpočet základní částky Základní částka Životní minimum jednotlivce činí měsíčně dle Zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, částku 3 126 Kč. Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty do 50 000 do 99 999 obyvatel pro rok 2011 dle Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, činí 4 863 Kč. Základní částka je 3 126 + 4 863 = 7 989 Kč. Základní nezabavitelná částka Základní nezabavitelná částka dle Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, se skládá: • z dvou třetin ze základní částky, což u paní Ireny činí 5 326 Kč (7 989 * 2/3), • z 25 % z nezabavitelné částky osoby, která poskytuje výživné, což u paní Ireny činí 1 331,50 Kč (5 326 * 25 %). Základní nezabavitelná částka paní Ireny je 6 657,50 Kč (5 326 + 1 331,50). Zbytek čisté mzdy je 1 429,50 Kč (8 087 - 6 657,50). Tato částka musí být dělitelná třemi. V případě, že částka není dělitelná třemi, se zaokrouhlí směrem dolů a zbylé částky (méně než 3 Kč) se přičtou k základní částce. Částka se zaokrouhlila na 1 428 Kč a zbývajících 1,50 Kč se přičte k základní částce 6 657,50 Kč. Srážky na pohledávky budou činit 476 Kč (1 428 : 3). Přednostní pohledávky dle Zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád § 279 odst. 2 jsou pohledávky:
31
Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, §1, v platném znění.
43
a) výživného, b) náhrady škody, které byly způsobeny poškozenému ublížením na zdraví, c) pohledávky daní a poplatků, d) náhrady škody, které byly způsobeny úmyslným trestným činem, e) pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, f) náhrady
přeplatků
na
dávkách
nemocenského
pojištění,
důchodového
zabezpečení a důchodového pojištění, g) náhrady na příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, h) náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory, i) náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci, j) regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění, k) náhrady platu, odměny nebo mzdy a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Dle občanského soudního řádu § 279 odst. 1 se pro přednostní pohledávky srážejí dvě třetiny ze zbytku čisté mzdy. Celková nezabavitelná částka, která musí být paní Ireně ponechána, je 7 135 Kč (6 657,50 + 1,50 + 476). Paní Ireně bude mzdová účetní měsíčně srážet 2/3 zbytku čisté mzdy, což činí 952 Kč, od července 2011. Mzda bude snižována v následujících měsících: v červenci 952 Kč a v srpnu 548 Kč. Tím bude exekuce zaplacena. Tímto krokem na základě zaplacení, bylo vymáhání skončeno. Spis paní Ireny byl uzavřen a dán do archívu. Spis obsahoval: platební výměr za rok 2009 a 2010, upomínku, exekuční příkaz, vyrozumění právní moci k exekuci a osobní účet neplatiče (tiskne se z účetního programu). Jelikož nelze vymáhat nedoplatek za nezletilého srážkou ze mzdy, nemohla být částka za syna Radima touto cestou splacena, a tudíž nebylo možné jeho spis uzavřít. Pokud bude paní Irena ochotna nedoplatek za syna zaplatit, učiní tak osobně na pokladně
44
magistrátu. V případě, že dlužnou částku za syna neuhradí, bude jeho spis založen a částka bude znovu vymáhána později.
7.1.2 Vymáhání podle Zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků Do roku 2010 se vymáhání pohledávek řídilo podle zákona o správě daní a poplatků. Od daňového řádu se to lišilo v tom, že vymáhání nedoplatků začínalo napsáním výzvy v náhradní lhůtě. Sloužila jako druhý krok, kdy byla dána dlužníkovi možnost uhrazení nedoplatků. Lhůta byla nejméně 8 dnů a maximálně 15 dnů. Dále by se pokračovalo napsáním upomínky, součinností a exekucí. Tyto kroky jsou v daňovém řádu nyní lépe definovány a vymezují práva dlužníka a správce daně.
7.1.3 Situace s odlišným postupem vymáhání V případě, že by paní Irena nepracovala a byla vedena na úřadu práce jako nezaměstnaná. Exekuce by postila její sociální dávky a podporu v nezaměstnanosti. Při exekuci může dojít k odebrání téměř všech příjmů: např. části podpory v nezaměstnanosti, starobního a invalidního důchodu, odstupného, peněžité pomoci v mateřství, příspěvku na dítě, nemocenské atd. Ale existují i dávky, které nesmí být zabaveny, což jsou dávky pomoci v hmotné nouzi, jednorázové sociální dávky (např. porodné), příspěvek na bydlení a jednorázové dávky státní sociální podpory, které jsou určené těžce zdravotně postiženým.32 Také by mohla nastat situace, že paní Irena bude mít svůj trvalý pobyt hlášený na Magistrátu města Jihlavy nebo bude v místě svého trvalého bydliště dlouhodobě nezastižena. Tehdy by musela pracovnice úřadu napsat veřejnou vyhlášku na jméno paní Ireny a nechat ji vyvěsit na úřední desce Magistrátu města Jihlavy. Zde by byla vyvěšena po dobu 15 dnů, kdy si ji paní Irena může přečíst a být seznámena s tím, že má další dokumenty ohledně nezaplacení k vyzvednutí na oddělení vymáhání pohledávek. Často se stává, že neplatiči, kteří mají nahlášený trvalý pobyt na Magistrátu města Jihlavy, si myslí, že jsou od poplatků osvobozeni a úřední desky nečtou. Tito dlužníci 32
Pomoc s dluhy [online]. .
45
jsou mnohdy nevyhledatelní a není známo, kde zrovna přebývají. Proto se nedoplatky u těchto osob velmi těžko vymáhají a často nejsou vymoženy vůbec. Po dovršení promlčecí lhůty již nelze tyto pohledávky dále vymáhat. V roce 2010 mělo, dle Jihlavských listů, trvalý pobyt na Magistrátu města Jihlavy přihlášeno 1 757 občanů. Neznamená to ale, že všichni takto přihlášení lidé musí být zároveň i neplatiči.
7.2 Návrh řešení Kdyby paní Irena byla spolupracovala s magistrátem, nemusela by být na její mzdu uvalena exekuce. V tom případě bych jí navrhovala, aby využila možnosti splátkového kalendáře, kde by byl její dluh rozložen do více plateb, které by nějak zásadně nezasahovaly do jejich rodinného rozpočtu. Postup Paní Irena by musela napsat žádost o povolení splátek, kterou by poslala na Magistrát města Jihlavy. Pak by vyčkala na rozhodnutí, zda jí splátky byly povoleny. Za povolení splátek by paní Irena musela zaplatit dle Zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, správní poplatek ve výši 400 Kč. Pokud by jí bylo vyhověno a splátky byly povoleny, sestavil by se splátkový kalendář.
7.2.1 Splátkový kalendář Splátky musí být rozloženy tak, aby dluh byl splacen do 6 let, což znamená do konce promlčecí lhůty. Paní Irena má dluh ve výši 1 000 Kč a také by chtěla splatit dluh svého syna Radima, který dluží tutéž částku. Navrhla bych splátky ve výši 200 Kč měsíčně. Platby by mohla uskutečňovat na pokladně magistrátu vždy k 20. dni v měsíci. Pokud by paní Irena všechny tyto splátky včas a ve správné výši uhradila. Oba spisy, jak její, tak jejího syna, by byly uzavřeny a dány do archívu.
46
V případě, že by pracovnice magistrátu zjistila, že paní Irena splátky nehradí. Musela by jí úřednice napsat upomínku, která by obsahovala upozornění na nedodržení splátkového kalendáře, které má za následek uhradit stávající dluh v plné výši.
47
8 Přehled vybraných místních poplatků Tato kapitola obsahuje přehled místních poplatků, které byly vybrány v Jihlavě. Nejprve je
zde
uvedeno
porovnání
plánovaného
rozpočtu
se skutečným
rozpočtem
v jednotlivých letech 2008-2010 a poté celkové porovnání. Objemově největším místním poplatkem, který město vybírá je poplatek za likvidaci komunálního odpadu (poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu). Sazba poplatku dle místní vyhlášky č. 4/2010 činí 500 Kč za osobu za kalendářní rok. Poplatek ze psů je dán podle místa trvalého bydliště nebo sídla držitele psa. Sazba poplatku dle místní vyhlášky č. 5/2010 činí v bytových jednotkách 1 500 Kč ročně, v rodinných domech 500 Kč ročně a u okrajových částí města a u důchodců je 200 Kč za rok. Poplatek za užívání veřejného prostranství obsahuje: stavební činnosti a výkopové práce a reklamní a prodejní zařízení. Dle místní vyhlášky č. 9/2010 se platí poplatek podle jednotlivých pásem, na které je město rozděleno. Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj je sazba dle místní vyhlášky č. 3/2010 5 000 Kč za 3 měsíce. Celkový příjem do obecního rozpočtu je souhrn místního poplatku, správního poplatku a odvodu části výtěžku z provozování výherního hracího přístroje. Povolení k provozování jiných hazardních her uděluje Ministerstvo financí České republiky (elektromechanické rulety, videoloterijní terminály a hry v kostky). Příjmy z těchto jiných hazardních her nejsou příjmem města.
48
Rok 2008
Obrázek 3: Místní poplatky za rok 2008 (zdroj: www.jihlava.cz/rozpočet a hospodaření města)
V roce 2008, jak můžeme vidět z obrázku 3, došlo u všech poplatků ke skutečnému navýšení oproti plánovanému rozpočtu. Nejvíce bylo vybráno za poplatek za likvidaci komunálního odpadu celkem 22 680 100 Kč, oproti plánu 22 400 000 Kč, jde tedy o malé překročení o 280 100 Kč. Navýšení oproti plánu zaznamenal také poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, kde se skutečně vybralo 8 600 174 Kč z plánovaných 7 000 000 Kč. V roce 2008 bylo povoleno 323 výherních hracích přístrojů na území města Jihlavy. U poplatku ze psů došlo k nepatrnému navýšení oproti plánovanému rozpočtu o pouhých 5 000 Kč na 1 605 000 Kč. Poplatek za užívání veřejného prostranství zaznamenal také překročení z 2 800 000 Kč na 2 866 000 Kč. Poplatek zahrnoval za stavební činnosti 729 000 Kč, za reklamní zařízení 905 000 Kč a za vyhrazení parkovacího místa 1 232 000 Kč.
49
Rok 2009
Obrázek 4: Místní poplatky za rok 2009 (zdroj: www.jihlava.cz/rozpočet a hospodaření města)
Jak vyplývá z obrázku 4, došlo v roce 2009 u dvou poplatků ke skutečnému poklesu proti plánovanému rozpočtu. Poplatek za likvidaci komunálního odpadu zaznamenal nárůst o 920 986 Kč oproti plánu 21 500 000 Kč a poplatek ze psů také překročil plán z 1 500 000 Kč na 1 544 138 Kč. U poplatku za užívání veřejného prostranství bylo naplánováno vybrat 1 700 000 Kč, ve skutečnosti se vybralo pouze 1 465 000 Kč. Poplatek obsahuje sumu za stavební činnosti 758 000 Kč a za reklamní zařízení 706 000 Kč. Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj také poklesl oproti plánu o 478 440 Kč na 5 441 440 Kč. A bylo povoleno v Jihlavě 289 výherních hracích přístrojů.
50
Rok 2010
Obrázek 5: Místní poplatky za rok 2010 (zdroj: www.jihlava.cz/rozpočet a hospodaření města)
Z obrázku 5 je patrné, že v roce 2010 bylo vybráno u všech poplatků více, než se plánovalo. Nejvíce peněz získalo město za poplatek za likvidaci komunálního odpadu a to 22 394 800 Kč. Plánovaný rozpočet byl překročen o 894 800 Kč. Překročení oproti plánu zaznamenal také poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj z plánovaných 1 900 000 Kč na 2 822 284 Kč. U poplatku ze psů byl plán na 1 500 000 Kč a vybráno bylo ve skutečnosti 1 550 636 Kč. Došlo k navýšení o 50 636 Kč. Poplatek za užívání veřejného prostranství zaznamenal také nárůst oproti plánu. Ten byl stanoven na 600 000 Kč, ale skutečně se vybralo 1 554 391 Kč. Plánovaný rozpočet byl překročen až o 954 391 Kč.
51
Celkové porovnání
Obrázek 6: Porovnání místních poplatků za roky 2008-2010 (zdroj: www.jihlava.cz/rozpočet a hospodaření města)
Z obrázku 6 vyplývá, že u poplatku ze psů a poplatku za likvidaci komunálního odpadu v těchto třech letech nedošlo k žádným markantním změnám. Ročně se vybere u každého z těchto poplatků zhruba stejná částka. Poplatek za užívání veřejného prostranství a poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj zaznamenaly v roce 2009 a 2010 docela velký pokles oproti roku 2008. Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj má klesající tendenci. Každým rokem se vybírá, čím dál méně peněz. Domnívám se, že je to asi z důvodu, že se v Jihlavě snižuje počet výherních hracích přístrojů, které město může povolit. U poplatku za užívání veřejného prostranství nejvíce peněz získalo město v roce 2008. Další dva roky byla na tomto poplatku vybrána podobně vysoká částka. Splátky Z důvodu, že jsem uváděla jako návrh řešení pro paní Irenu splátkový kalendář, při jehož žádání se musí zaplatit správní poplatek, rozhodla jsem se ukázat, kolik se v letech 2008-2010 vybralo v Jihlavě za povolení splátek.
52
Z obrázku 7 je patrné, že u správního poplatku dochází neustále k poklesu. Z toho plyne, že lidé přestávají žádat o splátkové kalendáře.
Obrázek 7: Správní poplatek za povolení splátek (zdroj: www.jihlava.cz/rozpočet a hospodaření města)
53
Závěr Cílem bakalářské práce byla analýza vymáhání pohledávek daňovou exekucí v rámci veřejné správy na příkladu dlužníka a návrh řešení pomocí splátkového kalendáře. Analýza zahrnovala jednotlivé kroky daňové exekuce, které byly rozebírány na příkladu dlužníka. Pokud na oddělení místních poplatků zjistí u osoby nedoplatek, vystaví platební výměr, který obsahuje jméno dlužníka i výši jeho nedoplatku. Tento dále postoupí oddělení vymáhání pohledávek. Toto oddělení po vystavení platebního výměru zasílá upomínku, což není jeho zákonnou povinností. Dalším krokem je součinnost třetích osob, která zahrnuje především obesílání bankovních institucí, z důvodu zjištění možnosti stržení nedoplatku z dlužníkova účtu. Pokud bankovní účet neexistuje, obrátí se oddělení na zdravotní pojišťovny pro získání informací o dlužníkově zaměstnavateli. V případě, že dlužník není zaměstnán, obesílají se například úřady práce a Česká správa sociálního zabezpečení kvůli zjištění, zda dlužník od těchto institucí nevykazuje příjem. Pokud oddělení objeví bankovní účty, jež patří dlužníkovi, vydá exekuční příkaz, který zašle instituci a ta na jeho základu tyto účty obestaví. Jestliže zdravotní pojišťovna zašle informace o zaměstnavateli, vydá se exekuční příkaz na srážku ze mzdy. Mzdová účetní zaměstnavatele vypočte výši srážek, kterými je posléze měsíční mzda krácena. Po splacení celé výše nedoplatku je spis uzavřen. Pro paní Irenu jsem jako řešení pro splacení nedoplatku navrhla splátkový kalendář. Tato možnost by měla být pro paní Irenu únosnější. Částku 200 Kč by měla být schopna měsíčně ušetřit a její mzda tudíž nebude zatížena exekucí, při které by mohla být výše měsíční splátky mnohem vyšší. Z předchozího textu je patrné, že cíle bakalářské práce bylo dosaženo a návrh řešení problému byl vytvořen ke spokojenosti, jak paní Ireny, tak Magistrátu města Jihlavy. Dlužníků, kteří neplatí své pohledávky, rapidně roste. Dluh za pokuty a poplatky se jen na jihlavském magistrátu vyšplhal až na 30 miliónů Kč. Nejčastějšími pohledávkami, které jsou nezaplacené, jsou poplatky ze psů a za likvidaci komunálního odpadu a pokuty, které uděluje Městská policie. Z celkové výše dlužných částek se podaří vymoci pouhých 50 %. Jednou z hlavních příčin je, že obce mají omezené možnosti při vymáhání, na rozdíl od soukromého sektoru. Nemohou své pohledávky jako firmy 54
postoupit nebo prodat vymáhacím agenturám, které mají své metody na neplatiče. Obce pro vymáhání svých pohledávek mohou využívat daňovou exekuci buď srážkou ze mzdy, přikázáním pohledávek z účtu, přikázáním jiné pohledávky nebo mohou nabídnout splátkový kalendář. Když ani tohle nevede k výsledku, musí obec přistoupit k soudní exekuci pomocí soudního exekutora, který může zabavit majetek a následně ho prodat na veřejné dražbě. Dluh se ale bude stále navyšovat, protože připravovaná novela zákona o místních poplatcích, hlavně poplatku za likvidaci komunálního odpadu, bude pro některé lidi opravdu neúnosná. Stále více občanů nebude mít na zaplacení svých poplatků. Novela zahrnuje zvýšení ročního poplatku za likvidaci odpadu z dnešní nejvyšší možné částky 500 Kč na roční nejvyšší částku 1 000 Kč. Tato částka se bude skládat ze dvou částí, kde 750 Kč bude za sběr a svoz netříděného odpadu a 250 Kč za sběr tříděného odpadu. Dále novela bude obsahovat změnu, že poplatek budou obce moci vybírat i od občanů, kteří nemají v obci trvalý pobyt, ale bydlí v ní. Bude také záležet jen na obci, které občany zvýhodní, za to, že odpad třídí. Jestliže dojde ke schválení této novely, stane se vymáhání pohledávek aktuálním tématem, kterým se na obcích budou stále více zabývat. Dalším řešením by také bylo, kdyby vláda našla lepší a účinnější možnosti, jak by mohly obce své pohledávky vymoci.
55
Použitá literatura BAŘINOVÁ, Dagmar; VOZŇÁKOVÁ, Iveta. Pohledávky - vzory smluv a podání. 2. vydání. Praha: GRADA a.s., 2003. 128 s. ISBN 80-247-0581-8. KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9. KOBÍK, Jaroslav; KOHOUTKOVÁ, Alena. Daňový řád s komentářem. 1. vydání. Olomouc: ANAG, 2010. 958 s. ISBN 978-80-7263-616-7. JUDr. KOUDELKA, Zdeněk Ph.D. Průvodce územní samosprávou. Praha: Linde, 2003. 237 s. ISBN 80-7201-403-X. PEKOVÁ, J; PILNÝ, J; JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556 s. ISBN 80-7357-052-1. SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. 4. vydání. Praha: Grada a.s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4. VAIGERT, Dalibor a kolektiv. Pohledávky právní příručka věřitele. 1. vydání. Praha: Computer Press, a. s.. 2006. 272 s. ISBN 80-251-0881-3. Legislativa Zákon č. 120 ze dne 28. února 2001 o soudních exekutorech a exekuční činnosti. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2001, 48, s. 3029-3057. Zákon č. 565 ze dne 13. prosince 1990 o místních poplatcích. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1990, 92, s. 2106-2109. Zákon č. 280 ze dne 22. července 2009 daňový řád. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, 87, s. 4038-4104. Zákon č. 99 ze dne 4. prosince 1963 občanský soudní řád. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1963, 56, s. 383-428. Nařízení vlády č. 595 ze dne 12. prosince 2006 nařízení o nezabavitelných částkách. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, 188, s. 7942.
56
Zákon č. 110 ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, 37, s. 1300-1304. Zákon č. 634 ze dne 26. listopadu 2004 o správních poplatcích. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, 215, s. 11415-11501. Internetové zdroje Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2010 [cit. 2011-04-29]. Město Jihlava. Dostupné z WWW: <www.jihlava.cz>. Jihlavské listy [online]. 11. 3. 2011 [cit. 2011-04-29]. Počet lidí přihlášených na radnici stoupá. Dostupné z WWW: . Jihlavské listy [online]. 3. 5. 2011 [cit. 2011-05-04]. Aktuality. Dostupné z WWW: . Vyplata.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-29]. Postup při provádění srážek ze mzdy a jejich rozsah. Dostupné z WWW: . Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 2011-04-29]. Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv. Dostupné z WWW: . ČT 24 [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Co nesmí exekutor zabavit ani sebevětšímu dlužníkovi. Dostupné z WWW: . Pomoc s dluhy [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Co může zabavit exekutor. Dostupné z WWW: .
57
Seznam tabulek Tabulka 1: Měsíční výdaje .............................................................................................. 37 Tabulka 2: Měsíční příjem .............................................................................................. 38 Tabulka 3: Výpočet zálohy na daň paní Ireny ................................................................ 42 Tabulka 4: Výpočet čisté mzdy paní Ireny ..................................................................... 42
Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa krajů ČR ............................................................................................. 34 Obrázek 2: Organizační struktura magistrátu ................................................................. 36 Obrázek 3: Místní poplatky za rok 2008 ........................................................................ 49 Obrázek 4: Místní poplatky za rok 2009 ........................................................................ 50 Obrázek 5: Místní poplatky za rok 2010 ........................................................................ 51 Obrázek 6: Porovnání místních poplatků za roky 2008-2010 ........................................ 52 Obrázek 7: Správní poplatek za povolení splátek ........................................................... 53
58
Přílohy Příloha 1: Platební výměr Příloha 2: Výzva v náhradní lhůtě Příloha 3: Upomínka Příloha 4: Veřejná vyhláška Příloha 5: Sazebník místních poplatků v Jihlavě
59
VZOR č. 1 Platební výměr na vyměření MP, pokud nebyl zaplacen včas
Obecní (městský) úřad odbor………………….. (popř. bez označení odboru) Č.j. Vyřizuje:...................., č.dveří.......... Telefon:...................... linka..............
Adresa příjemce: ……………………….. RČ/IČ…………………
V ………………….. dne………………..
PLATEBNÍ VÝMĚR č. ......... na místní poplatek ............................... Podle ustanovení § 11 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a obecně závazné vyhlášky obce …………………. o místních poplatcích č.... a v souladu se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, Vám vyměřujeme místní poplatek.....................................................................................v částce........Kč slovy............................................……………………………………................................. ......... ( v případě vydání platebního výměru za více období je nutné vypsat každé období a odpovídající částku zvlášť a závěrem uvést celkovou výši poplatkové povinnosti ). Tuto částku zaplaťte na účet obce č................................., který je vedený u pobočky banky ................................................................konstantní symbol..........................................variabilní symbol.............................., a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto platebního výměru. Odůvodnění: ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ......................................................................................... Poučení: Proti tomuto platebnímu výměru můžete podat odvolání u shora uvedeného správce místních poplatků do 30 dnů ode dne jeho doručení. otisk úředního razítka .............................................................................................. podpis pověřeného pracovníka správce místních poplatků s uvedením jména, příjmení a funkce
Číslo jednací
Vyřizuje / telefon
Jihlava
EO/xxxx/2010
pracovnice /číslo
12. 10. 2010
Dlužník: Jméno a příjmení rodné číslo adresa
VÝZVA k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě Podepsaný správce daně rozhodl podle ustanovení § 73 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o správě daní a poplatků“) takto:
V y z ý v á m e Vás, abyste zaplatil(a) v náhradní lhůtě do 15 dnů po doručení této výzvy níže uvedený splatný nedoplatek přiloženou poštovní poukázkou nebo převodem na účet statutárního města Jihlavy číslo 50016-1466072369/0800 u České spořitelny, a.s., variabilní symbol 0000000000. Nedoplatek můžete též uhradit v pokladně Magistrátu města Jihlava, Hluboká 8, Jihlava (1.patro). Při kontrole plnění Vašich povinností v evidenci příjmů bylo zjištěno, že máte k dnešnímu dni nedoplatek ve výši 500 Kč, vyměřený platebním výměrem č. 9 na místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, vydaného ekonomickým odborem Magistrátu města Jihlavy dne 10.07.2009, č.j. EO/xxx/2010 za rok 2009, splatnost poplatku byla dne 30.09.2009. Nevyhovíte-li této výzvě a uvedený splatný nedoplatek nezaplatíte ve stanovené náhradní lhůtě, bude tento nedoplatek bez dalšího vymáhán daňovou exekucí v souladu s ustanovením § 73 zákona o správě daní a poplatků. Poučení: Proti této výzvě lze podat písemně nebo ústně do protokolu u shora uvedeného správce místních poplatků odvolání ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení této výzvy. Odvolání nemá odkladný účinek (§ 73 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků).
Vedoucí ekonomického odboru Příloha – 1 x poštovní poukázka
Naše značka: Vyřizuje/linka:
EO/xx/yyyy Pracovnice oddělení
V Jihlavě dne 16.5.2011
Doručuje se: Jméno a příjmení Adresa dlužníka Upomínka k úhradě dlužné částky Dobrý den, kontrolou bylo zjištěno, že jste do dnešního dne stále neuhradil svůj dluh ve výši 1 000 Kč (pokuta uložena odborem dopravy MMJ). Žádáme Vás, abyste dlužnou částku uhradil nejpozději do 30. 7. 2011 na náš účet vedený u České spořitelny a.s., 600111466072369/0800, v. s. 0000000000. V případě, že tak neučiníte nebo se s námi v témže termínu nedomluvíte, budeme bez dalšího upozornění vymáhat naši pohledávku prostřednictvím soukromého exekutora, čímž se Vám dluh podstatně zvýší o exekuční náklady.
S pozdravem
Jméno pracovnice úřadu ekonomický odbor vymáhání pohledávek
číslo jednací
vyřizuje / linka
Jihlava
EO/xxxx/2011
pracovnice / číslo tel.
14. 03. 2011
Veřejná vyhláška oznámení o místě uložení písemnosti Magistrát města Jihlavy, ekonomický odbor, podle ustanovení § 49 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, oznamuje, že písemnost
číslo jednací:
určené na adresu:
EO/xxxx/2011-Ex.
Jméno a datum narození dlužníka, adresa
doručovaná do vlastních rukou, je ode dne 11. 02. 2011 uložena na ekonomickém odboru Magistrátu města Jihlavy, Hluboká 8, Jihlava, č. dveří 25, kde si ji může příjemce vyzvednout. Písemnost je v souladu s ustanovením § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Nebude-li písemnost vyzvednuta do patnácti dnů od vyvěšení této vyhlášky, považuje se poslední den této lhůty za den doručení.
Vedoucí ekonomického odboru
Datum vyvěšení:
Datum sejmutí:
Sazebník místních poplatků v Jihlavě Poplatek ze psů Poplatek je stanoven podle místa trvalého pobytu nebo sídla držitele psa a činí za kalendářní rok: a) v bytových domech - za prvého psa - za druhého a každého dalšího psa
1 500 Kč 2 000 Kč
b) v rodinných domech - za prvého psa - za druhého a každého dalšího psa
500 Kč 1 000 Kč
c) v objektech pro rodinnou rekreaci - za prvého psa - za druhého a každého dalšího psa
200 Kč 500 Kč
d) v objektech právnických osob - za prvého psa - za druhého a každého dalšího psa
1 500 Kč 2 000 Kč
e) v jiném objektu tj. ve stavbě, která není bytovým nebo rodinným domem, má alespoň jedno nadzemní podlaží, má přiděleno popisné číslo a držitelem je osoba, která neprovozuje na území města Jihlavy podnikatelskou činnost - za prvého psa 500 Kč - za druhého a každého dalšího psa 1 000 Kč f) v rodinných i bytových domech na katastrálních územích města Jihlavy Antonínův Důl, Červený Kříž, Henčov, Heroltice, Hosov, Hruškovy Dvory, Kosov, Pávov, Pístov, Popice, Sasov, Vysoká a Zborná - za prvého psa 200 Kč - za druhého a každého dalšího psa 500 Kč g) u držitele, který je poživatelem invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, anebo poživatel sirotčího důchodu - za prvého psa 200 Kč - za druhého a každého dalšího psa 300 Kč Poplatek za likvidaci komunálního odpadu Sazba poplatku činí 500 Kč na osobu a kalendářní rok. Sazbu poplatku tvoří: a) částka 250 Kč za osobu a kalendářní rok,
b) částka 250 Kč za osobu a kalendářní rok, která je stanovena podle skutečných nákladů města za rok 2010 na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj Sazba poplatku za každý přístroj nebo jiné herní zařízení činí 5 000 Kč na 3 měsíce. V případě, že přístroj nebo jiné herní zařízení bude provozované po dobu kratší než tři měsíce, bude poplatek vyměřen v poměrné výši, která bude odpovídat počtu dnů provozu přístroje nebo jiného herního zařízení v jednotlivých kalendářních čtvrtletích. Poplatek za užívání veřejného prostranství 1. Provádění výkopových prací Pásmo I. 2 4,-Kč/m /den
II. 3,--
III. 2,--
IV. 1,--
2. Umístění dočasných staveb a zařízení sloužících k poskytování prodeje a služeb 2.1 dočasné stavby sloužící k poskytování prodeje a služeb Pásmo I. II. III. IV. 2 Kč/m /den 10,-8,-5,-3,-2.2 zařízení sloužící k poskytování prodeje a služeb a) stánky, samostatné prodejní pulty a vozidla nebo přívěsná vozidla Pásmo I. II. III. IV. 2 Kč/m /den 80,-60,-40,-20,-2 paušál Kč/m /měsíc 1 600,-1 200,-800,-400,-2 paušál Kč/m /rok 16 000,-- 12 000,-8 000,-4 000,-b) předsunutá prodejní místa před vlastní provozovnou pro poskytování občerstvení Pásmo I. II. III. IV. 2 Kč/m /den 2,-1,-1,-1,-c) předsunutá zařízení před vlastní provozovnou pro poskytování bezplatných služeb Pásmo I. II. III. IV. 2 3,-2,-1,-1,-Kč/m /den 3. Umístění stavebních zařízení - lešení, kontejnery, zábrany apod. Pásmo I. II. III. IV. 2 Kč/m /den 4,-3,-2,-1,--
4.
Umístění reklamních zařízení
a) stojany s vystaveným zbožím provozovnou Pásmo I. 2 30,-Kč/m /den 2 paušál Kč/m /měsíc 600,--
nebo vystavené zboží samotné před vlastní II. 20,-400,--
III. 10,-200,--
IV. 5,-100,--
b) reklamní zařízení přenosné typu „A“ a jiné přenosné reklamní zařízení upozorňující na místo podnikání nebo provozovnu podnikatele anebo na výstavní, kulturní, společenskou a sportovní akci Pásmo I. II. III. IV. 2 Kč/m /den 40,-30,-5,-10,-2 800,-600,-300,-100,-paušál Kč/m /měsíc 2 paušál Kč/m /rok 8 000,-6 000,-3 000,-1 000,-c) reklamní zařízení ostatní Pásmo I. 2 Kč/m /den 100,-2 paušál Kč/m /měsíc 2 000,-2 paušál Kč/m /rok 20 000,--
II. 50,-1 000,-10 000,--
III. 20,-400,-4 000,--
IV. 10,-100,-1 000,--
d) reklamní zařízení pro cirkusy, lunaparky a jiné obdobné atrakce Pásmo I. II. III. IV. 2 Kč/m /den 5,-5,-5,-5,-5.
Umístění zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí
a) zařízení cirkusů a lunaparků Pásmo Kč/m2/den b) jiné obdobné atrakce Pásmo I. 2 Kč/m /den 50,--
II. 30,--
III. 5,--
IV. 5,--
III. 10,--
IV. 5,--
6. Umístění skládek - stavební materiál, palivo apod., kromě skládek odpadů Pásmo I. II. III. IV. 2 Kč/m /den 4,-3,-2,-1,-7. Užívání veřejného prostranství pro kulturní a sportovní akce Pásmo I. II. III. 2 Kč/m /den 5,-5,-3,--
IV. 2,--
8. Užívání veřejného prostranství pro potřeby tvorby filmových a televizních děl Pásmo I. II. III. IV. 2 10,-10,-10,-10,-Kč/m /den