VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
L z e ú s p ě š n ě p o d n i k a t v ro d i n n é f i r m ě po dobu několika generací? Bakalářská práce
Autor: Dagmar Vinterová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2013
Anotace Práce se zabývá otázkou, zda lze úspěšně a zároveň eticky a dlouhodobě podnikat v konkrétní rodinné firmě. Cílem mé práce je zjistit, zda je takové podnikání vůbec možné s ohledem na vývoj politického a ekonomického dění za více než sto let v seskupení rodinných firem Podzimek. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je popsán stručný vývoj podnikatelské etiky nejen u nás, ale i ve světě a také to, co všechno si lze pod pojmem „etika v podnikání“ představit. Praktická část se pak zabývá etikou podnikání seskupení firem Podzimek, konkrétně pak firmy Podzimek a synové, s. r. o. Součástí praktické části je také dotazníkové šetření, které zkoumá pohled na firmu Podzimek a synové, s. r. o jak zevnitř (zaměstnanci firmy), tak zvenku (obyvatelé města Třešť). Na závěr práce je pro tuto firmu navržen etický kodex.
Klíčová slova Etika, podnikání, rodinná firma, vývoj, etický kodex.
Annotation This paper deals with the question of successful, ethical and long-term business in a concrete family company. The goal of my work is to find out if this kind of business is possible to do in Podzimek companies group, considering political and economical development within more than one hundred years. The paper is divided into a theoretical and a practical part. In the theoretical part it describes a brief development of business ethics both in this country and in the world. It also examines and explains the term “business ethics“. The practical part deals with business ethics of family-owned Podzimek companies group, specifically of Podzimek a synové, Ltd. The next part of this work is a questionnaire survey which researches view of Podzimek a synové, Ltd. from inside (employees of the company) and also from the outside (inhabitants of Třešť). In conclusion, the ethical code is suggested for this company.
Key words Ethic, business, family company, development, ethical code.
Zde bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za odborné vedení práce, ochotu, cenné rady i čas, který mi věnovala. Poděkování patří také panu Ing. Josefu Podzimkovi za vyčerpávající informace o jeho firmě a rodinné historii. Dále pak panu Ing. Mariu Svobodovi, finančnímu řediteli firmy Podzimek a synové, s. r. o., který mi poskytl podklady potřebné pro vypracování praktické části bakalářské práce a také za jeho ochotné a vstřícné jednání. V neposlední řadě děkuji své rodině a nejbližším přátelům, kteří mi byli při tvorbě této práce velkou oporou.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 17. 12. 2012 ...................................................... Podpis
Obsah
Úvod ............................................................................................................................... 10 I
Teoretická část ...................................................................................................... 12
1
Základní pojmy ..................................................................................................... 12
2
3
4
1.1
Etika ................................................................................................................. 12
1.2
Morálka ............................................................................................................ 12
1.3
Podnikání.......................................................................................................... 13
1.4
Etika v podnikání ............................................................................................. 13
Vývoj podnikatelské etiky .................................................................................... 14 2.1
Vznik podnikatelské etiky ................................................................................ 14
2.2
Osmdesátá léta ................................................................................................. 14
2.3
Devadesátá léta................................................................................................. 15
2.4
Podnikatelská etika na počátku 21. století ....................................................... 15
2.5
Současnost ........................................................................................................ 16
Model morálního rozvoje podniku ...................................................................... 17 3.1
Amorální organizace ........................................................................................ 17
3.2
Formálně-právní organizace............................................................................. 17
3.3
Společensky odpovědná organizace ................................................................. 17
3.4
Eticky se rodící organizace .............................................................................. 17
3.5
Etická organizace ............................................................................................. 18
Společenská odpovědnost firem ........................................................................... 18 4.1
Charakteristické rysy CSR ............................................................................... 19
4.2
Význam CSR .................................................................................................... 19
4.3
Oblasti CSR...................................................................................................... 20
4.3.1
Ekonomická oblast .................................................................................... 20
4.3.2
Sociální oblast ........................................................................................... 21
4.3.3 4.4 5
6
7
8
Přínosy CSR ..................................................................................................... 22
Manažerská etika .................................................................................................. 23 5.1
Úloha manažerské etiky ................................................................................... 23
5.2
Obsah manažerské etiky ................................................................................... 23
5.2.1
Oblast morálky .......................................................................................... 24
5.2.2
Oblast erudice ........................................................................................... 24
5.2.3
Oblast aplikace .......................................................................................... 24
Firemní kultura ..................................................................................................... 25 6.1
Čím je tvořena firemní kultura ......................................................................... 25
6.2
Prvky firemní kultury ....................................................................................... 26
6.3
Výhody začlenění do firemní kultury .............................................................. 27
Firemní filantropie................................................................................................ 27 7.1
Nástroje firemní filantropie .............................................................................. 28
7.2
Přístupy začlenění firemní filantropie .............................................................. 28
Etické kodexy ........................................................................................................ 29 8.1
Význam etického kodexu pro podnikatele ....................................................... 30
8.2
Hlavní cíl etického kodexu............................................................................... 30
8.3
Tři hlavní oblasti etického kodexu ................................................................... 30
8.4
Etický kodex Podnikatelské sekce Etického Fóra ČR ..................................... 31
8.4.1
Úvodní deklarování Kodexu etiky PS EF ČR .......................................... 31
8.4.2
Vymezení kodexu etiky podnikatele......................................................... 32
8.5 9
Environmentální oblast ............................................................................. 22
České firmy versus etický kodex ..................................................................... 33
Normy ISO............................................................................................................. 34 9.1
Druhy norem .................................................................................................... 34
9.2
ISO 9001 .......................................................................................................... 35
9.3
ISO 14001 ........................................................................................................ 35
9.4 10
OHSAS 18001 .................................................................................................. 36
Nekalé obchodní praktiky .................................................................................... 36 10.1
Směrnice o nekalých obchodních praktikách ............................................... 37
10.1.1
Obecná ustanovení .................................................................................... 37
10.1.2
Klamavé jednání ....................................................................................... 38
10.1.3
Klamavá opomenutí .................................................................................. 38
10.1.4
Agresivní obchodní praktiky .................................................................... 38
10.1.5
Černá listina .............................................................................................. 39
11
Etické vzory v podnikání ...................................................................................... 39
II
Praktická část ........................................................................................................ 40
1
Firma Podzimek .................................................................................................... 40
2
3
4
1.1
Podzimek a synové, s. r. o. ................................................................................ 40
1.2
Strojírny Podzimek, s. r. o. ................................................................................ 41
1.3
P&S, a. s. .......................................................................................................... 41
1.4
Dřevovýroba Podzimek, s. r. o. ......................................................................... 42
1.5
Základní motto firmy ....................................................................................... 42
Historie firmy - pět generací stavařů .................................................................. 43 2.1
První generace .................................................................................................. 44
2.2
Druhá generace................................................................................................. 44
2.3
Třetí generace ................................................................................................... 45
2.4
Čtvrtá generace................................................................................................. 45
2.5
Pátá generace - současnost ............................................................................... 46
Firemní strategie pro roky 2011–2015 ................................................................ 46 3.1
Mise .................................................................................................................. 46
3.2
Vize .................................................................................................................. 47
3.3
Hlavní cíle do roku 2015 .................................................................................. 47
Obrat firmy ........................................................................................................... 48
5
Podzimek a synové vs. etika v podnikání ............................................................ 49 5.1
6
Josef Podzimek o etice v podnikání ................................................................. 49
Firemní kultura ..................................................................................................... 51 6.1
Společenské a kulturní události ........................................................................ 51
6.2
Pracovní prostředí ............................................................................................ 52
7
Firemní filantropie................................................................................................ 53
8
Normy ISO............................................................................................................. 54 8.1
Příručka integrovaného systému řízení ............................................................ 55
8.1.1
Všeobecné požadavky............................................................................... 55
8.1.2
Zásady integrovaného systému řízení ....................................................... 55
8.1.3
Politika kvality, ochrany životního prostředí a bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci ........................................................................................................ 56 9
Dotazníkové šetření............................................................................................... 57 9.1
Vnější dotazníkové šetření ............................................................................... 57
9.1.1 9.2
Vnitřní dotazníkové šetření .............................................................................. 63
9.2.1 10
Shrnutí vnějšího dotazníkového šetření .................................................... 62
Shrnutí vnitřního dotazníkového šetření ................................................... 69
Návrh etického kodexu ......................................................................................... 71
Závěr .............................................................................................................................. 72 Literatura ...................................................................................................................... 74 Knižní zdroje........................................................................................................... 74 Internetové zdroje ................................................................................................... 74 Ostatní zdroje .......................................................................................................... 77
Úvod Etika je věda, která podle mého názoru prostupuje všemi oblastmi našeho života. Ať už mluvíme o vystupování ve společnosti, jednání na úřadech nebo o profesní etice, jako například lékařské, novinářské a mnoha dalších. Pro mnohé je však podnikání oblast, které se etika příliš nedotýká. V dnešním světě velké konkurence, stále se měnících a zvyšujících nároků zákazníků a navíc probíhající ekonomické krize však není zcela jednoduché dodržovat a uplatňovat etické chování právě v tomto oboru. Avšak možné to je. Právě z toho důvodu jsem si zvolila téma „etika v podnikání“, abych zjistila, jak probíhal vývoj podnikatelské etiky, co všechno je možné si pod tímto pojmem představit a také zda existují lidé, kteří podnikají tak, aby se za svou činnost nemuseli stydět. Mezi metody, které jsem ve své práci použila, patří metoda popisu, vysvětlení, porovnávání a metoda analýzy. Poslední metoda byla použita při dotazníkovém šetření, které se nachází v samotném závěru celé práce. Cílem bakalářské práce je pohled na rodinnou firmu s mnohaletou tradicí se zaměřením na uplatňování a dodržování podnikatelské etiky. Součástí práce je i dotazníkové šetření zaměřené na spokojenost zaměstnanců a na firemní kulturu. Získané údaje jsou následně vyhodnoceny. Práce se zabývá uskupením firem Podzimek, převážně pak firmou Podzimek a synové, s. r. o. Jedním z dalších cílů je analýza povědomí a hodnocení firmy Podzimek a synové, s. r. o. obyvateli města Třešť, ve kterém podnik sídlí. V teoretické části jsou nejprve vysvětleny základní pojmy, jako je etika, morálka apod. Další kapitola se věnuje vývoji podnikatelské etiky od jejího vzniku až po současnost. Dále je stručně popsán model morálního rozvoje podniku a v navazující kapitole je vysvětlena společenská odpovědnost firem. Teoretická část se dále zabývá manažerskou etikou, firemní kulturou, firemní filantropií a etickým kodexem pro podnikatele. Následující kapitola vysvětluje a popisuje některé normy ISO, které s daným tématem úzce souvisí. V závěru této části jsou pak popsány nekalé obchodní praktiky a etické vzory v podnikání. V úvodu praktické části jsou popsána jednotlivá uskupení firem Podzimek a dále historie firmy. Následující dvě kapitoly pak popisují firemní strategii a firemní obrat. 10
Další část je věnována etice v podnikání a vyjádření samotného majitele firmy, pana Josefa Podzimka, k tomuto tématu. Stejně jako v teoretické, tak i v praktické části je popsána firemní kultura, firemní filantropie a tři základní normy ISO, tentokrát již v konkrétní organizaci. V další části je provedeno dotazníkové šetření zaměřené na spokojenost jak vnitřního prostředí firmy (zaměstnanci), tak i toho vnějšího (obyvatelé města Třešť). V závěru obou šetření je pak celkové shrnutí a zhodnocení výsledků. Samotným závěrem je pro firmu Podzimek a synové, s. r. o. navržen etický kodex, který by mohla do budoucna zavést a používat.
11
I
Teoretická část
1
Základní pojmy
1.1
Etika
K tomu, abychom mohli pracovat s pojmem „Etika v podnikání“, je zapotřebí si vysvětlit několik důležitých, i když všeobecně známých pojmů. První z nich je pojem etika. Tento termín je odvozován od řeckého slova „ethos“, které v původním významu znamená „obvyklé místo pobytu“, nebo také místo, ve kterém se bydlí a v němž člověk zdomácněl. Z tohoto si tak můžeme odvodit abstraktní užití ve smyslu „zvyku“, „obyčeje“, „tradice“ a nakonec „mravů“. Tato věda se snaží o nalezení ideálního, správného, skutečnosti přiměřeného řádu věcných hledisek. Etika, jakožto věda o morálce, je velice rozsáhlé téma prostupující nejen obyčejným životem člověka, ale v rámci mezilidské interakce zasahuje také do profesní sféry a prolíná se tak s veškerou lidskou činností. [2] Přesná definice etiky zní takto: „Etika (jako vědní disciplína) se snaží o hledání a nalezení správného jednání; snaží se o nalezení toho, co máme „činit na základě svého rozumového vhledu a tedy v souladu se svým myšlením.“ [2, s. 12]
1.2
Morálka
Dalším pojmem je morálka. V běžném životě dochází velmi často k tomu, že pojmy etika a morálka jsou chápány podobně, ne-li stejně. Přesto jsou rozdílné a je dobré vědět, jaký je jejich vzájemný vztah. Definice morálky zní: „Morálka je skutečný projev individua či většího celku v oblasti morálních soudů, norem a pravidel jednání.“ [2, s. 11] Pokud tedy máme vymezit rozdíl mezi pojmy etika a morálka, pak v případě, že mluvíme o morálce, hovoříme o stavu, který je. Zmiňujeme-li se však o etice, jedná se o stav, který by měl být, tedy o stav optimální. [2]
12
1.3
Podnikání
Obchodní zákoník definuje podnikání jako „soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ [11] Soustavná činnost ve výkladu zákona neznamená činnost nepřetržitou, ale takovou, která je vykonávána s vidinou, že bude vykonávána i nadále. Nesmí se tedy jednat o činnost náhodnou, nahodilou, nebo příležitostnou. Takovéto činnosti již nejsou podnikáním. [11] Samostatnost znamená, že osoba, která činnost provozuje, může sama rozhodovat o době a místě výkonu činnosti a organizaci práce podle své vlastní svobodné úvahy a volby. Dále musí finančně sama zajišťovat chod podnikání a sama čerpat a rozhodovat o použití zisku z činnosti. [11] Podnikatel provádí svoji činnost pod vlastním jménem a je-li zapsán do obchodního rejstříku, pod názvem firmy. Tímto přestává být anonymní a osoby, jednající podle jeho pokynů, musí jednat jeho jménem nebo jménem firmy. [11] Vlastní zodpovědnost je velmi důležitým rysem podnikání. Není možné se zbavit rizika a odpovědnosti, která z podnikání vyplývá. Podnikatel, jakožto fyzická osoba, odpovídá za veškeré závazky, vyplývající z jeho podnikání, celým svým majetkem. A to nejen tím obchodním, ale i majetkem určeným pro jeho vlastní potřebu, tedy osobním. [11] Dosažení zisku je hlavním cílem podnikatelského snažení. Avšak není to zdaleka jediný cíl, kterého chceme prostřednictvím podnikání dosáhnout. To však rozebereme podrobněji v dalších kapitolách. [11]
1.4
Etika v podnikání
Etika není matematika, ve které existuje jediný správný výklad. Proto se mohou vyskytnout značné rozdíly v jejím chápání, tedy v chápání toho, co je morální a co už ne. Etika v podnikání řeší například problémy jako je slušnost a věrnost zákonu, bezpečnost a kvalita výrobků, konflikty zájmů a jejich řešení, firemní kulturu, uzavírání pracovních smluv, bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti, poctivost v odbytových praktikách, vztahy k dodavatelům a zákazníkům, stanovení cen a zacházení s vnitřními
13
ekonomickými informacemi, úplatky při získávání informací a zakázek, ochrana životního prostředí atd. [18]
2
Vývoj podnikatelské etiky
Podnikatelská etika je vázaná na kapitalistické podnikání a jako věda se začíná rozvíjet na počátku dvacátého století. Po skončení druhé světové války se ekonomové západních zemí, a nejen ti, začali zabývat ekonomickými aspekty zvýšené produkce a všeobecně zvyšováním životního standardu. O otázkách odpovědnosti, environmentálních dopadech průmyslové činnosti, normách chování podniků v kulturně odlišném prostředí a jiných dalších otázkách, které souviseli s hledáním vhodných alternativ uspořádání ekonomické činnosti, začínali stále častěji diskutovat ekonomové, filosofové či sociologové. [4]
2.1
Vznik podnikatelské etiky
Jako zrod disciplíny nazvané „podnikatelská etika“ lze označit rok 1974. V sedmdesátých letech byla tato disciplína však spíše doménou filozofů, než ekonomů. Při univerzitách byla zakládána výzkumná centra pro studium podnikatelské etiky. V roce 1979 pak bylo založeno jedno z nejvýznamnějších světových pracovišť nazvané „Centre for Business Ethics“ na Bentley College pod vedením Michaela Hoffmana. [4]
2.2
Osmdesátá léta
Toto období lze s jistotou nazvat dobou rozvoje podnikatelské etiky jako interdisciplinárního směru, který řeší vztah etiky a ekonomie. A stále častěji se do těchto otázek zapojují ekonomové a sociologové. Osmdesátá léta jsou charakteristická tím, že se soustřeďují na tradiční liberální hodnoty a na zdůrazňování svobodného trhu. [4] V této době se začala psát první významná díla pro podnikatelskou etiku, jako je například dílo „On Ethics and Economics“ od Amartya Sena, ve kterém spisovatel usiluje o integraci etiky a ekonomie. Autor zde rozlišuje dva různé postoje k ekonomii. První je tzv. etický, který se zabývá etickými souvislostmi, druhý je technický, postavený na technických postupech, přičemž otázky etiky zde ustupují do pozadí. Další dílo nazvané „The Moral Dimension - Toward a New Economy“, vydané roku 1988 14
Amitaie Etzionionim pak řeší především otázku moci ve vztahu výrobců a uživatelů a dále možnosti kontroly moci ve společnosti. [4] V souvislosti s podnikatelskou etikou se také začínají vydávat odborné specializované časopisy jako je „Journal of Business Ethics“, nebo „Business Ethics - An European Review“. [4]
2.3
Devadesátá léta
Toto desetiletí bývá označováno jako doba institucionalizace podnikatelské etiky. Rozrůstá se počet kurzů podnikatelské etiky na ekonomických fakultách nejen v USA, ale i v Evropě. V souvislosti s touto disciplínou se také stále častěji hovoří o otázkách životního prostředí. V roce 1997 se pak zástupci zemí OSN v japonském Kjótu dohodli na snížení emisí skleníkových plynů. [4] Stejně jako v 80., tak i v 90. letech vznikají významná díla pro podnikatelskou etiku. Mezi nejčastěji citované ekonomické prameny patří dílo Francise Fukuyamy nazvané „The End of History and the Last Man“, ve kterém se zabývá otázkou dalšího směřování a vývoje lidstva. Je zde kladen důraz na důvěru jako na sociální kapitál, který zvyšuje výkonnost ekonomiky. [4] Roku 1999 podepsaly státy OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) dokument „Corporate Governance“ - správa a řízení obchodních společností. Tento komplexní a rozsáhlý dokument obsahuje doporučení pro podniky, aby kladly důraz na informace o etické, sociální a environmentální politice firem. Dokument jako takový se stal na cestě vývoje velmi významným mezníkem, jelikož se k podpisu připojily země s různou kulturou a tradicí jako je USA, Japonsko, Německo, atd. Byl to další krok vpřed, který vnesl optimismus pro řešení budoucích sporných otázek. [4]
2.4
Podnikatelská etika na počátku 21. století
První roky 21. století znamenaly pro podnikatelskou etiku zklamání a zkoušku. Po rozkrytí účetních podvodů velkých amerických a později také evropských firem, přicházejí pochybnosti o tom, zda má vůbec smysl budovat etický systém řízení. Postupem času se ale znovu začínají prověřovat a rozvíjet stávající koncepce a nacházet nové mechanizmy, které by mohly zabránit selhání zodpovědných lidí. V roce 2002 byl 15
americkým kongresem přijat tzv. Sarbenes-Oxleyho zákon, požadující zvýšenou kontrolu finančních toků a zároveň „ukládá managementu společností přijmout odpovědnost za správnost finančních zpráv a současně stanovuje managementu povinnost vytvořit, udržovat a vyhodnocovat vnitřní kontrolní systém.“ [4, s. 20] Primárním cílem tohoto zákona je zvýšení transparentnosti procesů a zkvalitnění kontrolního systému prostřednictvím kvalitnější a podrobnější dokumentace a dále zlepšení informovanosti o finančních záležitostech firmy, aby se předcházelo finančním pochybení s cílem snížení možnosti účetních podvodů. [4] Na přelomu století se také zvyšuje obezřetnost při obchodování s cennými papíry, dále se rozrůstá počet etických komisařů, sdružujících se ve společnosti Ethics office association (EOA). Evropskou obdobou této společnosti je Ethics practitioner forum. [4] Ačkoliv byly politické i ekonomické události nového millenia jakkoli znepokojivé, přináší podnikatelské etice jako disciplíně značné posílení jejího postavení. Pomocí právě této disciplíny lze nacházet nové koncepty pro rozvoj ekonomických aktivit. [4]
2.5
Současnost
V současné době je etika pro podnikání stále důležitější a podnikatelské etice jako disciplíně je přikládán stále větší význam. V hojné míře se vyučuje jak na středních, tak na vysokých školách a je brána jako nedílná součást podnikání. Ano, někdo by mohl říct, že při dnešním tvrdém konkurenčním boji nejsou prostředky na dodržování etických zásad (čas, peníze, prostor,…), ale v konečném výsledku zjišťujeme, že firmy, které dbají na korektní chování, na reputaci vlastní firmy a dodržují „nepsaná“ etická pravidla, jsou na tom z dlouhodobého hlediska mnohem lépe, než takové firmy, které se snaží ze své současné situace vytěžit co možná nejvíce a jdou tzv. „přes mrtvoly“. Mluvíme tady o takových firmách, které nemají zájem na dobrých vztazích jak s dodavateli, tak odběrateli, nezajímají se o to, zda svou činností znečišťují životní prostředí nebo nechávají své zaměstnance pracovat dlouho přesčas, někdy i bez nároku na příplatek. Takovým firmám jde čistě jenom o zisk. A z dlouhodobého hlediska takové firmy nemají velké šance na úspěch. Ve většině případů totiž dochází k tomu, že si daný podnik vytvoří špatné jméno, nejen mezi odběrateli, kteří raději půjdou ke konkurenci a zaplatí za kvalitu, ale také mezi svými dodavateli, kteří s takovou firmou 16
nebudou chtít dlouhodobě spolupracovat. Například z důvodu pozdního splácení materiálu, nečestného jednání apod. Takovým podnikatelům pak nezřídka nezbývá nic jiného, než vypsat na svoji firmu konkurz. [7]
3
Model morálního rozvoje podniku
Pomocí tzv. Reidenbachova a Robinova modelu lze rozlišit pět vývojových typů podniku, podle toho, jaký je poměr jejich zájmu o zisk a podnikatelskou etiku. [4]
3.1
Amorální organizace
Celou podstatou a hlavním cílem takového podniku je co největší zisk „za každou cenu“. Taková společnost nehledí na potřeby jiných a jde si pouze za svým cílem. Odhalení z neetických praktik je zde bráno jako nutný náklad podnikání, se kterým se tedy dopředu počítá. Taková společnost nepřemýšlí do budoucna, ale právě teď. [4]
3.2
Formálně - právní organizace
Společnost se řídí heslem „Co není zákonem výslovně zakázáno, je dovoleno.“ Hlavním cílem takového podniku je stále dosažení co největšího zisku, ostatní záležitosti jsou druhořadé. Od amorální organizace se tolik neliší, i když podnikatelská činnost je po formální i právní stránce v pořádku. [4]
3.3
Společensky odpovědná organizace
Podnik si uvědomuje, že etické chování je pro ně výhodné a začíná přijímat příslušná opatření. Dochází mu, že formálně-právní hledisko je nedostačující. Kultura podniku se vyznačuje odpovědnějším podnikatelským postojem s ohledem na širší veřejnost. Daná společnost se zajímá o to, jak skloubit dva zásadní cíle - co nejvyšší zisk a podnikatelskou etiku. Konkrétní systémová a organizační opatření však zatím postrádá. [4]
3.4
Eticky se rodící organizace
Podniková kultura již zahrnuje etické hodnoty firmy. Management podniku je přesvědčen o tom, že „lze dělat správnou věc“, aniž by na tom firma tratila. Vedení se 17
snaží aktivně a vstřícně reagovat na nastalé společenské problémy a veřejně se hlásí ke společenské odpovědnosti. Při ekonomickém rozhodování je brán ohled také na morální dopad. Stále však chybí konkrétní zpracování etických principů a zásad v celé organizační struktuře podniku. [4]
3.5
Etická organizace
Charakteristickým rysem posledního vývojového typu podniku je vyváženost zájmu podniku o etické a ekonomické výsledky. „Etická analýza ekonomické činnosti je plně integrovanou součástí podnikatelských záměrů podniku a jeho strategického plánu.“ [4, s. 99]Díky ní lze předvídat různé problémy a zkoumat alternativní výsledky. Etické normy a principy jsou nedílnou součástí všech dokumentů a materiálů organizace. [4]
Rovnovážný
Zájem o etiku a zisk
zájem
5. stupeň Nerovnovážný zájem
4. stupeň 3. stupeň 2. stupeň
1. stupeň
Etický Eticky se rodící Společensky odpovědný Formálně-právní Amorální
Obrázek 1: Reidenbachův a Robinův model stadií morálního rozvoje podniku [4]
Samozřejmě žádný podnik nepatří striktně do jednoho z pěti stupňů Reidenbachova a Robinova modelu. Každá firma může mít rysy více fází daného modelu a jednotlivé stupně na sebe nemusí navazovat. Neznačí to celý proces, kterým si firma musí projít. Může začít jako formálně-právní organizace a přejít hned na eticky se rodící organizaci. [4]
4
Společenská odpovědnost firem
Pojem společenská odpovědnost firem je přeložen z anglického výrazu Corporate social responsibility, pro který je používána zkratka CSR. Koncept CSR se objevil počátkem 2. poloviny 20. století a jedná se o takový způsob vedení firmy a budování 18
vztahů s partnery, který přispívá ke zlepšení dobrého jména podniku a ke zvyšování jeho důvěryhodnosti. [9] Obecně platné definice pojmu CSR zní: „CSR je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholders.“ [2, s. 42] Druhá definice říká: „CSR je kontinuální závazek podniků chovat se eticky a přispívat k ekonomickému růstu a zároveň se zasazovat o zlepšování kvality života zaměstnanců a jejich rodin, stejně jako lokální komunity a společnosti jako celku.“ [2, s. 42] Jako stakeholdery označujeme všechny zainteresované osoby uvnitř a v okolí podniku. Jedná se o zákazníky, akcionáře, zaměstnance, obchodní partnery, dodavatele apod. [24] Pro společensky odpovědné firmy je na prvním místě plnění legislativních požadavků a poté dobrovolné uplatňování odpovědného chování nad jejich rámec. [2]
4.1
Charakteristické rysy CSR
Mezi 5 hlavních charakteristických rysů CSR patří [9]: •
Tři roviny aktivit - ekonomická činnost, sociální rozvoj a ochrana životního prostředí.
•
Dobrovolnost - veškeré odpovědné aktivity podniku jsou vykonávány dobrovolně, nad rámec zákonných povinností firmy.
•
Dialog se stakeholdery - firma zapojuje zainteresované strany, které jsou pro podnik důležité a výrazně ji ovlivňují.
•
Dlouhodobý charakter - pokud nastane pro podnik nepříznivé ekonomické období, firma s aktivitami CSR nekončí, snaží se je realizovat dlouhodobě.
•
Důvěryhodnost - CSR velmi výrazně přispívá k důvěryhodnosti podniku, činnosti musí být transparentní, trvalé a ne příliš zveličované.
4.2
Význam CSR
To, že se rozvíjí odpovědné chování podniků všech různých velikostí a zaměření, je ovlivněno v posledních několika desetiletích zejména těmito skutečnostmi [9]:
19
•
Existence
nadnárodních
podniků
s propracovanou
firemní
strategií
a hodnotovým systémem. Tyto firmy také přenáší koncept CSR do svých jednotlivých poboček. •
Vnímání CSR jako možnost odlišit se od konkurence a uspět na unifikovaných trzích.
•
Zvýšený zájem spotřebitelů o produkty, které nebudou sloužit pouze k uspokojení jejich potřeb, ale zároveň také nebudou vyráběny na úkor životního prostředí, či důstojných pracovních podmínek.
•
Obecná snaha o zlepšení nepříznivého stavu životního prostředí a také společnosti. Jedná se například o globální oteplování, korupci, nedostatečnou podporu komunity, špatné pracovní podmínky, vykořisťování apod.
•
Občasné využívání konceptu CSR státními orgány za účelem převedení některých funkcí na soukromé podniky.
4.3
Oblasti CSR
Odpovědné chování podniku je postaveno na třech hlavních pilířích [32]: •
Ekonomická oblast
•
Sociální oblast
•
Environmentální oblast
4.3.1 Ekonomická oblast Od podniku se očekává transparentní podnikání a především pozitivní vztahy se zákazníky, investory, dodavateli a ostatními obchodními partnery. Středem zájmu jsou také její dopady na ekonomiku, jak na lokální, tak na národní i globální úrovni, kupříkladu prostřednictvím rozvoje zaměstnanosti nebo boje proti korupci. [32]
20
Obrázek 2: Ekonomická oblast [26]
4.3.2 Sociální oblast Odpovědné
chování
v sociální
oblasti
je
zaměřeno
především
na
přístup
k zaměstnancům a podporu okolní komunity. Jak na pracovišti, tak v místní komunitě firma ovlivňuje zdraví, životní úroveň, bezpečnost, vzdělávání a kulturní rozvoj. [32]
Obrázek 3: Sociální oblast [26]
21
4.3.3 Environmentální oblast Podnik si je vědom dopadů své činnosti na živou i neživou přírodu včetně ekosystému, půdy, vzduchu a vody. V této oblasti se firma snaží o to, aby svou činností nepoškozovala přírodní zdroje a co možná nejméně zatěžovala životní prostředí. [32]
Obrázek 4: Environmentální oblast [26]
4.4
Přínosy CSR
Dodržování konceptu CSR je tržně velmi výhodné. Jednání podniku v souladu s jeho principy mu přináší nesčetné výhody a zisky především nefinančního charakteru, které jsou neméně důležité, jako ty finanční. Podporují totiž kvalitní a dlouhodobě udržitelné fungování celého podniku. Mezi hlavní přínosy patří [2]: •
posílení důvěryhodnosti podniku, větší transparentnost,
•
posílení zájmu investorů,
•
zlepšení reputace, díky níž má podnik silnější pozici na trhu,
•
diverzifikace od konkurence, zviditelnění značky,
•
zvýšení produktivity práce a věrnosti zaměstnanců,
•
udržování a následné získávání kvalitních zaměstnanců,
•
zvýšení obratu podniku,
•
zlepšení kvality produktů nebo služeb. 22
5
Manažerská etika
Aby podnik dobře fungoval, je zapotřebí schopných manažerů. Ti dávají svému kolektivu příklad, určují prostor a rozsah úkolů a také etická kritéria. Právě ta jsou zapotřebí, aby podnik dobře, efektivně a dlouhodobě prosperoval. Proto je velmi důležité, jak manažeři vnímají a uplatňují etické postoje a do jaké míry jsou pro ostatní zaměstnance příkladem. [1] „Za manažerskou etiku pak považujeme takové úsilí pracovníků, které promítá zásady etiky do všech fází rozhodování a řídící práce.“ [1, s. 38] Samotný pojem „manažerská etika“ není zaváděn pouze v oblasti podnikání a veřejné správy, ale má svůj význam ve všech oblastech, kde je uplatňován management. [1]
5.1
Úloha manažerské etiky
Jednou z hlavních úloh manažerské etiky je získávat zaměstnance pro plnění podnikových cílů. Aby se tak stalo, je zapotřebí stimulovat pracovní motivaci celého pracovního kolektivu. Podnikové cíle není možné omezovat pouze na řešení operativních problému, ale také na řešení strategie řízeného objektu, která bude dlouhodobě určovat hlavní cíle podniku a podmínky a předpoklady jeho efektivního rozvoje. Strategické řízení je považováno za projektování dlouhodobých cílů a způsobů jejich dosažení. Strategické řízení se nikdy nepřizpůsobuje taktice, ale přesně naopak. Taktické řízení zabezpečuje cíle strategického řízení. [1] Hlavním strategickým cílem manažera by pak měla být efektivní stimulace svých zaměstnanců k tvořivé práci a sounáležitosti se zaměstnavatelem i podnikem. Zaměstnanci se tak budou cítit povinni podílet se na prohlubování etiky nejen v řízení, ale i při plnění vlastních úkolů. [1]
5.2
Obsah manažerské etiky
Manažerská etika vychází ze tří hlavních pilířů, které představují tři na sobě závislé a vzájemně se doplňující oblasti. Jedná se o morálku, erudici a schopnost aplikace v praxi. [1]
23
5.2.1 Oblast morálky V této oblasti jsou uplatňovány zásady obecné morálky, respektování zákonných a společenských norem, historické a místní zvyklosti v mezilidských vztazích, vnitřní přesvědčení o úloze morálky a v neposlední řadě zdokonalování a sebevýchova v morálních postojích. [1] V oblasti morálky je dobré vědět, co funguje a co ne. Nefunguje například arogance (ve smyslu postoje k práci a světu), egoismus (stejně tak jako tzv. skupinový egoismus), konzumerismus (snaha o dosažení majetku vede k potřebě ho nejen mít, ale stále získávat, což může vést k ekologické katastrofě), neodpovědnost (odmítání domýšlet důsledky vlastních činů, jednání a slov), zášť a zloba. Naopak funguje odpovědnost a svědomitost, radost z práce, úcta a vzájemnost, láska a péče a v neposlední řadě služba. [1]
5.2.2 Oblast erudice Druhým pilířem je erudice, která zahrnuje kvalifikaci, systém celoživotního vzdělávání (růst osobnosti), znalost specifických podmínek řízeného objektu, strategické myšlení a vedení lidí, schopnost syntézy a synergie a duševní hygienu. [1] 21. století je obdobím existence vyspělé a ověřené manažerské techniky. Aby tyto znalosti a dovednosti přinášely plnohodnotný ekonomický efekt, je zapotřebí zvyšovat erudici manažerů, osvojovat si nové moderní ekonomické teorie a lidské hodnoty. Samozřejmým předpokladem je komplexní využívání těchto dovedností v praxi. Je zapotřebí si uvědomit, že tzv. domovským prostorem pro realizaci a uplatňování manažerské etiky jsou především mezilidské vztahy, ve kterých se etické postoje a principy odehrávají. Především prohlubování osobního systému celoživotního vzdělávání vede ke zvyšování kvality mezilidských vztahů a růstu osobnosti zaměstnance. [1]
5.2.3 Oblast aplikace Obsahem posledního pilíře je aplikace morálky a erudice do každodenní praxe řízení, dodržování zásad manažerské etiky všemi zaměstnanci, rozbor současné úrovně
24
manažerské etiky a její prohlubování a analýza přínosu manažerské etiky pro kulturu řízeného objektu. [1] Hlavní zásada v této oblasti vychází z toho, že není etické, pokud si morální zásady a získanou kvalifikaci necháváme sami pro sebe, pro své osobní uspokojení a potřeby a neaplikujeme je ve svém každodenním pracovním životě. Dobrý manažer musí začít v první řadě sám u sebe, aby mohl být pro ostatní příkladem. Nestačí pouze ostatním objasňovat, co považuje za manažerskou etiku a proč je dobré ji využívat, ale jasně ostatním uložit, aby dodržovali a ctili její zásady. Dodržování těchto zásad v každodenním pracovním životě je pak potřeba sledovat nejen u sebe, ale i u svých podřízených. Dále je důležité sledovat přínos, který z dodržování těchto zásad pro organizaci a její pracovníky plyne. Hledí se přitom jak na ekonomiku, tak na zvyšování kultury řízeného objektu a zlepšování jeho postavení v ekonomickém okolí. K dodržování stanovených zásad většinou slouží etické kodexy nebo etické audity. [1]
6
Firemní kultura
Firemní kultura značně ovlivňuje úspěšnost firmy i efektivitu práce zaměstnanců. Co si ale vlastně pod tímto pojmem představit? Pojem jako takový nemá jednoznačnou definici. Firemní kulturu však lze vnímat jako souhrn představ, přístupů a hodnot ve firmě všeobecně sdílených a relativně dlouhodobě udržovaných, které se osvědčily tak, že jsou chápány jako všeobecně platné. Aby byl nový zaměstnanec dobře přijat v novém pracovním kolektivu, měl by všechny tyto aspekty zvládat, ztotožnit se s nimi a jednat podle nich. [19] V současnosti je podniková kultura chápána jako jeden z klíčových faktorů konkurenceschopnosti a prosperity podniku, kterou může svým působením velmi výrazně ovlivnit. [19]
6.1
Čím je tvořena firemní kultura
Systém firemní kultury je tvořen buď na základě přirozeného vývoje s ohledem na konkrétní sociální strukturu spolupracovníků, nebo je vytvářen cílevědomě ze strany vedení podniku a to v podobě stanovených zásad a norem. Zeširoka lze říct, že se jedná o psaná nebo nepsaná pravidla společenského styku, hodnotové preference, zásady a pravidla pracovní morálky, loajality v podniku, vztahu k zákazníkům a jiným 25
firemním partnerům. Na první pohled rozeznatelnou složku firemní kultury však tvoří vnější projevy společenského styku, architektura, vybavení pracovišť, symboly podniku, firemní oslavy, mýty, podnikový žargon, oblečení apod. [12]
6.2
Prvky firemní kultury
Prvky podniku, které můžeme vidět a nahmatat, které ostatní lidé slyší, vidí nebo cítí, označujeme jako artefakty. Jedná se o architekturu budov, vybavení podniku, výroční zprávu, propagační materiály, podnikové produkty apod. Tomu, jak vypadá firma zvenku a jak jsou jednotlivé budovy vybaveny, věnují v současnosti podniky velkou pozornost. Pro podnikovou identitu má tento aspekt nejen vnější, ale i vnitřní význam. [12] Mezi artefakty, které mají nemateriální povahu, je zahrnuto [12]: •
jazyk používaný v podniku,
•
zvyky,
•
rituály,
•
ceremoniály,
•
historky, mýty a v neposlední řadě také „firemní hrdinové“.
Co se týče specifického jazyka podniku, který většinou souvisí s odvětvím, kterému se podnik věnuje, bývá odrazem hodnot, které podnik zastává. Určuje míru formálnosti nebo neformálnosti vztahů na pracovišti a v neposlední řadě je ukazatelem vzájemného porozumění uvnitř podniku. Firemní řeč, kterou tvoří nejen odborný slang, představuje jeden ze symbolů firemní kultury. [12] Další významnou součástí firemní kultury bývají také zvyky v podobě oslav narozenin nebo vánočních večírků. Tyto tradice velmi přispívají k integraci podniku a mají symbolickou hodnotu. Odehrávají se na určitém místě, v daném čase a zahrnují způsoby chování, které jsou v podniku v dané situaci a čase očekávány. Jedná se například o rituály zdravení, hlasování na poradě, reference zaměstnanců apod. Tyto ceremoniály, jakožto slavnostní události konané při speciálních příležitostech, připomínají zaměstnancům podnikové hodnoty a vedou k jejich posílení. Lidé jsou při nich uvolněnější, přátelštější, dochází k posilování a prohlubování vzájemných vztahů mezi zaměstnanci i vedením podniku. [12]
26
6.3
Výhody začlenění do firemní kultury
Kultura firmy velmi úzce souvisí se členstvím ve skupině. Daná kritéria pro formální či neformální členství ovlivňují výběr členů skupiny, jejich neformální pozici, odměňování a dále také pracovní kariéru. Lidé, kteří odpovídají určitým kritériím, jsou bráni jako „insideři“. Jsou mnohem lépe odměňováni a mají větší šanci na postup. Od ostatních jsou přijímáni a získávají pocit identity a sounáležitosti. Kultura, která utváří atmosféru daného podniku, vytváří předpoklady, které se týkají podstaty člověka, jeho činnosti a vztahů. Určuje vhodnost a správnost vztahů nejen z hlediska moci a vlivu, ale také z hlediska kolegiality. [23] Podniková kultura slouží ke zvyšování motivace a týmového ducha. Snaha přispět k podnikovým cílům není zřetelná pouze uvnitř podniku, ale i vně. Jedná se například o dobrou reprezentaci při jakékoliv příležitosti. Být zaměstnán v úspěšném podniku s dobrou pověstí a projevovat k němu loajalitu, zvyšuje společenské postavení, vlastní sebedůvěru a dodává motivaci k lepšímu pracovnímu výkonu. [23]
7
Firemní filantropie
Termín „filantrop“ pochází z řeckého slova filanthropos, které je složené ze dvou dalších slov a to ze slova fil(os) = milující a anthropos = člověk. Do češtiny je tedy slovo filantrop překládáno jako lidumil. Filantropie je potom láska k člověku, lidumilnost. [10] Filantropii lze chápat jako souhrn činností a chování vedoucích k vědomé podpoře druhých lidí (ať už se jedná o jednotlivce, skupiny nebo celé organizace). V širších souvislostech se filantropie snaží o řešení problémů slabších a handicapovaných, na té nejobecnější rovině má pak snahu zlepšit kvalitu života jak jednotlivce, tak celé společnosti. [10] „Firemní filantropie je klíčovou složkou širšího konceptu společenské zodpovědnosti podniků. Je důležitým pojítkem mezi firmou a místem, ve kterém podnik působí.“ [10] Současný trend ukazuje, že významnou část tržní hodnoty podniku tvoří nehmotný majetek, intelektuální kapitál a jeho pověst. Můžeme si vzít příklad ze společnosti Microsoft. Účetní hodnota této společnosti tvoří 10 miliard USD, zatímco její hodnota na trhu je 275 miliard USD. Celkový rozdíl je tedy celých 96 procent tržní ceny. [10] 27
Aby si podnik zasloužil přízeň svých investorů a věrnost svých zákazníků a zaměstnanců, musí si v první řadě uvědomit, že nestačí pouze zvládat obchodní strategie. Je zapotřebí se vepsat do jejich povědomí i jinými způsoby. Jedním z nich je například to, že podnik dokáže reflektovat svůj širší sociální rozměr. Pro mnohé je právě zodpovědnost a sociální cítění podniku znakem jeho skutečné stability. A právě jednou z možností, jak dokázat stabilní a dlouhodobě zodpovědný přístup, je firemní filantropie. [10]
7.1
Nástroje firemní filantropie
Veřejně prospěšnou činnost lze podporovat například těmito způsoby [10]:
7.2
•
finančními příspěvky,
•
věcnými dary,
•
poskytováním služeb,
•
zapůjčením produktu nebo majetku,
•
propracovanou strategií dárcovství,
•
dlouhodobým partnerstvím s konkrétní neziskovou organizací,
•
patronací konkrétního programu, projektu nebo oblasti,
•
dobrovolnou prací zaměstnanců,
•
tzv. zapůjčením expertů,
•
vytvořením matchingového fondu apod.
Přístupy začlenění firemní filantropie
Existuje celé řada způsobů jak začlenit firemní filantropii do své podnikové strategie. Rozlišujeme dva základní, a to přístup proaktivní a reaktivní. [10] Reaktivní přístup se projevuje tím, že firma v podstatě čeká na to, až někdo přijde se žádostí o určitý druh podpory. Nachází se tedy v pasivním postavení. Dle svého uvážení pak žádost o podporu přijme nebo zamítne. Ve většině případů se jedná o jednorázovou podporu. [10] Pokud podnik přistupuje k firemní filantropii proaktivně, předpokládá se, že má již vypracovanou dárcovskou strategii, v rámci které podporuje dobročinné aktivity. Firma se pak věnuje jedné nebo více konkrétním oblastem, jako je například vzdělávání, 28
zdravotnictví, volnočasové aktivity dětí apod. Musí mít předem stanovená pravidla, která určují, koho svými příspěvky podpoří. V rámci firemní filantropie může podnik uzavřít spolupráci s libovolnou organizací neziskového sektoru, nebo založit svou vlastní nadaci či nadační fond. [10] Do programu filantropie se může firma zapojit různými způsoby. Jedním z nich je například zapojení vlastních zaměstnanců do dobrovolnické práce. Popřípadě může založit tzv. matchingový fond. Princip jeho fungování je jednoduchý. Zaměstnanci mohou ze své mzdy věnovat určitou částku na dobročinné účely, přičemž jejich zaměstnavatel pak jednou za předem stanovené období nashromážděnou sumu peněz znásobí. [10]
8
Etické kodexy
„Etický kodex je systematicky zpracovaný soubor obecných, ale i konkrétních norem předpisů.“ [17] Přesně vymezuje vztahy mezi členy určité komunity. [17] Rozlišujeme kodex závazný a nezávazný. Pokud mluvíme o závazném kodexu, obdrží ho zaměstnanec k podepsání společně s pracovní smlouvou. Na základě jeho porušení pak může
být
propuštěn.
Dodržování
nezávazného
etického
kodexu
je
naopak
dobrovolné. [17] Etické kodexy a jiné obdobné dokumenty slouží ke kultivaci podnikového prostředí a kultury. S vlastními etickými kodexy se můžeme setkat u jakýchkoli profesí, například u novinářů, právníků, fotografů apod. Nejčastěji se však setkáváme s etickým kodexem lékařů. [17] Podnikatelský etický kodex představuje jeden z nástrojů pro podporu etiky v podnikání. Přestože neexistuje žádný obecný etický kodex pro české podnikatele, v rámci Evropské unie se setkáváme s tzv. vzorovým etickým kodexem podnikatele. Ten se zabývá [15]: •
Ochranou životního prostředí - vývoj a výroba ekologicky šetrných výrobků, odpovědnost za vliv výrobku na životní prostředí v celém svém životním cyklu.
•
Otevřenou a pravdivou komunikací o vlivu podniku na životní prostředí - jedná se o všechny zájmové skupiny jako jsou spotřebitelé, veřejnost, držitelé akcií apod.
•
Nepřetržitým budováním podnikové kultury. 29
•
8.1
Trvalým zlepšováním podnikového profilu.
Význam etického kodexu pro podnikatele
Jedním z hlavních důvodů, proč vytvořit etický kodex v podnikání, je jasné stanovení principů a pravidel etického jednání zaměstnanců, ať již navenek organizace nebo vůči sobě navzájem. Mezi další důvody patří zakotvení důležitých zásad profesionálního přístupu, posílení profesní identity a odpovědnosti zaměstnanců a v neposlední řadě nastavení norem sloužících k hodnocení osob. [22] Význam etického kodexu není pouze marketingový. To, že budou zaměstnanci dodržovat principy etického chování, jim zpříjemňuje práci v jakémkoli podniku a díky tomu se stávají produktivnější. Prostřednictvím etického kodexu se také zvyšuje šance podniku na získávání nových a udržení stávajících kvalitních zaměstnanců. [22]
8.2
Hlavní cíl etického kodexu
Prvotním cílem etického kodexu v podniku je poskytnout svým zaměstnancům návod k tomu, jak správně řešit konkrétní, eticky exponované nebo komplikované situace. Neměl by být tedy zaměňován s jinými dokumenty podniku, jako například s jeho hodnotami, posláním nebo misí (problémem těchto dokumentů bývá nekonkrétnost a značná podobnost s ostatními organizacemi) nebo dále s podrobnými pravidly chování na pracovišti nebo pracovním řádem podniku. [22] Do obecné části etického kodexu je možné zahrnout hlavní pravidla či principy jednání, ve které podnik věří a které vyžaduje od svých zaměstnanců (například jasně uvést, že jedním z hlavních zájmů podniku jsou nejvyšší standardy osobního a profesionálního jednání, které mu poskytují důvěru svých klientů). V konkrétní části by pak měly být tyto principy aplikovány na hlavní oblasti podnikání, které jsou pro danou organizaci důležité. [22]
8.3
Tři hlavní oblasti etického kodexu
Etické normy a principy, které jsou zakotveny v etickém kodexu podniku, by měly být zaměřeny na tři nejdůležitější oblasti. [22]
30
První oblast se zabývá chováním podniku jako takového. Je důležité, aby byly stanoveny zásady jednání organizace vůči jejím partnerům, tedy vůči zaměstnancům, zákazníkům, vlastníkům, dodavatelům a společenskému okolí. Jedná se například o pravidla týkající se obchodního jednání, marketingových aktivit nebo snahy o omezení dopadu podnikové činnosti na znečišťování životního prostředí. [22] Ve druhé oblasti se etický kodex zabývá chováním zaměstnanců vůči podniku. Upravuje otázky, které se vztahují k možnému výskytu konfliktů a zájmů řešení, využívání firemních informací, politických aktivit apod. [22] Třetí oblast se zabývá tvořením etických norem v oblasti řízení lidských zdrojů. [22]
8.4
Etický kodex Podnikatelské sekce Etického Fóra ČR
Abychom byli schopni udělat si alespoň malou představu, jak takový etický kodex může vypadat, máme k dispozici Etický kodex podnikatelské sekce etického fóra ČR (pouze PS EF ČR). [16]
8.4.1 Úvodní deklarování Kodexu etiky PS EF ČR 1.
Být podnikatelem mravným vyžaduje být statečným občanem, který se řídí, jedná a chová způsobem, jež odpovídá níže uvedeným pravidlům. [16]
2.
Být mravným občanem znamená řídit se, jednat a chovat se v souladu se základními normami, vymezeními Všeobecnou deklarací lidských práv, Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech, politických právech, Deklarací o výchově mládeže v duchu ideálů míru, vzájemné úcty a porozumění mezi národy, Deklarací práv dětí, Mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace, Deklarací OSN o odstranění diskriminace žen, Úmluvou o boji proti diskriminaci v oblasti vzdělávání a těmto normám odpovídající osobní občanské odpovědnosti. [16]
3.
Být mravným občanem znamená dodržovat právní a jim odpovídající normy, řídit se jimi a prosazovat jejich dodržování spoluobčany. [16]
31
8.4.2 Vymezení kodexu etiky podnikatele Kodex etiky podnikatele vymezuje závazek řídit se, jednat a chovat se v souladu s následujícími zásadami mravnosti [16]: 1.
„Uskutečňovat krédo, strategii, taktiku a každodenní cíle podnikání v souladu se společenskými pravidly, daných zákony a požadovaným mravním jednáním, zahrnující zejména: zachování podnikatelské cti, poctivosti, odpovědnosti za splnění přijatých závazků, uznávání lidské důstojnosti partnerů a všech spolupracovníků (včetně jejich práv, povinností a odpovědnosti).
2.
Soustavně
prohlubovat
a
podporovat
pluralitu
názorů
pro
přijímání
racionálních a efektivních rozhodnutí při zohledňování a uplatňování schopností spolupracovníků,
zlepšování
vztahů
mez
lidmi
ve
firmě
i
navenek
(k dodavatelům, odběratelům, ostatním partnerům); řídit se zásadami tolerance a porozumění při řešení konfliktních situací v podnikání, vedení a spolupráce se zaměstnanci a ostatními partnery, dbát na dodržování schody prezentace podniku s pravdivými a čestnými praktikami a způsoby provádění marketingu, uspořádávání struktury organizace (výroby a služeb) podniku perspektivám podnikání, uskutečňování změn podle potřeb trhu i s ohledem na změny struktur kvalifikace spolupracovníků a pracovních a tvůrčích perspektiv spolupracovníků a zachování a růstu jejich sociálních jistot. 3.
Vyloučit z osobní činnosti a činnosti zaměstnanců (spolupracovníků) takové činnosti, jež poškozují podnik či vedou k neoprávněnému sebe-obohacování na úkor podniku a jeho spolupracovníků.
4.
Dbát na stálé zvyšování kvalifikace vlastní i spolupracovníků s cílem soustavně zvyšovat kulturu řízení, organizaci, vedení spolupracovníků s ohledem na obecné zásady růstu výkonnosti podniku, růstu jejího bohatství a likvidity, a specifiku podnikání v dané oblasti.
5.
V rámci specializace podniku usilovat o tvůrčí spolupráci s příslušnými předními odbornými pracovišti a jednotlivými specialisty s cílem dosahovat ve výrobě a službách světových technických, technologických, manažerských a dalších parametrů, zvyšujících konkurenceschopnost firmy (i v souvislostech vstupu ČR do Evropské unie a podnikání v rámci EU). 32
6.
Dbát na zachovávání pravidel slušnosti jako základu etikety chování a jednání mravního kulturního podniku.
7.
Dle finančních a ostatních možností podniku podporovat neziskové organizace v jejich humanitární a vzdělávacích činnostech (cestou sponzoringu apod.), podporovat společenské a další prospěšné akci v sídle podniku (v obci, regionu, případně v rámci celostátních akcí), v případě členství podnikatele v Etickém fóru České republiky materiálně, finančně a kvalifikačně pomáhat tomuto sdružení při prosazování etiky v podnikání, ve vzdělávání a dalších činnostech.
8.
V rámci podnikání věnovat mimořádnou pozornost ochraně zdraví a života zaměstnanců, hygieně tělesné a duševní práce, ochraně životního prostředí.
9.
Zpracovat „Kodex etiky“ pro podnik a prosazovat jeho dodržování všemi zaměstnanci. Tento kodex konkretizuje zejména rovnováhu mezi povinnostmi, právy a odpovědností, zásady komunikace a informovanosti, jednání a chování uvnitř podniku a se zákazníky a ostatními partnery podniku, koordinaci rozdělených činností, inovaci strategií a taktik „chování firmy“, zásady kultury firmy, racionalizaci správy firmy (včetně techniky práce), a další atributy moderního vedení podniku dle obecně přijatých zásad mravnosti, právních a podnikových norem.
10.
Soustavně kontrolovat plnění Kodexu etiky a z neplnění vyvozovat závěry pro sebe, všechny spolupracovníky v podniku a partnery.“
8.5
České firmy versus etický kodex
V rámci
dlouhodobé
spolupráce
organizace
Trasparency International -
Česká republika (TIC) a Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) provedli studenti kurzu, který byl zaměřený na etiku v podnikání, opakovaný průzkum aplikace etických kodexů ve společnostech, jež působí na českém trhu. Cílem bylo zjistit, do jaké míry zpřístupňují jednotlivé organizace informace v oblasti odpovědného chování, a zjistit, do jaké míry je aplikován konkrétní nástroj podnikatelské etiky, tedy etický kodex. [30] Proběhli celkem dva průzkumy. První ve druhém pololetí roku 2005 (říjen - prosinec) na celkovém počtu 574 společností a druhý v prvním pololetí roku 2006 (únor - květen) na celkovém počtu 1240 společností. [30] 33
Z prvního průzkumu vyplynulo, že pouze 10,3 % zkoumaných společností, což představuje 59 z 574 podniků, má zavedený etický kodex, popřípadě jiný dokument vymezující hodnoty a zásady chování organizace a jejích zaměstnanců. Druhý průzkum dopadl podobně a to s výsledkem 8,4 %, což je 104 z 1 240 podniků. Dále z výzkumu vyplynulo, že ne všechny společnosti se zavedeným etickým kodexem jej zveřejňují na svých webových stránkách. Z 59 společností ho zveřejňuje pouze 64 % z nich a ze 104 společností pouze 60 %. [30] Při celkovém průzkumu byla také zjištěna silná závislost mezi velikostí firmy a přítomností etického kodexu. Čím větší je podnik, tím vyšší je procentuální zastoupení podniků majících etický kodex. Dále byla zjištěna existence závislosti mezi původem firmy a přítomností etického kodexu. Výsledkem bylo vyšší procentuální zastoupení zahraničních firem majících etický kodex. [30]
9
Normy ISO
„Normy ISO jsou mezinárodně platné normy vydávané Mezinárodní organizací pro normalizaci (International Organization for Standardization).“ [25] Členem této instituce je také Český normalizační institut. Do roku 2007 bylo vydáno přes šestnáct tisíc norem, jejichž používání však nemusí být povinné. [25] Tyto normy značně přispívají k efektivnějšímu, bezpečnějšímu a čistšímu rozvoji, výrobě a poskytování služeb. Díky zavedeným normám má podnik větší šanci proniknout na mezinárodní trh, značně rozšířit nabídku svým zákazníkům a dává všem záruku, že jeho výrobky jsou bezpečné. Dále pak dokazuje snahu o zlepšení a ochranu životního prostředí. [8]
9.1
Druhy norem
Jak již bylo řečeno, celkem je vydáno více než šestnáct tisíc norem. Mezi ty nejčastěji používané v prostředí českých firem však patří [25]: •
ISO 9001
Systém managementu jakosti (QMS)
•
ISO 14001
Systém environmentálního managementu (EMS)
•
OHSAS 18001
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
•
ISO 10006
Směrnice pro management jakosti v projektech 34
9.2
•
ISO 19770
Směrnice pro správu softwarového majetku (SAM)
•
ISO 22000
Systém bezpečnosti potravin
•
ISO 27001
Systém managementu bezpečnosti informací (ISMS)
•
ISO 27002
Doporučení nejlepší praxe pro bezpečnost informací
ISO 9001
Norma ISO 9001 se zabývá principy řízení dokumentace, infrastruktury, lidských zdrojů, zavádí procesy komunikace se zákazníky, hodnocení dodavatelů, měření výkonnosti procesů a také interní audity. [20] Firma si předem stanoví cíle a plány v oblasti kvality vlastní produkce a pomocí nastavených procesů se je snaží realizovat. Vše je po celou dobu měřeno a monitorováno z důvodu případných opatření v případě změny. [20] Tato norma přináší podniku řadu výhod jako je například udržení vysoké úrovně výrobního procesu, možnost optimalizace nákladů (jedná se například o snížení provozních nákladů, snížení nákladů na nekvalitní výrobky, úsporu energie, úsporu surovin apod.), navyšování tržeb, zlepšení pořádku a zvýšení výkonnosti celého podniku, zdokonalení organizační struktury a řadu dalších. [20]
9.3
ISO 14001
Další, velmi často používaná norma, je norma ISO 14001. Stejně tak jako norma 9001 se i tato zabývá principy řízení dokumentace, infrastruktury, řízení lidských zdrojů, měření výkonnosti procesů apod. [21] Norma stanovuje jednoduchou zásadu, kdy vedení firmy stanoví své cíle a plány v oblasti emisí ze své produkce, které jsou opět postupně realizovány a účinnost těchto procesů je měřena a monitorována. [21] Tato norma je velmi elegantním nástrojem pro řízení dopadu firemních aktivit na životní prostředí. Dalším přínosem je, že vytváří prestižní pověst podniku v oblasti ochrany životního prostředí, efektivně řídí případná rizika, včas rozpozná problémy, tudíž je možné zamezit vzniku případných havárií a v neposlední řadě spoří energii a materiálové zdroje. [21]
35
9.4
OHSAS 18001
Norma OHSAS 18001 (Occupational Health and Safety Assesment Specification) se zabývá bezpečností a ochranou zdraví při práci. Tento aspekt tvoří důležitou součást řízení každé organizace především v návaznosti na právní požadavky země, ve které daná organizace podniká. Norma stanovuje požadavky na systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), které umožňují dané organizaci řídit rizika BOZP a zlepšovat její úroveň. Je tak návodem pro vybudování systému managementu BOZP, díky němuž je možné eliminovat a minimalizovat rizika pro pracovníky organizace a další zainteresované strany, které jsou spojovány s riziky pro BOZP. [27] Zavedení této normy přináší především omezení rizik a nebezpečí, ohrožující bezpečnost a zdraví všech zaměstnanců; snížení počtu nemocí z povolání a pracovních úrazů, snížení nákladů spojených s pracovními úrazy na pracovišti a také účinný systém, který pružně reaguje na změny požadavků legislativních předpisů, bezpečnostních požadavků i vnitřních změn podniku. [27] Tato norma navazuje svojí strukturou na normy ISO 9001 a ISO 14001. Odlišuje se zejména v těch oblastech, které se týkají identifikace, řízení a omezování pracovních rizik. [27]
10
Nekalé obchodní praktiky
Stejně tak jako existuje celá řada pravidel, jak úspěšně a eticky podnikat, tak najdeme také velké množství rad a návodů, čemu se v podnikání raději vyhnout. Do této kategorie řadíme právě nekalé obchodní praktiky. [31] V první řadě je zapotřebí si vysvětlit pojem „obchodní praktika“ a „nekalá obchodní praktika“. Obchodní praktika se vztahuje k činnostem, které jakkoliv souvisí s propagací, prodejem nebo dodáním vyráběného produktu svým spotřebitelům. Týká se veškerého jednání, opomenutí, chování, prohlášení nebo obchodní komunikace včetně uvedení na trh a reklamy prováděné podnikatelem. Pokud se jedná o „nekalou obchodní praktiku“, pak je to taková praktika, která je považována za nepřijatelnou pro spotřebitele podle níže stanovených kritérií. [31]
36
Dříve si pojem „nekalé obchodní praktiky“ vysvětloval každý stát vlastním způsobem. V dnešní době jsou však posuzovány podle jednotných kritérií. [31]
10.1 Směrnice o nekalých obchodních praktikách Pro jednotnost rozlišení nekalých obchodních praktik existuje „Směrnice o nekalých obchodních praktikách“. Tato směrnice byla přijata v květnu 2005 a od prosince 2007 je uplatňována ve všech členských zemích Evropské unie. Hlavním cílem této směrnice je především to, aby byla vyjasněna práva spotřebitelů a zjednodušen mezinárodní obchod. [31] V následující tabulce je uvedena struktura směrnice o nekalých obchodních praktikách. Obecné ustanovení
Klamavé praktiky Agresivní praktiky Jednání
Opomenutí
Černá listina Obrázek 5: Struktura směrnice o nekalých obchodních praktikách [31]
10.1.1 Obecná ustanovení Pojmy jako „obchodní praktika“ a „nekalá obchodní praktika“ jsme si vysvětlili výše. Dalším důležitým pojmem je „průměrný spotřebitel“. Průměrný spotřebitel je měřítkem obchodní praktiky, která je zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů. Čestnost nebo případná nekalost obchodních praktik se pak podle tohoto měřítka posuzuje. Podle Evropského soudního dvora je průměrný spotřebitel „přiměřeně dobře informován a je v rozumné míře pozorný a opatrný“ s ohledem na kulturní, sociální a jazykové faktory. [31]
37
10.1.2 Klamavé jednání Jednání je souhrn takových činností, které obchodníci provádějí při propagaci a prodeji vlastních výrobků. [31] Obchodník se dopouští klamavého jednání, pokud jeho obchodní praktiky buď neobsahují správné informace, nebo jakýmkoliv způsobem uvádí nebo jsou schopny uvést průměrného spotřebitele v omyl, i když jsou poskytované informace věcně správné. Dále se jedná o takové obchodní praktiky, které vedou nebo mohou vést průměrného spotřebitele k rozhodnutí o takové obchodní transakci, kterou by jinak neuskutečnil. [31]
10.1.3 Klamavá opomenutí Aby mohl spotřebitel uskutečnit rozhodnutí o koupi jakéhokoli produktu, je zapotřebí, aby měl potřebné informace. Obchodník je povinen poskytnout závažné informace, které průměrný spotřebitel potřebuje. [31] Pro průměrného spotřebitele je klamavé, pokud obchodník opomene uvést závažné informace, které jsou zapotřebí při informovaném rozhodnutí o obchodní transakci, dále pak pokud zatají nebo poskytne závažné informace nejasným, nesrozumitelným či dvojznačným způsobem nebo v nevhodný čas a pokud neuvede svůj obchodní záměr a obchodní praktiky, pokud to není zřejmě patrné ze souvislosti. [31]
10.1.4 Agresivní obchodní praktiky „Obchodní praktika je agresivní, pokud s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele.“ [6] Při posuzování toho, zda je daná obchodní praktika agresivní či ne, se přihlíží především k těmto okolnostem [6]: •
Načasování, místo a doba trvání obchodní praktiky.
•
Způsob jednání, jeho výhružnost a urážlivost.
•
Vědomé využití nepříznivé situace spotřebitele.
•
Nepřiměřené překážky pro uplatnění práv spotřebitele.
•
Hrozba protiprávním jednáním. 38
10.1.5 Černá listina Pro zajištění všeobecného vědomí o tom, co je při obchodních praktikách zakázané, byla pro obchodníky, marketingové odborníky a spotřebitele vypracována černá listina nekalých obchodních praktik. Do té například spadá [31]: •
Značky důvěry a kodexy (například klamavé tvrzení o tom, že obchodník podepsal etický kodex).
•
Vábivá reklama.
•
Omezené nabídky: „Zvláštní nabídka pouze dnes!“ (klamavé tvrzení o tom, že produkt bude dostupný pouze po omezenou dobu nebo bude dostupný pouze po omezenou dobu za jistých podmínek).
11
•
Inzerování produktů, jejichž prodej není povolen.
•
Zavádějící představa o právech spotřebitele: „Speciálně pro Vás!“
•
Ceny: „Gratulujeme! Vyhrál jste…!“
•
Prodej pod nátlakem: „ Ano, můžete odejít poté, co vyřídíme všechny papíry.“
•
Agresivní podomní prodej.
•
Vytrvalé a nevyžádané nabídky.
•
Citový nátlak apod.
Etické vzory v podnikání
Poslední, jedenáctá, kapitola je věnována vzorům etického chování mezi podnikateli. Takovým vzorem by měl být někdo, kdo dokáže dobře řídit svůj podnik bez toho, aby vykořisťoval své zaměstnance, neplatil včas své závazky a ke svému podnikání používal nekalé obchodní praktiky. Někdo, kdo pevně stojí za svým podnikem, stanoví jasná pravidla svého podnikání a vytvoří takové pracovní podmínky, aby zaměstnanci neměli potřebu od něj „utíkat“ a ve své práci byli co nejvýkonnější. [4] Etické vzory bychom si mohli rozdělit na historické a současné. Mezi ty historické patří například T. G. Masaryk, F. Ringhofer, E. Škoda, F. Křižík nebo světoznámý T. Baťa. Do kategorie současných etických vzorů pak můžeme zařadit podnikatele jako R. Kroc, J. Vaněk, F. Kuznik apod. [4]
39
II
Praktická část
1
Firma Podzimek
Firma Podzimek, založena roku 1986, je nejstarší stavební firmou u nás. Zároveň se také jedná o firmu rodinnou, která dnes čítá již pět vládnoucích generací. Nejedná se však o jednu, ale seskupení čtyř hlavních firem a to [5]: •
Podzimek a synové, s. r. o.
•
Strojírny Podzimek, s. r. o.
•
P&S, a .s.
•
Dřevovýroba Podzimek, s. r. o.
Jistou specialitou uskupení firem Podzimek je založení firmy Jindřišská věž s. r. o. Tuto historickou věž si firma pronajala na 50 let od Pražského arcibiskupství a následně do ní vestavěla zcela samostatný dvanáctipodlažní objekt s luxusní restaurací, whisky barem a jinými prostory. Tímto vznikl evropský unikát v podobě nové věži ve věži historické. Založeny pak byly ještě další společnosti. Jedná se o dvě developerské firmy L´Ocelot, a. s. a Reality Podzimek a. s. a dále pak firma PPP podlahy, a. s., která se zabývá velkoobchodem dřevem a dalších výrobků pro podlahy. Níže si však podrobněji rozebereme pouze první čtyři seskupení této rodinné firmy. [5]
1.1
Podzimek a synové, s. r. o.
Tato stavební a montážní firma je nejstarší a také největší firmou celého seskupení firmy Podzimek. Podnik postupně navazuje na více než stoletou tradici. Působí především v kraji Vysočina a v hlavním městě Praze. Z důvodu stále rostoucí poptávky však pracuje i v jiných částech republiky. Její sídlo je v Třešti, kde je zároveň soustředěno hlavní zázemí celé firmy. Další zázemí se pak nachází v Praze - Malé Chuchli. Stavební dvory má pak v Praze, Třešti a Telči. [29] Hlavní
náplní
společnosti
jsou
občanské,
bytové,
průmyslové,
inženýrské
a vodohospodářské stavby, které jsou dodávány na klíč. Firma je charakteristická tím, že velké procento prací vykonávají její vlastní zaměstnanci. Při současném nárůstu
40
celkového objemu realizovaných zakázek však také samozřejmě využívá práce odborných subdodavatelských firem, řízených zkušenými a odbornými techniky. [29]
1.2
Strojírny Podzimek, s. r. o.
Další společností náležící do sdružení rodinných firem Podzimek jsou Strojírny Podzimek s. r. o. Podnik, založený roku 1992, poskytuje služby svým zákazníkům od projekce, výroby, montáže až po záruční a pozáruční servis zejména v oblasti technologií úpravy kameniva a přepravy sypkých hmot. Právě v těchto oborech je podnik špičkou na trhu s řadou realizovaných projektů. Při plnění všech zakázek klade důraz především na kvalitu a dodržování všech platných norem. Pohybuje se nejen na domácích, ale i na zahraničních trzích. [33] Mezi hlavní náplně podniku patří [33]: •
Dodávky technologických celků, úpravy nerudních, energetických a stavebních surovin na klíč.
•
Výroba a dodávky dopravníků, podavačů, třídičů, uzávěrů a ocelových konstrukcí.
•
Výroba a dodávky zařízení a konstrukcí pro vodohospodářství – např. jezové klapky, komorová vrata apod.
1.3
•
Výroba a dodávky speciálních technologických zařízení.
•
Rekonstrukce lodí a plavidel.
•
Montážní, servisní, záruční a pozáruční práce.
•
Technická pomoc, návrhy linek, projektování a projekční činnost apod.
P&S, a. s.
Další společností je P&S, a. s. Firma, která vznikla roku 1994, se zabývá vodohospodářstvím
a
je
držitelem
certifikátu
managementu
kvality ČSN EN ISO 9001:2009 a také členem České protipovodňové asociace a Českého vodocestného sdružení. [28] Mezi hlavní směry, kterými se firma ubírá je výroba a dodávky vodních turbín, zařízení na vybavení vodních elektráren, všech druhů čistících strojů česlí vodních elektráren, veškerých vodohospodářských zařízení, protipovodňových uzávěrů, jezových klapek, 41
česlových polí, mobilních protipovodňových zařízení a vybavení vodních cest a přístavů. [28]
1.4
Dřevovýroba Podzimek, s. r. o.
Dřevovýroba Podzimek s. r. o., založena roku 2003, navazuje na dlouholetou tradici truhlářské výroby firmy Podzimek a synové. Z původně úzce specializované firmy, zabývající se především realizacemi dřevěných podlah, se postupem času stala flexibilní společnost nabízející široký sortiment a výrobní program. Její velkou předností je produkce jak sériových, tak atypických zakázek velkého objemu, s důrazem na ty nejmenší detaily. [13] Současný výrobní program podniku můžeme rozdělit do dvou hlavních oblastí. První je výroba podlah a druhá výroba oken. Sortiment a výrobní program tvoří [13]: •
atypická dřevená okna,
•
dřeviny z celého světa,
•
podlahy,
•
schodiště,
•
terasy,
•
sauny SAPO,
•
fasády, posuvné fasádní panely,
•
dřevěné konstrukce pro exteriér a interiér,
•
CNC obrábění,
•
výroba dřevěných dubových briket.
1.5
Základní motto firmy
Podnik se snaží především o to, být vynikající a stále se učící organizací. Dosáhnout toho, aby byl lepší než konkurence, a to nejen ve znalostech, ale i zkušenostech a schopnosti využívat je ve všech procesech a činnostech, které mají vliv na spokojenost jeho zákazníků. [29] Základními „stavebními“ pilíři pro firmu jsou [29]: •
Prosperita
snaha o neustálé sledování a snižování nákladů, což vede k trvalému růstu prosperity celé firmy a její hodnoty. 42
•
Odpovědnost
uplatňování zásady jediného odpovědného pracovníka způsobem
delegování
odpovědnosti
a
následných
pravomocí. Prostřednictvím tohoto systému se v podniku vytváří podmínky pro pružné a efektivní řízení procesů. •
Dovednost
prostřednictvím výcviku zaměstnanců firma zajišťuje získání všech znalostí a dovedností, které jsou potřeba k uplatňování základního zájmu společnosti. Touto cestou si chce zároveň udržet přední postavení na trhu stavebních dodávek s charakteristikou dokonalého stavebního detailu.
•
Zdroje
vytváření potřebných finančních a personálních zdrojů a organizačních podmínek pro dosažení cílů společnosti.
•
Inovace
díky rychlé aplikaci všech individuálních požadavků zákazníků a měnících se podmínek na trhu, zajišťuje neustálou inovaci poskytovaných výrobků a služeb.
•
Marketing
používáním vzájemně propojených marketingových nástrojů zajišťuje systematické naplňování obchodní strategie společnosti.
•
Efektivita
neustálým měřením, vyhodnocováním a následným zlepšováním firemních procesů a používaných technologií dosahuje
vysoké
efektivnosti
realizovaných
staveb
a výrobků. •
Kvalita
firma se řídí certifikovaným systémem řízení jakosti BOZP a nakládání s odpady podle norem ČSN EN ISO 9001, 14001 a 18001, který je založený na prioritě plnění skutečných i očekávaných přání zákazníků a aktivním přístupu k bezpečnosti vlastních zaměstnanců a ochraně životního prostředí.
2
Historie firmy - pět generací stavařů
Historie firmy Podzimek a synové je velmi zajímavá a také rozsáhlá. Podrobně popsat vládu každé generace by bylo na novou diplomovou práci. Pokusím se tedy stručně popsat celkem pět generací této prestižní stavební firmy, která - jak šel čas - měnila název, ale nikoliv svoji náplň. Osud této firmy, která přežila Rakousko - Uhersko, první 43
světovou válku, první i druhou republiku, druhou světovou válku, období budování socialismu a opětné navrácení rodině původního majitele také ukazuje, jak spletitým vývojem si prošly české podniky v posledních více jak sto letech. [5]
2.1
První generace
Základy velmi úspěšné životní dráze pěti generací rodiny Podzimků dal Johann (Jan) Podzimek. Vyučil se zedníkem a pracoval celý život na stavbách v Brtnici a okolí. V tomto chudém městě se z nádeníka vyučil zedníkem a jeho řemeslo pak převzali jeho synové Josef a Franz. [3]
2.2
Druhá generace
Firma Podzimek a synové vznikla roku 1896, tedy před 116 lety. Tehdy syn zedníka Johanna Podzimka, vyučený zedník Josef Podzimek (nar. 1870), který studoval 2. ročník stavební průmyslové školy, požádal 20. července 1896 „Veleslavné c.k. místodržitelství v Brně“ o udělení živnostenské koncese pro provozování živnosti mistra zednického. Tímto byl položen základní kámen k dlouhé nepřetržité činnosti této stavební firmy. [5] Josef Podzimek se stal tzv. prvostavitelem v Třešti, když roku 1902 získal od c. k. okresního hejtmanství v Jihlavě koncesi městského stavitele a přísežného odhadce pro Třešť a okolí. Město Třešť bylo v té době pro Josefa Podzimka velmi dobrá volba, neboť to bylo město s intenzivně se rozvíjejícím průmyslem a bylo zřejmé, že se zde bude hodně stavět. A tak se také stalo. V období 1902 až 1948 zde firma s názvem Podzimek a syn postavila celkem 385 rodinných domků a mnoho dalších bytových, kulturních a průmyslových staveb. V Praze pak postavila osm činžovních domů. Josef Podzimek společně se svým synem Jaroslavem, představitelem 3. generace, měli neuvěřitelné vlohy pro své podnikání. Za velmi krátkou dobu vybudovali v Třešti a okolí 4 cihelny, truhlárnu, parní pilu, výrobu cementového zboží a strojní dílnu. Po 1. světové válce pak Josef Podzimek rozšířil své aktivity i do Prahy, kde zřídil samostatnou stavební a projekční kancelář, posléze i cihelnu v Dolních Chabrech u Prahy. Velké výhody přesouvat stavební kapacity mezi Vysočinou a Prahou využívají všechna seskupení firmy Podzimek dodnes. [5]
44
2.3
Třetí generace
Představitelem třetí generace je Jaroslav Podzimek, jak již bylo výše řečeno. Již za života svého otce přejímal rodinnou firmu a při jejím vedení a rozvoji výraznou měrou uplatnil své obchodní schopnosti. [5] V době, kdy vládla druhá a třetí generace byl jejich velký úspěch také v rychlosti a spolehlivosti výstavby. Velký činžovní dům musel být v té době postaven do šesti měsíců. Existovaly pouze dva druhy budov. První, které se začaly stavět na jaře a byly dokončeny na podzim, pak se nechaly přezimovat a na jaře se prodaly. To byly ty dražší. A druhé, které se stavěly na podzim, dokončily v zimě a na jaře prodaly, to byly ty levnější. [5] Velmi zajímavé je také to, jakým způsobem řešila firma Podzimek a syn situaci, kdy v roce 1932 zcela vyhořela cihelna, truhlárna, pila a strojní dílna. Tehdy Jaroslav Podzimek, představitel třetí generace, nepropustil jediného zaměstnance a všechny truhláře rekvalifikoval na cihláře, zedníky a jiné pracovníky, kterých bylo okamžitě potřeba na obnovu vyhořelých staveb. Nový projekt byl zpracován projekční kanceláří firmy a již za šest týdnů bylo požádáno o stavební povolení. Kompletně celá rekonstrukce pak byla dokončena a zkolaudována již za devět měsíců. [5] Ke konci druhé světové války dochází k útlumu stavební činnosti a v chodu je udržována pouze truhlárna. Z původních 310 pracovníků (rok 1932) se počet snížil na pouhých 33 (rok 1944). [5]
2.4
Čtvrtá generace
Velmi dramatické období pro firmu přišlo po roce 1945 a zvláště 1948, kdy začalo postupně docházet ke znárodnění zestátněním, které bylo dokončeno až roku 1952. V průběhu tohoto procesu nechal Jaroslav Podzimek přepsat celou firmu na svého syna Josefa Podzimka, představitele čtvrté generace. Bylo to v roce 1945, kdy mu bylo pouhých osm let. Osud celé rodiny začal nabírat naprosto jiný směr. Z Jaroslava Podzimka se stal noční hlídač a jeho bývalé ženy pomocná dělnice, která se postupem času vypracovala na vedoucí prodejny nábytku. Jejich syn Josef Podzimek mezitím vystudoval ČVUT v Praze (České Vysoké Učení Technické) na fakultě inženýrského stavitelství, obor vodohospodářský. Po celou dobu studií pracoval jako pomocná 45
vědecká síla a později na částečný úvazek na Katedře hydrauliky a hydrologie. Když se ve 3. ročníku oženil, nastoupil jako asistent na plný úvazek a svá studia pak dokončil formou „speciálního studia pro pracující“. Po několika desítkách let pak nastává pro rodinnou firmu nová etapa. Po roce 1989 proběhla složitá restituční jednání a firma se začala znovu konstituovat pod vedením čtvrté a páté generace Podzimků. [5]
2.5
Pátá generace - současnost
Mezitím co byla firma znárodněna, získal Josef Podzimek velmi bohaté zkušenosti zejména v oblasti vodních cest a oba jeho synové, Martin a Jan Podzimkovi, představitelé páté generace, mezitím vystudovali vysoké školy a získali praxi od dělnických profesí, přes funkce mistrů a stavbyvedoucích až po zkušenosti v zahraničí. [5] Po překonání počátečních problémů, které po restituci nastaly, se velmi rychle začalo vytvářet seskupení podniků, vlastněných a řízených rodinou Podzimků.
Nepsanou
zásadou, která platila po mnoho let, bylo, že všichni tři, tedy Jan, Martin (5. generace) a Josef (4. generace) Podzimkovi, byli společníky ve firmách Podzimek s různými podíly. První firma, kterou všichni tři založili, byla stavební firma „Podzimek a synové s.r.o“, jejímž ředitelem se stal Jan Podzimek a technickým náměstkem jeho bratr Martin. [5] V tom největším rozkvětu, kdy byla roku 2007 firma Podzimek a synové s .r. o. vyhlášena „Nejlepší stavební firmou střední velikosti“, tragicky umírá její ředitel Jan Podzimek. Tímto nastalo pro rodinnou firmu velmi těžké období, jak z hlediska rodinného tak i toho profesního. Martin Podzimek se ujal řízení stavební firmy, avšak chybí jeden Podzimek a do toho přichází hospodářská krize. Avšak přes všechny obtíže se firma konsolidovala kolem nového ředitele a dodnes je jednou z nejúspěšnějších stavebních firem, které nelze přehlédnout. [3]
3
Firemní strategie pro roky 2011–2015
3.1
Mise
„Jsme rodinnou firmou s více než stoletou tradicí s cílem být úspěšní i v 21. století.“ [33] 46
3.2 Vize •
Chceme zajistit dlouhodobou finanční stabilitu firmy.
•
Chceme zvyšovat kvalitu námi realizovaných staveb.
•
Budujeme společnost se stabilním zázemím pro naše zaměstnance.
•
Budujeme takové dodavatelské vztahy, které umožňují dosáhnout nejlepších výsledků a jsou dlouhodobě oboustranně výhodné. [33]
3.3
Hlavní cíle do roku 2015 •
Chceme dosáhnout koeficientu zadluženosti 0,5 do roku 2015.
•
Obrat zvyšovat o 3–5 % ročně.
•
Do roku 2015 dosáhnout hrubé marže minimálně 12 %.
•
Průběžně snižovat režijní náklady.
•
Zavést systém vnitropodnikové komunikace.
•
Zavést online půjčovnu mechanizace.
•
Realizovat jednou za dva roky developerský projekt.
•
Připravit týmy na zvládání malých zakázek.
•
Vylepšit reklamační servis a snižovat % nákladů na reklamace.
•
V rámci činnosti výrobních středisek zavést: o zateplování objektů, o aplikaci litých podlah, o zvýšit objem materiálů nakupovaných vlastními kapacitami na 12 % z tržeb.
•
Zavést centrální nákup subdodávek.
•
Zavést rámcové provizní smlouvy pro dodavatele subdodávek a materiálů.
•
Realizovat na středisku betonových konstrukcí každoroční výkony 60 mil. Kč se zvyšující se hrubou marží, která by měla v roce 2015 dosáhnout min. 12 %.
•
Zrealizovat objekt s náhradou železa karbonovými tyčemi.
•
Personálně zajistit nové vedení střediska elektro ve spolupráci s dosavadním vedením střediska.
•
Rozšířit pokrytí veškerých prací elektro - silnoproud na veškeré zakázky firmy.
•
Ve
středisku
elektro
dosahovat
hrubé
marže
min.
12 %
při
obratu 25 mil. Kč/rok. •
Vybavit podnikovou půjčovnu lešením pro vlastní potřebu ve výměře 4000 m2. 47
•
Nabízet praxi studentům student učňovských středisek, průmyslových myslových a vysokých škol.
•
Zavést speciální vzdělávání vzd pro „rychlé koně“.
•
V roce 2015 nepovede stavbu ve funkci šéfa projektu nikdo bez autorizace.
•
Zkvalitňovat ovat mimopracovní aktivity pro naše zaměstnance. zam [34 [34]
4
Obrat firmy
Rodinná firma Podzimek se drží toho, že prudký růst výkonu není pro jejich společnost spol déle udržitelný a že celá struktura firmy odpovídá výkonům výkon m kolem půl p miliardy korun ročně.. Základní strategií firmy je totiž zaměření zam ení na vysoce náročné nároč stavby, které vyžadují výjimečně kvalifikovanou a svědomitě sv a precizně provedenou práci. [29]
Obrat v mil. Kč K za jednotlivá období 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
Obrat v mil. Kč K
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Obrázek 6: Roční ní obraty v letech 2005–2010 (bereme v úvahu hospodářský hospodá rok) [29]
Přesné údaje jsou: •
rok 2005
421 mil. Kč K
•
rok 2006
562 mil. Kč K
•
rok 2007
971 mil. Kč K
•
rok 2008
473 mil. Kč K
•
rok 2009
403 mil. Kč K
•
rok 2010
507 mil. Kč K
48
5
Podzimek a synové vs. etika v podnikání
V této kapitole bych ráda zdůvodnila, proč jsem si k tématu „Etika v podnikání“ zvolila právě firmu Podzimek a synové. Prvním důvodem bylo to, že bydlím v Třešti, kde, jak již bylo výše řečeno, se nachází hlavní zázemí této firmy. Což pro mě bylo výhodné také v tom, že jsem měla možnost do firmy zajít a potřebné údaje si zjistit přímo od lidí, kteří ve firmě pracují. A co víc, setkala jsem se přímo s majitelem firmy, představitelem čtvrté generace, panem Josefem Podzimkem. S ním jsem na toto téma vedla velmi zajímavý rozhovor, ve kterém jsem se následně utvrdila, že jsem si vybrala správně. Jedním z dalších důvodů bylo také to, že firma Podzimek má nejen v okolí Třeště velmi dobrou pověst. A to jak dobře odvedenými zakázkami a dlouholetou tradicí, tak mezi zaměstnanci a také co se týče pořádání různých kulturních akcí právě pod její záštitou.
5.1
Josef Podzimek o etice v podnikání
Rozhovor s Josefem Podzimkem, přezdívaným „Egil“, byl pro mě velmi zajímavou a poučnou zkušeností. Když jsem se na tento rozhovor připravovala, byla jsem přesvědčena o tom, že bych měla používat co nejodbornější výrazy a být co nejvíce „v obraze“. Pan Podzimek mě však odzbrojil svou upřímností a neformálností a veškeré připravené materiály jsem nakonec vůbec nepotřebovala. Jak sám říkal, některým výrazům ani nerozumí, ale o firmě mi toho může říct mnoho i bez nich. Pokusím se tedy vylíčit některé jeho postoje a životní teorie, které při svém podnikání uplatňuje a kterými se řídí. [35] Pro Josefa Podzimka je největším podnikatelským vzorem Tomáš Baťa, jeden z nejúspěšnějších podnikatelů u nás, který se zároveň řadí mezi největší podnikatele světa. Jeho radami, postoji k podnikání a názory na svět se pan Podzimek řídí a snaží se je aplikovat i ve své vlastní firmě. Sám se řídí zásadou, že podnikání není jenom o zisku. Je to také o radosti z práce, vytrvalosti a vzájemné spolupráci. Velmi si zakládá na tom, že nejsou obyčejným podnikem, ale rodinnou firmou. [35] Je si dobře vědom toho, že etika je pro podnikání velmi důležitá. Ať už se to týká podnikové kultury, vzhledu pracovního prostředí, péče o zaměstnance nebo vztahů se zákazníky či dodavateli. On sám se snaží chovat ke všem lidem rovně a otevřeně. Snaží se udržovat dobré vztahy jak se svými zaměstnanci, tak ostatními stakeholdery. Důkazem je také to, že se po celou dobu, kdy ve firmě vládne čtvrtá a pátá generace, ani 49
jednou nestávkovalo. Sama jsem byla svědkem toho, jak jedná s lidmi naprosto odlišného postavení. První bych vrcholový manažer a druhý zahradník. S oběma vedl velmi přátelský rozhovor a na první pohled bylo znát, že vzájemné vztahy zde fungují velmi dobře. Z rozhovoru nebyla patrná ani arogance, ani podbízení se „panu majiteli“. Bylo to upřímné a nehrané. [35] Jedním z dalších důkazů úspěšnosti této stavební firmy jsou i nesčetná ocenění, která v posledních letech seskupení „podzimkových“ firem obdržela. Téměř každý rok se objevují na prvním místě v soutěži „Stavba roku“ a ostatních prestižních soutěžích. Sám pan Josef Podzimek byl v roce 2008 vyznamenán prezidentem republiky vysokým státním vyznamenáním „Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské“. [5] To, že není Josef Podzimek manažerem či majitelem, který vyznává zásadu, že podnik je pouze strojem na vydělávání peněz, dokazují hned dva příklady. Platové výměry základních platů technicko-hospodářských pracovníků firmy obsahují zaručenou složku mzdy ve výši 85 % a složku nezaručenou ve výši 15 %. V době, kdy byl hospodářský stav příznivý, se vyplácely obě složky zároveň. Avšak hospodářská krize dolehla i na prosperující stavební podnik, proto Josef Podzimek, podle vzoru Tomáše Bati, svolal všechny vedoucí pracovníky a oznámil jim, že firma musí zastavit vyplácení 15 % zálohové složky. Ta jim může být proplacena pouze za předpokladu minimálně nulového zisku. Nakonec všichni zaměstnanci nové výměry podepsali a s tímto faktem byli smířeni. Závěrem tohoto zásadního podnikatelského rozhodnutí je, že podnik následovně splnil zisk na slušné úrovni a ředitel okamžitě v následujícím výplatním termínu doplatil za celý rok zadržených 15 % výplaty. Toto rozhodnutí a následné splnění slibu bylo jak správné, tak mělo zároveň velký význam pro vzájemnou důvěru mezi majiteli firmy a jejich zaměstnanci. Druhý příklad je velmi podobný. Ve firmě Strojírny Podzimek také došlo k podmíněnému snižování platů. „V dílnách proto vznikla rozsáhlá debata, která vyústila v požadavek osobního příslibu majitele, zda platy budou doplaceny, když firma vyprodukuje kladný hospodářský výsledek.“ [5, s. 128] Josef Podzimek byl ochoten podepsat všechny dodatky platových výměrů. Proto pro něj bylo velkým překvapením, když mu předáci odborů sdělili, že jim stačí pouze jeho osobní slovo. Josef Podzimek si uvědomuje, že je to pro něj mnohem větší závazek než jeho podpis, neboť podle jeho vlastních slov má na porušení smlouvy právníky, ale slovo se držet musí. [5]
50
6
Firemní kultura
6.1
Společenské a kulturní události
„Nejenom prací živ je člověk!“ Touto starou moudrostí se seskupení firem Podzimek řídí již celá léta a uplatňuje ji v hojné míře. Mluvíme tady o firemních akcích pod záštitou této firmy, které jsou v kraji Vysočina velmi dobře známy. Jsou při nich dodržována jistá pravidla. Nesmí být formální a tzv. „nafoukané“ a musí se na nich cítit dobře naprosto každý, od dělníků přes úředníky až po univerzitní profesory. Takto pojaté „oslavy“ jsou velmi prospěšné pro stmelování pracovního kolektivu i spolupracující firmy a místí i celostátní organizace. [5] Jedním z firemních setkání, konaných každoročně ve stejnou dobu, tedy poslední pátek v měsíci květnu, je tzv. „Třešňovka“. Menší firemní akce, pořádaná pro zaměstnance firmy a jejich rodiny, se koná v Třešti na kopci zvaný „Třešňovka“, který se váže k rodinné historii Podzimků. Zde nechal otec Josefa Podzimka, pan Jaroslav Podzimek, vysadit třešňový sad na počest narození svého syna. Této akce se každoročně účastní několik desítek zaměstnanců se svými rodinami. O oblíbenosti svědčí také to, že se koná již 18 let. Mezi další kulturní výplně pro zaměstnance patří např. vodní lyžování v Kostelci u Třeště, dále tenisový turnaj na Šiškově mlýně, předvánoční setkání zaměstnanců v Hodicích u Třeště nebo výjezdní zasedání plné zajímavých aktivit, jako je například jízda na raftech nebo motokárách. Mezi menší, ale velmi oblíbenou slavnost, která se koná v areálu firmy Podzimek a synové v Třešti, patří výlov místního jezírka. Každoročně konané akce se účastní pouze zaměstnanci a většinou i majitelé firmy. Velkou zajímavostí je, že o organizaci všech těchto menších slavností se starají především zaměstnanci firmy, kdy každý si vezme na starost jinou činnost. Někdo shání občerstvení, jiný zajišťuje prostory apod. [35] Mezi ty větší firemní akce patří oslavy výročí založení firmy. Například oslavy 105. výročí (2011) se odehrály na jihlavském náměstí za přítomnosti více než 3000 návštěvníků. Vyvrcholením pak byly oslavy ke 110. výročí (2006), které se zcela netradičně odehrály v areálu „podzimkovských“ firem za přítomnosti více než 1200 hostů. Přípravy zajišťovali sami zaměstnanci, pro které firma uspořádala týden předem samostatnou „předpremiéru“. Toto gesto způsobilo spontánní oslavování všech zaměstnanců a zcela vyloučilo pocit, že „panstvo se baví“. K dalším větším kulturním 51
programům patří divadelní festival Cihelna, pořádaný v areálu firmy Strojírny Podzimek. Všechny tyto a ostatní akce pod záštitou firmy patří k podnikové kultuře a přispívají velkou měrou k popularizaci i obchodním úspěchům celého seskupení firem Podzimek. [5]
6.2
Pracovní prostředí
Pro seskupení firem Podzimek jsou vzhled a účelnost pracovního prostředí velmi důležitými faktory úspěchu. Firma zastává takový názor, že pokud se zaměstnanci budou ve svém pracovním prostředí cítit dobře, jsou schopni svoji práci vykonávat mnohem lépe a s větším nasazením. V areálu firmy Podzimek a synové v Třešti, který jsem měla možnost osobně navštívit, to podle toho také vypadá. Spíše než v areálu firmy si zde člověk připadá jako v parku, příjemně a uvolněně. Je zde vysázeno několik květin a listnatých stromků, které lemují asfaltovou příjezdovou cestu. Kousek za vchodem do celého areálu se nachází malé jezírko s deskou a vodotryskem z mrákotínské žuly, o jehož výlovu jsem se zmiňovala výše. Cesta určená pro zaměstnance je vysypaná drobnými světlými kamínky a všechny budovy areálu jsou natřeny načerveno, což je barva právě firmy Podzimek a synové, s. r. o. [35] Při zřizování provozoven a zařízení staveb se dbá zvláště na účelnost a vhodné klimatické a zvukové podmínky. Jednou z otázek interních auditů je rovněž zjišťování spokojenosti zaměstnanců v provozech. Pracovní prostředí při realizaci montáží nelze jednoznačně stanovit, protože je závislé především na stavu a rozpracovanosti staveb a klimatických podmínkách. Pracovní prostředí musí splňovat požadavky na ochranu životního prostředí (ŽP) a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). [34] Za zmínku jistě také stojí reprezentační prostor v areálu firmy nazvaný „Pětka“, který byl slavnostně otevřen 2. 11. 2010 představitelem páté generace, Martinem Podzimkem, při příležitosti tradičního výlovu firemního jezírka. Ve svém názvu nese číslovku pět jako připomenutí pěti generací stavařů a 5. oddílu vodních skautů, jehož aktivními členy byli oba představitelé páté generace - Jan a Martin Podzimkovi. Pětka je symbolem: příjemného prostředí, připomenutí firemní historie, přátelské atmosféry pro firemní hosty, podpory podnikání a posílení podnikové kultury. Tento klub slouží jako kantýna a také jako prostor k pořádání společenských akcí. [3]
52
Uvnitř budovy, kde se nachází kanceláře, jsou použity moderní prvky a velmi příjemná kombinace barev. Na zdech visí fotografie z různých společenských akcí, ceremoniálů apod. Nachází se zde také některé citáty a motta, kterými se firma řídí, jako například „To nejlepší na světě mi úplně stačí“, převzato od Tomáše Bati. Celkový dojem podniku působí velmi harmonickým a uvolněným dojmem.
7
Firemní filantropie
Firma Podzimek razí proaktivní přístup, co se týče firemní filantropie, tedy má vypracovanou dárcovskou strategii, v rámci které pak podporuje dobročinné aktivity. Z jistých důvodů pak neuvádí konkrétní organizace, do kterých její finanční dary putují, máme zde však k dispozici přesné částky a oblasti, které podporují. [34] V letech 2007–2011 vydala celkem 1 900 000 Kč na podporu těchto oblastí [34]: •
Hospodářský rok 2007 (celkem 350 000 Kč) o sport
•
o zdravotní a humanitní oblast
100 000 Kč
o kultura (zájmové činnosti)
200 000 Kč
Hospodářský rok 2008 (celkem 250 000 Kč) o sport
100 000 Kč
o zdravotní a humanitní oblast
100 000 Kč
o kultura (zájmové činnosti) •
o sport
200 000 Kč
o kultura (zájmové činnosti)
100 000 Kč 50 000 Kč
Hospodářský rok 2010 (celkem 350 000 Kč) o sport
200 000 Kč
o kultura (zájmové činnosti)
100 000 Kč
o zdravotně postižení •
50 000 Kč
Hospodářský rok 2009 (celkem 350 000 Kč)
o zdravotně postižení •
50 000 Kč
50 000 Kč
Hospodářský rok 2011 (celkem 600 000 Kč) o sport
200 000 Kč
o kultura (zájmové činnosti)
250 000 Kč
o školství
50 000 Kč 53
o zdravotně postižení a handicapovaní 100 000 Kč Firma dále sponzoruje dvě velmi známé společenské události a to Tančírnu a Cihelnu. Jedná se o neformální společenské události přístupné široké veřejnosti. Seskupení firem Podzimek patří mezi hlavní partnery těchto akcí, kterým poskytuje jak finanční podporu, tak i prostory, ve kterých se konají (viz. Cihelna). [34] Dále firma pronajímá reklamní plochy, povětšinou na sportovních stadionech. Zde potom funguje oboustranná reklama. Lidem se dostane do povědomí jak prezentovaný tým, tak i firma, která je na reklamní ploše uvedena. [34]
8
Normy ISO
Firma Podzimek a synové, s. r. o. je nositelem certifikátu řízení jakosti dle mezinárodní normy ISO 9001. V roce 2004 firma zavedla politiku environmentálního managementu a managementu BOZP a tím získala další certifikáty - ISO 14001 a ISO 18001. [34] Norma ISO 9001 přesně popisuje to, jak musí fungovat všechny procesy od sepsání smlouvy, přes návrh, vývoj, výrobu, zásilku až po servis, údržbu a jiné poprodejní služby. [34] Podle
normy
ISO
14001
má
firma
popsány
postupy
nakládání
s odpady
vyprodukovanými při stavební činnosti a chodu firmy, a postupy ochrany životního prostředí v souvislosti s činností firmy. [34] Podle poslední normy - ISO 18001 - má podnik popsány procesy a postupy ochrany zdraví a bezpečnosti práce jednotlivých pracovníků. Dále má stanoveny postupy prevence ochrany zdraví a bezpečnosti práce. [34] Certifikát ISO 9001 firma obdržela od společnosti Société Générale de Surveillance (SGS) s hlavním sídlem v Ženevě a certifikáty ISO 14001 a ISO 18001 od společnosti SILMOS-Q se sídlem v Brně. [34] Firma si je vědoma velké odpovědnosti za to nejcennější, co lidské bytí obnáší, a to je zdraví a bezpečnost svých zaměstnanců a dále za životní prostředí, ve kterém všichni žijeme a pracujeme. [34]
54
8.1
Příručka integrovaného systému řízení
Firma Podzimek a synové, s. r. o. má zavedenou tzv. příručku integrovaného systému řízení. Účelem této příručky, lépe řečeno směrnice, je definovat management integrovaného řízení organizace Podzimek a synové, s. r. o. Tato příručka je vytvořena, zavedena, uplatňována a udržována jako základní dokument integrovaného systému řízení a jejím dalším účelem je prokázat shodu s normami ČSN ISO 9001:2009, ČSN ISO 14001:2005 a OHSAS 18001:2009. Směrnice integrovaného systému řízení platí pro celou společnost Podzimek a synové, s. r. o. Odpovědnost za vypracování této směrnice má představitel vedení pro kvalitu, odpovědnost za dodržování mají všichni zaměstnanci organizace. [34]
8.1.1 Všeobecné požadavky Organizace Podzimek a synové, s. r. o. tvoří, dokumentuje, uplatňuje a neustále zlepšuje systémy řízení v souladu s normami ČSN EN ISO 9001:2009, ČSN ISO 14001:2005 a OHSAS 18001:2009. Směrnice ISŘ (integrovaného systému řízení) popisuje oblasti použití v organizaci a současně slouží jako trvalý, závazný, řízený podklad pro realizaci, udržování a zlepšování tohoto systému. Obsahuje všechny požadavky výše citovaných norem. [34] Nedílnou součástí této směrnice jsou i formuláře (pokud jsou stanoveny), uvedené jako jeho přílohy, které podléhají změnovému řízení vlastního dokumentu. [34]
8.1.2 Zásady integrovaného systému řízení Organizace [34]: •
Identifikuje procesy potřebné pro systém řízení managementu jakosti, identifikuje environmentální aspekty plynoucí z její činnosti a identifikuje rizika, která by mohla mít vliv na bezpečnost a zdraví.
•
Určuje posloupnost a vzájemné působení těchto procesů, řídí a koordinuje vhodnou technologií aspekty a řízeně postupuje a nakládá s potencionálními riziky.
•
Určuje posloupnost a vzájemné působení těchto procesů.
55
•
Určuje kritéria a metody potřebné pro zajištění efektivního fungování a řízení těchto procesů, aspektů a rizik.
•
Zajišťuje dostupnost zdrojů a informací nezbytných pro podporu fungování těchto procesů a pro jejich monitorování.
•
Zajišťuje monitorování, měření a analýzu jednotlivých procesů.
•
Uplatňuje opatření potřebná k dosažení plánovaných výsledků a neustálého zlepšování těchto procesů.
8.1.3 Politika kvality, ochrany životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Politika jakosti, ochrany ŽP a BOZP organizace Podzimek a synové, s. r. o. vychází ze základních záměrů, tj. udržovat přední postavení na trhu stavebních dodávek s charakteristikou dokonalého stavebního detailu za současného dodržování zásad ochrany ŽP a prevence jeho znečišťování a zároveň dodržovat zásady bezpečnosti práce a ochrany zdraví a předcházet nebezpečím, nehodám a nežádoucím událostem. [34] Udržení a dosažení těchto záměrů je zajišťováno [34]: •
Trvalým zlepšováním systému řízení organizace, založeným na prioritě plnění skutečných i očekávaných přání zákazníků a dalších zainteresovaných stran.
•
Plněním požadavků obecně závazných předpisů, které se vztahují k činnostem organizace.
•
Schopností stálé inovace poskytovaných výrobků, rychlou aplikací všech individuálních požadavků zákazníků a měnících se podmínek trhu.
•
Stálým zlepšováním užívaných technologií schopných zajišťovat stavby a výrobky s lepšími parametry a minimalizováním dopadů stavební výroby na ŽP a BOZP.
•
Snižováním
vlivu
lidského
faktoru
a
zkracováním
termínů
dodávek
komplexních stavebních prací. •
Stanovováním krátkodobých a střednědobých cílů naplňující stanovenou politiku jakosti a ochrany ŽP a BOZP.
•
Sdělováním firemní politiky jejich subdodavatelům.
•
Uplatňováním výše uvedených zásad při každodenní práci.
56
9
Dotazníkové šetření
Abychom mohli zhodnotit, jak si firma Podzimek a synové, s. r. o. vede nejen v očích vlastních zaměstnanců, ale také z pohledu občanů města Třešť, ve kterém podnik sídlí, vytvořila jsem dva druhy dotazníků. Ty se všeobecně zabývají spokojeností s firmou, jejím postojem k prostředí, ve kterém působí a také firemní kulturou.
9.1
Vnější dotazníkové šetření
První typ dotazníků byl rozdán občanům města Třešť. Každý z padesáti respondentů odpovídal na celkem deset jednoduchých otázek. Dotazník byl určen všem, bez ohledu na pohlaví a horní věkovou hranici. Dolní věková hranice byla 18 let. Hodnoty v grafech jsou uváděny v procentech. Otázka č. 1: Znáte firmu Podzimek a synové, s. r. o.?
Otázka č. 1
Ano 100
Ne
Obrázek 7: Grafické znázornění povědomí o firmě Podzimek a synové, s. r. o.
57
Otázka č. 2: Máte alespoň zhruba povědomí o náplni její činnosti?
Otázka č. 2 8 4
Ano Spíše ano
28 60
Spíše ne Ne
Obrázek 8: Grafické znázornění povědomí o náplni činnosti firmy
Otázka č. 3: Víte, jak dlouho přibližně firma existuje?
Otázka č. 3
26
24
Ano Spíše ano Spíše ne
20
30
Ne
Obrázek 9: Grafické znázornění povědomí o délce existence firmy
58
Otázka č. 4:Domníváte se, že má firma v Třešti kladnou pověst?
Otázka č. 4 4 Ano Spíše ano 44
52
Spíše ne Ne
Obrázek 10: Grafické znázornění názoru obyvatel na kladnou pověst firmy
Otázka č. 5: Pracuje někdo z vašich příbuzných nebo známých u této firmy?
Otázka č. 5
42 58
Ano Ne
Obrázek 11: Grafické znázornění zaměstnanosti
59
Otázka č. 6: Máte povědomí o některých kulturních akcích (oslavách), které firma pořádá?
Otázka č. 6 12 14
Ano 44
Spíše ano Spíše ne Ne
30
Obrázek 12: Grafické znázornění povědomí o některých kulturních akcích, které firma pořádá
Otázka č. 7: Účastnili jste se někdy některé kulturní akce či oslavy pořádané firmou Podzimek a synové, s. r. o.?
Otázka č. 7
46
Ano 54
Ne
Obrázek 13: Grafické znázornění účasti obyvatel na kulturních akcích pořádaných firmou
60
Otázka č. 8: Myslíte si, že firma dává pracovní příležitost také znevýhodněným skupinám obyvatel, jako jsou například starší lidé, lidé s handicapem, absolventi SŠ nebo VŠ apod.?
Otázka č. 8 24
30
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
46
Obrázek 14: Grafické znázornění názoru obyvatel na možnosti poskytování pracovních příležitostí znevýhodněným skupinám obyvatel firmou Podzimek a synové, s. r. o.
Otázka č. 9: Domníváte se, že firma svojí činností jakýmkoliv způsobem znečišťuje životní prostředí města?
Otázka č. 9 6 Ano
36
Spíše ano Spíše ne 58
Ne
Obrázek 15: Grafické znázornění názoru obyvatel na znečišťování životního prostředí města Třešť
61
Otázka č. 10: Chová se firma Podzimek a synové, s. r. o. podle vašeho názoru eticky?
Otázka č. 10 6 24
Ano Spíše ano Spíše ne
70
Ne
Obrázek 16: Grafické znázornění názoru obyvatel na etické chování firmy
9.1.1 Shrnutí vnějšího dotazníkového šetření Z vnějšího dotazníku vyplynuly následující skutečnosti: •
Firma Podzimek a synové, s. r. o. je v Třešti velmi známou firmou (celkem 100 % dotázaných odpovědělo na první otázku kladně).
•
Celých 88 % dotázaných má alespoň hrubé povědomí o náplni její činnosti (z toho 60 % odpovědělo „Ano“ a 28 % „Spíše ano“). Zbylých 12 % dotázaných se dělí na ty, kteří povědomí o její náplni „spíše nemají“ (8 %) a ty, kteří vůbec nevědí, čím se firma zabývá (4 %).
•
O délce existence firmy má povědomí 54 % dotázaných (z toho 24 % odpovědělo „Ano“ a 30 % „Spíše ano“). Dalších 20 % na třetí otázku odpovědělo „Spíše ne“ a zbylých 26 % „Ne“.
•
Velké procento dotázaných (celkem 96 %) se domnívá, že má firma v Třešti kladnou pověst (z toho 52 % je o tom zcela přesvědčených, na otázku č. 4 tedy odpověděli „Ano“ a zbylých 44 % se přiklání k odpovědi „Spíše ano“). Pouze 4 % respondentů se domnívají, že firma „spíše nemá“ dobrou pověst.
•
Celkem 42 % dotázaných má někoho ze svých příbuzných či známých zaměstnaných u firmy Podzimek a synové, s. r. o.
•
O kulturních akcích či oslavách, které firma pořádá, má povědomí celkem 74 % dotázaných (z toho 44 % odpovědělo „Ano“ a zbylých 30 % zakroužkovalo odpověď „Spíše ano“). Dalších 14 % na šestou otázku odpovědělo „Spíše ne“ a zbylých 12 % odpovědělo „Ne“. 62
•
Na šestou otázku přímo navazovala otázka sedmá, která zkoumala účast na těchto akcích. Celkem 54 % respondentů se již některé z akcí pořádané firmou Podzimek a synové, s. r. o. zúčastnilo. Zbylých 46 % nikoli.
•
O tom, že firma poskytuje pracovní příležitosti i znevýhodněným skupinám obyvatel (starší lidí, handicapovaní apod.) je přesvědčeno 24 % dotázaných a dalších 46 % se přiklání k odpovědi „Spíše ano“. Odpověď „Spíše ne“ zakroužkovalo 30 % dotázaných, odpověď „Ne“ se zde nevyskytla ani jednou.
•
94 % dotázaných se domnívá, že firma svou činností jakýmkoliv negativním způsobem nezasahuje do životního prostředí (z toho 36 % je o tom přímo přesvědčených a dalších 58 % se přiklání k odpovědi „Spíše ne“). Pouze 6 % na tuto otázku odpovědělo „Spíše ano“, odpověď „ano“ nebyla zakroužkována ani jednou.
•
Na poslední otázku, zda se firma Podzimek a synové, s. r. o. chová eticky, odpovědělo celkem 24 % dotázaných „Ano“ a dalších 70 % „Spíše ano“. Pouze 6 % dotázaných se domnívá, že se firma eticky spíše nechová. Odpověď „Ne“ v tomto případě nebyla zakroužkována ani jednou.
Výsledek vnějšího dotazníku je podle mého názoru velmi příznivý a dokazuje, že si z hlediska etiky, kultury a celkového postoje k lidem a okolnímu prostředí vede firma Podzimek a synové, s. r. o. velmi dobře.
9.2
Vnitřní dotazníkové šetření
Druhý typ dotazníků byl rozdán zaměstnancům firmy Podzimek a synové, s. r. o. v Třešti. Každý z dvaceti respondentů odpovídal na celkem deset jednoduchých otázek. Dotazník byl určen všem bez ohledu na pohlaví, věk a postavení ve firmě. Hodnoty v grafech jsou stejně jako v předchozím případě uváděny v procentech.
63
Otázka č. 1: Pracujete pro firmu Podzimek a synové, s. r. o. déle jak pět let?
Otázka č. 1 20
Ano Ne 80
Obrázek 17: Grafické znázornění délky zaměstnanosti
Otázka č. 2: Jak se vám líbí prostředí, ve kterém pracujete?
Otázka č. 2
Ano 40 60
Spíše ano Spíše ne Ne
Obrázek 18: Grafické znázornění názoru zaměstnanců na vzhled pracovního prostředí
64
Otázka č. 3: Jste spokojeni s platovým výměrem - 85 % zaručená mzda a 15 % nezaručená mzda?
Otázka č. 3 10
15
Ano 10
Spíše ano Spíše ne Ne
65
Obrázek 19: Grafické znázornění spokojenosti s platovým výměrem - 85 % zaručená a 15 % nezaručená mzda
Otázka č. 4: Domníváte se, že vám firma nabízí dostatečné množství rekvalifikačních kurzů nebo jiných možností, jak rozvíjet svoje znalosti a schopnosti?
Otázka č. 4
Ano 40 60
Spíše ano Spíše ne Ne
Obrázek 20: Grafické znázornění názoru zaměstnanců na dostatečné množství poskytovaných rekvalifikačních kurzů a jiných způsobů rozvíjení znalostí a schopností
65
Otázka č. 5: Domníváte se, že přístupu majitelů ke svým zaměstnancům je:
Otázka č. 5 Kladný a vstřícný 40
Spíše kladný 60
Spíše negativní Negativní
Obrázek 21: Grafické znázornění názoru respondentů na přístup majitelů ke svým zaměstnancům
Otázka č. 6: Firemní kultura firmy Podzimek a synové, s. r. o. (pracovní prostředí, péče o zaměstnance, kulturní akce pod jejich záštitou apod.) je podle vašeho názoru na úrovni:
Otázka č. 6 5 Velmi dobré 30
Spíše dobré Spíše horší 65
Nedostačující
Obrázek 22: Grafické znázornění názoru zaměstnanců na úroveň firemní kultury
66
Otázka č. 7: Účastníte se oslav a jiných vedlejších programů, které firma pořádá pro své zaměstnance (Třešňovka, výjezdní zasedání, výlov jezírka apod.)?
Otázka č. 7
Ano
30
Spíše ano Spíše ne 70
Ne
Obrázek 23: Graf znázorňující účast na některých kulturních programech organizovaných firmou Podzimek a synové, s. r. o.
Otázka č. 8: Zapojujete se do organizace a příprav některých těchto oslav?
Otázka č. 8
25
25
Ano Spíše ano Spíše ne
15 35
Ne
Obrázek 24: Grafické znázornění zapojení zaměstnanců do organizace a příprav některých z výše jmenovaných oslav firmy
67
Otázka č. 9: Chová se podle vašeho názoru firma ekologicky?
Otázka č. 9 5 25
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
70
Obrázek 25: Grafické znázornění názoru zaměstnanců na ekologické chování firmy
Otázka č. 10: Snaží se firma dělat maximum pro váš zdravý životní styl (sportovní a terapeutické činnosti, pravidelné kontroly u lékaře apod.)?
Otázka č. 10 15
20
Ano Spíše ano Spíše ne
65
Ne
Obrázek 26: Grafické znázornění názoru zaměstnanců na poskytování dostatečné péče vedoucí k jejich zdravému životnímu stylu.
68
9.2.1 Shrnutí vnitřního dotazníkového šetření Z vnitřního dotazníku vyplynuly následující skutečnosti: •
Celkem 80 % dotázaných pracuje ve firmě déle jak pět let, zbylých 20 % tuto hranici zatím nepřekročilo.
•
Celých 100 % dotázaných je spokojených s prostředím, ve kterém pracují, přičemž 40 % zakroužkovalo odpověď „Ano“ a 60 % se přiklání k odpovědi „Spíše ano“. Ani jednou nebyla zakroužkována odpověď „Ne“ nebo „Spíše ne“.
•
V oblasti platového výměru již výsledky nejsou tak uspokojivé. Celých 75 % respondentů není spokojeno s výměrem 85 % zaručená mzda a 15 % nezaručená mzda. Z nich pak 10 % odpovědělo přímo „Ne“ a 65 % „Spíše ne“. Dalších 15 % s tímto výměrem spokojených je a zbylých 10 % se přiklání k odpovědi „Spíše ano“.
•
Další otázka byla zaměřena na to, zda jsou zaměstnanci spokojeni s množstvím poskytovaných rekvalifikačních kurzů a jiných možností, díky kterým mohou rozvíjet své znalosti a schopnosti. Celkem 40 % odpovědělo „Ano“ a 60 % zakroužkovalo odpověď „Spíše ano“. Odpovědi „Spíše ne“ a „Ne“ se zde nevyskytly ani jednou.
•
Přístup majitelů ke svým zaměstnancům je zde hodnocen také nadmíru kladně. Celých 60 % dotázaných se domnívá, že je „Kladný a vstřícný“ a zbylých 40 % se přiklání k odpovědi „Spíše kladný“. Další z možných odpovědí byly „Spíše negativní“ a „Negativní“, ty se však neobjevily ani jednou.
•
Šestá otázka byla zaměřena na úroveň podnikové kultury. 65 % dotázaných je přesvědčeno o tom, že úroveň je „Velmi dobrá“ a 30 % se domnívá, že „Spíše dobrá“. Pouze 5 % dotázaných odpovědělo „Spíše horší“ a posledně možná odpověď „Nedostačující“ se zde nevyskytla ani jednou.
•
Prostřednictvím další otázky byla zjišťována účast na oslavách či jiných kulturních událostech, které firma pořádá (např. Třešňovka, výjezdní zasedání apod.). Na tuto otázku odpovědělo celkem 70 % „Ano“ a zbylých 30 % dotazovaných „Spíše ano“, přičemž nikdo na tuto otázku neodpověděl „Spíše ne“ nebo „Ne“.
•
Navazující otázka zkoumala zapojení zaměstnanců do příprav a organizace některých výše zmíněných oslav. 25 % dotázaných se příprav účastní a dalších
69
35 % se přiklání k odpovědi „Spíše ano“. Odpověď „Ne“ se zde objevila ve 25 % a „Spíše ne“ pouze v 15 %. •
Celých 70 % dotázaných je přesvědčeno o tom, že se firma chová ekologicky a dalších 25 % se přiklání k odpovědi „Spíše ano“. Odpověď „Spíše ne“ se zde objevila pouze v 5 % a „Ne“ nebylo zakroužkováno ani jednou.
•
Poslední otázka se zajímala o to, zda se firma snaží dělat potřebné kroky pro zdravý životní styl svých zaměstnanců (poskytování sportovních aktivit, pravidelné kontroly u lékaře apod.). Celkem 65 % dotázaných je přesvědčeno o tom, že se firma v tomto ohledu snaží dělat maximum a dalších 20 % na tuto otázku odpovědělo „Spíše ano“. Zbylých 15 % dotázaných odpovědělo „Spíše ne“ přičemž k odpovědi „Ne“ se nepřiklonil nikdo.
V souhrnu lze říci, že zaměstnanci jsou spokojeni jak s péčí o ně samotné, tak i s podnikovou kulturou, nejvíce však s prostředím, ve kterém pracují. Přístup majitelů ke svým zaměstnancům je zde hodnocen nadmíru kladně, v tomto ohledu nikdo z dotázaných neodpověděl záporně. Je zde třeba ještě jednou zdůraznit, že dotazníky byly anonymní, tudíž nikdo neměl sebemenší důvod své odpovědi jakkoliv zkreslovat. Co se ekologického chování týče, i v tomto směru vyšla firma Podzimek a synové, s. r. o. s velmi dobrým hodnocením. Jediný kámen úrazu se zde jeví příslušný platový výměr, se kterým jsou zaměstnanci převážně nespokojeni.
70
10
Návrh etického kodexu
Etický kodex podnikatele vymezuje závazek řídit se, jednat a chovat se v souladu s následujícími zásadami mravnosti [14]: 1.
Poskytovat odborné služby v souladu s pravidly a odbornými a profesními standardy. Dodržovat smluvené závazky a plnit své povinnosti v souladu s mravními a etickými zásadami.
2.
Být úspěšným podnikatelem, nikdy ale ne na úkor etických a mravních zásad.
3.
Pracovat v souladu s platnými právními předpisy, směrnicemi a profesními standardy a vždy zachovávat příslušný stupeň důvěrnosti a soukromí.
4.
Nepřípustnost požadování, přijímaní, nabízení či slibování jakýchkoliv úplatků.
5.
Se všemi účastníky našeho podnikání, ať už se zaměstnanci, dodavateli či klienty jednat s respektem, důstojností, ctí a zdvořilostí.
6.
Vyvarovat se diskriminace na pracovišti.
7.
Vyvažovat pracovní vytížení a soukromý život svých zaměstnanců.
8.
Dbát na příjemné, čisté a bezpečné pracovní prostředí. Vytvářet pro své zaměstnance takové pracovní podmínky, díky kterým mohou odvádět co nejlepší pracovní výkony.
9.
Podporovat ochranu základních lidských práv a nepodílet se na obchodních činnostech, která tato práva porušují.
10.
Jednat zodpovědně vůči společnosti a okolnímu životnímu prostředí. Snažit se o tom, aby škodlivé dopady naší činnosti na životní prostředí byly co nejmenší.
11.
Podporovat charitativní a vzdělávací aktivity.
12.
Pomáhat bojovat proti korupci.
71
Závěr Při zaměření na rodinnou firmu s mnohaletou tradicí jsem došla k názoru, že uplatňovat etiku v podnikání se vyplatí. Díky tomu má podnik větší šanci dlouhodobě podnikat, zajistit si pevné zázemí v místě svého sídla, vytvořit si dobrou pověst a zajistit si tak dobré podmínky pro své podnikání. Každý, kdo podniká nebo chce s podnikáním začít, by si měl být vědom toho, že jeho hlavní náplní by neměla být pouze honba za ziskem. Ke svému podnikání potřebuje zaměstnance, dodavatele a především své zákazníky, kvůli nimž vlastně své řemeslo provozuje. A pokud bude podnikatel včas a dle sjednaných podmínek plnit závazky ke svým dodavatelům, poskytovat pevné a kvalitní zázemí pro své zaměstnance, dokazovat jim, že nejsou pro podnik podřadnými pracovními silami, ale že jsou někým, kdo pomáhá udržovat firmu v chodu, a poskytovat svým zákazníkům kvalitní služby či produkty, je na nejlepší cestě být úspěšným podnikatelem. Dalšími důležitými aspekty jsou také kvalitní prostředí pro zaměstnance, dobrá motivace a poskytování různých rekvalifikační kurzů svým zaměstnancům, díky kterým si mohou neustále rozšiřovat své znalosti. Správný podnikatel by měl v neposlední řadě dbát také na to, zda z důvodu jeho činnosti nedochází ke znečišťování životního prostředí. Tomu může předcházet různými způsoby, například zavedením příslušné normy ISO 14001, která mimo jiné stanovuje postupy při nakládání s vyprodukovanými odpady a postupy při ochraně životního prostředí. Tyto normy je zapotřebí dodržovat a následnou účinnost po celou dobu podnikání měřit a monitorovat. Dalších aspektů pro dlouhodobé etické podnikání je pak celá řada, mezi ty nejdůležitější ale podle mého názoru patří právě ty, které jsou výše zmíněné. Při celkovém pohledu na firmu Podzimek a synové, s. r. o. se nám naskýtá pohled na podnik, který může být pro ostatní velkým příkladem. Firma s dlouholetou tradicí, která dbá o své zaměstnance všemi možnými způsoby, přes zajištění kvalitního a příjemného pracovního prostředí až po mimopracovní vyžití, jako je pořádání oslav a rekreačních zájezdů. Dodržuje normy předepisující jak řízení jakosti dle normy ISO 9001, tak dbá na životní prostředí dodržováním normy 14001 a v neposlední řadě se stará o ochranu a bezpečnost zdraví při práci, které stanovuje zavedená norma ISO 18001. Její dobré 72
jméno a postavení v místě sídla pak dokazují dva typy dotazníků, jejichž výsledky jsou více než uspokojující. Díky nim jsme mohli zjistit, jak si firma vede nejen v očích svých zaměstnanců, ale také v očích svého úzkého okolí, města Třeště. To, že se firma řídí a dodržuje etické zásady podnikání, je zřejmé. Bohužel jí chybí potřebný dokument, který by tento fakt potvrzoval. Z toho důvodu byl firmě navržen etický kodex, který popřípadě může zavést a řídit se jím. Samotným závěrem bych chtěla dodat, že jsem se při tvorbě své práce dozvěděla velké množství zajímavých informací, konkrétně pak prostřednictvím firmy Podzimek a synové, s. r. o. Tím, že jsem měla možnost nahlédnout do rodinné historie celé firmy, do areálu i budovy podniku a do interních dokumentů, jsem se přesvědčila o tom, že lze být úspěšným podnikatelem dodržujícím etické zásady a přitom dosahovat velmi uspokojivého obratu. Podle mého názoru má právě takto vypadat úspěšný podnikatel. Zvoleným tématem pro vypracování mé bakalářské práce byla „etika v podnikání“. A vzhledem k tomu, co jsem vypracovala, se domnívám, že jsem svůj prvotní cíl splnila.
73
Literatura Knižní zdroje [1]
BLÁHA, Jiří a Zdenek DYTRT. Manažerská etika. Praha: Management Press, 2003. ISBN 80-7261-084-8.
[2]
ČANÍK, Petr, Libuše ŘEZBOVÁ a Tomas VAN ZAVREL. Metody a nástroje podnikatelské etiky. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2006. ISBN 80-2451143-6.
[3]
PODZIMEK, Josef. Pět generací stavařů: Na přelomu tisíciletí. Praha: T.A. PRINT, s.r.o., 2011. ISBN 978-80-260-0301-4.
[4]
PUTNOVÁ, Anna a Pavel SEKNIČKA. Etické řízení ve firmě. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1621-3.
[5]
SOUČEK, Zdeněk, Kateřina ČAPKOVÁ a Daniela NAVRÁTILOVÁ. Strategické řízení podniku v superturulentním globálním světě: Díl V - Aktivně vytvořit budoucnost. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., 2011. ISBN 978-80-87240-97-7.
Internetové zdroje [6]
Agresivní obchodní praktika. Center [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p2413-agresivni-obchodnipraktika.aspx
[7]
Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky v českém podnikatelském prostředí. Transparency [online]. 2006 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/doc/ve_amanpe.pdf
[8]
Benefits of international standards. Iso [online]. 2011 [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/home/standards/benefitsofstandards.htm
[9]
Co je CSR. Csr-online [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/co-je-csr/
74
[10]
Co je firemní filantropie. Feminismus [online]. 2003 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.feminismus.cz/fulltext.shtml?x=171507
[11]
Co je to podnikání. Ipodnikatel [online]. 2011 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikani-obecne/jak-obchodni-zakonik-definujepodnikani.html
[12]
Čím je podniková kultura tvořena. Asistentka [online]. 2010 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.asistentka.cz/firemni-kultura-i-dil-co-je-podnikovakultura
[13]
Dřevovýroba Podzimek. Podzimek [online]. 2012 [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.podzimek.cz/drevovyroba/index.html
[14]
Etický kodex - základní hodnoty společnosti. Pwc [online]. 2008 [cit. 2012-1216]. Dostupné z: http://www.pwc.com/cz/cs/o-nas/eticky-kodex.pdf
[15]
Etický kodex a etika podnikání. Bosston [online]. 2008 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.bosston.cz/clanek/eticky-kodex-etika-podnikani
[16]
Etický kodex Podnikatelské sekce Etického Fóra ČR. Jhk [online]. 2005 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.jhk.cz/data/dokumenty/Oborova_sdruzeni/Reality/Kodex_etiky/sr_et ickykodex_efcr.pdf
[17]
Etický kodex. Eticky-kodex [online]. 2009 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.eticky-kodex.cz/co-je-eticky-kodex/
[18]
Etika v podnikání - má ještě své místo pod sluncem. Ipodnikatel [online]. 2011 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikaniobecne/etika-v-podnikani-ma-jeste-vubec-sve-misto-pod-sluncem.html
[19]
Firemní kultura. Ipodnikatel [online]. 2011 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Personalni-management/firemni-kultura.html
[20]
ISO 9001. Iso [online]. 2012 [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://www.iso.cz/?page_id=38
[21]
ISO 14001:2004. Iso [online]. 2012 [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://www.iso.cz/?page_id=40 75
[22]
Jak vytvořit etický kodex organizace. Ihned [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-53354960-jak-vytvorit-eticky-kodexorganizace
[23]
Jaké výhody představuje dokonalé začlenění do prostředí firemní kultury?. Asistentka [online]. 2009 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.asistentka.cz/node/9915
[24]
Kdo je to stakeholder. Businessvize [online]. 2010-2011 [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/strategie/kdo-jsou-to-vlastnestakeholders-a-proc-a-jak-se-o-ne-zajimat
[25]
Normy ISO. Mira-vlach [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.mira-vlach.cz/normy-iso-definice
[26]
Oblasti CSR. Csr-online [online]. 2010 [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/page.aspx?csr
[27]
OHSAS 18001. Itczlin [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.itczlin.cz/ohsas-18001.php
[28]
P&S akciová společnost. P-s [online]. 2010 [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.p-s.cz/
[29]
Podzimek a synové. Podzimek [online]. 2012 [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.podzimek.cz/synove/index.html
[30]
Průzkum aplikace etických kodexů. Transparency [online]. 2006 [cit. 2012-1124]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/doc/ve_pruzkum_aplikace_etickych_kodexu.pdf
[31]
Směrnice o nekalých obchodních praktikách. Europa [online]. 2006 [cit. 201212-06]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/consumers/cons_int/safe_shop/fair_bus_pract/ucp_cs.pdf
[32]
Společenská odpovědnost firem. Ipodnikatel [online]. 2011 [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikani-obecne/spolecenskaodpovednost-firem.html
76
[33]
Strojírny Podzimek. Strojirny-podzimek [online]. 2012 [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.strojirny-podzimek.cz/
Ostatní zdroje [34]
Interní zdroje firmy Podzimek a synové, s. r. o.
[35]
Rozhovor s Ing. Josefem Podzimkem
77
Seznam obrázků Obrázek 1: Reidenbachův a Robinův model stadií morálního rozvoje podniku [4]…..18 Obrázek 2: Ekonomická oblast [26]…………………………………………………...21 Obrázek 3: Sociální oblast [26]………………………………………………………..21 Obrázek 4: Environmentální oblast [26]………………………………………………22 Obrázek 5: Struktura směrnice o nekalých obchodních praktikách [31]……………...37 Obrázek 6: Roční obraty v letech 2005–2010 (bereme v úvahu hospodářský rok) [29]…………………………………………………………………………….......48 Obrázek 7: Grafické znázornění povědomí o firmě Podzimek a synové, s. r. o……….57 Obrázek 8: Grafické znázornění povědomí o náplni činnosti firmy………………......58 Obrázek 9: Grafické znázornění povědomí o délce existence firmy………………….58 Obrázek 10: Grafické znázornění názoru obyvatel na kladnou pověst firmy…………59 Obrázek 11: Grafické znázornění zaměstnanosti………………………………….......59 Obrázek 12: Grafické znázornění povědomí o některých kulturních akcích, které firma pořádá…………………………………………………………………………………..60 Obrázek 13: Grafické znázornění účasti obyvatel na kulturních akcích pořádaných firmou…………………………………………………………………………………..60 Obrázek 14: Grafické znázornění názoru obyvatel na možnosti poskytování pracovních příležitostí znevýhodněným skupinám obyvatel firmou Podzimek a synové, s. r. o…...61 Obrázek 15: Grafické znázornění názoru obyvatel na znečišťování životního prostředí města Třešť………………………………………………………..................................61 Obrázek 16: Grafické znázornění názoru obyvatel na etické chování firmy………….62 Obrázek 17: Grafické znázornění délky zaměstnanosti.................................................64 Obrázek 18: Grafické znázornění názoru zaměstnanců na vzhled pracovního prostředí………………………………………………………………………………...64
78
Obrázek 19: Grafické znázornění spokojenosti s platovým výměrem - 85 % zaručená a 15 % nezaručená mzda……………………………………………………………......65 Obrázek 20: Grafické znázornění názoru zaměstnanců na dostatečné množství poskytovaných
rekvalifikačních
kurzů
a
jiných
způsobů
rozvíjení
znalostí
a schopností…………………………………………………………………………….65 Obrázek 21: Grafické znázornění názoru respondentů na přístup majitelů ke svým zaměstnancům……………………………………………………………………….....66 Obrázek 22: Grafické znázornění názoru zaměstnanců na úroveň firemní kultury…..66 Obrázek 23: Graf znázorňující účast na některých kulturních programech organizovaných firmou Podzimek a synové, s. r. o………………………………..........67 Obrázek 24: Grafické znázornění zapojení zaměstnanců do organizace a příprav některých z výše jmenovaných oslav firmy……………………………………………67 Obrázek 25: Grafické znázornění názoru zaměstnanců na ekologické chování firmy................................................................................................................................68 Obrázek 26: Grafické znázornění názoru zaměstnanců na poskytování dostatečné péče vedoucí k jejich zdravému životnímu stylu…………………………………………….68
79