VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

F U N D R A I S I N G N O – Č I N N O S T, CHARAKTERISTIKA, HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ O. S.

OKNA J. HRADEC

Bakalářská práce

Autor: Romana Švejdíková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2011

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na problematiku získávání finančních prostředků pro neziskové organizace v konkrétním občanském sdružení OKNA Jindřichův Hradec. Průzkum byl proveden pomocí dotazníku a metod uvedených v úvodu. Práce detailně popisuje činnosti a charakteristiku organizace. Dále uvádí analýzu hospodaření a financování této organizace. Cílem je seznámení s náročnou problematikou získávání finančních prostředků pro neziskové organizace se zaměřením v praktické části na konkrétní neziskovou organizaci, tj. občanské sdružení OKNA v Jindřichově Hradci, zaměření se na činnost a charakteristiku této organizace, když zároveň bude provedena analýza hospodaření a financování této organizace, kde autorka již sedm let působí jako dobrovolník. Klíčová slova Fundraising, nezisková organizace, občanské sdružení, financování, hospodaření. Annotation The bachelor thesis is focused on the problems of financial resources acquirement for non-profit-making organizations in the concrete civil association OKNA Jindřichův Hradec. The research was realized by means of the questionnaire and the methods mentioned in the introduction. The thesis describes the activities and characteristics of the organization in detail. Furthermore, the management and financing analysis of this organization is shown. The aim is identification of the difficult problems of financial resources acquirement for non-profit-making organizations with the intention of the concrete civil association, i.e. the civil association OKNA in Jindřichův Hradec, in the practical part, with the intention of the activity and characteristics of this organization, when the management and financing analysis of this organization is simultaneously performed. The author has already been working as a volunteer in this organization for seven years. Key words Fundraising, non-profit-making organization, civil association, financing, management.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za odborné vedení práce a za cenné rady při jejím zpracování. Rovněž bych chtěla poděkovat paní Marii Málkové za výbornou spolupráci při získávání informací o zvoleném občanském sdružení. Velký dík také patří všem členům a zaměstnancům občanského sdružení OKNA, zejména PaeDr. Drahomíře Blažkové a Mgr. Jaroslavě Sedlákové, Ph.D. za odborné názory a připomínky. Děkuji také své rodině a všem blízkým za podporu.

Obsah 1

ÚVOD .................................................................................................................................. 9 CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ........................................................................................................ 10 POUŽITÉ METODY ................................................................................................................... 10

2

NEZISKOVÝ SEKTOR .................................................................................................. 11 2.1 VYMEZENÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU .............................................................................. 11 2.2 HISTORIE NEZISKOVÉHO SEKTORU V ČR ....................................................................... 13 2.2.1 Současnost............................................................................................................. 14

3

PRÁVNÍ FORMY NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ .................................................. 15 3.1 POSLÁNÍ ......................................................................................................................... 15 3.2 TYPICKÉ PRÁVNÍ FORMY ................................................................................................ 15 3.2.1 Občanské sdružení................................................................................................. 17

4

FUNDRAISING................................................................................................................ 20 4.1 CO JE FUNDRAISING........................................................................................................ 20 4.2 ZDROJE FINANCOVÁNÍ ................................................................................................... 20 Vlastní činnost .................................................................................................................... 21 Členské příspěvky ............................................................................................................... 21 Firemní dárci...................................................................................................................... 21 Individuální dárci ............................................................................................................... 22 Dobrovolníci....................................................................................................................... 22 Veřejné zdroje..................................................................................................................... 23 Nadace, nadační fondy ....................................................................................................... 23 4.3 JAK FUNDRAISING PROVÁDĚT ........................................................................................ 24 4.3.1 Osobnost žadatele (fundraisera) ........................................................................... 27 4.3.2 Komu fundraising svěřit ........................................................................................ 28 4.3.3 Zaměření fundraisera ............................................................................................ 28 4.4 FINANČNÍ PLÁN A ROZPOČET ......................................................................................... 29

5

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ OKNA ................................................................................... 31 5.1 CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE .................................................................................. 31 5.1.1 Základní informace ............................................................................................... 31 5.1.2 Poslání................................................................................................................... 32 5.1.3 Historie.................................................................................................................. 32 5.1.4 Cíle ........................................................................................................................ 33 5.1.5 Organizační struktura ........................................................................................... 33 5.1.6 Činnosti sdružení................................................................................................... 35 5.1.7 Sociální služby....................................................................................................... 38 5.1.8 Zázemí sdružení..................................................................................................... 38 5.2 SWOT ANALÝZA ............................................................................................................ 40

6

HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ OKNA ............ 44 6.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ........................................................................................................... 44 6.2 VÝVOJ HOSPODAŘENÍ .................................................................................................... 45 6.3 CELKOVÉ VÝNOSY ......................................................................................................... 48

6.4 CELKOVÉ NÁKLADY ....................................................................................................... 49 6.5 STRUKTURA DÁRCŮ OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ ............................................................... 51 6.6 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ FUNDRAISERŮ.......................................................................... 52 6.6.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření ...................................................................... 53 7

VYHODNOCENÍ A DOPORUČENÍ PRO OBČANSKÉ SDRUŽENÍ OKNA.......... 60

8

ZÁVĚR .............................................................................................................................. 65

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................................... 66 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................... 68 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................. 69 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................................... 70

1 Úvod Když jsem stála před rozhodnutím, které z témat bakalářských prací si zvolím, nepřemýšlela jsem dlouho. Jako první mě napadl neziskový sektor a neziskové organizace. Hlavním důvodem byla vlastní dobrovolnická činnost v občanském sdružení, které se věnuji od svých 15. let. Proto jsem i pro praktickou část zvolila z osobních důvodů neziskovou organizaci, konkrétně občanské sdružení OKNA v Jindřichově Hradci. Jak již bylo řečeno, výběr tohoto sdružení byl záměrný. Motivem k této práci byla také možná pomoc sdružení, které by rozbor fundraisingu mohl využít pro své plánování do budoucna. Neziskový sektor mimo jiné nabízí rozsáhlé množství zajímavých možností k prostudování a seznámení, zejména problematika jeho financování patří k oblasti, která mě zaujala nejvíce, protože si myslím, že této sféře není věnováno tolik pozornosti a péče, kolik by si zasloužila. V některých očích bývají neziskové organizace podceňovány a přehlíženy. Tím je myšlen především sektor ziskový. Podle mého názoru, člověk nerozpozná, co vše nezisková organizace dělá, dokud se osobně neúčastní některé z jejích aktivit. Potom teprve spatříme, jak záslužně využívá poskytnutých prostředků. S jakým nasazením a odhodláním její členové a příznivci pracují, bez skrytých úmyslů na vysoké finanční odměny. Chtěla bych čtenářům nabídnout práci, ve které naleznou odpovědi na otázky týkající se neziskového sektoru. Dozvíme se, co je to vlastně fundraising, kde může nezisková organizace najít své zdroje fundraisingu, jakými způsoby nezisková organizace získává finanční prostředky, kdo všechno se fundraisingu může věnovat, jaké osobní vlastnosti a zkušenosti by měl fundraiser mít, jak odstranit zábrany při žádání o peníze a například to, proč i nezisková organizace, jejímž cílem není dosažení zisku, musí umět správně sestavit a naplánovat roční rozpočet. Případní čtenáři se dozvědí o existenci občanského sdružení OKNA v Jindřichově Hradci, nebo si o ní prohloubí své znalosti. Jedná se o představení organizace, její složení, činnosti a akce, představení služeb handicapovaným klientům a zaměstnancům.

9

Nahlédneme do zázemí sdružení, chráněného bydlení, sociálně-terapeutické dílny, komunitního centra, klubů a programů, pobytových akcí i doprovodných činností. Zjistíme, odkud občanské sdružení čerpá finanční prostředky, kdo organizaci podporuje, kdo jsou její členové a příznivci, jak sdružení hospodaří, do čeho investuje a zda splňuje zásadu funkční neziskové organizace, tj. vícezdrojové financování, tzn. zda o. s. OKNA je stabilní a zdá má dostatek zdrojů ke své existenci.

Cíl bakalářské práce Cílem bakalářské práce je seznámení s náročnou problematikou získávání finančních prostředků pro neziskové organizace, se zaměřením v praktické části na konkrétní neziskovou organizaci tj. Občanské sdružení Okna v Jindřichově Hradci, zaměření se na činnost a charakteristiku této organizace, když zároveň bude provedena analýza hospodaření a financování této organizace, kde autorka již sedm let působí.

Použité metody K vypracování této práce byly použity následující metody: dedukce, SWOT analýza, empirická metoda - dotazníkové šetření, hypotéza, konkretizace.

10

2 Neziskový sektor Neziskový sektor můžeme chápat jako jakési sdružení všech neziskových organizací na území státu. Všechny organizace v tomto sektoru mají veřejně prospěšný charakter a jejich cílem není dosažení zisku. Neziskové organizace se snaží zabezpečit služby a činnosti pro občany, které dokáží vykonávat lépe než státní sektor. Jedná se především o zlepšení kvality života občanů, kteří potřebují pomoc v běžných denních činnostech. Takovými občany jsou například lidé s různým handicapem. Neziskové organizace se snaží o zajištění činností či služeb, které nemůže zajišťovat státní sektor. Jinými slovy zaplňuje prázdná místa ve společnosti, která nezajímají stát ani ziskový sektor.

2.1 Vymezení neziskového sektoru V odborné literatuře nalezneme mnohé definice a charakteristiky neziskového sektoru a neziskových organizací. Například mezinárodně uznávaná charakteristika, založená na tvrzení, že neziskové organizace

jsou

částečně

institucionalizované,

tudíž

v nich

musí

fungovat

organizovanost, a to na formální úrovni. Neziskové organizace jsou schopni na základě vlastních vnitřních předpisů a uspořádání samosprávně fungovat. Jsou oddělené od státu a státní správy, můžeme je tedy považovat za soukromoprávní a bez možností získat za svého zaměstnance na vedoucí pozice některého člověka ze státního sektoru. To ovšem vede k negativu, protože potom nezisková organizace nemůže získat státní podporu. Jak už bylo řečeno, jejich cílem není dosažení zisku, ale pokud nezisková organizace zisku dosáhne, vždy ho použije zpětně na svou činnost, což znamená, že vlastníci organizace zisk mezi sebe nerozdělují. Jejich organizace a sdružování je čistě dobrovolné. Dobrovolnost můžeme interpretovat jako nenucenou účast v organizaci.

1

Ovšem dobrovolnost se může vyskytovat i v jiných sektorech.

1

Salamon L. M., ANHEIER, H. K. Defining the Nonprofit Sector. In: A Gross National Analysis. 1997. SALAMON, L., ANHEIER, H. Nástup neziskového sektoru. Praha: Agnes, 1999. 64 s. ISBN 80-9026331-3.

11

Nejpodrobnější a výborně propracované sektorové vymezení popsal ve své studii švédský ekonom Victor A.Pestoff. Rozděluje národní hospodářství podle tří kritérií na čtyři sektory. Jeho model sektorů nalezneme na ploše trojúhelníku, který vymezuje ziskový soukromý sektor, neziskový veřejný sektor, neziskový soukromý sektor a sektor domácností. V uvedeném modelu vidíme rozdělení podle již zmiňovaných kritérií. Kritérium vlastnictví, které vymezuje pole pro soukromý a veřejný sektor. Dále kritérium míry formalizace, to určuje vymezení formálního a neformálního sektoru. V neposlední řadě kritérium financování provozu a rozvoje na sektor formální a neformální.

Obrázek 1: Vymezení neziskového sektoru

Zdroj: PESTOFF V. A. Citizens as co-producers of social services in Europe- from the

welfare state to the welfare mix. In: Reforming social services in central and Eastern Europe – an Eleven National Overview. Cracow, Cracow Academy of Economics 1995

12

Všimněme si, že uprostřed trojúhelníku je vymezený prostor pro neziskový nestátní sektor. Z něj můžeme vyčíst základní charakteristiky tohoto sektoru, jsou založeny soukromými subjekty, jsou neziskové a nejedná se o dočasné organizace bez formálnosti.2

2.2 Historie neziskového sektoru v ČR Počátky vzniku prvních neziskových organizací sahají až do 13. století, jednalo se však spíše o aktivity jednotlivců, než o organizovaná sdružení. Výjimkami byly nadace, které vycházely z křesťanského života, duchovního vzdělávání a zaměřovaly se také na podporu církví. Velkým vlivem sdružování občanů vždy byl náboženský, politický či národnostní útlak. Historie dobročinných spolků, díky filantropii a silným sociálním cítěním obyvatelstva, je v České republice velmi bohatá. Množství těchto spolků a sdružení odráží rozvinutost společnosti. Zvláště největší rozmach znamenalo období 19. století, v době Národního obrození. Vznikaly spolky, které byly založeny na vlastenectví. Zaměřovaly se na vzdělávání, kulturu a umění. Některé z nich můžeme najít i dnes, například Sokol. Po roce 1918, tedy po vzniku Československé republiky došlo k dalším dobrovolným činnostem, převážně v oblasti sociální péče. Tato dobrovolná sdružení se skládala z nejrůznějších organizačních forem a byla zřizována na základě spolkového neboli sdružovacího práva. Neziskové organizace tím pádem byly známy pod názvem spolky nebo také ústavy. Většina spolků, které vznikaly po skončení první světové války, zřizovaly ústavy na podporu chudých a sociálně slabých občanů. V tomto sociálním oboru bylo registrováno k roku 1931 celkem 5140 spolků a 1450 ústavů. Nutno podotknout, že podíl nestátních zařízení činil pouze 26 %. Neziskové či dobrovolné organizace postupně svou činnost rozšiřovaly a svou odbornost zdokonalovaly. Působily čím dál více na rozsáhlejším území a jejich institucionalizace dosahovala mnohdy výborné úrovně. Tento slibný vývoj byl bohužel násilně přerušen roku 1939 německou okupací. 2

PESTOFF V. A. Citizens as co-producers of social services in Europe- from the welfare state to the welfare mix. In: Reforming social services in central and Eastern Europe – an Eleven National Overview. Cracow, Cracow Academy of Economics 1995

13

Pro rozvoj neziskových organizací nepřispěl ani vznik socialistického státu, kdy uzákoněnou vedoucí úlohu měla komunistická strana. Dobrovolné spolky pro konání veřejně prospěšné činnosti za totalitního režimu byly mnohdy výhradně podřízeny státu. Dá se říci, že byly nahrazeny jinou formou organizace. Neziskové organizace tak nemohly legálně existovat. Výjimku tvořily například odborové organizace, které ač byly povoleny, podléhaly přísné státní kontrole. V této nepříznivé době se objevovaly pokusy o organizační sdružování, která se zaměřovala svým posláním na dodržování lidských práv a svobod, samozřejmě ale tato uskupení byla totalitním režimem tvrdě pronásledována. Jednalo se převážně o petice. Roku 1989 dosáhly obdobné aktivity občanů svého vrcholu. Zajisté díky sametové revoluci a naději pro občany, kterou přinesl ústup komunismu. Svoboda sdružování, vznik organizací nezávislých na státu, byla uzákoněna zákonem č.83/1990 Sb., o sdružování občanů a zákonem č.84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.

2.2.1 Současnost V současné době neziskový sektor prochází neustálým vývojem. V České republice je tento sektor velice pestrý. Rozdílná jsou zaměření organizací, oblast působení i právní formy. Počet nestátních neziskových organizací podle Českého statistického úřadu se uvádí v říjnu, v roce 2010 na celkových 110 076. Z toho 71 164 občanských sdružení, 449 nadací, 1 199 nadačních fondů, 1 916 obecně prospěšných společností, 4 335 evidovaných právnických osob a 31 013 organizačních jednotek sdružení. 3 Neziskové organizace mají ovšem ve své působnosti několik překážek a musejí se neustále přizpůsobovat tržnímu prostředí. Navíc některé z nich těžko získávají zaměstnance, potřebují mnohdy kvalifikované odborníky, které bohužel mnohdy láká spíše ziskový sektor.

3

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home

14

3 Právní formy neziskových organizací 3.1 Poslání Výběru právní formy neziskové organizace by mělo předcházet stanovení poslání. Poslání organizace je přesně definovaná role, kterou bude nezisková organizace v budoucnu plnit, na jeho sestavení a definici se podílejí nejenom kreativní, tvořivý a aktivní zaměstnanci. Poslání by mělo zachycovat jedinečnost organizace, čemu se organizace věnuje. Mělo by být výstižné, srozumitelné, stručné, motivační a jednoduché.4 Každá nezisková organizace poslání potřebuje, jedním z důvodů je právě i stanovení právní formy. Poslání odrazuje image organizace a plní také informační funkci ve vztahu k veřejnosti, udává přínos organizace pro potřeby společnosti. Charakteristika poslání by měla být odlišná od jiných podobně zaměřených organizací, aby bylo jasné, z jakého důvodu organizace vznikla, a že právě ona bude realizovat činnosti, na které se zaměřila.

3.2 Typické právní formy O vhodném výběru právní formy je třeba uvažovat, je potřeba zvolit takovou právní formu organizace, která bude nejvhodnější pro realizaci stanoveného poslání. V České republice zatím neexistuje jednotná právní úprava pro neziskový sektor, ani neziskové organizace nemají žádné souhrnné právní vymezení. Občanské sdružení Občanské sdružení je nejčastější formou neziskových organizací. Jak už plyne z názvu, je to sdružení osob, které vychází ze zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů. Tento zákon upravuje vznik a podmínky registrace na základě svobody sdružování.

4

ŠEDIVÝ, Marek; MEDLÍKOVÁ, Olga. Úspěšná nezisková organizace. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 154 s. ISBN 978-80-247-2707-3.

15

Fyzické a právnické osoby zakládají občanská sdružení dobrovolně, minimální počet pro zřízení jsou tři občané České republiky, z nichž alespoň jeden je plnoletý. Zakladatelé vytvoří stanovy, dokumenty a podají návrh na registraci Ministerstvu vnitra ČR. Tyto dokumenty obsahují povinné údaje, a to název občanského sdružení, sídlo, orgány sdružení, ustanovení o organizačních jednotkách, zásady hospodaření, cíl jeho činnosti a dobrovolně pravidla zániku aj. Nadace Právní úpravou činnosti nadací je zákon č.227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. Nadaci může založit právnická či fyzická osoba formou notářského zápisu, je-li zřizovatelem pouze jedna osoba. Nadace se zřizuje za účelem dosáhnout, s minimální výší nadačního jmění 500 000 Kč, obecně užitečného záměru. Na rozdíl od občanského sdružení, nadace je také sdružení, ovšem nejedná se o občany, nýbrž o věnovaný majetek. Při založení nadace, jejíž registraci provádí Krajský soud, je zákládajícím dokumentem statut, který obsahuje povinné údaje. Ve statutu se tedy objeví název nadace, její sídlo, cíle, zdroje, způsoby použití prostředků nadace, určení správce nadace, právní zastoupení a způsob majetkového vypořádání při zániku. K návrhu na zřízení nadace jsou povinné i následující listiny: návrh na zápis do nadačního rejstříku, nadační listina, čestná prohlášení členů správní rady, členů dozorčí rady nebo revizora, výpisy z rejstříku trestů členů, úředně ověřené podpisové vzory jednatelů nadace, doklad o splacení peněžitého vkladu nebo převzetí nepeněžitého vkladu zřizovatelů5 a další doklady, které jsou důležité při rozhodnutí o zápisu do rejstříku nadací. Nadační fond Nadační fond také právně upravuje zákon č.227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. Jedná se o sdružení majetku, který bude použit k dosažení obecně užitečného záměru, stejně jak je tomu u nadací. Registrace i postup založení je stejný jako u nadace, výjimku tvoří povinná výše nadačního jmění. Některé nadační fondy ale nadační jmění mají, což ocení převážně soudy.

5

Zákon č.227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech

16

Obecně prospěšná společnost Tuto formu neziskové organizace upravuje zákon č.248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. V roce 2002 došlo k doplnění a úpravě tohoto zákona předpisem č.208/2002. Společnost se zakládá za účelem spravedlivého poskytování určité prospěšné služby, může ji zřídit právnická nebo fyzická osoba. Registruje ji také Krajský soud. Účelová zařízení církví Jejich činnost funguje na základě zákona č.3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností. Zařízení zakládá registrovaná církev nebo náboženská společnost. Poskytuje služby občanům, které jsou svým charakterem prospěšné. Převážně se jedná o služby sociální.

3.2.1 Občanské sdružení Jak již bylo řečeno, občanské sdružení bývá nejčastějším a nejoblíbenějším výběrem z typů nebo forem neziskových organizací. Je oblíbené také z důvodu menší náročnosti zřizování a vedení, je nejjednodušší. Většina občanských sdružení vzniká, jakmile se najde někdo, kdo chce něco zásadního změnit nebo prosadit. Takový jedinec vyhledá další jemu podobné občany, a společně, dobrovolně sdružení založí. Ke sdružení občanů není potřeba státního povolení, pouze registrace, která se podává Ministerstvu vnitra ČR, vždy v písemné podobě. Za podání návrhu na registraci zakladatelé neplatí žádné státní poplatky. Jediné co zakladatelé sdružení musí udělat je zřídit přípravný výbor, ten se skládá z minimálního počtu tří lidí, přičemž je podmínkou, že alespoň jeden z nich je starší 18 let. Dalším krokem je sepsání stanov, které hrají důležitou roli v rozhodnutí o registraci sdružení. Nutno podotknout, že zakladatelem může být i cizinec, ne jenom občan ČR.

17

Přípravný výbor podává Ministerstvu vnitra ČR návrh na registraci, který musí ze zákona obsahovat: ● podpisy členů přípravného výboru, ● jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob, ● označení člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem výboru, ● text stanov ve dvou vyhotoveních. Stanovy povinně obsahují: ● název sdružení – musí obsahovat označení občanské sdružení, tato povinnost funguje od roku 2006, stačí i běžně využívaná zkratka o. s., ● sídlo sdružení, ● cíl jeho činnosti, ● práva a povinnosti členů sdružení, ● orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, ● ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem, ● zásady hospodaření. 6 Stanovy mají povinný obsah, ale není určen přesný formát. Záleží na organizaci, jak si formát stanov stanoví, rozhoduje se podle toho, čemu se bude věnovat a také podle skladby celé organizace. Jestliže zřizovatelé mají hotové tyto podklady, předají písemný Návrh na registraci Ministerstvu vnitra ČR k posouzení. Ministerstvo Návrh prozkoumá, případně připomene nedostatky přípravnému výboru. Jestliže žádné vady Návrh na registraci neobsahuje, Ministerstvo zahájí řízení. Potom už může registraci pouze povolit nebo zamítnout.

6

Zákon č.83/1990 Sb., o sdružování občanů

18

Ministerstvo smí registraci zamítnout pouze z určitých důvodů. Jednak se tyto důvody týkají stanov, které svým obsahem mohou určitým způsobem diskriminovat občany, kteří nejsou členy organizace, nebo se diskriminace týká přímo členů organizace. Dalším důvodem pro zamítnutí registrace je nesplněná podmínka občanského sdružení. To jsou případy, kdy ze stanov je zřejmé, že se jedná o politickou stranu, náboženský spolek nebo například výdělečnou společnost. Tyto formy sdružování samozřejmě občanským sdružením nejsou. Posledním důvodem zamítnutí je § 4 Zákona č.83/1990 Sb., který říká, že občanská sdružení, která nemohou být registrována, jsou ta, jejichž cílem je určitým způsobem porušovat zákon a ústavu, v tom smyslu, že budou záměrně napadat nebo omezovat práva občanů. Může se jednat o diskriminaci pohlaví, rasy, náboženského vyznání nebo o sociální postavení ve společnosti. Nejsou povolena ani sdružení, která disponují zbraněmi či jinými obrannými prostředky.7 V případě, že žádný ze jmenovaných důvodů nenaskytne, rozhodnutí o registraci proběhne do 10 dnů a následuje vznik sdružení. Po založení dochází k dalšímu schvalování, v tomto případě, ale už uvnitř existujícího sdružení. Jeho členové stanoví statutární orgány, kdo je zakládajícím členem a kolik nových členů může přijmout. Dohodnou se na způsobu účtování, jestliže sdružení vlastní majetek. Další podmínky a úpravy již dohodnutých záležitostí by se měly projednat na pravidelných členských schůzích.

7

Zákon č.83/1990 Sb., o sdružování občanů

19

4 Fundraising 4.1 Co je fundraising Nezisková organizace není sice zřízena za účelem dosažení zisku, ovšem finanční prostředky pro své fungování a činnost potřebuje. Zajištění finančních zdrojů probíhá několika způsoby, prostřednictvím strategicky plánovaného fundraisingu. Plán vychází z ročního finančního rozpočtu, podrobně sestaveného přehledu zdrojů a nákladů. Fundraising lze doslovně přeložit jako shromažďování fondů či navyšování zdrojů. Dalo by se říci, že je to věda, která se zabývá tím, jak získat druhé lidi pro naši organizaci. Jak je ujistit, že by měli darovat svůj čas, zájem a peníze právě dané neziskové organizaci. Garantujeme tím, že se jejich investice vyplatí, a že naše organizace a její činnost je ta nejdůležitější. Fundraising je možnost, jak organizaci obstarat potřebné vybavení, zázemí, lidi a nezbytné finance. Získávání prostředků, neboli fundraising, se netýká pouze peněz, nýbrž také zajištění podpory v podobě darů, ať už služeb nebo výrobků. Velmi důležitým zdrojem jsou i příznivci, kteří se chtějí podílet na poslání organizace, a také nezbytní dobrovolníci. Získávání prostředků se tak stává každodenní činností. V organizaci by neměl chybět alespoň jeden profesionální fundraiser, který by tyto záležitosti obstarával. Struktura a velikost je jedinečná v každé organizaci, proto by měl být fundraising přizpůsoben její situaci. Co se týče zajištění zdrojů podpory, je dobré držet se doporučených postupů a pravidel, jelikož se opírají o dlouholeté zkušenosti. Úspěšný proces fundraisingu prostupuje celou organizací, všemi lidmi v organizaci. Každý zaměstnanec by měl znát situaci organizace a podporovat fundraisery nebo členy, kteří mají fundraising na starosti.

4.2 Zdroje financování Ke své existenci nezisková organizace musí mít zajištěny tři nejdůležitější zdroje. Jsou to finance, zázemí včetně materiálu, a lidé. Aby organizace úspěšně fungovala, je potřeba vícezdrojového financování. Nikdy by neměla být závislá pouze na jediném ze

20

zdrojů. Nezáleží na tom, kolik zdrojů organizace má k dispozici, ale v jakém měřítku jsou zastoupeny v celkovém finančním portfoliu. Disponovat může organizace několika typy zdrojů. Jedním z nich je vlastní činnost, kam patří příjmy z prodeje vlastních služeb a výrobků, různé benefiční dobročinné akce. Dalšími zdroji jsou členské příspěvky, dobrovolníci, dary jednotlivců, firemní dárci, veřejné zdroje, nadace a nadační fondy. Vše se týká jak finanční, tak nefinanční podpory. Takže pokud například bude mít organizace 65 % financí z grantu Evropské unie. Potom je samozřejmé, že jakmile projekt EU skončí, organizace ztratí svůj dominantní zdroj a její financování bude značně ohroženo.

Vlastní činnost Mnoho neziskových organizací získává část svých zdrojů ze své činnosti, může prodávat své vlastní výrobky nebo nabývat peněz poskytováním služeb, to může být například poradenství, sociální služby nebo chráněné bydlení. Organizace také pořádá nejrůznější akce jako plesy, burzy, loterie, aukce, dražby či benefiční koncerty. Tyto akce se pořádají nejenom za cílem získání peněžních prostředků. Veřejnost seznámíme s naší organizací a s tím, čím se zabýváme. Je to také možnost získat na takovýchto akcích potenciální dárce nebo dobrovolníky. Dobročinné veřejné akce patří v neziskové organizaci k oblíbené zábavě, je to příležitost pro pracovníky a dobrovolníky jak se dobře pobavit.

Členské příspěvky Jedná se o pravidelný finanční příjem, zejména u občanských sdružení. Většinou jsou příspěvky předem dané, v malých obnosech. Jsou bezrizikové a nenáročné na čas. Členství v organizaci bývá vázáno na placení příspěvků, ovšem členové neziskové organizace za ně dostávají protihodnotu ve formě slev apod.

Firemní dárci Většina neziskových organizací si po celou dobu existence získá několik stabilních a důvěryhodných firem. Je tak možná dlouhodobá spolupráce a podpora. Podnikatelé a 21

obchodní firmy potřebují být vhodně motivováni. Spolupráci s neziskovou organizací vidí jako svůj prospěch v podobě reklamy, daňové úlevy apod. Vedle podnikatelských zájmů se objevuje také filantropie – investice volných peněžních prostředků, tradice nebo například sponzorství. Ale také “dobré srdce“ managementu podniku. Spolupráce s nimi je mnohdy obtížná, ale produktivní. Nezisková organizace však musí počítat i s tím, že některé z pokusů přilákat podniky produktivní nebude. Někteří firemní dárci odmítají účast na neziskovém sektoru, jsou nedůvěřiví nebo se rozhodli slíbit spolupráci jiné neziskové organizaci. Každopádně spolupráce s našimi dárci je velmi důležitá, organizace by neměla být jen pasivní příjemce daru.

Individuální dárci Na rozdíl od firemních dárců, kde bychom se měli spoléhat na logické a ziskové argumenty, u jednotlivců se spoléháme spíše na jejich city a lidskou stránku. Jednotlivci neočekávají protislužbu, a když se rozhodnou pomoci, jde spíše o krátkodobé poskytnutí finančních prostředků. Stejně tak je ale možné, že individuální dárci budou chtít podpořit dobrou věc a stanou se tak dlouhodobými dárci, na které se budeme moci vždy obrátit. Jestliže chce organizace oslovit širokou veřejnost, aplikuje formy vnější komunikace, jako jsou letáky, využití médií, tiskové konference či výroční zprávy.

Dobrovolníci Dobrovolníci jsou lidé, kteří nabízejí organizaci svůj čas, schopnosti a dovednosti a nejsou za jakoukoliv činnost finančně odměňováni. Nedostávají plat, ale dostává se jim určité prospěšnosti, za kterou můžeme považovat uznání okolí, dobrý pocit, nové známosti apod. Dobrovolník díky organizaci může získat nové přátele, nové zkušenosti, jiný pohled na život a může uplatnit dovednosti, které třeba jinde uplatnit nemůže. Dobrovolníci pomáhají organizaci jednorázově nebo s ní spolupracují dlouhodobě. V každém případě je důležitá účinná motivace dobrovolníků. Účastní se různorodých aktivit, ke kterým patří sbírky, pomoc při pořádání akcí, propagace organizace, administrativní činnosti, obcházení příležitostných sponzorů, podíl na fundraisingových aktivitách, účast na programech organizace aj. Specifická je pomoc starším lidem a 22

dětem. Dobrovolníci najdou využití v mnoha oblastech neziskových organizací. Charakteristickými oblastmi jsou humanitární organizace, oblast zdravotnictví a sociální, různé kulturní nebo sportovní instituce, dobrovolná práce v ekologii a ochraně životního prostředí. Tuto činnost mohou provozovat jak starší lidé, tak mladí lidé. Jsou to studenti, nezaměstnaní, osamělí občané, cizinci, známé osobnosti, vědci aj. Svou pomocí si přejí podílet se na poslání organizace a naplnit mnohdy tak i své životní poslání.

Veřejné zdroje Neziskový sektor pro své financování používá také veřejné zdroje, kam řadíme vládní orgány a státní instituce, ministerstva, mezinárodní zdroje, Evropskou unii, OSN, kraje aj. Prvořadým zdrojem jsou ministerstva, která každoročně nabízejí dotace prostřednictvím soutěže, zejména pro občanská sdružení, v grantových programech. Dotace jsou poskytované z veřejných rozpočtů. Existují také státní fondy např. Státní fond životního prostředí, Fond kultury či Fond pro podporu a rozvoj české kinematografie. Podporovat neziskový sektor může i obec, okresní nebo městský úřad. Všichni mohou poskytnout rozsáhlé množství prostředků, jsou ovšem ovlivňováni striktní politikou a byrokracií. Získání prostředků z veřejných zdrojů bývá podmíněno komplikovanými žádostmi, které organizace musí vyplnit.

Nadace, nadační fondy Příspěvky nadací jsou v České republice celkem běžné, ve větší míře je to ale spíše případ zahraničí, kde nadace a nadační fondy finančně vypomáhají ostatním organizacím. Ovšem i české neziskové organizace mají možnost zahraniční fondy požádat o pomoc. Zahraniční nadace mají zájem věnovat svůj čas a finance i rozsáhlejším projektům. Je tedy případné požádat o grant např. nadaci The Charles Stewart Mott Foundation či CEE Trust. České nadace a fondy ovšem také poskytují granty. Můžeme jmenovat Nadaci České spořitelny, Nadaci Partnerství anebo Nadaci České architektury.

23

Proč nadace poskytují svou pomoc formou grantů je zřejmé. Chtějí podpořit konkrétní cíle a problémy. Za splněné grantové podmínky si potom zvolí ty nejaktivnější organizace.

4.3 Jak fundraising provádět Víme, kde bychom měli hledat vhodné zdroje fundraisingu, ovšem to není to nejzásadnější. Velmi důležité je znát jak od nich dosáhnout podpory, jak se najít a jak je oslovit. Čili způsob a metody fundraisingu. Jmenujme nejrozšířenější metody fundraisingu: Veřejné sbírky Během své činnosti snad každá nezisková organizace, zejména nadace, realizuje určitou veřejnou dobročinnou sbírku, některá i několikrát do roka. Sbírky nemusí být nutně finanční dary, ale také věcné například obuv, ošacení, hračky, nábytek nebo hygienické potřeby. Lidé, kteří věnují cokoliv do veřejné sbírky, prožili podobnou situaci, na které je sbírka založena nebo čistě ze solidarity a filantropie. Dobročinná sbírka je založena na citech lidí a jejich emocích. V případě, že si toto získáme, máme vyhráno. Dary, které dostaneme z veřejné sbírky, jsou velmi ceněné, neboť nemusíme vynakládat značné úsilí jako je tomu např. u firemního fundraisingu, jedná se tedy o lehce dosažitelný způsob darování. Navíc v tomto případě je nutné, aby lidé byli informováni o tom, kdo sbírku pořádá, na co získané prostředky půjdou a nakonec jak vše dopadlo, kolik peněz, případně věcí bylo darováno. Osobní návštěvy Osobními návštěvami se nerozumí obcházení náhodných lidí bez daného záměru, zvonění od dveří ke dveřím a prosby o příspěvky do organizace. Naopak, jedná se zpravidla o předem vytypovaný seznam sponzorů, kteří by s námi chtěli dlouhodobě spolupracovat. I když máme jistotu, že sponzor má zájem, nejdeme k němu s prázdnýma rukama, vždy máme projekt, který by měl být důmyslně propracovaný a přesvědčivý. Než se 24

fundraiser či jiný člen neziskové organizace vydá za budoucím podporovatelem, měl by se ujistit, že je dobře připravený. Zná dopodrobna neziskový projekt, který jde prezentovat, to znamená, že ví proč je projekt dobrý, má k dispozici skutečné výsledky, které může předložit, jako jsou výroční zprávy, a má určitou představu o tom, jak zajistí, aby se sponzor stal příznivcem organizace. Nikdy bychom za sponzorem neměli chodit se špatnou náladou, měli bychom působit pozitivně, být dochvilní a věnovat svou pozornost osobnosti sponzora. Jestliže se tímto budeme zabývat, existuje značná pravděpodobnost, že si získáme osobní náklonnost podporovatele. Je pravděpodobné, že ten kdo podpoří organizaci jednou, učiní tak zase. I v situaci, kdy dosáhneme malého daru, projevíme sponzorovi vděčnost. V případě, že nás sponzor odmítne, a s tím je třeba počítat, můžeme zkusit žádost o dar zopakovat. Přímá poštovní kampaň Jedná se o přímý poštovní styk, kdy svým příležitostným zdrojům rozesíláme dopis, v němž je obsažena žádost o příspěvek. Dopis musí vyvolat takový dojem, aby příjemce mezi ostatními prosbami zaujal a vyvolal okamžitou kladnou reakci. Zpravidla se jedná o větší množství rozesílaných dopisů, ovšem musíme rozlišovat rozdílné okruhy dárců. Jsou to dárci potenciální, které osobně neznáme a nikdy před tím jsme s nimi nebyli v kontaktu. Druhou skupinou jsou dárci, kteří nás již podporovali, těm píšeme žádost osobnější. U prvního zmiňovaného typu dárců je adresování problematičtější, neznáme konkrétní osoby. Možností jak si opatřit adresy lidí jsou naši přátelé a známí, ti nám mohou doporučit třeba své příbuzné nebo se stát sami dárci. Další příležitostí je prolistovat telefonní seznam a najít tak značné množství adres, ovšem tento způsob není nejšťastnější. Spíše vytipujeme adresáty, u kterých předpokládáme vyšší procento odezvy. To jsou lidé, kteří se zabývají stejnou či podobnou činností jako nezisková organizace. Nebo to jsou předplatitelé časopisů, členové profesních spolků apod. Poštovní kampaň se zaměřuje na splnění určitých cílů, a to je vyhledávání nových dárců, zintenzivnit výši darů od známých dárců a případně od nich získat mimořádné dary na mimořádné účely. Zahrnuje také inzerci v mediální komunikaci. Měla by fungovat častěji, než jenom jedenkrát, kdy dárce žádáme o finanční prostředky. Dárci chtějí být informováni o tom, jakým způsobem byly jejich příspěvky využity. 25

Je dobré jim také průběžně zasílat zprávy o tom, jak si organizace vede, o všech činnostech, provozu a chystaných akcích. Co vše do dopisu zahrnout? Základní součástí je samotná žádost o dar, obálka se známkou určená k odpovědi a další přílohou se mohou stát například fotografie. Obsah dopisu je vhodné psát neformálně, ne příliš dlouze ale ani krátce, konkrétně a výstižně. Nejvíce zájmu klademe na první a poslední slova dopisu, kterým bývá věnováno nejvíce pozornosti. Je třeba volit takové znění žádosti, na kterou veřejnost zareaguje. Zní vám lépe „Váš dar bude použit na dobročinné účely“ nebo „Váš příspěvek bude použit na kompletní rekonstrukci dětského domova“? Proto je žádoucí vysvětlit čtenáři problém, který chce organizace vyřešit a jakým způsobem se může na realizaci podílet. A co je vždy důležité, je zpětná vazba. Žádost o grant či dotace Žádost o grant či dotaci je vždy písemná. Kdo granty poskytuje, bylo již řečeno. Ale co můžeme udělat pro to, abychom grant či dotaci získali? V případě grantu se musíme seznámit s podmínkami jeho získání, sestavit projekt, odeslat ho a čekat na odezvu. Sepsání žádosti je přitom nejdůležitějším bodem, musí obsahovat co nejstručnější představení projektu, popis organizace, rozpočet sestavený pro financování celého projektu a způsoby hodnocení. Sponzoři spíše přistoupí na nadějně vypadající projekt než na zoufalé prosby o peníze. Stručný, nicméně výstižný projekt je nástrojem jak grant získat. Dotace jsou též účelové, poskytují se zejména ze státního rozpočtu. Není vhodné brát dotaci jako synonymum grantu. Podmínky získání dotace nejsou tak přísně účelové, rozdíl je také v tom na jaký účel jdou peněžní prostředky. Existují například dotace na zateplení. Dotace se poskytují v zájmu veřejnosti a řídí se zásadami dotační politiky. Dalšími běžnými metodami jak provádět fundraising jsou žádosti po telefonu, fundraising „ode dveří ke dveřím“, benefiční akce, „DMS“ neboli dárcovské smsky, marketing a další. Jak požádat o peníze Jestliže už víme, koho oslovíme a jak, velkou část máme za sebou. Mnoho lidí, kteří se za sponzory vydávají, se nemohou zbavit některých osobních pocitů jako je pocit 26

ponížení z toho důvodu, že žebrají. Za to mohou zakořeněné bariéry při mluvení o penězích, pokud se svých předsudků zbavíme, staneme se úspěšnými žadateli. Není ale pravidlem, že každý má zábrany při žádosti o peníze. Vše záleží na osobnosti člověka a jeho přístupu k otázkám peněz. Při samotné žádosti o penězích mluvíme vlastně jenom okrajově a nejlépe na konec. Hlavní téma rozhovoru jsou dosavadní výsledky a plány organizace. O peníze můžeme požádat i sami sebe. Je to velmi rozšířený způsob, i když mnozí členové organizace se brání tím, že organizaci už tak dávají dost času a zkušeností, nemusí proto už dávat peníze.

4.3.1 Osobnost žadatele (fundraisera) Na co případný sponzor klade důraz, je projekt, který jsme přišli obhajovat, ale i samotný žadatel. Ten hraje při rozhodnutí dárce velkou roli. Špatné chování, přetvářka, povýšenost nebo pasivita, to vše může zkazit i ten nejpropracovanější projekt. Fundraiser by měl být hlavně sám sebou, umět dobře vycházet s lidmi a mít dlouhodobé pozitivní naladění. Výborně působí na dárce i charisma člověka. Fundraiser tráví většinu své nepravidelné pracovní doby v terénu, tudíž na to musí být připravený. Takovým správným člověkem je typ “Indiana Jonese“, pro něhož jsou překážky výzvou, a v životě vyhledává dobrodružství. Aby organizaci získal zdroje, musí se účastnit spousty schůzek, pracovních obědů, večírků apod. Co nejvíce se snaží poznat sponzory, aby byl u nich co nejúspěšnější. Na každého ovšem platí jiné postupy a metody, jak si získat je i jejich podporu. Takovou práci určitě neobsáhne pouze jeden člověk, nejlepším řešením je mít v organizaci fundraiserů více a rozdělit jim jednotlivá území dárců podle toho, na které z nich mají talent. Jeden se tedy bude věnovat firemnímu fundraisingu, druhý bude plánovat veřejné nebo benefiční akce, další se bude zabývat jenom žádostmi o granty atd. Jmenujme tedy některé klíčové vlastnosti, dovednosti nebo schopnosti fundraisera. Jsou to kreativní a souvislé myšlení, empatie, pečlivost vyjednávání, dochvilnost, komunikativní a přátelský přístup k lidem, schopnost práce v týmu a v časové náročnosti, cit pro obchod, naprostý souhlas s posláním organizace, umět prezentovat a 27

prodat to co umí a mnoho dalších. Jestliže se nad tím zamyslíme, jen těžko budeme takového perfektního člověka hledat. Musíme si zvolit takového fundraisera nebo více fundraiserů, které skutečně potřebujeme pro naše cíle.

4.3.2 Komu fundraising svěřit Je nesmysl myslet si, že nezisková organizace může fungovat bez člověka, který se fundraisingu bude věnovat, tedy pokud chce organizace existovat a být úspěšná. Koho ale pro tuto práci vybrat? Přičemž musíme počítat s tím, že potřebujeme zaplnit více pozicí, někdo fundraising vykonává přímo, někdo ho spravuje a koordinuje. Nejlepším výběrem je profesionální fundraiser na plný úvazek, přičemž ve více případech nefunguje, jestliže je fundraiser externí nebo ho jaksi ukradneme z jiné organizace k nám. Specialista na fundraising má být loajální naší organizaci a věřit v dobro našeho poslání. Když už se nám nepodaří získat fundraisera na plný úvazek, je tu možnost i částečného úvazku. Fundraisingu se často částečně věnuje ředitel nebo ředitelka sdružení, členové správní rady, dobrovolníci a ostatní zaměstnanci.

4.3.3 Zaměření fundraisera Jak již bylo řečeno, fundraiser musí plnit několik úkolů spojených se získáváním finančních prostředků. A bohužel je běžné, že tyto úkoly má na starosti pouze jedna osoba. Fundraiser se svými dovednostmi přesvědčuje kolegy, aby dokázali myslet tak jako on, čili fundraisingově. Do jeho funkce patří plánování, které zahrnuje celkový plán fundraisingu, rozpočty nákladů a zdrojů, metody oslovení a přístupy k dárcům, grantové projekty, příprava seznamu dárců apod. Dále připravuje akce, na kterých reprezentuje organizaci, podílí se na poradách správní rady, tvoří vhodné texty dopisů nebo e-mailů sponzorům, připravuje poštu k odeslání, vytváří i aktualizuje databázi dárců a komunikuje s nimi, podílí se na propagaci a marketingu organizace, je zodpovědný za

28

správnost daňových dokladů vystavených pro dárce. Fundraiser má další množství úkolů, v jeho pracovní pozici se prolínají manažerské a výkonné role.8 Pro ještě lepší chod fundraisingu v organizaci, je dobré sestavit tým ze schopných lidí. Nasadit členy do takového týmu už by neměl být problém, pokud známe dobře své členy a zaměstnance. Vyhrávají ti, u kterých převládá fundraisingové myšlení a ti, kteří mají požadované vlastnosti.

4.4 Finanční plán a rozpočet Finance neziskové organizace jsou běžnou a nezbytnou součástí každé neziskové organizace. Tak nutně jak organizace potřebuje fundraising, potřebuje ho i správně naplánovat. Je ale nutné počítat s tím, že ne všechny plány se nám vydaří. Je běžné, že některé odhady a plány selhávají, protože neziskový sektor je závislý na podpoře ostatních – dotace, dary apod., a ne všichni, se kterými počítáme na začátku plánování, se rozhodnou podpořit právě naši organizaci. Co může ovlivnit získání dotace, darů nebo grantů jsou také politické a ekonomické vlivy jako např. změny zákonů nebo hospodářská krize. Nezbytnou součástí plánování je celkový rozpočet zahrnující náklady a zdroje. Je finančním nástrojem, který určuje, kolik peněz bude třeba na realizaci cílů i nutné finanční minimum pro zajištění běžného chodu a činností organizace. Běžně se sestavuje rozpočet roční, vyjadřuje, nejen kolik budeme potřebovat, ale i kolik financí seženeme, případně od koho. Rozpočet, jinými slovy odhad, je důležitým prostředkem, díky kterému můžeme porovnávat plány se skutečností. Rozdíl nás informuje o finanční situaci organizace. V případě, že organizace byla schopna vystačit si s naplánovaným množstvím financí, může si dovolit například rozšířit svou činnost a vyjadřuje to, že organizace dokáže efektivně hospodařit se svými zdroji. Naopak v situaci, kdy organizace s penězi nevyjde, měla by se zamyslet nad svým hospodařením a výhodněji získávat finanční zdroje, jinak ji hrozí, že se stane nesolventní.

8

ŠEDIVÝ, Marek; MEDLÍKOVÁ, Olga. Úspěšná nezisková organizace. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 154 s. ISBN 978-80-247-2707-3.

29

Dalším využitím rozpočtu je fundraising, rozpočet nám může sloužit jako jeden z podkladů při přesvědčování dárců jelikož potenciální podporovatel v něm může vidět konkrétní plány, způsob jak a kde budou jeho darované prostředky využity. Aby nezisková organizace mohla nadále fungovat, a rozvíjet se musí být zisková. S tím se při tvorbě rozpočtu počítá, zahrnuje veškeré plánované náklady jako například mzdy, pojištění, energie, kancelářské potřeby, poštovné, inzerce, pronájem nebo catering. Přičemž důležitá je celková suma nákladů. K částce nákladů musíme vypracovat odpovídající rozpočet zdrojů, ze kterého budeme náklady platit. Příklady zdrojů jsme jmenovali již několikrát, ale připomeňme si ty nejdůležitější – dotace, granty, dary a příjmy z prodeje. Podrobně sestavený finanční plán vždy schvaluje vrcholný orgán organizace. Celý postup tvorby si vyžaduje spolupráci účetních, ekonomů a dalších, kterých se rozpočet týká.

30

5 Občanské sdružení OKNA Tato část se zabývá konkrétní neziskovou organizací, tj. Občanské sdružení OKNA. Obsahuje charakteristiku, činnost, hospodaření a financování sdružení.

5.1 Charakteristika organizace 5.1.1 Základní informace Občanské sdružení OKNA má své stálé zázemí v Jindřichově Hradci. Město Jindřichův Hradec nalezneme v Jihočeském kraji, cca 50 km od Českých Budějovic. Sdružení podporuje osoby s jakýmkoliv typem handicapu a napomáhá jim i jejich rodinám zapojit se do běžného života a společnosti. Co vlastně název OKNA znamená? Skládá se ze čtyř písmen, která jsou zkratkou čtyř zásadních slov, která prezentují snahy a poslání organizace. Jsou to: O: OTEVŘENOST K: KOMUNIKACE N: NADĚJE A: AKTIVITA Heslo sdružení zní: „Chceme být s vámi, buďte s námi!“9 Občanské

sdružení

pozitivně

ovlivňuje

své

okolí

v postoji

ke

zdravotně

handicapovaným lidem. Napomáhá k zapojení lidem s handicapem do všech oblastí občanské společnosti. Zvláštní pozornost věnuje sféře školství, kultury a sportu. OKNA se věnují široké škále pomoci a podpory. Nabízí příležitosti vzdělání, sportu a kultury v obvyklých institucích svým klientům. Učí širokou veřejnost porozumět lidem s různým handicapem, tím způsobem, že pořádá několikrát ročně akce, které veřejnosti mimo jiné ukáží jaké překážky a nesnáze musí tyto osoby překonávat každý den. 9

Výroční zprávy o. s. OKNA

31

V tomto smyslu spolupracuje i s médii, zvláště s tiskem, kde publikuje své odborné články, je to např. Jindřichohradecký zpravodaj nebo Personál. Vyhledává a spolupracuje s organizacemi, které mohou nabídnout odborníky a zabezpečit pracovní či školící místa pro lidi s handicapem. Jsou to tedy převážně školská zařízení a sociální organizace. Čemu se dále občanské sdružení věnuje, je pořádání akcí, kde OKNA mohou nalézt nové dobrovolníky nebo využít svých stálých dobrovolníků k pomoci při organizaci akcí. Těchto akcí s radostí využívají rodinní příslušníci handicapovaných členů a mimo dobrovolníky, také příznivci a sponzoři sdružení. První skupina, tedy rodiny s handicapovanými členy, která byla řečena má větší zájem o sportovní, výtvarné, kulturní nebo jiné akce na odreagování. Sdružení pořádá i rodičovská setkání, kde OKNA nabízejí poradenství. Druhá skupina, zvláště sponzoři, dávají přednost benefičním akcím, kde se mohou podílet např. na dražbě či jiné podpoře sdružení. V neposlední řadě sdružení nabízí pracovní příležitosti pro osoby s handicapem, podporuje tak své zaměstnance v aktivním způsobu života a poskytuje jim sociální služby jako je chráněné bydlení.

5.1.2 Poslání „Občanské sdružení, které podporuje osoby se zdravotním handicapem a jejich rodiny v aktivním, smysluplném a důstojném způsobu života, napomáhá jejich zapojení do běžných společenských aktivit a vytváří nové příležitosti pro seberealizaci a osobní růst. Jsme otevřeni všem lidem dobré vůle.“

10

5.1.3 Historie Jako každé občanské sdružení bylo i toto registrováno, po splnění všech podmínek, u Ministerstva vnitra ČR. Stalo se tomu tak dne 9. června 2003. Sdružení založilo přibližně 10 členů, včetně zakládající trojice. K založení došlo z iniciativy rodičů zdravotně postižených dětí, kteří cítili potřebu se sdružit a společnými silami prosazovat zájmy svých dětí – integraci na školách, využití volného času apod. Sdružení začalo pravidelně pořádat letní tábory pro děti s handicapem, 10

Výroční zprávy o. s. OKNA

32

realizovat sociálně-preventivní volnočasový program Pět P, organizovat schůzky rodičovské skupiny, kroužky a další.

5.1.4 Cíle Cíle občanského sdružení jsou tyto: -

Obousměrná integrace osob se zdravotním handicapem

-

Aktivní a nezávislé pojetí života osob s handicapem

-

Zajištění nových příležitostí pro seberealizaci a osobní růst osob s handicapem11

5.1.5 Organizační struktura Obrázek 2: Organizační struktura

Zdroj: autor Romana Švejdíková

Výroční členská schůze Schází se minimálně jednou za rok a v případě potřeby je svolána vícekrát výkonným výborem. Má právo rozhodovat o návrzích změn stanov občanského sdružení a tyto návrhy schvalovat. Čas a místo shromáždění oznámí předseda všem členům sdružení 11

Stanovy občanského sdružení OKNA

33

minimálně jeden měsíc před jeho konáním. Výroční členská schůze je usnášeníschopná, je-li přítomna alespoň 1/3 členů starších 18 let. Schůze volí a také odvolává veškeré členy ostatních orgánů. Je nejvyšším orgánem občanského sdružení. Správní rada Správní rada je nejvyšším orgánem občanského sdružení, mezi jednotlivými výročními členskými schůzemi. Je tříčlenná, skládá se z předsedy a dvou místopředsedů, které každoročně volí výroční členská schůze. Tito tři členové, předseda a místopředsedové, jsou statutárními zástupci sdružení a jednají za sdružení samostatně ve věcech týkajících se majetkových rozhodnutí do 50 000 Kč. V případě majetkových věcí nad tuto částku je zástupce povinen konzultovat rozhodnutí s ostatními zástupci a ve věcech nad 500 000 Kč vše konzultuje s Výkonným výborem. Výkonný výbor Do výkonného výboru je voleno sedm členů, stejně jako správní rada, na výroční členské schůzi jednou ročně. Členové schvalují rozpočet sdružení na příslušný rok, stejně tak účetní uzávěrku a výsledky hospodaření. Dále rozhodují ve věcech majetkových nad 500 000 Kč a mohou nadpoloviční většinou hlasování změnit rozhodnutí správní rady. Revizní komise Opět volena na výroční členské schůzi, je tříčlenná a za svou činnost odpovídá výroční členské schůzi. Nezasahuje do pravomocí ostatních orgánů, pouze kontroluje hospodaření s finančními a materiálními prostředky sdružení. O své činnosti vypracovává zprávu o výsledcích revizní a kontrolní činnosti. Čestné předsednictvo K jeho ustanovení dochází jmenováním členů výkonného výboru. Je to orgán poradní, iniciativní, osvětový a reprezentativní. Snaží se vytvářet příznivé podmínky pro naplňování cílů a programu občanského sdružení, je oprávněno přijímat usnesení nadpoloviční většinou přítomných členů.

34

5.1.6 Činnosti sdružení Z četných programů a aktivit o. s. OKNA jmenujme jako první činnosti, kterých se účastní dobrovolníci, kterých má sdružení v současné době přibližně 36. PROGRAM PĚT P Přátelství - Prevence - Pomoc - Péče – Podpora. Těchto zásadních pět P charakterizuje program, který pomáhá dětem ve věku 6 – 15 let najít svého kamaráda, v tomto případě dobrovolníka. Je určen pro děti, které se nějakým způsobem nemohou začlenit mezi své vrstevníky, mají zdravotní nebo sociální problémy. A právě pravidelné setkávání se starším kamarádem napomáhá ke ztlumení této izolace. Každý dobrovolník musí absolvovat výcvik, jehož součástí jsou psychologické testy, ale hlavně je zaměřen na sebepoznání, připravení dobrovolníka na situace jeho budoucího vztahu s dítětem, relaxační hry a výtvarné činnosti. Po ukončení výcviku koordinátor programu vybere dobrovolníkovi vhodné dítě, se kterým se bude stýkat po celý školní rok. Pro případy problémů, konzultací a nápadů se pravidelně konají takzvané supervize, které řídí supervizor. Na těchto společných schůzkách dobrovolníků se diskutuje o zážitcích s dětmi, ať už kladných či záporných. Probírají se nápady na společné akce všech dvojic. Sociálně preventivní program vznikl přibližně před sto lety v USA, známý pod názvem Big Brothers Big Sisters. Odsud se šíří postupně do celého světa a od roku 2003 má své stále místo i v Jindřichově Hradci. Občanské sdružení OKNA spolupracuje s jindřichohradeckou místní Fakultou managementu VŠE Praha. Díky této instituci program mohl vzniknout, tomu se zasloužila paní Mgr. Jaroslava Sedláková Ph.D. Program tak se zapojením studentů mohl být realizován. Zásluhou spolupráce s o. s. OKNA dobrovolníci se svými “svěřenci“ využívají prostorů Speciální školy v Jindřichově Hradci, mimo to mají možnost navštěvovat pro tyto účely klubovnu, která je k dispozici od roku 2005. Stejného roku získal program 5P akreditaci podle zákona o dobrovolnické službě od Ministerstva vnitra ČR, která byla roku 2009 prodloužena o další tři roky.

35

SPORTOVNÍ KLUB KAPŘI Klub zahájil svou činnost v roce 2009. Členy klubu jsou tělesně handicapovaní klienti, kteří se účastní výuky plavání v místním bazénu. Součástí jsou také aktivity v tělocvičně, zejména florbal, rehabilitace nebo míčové hry. Rehabilitace usnadňuje klientům pohyb a zlepšuje fyzickou kondici. Je potřeba řádného proškolení, proto jsou dobrovolníky nejčastěji studenti ze Střední zdravotnické školy v Jindřichově Hradci. Výuka se setkává s velkým ohlasem, jelikož v okolí neexistuje podobná aktivita, kterou by klienti moli využívat. V rámci klubu se také pořádají plavecké soutěže a pobyty. Mezi největší úspěchy patří soutěživost devatenáctiletého člena, který v mnohých plaveckých soutěžích přetrhal rekordy a domů si odvezl nejednu medaili. Účastnil se Světových her v Tchaj-wanu či paralympiády v Pekingu. D-KLUB Klub funguje od roku 2007. Původní náplní byla pomoc sdružení organizovat různé akce, včasně a cíleně vyhledávala děti s handicapem či nemocné ve vybraných skupinách. V průběhu času se hlavní aktivitou klubu stala péče o starší lidi v domě seniorů Otín v Jindřichově Hradci. Dobrovolníci pravidelně, každý měsíc, podnikají návštěvy u svých oblíbených seniorů. Program by nemohl fungovat bez koordinátorky a stálých supervizí. DĚTSKÝ KLUB RŮŽIČKA Činnost tohoto dětského klubu odráží poslání a vize sdružení, jedná se o subvenci dětí z mateřské školky v aktivním způsobu života. Podává pomocnou ruku dětem s handicapem, snaží se o to, aby je ostatní děti začlenily mezi sebe. Tato volnočasová aktivita funguje od roku 2008 a od té doby klub nabídl spoustu programů, besídek nebo činností. SETKÁNÍ SE ŘEMESLEM Výtvarničení a tvoření si mohly užívat děti ze Základní školy praktické v Jindřichově Hradci. Skupinka se scházela za účelem nabytí zkušeností v pestrém množství technik jako malba na sklo, batika či keramika. V současné době již tato aktivita neprobíhá.

36

PROGRAM HELPP Jedná se opět o volnočasový program určený lidem s handicapem starších 15 let. Zasluhuje se s pomocí dobrovolníků a profesionálů o vylepšení pracovních zručností a sociálních dovedností klientů. V malé skupině probíhá dramaterapie, arteterapie nebo muzikoterapie. POBYTOVÉ AKCE - TÁBOR Pravidelná letní aktivita pro děti s handicapem pokaždé, letos už posedmé, zaměřená na aktivní, relaxační a tvořivé hry pod celotáborovým tématem jako byla škola kouzel, z pohádky do pohádky, tábor nad bobřím jezírkem, indiáni nebo Egypťané. Na této oblíbené akci se podílí zakladatelé, členové a dobrovolníci sdružení. Mimo tyto hlavní programy a činnosti, občanské sdružení má i svá nepravidelná setkání nebo projekty. Patří k nim: RODIČOVSKÁ SKUPINA Jak již bylo naznačeno, jde o nepravidelná setkání rodičů handicapovaných dětí. Jeho účelem je vzájemná podpora a diskuze o tématech, která se dotýkají zejména dospívajících dětí. Sdružení také nabízí individuální poradenství rodičům. POMOC NÁHRADNÍM RODINÁM Tento nováček mezi aktivitami sdružení funguje od roku 2010. Jak už napovídá název, snahou je výpomoc dětem a rodičům v pěstounské péči. Ta spočívá v poradenství všech životních situací, které mohou nastat. Rodičům se dostane doporučení jak zvládnout krizové momenty, jak jednat s úřady nebo jak využít dočasného hlídání dětí pomocí tohoto programu. VZDĚLÁVÁNÍ TÝMU OKEN Nejedná se o nic jiného než školení a rozšiřování znalostí prostřednictvím kurzů, kterých se účastní dobrovolníci, členové a zaměstnanci. Jedná se o studium sociální péče, ekonomiky, psychoterapie nebo například knihařství.

37

KNIHOVNA K dispozici celému sdružení je přibližně 150 odborných knih, týkajících se oboru psychologie, psychoterapie, účetnictví nebo práce s handicapovanými. Knihovnu nalezneme v klubovně Pět P a v komunitním centru Okénko. PŮJČOVNA POMŮCEK Děti si odsud půjčují předměty, které potřebují. Nejvíce tuto službu využívají děti s dětskou mozkovou obrnou, mohou trénovat psaní na počítačích nebo pomocí mluvícího notebooku cvičí jemnou motoriku. Další, co tu mohou děti objevit, jsou například rehabilitační hračky.

5.1.7 Sociální služby SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÁ DÍLNA OKÉNKO Terapeutická dílna je situována v komunitním centru Okénko. Klientům se zdravotním či jiným postižením jsou poskytovány služby zacílené na rozvoj charakteru a zkvalitnění pracovních či hygienických návyků. CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ Okénko, jak se chráněné bydlení nazývá, se nachází opět v Jindřichově Hradci v komunitním centru. Službu, která je k dispozici od roku 2010, využívají lidé starší 18 let s různým handicapem. Jejím cílem je pomoc klientům připravit se na budoucí samostatné bydlení.

5.1.8 Zázemí sdružení Několikrát zde bylo zmiňováno komunitní centrum, kde má občanské sdružení své zázemí. Protože se v něm odehrává většina aktivit, měli bychom ho krátce představit. KOMUNITNÍ CENTRUM OKÉNKO Komunitní centrum není jen zázemím sdružení, ale také dlouhodobým projektem. Dům, který nalezneme v ulici Na Piketě č. 742 v Jindřichově Hradci, darovalo občanskému sdružení OKNA město Jindřichův Hradec v původní ceně 2 766 025 Kč, roku 2005.

38

Byla potřeba spousta stavebních úprav a celková rekonstrukce domu, jednalo se o bezbariérové vybavení objektu, zateplení nebo výměnu oken. Zbývá také upravit prostory zahrady, která k domu patří. Některé činnosti, které využívají prostorů komunitního centra, již byly jmenovány. Mezi další využití patří bezbariérové počítačové centrum, kanceláře sdružení nebo volnočasové aktivity členů sdružení, různé besedy či porady. Dům se zahradou je k dispozici pro využití všech plánovaných i neplánovaných setkání, je plně funkčním zázemím pro každého člena, dobrovolníka, zaměstnance nebo klienta občanského sdružení. Komunitní centrum Okénko je svými prostory využíváno pro zaměstnávání osob s handicapem, mnohdy pro ně jediným uplatněním na trhu. Mohou zde od roku 2007 pracovat v pěti různých chráněných dílnách, jsou to například výtvarná, textilní, nebo knihařská dílna. V současné době sdružení zaměstnává 21 lidí se zdravotním omezením, většinou na zkrácený úvazek. Vybavení komunitního centra se postupem času stále rozrůstá. Projekt je financován z grantů, prostředků sdružení – výtěžky z benefičních akcí, sponzorských darů.

39

5.2 SWOT analýza Obrázek 3: SWOT analýza

Zdroj: autor Romana Švejdíková

Silné stránky Občanské sdružení využívá nejvíce dobrovolníků – studentů, tudíž mají lepší využitelnost a více času, než ekonomicky aktivní dobrovolníci. Sdružení nabízí pracovní příležitosti pro osoby s handicapem, v současné době zaměstnává více než 50 % těchto osob. V případě zaměstnávání osob se zdravotním 40

postižením, silnou stránkou je myšlena také výhoda při prodeji vlastních výrobků, protože firmy jejich odběrem mohou řešit tzv. náhradní plnění.

Podle zákona

č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a podle vyhlášky č. 518/2004 Sb., je povinností zaměstnavatelů s více jak 25 zaměstnanci zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu. Pro splnění zákona mohou firmy využít odběr zboží nebo služeb od firmy, v tomto případě od občanského sdružení, které zaměstnává přes, již zmiňovaných 50 % zdravotně postižených osob. Tudíž ony samy nemusí osoby s handicapem zaměstnat ani nemusí odvést povinný podíl do státního rozpočtu, tato možnost je tak pro ně lákadlem. Další silnou stránkou je věnovaná pozornost všem druhům handicapu tzn., že sdružení se nezaměřuje pouze na jediný druh postižení, což může být jeho konkurenční výhodou. Své služby poskytuje všem, bez rozdílu věku, až na výjimky v některých volnočasových programech. Každý si může vybrat ze široké škály nabízených aktivit, do kterých jeho věková kategorie zapadá. Organizace také disponuje kvalifikovanými pracovníky, kteří jsou nepostradatelní při práci s handicapovanými lidmi, jejich zkušenosti a vzdělání je potřeba například v provozu chráněného bydlení. Nové přehlednější internetové stránky podávají nejnovější informace o chystaných akcích a zprávy o akcích již proběhlých. Najdeme na nich také rozsáhlé informace o činnosti a aktivitách sdružení. Nejdůležitější postavení ve jmenovaných silných stránkách zaujímá otevřenost a komunikace sdružení, úzké a vřelé vztahy s rodinami klientů, s klienty samotnými a se svým okolím. Takovéto vztahy vstřícnosti napomáhají mnohdy k získání finančních prostředků, nových klientů nebo dobrovolníků. Spokojenost s činností sdružení se odráží také na ochotě spolupracovat na pořádaných akcích a buduje tím rovněž dobrou pověst organizace. Slabé stránky Sdružení využívá marketing a public relation, neboli vztahy s veřejností, ovšem jeho slabou stránkou je rozsah a způsob marketingu. Snaží se svou reklamou zaujmout zejména Jindřichův Hradec a okolí, což může mít za následek neznalost organizace v ostatních regionech. V občanském sdružení chybí celkové marketingové plánování a sestavování finančních plánů. Finančním plánem se nerozumí jenom rozpočty 41

na jednotlivé roky, ale také plánování fundraisingu. Sdružení sestavuje rozpočty až od roku 2008, přičemž podrobný finanční plán by měl být klíčový pro následující roky. Neřeší otázky typu, kolik financí bude třeba a od koho a jak je sehnat. Co se týče přímo fundraisingu, sdružení nemá profesionálního fundraisera, což zatím není největší slabinou. Ovšem lidé, kteří se fundraisingu věnují, nemají rozdělené role, zabývají se stejnými metodami získávání financí a některé metody vůbec nevyužívají. Rozdělením rolí by se zdokonalil systém fundraisingu, když by se každý věnoval jiné oblasti. U občanského sdružení OKNA je problémem, že své financování nemá vícezdrojové z hlediska jeho procentuálního zastoupení. Nejvíce se spoléhá na dotace, granty a pomoc nadací. Nedá se říci, že by měla málo zdrojů financování, ovšem tyto zdroje jsou dominantní. Příležitosti Příležitostí se vždy všude najde plno, je tomu tak i v případě občanského sdružení. I když OKNA spoustu příležitostí již využila, stále nějaká zbývají. Například prostory pro realizaci všech programů a aktivit, jestliže se nabídka služeb sdružení dále rozšíří, mohlo by být zázemí komunitního centra pro tolik aktivit malé. Zde přichází v úvahu prostory, které by byly darovány, protože pronájem by zvýšil finanční zatížení. Většina benefičních akcí se pořádá přímo v Jindřichově Hradci a okolí, bylo by příhodné zvážit, jestli neuskutečnit akci mimo tento region a zkusit své štěstí také jinde. Jestliže by za občanským sdružením stála a delší dobu podporovala nějaká známá, populární osobnost, mohla by přilákat lidi a velmi podpořit organizaci. OKNA mají na svých internetových stránkách nabídku svých výrobků z chráněné dílny ve formě katalogu, který ale zahrnuje pouze malé množství ukázek této práce. Je pravda, že si lidé mohou zažádat u sdružení výrobky přímo na zakázku, což bychom zařadili do jeho silných stránek. Ovšem více ukázek tvorby a rozšíření katalogu na samostatné internetové stránky je dobrou příležitostí jak se pochlubit a prodat více výrobků. Občanské sdružení by mohlo pořádat pravidelná školení týkající se převážně fundraisingu nebo mezilidských vztahů, seznámení spolupracovníků s výsledky činnosti a postupné zapojování každého zaměstnance na účasti fundraisingového plánování a řízení. 42

Hrozby Hrozbou pro sdružení by mohl být nedostatek dobrovolníků, který by mohl nastat v případě odchodu stávajících dobrovolníků. Například studenti, kteří se situují na školách v Jindřichově Hradci a kteří zastávají vysoký podíl mezi dobrovolníky. Není pravidlem, že jejich odchodem nastane přísun nových a ve stejném počtu. Co se týče konkurence, v nejbližším okolí existuje pět institucí, které by spadaly pod potenciální konkurenční ohrožení. Přímo v Jindřichově Hradci jsou tři takové společnosti, zbylé dvě jsou v nejbližším okolí města. Ovšem občanské sdružení OKNA má oproti nim rozsáhlejší nabídku svých služeb, tudíž prozatím veliké konkurenční ohrožení z pohledu potencionálních klientů nehrozí. Problém může nastat při vzájemném boji o sponzory. Velkým problémem by se mohl stát osobní postoj fundraiserů při žádostech o peníze, prozatím je představa pravidelného nebo každodenního obcházení potenciálních sponzorů ve sdružení chápána jako žebrání či otravování. Tyto předsudky jsou ohrožením při přílivu budoucích financí. Stejně tak případ, kdy by stát přestal určitým způsobem podporovat neziskové organizace, sdružení by tak ztratilo dotace či jiné formy příspěvku. V případě občanského sdružení OKNA by ještě větším ohrožením byla ztráta příjmů z grantů českých nadací. Co by se v každém případě dotklo i neziskové sféry je hospodářská krize, firmy v ziskovém sektoru by zavedly úsporná opatření a své finance by si chránila pro sebe. Tím by došlo k úbytku podpory sponzorů či k jejich úplné ztrátě.

43

6 Hospodaření a financování občanského sdružení OKNA 6.1 Základní údaje V následující kapitole bude analyzováno hospodaření občanského sdružení OKNA, za jednotlivé roky existence tj. rok 2003 – rok 2010. Co se týče pravidel sdružení, hospodářský výsledek ve formě zisku převádí do rezervního fondu, který kryje případné ztráty. Je samozřejmostí, že se sdružení řídí pravidly neziskových organizací, tudíž zisk nerozděluje mezi své členy. Občanské sdružení vedlo jednoduché účetnictví až do roku 2005 a od následujícího roku 2006, na základě zákona o účetnictví, již vede účetnictví podvojné. Z tohoto důvodu používalo v jednoduchém účetnictví pojmy příjmy a výdaje, při přechodu na podvojné účetnictví nyní užívá pojmy výnosy a náklady. V současné době jsou v organizaci výnosy synonymem příjmů a výdaje synonymem nákladů. Účtuje podle účtové osnovy pro nevýdělečné organizace podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Se svým majetkem a získanými prostředky nakládá výhradně v souladu s celkovým zaměřením a posláním. Občanské sdružení je způsobilé nabývat práv a zavazovat se v majetkových věcech. Zdrojem majetku jsou příjmy z vlastní činnosti, dotace státu, měst a obcí, granty, dary a příspěvky od fyzických i právnických osob, příjmy od sponzorů. Hospodaření sdružení se řídí rozpočtem, který uvádí následující tabulka. Tabulka 1: Rozpočet o. s. OKNA

2008

Rozpočet občanského sdružení OKNA 2009 2010

2 148 000

4 100 000

5 800 000

2011 4 375 000

Zdroj: autor Romana Švejdíková

Občanské sdružení OKNA do roku 2008 rozpočty neplánovalo. Do té doby hospodařilo podle výše dotací. V rámci hospodaření se dále řídí platnými právními předpisy, hospodářskými směrnicemi a schválenými interními orgány.

44

6.2 Vývoj hospodaření Obrázek 4: Hospodaření

Zdroj: autor Romana Švejdíková

Na grafu vidíme postupný růst výnosů i nákladů v občanském sdružení OKNA. V roce 2003, kdy sdružení začínalo, byly celkové výnosy 70 081 Kč a celkové náklady 54 744 Kč. Jestliže porovnáme začínající rok a skutečnost v roce 2010, výnosy se zvýšily o 5 851 233 Kč na celkových 5 921 314 Kč a náklady se také zvýšily, o 5 664 971 Kč na celkových 5 719 715 Kč. Obrázek 5: Vývoj výnosů a nákladů

Zdroj: autor Romana Švejdíková

45

Jak můžeme vidět na obrázku číslo 5, výnosy postupně rostly, ale souběžně s nimi i náklady. Tudíž ve výsledku hospodaření se pak jejich rozdíl neprojeví příliš velkou částkou zisku. Tato situace znamená, že náklady jsou dostatečně pokrývány výnosy. Ovšem v některých letech se doslova překrývají, a v tomto případě by výnosy měly být vyšší než náklady, aby sdružení nebylo ztrátové. Výsledky hospodaření za jednotlivé roky, můžeme vidět na následujících obrázcích. Obrázek 6: Hospodářský výsledek

Zdroj: autor Romana Švejdíková

Po většinu doby existence, sdružení vykazovalo zisk, až na výjimku v roce 2005 a v roce 2007, kdy dosáhlo ztráty. V roce 2011 je zatím předpokládaná celková ztráta z důvodů snížení dotací na sociální služby.

46

Obrázek 7: Výsledky hospodaření

Zdroj: autor Romana Švejdíková

Doposud největšího zisku dosáhlo sdružení v roce 2010 ve výši 201 599 Kč a nejvyšší ztráta nastala v roce 2007 ve výši 66 702 Kč. Tato částka byla pokryta z rezervního fondu.

47

6.3 Celkové výnosy Obrázek 8: Struktura celkových výnosů

Zdroj: autor Romana Švejdíková

Pro fungování občanského sdružení OKNA jsou nejdůležitějšími výnosy, z hlediska výše financí, dotace. Čili sdružení má velký podíl jednoho dominantního zdroje. Do tohoto zdroje zahrnujeme dotace Ministerstva vnitra ČR, dotace Úřadu práce nejenom na společensky účelná pracovní místa, dotace Městského úřadu Jindřichův Hradec, dotace obcí, dotace Ministerstva práce a sociálních věcí, dotace Evropské unie a dotace České asociace tělesně handicapovaných sportovců. Velkou část výnosů čerpá sdružení z vlastní činnosti, kam řadíme tržby za vlastní výrobky, zboží a služby. Patří sem i individuální projekty, tržby za reklamu, startovné na akcích nebo nájemné. Globální grant Nadace rozvoje občanské společnosti financoval sdružení ve výši 1 % příspěvku EU po dva roky. Šlo o program globálního grantu OP RLZ (Operační program Rozvoj lidských zdrojů) a jeho cílem bylo vyrovnání příležitostí v přístupu ke vzdělání, zaměstnání a dalšímu společenskému a pracovnímu uplatnění příslušníků skupin ohrožených sociálním vyloučením.

48

Dary, které sdružení získalo od jednotlivců, fyzických osob, právnických osob, rodin, široké veřejnosti a dalších, zaujímají v celkové struktuře výnosů 7 %. Mezi další výnosy sdružení patří veřejné sbírky, benefiční akce, granty nadací a ostatní příjmy, kam byly zařazeny platby klientů, příspěvky města Jindřichův Hradec, členské příspěvky, dary charity a úroky na bankovních účtech.

6.4 Celkové náklady Obrázek 9: Struktura celkových nákladů

Zdroj: autor Romana Švejdíková

Největší podíl mezi náklady patří mzdovým a osobním nákladům, kam zahrnujeme mzdy, zákonná pojištění a ostatní osobní náklady, jinak řečeno odměny za práci. Odměny jsou vypláceny na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Náklady vynaložené na služby činí 16 % celkových nákladů, patří sem i pronájmy objektů. Do ostatních nákladů celkové struktury zahrnujeme dary poskytnuté rodinám, náklady na reprezentaci, bankovní poplatky, pojistné, ostatní poplatky jako jsou daně nebo penále.

49

Provozní náklady a rekonstrukce komunitního centra zaujímají stejné procento výdajů. Rozsáhlá rekonstrukce darovaného domu znamenala výměnu oken, rekonstrukci koupelny, topení, kotelny a rozvodů vody, dalších oprav a stavebních úprav. Veškeré náklady spojené s provozem obsahují provozní náklady, tj. například energie, potraviny na tábor, výcvik dobrovolníků a náklady jednotlivých středisek. Pro představu uvádíme střediska občanského sdružení z roku 2010, jsou to vlastní organizace, chráněné bydlení, klub Růžička, Podpora pěstounských rodin, OPVK Šance pro každého (poskytovatel dotace: EU, ESF a rozpočet ČR), veřejná sbírka, letní tábor, chráněná dílna, Pět P, fakultativní činnosti, sociálně terapeutická dílna Okénko a sportovní klub Kapři. Konkrétní částky uvádí následující tabulka. Tabulka 2: Hospodaření středisek za rok 2010

Středisko Vlastní organizace Chráněné bydlení Klub Růžička Podpora pěstounských rodin OPVK Šance pro každého Veřejná sbírka Letní tábor Chráněná dílna Pět P Fakultativní činnosti STD Okénko SK Kapři Celkem

Náklady 40 529,90 1 125 218,77 30 195,00 88 928,00 1 999 472,40 81 255,00 139 287,00 899 872,62 90 498,00 61 353,00 975 324,34 187 780,90 5 719 714,93

Výnosy 119 872,70 1 347 378,79 27 780,00 88 928,00 1 960 897,45 81 255,00 123 480,00 882 570,00 86 918,00 63 095,00 943 956,34 195 183,00 5 921 314,28

HV 79 342,80 222 160,02 -2 415,00 0,00 -38 574,95 0,00 -15 807,00 -17 302,62 -3 580,00 1 742,00 -31 368,00 7 402,10 201 599,35

Zdroj: občanské sdružení OKNA

Pouze čtyři střediska jsou zisková, šest je ztrátových a dvě střediska mají nulový hospodářský výsledek. Ve výsledku vychází zisk 201 599,35 Kč za celý rok 2010. Středisko Chráněné bydlení vykazuje nejvyšší hospodářský výsledek, svou první pozici v příštím roce 2011 pravděpodobně ztratí, neboť dotace, která chráněné bydlení podporovala, již nebude k dispozici. V případě předložení takovéhoto dokumentu potenciálním sponzorům při žádostech o peníze je lepší mít některá střediska ztrátová než zisková. Důvodem může být názor 50

sponzora, že organizace, která vykazuje na všech střediscích zisk, už nepotřebuje žádné další finance pro své fungování. Ovšem ztráta znamená potřebu financí. Na druhou stranu nemůžeme říci, že by byl zisk jako hospodářský výsledek špatný, je odrazem toho, jak dobře občanské sdružení hospodaří se svěřeným majetkem.

6.5 Struktura dárců občanského sdružení V práci jsou používány pojmy dárce a sponzor. Je třeba si uvědomit, že dárce na rozdíl od sponzora nevyhledává žádné další výhody pro své podnikání a svou činnost. Do kategorie sponzorů v následujícím obrázku bychom zařadili obchodní společnosti. Obrázek 10: Struktura dárců

Zdroj: autor Romana Švejdíková

Struktura dárců je založena na složení neboli počtu jednotlivých dárcovských skupin bez ohledu na věnovanou peněžní částku. Tito dárci podpořili občanské sdružení jak finančně tak materiálně či poskytnutím služby. V případě přepočtu na peněžní hodnoty jednotlivých skupin, se struktura mění. Jak, to můžeme vyčíst z obrázku č. 8: Struktura celkových příjmů v kapitole 6.3 Celkové výnosy. Povšimněme si, že největší počet dárců je mezi jednotlivci, kam řadíme fyzické osoby, rodiče dětí a běžnou veřejnost. Na druhém místě jsou obchodní společnosti, na třetím 51

české Nadace. Dalšími podporovateli v rámci počtu jsou obce včetně města Jindřichův Hradec, jehož podpora v tomto zařazení převažuje. Dále v pořadí jsou to ostatní neziskové organizace, školy, církevní instituce, Ministerstva ČR a v neposlední řadě NROS - ESF neboli Nadace rozvoje občanské společnosti - Evropský sociální fond.

6.6 Dotazníkové šetření fundraiserů Občanské sdružení OKNA disponuje celkem třemi fundraisery, nejsou profesionály, ale věnují se získávání finančních prostředků a mají na starost celý proces fundraisingu. Ve spolupráci s tímto konkrétním občanským sdružením jsem pro ně sestavila dotazník. V dotazníku jsou použity otázky otevřené, tj. dotazovaní mohou vyjádřit vlastní názor, a otázky uzavřené, tj. dotazovaní vybírají z nabízených možností. Jelikož jsem znala dopředu pohlaví fundraiserů, veškeré otázky jsou formulovány v ženském rodě. Další představení a účel dotazníku uvádím v jeho úvodním znění: Dobrý den, jmenuji se Romana Švejdíková a jsem studentkou 8. semestru na Vysoké škole polytechnické Jihlava, obor Finance a řízení. Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou financování neziskového sektoru. Prosím vás o vyplnění tohoto dotazníku, který bude sloužit jako podklad pro prozkoumání stavu fundraisingu občanského sdružení OKNA. I. část je pro každého fundraisera individuální, lze zaškrtnout i více možností, pokud jsou v nabídce. II. část je společná, věnovaná konkrétním otázkám o. s. OKNA, je proto možné vyplnit tuto část společně nebo ji vyplní jen jeden zástupce. Předem děkuji za váš čas a zájem.

52

6.6.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazovaní tři respondenti odpovídali takto: I. část 1. Jaká je vaše pracovní pozice v o. s. OKNA? respondent 1: ekonomka respondent 2: místopředsedkyně respondent 3: předsedkyně 2. Jak dlouho jste zaměstnankyní o. s. OKNA? respondent 1: 4 roky respondent 2: 8 let respondent 3: 8 let 3. Darovala jste někdy něco sami vaší organizaci? Čas, peníze, věc, případně kolik. ○ano, kolik:___ ○ne respondent 1: ano, hlavně čas respondent 2: ano respondent 3: ano 4. Darovala jste někdy něco jiné organizaci? Na základě čeho? ○ano, proč:___ ○ne respondent 1: ano, kontu bariéry měsíční příspěvek, protože nás samo podpořilo, do veřejných sbírek při oslovení, když mi účel připadal prospěšný. respondent 2: ano, když jsem byla požádána. respondent 3: nezodpověděla

53

5. Které činnosti sdružení považujete za nejdůležitější a které naopak za nejméně důležité? respondent 1: Nejdůležitější: snad jsou všechny důležité, ale když mám nějaké vybrat, tak ty, které jsou provozovány celoročně – sociální služby, chráněné dílny, ale i volnočasové aktivity jsou dost důležité pro cílové skupiny. Nejméně: nezodpověděla respondent 2: Nejdůležitější: práce s klienty, plnění poslání organizace, fundraising a práce s veřejností. Nejméně: statistiky, výkazy, administrativa. respondent 3: nezodpověděla 6. Na které zdroje pro získání finančních prostředků se zaměřujete jako fundraiser? respondent 1: hlavně na nadace, která vypisují grantová řízení respondent 2: kraj, obce, nadace respondent 3: nezodpověděla 7. Máte na starosti fundraising pouze pro o. s. OKNA? ○ano ○ne respondent 1: ano respondent 2: ano respondent 3: ano

54

8. Které metody používáte nebo jste použila k získání financí? Tabulka 3: Metody fundraisingu

Metoda Dopisy jednotlivcům Dopisy firmám Projekty u českých nadací Projekty u zahraničních nadací Osobní návštěvy Fundraisingové akce Prodej vlastních výrobků Textové zprávy Internet Veřejné sbírky Vládní granty Prodej služeb Jiné:

respondent 1

respondent 2

1 1

1

1 1

1 1

1

1 1

Zdroj: autor Romana Švejdíková

Obrázek 11: Metody fundraisingu

Zdroj: autor Romana Švejdíková

55

respondent 3

9. Které z metod považujete za nejúčinnější? respondent 1: žádosti u nadací, osobní návštěvy u fyzických a právnických osob respondent 2: psaní projektů respondent 3: nezodpověděla 10. Která z metod vedla ke skutečně úspěšnému výsledku? respondent 1: žádosti u nadací respondent 2: některé projekty respondent 3: nezodpověděla 11. Které ze jmenovaných trendů podle vašeho názoru budou v příštích několika letech důležité pro získání finanční podpory? Tabulka 4: Důležité trendy

Trend Granty Evropská Unie Veřejnost Vláda Média Akce Spolupráce s jednotlivci Jiné: kraje, města

respondent 1 1

respondent 2 1

1 1 1 1

Zdroj: autor Romana Švejdíková

56

respondent 3

Obrázek 12: Důležité trendy

Zdroj: autor Romana Švejdíková

12. Které metody fundraisingu ve vašem sdružení chybí a které by pro vás mohly být atraktivní? respondent 1: Nemáme zaměstnaného profesionálního fundraisera, tak tato cesta. Atraktivní by mohly být akce se známými osobnostmi – výtěžky ze vstupného, pořádání akcí s občerstvením (to si vždy lidé kupují), propagace v médiích. Najít více času na oslovování firem a jednotlivců, ale nechceme být “vlezlou“ organizací, která neustále obchází všechny s neodbytnou žádostí. respondent 2: Pravidelné odvody ze mzdy dobrovolných dárců. respondent 3: nezodpověděla

57

13. Který z důvodů hraje rozhodující roli, pokud se setkáme s odmítnutím finančního příspěvku? Tabulka 5: Důvody odmítnutí

Důvod respondent 1 respondent 2 respondent 3 Postoj veřejnosti Neznalost organizace Rozhodnutí podpořit jinou organizaci 1 Nedůvěra Nevím Jiné: 1 jiné: nedostatek vlastních financí, finanční krize, někdo nechce dávat nikomu Zdroj: autor Romana Švejdíková

II. část 1. Jaký je celkový počet zaměstnanců? 31 na hlavní pracovní poměr, z toho 21 se zdravotním omezením. Většinou se jedná o zkrácené úvazky, 4 pracují na dohodu o pracovní činnosti a 2 na dohodu o provedení práce. 2. Kolika žádostí o grant se sdružení zúčastnilo? Kolem 40 žádostí, bez započítání opakovaných žádostí na stejný účel. 3. Které konkrétně to byly? Například: Ministerstvo práce a sociální věcí, Ministerstvo vnitra ČR, Krajský úřad, Městský úřad J. Hradec, evropské granty OPVK, NROS, Nadace OKD, Vodafone, Konto Bariéry, VDV, Nadace RBB, Nadace Táta a máma, Adra, Siemens, ČEZ, Nadace JaT, Pomozte dětem a další. 4. A kolik z nich se podařilo vyhrát (získat)? Z poslední doby asi tří let, cca 19. 5. Přispívají do sdružení i členové správní rady? Ano, hlavně časem, dále příspěvky do tomboly, ale i finančními.

58

6. Pořádá sdružení pravidelná školení týkající se fundraisingu nebo mezilidské komunikace? Nepořádá.

59

7 Vyhodnocení a doporučení pro občanské sdružení OKNA Na základě provedené SWOT analýzy, můžeme sdružení doporučit strategii W-O, která znamená, že by organizace měla odstraňovat své slabé stránky a chopit se nových příležitostí. K odstranění slabých stránek jako je nedostatečná reklama či znalost sdružení pouze v Jindřichově Hradci a okolí, je vhodné využít příležitosti uspořádání akce mimo svůj region či zapojení známé osobnosti do činnosti a propagace sdružení. K uspořádání akcí by přispěl i stánek s občerstvením mimo nabízené výrobky. Občerstvení je jistota prodeje, protože to si vždy lidé kupují. Takto by si to přála i sama organizace. Další z příležitostí jsou pravidelná školení všech členů sdružení, to by pomohlo k zmírnění či odstranění těchto slabých stránek: nevyužívání všech metod fundraisingu, malé procentuální zastoupení zdrojů financování. Dále bychom doporučili zavést marketingové plánování a řízení, zacílit i na jiné subjekty mimo svůj region a zapojit větší spolupráci s médii, nezaměřovat se pouze na tištěná média. Pozornost by občanské sdružení mělo věnovat fundraisingu z větší perspektivy, zavést školení pro zaměstnance a zaměřit se na celkové plánování fundraisingu. Velkým kladem občanského sdružení je dlouhodobé plnění poslání a cílů. Neustále udržuje význam písmen OKNA, neboli otevřenost, komunikace, naděje a aktivita. Dále se sdružení účastní mnoha grantových projektů, zkouší tímto způsobem získávat finanční prostředky, prakticky u všech, kdo grantový projekt vypisuje. Má mnoho podporovatelů z oblasti Jindřichova Hradce. I město samotné intenzivně spolupracuje se sdružením, podílí se na financování a projevuje podporu při konání benefičních akcí či veřejných sbírek. Občanské sdružení disponuje cca 36 dobrovolníky, přičemž většina z nich nezůstává jenom u krátkodobé pomoci. Dobrovolníci se účastní a pomáhají realizovat činnosti jako je letní tábor, benefiční akce, program Pět P a další programy, veřejná sbírka, akce pro děti nebo sociálně - terapeutická dílna. Sdružení nabízí také pracovní příležitosti pro osoby s handicapem, které by se jinde uplatnit nemohly nebo nechtějí být zaměstnanci některé z obchodních firem. Současnou hospodářskou a finanční situaci v občanském sdružení bychom vyhodnotili jako nestabilní. Občanské sdružení sice vykazovalo ve většině případů na konci 60

účetního období zisk, ale pokud vezmeme v úvahu hospodářské výsledky jako celek, zisk postupně neroste, ale jako na horské dráze se střídá růst s poklesem. Prvotní rok existence, rok 2003, skončil svým hospodařením jako ziskový, ale jak se dalo očekávat, s nepříliš velkým obnosem. Následující hospodářský výsledek roku 2004 vzrostl o 84 974 Kč. O rok později klesl o 107 116 Kč, tento pokles znamenal první ztrátu. Ziskové hospodaření roku 2006 ztrátu vyrovnalo, jednalo se o růst 55 829 Kč. V roce 2007 sdružení prokázalo prozatím největší ztrátu a to ve výši 66 702 Kč, ta znamenala pokles 115 726 Kč oproti loňskému roku. Vzrůst 253 965 Kč za rok 2008 vystřídal pokles 40 189 Kč v roce 2009. Poslední rok 2010 nezůstal výjimkou, následoval růst hospodářského výsledku o 54 525 Kč. Rok 2011 se předpokládá jako ztrátový v důsledku ukončení dotace na sociální služby, čili bude dodrženo pravidelné střídání růstu a poklesu. Viz obrázek číslo 7: Výsledky hospodaření. Největší podíl výnosů mají dotace od Ministerstev ČR a dotace měst. Největší podíl nákladů mají mzdové a osobní náklady. Je třeba zamyslet se nad těmito vysokými náklady, které přesahují 55 % celkových nákladů. Je otázkou zda snížit počet zaměstnanců či nikoliv. V tomto případě bychom doporučili najmout více dobrovolníků bez nároku na odměnu. Za zkoumané roky výnosy celkově vzrostly. Náklady bohužel neklesly, ale také se zvýšily. Dá se očekávat, že výnosy a náklady se budou držet svého tempa i nadále, budou souběžně růst. Tato situace má své pro a proti. V případě ztrátového hospodaření sponzoři většinou v budoucnu dávají finanční prostředky, z viditelného důvodu, že občanské sdružení peníze skutečně potřebuje. V případě ziskového hospodaření sponzoři mají důkaz, že sdružení dokáže účelně hospodařit s prostředky, které jim darovali v minulosti, vidí pozitivní výsledky, a proto darují znovu. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno několik nedostatků na místech, kde by se mělo provést nápravné opatření nebo přezkoumání situace. Z předchozích kapitol víme, že sdružení disponuje třemi neprofesionálními fundraisery. Občanské sdružení OKNA prozatím nemá profesionálního fundraisera a podle názorů současných fundraiserů v nejbližší době ani nebude mít. Nevidí ho jako přínos a obávají se finančního zatížení za jeho služby. Řešením by mohlo být zaměstnání dlouholetého dobrovolníka či zaměstnance, který se již fundraisingu věnuje. Přesvědčit ho o tom, proč by právě on měl být profesionálním fundraiserem o. s. OKNA, zajistit mu potřebný školící kurz a 61

dohodnout se na výši mzdy. Tudíž fundraiser, který se již dlouhodobě celému procesu věnuje, ale není profesionál, by nebyl větším finančním zatížením než zaměstnání nového, již vycvičeného fundraisera. Takových fundraiserů má občanské sdružení k dispozici tři, z nichž dva jsou v současné době aktivní. Současní fundraiseři dlouhodobě shání finance pro sdružení, jelikož víme, že jsou všechny ženy, dvě z nich dokonce sdružení zakládaly a třetí pracuje již 4 roky v této oblasti. Jejich pracovní pozice zaujímá vysoké postavení v organizaci, tím pádem výborně znají občanské sdružení od základů, jsou seznámeny s finanční situací a dobře ví, které činnosti sdružení vykonává. Sami darují své i některé z cizích organizací svůj čas i peníze, přičemž se všechny věnují fundraisingu pouze pro o. s. OKNA, což je velkým kladem. Mají k organizaci určitý osobní vztah, to hraje velkou roli při oslovování a získávání potenciálních sponzorů. Nejdůležitějšími činnostmi pro pracovníky sdružení jsou ty, které naplňují poslání organizace a až v poslední řadě se nachází administrativa. To bychom viděli jako plus pro sdružení, jelikož občanské sdružení je neziskové a naplňování poslání je opravdu nejdůležitější. Navíc to není myšleno tak, že administrativní činnosti jsou zanedbávány, právě naopak. Při shánění finančních zdrojů se každý z fundraiserů zaměřuje na určitý segment potencionálních dárců, ale o spoustu z nich se dělí. Pokud ale vezmeme v úvahu, že na celou organizaci jsou tři, nemůžeme chtít, aby se každý zaměřoval opravdu jenom na jednu metodu získávání financí. Sdružení využívá zejména těchto metod: dopisy firmám, projekty u českých nadací, benefiční (fundraisingové) akce, prodej vlastních výrobků, veřejné sbírky a vládní granty. Těchto metod využívá rovnoměrně, procentuálním zastoupením se nezaměřuje pouze na jednu metodu, tím pádem neexistuje pouze jedna nebo dvě převládající metody. Nevyužívá zbývajících metod, tj. dopisy jednotlivcům, projekty u zahraničních nadací, osobní návštěvy, textové zprávy nebo Internet. Těchto metod, zvlášť osobních návštěv by mělo sdružení využívat. Osobní návštěvy ale nepatří v organizaci k oblíbeným, proto absence této metody. Pracovníci nechtějí, jak plyne z dotazníku, být vlezlou organizací. Je tento přístup správný? V kapitole 4. 3. Jak fundraising provádět byl takový přístup popsán jako problematický. Pocitů jako je žebrání či vlezlost je potřeba se zbavit, alespoň částečně. Opět bychom sdružení doporučili školení, které by tento problém pomohl odstranit. Problém by mohl nastat v případě výběru lektora. Kdyby mělo sdružení profesionálního fundraisera, doporučili bychom jeho nebo pro tyto účely najmout 62

externího pracovníka. V dnešní, technicky vyspělé době, se zdá pošetilé nevyužívat Internet jako metodu získávání financí. I když na internetových stránkách občanské sdružení veřejnost informuje o svém poslání, sdružení samotné nepropaguje a přímo sponzory neláká. Za nejúčinnější metody se považují v o. s. OKNA grantové projekty, jak granty českých nadací, tak granty vládní. A paradoxně i osobní návštěvy. Projekty u nadací vedly několikrát ke skutečně úspěšnému výsledku, ale jejich podpora tvoří pouze necelá 2 % veškerých příjmů. Přesto bychom doporučili udržovat s nadacemi kontakt a nadále se snažit o získávání grantů, protože výše těchto příjmů jsou zastíněny hlavním zdrojem, dotacemi. Pokud se sdružení setkalo s odmítnutím sponzorského daru, bylo důvodem rozhodnutí podpořit jinou organizaci nebo, ve více případech finanční krize osloveného sponzora. Oslovení nemají dost peněz ani pro své potřeby, proto nepodporují ostatní. Analýza financování občanského sdružení ukázala také mnohé nedostatky. Velkým nedostatkem je poměr zdrojů financování. Občanské sdružení má v zastoupení téměř všechny zdroje financování, zdrojem majetku jsou příjmy z vlastní činnosti a zdrojů, dotace státu, měst, obcí a jiných ústředních zdrojů, granty různých donátorů, dary a příspěvky od fyzických a právnických osob, příjmy od sponzorů a jiných subjektů. Důležité je jejich poměrové zastoupení, neboť je velmi nesourodé. Dominantním zdrojem jsou dotace, a jejich vymizení by znamenalo ztrátu 55 % příjmů sdružení. Musíme si ovšem uvědomit, že ztráta veškerých dotací pravděpodobně nenastane. Téměř jistá a stálá podpora je od Ministerstev ČR a dotace Evropské Unie. Co se týče dárců, jejich analýzou jsme zjistili, že největší skupinou podporovatelů v případě jejich počtu jsou jednotlivci, obchodní společnosti a neziskové organizace, převážně nadace. Podle celkových příjmů jsme dospěli k závěru, že největší skupinou sponzorů v přepočtu počtu na Kč jsou ministerstva ČR a město Jindřichův Hradec, globální grant NROS - ESF neboli Nadace rozvoje občanské společnosti - Evropský sociální fond a na třetím místě jsou společnou skupinou jednotlivci a obchodní společnosti. Jelikož u této poslední skupiny dárců neznáme jednotlivé částky darů, můžeme pouze odhadovat, kolik Kč darovali jednotlivci a kolik společnosti. V každém případě se ale počet dárců snižuje, což je o důvod víc proč oslovit nové zdroje a využít i ostatních metod fundraisingu. 63

Sdružení by se mělo zaměřit na oslovení nových dárců v oblasti neziskových organizací, obchodních společností a jednotlivců. Zároveň se snažit o udržení kontaktů se současnými dárci a získat od nich větší finanční obnos, ale mějme na paměti, že i malá pomoc je pomocí. Důležité je také udržování vztahů s rodinami a klienty, kteří tvoří nepostradatelný základ a vztahy s nimi budují dobré jméno organizace. Občanské sdružení by si přálo najít více času na získávání sponzorů převážně skupin jednotlivců a společností, jako řešení doporučujeme najmout a zaškolit pro tyto účely dobrovolníky. Občanské sdružení OKNA bychom dále doporučili zařadit se do některé z nabízených databází neziskových organizací. Databázi nalezneme například na internetových stránkách www.neziskovky.cz. Tím by došlo k rozšíření povědomí o sdružení. Co se týče databáze vedené Ministerstvem vnitra ČR, tam o. s. OKNA existuje. Největší podíl grantových projektů zaujímají nadace, u kterých se sdružení snaží získat finanční prostředky. Jsou to ovšem nadace osvědčené, neustále se opakující. Můžeme jenom doporučit zkusit štěstí i u jiných nadací, nebát se i některých zahraničních grantových projektů. Co by mělo sdružení sledovat pravidelně, jsou dotace od státu a zdroje z Evropské unie. Vyhledávat a zajímat se o možnosti finanční pomoci EU, vypsaných grantů státních orgánů - ministerstva, kraje a obce. K úspěšnému fundraisingu přispěje plánování projektů, oslovování dárců a ostatních metod získávání financí. Pozor na projekty, které sice zaujmou, ale velký přínos by neznamenaly. Je třeba stanovit si pevné priority. Rozhodování, plánování, vztahy s veřejností, marketing a fundraising. Všechny tyto činnosti by se měly vzájemně doplňovat a podporovat. Mohli bychom také doporučit získávat větší podíl finančních prostředků vlastním přičiněním, tudíž zesílit výrobu výrobků z chráněné dílny a jejich prodejem navýšit financování z vlastních zdrojů. Předpokládáme, že o. s. OKNA se bude zabývat i nadále grantovými projekty, bude pořádat veřejné sbírky i benefiční akce, bude propagovat své výrobky a bude se spoléhat na jistotu podporu kraje a města. Vývoj sdružení do budoucna předpokládáme jako příliš neměnný co se týče financování a hospodaření. Předpokládáme, že veškeré aktivity, jak již fungující, tak nové, se budou rozvíjet v souladu s posláním a cíli občanského sdružení.

64

8 Závěr Vybrala jsem si téma Fundraising neziskových organizací – činnost, charakteristika, hospodaření a financování o. s. OKNA Jindřichův Hradec. Cílem práce bylo seznámení s náročnou problematikou získávání finančních prostředků pro neziskové organizace se zaměřením v praktické části na konkrétní neziskovou organizaci, tj. Občanské sdružení OKNA v Jindřichově Hradci. Se zaměřením na činnost a charakteristiku této organizace, když zároveň bude provedena analýza hospodaření a financování tohoto sdružení, kde již sedm let působím jako dobrovolník. Po přečtení práce by mělo být jasné co vlastně fundraising je a jakým způsobem se dá v neziskové organizaci zajistit. Dozvěděli jsme se nejenom co je, ale práce se dotkla také otázek kde, jak a proč fundraising provádět nebo jakou osobností by měl být fundraiser. Průzkum a analýza občanského sdružení OKNA ukázala hospodářskou a finanční situaci uvnitř organizace. Dotazník pomohl odhalit nedostatky fundraisingu. Vyhodnocení dotazníku a celé práce se může stát podkladem pro plánování občanského sdružení OKNA. Výsledkem SWOT analýzy je strategie W-O, která znamená, že by organizace měla odstraňovat své slabé stránky a chopit se nových příležitostí. V případě hospodaření sdružení, hospodářské výsledky se drží cyklu růstu a poklesu. Sdružení nevyužívá všech metod fundraisingu, nedisponuje profesionálním fundraiserem a financování zakládá převážně na získávání dotací a grantů. Zaměstnanci a členové sdružení nejsou podrobně obeznámeni s fundraisingovým procesem. Občanské sdružení OKNA má k dispozici dlouhodobě spolupracující dobrovolníky a velkým kladem občanského sdružení je dlouhodobé plnění poslání a cílů. Neustále udržuje význam písmen OKNA, neboli otevřenost, komunikace, naděje a aktivita. Na základě výše uvedeného se domnívám, že jsem cíl splnila.

65

Seznam použité literatury 1. CARLSON, Mim. Team-Based Fundraising Step by Step. San Francisco: Jossey-Bass Publishers, 2000 2. ČEPELKA Oldřich a přátelé. Práce s veřejností v nepodnikatelském sektoru. Liberec: Nadace Omega, 1997. 243 s. ISBN 80-902376-0-6. 3. ČSÚ:český statistický úřad dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home 4. FRIČ A KOLEKTIV, Pavol. Strategie rozvoje neziskového sektoru. Praha 1 : Fórum dárců, 2000. 84 s. 5. HAMERNÍKOVÁ, B.; MAAYTOVÁ, A. A KOL. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0. 6. HANA VÁVROVÁ, Petr Boukal, et al. Ekonomika a financování neziskových organizací. Praha: Oeconomica, 2007. 86 s. ISBN 978-80-245-1293-8. 7. Internetové stránky občanského sdružení OKNA dostupné z WWW: http://www.okenko.eu/ 8. LEDVINOVÁ, Jana; PEŠTA, Karel. Základy fundraisingu. Praha: ICN: Informační centrum nadací a jiných neziskových organizací, 1996. 141 s. ISBN 80-238-0464-2. 9. NEČADOVÁ, Věra. Sociální politika. Jihlava: VŠPJ, 2007. 37 s. 10. NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava: VŠPJ, 2009. 143 s. ISBN 978-8087035-19-1. 11. NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. Jihlava: VŠPJ, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. 12. PESTOFF, V. A. Citizens as co-producers of social services in Europe- from the welfare state to the welfare mix. In: Reforming social services in central and Eastern Europe – an Eleven National Overview. Cracow: Cracow Academy of Economics, 1995 66

13. Průvodce třetím sektorem pro veřejné činitele. Maďarsko: Salzburg Seminar, 1997. 18 s. 14. SALAMON, L., ANHEIER, H. Nástup neziskového sektoru. Praha: Agnes, 1999. 64 s. ISBN 80-902633-1-3. 15. Stanovy občanského sdružení OKNA 16. ŠEDIVÝ, Marek; MEDLÍKOVÁ, Olga. Úspěšná nezisková organizace. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 154 s. ISBN 978-80-247-2707-3. 17. VLADIMÍR SVATOŠ, Jiří Plamínek, et al. Řízení neziskových organizací. Praha: Nadace Lotos, 1996. 184 s. 18. Výroční zprávy občanského sdružení OKNA 19. Základní informace o neziskovém sektoru v ČR. Praha: Nadace rozvoje občanské společnosti, 1996. 44 s. 20. Zákon č.227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech 21. Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti 22. Zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví 23. Zákon č.83/1990 Sb., o sdružování občanů 24. Zákon č.84/1990 Sb., o právu shromažďovacím

67

Seznam tabulek Tabulka 1: Rozpočet o. s. OKNA ................................................................................... 44  Tabulka 2: Hospodaření středisek za rok 2010............................................................... 50  Tabulka 3: Metody fundraisingu..................................................................................... 55  Tabulka 4: Důležité trendy ............................................................................................. 56  Tabulka 5: Důvody odmítnutí......................................................................................... 58 

68

Seznam obrázků Obrázek 1: Vymezení neziskového sektoru.................................................................... 12  Obrázek 2: Organizační struktura ................................................................................... 33  Obrázek 3: SWOT analýza ............................................................................................. 40  Obrázek 4: Hospodaření ................................................................................................. 45  Obrázek 5: Vývoj výnosů a nákladů............................................................................... 45  Obrázek 6: Hospodářský výsledek ................................................................................. 46  Obrázek 7: Výsledky hospodaření.................................................................................. 47  Obrázek 8: Struktura celkových výnosů......................................................................... 48  Obrázek 9: Struktura celkových nákladů........................................................................ 49  Obrázek 10: Struktura dárců ........................................................................................... 51  Obrázek 11: Metody fundraisingu .................................................................................. 55  Obrázek 12: Důležité trendy ........................................................................................... 57 

69

Seznam příloh 1. Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 – 2010 2. Logo občanského sdružení OKNA 3. Žádost o poskytnutí sociálních služeb 4. Žádost o poskytnutí nadačního příspěvku - projekt 5. Časový plán realizace projektu 6. Rozpočtový plán projektu

70

Přílohy