VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Účetní závěrka a její vazba na daň z příjmů Bakalářská práce

Autor: Zuzana Valová Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Leinveberová Jihlava 2013

Anotace Předmětem bakalářské práce „Účetní závěrka a její vazba na daň z příjmů” je na základě teoretických znalostí získaných studiem literatury a aktuálních právních předpisů sestavit účetní závěrku vybrané společnosti s vlivem na daň z příjmů podle české právní úpravy. V teoretické části bakalářské práce jsou rozebrány teoretické poznatky o účetní uzávěrce a závěrce a problematika daně z příjmů. Druhá část bakalářské práce se zabývá praktickou ukázkou sestavení účetní závěrky s ohledem na daň z příjmů.

Klíčová slova Účetní uzávěrka, účetní závěrka, daň z příjmů, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výsledek hospodaření

Annotation The subject of my bachalor thesis “Financial statements and corporate income tax relation” is to draw up final accounts of the selected company due to the income tax, according to Czech legal adaption, on the basis of theoretical knowledge acquired by studying literature and current legal regulations. In the theoretical part of the bachalor thesis theoretical knowledge of final accounts and financial statements and income tax issues are analysed. The second part of the thesis contains the practical example of the preparation of the financial statements with respect to the income tax.

Keywords Closing of book, statement of accounts, income tax, profit and loss report, economic result

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Jaroslavě Leinveberové za konzultace, odborné vedení práce a cenné připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji společnosti Josef Poskočil Účetnictví v. o. s., za poskytnuté informace a konzultace. Ráda bych také poděkovala své rodině a přátelům, kteří mě vytváření této práce podpořili.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 4. května 2013 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1

2

3

4

Účetnictví, účetní uzávěrka a účetní závěrka ....................................................... 9 1.1

Zákon o účetnictví .............................................................................................. 9

1.2

Porovnání účetní uzávěrky a účetní závěrky ...................................................... 9

1.3

Základní zákonné normy související s účetní uzávěrkou a účetní závěrkou ... 10

Účetní závěrka ....................................................................................................... 12 2.1

Základní kvalitativní požadavky na informace uváděné v účetní závěrce ....... 12

2.2

Vlastnosti závěrky (podstata, cíl, forma, účel) ................................................. 13

2.2.1

Podstata účetní závěrky ............................................................................ 13

2.2.2

Cíl účetní závěrky ..................................................................................... 13

2.2.3

Forma účetní závěrky................................................................................ 14

2.2.4

Účel účetní závěrky .................................................................................. 14

2.3

Typy účetních závěrek ..................................................................................... 14

2.4

Druhý účetních závěrek.................................................................................... 15

2.4.1

Účetní závěrka v plném rozsahu ............................................................... 15

2.4.2

Účetní závěrka ve zjednodušeném obsahu ............................................... 15

2.5

Účetní závěrka jako nedílný celek ................................................................... 16

2.6

Výroční zpráva ................................................................................................. 17

2.7

Přezkoumání účetní závěrky ............................................................................ 17

2.8

Audit účetní závěrky ........................................................................................ 18

2.9

Sestavení a odevzdání účetní závěrky .............................................................. 18

2.10

Schválení účetní závěrky .............................................................................. 20

2.11

Zveřejnění účetní závěrky ............................................................................ 20

Vybrané činnosti předcházející sestavení účetní závěrky ................................. 21 3.1

Inventarizace .................................................................................................... 21

3.2

Oceňování k rozvahovému dni......................................................................... 21

3.3

Kurzové rozdíly................................................................................................ 21

3.4

Opravné položky a rezervy .............................................................................. 22

3.5

Položky časového rozlišení a dohadné položky ............................................... 22

Daň z příjmů.......................................................................................................... 23 4.1

Vztah zákona o daních z příjmů k účetnictví ................................................... 23

4.2

Daň z příjmů právnických osob ....................................................................... 23

4.3

Zdaňovací období ............................................................................................. 24

4.4

Příjmy právnických osob.................................................................................. 25

4.4.1

Předmět daně § 18 ZDP ............................................................................ 25

4.4.2

Osvobozené příjmy § 19 ZDP .................................................................. 25

4.5

Vztah účetního výsledku hospodaření a základu daně ..................................... 25

4.6

Placení daně z příjmů právnických osob .......................................................... 26

4.7

Zálohy na daň z příjmů právnických osob ....................................................... 26

4.8

Přiznání k dani z příjmů právnických osob ...................................................... 26

4.8.1

Plátce daně ................................................................................................ 26

4.8.2

Povinnost podat přiznání k dani z příjmů právnických osob .................... 26

4.9 5

Odložená daň z příjmů ..................................................................................... 27

Praktická část ........................................................................................................ 28 5.1

Zpracování účetní uzávěrky a účetní závěrky .................................................. 28

5.2

Účetní uzávěrka ................................................................................................ 29

5.2.1

Uzávěrkové operace .................................................................................. 29

5.2.2

Inventarizace majetku a závazků .............................................................. 30

5.2.3

Porovnání nákladů a výnosů společnosti .................................................. 35

5.2.4

Výsledek hospodaření ............................................................................... 36

5.2.5

Sestavení daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob .............. 38

5.2.6

Splatná daň z příjmů ................................................................................. 38

5.2.7

Odložená daň ............................................................................................ 38

5.2.8

Uzavření účetních knih ............................................................................. 39

5.3

Zpracování účetní závěrky ............................................................................... 40

5.3.1

Rozvaha .................................................................................................... 40

Zdroj: práce autora ...................................................................................................... 42 5.3.2

Výkaz zisku a ztráty.................................................................................. 42

5.3.3

Příloha k účetní závěrce ............................................................................ 46

Závěr .............................................................................................................................. 48 Literatura ...................................................................................................................... 50 Seznam použitých symbolů a zkratek ......................................................................... 52 Seznam tabulek ............................................................................................................. 53 Seznam příloh ................................................................................................................ 53

Úvod Účetní systém České republiky byl z historického pohledu založen převážně na daňových zájmech. V průběhu 90. let byly novelizovány účetní standardy, které přinesly oddělení vlivů daní a účetnictví. Význam účetní závěrky v současné tržní ekonomice je nezastupitelný, i když v mnoha případech je význam účetní závěrky často nedoceněn. Účetní závěrka je základní a jediný zdroj informací pro celou řadu uživatelů. Může se zdát, že účetní závěrka je podstatná převážně pro firmy (společnosti), pravda je však taková, že zdroj informací účetní závěrky je především určený externím uživatelům. Základním východiskem pro sestavení účetní závěrky, je pochopení pro koho a proč se účetní závěrka sestavuje a zveřejňuje. Účetní závěrka se sestavuje především pro poskytování informací externím uživatelům k určitému datu. Tyto informace musí mít kvalitní vypovídací schopnost, a proto jsou zákonem stanovena pravidla pro sestavení a zveřejnění účetní závěrky. Jak již vypovídá samotný název, tato bakalářská práce se zabývá problematikou účetní závěrky, zákonem o dani z příjmů a dalšími právními předpisy, které souvisí s účetní závěrkou v podvojném účetnictví. Důležitým aspektem pro pochopení této práce je znalost základů účetnictví. Teoretická část je rozdělena v prvních třech kapitolách, které se zabývají teoretickou problematikou účetní závěrky, vybranými činnostmi, které předchází sestavení účetní závěrky a problematikou daně z příjmů. Cílem této teoretické části je popsat postup účetní závěrky a daně z příjmů dle právních předpisů a na základě toho vypracovat účetní závěrku vybrané společnosti. Metodika této části je založena především na právních předpisech a obsahu zákonů zabývajících se touto problematikou. Praktická část této práce je zaměřena na sestavení účetní závěrky vybrané společnosti s ohledem na daň z příjmů právnických osob. Účetní závěrka je sestavovaná za účetní období 2012, kde účetní období představuje běžný kalendářní rok. Cílem této části je, popsáním uzávěrkových operací s následnou analýzou rozvahy a výkazu zisku a ztráty, sestavit účetní závěrku vybrané společnosti.

8

1 Účetnictví, účetní uzávěrka a účetní závěrka 1.1 Zákon o účetnictví Základem je povinnost všech podnikatelů vést účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním zákonem - zákonem o účetnictví. Podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku (všechny právnické osoby a zapsané fyzické osoby) účtují v soustavě podvojného účetnictví o stavu a pohybu obchodního majetku a závazků, vlastního kapitálu, o nákladech, výnosech a zisku nebo ztrátě. Účetním obdobím je kalendářní rok nebo hospodářský rok vycházející z úpravy v zákoně o účetnictví. [5]

1.2 Porovnání účetní uzávěrky a účetní závěrky Účetnictví jako souhrn vzájemně propojených informací o majetku a kapitálu podniku je vedeno s ohledem na nekonečnou dobu trvání podniku, ale zároveň musí být zajištěno intervalové zjišťování výsledku hospodaření. Tato potřeba znát průběžné výsledky vede k uzavírání účetnictví a k sestavování účetní závěrky. V účetnictví se odlišuje pojem: 

účetní uzávěrka – jako postup uzavírání účtu, jako součást propojeného systému účtování,



účetní závěrka – jako vyhotovení účetních výkazů pro různé uživatele, obvykle v trochu jiné struktuře informací než jsou obsaženy na syntetických účtech, u stanovených subjektů s ověřením auditorem.

Tato oddělení respektuje účetnictví teprve od roku 1993, v minulé účetní praxi byly tyto dvě části provázány. V současné době se účetní uzávěrka provádí pomocí uzávěrkových účtů, jako systémové uzavření běžných účetních informací do relativně uzavřeného celku. Informace, které jsou obsažené v účetní uzávěrce, vycházejí ze struktury účtů v hlavní knize, respektuji potřeby podniky a nejsou tedy v této podobě určeny pro externí uživatele z okolí podniku. Tito externí uživatelé dostávají účetní informace až v podobě účetní závěrky. [1] 9

1.3 Základní zákonné normy související s účetní uzávěrkou a účetní závěrkou  § 17 a § 18 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o účetnictví“)  Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „prováděcí vyhláška“)  České účetní standardy pro podnikatele č. 01 až 023, 108, 110, 111 (dále jen „ČÚS“) Účetní jednotka se dále řídí těmito dalšími předpisy:  Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb.  Zákon o dani z příjmů č. 568/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména § 23, § 24, § 25 a další  Zákon o DPH č. 235/2004 Sb.  § 76 zákona o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška č. 349/2007 Sb., kterou se mění Vyhláška č. 500/2002 Sb.  Pokyn MF čj. 39/120 398/2005-391 (POKYN D-295), sdělení Ministerstva financí pro účetní jednotky, které jsou dle § 19 odst. 9 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, povinny použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropského společenství, v souvislosti se zjištěním základu daně dle § 23 odst. 2 písm. A) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů  Informace MF čj. 28/78 511/2007-281, pro účetní jednotky o nepoužitelnosti některých pokynů, sdělení, oznámení a postupů pro účetní jednotky účtující

10

podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, případně pro ostatní účetní jednotky

11

2 Účetní závěrka Účetní závěrka je klíčovým a vrcholným dokumentem, kterým vrcholí účetní práce za celé účetní období. Účetní závěrka musí poskytnout uživateli, tj. státu (daňové orgány), akcionářům, resp. společníkům, bankám, burzám, věřitelům a veřejnosti široké množství informací o majetkové, finanční a důchodové situaci podniku. Účetní závěrka musí vytvořit souhrnný a tvárný obraz o podniku a jeho hospodaření v právě minulém účetním období. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví takovým způsobem, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz o předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky, tj. věrný a poctivý obraz o majetku (aktivech), závazcích, vlastním kapitálu a o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření jako rozdílu mezi výnosy a náklady. Zobrazení v účetní závěrce se považuje za věrné a poctivé, pokud obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu v souladu se způsoby oceňování, odpisování, s tvorbou a použitím opravných položek a rezerv a dalšími účetními metodami, účetními principy a zásadami danými zákonem o účetnictví a účetními standardy, popř. vyhláškami, přičemž tyto účetní metody a postupy účtování jsou použity způsobem, který vede k reálnosti při vykazování a nezastírají skutečný stav, popř. pokud účetní jednotka může volit mezi několika možnostmi v použití účetní metody, zvolí metodu, která nejlépe vyjadřuje skutečnost. [6]

2.1 Základní kvalitativní požadavky na informace uváděné v účetní závěrce  Spolehlivost – účetní závěrka musí předkládat věrný a pravdivý obraz o předmětu účetnictví a reálně zobrazit finanční, majetkovou a důchodovou situaci účetní jednotky a informace předkládané v účetní závěrce musí být úplné a včasné z hlediska uživatele výkazů. 

Srovnatelnost – údaje v účetní závěrce musí být vykázány, sestaveny a

zveřejněny

takovým

způsobem,

který

umožní

jejich

srovnatelnost

s předchozími účetními obdobími a popřípadě i s jinými účetními jednotkami, 12

kde jde zejména o dodržování stálosti metod, bilanční kontinuity, přičemž všechny podstatné změny a odchylky mezi jednotlivými obdobími musí být popsány v příloze se zdůvodněním a vykázáním vlivu na rozvahové položky a na výsledek hospodaření. 

Srozumitelnost – údaje v účetní závěrce musí být sestaveny, vykázány a zveřejněny takovým způsobem, který umožní při znalosti použitých účetních metod poučenému uživateli účetní závěrky, aby si učinil ve všech souvislostech souhrnnou představu o majetkové, důchodové a finanční situaci účetní jednotky.



Významnost – účetní závěrka musí obsahovat všechny významné údaje a souvislosti, přičemž významné údaje nesmí být vyloučeny z účetní závěrky pouze z důvodu, že budou nesrozumitelné pro uživatele; významnost a nevýznamnost údaje se posuzuje zejména u informací podávaných v příloze k účetní závěrce. Informace se považuje za významnou, pokud by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit názor nebo rozhodnutí osoby, která tuto informaci využívá. [6]

2.2 Vlastnosti závěrky (podstata, cíl, forma, účel) 2.2.1 Podstata účetní závěrky Podstatou účetní závěrky je k rozvahovému dni zjistit stav majetku, závazků a vlastního kapitálu podniku oceněném v peněžních jednotkách, vyjádřit hospodářský výsledek na základě přiřazení nákladů a výnosů věcně a časově do období, za nějž se účetní závěrka sestavuje, a zachytit za vymezený časový interval (účetní období) k datu účetní závěrky (rozvahový den) tok peněžních prostředků, případně detail pohybu vlastního kapitálu.

2.2.2 Cíl účetní závěrky Cílem je vytvořit takovou strukturu, objem a charakter informací, které umožní uživatelům účetní závěrky získat přehled o majetku, závazcích, hospodářském výsledku a finanční situaci podniku. Významné je také doložení předpokladu dalšího trvání podniku.

13

2.2.3 Forma účetní závěrky Forma účetní závěrky je dána účetními výkazy, které představují přehledně, systematicky a relativně jednotně uspořádané tabulky. Součástí účetní závěrky je také příloha, která obsahuje vysvětlivky k účetním výkazům. Ta podává základní informace o účetní jednotce, komentuje podstatné události, které není možné v účetních výkazech zachytit (podrozvahové položky nebo položky vzniklé po rozvahovém dni).

2.2.4 Účel účetní závěrky Účelem účetní závěrky je provést kontrolu průběžného zaznamenávání transakcí, ke kterým v účetním období docházelo, zkompletovat jednotlivé operace související vždy s konkrétním účetním případem tak, aby bylo prokázáno, že jsou v účetnictví zachyceny veškeré účetní případy. Účetní postupy, která má účetní jednotka zvolené, musí odpovídat charakteru účetního případu, ale také platným normám a jednotlivé položky musí být doložené. [2]

2.3 Typy účetních závěrek  Řádná účetní závěrka – účetní závěrka, která je sestavovaná k poslednímu dni běžného účetního období.  Mimořádná účetní závěrka – účetní závěrka, která je sestavovaná zejména podle § 17 a § 19 zákona o účetnictví. Za mimořádnou účetní závěrku lze také považovat „konečnou účetní závěrku“ podle obchodního zákoníku.  Mezitímní účetní závěrka – zvláštní typ účetní závěrky, kterou jako koncept používají příslušná ustanovení obchodního zákoníku. Mezitímní účetní závěrkou se pro účely obchodního zákoníku a účetnictví rozumí účetní závěrka sestavovaná v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne. Při sestavování mezitímní účetní závěrky účetní jednotky neuzavírají účetní knihy a provádějí inventarizaci jen pro účely vyjádření ocenění, jinak nemusí inventarizaci provádět. Další postupy, které se týkají obecně účetní závěrky řádné a mimořádné, platí pro mezitímní účetní závěrku obdobně. [6]

14

 Konečná účetní závěrka – účetní závěrka, která má stejný obsah jako řádná účetní závěrka, sestavuje se např. ke dni, který předchází rozhodnému dni přeměny (slučování, likvidace, konkurz) společnosti; liší se použitými účetními metodami, především oceňováním. [2]  Konsolidovaná účetní závěrka – účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace podle zákona 563/1991 Sb., o účetnictví. Tato závěrka podává informace o konsolidačním celku. Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku za konsolidační celek má účetní jednotka, která je obchodní společností a je řídící osobou nebo ovládající osobou. [4] Žádný jiný dokument nebo účetní záznam kromě řádné, mimořádné, mezitímní a konsolidované účetní závěrky nesmí být nazýván účetní závěrkou ve smyslu zákona o účetnictví. [6]

2.4 Druhý účetních závěrek Účetní jednotky za rok 2012 sestavují účetní závěrky buď v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu.

2.4.1 Účetní závěrka v plném rozsahu Rozvahu a výkaz zisků a ztrát v plném rozsahu sestavují a předkládají podnikatelé, kteří mají povinnost ověřovat povinně účetní závěrku auditorem a zveřejňovat z ní údaje. Akciové společnosti sestavují závěrku vždy v plném rozsahu.

2.4.2 Účetní závěrka ve zjednodušeném obsahu Účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu smí sestavovat a zveřejňovat pouze účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem podle § 20 zákona o účetnictví. Pokud se účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu, dobrovolně rozhodnou, mohou sestavovat a předkládat rozvahu, výsledovku a přílohu v plném rozsahu. [6]

15

2.5 Účetní závěrka jako nedílný celek Účetní závěrka je tvořena:  rozvahou (bilancí),  výkazem zisku a ztráty,  přílohou, která vysvětluje a doplňuje informace v rozvaze a výkazu zisku a ztráty, zejména naplněním ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Příloha obsahuje informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů. Účetní závěrka může také zahrnovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní závěrka musí obsahovat: 

jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky; u účetních jednotek, které jsou právnickou osobou (tuzemskou i zahraniční) sídlo, u účetních jednotek, které jsou fyzickou osobou bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,



identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno,



právní formu účetní jednotky,



předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,



rozvahový den nebo jiný okamžik, ke kterému se účetní závěrka sestavuje,



okamžik sestavení účetní závěrky.

K účetní závěrce musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu společnosti nebo podpisový záznam fyzické osoby. Připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou. Skutečnost, že je účetní závěrka sestavená, neznamená, že si účetní jednotka nemůže sestavit jinou účetní závěrku. Až do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období,

16

může účetní jednotka již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle zákona. Po schválení účetní závěrky již nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih. Výjimka je možná v případě přeměny společnosti nebo družstva. Z uvedeného tedy vyplývá, že dokud není řádná nebo mimořádná účetní závěrka schválena, může si účetní jednotka otevřít účetní knihy, zaúčtovat dodatečné účetní případy a sestavit novou účetní závěrku. To neplatí pro mezitímní účetní závěrku, do které lze vstoupit i přesto, že je účetní závěrka schválena. [4]

2.6 Výroční zpráva Účetní jednotky, které chtějí prezentovat veřejnosti nejen účetní informace, ale i svůj ekonomický a sociální vývoj do budoucnosti, zhodnocení dosavadní činnosti, prezentovat důležité informace týkající se výzkumu, péče o zaměstnance, aktivity nejen na území České republiky a jiné, sestavují výroční zprávu. Účetní jednotka, jejichž účetní závěrka podléhá povinnému ověření auditora (případně i jiné účetní jednotky), musí vytvořit výroční zprávu dle zákona. Účelem výroční zprávy je ucelené, komplexní a vyvážené informování o výkonnosti účetní jednotky, o jejím hospodářském postavení, o způsobech řízení rizik a jiných důležitých aktivitách. Důležitou součástí výroční zprávy je účetní závěrka. Informace ve výroční zprávě musí odpovídat informacím v účetní závěrce a poskytovat tak pravdivý a spolehlivý obraz o účetní jednotce.

2.7 Přezkoumání účetní závěrky Malé nebo střední obchodní společnosti a družstva, kde jejich vlastníci mají zájem o kvalitní vedení, vytvářejí dozorčí rady či kontrolní komise, které přezkoumávají průběžně hospodaření účetní jednotky. Cílem je průběžná kontrola účetnictví a příprava podkladů pro valnou hromadu či členskou schůzi, která na zasedání účetní závěrku schvaluje.

17

2.8 Audit účetní závěrky Účetní závěrka je složitým výstupem detailních informací a ekonomické funkci určité účetní jednotky za dané účetní období. Ne každý, kdo se podílí na činnosti sestavení účetní závěrky, je schopen posoudit kvalitu informací, které jsou v účetní závěrce uvedeny. Jsou i takové společnosti, které o sobě chtějí prezentovat kvalitnější obraz, než jaký odpovídá skutečnosti. Podle zákona o účetnictví je stanovena povinnost pro podniky většího rozsahu nebo pro podniky na nichž je veřejný zájem, aby kvalitu jejich účetní závěrky ověřila osoba odborně způsobilá v problematice auditu. Auditor, může jim být jak fyzická osoba, tak právnická osoba, má ve své kompetenci prozkoumání účetní závěrky a související dokumentaci tak, aby byl schopen kvalitně vyjádřit názor na kvalitu účetní závěrky. Tedy zda účetní závěrka vykazuje skutečnosti, které v daném účetním období působily na účetní jednotku a nedopustila se tak podstatných chyb a nesrovnalostí. Povinnost ověření účetní závěrky auditorem mají v České republice účetní jednotky tehdy, jestliže překročí tyto stanovená kritéria:  aktiva celkem v netto ocenění překročí hranici 40 mil. Kč  roční úhrn čistého obratu překročí hranici 80 mil. Kč  průměrný přepočtený stav zaměstnanců je vyšší jak 50 Tato kritéria se ověřují za dvě předcházející účetní období, přičemž u akciové společnosti vzniká povinnost auditu v tom okamžiku, kdy překročí jedno libovolné z uvedených kritérií, u ostatní subjektů dvě libovolná kritéria. [2]

2.9 Sestavení a odevzdání účetní závěrky Povinnost zpracovat účetní závěrku je v případě řádné účetní závěrky k 31. 12. běžného roku nebo k poslednímu dni hospodářského roku, mimořádná účetní závěrka je vztažena ke konkrétnímu rozvahovému dni. Samotné sestavení účetní závěrky však probíhá následující období po rozvahovém dni. Zákon o účetnictví stanovuje v § 21a odst. 2 uveřejnění účetní závěrky nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období po rozvahovém dni. Termín pro 18

samotné sestavení účetní závěrky za předchozí účetní období účetní předpisy a další zákony nestanovují, pouze ji nepřímo limitují. První

obecný

limit

pro

sestavení

účetní

závěrky

vyplývá

z ustanovení

§ 21a odst. 2 zákona o účetnictví. V tomto ustanovení se účetním jednotkám ukládá povinnost sestavení po rozvahovém dni. Pokud se má účetní závěrka zveřejnit, musí být tato účetní závěrka již sestavena a podepsána. Druhý limit pro sestavení účetní závěrky vyplývá nepřímo z příslušných ustanovení obchodního zákoníku. Ten stanoví obchodním společnostem a družstvům, aby nejvyšší orgány těchto společností nejpozději do šesti měsíců od konce účetního období (od rozvahového dne) schválily řádnou účetní závěrku. Současně s touto povinností obchodní zákoník ukládá lhůty pro oznámení termínu a programu valných hromad nebo členských schůzí, např. u společností s ručením omezeným patnáct dnů před datem konání valné hromady, u akciové společnosti třicet dnů předem. Vzhledem k těmto termínům z toho vyplývá, že z praktického hlediska bude nutno sestavit a podepsat účetní závěrku do konce dubna. Do tohoto časového odhadu se také promítne čas potřebný pro ověření účetní závěrky auditorem a čas potřebný pro přípravu vypracování výroční zprávy, popřípadě čas pro přípravu programu valné hromady. To platí u auditovaných účetních jednotek nebo u účetních jednotek s daňovým poradcem, u kterých je datum podání daňového přiznání ke dni 30. června následujícího roku. U ostatních účetních jednotek, které mají datum podání daňového přiznání ke konci března, se předpokládá, že první sestavení účetní závěrky bude nejpozději do tří měsíců po skončení účetního a zdaňovacího období. Třetí limit pro sestavení řádné účetní závěrky se týká převážně akciových společností s registrovanými cennými papíry, které se řídí podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a podle zákona o cenných papírech. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu v § 118 vyžaduje, aby emitent registrovaného cenného papíru jedenkrát ročně sestavil výroční zprávu v souladu se zákonem o účetnictví a s § 118 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a uveřejnil ji nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období. Výroční zpráva musí obsahovat také účetní závěrku v nezkrácené formě. Účetní předpisy výslovně nestanovují povinnost odevzdávat účetní závěrku společně s daňovým přiznáním, doporučuje se však při odevzdání daňového přiznání přiložit také účetní závěrku společnosti. [6] 19

2.10 Schválení účetní závěrky Povinnost schvalovat účetní závěrku mají nejvyšší orgány společnosti (valná hromada či členská schůze). Jejich povinností je, aby se sešli nejpozději do šesti měsíců po rozvahovém dni ke schválení účetní závěrky.

2.11 Zveřejnění účetní závěrky Účetní jednotky mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku. Výhradně v elektronické podobě (v platnosti od 1. 1. 2007) ji předají do sbírky listin obchodního zákoníku nejpozději do konce následujícího účetního období. Ty, které mají povinnost auditu, musí účetní závěrku zveřejnit nejpozději do 30 dnů poté, kdy je účetní závěrka ověřena auditorem a schválena. [2] Neuložení údajů ve sbírce listin je podle § 125/2 trestního zákoníku, trestným činem. Účetní jednotky si také musí dát pozor, aby nezveřejnily své obchodní tajemství. [3]

20

3 Vybrané činnosti předcházející sestavení účetní závěrky Dříve než může účetní jednotka sestavit účetní závěrku, musí vykonat celou řadu činností a rozhodnutí. A to v souvislosti s tím, aby účetní závěrka byla sestavena v souladu s účetními zásadami a pravidly plynoucími z právních předpisů.

3.1 Inventarizace Povinnost provádět inventarizaci majetku a závazku plyne ze zásady věrného a poctivého zobrazení informací účetní závěrky a zásady opatrnosti. Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví. V úvahu účetní jednotka bere všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetků a závazků, o kterých ví do okamžiku sestavení účetní závěrky, tedy i všechna snížení hodnoty.

3.2 Oceňování k rozvahovému dni Zákon stanoví jakým způsobem, k jakému okamžiku účetní jednotky oceňují majetek a závazky v účetnictví a jakým způsobem vykazují případné vzniklé rozdíly z přecenění a převážné se zabývají položkami v cizích měnách. Pro následné sestavení účetní závěrky je tato problematika důležitá.

3.3 Kurzové rozdíly Sestavení účetní závěrky také souvisí s přepočtem položek, které jsou v účetnictví zachyceny jak v českých korunách, tak v cizí měně. Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou korunu kurzem devizového trhu, který je vyhlášený Českou národní bankou k okamžiku, ke kterému se účetní závěrka sestavuje. Kurzové rozdíly, které vznikají při ocenění majetku a závazků ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se účetní závěrka sestavuje, se účtují na vrub účtu finančních nákladů ve prospěch účtu finančních výnosů.

21

3.4 Opravné položky a rezervy Účetní jednotky musí kontrolovat majetek na nadhodnocení a závazky na podhodnocení. V případě, že účetní jednotka při inventarizaci k rozvahovému dni zjistí, že hodnota majetku je nižší než hodnota, za kterou je tento majetek veden v účetnictví, musí při dodržování zásady opatrnosti vykázat v účetní závěrce majetek v té nižší hodnotě. V případě, že se nejedná o zásoby, u kterých se provede trvalé snížení ceny nebo pokud není snížení vyjádřeno reálnou hodnotou, odpisem nebo jiným způsobem, poté snížení ocenění majetku, které není trvalého charakteru, provede účetní jednotka snížením ceny prostřednictvím opravné položky. Pokud by účetní jednotka zjistila podhodnocení závazků, vytvoří rezervu. Výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek a rezerv se posuzuje při inventarizaci.

3.5 Položky časového rozlišení a dohadné položky Pokud účetní jednotka eviduje k rozvahovému dni uhrazené položky nákladů, které časově a věcně souvisí s budoucími obdobími, nebo uhrazené výnosy, které časově a věcně souvisí s budoucími obdobími, nesmí vykazovat tyto položky jako náklad či výnos běžného účetního období. Účetní jednotka k tomu použije položky časového rozlišení nákladů nebo výnosů, které vykáže jako položky rozvahy. Pokud účetní jednotka zjistí, že v následujících účetních obdobích uhradí náklady či výnosy, které mají časovou a věcnou souvislost s běžným účetním obdobím a nevykazuje k těmto položkám pohledávku nebo závazek, potom použije rozvahové položky výdajů a příjmů příštích období. V případech, kdy účetní jednotka přijala plnění v závazkových vztazích a plnění nebylo dosud vyúčtováno, přestože souvisí s běžným účetním obdobím a účetní jednotka nevykazuje dosud závazek, pak musí učinit prostřednictvím dohadných položek nejpozději k rozvahovému dni. Podobně postupuje i v případě pohledávek. Na dohadné položky se vztahuji obdobná ustanovení o závazcích nebo o pohledávkách. [4]

22

4 Daň z příjmů 4.1 Vztah zákona o daních z příjmů k účetnictví Přestože účetní předpisy nejsou formálně přímo vázány na daňové předpisy a vystupují navenek nezávisle, skutečnost je taková, že účetní předpisy a účetní praxe jsou daňovými předpisy velmi silně ovlivňovány nepřímo prostřednictvím samostatných daňových zákonů, zejména zákonem o daních z příjmů a zákonem o rezervách. Svoji roli zde také hraje fakt, že tvorba a výklad daňových a účetních předpisů je institucionálně soustředěný pod Ministerstvo financí, čímž se prohlubuje propojenost a vzájemné vazby obou oblastní účetnictví a daní. Významný vliv na účetní předpisy a jejich výklad má zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. [6]

4.2 Daň z příjmů právnických osob Poplatníci této daně jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, dále nejsou organizační složkou státu, podílovými fondy, fondy obhospodařované penzijní společností a transformovanými fondy. Od daně je osvobozena také Česká národní banka. Občanský zákoník vymezuje tyto právnické osoby:  Podnikatelské subjekty – jde o subjekty, které byly založeny za účelem podnikání, a to především o obchodní společnosti (např. akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti) a družstva. Veřejné obchodní společnosti jsou sice právnickými osobami, ale nemají povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, protože jejich základ daně (resp. daňovou ztrátu) si rozdělují společníci jednotlivě mezi sebe.  Nepodnikatelské subjekty – pravidla pro zdaňování nepodnikatelský subjektů jsou odlišná od zdaňování podnikatelských subjektů. U neziskových organizací podléhají dani z příjmů pouze některé příjmy (především příjmy z vedlejších výdělečných aktiv), zatímco u podnikatelských subjektů podléhají dani z příjmů veškeré příjmy. Nepodnikatelskými subjekty jsou například občanská sdružení, politické strany, zájmová sdružení právnických osob, nadace, obce a další. 23

Z hlediska zdaňování (rozsah daňové povinnosti) je důležité rozlišit, zda právnická osoba má sídlo na území České republiky (daňový rezident) nebo v zahraničí (daňový nerezident). Daňový rezident má neomezenou daňovou povinnost, a to tak, že zdaňuje příjmy jak ze zdrojů na území České republiky, tak příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Daňový nerezident má omezenou daňovou povinnost, a to tak, že zdaňuje příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. [7]

4.3

Zdaňovací období

Podle § 17a ZDP může zdaňovacím obdobím u právnické osoby být:  kalendářní rok – dvanáct po sobě jdoucích měsíců, která začínají prvním dnem měsíce ledna,  hospodářský rok – dvanáct po sobě jdoucích měsíců, které mohou začínat pouze prvním dnem jiného měsíce než leden, [7]  období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka, rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka a rozdělení zapsané v obchodním rejstříku, [8]  účetní období – pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Účetní období může být delší než dvanáct měsíců pouze v těchto případech:  pokud došlo ke změně účetního období, kdy si může účetní jednotka stanovit, že účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období, bude delší jak dvanáct měsíců,  pokud dojde ke vzniku nové účetní jednotky v období tří měsíců před koncem kalendářního roku,  pokud dojde k zániku účetní jednotky v období tří měsíců po skončení kalendářního roku.

24

Účetní jednotka může uplatnit hospodářský rok pouze v tom případě, že oznámí záměr změny účetního období místně příslušnému správci daně nejméně do tří měsíců před plánovanou změnou účetního období. [7]

4.4 Příjmy právnických osob 4.4.1 Předmět daně § 18 ZDP Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Jedná se o peněžní příjmy a nepeněžní příjmy. Předmětem daně z příjmů právnických osob nejsou především příjmy z nabytí majetku zděděním

nebo z darovaného majetku.

Na

rozdíl

od fyzické

osoby, jsou

u právnické osoby přijaté dary vždy vyňaty z předmětu daně.

4.4.2 Osvobozené příjmy § 19 ZDP Osvobozených příjmů je celá řada, většina z nich se však týká neziskových organizací. U podnikatelských subjektů případů osvobození příjmů příliš není. Mezi osvobozené příjmy patří například podíl na zisku a dividendy z účasti na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty na komanditní společnosti,

vyrovnání

mimo

stojícímu

společníkovi

na

základě

smlouvy

o převodu zisku nebo ovládací smlouvy.

4.5 Vztah účetního výsledku hospodaření a základu daně Účetní výsledek hospodaření je definován jako rozdíl zaúčtovaných výnosů a nákladů. Základ daně z příjmů právnických osob je definován jako rozdíl, o který příjmy (kromě příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně) převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti, v určitém zdaňovacím období. Základ daně se odvozuje z účetního výsledku hospodaření před zdaněním, který se potom dále upravuje podle zákona o dani z příjmů o připočítatelné a odečitatelné položky. [7]

25

4.6 Placení daně z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Částka, kterou musí poplatník zaplatit, se snižuje o zaplacené zálohy, které byly splatné v příslušném zdaňovacím období.

4.7 Zálohy na daň z příjmů právnických osob Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází stejně jako u fyzických osob z poslední známé daňové povinnosti.

4.8 Přiznání k dani z příjmů právnických osob 4.8.1 Plátce daně Plátcem daně je osoba se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, která je podle zákona povinna odvést správci daně daň nebo zálohu na daň. Zálohy jsou od poplatníků vybrány nebo poplatníkům sraženy, nebo jsou vybrány na úhradu zajištění daně. [9]

4.8.2 Povinnost podat přiznání k dani z příjmů právnických osob Daňové přiznání je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části podat každý poplatník z příjmů právnických osob, a to i v případě, že vykáže nulový základ daně nebo vykáže daňovou ztrátu. Poplatník má povinnost podat daňové přiznání nejpozději:  do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období (k poslednímu dni měsíce března),  do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období v případě, že se jedná o poplatníka, který má povinnost na základě zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo ten poplatník, kterému přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce (v případě, že plná moc k zastupování byla podaná správci daně před uplynutím lhůty). [7]

26

4.9 Odložená daň z příjmů Odložená daň se zjišťuje u účetních jednotek, které tvoří konsolidační celek a u všech účetních jednotek, které účetní závěrku sestavují v plném rozsahu. U ostatních účetních jednotek se rozhodnutí o účtování a vykazování odložené daně ponechává na jejich rozhodnutí. Odložená daň nemá na placení daně z příjmů žádný vliv, ale jde o důležitý účetní nástroj ovlivňující dodržení základního požadavku na účetnictví, a to věrné a poctivé zobrazení ekonomické skutečnosti účetní jednotky. Významnou skutečností je především aplikace zásady opatrnosti, protože vykázání odloženého daňového závazku zabrání neuváženému vyplácení dividend či podílů na zisku. Účtování o odložené dani vyplývá z odlišného pohledu účetních a daňových předpisů na vybrané účetní položky, které způsobují, že účetní výsledek hospodaření a daňový základ nejsou totožné a po přechodné období se odlišují. V určitém časovém intervalu však dochází k vyrovnání. Daň z příjmů placená účetní jednotkou se však nevztahuje k účetnímu hospodářskému výsledku, ale k daňovému základu. Pro uplatnění zásady dodržení věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů s účetním obdobím, musí tedy účetnictví použít k odstranění vzniklého nesouladu odloženou daň. [2]

27

5 Praktická část 5.1 Zpracování účetní uzávěrky a účetní závěrky Pro praktickou část této práce informace poskytla společnost, která si nepřála být jmenována. Jedná se o společnost s ručením omezeným, která má sídlo na Třebíčsku. Společnost vznikla 7. 5. 2010 a její základní kapitál je 200 tis. Kč. Její hlavní náplní je stavba a opravy silnic, parkovišť, cyklostezek, polních a lesních cest, chodníků, dále se zabývá pokládkou asfaltu, zámkové a plošné dlažby po celém území České republiky. Společnost, která je plátcem DPH, měla k 1. 1. 2012 zůstatky rozvahových položek na její počáteční rozvaze (částky jsou uvedeny v celých Kč) následující:

Tabulka 1 Rozvaha k 1. 1. 2012 022

Samostatné movité věci a soubory

082

Oprávky DHM

211

Peníze v pokladně

221

Bankovní účty

327 983 428

Nerozdělený zisk minulých let

311

Pohledávky z obchodních vztahů

128 520 431

Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

314

Poskytnuté zálohy

14 738 461

Dlouhodobé bankovní úvěry

1 189 227

381

Náklady příštích období

19 511 479

Dlouhodobé závazky

2 035 979

388

Dohadné účty aktivní

10 290 331

Zaměstnanci

3 823 350 411 -543 104 421 14 796 427

Základní kapitál Zákonný rezervní fond FKSP

200 000 20 000 6 282 210 701 55 226

16 616

336

Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

342

Daň ze mzdy

343

Daň z přidané hodnoty

50 365

345

Silniční daň

-1 500

7 713 300

28

379 Celkem aktiva

3 796 084

Jiné závazky Celkem pasiva

8 175 3 796 084

Zdroj: práce autora

V průběhu účetního období (hospodářského roku), byly zaúčtovány účetní případy, na základě kterých společnost ke konci účetního období provedla následující úkony předcházející účetní uzávěrce.

5.2 Účetní uzávěrka 5.2.1 Uzávěrkové operace Proces účetní uzávěrky je stanoven vnitřním předpisem společnosti. Ke konci účetního období, tj. k 31. 12. 2012 po zaúčtování všech uskutečněných účetních případů, společnost provedla kontrolu účetních zápisů a uzavřela účetní knihy, tj. sestavila účetní uzávěrku. Účetní uzávěrka proběhla ve dvou etapách. V první etapě proběhly přípravné práce, ve kterých společnost zkontrolovala účetní případy, které se týkaly možných zjištění:  inventarizačních rozdílů,  opravných položek,  časového rozlišení nákladů a výnosů,  kurzových rozdílů,  dohadných položek,  tvorby rezerv,  povinnosti k dani z příjmu. Ve druhé etapě společnost uzavřela účetní knihy prostřednictvím uzávěrkových účtů 702 - Konečný účet rozvažný a 710 - Účet zisků a ztrát.

29

5.2.2 Inventarizace majetku a závazků Inventarizace začíná podáním příkazu, který vydá jednatel společnosti v průběhu měsíce prosince. V příkazu je jmenován vedoucí inventarizace a postup prací při inventarizaci. 5.2.2.1 Inventarizace hmotného majetku Společnost má všechen svůj hmotný majetek zařazený ve druhé odpisové skupině a pro odepisování používá zrychlený i rovnoměrný způsob odepisování. Pro inventarizaci hmotného majetku společnost použila fyzickou kontrolu, kterou následně zkontrolovala s účetním stavem. Při této kontrole neshledala žádný rozdíl, tj. nevznikl ani přebytek ani manko a skutečný stav se rovná stavu účetnímu. V následujících dvou tabulkách jsem sestavila přehled odepisovaného majetku ke konci účetního období rozdělený dle daňových odpisů a účetních odpisů. Tabulka 2 Inventurní soupis majetku (účetní odpisy)

Číslo

01

02

03

04

05

06

07

Název

Nákladní auto Nákladní přívěs Vibrační válec Osobní automobil Mobilní recyklátor Infrazahřívač AVIA - nosič kontejnerů

Pořizovací

Odpisová

cena v Kč

skupina

Účetní odpisy v Kč

Oprávky

Letošní odpis

Zůstatek

2 408 349

2

361 260

240 840

1 806 249

79 751

2

11 970

7 980

59 801

145 000

2

20 553

14 508

109 939

96 259

2

12 848

9 636

73 775

400 000

2

66 670

80 004

253 326

400 000

2

60 003

80 004

259 993

293 989

2

9 800

58 800

225 389

30

08

Celkem

Rozstřikovač asfaltu -

44 400

2

0

4 319

40 081

3 867 750

-

543 104

496 091

2 828 555

Zdroj: práce autora

Tabulka 3 Inventurní soupis majetku (daňové odpisy)

Číslo

01

02

03

04

05

06

07

08

Celkem

Název

Nákladní auto Nákladní přívěs Vibrační válec Osobní automobil Mobilní recyklátor Infrazahřívač AVIA - nosič kontejnerů Rozstřikovač asfaltu -

Pořizovací

Odpisová

cena v Kč

skupina

Daňové odpisy v Kč

Oprávky

Letošní odpis

Zůstatek

2 408 349

2

800 777

535 858

1 071 714

79 751

2

15 951

25 251

38 279

145 000

2

29 000

46 400

69 600

96 259

2

19 252

30 804

46 203

400 000

2

0

44 000

356 000

400 000

2

0

80 000

320 000

293 989

2

0

58 798

235 191

44 400

2

0

8 880

35 520

3 867 750

-

864 980

830 261

2 172 509

Zdroj: práce autora

Do účetnictví poté společnost korekcí účtu 082 zaúčtovala částku 656 046 Kč předkontací 551/082, kterou získala rozdílem částek konečného zůstatku účetních odpisů a konečného zůstatku daňových odpisů. 31

5.2.2.2 Inventurní stav peněžních prostředků v hotovosti Peněžní prostředky v hotovosti, která má společnost k dispozici, inventarizuje společnost průběžně v účetním období, a to k 29. únoru, 30. dubnu, 31. červenci, 30. listopadu a k poslednímu dni účetního období. Během všech těchto inventur společnost neshledala rozdíl a tím ji nevzniklo manko ani přebytek. Konečný stav peněžních prostředků v hotovosti byl k 31. 12. na účtu 211 – Peníze v pokladně vykázán částkou 8 463 Kč. 5.2.2.3 Inventurní soupis finančních prostředků na bankovním účtu Společnost na bankovním účtu průběžně během roku účtovala dle výpisů z banky, které ke konci účetního období zkontrolovala s konečným zůstatkem na účtu 221 – Bankovní účet a závěrečným výpisem z banky. Nebyl zjištěn žádný rozdíl mezi skutečností a účetním stavem. Společnost v tomto účetním období nevedla žádný účet v cizí měně. Po inventarizaci peněžních prostředků v hotovosti a finančních prostředků na bankovním účtu, byl zkontrolován účet 261 – Peníze na cestě. Na tomto účtu by ke konci účetního období měl být konečný zůstatek nulový, pokud tomu tak není, dochází ke kontrole jednotlivých převodů mezi pokladnou a bankou. Společnost nezjistila žádný nedostatek a vykázala nulový zůstatek na tomto účtu. 5.2.2.4 Inventarizace pohledávek a závazků Společnost provedla ke konci účetního období na účtu 311 – Pohledávky z obchodních vztahů dokladovou kontrolu vystavených faktur a výpisů z účtu, podle kterých zjistila, že koncový stav na tomto účtu je nulový. Byly tedy uhrazeny všechny pohledávky na tomto účtu. Dále společnost během účetního období zachytila do účetního deníků poskytnuté zálohy dodavatelům před splněním smlouvy na syntetickém účtu 314 – Poskytnuté provozní zálohy, který má dále rozdělený analyticky takto:  314.711 Vratná kauce na byt – konečný zůstatek na straně MD k poslednímu dni účetního období byl 1 500 Kč,  314.503 Mýtné záloha Avia – konečný zůstatek na straně MD k poslednímu dni účetního období byl 2 132 Kč,

32

 314.502 Mýtné záloha MAZDA – konečný zůstatek na straně MD k poslednímu dni účetního období byl 1 522 Kč,  314.501 Vratná kauce na mýtné – konečný zůstatek na straně MD k poslednímu dni účetního období byl 4 650 Kč,  314.500 Mýtné záloha IVECO – konečný zůstatek na straně MD k poslednímu dni účetního období byl 1 335 Kč. Celkem tedy vznikly na účtu 314 pohledávky ve výši 11 140 Kč, které nebyly ke konci účetního období uhrazeny. Do účetnictví byla částka zachycena předkontací 314/211 a následně byla zachycena do nákladu na účet 538 – Ostatní daně a poplatky. 5.2.2.5 Inventarizace časového rozlišení a dohadných položek Společnost také musí do účetní uzávěrky zahrnout všechny náklady a výnosy, které do ní hospodářsky patří, ale z různých důvodů nebyly v tomto účetním období do účetnictví zaúčtovány. A dále je potřeba vyloučit ty položky, které sice byly do běžného účetního období zaúčtovány, ale týkají se až příštích účetních období. Společnost musí ve svém účetnictví zkontrolovat tyto dva účty:  381 – Náklady příštích období – na tomto účtu vykazuje zůstatky časového rozlišení pojištění majetku, pojištění hospodářských rizik, časové rozlišení daňových odpisů a dálniční známku na rok 2013. Poté společnost zkontrolovala, zda nejsou v nákladech položky, které s běžným účetním obdobím nesouvisí a žádné takové položky nenašla. Na začátku účetního období evidovala počáteční zůstatek 19 511 Kč, ke konci účetního období eviduje konečný stav 17 823 Kč. Částka byla zachycena do účetnictví pomocí analytických účtů. Pomoci syntetických účtu byla částka zachycena do hlavní knihy předkontací 381/211.  388 – Dohadné účty aktivní – na tomto účtu společnost eviduje takové položky, které věcně a časové souvisí s jejich běžným účetním obdobím, ale které ještě nebyly proplaceny. Společnost má na tomto účtu z minulého účetního období počáteční stav 10 290 Kč, který byl 28. 2. 2012 vyrovnán na nulový stav účtu vratkou spotřební daně. K poslednímu dni účetního období odhadla společnost

33

vratku spotřební daně na příští účetní období v částce 49 344 Kč. Tato částka byla zachycena do účetnictví (analytické knihy) předkontací 388.000/501.201. 5.2.2.6 Inventurní soupis čisté mzdy, zdravotního a sociálního pojištění Společnost promítá vztahy k zaměstnancům a institucím zdravotního a sociálního pojištění na účtu 331 – Zaměstnanci a na analytických účtech 336.100 – Sociální pojištění, 336.200 – Zdravotní pojištění. Při účtování na těchto účtech musí dodržovat platné předpisy v oblasti mezd, zdravotního a sociálního pojištění a v problematice o zdaňování závislé činnosti. Zůstatky na těchto účtech odpovídají doplatkům a odvodům za měsíc prosinec. 5.2.2.7 Inventurní soupis kapitálových účtů Podle Zákona o účetnictví sice společnost nemusí provádět inventarizaci účtu 411 – Vlastní kapitál, ale společnost si inventarizaci tohoto účtu provádí, protože tento účet představuje rozdíl položek majetku a závazků, které inventarizaci podléhají. Inventarizace se provádí dle výpisu z obchodního rejstříku. Na účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení, nesmí být k okamžiku uzavření účetních knih žádný zůstatek. Společnost měla na tomto účtu k prvnímu dni účetního období počáteční stav 52 226 Kč. Tuto částku ke dni 31. 3. 2012 rozdělila na dva účty. Částkou ve výši 25 000 Kč doplnila svůj fond FKSP a částku 27 226 Kč si společnost ponechala ve vlastním kapitálu bez podrobnějšího rozdělení na účtu 428 – Nerozdělený zisk minulých let. 5.2.2.8 Inventurní soupis bankovního úvěru a dlouhodobých závazků Společnost eviduje ve svém účetnictví od 30. 7. 2010 dlouhodobý úvěr v počáteční částce 2 408 350 Kč, na který pořídila IVECO nákladní skříňový stroj SILTEK. Po inventarizaci splátek, které proběhly za běžné období vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce, eviduje společnost na tomto účtu konečný stav 763 009 Kč. Na účtu 479.100 – Půjčka společníků, eviduje společnost počáteční stav 335 979 Kč, během běžného účetního období byl obrat na straně MD 1 107 391 Kč a obrat na straně Dal 1 370 000 Kč, k poslednímu dni účetního období vykazuje tento účet konečný stav 598 587 Kč.

34

Na účtu 479.200 – Půjčka firmě od ADZP s. r. o., eviduje počáteční stav 1 700 000 Kč, během běžného účetního období byl obrat v tomto případě pouze na straně MD a to 640 000 Kč, k poslednímu dni účetního období vykazuje tento účet konečný stav 1 060 000 Kč. 5.2.2.9 Haléřové vyrovnání Společnost provádí haléřové vyrovnání v případě, pokud jsou pohledávky a závazky hrazeny z pokladny. Vyrovnání provedla v tomto běžném účetním období na analytickém účtu 548.850 – Zaokrouhlení v částce 0,80 Kč.

5.2.3 Porovnání nákladů a výnosů společnosti  Náklady – peněžní vyjádření spotřebovaných zdrojů společnosti. Dělí se na provozní náklady (spotřeba materiálu, spotřeba energie, atd.), finanční náklady (úroky z úvěru, poplatky za vedení účtu, atd.) a na mimořádné náklady (škody při požáru, atd.)  Výnosy – peněžní vyjádření výstupu z prodeje služeb společnosti. Dělí se na provozní výnosy (např. tržby z prodeje služeb), finanční výnosy (např. připsané úroky z vkladů) a na mimořádné výnosy (např. úhrady škod od pojišťovny). Společnost eviduje ve výkazu zisku a ztráty (výsledovce) své náklady a výnosy synteticky i analyticky. Analytické účty má přizpůsobené ustanovení zákona o daních z příjmů. Společnost musí sledovat, které její náklady a výnosy jsou připočitatelné a které odečitatelné pro zjištění základu její daňové povinnosti. Na základě porovnání nákladů a výnosů jsem sestavila výsledovku (výkaz zisku a ztráty) k 31. 12. 2012 (částky jsou uvedeny v celých Kč).

35

Tabulka 4 Výsledovka k 31. 12. 2012

1 180 763

602

Tržby z prodeje služeb

Cestovné

855 581

648

Ostatní provozní výnosy

518

Ostatní služby

282 774

662

Úroky

521

Mzdové náklady

1 203 517

524

Zákonné sociální pojištění

286 294

527

Zákonné sociální náklady

4 855

531

Daň silniční

538

Ostatní daně a poplatky

548

Jiné provozní náklady

551

Odpisy DN a DH majetku

562

Úroky

568

Ostatní finanční náklady

3 782

591

Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná

8 930

501

Spotřebované nákupy

512

Celkem náklady

4 956 731 18 547 63

20 697 6 687 86 484 496 091 94 735

4 531 192

Celkem výnosy

4 975 341

Zdroj: práce autora

Společnost měla ve svých vynaložených nákladech, které se neuznávají za náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tyto dvě položky:  účet 518.900 – Ostatní služby (nedaňové) v částce 1 370 Kč,  účet 548.900 – Ostatní provozní náklady (nedaňové) v částce 19 Kč.

5.2.4 Výsledek hospodaření Společnost musí před uzavřením účetních knih provést také operace, které souvisejí s výpočtem a zaúčtováním splatné daně z příjmů. Výsledek hospodaření, který 36

společnost zjistila v účetnictví, však nemusí být základem daně z příjmů, a proto je nutné tento výsledek upravit. Pro zjištění celkového hospodářského výsledku společnost vycházela ze stavů nákladů a výnosů. Tuto činnost provádí firma mimo účetní knihy, nikoliv v rámci účetnictví. Na následující stránce byl vypočítán výsledek hospodaření před zdaněním, daň z příjmů a výsledek hospodaření po zdanění. Tabulka 5 Hospodářský výsledek hospodaření po zdanění

Provozní výnosy (sk. 60 – 64)

4 975 278, 97 Kč

Provozní náklady (sk. 50 – 55)

4 423 744,94 Kč

Provozní výsledek hospodaření

551 534, 03 Kč

Finanční výnosy (sk. 66)

63 Kč

Finanční náklady (sk. 56 – 57)

98 517,39 Kč

Finanční výsledek hospodaření

-98 454,39 Kč

Hospodářský

výsledek

z běžné

činnosti

před

zdaněním

453 079,64 Kč

Mimořádné výnosy (sk. 68)

-

Mimořádné náklady (sk. 58)

-

Mimořádný výsledek hospodaření

-

Celkový hospodářský výsledek před zdaněním Daň z příjmu Celkový výsledek hospodaření po zdanění

453 079,64 Kč 8 930 Kč 444 194, 64 Kč

Zdroj: práce autora

Z této tabulky tedy vyplývá, že hrubý účetní zisk činil za běžné účetní období 453 079,64 Kč, kdy po odečtení částky daně z příjmů vznikne disponibilní zisk (účetní). Účetní zisk za běžné účetní období činí 444 194,64 Kč. Tento disponibilní (účetní zisk) slouží k rozdělení, jedná se o čistý přírůstek vlastních zdrojů.

37

5.2.5 Sestavení daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob Pro sestavování daňového přiznání má společnost pověřenou externí účetní firmu. Ta do daňového přiznání převzala externí firma informace z účetnictví společnosti a vyplnila částky do příslušných řádků v přiznání. Odečtením nákladů od výnosu byl zjištěn hospodářský výsledek před zdaněním, poté byla připočítaná částka daňově neuznatelných nákladů, následně se odečetla částka 334 170 Kč, která představuje rozdíl daňových a účetních odpisů. Společnost eviduje z minulého účetního období ztrátu v částce 73 110 Kč, která byla v tomto běžném účetním období celá uplatněna a odečtena od základu daně. Tím vznikl základ daně po úpravě daňové ztráty v částce 47 189 Kč a byl následně zaokrouhlen na celé tisíce směrem dolů, tj. 47 000 Kč. Z této částky byla vypočítaná, při sazbě daně 19 %, celková daň z příjmů právnických osob pro rok 2012. V příloze č. 1 přikládám tiskopis přiznání k dani z příjmů právnických osob pro rok 2012.

5.2.6 Splatná daň z příjmů Pro výpočet splatné daně z příjmů je nutné, aby byl výsledek hospodaření před zdaněním upraven o nedaňové položky. Po této úpravě je možné v daňovém přiznání vypočítat přesnou daň z příjmů. Společnost eviduje v běžném účetním období nedaňové náklady ve výši 1 389 Kč; neeviduje žádný nedaňový výnos. Za běžnou činnost společnost eviduje pro daňové účely pouze činnost provozní a činnost finanční. Vypočtenou daň z příjmů z běžné činnosti zachytila firma na účtu 591 – Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná částkou 8 930 Kč. Daň z mimořádné činnosti společnost neeviduje. Daň z příjmů z běžné činnosti - splatnou zachytíme do účetnictví pomocí předkontace 591/341.

5.2.7 Odložená daň V této společnosti nebylo v běžné účetním období účtováno o odložené dani, neboť se nevyskytly, žádné události, které by této dani zakládaly vznik.

38

5.2.8 Uzavření účetních knih Účetní kniha je účetní záznam v technické nebo v písemné formě, v které jsou zapsány účetní případy. Účetní knihy slouží k zápisu účetních případů, k jejich následné sumarizaci a k použití pro vyhodnocování zapsaných skutečností pro vnitropodnikové potřeby a pro sestavení účetní závěrky. Poté, co jsou zaúčtovány všechny účetní případy, následuje uzavírání účetních knih. Uzavírání účetních knih představuje technické operace, kterými jsou výpočty obratů a zůstatků na účtech. Společnost zjišťovala obraty v těchto svých knihách:  obraty v deníku (zobrazení účetních zápisů chronologicky) – jednotlivé účetní případy jsou zapsány v pořadí zápisu a prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období,  obraty syntetických účtů v hlavní knize (seřazené účetní zápisy dle věcného hlediska) – v hlavní knize jsou zapsány účetní případy na dvou nebo více účtech obsažených v účtovém rozvrhu tak, aby se v každém účetním případu rovnala strana MD a strana D,  obraty analytických účtů v analytických knihách – zápisy jsou podrobně rozváděny. Konečné stavy na účtech jsou všechny pohyby na účtu se započítáním počátečního stavu. U aktivních účtů je konečný zůstatek na straně MD, u pasivních účtů je konečný zůstatek na straně D. Tyto konečné stavy aktivních a pasivních účtů se zapíší na účet 702 – Konečný účet rozvažný, tj. konečné stavy aktivních účtů na vrub účtu, konečné stavy pasivních účtů ve prospěch účtu. Poté se převedou konečné stavy nákladových a výnosových účtů na účet 710 – Účet zisků a ztrát, tj. zůstatky nákladů (účetní sk. 5) na vrub účtu, zůstatky výnosů (účetní sk. 6) ve prospěch účtu. Na tomto účtu 710 – Účet zisků a ztrát zjistíme rozdílem výnosů a nákladů celkový hospodářský výsledek, který se souvztažně zaúčtuje na účet 702 – Konečný účet rozvažný. Společnost převedla svůj hospodářský výsledek - zisk předkontací 710/702; (v případě ztráty je předkontace 702/710).

39

5.3 Zpracování účetní závěrky Po uzavření účetních knih, které proběhlo k poslednímu dni účetního období, tedy k 31. 12. 2012, společnost sestavuje účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu. V případě této společnosti účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu za rok 2012 tvoří tyto výkazy:  rozvaha (bilance),  výkaz zisků a ztrát (výsledovka),  příloha k účetní závěrce.

5.3.1 Rozvaha Rozvaha je bilančně uspořádaný přehled aktiv, tj. majetku na jedné straně a zdrojů financování, tj. vlastní a cizí zdroje na straně druhé. Zdroje financování jsou označovány jako pasiva. Rozvaha se vykazuje v peněžním vyjádření k určitému datu v české měně. Důležitým ukazatelem rozvahy je posouzení finanční pozice podniku. Uspořádání a označení položek dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.:  Aktiva – jsou vyjádřena v netto hodnotě tak, že v jednom sloupci je uvedena brutto hodnota, ve druhém sloupci korekce a ve třetím sloupci hodnota netto; poslední sloupec vyjadřuje netto hodnotu minulého účetního období.  Pasiva – vyjadřují se pouze v účetní (netto) hodnotě, jak v běžném účetním období, tak v minulém účetním období. Aktiva (majetek) a pasiva (závazky) se dělí na krátkodobé (do jednoho roku) a na dlouhodobé (více let) dle použitelnosti, splatnosti nebo záměru s jakým byla pořizována. V souvislosti s účetní závěrkou společnosti jsem sestavila dle tiskopisu rozvahu ve zjednodušeném rozsahu k 31. 12. 2012. Částky jsou uvedené v celých tisících Kč. V příloze č. 2 přikládám tiskopis Rozvahy ve zjednodušeném rozsahu pro rok 2012.

40

Tabulka 6 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2012

Označení

AKTIVA

Číslo řádku

b

c

a

AKTIVA CELKEM 03 + 07 + 12)

(ř. 02 +

001

Minulé úč. období

Běžné účetní období Brutto 1

Korekce 2

Netto 3

Netto 4

4532

-1039

3493

3798

3868

-1039

2829

3280

3868

-1039

2829

3280

646

0

646

498

A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál

002

B.

Dlouhodobý majetek (ř. 04 až 06)

003

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

004

B. II.

Dlouhodobý hmotný majetek

005

B. III.

Dlouhodobý finanční majetek

006

C.

Oběžná aktiva (ř. 08 až 11)

007

C. I.

Zásoby

008

C. II.

Dlouhodobé pohledávky

009

49

49

10

C. III.

Krátkodobé pohledávky

010

11

11

145

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

011

586

586

343

D. I.

Časové rozlišení

012

18

18

20

Označení PASIVA a

Číslo řádku

Běžné účetní období

Minulé účetní období

c

5

6

b PASIVA CELKEM (ř.14 + 20 + 25)

013

A.

Vlastní kapitál (ř. 15 až 19)

014

A. I.

Základní kapitál

015

A. II.

Kapitálové fondy

016

A. III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

017

3493

3798

905

489

200

200

23

26

41

A. IV.

Výsledek hospodaření minulých let

018

A. V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

019

B.

Cizí zdroje (ř. 21 až 24)

020

B. I.

Rezervy

021

B. II.

Dlouhodobé závazky

B. III.

238

211

444

52

2588

3309

022

1659

2044

Krátkodobé závazky

023

166

75

B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

024

763

1190

C. I.

Časové rozlišení

025

Zdroj: práce autora

5.3.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) je stupňovitě uspořádaný přehled nákladů a výnosů s příslušnými mezisoučty na úrovni jednotlivých stupňů. Celkově je výkaz členěn na tři části, a to na činnost provozní, finanční a mimořádnou, kde se porovnávají výnosy a náklady. Výsledek hospodaření za provozní a finanční činnost včetně daně z příjmů za běžnou činnost tvoří výsledek hospodaření za běžnou činnost. Uspořádání a označování položek je uvedeno v příloze č. 2 a č. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb.:  druhové členění (rozdělení N a V podle jednotlivých druhů) – jedná se např. o tržby za služby, osobní náklady, mzdové náklady, odpisy, atd.,  účelové členění (rozdělení N a V podle účelu) – jedná se např. o výnosy z prodeje, správní režie, odbytové náklady, náklady z finančního majetku, atd. Avšak informace o výsledku hospodaření za běžnou činnost je nedostatečná. Důležité je znát co mělo vliv na jeho tvorbu, v jakých činnostech byl vytvářen, které výkony měly vliv na jeho výši a jiné. Proto se vytváří tento účetní výkaz zisků a ztráty, ve kterém může společnost sledovat tuto rozvahovou položku dle pohybu a toku. Společnost musí při vytváření tohoto výkazu, vycházet z toho jako informace zveřejněním účetní závěrky, chce jejím uživatelům poskytnout. Společnost sestavila výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2012. Uvádí pouze 42

položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi a dále výpočtové položky. Sestavila jsem výkaz zisku a ztráty dle porovnání nákladů a výnosů a dle tiskopisu pro výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu, částky jsem uvedla v celých tisících Kč. V příloze č. 3 přikládám tiskopis Výkazu zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu pro rok 2012.

43

Tabulka 7 Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2012 Označení

TEXT

a

b

Číslo Skutečnost v účetním období řádku běžném minulém 1 2 c

Tržby za prodej zboží

1

Náklady vynaložené na prodané zboží

2

+

Obchodní marže (ř. 01 - 02)

3

II.

Výkony

4

4 957

4 244

Výkonová spotřeba

5

2 319

1 980

Přidaná hodnota (ř. 03 + 04 - 05)

6

2 638

2 264

C.

Osobní náklady

7

1 495

1 559

D.

Daně a poplatky

8

27

17

9

496

410

I. A.

B. +

E. III. F. G.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

10 11 12

Ostatní provozní výnosy

13

18

Ostatní provozní náklady

14

87

88

Převod provozních výnosů

15

Převod provozních nákladů

16

*

Provozní výsledek hospodaření [ř. 06 - 07 - 08 - 09 + 10 - 11 - 12 + 13 - 14 + (-15) - (-16)]

17

551

190

VI.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

18

Prodané cenné papíry a podíly

19

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

20

VIII.

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

21

IV. H. V. I.

J.

44

Označení

TEXT

a

b Náklady z finančního majetku

K. IX. L. M. X. N.

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

Číslo Skutečnost v účetním období řádku běžném minulém c 1 2 22 23 24 25

Výnosové úroky

26

Nákladové úroky

27

Ostatní finanční výnosy

28

Ostatní finanční náklady

29

Převod finančních výnosů

30

Převod finančních nákladů

31

Finanční výsledek hospodaření [ř. 18 - 19 + 20 + 21 - 22 + 23 - 24 - 25 + 26 - 27 + 28 - 29 + (-30) - (-31)]

94

133

4

5

32

-98

-138

Daň z příjmů za běžnou činnost

33

9

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. 17 + 32 - 33)

34

444

52

XIII.

Mimořádné výnosy

35

R.

Mimořádné náklady

36

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

37

40

444

52

41

453

52

XI. O. XII. P. * Q.

Mimořádný výsledek hospodaření (ř. 35 - 36 - 37) Převod podílu na výsledku hospodaření T. společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/*** ) (ř. 34 + 38 - 39) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) **** (ř. 40 + 37 + 33 + 39) Zdroj: práce autora *

38 39

45

5.3.3

Příloha k účetní závěrce

Příloha představuje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Tyto informace jsou užitečné a potřebné pro uživatele účetní závěrky. Obsah přílohy k těmto účetním výkazům je upraven vyhláškou Ministerstva financí. Příloha je rovnocennou složkou účetní závěrky. Příloha k účetní závěrce je zpravidla rozdělena na několik částí:  Obecné údaje – jedná se o popis společnosti, např. organizační struktura, zaměstnanci, půjčky spojených osob, atd.  Použité účetní metody, účetní zásady a způsob účtování – jedná se např. o způsob oceňování majetku, způsoby odpisování, stanovení opravných položek a oprávek; změny v účtování, účtování nákladů a výnosů, atd.  Doplňují údaje k rozvaze a výkazu zisku a ztráty – jedná se např. o významné údaje neuvedené ve výkazech, úvěry a půjčky, pronajatý majetek a zapůjčený majetek, atd.  Informace, které nejsou v rozvaze a výkazu zisku a ztráty – jedná se např. o celkovou výši závazků, informace o transakcích mezi spřízněnými stranami, informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu. Údaje v účetní závěrce nejsou samoúčelné, ale zejména jsou určeny pro uživatele, kteří nemají k interním informacím firmy přístup. Je tedy potřeba, aby uvedené údaje v příloze k účetní závěrce vypovídaly vše správně. Společnost má přílohu k účetní závěrce za rok 2012 ve zjednodušeném rozsahu a to zejména proto, že její účetní závěrka nepodléhá kontrole auditora. Podle mého názoru za běžné účetní období 2012, neobsahuje příloha k účetní závěrce zajímavé informace pro externí uživatele. Pozitivní informace, která mne zaujala je, že společnost nemá žádné pohledávky ani závazky po lhůtě splatnosti, společnost je tedy pro současné i budoucí dodavatele a odběratele velmi seriózní. V příloze k účetní závěrce se dále uvádí, vč. názvu společnosti, předmětu podnikání, jednatelů a společníků (zde je patrné, že základní kapitál je splacen všemi společníky v 100% výši), že:

46

 společnost (účetní jednotka) je čtvrtletním plátcem DPH,  společnost neeviduje a nemá zásoby,  společnost uplatňuje účetní odpisy,  daňové odpisy uplatňuje dle zákona o daních z příjmů,  společnost má na část investičního majetku poskytnut úvěr,  společníci poskytli společnosti bezúročnou půjčku,  společnost netvoří rezervy na opravu majetku,  společnost nemá spojení se zahraničními subjekty. Po rozvahovém dni nedošlo k žádným významným událostem, které by měly vliv na účetní závěrku k 31. 12. 2012. Společnost sestavila svou účetní závěrku dle českých právních předpisů a založila ji v elektronické podobě do sbírky listin v obchodním rejstříku.

47

Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo seznámení s účetní uzávěrkou a závěrkou a vliv daně z příjmů na problematiku účetní uzávěrky a závěrky. Seznámení s postupy, obsahem a také právními předpisy, které se touto problematikou zabývají. Vyvrcholením této práce bylo sestavení komplexního pohledu na průběh účetní závěrky ve vybrané společnosti. Pro splnění účetních zásad účetní závěrky je důležité provádět před uzavřením účetních knih určitě přípravné práce související s účetní závěrkou. Do přípravných prací byl zahrnut výpočet odpisů u dlouhodobého hmotného majetku. Dále například inventarizací časového rozlišení bylo zjištěno, že firma dodržuje předpoklad akruální báze. Při inventarizaci majetku a závazku bylo zjištěno, že společnost nemusí tvořit žádné opravné položky ani rezervy, které nebyly tvořeny ani v minulých účetních obdobích. Informace o stavu majetku a závazků k rozvahovému dni a informace o nákladech a výnosech za dané běžné účetní období poskytlo sestavení rozvahy, výkazu zisku a ztráty, společně s přílohou k účetní závěrce, které jsou zapotřebí k sestavení účetní závěrky společnosti ve zjednodušeném rozsahu. Bylo zjištěno, že společnost nevytváří rezervu na daň z příjmů, protože účetnictví bylo ke konci účetního období již kompletní, nebylo pracováno s velkými nejistotami v odhadech, daňová dokumentace byla připravená a nebylo předpokládáno, že by byly zjištěny nějaká významné změny v dani. Ke konci účetního období byla tedy daň z příjmů – splatná zaúčtována do účetnictví a bylo zjištěno, že v případě této společnosti nemá daň z příjmů žádný vliv na účetní závěrku. V případě výsledku hospodaření, se tento výsledek o daň z příjmů sníží a v dalším období bude výsledek hospodaření rozdělen podle potřeb společnosti. Z konečné rozvahy společnosti nebyl zjištěn žádný vliv daně z příjmů na vlastní zdroje. Pro analyzovanou společnost by bylo do budoucna vhodné pravidelné roční sestavování přehledu o peněžních tocích. Přehled o peněžních tocích sice není povinnou součástí účetní závěrky sestavované ve zjednodušeném rozsahu, ale společnost by tak měla přehled o své finanční situaci a také přehled o své platební pohotovosti. Dále se z tohoto přehledu společnost může dozvědět, z jakých zdrojů čerpala své finanční prostředky v průběhu účetního období a kam a jakým způsobem je vynaložila. 48

Dále byly zjištěny menší připomínky k příloze k účetní závěrce, kterou společnost sestavuje velmi stručně a vynechává některé podstatné údaje. Chybí například informace o organizační struktuře podniku. Na základě závěrkových výkazu společnosti je patrné, že společnost oproti minulému účetnímu období vytvořila značný zisk, který byl zajištěn snížením cizích zdrojů společnosti a zvýšením oběžných aktiv a krátkodobého finančního majetku společnosti. Za pomoci analyzované společnosti, která mi poskytla potřebné informace pro tuto bakalářskou práci a na základě znalostí teoretických poznatků a českých právních předpisů, jsem v praktické části úspěšně sestavila účetní závěrka společnosti za rok 2012.

49

Literatura Monografie [1] AMBROŽ, J.: 1. účetní závěrka po novele veřejných financí. Praha: Vladimír Vyskočil – KORŠACH, 2008. ISBN 978-80-86296-18-0. [2] BŘEZINOVÁ, Hana a Pavel ŠTOHL. Účetní závěrka: výklad a praktické příklady : pro studenty vysokých škol s ekonomickým zaměřením. 2. aktualiz. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2010, 136 s. ISBN 978-808-7314074. [3] DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech: snadno a rychle. Praha: Grada, 2010, sv. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-3202-2. [4] Finanční účetnictví a výkaznictví. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2009, 451 s. ISBN 978-807357-434-5. [5] Podvojné účetnictví 2010. Praha: Grada, 2010, sv. Účetnictví a daně. ISBN 97880.247-3197-1. [6] RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 2012 Olomouc: ANAG, 2012, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-807263-580-1. [7] ŠTOHL, Pavel. Daně 2010: výklad a praktické příklady. 1. vyd. Ilustrace Vladimír Jiránek. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2010, 147 s. ISBN 978-808-7314-012.

50

Internetové zdroje [8] Zákon o daních z příjmů: Zdaňovací období. Zákon o daních z příjmů [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast2.aspx [9] Zákon o daních z příjmů: Část III. Společná ustanovení. Zákon o daních z příjmů [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast3.aspx

51

Seznam použitých symbolů a zkratek ČÚS

České účetní standardy

D

strana Dal účtu

DHM

dlouhodobý hmotný majetek

DPH

daň z přidané hodnoty

FKSP

fond kulturních a sociálních potřeb

Kč

koruna česká

MD

strana Má Dáti účtu

N

náklady

např.

například

odst.

odstavec

popř.

popřípadě

resp.

respektive

sk.

skupina

s. r. o.

společnost s ručením omezeným

tj.

to jest

V

výnosy

vč.

včetně

52

Seznam tabulek Tabulka 1 Rozvaha k 1. 1. 2012 ..................................................................................... 28 Tabulka 2 Inventurní soupis majetku (účetní odpisy) .................................................... 30 Tabulka 3 Inventurní soupis majetku (daňové odpisy) ................................................... 31 Tabulka 4 Výsledovka k 31. 12. 2012 ............................................................................ 36 Tabulka 5 Hospodářský výsledek hospodaření po zdanění ............................................ 37 Tabulka 6 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2012 ............................. 41 Tabulka 7 Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2012 ........... 44

Seznam příloh Příloha 1 Přiznání k dani z příjmů právnických osob pro rok 2012 ............................... 54 Příloha 2 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu pro rok 2012 ......................................... 62 Příloha 3 Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu pro rok 2012 ...................... 64

53

Příloha 1 Přiznání k dani z příjmů právnických osob pro rok 2012 Než začnete vyplňovat tiskopis, přečtěte si, prosím, pokyny. Finančnímu úřadu pro / Specializovanému finančnímu úřadu Územnímu pracovišti v, ve, pro

01 Daňové identifikační číslo

CZ 02 Identifikační číslo otisk podacího razítka finančního úřadu

03 Daňové přiznání1) řádné

xxxxx

xxxxx

Důvody pro podání dodatečného daňového přiznání zjištěny dne

Počet podílových fondů,jejichž majetek je obhospodařován

xxxxxxxxxxxxxxxxxx 1A

04 Kód rozlišení typu přiznání

xxx 1

Počet příloh II. oddílu

a

Zdaňovací období podle § 17a písm.

zákona

Počet zvláštních příloh

8)

Počet samostatných příloh

2 9)

PŘIZNÁNÍ k dani z příjmů právnických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen "zákon") za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání od

1.1.2012

do

31.12.2012

I. ODDÍL - údaje o poplatníkovi 05 Název právnické osoby ( podílového fondu6), fondu penzijní společnosti11) )

, 06 Sídlo právnické osoby a) ulice a číslo orientační, část obce a číslo popisné b) obec

c) PSČ

d) stát / kód státu

e) číslo telefonu

f) číslo faxu

07 Bankovní spojení

/ 08 Přiznání zpracoval a předložil daňový poradce1)

XXX I NE

09 Plná moc daňového poradce k zastupování uložena u finančního úřadu dne2) 10 Zákonná povinnost ověření účetní závěrky auditorem 1)

XXX I NE

11 Účetní závěrka nebo přehledy o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích, přiloženy1),7) 12 Spojení se zahraničními osobami1)

ANO I XX

ANO I NE2) XXX I NE Kód klasifikace CZ-NACE2)

13 Hlavní ( převažující ) činnost

Formulář zpracovala ASPEKT HM, daňová, účetní a auditorská kancelář, www.danovapriznani.cz, business.center.cz 25 5404 Mfin 5404-vzor č. 23

( platný pro zdaňovací období započatá v roce 2012 a pro části zdaňovacích období započatých v roce 2013, za které lhůta k

1

podání daňového přiznání uplyne do 31. prosinci 2013 )

54

II. ODDÍL - daň z příjmů právnických osob ( dále jen "daň " ) Řádek

108)

Vyplní v celých Kč

Název položky

poplatník

Výsledek hospodaření ( zisk +, ztráta - )3) nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji3) ke dni 31.12.2012

0

208)

Částky neoprávněně zkracující příjmy ( §23 odst. 3 písm. a) bod 1 zákona ) a hodnota nepeněžních příjmů ( §23 odst. 6 zákona ), pokud nejsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji na ř. 10

0

308)

Částky, o které se podle § 23 odst. 3 písm. a) bodů 3 až 13 zákona zvyšuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji na ř. 10

0

40

Výdaje (náklady) neuznávané za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů (§ 25 nebo 24 zákona), pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji na ř. 10

0

50

Rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku (§ 26 a § 32a zákona) uplatněné v účetnictví převyšují odpisy tohoto majetku stanovené podle § 26 až 33 zákona

0

618)

Úprava základu daně podle § 23 odst. 8 zákona v případě zrušení poplatníka s likvidací

0 0

628)

70

Mezisoučet (ř. 20 + 30 + 40 + 50 + 61 + 62)

0

100

Příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 18 odst. 2 zákona, pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji (ř. 10)

0

101

Příjmy, jež u poplatníků, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nejsou předmětem daně podle § 18 odst.4 a 13 zákona, pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji (ř. 10)

0

1108)

Příjmy osvobozené od daně podle § 19 zákona, pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji (ř. 10)

0

1118)

Částky, o které se podle §23 odst. 3 písm. b) zákona snižuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 10)

0

1128)

Částky, o které lze podle §23 odst. 3 písm. c) zákona snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 10)

0

120

Příjmy nezahrnované do základu daně podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona

0

130

Příjmy nezahrnované do základu daně podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona

0

1408)

Příjmy a částky podle § 23 odst. 4 zákona, s výjimkou příjmů podle § 23 odst. 4. písm. a) a b) zákona, nezahrnované do základu daně

0

150

Rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku stanovené podle § 26 až 33 zákona převyšují odpisy tohoto majetku uplatněné v účetnictví

0

1608)

Souhrn jednotlivých rozdílů, o které částky výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů převyšují náklady uplatněné v účetnictví

0

1618)

Úprava základu daně podle § 23 odst. 8 zákona v případě zrušení poplatníka s likvidací

0 0

1628) 170

finanční úřad

Mezisoučet (ř. 100 + 101 + 110 + 111 + 112 + 120 + 130 + 140 + 150 + 160 + 161 + 162)

0

2

55

Příloha č. 1 II. oddílu Identifikační číslo; podílový fond6) a fond penzijní společnosti11) tuto položku nevyplňují

Daňové identifikační číslo

CZ A. Rozdělení výdajů ( nákladů ), které se neuznávají za výdaje ( náklady ) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uvedených na řádku 40 podle účtových skupin účtové třídy - náklady Řádek

Název účtové skupiny ( včetně číselného označení )

Vyplní v celých Kč poplatník

1

xxxx

2

xxxx

3

xxxx

4

xxxx

5

xxxx

6

xxxx

7

xxxx

8

xxxx

9

xxxx

10

xxxx

11

xxxx

12

xxxx

13 B. Odpisy hmotného a nehmotného majetku

Celkem

finanční úřad

0

a) Daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku uplatněné jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 odst. 2 písm a) zákona

Řádek

Vyplní v celých Kč

Název položky

poplatník

1

Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 1

2

(neobsazeno)

3

Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 2

xxxx

4

Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 3

xxxx

5

Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 4

xxxx

6

Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 5

xxxx

7

Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 6

xxxx

8

Odpisy hmotného majetku podle § 30 odst. 4 zákona, ve znění účinném do 31. prosince 2007

xxxx

9

Odpisy hmotného majetku podle § 30 odst. 4 až 6 zákona

xxxx

10

Odpisy nehmotného majetku podle § 32a zákona, zaevidovaného do majetku poplatníka ve zdaňovacích obdobích započatých v roce 2004 a později

xxxx

11

Daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku celkem

finanční úřad

xxxx X

X

0

b) Účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku uplatněné jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 odst. 2 písm v) zákona

12

Účetní odpisy, s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 pím. zg) zákona, u hmotného majetku, který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek, a nehmotného majetku, který se neodepisuje podle tohoto zákona, uplatněné podle § 24 odst. 2 písm v) zákona jako výdaj ( náklad ) k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Pro nehmotný majetek zaevidovaný do majetku poplatníka do 31. prosince 2000, se použije zákon ve znění platném do uvedeného data, a to až do doby jeho vyřazení z majetku poplatníka

0

3

56

C. Odpis pohledávek zahrnovaný do výdajů (nákladů) k dosažení, zajištění a udržení příjmů a zákonné rezervy a zákonné opravné položky vytvářené podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen zákon o rezervách ) a) Odpis neuhrazených pohledávek zahrnovaný do daňových výdajů (nákladů) a zákonné opravné položky k pohledávkám, mimo bankovních opravných položek podle § 5 zákona o rezervách - vyplňují všichni poplatníci

Vyplní v celých Kč

Řádek Název položky

poplatník

finanční úřad

1

( neobsazeno )

X

X

2

( neobsazeno )

X

X

3

Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení vytvořené podle § 8 zákona o rezervách v daném období, za které se podává daňové přiznání

xxxxx

4

Stav zákonných opravných položek k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (§ 8 zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání

xxxxx

5 6 7 8

Stav nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994, k nimž lze tvořit zákonné opravné položky (§ 8a zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vytvořené podle § 8a zákona o rezervách v daném období, za které se podává daňové přiznání Stav zákonných opravných položek k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 (§ 8a zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání Opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh vytvořené podle § 8b zákona o rezervách v daném období, za které se podává daňové přiznání

xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx

9

Stav zákonných opravných položek k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh ( § 8b zákona o rezervách ) ke konci období, za které se podává daňové přiznání

xxxxx

10

Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, vytvořené podle § 8c zákona o rezervách v daném zdaňovacím období

xxxxx

11

Stav zákonných opravných položek k neúpromlčeným pohledávkám vytvořených podle § 8c zákona o rezervách ke konci zdaňovaícho období

xxxxx

12

Úhrn hodnot pohledávek nebo pořizovacích cen pohledávek nabytých postoupením, uplatněných v daném zdaňovacím období, za které se podává daňové přiznání jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 odst. 2 písm. y) zákona

xxxxx

b) Bankovní rezervy a opravné položky podle § 5 zákona o rezervách - vyplňují pouze banky Průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů podle § 5 odst. 2 písm. a) zákona o rezervách

xxxxx

14

Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů, vytvořené podle § 5 odst. 2 písm. a) zákona o rezervách za dané zdaňovací období

xxxxx

15

Stav zákonných opravných položek k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů (§ 5 odst. 2 písm. a) zákona o rezervách) ke konci zdaňovacího období

xxxxx

16

Průměrný stav poskytnutých bankovních záruk za úvěry podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona o rezervách

xxxxx

17

Rezervy na poskytnuté bankovní záruky za úvěry, vytvořené podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona o rezervách za dané zdaňovací období

xxxxx

18

Stav zákonných rezerv na poskytnuté bankovní záruky za úvěry( § 5 odst. 2 písm. b) zákona o rezervách ) ke konci zdaňovacího období

xxxxx

13 8)

8)

c) Opravné položky podle § 5a zákona o rezervách - vyplňují pouze spořitelní a úvěrní družstva a ostatní finanční instituce 19

Průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů poskytnutých fyzickým osobám na základě smlouvy o úvěru, bez příslušenství, v ocenění nesníženém o opravné položky již vytvořené (§ 5a odst. 3 zákona o rezervách )

xxxxx

20

Výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období ( § 5a odst. 4 zákona o rezervách )

xxxxx

218)

22

Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů poskytnutých fyzickým osobám na základě smlouvy o úvěru, vytvořené podle § 5a odst. 4 zákona o rezervách za dané zdaňovací období Stav zákonných opravných položek k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů poskytnutých fyzickým osobám na základě smlouvy o úvěru ( § 5a odst. 4 zákona o rezervách ) ke konci zdaňovacího období

xxxxx xxxxx

d) Rezervy v pojišťovnictví - vyplňují pouze pojišťovny 23

Rezervy v pojišťovnictví vytvořené podle § 6 zákona o rezervách v daném období, za které se podává daňové přiznání

xxxxx

24

Stav rezerv v pojišťovnictví (§ 6 zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání

xxxxx

4

57

e) Rezerva na opravy hmotného majetku - vyplňují všichni poplatníci 25

Rezerva na opravy hmotného majetku vytvořená podle § 7 zákona o rezervách v daném zdaňovacím období

xxxxx

26

Stav rezerv na opravy hmotného majetku (§ 7 zákona o rezervách) ke konci zdaňovacího období

xxxxx

f) Ostatní zákonné rezervy - vyplňují pouze poplatníci oprávění k jejich tvorbě a použití 27

Rezerva na pěstební činnost vytvořená podle § 9 zákona o rezervách v daném období, za které se podává daňové přiznání

xxxxx

28

Stav rezervy na pěstební činnost (§ 9 zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání

xxxxx

298)

Ostatní rezervy vytvořené podle § 10 zákona o rezervách v daném zdaňovacím období

xxxxx

D. (neobsazeno) E. Odečet daňové ztráty od základu daně podle §34 odst. 1 až 3 zákona5) nebo snížení základu daně podílového fondu o záporný rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji podle §20 odst. 3 zákona, ve znění platném do 14. července 2011 ( vyplní se v celých Kč ) Řádek

Zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, v němž daňová ztráta vznikla od-do 1

0 1

1.1.2012

31.12.2012

Část daňové ztráty ze sl. 2

Celková výše daňové ztráty vyměřené nebo přiznávané za období uvedené ve sl. 1

odečtená v předcházejících zdaňovacích obdobích

odečtená v daném zdaňovacím období

kterou lze odečíst v následujících zdaňovacích obdobích

2

3

4

5

0

0

0

0

2

0

3

0

4

0

5

0

6

0

7

0 0

8 9

Celkem

0

0

F. Odečet podle § 34 zákona5) a) Odečet podle § 34 odst. 3 až 10 a 12 zákona, ve znění platném do 31. prosince 2004

Vyplní v celých Kč

Řádek Název položky

poplatník

finanční úřad

1

( neobsazeno )

x

x

2

( neobsazeno )

x

x

3

( neobsazeno )

x

x

4

Částka odečtu uplatněná v daném zdaňovacím období z nevyužitého nároku, vzniklého v předchozích zdaňovacích obdobích podle § 34 odst. 3 až 10 a 12 zákona, ve znění platném do 31. prosince 2004

0

5

( neobsazeno )

x

x

b) Odečet výdajů (nákladů) při realizaci projektů výzkumu a vývoje od základu daně podle § 34 odst. 4 až 8 zákona ( vyplní se v celých Kč )

Řádek

Zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové Celková výše výdajů ( nákladů ) přiznání, v němž byly vynaložených v období uvedeném vynaloženy výdaje (náklady) při ve sl. 1 při realizaci projektů realizaci projektů výzkumu a výzkumu a vývoje vývoje od-do 1

0

2

Část výdajů ( nákladů ) ze sl. 2

odečtená v předcházejících zdaňovacích obdobích

odečtená v daném zdaňovacím období

3

4

kterou lze odečíst v následujících zdaňovacích obdobích 5

1

0

2

0

3

0 0

4 5

0

Celkem

0

5

58

G. Celková hodnota poskytnutých darů, z níž lze na ř. 260 uplatnit odečet podle § 20 odst. 8 zákona 5) Vyplní v celých Kč Řádek Název položky poplatník finanční úřad 1

Celková hodnota darů poskytnutých na účely vymezené v § 20 odst. 8 zákona pro odečet ze základu daně sníženého podle § 34 zákona

0

2

Ze ř. 1 hodnota darů poskytnutých vysokým školám a veřejným výzkumným institucím

0

H. Rozčlenění celkového nároku na slevy na dani ( §35 odst. 1 a §35a nebo a §35b zákona ), který lze uplatnit na ř. 300 5) Vyplní v celých Kč Řádek Název položky poplatník finanční úřad 1

Sleva podle § 35 odst. 1 písm. a) zákona

0

2

Sleva podle § 35 odst. 1 písm. b) zákona

0

( neobsazeno )

X

4

Úhrn slev podle § 35 odst. 1 zákona ( ř. 1 + 2 )

0

59)

Sleva podle § 35a1) nebo § 35b1) zákona

0

8)

3

I. Zápočet daně zaplacené v zahraničí5)

X

Počet samostatných příloh Vyplní v celých Kč poplatník finanční úřad

Řádek Název položky 18)

Úhrn daní zaplacených v zahraničí, o které lze snížit daňovou povinnost metodou úplného zápočtu

0

29)

Úhrn daní zaplacených v zahraničí, u nichž lze uplatnit metodu prostého zápočtu ( úhrn částek z ř. 3 samostatných příloh k tabuce I )

0

39)

Úhrn částek daní zaplacených v zahraničí, o které lze snížit daňovou povinnost metodou prostého zápočtu ( úhrn částek ze ř. 7 samostatných příloh k tabuce I )

0

4

Výše daní zaplacených v zahraničí, kterou lze započíst metodou úplného a prostého zápočtu ( součet částek ze ř. 1 a 3 )

0

5

Výše daní zaplacených v zahraničí, kterou nelze započíst (kladný rozdíl mezi částkami na ř. 2 a 3, zvýšený o kladný rozdíl mezi částkami na ř. 4 a na ř. 320 II. oddílu )

0

J. Rozdělení některých položek v případě komanditní společnosti 4) ( vyplní se v celých Kč )

2

3

Částka za komanditní společnost jako celek ( sl. 2 + 3 ) 4

1

Základ daně nebo daňová ztráta z ř.200 ( ř. 201 )

0

0

0

2

Úhrn vyňatých příjmů ( základů daně a daňových ztrát ) podléhajících zdanění v zahraničí ( ř. 210 )

0

0

0

3

( neobsazeno )

X

X

X

4

Odečet podle § 34 odst. 4 zákona ( příslušný řádek sl. 2 tabulky F/b)

0

0

0

5

Hodnota darů poskytnutých na účely vymezené v § 20 odst. 8 zákona ( ř. 1 tabulky G )

0

0

0

6

Z ř. 5 hodnota darů poskytnutých vysokým školám a veřejným výzkumným institucím ( ř. 2 tabulky G )

0

0

0

7

Celkový nárok na slevy na dani podle § 35 odst. 1 zákona (ř. 4 tabulky H )

0

0

0

8

( neobsazeno )

X

X

X

9

Úhrn daně zaplacené v zahraničí, kterou lze započíst metodou úplného a prostého zápočtu ( ř. 4 tabulky I )

0

0

0

Měrná jednotka

poplatník

Kč

0

osoby

0

Řádek 0

Název položky a číslo řádku II. oddílu, případně číslo řádku vyznačené tabulky přílohy č. 1 II. oddílu, s nimiž souvisí částka ze sloupce 2 nebo 3 této tabulky 1

Částka připadající na komplementáře

Částka připadající na komandisty

K. Vybrané ukazatele hospodaření Řádek

Název položky

1

Roční úhrn čistého obratu

2

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců, zaokrouhlený na celé číslo

Vyplní finanční úřad

6

59

Vyplní v celých Kč poplatník finanční úřad

Řádek

200

Základ daně před úpravou o část základu daně ( daňové ztráty ) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, a před snížením o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 nebo odst. 8 zákona, nebo daňová ztráta před úpravou o část základu daně ( daňové ztráty ) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí (ř. 10 + 70 - 170)3)

0

201

Část základu daně nebo daňové ztráty připadající na komplementáře3),4)

0

8)

210

Úhrn vyňatých příjmů ( základů daně a daňových ztrát ) podlehajících zdanění v zahraničí 3)5)

0

220

Základ daně po úpravě o část základu daně ( daňové ztráty ) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, před snížením o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 nebo odst. 8 zákona5) nebo daňová ztráta po úpravě o část základu daně ( daňové ztráty ) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí (ř. 200 - 201 - 210 )3)

0

230

Odečet daňové ztráty podle § 34 odst. 1 zákona5)

0

240

Odečet dosud neuplatněného nároku na odečet, vzniklého v předchozích zdaňovacích obdobích podle §34 odst. 3 až 10 a 12 zákona, ve znění platném do 31. prosince 2004

0 0

241 242

Odečet podle § 34 odst. 4 až 8 zákona

0

250

Základ daně po úpravě o část základu daně ( daňové ztráty ) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, snížený o položky podle § 34, před snížením o položky podle § 20 odst. 7 nebo odst. 8 zákona5) (ř. 220 - 230 240 - 241 - 242 )3)

0

251

Částka podle § 20 odst. 7 zákona, o níž mohou poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání (§18 odst. 3 zákona), dále snížit základ daně uvedený na ř.250

0

260

Odečet darů podle § 20 odst. 8 zákona ( nejvýše 5 %, a v úhrnu s dary poskytnutými vysokým školám a veřejným výzkumným institucím, nejvýše 10 % z částky na ř. 250) 5)

0

270

Základ daně po úpravě o část základu daně ( daňové ztráty ) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, snížený o položky podle § 34 a částky podle § 20 odst. 7 nebo odst. 8 zákona, zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů5) (ř. 250 - 251- 260 )

0

280

Sazba daně (v %) podle § 21 odst. 1 nebo odst. 2 anebo odst. 3 zákona, ve spojení s § 21 odst. 6 zákona

19%

290

Daň ( ř. 270 x ř. 280 ) / 100

0

300

Slevy na dani podle § 35 odst. 1 a § 35a nebo § 35b zákona ( nejvýše do částky na ř. 290 )5)

0 0

301 310 320 330 8)

Daň upravená o položky uvedené na ř. 300 a 301 (ř. 290 - 300 - 301)

0

5)

5)

Zápočet daně zaplacené v zahraničí na daň uvedenou na ř. 310 (nejvýše do částky uvedené na ř. 310) Daň po zápočtu na ř. 320 ( ř.310 - 320 ), zaokrouhlená na celé Kč nahoru

0 0

5)

5)

0

331

Samostatný základ daně podle § 20b zákona, zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů

332

Sazba daně ( v % ) podle § 21 odst. 4 zákona, ve spojení s § 21 odst. 6 zákona

333

Daň ze samostatného základu daně, zaokrouhlená na celé Kč nahoru (ř. 331 x ř. 332 / 100)

0

3348)

Zápočet daně zaplacené v zahraničí na daň ze samostatného základu daně ( nejvýše do částky uvedené na ř. 333 )

0

335

Daň ze samostatného základu daně po zápočtu ( ř. 333 - 334 ), zaokrouhlená na celé Kč nahoru

0

340

Celková daňová povinnost ( ř. 330 + 335 )

0

360

Poslední známá daňová povinnost pro účely stanovení výše a periodicity záloh podle § 38a odst. 1 zákona ( ř. 340 - 335 = ř. 330 )

15%

0

7

60

III. ODDÍL - výsledná daň investiční společnosti obhospodařující majetek v podílových fondech Řádek

Vyplní v celých Kč finanční úřad poplatník

Název položky

1

Celková daň za podílové fondy

0

2

Celková daň (ř. 1 + ř. 340 II. oddílu )

0

3

Poslední známá daň pro účely stanovení záloh podle § 38a zákona

0

IV. ODDÍL - dodatečné daňové přiznání Řádek

Vyplní v celých Kč finanční úřad poplatník

Název položky

1

Poslední známá daň

0

2

Nově zjištěná daň ( ř. 340 II. oddílu, resp. ř. 2 III. oddílu )

0

3

Zvýšení (+), snížení (-) částky daně ( ř. 2 - ř. 1 )

0

4

Poslední známá daňová ztráta

0

5

Nově zjištěná daňová ztráta ( ř. 220 II. oddílu )

0

6

Zvýšení (+), snížení (-) daňové ztráty ( ř. 5 - ř. 4 )

0

V. ODDÍL - placení daně Řádek

Vyplní v celých Kč finanční úřad poplatník

Název položky

1

Na zálohách ( § 38a zákona ) zaplaceno

0

28)

Na zajištění daně sraženo plátcem ( § 38e zákona )

0

Uplatňovaný zápočet daně vybrané srážkou ( § 36 odst. 7 zákona )

0

8)

3

4

Nedoplatek (-) (ř. 1 + ř. 2 + ř. 3 - ř. 340 II.oddílu, resp. ř. 2 III. oddílu ) < 0 Přeplatek

(+)(ř. 1 + ř. 2 + ř. 3 - ř. 340 II.oddílu, resp. ř. 2 III. oddílu ) > 0

0

PROHLAŠUJI, ŽE VŠECHNY MNOU UVEDENÉ ÚDAJE V TOMTO PŘIZNÁNÍ JSOU PRAVDIVÉ A ÚPLNÉ A STVRZUJI JE SVÝM PODPISEM Údaje o zástupci :

Kód zástupce :

Jméno(-a) a příjmení / Název právnické osoby

Datum narození / Evidenční číslo osvědčení daňového poradce / IČ právnické osoby

Fyzická osoba oprávněná k podpisu ( je-li daňový subjekt či zástupce právnickou osobou ), s uvedením vztahu k právnické osobě ( např. jednatel, pověřený pracovník apod. ) Jméno(-a) a příjmení / Vztah k právnické osobě

Daňový subjekt / osoba oprávněná k podpisu Vlastnoruční podpis daňového subjektu / osoby oprávněné k podpisu

Datum

8.5.2013

Otisk razítka

Vysvětlivky : 1) Nehodící se škrtněte 2) Vyplní finanční úřad 3) V případě vykázání ztráty nebo daňové ztráty se uvede částka se znaménkem mínus (-) 4) Vyplní pouze poplatník, který je komanditní společností. 5) Pokud poplatníkem daně je komanditní společnost, uvede pouze částky připadající na komandisty. 6) Zákon č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů 7) Účetní závěrka nebo přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, jako příloha vyznačená pod položkou 11 v I. oddílu, je součástí daňového přiznání (§40 odst. 2 zákona 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). Za podílové fondy předkládá účetní závěrku investiční společnost, která obhospodařuje jejich majetek. Pro účely elektronického podání daňového přiznání se Účetní závěrkou rozumí elektronické přílohy Vybrané údaje z Rozvahy a Vybrané údaje z Výkazu zisků a ztráty, popřípadě Vybrané údaje z Přehledu o změnách vlastního kapitálu, které jsou součástí programového vybavení aplikace, a Opis Přílohy účetní záběrky, vkládaný s použitím E-přílohy jsko samostatný soubor typu .doc, .txt,.xls, .rtf, .pdf nebo .jpg. Přehledy o majetku a závazcích a příjmech a výdajích a Účetní závěrky, pro které nejsou v programovém vybavení aplikace Elektronické podání pro daňovou správu k dispozici elektronické přílohy se závazně stanoveným uspořádáním údajů, lze účinně elektronicky podat prostřednictvím E-příloh umožňujících vložení souboru typu .doc, .txt, .xls, .rtf, .pdf nebo .jpg. 8) Bude-li vyplněn něterý z takto označených řádků, je nutné ve smyslu dílčích pokynů pro jejich vyplnění, rozvést na zvláštní příloze věcnou náplň částky vykázané na příslušném řádku, popřípadě její propočet. Při elektronickém podání daňového přiznání jsou textová pole pro vyplnění zvláštních příloh součástí programového vybavení aplikace. 9) Výpočet částky vykázané na takto označeném řádku se provede na samostatné příloze. Tiskopisy samostatných příloh vydává Ministerstvo financí.Pro účely elektronického podání daňového přiznání jsou elektronické verze těchto tiskopisů součástí programového vybavení aplikace Elektronická podání pro daňovou správu. 10) Při podání dodatečného daňového přiznánípodle § 141 odst. 2 nebo 4 zákona č. 280/2010 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, budou na zvláštní příloze uvedeny důvody pro jeho podání. Při elektronickém podání těchto dodatečných daňových přiznání je součástí programového vybavení aplikace textové pole pro vyplnění zvláštní přílohy. 11) Zákon č.426/2011 Sb., o důchodovém spoření; zákon č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření.

Formulář zpracovala ASPEKT HM, daňová, účetní a auditorská kancelář, www.danovapriznani.cz, business.center.cz

8

61

Příloha 2 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu pro rok 2012 Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů

ROZVAHA

Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky

ve zjednodušeném rozsahu (v celých tisících Kč)

ke dni

IČ

AKTIVA

Číslo řádku

b

c

AKTIVA CELKEM

(ř. 02 + 03 + 07 + 12)

Pohledávky za upsaný základní kapitál

B.

Dlouhodobý majetek 06)

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

004

B. II.

Dlouhodobý hmotný majetek

005

B. III.

Dlouhodobý finanční majetek

006

C.

Oběžná aktiva

C. I.

Zásoby

008

C. II.

Dlouhodobé pohledávky

009

C. III.

Krátkodobé pohledávky

010

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

011

D. I.

Časové rozlišení

012

(ř. 04 až

Korekce 2

Netto 3

Netto 4

(ř. 08 až 11)

003

007

PASIVA

Číslo řádku

a

b

c

Vlastní kapitál

Brutto 1

002

Označení

A.

Minulé úč. období

Běžné účetní období

001

A.

PASIVA CELKEM

Sídlo, bydliště nebo místo podnikání účetní jednotky

(ř.14 + 20 + 25) (ř. 15 až 19)

Běžné účetní období

Minulé účetní období

5

6

013 014

62

A. I.

Základní kapitál

015

A. II.

Kapitálové fondy

016

A. III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

017

A. IV.

Výsledek hospodaření minulých let

018

A. V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

019

B.

Cizí zdroje

020

B. I.

Rezervy

021

B. II.

Dlouhodobé závazky

022

B. III.

Krátkodobé závazky

023

B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

024

C. I.

Časové rozlišení

025

(ř. 21 až 24)

Sestaveno dne: Právní forma účetní jednotky: Předmět podnikání účetní jednotky: Podpisový záznam:

63

Příloha 3 Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu pro rok 2012 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů

ve zjednodušeném rozsahu

Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky

(v celých tisících Kč)

ke dni

IČ

Sídlo, bydliště nebo místo podnikání účetní jednotky

Skutečnost v účetním období Označení

a I.

A.

Číslo řádku

TEXT

b Tržby za prodej zboží

1

Náklady vynaložené na prodané zboží

2

Obchodní marže - 02)

II.

Výkony

4

Výkonová spotřeba

5

+

Přidaná hodnota - 05)

(ř. 01

(ř. 03 + 04

3

6

C.

Osobní náklady

7

D.

Daně a poplatky

8

E.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

9

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

10

F.

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

11

G.

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

12

Ostatní provozní výnosy

13

III.

IV.

minulém 2

c

+

B.

sledovaném 1

64

Ostatní provozní náklady

14

Převod provozních výnosů

15

Převod provozních nákladů

16

*

Provozní výsledek hospodaření [ř. 06 - 07 - 08 - 09 + 10 - 11 - 12 + 13 - 14 + (-15) - (-16)]

17

VI.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

18

Prodané cenné papíry a podíly

19

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

20

VIII.

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

21

H.

V.

I.

J.

Označení

TEXT

Číslo řádku

a

b

c

Náklady z finančního majetku

22

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

23

L.

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

24

M.

Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

25

Výnosové úroky

26

Nákladové úroky

27

Ostatní finanční výnosy

28

Ostatní finanční náklady

29

Převod finančních výnosů

30

Převod finančních nákladů

31

Finanční výsledek hospodaření [ř. 18 - 19 + 20 + 21 - 22 + 23 - 24 - 25 + 26 - 27 + 28 - 29 + (-30) - (31)]

32

Daň z příjmů za běžnou činnost

33

K. IX.

X. N. XI. O. XII. P. * Q. **

Výsledek hospodaření za běžnou činnost + 32 - 33)

XIII.

Mimořádné výnosy

35

R.

Mimořádné náklady

36

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

37

*

Mimořádný výsledek hospodaření 36 - 37)

(ř. 17

(ř. 35 -

Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)

T. ***

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) + 38 - 39)

Skutečnost v účetním období sledovaném 1

minulém 2

34

38 39

(ř. 34

40

65

****

Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) + 33 + 39)

(ř. 40 + 37

41

Sestaveno dne: Právní forma účetní jednotky: Předmět podnikání účetní jednotky: Podpisový záznam:

66