VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Finanční krize bakalářská práce

Autor: Eva Adamcová Vedoucí práce: Ing. Roman Fiala Jihlava 2010

Anotace Tato práce se týká finanční krize, která zasáhla svět v roce 2008. V první části práce se zabývám definicí makroekonomických veličin, jako jsou například hrubý domácí produkt, inflace, nezaměstnanost, obchodní platební bilance a další. Také zde definuji hospodářský cyklus, jeho vznik a fáze. Ve druhé části definuji obecně krizi a popisuji příčiny vzniku a následky, které ovlivnily ekonomiku v celém světě. Snažím se zaměřit hlavně na Českou republiku. Dále porovnávám situaci v Německu, Maďarsku, Spojených státech a Lotyšsku a popisuji protikrizová opatření v těchto zemích. Na závěr práce se zabývám protikrizovými opatřeními v České republice a nastiňuji řešení krize, k němuž nechybí můj názor.

Klíčová slova Hrubý domácí produkt, inflace, nezaměstnanost, hospodářský cyklus, státní rozpočet, recese, Federální rezervní systém, krize, úvěr, hypotéka, protikrizová opatření, záchranný balíček .

Annotation This thesis concerns the financial crisis that struck the world in 2008. In the first part of the thesis I deal with the definition of macroeconomic variables such as gross domestic product, inflation, unemployment, trade balance of payments etc. I also define the economic cycle, its rise and its phases. In the second part I define the crisis in general and describe the causes and consequences which affected the economy in the world. I try to focus mainly on the Czech Republic. Furthermore, I compare the situation in Germany, Hungary, Latvia and the United States and describe the anti-crisis measures in those countries. At the end of the thesis I focus on the anti-crisis measures in the Czech Republic and I try to outline the solution, which contains my opinion.

Keywords Gross domestic product, inflation, unemployment, economic cycle, state budget, recession, the Federal Reserve system, crisis, loan, mortgage, anti-crisis measures, bailout

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Romanu Fialovi za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Ráda bych poděkovala také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejichž pomoci by nebylo možné práci dokončit.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 20. 12. 2009 ...................................................... Podpis

Obsah ÚVOD A CÍL PRÁCE ............................................................................................................................... 7 1

METODIKA PRÁCE ...................................................................................................................... 8

2

TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................................... 9

3

2.1

MAKROEKONOMICKÉ VELIČINY ................................................................................................ 9

2.2

HOSPODÁŘSKÉ CYKLY ............................................................................................................. 20

2.3

MAGICKÝ ČTYŘÚHELNÍK ......................................................................................................... 25

2.4

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA STÁTU.............................................................................................. 26

2.5

STÁTNÍ ROZPOČET ................................................................................................................... 28

2.6

MORÁLNÍ HAZARD................................................................................................................... 31

2.7

FEDERÁLNÍ REZERVNÍ SYSTÉM ................................................................................................ 32

PRAKTICKÁ ČÁST...................................................................................................................... 34 3.1

DEFINICE FINANČNÍ KRIZE ....................................................................................................... 34

3.2

PŘÍČINY KRIZE - SPOJENÉ STÁTY ............................................................................................. 35

3.3

FÁZE KRIZE.............................................................................................................................. 39

3.4

NÁSLEDKY KRIZE .................................................................................................................... 43

3.5

JAK ŘEŠÍ KRIZI VE SVĚTĚ ......................................................................................................... 54

3.6

BOJ S KRIZÍ V ČESKÉ REPUBLICE.............................................................................................. 56

3.7

POZITIVUM KRIZE .................................................................................................................... 60

3.8

VLIV KRIZE NA ZADLUŽOVÁNÍ STÁTU ...................................................................................... 62

3.9

MOŽNÉ ŘEŠENÍ KRIZE .............................................................................................................. 63

3.10

MŮJ NÁZOR ............................................................................................................................. 64

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 67 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................................................... 68 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ..................................................................................................... 70

6

Úvod a cíl práce V této práci bych se chtěla pokusit o chronologický popis průběhu krize, která začala ve Spojených státek a rozšířila se do celého světa, čímž ovlivnila ekonomiku ve světě ale i v České republice. Dále bych chtěla popsat, co zapříčinilo tuto krizi ve Spojených státech, a to hypoteční bublina a úvěrová expanze. Následky, které byly způsobeny, neschopností splácet úvěry, které byly poskytnuty prakticky komukoli. Na celém světě se stále zvyšuje spotřeba a trend tak zvaného žití na dluh, i když mzdy již delší dobu stagnují. Tento trend není jen ve Spojených státech, ale po celém světě. Vybrala jsem si čtyři státy, abych nastínila jaká je jejich situace v krizi a jak ji řeší. Spojené státy (jako stát, kde krize začala), Německo (jako stát, kam směřuje největší část exportu ČR). Maďarsko a Lotyšsko, jako příklady dvou států, které krize dohnala až na pokraj státního bankrotu. Lotyšsko také jako stát, do kterého Česká republika posílala finanční pomoc, na kterou se musela sama zadlužit. Následky v České republice, kde banky přestaly půjčovat finanční prostředky, což znemožnilo společnostem rozšiřovat výrobu a inovovat. Následně docházelo k propouštění zaměstnanců, a proto i ke snižování spotřeby a snižování výroby. Dále jsem se zaměřila na protikrizová opatření, která navrhovaly jednotlivé strany a na ty, které byly schváleny. Zmiňuji se o zadlužování České republiky, které ve srovnání s některými státy Evropské unie není vysoké, ale roste velice rychle, což by mohlo v horizontu pár let znamenat veliký problém. Na závěr práce nastiňuji řešení krize, kde se zmiňuji o dotacích, které Česká republika mohla čerpat a nečerpala nebo o stabilitě měnového systému, který je velice závislý na americké měně. Práci zakončuji svým názorem na řešení krize v České republice, kde kritizuji nesamostatnost našeho státu. Toto téma jsem si vybrala, protože mne velice zajímá a protože je aktuální. Vzhledem k tomu, že byla tato krize velice medializovaná, velice mě a mé okolí ovlivnila. Cílem mé práce je obecně popsat, co se dělo ve Spojených státech, a jak to ovlivnilo ekonomiky ve světě a v České republice. Mezi dílčí cíle patří: 1. popis průběhu krize, 2. popis příčin a následků krize, 3. nástin řešení krize.

7

1 Metodika práce V této práci bude použita metoda popis, vysvětlení a porovnání. Tyto metody jsem použila, protože je toto téma velice diskutabilní a doposud vyšlo jen málo literatury ohledně tohoto tématu. Informace jsem čerpala z týdeníků, jako například Ekonom a Euro, který si provádí svoje vlastní průzkumy, co se týče názorů velkých společností. Jeho šetření se týká většinou více než tisíce respondentů po celé České republice, a proto jsem používala jejich výsledky měření. Netvořila jsem vlastní dotazník, a to protože je moje práce velice obecně zaměřena, nechtěla jsem se konkrétně zaměřit na region nebo město, cílem mé práce bylo obecně popsat, jak se krize dotkla celé České republiky.

8

2 Teoretická část 2.1 Makroekonomické veličiny

2.1.1 Produkt

Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt (dále už jen HDP) je základním národohospodářským ukazatelem, který udává kolik finálních statků a služeb vyprodukovala ekonomika konkrétního státu za určité časové období. Do HDP se započítává veškerá finální produkce daného státu, ale také produkce vytvořená zahraničními podniky na našem území. Vyjadřuje se v peněžních jednotkách, a to proto, že se skládá z velkého množství různých statků a služeb. Proto nemůžeme velikost měřit ve fyzických jednotkách, jako například v kusech. Na tvorbě HDP se podílejí jednotlivá odvětví a sektory: 1. primární sektor, kam patří prvovýroba, zemědělství, lesnictví, těžební průmysl a další, 2. sekundární sektor tzv. sektor zpracovatelského průmyslu, kam patří například zpracování polotovarů nebo stavební výroba, 3. terciární sektor, kam patří služby jako například vzdělávání, zdravotnictví, sociální služby, finanční služby, obchod a další. U méně vyspělých zemí tvoří velkou část HDP zemědělství. Středně vyspělé země mají většinou rozvinut sektor zpracovatelského průmyslu a u vyspělých zemí převažují služby. Pokud chceme zjistit růst HDP, to znamená, jak se domácí produkt zvýšil oproti předchozímu roku, měli bychom brát v úvahu to, že se ceny statků a služeb z roku na rok obvykle mění pod vlivem inflace. Když poté změříme domácí produkt daného roku a porovnáme ho s předchozím rokem, promítá se do růstu HDP jak růst produkce, tak i růst cen. Proto rozlišujeme HDP nominální a reálný.

9

Velmi záleží na cenách, ve kterých výdaje za vyrobené statky a služby počítáme, pokud si volíme běžné ceny, to jsou skutečné ceny daného roku, pak díky inflaci nemůžeme výsledky srovnávat s jinými roky. Další období poté musíme přepočítávat podle aktuálních cen. Jestliže ale používáme běžné ceny, hovoříme o nominálním produktu. Pokud si zvolíme stálé ceny, to znamená, že si zvolíme některý rok jako výchozí a všechny ostatní cenově přepočítáváme podle něj, hovoříme o reálném produktu. Roky přepočítáváme pomocí deflátoru. Deflátor zahrnuje všechny výrobky a služby vyrobené v daném roce v dané zemi. Dále rozlišujeme produkt na čistý a hrubý. Rozdíl mezi čistým a hrubým domácím produktem, představuje opotřebení. Jedná se o opotřebení zboží dlouhodobé životnosti (například auta, domy, stroje). Toto opotřebení je vyjádřeno pomocí odpisů. Hrubý domácí produkt v sobě obsahuje hrubé investice, pokud od nich odečteme odpisy, získáme čistý domácí produkt. (Rusmichová, Soukup a kol., 2002)

Tabulka 1 HDP od roku 2006–2009, zdroj: dostupné z WWW: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/, aktualizováno dne 8. 6. 2009 Období

HDP

Růst HDP

2Q / 09

903.0 mld. Kč

-5,5 %

1Q / 09

917.7 mld. Kč

-3.4 %

R / 08

3 705.9 mld. Kč

2.8 %

4Q / 08

931.7 mld. Kč

-0.1 %

3Q / 08

928.7 mld. Kč

3.1 %

2Q / 08

924.2 mld. Kč

4.6 %

1Q / 08

921.1 mld. Kč

3.8 %

R / 07

3 530.2 mld. Kč

6.1 %

4Q / 07

907.8 mld. Kč

6.1 %

3Q / 07

894.1 mld. Kč

6.0 %

2Q / 07

875.5 mld. Kč

5.6 %

1Q / 07

856.1 mld. Kč

6.8 %

R / 06

3 215.6 mld. Kč

7.0 %

4Q / 06

830.6 mld. Kč

6.7 %

3Q / 06

816.2 mld. Kč

7.1 %

2Q / 06 1Q / 06

796.1 mld. Kč 775.7 mld. Kč

7.0 % 7.0 %

10

Obrázek 1 Vývoj HDP v České republice meziročně v %, zdroj: dostupné z WWW: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/, aktualizováno 8. 6. 2009

Hrubý národní produkt Jedná se o celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených výrobními faktory ve vlastnictví subjektů národní ekonomiky za dané období. Do tohoto ukazatele se započítávají i produkty vyrobené v zahraničí výrobními faktory daného státu. Aby bylo možno srovnávat hrubý národní produkt, přepočítává se na jednoho obyvatele. Zvyšování nebo snižování hrubého národního produktu se vyhodnocuje jako tempo růstu ekonomiky. (Rusmichová, Soukup a kol., 2002)

Ekonomická síla země Jedná se o velikost absolutního objemu finální produkce statků a služeb a jeho dynamiku, která vypovídá o hospodářství dané země v určitém čase. Porovnáním absolutní velikosti HDP konkrétní země s ostatními můžeme posoudit postavení dané země ve světové ekonomice. (Kvasnička, 2006)

Ekonomická úroveň země Jedná se také o velikost HDP, ale vztaženou na jednoho obyvatele. Vyjadřuje, jak efektivně země využívá disponibilní výrobní faktory a slouží k určení životní úrovně dané země. Tedy absolutní hodnota HDP dělená počtem obyvatel země. Vypovídací

11

schopnost tohoto faktoru může být omezená v důsledku nerovnoměrného rozdělení důchodů, a proto je třeba sledovat i jiné faktory, jako například tempo růstu reálných mezd. (Kvasnička, 2006)

Potencionální produkt Potencionální produkt, tedy teoretický celkový produkt hospodářství, je takové množství celkového hrubého národního produktu, které by bylo možno vyrobit při optimálním využití zdrojů (práce, půdy, kapitálu). Za optimální využití se považuje nejvyšší využití zdrojů, které je dlouhodobě udržitelné. Jestliže se ekonomika pokouší vyrobit více než je její potenciál, začnou ceny růst, protože zdroje budou využívány příliš. Takový stupeň využití zdrojů nebude dlouhodobě udržitelný. Vyrobí-li naopak ekonomika méně, než je její potenciál, pak bude existovat zbytečně vysoká úroveň nezaměstnanosti a přebytečné kapacity továren. (Rusmichová, Soukup a kol., 2002)

2.1.2 Nezaměstnanost K vytvoření makroekonomického produktu je zapotřebí určité množství výrobních faktorů a s množstvím produkce je spojena úroveň zaměstnanosti. Ukazatel, který měří stav a vývoj nezaměstnanosti se nazývá míra nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti se měří pomocí podílu nezaměstnaných a ekonomicky aktivních obyvatel. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsou lidé, kteří pracují nebo jsou nezaměstnaní, ale práci si hledají nebo čekají, že se budou moci po přerušení do práce vrátit. Nezaměstnaní jsou lidé, kteří zaměstnání nemají a ani aktivně nehledají. (Rusmichová, Soukup a kol., 2002)

Formy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost jde o krátkodobou nezaměstnanost, dosahuje hodnot, které ekonomiku nijak nezatěžují a dokonce jsou jí prospěšné. Vzniká, když se lidé stěhují z místa na místo, hledáním jiného zaměstnání nebo hledáním nových míst absolventy škol. Nelze ji odstranit z ekonomiky, ale lze ji ovlivnit například zlepšením informovanosti a usnadněním snadnější mobility zaměstnanců. Strukturální nezaměstnanost je vyvolána hlavně změnami v požadované kvalifikaci u pracovníků, protože se změnily technologické podmínky výroby, nebo došlo k rychlejšímu rozvoji ekonomiky, než je rozvoj vzdělávacího systému. Strukturální

12

nezaměstnanost je dlouhodobá a týká se většinou celých odvětví. Mohou zde vznikat takzvané kapsy strukturální nezaměstnanosti v menších městech, které jsou závislé na jedné větší společnosti. Tato nezaměstnanost může vyvolat problémy, ale je možné ji ovlivnit pomocí podpor a úlev pro zaměstnavatele, podpory vzdělávání, podpory dojíždění za prací a jiné. Cyklická nezaměstnanost je spojena s hospodářských cyklem, to znamená, že v období poklesu roste a v období růstu se snižuje. Trvá zpravidla několik měsíců, dokud nezačne znovu růst národní produkce a pokud se nezvýší poptávka po práci. Cyklická nezaměstnanost je nulová, pokud se frikční nezaměstnanost rovná strukturální. Je možné ji ovlivnit pomocí investičních pobídek, snižování daní, plošné podpory podnikání a dalších nástrojů. Přirozená míra nezaměstnanosti, pomocí které se posuzuje celkový rozsah nezaměstnanosti. Její výše je pro každou zemi jiná. Přirozená míra nezaměstnanosti je taková, při níž se inflace nezvyšuje ani nesnižuje. Představuje nejvyšší dlouhodobě udržitelnou míru zaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země. Přesně bychom ji mohli naměřit jen tehdy, když je vyrovnán počet osob, které práci ztratili s počtem osob, které práci ke stejnému okamžiku nalezli. Je dána součtem frikční a strukturální nezaměstnanosti. Ve většině zemí se pohybuje mezi 4 procenty a 8 procenty. Nezaměstnanost je jev, který přináší negativní ekonomické a sociální důsledky jako jsou například ztráta statků a služeb, které by mohli nezaměstnaní vyrobit nebo zvýšené náklady na sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti, které zatěžují státní rozpočet. Oslabovány jsou i příjmy státu v podobě nízkých vybraných daní a odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Příčiny nezaměstnanosti bychom mohli hledat v nedokonalém trhu práce nebo například ve vysokých podporách v nezaměstnanosti, které zvyšují dobrovolnou nezaměstnanost. (Kvasnička, 2006)

13

Tabulka 2 Celková nezaměstnanost 2008 - 2009, zdroj: dostupné z WWW: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezaměstnanost/, aktualizováno 10. 7. 2009 Období

6/2009 5/2009 4/2009 3/2009 2/2009 1/2009 R / 08 12/2008 11/2008 10/2008 9/2008 8/2008 7/2008 6/2008 5/2008 4/2008

Celková nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti v%

463 555 457 561 456 726 448 912 428 848 398 061 352 250 352 250 320 299 311 705 314 558 312 333 310 058 297 880 302 507 316 118

8.0 % 7.9 % 7.9 % 7.7 % 7.4 % 6.8 % 6.0 % 6.0 % 5.3 % 5.2 % 5.3 % 5.3 % 5.3 % 5.0 % 5.0 % 5.2 %

Volná pracovní místa

41 763 43 402 50 517 55 412 64 881 68 494 91 189 91 189 111 307 130 124 139 557 150 907 150 240 151 900 151 344 152 267

Z tabulky č. 2 je zřejmé, že nezaměstnanost od roku 2008 stoupá a velice rychlé klesá i počet volných pracovních míst.

2.1.3 Inflace Inflace se projevuje všeobecným růstem cenové hladiny v čase. Vyjadřuje se pomocí indexů spotřebitelských cen. Statistické vyjadřování inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše výrobků a služeb ve dvou obdobích. Jednotlivým reprezentantům spotřebního koše je přidělena váha, která odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupuje celkovou spotřebu domácností. Do spotřebního koše je zařazeno potravinářské zboží (potraviny, nápoje, tabák), ostatní zboží (odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží, zboží pro dopravu aj.) a služby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, finanční služby a jiné).

14

Deflace znamená snížení cenové hladiny. Je zápornou inflací. Když se objeví, signalizuje špatný stav ekonomiky, kdy prodejci musí zlevňovat téměř všechno, aby vůbec prodali. Inflaci můžeme charakterizovat, jako nerovnováhu mezi množstvím peněz na jedné straně a množstvím zboží a služeb na straně druhé. Důsledkem této nerovnováhy je nepřetržitý růst cen a mezd. (Rusmichová, Soukup a kol., 2002)

Druhy inflace Poptávkovou inflaci lze charakterizovat jako vzestup agregátní poptávky nad potenciální produkt do oblasti inflační mezery. Mohou ji vyvolat: − nadměrné investiční výdaje, − nadměrný růst mezd, − levné úvěry, − masivní snížení daní, − zvýšení vládních výdajů. Nabídková inflace bývá vyvolána zvýšením nákladových položek, čímž dojde k poklesu reálného produktu pod úroveň potenciálního produktu. Mohou ji vyvolat: − nedokonalá konkurence mezi monopolními či oligopolními podniky, vedoucí k růstu cen, − omezení

přístupu

k energetickým

a

surovinovým

zdrojům

v podobě

mezinárodních kartelů, − neúroda či živelné pohromy, produkce zvyšující ceny základních potravin nebo surovin. Mírná inflace znamená relativně pomalý růst cenové hladiny. Měna je stabilní a lidé jí důvěřují. Míra inflace je řádově jednociferná. Většinou jde ruku v ruce s růstem výroby, mezd a reálného produktu. Pádivá inflace je inflací, kdy ceny rostou dvou či trojcifernými tempy. Tempo růstu ekonomiky zaostává. Klesá kupní síla peněz, lidé se snaží hromadit majetek. Jestliže se pádivá inflace plně rozvine, vznikají vážné hospodářské poruchy. Finanční trhy odumírají, měna postupně ztrácí svojí hodnotu.

15

Hyperinflace je extrémní případ. Její roční procentní vyjádření může mít i devět nul. Příkladem může být cenový vývoj počátkem dvacátých let minulého století v Německu, kdy během tří let vzrostlo množství peněz v oběhu sedmmiliardkrát. Výsledkem hospodářské a politické nestability byl nástup Hitlera k moci. Mezi další země, které prošly hyperinflací, můžeme zařadit například Bolívii, Argentinu nebo Zimbabwe. Tabulka 3 Míra inflace v České republice v letech 2000–2009, zdroj: dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace, aktualizováno dne 2. 10. 2009 Měsíc

Rok 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

2000

2,1

2,2

2,3

2,4

2,5

2,6

2,9

3,1

3,3

3,6

3,8

3,9

2001

4,0

4,0

4,0

4,1

4,2

4,3

4,5

4,6

4,7

4,7

4,7

4,7

2002

4,6

4,6

4,6

4,5

4,3

3,9

3,5

3,1

2,7

2,4

2,1

1,8

2003

1,5

1,1

0,8

0,5

0,3

0,2

0,2

0,1

0,0

0,0

0,1

0,1

2004

0,3

0,5

0,8

1,0

1,2

1,4

1,7

2,0

2,2

2,5

2,7

2,8

2005

2,8

2,7

2,6

2,6

2,5

2,4

2,2

2,1

2,0

2,0

1,9

1,9

2006

2,0

2,1

2,2

2,3

2,4

2,5

2,6

2,7

2,8

2,7

2,6

2,5

2007

2,4

2,3

2,2

2,2

2,1

2,1

2,1

2,0

2,0

2,2

2,5

2,8

2008

3,4

3,9

4,3

4,7

5,0

5,4

5,8

6,1

6,4

6,6

6,5

6,3

2009

5,9

5,4

5,0

4,6

4,1

3,7

3,1

2,6

2,1

Tabulka č. 3 vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku. Jedná se tedy o dosaženou cenovou úroveň, která vylučuje sezónní vlivy, protože jsou porovnávány vždy stejné měsíce. (Rusmichová, Soukup a kol., 2002)

Vliv inflace Bude-li inflace nevyrovnaná, reálné mzdy a jejich podíl na reálném HDP poklesnou. Inflace pak povede k přerozdělení reálných mezd ve prospěch jiných důchodů. Taxflace je jev fiskální brzdy, to znamená efekt spojení inflace a zdanění. S růstem nominálních mezd, který je spojen s růstem cenové hladiny se příjemci mezd dostávají do vyšší důchodové skupiny s vyšší mírou zdanění. Rostou-li reálné mzdy pomalu, klesá reálný

16

disponibilní důchod domácností. Proti tomuto účinku se zavádí odečitatelné položky od základu daně. Inflace postihuje důchody vlastnické jako úroky z úspor. Dále zatěžuje ekonomické subjekty dodatečnými náklady, jako jsou například náklady spojené s řízením struktury aktiv. Nebo náklady spojené se změnou ceníků, seřizování prodejních automatů a podobně. Inflace vytváří nejisté prostředí pro ekonomickou aktivitu. Zaměstnanci i podnikatelé jsou postupně odrazení od tvoření úspor, které jsou poté znehodnoceny inflací. Inflace tak může vést k posílení spotřebních výdajů na úkor úspor (jde spíše o dopady vysoké míry inflace, při nízké míře naopak se úspory mohou zvyšovat). K problematice inflace existují v zásadě dva přístupy - keynesiánský a monetaristický. Keynesiánský přístup spatřuje příčinu inflace v ekonomické nerovnováze, která vzniká na trhu z nejrůznějších příčin na straně nabídky i poptávky a v řešení nerovnováhy přikládá význam státu. Monetaristický přístup pak viní především stát, který buď svými zásahy přímo způsobí, nebo alespoň napomůže neúměrnému nárůstu množství peněz v ekonomice a následnému inflačnímu zvýšení cen. (Rusmichová, Soukup a kol., 2002)

2.1.4 Platební bilance Platební bilance je bilance příjmů určité země ze zahraničí a jejich výdajů do zahraničí. Zahrnují se sem veškeré platby bez ohledu na to, jak vznikly. Příjmy ze zahraničí se likvidují existující pohledávky v zahraničí, úhradou se pak likviduje závazek vůči zahraniční zemi. Proto obraty platební bilance snižují vždy rozsah zahraničních pohledávek a závazků dané země. Účet platební bilance dané země zahrnuje směnu zboží, směnu služeb a jednostranné transfery se zbytkem světa. Rozlišujeme bilance: − běžných operací, jež zachycují příjem, vydání a saldo těchto hlavních položek: zboží, cestovní ruch, doprava, pojištění, příjmy z investic, vládní operace a dary, − pohybu kapitálu a měnového zlata a to jednak pohyb krátkodobého dlouhodobého kapitálu soukromých osob a jednak pohyb krátkodobého a dlouhodobého kapitálu a zlata vládních institucí a bank.

17

Kreditní položka zahrnuje transakce, které vedou k přísunu peněžních prostředků do země (např. vývozy). Debetní položka je taková transakce, která vede k odsunu peněžních prostředků ze země do okolního světa (např. dovozy). Platební bilance ze zásady podvojného účetnictví jako celek musí nakonec z definice vykázat nulový závěrečný zůstatek a to proto, že co se koupí se musí buď zaplatit, nebo se musí zadlužit. Tedy součet salda běžného účtu, salda kapitálového účtu, statistických diskrepancí a oficiálního vyrovnání se musí rovnat nule. Po rozboru jednotlivých finančních toků se určuje, zda vznikl přebytek nebo deficit platební bilance. Deficit platební bilance značí převyšování poptávky po cizí měně. Přebytek platební bilance značí převyšování poptávky po domácí měně. Nástrojů, kterými lze ustavit rovnováhu platební bilance je více. Je možné snížit dovozy zavedením restriktivních opatření, jako jsou například cla nebo kvóty. Cílem těchto opatření je ochrana spotřebitele a jejím důsledkem je pokles importu. Dalším nástrojem může být devizová politika. Centrální banka může oslabit kurz měny a díky tomu budou exporty pro zahraniční kupce levnější a importy pro domácí občany dražší. (Holman, 2004)

2.1.5 Obchodní bilance Obchodní bilance je rozdíl mezi vývozem a dovozem veškerého zboží z a do dané ekonomiky. Je-li kladná, země více zboží vyváží, je-li obchodní bilance záporná, jsou vývozy nižší než dovozy. Saldo obchodní bilance vyjadřuje rozdíl mezi hodnotou vývozu

a

hodnotou

dovozu.

Teritoriální

obchodní

bilance

sleduje

složení

vývozu/dovozu podle toho, do/ze kterých zemí směřuje. Komoditní obchodní bilance sleduje složení vývozu a dovozu podle skupin zboží, které je děleno do deseti tříd podle mezinárodně užívaných standardů Standard International Trade CLassification. Rozeznáváme tři druhy účtů a to: běžný, kapitálový a finanční. Běžný účet obchodní bilance zobrazuje platby za nákup a prodej zboží a služeb, výnosy z kapitálu a práce (úroky, dividendy, mzdy a platy) a jednostranné převody peněz bez protihodnoty (penze, výživné, dary a jiné.) Dalším typem účtu je kapitálový. Jsou zde zachyceny transakce spojené s patenty, licencemi, ochrannými známkami, autorskými právy a převody migrantů. Finanční účet zaznamenává přímé zahraniční investice v České republice, investice do majetkových a dluhových cenných papírů, úvěry, depozita a jiné. (Holman, 2004)

18

Tabulka 4 Obchodní bilance České republiky v letech 2003–2007, zdroj: dostupné z WWW: http://www.patria.cz/Economy/Figures.aspx?indicator=obchodnibilance, aktualizováno 12. 10. 2007 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Export v mld. Kč

1 370,9

1 722,7

1 868,6

2 144,6

2 479,2

2 463,1

Import v mld. Kč

1 440,7

1 749,1

1 830,0

2 104,8

2 391,3

2 393,7

-69,8

-26,4

38,6

39,8

87,9

69,4

-2,7

-0,9

1,3

1,2

2,5

Obchodní bilance v mld. Kč Saldo obchodní bilance v % HDP

Z tabulky č. 4 je zřejmé, že zatímco v letech 2003 a 2004 bylo saldo obchodní bilance záporné, to znamená, že se více dováželo, než vyváželo. Rozdíl nastal v roce 2005. Od tohoto roku má Česká republika kladné saldo obchodní bilance, což znamená, že více vyvážíme, než dovážíme. V roce 2008 bylo saldo obchodní bilance již záporné.

19

2.2 Hospodářské cykly Hospodářské cykly bychom mohli charakterizovat jako výkyvy v ekonomice. Jde o kolísání reálného produktu, zaměstnanosti, investic a jiných veličin. Ekonomika vykazuje neustálé výkyvy ve vývoji reálného produktu, dochází ke střídání kratších či delších období pomalejšího nebo rychlejšího růstu nebo poklesu produktu, případně stagnace. Jde o fluktuaci reálného produktu kolem potencionálního produktu. Růst potenciálního produktu je ovlivněn zejména růstem kapitálu a technologickým pokrokem. Naproti tomu fluktuace skutečného domácího produktu kolem potenciálního produktu jsou ovlivňovány poptávkovými nebo nákladovými šoky. Rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem se nazývá produkční mezera. Rozlišujeme dva typy hospodářských cyklů, a to monetární cykly a reálné cykly. (Czesaný, 2006)

2.2.1 Příčiny vzniku hospodářských cyklů Existuje více teorií cyklu, které se dají v zásadě rozdělit do dvou hlavních kategorií, a to na vnější a vnitřní. Teorie vnějších příčin řeší příčiny hospodářských cyklů vně daného ekonomického systému. Patří sem např. války, revoluce, embarga. Dále pak nové vynálezy, objevy, zdroje, tempo růstu obyvatelstva a jeho migrace, velké výkyvy počasí, mnohdy s katastrofálními důsledky. Teorie vnitřních příčin hledají příčiny vyvolávající hospodářské cykly uvnitř daného ekonomického systému. Je to např. rozsáhlejší snižování objemu mezd, vedoucí k poklesu poptávky. Dále pak kolísání investičních výdajů, které je vyvolané pesimistickými a optimistickými odhady podnikatelů o budoucích výnosech investic. Předkeynesiánská teorie vznikla v první třetině 20. století a patří k vnitřním teoriím. Tato teorie z psychologického hlediska vykládá hospodářský cyklus jako nákazu, při níž lidé a firmy infikují jeden druhého pesimistickým či optimistickým očekáváním. Myšlenou této teorie je, že expanzi způsobuje optimismus, a naopak kontrakci způsobuje pesimismus. Z měnového hlediska je příčinou výkyvů změna peněžní zásoby, které v ekonomice vyvolávají poptávkové šoky. Zde je důležitá kvantitativní teorie peněz, kde množství peněz v ekonomice je stabilní, pak i druhá strana rovnice,

20

kterou tvoří produkt a cenová hladina, je stabilní, a nedochází k výkyvům. Keynesiánská teorie (vnitřní teorie) podle které jsou hospodářské cykly střídavé vlny investičního pesimismu a optimismu, které vyvolávají změny agregátní poptávky a tím i změny výkonnosti ekonomiky. V této teorii je důležitý princip akcelerátoru a multiplikátoru. Akcelerátor zjednodušeně ukazuje, že investice velmi prudce klesnou, pokud dojde k propadu agregátní poptávky. Je to poměr fixního kapitálu a produktu. Potom je hospodářský cyklus výsledkem neustálých výkyvů produktu a investic. Akcelerátor říká, kolikrát se zvýší velikost investic při jednotkové změně hrubého domácího produktu. Multiplikátor a akcelerátor jsou vnitřní síly, které svým současným působením urychlují hospodářské procesy. Multiplikátor reaguje na růst investic zrychleným růstem reálného produktu. Teorie politického hospodářského cyklu patří mezi vnitřní teorie hospodářského cyklu. Vychází z toho, že volení zástupci obyvatel mohou díky fiskální a monetární politice manipulovat s ekonomikou tak, aby podpořili své volební výsledky. Obvykle to znamená, že po volbách se zavede úsporný hospodářský režim a zhruba další rok před volbami se naopak začne prosazovat expanzivní hospodářská politika. Teorie kombinování vnitřních a vnějších faktorů - kombinuje teorie vnitřní a vnější. Mezi nejvýznamnější faktory cyklického vývoje ekonomiky patří investice. „Investice jsou ovlivněny růstem produktu a prodejů. Všechny tyto teorie vycházejí z principu akcelerátoru.“ (Czesaný, 2006)

2.2.2 Fáze hospodářského cyklu Dno hospodářského cyklu je fáze, kdy hospodářská aktivita a reálný produkt poklesne na svou nejnižší úroveň. Dlouhotrvající recese se nazývá deprese. Dno je charakterizováno nevyužitými kapacitami, nízkou úrovní spotřebitelské a investiční poptávky a zvýšenou nezaměstnaností. Zisky firem jsou velmi nízké nebo záporné. Očekávání ohledně budoucího ekonomického vývoje jsou pesimistická. Firmy nejsou ochotny přijímat rizika spojená s realizací nových investičních projektů. Expanze (oživení, konjunktura, růst) je fáze hospodářského cyklu, která následuje potom, co bylo dosaženo dna. Konjunktura bývá zpravidla charakterizována klesáním míry nezaměstnanosti, růstem poptávky spotřebitelů, nahrazování opotřebeného kapitálu a optimističtějšími očekáváními ohledně budoucího vývoje ekonomiky.

21

Postupně začínají být realizovány investiční projekty, které byly dříve považovány za rizikové. Agregátní poptávka roste a produkce se snadněji rozšiřuje využíváním dosud nevyužitých kapacit a růstem zaměstnanosti. Expanze má však i své náklady. K těm patří například růst výdajů firem na získávání dalších výrobních faktorů. Čím blíže je expanze svému vrcholu, tím je každá dodatečně vyprodukovaná jednotka zboží a služeb dražší.

Obrázek 2 Fáze hospodářského cyklu, zdroj: vlastní, zpracováno na základě údajů z: Makroekonomie, Kvasnička, 2006, str. 29

Vrchol je fáze ekonomického cyklu, kdy se ekonomická aktivita nachází dočasně na nejvyšší úrovni. V této fázi jsou kapacity využity zcela či nadměrně a začíná se objevovat nedostatek pracovní síly (hlavně kvalifikovaných pracovníků). Vysoká míra investic vyčerpává existující úspory a začíná vznikat nedostatek finančních fondů. Přebytečná poptávka se rozšiřuje na většinu trhů a důsledkem je obecný růst cen. Konec vrcholu je označován jako horní bod obratu a za tímto bodem postupně přechází ekonomika do sestupné fáze. Kontrakci (sestupná fáze, pokles, zpomalení, propad, recese) lze charakterizovat jako zpomalení růstu či pokles hrubého domácího produktu a jeho složek. K sestupné fázi dochází u spotřeby domácností, ve větší míre u firemních investic do budov a zařízení, na nabídkové straně pak v průmyslu, stavebnictví a některých druhů služeb. Útlum ekonomické aktivity je provázen zkrácením počtu odpracovaných hodin, zvýšením nezaměstnanosti, poklesem poptávky po surovinách, pomalejším růstem mezd a cen.

22

Oslabení ekonomiky snižuje poptávku po úvěrech, což vyvolává tlak na pokles úrokových sazeb. Banky mají přebytky finančních prostředků. S rostoucí mírou nezaměstnanosti zpomaluje růst důchodů domácností, což vede k dalšímu snížení poptávky. Firmy se dostávají do finančních potíží, jejich zisky klesají, realizované investice nepřinášení očekávané výnosy. Snižuje se počet realizací nových projektů a agregátní poptávka klesá. Roste deficit veřejných rozpočtů, a to kvůli nezaměstnanosti a snížení příjmů do státního rozpočtu. Kontrakce mohou přispět k vyčištění trhů o neefektivní firmy. Až se ekonomika dostane na dno, začíná nový cyklus. (Czesaný, 2006)

2.2.3 Monetární cykly Monetární cykly vznikají na základě změny peněžní zásoby, které vyvolávají změny agregátní poptávky. Monetární cyklus se šíří pomocí přechodného poklesu úrokové míry. Růst peněžní zásoby, který má za následek snížení úrokové míry, vyvolává vzedmutí vlny investic a spotřeby. Vlna investic zvyšuje poptávku po práci, a to má za následek růst mezd a zaměstnanosti. To vede ke zvýšení spotřebitelské poptávky. Růst spotřeby vyvolává další růst investic ve spotřebním sektoru, v jehož průběhu se domácí produkt zvyšuje nad potenciální produkt. Ekonomika se přehřívá. Po určité době se růst peněžní zásoby projeví v růstu důchodů a cenové hladiny a úroková míra postupně vzroste. Firmy, které v té době podlehly optimistické iluzi o trvale vysoké poptávce a investovaly do růstu výrobních kapacit, zjistí, že jejich kapacity nebudou využívány natolik, jak by očekávaly. Jejich investice jsou špatné a neefektivní. Stejně jako pracovní místa, která firmy na základě špatných investic vytvořily. Expanze přejde v recesi, dochází k poklesu spotřeby, investic i zaměstnanosti. Šíří se investiční i spotřební pesimismus. Lidé odkládají své investiční záměry i nákupy dlouhodobých spotřebních předmětů na lepší časy. Proto je poptávka nízká a domácí produkt je pod potenciálním produktem. Expanze a recese bývají většinou zesilovány chováním finančních trhů. Růst peněžní zásoby vyvolaný snížením úrokové míry je doprovázen růstem cen akcií. Když začnou růst ceny akcií, investoři spekulanti podléhají optimistickým očekáváním, že tento cenový vývoj bude pokračovat, proto nakupují. Růst poptávky po akciích dále zvyšuje jejich cenu, takže optimistická očekávání se vyplňují. Ceny aktiv rostou do nereálných

23

hodnot a tvoří se spekulační bublina. Jakmile investoři a spekulanti dojdou k názoru, že je cena nereálně vysoká, očekávají pokles. Všichni začnou prodávat, a proto ceny padají. Finanční trhy podlehnou pesimistickým očekáváním, která dále tlačí ceny akcií a jiných aktiv dolů až na nereálně nízkou úroveň. Pokles cen aktiv má za následek přílišné zvýšení úrokové míry, která potlačuje investice a spotřebu. Je-li recese doprovázena deflací, může přerůst v dlužnickou a bankovní krizi. Pokles cen znemožňuje většině dlužníků splácet své dluhy a některé banky proto mohou zkrachovat. Krachy bank podlomí důvěru veřejnosti všeobecně a může začít hromadné vybírání vkladů od vkladatelů. Protože banky mají jen částečné rezervy, hromadné vybírání vkladů může vyvolat krachy i zdravých bank. (Holman, 2004)

2.2.4 Reálné cykly Zatímco příčinou monetárních cyklů jsou výkyvy agregátní poptávky, příčinou reálných cyklů jsou výkyvy agregátní nabídky. Monetární cykly mají svůj původ v peněžní zásobě, zatímco reálné cykly mají svůj původ zejména v technologických změnách. Technologické změny (inovační vlny) vyvolávají zdání trvalé prosperity a nadměrný investiční optimismus. Úspěšní novátoři jsou často napodobováni méně schopnými inovátory, jejichž inovace a s nimi spojené investice nenaplní očekávání. Posléze se inovační vlna vyčerpá a přehnaná investiční aktivita naráží na reálné možnosti ekonomiky. Některé investice jsou špatné a neefektivní a zklamaná očekávání přerostou v investiční pesimismus. Expanze se pak mění v recesi, během které jsou špatné investice odbourávány. Recese působí jako ozdravný proces, v němž se ekonomika zbavuje nejen špatných investic, ale i neúspěšných podnikatelů – novátorů. Každý cyklus je jedinečný a neopakovatelný, neboť každá inovační vlna, která jej vyvolá je jedinečná. Tady jsou příčinou ekonomických fluktuací nárazové změny produktivity. Protože změny produktivity mění potenciální produkt, reálné cykly nejsou výkyvy kolem potenciálního produktu, nýbrž se jedná o výkyvy samotného potenciálního produktu. Hospodářské cykly tudíž nejsou vychýlením ekonomiky z rovnováhy, nýbrž jsou to změny samotné rovnováhy (změny struktury systému). (Holman, 2004)

24

2.3 Magický čtyřúhelník Naplňování cílů hospodářské politiky lze graficky znázornit tak zvaným magickým čtyřúhelníkem. Vytvořil jej britský ekonom Nicolas Kaldor pro Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a vychází ze čtyř ekonomických ukazatelů, kterými jsou nezaměstnanost, HDP, saldo obchodní bilance a inflace. Všechny tyto makroekonomické veličiny spolu souvisí a vzájemně se ovlivňují. Nelze sledovat celkový produkt, aniž bychom znali míru inflace, která ukazuje míru znehodnocení peněz, pomocí kterých měříme HDP. Nelze sledovat růst HDP, pokud nám stoupá zahraniční zadluženost a nerovnováha obchodní bilance. Plocha čtyřúhelníku je daná statistickými údaji dané země ve sledovaném období. Pokud je plocha deformovaná určitým směrem, poskytuje informace o účinnosti hospodářské politiky. Čím je plocha větší, tím je makroekonomická situace příznivější. (Rusmichová, Soukup a kol., 2002)

Obrázek 3 Magický čtyřúhelník, zdroj: vlastní, zpracováno na základě údajů z: Makroekonomie základní kurz, Rusmichová, Soukup a kol., 2002, str. 133

25

2.4 Hospodářská politika státu Hospodářskou politiku státu bychom mohli vymezit jako soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomiky. Mezi hlavní cíle hospodářské politiky patří makroekonomická stabilita. Makroekonomickou stabilitou se většinou rozumí udržování žádoucího stavu a vývoje ekonomiky v podobě vymezené úrovně makroekonomických veličin. Makroekonomickou stabilitu představuje: −

tempo růstu produktu, odpovídající tzv. potencionálnímu produktu,

−

nízká míra nezaměstnanosti na úrovni tzv. přirozené míry nezaměstnanosti,

−

nízká míra inflace v rámci tzv. mírné inflace,

−

vnější ekonomická rovnováha jako vyrovnaná platební bilance.

Proto, aby byla udržována makroekonomická stabilita, ve vymezené úrovni, musejí být tlumeny hospodářské cykly. Tlumit cykly znamená odstranit příčiny změn agregátní poptávky či nabídky, které hospodářské cykly spouštějí a také reagovat na změny struktury systému (změny dynamických vlastností ekonomiky). Nástroji k udržování makroekonomické stability bývá používána řada dílčích politik, a to fiskální, monetární, důchodová a vnější obchodní a měnová politika. (Holman, 2004)

2.4.1 Monetární politika Centrální banka jako jediná má právo emitovat peníze. Emisí peněz mění množství nabízených peněž, mění úrokovou míru a podmínky, za nichž nově emitované peníze v podobě úvěru poskytuje. S emisí peněz souvisí bezprostředně politika povinných minimálních rezerv, kdy centrální banka určuje ostatním bankám míru rezerv ve vztahu k jejich aktivům. Nabídku peněz mění také operace na volném trhu, jejichž prostřednictvím centrální banka nakupuje (pokud chce zvýšit množství peněz v oběhu) a prodává státní cenné papíry. Dalším nástrojem centrální banky je diskontní sazba, za kterou poskytuje úvěry obchodním bankám. Pokud zvyšuje diskontní sazbu, očekává pokles poptávky po svých úvěrech. Rozlišujeme expanzivní politiku, což znamená zvyšování nabídky peněz v ekonomice a dále restriktivní politiku, kterou se myslí snižování nabídky peněz v ekonomice. (Kvasnička, 2006)

26

2.4.2 Fiskální politika Fiskální politika je úzce spojena s rozpočty ústřední vlády a s rozpočty orgánů místní správy. Skládá se ze dvou součástí. První její součástí je způsob zdanění jednotlivých tržních subjektů. Druhou částí jsou výdaje z jednotlivých rozpočtů. Jedním z cílů fiskální politiky je cenová stabilita a vysoká zaměstnanost. Mezi nástroje této politiky patří diskrétní opatření a vestavěné stabilizátory. Diskrétní opatření jsou používány jednorázově. Zahrnujeme sem například změny ve struktuře a velikosti výdajů státního rozpočtu nebo změny daňových sazeb. Vestavěné stabilizátory působí v ekonomice dlouhodobě. Zahrnujeme sem například podpory v nezaměstnanosti a pojištění, daně z příjmu s progresivním průběhem, výkup přebytků zemědělské produkce státem a jiné. Jako ostatní politiky i fiskální dělíme na restriktivní, kdy se snižuje agregátní poptávka a nabídka. A expanzivní, kdy se zvyšuje agregátní nabídka a poptávka. (Kvasnička, 2006)

2.4.3 Důchodová politika Důchodovou politikou stát působí na ceny výrobních faktorů, zejména na mzdy a zisky. Státní orgány obvykle ovlivňují výši mzdových sazeb a cen, takže zisky jsou ovlivňovány nepřímo. Státní orgány mohou zavést v první řadě přímou administrativní kontrolu mezd a cen. Stát může stanovit maximální možné přírůstky mezd a cen v určitém období nebo může přímo zmrazit mzdy a ceny. Pokud se ovšem ceny přestanou pohybovat v závislosti na vývoji nabídky a poptávky, je v podstatě vypojen tržní mechanismus a stát jej musí dříve či později nahradit jiným, přídělovým mechanismem. Druhou možností je podpora dohod firem a odborů o přírůstcích mezd a cen. Dalšími nástroji mohou být například dostatečné podávání informací a upozorňování na rizika. (Rusmichová, Soukup a kol., 2002)

2.4.4 Vnější obchodní a měnová politika Touto politikou reguluje stát toky výrobků a služeb, jež plynou přes hranice země. K tomu používá soustavu nástrojů, do níž můžeme zařadit celní politiku a určování kvót výrobků, jež lze ze země vyvést nebo dovézt v určitém období. Vnější měnovou

27

politikou stát reguluje měnové kurzy a tak působí nejenom na toky výrobků a služeb, ale i na příliv a odliv kapitálu. (Rusmichová, Soukup a kol., 2002)

2.5 Státní rozpočet Státní rozpočet je plán finančního hospodaření státu, obvykle na jeden rok. Má formu zákona, který navrhuje vláda a schvaluje parlament. Státní rozpočet obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol. Z ekonomického hlediska je to nástroj hospodářské politiky, kdy si vláda prostřednictvím rozpočtu prosazuje svoji politiku. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně, dále cla, poplatky a další příjmy. Výdaje státního rozpočtu pokrývají činnosti státu, které jsou buď dané zákonem případně ústavou, nebo jimiž vláda realizuje svoji politiku. Příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou centralizovány do peněžního fondu, který soustřeďuje státní finance. V České republice se rozpočet sestavuje koncem února a začátkem března. Za sestavování rozpočtu zodpovídá ministr financí. Ministerstvo financí předloží vládě návrh rozpočtu. Vláda ho projedná a připraví spolupráci s ostatními ministry. Poté se hlasuje o výši rozpočtu. Pokud je vládou přijat návrh, předkládá se Poslanecké sněmovně. Schválený rozpočet se vydá ve sbírce zákonů. Typy rozpočtu − Schodkový (deficitní) rozpočet, kdy výdaje převyšují příjmy. Důsledkem poté nahrazování kapitálu veřejným dluhem, zvyšování inflace, nízký import v důsledku zahraniční zadluženosti. − Vyrovnaný rozpočet, kdy se výdaje rovnají příjmům. − Přebytkový rozpočet, kde příjmy převyšují výdaje.

28

Tabulka 5 Příjmy a výdaje státní rozpočtu pro rok 2009, zdroj: dostupné z WWW: http://www.finance.cz/ekonomika/statní-rozpocet/prijmy-a-vydaje/, aktualizováno dne 2. 9. 2009

leden únor březen duben květen červen červenec srpen Příjmy mld. státního 586,80 643,91 85,03 183,74 271,57 341,25 400,03 506,69 Kč rozpočtu Výdaje mld. státního 84,54 178,35 273,91 396,91 471,44 574,95 662,96 733,49 Kč rozpočtu Bilance mld. státního 0,48 5,4 -2,35 -55,66 -71,41 -68,26 -76,16 -89,58 Kč rozpočtu Tabulka č. 5 ukazuje, že ještě v únoru roku 2009 byla bilance státního rozpočtu kladná. To znamená, že příjmy převyšovaly v tomto roce výdaje státního rozpočtu. V srpnu roku 2009 už dosahuje velice záporných hodnot. Výdaje státního rozpočtu rostou každým měsícem. V říjnu již dosahovala bilance státního rozpočtu –138,09 (viz informace na internetových stránkách uvedených ve zdroji).

2.5.1 Státní dluh Státní dluh je přibližně 90 procent celkového dluhu centrální banky. Nelze do něj zařadit státní záruky, které spravuje přímo státní rozpočet, sluhy mimorozpočtových fondů, dluhy fondů sociálního a zdravotního pojištění a dluhy krajů a obcí. Lze jej rozdělit na dluh domácí a zahraniční. Domácí dluh je kryt: −

státními pokladničními poukázkami pro řízení rozpočtové likvidity,

−

státními pokladničními poukázkami pro financování dlouhodobého dluhu,

−

státními střednědobými a dlouhodobými státními dluhopisy,

−

dalšími domácími instrumenty, např. přímými úvěry.

29

Zahraniční dluh je kryt z: −

směnek vydaných k úhradě členství v IBRD1 a EBRD2,

−

půjček od Evropské investiční banky,

−

dalších zahraničních nástrojů.

Státní dluh České republiky rok od roku stoupá. V září roku 2009 pokořil hranici jednoho bilionu korun, což znamená, že každý Čech dluží přes sto tisíc korun. Splatnost státního dluhu se dnes pohybuje na úrovni 6,4 roku. (Ministerstvo financí, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vrsd_definice_sd.html)

Rozpočtové zásady − Zásada jednotnosti, která znamená, že všechny finanční příjmy a výdaje státu mají být soustředěny v jediném dokumentu kterým je státní rozpočet. − Zásada úplnosti znamená, že všechny příjmy a výdaje státu musí být obsazeny v plném rozsahu bez kompenzací. − Zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu: zabezpečuje pravidelnou kontrolu parlamentu nad činností vlády. − Zásada publicity státního rozpočtu, kde mají voliči možnost seznamovat se s finančním hospodařením vlády. − Zásada reálnosti, která zabraňuje zkreslování údajů v rozpočtu. − Zásada vyrovnanosti, která vyjadřuje, že výdaje musí být kryty příjmy bez použití státních půjček.

1

IBRD je zkratka pro Mezinárodní banku pro obnovu a rozvoj. Tato instituce usiluje o snižování chudoby v zaostalých zemích prostřednictvím půjček, garancí a další pomoci. Vznikla v roce 1944 a 1946. 2 EBRD je zkratka pro Evropskou banku pro obnovu a rozvoj. Byla založena v roce 1991. Pomáhá zemím střední a východní Evropy.

30

2.6 Morální hazard Morální hazard je v poslední době jedním z nejčastěji zmiňovaných ekonomických pojmů. V řadě případů se však používá chybně. Co se tedy pod pojmem morální hazard po ekonomické stránce skutečně rozumí. Morální hazard je situace, kdy si je jedinec vědom, že neponese v plné míře (negativní) následky svého jednání, a proto se chová jinak (obvykle riskantněji), než kdyby tyto následky skutečně nesl. Dotyčný jedinec si je přitom vědom toho, že tyto následky mohou nastat a že je v konečném důsledku ponese někdo jiný. Příklad morálního hazardu Největším příkladem je dnešní finanční krize, ve které se nachází celý svět. Bankovní domy vědomě uzavíraly hypotéky s vysokým rizikem nesplacení a na hodnotu převyšující hodnotu nemovitosti, na kterou byly poskytnuty. Tím, že stát poskytne pomoc bankám, které si komplikují situaci svými vlastními činy, učí jejich zaměstnance neodpovědnému chování. Ti si pak v budoucnu nelámou hlavu s tím, komu poskytují úvěr a podobně. V případě problémů totiž problémy vyřeší stát a banka buď hodně vydělá, nebo je jen mírně v mínusu. S morálním hazardem je úzce spojena i asymetrická informace, která by se dala charakterizovat jako situace, kde jedna strana má obvykle více informací, než strana druhá. Například když poskytovatel hypotéky má mnohem víc informací o kvalitě poskytované služby než zájemce. (Czesaný, 2006)

31

2.7 Federální rezervní systém Federální rezervní systém (dále už jen Fed) je bankovní systém Spojených států. Fed vznikl v roce 1913 po nepříjemných finančních událostech v průběhu a na konci 19. století. Je vytvořen na bázi veřejné instituce. Základní kameny tvoří dvanáct nezávislých bank provozovaných soukromými subjekty. Banky jsou rovnoměrně rozloženy v hlavních městech po celých Spojených státech.

Obrázek 4 Rozmístění bank ve Spojených státech, zdroj: dostupné z WWW: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=4725, aktualizováno 4. 10. 2007

Na obrázku 4 je vidět rozmístění regionálních bank. Regionální banky jsou ustanoveny pro různě velké oblasti. Každé bance je svěřeno určité území, kde se stará o řadu ekonomických a bankovních funkcí. Federální rezervní systém se skládá ze dvou hlavních orgánů, a to z Rady guvernérů a Federálního výboru pro otevřený trh. Obě instituce jsou propojeny v osobě předsedy Rady guvernérů. Největší díl zodpovědnosti za monetární politiku nese Rada guvernérů sídlící ve Washingtonu. Radu tvoří šest členů, které jmenuje prezident po potvrzení horní komorou Kongresu na dobu čtrnácti let. Druhým podstatným orgánem je

32

Federální výbor pro otevřený trh (dále už jen FOMC) tvořený dvanácti členy. Šest členů je z Rady guvernérů a zbylý počet představují zástupci obchodních bank tvořících základní strukturu Fedu. Fed jako centrální banka Spojených států určuje základní principy a cíle monetární politiky. Primární funkcí je kontrola bankovních rezerv a tím regulace nabídky peněz a ovlivňování výše úrokových sazeb. Konečným cílem je minimální nezaměstnanost a stabilní, ničím nerušený, růst HDP. Předsedou Fedu byl dlouhých 18 let Alan Greenspan3, který odešel 1. 2. 2006. Během Greenspanova předsednictví stoupla výkonnost světové ekonomiky z konce osmdesátých let do současné doby dva a půl krát. V letech 1987 a 2000 provedl USA úspěšně dvěma krachy na burze, stejně tak v devadesátých letech hospodářskými recesemi. Greenspan ve své pozici býval často oprávněně považován za nejmocnějšího muže hned po prezidentu Bushovi. Finanční trhy pozorně sledovaly jeho proslovy v Kongresu a ukazatelé burzovních indexů následně reagovaly poklesem či vzestupem své hodnoty. Za zásluhy o udržení ekonomické stability byl Greenspan obdařen titulem Knight Commander of British Empire4 samotnou Alžbětou II. Sirem se nestal jen proto, že není britským občanem. Nynějším předsedou je vedoucí prezidentových ekonomických poradců Ben Bernanke. (www.cevro.cz/cs/cevrorevue/aktualni-cislo-online/2005/12/66011-federalni-rezervni-system-usa-alan.html)

3

Alan Greenspan se narodil 6.března 1926. V srpnu roku 1987 byl jmenován prezidentem Donaldem Reaganem do čela Fedu. Do důchodu odešel 31. ledna 2006. 4 Alan Greenspan dostal i medaili od prezidenta George Bushe v roce 2005 za svobodu, což je nejvyšší ocenění ve Spojených státech.

33

3 Praktická část 3.1 Definice finanční krize Mezinárodní měnový fond5 definuje finanční krizi jako: „přerůstání důsledků měnové nebo bankovní krize do nepříznivých efektů v reálné ekonomice“. Finanční krize jsou rozpady finančních trhů, které mohou mít silné dopady na měnový a hospodářský vývoj. Lze rozlišit několik typů krizí, a to měnovou, bankovní a dluhovou. Finanční krize je širší pojem, jehož součástí je měnová, bankovní a případně i dluhová krize. Pod měnovou krizí se nejčastěji rozumí útěk od domácí měny k zahraničním, který je vyvolán obavou z možné devalvace kurzu domácí měny, a tudíž poklesu výnosnosti finančních aktiv. Proto měnové krizi předchází zvýšení přílivu zahraničního kapitálu. Začátek bankovní krize je doprovázena nedůvěrou k peněžním ústavům a poté i hromadnými výběry depozit. Hlavní příčinou vzniku bankovních krizí je nadměrný objem nesplacených bankovních úvěrů. Charakteristickým rysem je pak délka bankovní krize, která je většinou delší než měnové krize. Vrchol krize je většinou v té době, kdy byla ukončena licence bankám s významnějším podílem aktiv v bankovním sektoru. Projevem této situace je odliv depozit nebo vyčerpání kapitálu v bankovním sektoru nadměrnými úvěry ve výši nad 20 procent celkového objemu úvěrů. Dluhová krize je jedním z nejzávažnějších projevů finanční krize. Jejich známějším typem jsou externí dluhové krize, projevující se neschopností vlády či firem splácet zahraniční dluh. Druhým případem mohou být interní krize, projevující se vnitřní předlužeností ekonomik a platební neschopností podniků, které mohou vyústit až do zablokování úvěrového trhu. (Czesaný, 2006)

5

Mezinárodní měnový fond byl založen roku 1944 a má v současnosti 185 členských států. Hlavní sídlo se nachází ve Washingtonu. Jeho cílem je usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, které mají hospodářské potíže.

34

3.2 Příčiny krize - Spojené státy Mzdy se snižují a spotřeba roste. „Reálné mzdy (očištěné o inflaci) průměrné americké domácnosti se v pětiletí 1999-2005 nepřetržitě propadaly. V roce 2005 klesly o 0,8 procenta. Spíše však než aby kvůli tomu celková spotřeba klesala, dál stoupala. Americký ekonomický růst je závislý na růstu spotřeby. Mezi roky 1994-2004 rostla spotřeba rychleji než národní důchod, přičemž podíl výdajů na osobní spotřebu na HDP stoupl z 67 na 70 procent.“ Citováno z knihy: Velká finanční krize příčiny a následky, John Bellamy Foster, Fred Magdoff, 2009, str. 89. Proč tedy stoupá spotřeba navzdory stagnujícím mzdám. Protože v období stagnujících mezd žijí pracující stále více nad své poměry, nebo si alespoň snaží udržet svojí životní úroveň. Současná ekonomická expanze byla do značné míry vykoupena rostoucí mírou spotřebitelského zadlužování.

3.2.1 Hypoteční bublina Největší podíl zadlužení spadá do kategorie primárního bydlení. Dluh na bydlení nepřetržitě rostl. „Mezi lety 1998 a 2001 průměr zadluženosti vzrost o 3,8 procenta, mezi lety 2001 – 2004 pak vyskočil o 27,3 procenta.“ Citováno z knihy: Velká finanční krize příčiny a následky, John Bellamy Foster, Fred Magdoff, 2009, str. 32,. Navzdory rostoucím cenám domů se objevovaly stále riskantnější typy hypoték. Dříve musel člověk zaplatit určitou zálohu. V roce 2005 průměrný zájemce o koupi svého prvního domu skládal jen dvě procenta jeho prodejní ceny a 43 procent zájemců nesložilo žádnou zálohu. Kombinace mimořádně nízkých úrokových sazeb a delších hypoték přinesla poměrně nízké splátky a to i přes to, že ceny nemovitostí strmě stoupaly. Velice nízké úrokové fixní sazby, které měly být zrušeny po předem stanovené periodě, jež obvykle trvala 3-5 let si stále více rodin kupovalo stále dražší domy. Po stanovené době hypotéka přešla do variabilního režimu, což přivedlo mnoho domácností do značných finančních problémů. Mnoho hypoték krylo plných 100 procent odhadní ceny domu. Poskytovatelé měli všechny důvody, aby poskytli a sloučili dohromady co největší počet úvěrů, protože tyto úvěrové balíčky šly dobře na odbyt. Objem poskytnutých úvěrů zabalených do cenných papírů podložených

35

hypotékami vyskočil z 56 miliard dolarů v roce 2000 na 508 miliard v roce 2005. (Foster, Magdoff, 2009)

3.2.2 Úvěrová expanze Objem úvěrů se zvyšoval a to věřitelům všech kategorií bez ohledu na jejich kreditní historii. Počínaje lednem 2001 Federální rezervní rada celkem dvanáctkrát přistoupila k snížení úrokové sazby, v důsledku čehož se hlavní federální úroková sazba do června 2003 snížila ze šesti procent na pouhé jedno procento. „Do roku 2005 se celková míra amerického zadlužení rovnala téměř tříapůlnásobku celonárodního HDP a atakovala hranici téměř 44 bilionů odpovídajících HDP celého světa.“ Citováno z knihy: Velká finanční krize, John Bellamy Foster, Fred Magdoff, 2009, str. 46. Celkový americký dluh se skládá ze zadlužení domácností, vlády, nefinančních podniků a finančních institucí. Téměř jedna třetina dluhu ve Spojených státech spadá na vrub finančním společnostem. „Mezi lety 1997-2005 rostl podíl zadlužení finančních společností na HDP ještě více, když z 66 procent HDP vyskočil na více než 100 procent.“ Citováno z knihy: Velká finanční krize, John Bellamy Foster, Fred Magdoff, 2009, str. 47. Smyslem celého zadlužování finančního sektoru je snaha vydělat peníze. Zatímco v 60. letech představovaly zisky finančních firem asi 15 procent veškerých zisků ve Spojených státech, do roku 2005 už jejich zisky představovaly téměř 40 procent. Naproti tomu zpracovatelský průmysl, který byl kdysi zdrojem 50 procent veškerých zisků v zemi, má nyní na svém kontě méně než 15 procent. Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu poklesla a zpracovatelský průmysl se obecně stal méně důležitým než finanční sektor, vzestup produktivity ve skutečnosti způsobil, že výroba spotřebního zboží stoupala. (Foster, Magdoff, 2009)

36

Obrázek 5 Celková míra zadlužení ve Spojených státech jako procentuální podíl z HDP, zdroj: Velká finanční krize příčiny a následky – John Bellamy Foster, Fred Magdoff, str. 47

Tabulka 6 Domácí dluh a HDP vyjádřený v bilionech dolarů, zdroj: Velká finanční krize příčiny a následky - John Bellmy Foster, Fred Magdoff, str. 121 Hrubý domácí produkt 1970 1980 1990 2000 2007

1,0 2,7 5,8 9,8 13,8

Celkové zadlužení 1,5 4,5 13,5 26,3 47,7

Domácnosti

0,5 1,4 3,6 7,0 13,8

Finanční podniky 0,1 0,6 2,6 8,1 16,0

Nefinanční podniky 0,5 1,5 3,7 6,6 10,6

Vláda

0,4 1,1 3,5 4,6 7,3

V roce 2006 americké domácnosti utratily 13,75 procenta svých zdaněných neboli disponibilních příjmů na splácení dluhů. Jen za červen 2005 – červen 2006, při minimálním nebo dokonce nulovém růstu příjmů, lidé utratili o 1,1 bilionu dolarů více, než si vydělali. Zadlužení amerických domácností se vyhouplo na rekordních 11,4 bilionu dolarů. Na konci března 2006 činil celkový dluh domácností 11,8 bilionu dolarů. Spotřebitelské úvěry jsou další oblastí zadlužování. Tyto úvěry zahrnující úvěry s fixními splátkami a s fixními úrokovými sazbami, jakou jsou půjčky na koupi automobilu a studentské půjčky, jež představují dvě nejvýznamnější oblasti

37

spotřebitelských úvěrů. Mezi lety 2001–2004 vzrostla průměrná míra zadlužení na těchto úvěrech o 18,2 procenta. Další v řadě jsou kreditní karty. V současné době téměř dvě třetiny všech držitelů kreditních karet mají zápornou bilanci a každý měsíc na ně posílají splátky. Průměrný dluh na jednoho držitele kreditních karet ke konci roku 2005 dosahoval 4 956 dolarů. Když začaly v posledních několika letech úrokové sazby na kreditních kartách opět růst, docházelo k posunu od karet s fixními sazbami ke kartám s variabilními sazbami, takže dvě třetiny veškerých kreditních karet mají variabilní sazbu. Úrokové sazby na kreditních kartách strmě rostou. V únoru 2006 vyskočila průměrná variabilní úroková sazba na 15,8 procenta z 12,8 procent platných v roce 2005. Celková pasivní bilance kreditních karet dosahovala ke konci roku 2005 částky 838 miliard dolarů. Tyto důsledky dopadají nejhůře na dělnickou třídu a na rodiny se střední úrovní příjmů. To co situaci v Americe také příliš nepomohlo, byly obavy velkých korporací, které se bojí investovat a doslova „sedí na penězích navzdory výhodným investičním podmínkám a nízkým úrokovým sazbám. Korporacím se nedaří prodávat svým spotřebitelům svou současnou produkci za ceny odpovídající běžné úrovni. Spotřeba, která stagnuje, má za následek nižší využívání výrobních kapacit, jak se korporace snaží vyhnout se nadvýrobě a snižování cen, které ohrožují jejich prodejní marže. Za následek toho všeho je hromadění nadbytečných kapitálových přebytků. Vládní zadlužování také stoupalo. Zadlužování americké vlády slouží do značné míry k daňovým úlevám pro bohaté a k vedení nákladných válek v Afghánistánu a Iráku. Během posledních pěti let, kdy hrozily tyto války, došlo k značnému nárůstu vojenských výdajů. Průměrně dosahovaly 28 procent soukromých hrubých investic. V posledních letech dosahují 42 procent. Hojně se zvyšoval i počet vojenských základen. Za touto expanzí se skrývá strach ze ztráty kontroly nad světovými zásobami ropy a dalších strategickými zdroji, jakož i strach z ohrožení finanční nadvlády a stability. (Foster, Magdoff, 2009)

38

3.3 Fáze krize

První fáze je den, kdy praskne „bublina“. Vždycky se najde někdo, kdo přijde s nápadem, jak rychle zbohatnout třeba tím, že objeví nové obchodní možnosti. Pokud je tento projekt alespoň trochu reálný, přijde bankéř, který půjčí peníze na realizaci, protože i on tuší pěkný zisk. To strhne i další. To jde dobré do té doby, než klíčoví investoři ucítí, že je vlna optimismu na svém vrcholu a blíží se pesimistický propad a stáhnou z projektu svoje peníze. Následují je i ostatní a spekulační bublina splaskne a rozběhne se řetězová reakce. Jako příklad by mohla posloužit stabilita na finančních trzích, která nikdy nepřečkala čtyři roky. − Burzovní krach v roce 1987, černé pondělí 19. října, kdy se hodnoty akcií propadly během několika hodin až na dno. − Roku 1990 následoval krach takzvaných Junk Bonds – vysoce riskantních podnikových dluhopisů. Následovala krize spořitelen ve Spojených státech, během níž zaniklo přes tisíc institucí, které se zapletly mimo jiného do spekulací se zmíněnými dluhopisy. − V roce 1994 se propadla hodnota amerických státních dluhopisů. − V roce 1997 začala asijská měnová a finanční krize, jež položila na lopatky velkou část hospodářství celé jihovýchodní Asie. O rok později následovaly Rusko a Brazílie. − V roce 2001 praskla bublina takzvané „nové ekonomiky“ jejíž důsledky se projevovaly ještě v roce 2003. − Rok 2008 – aktuální krize, jejíž kořeny jsou spojené se spekulací na trhu hypoték ve Spojených státech.

Druhá fáze – lehkomyslné úvěry Pokud trhy rostou, zdá se být bohatství nadosah každému, všichni optimisticky očekávají nezastavitelný růst ekonomiky. I v případě této aktuální krize platilo, že se musí zapojit co nejvíce lidí. Úvěrové instituce začaly nabízet hypotéky i těm, kteří by na

39

ně jinak nedosáhli. Makléři zákazníky lákali i příznivými podmínkami. Například model 2 + 28 v případě obvyklého třicetiletého průběhu hypotéky. Zájemci o úvěr se nabídlo pro první dva roky velmi nízké splácení, dalo by se říci, že skoro nulové zúročení. Teprve po dvou letech se úroky zvedly na obvyklou míru. Pokud odhlédneme od hypotéční bubliny, byla tu i další internetová bublina, kdy byly banky ochotné půjčovat i na ty nejbláznivější nápady, a to bez ohledu na kvalitu žadatelů, neboť ekonomika slibovala zářnou budoucnost. Nebo asijská krize. Mezinárodní finanční instituce i soukromé banky půjčovaly bez obav asijským tygrům a drakům ve víře, že růst jejich ekonomik je nezastavitelný. (Ekonom, ročník LIII, číslo 3, 2009)

Třetí fáze – z malých změn velké trable Každá spekulační bublina je v zásadě velmi křehkým konstruktem, přestože se úvěrové instituce snažily o „naředění“ rizik třeba tím, že na trh umístili deriváty odvozené od původních méně kvalitních úvěrů, které prodávaly zejména hedgeovým fondům6. Nehledě na to, že mnohé ratingové agentury, které by měly bdít nad solidností nabízených titulů, je ochotně řadily do vyšších kategorií. V případě hypoteční bubliny ji „napíchlo“ zprvu nenápadné zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. V zájmu boje proti růstu inflace. „Šlo o navyšování v krocích po 0,25 procentního bodu. To znamenalo, že dlužní, který získal hypotéku v roce 2005 úročenou 6,3 procenta, zjistil, že o dva roky později už bude jeho hypotéka zatížena úrokem ve výši 11,25 procenta. Pro spíše podprůměrného dlužníka se měsíční splátka zvýšila u původních 414 dolarů na 691 dolarů. A to je důvod, proč už v prvním čtvrtletí roku 2007 nebylo schopno splácet na čtrnáct procent dlužníků.“ Citováno z týdeníku Ekonom, ročník LIII, číslo 3, Praha 2009, str. 42.

6

Hedgeové fondy jsou fondy, které podléhají jen několika málo nebo žádným omezením statutárního nebo jiného charakteru s ohledem na zásady investování. Snaží se využívat veškerých forem investování za účelem zvýšení svého kapitálu prostřednictvím alternativních, někdy i netransparentních investičních strategií.

40

Čtvrtá fáze – krize důvěry v banky V srpnu roku 2007 uveřejnil list The New York Times7 článek, ve kterém upozornil na rostoucí počet vynechaných splátek a na rostoucí počet domů na prodej. Nedůvěra se šířila jako oheň i mezi bankami, které si přestaly navzájem půjčovat peníze v obavách, že by se mohly dostat do ještě větších potíží. Mnoho hypoték bylo poskytnuto podle zmíněného modelu 2+28. (Ekonom, ročník LIII, číslo 3, 2009)

Pátá fáze – nedůvěra se globálně šíří Zejména evropští bankéři i státníci se ještě nějakou dobu utěšovali tím, že hypoteční krize je čistě „americkou nemocí“, která se starého kontinentu netýká. Zapomněli ovšem na to, že dnešní finanční trhy jsou skutečně globální a propojené a že si na americkém hypotečním trhu chtěli přivydělat nejedna evropská banka či investiční fondy a fondy zaměřené na správu soukromého majetku. Mnohé závisí na situaci ve Spojených státech samotných, ale také na stavu globální ekonomiky. Světová produkce se jako celek nese v duchu pomalého růstu. Chudé země, jako jsou například země v Africe, se propadají do stále větší chudoby. Mezitím obrovský americký schodek učinil ze Spojených států největšího světového dlužníka. Z toho důvodu je svět zaplaven dolary. Jen samotná Čína má v držení přinejmenším bilion amerických dolarů. (Ekonom, ročník LIII, číslo 3, 2009)

Šestá fáze – potíže a pád bank Krize důvěry na bankovním trhu vede k tomu, že banky si nemají kde obstarat čerstvé peníze. Nejvíce jsou postižené právě investiční banky, které si mohou čerstvý kapitál obstarávat jen na finančních trzích, zatímco obchodní banky mohou čerpat z vkladů klientů. Pokud jsou ovšem burzy zaplavovány katastrofickými zprávami o ztrátách bank, dá se kapitál obstarat jen obtížně. Na trhu se začíná projevovat nedostatek hotovosti, kterou třeba potřebují podniky, aby mohly realizovat své investiční záměry. (Ekonom, ročník LIII, číslo 3, 2009)

7

The New York Times je newyorský deník. Byl založen v roce 1851, od té doby získal 95 Pulitzerových cen, víc než kterékoliv jiné noviny.

41

Sedmá fáze – hrozba pro reálné hospodářství Potíže s investicemi vedou k útlumu ekonomických aktivit a hrozí recese. Je možné, že se dopady krize opravdu projeví v reálném hospodářství v plném rozsahu až v roce 2009, které je mnohými ekonomy už popisován jako rok hrůzy. Spojené státy už do recese spadly, obdobně Japonsko či Německo se snaží povzbudit hospodářství finančními injekcemi, přesto tamní národohospodáři počítají jen s velmi malým růstem. Totéž se dá říci o dalších dynamických ekonomikách, jako například: Brazílie, Rusko, Indie, Čína. (Ekonom, ročník LIII, číslo 3, 2009)

Osmá fáze – volání po zásazích státu Pokud se světový finanční systém dosud úspěšně brání rozpadu, pak je tomu tak proto, že vlády nejvíce postižených zemí do něj směřují obrovské částky hotovosti, aby obnovily finanční oběh. Sahají dokonce i k zestátňování velkých úvěrových institucí. V tuto chvíli hrozí nebezpečí, že na místo dosavadní naprosté volnosti dostanou trhy pouta, která by nutně omezila jejich akceschopnost. (Ekonom, ročník LIII, číslo 3, 2009)

42

3.4 Následky krize

3.4.1 Spojené státy První krach, jenž otřásl trhem, se odehrál v červnu 2007, když zkolabovaly dva hedgeové fondy investiční banky Bear Stearns8, které dohromady držely téměř 10 miliard v cenných papírech krytých hypotékami. Jeden ztratil 90 procent své hodnoty a druhý zbankrotoval úplně. Tyto hedgeové fondy nebyly schopné odhadnout skutečnou hodnotu svých aktiv. S tím, jak se finančními institucemi šířil strach, postihla finanční svět hluboká krize, když si jednotlivé instituce nebyly jisté, kolik „toxických“ aktiv mají ve svém držení jejich partneři. Klíčovou událostí byly krach, následná vládní pomoc a znárodnění britské hypoteční banky Northern Rock, která se v září 2007 stala první britskou bankou za více než století, již postihl útok střadatelů, kteří stáli fronty, aby si vybrali úspory ze svých účtů. Američtí pojišťovatelé dluhopisů rovněž začali krachovat, v důsledku pojistek uzavřených na dohody o směně úvěrového selhání vztahující se na hypotékami kryté cenné papíry. Finanční panika se šířila po světě a odrážela skutečnost, že do spekulací s americkými cennými papíry krytými hypotékami byli zapleteni rovněž mezinárodní investoři. To znamenalo drastický pokles objemu poskytovaných úvěrů a uchýlení se k americkým vládním dluhopisům. Federální rezervní rada se ujala úlohy věřitele poslední instance a začala do systému mocně pumpovat likviditu, když přistoupila k dramatickému snížení federální úrokové sazby ze 4,75 procenta na lednová 3 procenta. Federální vláda zareagovala stimulačním balíčkem ve výši 150 miliard dolarů.

8

Pátá největší americká investiční banka Bear Stearns se ocitla v krizi kvůli problémům na úvěrových trzích.

43

Jak hluboké bude nakonec ekonomické zpomalení, je stále ještě nejasné. Finanční analytici naznačují, že se ceny nemovitostí budou muset průměrně propadnout zhruba o 20-30 procent. Propad cen amerických nemovitostí se během čtvrtého čtvrtletí 2007 ještě zrychlil. To ve spojení s tím, že jsou spotřebitelé zatížení i zdražování pohonných hmot a potravin. „Dramatické události kulminovaly večer 18. září 2008, kdy předseda Federální rezervní rady Ben Bernanke a ministr financí Henry Paulson společně předstoupili před Kongres, aby sdělili. „že nás dělí jen několik dní od totálního zhroucení našeho finančního systému se všemi dopady doma i po celém světě“. Citováno z knihy Velká finanční krize příčiny a následky – John Bellamy Foster – Fred Magdoff, český překlad Grimmus 2009, str. 112. Bezprostředně po tomto prohlášení byl představen Paulsonův plán9 na záchranu finančního systému za 700 miliard dolarů, v jehož rámci měly být vládní zdroje použity na odkoupení aktiv krytých hypotékami. Jakmile byl ale záchranný plán přijat, začala se po celém světě šířit panika. Federální rezervní banka reagovala tím, že ekonomiku doslova zahltila penězi a přislíbila pomoc až do výše 1,3 bilionu dolarů. To vše vedlo k hromadění likvidity a neochotě poskytovat mezibankovní půjčky, na které se pohlíželo jako na příliš rizikové. Obavy z budoucnosti v souvislosti s prohlubující se krizí vedly k tomu, že banky a další finanční instituce hledali jistotu hotovosti, takže jakkoliv Fed pumpoval do ekonomiky peníze, ty nebyly schopny uvolnit trh s úvěry. Tím byla i úroková míra stlačena na zlomek procenta. Americká vláda přislíbila garance ve výši 1,5 bilionu dolarů za nové nadřízené úvěry poskytnuté bankami. Z původních 700 miliard dolarů se záchranný balíček vyšplhal odhadem na 5,1 bilionů dolarů. Navzdory tomu všemu se finanční krize dále rozšiřuje a prohlubuje. „Největší američtí výrobci automobilů čelí vážným ekonomickým potížím, a to dokonce poté, co se Washington v září 2008 zavázal poskytnout tomuto odvětví zvýhodněné úvěry ve výši 25 miliard dolarů.“ Citováno z knihy Velká finanční krize příčiny a následky – John Bellamy Foster – Fred Magdoff, český překlad Grimmus 2009, str. 113.

9

Paulsonův plán je záchranný plán amerického ministra financí Henryho Paulsona.

44

Výstavba rodinných domů klesla na šestadvacetileté minimum. Spotřebu čeká rekordní pokles a pracovní místa rekordně mizí. Finanční krize byla zprvu chápana jako nedostatek peněz. Dnes je však finanční svět zaplaven dolary. Problém je v tom, že majitelé dolarů je nechtějí půjčit těm, kteří je potřebují. Většina amerických bank se stala do půlky října 2008 insolventní, což mělo za následek vlnu fúzí10, jako například převzetí spořitelny Washington Mutual a investiční banky Bear Stearns společností JPMorgan Chase nebo převzetí hypoteční banky Countrywide a investiční banky Merrill Lynch společností Bank of America či převzetí holdingové společnosti Wells Fargo bankou Wachovia. Spojené státy, které mají pod kontrolou hlavní světovou měnu, jsou teoreticky schopné takovou krizi odvrátit. Disponují technologií zvanou tisk, která umožňuje vygenerovat skoro bez nákladů tolik amerických dolarů, kolik je potřeba. Za normálních okolností jsou peníze uvolňovány do ekonomiky prostřednictvím nákupů aktiv uskutečňovaných Federální rezervní bankou. Pokud chce Fed stimulovat výdaje, zatímco se krátkodobé úrokové sazby blíží nule, musí zvýšit nákupy aktiv. (Foster, Magdoff, 2009)

3.4.2 Německo Siemens, vedle Volkswagenu nejvýraznější představitel německého kapitálu v české kotlině, ve svých českých závodech omezuje výrobu, propouští a šetří. Dosud bylo propuštěno 200 lidí v Mohelnické pobočce a výhledově se bude propouštět pořád. Nejde jen o Siemens. Pro české exportéry je německý trh stále tím nejdůležitějším. K našim západním sousedům míří třetina českého zboží a služeb. V důsledku poklesu výroby lze očekávat nárůst počtu nezaměstnaných. Jejich řady by se podle IFO11 mohly do konce roku 2009 rozšířit až o půl milionu, ty na 3,6 milionu lidí, což odpovídá míře nezaměstnanosti 8,6 procenta. Při stejném trendu se v roce 2010 nezaměstnanost vyhoupne pod hranici 10 procent, což by pro Německo znamenalo návrat do roku 2006.

10 11

Fúze je pojem, který vyjadřuje splynutí, spojení nebo sloučení dvou společností. IFO je zkratka pro německý institut pro ekonomický výzkum.

45

Zatímco v listopadu 2008 putovalo na ozdravení německé ekonomiky 32 miliard eur, lednový stimulační program počítá s dalšími padesáti miliardami, tento záchranný balíček bude rozdělený do dvou let, což by mělo ulehčit peněženkám daňových poplatníků. V záchranném plánu je dál snížení základní sazby daně z příjmů z 15 na 14 procent, sníží se také zdravotní pojištění. Průměrný pojištěnec zaplatí na zákonné pojistce od léta 7,9 procenta z příjmu (místo současných 8,2). Jde zatím o nejrozsáhlejší záchranný balíček v zemích Evropské unie, kde se dále počítá i s investicemi do dopravy, a to včetně bonusů na nákup nového auta nebo naopak sešrotování toho starého. Německo se rekordně zadluží a celkový státní dluh pak v důsledku krize překročí podle prognóz magickou hranici bilionu eur. Motorem německého hospodářství je export. V roce 2007 Německo vyvezlo zboží v hodnotě 952 miliard eur. V době finanční krize jsou ale zahraniční partneři mnohem opatrnější a tak Německo postupně přichází o své zakázky. Nejvíce se to projevuje v automobilovém průmyslu, který vyváží 70 procent své výroby.

S produkcí

automobilů přímo nebo nepřímo souvisí každé sedmé pracovní místo. Tím, že Německo postupně přichází o své zakázky, stahuje svojí výrobu z České republiky. Firem s převažujícím německým kapitálem v tuzemsku působí odhadem jeden tisíc. Ani mladoboleslavská Škodovka nezůstane ušetřena, protože je pro ni Německo klíčovým trhem. Němci nakupují zhruba 17 procent vyrobených škodovek. Oproti Čechům, Slovákům či Polákům si navíc většinou vybírají dobře vybavené, rychlejší a dražší modely. V Německu loni klesl celkový prodej nových automobilů téměř o dvě procenta na 3,09 milionu vozů, tedy na nejnižší úroveň od sjednocení země v roce 1990. Z hlediska struktury našeho exportu do Německa převažují strojírenské výrobky a dopravní prostředky, což je více než polovina vývozu na německý trh. Němečtí sousedé se výrazně podílejí i na tržbách za tuzemské služby poskytované například v turistickém ruchu nebo v příhraničních oblastech. A stejně jako u výroby i zde zájem německých občanů klesá. Každé zpomalení německého hrubého domácího produktu o jeden procentní bod by se mělo podle prognóz ekonomů rovnat poklesu 0,3 procentního bodu v České republice. (Ekonom, ročník LIII, číslo 5, 2009)

46

3.4.3 Maďarsko Když v létě 2008 vypukla finanční krize, nikdo ještě neušil, že v průběhu října bude maďarský stát čelit hrozbě bankrotu. Ten byl nakonec odvrácen až půjčkou od Mezinárodního měnového fondu ve výši 25,1 miliard dolarů. Ještě donedávna do Maďarska proudilo obrovské množství kapitálu v podobě zahraničních investic. HDP rostlo od roku 2002 v průměru o 4 procenta ročně.

Jenže celosvětový růst brzy

vystřídal rychlý obrat. Vývoz se brzy propadl o 30 procent. Krach finančních trhů dokonale odhalil vratký základ ekonomického růstu, který byl z velké části vystavěn na úvěrech. Ekonomika rostla především díky nebývalému zadlužování domácností. Jejich zadluženost po rekordním nárůstu v průběhu loňského roku stoupla na celkových 12 miliard eur, oproti českým domácnostem však Maďaři měli zálibu půjčovat si v cizích měnách, až 80 procent úvěrů. Spolu s výrazným oslabením forintu, který zaznamenal 24 procentní pokles vůči euru, to pro domácnosti vytvořilo existenční past. Mnoho lidí je zatíženo hypotékami ve švýcarských francích. Mzdy přitom pobírají ve stále slabších forintech, takže najednou splácejí reálně až o 50 procent více. V horším případě se lidé s hypotékami ocitli mezi nezaměstnanými, kterých rapidně přibývá. Nyní je v Maďarsku zhruba 8,6 procentní nezaměstnanost a vysoké daňové zatížení (z hrubé mzdy odvádějí 54 procent, Češi 43 procent). Největším problémem je však vnější zadlužení státu. Dnes zahraniční zadlužení přesahuje 120 procent HDP. (http://www.amo.cz/publikace/krize-po-madarsku.html)

3.4.4 Lotyšsko Finanční krize zasadila největší ránu právě Lotyšsku. Když se tento stát ocitl v recesi, vláda musela převzít druhou největší domácí banku Parex Bank, která se stala terčem pro hromadné výběry svých klientů. Lotyšsko zažívá v roce 2009 největší propad svojí ekonomiky od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu. A přitom ještě před pár lety patřila lotyšská ekonomika k nejrychleji rostoucím v Evropě. Podle předběžných odhadů se jedná o pokles zhruba o 20 procent. Tímto se stává Lotyšsko jednou z nejzadluženějších zemí východní Evropy, jeho vnější dluh dosahuje hodnot 130 procent HDP: Země požádala o pomoc 7,5 miliardy eur. Státy EU mají poskytnout 3,1 miliardy eur, zbytek pak Mezinárodní měnový fond. Hlavními věřiteli z evropských zemí jsou

47

Dánsko a Švédsko, jejichž banky také nesou značnou část rizika, protože se podílely na rozvoji hypotečního boomu v zemi, s velkým podílem hypoték vydaných v eurech. Česko pošle do zadluženého Lotyšska 200 milionů eur, tedy téměř 6 miliard korun. Samo si na to však musí půjčit, navíc není jasné, kdo zaplatí 250 milionů korun ročně na úrocích. Tato půjčka bude poskytnuta z prodeje dluhopisů na dobu 7 let, a to bezúročně. Podle oficiální důvodové zprávy návrhu dopadnou na český dluh úroky v objemu 250 milionů korun ročně. Podle Kalouska jde o významný akt mezinárodní solidarity v rámci EU. Česko se spolu s Polskem a Estonskem podílí na pomoci částkou půl miliardy eur. Částka, která připadla na Českou republiku, byla dohodnuta na společném jednání na Ministerstvu financí se zástupci Lotyšska. Poskytnutá finanční pomoc je určena na podporu malého a středního byznysu, konkrétně v oblasti zahraničního obchodu u těch firem, které již delší dobu spolupracují či úspěšně spolupracovaly s Českou republikou a budou potřebovat tyto prostředky na svůj další rozvoj. Možným řešením problémů ekonomiky je uvolnění navázání lokální měny latu na euro. Lotyšsko zavěsilo laty na euro 30. prosince 2004, toto opatření mělo být zárukou prosperity a stability v otevřené ekonomice. Lotyšská centrální banka byla od tohoto dne zavázána držet kurz v rozmezí 1 procentního bodu od stanoveného poměru 1 euro = 0,702804 latu. Lotyšsko musí držet měnu v navázání na euro díky plánovanému vstupu do eurozóny v roce 2012. Lotyšsko tak ztratilo možnost přizpůsobování se ekonomiky pomocí kurzového kanálu a muselo začít dohánět eurozónu pomocí růstu nominálních mezd a cen. Centrální banka navíc přišla o možnost vykonávání nezávislé měnové politiky a musela se tak přizpůsobit Evropské centrální bance, což znamenalo udržování úrokových sazeb na mnohem nižších úrovních. Případné znehodnocení měny by sice pomohlo vyřešit problém nedostatku finančních prostředků, devizových rezerv a nadměrného zadlužení, zároveň by ale vedlo k nárůstu dluhů denominovaných v eurech, například značné části hypoték.

48

Obrázek 6 Lotyšský deficit běžného účtu platební bilance, zdroj: dostupné z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/211342/, aktualizováno dne 10. 1. 2009

Již od druhého čtvrtletí roku 2005 následovalo období rapidního hospodářského růstu, který byl tažen přílivem zahraničního kapitálu a agresivní úvěrovou expanzí. Tu dovolila právě fixace lotyšské měny na euro, která vyžadovala značné rozvolnění měnové politiky. Zatímco tak ještě v letech 2001 až 2003 se lotyšský deficit běžného účtu platební bilance pohyboval v relativně přijatelném rozmezí od 5 % do 8 % HDP, v roce 2004 již dosáhnul 13% a v letech 2006 a 2007 pak dokonce přesáhnul hranici 20 %.

(http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/lotysska-vlada-padla-zlomila-ji-

krize_106557.html, aktualizovaných 20. 11. 2009)

3.4.5 Česká republika Průmyslová produkce v Česku se v listopadu 2008 meziročně snížila o 17,4 procenta. Výhled pro český průmysl není optimistický. „Hodnota nových zakázek podle Českého statistického úřadu meziročně klesla o 30,2 procenta.“

Průmysl Tahounem českého průmyslu býval v posledních letech automobilový průmysl. Ten ale v poslední čtvrtině loňského roku narazil. Koncem roku 2008 zaznamenalo Česko dramatický pokles prodeje nových automobilů podnikům. Výpadek však nahradily fyzické osoby. Výsledkem bylo, že na rozdíl o většiny západoevropských zemí Česká republika prodala o 8,4 procenta více nových automobilů. Příznaky blížící se krize

49

zaregistrovali v Česku prodejci nových aut až v prosinci 2008, kdy se prodej propadl o 2,3 procenta. Společnosti nakoupili meziročně o 30 procent méně aut. Vzrostl dovoz ojetých automobilů, a to téměř o 4 procenta. Také dodavatelé pro automobilový průmysl pociťují velice silně probíhající krizi. Zhruba o třetinu klesly zakázky písecké firmě Aisin Europe Manufacturing Czech, která vyrábí čerpadla, kryty hlav válců a olejové vany. Personální ředitel jabloneckého výrobce autobrzd TRW Lucas Varity Vladimír Zákoucký odhadl propad zakázek zhruba na sedmnáct procent. Jihlavský Bosh Diesel, výrobce čerpadel pro dieselové motory bude muset kvůli nízkým zakázkám nadále v pátek zastavovat výrobní linky. Společnost ČZ, která ve Strakonicích vyrábí díly aut a vysokozdvižné vozíky, má 25 procent pokles zakázek a další. Produkce neklesá jen v automobilovém průmyslu. Propad zaznamenala v listopadu 2008 většina průmyslových odvětví s jedinou výjimkou, a to výroba koksu a rafinérské zpracování ropy. Průměrný počet zaměstnaných osob v průmyslu se v listopadu meziročně snížil o téměř 42 tisíc lidí, tedy o 3,5 procenta. Přestože se mluví o propouštění v automobilkách a ve sklárnách, nejvíce lidí v listopadu odešlo z textilního a oděvního průmyslu, dále z kožedělného a dřevařského průmyslu, a také z výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody. Propad průmyslové produkce trápí celou Evropu, ale české průmyslové podniky si vedou velice zle. Jsou totiž závislé na zahraniční poptávce, zejména německé, a zároveň svým způsobem doplácejí na to, že do Česka krize dorazila později, takže zde dosud chybějí účinná opatření. Přestože Česká národní banka rychle snižuje úrokové sazby, klientské sazby bank pro průmyslové firmy stoupají. Zároveň se zhoršuje dostupnost provozních a investičních úvěrů. Dvě třetiny společností pociťují zhoršený přístup k bankovním úvěrům. Některým strojírenským firmám omezili zákazníci v oboru zakázky o osmdesát procent. Chemičky uvádějí místy pokles až o šedesát procent. Ve výhodě jsou zatím společnosti, které vyrábějí složité výrobky a mají uzavřené dlouhodobé kontrakty. To je například plzeňská Škoda Power, která má podepsané zakázky do roku 2013. „Tyto informace vyplývají z dotazníkového šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 1600 členskými podniky.“ (Ekonom, ročník LIII, číslo 5, 2009)

50

Export Česká ekonomika je z téměř 70 procent závislá na zahraničním obchodu. Za celý rok 2008 klesl vývoz o 0,7 procenta a dovoz vzrostl pouze o 0,1 procenta. Dobře je, že poměr exportu a importu zůstává přibližně vyrovnaný. Tempo zpomalení vývozu však rapidně klesá. Jen během prosince 2008 se export propadl o 13,4 procenta. Export strojů a dopravních prostředků klesl o 20,1 procenta, tedy o 20,2 miliardy korun. Během prosince dále poklesly tržby z průmyslu o celých 13,7 procenta. Automobilky si kupodivu nevedly nejhůře ze všech průmyslových odvětví. S poklesem o dvacet procent jim patří pomyslná druhá příčka v žebříčku nejslabších průmyslových sektorů uplynulých měsíců. Navíc celoroční porovnání ukazuje spíše na stagnaci. O poznání hůře se daří podnikům v hutnictví. To sice nemá zdaleka tak velký podíl na českém hospodářství, nicméně stále jde o sektor, kde je zaměstnán velký počet lidí. Ti již zažívají první propouštění. České hutnictví představují z 90 procent tři podniky, a to Vitkovice Steel, ArcelorMittal a Třinecké železárny, z nich první dva již snižují kapacity. Vedení Vítkovic poslalo více než 470 zaměstnanců na nucenou dovolenou, která trvala zhruba 10 dní. V Ostravě začátkem února oznámili propuštění 650 lidí. Dalším sektorem je stavebnictví, kde v prosinci 2008 klesla produkce o 0,5 procenta. (Ekonom, ročník LIII, číslo 5, 2009)

Maloobchod Lidé začínají utrácet čím dál méně a nákup věcí, které nutně nepotřebují, odkládají na neurčito. V květnu 2009 se v meziročním srovnání maloobchod výrazně propadl o 7,5 procenta a v červnu by podle názorů odborníků mělo být ještě hůř. Nákupy domácnostní se dostávají na nulovou úroveň, nebo dokonce v porovnání s předchozím rokem klesají. Je vidět, že spotřeba se zpomaluje. „Tuto prognózu uveřejnil Český statistický úřad.“ Pro českou ekonomiku, která by se pomalu mohla začít sbírat z recese, je to další těžká rána. Maloobchodní tržby se podílejí na tvorbě hrubého domácího produktu zhruba polovinou. Celý červen a červenec 2009 se obchodníci snaží o vylepšení vlastního skóre všemi dostupnými prostředky, dokonce jsou ochotni na úkor vyššího obratu snižovat marže a tlačit ke zlevnění i dodavatele.

51

Prodeje oblečení a drogistického zboží se propadají o desítky procent. Například společnost Rossmann, zaznamenal podle průzkumu propad zájmu o tělovou kosmetiku. Z běžných komodit krize nejvíce postihla odívání. Pokles zájmu byl patrný zejména u oblečení k běžnému nošení. Dalším produktem, který je na okraji zájmu je elektronika. Projevuje se spíše zájem o levnější modely. Velké distribuční firmy elektroniky a výpočetní techniky zaznamenaly v červnu pokles v řádu deseti až patnácti procent. Stabilní podíl na trhu udržují hypermarkety. K udržení zájmu o ně slouží zejména jejich znamenitá marketingová práce se slovy jako akční nabídka, sleva či výprodej. I proto Česko zasáhla i letní vlna výprodejů ještě větší silou než kdy jindy. (Ekonom, ročník LIII, číslo 5, 2009)

Nárůst nezaměstnanosti Prudký úbytek zahraničních, ale i domácích zakázek manažery firem přinutil k tomu, že začínají houfně rozdávat výpovědi i kvalifikovaným pracovníkům poté, co se zbavili nejméně kvalifikovaných zaměstnanců. Míra nezaměstnanosti roste od prosince 2008. A s tím i nároky na výplaty dávek (tedy na státní rozpočet). Volná pracovní místa totiž mizí velice rychle z evidencí úřadů práce. Když v dubnu 2007 při podobné nezaměstnanosti jako je dnes, zprostředkovatelé evidovali 114 tisíc volných míst. V lednu 2009 je uchazečů o práci stejně, ovšem k dispozici je jen polovina nabídek na zaměstnání, a to většinou jen dělnické profese. Lidé z úřadů práce očekávají další nárůst ve svých zprostředkovatelnách v březnu či dubnu, kdy doběhnou výpovědní lhůty z ledna, a pak v září, kdy opadne sezónní zaměstnanost. Hodně společností žádá úřady práce, aby mohli pustit zaměstnance na 60 procent domů. Dokonce i manažeři na vysokých postech nemají dobrý výhled do budoucna. Firmy se jich zbavují rychlým tempem nejen v Česku, ale i v zahraničí. Stejně jako v tuzemsku v dělnických profesích nejdříve končí cizinci, tak i za hranicemi končí nejdříve cizí manažeři. Tito lidé by v Česku rádi našli podobně ohodnocenou a kvalifikovanou práci, ale pro český trh mají buď velké materiální a finanční požadavky, nebo jsou překvalifikovaní. Kvůli nedostatku pracovních míst tedy musejí zahraniční navrátilci se svými nároky dolů. Společnosti vyhledávají spíše méně kvalifikované manažery, které si mohou lépe dovolit.

52

Letenka domů a pět set eur na ruku. Takový recept zvolilo Česko pro cizince z takzvaných třetích zemí, které smetla vlna propouštění jako první. Do léta 2009 by jich o práci mělo přijít až 70 tisíc. Česko ale není jedinou zemí, která musí řešit, kam s nekvalifikovanými dělníky. V zemích EU žije kolem 20 milionů lidí, kteří do ní ze zahraničí přišli hledat práci nebo politický azyl. Propouštění cizinců by tedy na první pohled mohlo být prospěšné hned ve dvojím smyslu. Firmy se zbaví těch, jejichž postavení na trhu práce je nejvolnější, politici mohou ukázat, že v době krize na své voliče pamatují, protože vlna se dotkne jiných. Nezaměstnaní imigranti ale mohou podnítit sociální neklid. Cizinci se totiž spojí s menším platem a jejich pracovní nasazení je mnohem větší, a to většinou ze strachu, že přijdou o pracovní víza. Jen v roce 2006 přišlo z nečlenský zemí EU do České republiky 55 tisíc lidí. A to je více než do všech nových unijních států dohromady. Český program dobrovolných návratů vyčlenil prozatím příspěvek pro dva tisíce žadatelů. Do léta ale vyprší vízum 70 tisícům, takže většinu z nich prozatím čeká vyhoštění. (Ekonom, ročník LIII, číslo 5, 2009)

53

3.5 Jak řeší krizi ve světě V USA, kde krize postihla zejména banky a automobilky a meziroční nárůst nezaměstnanosti je nejhorší za posledních 35 let, schválila záchranný balíček v hodnotě 825 miliard dolarů, který má pomocí veřejných výdajů nastartovat hospodářství a vytvořit zhruba 4 miliony pracovních míst. Dále pak daňové dobropisy pro rodiny ve výši 750 dolarů, úvěry pro krachující automobilky a jiné. Rakouská vláda chce na povzbuzení ekonomické konjunktury vyčlenit dvě miliardy eur, které mají být zhruba z poloviny určeny na státní garance úvěrů a na urychlené výstavby i modernizaci komunikací. Ve Velké Británii velice stoupá nezaměstnanost. Mezi hlavní opatření patří již druhý balík státní pomoci 140 milionů liber, v rámci toho prvního britské banky získaly 37 miliard liber, se podle zdrojů agentury Reuters chystá proto, aby banky mohly půjčovat a neprodlužovala se hospodářská recese. Dále také snížení základní úrokové sazby na 1,5 procenta a snížení DPH z 17,5 procenta na 15. Slovenský balíček opatření v hodnotě 332 milionů eur, které chce premiér Rober Fico získat snížením státní spotřeby. Vláda chce seškrtat výdaje na armádu a správu, což ale znamená, že do ekonomiky žádné peníze nepřitečou. Slovensko si ale toto opatření může dovolit, protože se ho krize dotýká pouze nepřímo. I příští rok se tu počítá s růstem kolem 4,6 procenta, i když klesá slovenský export. Polsko hodlá pomoci zejména firmám. Jejím záměrem je zvýšit bezpečnost na úvěrovém trhu a zároveň pobídnout banky k půjčování peněz na investice. Jednou z nejvíce krizí ohrožených zemí je vysoce zadlužené Maďarsko, a to především kvůli závislosti na půjčkách ze zahraničí. I kvůli tomu země získala od Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a Evropské unie půjčku 25,1 miliardy dolarů. První místo, co se týče bankrotů, si vyslouží zřejmě Francie, kde by mělo zkrachovat 63 tisíc společností. Odbyt automobilek se zde propadl o jednu třetinu, hrozí největší poválečná recese ekonomiky, očekává se nárůst nezaměstnanosti až na deset procent. Zde byl schválen záchranný balíček v hodnotě 26 miliard eur, a to na výstavbu nových domů, železničních tratí, prémie na nákup nového auta (1000 eur) a jednorázové sociální dávky. 54

Globální ekonomická krize už stála vlády na celém světě přes deset bilionů dolarů. Vyspělé země podle MMF poskytly svým ekonomikám 9,2 bilionů dolarů vládní pomoci, rozvojové země pak 1,6 bilionů dolarů. Celkem 1,9 bilionů tvoří už vydané peníze, zbytek jsou záruky a půjčky. Vlády podle MMF většinu svých peněz dostanou zpět, až se ekonomika zlepší. Velké deficity jim přesto zůstanou. Největší rozpočtový schodek mají USA s 13,5 procenty HDP, následují Velká Británie s deficitem 11,6 HDP a Japonsko s 10,3 procenta své roční ekonomické produkce. (Ekonom, ročník LIII, číslo 2, 5, 9, 2009)

55

3.6 Boj s krizí v České republice Ministerstvo průmyslu a obchodu v únoru 2009 uvolnilo 2,5 miliardy korun na záruky a investice pro české podniky, které kvůli světové krizi mají horší přístup k bankovním úvěrům. Dále byl spuštěn program Záruka a program Progres. Záruka umožnila získat záruku na bankovní úvěry pro podnikatele a Progres úvěr na investičně náročnější projekty. Na Záruku se počítalo s částkou 1,65 miliardy korun a na Progres 850 milionů.

3.6.1 Co navrhuje NERV Zavedení slevy na odvody sociálního pojištění má jeden základní úkol, a to motivovat firmy, aby jim v době krize zbyly peníze na zaměstnání co největšího počtu lidí. Největší úlevy by se měli soustředit na lidi s nejnižšími příjmy. To by mělo zpomalit propouštění nejhůře placených a nejméně kvalifikovaných zaměstnanců. Firmy si budou moci letos a příští rok odepsat třikrát rychleji než do teď počítače, kancelářské potřeby, ale třeba i auta, motorky nebo televize. Počítač nakoupený v roce 2009 si budou moci odepsat již za rok. Možnost rychleji si odepisovat auta nebo počítače vlastně znamená, že firmám letos a příští rok klesnou daně. Tím by jim mělo zbýt víc peněz na zaměstnávání lidí. Ministr průmyslu Martin Říman a člen Národní ekonomické rady vlády (dále už jen NERVu) Martin Jahn chtějí na boj s krizí použít šrotovné. Lidem, kteří by vrátili své staré auto, by podle Římana měla vláda přispět zhruba 30 tisíc na nové. Ve Španělsku a Německu už šrotovné zavedli a zvýšily se tam prodeje automobilů. Navíc ministr Říman chce jít ještě dál, chce navrhnout Evropské komisi, aby dotovala nová auta všem Evropanům. Dále chce zavést příspěvky pro lidi, kteří si nechají sešrotovat deset let staré auto a koupí si nové, a to ve výši tisíc eur. Tento návrh byl vetován Prezidentem v červenci 2009. Sněmovně se v září 2009 podařilo přehlasovat prezidentovo veto a schválila tak zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Proti byli všichni z ODS12, která tvrdí, že zavedením šrotovného se stát akorát více zadluží a vznikne tak větší schodek.

12

ODS = Občanská lidově demokratická strana, vznikla v březnu roku 1991 a jejím předsedou se stal Václav Klaus. Současným předsedou je Mirek Topolánek.

56

Ministr financí Miroslav Kalousek se členy Národní ekonomické rady vlády shodl na snížení DPH u restauračních služeb z 19 na 9 procent. Tímto návrhem chce ministr udržet v stravovacích zařízeních dostatečnou zaměstnanost. Dostupnější úvěry pro malé a střední podnikatele. Asi nejvíce teď čeští podnikatelé tlačí na to, aby jim znovu banky začaly půjčovat penze na výrobu a nové investice. Jisté je, že stát se chystá částečně garantovat provozní úvěry českých firem a přidat peníze České exportní bance, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a rozšíření úvěrů. Firmám by měly dostupnější úvěry pomoci přežít nejhorší období krize, a o práci by tím mělo přijít méně lidí. (Hospodářské noviny, 5. 2. 2009, číslo 25)

3.6.2 Co navrhuje ČSSD Jednorázová výplata třináctého platu ve výši 2400 korun. A to jak pro starobní, tak invalidní důchodce. Lidé v částečném invalidním důchodu by si měli přijít na dvanáct set korun. ČSSD očekává, že přibližně sedm miliard korun by stát mohl získat změnou zákona o výplatě dividendy elektrárenského ČEZu. Za svůj podíl ve společnosti by vláda podle odhadů mohla dostat kolem dvaceti miliard korun. Milionářská daň pro bohaté. Třicetiprocentní daňová sazba ze superhrubé mzdy, tedy přibližně osmatřicetiprocentní odvod z hrubé mzdy pro lidi, kteří vydělávají více než 1,2 milionu korun ročně. Na rozdíl od ostatních návrhů nejde o dočasný, ale naopak o trvalý krok, od něhož si ČSSD13 slibuje stabilizaci veřejných rozpočtů. ČSSD si od tohoto kroku slibuje impuls k tomu, aby začaly utrácet střední a nižší vrstvy obyvatelstva. Zvýšení slev na dani z příjmu. Zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné by mohli získat větší slevu na dani z příjmů než v minulosti. Zatímco nyní je možné si díky základní slevě odepsat 24 840 korun ročně, opatření by slevu zvýšilo o 3 600 korun ročně. Zvýšenou slevu by bylo možné uplatnit v daňovém období 2010 a 2011.

13

ČSSD je zkratka pro: Česká strana sociálně demokratická, jejíž začátky sahají až do roku 1878. Současným předsedou strany je Jiří Paroubek.

57

Podle ekonomů by sice opatření pomohlo k většímu utrácení spotřebitelů, nereaguje ale na hlavní důvod problémů české ekonomiky – sníženou poptávku ze zahraničí. Zavedení větší slevy by podle předběžných výpočtů odčerpalo ze státního rozpočtu šestnáct miliard korun. Snížení nižší sazby DPH. ČSSD chce povzbudit poptávku dočasným snížením snížené sazby DPH z devíti na šest procent. Podle ekonomů by opatření, které má platit do konce roku 2010, zlevnilo potraviny, léky, bytovou výstavbu či například jízdné ve veřejné dopravě. Očekává se, že v tvrdé konkurenci, která na trhu je, by podnikatelé ve snaze neztratit zákazníky tuto úpravu rychle promítli do cen. Kritici preferují místo snižování DPH snížení daně z příjmu, které se umožní lidem svobodně rozhodnout, za co chtějí peníze navíc utratit. (Hospodářské noviny, 5. 2. 2009, číslo 25) Návrhy, které neprošly Desítka členů Národní ekonomické rady vlády přednesla už několik stovek návrhů, které mají pomoci české ekonomice překonat krizi. Velká část z nich ale spadla pod stůl. Neprošly například návrhy na snížení daní, a to jak u zaměstnanců, tak i u firem. Z jednoduchého důvodu: v momentě, kdy je firma kvůli krizi v minusu, daně ani neplatí. Žádná úleva firmám, které to opravdu potřebují, by to tak nebyla. Neprošel ani nápad zrychlit privatizaci státních podniků, aby byly na krizi peníze, či zrychlit deregulaci nájmů. Neuspěl ani návrh snížit zdravotní pojištění či například DPH u služeb spojených s bydlením, energií, vodného a stočného, a to tím, že se přesunou do snížené devítiprocentní sazby. V návrhu nebudou ani dotace rodinám na internetové připojení či zvýšení důchodů. Neuspělo se ani s tím, aby ministři a jejich náměstci přišli o pětinu platu. (Hospodářské noviny, 5. 2. 2009, číslo 25)

3.6.3 Schválená protikrizová opatření − Sleva na sociálním pojištění, − daňová sleva na dítě, − nemocenská, − časově omezené rychlejší odpisy majetku například počítačů či automobilů, − snižování energetické náročnosti budov, − podpora zemědělského podnikání,

58

− garance a podpora úvěru ČMRZB, − odpočet DPH pro firemní vozy, − podpora dopravní obslužnosti v regionech, − živnostníci a drobní podnikatelé letos osvobozeni od placení záloh, − podpora exportu, − úprava insolventního zákona, − snížení poplatků na železnicích o dvacet procent, − zrychlení splátek DPH podnikatelům, kteří podají daňové přiznání elektronicky. Zatímco Národní ekonomická rada vlády (dále už jen NERV) jedná a přemýšlí, která opatření při krizi zavést, podniky mají jasno. Jako tři nejdůležitější opatření požadují snížení sociálních odvodů, nižší firemní daně z příjmů a nižší náklady na pracovní sílu. Tyto údaje vyplývají z průzkumu Hospodářské komory14, kterého se zúčastnilo 2660 společností různých oborů. Nadpoloviční většina oslovených firem předpokládá, že klesnou výnosy z tuzemských i exportních prodejů, v důsledku nedostatku finančních zdrojů bude nižší i rozsah investic. Téměř 70 procent předpokládá nižší obrat než v roce 2008. Podle průzkumu téměř polovina firem předpokládá propouštění a více než čtvrtina o 10 procent. Základním problémem podniků je neochota bank půjčovat peníze, a teda nedostupnost úvěrů. Na zamrzlý bankovní trh si stěžuje 40 procent firem. Komplikace přináší podnikatelům i druhotná platební neschopnost. Pouze 15 procent podniků považuje vládou přijatý balíček opatření na boj s krizí za dostatečný. Tyto informace plynou z průzkumu Hospodářské komory. Největší úspěch u dotazovaných respondentů mají změny v režimu plateb daně z přidané hodnoty, podporuje je devět z deseti podnikatelů. Podniky především potěšil návrh, že by nemusely odvádět daň z přidané hodnoty u faktur, dokud je nebudou mít proplaceny. A naopak že by si dodavatelé mohli nárokovat vrácení zaplacené daně z přidané hodnoty až poté, co skutečně fakturu proplatí. Podnikatelé vítají vládní garance na úvěry provozní exportní u státní Českomoravské záruční a rozvojové banky15. (EKONOM, ročník LIII, číslo 8, 2009)

14

Hospodářská komora České republiky je subjektem zastupujícím podnikatelskou veřejnost v České republice. Chrání zájmy svých členů – malých, středních a velkých podniků, sdružujících se v regionální síti komor a v živnostenských společenstvech. 15 Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. je rozvojovou bankou ČR. Napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády ČR a regionů rozvoji infrastruktury a sektorů ekonomiky vyžadujících podporu. Svoje služby nabízí ČMZRB klientům, jejichž sídlo a realizace podnikatelského záměru se nacházejí na území ČR. V oblasti podpory malého a středního podnikání zprostředkovává bankovní

59

3.7 Pozitivum krize Jen za únor 2009 se míra nezaměstnanosti zvýšila na 7,4 procenta. Dalo by se říci, že krize trhu práce prospěla. Před vypuknutím recese byl trh práce přehřátý. Zatímco si tedy ještě před několika měsíci firmy stěžovaly, že jim kvalifikovaní zaměstnanci chybějí a není kde brát, teď mají lepší šance. Ještě nedávno se podniky předháněly v platových nabídkách i šíři benefitů, aby alespoň nějaké zaměstnance nalákaly. Obecně si mohou zaměstnavatele více vybírat. Mají příležitost najít do běžných pozic kvalitnější zaměstnance. Dříve na jeden inzerát na zaměstnání odpovědělo 10 zájemců, teď je to 30. Lidé si práce více váží, protože není lehké ji najít. Jsou mnohem ochotnější akceptovat nižší plat, větší dojezdovou vzdálenost, práci na směny. A snížila se fluktuace. Vyšší nezaměstnanost v průmyslových oborech také začíná měnit situaci v odvětvích, kde bývá zaměstnanců tradiční nedostatek. Skutečným požehnání je krize pro obranu a vnitro. V počátečních měsících roku 2009 se do armády hlásilo 766 adeptů, ve stejném období roku letošního je to téměř dvojnásobek. Vyšší zájem mají i ženy. Zatímco loni jich bylo 85, letos už se jich hlásí 151. Obdobný úspěch zažívá v těchto měsících také Policie České republiky. Za první měsíc roku 2009 se podstav policistů snížil o 271 lidí. Není jasné, jestli je to úplně přesně důsledek hospodářské krize, ale dříve se podstavy policistů snižovali mnohem pomaleji. Češi se za krize učí šetřit. Úspory tuzemských domácností u českých bank se podle statistik České národní banky zvýšily meziročně o 12 procent. Recese nyní mění chování Čechů ve směru k větší spořivosti. Lidé si začínají uvědomovat, že tučná léta růstu nebudou pokračovat věčně a že se střídají s lety hubenými. Výhodou Čechů proti mnohým jiným národům je tradičně konzervativní přístup k financím, takže míra úspor domácnosti se i během největšího ekonomického boomu blížila deseti procentům. Ekonomové se shodují, že ani míra zadlužení tuzemských domácností nebyla a není nijak alarmující. Podíl úvěrů, které si nabraly od bank, vůči vkladům ležícím na bankovních účtech činí 60 procent.

záruky a zvýhodněné úvěry. Dále poskytuje např. služby investičního bankovnictví, zřizuje a vede termínované vklady a podporuje opravy bytových domů.

60

Díky krizi se na trhu oddělí zrno od plev, a to v mnoha oborech. Přežijí ti, co inovují, spoléhají na nové technologie, hledají a využívají nové řešení a jsou pružní. Krize urychlí očištění ekonomiky od neefektivní výroby. Krize mnoho firmám názorně předvedla, jak malý je český trh. V dnešních dnech se dá mnohem lépe pronikat na zahraniční trhy. Například společnost Motorpal díky krizi znásobila zakázku v Bělorusku, kde se tamní výrobci vstřikovacích zařízení pro dieselové motory potýkají s existenčními problémy. (EKONOM, ročník LIII, číslo 9)

3.7.1 Kdo v krizi vydělává Vydělat na krizi může pravděpodobně ten, který byl schopný do dnešní doby vydělat dostatečné množství peněz a teď je ještě dokáže rozmnožit, a to třeba na burze, kde ceny akcií klesly na dlouholetá minima. Výhodné je také investovat do drahých kovů a kvůli silným nejistotám na finančních trzích stále trvá zvýšená poptávka Čechů po zlatě a diamantech. Trh s diamanty v Česku roste i díky tomu, že je ještě „nenasycený“. Hodnota diamantů dlouhodobě roste. Naděje a víra na výhru žene čím dál víc lidí do sázkových kanceláří. Právě sázkové kanceláře v krizi vydělávají. Například společnost Tipsport16 předpokládá na konci roku 2009 rekordní obrat. Další komu se v krizi daří, jsou půjčovny filmů a kabelovým televizím. S největší pravděpodobností proto, že televize nahrazuje návštěvu kulturních zařízení. Měsíční poplatek vyjde levněji než jedna návštěva kina pro čtyřčlennou rodinu. Na své si přijdou i prodejci internetové reklamy. Podniky v mnoha případech omezily své výdaje za klasické marketingové nástroje a svou pozornost stále častěji obracejí k levnějším formám propagace. Na krizi vydělá ten, kdo ji ustojí s důstojnou tváří, udrží si dobré jméno a kvalitní image, za kterou se budou zákazníci vždy vracet. (EKONOM, ročník LIII, číslo 9)

16

Tipsport je největší sázková kancelář v České republice.

61

3.8 Vliv krize na zadlužování státu Důsledky ekonomické krize mají za následek daleko výraznější zpomalení ekonomického růstu, než se původně očekávalo. Velice rychle se zvyšuje saldo veřejných rozpočtů oproti schváleným předpokladům na rok 2009. Do salda veřejných rozpočtů se negativně promítnou i schválená protikrizová opatření. Deficit se tím navýší o 98,3 mld. Kč. Očekává se, že odhadovaný deficit očištěný o finanční operace dosáhne zhruba 231,8 mld. Kč. Jeho podíl na hrubém domácím produktu se oproti původním předpokladům výrazně zvýší a bude činit 6,4 %. Zásadní vliv má především státní rozpočet, jehož odhadovaný deficit vzroste o 183,5 mld. Projeví se zde výrazně nižší očekávané příjmy, což je způsobeno výrazně nižším výběrem daní. Ve srovnání s původním očekáváním zaznamenají horší vývoj všechny jejich položky. K největšímu propadu dochází u výběru přímých daní. Výrazně nižší budou také odhadované příjmy pojistného na sociální zabezpečení, to samé u nepřímých daní a daně z přidané hodnoty.

Obrázek 7 Předpokládaná a skutečná salda veřejných rozpočtů, zdroj: dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy_50591.html, aktualizováno dne 15. 11. 2009

Převážná část deficitu veřejných rozpočtů bude financována formou úvěrů a vládních dluhopisů. U podílu jednotlivých subjektů na zadlužení veřejných rozpočtů nedojde k žádným výrazným změnám. Nejvyšší váhu bude mít i nadále státní dluh (92,5 %), následovaný dluhem územních samosprávných celků a státních fondů, kde zejména Státní zemědělský intervenční fond je nucen financovat své záporné saldo úvěrem.

62

Státní dluh České republiky stoupl ke konci září na 1,168 bilionu korun. Na každého Čecha tak připadá dluh více než 111 tisíc korun. Ale zadlužení České republiky není tak alarmující, ve srovnání s ostatními státy je naše zadlužení mezi těmi nižšími. Představuje zhruba 31 procent hrubého domácího produktu. Největší problém je, že u nás zadlužení v poslední době velice rychle stoupá. Česká republika se nyní zadlužuje rychlostí asi 6 000 korun za každou uplynulou vteřinu. Dnes platíme na úrocích 50 miliard korun na úrocích za vypůjčené peníze. Česká republika udělala dvě důležité operace. Tou první bylo převedení všech rezervních fondů, kapitál v objemu více než 40 miliard korun do příjmové části rozpočtu. Z těchto peněz byl financován rozvoj venkova, investice do vysokého školství, podpora malého a středního podnikání a jiné. Z toho asi 30 miliard bylo použito na snížení schodku státního rozpočtu. Tou druhou byla rezerva na výdajové straně pro mimořádné situace. Tato rezerva sestává z 5 procent výdajů každého ministerstva, ze kterých se nesmí čerpat. Tato rezerva nebyla vytvořena na úkor dluhu nebo státního rozpočtu, ale na úkor priorit stávajících kapitol. (Stránky Ministerstva financí: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy_50591.html)

3.9 Možné řešení krize Svět se pomalu začíná zvedat z ekonomické krize. Razantní zásahy vlád do národních ekonomik ve snaze zmírnit dopady recesy však vnesly nové závažné problémy. Stovky miliard čerstvě emitovaných amerických dolarů. V době Bretonwoodského systému17, Spojené státy garantovaly směnitelnost dolaru za zlato v pevně stanoveném kurzu, teď je dolar rezervní měna, kterou nestanovuje produkce zlata, nýbrž jediná centrální banka. Když skončil zlatý standard, přestávalo se postupně obchodovat s dolarem, což přimělo Spojené státy vyjednat s kartelem OPEC18, že ropa se bude na mezinárodních trzích nadále obchodovat za americké dolary. Tím měna získala krytí komoditou a zájem o obchodování s ní opět vzrostl. Americká centrální banka Fed si pak vyžádal tisk dolarů, které země použijí na nákup ropy. Množství emitovaných dolarů přibývá, a tím roste

17

Brettonwoodský systém byl založen roku 1944 za účasti zástupců 44 států. Byl to systém založený na pevných kurzech, který se opíral o dominantní postavení dolaru. Brettonwoodský systém se rozpadl v roce 1973. 18 OPEC je zkratka pro organizaci zemí vyvážejících ropu. Sdružuje 12 zemí a koordinuje ekonomickou politiku členských zemí. Sílo organizace je ve Vídni. Členské země dnes kontrolují 75 % veškerých světových ropných zásob.

63

znehodnocení měny. Současně vzniká obří americký deficit. Trend oslabování dolaru je velice silný. Dolar oslabuje, ale euro sílí, z toho důvodu je Eurozóna19 v nevýhodě. Sílící euro zdražuje export jak do Spojených států, tak do mnoha asijských zemí. Jak udržet alespoň trochu stabilní měnový systém. Federální rezervní systém by měl udržovat úrokové sazby nízko, aby udržel peníze v mezibankovním trhu v oběhu a umožnil tak ekonomice čerpat levné úvěry. Což nebude jednoduché. Evropská unie nabízí dotace z Evropského globalizačního fondu, proč tedy Česká republika v době finanční krize ani jednou nepožádala o dotaci. Globalizační fond slouží především zaměstnancům, kteří pracovali ve společnostech, které zbankrotovaly, nebo byly nuceny hromadně propouštět z důvodu velkých změn ve struktuře světového obchodu spojených s globalizací. Každoročně fond disponuje rozpočtem 500 milionů eur, jež mají být využity k aktivní politice zaměstnanosti. Donedávna byla překážkou čerpání z fondu přísná kritéria, ale za českého předsednictví Evropské unii se je podařilo zmírnit. Od května 2009 mohou země uplatnit nárok na bruselské odškodné i z důvodů dopadů finanční a hospodářské krize. V současné době dvanáct zemí Evropské unie podalo žádost o dotaci v hodnotě 82 milionů eur. Podmínkou pro dotaci je nejméně 500 propuštěných zaměstnanců a jen ve Světlé nad Sázavou bylo propuštěno ze skláren 1500 zaměstnanců a dalších 1500 bylo propuštěno ze skláren z Karlovarska a Liberecka. Kraj Vysočina již o dotaci pro Světelské sklárny žádal, ale žádost byla zamítnuta z toho důvodu, že by se dotace týkala jen jediného kraje. Proč tedy krajům nebylo doporučeno, aby se spojily a podaly žádost společně. (EURO, Ištván Lékó, ročník 43, 2009)

3.10 Můj názor Podle mého názoru to, co by mohlo pomoci české ekonomice, je opětovné nastartování růstu spotřeby. Je důležité, aby ti nejbohatší byli ochotni uvolňovat své finanční prostředky do investic a podnikání, tak aby bylo možné zaměstnat co nejvíce lidí. Tato krize byla velice medializovaná a většina společností ze strachu začala omezovat výrobu a propouštět zaměstnance. Jiní jen schovali svůj dlouhodobý záměr propouštění pod záminku finanční krize.

19

Eurozóna je sdružení zemí Evropské unie, které přijaly jako svou měnu euro.

64

Vlivem medializace této krize, lidé začali mít strach a omezili svoje výdaje, spotřeba dramaticky klesla a hlavně u výrobků dlouhodobé spotřeby. Pokud klesá spotřeba, není nutné tolik vyrábět a to zase zapříčiní nadbytečnost lidí v určitých odvětvích a roste nezaměstnanost, která velice zatěžuje státní rozpočet. Propouštění zapříčinilo velký pokles spotřeby a také to, že lidé přestali splácet své závazky u bank, nebo začaly hromadně vybírat svoje vklady, což zapříčinilo, že jsou banky mnohem více opatrné. Z toho plyne neochota bank půjčovat komukoli na cokoli. Je důležité navrhnout nějaký záruční program pro banky, aby opět začaly poskytovat úvěry. Jako například exportní záruční a pojišťovací společnost EGAP, která se rozhodla, že zvýší pojistné krytí rizik spojených s vývozními úvěry a bankovními zárukami vystavovanými v souvislosti s exportními kontrakty, což umožní českým exportérům a investorům přístup k finančním zdrojům. Neochota bank půjčovat finanční prostředky způsobuje veliký problém nejen lidem, ale také společnostem, které nemůžou inovovat ani investovat do výroby. Což si myslím, že je další lék na krizi, společnosti by neměly „sedět“ na svém kapitálu, který si šetří na horší časy, ale měly by se především v dobách krize snažit investovat do rozšiřování a inovací, protože nezaměstnaní stojí stát mnohem více peněz. Dále bych upravila systém přidělování sociálních dávek, jako jsou podpory v nezaměstnanosti a sociální dávky. Pořád jsou v České republice problémové skupiny, které jsou na tom lépe, když pobírají sociální dávky, než když pracují. Například přídavky na děti bych poskytovala jen rodinám, jejichž děti dodržují povinnou školní docházku. Odebrala bych sociální dávky, a to hlavně těm skupinám, které nikdy nepracovali a práci ani aktivně nehledají. Velice se mi líbí názor Jindřicha Kalouse, který prosazuje názor: „že v současné krizi nakonec nejlépe přežije stát, který dokáže být co nejvíce soběstačný, který dokáže zajistit svému obyvatelstvu základní potřeby nutné k životu. Čím méně komplikované způsoby opatřování základního zásobování (potravin, energie, vody, plynu a dalších), tím máme lepší šanci čelit těmto výkyvům v ekonomice.“(Citováno z internetových stránek: http://www.blisty.cz/art/45681.html). Například dovážení potravin, které si můžeme sami vypěstovat a tím i zaměstnat velké množství lidí. K čemu nám slouží dotace pro zemědělství, když dovážíme stejné produkty za nižší ceny ze zahraničí a náš dobytek musí být vybíjen a naše produkty končí vylité nebo vyházené na polích. Čím

65

více jsme závislí na okolních státech, tím horší jsou dopady při ekonomických výkyvech. Měli bychom se naučit lépe využívat vlastní zdroje. Vlády a centrální banky vyspělých zemí jsou v této krizi mimořádně aktivní a často se něco dělá jen proto, aby se něco dělalo. Neřeší se příčiny krize, ale tlumí se následky tím, že se problém zalepí velkým množstvím vypůjčených finančních prostředků, což zvyšuje inflaci a samozřejmě to znamená vrácení dluhu i s úroky. Zatím máme sice šestý nejmenší dluh v Evropské unii, ale naše zadlužení velice rychle stoupá. Schodek rozpočtu je na úrovni 6,6 procent hrubého domácího produktu. Krize není ojedinělá situace, nedá se s přesností předpokládat, kdy přijde, ale je to jev, který se opakuje a bude opakovat a vláda České republiky do dnešní doby nenašla způsob, jak alespoň trochu zmírnit dopady. Tato krize nebyla poslední a my bychom se na ty další měli připravit, dobrým krokem je plánovaná rezerva, která by byla určena na mimořádné situace. Dalším problémem je stárnutí populace a tím i přibývání důchodců. Ale tento problém trvá již v řádech let, kdy naše populace stárne, a proto se měla již dávno řešit reforma důchodů, bylo jasné, že postupně nebudeme schopni vyplácet všechny důchody. Tyto výdaje v České republice pohlcují téměř polovinu rozpočtu. Již letos v roce 2009 jsme si na ně museli půjčit 33 miliard korun. Náš systém, co se týče přidělování důchodů, se musí změnit, a to tak, že si lidé budou muset na stáří více spořit ze svých příjmů, jinak nebude možné tuto situaci dále zvládnout.

66

Závěr Tato práce se týkala finanční krize, která zasáhla Spojené státy a poté i ekonomiky celého světa. Ve Spojených státech se velice rychle zvyšovala úvěrová a hypoteční expanze, kdy na úvěr a hypotéku dosáhl téměř každý. Tento trend „žití na dluh“ měl své následky, kdy lidé postupně přestávali splácet své závazky a tím velice rychle stoupalo zadlužení a to nejen rodin, finančních institucí, ale i celého státu. Lidé začali panikařit a vybírali své vklady u bank a tím se začal hroutit bankovní systém. Po pádu prvních bank se tato panika postupně začala vlivem velké medializace šířit do celého světa. V této práci jsem si k porovnání vybrala Spojené státy, Německo, Maďarsko a Lotyšsko, kde jsem chtěla popsat situaci a to jak se k ní jednotlivé státy postavily. Krize silně zasáhla i Českou republiku, kde se rychle snížila spotřeba. To mělo za následek omezování výroby a tím i propouštění zaměstnanců. Nezaměstnanost se v České republice pomalu přibližuje hranici 9 %. České republika je velice závislá na vývozu, který se také omezil. Zadlužení českého státu je jedno z nejnižších ve srovnání s některými státy Evropské unie, ale velkým problémem je jeho rychlost, která velice stoupá, a to i vlivem zvolených protikrizových opatření, která byla přijata. Naše zadlužení se zvýšilo i finanční pomocí, kterou jsme poslali do Lotyšska a na kterou jsme si museli půjčit. Průmysl v česku dostal také velkou ránu a to pádem sklářství, které jsme mohli zachránit, kdybychom požádali o dotaci z Evropského globalizačního fondu. V této práci jsem dospěla k tomu, že Česká republika nebyla připravena na tuto krizi a neměla dostatečné finanční rezervy, aby byla schopná utlumit její následky. V této situaci se ukazuje, jak velice jsme závislí na ostatních státech a jak nás ovlivňuje jejich situace. Je zřejmé, že se určité problémy měly řešit již dříve, například náš důchodový systém, který velice zatěžuje státní rozpočet a na který jsme si museli tento rok 2009 půjčit. K těmto výsledkům jsem došla pomocí metod popisu, vysvětlení a porovnání. Tyto metody jsem zvolila vzhledem k tomu, že je moje práce velice obecně zaměřena. S ohledem k omezení rozsahu, tato práce neobsáhla všechno o tomto velice obecném tématu, práce by mohla být konkrétněji zaměřena na situaci ve Spojených státech a v České republice, ale mým cílem bylo vytvořit obecný přehled o tom, co se stalo ve Spojených státech a jak tato situace ovlivnila ekonomiky vybraných zemí a hlavně ekonomiku České republiky.

67

Seznam použité literatury Knihy Czesaný S., Hospodářský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. 1. vydání. Linde Praha, a.s. 2006. 200 s. ISBN 80-7201–576–1 Foster B. J., Magdoff F., Velká finanční krize příčiny a následky. přeložil Radovan Baroš. 1. české vydání. Všeň: Grimmus 2009. 160 s. ISBN 978–80–902831–1–4. Holman R., Makroekonomie: středně pokročilý kurz, 1. vydání Praha: C.H. Beck 2004. 424 s. ISBN 80–7179–764–2 Kvasnička P., Makroekonomie: základní kurz. 1. vydání. Vydavatelství VOŠ Jihlava 2006. 79 s. tato publikace neprošla redakční ani jazykovou úpravou. Rusmichová L., Soukup J., Makroekonomie: základní kurz. 5. vydání nakladatelství Melandrium 2002. 166 s. ISBN: 80–86175–24–3.

Časopisy a noviny Analytik Raiffeisenbank (nechce být jmenován), Rozhodne šestý smysl, Ekonom, ročník LIII/2009, číslo 2, strany 44–47, ISSN: 1210–0714. Dolejš R., Hruška.B, Šperkerová M., Všude dobře, doma nejlíp?, Ekonom, ročník LIII/2009, číslo 8, strany 18–23, ISSN: 1210–0714. Filipová H., Němec P., Z nejhoršího jsme uvnitř, Ekonom, ročník LIII/2009, číslo 5, strany 24–34, ISSN: 1210–0714. Kaláb V., Vašek P., Jak to krizi osladí vláda, Hospodářské noviny, ročník LIII/2009, číslo 25, strany 2–3, ISSN 0862-9587 Korbel P., Firmy nekupují lidé ještě ano, Ekonom, ročník LIII/2009, číslo 2, strany 26–27, ISSN: 1210–0714. Korbel P., Listopadový sešup průmyslu, Ekonom, ročník LIII/2009, číslo 3, strany 22–23, ISSN: 1210–0714. Korbel P., Hluboká krize nakopne vývoj, Ekonom, ročník LIII/2009, číslo 1, strany 24–25, ISSN: 1210–0714. Křešnička J., Němec P., Automobilky na křižovatce, Ekonom, ročník LIII/2009, číslo 9, strany 28–31, ISSN: 1210–0714.

68

Němec P., Krize podle šablony, strany 42–45, ISSN: 1210–0714.

Ekonom,

ročník

LIII/2009,

číslo

3,

Zaoral K., Nefér konkurence, EURO, 2009, číslo 43, strany 30–32, ISSN: 1212–3129

Internetové zdroje ASOCIACE PRO MEZINÁRODNÍ OTÁZKY [online]. Aktualizováno 20. 3. 2009, [cit. 2009-11-10]. Dostupné z WWW: http://www.amo.cz/publikace/krize-pomadarsku.html CEVRO [online]. Aktualizováno 20. 12. 2005, [cit. 2009-11-10]. Dostupné z WWW: http://www.cevro.cz/cs/cevrorevue/aktualni-cislo-on-line/2005/12/66011-federalnirezervni-system-usa-alan.html ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. Aktualizováno 8. 5. 2009, [cit. 2009-10-04]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace FINANCE [online]. Aktualizováno 2. 9. 2009, [cit. 2009-10-04]. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/ekonomika/statní-rozpocet/prijmy-a-vydaje/ KURZY - FINANČNÍ PORTÁL PRO ODBORNÍKY I LAIKY [online]. Aktualizováno 8. 6. 2009, [cit. 2009-11-8]. Dostupné z WWW: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ Dostupné z WWW: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/ MINISTERSTVO FINANCÍ [online]. Aktualizováno 8. 5. 2009, [cit. 2009-10-04]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy_50591.html PATRIA ONLINE [online]. Aktualizováno 12. 10. 2007, [cit. 2009-10-04]. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/Economy/Figures.aspx?indicator=obchodnibilance TÝDEN [online]. Aktualizováno 20. 2. 2009, [cit. 2009-12-01]. Dostupné z WWW: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/lotysska-vlada-padlazlomila-ji-krize_106557.html

69

Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1 Vývoj HDP v České republice meziročně v %, zdroj: dostupné z WWW: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/, aktualizováno 8. 6. 2009......................... 11 Obrázek 2 Fáze hospodářského cyklu, zdroj: vlastní, zpracováno na základě údajů z: Makroekonomie, Kvasnička, 2006, str. 29 ..................................................................... 22 Obrázek 3 Magický čtyřúhelník, zdroj: vlastní, zpracováno na základě údajů z: Makroekonomie základní kurz, Rusmichová, Soukup a kol., 2002, str. 133 ................. 25 Obrázek 4 Rozmístění bank ve Spojených státech, zdroj: dostupné z WWW: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=4725, aktualizováno 4. 10. 2007 ................................................................................................................................ 32 Obrázek 5 Celková míra zadlužení ve Spojených státech jako procentuální podíl z HDP, zdroj: Velká finanční krize příčiny a následky – John Bellamy Foerster, Fred Magdoff, str. 47 .............................................................................................................................. 37 Obrázek 6 Lotyšský deficit běžného účtu platební bilance, zdroj: dostupné z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/211342/, aktualizováno dne 10. 1. 2009............ 49 Obrázek 7 Předpokládaná a skutečná salda veřejných rozpočtů, zdroj: dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy_50591.html, aktualizováno dne 15. 11. 2009 ...................................................................................... 62

Tabulka 1 HDP od roku 2006–2009, zdroj: dostupné z WWW: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/, aktualizováno dne 8. 6. 2009 .................. 10 Tabulka 2 Celková nezaměstnanost 2008 - 2009, zdroj: dostupné z WWW: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezaměstnanost/, aktualizováno 10. 7. 2009 ... 14 Tabulka 3 Míra inflace v České republice v letech 2000–2009, zdroj: dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace, aktualizováno dne 2. 10. 2009 ................................................................................................................................ 16 Tabulka 4 Obchodní bilance České republiky v letech 2003–2007, zdroj: dostupné z WWW: http://www.patria.cz/Economy/Figures.aspx?indicator=obchodnibilance, aktualizováno 12. 10. 2007 ............................................................................................. 19 Tabulka 5 Příjmy a výdaje státní rozpočtu pro rok 2009, zdroj: dostupné z WWW: http://www.finance.cz/ekonomika/statní-rozpocet/prijmy-a-vydaje/, aktualizováno dne 2. 9. 2009 ........................................................................................................................ 29 Tabulka 6 Domácí dluh a HDP vyjádřený v bilionech dolarů, zdroj: Velká finanční krize příčiny .................................................................................................................... 37

70