VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Využití marketingu při zavedení nabídky osobních tréninků tenisu pro děti v Jihlavě Bakalářská práce
Autor: Karel Vesecký Vedoucí práce: ing. Martina Chalupová Jihlava 2015
Abstrakt VESECKÝ, Karel: Využití marketingu při zavedení nabídky osobních tréninků tenisu pro děti v Jihlavě. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce ing. Martina Chalupová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 88 stran. Tato bakalářská práce se věnuje problematice využití marketingu při zjištění potřeby zavedení osobního trenéra tenisu pro děti v Jihlavě. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy týkající se marketingového prostředí, je zde popsána definice, vznik a vývoj marketingu a jeho nástroje. Dále se v této části soustřeďuje pozornost na marketingový informační systém. V praktické části je provedena vlastní analýza dosavadního systému výuky tenisu v současných tenisových školičkách v Jihlavě a jeho okolí. Formou on-line dotazováním mezi rodiči školáků ve věku 6 – 8 let je zjištěna potřeba osobního trenéra ve výuce tenisu. Tento výzkum probíhal během zpracování bakalářské práce a výsledky tohoto dotazníkového šetření jsou zaneseny do grafů. Závěr práce přináší celkovou analýzu zjištěných skutečností a konečné rozhodnutí o zavedení osobního trenéra tenisu v Jihlavě. Klíčová slova Marketing, marketingová komunikace, osobní trenér tenisu, tenis, výzkum
Abstract VESECKÝ, Karel: Use of Marketing to Build Tennis Personal Training Offer for Children in Jihlava. Bachelor thesis. College of Polytechnics. Supervisor ing. Martina Chalupová. The degree of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2015. 88 pages.
This thesis is devoted to the use of marketing in determining the need for the introduction of a personal trainer tennis for children in Jihlava. The theoretical part explains the concepts related to the marketing environment, is described definition, development of marketing and its instruments. Furthermore, this section focuses auttention on marketing information system. The practical part describes the current system of teaching tennis in contemporary tennis in Jihlava and its surrounding. Form on-line inquiries among parents of schoolchildren aged 6-8 years identified the need of a personal trainer in teaching tennis. This research was performed during processing of the thesis and the results of the survey are plotted. Conclusion The work provides an overall analysis of the findings and the final decision on the introduction of a personal trainer tennis in Jihlava.
Keywords Marketing, marketing communication, personal trainer tennis, tennis, research
Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat mé vedoucí bakalářské práce, paní ing. Martině Chalupové, za její odborné vedení práce, ale také za její přátelský přístup a ochotu a trpělivost. Dále bych chtěl poděkovat trenérům paní Hudcové a paní Turkové, Anetě a Jaroslavovi Hvězdovými, Radimovi Hůdovi a Miroslavu Tomečkovi za jejich pomoc a cenné připomínky. Závěrem bych chtěl poděkovat své rodině za to, že mi byla oporou nejen při psaní bakalářské práce, ale i po celou dobu mého studia.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č.121/2000 Sb., o právo autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že
so u h l a sí m
s případným užitím mé bakalářské práce
(prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 4. 4. 2015
……...………………………………….. Podpis
Obsah 1
Úvod ...................................................................................................................................5
2
Marketing ..........................................................................................................................7 2.1
Marketing versus prodej ...............................................................................................8
3
Sportovní marketing .........................................................................................................9
4
Nástroje marketingu .......................................................................................................10 4.1
5
6
Marketingový mix ...........................................................................................................12 5.1
Koncept totálního marketingového mixu ...................................................................12
5.2
Koncept marketingového mixu 4C ............................................................................13
5.3
Koncept marketingového mixu 3V ............................................................................14
5.4
Koncept marketingového mixu 4S .............................................................................14
Marketingové prostředí ..................................................................................................15 6.1
7
Rozdělení....................................................................................................................15
Analýza trhu ....................................................................................................................16 7.1
8
Marketingový informační systém ..............................................................................11
Marketingový výzkum (analýza trhu a poptávky) .....................................................16
SWOT analýza ................................................................................................................19 8.1
Jak analyzovat prostředí firmy ...................................................................................19
8.2
Silné stránky ...............................................................................................................20
8.3
Slabé stránky ..............................................................................................................20
8.4
Příležitosti ..................................................................................................................21
8.5
Hrozby ........................................................................................................................21
8.6
Využití SWOT analýzy v praxi ..................................................................................22
Praktická část ..........................................................................................................................23 9
Tenisové školy v Jihlavě ................................................................................................24 9.1
Tenisová školička Dubcová - Turková ......................................................................25
9.2
JAH Centrum .............................................................................................................26
9.3
Tenisová škola Luka nad Jihlavou .............................................................................27
9.4
TJ Spartak Jihlava ......................................................................................................28
10 Analýza vlastní tenisové školičky ..................................................................................29 11 Dotazníkový průzkum ....................................................................................................32 12 Výsledky dotazníku.........................................................................................................33 13 Porovnání nákladů na osobního trenéra ......................................................................44 14 Závěr ................................................................................................................................46 15 Internetové zdroje ...........................................................................................................48 16 Seznam obrázků a tabulek .............................................................................................49 17 Seznam použité literatury ..............................................................................................50 18 Ostatní zdroje ..................................................................................................................51
1 Úvod Jedním z náročných sportů, jak časově tak i finančně, je sport, zvaný tenis. Roku 1592 byla v Paříži zaznamenána pravidla francouzské hry paume. Angličan Walter Clopton Wingfield se nechal těmito pravidly inspirovat, aby si roku 1875 nechal patentovat hru zvanou tenis. V červenci roku 1877 se ve Wimbledonu konalo první mistrovství. Další tři největší turnaje se konají v New Yorku (Flushing Meadows, od roku 1881), v australském Melbournu (1905) a v Paříži (Roland Garros, 1925). V olympijském programu byl tenis od roku 1896 do her v roce 1924. Poté byl vyřazen, aby se roku 1988 opět mezi olympijské sporty vrátil. Mezinárodní tenisová federace ILTF (od roku 1977 ITF) byla založena roku 1913. Od té doby se tenis nadále rozvíjel, byl podporován sportovními federacemi a v dnešní době se stal tenis i olympijským sportem.[1] Tento sport se prolíná do všech generací naší populace a stává se čím dál tím více sportem žádaným. Tenis se v dnešní době řadí mezi velmi populární sportovní aktivity a také svojí náročností upoutává stále větší zájem mezi dětmi i dospělými. Cílem mé bakalářské práce je zjistit potenciál rozvoje tenisu v Jihlavě, a to pomocí marketingového výzkumu mezi rodiči školáků ve věku 6 – 8 let. Kvantitativní výzkum mezi zvoleným segmentem bude provedený formou on-line dotazováním. Výsledky šetření, spolu s analýzou tržního prostředí povedou k návrhu podoby nové službyosobní trenéra tenisu pro děti v Jihlavě. V teoretické části je popisována definice, vznik a vývoj marketingu. Více je specifikován systém marketingového mixu a je zaměřena pozornost na rozdělení a popis marketingového prostředí. Pro tuto práci je využita teorie, která se v této části bakalářské práce zabývá analýzou tržního prostředí a více je zde rozepsána teorie SWOT analýzy. V první části mé praktické práce je provedena vlastní analýza dosavadní činnosti těchto tenisových školiček v Jihlavě, jak je tento sport provozován, organizován, placen a jak vůbec tyto školičky fungují. K tomuto zjištění mi pomohla moje zkušenost s tenisem, kdy se od 8 let tomuto sportu aktivně věnuji. Nyní jsem v pozici, že své dlouholeté zkušenosti jako závodní a posléze profesionální hráč chci zužitkovat jako osobní trenér tenisu. Dále je využito internetových stránek, ale také osobního setkání s jednotlivými 5
trenéry např. Radimem Hůdou, s Jaroslavem Hvězdou a s Robinem Bulantem. Účastnil jsem se i jejich soustředění tenisu a různých sportovních utkání, abych zjistil, v jakých podmínkách tato výuka probíhá a jak vše funguje. Další část mé bakalářské práce je spojena s on-line dotazníkem. Jednotlivé otázky se týkají celkového postoje na výuku tenisu, zjištění potřeb rodičů, kteří chtějí, aby jejich děti hrály tenis, jakou investici mohou uvolnit do této výuky, kolik času mohou věnovat výuce tenisu a zda by chtěly dětem platit osobního trenéra. Odpovědi na otázky jsou přeneseny do jednotlivých grafů, kde je proveden rozbor těchto odpovědí, které mi daly největší podklady pro zhodnocení a závěr mé práce. Také jsem neopomenul porovnat i náklady, investice a čas, která nová služba osobní trenér tenisu vyžaduje Závěrem mé práce jsou výsledky šetření spolu s analýzou zájmu dětí a rodičů o službu – osobní trenér tenisu v Jihlavě.
6
2
Marketing
Z hlediska podnikání definuje Křesťan (2008) marketing jako podnikatelskou koncepci, která vychází z potřeb a požadavků trhu a je na trh zaměřena. Jeho vývoj vychází z rozporů mezi existující nabídkou a klesající poptávkou. Znamená to, že základem obsahu marketingu je trh se svými subjekty, poptávkou a nabídkou a jejich vzájemnými vztahy, při čemž vztahy jsou zde ovlivněny souborem informací o spotřebiteli, které jsou východiskem k řízení nabídky správného výrobku, ve správnou dobu, na správné místo, za správnou cenu. Z toho pak vyplývá, že marketing není uměním prodeje toho, co se vyrábí, ale poznáním toho, co se má vyrábět (Kotler, 2011). Marketing vychází ze základního poznatku, že lidé mají potřeby a požadavky. Ty pak vytváří stav nepohodlí, které si řeší získáváním výrobků a služeb, které tyto potřeby a požadavky uspokojují. Jelikož však danou potřebu může uspokojovat mnoho výrobků a služeb, je jejich výběr veden pojmy „hodnota, cena a uspokojení“(Křesťan, 2008). Existuje mnoho definic marketingu, ty se však dosud nesjednotily na té nejvýstižnější. Není to ani účelné, protože marketing se stále vyvíjí. „Marketing lze charakterizovat jako souhrn ekonomických činností řídících tok zboží a služeb od výrobce ke spotřebiteli nebo uživateli. Je to společenský a řídící proces, který identifikuje nenaplněné potřeby a požadavky jednotlivců a skupin ve společnosti, definuje a mění jejich velikost, určuje cílové trhy, výrobky, služby a programy, které mají těmto trhům sloužit“. (Křesťan, 2008) Americká marketingová asociace v roce 2007 formulovala následující definici marketingu: „Marketing je činnost, soubor institucí a procesů pro vytváření, komunikování, dodávání a výměnu nabídek, která mají hodnotu pro zákazníky, klienty, partnery a společnosti jako celek.“ (Kotler, 2011) Kotler (2011) chápe marketing jako společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot.
7
Z českých autorů definuje marketing Světlík (2007) takto: „Marketing je proces řízení, jehož výsledkem je poznání, předvídání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníka efektivním a výhodným způsobem zajišťujícím splnění cílů organizace“. Z definic pak vyplývají dvě základní funkce marketingu: Poznávací stránka marketingu spočívající v působení trhu na výrobu a jeho tlaku na uspokojování potřeb spotřebitelů včetně sílícího tlaku na užitné parametry vyráběných výrobků. Realizační stránka marketingu spočívající v působení různých nástrojů aktivizace prodeje na potencionální zákazníky vytvářejících poptávku formou obchodní politiky, propagací, cenovou a platební strukturou, vlastní technikou prodeje a s ní souvisejícími službami jak při prodeji, tak i po koupi výrobků (Křesťan, 2008). Podle standardních definic je marketing soubor celé řady činností: nakupování prodej doprava skladování financování převzetí rizika - velkoobchody standardizace a roztřídění výrobků dle jejich kvality zajištění informací o trhu (o zákaznících, konkurenci)
2.1
Marketing versus prodej
Vnímání marketingu pouze jako prostředku k realizaci prodeje je, jak vyplývá z předchozích definic, velmi zjednodušující. Obrázek 1 přináší základní rozdíly mezi marketingem a prodejem zboží.
8
Obrázek 1 - Rozdíl mezi prodejem a marketingem Prodej zboží
Marketing
je orientován na prodej
orientován na zákazníka
jednostranný proces
výstup určuje marketingový výzkum
krátkodobé cíle
oboustranný proces
orientován na objem
dlouhodobé cíle
důraz na jednotlivce
klade důraz na skupiny zákazníků
málo se přizpůsobuje prostředí
vhodně se přizpůsobuje prostředí
Zdroj: zpracováno dle Kotler (2011)
Marketing chce, aby se vyrobilo to, co se prodá a ne to, co se vyrobilo Marketingový výzkum předpoví tvar, typ, materiál výrobku Zjistí, kde zákazníci nakupují Jakou cenu jsou zákazníci ochotni zaplatit, jaká je konkurence oblasti v místě, kde se rozhodne firma podnikat a nakonec se teprve po marketingovém výzkumu firma rozhodne, zda má podnikat (Křesťan, 2008).
3 Sportovní marketing Freyer (In: Čáslavová, 2009) definuje, že sportovní marketing je oblastí klasického marketingu, která se zaměřuje na propagaci sportovních týmů, sportovních událostí, ale také produktů a mnoha dalších věcí týkající se sportu jako takového. Od počátku sedmdesátých let získává marketing ve formě sponzoringu i ve sportu své místo. V západní Evropě tomu napomohlo vytvoření první německé fotbalové Bundesligy v roce 1962. Reklama na dresech zde začala v roce 1973, kdy je fotbalový klub Eintracht Braunschweig ozdobil nápisem Jägermeister. Reklama neměla příznivý ohlas. Postoj sportovní asociace k reklamě na lidech byl nekompromisní: "Reklama na lidech je nemorální a sportovně neetická, živé reklamní sloupy škodí pohledu na sport a jeho společensko-politické pozici, svádí ke korupci a úplatkům" (Stiftung Deutsche Sporthilfe, 1974). FC Sparta Praha inkasovala za logo EUROTEL na prsou za období
9
1999-2003 1 mil. € /rok, = 32 mil. Kč, následná smlouva zajišťovala dalších 1,4 mil. € tj. 45 mil. Kč za rok 2004 (Frey, 2011). Nárůst volného času ve společnosti a stoupající uvědomění si významu sportu reklamu silně podpořilo. Ti, kteří by nejraději chtěli financování sportu ekonomikou zamezit, nesmějí současně očekávat, že sportovci zůstanou v mezinárodním měřítku schopni konkurence, když se s nimi nebude jednat profesionálně. Soukromé osoby podporující sport jako mecenáši, přicházejí čím dál tím méně v úvahu, protože potřebné sumy jsou již příliš vysoké, a protože jednotlivcům je ke sportu již ztížen přístup organizačními formami. Hospodářství zůstává tedy po státu jako další zdroj peněz. Může podporovat týmy i jednotlivé sportovce, což také nepřímo přes jednotlivé svazy dělá. V každém případě dnes ale hospodářství očekává protislužbu v podobě reklamy (Jakubíková, 2013).
4 Nástroje marketingu Marketing jako strategický proces uvnitř firmy využívá k realizaci procesu několik nástrojů, které souvisí s jejich použitím v průběhu celého procesu, která má 3 fáze: přípravná fáze realizační fáze kontrolní fáze V první fázi (přípravné) se využívá nástrojů:
informační audit (jedná se o audit informací, které potřebuje pro rozhodování a realizaci marketingové oddělení, výsledkem auditu je souhrn informací a časové hledisko pro včasnou aktualizaci)
marketingový informační systém – MIS (sestavený z interního informačního systému, marketingového výzkumného systému a zpravodajského systému.
Ve druhé (realizační fázi) je využíván nejdůležitější nástroj marketingu – tzv. Marketingový mix.(viz odd. 5.5)[3] Ve třetí fázi (kontrolní) využívá marketing několik nástrojů. Jedná se zejména o analýzy ekonomických ukazatelů (efektivnost vynaložených prostředků, rentabilita, návratnost 10
atd.), obchodních ukazatelů (obrat, ziskovost atd.) Součástí nástrojů, které jsou využívány v této fázi procesu je samozřejmě interní informační systém, který představuje základní studnici informací o obratech, zakázkách, zisku a pokud je jeho součástí i CRM systém, anebo pokud se jedná o komplexní ERP systém, pak obsahuje cenné informace o zákaznících, o ekonomice firmy a mnoho dalších informací (Kotler, 2007).
4.1
Marketingový informační systém
Marketingový informační systém (zkráceně MIS) je podle Přikrylové ( 2010 ) v podstatě nástroj, kterým se vyhodnocují získaná data. Každá firma si v prvé řadě vytváří systém jakým způsobem a jaké informace chce získávat. Proces získávání dat se označuje jako marketingový výzkumný systém, ten má nejen aktivně vyhledávat marketingové informace, ale měl by i umět popisovat a vysvětlovat současný stav. Znamená to, že by měl sledovat a prognózovat trendy celého odvětví. V menších firmách, které nevlastní informační systém se sice také hovoří o „systému“, ale předávání informací z jednotlivých útvarů probíhá skrze email, sdílené disky nebo jiné způsoby komunikace.[4] V externím prostředí jsou další dva systémy, jeden má za úkol sbírat data sekundárního charakteru (výkonnost ekonomiky, demografický vývoj, informace o odvětví, legislativním omezení a další informace o vnějším prostředí). Tento tzv. Marketingový zpravodajský systém (MZS) hraje svou významnou úlohu v drtivé většině proto, že získání sekundárních dat je ve srovnání s primárními daty velmi levné ( Frey, 2011). Vzhledem k nemožnosti získávat všechny důležité informace o trhu a okolním prostředí není v moci marketéra, musí mu pomáhat zaměstnanci, obchodníci, zákaznický servis, nákupčí aj., kteří přicházejí do styku s tímto prostředím a znají ho nejlépe. Musí tedy plnit roli tzv. „čidel“. Poslední část MIS je tzv. Marketingový výzkumný systém (MVS). U dat, která nikdo nezpracovává, je zapotřebí provést vlastní průzkum, který zajistí přísun těchto informací. Výhoda průzkumu je v jedinečnosti a možnosti selekce dat, o které se zajímáme. Navíc výsledky vlastního průzkumu nejsou sdíleny s ostatními konkurenty veřejně a díky tomu může firma získat konkurenční výhodu. Naopak velkou nevýhodou 11
jsou finanční náklady a také náročnost na specialisty, kteří mají s průzkumy trhu zkušenosti. Vždy je tedy nutné vyhodnotit, zda relativně draze získané informace, jsou efektivní. Obecně platí, že marketingový průzkum provádíme v souvislosti s nějakým tématem, za nějakým konkrétním účelem (třeba abychom si něco potvrdili či vyvrátili). Pro určení cíle je tato poslední část marketingového informačního systému nejdůležitější, protože podrobně popisuje jednotlivé segmenty, navíc dle námi zadaných kritérií, které chce sledovat, analyzovat a dále s nimi pracovat (Jurášková, 2012).
5 Marketingový mix Marketingový mix je klíčový nástroj, který toto slovní spojení poprvé použil N. H. Borden, profesor Harvad Business School v USA a byl to nápad Jamese Cullitona – směs komponentů, které jsou využívány k tvorbě vlastních receptů (Jakubíkova, 2009). Marketingový mix nejprve vznikl ve složení tzv. 4P (product, price, promotion, place). Označení 4P poprvé použil E. J. McCarthy z Minesota University USA .[6] Postupem času odborníci na celém světě v čele s Philipem Kotlerem a dalšími rozvíjeli myšlenku marketingového mixu. Někteří odborníci dnes již hovoří o 5P nebo 7P mixu a také se objevují další modely marketingových mixů. V principu ale pojednávají o téže věci, jen vždy z poněkud odlišného pohledu nebo větším upřesněním (Svoboda, 2009).
5.1
Koncept totálního marketingového mixu
Tato marketingová koncepce byla popsána v bakalářské práci českého autora (Svoboda, 2009). Tento model vychází z myšlenky totálně marketingově řízené firmy, v níž marketing prostupuje všemi útvary, zaměstnanci a v níž marketing hraje strategickou úlohu.[5] Totální marketingový mix má dvě základní části, tj. interní a vnější: interní (tato hraje roli pro samotný „správný“ chod společnosti, v této části jsou dva základní prvky totálního marketingového mixu: planning (plánování) processes (skutečná práce)
12
vnější prostředí (stakeholdry) a skládá se z následujících prvků: product/service (produktová politika, politika tvorby portfolia služeb) programming (jedná se o prvek využívaný v medicíně, léčebné programy) packaging (jedná se o prvek uplatňovaný zejména v cestovním ruchu, např. tvorba slevových balíčků, wellnes pobytů) price (cenová politika) promotion (komunikační politika) place (distribuční politika) people (politika rozvoje lidských zdrojů) physical evidence (politika rozvoje technického zázemí a prostředí, v němž jsou poskytovány služby) partnership (politika spolupráce, aliancí a partnerství) political power ( politika lobby a politického vlivu).[7]
Totální marketingový mix je tak jedním z komplexních pohledů na firmu. Obsahuje celkem 12 částí, pod nimiž se skrývá všech 14 klíčových firemních procesů. V tomto konceptu se nově objevují některé prvky, o nichž se v minulosti často nemluvilo, anebo nebyly pro naplňování strategických cílů a potřeb zákazníků klíčové (Karlíček, 2011).
5.2
Koncept marketingového mixu 4C
Marketingový mix má kromě firmy i zákazník. tzv. Zákaznický marketingový mix sestavil v návaznosti na větší zájem o zákazníka Robert Lauterborn (2009). Vzájemně koresponduje s 4P modelem Marketingového mixu, a to následovně: product (consumer desire)
13
price (cost) place (convenience) promotion (communication).
Koncept marketingového mixu 3V
5.3
Model 3V pochází od profesora Nirmalya Kumara ( 2001), který se zaměřil na 3 klíčové oblasti: valued customer (cennost zákazníka) value propositon (adekvátní nabídka zákazníkovi) value network (adekvátní komunikace se zákazníkem, tj. výběr vhodných komunikačních kanálů a těch zpráv, které chceme sdělit).
Strategie hledání správné hodnoty pro zákazníka je praktická především pro společnosti působící na trzích. U těchto subjektů v komunikačním mixu převažuje přímý prodej a ve spojení s prodejem skrze nabídku „hodnotného“ výrobku zákazníkovi dojde k synergickým efektům, které zvyšují obraty a ziskovost. Klíčové je nejen oslovovat potenciálně nehodnotnější klienty, ale dokázat jim také nabídnout adekvátní hodnotu výrobku, kterou očekávají (Karlíček, 2011).
5.4
Koncept marketingového mixu 4S
Model marketingového mixu 4S (scope, site, synergy, systém) vznikl jako další reakce na rozvoj trhů – internetového obchodování a internetu jako takového. Auto tohoto modelu Efthymios Canstantinides uveřejnil odborný článek na toto téma v roce 2002 v časopise Elsevier.[8] scope se zabývá strategií a cíli (analýzou trhu, potencionálními zákazníky, interní analýzou, strategickou rolí a aktivit na webu)
14
site se zabývá otázkami, např. co očekává zákazník od webu, pro bude zákazník web používat, co motivuje zákazníka se vracet zpět apod. synergy zhodnocuje vzájemné působení tří základních pilířů: 1. integrace skutečné marketingové strategie a aktivit 2. integrace webových stránek s organizací procesů a propojením na vnitřní systémy 3. integrace třetích stra je tvorba sítě zajišťující nebo asistující při realizaci aktivit na webu (on-line marketing, zápisy do katalogů aj. systém je zaměřen na všechny části technického zázemí webových stránek (sofware, hardware, včetně servisu, hostingu, administrace webových stránek, platební systém, sledování návštěvnosti webu aj (Karlíček, 2011).
6 Marketingové prostředí Marketingové prostředí představuje podle Kotlera (2007) veškeré prvky a vlivy, které v současné době nebo v budoucnu ovlivňují schopnost firmy rozvíjet se a udržovat úspěšně transakce a vztahy s cílovými zákazníky.[9] Marketingové prostředí se vyznačuje: nejistotou proměnlivostí
6.1
Rozdělení
Marketingové prostředí rozdělení na vnitřní a vnější prostředí (Přikrylová, 2010): 1. Vnitřní organizace a zřízení vybavenost finanční situace 15
konkurence technický rozvoj lidské zdroje umístění podniku image firmy 2. Vnější mikroprostředí (zákazníci, kteří nakupují pro vlastní potřebu, např. dodavatelé, distributoři, konkurence, veřejnost aj.) makroprostředí (tj. působí vlivy ekonomické, demografické, přírodní, technologické, politické a kulturní)
7 Analýza trhu Analýza trhu je důležitá součást pro určení zaměření projektu, výrobního programu, potřebné technologie apod. Výsledek analýzy trhu poskytuje základ pro provedení dalších kroků a podnikatel získává informace potřebné pro jeho další rozhodnutí o jeho podnikání.[10] Marketingový výzkum umožňuje identifikovat tržní příležitosti a rizika podnikatelského projektu. To představuje základní východisko pro určení strategie projektu (Kotler, 2007).
Marketingový výzkum (analýza trhu a poptávky)
7.1
Náplní marketingového výzkumu je podle Jakubíkové (2009) získávání, analýza a hodnocení informací o trhu a jeho okolí. Zahrnuje tyto faktory:
poptávka a konkurence
potřeby a chování zákazníků
konkurenční produkty a marketingové nástroje. 16
Po získání a vyhodnocení marketingových informací je pro potřeby technickoekonomické studie dále potřeba:
Stanovit cílový trh projektu včetně popisu a analýzy jeho struktury
definice trhu (skupiny výrobků, regiony)
charakteristika produktu (šíře sortimentu, kvalita, design, balení, prodejní služby, záruční podmínky)
cenová úroveň (rabaty, platební podmínky)
podpora prodeje (reklama, public relations)
charakteristika zákazníků
využití výrobních kapacit
struktura distribuce (distribuční kanály, geografická rozloha)
konkurence (z hlediska kvality, sortimentu, reklamy, ceny, dodacích podmínek)
kvantitativní charakteristiky trhu (objem trhu, míra nasycení, růst trhu, pozice trhu apod.)
kvalitativní charakteristiky trhu (potřeby zákazníků, intenzita konkurence apod.)[11]
Analyzovat zákazníky
co se na trhu nakupuje
proč se nakupuje
jaké jsou motivy zákazníků
kdo jsou kupující
kdo rozhoduje o nákupech
kdy a kolik se zboží nakupuje
kde se uskutečňují nákupy.
17
Definovat segment trhu
z hlediska geografického
lingvistického
sociálně demografické struktury
psychologická kritéria (inovativnost zákazníků a jejich status).
Analyzovat tržní konkurenci
konkurenční faktory (současní konkurenti, potenciální konkurenti, substituční výrobky či služby)
konkurenti na jednotlivých segmentech trhu a jejich síla.
Analyzovat distribuční kanály Distribuční kanály zajišťují propojení výrobce a koncového uživatele. Mezi základní způsoby distribuce patří:
distribuce pomocí velkoobchodu
distribuce pomocí maloobchodu
distribuce přímo odběrateli.
Analyzovat obor
životní cyklus oboru (určit ve které fázi se obor nachází)
intenzita konkurence v oboru (bariéry vstupu a výstupu z oboru)[10].
Stanovit budoucího vývoje poptávky - nejdůležitější a nejobtížnější
odhad skutečného celkového objemu trhu
odhad tržního potenciálu (maximální možná poptávka).
prognóza vývoje celkového vývoje trhu nebo tržního segmentu (Jakubíková, 2013).
18
8 SWOT analýza SWOT analýza je metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou (ve smyslu opatření) apod. Jedná se o metodu analýzy užívanou především v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik (policy analysis). Díky tomu je možné komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti (Frey, 2011). Tato analýza byla vyvinuta Albertem Humphreym, který vedl v 60. a 70. letech 20. století výzkumný projekt na Stanfordově univerzitě, při němž byla využita data od 500 nejvýznamnějších amerických společností. Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 výše uvedených základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu (Přikrylová, 2010).
8.1
Jak analyzovat prostředí firmy
SWOT analýza je jedním ze základních strategických nástrojů aplikovaných při analýze firemního prostředí. SWOT analýza je dnes poměrně rozšířeným nástrojem a často je aplikována také jako nástroj osobního rozvoje. SWOT analýza je univerzální analytická technika analytická technika zaměřená na zhodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost organizace nebo nějakého konkrétního záměru (například nového produktu či služby). Nejčastěji je SWOT analýza používána jako situační analýza v rámci strategického řízení. Autorem SWOT analýzy je Albert Humphrey (1960), který ji navrhl v šedesátých letech 20. století. SWOT je akronym z počátečních písmen anglických názvů jednotlivých faktorů (Veber, 2009).
19
SWOT analýza je hodnocení
silných (Strengths) a slabých (Weaknesses) stránek podniku
příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats) firmy
Silné stránky
8.2
Při analýze silných stránek uvádí Kotler (2007), že se jedná o určení vnitřních sil firmy. Příklady silných stránek:
Zavedený produkt
Významné postavení na trhu v ČR i světovém trhu
Výborné vztahy s partnery a zákazníky
Kladné reference zákazníků
Škálovatelnost produktu (schopnost přizpůsobit se rychle a pružně požadavkům zákazníka)
Technologické know-how
Vzdělání, mj. polovina zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání
Loajalita zaměstnanců.
Slabé stránky
8.3
Zde určuje Kotler (2007) potenciální vnitřní slabiny firmy. Jde o to, v čem se firmě nedaří a v čem ostatní dosahují lepších výsledků. Příklady slabých stránek:
Špatná distribuce, specializace na střední firmy
Zkušenosti managementu, věkový průměr
Špatná vnitřní komunikace 20
Nedostatečné školení
Často nejsou tyto zakázky výdělečné
Firma nedostatečně využívá marketingu k získávání nových zákazníků
Špatné používání metodologie
Nezastupitelnost lidí a kapacity
Nedostatečná motivace lidí, spíše metoda postihů
Příležitosti
8.4
Jedná o potenciální vnější příležitosti. Příklady zpracování příležitostí:
Nové trhy, pokračovat v expanzi do dalších zemí Ameriky, Asie a Afriky
Nové segmenty trhu
Zajištění dlouhodobé věrnosti zákazníků
Neustálým zkvalitňováním výrobků být vždy krok před konkurencí
Spolupráce s partnery na vývoji
Nové technologie
Dotační programy na technologie i vzdělávání
8.5
Hrozby
Hrozby představují oblast, která sebou přináší rizika. Pokud je nebudeme systematicky řídit, předcházet jim, mohou přerůst v závažný problém. Příklad zpracování hrozeb:
Bariéry vstupu, nutnost certifikací
Patenty konkurence
Kurzy měn
Školení partnerů 21
8.6
Neochota prodeje systémového řešení
Přístup k novým technologiím
Zlepšení nabídky ze strany stávající konkurence.
Využití SWOT analýzy v praxi
Analýza se zaměřuje na silné a slabé stránky naší společnosti, dále na příležitosti, které nám skýtá současný stav a situace a v neposlední řadě se orientuje na hrozby, kterým musíme čelit. Pomocí analýzy si zmapujeme fungování firmy a uvědomíme lépe souvislosti, které jsme doposud drželi v podvědomí naší mysli. Dokážeme zhodnotit fungování firmy, nalézt problémy, možnosti dalšího růstu a vztahy mezi nimi. Tyto vztahy pak můžeme využít jako výchozí bod při stanovení strategie a rozvoje firmy. Podstatou SWOT analýzy je tedy identifikovat klíčové silné a slabé stránky organizace a klíčové příležitosti a hrozby vnějšího prostředí. K analýze vnějšího prostředí organizace (OT) může být použita PESTLE analýza, pro posouzení zdrojů jako vnitřních faktorů (SW) například VRIO analýza. Následně se hledají cesty, jak je možné využít identifikované silné stránky a příležitosti a jak eliminovat zjištěné slabiny a hrozby (Jakubíková, 2013). Vzhledem k tomu, že SWOT analýza je velmi univerzální a jednou z nejpoužívanějších analytických technik, je její využití v praxi velmi široké. Je možné ji použít pro organizaci / podnik jako celek nebo pro jednotlivé oblasti, produkty nebo jiné záměry. Je také širší součástí řízení rizik, neboť postihuje klíčové zdroje rizik (hrozby), pomáhá si je uvědomit a případně nastavit protiopatření. Pro vnější faktory platí, že je zapotřebí předem jasně stanovit, co se za ně, s ohledem na analyzovaný problém nebo subjekt, považuje. Může to být okolí podniku nebo okolí jedné organizační jednotky (Jurášková, 2012).
22
Praktická část
23
9 Tenisové školy v Jihlavě Pro vybudování vlastní tenisové školy, je třeba nejprve poznat konkurenci. Výzkum mezi tenisovými školami v Jihlavě jsem prováděl osobně, v době od února do dubna 2015, pomocí osobních volných rozhovorů s majiteli škol. Cílem bylo zjistit základní podmínky fungování těchto zařízení a informace, které jsou poskytovány zákazníkům. Mezi fungující tenisové školičky patří školička Turková-Dubcová, nedávno vzniklá školička JAH centrum, dále Luka nad Jihlavou a nejznámější TJ Spartak Jihlava. Nejvíce jsem se zajímal o počet dětí, které mají zájem o výuku tenisu ve školičkách, jaká je jejich docházka, jak dodržují stanovený tréninkový plán, jak reprezentují svojí školičku ve sportovních utkáních a soutěžích. U každé školičky jsem si vyžádal ceníky, podle kterých si každé dítě s pomocí trenéra zhotoví svůj vlastní tréninkový plán, který je hrazen rodiči. Tyto platby jsou buď v hotovosti, ale v současné době se upřednostňuje bezhotovostní platby na účet tenisové školy a vystavení faktury. Ceny za jednotlivé hodiny tréninku včetně pronájmu kurtů se nijak neliší. Jednotlivé školičky jsem jednoduchou formou popsal v následující části mé bakalářské práce.
24
9.1
Tenisová školička Dubcová - Turková
Tenisová školička Dubcová-Turková působí v Jihlavě již 10 let a nabízí kurzy tenisu pro předškoláky, holky a kluky ZŠ, mládež i dospělé. Trénují celoročně. Cílem tenisové školičky je péče o sportovní aktivity dětí a mládeže na Vysočině. Pečují o děti ve věku od 4 do 16 let. Vychovávají hráče pro závodní hraní. Děti mohou hrát zápasy už od 6 let od kategorie minitenis, přes kategorii babytenis (8-9 let) a navázat na další kategorie mladší žáci, starší žáci a dorost. Děti reprezentují tenisový oddíl Sokol Bedřichov Jihlava. Trenéři doprovází své svěřence na mistrovská utkání družstev.Hlavním cílem naší tenisové školičky je hravou formou podchytit zájem nejmladších dětí o tenis. Příprava je zaměřena na základní pohybovou průpravu a získání technických dovedností pro další závodní či rekreační hru. Při výuce je využíváno dětských raket a tenisových pomůcek (míče na minitenis, pěnové míče, síť na minitenis a mnoho dalších pomůcek), které přispívají k rychlému zvládnutí dovedností zábavnou formou. Trénink probíhá ve skupinách 2-7 dětí dvakrát v týdnu.[13]
Obrázek 2 - Tenisová školička, zdroj: archiv školičky
25
9.2
JAH Centrum
Další tenisová školička vznikla pod vedením Anety a Jaroslavem Hvězdovými z Jihlavy, kteří v roce 2010 založili JAH Tenis Academy. Jejich tenisová škola se věnuje především dětem ve věku 5 – 9 let. Tyto děti se vyučují základy tenisu a všeobecné pohybové průpravě. Jejich cílem je také podchytit zájem dětí o tenis a vyškolit z nich profesionální hráče. Hlavní důraz kladou na individuální přístup k hráči. To je samozřejmě lepší po tenisové stránce. Z jejich ceníku a také po konzultaci s hlavními trenéry jsem zjistil, že cena hodiny tréninku s osobním trenérem se pohybuje v rozmezí mezi 300 Kč až 450 Kč/hod. Jen záleží na rodičích, jak budou docházet s dětmi na kurty, jaký individuální plán tréninku si domluví s osobním trenérem a jaké podmínky výuky tenisu si zvolí. Je to opravdu individuální a není možno to nějak konkrétně specifikovat.[16]
Obrázek 3 - JAH centrum, zdroj: archiv JAH centrum
26
9.3
Tenisová škola Luka nad Jihlavou
Nemohl jsem vynechat tenisovou školičku v Lukách nad Jihlavou, která se těmto dětem věnuje už od roku 2008. Hlavním trenérem tenisové školy je Radim Hůda – zkušený extraligový hráč a trenér s licencí ČTS. Od začátku září každého roku přijímají nové děti do tenisové školičky. Děti jsou rozděleny do skupin minitenisu (děti od 4 let) a do skupinového tréninku (4 až 6 dětí ve skupině). Tréninky probíhají 1x až 4x týdně dle domluvy – v zimě v tělocvičně při ZŠ Luka nad Jihlavou nebo v tělocvičně TJ Sokol Luka nad Jihlavou – v létě na antukových kurtech v Lukách nad Jihlavou. Tréninky probíhají individuálně nebo ve skupinkách po max. šesti dětech. Tréninky jsou formou zábavy, do tréninku jsou zapojeny hry a soutěže. Při učení upřednostňují individuální přístup, jsou trpěliví, ale zároveň dbají na disciplínu. Na dotaz ohledně financí mi byl předložen ceník, který každý rok aktualizují a nijak v průběhu roku nemění. Platby jsou rozděleny na pět období, tréninky jsou jednou týdně a stojí Kč 585,- měsíčně, pak jsou tréninky dvakrát týdně a účtuje se Kč 1167,- měsíčně. Jednorázový poplatek za pronájem tenisových kurtů TJ Sokol Luka nad Jihlavou je na celé letní období Kč 600,-.[15]
Obrázek 4 - Tenisová škola, zdroj: reklama
27
9.4
TJ Spartak Jihlava
Tento tenisový klub využívá největší tenisový areál v Jihlavě a možná i na Vysočině. Má k dispozici 5 krytých dvorců pro zimní přípravu a 8 venkovních kurtů, které jsou využívány v od poloviny dubna do konce září. Tento tenisový klub má největší členskou základnu v Jihlavě a i úspěchy se řadí na první pozici. Je zde největší koncentrace závodních hráčů a samozřejmě i trenérů. I v tomto klubu funguje tenisová školička, kde jejím hlavním strůjcem je pan Miroslav Tomeček. Každý rok probíhá v jarních měsících před zahájením letní sezony nábor nových mladých členů to této školičky. Výuka probíhá tři krát do týdne, ale je možné se zúčastnit i jednou týdně, nebo naopak, a pronajmout si osobního trenéra mimo hodiny tenisové školičky. Tenisová školička funguje pro děti o 6 do 12 let. V ceníku plateb za hodiny trénování tenisu jsou uvedeny částky od 250 Kč do 500 Kč za hodinu tréninku, cena za pronájem kurtu se pohybuje v rozmezí od 150 Kč do 250 Kč za hodinu. Cena hodiny trenéra se pohybuje podle toho, jaký je nastavený plán tréninku. Jedná se většinou o 300 Kč za hodinu.[14]
Obrázek 5 - Spartak Jihlava, zdroj: archiv TJ Spartak
28
10 Analýza vlastní tenisové školičky Na první pohled tenisové školičky na Jihlavsku sice fungují, ale je zřejmý nedostatek dětí, které mají zájem o tento sport. Mezi jednotlivými školičkami je velký konkurenční boj o nové členy těchto školiček. To mi potvrdil i Radim Hůda, který funguje jako trenér už zmíněné tenisové školičky. Další ztěžující faktor je finanční a časová náročnost pro rodiče. Proto si zanalyzuji dosavadní činnost těchto školiček a současně jejich problematiku porovnám s vlastním návrhem, jak by takové školičky měly fungovat. Vnější prostředí (příležitosti) – co se týká příležitostí pro rodiče, kteří budou mít zájem o to, aby jejich dítě trénovalo tenis od svých šesti let, je na Jihlavsku dostatek. To je pro rodiče dobrá zpráva, mají tak výhodu volného výběru. Možnost zvolit si individuální plán tréninků je na rozhodnutí a domluvě s osobním trenérem. Na Jihlavsku se individuální hodina trénování pohybuje v rozmezí 300 Kč až 500 Kč na hodinu. Je možné si najít i někoho levnějšího, ale je to na úkor kvality a takových trenérů, kteří nejdou pod hranici 300 Kč/hod. je opravdu málo a spíše se jedná o bývalé trenéry, kteří jsou již v důchodu a pouze sporadicky nabízí své služby. Co se týká nové technologie a nové výstavby nových tenisových kurtů, tak podle mého zjištění, se zatím žádné takové projekty nepřipravují. Prozatím bych musel využít stávající areály k trénování dětí a platit za pronájem kurtů což není nic levného. Vnější hrozby – hlavní hrozbou výuky a trénování tenisu je nezájem dětí o tento sport a finanční a časová náročnost pro rodiče dětí, kteří se chtějí věnovat tomuto sportu. Mezi další vnější hrozby patří nedostatek kvalitních a zkušených tenisových trenérů, nedostupnost tenisových kurtů a rostoucí ceny pronájmů sportovišť. Nejlevnější hodiny jsou ráno a dopoledne. V odpoledních hodinách cena za pronájem kurtu roste a ve večerních hodinách je nejvyšší. Stejný systém funguje i v zimním období, kdy se využívá k trénování pevných nebo nafukovacích hal v Jihlavě. Cena trenéra zůstává na Jihlavsku stejná, ale za pronájem tenisového kurtu v hale je podstatně vyšší. Pohybuje se od 260 Kč do 450 Kč/hod. až do večerních hodin. V případě vzbuzení zájmu o výuku tenisu pro děti, bych spolupracoval s některými učiteli na základních školách, měl možnost navštívit jejich hodiny tělesné výchovy a pořádal formou her různé tenisové akce. 29
Slabé stránky – porovnáním zjištěných údajů ve vybraných školičkách na Jihlavsku vycházely průměrné náklady na vybavení malého tenisty na 4 000 Kč až 5 000 Kč, stejné náklady platí i pro dospělého. Bohužel je potřeba toto vybavení neustále obměňovat, jak děti rostou a potřebují větší oblečení, větší počet raket, kvalitní obuv, která s přibývajícím věkem rychle odchází. Jediným levným řešením je, pořádat bazary tenisových potřeb a oblečení, což není moc etické a těžko se trénuje s poškozenou tenisovou raketou či s prasklou obuví. Trénování je bezesporu značně nákladné. Rodiče, kteří se rozhodli, že budou svého potomka podporovat v hraní tenisu na závodní úrovni, si musí dát ročně stranou minimálně 100 000 Kč až 200 000 Kč. Tato částka pokryje náklady na trénování a výjezdy na turnaje, které jsou pro mladého tenistu velmi důležité. Provozování tenisu na závodní úrovni je bohužel financováno z větší části, tj. z 98% od rodičů. Zbylá 2% hráčů dostali do vínku tolik talentu, že jsou od mládí velmi úspěšní a projeví o ně zájem tenisová centra, která jim další veškeré náklady uhradí. To platí do té doby, dokud z nich nevyrostou profesionální hráči, anebo naopak je nedohoní konkurence a oni se stanou průměrní. Další nedílnou součástí je čas, který dítě a jeho rodiče musí tomuto sportu věnovat. Jak už jsem se zmínil, jde o individuální sport, kde si každý hraje sám za sebe a to platí i pro rodiče. Vesměs musí všechno organizovat a zajišťovat sami. Jedná se hlavně o dopravu dětí na tréninky a pak víkendové výlety po celé české republice nebo i na zahraniční turnaje. K tomu je potřeba velká obětavost. Možné je si pronajmout osobního trenéra, který bude svého svěřence nejen trénovat, ale i doprovázet na turnaje a starat se o všechny náležitosti s tím související. Tenhle komfort je vykoupen penězi, které musí rodiče dětí investovat. Jedná se o částku začínající na hranici 250 000 Kč ročně. Záleží na kvalitě osobního trenéra a sjednaných podmínkách tréninku. Tohle samozřejmě platí jen v případě, že rodič chce vychovat ze svého potomka vrcholového sportovce. V ostatních případech, kdy jde rodičům pouze o zdravý vývoj dítěte, je to mnohem lehčí a méně náročnější.
Silné stránky – hlavní velkou silnou stránkou tohoto sportu je jeho krása a atraktivnost. Ve společnosti je tenis velmi uznávaný. Tento sport je pro vrcholové sportovce jedním z nejnáročnějších sportů a vzhledem k jeho náročnosti je také dobře finančně ohodnocen. Velkou výhodou tohoto sportu je, že si rodič může zvolit, jak a kdo bude 30
jeho dítě v tomto sportu trénovat. Rozdělení trenérů je následující: trenér tenisu, osobní trenér tenisu a osobní kouč. Trenéra tenisu si mohou pronajmout jednorázově a kdykoliv. V případě, že budou rodiče využívat služby trenéra pro své dítě pravidelně na delší časový úsek, jedná se už o osobního trenéra. Další skupinou je osobní kouč, to je trenér, který se bude věnovat jenom svému svěřenci a nikomu jinému. A poslední možností jak trénovat tenis je skupinový trénink. Tento druh tréninku je hojně využíván výše uvedenými tenisovými školičkami. Funguje tak, že si trenér zvolí skupinu 2 až 8 dětí na jednom nebo dvou kurtech. Tento způsob tréninku je příjemnější, jak pro děti, že jsou v kolektivu svých vrstevníků, tak se i proces učení stává příjemnějším nejen pro samotné dítě, ale i pro jeho rodiče, protože se na placení trenéra a ostatních nákladů skládají s ostatními členy skupiny. Většinou je tato hodina o něco dražší než individuální hodina. Je to dané větší náročností pro trenéra a jeho organizační schopnosti. Stále je to pro rodiče levnější varianta než individuální trénink. V případě zájmu bych nabídl trénování dítěte jako osobní trenér nebo osobní kouč.
31
11 Dotazníkový průzkum Hlavním cílem mého dotazníkového výzkumu bylo zjistit, jaký je potenciál výuky osobního trenéra tenisu pro děti ve věku od 6 – 8 let na základě marketingového mixu. Jako formu výzkumné metody jsem si vybral dotazníkové šetření, které probíhalo v období od ledna do března 2015. Bylo celkem osloveno 150 respondentů (rodičů) žáků prvních až třetích tříd na Základní škole Evžena Rošického a na Základní škole Kolárova v Jihlavě, kteří odpovídali na zadané otázky. Do dotazníku jsem použil celkem 11 otázek. Použil jsem otázky, které mi zajišťovaly odpovědi na čtyři oblasti mého zjišťování, což jsou otázky na sport – tenis jako takový, jaké investice si rodiče představují, jak je tento sport dostupný a jak je zajišťován a poté mne zajímaly podrobnější údaje o sportovních aktivitách těchto rodin a celkovému zjištění, zda by preferovali tenis jako hlavní sport pro své dítě se spolufinancováním. U některých otázek bylo více možností odpovědí, v tomto případě jsem použil pro grafické znázornění a větší přehlednost sloupcové grafy, které jsem poté vyhodnotil.
32
12 Výsledky dotazníku První otázkou jsem potřeboval zjistit, jestli jsou rodiny s dětmi zaměřeny na sport. Jak je patrné z Grafu 1, velmi dobrý postoj má 58% rodin, což je více jak polovina oslovených, 37% odpovědělo dobrý, což znamená, že slovo sportovní aktivita jim není cizí, ale nijak se více sportu nevěnují a 5% respondentů se sportu nevěnuje, ať už ze zdravotního, časového nebo finančního hlediska. .
1. Jaký postoj má Vaše rodina k provozování sportovních aktivit?
60%
58%
50% 37%
40% 30% 20%
5%
10% 0% velmi dobrý
dobrý
velmi špatný
Obrázek 6 - graf, Postoj ke sportu, zdroj: vlastní výzkum .
33
Z druhého grafu jsem zjišťoval, co zajímá nejvíce děti a hlavně jaké kroužky preferují. Je hodně patrné, že 71% respondentů odpovědělo, že výběr sportu nechávají na svém dítěti a tudíž žádný sport neupřednostňují. Nejvíce z oslovených preferuje pro své dítě fotbal tj. 13%, o hokej má zájem 9%, o tenis 5%, což není zas zanedbatelné číslo, a florbal chce pro své dítě 2% rodičů. Těch 71% je pěkné číslo, ale je si potřeba uvědomit, že většina dětí, které má umožněnou volbu výběru si nakonec vyberou fotbal nebo hokej. U nás tyto dva sporty hrají prim
2. Jaký sport nebo sportovní kroužky preferujete pro Vaše dítě? 80%
71%
60% 40% 20%
13%
9%
5%
2%
0% fotbal
hokej
tenis
florbal
jiná odpověď
Obrázek 7 - graf, Druh sportovních kroužků, zdroj: vlastní výzkum
34
. U třetí otázky bylo nutné zjistit, zda se vůbec děti věnují sportu a jestli jsou vedeny v nějaké sportovní aktivitě, což mne velice překvapilo, že 43% dětí až dvakrát týdně sportuje. Jsou zde použity v otázce tzv. sportovní kroužky, které jsou na základních školách nedílnou součástí mimoškolní výuky. 25% dětí sportuje až 4krát týdně, což je správné, protože 20% dětí nesportuje vůbec, což je dost hrozivé číslo. V čase počítačových her to zas není překvapující. Nejvíce si ale vážím těch 12% dětí, které se pohybují 5krát týdně, což je aspoň každý den. Pro výuku tenisu na závodní úrovni je to nutností.
3. Jak často Vaše dítě navštěvuje sportovní kroužky? 50%
43%
40% 30%
25% 20%
20%
12%
10% 0% 1-2krát týdně
3-4krát týdně
5krát týdně a více
vůbec
Obrázek 8 - graf, Druhy sportovních kroužků, zdroj: vlastní výzkum
35
Čtvrtý graf byl záměrně cílený na otázku, která úzce souvisí s tématem mé práce a tím je sport – tenis. 73% dotázaných rodičů odpovědělo, že by spíše ano chtělo dát své dítě na tenis. Je to velice potěšující zjištění, přičteme-li k tomu 19% odpovědí ano, máme celých 92% respondentů, kteří chtějí, aby jejich dítě hrálo tenis. Možná už jsou mezi nimi rodiče, kteří své děti na tenis již přihlásili. Nesmíme opomenout ani těch 5%, kteří odpověděli ne. Je možné, že jejich dítě už hraje jiný sport, z výsledků z jiné otázky už víme, že více oblíbeným sportem je fotbal, ale může jít i o jiné sporty. Pro práci osobních trenérů je toto zjištění velice kladné. Výsledky této otázky mě trochu překvapily, protože v reálu je to trochu jiné. Z vlastní zkušenosti a potvrdili mi je i trenéři jiných tenisových školiček, není o tenis takový zájem. Asi v tom hrají roli finance a časová náročnost.
4. Chcete, aby Vaše dítě hrálo tenis? 80%
73%
70% 60% 50% 40% 30% 20%
19%
10%
3%
5%
spíše ne
ne
0% ano
spíše ano
Obrázek 9 - graf, Zájem o tenis, zdroj: vlastní výzkum
36
V této otázce jsem se zajímal o to, kolik času mají rodiče na své děti, které by se věnovaly sportu. Na první pohled z grafu patrné, že každý den a ještě i o víkendech by mohlo trénovat tenis pouze 16% dětí, což zas není tak špatné, vzhledem k podmínkám a možnostem na Jihlavsku, kde mohu děti trénovat tenis, je toto číslo v pořádku, vzhledem k tomu, že opravdu všichni nemohou denně trénovat. Až tři hodiny týdně může trénovat 49% dětí a 42% dětí až pět hodin týdně. 27% dětí by se mohlo trénovat jen o víkendech, což pro vrcholový sport není moc dobré, zřejmě tak odpověděli rodiče, kteří jsou zaměstnáni až do večerních hodin a mají čas jen o víkendech na úkor dítěte, což je pro tenis nepřínosné. Tímto se trénování tenisu stává pouze zábavou.
5. Kolik času by mohlo Vaše dítě věnovat tenisu? 50%
49% 42%
40% 27%
30% 16%
20% 10% 0% 1 až 3 hod/týdně 6 až 8 hod/týdně
4 až 5 hod/týdně jen o víkendech
Obrázek 10 - graf, Časová náročnost tenisu, zdroj: vlastní výzkum .
37
V šesté otázce jsem přímo formuloval možnost, že se děti organizují i v tzv. tenisových školičkách a hlavně jsem chtěl vědět, zda vůbec tuto možnost registrují. Celkem 80% rodičů odpovědělo, že ano, což mne utvrdilo v tom, že tenisové školičky nejsou velkou neznámou pro rodiče malých dětí. Záporně odpovědělo 18% respondentů, což je logické, protože se o tenis nemusí vůbec zajímat a slovo školička slyší poprvé.
6. Víte, kde můžete Vaše dítě v Jihlavě přihlásit do tenisové školičky? 80% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Otázka č. 6
18% 2%
ano
ne
nevím
Obrázek 11 - graf, Tenisové školičky, zdroj: vlastní výzkum
38
V této sedmé otázce jsem očekával, že respondenti spíše odpovědí, že tenis je možnost profesionální kariéry jako hráč, protože je zde vidina vysokých výdělků ve vrcholové oblasti. 57% respondentů odpovědělo, že tenis je krásný a příjemně strávený čas, ale pro osobního trenéra to ale není dobrá zpráva, osobní trenéři spíše vedou své žáky k tomu, aby zde byla možnost profesionální kariéry a dosáhnout co nejvyšších úspěchů. 5% oslovených vidí tenis jako možnost následného profesního uplatnění a 15% respondentů vidí v tenise možnost vysokých výdělků.
7. Co je u Vás hlavní motivace přihlásit Vaše dítě na tenis? 60%
57%
50% 40% 30%
23%
20%
15%
10%
5%
0% krásný sport a příjemně strávený čas možnost profesionální kariéry jako hráč možnost následného profesního uplatnění možnost vysokých výdělků Obrázek 12 - graf, Motivace na tenis, zdroj: vlastní výzkum
39
V této otázce jsem zjišťoval, kolik mohou rodiče uvolnit ze svého rozpočtu pro své dítě. Toto je jedním ze základních měřítek, které k práci osobního trenéra vede. Zde je velice špatné na první pohled, že finanční stránka tohoto sportu je v jiných rozmezích než jak odpověděli všichni respondenti. Celkem 47% rodičů uvolní pro své dítě pouhých 1000 Kč/měsíčně, což z výše uvedené analýzy vyplývá, že hodina tréninku a pronájem kurtů se pohybuje ve třetím sloupci, na který odpovědělo pouhých 14% respondentů. 22% rodičů je schopno uvolnit ze svého rozpočtu až 2000 Kč/měsíc. 9% rodičů může zaplatit za tréninky až 4000 Kč/měsíc.
8. Jak velkou část finančních prostředků můžete investovat do sportovních aktivit Vašeho dítěte pod dohledem odborného trenéra? 60% 40% 20%
47% 22%
14%
9%
8%
0% do 1000 kč/měsíc 1001 Kč/měsíc - 2000 Kč/měsíc 2001 Kč/měsíc - 3000 Kč/měsíc 3001 Kč/měsíc - 4000 Kč/měsíc nad 4001 Kč/měsíc a více
Obrázek 13 - graf, Investice do dětí, zdroj: vlastní výzkum
40
Devátou otázkou jsem se chtěl vědět, zda rodiče mají představu o cenách výuky tenisu, 52% rodičů si myslí, že pronájem kurtu, osobní trenér a další náklady se mohou pohybovat do 2000 Kč/měsíc, 25% respondentů má představu o 3000 Kč/měsíc, 12% rodičů se zřejmě nezajímalo, jak může být tenis finančně náročný a 11% rodičů by si představovalo, že by byla výuka tenisu bezplatná.
9. Jakou máte představu o finanční náročnosti výuky tenisu? 60%
52%
50% 40% 30%
25%
20%
12%
11%
10% 0% do 2000 Kč/měsíc nemám představu
do 3000 Kč/měsíc nechci nic platit
Obrázek 14 - graf, Náročnost výuky tenisu, zdroj: vlastní výzkum
41
V této otázce jsem se zaměřil na dotaz na výuku tenisu na základních školách, zřejmě finanční otázka příspěvkových organizací nedovoluje tuto výuku na školách. Celkem 75% dotázaných by souhlasilo, aby základy tenisu se staly součástí výuky tělesné výchovy na základních školách, 15% spíše ano, 8% spíše ne a 2% by o tento sport nemělo zájem.
10. Máte zájem o výuku základů tenisu na školách v rámci tělovýchovy? 80%
75%
70% 60% 50% 40% 30% 15%
20%
8%
10%
2%
0% ano, určitě
spíše ano
spíše ne
ne
Obrázek 15 - Zájem o výuku tenisu na ZŠ, zdroj: vlastní výzkum
42
Na poslední otázce jsem se zaměřil na zjištění, zda by si vůbec mohli finančně dovolit osobního trenéra tenisu a jak si představují finanční stránku výuky tenisu, ale spíše na úrovni základní školy, kde po finanční stránce by měl být tento sport dostupný všem sociálním vrstvám. Celkem 25% respondentů by mohlo zaplatit za výuku měsíčně 500 Kč a 15% by dokonce mohlo financovat vyšší částkou tuto výuku. Nejvíce respondentů, tj. 30% si představuje, že výuka tenisu pod dohledem odborného trenéra by měla být bezplatná.
11. Pokud jste odpověděli ano nebo spíše ano, kolik peněz jste ochotni do této formy výuky pod dohledem odborného tenisového trenéra investovat? 30% 30% 25% 25% 20% 15% 15% 10% 5% 0% do 500 Kč/měsíc
501 Kč/ měsíc a více
bezplatná výuka
Obrázek 16 - graf, Investice do výuky tenisu, zdroj: vlastní výzkum
43
13 Porovnání nákladů na osobního trenéra Od svých 8 let se aktivně věnuji sportu - výuky tenisu. Nyní jsem v pozici, že své dlouholeté zkušenosti jak závodní, tak i jako bývalý profesionální hráč, předávám jako osobní trenér tenisu v zahraničí (v Německé republice a USA). Rád bych i tyto zkušenosti předal dětem v České republice, a proto jsem se rozhodl pro zjištění podmínek trénování tenisu dětí v Jihlavě, kde jsem se narodil a mám zde rodinu. Chtěl jsem tedy nejen zjistit tržní potenciál trénování tenisu dětí, ale i porovnat náklady a investice z pozice osobního trenéra při výuce tenisu pro děti od 6 – 8 let v zahraničí a v České republice. V následující tabulce je jednoduchou formou vyčísleny příjmy, výdaje a zisk v českých korunách /měsíc v zahraničí za trénování dětí od 6 – 8 let. Do výdajů se započítává zdravotní a sociální pojištění, cestovné, nájem, strava, telefonní služby, do příjmů se započítává hodinová sazba za trénink, za předpokladu 100 hodin/měsíc výuky tenisu s cenou 728 Kč/hod. je výsledek příjmů 72.800 Kč/měsíc. Zisk (mzda) je tedy čistého 41.800 Kč/měsíc.
Výdaje v zahraničí Kč/měsíc
Příjmy v zahraničí Kč/měsíc
Zisk v zahraničí Kč/měsíc
31.000 Kč
72.800 Kč
41.800 Kč
Obrázek 17- Příjmy a výdaje v zahraničí, zdroj: vlastní výzkum
44
V druhé tabulce je uvedeno porovnání příjmů a výdajů za trénování tenisu v Jihlavě. Do výdajů se opět započítává zdravotní a sociální pojištění, rodina, pohonné hmoty, strava, což vychází v Jihlavě na osobního trenéra tenisu 16.300 Kč/měsíc. Do příjmů se opět započítává 100 hod/měsíc tréninku tenisu, což vychází 35.000 Kč/měsíc. Čistý zisk je celkem 18.700 Kč/měsíc.
Výdaje v ČR Kč/měsíc
16.300 Kč
Příjmy v ČR Kč/měsíc
35.000 Kč
Zisk v ČR Kč/měsíc
18.700 Kč
Obrázek 18- Příjmy a výdaje v ČR, zdroj: vlastní výzkum
Z porovnání obou tabulek vyplývá, že příjmy a výdaje za službu – osobní trenér tenisu v zahraničí jsou sice vyšší, ale o to je zas vyšší zisk. Hodiny tréninku jsou stejné, je počítáno na měsíc 100 hodin tréninku. Z výdajů se porovnávají stejné náklady jako je např. sociální a zdravotní pojištění, které je povinné, cestovné na kurty, stravné, telefon a nájemné. V těchto nákladech (výdajích) se porovnání trenérské činnosti nijak neliší. Největší odlišností je položka - příjmy, kdy hodina trénování tenisu je v ČR hodnocena na 350 Kč/hod., ale v zahraničí je dvojnásobná. Tady je ta odlišnost viditelná.
45
14 Závěr Sport, zvaný tenis, provozuji již od svých osmi let, prošel jsem si všechna období, která byla potřebné k tomu, abych se postupem času stal odborným tenisovým trenérem. Toto téma bakalářské práce jsem si vybral proto, že tenis je můj život, moje práce, můj koníček a chtěl bych tyto zkušenosti předávat dál, mladší generaci, pro kterou se tento sport může stát i posláním. Cílem práce bylo zjistit aktuální situaci a postoj rodičů dětí k výuce tenisu. Na základě marketingového výzkumu a jeho výsledků jsem došel k názoru, že situace je na Jihlavsku poměrně složitá a mé případné působení na trhu jako odborný trenér tenisu by bylo pro mě finančně a i časově nevýhodné. Na Jihlavsku je velká síť už vytvořených a fungujících tenisových školiček a samozřejmě i volných trenérů, kteří mohou kdykoliv trénovat tenis. Je zde i nepříliš velká kupní síla – velká část rodin s dětmi ve školním věku má omezené finanční prostředky, které mohou uvolnit pro službu – osobní trenér tenisu. V teoretické části jsem celkově zmapoval teorii marketingu, jeho rozdělení, definice a vývoj. Zaměřil jsem se na popis marketingového prostředí, jeho analýzy a byly zde popsány jednotlivé části marketingového mixu. V praktické části jsem nejdříve zmapoval problematiku tenisových školiček, které se momentálně na trhu nachází, zjistil jsem si jejich tržní potenciál a jejich fungování na trhu. Pomocí analýzy jsem zjistil, jak by se měla jejich činnost zaměřit pro další období a jak využít největší potenciál výuky tenisu a jakou formou bych vedl svou vlastní tenisovou školičku. Na základě dotazníkového výzkumu mezi rodiči žáků na základních školách jsem pomocí grafů zjistil, že zřízení služby – osobní trenér tenisu pro děti 6 – 8 let v Jihlavě je nevýhodné, neziskové a nezajímavé. V této bakalářské práci jsem po zanalyzování zjištěných údajů, grafickém znázornění dotazníkového výzkumu a porovnáním skutečných příjmů a výdajů za službu – osobní trenér došel k závěru, že tato služba nevýhodná. 46
Jsem přesvědčen, že moje bakalářská práce naplnila cíl, který jsem si zadal v úvodu této práce, zmapoval jsem složitou problematiku tenisových školiček, vyzdvihl jsem jejich výhody a nevýhody a provedl jsem dotazníkový průzkum, který mi nejvíce přiblížil celkový postoj rodičů a dětí na výuku tenisu. Moje práce slouží jako podklad pro další práci trenérů tenisových školiček, jak se zlepšovat a také jak zajistit provoz na službu – osobní trenér tenisu v Jihlavě. .
47
15 Internetové zdroje [1]http://marketing.topsid.com/index.php?war=definice_marketingu [2]https://wikisofia.cz/index.php/Marketing [3]http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/ps07/mark/pages/01.html [4]http://marketing.topsid.com/index.php?war=marketingovy_informacni_system [5]http://marketing.topsid.com/index.php?war=marketingovy_mix [6]https://managementmania.com/cs/marketingovy-mix-4p [7]https://managementmania.com/cs/marketingovy-mix-4c [8]http://cs.wikipedia.org/wiki/Marketingov%C3%BD_mix [9]https://managementmania.com/cs/webovy-marketingovy-mix-4s [10]http://www.neubertmarketing.cz/marketingove-sluzby/analyza [11]https://managementmania.com/cs/swot-analyza [12]http://www.tenis-jihlava.cz/ [13]http://www.tenis-jihlava.cz/tenisova-skolicka [14]http://www.teniscentrum-ji.cz/
[15]http://www.erudito.cz/tenisova-skolicka/ [16]http://jah-tenis.cz/ [17]http://www.teniscentrum-ji.cz/index.php?oid=3570926
48
16 Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1 - Rozdíl mezi prodejem a marketingem ..................................................... 9 Obrázek 2 - Tenisová školička, zdroj: archiv školičky ................................................... 25 Obrázek 3 - JAH centrum, zdroj: archiv JAH centrum .................................................. 26 Obrázek 4 - Tenisová škola, zdroj: reklama ................................................................... 27 Obrázek 5 - Spartak Jihlava, zdroj: archiv TJ Spartak ................................................... 28 Obrázek 6 - graf, Postoj ke sportu, zdroj: vlastní výzkum ............................................. 33 Obrázek 7 - graf, Druh sportovních kroužků, zdroj: vlastní výzkum ............................. 34 Obrázek 8 - graf, Druhy sportovních kroužků, zdroj: vlastní výzkum ........................... 35 Obrázek 9 - graf, Zájem o tenis, zdroj: vlastní výzkum ................................................. 36 Obrázek 10 - graf, Časová náročnost tenisu, zdroj: vlastní výzkum .............................. 37 Obrázek 11 - graf, Tenisové školičky, zdroj: vlastní výzkum ........................................ 38 Obrázek 12 - graf, Motivace na tenis, zdroj: vlastní výzkum ......................................... 39 Obrázek 13 - graf, Investice do dětí, zdroj: vlastní výzkum ........................................... 40 Obrázek 14 - graf, Náročnost výuky tenisu, zdroj: vlastní výzkum ............................... 41 Obrázek 15 - Zájem o výuku tenisu na ZŠ, zdroj: vlastní výzkum ................................ 42 Obrázek 16 - graf, Investice do výuky tenisu, zdroj: vlastní výzkum ............................ 43 Obrázek 17- Příjmy a výdaje v zahraničí, zdroj: vlastní výzkum. .................................. 44 Obrázek 18- Příjmy a výdaje v ČR, zdroj: vlastní výzkum ............................................ 45
49
17 Seznam použité literatury FREY, Petr a Jiří MIKEŠ. Marketingová komunikace: nové trendy 3.0. 3., rozš. vyd. Praha: Management Press, 2011, 203 s., [4] s. obr. příl. Expert (Grada). ISBN 978-807261-237-6.
HORNER, Susan. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: [aplikovaný marketing služeb]. Praha: Grada, c2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9.
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: strategie a trendy. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 362 s. ISBN 978-80-247-4670-8.
JURÁŠKOVÁ, Olga a Pavel HORŇÁK. Velký slovník marketingových komunikací. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 271 s. ISBN 978-80-247-4354-7.
KARLÍČEK, Miroslav a Petr KRÁL. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-3541-2.
KOTLER, Philip. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5.
50
18 Ostatní zdroje
Propagační materiály tenisové školy JAH centrum Propagační materiály tenisové školy Turková – Dubcová Propagační materiály tenisové školičky Luka nad Jihlavou Propagační materiály tenisové školy TJ Spartak Jihlava Informační materiály tenisových center v Jihlavě Reklamní letáky tenisových školiček v Jihlavě Ceníky tenisových školiček okr. Jihlava
51
Dotazníkový výzkum – souhrn otázek 1. Jaký postoj má Vaše rodina k provozování sportovních aktivit? velmi dobrý dobrý velmi špatný 2. Jaký sport nebo sportovní kroužky preferujete pro Vaše dítě? fotbal hokej tenis florbal jiná odpověď ………………………………………… 3. Jak často Vaše dítě navštěvuje sportovní kroužky? 1 až 2krát týdně 3 až 4krát týdně 5krát týdně a více vůbec 4. Chcete, aby Vaše dítě hrálo tenis? ano spíše ano spíše ne ne 5. Kolik času by mohlo Vaše dítě věnovat tenisu? 1 až 3 hod/týdně 52
4 až 5 hod/týdně 6 až 8 hod/týdně jen o víkendech
6. Víte, kde můžete Vaše dítě přihlásit do tenisové školičky v Jihlavě? ano ne nevím 7. Co je u Vás hlavní motivace přihlásit Vaše dítě na tenis? krásný sport a příjemně strávený čas možnost profesionální kariéry jako hráč možnost následného profesního uplatnění možnost vysokých výdělků 8. Jak velkou část finančních prostředků můžete investovat do sportovních aktivit Vašeho dítěte pod dohledem odborného trenéra? do 1000 Kč/měsíc od 1001 do 2000 Kč/měsíc od 2001 do 3000 Kč/měsíc od 3001 do 4000 Kč/měsíc nad 4001 Kč/měsíc a více 9. Jakou máte představu o finanční náročnosti výuky tenisu? do 2000 Kč/ měsíc do 3000 Kč/měsíc nemám představu nechci nic platit
53
10. Máte zájem o výuku základů tenisu na školách v rámci tělovýchovy? ano, určitě spíše ano spíše ne ne
11. Pokud jste odpověděli ano nebo spíše ano, kolik peněz jste ochotni do této formy výuky pod dohledem odborného tenisového trenéra investovat? do 500 Kč/měsíc od 501 Kč/měsíc a více bezplatná výuka.
54
