VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Finanční analýza Rodinného pivovaru Bernard Bakalářská práce
Autor: Petra Pavelková Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2014
Anotace Má bakalářská práce s názvem Finanční analýza Rodinného pivovaru BERNARD, a. s. se zaměřuje na analýzu finanční situace podniku. Práce se skládá ze dvou částí – teoretické a praktické části. Teoretická část čerpá informace z odborné literatury. Praktická část se zabývá finanční analýzou pivovaru. Potřebné informace jsou získány z veřejně dostupných finančních výkazů a vnitřních zdrojů společnosti. V závěru práce jsou uvedeny praktická doporučení pro pivovar.
Klíčová slova Finanční analýza, Rodinný pivovar BERNARD, a. s.
Annotation This bachelor thesis Finanční analýza Rodinného pivovaru BERNARD, a. s. is focused on analysis of company´s financial situation. It consists of two parts – theoretical and practical. The theoretical part draws information from professional literature. The practical part handles on financial analysis of company. Necessary information are obtained from publicly available financial statements and internal data. At the end of bachelor thesis are quotes practical recommendation for brewery.
Key words Financial analysis, Family brewery BERNARD, join-stock company
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Petru Jíříčkovi za vedení, rady a informace, které mi pomohly při psaní této práce. Zároveň děkuji paní Ing. Ivaně Langrové a dalším zaměstnancům společnosti Rodinný pivovar BERNARD, a. s. za ochotu a poskytnutí údajů pro zpracování bakalářské práce.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 Teoretická část ................................................................................................................ 10 1
2
Finanční analýza ..................................................................................................... 10 1.1
Uživatelé finanční analýzy ............................................................................... 10
1.2
Zdroje vstupních dat ......................................................................................... 11
1.2.1
Rozvaha .................................................................................................... 11
1.2.2
Výkaz zisku a ztrát .................................................................................... 11
1.2.3
Cash flow .................................................................................................. 12
1.2.4
Příloha účetní závěrky .............................................................................. 12
Metody finanční analýzy ........................................................................................ 13 2.1
Elementární metody ......................................................................................... 13
2.1.1
Analýza absolutních ukazatelů ................................................................. 13
2.1.2
Analýza rozdílových ukazatelů ................................................................. 14
2.1.3
Analýza poměrových ukazatelů ................................................................ 14
2.1.4
Analýza soustav ukazatelů ........................................................................ 21
2.2
Vyšší metody.................................................................................................... 23
2.2.1
Altmanovo Z-skóre ................................................................................... 23
Praktická část .................................................................................................................. 25 3
4
Rodinný pivovar Bernard, a. s. ............................................................................... 25 3.1
Historie pivovaru .............................................................................................. 25
3.2
Předmět podnikání ........................................................................................... 26
3.3
Statutární orgány .............................................................................................. 26
3.4
Akcie a základní kapitál společnosti ................................................................ 26
3.5
Informace o tržbách pivovaru .......................................................................... 27
3.6
Investice společnosti ........................................................................................ 28
Finanční analýza ..................................................................................................... 30
4.1
Analýza absolutních ukazatelů ......................................................................... 30
4.1.1
Analýza trendů .......................................................................................... 30
4.1.2
Procentní rozbor ........................................................................................ 34
4.2
Analýza rozdílových ukazatelů ........................................................................ 37
4.3
Analýza poměrových ukazatelů ....................................................................... 38
4.3.1
Ukazatele likvidity .................................................................................... 38
4.3.2
Ukazatele rentability ................................................................................. 40
4.3.3
Ukazatele aktivity ..................................................................................... 41
4.3.4
Ukazatele zadluženosti ............................................................................. 44
4.3.5
Analýza soustav ukazatelů – Du Pont rozklad.......................................... 45
4.4
Altmanovo Z-skóre .......................................................................................... 46
Závěr ............................................................................................................................... 47 Seznam použité literatury ............................................................................................... 52 Knižní zdroje............................................................................................................... 52 Internetové zdroje ....................................................................................................... 52 Seznam obrázků .............................................................................................................. 54 Seznam tabulek ............................................................................................................... 54 Seznam grafů .................................................................................................................. 55 Seznam příloh ................................................................................................................. 55 Přílohy............................................................................................................................. 56
Úvod Finanční analýza je podstatná součást finančního řízení a zabývá se hodnocením finančního zdraví podniku. Je to zpětná vazba všech podnikových aktivit, která odkryje stav finančního řízení, plnění finančních cílů a také částí, které zrovna neprosperují. Plnění hlavních cílů a odhalování kulhajících částí je přáním každého podnikatele. Před každým finančním rozhodováním je velice užitečné zkoumat finanční kondici podniku, neboť lze odkrýt možné následky těchto vlastních rozhodnutí. V této bakalářské práci se zaměřuji na finanční analýzu Rodinného pivovaru BERNARD, a. s. za sledovaná období 2011 - 2013. Cílem mé bakalářské práce je zpracování finanční analýzy Rodinného pivovaru Bernard, a. s.. Na základě zjištěných výsledků navrhnout možná řešení k optimalizaci budoucího stavu finanční situace firmy. Finanční analýza bude zpracována pomocí analýzy absolutních ukazatelů, poměrové analýzy a vybraných metody komplexní analýzy. Práce je rozdělena do dvou základních částí. V první části práce budou vysvětlena teoretická východiska, tzn. co je podstatou finanční analýzy, její uživatelé a zdroje vstupních dat. Budou zde popsány základní metody finanční analýzy. Pro zhodnocení finanční situace pivovaru jsem využila dva základní druhy metod a to elementární a vyšší. V této kapitole se chci podrobněji zabývat výše uvedenými metodami, které budou zároveň výpočtově znázorněny v praktické části. Horizontální analýza vypovídá o stavu jednotlivých položek aktiv a pasiv. Druhou částí absolutních ukazatelů je vertikální analýza. Ta zjišťuje podíl jednotlivých položek aktiv nebo pasiv. Odhalí změny ve struktuře vlastního jmění a zdrojů financování. V dalších částech teorie budou na základě různých literárních zdrojů vysvětleny poměrové ukazatele, které vykazují zhodnocení vlastního jmění vloženého do podnikání. Ukazatele rentability zase sledují výnosnost vlastního a cizího kapitálu. Měří kolik Kč čistého zisku připadá na příslušného jmenovatele, např. na tržby, aktiva nebo vlastní kapitál. V neposlední řadě finanční analýza obsahuje rozbor ukazatelů aktivity. Díky nim může vlastník podniku měřit efektivitu využití svého majetku. K analýze platební schopnosti podniku se ještě využívají ukazatele likvidity. Ty naznačují, zda by se podnik dokázal v nenadále situaci vypořádat se svými právě splatnými závazky. Teoretickou část uzavírá vybraná vyšší metoda – Altmanovo Z-skóre. Díky této metodě je možné predikovat finanční tíseň podniku. Druhou částí bakalářské práce je část praktická. Obsahuje aplikování finanční analýzy na pivovar.
9
Teoretická část 1 Finanční analýza Nelze přesně určit časové vymezení vzniku finanční analýzy. Již ve středověku si každý obchodník prováděl jakousi analýzu, která mu ukázala, jak hospodaří. Finanční analýza se začala postupně vyvíjet, vznikaly nové principy a postupy sestavování. Původ moderních metod analýzy sahá do Spojených států. Bylo zde sepsáno nespočet teoretických poznatků a také proběhla praktická využití jednotlivých metod. Mrkvička s Kolářem (2006, str. 13) definují finanční analýzu jako „rozbor finanční situace podniku, popřípadě celého odvětví nebo i celého státu.“ Dále také uvádějí, že hlavním cílem finanční analýzy je rozpoznání finančního zdraví podniku, identifikace slabých stránek působících podniku problémy a zároveň vytyčení silných stránek podniku. Kislingerová (2007) udává, že před přijímáním rozhodnutí ohledně investic a kapitálu musí být známá finanční kondice firmy. Finanční analýzu tedy chápe jako soubor funkcí, které mají za cíl zjištění a vyhodnocení celkové finanční situace společnosti.
1.1 Uživatelé finanční analýzy Informace týkající se finančního stavu podniku jsou středem zájmu desítek subjektů přicházejících se společností do kontaktu. Uživatele finanční analýzy dělíme do dvou skupin, a to na interní a externí. Mezi externí uživatele řadíme: investory, banky a věřitele, stát a jeho orgány, obchodní partnery (zákazník, dodavatel) a také manažery, konkurenční podniky, atd. Interními uživateli finanční analýzy jsou: manažeři, odboráři a zaměstnanci podniku. (Kislingerova & kol., 2007) 10
1.2 Zdroje vstupních dat Hlavním informačním zdrojem finanční analýzy je finanční účetnictví, respektive účetní závěrka. Pohyb podnikových finančních prostředků je ve všech svých podobách a fázích činnosti podniku zachycován účetními výkazy. Pro všechny ukazatele finanční analýzy jsou výkazy výchozími a základními zdroji. (Jiříček & Morávková, 2008)
1.2.1 Rozvaha Rozvaha podává přehled aktiv na levé straně a pasiv na pravé straně, viz Obrázek č. 1. Je zde zobrazen skutečný stav majetku podniku a jeho zdrojů financování. Základním pravidlem, které musí rozvaha splňovat je princip bilanční rovnosti, tzn. aktiva se musí rovnat pasivům. (Kislingerova & kol., 2007) Aktiva (majetek)
Pasiva (kapitál) Vlastní kapitál
Dlouhodobý majetek Cizí zdroje (dluhy) Oběžná aktiva
Krátkodobé závazky z obchodního styku
Obrázek č. 1 – Rozvaha Zdroj: (Kislingerova & kol., 2007), str. 37; vlastní úprava
1.2.2 Výkaz zisku a ztrát Výkaz zisku a ztrát podává informace o úspěšnosti podnikání společnosti a o výsledku jeho hospodaření dosaženého podnikatelskou činností za určité období. Je zde zachycen vztah mezi výnosy a náklady podniku. Výnos představuje peněžní částku, kterou společnost získala ze svých podnikatelských činností, náklad je poté obnos, který podnik vynaložil pro získání výnosů. Z výkazu lze vyčíst také výsledek hospodaření, který je v České republice rozdělován do stupňovitého systému – provozní, finanční a mimořádný. (Kislingerova & kol., 2007)
11
1.2.3 Cash flow Cílem každého podniku je zajistit dostatečné množství prostředků k vykonávání hospodářské činnosti. Výkaz cash flow je součást přílohy k ostatním účetním výkazům a je velmi často využíván pro náročnější analýzu podniku. Jsou v něm vyobrazeny přírůstky a úbytky peněžních prostředků. Jedním z hlavních vlastností výkazu je možnost zjištění příčiny platební neschopnosti společnosti. Základními zdroji pro sestavení cash flow jsou výkaz zisků a ztrát a rozvaha. (Jiříček & Morávková, 2008) U výkazu cash flow platí tzv. metoda dvou hřebíků (2 hřebíky = příjmy a výdaje). Z toho vyplývá, že příjmy musí převyšovat výdaje. Je zde vyobrazen skutečný pohyb peněžních prostředků. Výkaz cash flow je označován jako doplněk rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Cash flow je (podobně jako VH) dále rozděleno na provozní, investiční a finanční. (Kislingerova & kol., 2007)
1.2.4 Příloha účetní závěrky Cílem přílohy je podání dodatečných a vysvětlujících informací k rozvaze a výkazu zisku a ztrát. Základními požadavky na přílohu jsou spolehlivost, neutrálnost a srozumitelnost účetních záznamů. Poskytují přehled o majetku podniku, jeho závazcích, základnímu kapitálu, nákladech a výnosech podniku a zisku společnosti. Základními částmi přílohy jsou: obecné údaje, informace o využití účetních metod, obecných účetních zásad a způsobech oceňování, doplňující poznatky k rozvaze a přehled o peněžních tocích (Kislingerova & kol., 2007).
12
2 Metody finanční analýzy Hlavním zdrojem finanční analýzy je finanční účetnictví, které upravují účetní standardy1 a direktivy Evropské unie. Oproti tomu finanční analýza nemá dosud vymezený jasný rámec. Proto se tuzemská terminologie týkající se finanční analýzy velmi často liší od té zahraniční. Metody finanční analýzy se dělí na dva základní druhy - elementární a vyšší metody. (Jiříček & Morávková, 2008)
2.1 Elementární metody Při sestavování elementárních metod se hodnoty ukazatelů vypočítají pomocí základních početních operací. Díky těmto snadným operacím se metoda velmi často využívá v praxi. Elementární metody využívají položky z účetních výkazů. Pro velký počet ukazatelů se dále rozdělují tyto metody na intenzivní a expanzivní. Podle Jiříčka a Morávkové (2008) extenzivní ukazatele podávají informace o velikosti a objemu. Naopak intenzivními ukazateli charakterizujeme míru jejich využití ve společnosti a také rychlost a sílu změn v podniku.
2.1.1 Analýza absolutních ukazatelů Kislingerová (2007) udává, že základními zdroji pro výpočet absolutních ukazatelů jsou data z finančních výkazů vyjádřeny hodnotově. Rozlišujeme dále dva druhy veličin – stavové a tokové. Stavové veličiny udávají určitou hodnotu majetku k určitému dni a jsou obsaženy v rozvaze. Naproti tomu tokové veličiny se nacházejí ve výkazu zisků a ztrát a také ve výkazu cash flow. Rozbor absolutních ukazatelů využívá analýzu trendů (tzv. horizontální analýza) a procentní rozbor (tzv. vertikální analýza). Výsledky těchto dvou analýz již dokáží napovědět o ekonomickém chodu firmy. První částí je tedy horizontální analýza, která porovnává položky účetních výkazů za určité časové pásmo. Porovnání probíhá po řádcích rozvahy (horizontálně). Používají se změny absolutní a procentní vždy s ohledem na předem stanovený rok. Jiříček a Morávková (2008) uvádějí tzv. řetězové a bazické indexy. „Řetězový index (Ři) porovnává údaje sledovaného roku k roku předcházejícímu u zjišťované položky v rozvaze. Bazický index (Bi) porovnává údaje sledovaného roku k roku základnímu u zjišťované položky v rozvaze.“ (Jiříček & Morávková, 2008, str. 15) 1
České účetní standardy (příloha k vyhlášce Ministerstva financí), zdroj: http://www.profitas.cz/poradna/prakticke-rady-a-zkusenosti/pravni-uprava-ucetnictvi-v-crroj:
13
Následující vzorce vyjadřují analýzu trendů: Absolutní změna = ukazatel ve sledovaném roce – ukazatel v porovnávaném roce Procentní změna = (absolutní změna * 100)/ukazatel v porovnávaném roce
2.1.2 Analýza rozdílových ukazatelů Jedním z nejdůležitějších ukazatelů je podle Kislingerové (2007) výpočet čistého pracovního kapitálu. Základním zdrojem informací pro jeho výpočet jsou položky rozvahy. Pro zjištění čistého pracovního kapitálu je potřeba brutto hodnota pracovního kapitálu, což vyjadřují celková oběžná aktiva. Druhou částí pro výpočet je netto hodnota pracovního kapitálu, která se získá rozdílem mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. Podle Jiříčka a Morávkové (2008) je čistý pracovní kapitál charakterizován jako krátkodobá aktiva zbavená o krátkodobá pasiva, tzn. o dluhy. „Jedná se vlastně o přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými dluhy, z čehož vyplývá, že jsou to oběžná aktiva, financovaná z dlouhodobých zdrojů.“ (Jiříček & Morávková, 2008, str. 40) čistý pracovní kapitál = krátkodobá aktiva2 – krátkodobá pasiva3
2.1.3 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou v mnoha směrech považovány za jedny ze základních metodických nástrojů analýzy. Díky jejich vlastnosti podávat rychlý nástin o finanční situaci podniku jsou velmi často používané v praxi. Poměrové ukazatele dělíme do skupin, které slouží k nahlédnutí do hodnocení finančního stavu společnosti. Ukazatele se třídí do skupin určených podle různých působností finanční analýzy. Jde o skupiny: likvidita rentabilita aktivita zadluženost ukazatele kapitálového trhu ukazatele efektivity a další ostatní ekonomické ukazatele. (Jiříček & Morávková, 2008) 2 3
řádek č. 31 rozvahy (vyjma řádku č. 39 – dlouhodobé pohledávky) řádky č. 103 a č. 117 rozvahy (případně pokud podnik tvoří rezervy, tak krátkodobá část rezerv)
14
Likvidita Likvidita vyjadřuje způsobilost podniku dostát svým závazkům. Je to souhrn veškerých likvidních prostředků, kterými podnik disponuje a hradí jimi své splatné závazky. (Sedláček, 2009) Od této platební schopnosti se dále odvozuje solventnost a likvidnost. Tyto tři pojmy jsou velmi úzce spjaty. Solventnost je obecná dovednost získávání prostředků na hrazení závazků. Hlavním kritériem solventnosti je likvidita. Oproti tomu likvidnost je charakteristickou vlastností majetku přeměnit své jednotlivé složky na peníze. Ve skutečnosti se rozlišují tři základní ukazatele likvidity. Jejich rozdělení je odvozeno od stupně likvidnosti jednotlivých skupin oběžných aktiv. Likvidita I. stupně tzv. hotovostní likvidita, je nejpřesnější z ukazatelů likvidity. Měří schopnost podniku platit splatné dluhy. Získaná hodnota by se měla pohybovat v rozmezí 0,2 – 0,5. Čím vyšší je výsledná hodnota, tím se podnik nachází v příznivější situaci. (Jiříček & Morávková, 2008) Výpočet: hotovostní likvidita = finanční majetek4 / krátkodobá pasiva Likviditou II. stupně je pohotová likvidita. Pokrývá širší spektrum než hotovostní likvidita, čitatel je navíc obohacen o méně likvidní položku – krátkodobé pohledávky. Dlouhodobé pohledávky jsou kvůli své nelikvidnosti vyřazeny z výpočtu. Pro co nejvyšší vypovídací schopnost tohoto ukazatele jsou pohledávky dosazovány až po korekci, což znamená po očištění od opravných položek a rezerv. Ideální hodnota likvidity se pohybuje v intervalu 1,0 – 1,5. Hodnota by neměla klesnout pod interval. (Jiříček & Morávková, 2008) Vzorec pro výpočet pohotové likvidity: pohotová likvidita = (finanční majetek5 + pohledávky6) / krátkodobá pasiva Třetím a posledním stupněm je likvidita běžná, jinak nazývaná celková. Ukazatel vystihuje, kolikrát je podnik schopen uspokojit potřeby svých věřitelů, pokud přemění najednou všechna svá oběživa na hotovost. Tento ukazatel je považován za klíčový. Jiříček a Morávková (2008) udávají, že ukazatel celkové likvidity je považován za indikátor platební schopnosti podniku. Výsledná hodnota ukazatele by se měla pohybovat mezi hranicemi 2,0 až 2,5. Ukazatel se vypočítá jako:
4
řádek č. 58 rozvahy řádek č. 58 rozvahy 6 řádek č. 48 rozvahy 5
15
běžná (celková) likvidita = oběžná aktiva7 / krátkodobá pasiva Mezinárodní pojetí ukazatelů rentability Ke zjištění ukazatelů rentability se po celém světě používají mezinárodní výpočty členění zisků a ztrát. Jsou převzaté z finanční analýzy využívané v anglosaských zemích (Jiříček & Morávková, 2008). Tržby – náklady bez odpisů, úroků a daní = zisk před odpisy, úroky a daněmi (EBDIT8) EDBIT – odpisy = zisk před úroky a daněmi (EBIT9) EBIT – nákladové úroky = zisk před zdaněním (EBT10) EBT – daň z příjmů = zisk po zdanění (EAT11) Rentabilita Podle Sedláčka (2009, str. 56) ukazatele rentability „poměřují zisk dosažený podnikáním s výší zdrojů podniku, jichž bylo užito k jeho dosažení.“ Kislingerová (2007) naopak uvádí, že ukazatele rentability zobrazují kladné a záporné vlivy na správu aktiv, finance podniku a likvidity na rentabilitu. Ukazatele rentability mají obdobné ztvárnění. Všechny udávají, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. Ukazatelů rentability je nespočet, proto jsou z nich vybrány tyto nejdůležitější: rentabilita aktiv (ROA – Return on Assets) rentabilita investovaného kapitálu (zkratka ROCE – Return on Capital Employed) rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity) a rentabilita tržeb (ROS – Return on Sales). (Kislingerova & kol., 2007) Jiříček a Morávková (2008) definují rentabilitu jako nástroj, který měří schopnost podniku vytvářet zdroje a zisk za použití investovaného kapitálu. Základní složení rentability je poměr zisku (výsledku hospodaření) s dalšími veličinami (např. kapitál, náklady, tržby, …) Prvním poměrovým ukazatelem rentability je rentabilita aktiv. Jiříček a Morávková (2008) považují tento ukazatel za klíčové měřítko rentability. Poměřuje se zisk s celkovými aktivy 7
řádky č. 32,48 a 58 rozvahy EBDIT = earnings before depreciation, interest and taxes 9 EBIT = earnings before interest and taxes 10 EBT = earnings before tax 11 EAT = earnings after tax 8
16
vloženými do podnikání. Touto cestou je vyjádřena celková efektivnost podniku. Ukazatel také informuje o zhodnocení celkového vloženého jmění bez ohledu na zdroj financování. Fabozzi (2003) naopak definuje tento ukazatel jako koeficient vyjadřující produkční sílu. Ve všech literaturách je však tento indikátor považován za hlavní poměrový ukazatel rentability. Vzorec: ROA = zisk před úroky a zdaněním (EBIT) / celková aktiva12 Druhým ukazatelem je rentabilita investovaného kapitálu. Hlavním úkolem ukazatele je poskytnutí informací o výnosnosti dlouhodobých zdrojů podniku. Kislingerová (2007) uvádí, že ukazatel měří efekt získávání dodatečných zdrojů pro financování podnikových potřeb, tzn. kolik korun provozního zisku před zdaněním dosáhl podnik z jedné investované koruny. Postup výpočtu: ROCE = EBIT / vlastní kapitál13 + rezervy14 + dlouhodobé závazky15 + dlouhodobé bankovní úvěry16 Třetím poměrovým ukazatelem rentability je rentabilita vlastního kapitálu. Při hodnocení prosperity investice podniku je tento ukazatel pokládán za hlavní indikátor pro vlastníky a akcionáře podniku. Akcionář vždy požaduje vyšší zhodnocení vloženého majetku než je hodnota kapitálu při alternativní formě investice. Základním východiskem ukazatele je pro akcionáře posouzení, zda byl jejich vložený kapitál dostatečně zhodnocen s ohledem na riziko jejich investice (Jiříček & Morávková, 2008). Ukazatel měří objem korun čistého zisku připadajícího na jednu korunu akcionářem investovaného kapitálu (Kislingerova & kol., 2007). Rovnice: ROE = čistý zisk (EAT)17 / vlastní kapitál Poslední ukazatelem je rentabilita tržeb. „Rentabilita tržeb a zisková marže tvoří jádro efektivnosti podniku.“ (Kislingerova & kol., 2007, str. 84) Důležitým faktorem potřebným ke zjištění rentability jsou tržby dosažené podnikem za určité časové období (nejčastěji rok). 12
řádek č. 1 rozvahy řádek č. 68 rozvahy 14 řádek č. 87 rozvahy 15 řádek č. 92 rozvahy 16 řádek č. 116 rozvahy 17 řádek č. 60 výkazu zisků a ztrát 13
17
Ukazatel určuje, kolik korun čistého zisku připadne na jednu korunu tržeb. Hlavním cílem ukazatele je měření ziskovosti tržeb. Vývoj ukazatele naznačuje, zda podnik hospodaří efektivně se svými prostředky, jak má pod kontrolou své náklady a také své postavení na trhu z hlediska úspěšnosti jejich produktů. ROS = čistý zisk (EAT) / (tržby z prodeje vlastních výrobků + tržby z prodeje zboží) 18 Aktivita Ukazatele aktivity jsou nástrojem řízení aktiv. Jsou to kombinace ukazatelů, kde se pojí položky rozvahy (majetek) s položkami výkazu zisků a ztrát (tržby). Představují jeden ze základních faktorů efektivnosti, který ovlivňují ukazatele rentability (ROA a ROE). Ukazatele odrážejí komplexní obraz o tom, kolik aktiv podnik potřebuje pro zajištění žádaného objemu tržeb. (Kislingerova & kol., 2007) Jiříček a Morávková (2008) zastávají názor, že ukazatele aktivity jsou měřítkem schopnosti podniku využití vkládaných prostředků. Pokud podnik vlastní více aktiv, které není schopen využít, zvyšují se tím samozřejmě náklady (např. přebytečná aktiva na skladě v sobě váží náklady). Musí však být zohledněno hledisko povahy dosažených veličin. Tržby jako položka výkazu zisků a ztrát jsou veličiny tokové, zatímco rozvahové položky jsou okamžikové. Tyto ukazatele pracují se dvěma parametry, a to: rychlost obratu – kolikrát se obrátí určitý druh aktiv za dané období a doba obratu – doba, za kterou se aktivum přemění do peněžní formy. Prvním komplexním ukazatelem, který měří efektivnost využití celkových aktiv, je obrat aktiv. Je to poměr tržeb k celkovému vloženému majetku. Kislingerová (2007) udává, že bez ohledu na odvětví nebo sektor by měl být obrat aktiv minimálně na úrovni hodnoty 1. obrat aktiv = tržby19 / celková aktiva Dalším ukazatelem aktivity je obrat dlouhodobého majetku (stálých aktiv). Ukazatel měří efektivnost a intenzitu využití stálých aktiv (tzn. budovy, stroje, zařízení, jiný dlouhodobý majetek). Výsledek ukazatele je ovlivněn podnikem zvolenou metodou odepisování. Neustálé zvyšování ukazatele signalizuje správné využívání podnikových stálých aktiv (Jiříček & Morávková, 2008). 18
řádky č. 01, 05 výkazu zisků a ztrát tzn. tržby za prodej zboží (řádek č. 01 rozvahy) a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (řádek č. 05 rozvahy) 19
18
Ukazatel se vypočítá jako: obrat dlouhodobého majetku = tržby / stálá aktiva20 Třetím ukazatelem je obrat zásob. Podle Jiříčka a Morávkové (2008) vyjadřuje obrat zásob (nazývaný také ukazatel intenzity využití zásob) kolikrát se zásoby přemění na jiné podoby oběžných aktiv až k fázi prodeje a následného dalšího nakupování zásob. Kislingerová (2007) uvádí, že pokud se hodnota ukazatele pohybuje na hranici lepší než průměr, podnik nevlastní nadbytečné nelikvidní zásoby a tudíž neváže nadbytečné náklady nutné k financování. Výpočet: obrat zásob = tržby / zásoby21 V návaznosti na obrat aktiv existuje další ukazatel - doba obratu zásob. Ukazatel znázorňuje průměrný počet dnů, po který jsou zásoby vázány v podniku do té doby, než jsou spotřebovány (materiál a suroviny) nebo do doby prodeje (zásoby vlastní výroby). Cílem každé účetní jednotky je zkracování doby obratu zásob. Toto zkracování může mít důsledek na snižování nákladů na skladování. Tyto ušetřené peněžní prostředky potom mohou být využity na jiné účely, což vede ke zlepšení rentability. Vzorec výpočtu doby obratu: doba obratu zásob = zásoby / (tržby/360dní) Posledními částmi ukazatelů aktivity jsou obrat pohledávek a jejich doba splatnosti. Ukazatel obratu pohledávek napovídá, jak rychle jsou pohledávky podniku přeměněny na hotové peníze. Platí zásada, čím rychleji se pohledávky v podniku obrátí (vyšší hodnota ukazatele), tím rychleji dostane podnik pohledávky zaplacené. Získaná hotovost z dosažených pohledávek potom může být dále využita např. na nákup materiálu, na úhradu podnikových závazků a nebo investic do dalšího rozvíjení podniku. obrat pohledávek = tržby / pohledávky22 Doba splatnosti (obratu) pohledávek naopak vyjadřuje, za kolik dní se majetek podniku projeví ve formě pohledávek, tzn. za jakou dobu odběratel všechny své pohledávky podniku uhradí. Je tedy stanovena průměrná doba uplynutí mezi prodejem výrobku a inkasováním 20
řádek č. 13 rozvahy řádek č. 32 rozvahy 22 řádek č. 48 rozvahy 21
19
peněz. Ze vzorce by měly být vyloučeny nedobytné pohledávky. Ideální doba splatnosti pohledávek je menší než 30 dní (Jiříček & Morávková, 2008). doba obratu pohledávek = pohledávky / průměrné denní tržby23 Existují ještě další dva ukazatele - rychlost obratu závazků a doba splatnosti závazků. Konstrukce vzorců je podobná jako předchozí obrat pohledávek, avšak místo pohledávek se dosadí rozvahová položka krátkodobých závazků. rychlost obratu závazků = tržby / závazky z obchodního styku24 doba splatnosti závazků = závazky z obchodního styku / (tržby/360) Ze vztahu ukazatelů rychlosti splatnosti pohledávek a závazků lze vyčíst tzv. krátkodobou finanční pozici firmy. Ve věci finanční analýzy je pro podnik výhodnější, když závazky převažují nad pohledávkami. Tento způsob financování bez úrokového nebo sankčního zatížení je velmi výhodný (Jiříček & Morávková, 2008). Zadluženost Podle Sedláčka (2009) ukazatele zadluženosti udávají vztah cizích a vlastních zdrojů financování společnosti. Ukazateli je měřen rozsah využívání dluhů k financování podniku. Zadluženost je považována za negativní vlastnost podniku, ale není to pravidlem. Při růstu zadluženosti dochází k přispění do celkové rentability podniku, čímž se zvyšuje jeho tržní hodnota. Negativním dopadem zadluženosti je zvýšení rizika finanční nestability společnosti. Prvním ukazatelem je celková zadluženost, podle Sedláčka (2009) jinak nazývaná koeficient napjatosti, dluh na aktiva, ukazatel věřitelského rizika nebo debt ratio. Věřitelé upřednostňují nižší hodnotu ukazatele kvůli tzv. „bezpečnostnímu polštáři“. Ten zajišťuje zabezpečení v případě ztráty při likvidaci podniku. V případě, že hodnota ukazatele přesahuje oborový průměr, podnik obtížněji získává zdroje bez navýšení vlastního kapitálu. Věřitelé se při vyšší hodnotě tohoto ukazatele zdráhají investovat další finance do podniku, nebo by zvýšili úrokovou sazbu. Vzorec pro výpočet: celková zadluženost = cizí kapitál25 / celková aktiva
23 24
průměrné denní tržby = tržby/360 řádek č. 93 rozvahy
20
Podle Jiříčka a Morávkové (2008) do cizího kapitálu patří rezervy, krátkodobé a dlouhodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci a také ostatní pasiva. Druhým ukazatelem je dlouhodobá zadluženost. Sedláček (2009) uvádí, že tento ukazatel vyjadřuje vymezení části majetku podniku, která je financována dlouhodobými dluhy. Díky ukazateli může podnik najít nejpříhodnější poměr dlouhodobých a krátkodobých cizích zdrojů. dlouhodobá zadluženost = dlouhodobý cizí kapitál26 / celková aktiva Dalším ukazatelem je koeficient samofinancování. Ukazatel vyjadřuje procentní podíl financování celkových aktiv z vlastních zdrojů společnosti. Poukazuje na úroveň nezávislosti účetní jednotky. Ruku v ruce s ukazatelem celkové likvidity je považován za eminentní ukazatel pro hodnocení celkové finanční situace podniku (Jiříček & Morávková, 2008). Sedláček (2009) používá terminologii toho ukazatele jako kvóta vlastního kapitálu (nebo také vybavenost vlastním kapitálem a finanční nezávislost). koeficient samofinancování = (vlastní kapitál / celková aktiva) * 100 Posledním ukazatelem zadluženosti je ukazatel úrokového krytí. Poskytuje informace o převýšení zisku placenými úroky. Podle Sedláčka (2009) by část zisku, která byla vyprodukována cizím kapitálem, měla pokrýt náklady na zapůjčený kapitál. V případě, že vypočtená hodnota je rovna číslu 1, na platbu úroků je zapotřebí celého zisku. Tím pádem nezbydou prostředky na dividendy akcionářů. Ukazatel je důležitým indikátorem pro banky, věřitele a akcionáře podniku kvůli podávání informace o schopnosti podniku splácet závazky z úroků. Vyšší hodnota ukazatele značí uspokojivou situaci podniku (Jiříček & Morávková, 2008). úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky27
2.1.4 Analýza soustav ukazatelů V neposlední řadě patří mezi elementární metody také analýza soustav ukazatelů. Spousta poměrových ukazatelů jsou na sebe vzájemně závislé. Většinu z nich lze rozkládat a vyjádřit tento ukazatel jiným poměrovým ukazatelem. Vzniká tzv. posloupnost rozkladů, kterou lze 25
řádky č. 87,92, 103 a 115 rozvahy do dlouhodobého cizího kapitálu patří dlouhodobé obchodní závazky, úvěry a rezervy 27 řádek č. 43 výkazu zisků a ztrát 26
21
graficky vystihnout ve tvaru pyramidy. Vždy na vrcholu pyramidy je výchozí ukazatel. Jedinou nutnou náležitostí při rozkladu poměrových ukazatelů je požadavek na ekonomickou nebo technickou integraci jednotlivých ukazatelů. (Jiříček & Morávková, 2008) Du Pont rozklad Nejznámějším pyramidovým rozkladem je Du Pont diagram28, jinak nazývaný pyramidový rozklad rentability. Na vrcholu analýzy je rentabilita vlastního kapitálu (ROE). Je rozhodujícím ukazatelem při hodnocení finanční situace podniku. Nižší stupeň je rozklad dvou dílčích ukazatelů, a to rentabilita tržeb (levá strana) a doba obratu celkových aktiv (pravá strana). Při složení těchto rozkladů do součinu vzniká Du Pont rovnice (Jiříček & Morávková, 2008). Du Pont rovnice: ROE = ROA * (aktiva / vlastní kapitál) Existuje rozšíření Du Pont rovnice: ROE = (čistý zisk / tržby) * (tržby / aktiva) * (aktiva / vlastní kapitál) Díky těmto třem ukazatelům mohou manažeři působit na výnosnost vlastního kapitálu, což je hlavním cílem podnikání.
Obrázek č. 2 - Hlavnička DuPont diagramu Zdroj: (Jiříček & Morávková, 2008, str. 74); vlastní zpracování
28
název pyramidového rozkladu je odvozen od nadnárodní společnosti Du Pont de Nemours (Jiříček & Morávková, 2008)
22
Obrázek č. 3 - Levá strana DuPont diagramu Zdroj: (Jiříček & Morávková, 2008, str. 75); vlastní zpracování
Obrázek č. 4 - Pravá strana DuPont diagramu Zdroj: (Jiříček & Morávková, 2008, str. 75); vlastní zpracování
2.2 Vyšší metody Ruku v ruce s elementárními metodami jdou také metody vyšší. Již podle názvu je patrné, že pro výpočet těchto metod je zapotřebí obsáhlejších vědomostí v oblasti matematiky a statistiky. Proto nejsou tyto metody tak známy a tak využívány jako elementární. Mezi vyšší metody patří bankrotní a bonitní modely. (Jiříček & Morávková, 2008)
2.2.1 Altmanovo Z-skóre Altmanovo Z-skóre je bankrotní model sestavený na základě poměrových ukazatelů. Hlavním cílem modelu je analýza finanční situace firmy za pomoci jedné výsledné hodnoty. Je hodnocena pravděpodobnost, zda se může podnik dostat do bankrotu ve střednědobém 23
časovém úseku. Tato analýza je tudíž považována za index, který měří důvěryhodnost finančního zdraví podniku. (HAVIT, s. r. o., 1998) Altmanovo Z-skóre = 1,2 * x1 + 1,4 * x2 + 3,3 * x3 + 0,6 *x4 + 1,0 * x5 kde: x1 = čistý pracovní kapitál/celková aktiva x2 = zadržené výdělky29/celková aktiva x3 = EBIT/celková aktiva x4 = tržní hodnota vlastního kapitálu30/cizí zdroje x5 = tržby/aktiva celkem Hodnotícím kritériem úspěšného podniku je co nejvyšší hodnota Z-skóre. Čím vyšší hodnota, tím je lepší finanční zdraví podniku. Jsou-li hodnoty: Z > 2,99 = finančně stabilní podnik bez finančních potíží 1,81 < Z < 2,99 = tzv. „šedá zóna“ – nevyhraněné výsledky nebo Z < 1,81 = podnik, který v brzké době zbankrotuje. Hodnoty nacházející se mezi těmito intervalu jsou charakteristické pro podnik, který má omezené finanční problémy (Jiříček & Morávková, 2008).
29
zadržené výdělky – fondy ze zisku, VH minulých let, VH běžného období; zdroj: (Smejkal & Rais, 2006) podle Jiříčka a Morávkové (2008) se tržní hodnota vlastního kapitálu vypočítá jako 5 * (VH za účetní období + odpisy dlouhodobého majetku) 30
24
Praktická část 3 Rodinný pivovar Bernard, a. s. 3.1 Historie pivovaru Roku 1597 byla v Humpolci ukončena éra vaření měšťanského piva. Nahradila ji produkce z pivovaru patřící majitelům z heráleckého panství. V 30. letech 20. století se pivovar postupně rozrůstal. Jeho majitelkou byla Marie Terezie Fügnerová. V tomto období zde bylo zaměstnáno již 40 stálých zaměstnanců a roční výstav31 piva činil 20 tisíc hektolitrů. Produkovalo se světlé i tmavé pivo, které dále putovalo na Německobrodsko, Ledečsko a Pelhřimovsko. V roce 1949 byl pivovar přeměněn na komunální podnik a byl zařazen do NP Horácké pivovary Jihlava. Kolem roku 1960 však velmi rostl tlak na zrušení pivovaru a již neprobíhaly žádné investice. 26. října 1991 byl zkrachovalý humpolecký pivovar vydražen. Novými majiteli se stali Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal. Jejich snem bylo vybudování pivovaru, který bude vařit poctivé české pivo s vlastním názorem. Pivovar byl vydražen za celý pětinásobek účetní hodnoty a technologicky byl tzv. po smrti. Proto prvních deset let bojoval tento pivovar o přežití. Avšak díky své jedinečné kvalitě se dařilo plnit jejich sen a BERNARD se postupně stal celostátně známou značkou a pojmem. Dalším cílem novodobých majitelů bylo vybudovat Bernard jako kultovní značku. K naplnění snu je potřeba neustále investovat do jeho rozvoje. Proto v roce 2013 dosáhly investice částky 100 milionů Kč. Od roku 2000 působí Rodinný pivovar BERNARD jako akciová společnost. V červenci roku 2001 do ní vstoupil jako strategický partner belgický pivovar Duvel Moortgat. Vstupem do pivovar získal 50% podíl. Druhou polovinu podniku si mezi sebou dělí Stanislav Bernard s 25% podílem a Josef Vávra taktéž s 25% podílem. Za dobu své existence získal pivovar řadu úspěchů, každým rokem mu na kontě přibývají další prestižní ocenění. Současný výstav piva již přerostl hranici 200 tisíc hektolitrů alkoholického a nealkoholického piva. (Forrest, 2005)
31
produkce piva v daném pivovaru
25
3.2 Předmět podnikání Předmětem podnikání pivovaru je: pivovarnictví a sladovnictví, hostinská činnost, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.
3.3 Statutární orgány Statutárními orgány pivovaru jsou představenstvo a dozorčí rada. Členy představenstva jsou: Ing. Stanislav Bernard – předseda, Daniel Gabriel Roger Krug – místopředseda představenstva, Ing. Josef Vávra – člen představenstva a Hedwig Sybille Dirk Maria Lodewijk Neven – člen představenstva. Dozorčí rada se sestává z: předsedy dozorčí rady – Michel Luc Jozef Victor Moortgat, místopředsedy dozorčí rady – Ing. Iva Vávrová a členky dozorčí rady – Mgr. Helena Bernardová.
3.4 Akcie a základní kapitál společnosti Rodinný pivovar BERNARD vlastní 256 ks kmenových akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč v listinné podobě a 40 ks kmenových akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč taktéž v listinné podobě. Akcie pivovaru jsou omezeně převoditelné, přičemž podmínkou převoditelnosti akcií na jméno je souhlas valné hromady s jejich převodem. Jak již bylo výše zmíněno, dlouholetá rozhodování a mnoho jednání nakonec přinesla v červenci roku 2001 podpis smlouvy o sloučení podniku s belgickým pivovarem DUVEL MOORTGAT. Nový partner přinesl do společnosti vklad ve výš 110 000 000 Kč, čímž došlo k navýšení základního kapitálu na částku 260 000 000 Kč. V současné době je základní kapitál plně splacen. Cílem tohoto spojení je snaha o dosažení výhledově dlouhodobé
26
ziskovosti pivovaru, urychlení vývoje a hlavně větší připravenost na požadavky trh v oblasti pivních experimentů.
3.5 Informace o tržbách pivovaru V roce 2001 nebyl prodej moc úspěšný, celkový výstav piva dosáhl 95 000 hl piva. Velikost výstavu byla ovlivněna masivním tlakem ze strany ostatních pivovarů pro získání podílu na trhu a také chybějící reklamou na pivo Bernard. Tržby v tomto roce činily 102 897 tis. Kč. Rok 2001 přinesl také vstup nového partnera do pivovaru. Pivovar Duvel Moortgat z Belgie vložil do společnosti vklad v hodnotě 110 000 tis. Kč. Tímto vstupem byl navýšen základní kapitálu pivovaru a změnily se podíly akcionářů (Stanislav Bernard 25%, Josef Vávra 25% a belgický partner 50%). V roce 2002 tržby za vlastní výrobky dosáhly částky 136 710 tis. Kč s výstavem necelých 109 000 hl piva. Rok 2003 přinesl tržby ve výši 200 417 tis. Kč při celkovém výstavu 122 000 hl. Za rok 2004 bylo dosaženo celkových tržeb ve výš 204 794 tis. Kč, výstav piva v tomto roce činil 123 031 hl. V roce 2005 dosáhl pivovar Bernard 238 816 tis. Kč tržby a výstavu piva 127 832 hl. Rok 2006 značil převedení výroby sladu do sladovny v Rajhradu. Byl zaznamenán pokles tržeb oproti předešlému roku o 21 637 tis. Kč, tudíž celkové tržby činily 227 231 tis. Kč. Oproti tomu byla dosažena suma výstavu 140 021 hl piva. Tržby v roce 2007 vyrostly na částku 272 754 tis. Kč při výstavu 156 520 hl. V letech 2008 až 2012 tržby stále narůstaly, a to na 345 075 tis. Kč (výstav 187 786 hl piva), 378 800 tis. Kč (výstav 204 377 hl), 373 904 tis. Kč (výstav 204 474 hl), 395 559 tis. Kč (205 988 hl) a v roce 2012 se vyšplhaly tržby na 414 595 tis. Kč s celkovým výstavem 212 873 hl.
V roce 2013 dosáhly tržby za vlastní výrobky na částku 446 645 tis. Kč.
Současně se v tomto roce podařilo dosáhnout zatím nejvyššího výstavu piva, a to téměř 231 000 hl. V následujících grafech je znázorněn vývoj tržeb a výstavu piva v letech 2001 – 2013. Veškeré informace o tržbách jsem čerpala z výročních zpráv pivovaru, které jsou dostupné na webu Justice Ministerstva spravedlnosti. (Justice, 2012)
27
Tržby za vlastní výrobky pivovaru Bernard v letech 2001 - 2013 500000 400000 300000 Tržby
200000 100000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Graf č. 1 - Tržby za vlastní výrobky pivovaru Bernard v letech 2001 – 2013 Zdroj: výroční zprávy pivovaru; vlastní zpracování
Výstav piva (hl) v letech 2001 - 2013 250000 200000 150000 Výstav
100000 50000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Graf č. 2 - Výstav piva v letech 2001 – 2013 Zdroj: výroční zprávy pivovaru; vlastní zpracování
3.6 Investice společnosti Hned od prvního roku fungování pivovaru bylo investováno 11 mil. Kč do nové technologie, strojů a staveb. Investice ve výši 40 mil. Kč putovaly také do podpory prodeje a reklamy. V roce 2002 investoval pivovar cca 20 mil. Kč do technologií a dalších 21 mil. Kč do propagace. V dalším roce pivovar nepřestával investovat do dalších nových technologií. Přibývaly investice do softwaru, dlouhodobého majetku a staveb. Rok 2004 zaznamenal 28
investice do výčepních technologií, reklamního materiálu, nákup nových sudů a také investice do modernizace výroby. V roce 2005 byla do pivovaru pořízena nový myčka lahví v hodnotě 8 mil. Kč. V letech 2006, 2007 a 2008 bylo postupně investováno do nové administrativní budovy, ležáckých tanků, značkové prodejny a etiketovacího stroje. V dalších letech se investice zaměřovaly také na laboratoř, varnu, nové kompresory a cylindrokonické tanky32. Velmi významnou investicí je také výměna transformátoru vysokého napětí, která se uskutečnila v roce 2012. Snem majitelů pivovaru je vytvořit z piva Bernard kultovní značku. Neustálým investováním do rozvoje se tento sen stává skutečností.
32
Cyklodronické tanky (zkratka CKT) jsou nádoby určené pro intenzivní proces kvašení a dokvašování piva v jedné společné nádobě. Díky nim se zkracuje doba výroby piva a je zvýšena mikrobiologická čistota díky snadnějšímu provádění sanitací. Hlavními výhodami CKT jsou vyšší trvanlivost piva a plné zachování chuti. Zdroj: http://www.brewia.cz/index_4CZ.html
29
4 Finanční analýza 4.1 Analýza absolutních ukazatelů 4.1.1 Analýza trendů Horizontální analýza porovnává dílčí položky účetních výkazů. Tato analýza se provádí za určité období v dané časové řadě. Název horizontální získala díky stylu provedení po řádcích, tedy horizontálně. Ve sledovaném období (2011 – 2013) měla celková aktiva rostoucí trend. Stálá aktiva zaznamenala celkem výrazné změny. V první řadě celkový dlouhodobý majetek vzrostl od roku 2011 o 38,07 %. Tento nárůst byl zapříčiněn nákupem nových sudů a přetlačných tanků. Dlouhodobý nehmotný majetek měl taktéž rostoucí trend. Od roku 2012 vzrostl o 10,29 %. Dlouhodobý finanční majetek naproti tomu prošel velkým nárůstem. Během roku 2012 vzrostl o 53,08%, tj. o necelých 17 000 tis. Kč. Zvýšily se podíly v ovládaných a řízených osobách a také půjčky a úvěry řídících osob. Oběžná aktiva prošla ve sledovaném období značnými výkyvy. Například v letech 2012 a 2013 se celková oběžná aktiva snížila o celých 26 %. Zásoby neprošly markantními změnami. Zásoby materiálu, nedokončené výroby, výrobků a zboží se ve sledovaném období pohybovaly téměř kolem stejných hodnot. Hodnotu oběžných aktiv velmi ovlivnilo kolísání krátkodobých pohledávek. V roce 2011 činili krátkodobé pohledávky 45 664 tis. Kč, v roce 2012 však stouply na sumu 73 110 tis. Kč. Jak je možné vidět v tabulce, tento nárůst činil téměř 38 %. V roce 2013 se krátkodobé pohledávky ustálily na hodnotě 48 905 tis. Kč. Za velkým nárůstem pohledávek v roce 2012 stojí zřizování propagačních smluv. Pivovar Bernard vždy poskytne novému restauračnímu zařízení propagační smlouvu a zároveň do tohoto zařízení investuje finanční prostředky. Restaurace se propagační smlouvou zavazuje na 5 let točení a propagace piva Bernard. Pokud však nastane situace, že restaurace např. přejde na jiné pivo nebo se dostane do finančních potíží a krachne, v těchto případech se pak pohledávka stává nedobytnou. Pivovar si vytvoří opravné položky ve výši 100 %, jestliže je pohledávka starší než 1 rok. V případě stáří pohledávky méně než půl roku je vytvořena 50% procentní opravná položka33.
33
Pozn. V roce 2014 již pivovar odstoupil od propagačních smluv. Zdroj: interní informace pivovaru
30
Pivovar Bernard vlastnil dlouhodobé pohledávky pouze v roce 2012, proto nebyly do analýzy trendů zahrnuty. V roce 2013 již podnik neměl žádné dlouhodobé pohledávky. Poslední položkou, která ovlivňuje výši oběžných aktiv, je krátkodobý finanční majetek. Zde došlo k velmi výraznému poklesu. Mezi roky 2011 a 2012 došlo k nárůstu krátkodobého finančního majetku o téměř 49 %. Tento nárůst byl způsoben nákupem krátkodobých cenných papírů (směnek) za 160 000 tis. Kč. Pivovar Bernard za volné finanční prostředky nakoupil směnky za účelem zhodnocení tohoto kapitálu (nákup směnek byl výhodnější než úročení na běžném účtu). V roce 2013 však opět došlo k poklesu o zhruba 42 %. I přesto, že se zvýšila suma peněz na běžném účtu, byly prodány veškeré nakoupené směnky z roku 2012. 2012/2011 Položka/rok Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek
absolutní změna
relativní změna (%)
29 537 -4 141 74 -9 817 5 602 38 146 -1 631 -27 446 67 223
5,39 -1,63 5,35 -4,34 21,55 14,91 -3,66 -37,54 48,67
2013/2012 relativní absolutní změna změna (%) 14 818 2,567 94 940 38,07 150 10,29 78 014 36,06 16 776 53,08 -76 803 -26,12 5 860 13,63 3 241 7,10 -86 159 -41,96
Tabulka č. 1 - Horizontální analýza vybraných položek aktiv Zdroj: účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
V první části období (tj. roky 2011 – 2012) celková pasiva rostla, v druhé polovině byl ovšem zaznamenán pokles. Vlastní kapitál společnosti nejprve vykazoval nárůst o 10,04 %. Rostoucí trend vlastního kapitálu představuje příznivý fakt pro vlastníky podniku. Značí to, že celková aktiva podniku jsou z větší části kryta vlastními zdroji. V případě pivovaru tomu tak bylo na přelomu let 2011 a 2012. V roce 2013 vlastní kapitál klesl o necelá 3%. Kapitálové fondy pivovaru rok od roku rostly. Hlavní rostoucí položkou byly oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Jednou z dalších částí vlastního kapitálu jsou rezervní fondy. Zde pivovar každým rokem navyšuje zákonný rezervní fond. Navyšuje se ze zákona stanoveného přídělu z vytvořeného zisku běžného období. Hlavní vliv na snížení vlastního kapitálu měl výsledek hospodaření minulých let, který se v období 2012/2013 snížil téměř na polovinu. Tzn., že z částky 65 916 tis. Kč v roce 2012 klesl na 35 836 tis. Kč roku 2013 (tj. o 45,63 %). Pokles VH z minulých let byl zapříčiněn úhradou ztráty z minulých let. 31
Velmi znatelnou změnou ve stavu cizích zdrojů bylo navýšení rezerv o 165,29 %. Nárůst ve výši 2 724 tis. Kč zaznamenala položka rezerv na daň z příjmů. Velmi příznivým faktorem pro snižování zadluženosti podniku je snížení dlouhodobých závazků. Tyto závazky měly klesající tendenci v celém sledovaném období. Pivovar měl odložený daňový závazek, který se ale rok od roku snižuje. Tím také klesá celková hodnota dlouhodobých závazků. Krátkodobé závazky ve sledovaném období narůstaly, v roce 2013 to bylo o necelých 20 %. V roce 2012 nepatrně narostly závazky k zaměstnancům, které pivovar v tomto období přijmul. V roce 2013 tyto závazky opět poklesly. S rostoucím počtem zaměstnanců také rostly závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Na druhé straně však krátkodobé přijaté zálohy neustále narůstaly. Tyto závazky obsahují přijaté zálohy za sudy a přepravky dodané zákazníkům.
Položka/rok Pasiva celkem Vlastní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy VH minulých let VH běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky
2012/2011 absolutní relativní změna změna (%) 147 099 26,86 38 149 10,04 5 602 22,50 2 313 33,63 23 948 57,06 6 286 13,59 -7 524 -5,67 -14 563 -89,83 -574 -8,79 7 613 6,92
2013/2012 absolutní relativní změna změna (%) -102 743 -14,79 -9 875 -2,36 8 926 29,27 2 627 28,59 -30 080 -45,63 8652 16,47 24 830 19,84 2 724 165,29 -932 -15,66 23 038 19,60
Tabulka č. 2 - Horizontální analýza vybraných položek pasiv Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování Po rozboru rozvahových položek přichází na řadu horizontální analýzy výkazu zisků a ztrát. Jako první jsem analyzovala vybrané položky výnosů. První zkoumanou částí jsou výkony34. Podle Tabulky č. 3 můžeme vidět, že tato položka měla ve sledovaném období rostoucí trend. V letech 2012/2013 narostly výkony o 8,12 %. Zvyšování výkonů signalizuje rostoucí objem výstupů podniku. Tento nárůst se také odráží ve výnosech, které ovlivňují výsledek hospodaření. Další výnosovou položkou jsou tržby za prodej vlastních výrobků. Údaj vykazoval rovněž rostoucí tendenci. Neustálé rozšiřování sortimentu pivovaru zvyšuje rok od roku tržby. V roce 2013 se tržby za
34
Výkon = účetně zachytitelný výstup činnosti podniku; výkon oceněný v peněžních jednotkách se stává výnosem; zdroj: http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-pojmu.php?pojem=vynos
32
vlastní výrobky vyšplhaly na částku 446 645 tis. Kč. O pivo Bernard je velký zájem, proto byl v roce 2013 také zřízen internetový obchod. Zvyšování přidané hodnoty35 indikuje rostoucí výkonnost podniku. Od začátku sledovaného období vzrostla přidaná hodnota o téměř 11%. Čím vyšší je přidaná hodnota podniku, tím vyšší je samozřejmě zisk podniku, což je hlavním cílem podnikání. V roce 2013 se přidaná hodnota ustálila na částce 217 112 tis. Kč. Nejpodstatnější částí výkazu zisků a ztrát je výsledek hospodaření za účetní období (čistý zisk). Z tabulky lze vyčíst, že čistý zisk pivovaru se rok od roku kladně zvyšoval. Nejvyššího nárůstu dosáhl v roce 2013. Vzrostl o 8 652 tis. Kč, což je o 16,47 %. Důvodem zvýšení VH byl výrazný vzrůst tržeb z vlastních výrobků a změny stavu vnitropodnikových zásob, které si pivovar vytvořil vlastní činností. Trend výsledku hospodaření je velmi příznivý. V dalších letech je možné očekávat postupný růst.
Položka/rok Výkony Tržby za prodej vl. výrobků Přidaná hodnota Provozní výsledek hospodaření VH za účetní období
2012/2011 absolutní relativní změna změna (%) 18 052 4,56 19 036 4,81 5 175 2,66 6 778 10,97 6 286 13,59
2013/2012 absolutní relativní změna změna (%) 33 619 8,12 32 050 7,73 17 699 8,88 7 200 10,50 8 652 16,47
Tabulka č. 3- Horizontální analýza vybraných položek výnosů Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování K horizontální analýze výkazu zisků a ztrát nepochybně patří rozbor nákladových položek. Výkonová spotřeba (obsahující spotřebu materiálu a energie a náklady na služby) ve sledovaném období rostla. I přes růst této nákladové položky nedošlo k výraznému snižování přidané hodnoty (viz Horizontální analýza výnosů). Naopak, díky stále se zvyšujícím tržbám za vlastní výrobky hospodářský výsledek narůstal. Spotřeba materiálu a energie (společně se službami tvořící výkonovou spotřebu) ve sledovaném období rostly. V letech 2012/2013 vzrostla spotřeba o celých 11,67%. Náklady na spotřebu byly investovány do výstavby CIP stanice, vozového parku, chladiče mladiny a také započala výměna transformátoru vysokého napětí. Významnou položkou nákladů je skupina osobních nákladů. Tato skupina zaznamenala nárůst o 3%. Důvodem růstu bylo zvýšení mzdových nákladů. To bylo zapříčiněno nabíráním nových zaměstnanců a také zvyšováním jejich průměrných mezd. K 31. 12. 2013 bylo v pivovaru zaměstnáno 140 pracovníků (113 zaměstnanců, 24 členů řídících orgánů).
35
Přidaná hodnota = výnos z provozní činnosti podniku snížený o náklady na kapitál; zdroj: http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/management/rizeni-podniku/n:18545/Ekonomicka-pridana-hodnota
33
Poslední bodem horizontální analýzy nákladů jsou odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Snižování nákladů podniku a zvyšování výnosů má příznivý vliv na hospodářský výsledek. Pokles odpisů byl zaznamenán zejména u strojů a zařízení. Část tohoto pivovarského zařízení byla účetně vyřazena z důvodu plného odepsání.
2012/2011
2013/2012
Položka/rok
absolutní změna
relativní změna (%)
absolutní změna
relativní změna (%)
Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Osobní náklady Mzdové náklady Odpisy DHM a DNHM
12 799 8 312 4 487 2 963 2 320 - 3 814
6,32 6,90 5,48 4,10 4,74 -7,02
15 797 15 031 766 5 281 3 158 - 940
7,34 11,67 0,89 7,01 6,16 -1,86
Tabulka č. 4 - Horizontální analýza vybraných položek nákladů Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
4.1.2 Procentní rozbor Procentní rozbor (tzv. vertikální analýza) je syntéza se společnou základnou Jednotlivé položky rozvahy se převedou z absolutních hodnot do relativních vyjádření. Procentní rozbor aktiv naznačuje, že převážná část celkových aktiv je tvořena dlouhodobým majetkem (stálými aktivy). Podíl stálých aktiv se v každém roce pohyboval kolem 45 – 50 %. Nejdominantnější částí stálých aktiv je dlouhodobý hmotný majetek. Druhou částí doplňující stálá aktiva jsou aktiva oběžná. Ta se během let 2011 až 2013 pohybovala v rozmezí od 46 do 50 % (i s poklesem v roce 2013). Vypočtené hodnoty značí, že struktura aktiv pivovaru je velmi kladná. Pivovar má své prostředky uložen v dlouhodobě výnosnějších aktivech – a to dlouhodobý majetek. Tyto stálá aktiva se budou ve výhledu dalších období neustále navyšovat, protože podnik neustále investuje do nového zařízení.
34
Položka/rok Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek
2011
2012
2013
100,00 46,29 0,25 41,29 4,75 46,72 8,15 13,35 25,22
100,00 43,21 0,25 37,48 5,47 50,93 7,45 7,91 35,58
100,00 58,16 0,27 49,72 8,17 36,69 8,25 8,26 20,13
Tabulka č. 5 - Vertikální analýza vybraných položek aktiv Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování Pasiva neprošla ve sledovaném žádnými výraznými změnami. Vlastní zdroje (vlastní kapitál) se ustálily v intervalu mezi 60 – 69 %. V této kategorii se nepatrně změnil pouze výsledek hospodaření minulých let. Jak již bylo zmíněno v analýze trendů, VH minulých let se snižoval kvůli splácení ztráty z minulých let. Naproti tomu pivovar splňoval hlavní cíl podnikání – navyšování výsledku hospodaření běžného účetního období. Z částky 46 261 tis. Kč z roku 2011 se zisk vyšplhal na hodnotu 61 199 tis. Kč roku 2013. Cizí zdroje se taktéž pohybovaly kolem 25 %. Jenom v roce 2012 se tato hodnota snížila o 7 procent. Tento pokles byl zapříčiněn snížením krátkodobých závazků.
Položka/rok
2011
2012
2013
Pasiva celkem Vlastní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy VH minulých let VH běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky
100,00 69,38 4,55 1,26 7,66 8,45 24,23 2,96 1,19 20,07
100,00 60,18 4,39 1,32 9,49 9,49 18,01 0,24 0,86 16,92
100,00 68,96 6,66 2,00 6,05 10,34 25,33 0,74 0,85 23,75
Tabulka č. 6 - Vertikální analýza vybraných položek pasiv Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování Z vertikální analýzy vybraných položek výnosů lze vyčíst, že převažující část výnosů byla tvořena výkony. Jejich účast ve výnosech se ve sledovaném období pohybovala v intervalu od 96,22 % až do 98,64 %. Položka výkonů byla téměř z celé části tvořena tržbami za prodej vlastních výrobků. V roce 2012 dokonce nastal případ, že tyto tržby přesahovaly hodnotu výkonů o 373 tis. Kč (tj. 0,09 %). Převyšující částka tržeb nad výkony byla způsobena zápornou změnou stavu vnitropodnikových zásob vlastní činnosti.
35
Další částí vertikální analýzy je přidaná hodnota. Tato položka vyjadřuje výnos pivovaru z provozní činnosti zbavená nákladů na kapitál. Dosahovala ve všech letech sledovaného období téměř 50%. Procentní rozbor výsledku hospodaření za účetní období signalizuje velmi dobrý směr hospodaření společnosti. Ve sledovaném období se se jeho podíl na celkových výnosech vyšplhal z hodnoty 11,24 % přes hodnotu 12,18 % až na konečný výsledek 13,48%. Podíl čistého zisku se v roce 2013 stal dosud nejlepším výsledkem, kterého pivovar docílil téměř od začátku svého vzniku.
Položka/rok Výnosy celkem Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků Přidaná hodnota Provozní výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období
2011
2012
2013
100,00 96,22 96,08 47,18 15,00 11,24
100,00 95,98 96,07 46,21 15,88 12,18
100,00 98,64 98,37 47,82 16,68 13,48
Tabulka č. 7 - Vertikální analýza vybraných položek výnosů
Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování Poslední částí procentního rozboru je analýza vybraných položek nákladů. Největší část nákladů tvoří výkonová spotřeba. Ve sledovaném období se její podíl pohyboval stejnoměrně kolem 58%. I přes probíhající investice do vybavení pivovaru se položka spotřeby materiálu a energie nezvyšovala nijak výrazně. Po celé období nepřekročila 40% procentní podíl na celkových nákladech. Druhou částí výkonové spotřeby jsou služby. Jejich procento na celkových nákladech se ve sledovaném období prakticky vůbec nezměnilo (nebyla překročena hodnota 21 %). I když se tyto dvě nákladové položky neměnily, jejich stagnace naznačuje, že se pivovar postupně snaží snižovat materiálovou náročnost výroby pomocí nových technologií. Další skupinou podílející se na celkových nákladech jsou osobní náklady. Vzhledem k náboru nových pracovníků nezaujímá tato skupina příliš velký podíl na celkových nákladech. Nejvyšší podíl mzdových nákladů byl v roce 2012 a činil 14,14 %. Skupinu nákladů uzavírají odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Postupné snižování těchto nákladů bylo zapříčiněno vyřazováním majetku (jak již bylo zmíněno výše).
36
Položka/rok Náklady celkem Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Osobní náklady Mzdové náklady Odpisy DHM a DNHM
2011
2012
2013
100,00 57,56 34,26 23,29 20,56 13,91 15,44
100,00 59,37 35,53 23,84 20,77 14,14 13,93
100,00 58,04 36,14 21,90 20,24 13,67 12,45
Tabulka č. 8 - Vertikální analýza vybraných položek nákladů Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
4.2 Analýza rozdílových ukazatelů Jak již bylo zmíněno výše, čistý pracovní kapitál je přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými dluhy. Ve sledovaném období (2011 – 2013) dosáhl pivovar Bernard kladných hodnot čistého pracovního kapitálu, viz Tabulka č. 5. Ukazatel/rok Čistý pracovní kapitál
2011
2012
2013
130 897
176 448
73 457
Tabulka č. 9 - Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2011 - 2013 Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
V roce 2011 činila hodnota pracovního kapitálu 130 897 tis. Kč. To znamená, že pivovaru po splacení krátkodobých závazků zůstalo 130 897 tis. Kč oběžných aktiv. Rok 2012 zaznamenal nárůst čistého pracovního kapitálu na 176 448 tis. Kč. Tento nárůst zapříčinilo zvýšení krátkodobého finančního majetku (nákup krátkodobých cenných papírů - směnek) a také byla rozpuštěna krátkodobá část rezerv na daň z příjmů. V roce 2013 klesla hodnota pracovního kapitálu na 73 457 tis. Kč. Pokles zapříčinilo snížení krátkodobých finančních prostředků, respektive byly prodány všechny krátkodobé směnky.
37
Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2011 - 2013 176448
200000 150000
130897
100000
73457
ČPK
50000 0 2011
2012
2013
Graf č. 3 - Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2011 – 2013 Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
4.3 Analýza poměrových ukazatelů 4.3.1 Ukazatele likvidity Ukazatel/rok
2011
2012
2013
Hotovostní likvidita
1,11
1,75
1
Pohotová likvidita
1,69
2,14
1,17
Celková likvidita
2,05
2,5
1,51
Tabulka č. 10 - Ukazatele likvidity v letech 2011 - 2013 Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
Hotovostní likvidita je považována za nejpřesnější ukazatel likvidity. Hodnota ukazatele by se měla pohybovat v intervalu od 0,2 do 0,5. Čím je hodnota vyšší než interval, tím více je podnik v příznivější situaci. Jak je možné vyčíst v tabulce (viz Tabulka č. 3), vypočítané hodnoty hotovostní likvidity převyšují hraniční hodnotu 0,5 v každém roce. Hotovostní likvidita měří, jak je podnik schopen hradit splatné dluhy. Z výpočtů je patrné, že hodnoty hotovostní likvidity pivovaru jsou velmi příznivé a podnik má k dispozici dostatečné množství krátkodobých finančních prostředků, kterými platí své dluhy včas. Ukazatel pohotové likvidity obsahuje větší spektrum kritérií než sama hotovostní likvidita. Hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 1,0 – 1,5. Ve všech sledovaných letech hodnota pohotové likvidity přesáhla hraniční body intervalu. V roce 2012 přesahovala 38
výsledná hodnota ostatní dva roky. Bylo to zapříčiněno nárůstem krátkodobého finančního majetku (nákup cenných papírů) a také snížením pohledávek téměř na polovinu. V roce 2013 se hodnota opět vrátila na podobnou hodnotu roku 2011. Výše ukazatele by neměla klesnout pod stanovený interval. V našem případě je pohotová likvidita na velmi dobré úrovni. Znamená to, že pivovar je schopen se vyrovnat se svými závazky bez nutnosti prodávat své zásoby. Dosahování vyšších hodnot ukazatele je velmi příznivým znakem pro věřitele. Ukazatel celkové likvidity je v literatuře považován za významný indikátor platební schopnosti podniku. Doporučený interval pro hodnoty ukazatele je od 2,0 do 2,5. Vysoká hodnota ukazatele vyjadřuje schopnost podniku lépe dostát svým závazkům. Signalizuje také vyšší platební schopnost. V letech 2011 a 2012 se hodnota vešla do doporučeného intervalu. V roce 2013 však tato hodnota klesla pod doporučený interval. Pokles byl zapříčiněn snížením krátkodobého finančního majetku (jak již bylo zmíněno výše, pivovar v roce 2013 již neměl žádné krátkodobé cenné papíry) a také zvýšením krátkodobých závazků. I když hodnota ukazatele poklesla celkem výrazně na rozdíl od předchozích dvou let, neznamená to žádné markantní zhoršení platební schopnosti podniku. Hodnota celkové likvidity by neměla klesnout pod 1. Tento pokles signalizuje snížení likvidity podniku a není velmi příznivý.
Vývoj ukazatelů platební schopnosti v letech 2011 - 2013 2,5 2,5 2,05 2 1,5
1,69
2,14 1,75 1,51
1,11
1
1,17
1
Hotovostní likvidita Pohotová likvidita Celková likvidita
0,5 0 2011
2012
2013
Graf č. 4 - Vývoj ukazatelů platební schopnosti v letech 2011 – 2013 Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
39
4.3.2 Ukazatele rentability Ukazatel/rok
2011
2012
2013
Rentabilita aktiv Rentabilita celkového investovaného kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu
0,11
0,12
0,13
0,15
0,16
0,18
0,12
0,13
0,15
Rentabilita tržeb
0,12
0,13
0,14
Tabulka č. 11 - Ukazatele rentability v letech 2011 - 2013 Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
Ukazatele rentability jsou velmi významný prostředkem k měření podnikatelské činnosti. Poměřují celkový zisk se zdroji, které byly k jeho dosažení použity. Prvním vypočteným ukazatelem je rentabilita aktiv. Je považován za klíčové měřítko rentability. Vyjadřuje celkovou efektivnost podniku. Ukazatel ROA měl od roku 2011 do roku 2013 stoupající tendenci. To znamená, že 1 Kč vložená do celkových aktiv přinesl podniku v roce 2011 0,11 Kč zisku před zdaněním, 0,12 Kč zisku v roce 2012 a v roce 2013 přinesla 0,13 Kč zisku před zdaněním. Stoupající tendence značí, že podnik je komplexně schopen vytvářet zisk. Rentabilita celkového investovaného kapitálu má stejný vývoj jako ukazatel ROA. Nejvyšší hodnota 0,18 byla naměřena v roce 2013. Tento nárůst zapříčinil zvýšení zisku před úroky a zdaněním (EBIT). Rentabilita vlastního kapitálu je velmi zásadním ukazatelem při hodnocení úspěšnosti investic. V případě pivovaru má tento ukazatel za poslední tři roky rostoucí tendenci. Zvyšující se trend ukazatele je zapříčiněn neustálým nárůstem čistého zisku. K nejvyššímu zhodnocení vlastního kapitálu došlo v našem případě v roce 2013, kdy 1 Kč vložená do pivovaru přinesla 0,15 Kč zisku. Jako posledním ukazatelem jsem se zabývala rentabilitou tržeb. Ukazatel stanovuje, kolik korun čistého zisku připadá na jednu korunu tržeb. Vývoj ukazatele vyjadřuje, zda podnik efektivně hospodaří se svými dostupnými prostředky, zda má pod kontrolou své náklady a také jaké postavení zaujímá místo na trhu z hlediska úspěšnosti svých produktů. Dle Tabulky č. 4 můžeme vidět, že ukazatel roste v každém roce. Rentabilita tržeb v roce 2013 naznačuje, že jedna koruna tržeb připadá na 0,13 korun čistého zisku. Neustálý nárůst rentability tržeb
40
signalizuje velmi dobrou výkonnost ekonomiky pivovaru a hospodárné nakládání s podnikovými prostředky.
Vývoj ukazatelů rentability v letech 2011 2013 0,18
0,20 0,16
0,15 0,15
0,120,12
0,11
0,12
0,130,13
0,13
0,15 0,14
ROA ROCE
0,10
ROE ROS
0,05 0,00 2011
2012
2013
Graf č. 5 - Vývoj ukazatelů rentability v letech 2011 – 2013 Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
4.3.3 Ukazatele aktivity Pomocí ukazatelů aktivity měří podnik svou schopnost využití vložených prostředků. Podávají informace o efektivním hospodaření s aktivy a intenzitě využívání kapitálu. Ukazatel/rok
2011
2012
2013
Obrat aktiv
0,73
0,72
0,76
Obrat stálých aktiv
1,57
1,68
1,31
Obrat zásob
8,9
9,7
10,1
Doba obratu zásob (ve dnech)
40
37
36
5,45
9,16
9,21
66
39
39
15,39
16,5
12,19
23
22
30
Obrat pohledávek Doba obratu pohledávek (ve dnech) Rychlost obratu závazků Doba splatnosti závazků (ve dnech)
Tabulka č. 12 - Ukazatele aktivity v letech 2011 - 2013 Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
41
Obrat aktiv se ve sledovaném období pohyboval okolo hodnoty 0,7. Tento výsledek znamená, že celková aktiva pivovaru se během účetního období proměnila 0,7krát v peněžní prostředky. Nejvyšší hodnota byla dosažena v roce 2013, vyhoupla se na 0,76. Vývoj obratu aktiv je celkově rovnoměrný. Je to způsobeno téměř stejnoměrným zvyšováním stavu celkových aktiv a také zvyšování tržeb podniku. Druhým ukazatelem je obrat stálých aktiv, nebo-li dlouhodobého majetku. Z vypočtených hodnot ukazatele je zřetelné, že se využití dlouhodobého majetku pivovaru zvyšuje. V roce 2012 dosáhl ukazatel nejvyšší hodnoty, a to 1,68. Růst tohoto ukazatele je zapříčiněn nepřetržitými investicemi do dlouhodobého majetku pivovaru, viz Kapitola 3.6 Investice společnosti. Při neustálém přísunu investic do majetku lze předpokládat také růst tohoto ukazatele. Obrat zásob má rovněž rostoucí tendenci. Tato tendence naznačuje velmi dobré hospodaření se zásobami pivovaru. Podnik má dostatek likvidních zásob a efektivně využívá peněžní prostředky. Z vypočtených hodnot je patrné, že jednotlivé zásoby byly ve sledovaných obdobích přibližně devětkrát přeměněny na hotovost. To znamená, že byly prodány a znovu uskladněny. Ruku v ruce s obratem zásob jde další ukazatel – doba obratu zásob. Tento ukazatel informuje o tom, za jakou dobu jsou zásoby schopny přeměnit se do peněžní formy. Ukazatele doby obratu pivovaru vypovídají o tom, že zásoby jsou ukládány ve skladech cca 36 až 40 dnů do té doby, než dochází k jejich spotřebě nebo prodeji. Hodnoty tohoto ukazatele jsou příznivé pro pivovar. Indikují, že pivovar neudržuje přebytečné množství zásob na skladě, čímž nenavyšuje přebytečné náklady na skladování. Podle literatury obrat pohledávek udává, jak rychle jsou pohledávky podniku přeměněny na hotovost. Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychlejší je inkasování peněz za ně. Podnik pak může dále využívat rychle vyinkasované peníze za pohledávky např. na nákup dalšího materiálu nebo k úhradě závazků. Také platí pravidlo, pokud se sníží výše pohledávek ukazatel vzroste, a naopak. V roce 2011 byl obrat pohledávek 5,45. V letech 2012 a 2013 vstoupl obrat na hodnoty 9,16 a 9,21. Vzrůst hodnot ukazatele zapříčinilo snížení pohledávek téměř na polovinu. Stejné snížení bylo zaznamenáno i u ukazatele doby obratu pohledávek. V roce 2011 hradili odběratelé své pohledávky za 66 dní, v letech 2012 – 2013 se již doba úhrady odběratelů snížila na 39 dní. Rychlejší inkasování peněz od odběratele znamená pro pivovar peněžní prostředky, které mohou být využity na jiné účely, například na investice.
42
Poslední dvojicí ukazatelů jsou rychlost obratu závazků a také doba splatnosti závazků. Z hodnot je patrné, že rychlost obratu závazků se snižuje. Tento fakt značí snahu dodavatelů o prodloužení doby splatnosti závazků. Doba splatnosti závazků je téměř konstantní (pohybuje se okolo 20 – 30 dní). To značí, že pivovar hradil své závazky ve sledovaném období v poměrně stejném časovém rozmezí, což je příznivým znakem pro dodavatele.
počet obrátek
Vývoj ukazatelů aktivity v letech 2011 - 2013 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00
16,50
15,39
9,79,16
8,9
12,2 10,1 9,21
5,45
obrat aktiv obrat DM obrat zásob obrat pohledávek
1,68 0,72
1,57 0,73 2011
1,31 0,76
2012
rychlost obratu závazků
2013
roky
Graf č. 6 - Vývoj ukazatelů aktivity v letech 2011 – 2013 Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
počet dnů
Vývoj doby obratu pohledávek a doby splatnosti závazků v letech 2011 - 2013 70 60 50 40 30 20 10 0
66
39 23
39 30 22
doba obratu pohledávek doba splatnosti závazků
2011
2012
2013 rok
Graf č. 7 - Vývoj doby obratu pohledávek a doby splatnosti závazků v letech 2011 – 2013 Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
43
4.3.4
Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti vyjadřují rámec, ve kterém podnik financuje svá aktiva cizími zdroji. Ukazatel/rok Celková zadluženost
2011 0,240
2012 0,220
2013 0,250
Dlouhodobá zadluženost
0,012
0,010
0,008
69,380
72,440
68,960
Koeficient samofinancování
Tabulka č. 13 - Ukazatele zadluženost v letech 2011 - 2013 Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
Ukazatel celkové zadluženosti je základem z této skupiny. S rostoucí výší hodnoty ukazatele je firma zadluženější. Pro věřitele jsou nízké hodnoty imponující. Pivovar Bernard dosáhl ve sledovaném období nejvyšší hodnoty celkové zadluženosti 25 %. Tato suma signalizuje velmi nízkou míru zadlužení. Z výše zmíněného výpočtu rychlosti obratu závazků lze říci, že podnik se snaží platit své splatné závazky ve velmi krátkém časovém intervalu. To vše má vliv na zadluženost podniku. Další částí skupiny ukazatelů je měření dlouhodobé zadluženosti. V této oblasti má pivovar velmi obdivuhodné výsledky. Většina podniků má v současné době vysokou míru dlouhodobé zadluženosti. Jelikož pivovar nečerpá již žádný dlouhodobý úvěr, vypočítané hodnoty dlouhodobé zadluženosti se pohybují okolo hodnoty jednoho procenta. Posledním zkoumaným indikátorem zadluženosti je koeficient samofinancování. Jak již bylo zmíněno výše, tento koeficient vyjadřuje, kolik procent celkových aktiv je financováno z vlastních zdrojů společnosti. Z vypočtených hodnot lze vyčíst, že pivovar byl v roce 2012 ze 70 % finančně nezávislý. To znamená, že byl z 70% financován vlastními zdroji a zbylých 30% bylo financováno z cizích zdrojů. V letech 2011 i 2013 se koeficient samofinancování pohyboval okolo hranice 70% procent. Vysoké hodnoty tohoto ukazatele naznačují prosperitu a zlepšování finanční situace společnosti. I přesto, že se v teoretické části objevil ještě jeden ukazatel zadluženosti – úrokové krytí, jeho analýza se v praktické části neobjevila. Při zjišťování hodnot úrokového krytí ve sledovaném období vyšly nulové výsledky. V letech 2011 – 2013 nedosáhl pivovar Bernard žádných nákladových úroků, protože nečerpal žádný úvěr ani půjčku.
44
4.3.5 Analýza soustav ukazatelů – Du Pont rozklad Du Pont rozklad slouží jako doplněk k ukazatelům rentability. Za pomoci tří ukazatelů (ROS, obrat aktiv a multiplikátor jmění akcionářů) mohou manažeři působit na výnosnost vlastního jmění.
V Tabulce č. 10 jsou vypočítány hodnoty nezbytné k sestavení pyramidového
rozkladu. Položka (v tis. Kč)/rok Tržby Celková aktiva Vlastní kapitál EBIT Čistý zisk ROE ROA ROS Obrat aktiv Multiplikátor jmění akcionářů
2011 400 746 547 690 380 000 61 776 46 261 0,12 0,11 0,12 0,72 1,44
2012 419 550 577 227 418 149 68 554 52 547 0,13 0,12 0,13 0,73 1,38
2013 451 486 592 045 408 274 75 754 61 199 0,15 0,13 0,14 0,76 1,45
Tabulka č. 14 - DuPont analýza Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
Pro znázornění DuPont analýzy do diagramu jsem zvolila rok 2013. V tomto roce dosáhl pivovar nejvyšších hodnot.
Obrázek č. 5 - Pyramidový rozklad DuPont analýzy pro rok 2013 Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
Na vrcholu pyramidy je rentabilita vlastního kapitálu (ROE) s hodnotou 0,15 (15 %). Tento ukazatel je přímo ovlivňován rentabilitou aktiv a multiplikátorem jmění akcionářů. Rentabilita aktiv je tvořena ziskovostí tržeb (0,14) a obratem aktiv (0,76). Z těchto hodnot lze vyčíst, že pivovar z jedné Kč tržeb získal zhruba 14 Kč čistého zisku. V roce 2013 se také celková aktiva 0,76krát obrátila v tržbách. 45
4.4 Altmanovo Z-skóre Hlavním úkolem tohoto bankrotního modelu je finanční analýza podniku. Vyhodnocením modelu zjistíme pravděpodobnost, zda se podnik může dostat do bankrotu (tzv. predikce finanční tísně). Jak lze vyčíst z výsledných hodnot, viz Graf č. 8, ve sledovaném období se hodnota skóre pivovaru pohybovala kolem čísla čtyři. Tyto výsledky značí, že pivovar Bernard velmi prosperuje v ekonomické i finanční situaci (všechny vypočítané hodnoty převyšují hraniční bod 2,99).
Altmanovo Z-skóre v letech 2011 - 2013 4,4 4,3 4,2
4,29 4,21
4,1 4
Altmanovo Z-skóre
3,9 3,84
3,8 3,7 3,6 2011
2012
2013
Graf č. 8 - Vývoj Altmanova Z-skóre v letech 2011 – 2013 Zdroj: : účetní závěrky Rodinného pivovaru Bernard, a. s.; vlastní zpracování
46
Závěr Po provedení finanční analýzy Rodinného pivovaru Bernard, a. s. se objevily následující fakty. Prostřednictvím horizontální a vertikální analýzy došlo ke zjištění, že aktiva ve sledovaném období zaznamenávala tendenci růstu. Ve sledovaném období (tj. v letech 2011 – 2013) se zvýšila o 44 355 tis. Kč. V celkové struktuře majetku nejvíce převládaly stálá a oběžná aktiva. I přesto, že oběžná aktiva v roce 2013 poklesla z důvodu odprodání veškerých nakoupených cenných papírů, je tato položka společně s dlouhodobým majetkem nejvýznamnější položkou celkových aktiv. Rozbor pasiv byl téměř obdobný jako vývoj aktiv. Vlastní kapitál pivovaru měl zpočátku rostoucí tendenci, v posledním období se snížil jen o 3%. Tento pokles byl zapříčiněn rozpouštěním výsledku hospodaření z minulých let do ztráty minulých let. Cizí zdroje měly zpočátku klesající tendenci, v druhé polovině však vzrostly. Růst zapříčinilo zvýšení zejména krátkodobých závazků. Jak již bylo zmíněno v analýze, jednalo se především o závazky vůči zaměstnancům a s tím spojené závazky vůči sociální a zdravotnímu zabezpečení. Ve všech letech sledovaného období měl však pivovar dostatek vlastních finančních zdrojů, tudíž nemusel využívat žádný bankovní úvěr. Poslední částí horizontální a vertikální analýzy je rozbor výnosů a nákladů. Nejprve byla řešena výnosová část. První zkoumanou položkou byly výkony. Tato část výnosů měla ve sledovaném období rostoucí trend. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v letech 2012/2013 a činil 8,12%. Zvyšování výkonů značí růst objemu výstupů pivovaru. S rostoucím objemem výroby samozřejmě roste celková hodnota výnosů a tím pádem roste výsledek hospodaření. Další výnosovou položkou byla tržby za prodej vlastních výrobků. Tento údaj vykazoval rovněž tendenci růst. Díky neustálému rozšiřování sortimentu se o pivo Bernard jeví obrovský zájem, což nepochybně zvyšuje tržby. V roce 2013 se tržby za vlastní výrobky vyšplhaly na sumu 446 645 tis. Kč (viz Graf č. 1 Tržby za vlastní výrobky). Pivo Bernard se stalo velmi oblíbenou značkou a prodej se neustále zvyšoval. Z toho důvodu byl v roce 2013 nově zřízen internetový obchod. Předposledním bodem analýzy je přidaná hodnota, která ukazuje rostoucí výkonnost podniku. Od začátku sledovaného období měla rostoucí tendenci, na konci vzrostla o téměř 11%. Platí pravidlo, že čím vyšší je přidaná hodnota, tím vyšší je zisk podniku. Jak již bylo mnohokrát zmíněno, zisk je hlavním cílem podnikání. V roce 2013 se přidaná hodnota zastavila na částce 217 112 tis. Kč. Poslední a nejvýznamnější položkou výnosů je výsledek hospodaření za účetní období (čistý zisk). Od roku 2011 výsledek hospodaření za účetní 47
období rostl. V roce 2013 se tato položka zastavila na částce 61 199 tis. Kč. V současné době obrovské konkurence ze strany minipivovarů lze zhodnotit neustálé zvyšování výsledku hospodaření jako velmi úspěšné. Analýzu výnosů doplňuje rozbor nákladové části výkazu zisků a ztrát. Výkonová spotřeba ve sledovaném období rostla. I přes růst této nákladové položky nedošlo k výraznému snižování přidané hodnoty. Díky stále se zvyšujícím tržbám za vlastní výrobky hospodářský výsledek narůstal. Spotřeba materiálu a energie (ruku v ruce s náklady na služby) ve sledovaném období také narůstaly. V letech 2012/2013 vzrostla spotřeba o celých 11,67%. Náklady na spotřebu byly investovány do výstavby CIP stanice a chladiče mladiny. V roce 2013 byla započata ještě výměna transformátoru vysokého napětí. Velmi významnou položkou nákladů je skupina osobních nákladů. Skupina zaznamenala nárůst o 3%. Důvodem zvyšování byly mzdové náklady. Zvýšení zapříčinil nábor nových zaměstnanců a také zvyšování jejich průměrných mezd. K 31. 12. 2013 bylo v pivovaru zaměstnáno celkem 140 pracovníků (113 zaměstnanců a 24 členů řídících orgánů). Posledním bodem horizontální analýzy nákladů jsou odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Tato nákladová položka zaznamenala ve sledovaném období výrazný pokles. Pokles vznikl zejména u strojů a zařízení (dlouhodobý hmotný majetek) a byl zapříčiněn účetním vyřazením z důvodu plného odepsání. V další části bakalářské práce byla vypracována analýza rozdílových ukazatelů. V této části jsem si vybrala z mého hlediska nejdůležitější výkaz, a to čistý pracovní kapitál. Nejvyšší hodnota ukazatele nastala v roce 2012, kdy pivovar měl po splacení svých krátkodobých závazků ještě 176 448 tis. Kč oběžných aktiv. V roce 2013 hodnota ukazatele klesla. Bylo to zapříčiněno odprodáním veškerých krátkodobých cenných papírů. I přes tuto skutečnost stále zbývalo pivovaru 73 457 tis. Kč prostředků oběžných aktiv. Shrnutím tohoto vyplývá, že po celou dobu sledovaného období byl pivovar Bernard schopen hradit své právě splatné závazky. Nyní na řadu přichází analýza poměrových ukazatelů. Prvním vypočítaným ukazatelem likvidity byla hotovostní likvidita. Tento ukazatel hodnotí schopnost podniku hradit své dluhy. Každý ukazatel z této skupiny má daný určitý interval, podle kterého se zjištěná hodnota posuzuje. U hotovostní likvidity je tento interval stanoven na 0,2 až 0,5. Ve všech letech pivovar vysoce převýšil hodnoty tohoto intervalu. Výsledky naznačují, že pivovar vlastní dostatek krátkodobých finančních prostředků, který využívání na včasné splácení svých dluhů. Oproti tomu ukazatel pohotové likvidity obsáhne širší spektrum než předchozí 48
hotovostní likvidita. Zjištěné hodnoty pohotové likvidity opět vysoce převyšují stanovený interval (1,0 – 1,5). Tento fakt informuje o tom, že pivovar se bez potíží vyrovná se svými splatnými závazky, aniž by musel prodávat vlastní oběžná aktiva. Příznivé výsledky tohoto indikátoru platební schopnosti jsou faktorem, který působí na rozhodování věřitele. V neposlední řadě patří do skupiny ukazatelů také celková (běžná) likvidita. Je to signál pro včasné splácení dluhů a také vyjadřuje vyšší platební schopnost. Doporučený interval pro tento ukazatel je od 2,0 do 0,5. V letech 2011 a 2012 se vypočítaná hodnota vešla do doporučeného intervalu. V roce 2013 klesla pod doporučený interval na hodnotu 1,51. Došlo k tomu v důsledku snížení krátkodobého finančního majetku. I když hodnota ukazatelů poklesla výrazněji než v předchozích letech, platební schopnost pivovaru nebyla v tomto roce nijak extrémně ovlivněna. Další skupinou poměrových ukazatelů jsou ukazatele rentability. Jak již bylo zmíněno výše, jsou to prostředky sloužící k měření úspěšnosti podnikatelské činnosti. Jako první jsem řešila rentabilitu aktiv. Tento ukazatel je v mnoha směrech považován za klíčové měřítko rentability. Jeho prostřednictvím je vyjádřena celková efektivnost podniku. V podmínkách pivovaru měl ROA rostoucí průběh. Nejvyšší hodnotu nabyl v roce 2013, kdy 1 Kč vložená do celkových aktiv přinesla pivovaru 0,11 Kč zisku před zdaněním. Vzrůstající tendence tohoto ukazatele značí, že pivovar je schopen komplexně vytvářet zisk. Druhým ukazatelem je rentabilita investovaného kapitálu, který měl stejný průběh jako ROA. Nejvyšší hodnoty opět dosáhl v roce 2013 (0,18). Důležitějším ukazatelem v této skupině je však rentabilita vlastního kapitálu. Je to velmi zásadní ukazatel při hodnocení úspěšnosti podnikových investic. Také v tomto případě měla hodnota ukazatele rostoucí tendenci. Nejvyšší zjištěná hodnota ukazatele znamenala, že 1 Kč vlastního kapitálu vložená do pivovaru přinesla 0,15 Kč zisku. Ukazatel, který uzavírá skupinu rentability, je rentabilita tržeb. Vývoj ukazatele poukazuje, jestli podnik hospodaří efektivně se svými prostředky a v jaké míře má pod kontrolou své podnikové náklady. Ve sledovaném období dosáhl pivovaru hodnot 0,12, 0,13 a 0,14. Tato rostoucí tendence poukazuje na velmi dobrou výkonnost ekonomiky pivovaru. Je také znakem hospodárného nakládání s podnikovými prostředky. Ve finanční analýze nesmí chybět jedna velmi důležitá skupina – ukazatele aktivity. Ty jsou schopny měřit schopnost podniku využití vložených prostředků. Obrat aktiv se dle zjištěných výsledků stabilně pohyboval kolem hodnoty 0,7, tudíž celková aktiva se během účetního období obrátila 0,7krát v peněžních prostředcích. Vývoj obratu aktiv byl ve sledovaném období rovnoměrný (0,73, 0,72 a 0,76). Kladný vývoj je způsoben stejnoměrným zvyšováním 49
stavu celkových aktiv ruku v ruce se zvyšováním tržeb. Dále jsem řešila obrat stálých aktiv pivovaru. Využití dlouhodobého majetku podnikem se rok od roku navyšuje. Nejvyšší dosaženou hodnotou byla ta z roku 2012 a vyšplhala se na hodnotu 1,68. Rostoucí tendenci tohoto ukazatele zapříčiňuje neustálý rozvoj a investování do pivovaru. Při nepřetržitém investování do pivovaru lze předpokládat nárůst tohoto ukazatele i v dalších letech. Při zkoumání obratu zásob jsem došla ke zjištění, že pivovar má dostatečné množství likvidních zásob a také velmi efektivně využívá peněžní prostředky. Zásoby se ve sledovaném období přibližně devětkrát obrátily v hotovost. I ostatní ukazatele z této skupiny zaznamenaly nárůst. Například doba obratu pohledávek měla velmi příznivé výsledky. Ve sledovaném období se tento ukazatel pohyboval průměrně kolem 40 dnů. Rychlejší inkasování peněz znamená pro pivovar peněžní prostředky, se kterými potom může být dále vynakládáno. Ostatní ukazatele aktivity pivovaru vycházely opět příznivě. Po shrnutí této části se dá říci, že pivovar je ve velmi dobré platební schopnosti. Po analýze platební schopnosti přišel na řadu rozbor zadluženosti pivovaru. Prvním zkoumaným ukazatelem byla celková zadluženost. Její hodnota zobrazuje, kolika procenty se cizí zdroje podílejí na struktuře celkových pasiv. Ze zjištěných výsledků lze říci, že ve všech letech sledovaného období byla aktiva společnosti kryta průměrně 24% cizích zdrojů. Hodnoty ukazatele naznačují, že věřitelé nemohou přijít o kapitál investovaný do společnosti, protože nízké výsledky značí solventnost pivovaru. Dalším ukazatelem z této skupiny je dlouhodobá zadluženost. Jak již bylo zmíněno výše, v této kategorii dosáhl pivovar velmi dobrých výsledků. Dlouhodobá zadluženost nepřesáhla 1,2% (rok 2011). V dalších letech ještě hodnota klesala, v roce 2012 na 1% a v roce 2013 dokonce na 0,8%. Pivovar dosáhl těchto výsledků díky tomu, že ve všech letech sledovaného období nečerpal žádný úvěr. V současné době, kdy téměř každá druhá společnost čerpá úvěr nebo půjčku, jsou pro pivovar tyto hodnoty velmi uspokojující. Skupinu zadluženosti uzavírá koeficient samofinancování. Ukazatel vyjadřuje míru financování aktiv vlastními zdroji. Taktéž v této oblasti dosáhl podnik skvělých výsledků. Nejvyšší hodnota byla dosažena v roce 2012, a to 72,44%. To znamená, že v roce 2012 byl pivovar Bernard z 70% finančně nezávislý (70% aktiv financováno z vlastních zdrojů), zbylých 30% aktiv bylo financováno z cizích zdrojů. Rostoucí tendence koeficientu poukazuje na stále se zlepšující finanční situaci podniku. Jako poslední elementární metoda přišla na řadu analýza soustav ukazatelů – DuPont rozklad. Struktura rozkladu podává nástin o závislosti rentability vlastního kapitálu podniku na ziskové rozpětí a obrat aktiv. Pro potřeby mé bakalářské práce jsem si vybrala rok 2013. Na vrcholu 50
tohoto pyramidového rozkladu se nachází ukazatele rentability vlastního kapitálu. V tomto roce se hodnota vyšplhala na 15%. Druhý stupeň přímo působící na ROE jsou rentabilita aktiv a tzv. multiplikátor jmění akcionářů. ROA se poté nadále rozkládá do poslední části diagramu, a to na ziskovost tržeb (ROS) a obrat aktiv. Ziskové rozpětí činilo v roce 2013 14%. Z tohoto údaje lze usoudit, že pivovar v roce 2013 získal z 1 Kč tržeb 0,14 Kč čistého zisku. Obrat aktiv v tomto roce činil 0,76. To znamená, že se celková aktiva za toto období celkově 0,76 krát obrátila v tržbách. Finanční analýzu Rodinného pivovaru Bernard uzavírá Altmanovo Z-skóre. Tato vyšší metoda zjišťuje predikci finanční tísně daného podniku. Výsledné hodnoty (viz Graf č. 8) značí velmi kladnou situaci. Všechny vypočítané hodnoty převyšovaly hraniční interval 2,99. Nejvyšší prosperity dosáhl pivovar v roce 2012, kdy se hodnota ukazatele zastavila na 4,29. Závěrem k Altmanovu Z-skóre lze říci, že v budoucnosti nehrozí pivovaru bankrot. Ve sledovaném období dosahoval pivovar Bernard velice příznivých výsledků v celé finanční analýze. V úvodu práce bylo dáno, že v závěru budou stanovena doporučující opatření pro zlepšení. Dle mého názoru a také ze zjištěných výsledků lze konstatovat, že efektivnost hospodaření pivovaru je na tolik uspokojivá a není proto třeba z mé strany navrhovat opatření pro zlepšování budoucího finančního stavu podniku. Mé tvrzení je podloženo spoustou významných ocenění, které pivovar Bernard získal za celou dobu svého působení.
51
Seznam použité literatury Knižní zdroje FABOZZI, Frank J, Pamela PETERSON DRAKE. Financial management and analysis. 2nd ed. Hoboken: Wiley, c2003, xiii, 1007 p. Wiley finance series. ISBN 04-714-7761-3. JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2008, 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. KISLINGEROVÁ, Eva et al. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, xl, 745 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-903-0. MRKVIČKA, Josef a Pavel KOLÁŘ. Finanční analýza. 2., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2006, 228 s. Vzdělávání účetních v ČR, 14. ISBN 80-735-7219-2. SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, v, 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6.
Internetové zdroje Brewia:Technologies [online].[cit.2014-04-28]. Dostupné z:http://www.brewia.cz/index_4CZ.html Business Center [online]. 1998, 2014 [cit. 2014-04-21]. ISSN 1213-7235. Dostupné z:http://business.center.cz/business/pojmy/p1956-Altmanovo-Z-score.aspx FG FORREST, a. s. Bernard: Vlastní cestou [online]. Humpolec, 2005, 2014 [cit. 2014-0301]. Dostupné z: http://www.bernard.cz/cs/index.shtml Měšec [online].
1998
[cit.
2014-04-24].
ISSN
1213-4414.
Dostupné
z:http://www.mesec.cz/clanky/rating-jako-zdroj-informaci/ MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY. Justice: Obchodní rejstřík a Sbírka listin [online]. 2012 [cit. 2014-01-17]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik PARCON & PARTNER, v. o. s. Testy z účetnictví [online]. 2006, 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-pojmu.php?pojem=vynos
52
Podnikátor: "Pomůže Vám v podnikání" [online]. 2012 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z:http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/management/rizeni-podniku/n:18545/Ekonomickapridana-hodnota Profitas [online].
Praha
9,
1994,
2013
[cit.
2014-04-07].
Dostupné
z:
http://www.profitas.cz/poradna/prakticke-rady-a-zkusenosti/pravni-uprava-ucetnictvi-v-cr SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích [online]. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, c2006, 296 s. [cit. 2014-04-17]. ISBN 80-247-1667-4. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=3e1IhXITMUC&pg=PA224&lpg=PA224&dq=zadr%C5%BEen%C3%A9+v%C3%BDd%C4%9Blky&source=bl&ots=pq wOuQSDV1&sig=uSL6fL__Kz6tu5ZgGvfnMxukCtc&hl=cs&sa=X&ei=ESdQU8u1J8e8ygOd_YLwCQ&ved= 0CEAQ6AEwAg#v=onepage&q=zadr%C5%BEen%C3%A9%20v%C3%BDd%C4%9Blky&f=false
VINŠ, Petr a Václav LIŠKA. Rating [online]. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, x, 109 s. [cit. 2014-04-20]. ISBN 80-717-9807-X. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=hIdisKri8swC&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summa ry_r&cad=0#v=onepage&q&f=false
Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2001 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Rating
53
Seznam obrázků Obrázek č. 1 – Rozvaha............................................................................................................ 11 Obrázek č. 2 - Hlavnička DuPont diagramu............................................................................. 22 Obrázek č. 3 - Levá strana DuPont diagramu .......................................................................... 23 Obrázek č. 4 - Pravá strana DuPont diagramu ......................................................................... 23 Obrázek č. 5 - Pyramidový rozklad DuPont analýzy pro rok 2013 ......................................... 45
Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Horizontální analýza vybraných položek aktiv ................................................ 31 Tabulka č. 2 - Horizontální analýza vybraných položek pasiv ............................................... 32 Tabulka č. 3- Horizontální analýza vybraných položek výnosů ............................................. 33 Tabulka č. 4 - Horizontální analýza vybraných položek nákladů ........................................... 34 Tabulka č. 5 - Vertikální analýza vybraných položek aktiv .................................................... 35 Tabulka č. 6 - Vertikální analýza vybraných položek pasiv ................................................... 35 Tabulka č. 7 - Vertikální analýza vybraných položek výnosů ................................................ 36 Tabulka č. 8 - Vertikální analýza vybraných položek nákladů ............................................... 37 Tabulka č. 9 - Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2011 - 2013 ................................. 37 Tabulka č. 10 - Ukazatele likvidity v letech 2011 - 2013 ....................................................... 38 Tabulka č. 11 - Ukazatele rentability v letech 2011 - 2013 .................................................... 40 Tabulka č. 12 - Ukazatele aktivity v letech 2011 - 2013......................................................... 41 Tabulka č. 13 - Ukazatele zadluženost v letech 2011 - 2013 .................................................. 44 Tabulka č. 14 - DuPont analýza .............................................................................................. 45
54
Seznam grafů Graf č. 1 - Tržby za vlastní výrobky pivovaru Bernard v letech 2001 – 2013 ......................... 28 Graf č. 2 - Výstav piva v letech 2001 – 2013 ........................................................................... 28 Graf č. 3 - Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2011 – 2013 ....................................... 38 Graf č. 4 - Vývoj ukazatelů platební schopnosti v letech 2011 – 2013 .................................... 39 Graf č. 5 - Vývoj ukazatelů rentability v letech 2011 – 2013 .................................................. 41 Graf č. 6 - Vývoj ukazatelů aktivity v letech 2011 – 2013 ...................................................... 43 Graf č. 7 - Vývoj doby obratu pohledávek a doby splatnosti závazků v letech 2011 – 2013 .. 43 Graf č. 8 - Vývoj Altmanova Z-skóre v letech 2011 – 2013 .................................................... 46
Seznam příloh Příloha 1: Rozvaha pivovaru za rok 2011 Příloha 2: Výkaz zisků a ztrát za rok 2011 Příloha 3: Rozvaha pivovaru za rok 2012 Příloha 4: Výkaz zisků a ztrát za rok 2012 Příloha 5: Rozvaha pivovaru za rok 2013 Příloha 6: Výkaz zisků a ztrát za rok 2013
55
Přílohy Příloha 1: Rozvaha pivovaru za rok 2011
56
57
58
59
Příloha 2: Výkaz zisků a ztrát pivovaru za rok 2011
60
61
Příloha 3: Rozvaha pivovaru za rok 2012
62
63
64
65
Příloha 4: Výkaz zisků a ztrát za rok 2012
66
67
Příloha 5: Rozvaha pivovaru za rok 2013 Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky
ROZVAHA
Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb.
Rodinný pivovar BERNARD a.s.
(BILANCE) ke dni 31.12.2013 ( v celých tisících Kč )
Sídlo, bydliště nebo místo podnikání účetní jednotky
IČO
5.května 1 396 01 Humpolec
260 31 809
označ
AKTIVA
Česká republika řád
Min.úč.
Běžné účetní období Brutto
Korekce
období
Netto
c
1
AKTIVA CELKEM (ř. 02 + 03 + 31 + 63)
001
1 045 916
A.
Pohledávky za upsaný základní kapitál
002
0
0
0
0
B.
Dlouhodobý majetek (ř. 04 + 13 + 23)
003
751 573
-407 231
344 342
249 402
a
B.
I.
B.
I.
B.
II.
B.
II.
B.
III.
B.
III.
b
2
Netto
3
-453 871
4
592 045
577 227
Dlouhodobý nehmotný majetek (ř.05 až 12)
004
9 851
-8 243
1 608
1 458
1
Zřizovací výdaje
005
0
0
0
0
2
Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
006
0
0
0
0
3
Software
007
8 625
-7 738
887
759
4
Ocenitelná práva
008
1 226
-505
721
639
5
Goodwill
009
0
0
0
0
6
Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
010
0
0
0
0
7
Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
011
0
0
0
60
8
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 012
0
0
0
0
Dlouhodobý hmotný majetek (ř.14 až 22)
013
732 765
-438 410
294 355
216 341
1
Pozemky
014
5 287
0
5 287
5 143
2
Stavby
015
79 912
-21 037
58 875
56 616
3
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 016
440 809
-302 193
138 616
115 294
4
Pěstitelské celky trvalých porostů
017
0
0
0
0
5
Dospělá zvířata a jejich skupiny
018
0
0
0
0
6
Jiný dlouhodobý hmotný majetek
019
0
0
0
0
7
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
020
71 582
0
71 582
12 622
8
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek021
2 275
0
2 275
86
9
Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
022
132 900
-115 180
17 720
26 580
Dlouhodobý finanční majetek (ř. 24 až 30)
023
8 957
39 422
48 379
31 603
1
Podíly v ovládaný a řízených osobách
024
1 102
39 422
40 524
31 598
2
Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 025
0
0
0
0
3
Ostatníadlouhodobé cennéa papíry a vklady Půjčky úvěry - ovládající řídící osoba, podstatný vliv
026
5
0
5
5
4
027
7 850
0
7 850
4 850
5
Jiný dlouhodobý finanční majetek
028
0
0
0
0
6
Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
029
0
0
0
0
7
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek 030
0
0
0
0
68
označ
AKTIVA
řád
a
b
c
Běžné účetní období
období Brutto
Korekce
1 C.
Min.úč. Netto
2
Netto
3
4
Oběžná aktiva (ř. 32 + 39 + 48 + 58)
031
263 846
-46 640
217 206
294 009
Zásoby (ř.33 až 38)
032
49 058
-209
48 849
42 989
C.
I.
C.
I. 1 Materiál
033
34 893
-209
34 684
30 027
2 Nedokončená výroba a polotovary
034
9 489
0
9 489
8 742
3 Výrobky
035
3 789
0
3 789
3 340
4 Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny
036
0
0
0
0
5 Zboží
037
887
0
887
880
6 Poskytnuté zálohy na zásoby
038
0
0
0
0
039
255
0
255
0
040
0
0
0
0
2 Pohledávky - ovládající a řídící osoba
041
0
0
0
0
3 Pohledávky - podstatný vliv
042
0
0
0
0
4 Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení
043
0
0
0
0
5 Dlouhodobé poskytnuté zálohy
044
0
0
0
0
6 Dohadné účty aktivní
045
0
0
0
0
7 Jiné pohledávky
046
255
0
255
0
8 Odložená daňová pohledávka
047
0
0
0
0
048
95 336
-46 431
48 905
45 664
049
92 421
-46 431
45 990
37 276
2 Pohledávky - ovládající a řídící osoba
050
0
0
0
0
3 Pohledávky - postatný vliv
051
0
0
0
0
4 Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení
052
0
0
0
0
5 Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
053
0
0
0
0
6 Stát - daňové pohledávky
054
9
0
9
0
7 Krátkodobé poskytnuté zálohy
055
474
0
474
556
8 Dohadné účty aktivní
056
229
0
229
314
9 Jiné pohledávky
057
2 203
0
2 203
2 668
058
119 197
0
119 197
205 356
059
783
0
783
1 093
2 Účty v bankách
060
118 414
0
118 414
44 263
3 Krátkodobý cenné papíry a podíly
061
0
0
0
160 000
4 Pořizovaný krátkodobý finanční majetek
062
0
0
0
0
063
30 497
0
30 497
33 816
C.
II.
C.
II. 1 Pohledávky z obchodních vztahů
Dlouhodobé pohledávky (ř. 40 až 47)
C.
III.
C.
III. 1 Pohledávky z obchodních vztahů
Krátkodobé pohledávky (ř. 48 až 57)
C.
IV.
Krátkodobý finanční majetek (ř. 58 až 62)
C.
IV. 1 Peníze
D.
I.
Časové rozlišení (ř. 63 až 66)
D.
I. 1 Náklady příštích období
064
30 497
0
30 497
33 602
2 Komplexní náklady příštích období
065
0
0
0
0
3 Příjmy příštích období
066
0
0
0
214
69
označ
PASIVA
a
b
řád Běžné úč. c
Min.úč.
období
období
5
6
PASIVA CELKEM (ř. 68 + 86 + 119)
067
592 045
577 227
A.
Vlastní kapitál (ř. 68 + 73 + 79 + 82 + 85)
068
408 274
418 149
A. I.
Základní kapitál (ř. 70 až 72 )
069
260 000
260 000
1 Základní kapitál
070
260 000
260 000
2 Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-)
071
0
0
3 Změny základního kapitálu
072
0
0
A. II. A. II.
A. III.
073
39 422
30 496
1 Emisní ážio
074
0
0
2 Ostatní kapitálové fondy
075
0
0
3 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
076
39 422
30 496
4 Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností
077
0
0
5 Rozdíly z přeměn společností
078
0
0
6 Rozdíly z ocenění při přeměnách společností
079
0
0
080
11 817
9 190
081
11 817
9 190
Kapitálové fondy (ř. 74 až 78)
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku (ř. 80 + 81 )
A. III. 1 Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond
082
0
0
083
35 836
65 916
084
59 399
89 479
2 Neuhrazená ztráta minulých let
085
-23 563
-23 563
3 Jiný výsledek hospodaření minulých let
086
0
0
087
61 199
52 547
149 992
125 162
4 372
1 648
0
0
0
0
2 895
0
1 477
1 648
5 021
5 953
0
0
2 Závazky - ovládající a řídíci osoba
088 089 090 091 092 093 094 095 096
0
0
3 Závazky - podstatný vliv
097
0
0
4 Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení
098 099 100 101 102 103 104
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
3 Statutární a ostatní fondy A. IV.
Výsledek hospodáření minulých let (ř. 83 + 84)
A. IV. 1 Nerozdělený zisk minulých let
A. V.
Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) /ř.01 - (+ 69 + 73 + 79 + 82 + 86 + 119)/
B.
Cizí zdroje
B. I.
Rezervy (ř. 88 až 91)
B. I.
(ř. 86 + 92 + 103 + 115)
1 Rezervy podle zvláštních právních předpisů 2 Rezerva na důchody a podobné závazky 3 Rezerva na daň z příjmů 4 Ostatní rezervy
B. II. B. II.
Dlouhodobé závazky (ř. 93 až 102) 1 Závazky z obchodních vztahů
5 Dlouhodobé přijaté zálohy 6 Vydané dluhopisy 7 Dlouhodobé směnky k úhradě 8 Dohadné účty pasívní 9 Jiné závazky 10 Odložený daňový závazek
0
0
5 021
5 953
70
označ
PASIVA
a
b
řád c
Běžné úč.
Min.úč.
období
období
5
6
105
140 599
117 561
106
36 933
25 351
2 Závazky - ovládající a řídící osoba
107
0
0
3 Závazky - podstatný vliv členům družstva a k účastníkům Závazky ke společníkům, 4 sdružení
108
0
0
109
0
0
5 Závazky k zaměstnancům
110
3 780
5 428
6 Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
111
2 134
2 003
7 Stát - daňové závazky a dotace
112
8 736
10 398
8 Kratkodobé přijaté zálohy
113
71 146
60 778
9 Vydané dluhopisy
114
0
0
10 Dohadné účty pasivní
115
13 476
6 970
11 Jiné závazky
116
4 394
6 633
117
0
0
B. IV. 1 Bankovní úvěry dlouhodobé
118
0
0
2 Krátkodobé bankovní úvěry
119
0
0
3 Krátkodobé finanční výpomoci
120
0
0
121
33 779
33 916
1 Výdaje příštích období
122
1 088
525
2 Výnosy příštích období
123
32 691
33 391
B. III.
Krátkodobé závazky (ř. 104 až 114)
B. III. 1 Závazky z obchodních vztahů
B. IV.
Bankovní úvěry a výpomoci (ř. 116 až 118)
C. I. C. I.
Časové rozlišení (ř. 120 + 121)
Právní forma účetní jednotky: akciová společnost Předmět podnikání nebo jiné činnosti :
pivovarnictví a sladovnictví
Okamžik sestavení
Podpisový záznam statutárního orgánu nebo fyzické osoby, která je účetní jednotkou
Podpisový záznam osoby
00.01.00
Ivana Langrová Ing. Stanislav Bernard, Daniel Gabriel Roger Krug
71
Příloha 6: Výkaz zisků a ztrát za rok 2013 Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb.
Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
Rodinný pivovar BERNARD a.s.
ke dni 31.12.13 ( v celých tisících Kč )
Sídlo, bydliště nebo místo podnikání účetní jednotky
IČ
5.května 1 396 01 Humpolec
260 31 809
Označení
TEXT
a
b
Česká republika Číslo
Skutečnost v účetním období
řádku
sledovaném
minulém
c
1
2
Tržby za prodej zboží
01
3 593
3 608
Náklady vynaložené na prodané zboží
02
3 293
3 185
+
Obchodní marže (ř. 01-02)
03
300
423
II.
Výkony (ř. 05+06+07)
04
447 841
414 222
05
446 645
414 595
2 Změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní činnosti
06
1 196
-373
3 Aktivace
07
0
0
I. A.
II. 1 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
B.
08
231 029
215 232
1 Spotřeba materiálu a energie
09
143 850
128 819
2 Služby
Výkonová spotřeba (ř. 09+10)
B.
10
87 179
86 413
Přidaná hodnota (ř. 03+04-08)
11
217 112
199 413
C.
Osobní náklady
12
80 563
75 282
C.
1 Mzdové náklady
13
54 397
51 239
C.
2 Odměny členům orgánů společnosti a družstva
14
3 938
3 938
C.
3 Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
15
18 938
17 150
C.
4 Sociální náklady
16
3 290
2 955
D.
Daně a poplatky
17
1 442
1 207
E.
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
18
49 567
50 507
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 20+21 )
19
1 248
1 347
20
663
874
21
585
473
B. +
III.
III. 1 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 2 Tržby z prodeje materiálu
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 23+2422 )
712
206
F.
1 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku
23
607
106
F.
2 Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období
24
105
100
F.
G. IV. H. V. I.
*
25
-11 869
288
Ostatní provozní výnosy
26
5 230
6 186
Ostatní provozní náklady
27
27 421
10 902
Převod provozních výnosů
28
0
0
Převod provozních nákladů
29
0
0
Provozní výsledek hospodaření
30
75 754
68 554
/(ř.11-12-17-18+19-22+25+26-27+(-28)-(-29)/
72
Označení
TEXT
Číslo Skutečnost v účetním období řádku
a
b
VI J. VII.
c
sledovaném minulém 1
2
Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
31
0
0
Prodané cenné papíry a podíly
32
0
0
33
0
0
VII.
1
Výnosy dlouhodobého finančního majetku ( ř. 34 35 + 36) Výnosy zzpodílů v ovládaných a řízených osobách a v+účetních jednotkách pod podstatným vlivem
34
0
0
VII.
2
Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů
35
0
0
VII.
3
Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
36
0
0
Výnosy z krátkodobého finančního majetku
37
0
0
Náklady z finančního majetku
38
0
0
Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů
39
0
0
Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů
40
0
0
Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti
41
0
0
Výnosové úroky
42
1 168
1 785
Nákladové úroky
43
0
0
Ostatní finanční výnosy
44
6 113
3 933
Ostatní finanční náklady
45
4 703
6 207
Převod finančních výnosů
46
0
0
Převod finančních nákladů
47
0
0
Finanční výsledek hospodaření
48
2 578
-489
VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P.
*
/(ř.31-32+33+37-38+39-40+41+42-43+44-45-(-46)+(-47))/
Q.
49
17 133
15 518
-splatná
50
18 065
16 092
-odložená
Daň z příjmů za běžnou činnost (ř. 50 + 51)
Q.
1
Q.
2 **
51
-932
-574
Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. 30 + 48 - 49)
52
61 199
52 547
Mimořádné výnosy
53
0
0
R.
Mimořádné náklady
54
0
0
S.
Daň z příjmů z mimořádné činnosti (ř. 56 + 57)
55
0
0
XIII.
S.
1
-splatná
56
0
0
S.
2
-odložená
57
0
0
Mimořádný výsledek hospodaření (ř. 53 - 54 -55 )
58
0
0
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)
59
0
0
Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř. 52 + 58 - 59)
60
61 199
52 547
Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) (ř. 30 + 48 + 53 - 54)
61
78 332
68 065
* T.
***
Okamžik sestavení
Podpisový záznam osoby
Podpisový záznam statutárního orgánu nebo fyzické osoby, která je účetní jednotkou
00.01.00
Ivana Langrová Ing. Stanislav Bernard, Daniel Gabriel Roger Krug
73
