VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
A n a l ý z a v n i t ro p o d n i k o v ý c h s m ě r n i c vybrané firmy bakalářská práce
Autor: Petr Zejda Vedoucí práce: Ing. Kateřina Berková, Ph.D. Místo: Jihlava Rok: 2014
[Zadejte text.]
[Zadejte text.]
Anotace Tato bakalářská práce se věnuje analýze vnitropodnikových směrnic vybrané firmy. Úvod je zaměřen na vedení účetnictví, účetní zásady, legislativu a teoretické, všeobecné používání směrnic zaměřené na účetnictví, výrobu a jakost. Dále se bakalářská práce zabývá analýzou některých platných směrnic vybrané firmy, jejich náplní a účinností. Jak často firma směrnice aktualizuje, kdo má určité směrnice na starosti, atd. Na závěr je vypracovaný vlastní návrh na nové směrnice, doplnění nebo aktualizování starých směrnic podle platné legislativy nebo podle potřeby podniku. Informace o vnitropodnikových směrnicích jsou získané přímo od pracovníků firmy a z náhledů do některých směrnic podniku.
Klíčová slova vnitropodniková směrnice, certifikát IFS, certifikát HACCP, česká účetní legislativa, výroba, jakost
Annotation This bachelor´s thesis is concentrate on analysis of internal directives in specific company. The beginning of thesis focuses on accounting, accounting principal, legislation and teoretical using of accounting and production internal directives. Afterwards the bachelor´s thesis follow up analysis some applicable directives of my company. How often company update their directives and who cares on it. In conclusion is elaborate my personal proposal on new internal directives or updates the old one directives by valid legislation or company needs. The informations about internal direction are obtained directly from company employees and from valid company internal directives.
Key words internal directive, IFS certificate, HACCP certificate, czech accounting legislation, production, quality
[Zadejte text.]
Poděkování Tímto bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Kateřině Berkové, Ph.D. za vedení a pomoc při psaní práce. Dále Ing. Janu Maňhalovi za rady z oblasti praxe a také za velkou trpělivost. Zaměstnancům firmy Krahulík za ochotu a poskytnutí materiálů nutných k vypracování bakalářské práce.
[Zadejte text.]
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. 5. 2014 ...................................................... Podpis
[Zadejte text.]
Obsah 1
Úvod .......................................................................................................................... 7
2
Účetnictví .................................................................................................................. 8
3
4
5
6
2.1
Účetnictví podle české účetní legislativy v platném znění ................................ 8
2.2
Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS ......................................... 11
Vnitropodnikové směrnice ...................................................................................... 13 3.1
Funkce vnitropodnikových směrnic ................................................................. 13
3.2
Náležitosti vnitropodnikových směrnic ........................................................... 15
3.3
Rozdělení vnitropodnikových směrnic ............................................................ 17
Firma Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí, a. s. ..................................................... 22 4.1
Představení firmy ............................................................................................. 22
4.2
Organizační struktura firmy ............................................................................. 24
4.3
Hospodaření společnosti Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí a stav majetku 25
4.4
Funkční struktura firmy.................................................................................... 26
Analýza vnitropodnikových směrnic firmy ............................................................. 28 5.1
Certifikát IFS .................................................................................................... 28
5.2
Směrnice o majetku, druhy odepisování dlouhodobého majetku .................... 29
5.3
Rezervy ............................................................................................................ 31
5.4
Směrnice o cestovních náhradách a stravném .................................................. 31
5.5
Certifikát HACCP ............................................................................................ 31
5.6
Politika jakosti.................................................................................................. 34
5.7
Příručka jakosti................................................................................................. 35
5.8
Směrnice oceňování skladových zásob ............................................................ 36
5.9
Směrnice o hmotné odpovědnosti .................................................................... 37
Návrh na zlepšení, tvorbu nových vnitropodnikových směrnic .............................. 38 6.1
Účtový rozvrh................................................................................................... 38
6.2
Podpisové záznamy .......................................................................................... 39 5
6.3 7
Kurzové rozdíly a cizí měny ............................................................................ 39
Závěr ........................................................................................................................ 41
Zdroje .............................................................................................................................. 42 Seznam tabulek, obrázků a grafů .................................................................................... 44
6
1 Úvod Tato bakalářská práce se zabývá účetnictvím a vnitropodnikovými směrnicemi vybrané firmy. Hlavním cílem práce je analýza vnitropodnikových směrnic této firmy zaměřené na účetnictví, ale také na výrobu a jakost. Dle výsledků této analýzy bude proveden můj vlastní návrh nových vnitropodnikových směrnic podle platné české legislativy tak, aby byly aktuální a efektivnější než ty staré. Jako firmu jsem si vybral Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí, a. s. Je to firma, která sídlí v Krahulčí u Telče. Zabývá se výrobou a prodejem masných výrobků. Krahulík jsem si vybral, protože jsem firmu několikrát navštívil a znám několik jejích zaměstnanců z různých pracovních pozic (výrobní ředitel, obchodní zástupce, pracovník ve výrobě, atd.). Informace o vnitropodnikových směrnicích jsem získával z náhledů do směrnic Krahulíku. Zaměstnanci firmy (manažer jakosti, výrobní ředitel, ekonom) mi podávali další informace potřebné pro analyzování směrnic podniku. Informace pro teoretickou část práce a odborné rady jsem získával od Ing. Jana Maňhala, který pracuje na pozici ekonoma v masném průmyslu už více než 25 let. Správně vypracované vnitropodnikové směrnice pomáhají podniku lépe kontrolovat hospodaření a účetnictví. Zamezují zbytečným chybám, které mohou nastat v případě, když některá oblast v podniku není standardizována a upravena směrnicí. Detailně a správně vypracované směrnice dále pomáhají podniku při auditech a kontrolách finančním úřadem.
7
2 Účetnictví 2.1 Účetnictví podle české účetní legislativy v platném znění Hlavním úkolem účetnictví je zachytit všechny informace o hospodaření jakéhokoli subjektu. V účetnictví se zaznamenává stav a pohyb majetku, závazků a dluhů, dále se účtuje o nákladech a výnosech podniku, které slouží k výpočtu hospodářského výsledku1. Funkce účetnictví2: •
informační funkce: účetnictví poskytuje informace o stavu podniku, o jeho finanční situaci3 a hospodaření;
•
dispoziční funkce: informace, které vychází z účetnictví, slouží jako podklad pro rozhodování o řízení podniku;
•
kontrolní funkce: účetnictví podává informace o stavu majetku a o hospodaření s majetkem;
•
důkazní funkce: správně vedené účetnictví slouží jako důkazní prostředek při kontrolách nebo případných sporech;
•
daňová funkce: v účetnictví se získávají informace potřebné pro výpočet základu daně.
Uživatelé účetních informací: Uživatelé účetních informací jsou všechny subjekty, které přímo nebo nepřímo spolupracují nebo komunikují s podnikatelským subjektem. Jsou to např.: •
majitel, společníci: sledují, jak se podniku vede. Jak jsou zhodnocovány jejich vložené prostředky. Jestli je podnik výdělečný atd.
•
obchodní partneři: odběratelé a dodavatelé sledují, jestli se jim vyplatí s podnikem spolupracovat. Jestli podnik plní své závazky včas a v plné výši.
1
§2 zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
2
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
3
Platební schopnost podniku, míra zadluženosti, hospodářská a finanční situace firmy.
8
•
banky a stát: banky zajímá, jestli je podnik schopen včas a řádně splácet úvěry, které mu banka poskytuje. Stát má zájem na tom, aby podnik řádně odváděl daně.
•
zaměstnanci: jejich hlavním zájmem je, aby je byl podnik schopen zaměstnávat, vyplácet mzdy včas a plné výši. Úspěšné podniky často zařazují i různé zaměstnanecké benefity.
•
veřejnost: má hlavní zájem na tom, jak podnik zasahuje do okolí. Jak se stará o životní prostředí, rozvoj okolí, sponzoring, atd.
Účetní zásady: Je to souhrn pravidel, která je každá účetní jednotka povinna dodržovat při vedení účetnictví. Nejsou samostatným právním předpisem, většina z nich je zapracována do zákonu o účetnictví4. •
zásada věrného a poctivého zobrazení: tato zásada je nadřazena všem ostatním. Účetnictví musí být věrným zobrazením skutečnosti. Musí být úplné (tzn. obsahovat všechny účetní záznamy).
•
zásada vymezení účetní jednotky: musí být jednoznačně určeno, co všechno do účetní jednotky patří. Např. pokud se jedná o propojení několika subjektů.
•
zásada neomezené doby trvání účetní jednotky: účetnictví je vedeno tak, jako by měla účetní jednotka existovat stále. I pokud nastane nějaké těžké období, tak nezkreslovat hospodářský výsledek, oceňování majetku, atd. Účetnictví musí být vedeno od vzniku účetní jednotky až po její zánik.
•
zásada oceňování v historických cenách: majetek musí být oceňován v hodnotě, ve které byl pořízen. Nebere se v potaz následná inflace, změna kupní síly, kurzovní změny, atd.
•
zásada periodicity zjišťování hospodářského výsledku a finanční situace: hospodářský výsledek se vždy vypočítává za stejnou dobu, a to za účetní období (12 po sobě jdoucích měsíců)5.
4
§3, 4, 6, 7, 8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví
5
Buď kalendářní rok (od 1. 1. do 31. 12.) nebo hospodářský rok (tj. účetní období, které začíná prvním
dnem jiného měsíce než je leden)
9
•
zásada bilanční kontinuity: konečné stavy ke konci účetního období se stávají počátečními stavy na začátku dalšího účetního období. Účetní období na sebe musí navazovat, aby byla zajištěna srovnatelnost finančních výkazů.
•
zásada opatrnosti: účetní jednotka si tvoří rezervy a opravné položky. Předpokládá tedy možná rizika nebo znehodnocení majetku i v případě, že ještě nenastaly. Ideální případ je účtovat v okamžiku, kdy se daný případ stal, to ale není vždy realizovatelné.
•
zásada vymezení okamžiku realizace: je nutné určit okamžik, kdy dojde k zaúčtování. Např. den dodávky, vystavení faktury, atd.
•
zásada přednosti obsahu před formou: důležitější je obsah účetní informace. Forma může někdy zkreslovat, proto je až druhořadá. Obsah je ekonomická postata (např. jak je s majetkem nakládáno, kdo s ním nakládá, atd.), forma představuje např. vlastnictví majetku. Tato zásada se nedodržuje u leasingu, tam je vlastnictví nadřazeno ekonomické podstatě. Nájemce nemá majetek v rozvaze, přestože s ním nakládá.
•
zásada zákazu kompenzace: nesmí být kompenzovány účty aktiv a pasiv, nákladů a výnosů nebo závazků a pohledávek.
•
zásada nezávislosti účetního období: účetní případy je nutné účtovat do období, ke kterému časově a věcně patří.
České účetní standardy: České účetní standardy byly vytvořeny, aby od 1. 1. 2004 nahradily dřívější postupy účtování. Hlavním cílem bylo docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami6. Obsahem standardů je popis účetních metod a postupy účtování. Jsou vydávány v účetním zpravodaji. Seznam českých účetních standardů je uveden níže: •
České účetní standardy pro podnikatele7
•
České účetní standardy pro finanční instituce8
6
§36 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví
7
vyhláška č. 500/2002 Sb., dostupné z http://business.center.cz/business/finance/ucetnictvi/ceske-ucetni-
standardy/podnikatele/ 8
vyhláška č. 501/2002 Sb.
10
•
České účetní standardy pro pojišťovny9
•
České účetní standardy pro zdravotní pojišťovny10
•
České účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání11
•
České účetní standardy pro ÚSC, PO, SF a OSS12
2.2 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS13 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS – International Financial Reporting Standards), jsou standardy, které jsou vydávané Radou pro mezinárodní účetní standardy. Upravují sestavování a prezentování finančních výkazů účetní závěrky. Mezinárodní standardy jsou vydávány již od roku 1973. V roce 2001 byly standardy IAS (International Accounting Standards) nahrazeny, protože nevystihovaly cíl standardů, mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS). Dnes je jednotné označení IFRS pro IAS a IFRS. Hlavním cílem těchto standardů je sjednocení účetních závěrek v celosvětovém rozsahu. Po vstupu České republiky do Evropské unie14 jsou všechny účetní jednotky, které emitují cenné papíry registrované na regulovaném trhu cenných papírů15, povinné tvořit účetní závěrku podle IFRS16. Tuto povinnost mají také účetní jednotky, které jsou součástí konsolidačního celku17. Účetní jednotky, které
9
vyhláška č. 502/2002 Sb.
10
vyhláška č. 503/2002 Sb.
11
vyhláška 504/2002 Sb.
12
vyhláška 410/2009 Sb. (ÚSC - územní samosprávné celky, PO - příspěvkové organizace, SF - státní
fondy a OSS - organizační složky státu) 13
Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS. In: Www.profitas.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-
23]. Dostupné z: http://www.profitas.cz/poradna/prakticke-rady-a-zkusenosti/mezinarodni-standardyucetniho-vykaznictvi-ifrs 14
od 1. května 2004
15
Burza cenných papírů a RMS systém
16
§19 zákona číslo 563/1991 Sb., o účetnictví
17
§23a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví
11
neemitují cenné papíry registrované na regulovaném trhu cenných papírů, mají na výběr, jestli budou sestavovat účetní závěrku a výroční zprávu podle IFRS nebo podle českých účetních předpisů. Hlavním důvodem, proč jsou dodržovány mezinárodní standardy je to, aby byly finanční informace srovnatelné na mezinárodní úrovni. Je to pro firmy, které obchodují na mezinárodních trzích velmi výhodné, protože jsou pro ně výkazy zahraničních firem srozumitelné a jasné. Navíc nemusí ztrácet čas převáděním výkazů do takové formy, aby jim porozuměli. Účetní závěrka podle IFRS: Podle IFRS musí závěrka obsahovat výkaz o finanční situaci, výkaz o úplném výsledku hospodaření, výkaz o změnách ve vlastním kapitálu, výkaz o peněžních tocích, komentáře a zveřejnění účetních pravidel. Výkaz o peněžních tocích a výkaz o změnách ve vlastním kapitálu jsou v českých pravidlech nepovinné, a pokud jsou sestaveny, zveřejňují se v příloze k účetní závěrce.
12
3 Vnitropodnikové směrnice Vnitropodniková směrnice je předpis (pravidlo), kterým se musí řídit všichni pracovníci účetní jednotky. Sepisuje se proto, aby byl zajištěn jednotný postup operací v rámci účetní jednotky. Je to předpis, který stanovuje, jak se má v určitých situacích postupovat. Sepisují se hlavně proto, aby byla stanovena jasná pravidla. Kdyby např. firma zaměstnala nového zaměstnance, který by postupoval podle svých zvyklostí, tak by nastal zmatek, svým postupům by rozuměl pouze tento zaměstnanec a firma by mohla mít zbytečné problémy při kontrolách z finančního úřadu nebo auditech. Takto firma auditorovi předloží své směrnice a on podle nich zkontroluje účetnictví firmy. Šetří tak čas a možné nedorozumění (firma se tak může vyhnout různým zbytečným sankcím). Každá firma si volí takové směrnice, které jsou pro ni relevantní (které při svém hospodaření využije).
3.1 Funkce vnitropodnikových směrnic Dobře sestavené směrnice podle platné legislativy by měly plnit tyto funkce18: •
komunikační nástroj: každý člověk se vyjadřuje jinak. Směrnice se vytvářejí proto, aby sjednotily názvosloví a postupy a eliminovali tak možnost nedorozumění mezi různými pracovníky podniku. Dále nevznikají nejasnosti, jako např. kdo je za co zodpovědný atd.
•
standardizují postupy: v každém podniku je důležité standardizovat postupy tak, aby jim rozuměli všichni pracovníci, kterých se daná problematika týká. Bez jasných pravidel každý člověk dělá práci trochu jinak. Bez směrnic, které právě tyto pravidla vymezují, by byl velký problém např. při zastupování pracovníků nebo při jejich výměně. Celé vedení podniku je tak přehlednější a jasnější.
18
Vnitropodnikové směrnice. Portál POHODA [online]. 2012 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z:
http://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-podnikam/vnitropodnikove-smernice/
13
•
pomáhají
automatizovat
postupy:
ve
směrnicích
jsou
sepsané
co
nejefektivnější postupy jak jednat v určitých situacích. Pracovníci si tedy nemusí vymýšlet vlastní a šetří se tak čas, je to efektivnější a vyhneme se nejasnostem. •
obranná funkce: tato funkce je důležitá zejména při externím auditu (např. od finančního úřadu). Firma předloží směrnice, které jsou v souladu s platnou legislativou auditorovi, šetří se tak čas a vyhneme se případným sankcím při různých nedorozuměních.
Zásady tvorby směrnic: Při tvorbě vnitropodnikových směrnic musíme klást velký důraz na to, aby směrnice plnily co možná nejlépe svoji hlavní funkci. Směrnice má usnadňovat práci, šetřit čas i námahu. Proto bychom měli dodržovat určité zásady19: •
důraz na přehlednost, logiku a přehlednost: zde je nutné, aby celkový systém organizačně právních předpisů byl sestaven v určitých logických vazbách, čímž se vytvoří určitý přehledný systém s logickou vazbou a návazností jednotlivých směrnic a předpisů. Dále musíme psát co nejstručněji a zbytečně se nerozepisovat tam, kde to není nutné.
•
srozumitelnost: veškeré směrnice musí být srozumitelné pro všechny pracovníky, kteří s nimi přicházejí do styku a pracují s nimi. Pokud možno je třeba vyhýbat se cizím slovům, někdy ne pro každého srozumitelným slovům a výrazům. Tímto zjednodušíme pracovníkům lepší orientaci a možnost dále pracovat s těmito předpisy.
•
jednoznačnost: každá směrnice nebo norma musí mít jednoznačný návod, jak v dané situaci při daném postupu dále postupovat a řešit navazující kroky a postupy.
•
i přes stručnost vymezit postup: vymezený postup musí jasně říkat jak s jednotlivými nástroji řádně naložit a tím je vlastně jakýmsi přehledným vodítkem pro zdárný průběh celého postupu.
•
držet se legislativy: veškeré směrnice, normy, předpisy a nařízení nesmí být v rozporu se zákonem a žádným platným legislativním předpisem. Je nutné
19
Vnitropodnikové směrnice. Portál POHODA [online]. 2012 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z:
http://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-podnikam/vnitropodnikove-smernice/
14
důsledně sledovat novelizace jednotlivých zákonů, směrnic, předpisů a na základě toho tyto změny důsledně zapracovat do svých podnikových předpisů a provádět podle nich neustálou aktualizaci svých směrnic, norem a nařízení.
3.2 Náležitosti vnitropodnikových směrnic Správné sestavení vnitropodnikových směrnic je náročný proces. Není to práce pouze pro účetní oddělení. Většinou je do jejich tvorby zapojeno více zaměstnanců firmy. Může to být účetní, manažer, majitel firmy, právník, manažer jakosti, ekonom, atd. Některé firmy si nechávají sestavit směrnice od specializovaných firem. Hlavička směrnice: Kvůli přehlednosti je dobré, když je hlavička každé směrnice stejná a mění se jenom údaje jednotlivých směrnic (o čem směrnice pojednává, kdo je za ni zodpovědný, kdy nabyla účinnosti, atd.). Snadno se tak identifikuje obsah směrnice a šetří to zaměstnancům hodně času. Níže jsou uvedeny základní údaje, které by měla hlavička obsahovat: •
název účetní jednotky
•
sídlo
•
název písemnosti
•
číselné označení
•
název směrnice: vystihuje obsah směrnice
•
schválení: je to osoba, která danou směrnici schválila a její podpis
•
revize: když směrnice zastará a je třeba ji předělat nebo doplnit, tak by bylo značně nepřehledné vytvořit aktualizovanou pod novým číslem a názvem, takže se uvádí pouze, o kolikáté vydání se jedná.
•
účinnost: je údaj, který udává od kdy je daná směrnice v platnosti. Je dobré, když účinnost sleduje změny v zákonech a směrnice se pravidelně a včas aktualizují.
•
rozdělovník: udává informace o tom, kolik exemplářů se vydalo a kdo je obdržel
•
vydal: je označení osoby, která má danou směrnici na starosti. Tato osoba řeší případné nejasnosti. Také musí sledovat změny v legislativě nebo v chodu
15
podniku a reagovat na ně úpravami ve směrnici. V některých případech se může uvádět i osoba, která směrnici kontrolovala nebo který útvar ji vydal. •
přílohy: může nastat situace, že se ke směrnici bude přidávat nějaký dokument nebo dodatek. Pokud se tak stane, je důležité, kvůli přehlednosti, jasně a viditelně označit, že daná směrnice má přílohu a čeho se příloha týká.
Text směrnice: •
úvodní ustanovení: obsahuje odkazy na zákony, právní předpisy, vyhlášky, atd., ze kterých daná směrnice vychází. Je dobré, když jsou zde i citace na tyto předpisy, aby osoba, která by je případně potřebovala, ihned ze směrnice věděla, jaké předpisy to jsou.
•
závěrečná ustanovení: obsahuje platnost, účinnost, pro koho je daná směrnice závazná, ustanovení o přílohách, zvláštní pověření. Také pokud vydání nové směrnice ruší některé staré směrnice nebo předpisy, tak je nutné přesně specifikovat, které směrnice, nebo jejich části jsou vydáním této zrušeny. Také je zde uvedena osoba, která dohlíží nad dodržováním směrnice.
Zápatí vnitropodnikové směrnice: •
datum vydání
•
místo vydání
•
změněné stránky: pokud jsou změny ve směrnici menšího rozsahu, není nezbytně nutné celou směrnici přepracovávat. Stačí vyměnit stránku, které se změny týkají, je to rychlejší a jednodušší.
•
počet stran a číslo stránky
Chyby při sestavování směrnic: Největším problémem u vnitropodnikových směrnic je jejich zastarání, a pokud nekorespondují s platnými zákony. V ideálním případě by měli být směrnice vždy aktuální a platné. Při vytváření směrnic může nastat spousta chyb např.: •
rozdílné názvosloví,
•
různý výklad pojmů,
•
nesystematické nebo nelogické uspořádání, 16
•
nepřehlednost,
•
špatné nebo nepřehledné číslování stránek,
•
neurčení osoby, která je za směrnici zodpovědná,
•
přílišné používání zkratek,
•
velké množství cizích slov a výrazů,
•
odkazy na již neexistující zákony nebo nařízení,
•
opsání směrnice jiného podniku a nepřizpůsobení vlastní situaci v podniku,
•
neaktualizování podle platné legislativy.
3.3 Rozdělení vnitropodnikových směrnic Vnitropodnikové směrnice se rozdělují na ty, které jsou dány legislativou a na ty, které podnik používá pro usnadnění některých svých funkcí. Vnitropodnikové směrnice dané legislativou: •
účtový rozvrh20: seznam účtů, které bude účetní jednotka v účetním období používat. Účtový rozvrh si tvoří účetní jednotka sama, musí ale vycházet ze směrné účtové osnovy21, která je závazná do výše účtových skupin. Každý účet má trojmístné označení22. Dále si účetní jednotka může rozdělovat účty ještě analyticky. Během roku může účetní jednotka účetní rozvrh doplňovat. Každá účetní jednotka si může vytvořit vlastní účtový rozvrh, který ale musí vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy.
•
podpisové záznamy23: tato směrnice obsahuje oprávnění, odpovědnost a povinnost osob v účetní jednotce. Každý odpovědný pracovník musí připojit svůj podpisový vzor.
•
časové rozlišení nákladů a výnosů24: mezi různými účetními obdobími. Účetní jednotka si zvolí postup účtování časového rozlišení, až tak učiní, už ho nemůže
20
§4, 14 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, Český účetní standard č. 001
21
seznam účtových tříd a skupin
22
1. číslice je účtová třída, dvojčíslí je účtová skupina a trojčíslí je vlastní číslo účtu, které si účetní
jednotka může zvolit sama. 23
§33 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu
17
libovolně měnit. Změnit způsob může pouze podle ustanovení zákonu o účetnictví. •
kurzové rozdíly a cizí měny25: hlavní funkce této směrnice je stanovit správné postupy při kurzových rozdílech účetních dokladů a při přepočtu cizích měn na českou měnu. Účetní jednotka může použít pevný kurz (vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni účetního období) nebo může sledovat aktuální kurzy, ale to je velmi náročné na evidenci.
•
konsolidační pravidla26: všechny účetní jednotky, které jsou součástí konsolidačního celku, jsou povinny předkládat účetní závěrky a ostatní dokumenty potřebné k sestavení konsolidované účetní závěrky.
•
rezervy27: účetní jednotka stanoví důvod pro tvorbu rezerv a jejich výši a způsob používání.
•
odložená daň28: pokud je daň vyčíslená z účetního výsledku hospodaření odlišná od splatné daně z daňového základu, rozdíl se nazývá odložená daň29.
•
inventarizace30: účetní jednotka má povinnost provádět inventarizaci majetku. Zjistit stav hospodářských prostředků podniku. Termín inventarizace si stanovuje účetní jednotka sama. Také si stanovuje, jaký majetek podléhá inventarizaci. Ta se může provádět řádná a mimořádná. Řádnou provádí účetní jednotka k okamžiku sestavení účetní závěrky nebo průběžně v průběhu účetního období. Mimořádná se provádí v mimořádných případech (vznik, sloučení nebo rozdělení ekonomického subjektu, krádež, pohroma, atd.).
24
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, Český účetní standard č. 017 a 019
25
§22 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §60 vyhlášky č. 500/2002 Sb., k zákonu o účetnictví, Český
účetní standard č. 006 26
§22 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, Český účetní standard č. 020
27
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně
z příjmů, Český účetní standard č. 004 28
29
§59 vyhláška č. 500/2002 Sb., metoda odložené daně Odložená daň. In: Www.az-data.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.az-
data.cz/slovnik/odlozena-dan 30
§25, 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví
18
Inventarizace může být fyzická (hmotný, nehmotný majetek) nebo dokladová (pohledávky, závazky a u takových složek majetku, kde nelze provést fyzická inventarizace).31 •
dlouhodobý majetek, odpisový plán32: dlouhodobý majetek je takový majetek, který má dobu použitelnosti delší než 1 rok. Dlouhodobý majetek se oceňuje podle způsobu pořízení (pořizovací cenou, reprodukční pořizovací cenou nebo cenou ve vlastních nákladech33. Výše oceňovacího limitu pro zařazení do dlouhodobého majetku je podle zákona o účetnictví v rozhodnutí účetní jednotky. Dlouhodobý majetek se postupně opotřebovává a právě opotřebování se vyjadřuje pomocí odpisů. Odpisy jsou účetní (účetní jednotka si zvolí sama podle doby použitelnosti dlouhodobého majetku) a daňové34. Daňové odpisy může účetní jednotka použít pro snížení základu daně. Není to povinnost, odpisovatel si může vybrat, jestli toto právo využije. Vybrat si může také, jakou formou bude odepisovat (rovnoměrně, nebo zrychleně). Účetní odpisy mají stanovit skutečné opotřebení majetku. Dělí se na časové odpisy (hodnota majetku se s časem používání snižuje) a výkonové odpisy (hodnota majetku se snižuje mírou využívání).
•
zásoby35: tato směrnice by měla vymezovat, jakým způsobem se budou zásoby účtovat (průběžný způsob evidence zásob A nebo periodický způsob evidence zásob B36). Účetní jednotka si může sama zvolit, jaký způsob bude používat.
31
AMBROŽ, Jan. Účetnictví a daně. Praha: Koršach, 2006, 181 s. Daně pro každého. ISBN 80-862-
9612-1. 32
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, Český účetní standard č. 013 a 014
33
Pořizovací cena = cena nákupu + náklady související s pořízením, Reprodukční pořizovací cena = je to
cena odhadní, když nemáme doklad o ceně majetku, Cena ve vlastních nákladech = cena, pokud si podnik vyrobí dlouhodobý majetek sám 34
§31 a 32 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu
35
Český účetní standard pro podnikatele č. 015
36
Způsob A: veškeré zásoby jsou evidovány na majetkových účtech. Teprve potom se účtují do spotřeby.
Způsob B: zásoby se účtují rovnou do spotřeby a na konci účetního období se provede inventura a aktuální stav se zaúčtuje na majetkové účty.
19
Dále si musí účetní jednotka zvolit způsob oceňování zásob při vyskladňování, který v průběhu účetního období nebude měnit. Jsou to metody FIFO37 nebo metoda váženého aritmetického průměru, popř. metoda oceňování v pevných cenách a vykazování odchylek. •
účetní závěrka38: uzavření účetního období. Následuje výroční zpráva. Účetní závěrka vypovídá o hospodaření podniku za účetní období.
•
opravné položky39: účetní jednotka musí udávat věrný obraz finanční situace podniku. Toho může docílit pouze, pokud bude používat opravné položky. Opravné položky se pojí s účetní zásadou opatrnosti. Opravné položky představují přechodné snížení hodnoty majetku.
Směrnice uvedené výše nejsou ani zdaleka všechny. Účetní jednotka jich může mít mnohem víc. Netvoří se pouze zákonné vnitropodnikové směrnice, ale mohou být tvořeny i směrnice, které si firma vytvoří tzv. sobě na míru, bez zákonné povinnosti. To jsou např.: •
pracovní řád: jedná se o obecný40 předpis, kterým firma uvádí svým zaměstnancům jejich práva a povinnosti.
•
reklamační řád41: je předpis, který udává spotřebitelům podmínky reklamací, odpovědnost za vady, způsob náhrady nebo provádění oprav v záruční době.
•
tvorba a řízení dokumentace: uvádí podmínky a náležitosti při tvoření dokumentů, aktualizace, schvalování, rušení zastaralých dokumentů, atd.
•
metrologie: jedná se o způsob měření nebo vážení ve výrobě
•
vývoj: popisuje, jakým způsobem bude veden proces vývoje ve firmě, osoby pověřené vývojem, atd.
37
FIFO (first in first out), zásoby zakoupené nejdříve se nejdříve spotřebovávají
38
§18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS
39
§25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §8593/1992 Sb., zákona o rezervách pro zjištění základu daně
z příjmů, Český účetní standard č. 005 a 019 40
Neuvádí konkrétní povinnosti jednotlivých zaměstnanců, platební výměry, atd. jedná se pouze o
obecný předpis, který vychází ze zákoníku práce. 41
§13 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
20
•
provozní řád: popisuje provoz ve firmě, fungování výroby.
•
bezpečnost a ochrana zdraví při práci: předpisy, kterými se musí všichni zaměstnanci při různých pracovních povinnostech řídit, aby nedošlo ke zranění nebo ohrožení na životě.
•
skladování: způsoby a předpisy při skladování výrobků a zásob.
•
HACCP42: při výrobě potravin velice důležitý předpis, který popisuje, jak předcházet rizikům a ohrožením při zpracování potravin.
•
údržba: systém údržby majetku firmy.
•
politika jakosti: předpis, který stanovuje politiku podniku v oblasti kvality43.
•
příručka jakosti: určuje a řídí jednotlivé postupy v oblasti bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti výroby finálních produktů.
•
řízení neshodného výrobku: popisuje činnosti, pro které má podnik nastavené opatření k identifikaci a řízení produktu, který není ve shodě s požadavky jakosti.
•
údržba: předpis, který stanovuje postupy při údržbě majetku firmy
Vnitropodnikových směrnic může mít firma velmi mnoho. Výše popsané směrnice44 nemusí být samostatné, mohou být součástí jiné směrnice, nebo je nemusí podnik tvořit vůbec. Každá firma by si měla sestavit takové směrnice, které využije ve svém hospodaření. Firmy mohou využít také vzory směrnic, ale je lepší, když si je firma upraví sobě na míru, jinak by takové směrnice nemusely splňovat funkci usnadnění a optimalizaci procesů v podniku.
42
HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points): systém analýzy a sledování kritických
kontrolních bodů 43
Zahrnuje do sebe i politiku společnosti k zákazníkům, zaměstnancům, dodavatelům, atd.
44
Zdroj: seznam vnitropodnikových směrnic Krahulíku
21
4 Firma Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí, a. s. 4.1 Představení firmy45 •
název: Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí, a. s.
•
sídlo: Krahulčí 10, 588 56 Telč
•
právní forma: akciová společnost
•
předmět podnikání: řeznictví a uzenářství, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej
•
základní kapitál: 170 332 000 Kč
•
držitel akcií: Agrofert Holding (100%)
Obrázek 1: logo firmy Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí, a. s.
Krahulík, masozávod Krahulčí, a. s. je tradiční firma v masném průmyslu. Sídlí v Krahulčí u Telče a na trhu se objevila už v roce 1928. Řadí se mezi tradiční producenty kompletního sortimentu uzenin, se specializací na trvanlivé salámy a krájené zboží. Hlavní důraz je kladen na tradici a kvalitu. V roce 2009 se Krahulík rozrostl o firmu Vysočina Hodice, která si ale zachovala vlastní provoz. V roce 2012 se připojila ke Krahulčí i provozovna bývalé Masny Studená, a. s. V dnešní době má tedy Krahulík tři provozy (v Krahulčí, v Hodicích a ve Studené). Krahulík je členem koncernu Agrofert.
45
Veřejný rejstřík a sbírka listin: úplný výpis z obchodního rejstříku. In: Www.justice.cz [online]. 2014
[cit.
2014-04-24].
Dostupné
z:
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-
vypis?subjektId=isor%3a397468&typ=full&klic=m5dh5o
22
Obrázek 2: logo Vysočina Hodice
Obrázek 3: logo Masna Studená
Koncern Agrofert46: •
název: Agrofert, a. s.
•
sídlo: Praha 4, Pyšelská 2327/2, 149 00 Praha
•
právní forma: akciová společnost
•
předmět podnikání: činnost účetních poradců, vedení účetnictví a daňové evidence, výroba, obchod, výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické
•
základní kapitál: 628 000 000 Kč
•
držitel akcií: Ing. Andrej Babiš (100%)
Koncern Agrofert je tvořen mateřskou společností Agrofert, a. s. a více než 200 dceřinými společnostmi. Celý koncern podniká v oboru chemie, zemědělství, potravinářství, pozemní techniky, obnovitelných zdrojů, lesnictví, těžby a zpracování dřeva a také médií. Agrofert je největší skupina podnikající na českém trhu zemědělství a potravinářství. Zaměstnává asi 27 000 zaměstnanců, což ho řadí z hlediska největších
46
Veřejný rejstřík a Sbírka listin: úplný výpis z obchodního rejstříku. In: Www.justice.cz [online]. 2014
[cit.
2014-04-24].
Dostupné
z:
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-
vypis?subjektId=isor%3a422676&typ=full&klic=wof6ta
23
zaměstnavatelů v České eské republice na 4. místo. Mateřská ská společnost společ se soustředí převážně na akvizice společností, spole čímž ímž chce docílit vzniku integrovaného integrovan zemědělskopotravinářského ského komplexu v oblasti střední ední Evropy. Podnikání Agrofertu začalo za v roce 1993 se základním kapitálem 100 000 Kč a čtyřmi zaměstnanci.
4.2 Organizační ní struktura firmy Graf 1: Organizační struktura firmy
Valná hromada
Představenstvo Ředitel provozu Hodice
Generální ředitel
Finanční ředitel
Vedoucí bourárny
Vedoucí sušáren
Obchodní ředitel
Referent nákupu
Výrobní ředitel
Vedoucí MV
Manažer jakosti
Vedoucí baličky
Vedoucí tech. úseku
Technolog
Vedoucí MTZ
Vedoucí hygieny
Zdroj: Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí, Krahul a. s.
24
4.3 Hospodaření společnosti Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí a stav majetku Tabulka 1: Vybrané rozvahové údaje (v tis. Kč),
Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje
2009 2010 2011 654 768 632 491 605 984 362 317 345 878 334 590 288 189 283 007 269 232 654 768 632 491 605 984 334 661 427 912 332 535 318 695 204 013 272 723 (Zdroj: výroční zpráva 2012)
2012 1 029 931 595 995 432 410 1 029 931 334 240 695 437
V roce 2012 došlo k výraznému nárůstu majetku firmy. Bylo to dáno převzetím provozovny Studená. Byla převzata aktiva v hodnotě 270 030 000 Kč, tvořená převážně dlouhodobými aktivy a pasiva ve stejné hodnotě, která tvořil převzatý úvěr. Tabulka 2: Hospodářský výsledek (v tis. Kč) 2009 2010 Provozní HV 98 593 118 544 HV z finančních operací -5 197 -3 145 Daň z příjmu za běžnou činnost -18 341 -22 148 HV za účetní období 75 055 93 251 (Zdroj: výroční zpráva 2012)
2011 77 831 1 939 -15 147 64 623
2012 6 894 -8 995 3 775 1 674
Hospodářský výsledek v roce 2012 oproti roku 2011 výrazně klesl a to na 1 674 000 Kč. Je to dáno především růstem cen surovin.
25
Tabulka 3: Prodej vlastních výrobků (v tunách)
47
trvanlivé TO trvanlivé TNO48 měkké vařené speciality sekané uzené pečené ostatní Celkem
2010 2011 2009 5 118 5 273 5 164 5 970 4 987 5 209 2 116 1 977 2 411 40 27 24 1 146 894 906 692 639 643 436 510 475 52 48 62 46 24 19 15 615 14 377 14 913 (Zdroj: výroční zpráva 2012)
2012 7 038 6 709 2 618 911 813 656 459 119 111 19 433
V roce 2012 se prodej zvýšil oproti roku 2011 o 30% (4 520 tun). Toto navýšení bylo způsobeno hlavně nárůstem prodeje trvanlivých uzenin o 75% (3 374 tun).49
4.4 Funkční struktura firmy Výroba: Výroba v Krahulíku začíná nákupem kvalitních surovin. Firma má několik stálých, prověřených, kvalitních dodavatelů masa, koření a obalů. Mimo stálé dodavatele nakupuje firma i u jiných dodavatelů50, kteří ale musí splňovat podmínky jakosti. Po nákupu se suroviny opracují a podle předepsaných receptur vzniknou hotové výrobky51. Tyto se umístí do vhodných obalů a uloží do skladů hotových výrobků, připravených k expedici. Expedice:
47
Trvanlivé tepelně opracované
48
Trvanlivé tepelně neopravované
49
Výroční zpráva 2012
50
jednorázové nákupy, výjimečné nákupy, akční nákupy, atd.
51
celý sortiment výroby Krahulíku je volně ke stažení na internetových stránkách firmy
(www.krahulik.cz).
26
Firma má vlastní logistické centrum, které zabezpečuje distribuci hotových výrobků ke svým zákazníkům. Používá k tomu kompletní vlastní autodopravu se sídlem v provozovně Krahulčí. Závozy zboží k zákazníkům se provádí v pravidelných linkách. Obchod: O prodej zboží se stará obchodní oddělení. Krahulík rozděluje zákazníky do skupin: •
zahraniční obchodní řetězce: Ahold, Tesco, Billa, Lidl, atd.
•
tuzemské obchodní řetězce: COOP, Flop, Bala, atd.
•
ostatní: prodejny, které nepatří do výše uvedených skupin
•
vlastní prodej: podnikové prodejny v Hodicích a Třešti, sezónní prodejna v Telči, ambulantní prodej52
Marketing: Krahulík má vlastní marketingové oddělení. Firma se specializuje na tradiční výrobu, ale používá moderní formy reklamy53. Další propagace výrobků probíhá formou billboardů, poutačů, letáků, reklam v tisku a reklamních předmětů.
52
přímý prodej ze speciálně upravených vozů
53
webové stránky, profil na facebooku
27
5 Analýza vnitropodnikových směrnic firmy 5.1 Certifikát IFS Krahulík používá mezinárodní standard pro zajištění kvality IFS54. Ten byl vytvořen Hlavním
svazem
německého
maloobchodu
(Hauptverband
des
Deutschen
Einzelhandels). Byl vytvořen hlavně kvůli globalizaci trhu. Stále více firem obchoduje i na zahraničních trzích a proto je nutné některé standardy sjednotit. IFS slouží jako jednotná kontrola bezpečnosti potravin, dodržování legislativních požadavků a úrovně kvality. Tuto normu mohou využít všechny výrobní podniky, které jsou zaměřené na zemědělskou produkci a zpracování potravin. IFS sleduje novou legislativu EU a je pro zákazníky zárukou kvality. Většina těchto certifikátů se vydává v Evropě, ale v rámci evropského obchodu se dostávají do celého světa. Je to norma, kterou uznává organizace GFSI55. Cíle IFS: •
společný standard s jednotným systémem hodnocení,
•
schválení akreditovaných a kvalifikovaných certifikačních organizací a auditorů,
•
vytváření srovnatelnosti a transparentnosti v rámci celého dodavatelského řetězce,
•
snižování nákladů u dodavatelů i u obchodu.
Klíčovým kritériem normy IFS je: •
54
zavedení systému pro monitorování kritických kontrolních bodů56,
Mezinárodní potravinářský standard (International Food Standard), IFS: FAQ. Www.ifs-
certification.com
[online].
2014
[cit.
2014-04-25].
Dostupné
z:
http://www.ifs-
certification.com/index.php/en/faq-en?faqlan=cs 55
Globální iniciativa pro bezpečnost potravin (Global Food Safety Initiative). Obchodníci, kteří GFSI
uznávají, jsou např.: Tesco, Ahold, Wal Mart, Metro, Migros a jiné 56
CCP (Critical Control Point)
28
•
srozumitelné záznamy a pravidelné kontroly,
•
hodnocení efektivity práce,
•
sledovatelnost výrobků,
•
zavedení nápravních opatření,
•
integrace legislativy EU,
•
značení GMO57 a alergenů.
V Krahulíku je prováděn jednou ročně náročný audit napříč celou firmou58. Norma popisuje do detailu všechny oblasti, se kterými se můžeme ve výrobní firmě setkat. Tento audit je hodnocen procentuelně: •
95% a vyšší: podnik patří do vyšší úrovně kvality,
•
75% a vyšší: podnik není na tokové kvalitativní úrovni, ale certifikát může získat,
•
75% a nižší: certifikát takovéto firmě nepatří
Při posledním auditu získal Krahulík 98,4%, což je velmi nadprůměrné hodnocení.
5.2 Směrnice o majetku, druhy odepisování dlouhodobého majetku Krahulík je výrobní podnik zabývající se výrobou a prodejem masných výrobků. Tato směrnice rozděluje majetek na dlouhodobý hmotný, dlouhodobý nehmotný a oběžný majetek. Protože se zabývá výrobou, tak má nejvíce majetku dlouhodobého hmotného, do toho patří59: •
pozemky: pozemky, na kterých jsou postaveny závody v Krahulčí a ve Studené
57
Geneticky modifikované organismy: u potravin, u kterých byl záměrně změněn genetický materiál.
Např. aby byly odolnější proti plísním, pomaleji se kazily, aby se prodloužila trvanlivost, atd. 58
Řízení kvality a bezpečnosti, administrativa, výroba od příjmu suroviny až po nakládání s odpady,
obchod, logistika, systém kontroly 59
Zdroj: rozhovor se zaměstnanci firmy
29
•
stavby: sem patří budovy ve vlastnictví Krahulíku, jako jsou např.: budova závodu v Krahulčí, administrativní budova, garáže a sklady v Krahulčí, budova závodu ve Studené a přilehlé budovy.
•
samostatné movité věci a soubory movitých věcí: ty zahrnují výrobní stroje, kutry60, výrobní linky, baličky61, porážecí linky, masírovací stroje62, řezací stroje, udírny, váhy, nářezové stroje63, autopark64, majetek v administrativní budově65, vysokozdvižné vozíky, atd.
Do dlouhodobého nehmotného majetku patří hlavně software, ale také know-how, recepty, licence, atd. Oběžný (krátkodobý) majetek Krahulíku je např.: •
zásoby: materiál66, nedokončená výroba a polotovary, hotové výrobky
•
krátkodobý finanční majetek: peníze v pokladně a na bankovních účtech v bankách
•
krátkodobé pohledávky
Odpisy: v Krahulíku se odepisuje dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek. Výše účetních odpisů je stanovena v této směrnici. Při daňovém odepisování se firma řídí příslušnými daňovými předpisy67, používá zrychlené i rovnoměrné daňové odpisy.
60
Stoje na rozmělňování materiálu, rychlost otáčení nožů je nastavitelná, proto se při nízké rychlosti
může použít i k míchání 61
Stroje na vakuové balení výrobků
62
Přístroje na zpracování a míchání surovin (když se přidává voda, koření, atd.)
63
Na výrobu krájených salámů
64
Krahulík vlastní kompletní autopark od malých služebních aut Škoda fabia, přes malá nákladní auta
značky Iveco, až po kamiony. 65
Počítače, tiskárny, plotry,
66
maso, koření a další suroviny
67
§31 a 32 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu
30
5.3 Rezervy I tvorba rezerv v Krahulíku je upravena příslušnou vnitropodnikovou směrnicí. Firma tvoří zákonné rezervy na opravu hmotného majetku podle příslušné legislativy68. Každá firma si může tvořit nějaké rezervy69, které nepodléhají zákonu o rezervách. V Krahulíku se tvoří rezerva na nevybranou dovolenou.
5.4 Směrnice o cestovních náhradách a stravném Obsahem této směrnice je to, komu se budou vyplácet cestovní náhrady a stravné, jakým způsobem a v jaké výši. Krahulík se při vyplácení cestovních náhrad a stravného řídí
platnou
legislativou70,
kterou
uvádí
zákoník
práce.
Dále
ji
upravuje
vnitropodnikovou směrnicí. Cestovní náhrady a stravné se vyplácí zaměstnancům na služebních cestách a také řidičům nákladní dopravy.
5.5 Certifikát HACCP Je to dokument, který zabezpečuje v celém podniku v procesu výroby a distribuce bezpečnost a zdravotní nezávadnost výrobků. HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Point): •
Hazard: znamená riziko vzniku nákazy, poranění nebo újmu na zdraví člověka,
•
Analysis: analýza pravděpodobnosti vzniku kontaminace pokrmů. Také její závažnost a proč a jak nebezpečí vzniklo,
•
Critical Control Point: hodnocení kritických bodů. Označují fázi výroby, při které hrozí riziko kontaminace potravin.
68
§7 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění daně z příjmu
69
rezervy, které nepodléhají zákonu o rezervách např.: rezerva na restruktualizaci, rezerva na reklamace,
atd. 70
§ 156, 157, 159, 160, 162 a 163 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
31
Je to systém preventivních opatření, který slouží k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin (systém rozhodujících bodů pro ovládání nebezpečí na základě analýzy71) během všech činností podniku, jako např. výroba, skladování, doprava, manipulace, prodej, atd. Tento systém určuje, jak bude podnik postupovat, aby předešel všem nebezpečím, které by mohly ohrozit zákazníky. Kritické body jsou činnosti, ve kterých je největší riziko, že se poruší zdravotní nezávadnost podniku. Pro každý bod jsou určené kritické meze. To jsou hodnoty, které jsou sledovány a kontrolovány72. Krahulík má v jednotlivých směrnicích identifikované procesy, které se váží k HACCP. Upravují se procesy, včetně vazeb, kritérií, způsobů monitoringu a analýzy. Příklady směrnic firmy Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí, a. s., které jsou provázány v HACCP73: •
údržba: postupy, které se musejí dodržovat při údržbě výrobních zařízení a prostor podniku,
•
údržba motorových vozidel: aby v nich bylo možné převážet suroviny do provozu a hotové výrobky k zákazníkům, aniž by byly porušeny hygienické předpisy,
•
sanitace:
souhrn
činností,
které
zabezpečují
plnění
hygienických
a
protiepidemických předpisů. Patří sem úklid, čištění, dezinfekce, dezinsekce, deratizace, sterilizace, atd. Sanitace se v Krahulíku provádí denně74, •
cizí návštěvy: přesný postup, který zajišťuje, aby nikdo z venčí nemohl narušit nezávadnost potravin a výroby. Žádná osoba, mimo zaměstnance podniku nemá povolený přístup do výrobních nebo skladovacích prostor. Mají přístup pouze do administrativní budovy,
71
Potravinářství a krmivářství: Certifikace HACCP. In: Www.tuv-nord.com [online]. 2014 [cit. 2014-04-
26]. Dostupné z: http://www.tuv-nord.com/cz/cs/potraviny-krmiva/haccp-636.htm 72
V Krahulíku např. trvanlivost výrobků, skladovací teplota, atd.
73
vnitropodniková směrnice Krahulíku: HACCP (platnost od 1. 3. 2012)
74
v provozu kde je vícesměnný provoz se sanitace provádí po každé směně
32
•
uchování výrobků po dobu trvanlivosti: normy pro skladování potravin jako je teplota ve skladech, teplota při přepravě, zákaz zmrazování výrobků, doba, po kterou je možné skladovat suroviny nebo hotové výrobky, atd.,
•
zacházení se sklem: při jakémkoli používání skla je nutné se vyhnout výrobním prostorám tak, aby při rozbití nebylo možné napadání úlomků do výrobků,
•
zacházení s alergeny: je nutné přesně označit na etiketách všechny alergeny, aby nemohlo dojít k ohrožení konzumentů,
•
kontrola mezistropních prostor: metody kontroly a čištění mezistropních prostor,
•
uchování směsí koření: i u koření je nutné dodržovat pravidla, aby se do výroby dostalo v odpovídající jakosti,
•
řízení kvality vody: jsou nutné pravidelné rozbory pitné vody. Směrnice udává, jak často, jakými prostředky a které osoby zodpovídají za kvalitu pitné vody.
Každý podnik musí určit osobu, která vede a řídí systém kritických bodů. V Krahulíku je touto odpovědnou osobou manažer jakosti. Ve firmě jsou upravovány jednotlivé procesy, kritéria, způsoby monitoringu i analýzy. Procesy jsou průběžně sledovány. Je vytvořen kompletní diagram výrobního procesu. Tento diagram je průběžně aktualizován (buď jednou za 3 roky, nebo při změně technologie výroby). V každém stupni výrobního diagramu je posuzována závažnost fyzikálního, chemického a biologického nebezpečí. Pokud není v daném výrobním úseku definované žádné nebezpečí určitého druhu, není již v analýze nebezpečí zmíněné. Pokud jsou překročené kritické meze, provádí se okamžitá náprava. Za nápravu je zodpovědný mistr, který má na starosti daný úsek výroby. Účinnost systému kritických kontrolních bodů je ověřována především systémem mikrobiologických a analytických vyšetření výrobků. Ta je prováděna vlastní podnikovou laboratoří i akreditovanou nezávislou laboratoří.
33
5.6 Politika jakosti Všeobecný účel této směrnice je popsán v teoretické části této práce. V Krahulíku je velký důraz kladen na tradici a kvalitu všech výrobků75. Vedení společnosti prohlašuje, že prioritou firmy je dodávat na trh výrobky vyráběné podle přesně daných receptur, s maximálním důrazem na kvalitu výrobků, jejich hygienickou nezávadnost a správnou provozní praxi. Za tuto směrnici má odpovědnost také manažer jakosti firmy. Krahulík má rozdělenou politiku jakosti do těchto kategorií76: •
zákazníci: cílem podniku je uspokojování stále vyšších nároků zákazníků s cílem udržet důvěru stávajících zákazníků a získat přízeň nových. Hlavní předpoklad pro získání a udržení zákazníků je vstřícné a příjemné jednání s nimi, neustálé zjišťování jejich potřeb a přání a okamžité reakce na jejich podmínky a požadavky. Při obdržení reklamace musí zaměstnanci postupovat opatrně, protože špatně zvolený přístup může mít za následek ztráty zákazníků. Pro zabezpečení trvalého zlepšování, využívá podnik poznatky od zákazníků i od zaměstnanců.
•
zdroje: všechny potřeby zdrojů jsou sledovány všemi vedoucími pracovníky. Podnik klade na jakost produktů svých dodavatelů stejné nároky jako na úroveň jakosti vlastních produktů. Kvalitu zdrojů, které od svých dodavatelů kupují, si firma neustále ověřuje. Krahulík spolupracuje pouze s těmi dodavateli, kteří splňují nastavené parametry kvality.
•
zdravotní nezávadnost: všechny procesy podniku jsou realizovány v souladu s platnými veterinárními a hygienickými předpisy ČR a EU77. Podnik se
75
Krahulík je držitel hned několika ocenění v oblasti kvality a oblíbenosti výrobků, je to např.: značka
Klasa, regionální potravina roku, Česká chuťovka, Novinka roku, atd. 76
77
vnitropodniková směrnice Krahulíku: Politika jakosti (platná od 1. 6. 2012) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin v platném znění,
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 583/2004, zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu v platném znění, Nařízení komise (ES) č. 2073/2005, o mikrobiologických kritériích pro potraviny v platném znění, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004, o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami, Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, Zákon č.
34
orientuje především na kvalitu, zdravotní nezávadnost a spolehlivost svých výrobků. Krahulík má zavedený certifikát HACCP a IFS. Všichni zaměstnanci podniku jsou průběžně proškolováni o oblasti hygieny a dodržování požadavků zdravotní nezávadnosti při výrobě. •
zaměstnanci: podnik vytváří pracovní podmínky tak, aby umožnil svým pracovníkům profesní realizaci.
5.7 Příručka jakosti Komplexní uvozující dokument78, který je dále rozpracován v jednotlivých směrnicích a postupech. Cíl podniku je specifikován ve směrnici Politika jakosti. Ve zpracovaných dokumentech jsou popsány kroky, které ke splnění cílů vedou, včetně příslušné odpovědnosti a kontrolní činnosti. V Krahulíku je odpovědná osoba za příručku jakosti také manažer jakosti. Příručka jakosti je rozdělena na směrnice a postupy79: •
OS 2 spisový a skartační řád,
•
OS 3 tvorba a řízení dokumentu,
•
OS 4 nákup,
•
OS 5 reklamace,
•
OS 6 HACCP,
•
OS 7 prodej,
•
OS 8 údržba,
•
OS 9 metrologie80,
•
OS 10 neshodný výrobek,
•
OS 11 nápravná opatření,
•
OS 12 interní audity,
•
OS 13 řízení výroby – provozní řád,
477/2001 Sb., o obalech, Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a další právní normy vztahující se k jakosti 78
vnitropodniková směrnice Krahulíku: Příručka jakosti (platná od 1. 6. 2012)
79
OS – směrnice, PI - postup
80
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii
35
•
OS 14 sanitace,
•
OS 15 vývoj,
•
PI 1 cizí návštěvy,
•
PI 2 uchování výrobků po dobu trvanlivosti,
•
PI 3 výrobková dokumentace,
•
PI 4 zacházení se sklem,
•
PI 5 detektory kovů,
•
PI 6 režim rukavic,
•
PI 7 zacházení s alergeny,
•
PI 8 zásady stahování výrobků z trhu a přepracování,
•
PI 9 plán kontrol
•
PI 10 neshody při přepravě
•
PI 11 kontrola přepravy
•
PI 12 údržba motorových vozidel
•
PI 13 kontrola mezistropních prostor
•
PI 14 neřízené formuláře
•
PI 15 laboratorní postupy
•
PI 16 bezpečnost a ochrana zdravý při práci
•
PI 17 uchování směsí koření
•
PI 18 plán obrany produktu a externí inspekce
•
PI 19 třídění provozního odpadu
5.8 Směrnice oceňování skladových zásob Firmou Krahulík projde každý měsíc obrovské množství zásob. Většina těchto zásob musí být, kvůli době trvanlivosti81 spotřebována rychle. Tato směrnice udává, jak se bude se zásobami zacházet, nutný postup při uskladňování, způsob druhu oceňování i způsob účtování zásob. Za tuto směrnici je zodpovědný manažer výroby. Zásoby se oceňují ve skutečných cenách a účtují se průběžným způsobem evidence zásob A, tedy nejdříve přijetí na sklad a až poté do spotřeby (viz teoretická část práce).
81
Např. maso se musí spotřebovat co nejrychleji
36
Tato směrnice také určuje podmínky uskladňování v podniku. Teploty v různých fázích provozu jsou následující82: •
sklady: mrazírenské (teplota musí být nižší než -18ºC), chladící (teplota musí být nejvyšší do 4ºC)
•
výroba: při práci se syrovým masem (teplota musí být nejvyšší do 12ºC), při zvýšených hygienických rizicích (teplota musí být nejvyšší 5ºC)
•
doprava: při přepravě surovin do výroby a při přepravě hotových výrobků zákazníkům (teplota musí být nejvyšší 5ºC)
Tyto teploty jsou velice důsledně kontrolovány, aby nemohlo dojít k hygienickým rizikům. Následně se provádí každý měsíc inventura83, kvůli zjištění stavu zásob (porovnání s účetnictvím) a jeho přirozené úbytky84.
5.9 Směrnice o hmotné odpovědnosti Tato směrnice upravuje povinnosti zaměstnanců v případě, když způsobí nějakou škodu na pracovišti. Zaměstnanec odpovídá za škody, které zavinil porušením pracovních povinností. Za škody, které vzniknou při práci, aniž by zaměstnanci porušili povinnosti nebo nějaké pracovní nařízení, neodpovídají. Hmotnou odpovědnost upravuje Zákoník práce85. V Krahulíku se vztahuje hmotná odpovědnost na mistry příslušných úseků, kteří plně zodpovídají za škody způsobené jejich podřízenými. Hmotnou odpovědnost mají i obchodní zástupci na všechny věci, které používají, ale jejich vlastníkem je Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí86.
82
Zdroj: manažer výroby Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí
83
Vnitropodniková směrnice Krahulíku: Inventarizační směrnice
84
Vnitropodniková směrnice Krahulíku: směrnice ustanovení přirozených ztrát ve sklepech
85
§ 250-264 zákon č. 262/2006, zákoník práce
86
např. auta, mobilní telefony, atd.
37
6 Návrh na zlepšení, tvorbu nových vnitropodnikových směrnic Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí, a. s. přistupuje ke tvorbě vnitropodnikových směrnic velice svědomitě. Nemá žádnou směrnici starší než 3 roky. Po třech letech se směrnice vždy překontroluje podle platné legislativy, a také podle potřeb podniku. Pracovníci, kteří mají dané směrnice na starosti, jsou vždy odborníci ve své profesi s mnohaletými zkušenostmi. Všechny směrnice podniku jsou tedy zpracovány odborně a splňují svoje funkce.
6.1 Účtový rozvrh Ve firmě Krahulík není směrnice na účtový rozvrh. Používá se směrná účtová osnova daná zákonem87. Podniku bych doporučil upravit si účtový rozvrh tak, aby v něm uvedené účty sloužili k zaúčtování všech účetních operací podniku, rozdělené následovně: •
aktivní
•
pasivní
•
nákladové
•
výnosové
•
závěrkové
Ostatní účty, které jsou uvedené ve směrné účtové osnově, ale Krahulík je nepoužívá, by byly ve vnitropodnikové směrnici vynechány. Zůstaly by pouze ty účty, které podnik pro své účetnictví používá. Dále bych doporučil zanést do účtového rozvrhu také příslušné analytické účty, kvůli jemnějšímu rozdělení účtů, dle požadavků podniku. Krahulík má 3 závody (Krahulčí, Hodice a Studená), takže bych doporučil, aby byly analytické účty vytvořeny tak, že bude poznat, ve kterém závodě byly provedeny určité operace88.
87
vyhláška č. 500/2002 Sb., zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
88
např.: zásoby (každý závod má svoje sklady na uchovávání surovin), tržby za výrobky, atd.
38
6.2 Podpisové záznamy Krahulík nemá žádnou směrnici, která by shrnovala všechny podpisové záznamy a pravomoci. Pro nákup existuje směrnice opravňující určené zaměstnance k podpisu objednávek příslušného sortimentu a v dané ceně. Tam je popsáno, který zaměstnanec má pravomoc k přijetí objednávky a do jaké hodnoty. Já bych doporučil sepsat jednu směrnici, ve které bude souhrn všech podpisových záznamů a pravomocí jednotlivých pracovníků. Potom by bylo z jedné směrnice hned jasné, kdo má jaké pravomoci a nemuselo by se to hledat ve více různých směrnicích. Pravomoci by byly následující: •
představenstvo: hlavní podpisové pravomoci za jednání společnosti
•
banky: sem by patřili zaměstnanci, kteří jednají s bankami a mají práva k podpisu bankovních dokumentů
•
nákup: již existující směrnice popsaná výše
•
finanční úřad: jednání a podepisování dokumentů z finančního úřadu
•
ostatní: osoby, které budou mít pravomoci za ostatní firemní záležitosti
6.3 Kurzové rozdíly a cizí měny V Krahulíku neexistuje žádná směrnice, která by upravovala operace probíhající v měnách jiných, než je česká koruna. Krahulík nakupuje převážně ze zahraničí89, proto si myslím, že by bylo dobré upravit různé náležitosti ve vnitropodnikové směrnici. Směrnice by udávala pravidla, jak by se vypočítával kurz pro nákupy v cizích měnách. Možností je více: •
Pevný kurz: na začátku každého účetního období by se použil kurz vyhlášený Českou národní bankou a podle něj by se účtovalo maximálně celé účetní období
•
Denní kurz: účtovalo by se podle denního kurzu vyhlášeného Českou národní bankou. Je to ale dost složitý proces, protože je nutné kurzy upravovat každý den.
89
70% nákupů podniku probíhá v eurech
39
•
Domluva s bankou: firma by se domluvila s bankou na garantování kurzu např. na čtvrtletí nebo pololetí. Tato strategie by sice vyžadovala vyjednávání s bankou, ale nebyla by tak náročná, jako když se kurz mění denně a neúčtovalo by se celé účetní období podle jednoho kurzu. Podle mého názoru by měl Krahulík používat tuto metodu.
40
7
Závěr
Bakalářská práce se zabývá vnitropodnikovými směrnicemi podniku Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí, a. s., který se zabývá výrobou a prodejem masných výrobků po celé České republice, ale i v zahraničí. Jaké směrnice podnik používá, pro koho jsou závazné, kdo za ně zodpovídá, jakou mají platnost a z jaké legislativy vycházejí. Firma používá i směrnice, které nevyplývají ze zákona, ale jsou důležité pro vnitropodnikové procesy Krahulíku. V teoretické části jsou uvedeny informace týkající se účetnictví, účetními zásadami, českými účetními standardy i mezinárodními standardy účetního výkaznictví a platnou legislativou. Je zde popsáno, proč firmy vnitropodnikové směrnice tvoří, v čem jsou jim nápomocny a z jakých zákonů vyplývají. Také jejich úprava, aby byly přehledné a účelné. Které směrnice vyplývají ze zákona a vnitropodnikové směrnice, které nejsou povinné, ale pomáhají podniku zjednodušit nebo upřesnit některé vnitropodnikové funkce. Firma Krahulík přistupuje ke tvorbě vnitropodnikových směrnic velmi zodpovědně, jejich směrnice jsou maximálně 3 roky staré. Po 3 letech se každá směrnice přezkoumává a upravuje podle platné legislativy a podle potřeb podniku. Navíc má firma vypracované směrnice i na zdánlivé maličkosti, např. kontrola mezistropních prostor, cizí návštěvy, zacházení se sklem, atd. Ale tyto směrnice pomáhají podniku hlavně při dodržování legislativních požadavků v oblasti hygieny, které jsou v dnešní době velice přísně kontrolovány. Každý pracovník, který je za určité vnitropodnikové směrnice zodpovědný je odborník ve svém oboru s mnohaletou praxí a zkušenostmi. V praktické části je představena firma Krahulík, předmět podnikání a hospodaření firmy. Dále analýza platných vnitropodnikových směrnic Krahulíku, jejich funkce a platnost. Informace potřebné k této analýze byly získány z rozhovorů se zaměstnanci firmy a z náhledů do vnitropodnikových směrnic. Po provedené analýze následuje návrh na směrnice, které v podniku chybí, ale mohly by mu usnadnit některé procesy nebo funkce. V Krahulíku chybí vnitropodnikové směrnice, které upravují účtový rozvrh a kurzové rozdíly při operacích v cizích měnách. Dále jsou podpisové záznamy součástí jiných směrnic a některé chybí úplně, proto navrhuji sdružit všechny podpisové záznamy do jedné, přehledné směrnice. 41
Zdroje AMBROŽ, Jan. Účetnictví a daně. Praha: Koršach, 2006, 181 s. Daně pro každého. ISBN 80-862-9612-1. IFS: FAQ. Www.ifs-certification.com [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.ifs-certification.com/index.php/en/faq-en?faqlan=cs ING. OTRUSINOVÁ, Milada a Ing. Karel ŠTEKER. Vnitropodnikové účetní směrnice. In:
Www.ucetnikavarna.cz
[online].
2007
[cit.
2014-04-23].
Dostupné
z:
http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d2607v3373-vnitropodnikoveucetni-smernice/ Mezinárodní potravinářský standard (International Food Standard), IFS: FAQ. Www.ifs-certification.com
[online].
2014
[cit.
2014-04-25].
Dostupné
z:
http://www.ifs-certification.com/index.php/en/faq-en?faqlan=cs Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS. In: Www.profitas.cz [online]. 2013 [cit.
2014-04-23].
Dostupné
z:
http://www.profitas.cz/poradna/prakticke-rady-a-
zkusenosti/mezinarodni-standardy-ucetniho-vykaznictvi-ifrs Mezinárodní účetní standardy. Europa [online]. 2010 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/internal_market/single_market_services/financia l_services_general_framework/l26040_cs.htm Odložená daň. In: Www.az-data.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.az-data.cz/slovnik/odlozena-dan Podstata a význam účetnictví, základní pojmy. Svět účetnictví [online]. 2008 [cit. 201401-29].
Dostupné
z:
http://www.svetucetnictvi.cz/aktualne/podstata-a-vyznam-
ucetnictvi-zakladni-pojmy Potravinářství a krmivářství: Certifikace HACCP. In: Www.tuv-nord.com [online]. 2014
[cit.
2014-04-26].
Dostupné
z:
http://www.tuv-nord.com/cz/cs/potraviny-
krmiva/haccp-636.htm Praktické rady a zkušenosti. Profispolečnosti [online]. 2013 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://www.profispolecnosti.cz/rady-zkusenosti/408-ucetni-zasady
42
Vnitropodnikové směrnice. Portál POHODA [online]. 2012 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-podnikam/vnitropodnikove-smernice/ Veřejný rejstřík a Sbírka listin: úplný výpis z obchodního rejsříku. In: Www.justice.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektId=isor%3a422676&typ=full&klic=wof6ta Veřejný rejstřík a sbírka listin: úplný výpis z obchodního rejstříku. In: Www.justice.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektId=isor%3a397468&typ=full&klic=m5dh5o Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce České účetní standardy pro podnikatele č. 001 až 023 vyhláška č. 500/2002 Sb. vyhláška č. 501/2002 Sb. vyhláška č. 502/2002 Sb. vyhláška č. 503/2002 Sb. vyhláška č. 504/2002 Sb. 43
vyhláška č. 410/2009 Sb. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 583/2004, zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu Nařízení komise (ES) č. 2073/2005, o mikrobiologických kritériích pro potraviny Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004, o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami Vnitropodnikové směrnice firmy Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí, a. s.
Seznam tabulek, obrázků a grafů Tabulka 1: Vybrané rozvahové údaje (v tis. Kč), ........................................................... 25 Tabulka 2: Hospodářský výsledek (v tis. Kč) ................................................................. 25 Tabulka 3: Prodej vlastních výrobků (v tunách) ............................................................. 26
Obrázek 1: logo firmy Krahulík, MASOZÁVOD Krahulčí, a. s. ................................... 22 Obrázek 2: logo Vysočina Hodice .................................................................................. 23 Obrázek 3: logo Masna Studená ..................................................................................... 23
Graf 1: Organizační struktura firmy ............................................................................... 24
44
