VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Analýza rozpočtu města Jemnice bakalářská práce
Autor: Michal Puchnar Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Leinveberová Jihlava 2013
Anotace Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části, a to na Teoretickou část a Analytickou část. Cílem teoretické části je popis charakteristiky obce, orgánů obce, popis rozpočtové soustavy, rozpočtové skladby a rozdělení příjmů a výdajů rozpočtu obce. Teoretickou část zpracuji dle odborné literatury a vydaných zákonů. Cílem analytické části je analýza rozpočtu města Jemnice vletech 2010, 2011 a 2012. Analytická část bude obsahovat historii města Jemnice, analýzu příjmů a výdajů rozpočtu města v průběhu tří let, možností zvýšení příjmů, jejich dopady na hospodaření města. Příklady finanční podpory a příjmů ze sportovních a kulturních aktivit ve městě.
Klíčová slova Obec, rozpočet, rozpočtová soustava, rozpočtová skladba, rozpočtová pravidla, příjmy, výdaje
Annotation The bachelor`s work is divided into two parts, the theoretical part and the analytical part. The theoretical part deals with characteristic of town, municipal authorities, budgetary scale, budget structure, distribution of income and costs of municipal budget. I will analyze the theoretical information from literature and issued laws. The analytical part deals with analysis of municipal budget in the years 2010, 2011 and 2012. The analytical part contains the history of the town Jemnice, the analysis of budget income and costs during three years, possibilities of increasing income, influence of this income on town economy. In the end I will describe some examples of financial supports in sports and cultural activities in the town.
Key terms Town, budget, municipal authorities, budgetary scale, budget structure, budget rules, income, costs.
Tímto bych chtěl poděkovat tajemníkovi města Jemnice panu Ing. Miloši Pacasovi za umožnění vypracování bakalářské práce na městském úřadu města Jemnice, dále bych chtěl poděkovat panu Ing. Miloslavu Kadlecovi a Daně Babišové za poskytnutí materiálů k mé bakalářské práci a všem zaměstnancům městského úřadu za ochotu a pomoc při zpracování mé práce. Dále bych chtěl poděkovat vedoucí mé práce paní Ing. Leinveberové za vedení, cenné rady a za spolupráci při tvorbě mé práce, chtěl bych poděkovat rodině a přátelům za trpělivost a podporu.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 9. 5. 2013 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1 Teoretická část ............................................................................................................... 8 1.1 Charakteristika obce ............................................................................................... 8 1.1.1 Obecná charakteristika obce ............................................................................ 8 1.1.2 Členění obcí ..................................................................................................... 9 1.1.3 Působnost obce .............................................................................................. 10 1.1.4 Orgány obce ................................................................................................... 13 1.2 Rozpočtová soustava v ČR ................................................................................... 17 1.3 Rozpočtové zásady ............................................................................................... 19 1.4 Rozpočtová skladba .............................................................................................. 20 1.4.1 Druhy třídění rozpočtové skladby.................................................................. 20 1.4.2 Druhové třídění .............................................................................................. 21 1.4.3 Odvětvové třídění .......................................................................................... 23 1.5 Rozpočet územních samosprávných celků ........................................................... 24 1.5.1 Rozpočet jako bilance .................................................................................... 24 1.5.2 Rozpočet jako finanční plán .......................................................................... 25 1.5.3 Rozpočet jako nástroj prosazování cílů municipální a regionální politiky .... 25 1.5.4 Základní druhové rozdělení příjmů................................................................ 27 1.5.5 Základní druhové rozdělení výdajů ............................................................... 28 1.5.6 Rozpočtový proces ......................................................................................... 29 2 Analytická část ............................................................................................................. 31 2.1 Město Jemnice od historie po současnost ............................................................. 32 2.2 Příjmy rozpočtu města Jemnice ............................................................................ 35 2.2.1 Daňové příjmy ............................................................................................... 38 2.2.2 Nedaňové příjmy............................................................................................ 40 2.2.3 Kapitálové příjmy .......................................................................................... 41 2.2.4 Přijaté dotace.................................................................................................. 43 2.3 Výdaje rozpočtu města Jemnice ........................................................................... 45 2.4 Hospodaření města Jemnice.................................................................................. 49 2.5 Ukazatel dluhové služby ....................................................................................... 51
2.6 Možnosti zvýšení příjmů a eventuální snížení výdajů rozpočtu města Jemnice .. 53 2.7 Financování sportu a kultury v Jemnici ................................................................ 59 3 Závěr ............................................................................................................................ 64 Seznam literatury ............................................................................................................ 66 Internetové zdroje ........................................................................................................... 67 Seznam tabulek ............................................................................................................... 68 Seznam obrázků .............................................................................................................. 69 Seznam grafů .................................................................................................................. 69
Úvod Tato bakalářská práce se zabývá analýzou rozpočtu města Jemnice v letech 2010, 2011 a 2012. Bakalářskou práci píši při praxi na městském úřadě a v TIC Jemnice. Práce je rozdělena logicky do dvou částí, a to na část teoretickou a praktickou. V teoretické části si popíšeme co to je vlastně obec, její členění, působnost a orgány obce. Jelikož pracuji s rozpočtem města Jemnice, popíšeme si co jeto vlastně rozpočet, jak se sestavuje a podle jakých pravidel, k tomu nám pomohou rozpočtové zásady, rozpočtová skladba a rozpočtový proces. Poznatky k teoretické části budu čerpat z odborné literatury, kterou jsem si zapůjčil v knihovně VŠPJ a příslušné zákony. Analytická část už bude věnována pouze městu Jemnice a rozpočtu. V Jemnici žiji už 24 let a je to krásné město plné pamětihodností, proto si projdeme její bohatou historii do současnosti. Podkladem pro analýzu rozpočtu města Jemnice mi jsou výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávních celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad FIN 2-12 M za poslední tři roky nazpět. Tyto materiály mi poskytl finanční plánovač na městském úřadě v Jemnici pan Ing. Miloslav Kadlec. Budu analyzovat celkové příjmy rozpočtu obce a jejich dělení na příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté dotace. Stejným způsobem zanalyzuji výdaje rozpočtu města a jejich dělení na výdaje běžné a kapitálové. Následně zhodnotíme hospodaření obce a financování schodku rozpočtu, ukazatel dluhové služby. Na konci bakalářské práce se pokusím najít způsoby, jak může město zvýšit své příjmy, nebo kde může město ušetřit na straně výdajové. Vycházet budu ze svých nově nabytých znalostí a zkušeností pracovníků městského úřadu v městě Jemnice. Úplně na závěr se společně podíváme na financování sportu v městě Jemnici, který je obvykle závislý na finanční pomoci od města a na financování kultury, to znamená, jak město dotuje kulturní akce ve svém městě a jaké příjmy z toho plynou. V kultuře se zaměřím hlavně na slavnost Barchan, která tvoří největší část příjmů i výdajů rozpočtu města v rámci kultury.
7
1 Teoretická část 1.1 Charakteristika obce 1.1.1 Obecná charakteristika obce Základním stupněm územní samosprávy je obec, která je ze zákona vybavena nezávislými kompetencemi, pravomocemi a odpovědností. Z hlediska samosprávy existuje v ČR dvoustupňový systém. Základní jednotkou územní samosprávy je podle Ústavy ČR obec, druhým a zároveň vyšším stupněm jsou podle ústavy vyšší územní správní celky (VÚSC) tedy kraje (14 krajů). U územní samosprávy se nejedná o hierarchickou strukturu nadřízenosti nebo podřízenosti, neboť každý územní samosprávný celek má své samostatné kompetence, do kterých jiný územní celek nemůže zasahovat. Vymezení rozsahu samostatné působnosti je dáno ústavou a zvláštním zákonem1. Základní právní úpravy obcí je vedle ustanovení Ústavy ČR zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, který nabyl účinnosti 1. 1. 2001. Ve znění tohoto zákona Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem2.
1
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vyd. Praha: Grada, 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. 2
zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů
8
1.1.2 Členění obcí Členění obcí upravuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona členíme obce následujícím způsobem3. •
obce, které nejsou městy
•
obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády
•
obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády
•
obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec stává městem
•
obec, která byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17. května 1954, je městysem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, od kterého se obec stává městysem
•
statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov
•
hlavní město Praha
Postavení Prahy upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praha ve znění pozdějších předpisů.
3
zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů
9
1.1.3 Působnost obce Výkon samostatné působnosti v souladu s právním řádem ČR, kdy obec jako nezávislý právní subjekt rozhoduje samostatně. Do této činnosti může stát zasáhnout pouze v případě, že došlo k porušení zákona ČR. Výkon samostatné působnosti je zajišťován především volenými zástupci (obecní zastupitelstvo, obecní rada, starosta, zástupce starosty). Výkon přenesené působnosti (výkon státní správy) obec zajišťuje pouze v případě, že je jí tato působnost zákonem svěřena. V této činnosti je vázána nejen právním řádem ČR, ale i řídícími akty nadřízených orgánů (vztah nadřízenosti a podřízenosti). Obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností vykonávají přenesenou působnost v základním rozsahu svěřeném obcím a vedle této přenesené působnosti vykonávají ve stanoveném obvodu i přenesenou působnost jim svěřenou zvláštními zákony4. „Do samostatné působnosti obce ze zákona o obcích patří4: •
hospodaření obce
•
rozpočet a závěrečný účet
•
peněžní fondy obce
•
právnické osoby obce a organizační složky obce a účast obce v právnických osobách
•
osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce
•
organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu
•
vydávání obecně závazných vyhlášek obce
•
místní referendum
•
obecní policie
•
ukládání pokut za správní delikty
•
program rozvoje územního obvodu obce
•
územní plán a regulační plán a vyhlašování jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou
•
spolupráce s ostatními obcemi
10
Dle zvláštních zákonů může do samostatné působnosti obce patřit: •
místní poplatky
•
zřizování jednotky dobrovolných hasičů a zabezpečení požární ochrany
•
zajišťování připravenosti obce na mimořádné události a zajišťování záchranných a likvidačních prací
•
zřizování a správa předškolních zařízení, základních škol, základních uměleckých škol
•
zřizování zdravotnických zařízení a ochrana veřejného zdraví
V rámci výkonu přenesené působnosti se jedná o činnosti: •
vydávání nařízení obce
•
rozhodování o místních a účelových komunikacích
•
projednávání přestupků
•
jsou vodoprávním úřadem a spravují drobné toky
•
jsou povodňovým orgánem
•
jsou orgánem ochrany přírody a ovzduší
Obce s pověřeným obecním úřadem jsou oprávněny: •
rozhodovat v prvním stupni ve správním řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech osob, pokud není v zákoně stanoveno jinak
•
rozhodují o poskytování peněžité a věcné dávky nebo půjčky
•
zajišťují volby do parlamentu České republiky, do zastupitelstev krajů, obcí a do Evropského parlamentu
•
jsou vodoprávním úřadem a povolují odběr a nakládání s vodami
•
jsou orgánem ochrany přírody
•
jsou orgánem zemědělského a půdního fondu atd.
Obce s rozšířenou působností jsou oprávněny: •
evidence obyvatel, vedení registru obyvatel
•
vydávání občanských průkazů, cestovních dokladů
•
vydávání řidičských průkazů
•
vodoprávní řízení a vydávání souhlasu k vodním stavbám
•
živnostenský úřad 11
4
•
ochrana životního prostředí
•
vykonávání státní správy lesů
•
rozhodování na úseku myslivosti a rybářství
•
doprava a silniční hospodářství pro silnice 2. a 3. třídy
•
dávky a sociální služby
•
sociálně právní ochrana dětí
•
péče o staré a zdravotně postižené
•
péče o nepřizpůsobivé občany atd.”
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. aktualizované vydání.
Praha: GRADA Publishing, 2009. ISBN 978-80-2789-9. 4
zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů
12
1.1.4 Orgány obce Kolektivním voleným orgánem obce je obecní zastupitelstvo. Ve městě tuto funkci plní zastupitelstvo města, v městské části plní funkci zastupitelstvo městské části, v Praze zastupitelstvo hlavního města Prahy. Počet členů zastupitelstva se odvíjí od počtu obyvatel v obci a velikosti územního obvodu obce. Členy zastupitelstva jsou volení zástupci politických stran v obci, vykonávají čtyřletý mandát. Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech samosprávních, kromě těch, které patří do rozhodovací pravomoci zastupitelstva kraje. Zastupitelstvo obce má rozhodující rozhodovací pravomoci. Pro usnesení zastupitelstva, tedy volbu, je potřeba nadpoloviční většina všech členů. Jednání zastupitelstva jsou ze zákona veřejná. V následující tabulce se podíváme na počet členů zastupitelstva na počet obyvatel6. Tab. 1: Počet členů zastupitelstva obce na počtu obyvatel (zdroj zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů)
do 500 obyvatel
5 až 15 členů
nad 500 do 3 000 obyvatel
7 až 15 členů
nad 3 000 do 10 000 obyvatel
11 až 25 členů
nad 10 000 do 50 000 obyvatel
15 až 35 členů
nad 50 000 do 150 000 obyvatel
25 až 45 členů
nad 150 000 obyvatel
35 až 55 členů.
Zastupitelstvo obce rozhoduje a schvaluje zejména6: •
program rozvoje územního obvodu obce
•
rozpočet obce a závěrečný účet
•
rozpočtová opatření
•
výši osobních a věcných nákladů obecního úřadu
•
přijetí nebo převzetí úvěru nebo půjčky, poskytnutí dotace, převzetí dluhu atd.
•
poskytnutí půjčky
•
smlouvy o poskytnutí dotace
•
emisi komunálních obligací
•
založení nebo zánik neziskových organizací, právnických osob 13
•
vklady obce do obchodních společností a nadací
•
smlouvy o sdružení atd.
V pravomoci zastupitelstva je rozhodovat i o těchto majetkových záležitostech: •
nabytí a převodu nemovitostí v majetku obce
•
bezúplatném převodu movitých věcí a peněz zastavení nemovitých věcí
•
zastavení movitých věcí nebo práv
•
bezúplatném postoupení pohledávek
•
peněžitých a nepeněžitých vkladů do obchodních společností, majetkové účasti apod.
•
zřízení práva hospodaření s majetkem
Rada obce je výkonným orgánem. V samostatné působnosti podléhá zastupitelstvu, v přenesené působnosti se řídí zákonem. Jednání rady obce na rozdíl od jednání zastupitelstva jsou neveřejná. Rada obce má lichý počet členů. Usnesení rady obce je schváleno tehdy, hlasuje li pro usnesení nadpoloviční většina všech členů. Rada obce se nevolí, pokud zastupitelstvo obce má méně než 15 členů, jinak tvoří rada obce asi jednu třetinu z počtu členů zastupitelstva obce. V čele rady stojí starosta obce a jeho zástupci místostarostové, ve větších městech je to primátor a jeho náměstci7. Pravomoci rady obce7:
6,7
•
připravuje materiály pro jednání zastupitelstva obce
•
zabezpečuje plnění usnesení zastupitelstva obce
•
zabezpečuje hospodaření obce, provádí rozpočtová opatření
•
rozhoduje o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce
•
plní funkci zakladatele a zřizovatele
•
ukládá pokuty v samostatné působnosti atd.
zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů
14
Starosta je představitelem obce. Zastupuje obec navenek, uznává se za statutární orgán obce. V případě, že není zřízena funkce tajemníka, řídí a kontroluje všechny pracovníky obecního úřadu a plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele. Je odpovědný zastupitelstvu obce. Zastává svoji funkci až do zvolení nového starosty7. Pravomoci starosty jsou8: •
svolává zastupitelstvo obce
•
připravuje, svolává a řídí schůze rady obce
•
odpovídá za objednání a provedení auditu hospodaření obce
•
jmenuje a odvolává tajemníka
•
vykonává svatební obřady v obci
„Místostarosta, ve větších městech náměstek primátora, je zástupcem starosty v jeho nepřítomnosti. Tajemník obce řídí celý administrativní aparát. Je odpovědný starostovi za zajištění úkolů v samostatné i v přenesené působnosti, plní úkoly uložené zastupitelstvem, radou obce a starostou. Řídí a kontroluje všechny pracovníky obecního úřadu. Uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obecního úřadu, kontroluje jejich činnost, stanovuje platy zaměstnanců podle mzdových předpisů. Obecní úřad vykonává administrativně organizační činnosti související se samosprávní a přenesenou působností obce. Větší rozsah přenesené působnosti vykonává pověřený obecní úřad a obecní úřad s rozšířenou působností. Ve větších městech plní funkci městský úřad, magistrát, úřady městských obvodů a městských částí. Obecní úřad plní úkoly zastupitelstva a rady obce v samostatné působnosti, vykonává přenesenou působnost v rozsahu daném zákonem. Obecní úřad dále tvoří zaměstnanci ve výkonných orgánech, tak zvané odbory. Struktura a počet odborů nejsou předepsány. Provedeme-li obecnění, pak výkonné orgány vytváří tyto odbory.”8 •
odbor rozpočtu
•
odbor územního plánování
•
odbor rozvoje služeb
•
odbor podnikání
•
odbor organizace a řízení
•
odbor personální 15
•
odbor pro styk s veřejností
•
odbor sociální
•
odbor finančního plánování
•
odbor investičního plánování atd.
„Mezi poradní a kontrolní orgány obce můžeme zařadit výbory a komise. Výbory jsou iniciativními
kontrolními
orgány
zastupitelstva
obce.
Počet
výborů
závisí
na zastupitelstvu. Existují finanční výbory, které kontrolují hospodaření s majetkem obce včetně finančních prostředků. Kontrolní výbory kontrolují usnesení zastupitelstva obce a rady obce a dodržení právních předpisů. Výbor pro národnostní menšiny musí být zřízen, pokud při sčítání lidu bylo zjištěno více než 10 % obyvatel s jinou národností. Komise jsou iniciativními a poradními orgány rady obce v rámci samostatné působnosti. Komise jsou výkonnými orgány v přenesené působnosti obce svěřeném úseku činnosti, na tomto úseku jsou odpovědny starostovi. Komise musí prokázat odbornou způsobilost v úseku přenesené působnosti. Pro platnost usnesení komise je potřeba nadpoloviční většina9.”
8, 9 8, 9
zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. aktualizované
vydání. Praha: GRADA Publishing, 2009. ISBN 978-80-2789-9.
16
1.2 Rozpočtová soustava v ČR V této kapitole se společně podíváme na rozpočtovou soustavu v ČR. V našem státě tvoří soustavu rozpočtů soustava veřejných rozpočtů a soustava mimorozpočtových fondů, jak na centrální úrovni, tak na decentralizované úrovni, to znamená na úrovni dvoustupňové územní samosprávy (obce a kraje). Jak jsme si již řekli, tak rozpočtová soustava v ČR se dělí: a) soustava veřejných rozpočtů10 •
státní rozpočet (SR), jeho součástí je Národní fond
•
rozpočty obcí, měst, statutárních měst, rozpočet hlavního města Praha, které je obcí, hlavním městem i krajem
•
rozpočty krajů
•
rozpočty příspěvkových organizací
•
rozpočty dobrovolných svazků obcí (DSO)
Rozpočty obcí, měst a krajů se také nazývají územní rozpočty, respektive rozpočty územních samosprávních celků. b) mimorozpočtové fondy •
státní fondy
•
mimorozpočtové fondy ZÚSC, tj. měst a obcí
•
mimorozpočtové fondy VÚSC, tj. na úrovni krajů
Hospodaření s finančními prostředky uvnitř rozpočtové soustavy upravují dva zákony, zákon 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů.
10
PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4. Praha: Aspi, 2008. 579 s. ISBN 978-807357-358-4.
17
Rozpočtová soustava v ČR
Rozpočtová soustava v
Mimorozpočtové fondy
Specifické fondy
ČR
Státní rozpočet Rozpočty ZÚSC Rozpočty VÚSC
Státní fondy Fondy obcí Fondy krajů
Transformační fondy Pozemkový fond Fond národního majetku
Rozpočty příspěvkových organizací Rozpočty DSO Obr. č. 1: Rozpočtová soustava v ČR10
10
PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4. Praha: Aspi, 2008. 579 s. ISBN 978-807357-358-4.
18
1.3 Rozpočtové zásady Při sestavování veřejných rozpočtů j třeba dodržovat základní rozpočtové zásady, abychom byli schopni vytvořit kvalitní a reálný rozpočet. Mezi hlavní rozpočtové zásady patří11: •
každoroční sestavování a schvalování
•
reálnost a pravdivost
•
úplnost a jednotnost
•
dlouhodobá vyrovnanost
•
efektivnost, účelnost a hospodárnost
•
publicita
Reálnost a pravdivost má zabránit zkreslování informací, je zde důležitá také úplnost informací a kvalita odhadu ekonomického prostředí. Nereálný rozpočet nepoškozuje pouze subjekty jako obce nebo stát, ale i celý soukromý sektor. Úplnost rozpočtu je velmi důležitá, abychom zachytili všechny příjmy a výdaje rozpočtu, aby nedošlo k zatajování informací. Jednotnost je vyžadována hlavně kvůli výkaznictví, jednotnosti docílíme dodržováním rozpočtové skladby. Dlouhodobá vyrovnanost je hlavní zásadou rozpočtové politiky. Jde o to sestavit vyrovnaný rozpočet, jako předpoklad zdravého hospodaření. Na rozdíl od fiskální politiky, která využívá schodkový rozpočet k podpoře ekonomiky. Publicita jako informovanost o přípravě, schválení a plnění rozpočtu je stanovena zákonem12.
11, 12
ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009. 208 s. ISBN 978-80-
87212-11-0
19
1.4 Rozpočtová skladba Příjmy a výdaje veřejných rozpočtů člení rozpočtová skladba neboli rozpočtová klasifikace. V České republice upravuje způsob třídění všech peněžních operací veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů, obcí, krajů, DSO atd. Rozpočtovou skladbu, která vyhovovala mezinárodnímu srovnání, upravovala vyhláška ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Od 18. 9. 2006 je platná vyhláška ministerstva financí č. 440/2006 Sb., o rozpočtové skladbě. Rozpočtová skladba respektuje13: •
zásadu jednotnosti a závaznosti – každý údaj rozpočtu má své jednoznačně identifikovatelné místo
•
zásadu dlouhodobé stability třídění rozpočtu – důležité z hlediska časové srovnatelnosti, analýzy plnění rozpočtů
•
potřeba agregace, sumarizace s využitím principu konsolidace, aby nedocházelo k několikanásobnému načítání některých operací
•
zásadu srozumitelnosti
•
zásadu kompatibility s mezinárodními statistickými standardy
1.4.1 Druhy třídění rozpočtové skladby Platná rozpočtová skladba dnes využívá čtyři základní druhy třídění příjmů a výdajů14. •
odpovědnostní třídění – je v ČR povinné pouze u státního rozpočtu, pro územní samosprávu je toto třídění nepovinné
•
druhové třídění – je základním tříděním, týká se všech peněžních operací, které třídí do tří okruhů: příjmů, výdajů a financování
•
odvětvové třídění – výdaje se třídí všechny, příjmy pouze nedaňové a kapitálové příjmy obcí, krajů, DSO
•
konsolidační třídění – kde prvky jsou tak zvané záznamové položky, toto třídění vylučuje duplicitu na základě interních transferů mezi fondy
13, 14
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vyd. Praha:
Grada, 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. 13, 14
Zákon č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů
20
1.4.2 Druhové třídění Druhové třídění využívá čtyřmístní číselný kód v rámci jednotlivých tříd. Třída – jednomístný kód
seskupení položek – dvoumístný kód
položek – třímístný kód
podseskupení
položky – čtyřmístný kód.
Peněžní operace se třídí do osmi tříd15: •
inkaso x platba – inkasa jsou přijaté finance na účet, platba představuje odepsání finančních prostředků z účtu, rozdíl inkasa a plateb udává změnu stavu účtu od počátku do konce období
•
nenávratná x návratná – mezi nenávratné operace patří např. inkasa daní, přímý nákup zboží a služeb, výplaty mezd atd., návratné platby jsou půjčky přijaté a vydané, splátky, nákup na úvěr apod.
•
běžná x kapitálová – kapitálové transakce se týkají pořízení či prodeje nefinančních aktiv, u kterých se předpokládá využitelnost delší jak 1 rok, finančních aktiv v podobě akcií či majetkových účastí, běžné transakce jsou všechny ostatní
•
opětovaná x neopětovaná – opětovanou operaci lze charakterizovat jako něco za něco, neopětované jsou všechny ostatní
15
•
domácí x zahraniční
•
povinná x dobrovolná
•
aktiva x pasiva
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vyd. Praha: Grada,
2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. 15
Zákon č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů
15
KINŠT, Jan, Magdalena ČEŠKOVÁ. Rozpočtová skladba v roce 2011 a praktické příklady: publikace pro pracovníky orgánů státní správy, obcí, krajů a jejich organizačních složek. 2011. 4. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-638-9.
21
Příjmové operace se dělí do čtyř tříd: •
Třída 1 daňové příjmy – povinné, neopětované příjmy plynoucí z daní, pojistného sociálního a zdravotního pojištění
•
Třída 2 nedaňové příjmy – veškeré opětované příjmy, jako příjmy z prodeje neinvestičního majetku, zboží a služeb
•
Třída 3 kapitálové příjmy – příjmy z prodeje investičního majetku
•
Třída 4 přijaté dotace – dotace, dary od jiných úrovní vlády, od zahraničních vlád a institucí
Pro ilustraci kód 1111 znamená: Třída1 – daňové příjmy, seskupení položek 11 – daně z příjmů, podseskupení položek 111 – daně z příjmů FO, položka 1111 – daň z příjmů FO ze závislé činnosti. Výdajové operace se třídí do 5. a 6. třídy: •
Třída 5 běžné výdaje – neinvestiční nákupy
•
Třída 6 kapitálové výdaje – investiční nákupy
Samostatně stojí Třída 8 financování. Ukazuje nám, jak jsou příjmové a výdajové operace financovány. Zachycuje např. přijaté finanční prostředky a výdaje na splátky jistin dříve přijatých půjček a vydaných dluhopisů související s likviditou se zhodnocením dočasně volných finančních prostředků v rámci finančního investování apod15.
15
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vyd. Praha: Grada,
2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. 15 15
Zákon č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů
KINŠT, Jan, Magdalena ČEŠKOVÁ. Rozpočtová skladba v roce 2011 a praktické příklady: publikace
pro pracovníky orgánů státní správy, obcí, krajů a jejich organizačních složek. 2011. 4. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-638-9.
22
1.4.3 Odvětvové třídění Podobně jako druhové třídění i odvětvové třídění využívá čtyřmístný kód. Skupiny (jednomístný kód) kód)
oddíly (dvoumístný kód)
pododdíly (třímístný
paragrafy (čtyřmístný kód).
Odvětvové třídění se dělí do 6 skupin16: •
zemědělství a lesní hospodářství
•
průmyslová a ostatní odvětví hospodářství
•
služby pro obyvatelstvo
•
sociální věci a politika zaměstnanosti
•
bezpečnost státu a právní ochrana
•
všeobecná veřejná správa a služby
Například kód 2222 znamená: skupina 2 - průmyslová a ostatní odvětví hospodářství, oddíl 22 - doprava, pododdíl 222 – silniční doprava, paragraf 2222 – kontrola technické způsobilosti vozidel.
16
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vyd. Praha: Grada,
2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. 16 16
Zákon č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů
KINŠT, Jan, Magdalena ČEŠKOVÁ. Rozpočtová skladba v roce 2011 a praktické příklady: publikace
pro pracovníky orgánů státní správy, obcí, krajů a jejich organizačních složek. 2011. 4. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-638-9.
23
1.5 Rozpočet územních samosprávných celků V rámci soustavy veřejných rozpočtů jsou na úrovni samosprávných celků sestavovány rozpočty obce nebo kraje, tzv. územní rozpočty. Tyto rozpočty jsou někdy označovány také jako decentralizované peněžní fondy. V těchto fondech se soustřeďují příjmy, které obec nebo kraj získá na základě přerozdělování finančních prostředků v rozpočtové soustavě nebo příjmy generované vlastní činností, ty se používají na financování veřejných a smíšených statků prostřednictvím veřejného a soukromého sektoru. Územní rozpočty jsou vytvářeny, rozdělovány a užívány stejně jako ostatní veřejné rozpočty v rozpočtové soustavě. Stejně jako veřejné rozpočty využívá nenávratného, neekvivalentního, nedobrovolného způsobu financování. Rozpočet lze chápat jako nástroj zabezpečení a financování obecní politiky17.
1.5.1 Rozpočet jako bilance Rozpočet je tzv. bilancí, tzn., že bilancují příjmy a výdaje v rozpočtovém období, které je v ČR shodné s kalendářním rokem. Hospodaření lze charakterizovat tímto vzorcem18: F1 + P - V = F2 kde
F1 = stav peněžních prostředků na začátku rozpočtového období P = příjmy V = výdaje F2 = stav peněžních prostředků na konci rozpočtového období
Je-li F2 > F1, vytváří se finanční rezerva pro hospodaření v následujícím rozpočtovém roce, je li F1 > F2, je nutné použít rezervy z minulého období nebo užít jiných zdrojů na vyrovnání rozpočtové bilance (např. překlenovací úvěr).
17, 18
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vyd. Praha:
Grada, 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9.
24
1.5.2 Rozpočet jako finanční plán Územní rozpočet jako nástroj finančního hospodaření obcí a krajů je také tzv. finanční plán, který zajišťuje solventnost obce nebo kraje a to tak, že připouští ty výdaje obce, které jsou kryty19: •
příjmy, které lze reálně očekávat
•
existujícími rezervami
•
eventuelně půjčkami, které lze získat a splatit
Každý rozpočet se při plánování příjmů a výdajů setkává s rozpočtovým omezením. Tento problém se objevuje u všech ekonomických subjektů. Tento problém vyjadřuje snahu územních celků vytvořit dostatečný objem zdrojů na příjmové straně, který je v konfliktu s financováním určitých záměrů a cílů na výdajové straně. Výdaje územních rozpočtů jsou některé předem známé a dané, mají tedy mandatorní charakter a lze odhadovat výdajové potřeby předem.
1.5.3 Rozpočet jako nástroj prosazování cílů municipální a regionální politiky K dalším funkcím územních rozpočtů jako nástroje realizace ekonomického a sociálního rozvoje daného území lze zařadit20: •
stanovuje priority v rámci lokálních veřejných statků a služeb, které obec poskytuje
•
alokuje zdroje mezi různé činnosti obce, stanoví úroveň a zaměření činností obce během rozpočtového období
•
v rámci existujících zákonných norem rozhoduje o úrovni zdanění a výši poplatků, které se budou vybírat během následujícího roku
•
poskytuje úplné informace o finanční situaci a o plánech obce, které slouží jako základ pro měření efektivnosti operací obce
Z uvedených funkcí, které rozpočet plní vyplývají tři roviny rozpočtu: •
rozhodovací - jde o rozhodování o tom, čeho chce obec dosáhnout. Provádí výběr umístění zdrojů mezi jednotlivé výdaje, tj. na různé druhy služeb, na investice apod. 25
•
řídící - jde o alokaci zdrojů mezi jednotlivé organizační jednotky obce či kraje, tyto jednotky by měly disponovat dostatečnými prostředky (na mzdy, na vybavení, na budovy apod.) k zajištění požadovaných výstupů
•
kontrolní - legalizace toho, kolik finančních prostředků územní celek získá a vydá, a dále při stanovení toho, kdo může peníze vydávat, v jaké výši a na jaký účel
19, 20
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vyd. Praha:
Grada, 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9.
26
1.5.4 Základní druhové rozdělení příjmů Kapitálové
Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů Daně z příjmů, zisku a kapitál. Výnosů Daně ze zboží a služeb v tuzemsku
Vlastní příjmy
Daňové
Daně a poplatky z vybraných činností Daně a cla ze zahraničí Majetkové daně Pojistné SZ a veřejné zdravotní pojištění
Běžné
Ostatní daňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti, příjmy z pronájmu Úroky, dividendy, kurzové zisky
Příjmy
Nedaňové
Přijaté sankce a vratky transferů Příjmy z prodeje nekapitálového majetku Přijaté splátky půjček Od rozpočtu centrální úrovně
Běžné
Od rozpočtu územní úrovně Z vlastních fondů
Přijaté transfery
Ze zahraničí Od rozpočtu centrální úrovně Kapitálové
Od rozpočtu územní úrovně Z vlastních fondů Ze zahraničí
Obr. č. 2 Základní druhové rozdělení příjmů21
27
1.5.5 Základní druhové rozdělení výdajů Platby za provedenou práci Neinvestiční nákupy
Povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem Nákup zboží a služeb Úroky, kurzové ztráty Poskytnuté zálohy, výdaje na neinvestiční nákupy
Běžné Neinvestiční transfery podnikům Neinvestiční transfery a další platby rozpočtům Neinvestiční transfery
Výdaje
Neinvestiční transfery vlastním fondům Neinvestiční transfery obyvatelstvu Neinvestiční transfery do zahraničí
Neinvestiční půjčky Ve stejném členění jako neinvestiční transfery Investiční výdaje Kapitálové
Investiční nákupy Nákup akcií a majetkových podílů
Investiční transfery Ve stejném členění jako neinvestiční transfery Investiční půjčky Ve stejném členění jako neinvestiční transfery
Obr. č. 3 Základní druhové rozdělení výdajů22
21, 22
KINŠT, Jan, Magdalena ČEŠKOVÁ. Rozpočtová skladba v roce 2011 a praktické příklady:
publikace pro pracovníky orgánů státní správy, obcí, krajů a jejich organizačních složek. 2011. 4. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-638-9.
28
1.5.6 Rozpočtový proces Kroky rozpočtového procesu vyplývají z právních předpisů, a to ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů a ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtovým procesem rozumíme činnosti, které jsou nezbytné k řízení hospodaření územního samosprávního celku v daném rozpočtovém období. V České republice se rozpočet sestavuje na jeden kalendářní rok, avšak rozpočtový proces trvá déle 1,5 - 2 roky. Fáze rozpočtového procesu jsou následující23: •
sestavování (vypracování návrhu) rozpočtu
•
publikování (zveřejnění návrhu) rozpočtu
•
schvalování rozpočtu
•
hospodaření s rozpočtovými prostředky a kontrola
•
hodnocení rozpočtu (sestavení závěrečného účtu)
Sestavení návrhu rozpočtu a tvorbu podkladů pro tvorbu rozpočtu zpravidla provádí výkonný orgán obce nebo kraje, většinou finanční odbor. Podkladem pro návrh je rozpočtový výhled a rozpis platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria a jiné rozpočty (kraje, svazku obcí apod.). Schválení rozpočtu je v pravomoci zastupitelstva. Schválený rozpočet je vyrovnaný, přebytkový nebo schodkový, schodek musí být kryt finančními prostředky z minulých let, zabezpečenou půjčkou, úvěrem, finanční výpomocí, komunálními dluhopisy apod24. Podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů je povinností obce vypracovat rozpočtový výhled. Ten slouží jako střednědobé finanční plánování obce a dobrovolných svazků obcí. Sestavuje se na dobu 2 - 5 let následujících po roce, na který je schválen roční rozpočet. Pomocí rozpočtového výhledu obec zvažuje své potřeby a možnosti finančního zabezpečení, zvažují své výdaje a pro ně použitelné příjmy pro delší časové období než jeden rok. Podrobnost členění rozpočtového výhledu zákon neupravuje23. Nebude-li rozpočet obce nebo dobrovolného svazku obcí schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se jejich hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. Pravidla rozpočtového provizoria musí být taková, aby nenarušovala plynulost hospodaření obce a na nich závislých subjektů. 29
Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, je obec povinna nechat si přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok. Předmětem zkoumání je např. kontrola hospodaření podle schváleného rozpočtu, hospodaření s finančními prostředky, nakládání s majetkem obce, vedení účetnictví atd., tato zkoumání platí také pro dobrovolné svazky obcí. Obsah a způsob přezkoumání jsou stanoveny v zákoně č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávních celků a dobrovolných svazků obcí ve znění pozdějších předpisů. Kontrolu provádí buď nezávislý auditor za úplatu, nebo krajský úřad, který provádí kontrolu hospodaření bezplatně. Sestavení závěrečného účtu obce a dobrovolných svazků obcí je určitou formou konečné kontroly hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Návrh závěrečného účtu obce musí být po dobu nejméně přede dnem projednávání v zastupitelstvu obce zveřejněn vhodným způsobem a rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě umožňující dálkový přístup. Zastupitelstvo obce projedná závěrečný účet za uplynulý kalendářní rok do 30. června následujícího roku. Projednávání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením souhlasu s celoročním hospodařením23: •
bez výhrad
•
s výhradami - musí být přijata nápravná opatření potřebná k nápravě zjištěných nedostatků
Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je nedílnou součástí závěrečného účtu.
23
KINŠT, Jan, Magdalena ČEŠKOVÁ. Rozpočtová skladba v roce 2011 a praktické příklady: publikace
pro pracovníky orgánů státní správy, obcí, krajů a jejich organizačních složek. 2011. 4. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-638-9. 23
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů
23
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů.
24
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vyd. Praha: Grada,
2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9.
30
2 Analytická část Druhá část mé bakalářské práce bude věnována analýze rozpočtu města Jemnice za poslední tři roky, tedy roky 2010, 2011 a 2012. Na městském úřadě jsem od pana Ing. Kadlece, který zde pracuje jako finanční plánovač, dostal výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávních celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad za rok 2010, 2011 a 2012, které mi poslouží jako podklad pro analytickou část mé bakalářské práce. Tyto rozpočty jsou sestaveny dle platné rozpočtové skladby, příjmy a výdaje jsou tedy tříděny druhově i odvětvově. Mým úkolem bude analyzovat příjmy, jejich druhové třídění, tedy daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace. Stejným způsobem zhodnotíme i výdaje rozpočtu a jejich druhové členění na běžné výdaje a kapitálové výdaje. Zhodnotím také celkové hospodaření města, spočítám dluhovou službu. Na konci této kapitoly se podíváme na financování kultury a sportu ve městě Jemnice a možnosti zvýšení příjmů, eventuelně snížení výdajů rozpočtu města Jemnice. V následující kapitole si přiblížíme město Jemnici, její historii a současnost.
31
2.1 Město Jemnice od historie po současnost
Obr. č. 3 Město Jemnice (Zdroj: www.tic.jemnice.cz)
„Město Jemnice je správním, hospodářským a kulturním střediskem kraje mezi Dačicemi a Moravskými Budějovicemi. Územně patří do kraje Vysočina a leží u jeho jižní hranice. Samotné město bylo založeno na vysokém ostrohu nad levým břehem říčky Želetavky. Na pravém břehu se rozkládá nejstarší část města, dnes zvaná Podolí. Je doloženo, že území města Jemnice bylo osídleno už v paleolitu, dokládají to nálezy mladopaleolitické industrie z okolí Chotěbudic, Panenské a Pálovic, to jsou vesnice v bezprostřední blízkosti Jemnice. Nejstarší doložené zemědělské osídlení bylo situováno mezi Jemnicí a Panenskou. Slovany byl kraj osídlen až v 10 stol. Nejstarší část města Podolí vzniklo jako hornická osada. Hornická osada se rozkládala kolem knížecího dvorce, jehož pozůstatkem je kamenná rotunda postavená pravděpodobně na přelomu 11. a 12. stol. Rozkvět hornictví byl zřejmě příčinou založení nového sídla na vysokém ostrohu nad řekou Želetavkou. Vznik nového města je nutno datovat před rok 1226. Z tohoto roku pochází zápis v „kuřimské kronice“, kde je zmínka o „novém městě“ v souvislosti se jménem prvního známého jemnického faráře Viktora. Dokládá to i název města Jemnice, který vznikl podle tzv. jamníků, kteří zde dolovali stříbro, 32
zlato a železnou rudu. V Jemnici vznikla v té době mincovna, která razila vlastní mince, které jsou dodnes dochovány. Ložiska byla v té době tak významná, že se město Jemnice stalo královským věnným městem. Za panování Lucemburků byla městu udělena rozsáhlá privilegia. Nové město Jemnice mělo i svůj strategický význam, a proto bylo urychleně opevňováno. Dal ji opevnit Přemysl Otakar I. v roce 1227. Hradby byly zděné a obepínaly celé tehdejší město. V této době má své kořeny i lidová slavnost „Barchan“, která se koná každoročně v neděli po sv. Vítu. V pověstech se říká, že r. 1312 musel král Jan Lucemburský vojensky zasáhnout proti loupeživým rytířům. Svou ženu Elišku Přemyslovnu ponechal v Jemnici, kde byla pod ochranou jemnických měšťanů. Mohutné hradby pak zajišťovaly bezpečí samotnému městu. Král Jan informoval svou manželku Elišku o vítězném tažení způsobem tehdy obvyklým, prostřednictvím 4 poslů. V roce 1422 Jemnici obléhali husité, ale bez úspěchu. Avšak netrvalo ani 50 let a město vypálilo vojsko Matyáše Korvína. Rokem 1530 skončilo období, kdy byla Jemnice významnou součástí v systému obrany jižní hranice a ztratilo i význam jako hornické město, protože všechna ložiska zlata a stříbra byla vydolována. Královské věnné město Jemnice se stalo městem poddanským. Současnou podobu nabylo historické jádro města po obrovském požáru v roce 1832. Významné období rozvoje obce nastává po roce 1890. Tehdy byl zvolen do čela městské rady 1. český starosta Josef Augusta. Roku 1896 „železná dráha“ spojila Jemnici s Moravskými Budějovicemi, v roce 1898 je postavena nová základní škola, o osm let později otevřena státní lesnická škola. Elektrický proud byl do Jemnice zaveden 30. 11. 1928. Ve třicátých letech 20. století se začaly projevovat důsledky hospodářské krize. Nezaměstnanost dosáhla vrcholu v r. 1936, kdy bylo ve městě 700 nezaměstnaných. Významnou událostí pro město byl příchod vojenské posádky 1. února 1937. Po obsazení Rakouska nacistickým Německem se urychleně dokončovalo pohraniční opevnění. Po mnichovském diktátu se do města stahovali vyhnaní čeští utečenci. 18. 3. 1939 přijela do Jemnice okupační armáda. Ihned byla nařízena protižidovská opatření. V květnu 1942 byli jemničtí Židé odvlečeni do Terezína. Synagoga byla zbořena a cihly prodány na stavební materiál. V létě 1943 byl zrušen jemnický židovský hřbitov a náhrobními kameny byla vydlážděna ulice k Malé brance. V
roce 1950 mělo město 743 domů s 3225 obyvateli. Pro rozvoj města mělo zásadní
význam vytvoření pracovních míst. Bylo založeno několik závodů a podniků, které pomohly k vyšší prosperitě celého kraje, byly to podniky Lidové výrobní družstvo 33
Stavba, Otavan, Motorpal, Jemča Jemnice, Založení JZD Jemnice se podařilo až v roce 1958, kdy přihlášky podepsalo 128 zemědělců. Po válce se Jemnice stala, doslova vojenským městem. Od roku 1951 byl ve městě vedle armádní posádky zřízen útvar Pohraniční stráže. Vojenská posádka byla zrušena roku 1993. V současné době dostává Jemnice impulsy do dalšího období rozkvětu. Na Předlískách vyrůstá nové sídliště. Po dokončení výstavby I. etapy zde bude asi 25 rodinných domů a 5 bytových domů s cca 105 byty. Pod Předlísky stojí nový dům s pečovatelskou službou, v němž je 19 garsonek. Protože si město chce zachovat čistotu ovzduší, je už takřka do každé domácnosti zaveden plyn. V části Jemnice – Podolí - byla vybudována nová kanalizace. Po staletích byl obnoven rybník Katovec (z Podolí směr k obci Louka). Rekonstrukcí koupaliště a zřízením travnatého fotbalového hřiště v parku se rozšířily možnosti pro rekreaci a sportovní aktivity. Jemničtí vidí rádi i fakt, že ulice města dostávají nové asfaltové povrchy. Proběhla dostavba kulturního domu, který poskytuje nové možnosti rozvoje společenského a kulturního života. V historické části města došlo k rekonstrukci veřejného osvětlení, čímž se zvýšila malebnost a půvab této části Jemnice. Město má 4.300 obyvatel a patří k němu dvě městské části – Louka a Panenská“25.
25
Historie města Jemnice. JÁNSKÁ, Jana. Jemnice: oficiální web města [online]. 2006, 13. 2. 2006 [cit.
2013-03-14]. Dostupné z: http://www.mesto-jemnice.cz/historie-jemnice/d-4837/p1=1227 25
2.
Město Jemnice - historie a současnost. PACAS, Miloš. Jemnice: oficiální web města [online]. 2006, 15. 2006 [cit. 2013-03-14].
Dostupné
z: http://www.mesto-jemnice.cz/mesto-jemnice-historie-a-
soucasnost/d-6513/p1=1327
34
2.2 Příjmy rozpočtu města Jemnice V této kapitole se společně podíváme na příjmovou stránku rozpočtu města Jemnice za rok 2010, 2011 a 2012. Každá řádek výkazu, tedy každá rozpočtová položka je rozdělena do tří skupin - schválený rozpočet, rozpočet po změnách a výsledek od počátku roku, tedy skutečnost. V následující tabulce se podíváme na celkové příjmy rozpočtu za poslední tři roky po konsolidaci, to znamená, že očistíme údaje rozpočtu o interní přesuny uvnitř jednotky. Tab. 2: Celkové příjmy rozpočtu města Jemnice (zdroj vlastní) rok
schválený rozpočet v Kč rozpočet po změnách v Kč
Skutečnost v Kč
%RU
2010 2011
45 300 700, 00 85 071 000, 00
59 942 800, 00 100 357 502, 00
58 915 964, 26 96 820 680, 62
98, 29 96, 48
2012
42 995 000, 00
56 529 681, 52
56 217 206, 61
99, 45
Nejvyšších příjmů Jemnice dosáhla v roce 2011 a to 96 820 680 Kč. Rozdíl oproti předchozím rokům je téměř 40 000 000 Kč. Tento rozdíl v příjmech má na svědomí položka rozpočtu s číslem 4216 rozpočtové skladby s názvem Ostatní investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu, která tvoří v roce 2011 32 886 755 Kč. V roce 2010 a 2012 město Jemnice tyto dotace nedostalo. V roce 2010 a 2012 Jemnice plnila rozpočet téměř na 100 %, v roce 2011 plnila rozpočet méně, tedy jen na 96,48 %, protože daňové příjmy v tomto roce nedosáhly takové výše, s jakými se počítalo. Skutečná výše daňových příjmů byla pouze 93,98 % oproti schválenému rozpočtu. Celkové příjmy rozpočtu města Jemnice ukazuje následující graf. Graf 1: Celkové příjmy rozpočtu města Jemnice (zdroj vlastní)
Celkové příjmy
100 000 000 Kč 80 000 000 Kč 60 000 000 Kč Schválený rozpočet 40 000 000 Kč
Rozpočet po změnách
20 000 000 Kč
Skutečnost
0 Kč 2010
2011
2012
Rok
35
Jak jsme si již řekli v teoretické části mé práce, rozpočtové příjmy jsou dále děleny do čtyř skupin, a to na příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté dotace. Toto třídění rozpočtových příjmů je dle platné rozpočtové skladby, konkrétně dle druhového třídění příjmů. Jejich jednotlivé výše za každý rok zobrazují následující tabulky. Tab. 3: Druhové dělení rozpočtových příjmů za rok 2010 (zdroj vlastní) Příjmy Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery
Schválený rozpočet Rozpočet po změnách 34 590 000,00 Kč 3 417 000,00 Kč 0,00 Kč 7 293 700,00 Kč
Skutečnost
37 098 000,00 Kč 36 592 518,00 Kč 3 634 000,00 Kč 3 523 937,00 Kč 233 000,00 Kč 231 998,00 Kč 18 977 800,00 Kč 22 583 738,00 Kč
%RU 98,64 96,97 99,57 119,00
Tab. 4: Druhové dělení rozpočtových příjmů za rok 2011 (zdroj vlastní) Příjmy Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery
Schválený rozpočet Rozpočet po změnách 37 860 000,00 Kč 3 445 000,00 Kč 0,00 Kč 43 766 000,00 Kč
Skutečnost
38 712 000,00 Kč 36 382 733,00 Kč 3 220 240,00 Kč 3 116 027,00 Kč 5 364 000,00 Kč 5 630 493,00 Kč 52 791 262,00 Kč 55 458 659,00 Kč
%RU 93,98 96,76 99,94 105,05
Tab. 5: Druhové dělení rozpočtových příjmů za rok 2012 (zdroj vlastní) Příjmy Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery
Schválený rozpočet Rozpočet po změnách 35 560 000,00 Kč 3 322 000,00 Kč 0,00 Kč 4 113 000,00 Kč
Skutečnost
37 322 000,00 Kč 37 166 407,00 Kč 3 175 466,00 Kč 3 025 176,00 Kč 152 000,00 Kč 146 485,00 Kč 15 882 215,00 Kč 18 705 365,00 Kč
%RU 99,58 95,27 96,37 117,79
Jak můžeme vidět z tabulky, v roce 2010 největší část příjmů tvoří daňové příjmy, a to 58,15 % z celkových příjmů. Druhou největší položkou jsou přijaté transfery, které tvoří 35,89 % veškerých příjmů, Nedaňové příjmy tvoří pouze 5,6 % z celkových příjmů a Kapitálové příjmy tvoří vůbec nejmenší část příjmů pouhé 0,4 %. V roce 2011 jsme již zmínili, že město Jemnice dostala dotace ze státního rozpočtu bezmála 33 000 000 Kč, to velice ovlivnilo přijaté transfery, které tvořily největší část příjmů téměř 56 % všech příjmů, tedy nadpoloviční většinu. Daňové příjmy, jako druhý největší zdroj příjmů dosáhly 36,17 %. Kapitálové příjmy tvořili 5,6 % a nejmenší část příjmů tvořily nedaňové příjmy s 3,1 %. 36
V roce 2012 město Jemnice takové dotace jako v roce 2011 nedostalo, proto nejvyššími příjmy byly daňové příjmy, které tvořily 62,95 % veškerých příjmů, což je nadpoloviční většina. Druhou největší část příjmů tvořily přijaté transfery, které z celkových příjmů zaujímá 31,68 %, Nedaňové příjmy tvoří 5,12 %. Kapitálové příjmy tvoří zanedbatelných 0,25 %. Všechny výsledky vychází ze skutečných příjmů rozpočtu. Následující grafy nám zobrazí názornější zastoupení jednotlivých tříd na celkových skutečných rozpočtových příjmech za rok 2010, 2011 a 2012. Graf 2: Procentuální zastoupení jednotlivých tříd na skutečných celkových příjmech za rok 2010 (zdroj vlastní)
Daňové příjmy
35,89%
Nedaňové příjmy 58,15%
Kapitálové příjmy Přijaté transfery
0,37% 5,60%
Graf 3: Procentuální zastoupení jednotlivých tříd na skutečných celkových příjmech za rok 2011 (zdroj vlastní)
36,17%
Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy
55,13%
Přijaté transfery
3,10% 5,60%
37
Graf 4: Procentuální zastoupení jednotlivých tříd na skutečných celkových příjmech za rok 2012 (zdroj vlastní)
31,68%
Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy 62,95%
Přijaté transfery
0,25% 5,12%
2.2.1 Daňové příjmy Daňové příjmy města patří mezi nejvýznamnější příjmy a obvykle tvoří největší objem příjmů. Daňové příjmy patří do třídy 1 v platné rozpočtové skladbě pro rok 2013. V roce 2010 a 2012 tvořily daňové příjmy největší podíl příjmů do městského rozpočtu, v roce 2011 tvořily největší podíl přijaté transfery. V následujícím grafu se podíváme na vývoj daňových příjmů za 3 roky nazpět. Tab. 6: Daňové příjmy rozpočtu města Jemnice (zdroj vlastní) rok schválený rozpočet rozpočet po změnách 2010 34 590 000,00 Kč 37 098 000,00 Kč 2011 37 860 000,00 Kč 38 712 000,00 Kč 2012 35 560 000,00 Kč 37 322 000,00 Kč
skutečnost 36 592 518,00 Kč 36 382 733,00 Kč 37 166 407,00 Kč
%RU 98,64 Kč 93,98 Kč 99,58 Kč
Z tabulky můžeme vyčíst, že největších daňových příjmů město dosáhlo v roce 2012 a nejmenší příjmy město zaznamenalo v roce 2011, kdy město počítalo s vyššími daňovými příjmy, než jaká byla skutečnost. Vývoj daňových příjmů ukazuje následující graf.
38
Graf 5: Vývoj daňových příjmů za rok 2010, 2011, 2012 (zdroj vlastní) 39 000 000,00 Kč
daňové příjmy
38 000 000,00 Kč 37 000 000,00 Kč 36 000 000,00 Kč 35 000 000,00 Kč
schválený rozpočet
34 000 000,00 Kč
rozpočet po změnách skutečnost
33 000 000,00 Kč 32 000 000,00 Kč 2010
2011
2012
Roky
Největší část daňových příjmů města Jemnice tvořili tyto položky: •
Daň z příjmů FO - položka 1111
•
Daň z příjmu PO - položka 1121
•
Daň z přidané hodnoty - položka 1211
•
Poplatek za komunální odpad - položka 1337
•
Daň z nemovitostí - položka 1511
Následující tabulka nám ukáže skutečný příjem vybraných položek za 3 roky. Tab. 7: Skutečná výše vybraných položek daňových příjmů (zdroj vlastní) Položka
Daň z příjmů FO Daň z příjmu PO Daň z přidané hodnoty Poplatek za komunální odpad Daň z nemovitostí
2010
2011
2012
6 774 250,00 Kč 6 797 308,00 Kč
6 523 214,00 Kč 6 304 667,00 Kč
7 087 064,00 Kč 6 333 770,00 Kč
14 390 940,00 Kč
14 964 679,00 Kč
13 858 903,00 Kč
2 031 285,00 Kč
1 986 480,00 Kč
1 902 122,00 Kč
2 510 136,00 Kč
2 706 381,00 Kč
2 770 487,00 Kč
Toto nejsou samozřejmě všechny daňové příjmy, ale jsou nejvýznamnější co se týče objemu peněz. Více daňových příjmů naleznete ve výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu města Jemnice.
39
2.2.2 Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy patří do třídy 2 platné rozpočtové skladby. Tyto příjmy jsou ve výkazu města Jemnice děleny ještě odvětvově, na rozdíl od daňových příjmů, které odvětvově děleny nebyly. Patří sem tyto příjmy - příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem, přijaté sankční platby a vratky transferů, příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy, přijaté splátky půjčených prostředků (seskupení položek 21, 22, 23, 24 dle platné rozpočtové skladby). V následující tabulce se podíváme na celkové nedaňové příjmy za poslední tři roky. Tab. 8: Nedaňové příjmy rozpočtu města Jemnice rok 2010 2011 2012
schválený rozpočet 3 417 000,00 Kč 3 445 000,00 Kč 3 322 000,00 Kč
rozpočet po změnách 3 634 000,00 Kč 3 220 240,00 Kč 3 175 466,00 Kč
skutečnost
%RU
3 523 937,00 Kč 3 116 027,00 Kč 3 025 176,00 Kč
96,97 Kč 96,76 Kč 95,27 Kč
Podle tabulky je patrné, že nedaňové příjmy mají klesající charakter. I plnění rozpočtu je v roce 2012 nejmenší s 95,27 %, oproti upravenému rozpočtu a 91 % oproti schválenému rozpočtu. Vývoj nedaňových příjmů ukazuje následující graf. Graf 6: Vývoj nedaňových příjmů za rok 2010, 2011, 2012 (zdroj vlastní) 4 000 000,00 Kč
Nedaňové příjmy
3 500 000,00 Kč 3 000 000,00 Kč 2 500 000,00 Kč 2 000 000,00 Kč
Schválený rozpočet
1 500 000,00 Kč
Rozpočet po změnách
1 000 000,00 Kč
Skutečnost
500 000,00 Kč 0,00 Kč 2010
2011
2012
Rok
Do nedaňových příjmů patří tyto položky rozpočtu města Jemnice (podle odvětvového třídění rozpočtové skladby).
40
Tab. 9: Skutečná výše vybraných položek nedaňových příjmů (zdroj vlastní) položka 1032 2141 2221 3313 3399 3722 4351
název Podpora ostatních produkčních činností Vnitřní obchod Provoz veřejné silniční dopravy Film. tvorba, distribuce, kina Ostatní záležitosti kultury, církví Sběr a svoz komunálních odpadů Osobní asist., peč. služba
2010
2011
2012
357 934,00 Kč 282 424,00 Kč 123 936,00 Kč 132 405,00 Kč 660 415,00 Kč 388 596,00 Kč 170 343,00 Kč
442 668,00 Kč 263 468,00 Kč 129 936,00 Kč 106 385,00 Kč 584 141,00 Kč 381 244,00 Kč 163 515,00 Kč
554 026,00 Kč 206 906,00 Kč 129 936,00 Kč 57 705,00 Kč 524 490,00 Kč 369 480,00 Kč 146 315,00 Kč
Tyto vybrané položky nedaňových příjmů tvořili největší procento z celkových nedaňových příjmů, ostatní nedaňové položky nalezneme ve výkazu rozpočtu města Jemnice.
2.2.3 Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy patří do třetí třídy platné rozpočtové skladby, zpravidla tvoří nejmenší část příjmů rozpočtu města, jinak tomu není ani v rozpočtu města Jemnice. Kapitálové příjmy se dělí na dvě části a to na seskupení položek 31 Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy a seskupení položek 32 Příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku. V následující tabulce se podíváme na vývoj kapitálových příjmů rozpočtu města Jemnice. Tab. 10: Kapitálové příjmy rozpočtu města Jemnice (zdroj vlastní) rok
schválený rozpočet
2010
0,00 Kč
2011
0,00 Kč
2012
0,00 Kč
rozpočet po změnách 233 000,00 Kč
skutečnost
%RU
231 998,00 Kč 99,57 Kč
5 364 000,00 Kč 5 630 493,00 Kč 99,94 Kč 152 000,00 Kč
146 485,00 Kč 96,37 Kč
Z tabulky je patrné, že zastupitelstvo města Jemnice na začátku rozpočtového období nepočítala s žádnými kapitálovými příjmy a za všechny 3 roky nazpět schválili rozpočet nulový, avšak během roku se kapitálové příjmy objevili a rozpočet tedy upravili na tuto podobu.
41
V roce 2010 se objevily tyto položky rozpočtové skladby:
•
2219 ostatní záležitosti pozemních komunikací (podle odvětvového třídění) 3122 přijaté příspěvky na pořízení dlouhodobého majetku (podle druhového třídění) v hodnotě 11 900 Kč
•
3639 komunální služby a územní rozvoj (podle odvětvového třídění) 3111 příjmy z prodeje pozemků (podle druhového třídění) v hodnotě 220 098 Kč.
V roce 2011 vidíme, velký nárůst kapitálových příjmů, mohou za to tyto položky:
•
3326 pořízení, zachování a obnova hodnot místního kulturního, národního a historického povědomí 3121 přijaté dary na pořízení dlouhodobého majetku v hodnotě 23 798 Kč
•
3639 komunální služby a územní rozvoj jinde nezařazené (podle odvětvového třídění) 3111 a 3112 (podle druhového třídění) v hodnotě 126 695 Kč a 5 480 000 Kč
V roce 2012 se objevily tyto položky rozpočtové skladby:
•
3639 komunální služby a územní rozvoj jinde nezařazené (podle odvětvového třídění) 3111 a 3112 (podle druhového třídění) v hodnotě 54 965 Kč a 91 520 Kč
Vývoj celkových kapitálových příjmů ještě názorněji ukazuje následující graf. Graf 7: Vývoj kapitálových příjmů za rok 2010, 2011, 2012 (zdroj vlastní)
Kapitálové příjmy
6 000 000,00 Kč 5 000 000,00 Kč 4 000 000,00 Kč 3 000 000,00 Kč
Schválený rozpočet
2 000 000,00 Kč
rozpočet po změnách
1 000 000,00 Kč
Skutečnost
0,00 Kč 2010
2011
2012
Rok 42
2.2.4 Přijaté dotace Přijaté dotace jsou třída 4 v platné rozpočtové skladbě a dělí se jako kapitálové příjmy na dvě části a to na seskupení položek 41 Neinvestiční přijaté dotace a na seskupení položek 42 Investiční přijaté transfery. Přijaté dotace tvoří významnou část celkových příjmů rozpočtu města. Mají nenávratný charakter. Následující tabulka nám ukazuje výši celkových přijatých dotací za poslední tři roky. Tab. 11: Přijaté dotace rozpočtu města Jemnice (zdroj vlastní) rok
schválený rozpočet
rozpočet po změnách
skutečnost
%RU
2010
7 293 700,00 Kč
18 977 800,00 Kč
22 583 738,00 Kč
119,00 Kč
2011
43 766 000,00 Kč
52 791 262,00 Kč
55 458 659,00 Kč
105,05 Kč
2012
4 113 000,00 Kč
15 882 215,00 Kč
18 705 365,00 Kč
117,79 Kč
Dle tabulky je patrné, že každý rok město Jemnice schválilo nižší přijaté dotace, než byly ve skutečnosti, dokonce i skutečnost oproti rozpočtu po změnách je každý rok přes 100 %. Za obrovský nárůst přijatých dotací v roce 2011 může položka rozpočtu 4216 Ostatní investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu v hodnotě 32 886 755Kč. Tyto investiční dotace přišly z fondu Evropské Unie na financování rozsáhlého projektu výstavby kompostárny v Jemnici. Vývoj dotací názorněji ukazuje následující graf. Graf 8: Vývoj přijatých dotací za rok 2010, 2011, 2012 (zdroj vlastní) 60 000 000,00 Kč
přijaté dotace
50 000 000,00 Kč 40 000 000,00 Kč 30 000 000,00 Kč
schválený rozpočet
20 000 000,00 Kč
rozpočet po změnách skutečnost
10 000 000,00 Kč 0,00 Kč 2010
2011
2012
rok
43
V následující tabulce se podíváme na některé příklady dotací, které město Jemnice dostalo za roky 2010, 2011 a 2012, rozděleny jsou dle platné rozpočtové skladby druhově. Většina dotací se týká záchrany architektonického dědictví a program regenerace (opravy historických domů na náměstí v Jemnici). Tab. 12: Příklady přijatých dotací rozpočtu města Jemnice (zdroj vlastní)
41 Neinvestiční přijaté transfery
42 Investiční přijaté transfery
kód 4111 4112 4113 4116 4121 4122 4131 4134
2010 5 361 693,00 Kč 132 242,00 Kč 5 127 110,00 Kč 856 520,00 Kč 543 820,00 Kč 4 046 779,00 Kč 4 016 228,00 Kč
2011 23 762,00 Kč 4 520 622,00 Kč 255 295,00 Kč 7 047 138,00 Kč 800 956,00 Kč 171 195,00 Kč 4 051 188,00 Kč 3 766 728,00 Kč
2012 259 577,00 Kč 3 979 700,00 Kč 132 242,00 Kč 6 271 092,00 Kč 979 648,00 Kč 320 198,00 Kč 3 806 009,00 Kč 2 826 228,00 Kč
4213 4216
2 175 048,00 Kč 0,00 Kč
1 934 515,00 Kč 32 886 755,00 Kč
130 671,00 Kč 0,00 Kč
4229
72 977,00 Kč
0,00 Kč
0,00 Kč
251 321,00 Kč
Názvy těchto položek rozpočtové skladby jsou velmi dlouhé, proto jsem jejich názvy do tabulky neuváděl, proto tyto položky vypíši do následujícího seznamu: •
4111 Neinvestiční přijaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu
•
4112 Neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu
•
4113 Neinvestiční přijaté transfery ze státních fondů
•
4116 Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu
•
4121 Neinvestiční přijaté transfery od obcí
•
4122 Neinvestiční přijaté transfery od krajů
•
4131 Převody z vlastních fondů hospodářské (podnikatelské) činnosti
•
4134 Převody z rozpočtových účtů
•
4213 Investiční přijaté transfery ze státních fondů
•
4216 Ostatní investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu
•
4229 Ostatní investiční přijaté transfery od rozpočtů územní úrovně
44
2.3 Výdaje rozpočtu města Jemnice V této kapitole se společně podíváme na celkové výdaje rozpočtu města Jemnice v letech 2010, 2011 a 2012 po konsolidaci, abychom nezapočítávali peněžní operace uvnitř jednotky, dále si celkové výdaje rozdělíme na běžné a kapitálové podle platné rozpočtové skladby. Výdaje rozpočtu města Jemnice jsou oproti příjmům velmi rozsáhlé, ve výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávních celků, dobrovolných svazků obcí a regionální rad výdaje zaujímají 6 stran, zatímco příjmy zaujímají strany pouze 2. Proto se budeme výdaji zaujímat pouze obecněji. V rozpočtu jsou výdaje členěny jak odvětvově, tak i druhově podle platné rozpočtové skladby. Nejprve se podíváme na vývoj celkových skutečných výdajů za roky 2010, 2011 a 2012, hodnoty nám ukazuje následující tabulka. Tab. 13: Celkové skutečné výdaje rozpočtu města Jemnice (zdroj vlastní) rok
schválený rozpočet rozpočet po změnách 2010 2011 2012
39 889 700,00 Kč 81 789 800,00 Kč 38 914 000,00 Kč
60 206 800,00 Kč 98 392 318,00 Kč 60 925 670,00 Kč
skutečnost 56 075 112,00 Kč 92 595 851,00 Kč 59 016 519,00 Kč
%RU 93,14 94,11 96,87
Z tabulky vidíme, že schválené výdaje ani v jednom roce nezobrazují skutečnost, která je každý rok vyšší než schválený rozpočet. Rozpočet po změnách také nezobrazuje ani v jednom případě skutečnost, plnění nepřesáhlo ani v jednom případě 97 %. U výdajů to však znamená, že město Jemnice ušetřilo, protože vydalo méně peněz, tady je to tedy pozitivním jevem. Názornější náhled nám ukazuje následující graf. Graf 9: Vývoj celkových výdajů (zdroj vlastní)
celkové výdaje
120 000 000,00 Kč 100 000 000,00 Kč 80 000 000,00 Kč 60 000 000,00 Kč
schválený rozpočet
40 000 000,00 Kč
rozpočet po změnách
20 000 000,00 Kč
skutečnost
0,00 Kč 2010
2011
2012
rok
45
Za nárůst výdajů v roce 2011 mohou výdaje na výstavbu kompostárny, na které dostalo město Jemnice dotace z rozpočtu EU, které celé vydaly na tento rozsáhlý projekt. Podle platné rozpočtové skladby se celkové výdaje dělí na dvě skupiny, a to na třídu 5 běžné výdaje a na třídu 6 kapitálové výdaje. Běžné výdaje tvoří většinovou část celkových výdajů, používají se na běžné, opakované potřeby města, zatímco kapitálové výdaje jsou jednorázového charakteru a užívají se např. na pořízení dlouhodobého majetku, investiční nákupy, další údaje nalezneme v platné rozpočtové skladbě, konkrétně v třídě 6 kapitálové výdaje. V následujících tabulkách se podíváme na jednotlivé výše běžných a kapitálových výdajů za 3 roky nazpět. Tab. 14: Rozdělení výdajů rozpočtu města Jemnice za rok 2010 (zdroj vlastní) výdaje Běžné
schválený rozpočet 38 771 700,00 Kč
Kapitálové
1 118 000,00 Kč
rozpočet po změnách
skutečnost
%RU
52 087 700,00 Kč 52 108 982,00 Kč 8 119 100,00 Kč
100,4
7 982 357,00 Kč
98,32
Tab. 15: Rozdělení výdajů rozpočtu města Jemnice za rok 2011 (zdroj vlastní) výdaje Běžné Kapitálové
schválený rozpočet 41 720 800,00 Kč 40 069 000,00 Kč
rozpočet po skutečnost změnách 51 402 318,00 Kč 50 238 469,00 Kč 46 990 000,00 Kč 46 124 615,00 Kč
%RU 97,74 98,16
Tab. 16: Rozdělení výdajů rozpočtu města Jemnice za rok 2012 (zdroj vlastní) výdaje Běžné Kapitálové
schválený rozpočet 38 351 000,00 Kč 563 000,00 Kč
rozpočet po skutečnost změnách 51 497 265,00 Kč 52 430 386,00 Kč 9 428 405,00 Kč 9 412 361,00 Kč
%RU 101,81 99,83
Jak vidíme z tabulek, běžné výdaje jsou každý rok dost podobné, protože jsou to opakované výdaje pro potřeby města, které se platí každoročně, proto si jsou dost podobné, zatímco kapitálové výdaje jsou jednorázového charakteru, dokazuje to rok 2011, kde kapitálové výdaje mnohonásobně převyšují ostatní roky, může za to položka 3726 využívání a zneškodňování ostatních odpadů dle odvětvového třídění rozpočtové skladby, která má hodnotu 39 595 711 Kč. Patří do třídy 6 tedy kapitálových výdajů, a je to ten výdaj na výstavbu kompostárny, o které bude řečeno více v kapitole 2. 5.
46
Ještě se podíváme na procentuální zastoupení jednotlivých tříd na celkových výdajích rozpočtu města Jemnice. Údaje můžeme vyčíst z následujících grafů. Graf 10: Procentuální zastoupení jednotlivých tříd na celkových výdajích v roce 2010 (zdroj vlastní)
13,28% Běžné Kapitálové 86,72%
Graf 11: Procentuální zastoupení jednotlivých tříd na celkových výdajích v roce 2011 (zdroj vlastní)
Běžné
47,87% 52,13%
Kapitálové
Graf 12: Procentuální zastoupení jednotlivých tříd na celkových výdajích v roce 2012 (zdroj vlastní)
15,22% Běžné Kapitálové 84,78%
47
Nyní se v následující tabulce podíváme na jednotlivé zastoupení výdajů podle odvětvového třídění rozpočtové skladby, které je v tomto případě mnohem názornější než druhové třídění. Všechny hodnoty jsou v celých Kč. Tab. 17: Odvětvové dělení skutečných výdajů v Kč (zdroj vlastní) skupina
název
1 Zemědělství a lesní hospodářství Průmyslová a ostatní odvětví 2 hospodářství 3 Služby pro obyvatelstvo 4 Sociální věci a podpora zaměstnanosti 5 Bezpečnost státu a právní ochrana 6 Všeobecná veřejná správa a služby
2010
2011
2012
59 462
175 755
190 881
6 677 143 33 322 635 2 456 997 219 292 17 355 811
8 411 215 66 818 939 2 953 140 673 122 17 330 913
10 650 736 33 189 892 371 672 426 950 17 012 616
Jak můžeme vidět z tabulky, tak nejvíce výdajů jde každoročně pro služby pro obyvatelstvo, a to nadpoloviční většina. Na všeobecnou veřejnou správu a služby jde druhá největší částka výdajů rozpočtu města. Nejméně financí jde do zemědělství a lesního hospodářství.
48
2.4 Hospodaření města Jemnice V této kapitole se podíváme, jak město Jemnice hospodařilo v letech 2010, 2011 a 2012. Od celkových příjmů po konsolidaci odečteme celkové výdaje po konsolidaci a dostaneme buď schodek, to znamená, že výdaje převýšily příjmy nebo přebytek, to znamená, že příjmy převýšily výdaje nebo je výsledek roven 0, to se ale stává jen velmi zřídka. Rozpočet se často schvaluje jako vyrovnaný nebo přebytkový. Může se schválit i jako schodkový, ale musí být schodek finančně kryt. Na to slouží třída 8 rozpočtové skladby, tedy financování. Schodek může být kryt buď rezervou z minulých let nebo půjčkou či úvěrem nebo prodejem finančních aktiv apod. Následující tabulky nám ukazují hospodaření města Jemnice za poslední tři roky. Tab. 18: Hospodaření města Jemnice v roce 2010 (zdroj vlastní) položka příjmy po konsolidaci výdaje po konsolidaci saldo financování
schválený rozpočet rozpočet po změnách skutečnost 45 300 700,00 Kč 59 942 800,00 Kč 58 915 964,00 Kč 39 889 700,00 Kč 60 206 800,00 Kč 56 075 112,00 Kč 5 411 000,00 Kč -264 000,00 Kč 2 840 852,00 Kč -5 411 000,00 Kč
264 000,00 Kč
-2 840 852,00 Kč
Tab. 19: Hospodaření města Jemnice v roce 2011 (zdroj vlastní) položka příjmy po konsolidaci výdaje po konsolidaci saldo financování
schválený rozpočet 85 071 000,00 Kč 81 789 800,00 Kč 3 281 200,00 Kč
rozpočet po změnách 100 357 502,00 Kč 98 392 318,00 Kč 1 965 184,00 Kč
skutečnost 96 820 680,00 Kč 92 595 851,00 Kč 4 224 829,00 Kč
-3 281 200,00 Kč
-1 965 184,00 Kč
-4 224 829,00 Kč
Tab. 20: Hospodaření města Jemnice v roce 2012 (zdroj vlastní) položka příjmy po konsolidaci výdaje po konsolidaci saldo financování
schválený rozpočet 42 995 000,00 Kč 38 914 000,00 Kč 4 081 000,00 Kč
rozpočet po změnách 56 529 681,00 Kč 60 925 670,00 Kč -4 395 989,00 Kč
skutečnost 56 217 206,00 Kč 59 016 519,00 Kč -2 799 313,00 Kč
-4 081 000,00 Kč
4 395 989,00 Kč
2 799 313,00 Kč
Z tabulek můžeme vyčíst, že v roce 2010 a v roce 2011 byl rozpočet přebytkový, to znamená, příjmy převyšovaly výdaje, zatímco v roce 2012 byl rozpočet schválen jako přebytkový, ale ve skutečnosti byl o 2 799 313 Kč schodkový. Město Jemnice tedy tento schodek v roce 2012 krylo dlouhodobým financováním z tuzemska a to položkou 8123 Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky (dlouhodobý úvěr s dobou splatnosti delší 49
než 1 rok) ve výši 5 000 000 Kč, a krátkodobým financováním z tuzemska položkou 8115 Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech (vlastními rezervami z minulých let) částkou 1 674 968 Kč, navíc však město splácelo Hrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků, tedy položku 8124 v hodnotě - 4 082 472 Kč. Opravné položky s číslem 8901 měly hodnotu 206 816 Kč. Skutečné hospodaření města Jemnice zobrazuje i následující graf. Graf 13: Hospodaření města Jemnice v letech 2010, 2011 a 2012 (zdroj vlastní) 100 000 000,00 Kč
Hospodaření
80 000 000,00 Kč 60 000 000,00 Kč Příjmy po konsolidaci
40 000 000,00 Kč
výdaje po konsolidaci saldo
20 000 000,00 Kč 0,00 Kč 2010 -20 000 000,00 Kč
2011
2012
Rok
Hospodaření města Jemnice můžeme hodnotit kladně, ve dvou případech ze tří město hospodařilo s kladným saldem rozpočtu, to znamená, že příjmy byly vyšší než výdaje, v roce 2011 dokonce byly příjmy vyšší o 4 224 829,00 Kč. Schodkový výsledek hospodaření byl v minulém roce 2012, avšak schodek nebyl nijak veliký.
50
2.5 Ukazatel dluhové služby Vláda České republiky přijala dne 14. dubna 2004 usnesení č. 346 o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby. Předseda vlády a ministr financí mají za úkol sledovat zadluženost obcí a krajů, a každý rok předávat zprávu o vývoji zadluženosti obcí a krajů vládě. Ministerstvo financí vypočítá každé obci a každému kraji definitivní ukazatel dluhové služby. Těm obcím a krajům, které překročí stanovenou výši ukazatele dluhové služby ve výši 30 %, tuto skutečnost Ministerstvo financí oznámí dopisem ministra financí s tím, že by měly přijmout taková opatření, aby v příštím období ukazatel dluhové služby nepřekročily. Obce a kraje musí do 3 měsíců zdůvodnit překročení daného ukazatele dluhové služby, a jaká přijala opatření ke zlepšení26. Výpočet dluhové služby města Jemnice ukazuje následující tabulka. Tab. 21: Výpočet ukazatele dluhové služby26 (zdroj vlastní) Číslo řádku
26
Název položky
Odkaz na rozpočtovou skladbu
2010
2011
2012
1 daňové příjmy
třída 1
2 nedaňové příjmy
třída 2
3 523 937 Kč
3 116 027 Kč
3 025 176 Kč
3 přijaté dotace
4112 + 4212
5 361 693 Kč
4 520 622 Kč
3 979 700 Kč
4 dluhová základna
ř.1+ ř.2+ ř.3 45 478 148 Kč 44 019 382 Kč 44 171 283 Kč
5 Úroky splátky jistin 6 a dluhopisů
5141
1 171 921 Kč
1 102 755 Kč
920 910 Kč
8xx2 a 8xx4
5 449 844 Kč
5 312 874 Kč
4 082 472 Kč
7 splátky leasingu
5178
0 Kč
0 Kč
0 Kč
8 dluhová služba ukazatel dluhové 9 služby
ř.5+ ř.6+ ř.7
6 621 765 Kč
6 415 629 Kč
5 003 382 Kč
14,56%
14,57%
11,33%
ř. 8/ř. 4
36 592 518 Kč 36 382 733 Kč 37 166 407 Kč
Regulace zadluženosti obcí a krajů - ukazatel dluhové služby. Ministerstvo financí ČESKÉ
REPUBLIKY [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zpravy_mf_12197.html?year=2008
51
Jak vidíme z tabulky, Jemnice hospodaří dobře, protože se do maximální povolené hranice 30 % vejde bez problémů. Ani jeden rok nepřekročilo hranici 15 %. Daňové a nedaňové příjmy jsou každý rok v konstantní výši, nejsou zde žádné nepředpokládané výkyvy.
Jak
můžeme
á ž á á
vidět
ukazatel
dluhové
služby
je
tedy
vztah
100. To znamená, čím menší je čitatel a zároveň čím je větší
jmenovatel, tím dostaneme optimálnější hodnoty. Jelikož jsou daňové a nedaňové příjmy v konstantní výši, je tedy tento ukazatel nejvíce závislý na splátkách jistin a dluhopisů a splácení úroků. Až město splatí své závazky, tak se tato položka výrazně sníží a zlepší se tím i ukazatel dluhové služby. Pokud město nebude brát v budoucnu další úvěry, může se dostat i pod 10 % ukazatele dluhové služby.
52
2.6 Možnosti zvýšení příjmů a eventuální snížení výdajů rozpočtu města Jemnice V následující kapitole se podíváme, jak může město Jemnice ovlivnit své příjmy a výdaje. Jak jsme viděli v předchozí kapitole, město Jemnice hospodaří dobře, v roce 2010 a v roce 2011 hospodařilo s přebytkem, pouze v roce 2012 hospodařilo se schodkem. Pokud by však mělo město s hospodařením problémy a hospodařilo by pouze se schodkem, jak tedy může zvýšit své příjmy, nebo snížit výdaje, aby příjmy převyšovaly výdaje, a již si nemůže brát další úvěry? Město má jen omezené pravomoci, jak zvýšit své příjmy. My si několik těchto příjmů ukážeme. Daň z nemovitostí je jeden z daňových příjmů, který může město ovlivnit. Tuto daň vybírá finanční úřad a celá vybraná částka jde do rozpočtu města. Daň z nemovitostí tvoří daň ze staveb a z pozemků. Podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí město může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich souhrny27. Tím může město zvýšit radikálně svůj příjem, ale je zde nebezpečí nespokojenosti občanů z vysokých daní, proto navyšovat opatrně a jen pokud je to nezbytné. Místní poplatky jsou dalším zdrojem eventuálních dalších příjmů. Paří sem hlavně tyto poplatky: poplatek ze psů, poplatek za užívání veřejného prostranství a poplatek za komunální odpady. Nejdříve se podíváme na poplatek ze psů. Podle platné městské vyhlášky č. 3/2010 činí tento poplatek v rodinném domě 300 Kč, druhý pes téhož držitele 450 Kč, v panelovém domě činí poplatek 400 Kč, druhý pes téhož držitele 600 Kč. Město může tyto poplatky navýšit, a tím zvýšit svůj příjem. Je zde taky možnost zvýšení pokut až na 2x nebo 3x ceny poplatku za nenahlášení psa do 15 dnů od jeho koupě nebo dovršení věku 3 měsíců, do té doby je pes od poplatku osvobozen, nebo za pozdní zaplacení nebo neplacení poplatku.
27
Zákon 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí
53
Město může navýšit svůj příjem také za poplatek z veřejného prostranství. Město Jemnice dle vyhlášky č.3/2012 navýšilo již poplatek za užívání veřejného prostranství z 60 Kč na 80 Kč za každý započatý m2 i započatý den při kulturních a jiných slavnostech28. Při dalším navýšení poplatku hrozí, že lidé přestanou do Jemnice na kulturní akce jezdit a stavět tu své stánky s prodejem. Nejvýznamnější takovou akcí je v Jemnici Barchan, který nese nejvíce příjmů z poplatků z veřejného prostranství. Kdyby do Jemnice nejezdili stánkaři kvůli vysokým poplatkům, byla by tato historická slavnost velmi omezena. Největším příjmem rozpočtu města Jemnice v kategorii místní poplatky tvoří poplatek za komunální odpad. Město Jemnice tuto službu dotuje ze svého, protože je ztrátová. Lidé platí roční poplatek 500 Kč, který zdaleka nekryje potřebné výdaje. Skutečné náklady za komunální odpad tvořily v roce 2011 (počítá se za rok nazpět, tedy skutečné náklady v rozpočtu v roce 2012 jsou skutečné náklady uskutečněné v roce 2011) 3 303 135 Kč, příjem tvořil 2 020 000 Kč. Aby tato služba nebyla ztrátová, musí se tento poplatek zvýšit na 783 Kč29. Při této výši poplatku se pokryjí skutečné náklady. Zvýší se příjem města Jemnice a navíc se sníží i výdaje, protože město nebude muset dotovat ztrátu. Dalším způsobem, jak může město zvýšit své příjmy samozřejmě prodej svého dlouhodobého majetku. Tento způsob zvýšení příjmů je však jednorázový a použit by měl být v případě, že je opravdová nouze nebo tento majetek nemá již žádného užitku pro město nebo si provoz této nemovitosti město nemůže dále dovolit. Takovým majetkem je v Jemnici např. kino, které je každý rok ztrátové a město ho dotuje, kino je zastaralé a lidé ho nenavštěvují, protože nesplňuje parametry, které nová kina nastolily (např. cinemax v Jihlavě), další ztrátovou institucí je např. pečovatelská služba. Město může navýšit své příjmy i pomocí úvěrů. Ty se často užívají na financování schodků rozpočtu. Úvěry se však musí pravidelně splácet i s úroky, proto toto navýšení příjmů není ideální a je dobré je užít jen pokud je to nutné. 28
vyhláška č. 3/2012 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství
29
vyhláška 4/2012 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy,
třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů
54
Pokud město hospodaří s přebytkem, je dobré vytvářet pravidelné rezervy položku 5901, která se započítává do výdajů města nebo přebytek ponechá na svém účtu (položka 8115). Rezervu město používá na financování schodku v následujících letech nebo na splácení přijatých úvěrů. Dotace jsou významným příjmem města Jemnice. Výši dotací město málo ovlivní. Město dostává neinvestiční dotace na záchranu architektonického dědictví, restaurování movitých kulturních památek a účelové dotace na Program regenerace. Tyto dotace jsou ze státního rozpočtu. Město může zvýšit své příjmy na opravu svých památek např. pomocí vybírání veřejných sbírek, které již v minulosti několikrát absolvovali např. na výstavbu památníků významného jemnického sochaře Jaroslava Šlezingera. Od kraje město Jemnice dostává dotace především na financování městské slavnosti Barchan, který je několik posledních let ztrátový a město i kraj ho dotuje. Účelové dotace město dostává hlavně na opravy historických památek města, a to na nejstarší kostel v Jemnici kostel sv. Víta a na jemnický zámek, který se má v budoucnu stát sanatoriem pro válečné veterány. Nejvýznamnější účelovou dotací v posledních letech je dotace z EU na výstavbu kompostárny v Jemnici, kterou město celou vynaložilo na výstavbu. Kompostárna slouží na sběr bioodpadů (listí, tráva, odřezky větví apod.) a následné zpracování tohoto odpadu na kompost, který si mohou občané bezplatně brát a hnojit s ním své zahrádky. V následujícím roce město chce získat investiční dotace na zateplení objektu mateřské školky. Město je neziskovou organizací, proto není jejím prvořadým úkolem vykazovat zisk. Proto snižování výdajů není hlavní prioritou města. Pokud však je potřeba výdaje snížit má město několik možností. Ve městě Jemnice je mnoho budov a institucí, které už dlouhodobě nevykazují zisk a město je čím dál více dotuje ze svého. Jsou to především tyto instituce: kino, víceúčelová vodní nádrž, svoz komunálních odpadů a pečovatelská služba. Tab. 22: Hospodaření městského kina (zdroj vlastní) rok
příjmy
výdaje
rozdíl
2010
57 705 Kč
376 515 Kč
-318 810 Kč
2011
106 385 Kč
582 165 Kč
-475 780 Kč
2012
132 405 Kč
554 149 Kč
-421 744 Kč
55
Jak vidíme z tabulky kino v Jemnici je každý rok ztrátové. Kino je zastaralé, nemoderní a nevyhovuje novodobým požadavkům. Navíc městské kino má velmi malou návštěvnost. Program kina se nyní omezuje pouze na 2 až 3 filmy za měsíc. Nejvíce tržeb je z kulturních akcí, které se v kině pořádají (vystoupení českých umělců, pořádání městských hudebních slavností s žáky ZUŠ Jemnice). Možnost jak snížit výdaje je pořádat více kulturních akcí, které by přinesly více příjmů nebo kino zavřít, prodat a tyto akce pořádat v kulturním domě, který je v téže budově. O svozu komunálních odpadů již byla řeč v minulé kapitole, proto přejdeme k víceúčelové vodní nádrži v Jemnici, která je také ztrátová. Město ji vybudovalo pro občany Jemnice jako koupaliště. Hospodaření koupaliště ukazuje následující tabulka. Tab. 23: Hospodaření víceúčelové vodní nádrže (zdroj vlastní) rok
příjmy
výdaje
rozdíl
2010
182 000 Kč
722 000 Kč
-540 000 Kč
2011
152 000 Kč
830 000 Kč
-678 000 Kč
2012
226 000 Kč
922 000 Kč
-696 000 Kč
Návštěvnost víceúčelové vodní nádrže je vysoká, ale přesto nestačí zdaleka na pokrytí všech nákladů. Návštěvnost je také závislá hlavně na počasí. Zrušení této nádrže by městu sice finančně pomohlo, ale pro občany by to byla velká ztráta, v létě by neměly kde se v horkém letním dni zchladit. Rada města o této nádrži často jedná o její ztrátovosti, ale o jejím zrušení zatím nerozhodla. Ani já její zrušení městu nedoporučuji. Pečovatelská služba je velmi choulostivé téma. Tato instituce je ztrátová a zvýšit příjmy z ní je velice obtížné. V pečovatelské službě pracují 3 zaměstnanci jako pečovatelky, tedy snížení stavu zaměstnanců a tím snížení nákladů je nereálně, protože 2 pečovatelky by nestíhaly a bylo by to pro ně náročné, navíc zvýšit nájemné je taky nereálné, protože zde bydli invalidní důchodci, kteří mají omezený důchod a počítají každou korunu, pro ně by zvýšení nájmů bylo na úrovni existenční únosnosti. Tuto instituci dotuje stát ze státního rozpočtu i kraj ze svého rozpočtu, ale ani tyto dotace nestačí k pokrytí ztrát. Možností je žádost o navýšení těchto dotací, ale i eventuální zvýšení by na pokrytí nákladů nestačilo. Situaci pečovatelského domu zobrazuje následující tabulka.
56
Tab. 24: Tržby a náklady Pečovatelské služby (zdroj:vlastní)
Rok
Počet
Platy v Kč
ostatní
klientů
vč odvodu
náklady
PS
zdr.soc.35%
PS v Kč
Náklady
Příjem
na PS
Klienti
Příjem
Rozdíl v
celkem
dotace
celkem
Kč
v Kč
v Kč
v Kč
478 010 2010
62
640 533
164 343 93 687 734 220
389 343
-344 877
383 515
-354 513
371 316
-439 808
S 225 000
Odvod 34%
2011
61
420 913
81 143
738 028
S 220 000
564 023
146 316
503 847 2012
44
675 155
163 515
135 969
811 124
S 198 000 K
27 000
Jedna z možností jak ušetřit by bylo zrušit pečovatelskou službu a nechat nemovitost jako obyčejné nájemné byty, tím by se radikálně snížily náklady a zvýšil by se i příjem, pak by ale lidé byli odkázáni sami na sebe a někteří toho nejsou schopni a museli by odejít jinam, nebo celý komplex prodat jiné neziskové organizaci, která by veškeré náklady a závazky vzala na sebe (charitativní společnost). Město často tuto otázku v zasedání zastupitelstva řeší, ale je zde snaha pečovatelskou službu dále dotovat a tím zachránit její existenci.
Město Jemnice také přispívá každý rok ze svého rozpočtu některým neziskovým organizacím. Jde o dotace, dary a členské přípěvky. Tyto dary putují hlavně do sportovních organizací, myslivcům, charitám, církevním organizacím a rybářům. Příspěvky do sportovních aktivit si uvedeme v další kapitole. Výše ostatních příspěvků ukazuje následující tabulka.
57
Tab. 25: Jednotlivé výše přípěvků neziskovým organizacím (zdroj vlastní) Organizace Myslivecké sdružení Mlaďonovice Moravský rybářský svaz Jemnice Herecké občanské sdružení Lucemburk Muzejní spolek Jemnice AlterNaiva o. s. Jemnice Chrámový sbor při kostele sv. Stanislava A.F.T. Jemnice o. s. Junák středisko Jemnice Klub důchodců Jemnice DIANA Třebíč Oblastní charita Třebíč SDH Jemnice SDH Panenská SDH Louka součet
2010 10 000 Kč 10 000 Kč 13 000 Kč 20 000 Kč 0 Kč 65 000 Kč 20 000 Kč 30 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč 20 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 208 000 Kč
2011 10 000 Kč 10 000 Kč 15 000 Kč 20 000 Kč 14 000 Kč 40 000 Kč 20 000 Kč 30 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč 20 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 199 000 Kč
2012 10 000 Kč 10 000 Kč 15 000 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 40 000 Kč 20 000 Kč 35 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč 20 000 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 15 000 Kč 255 000 Kč
Pokud město potřebuje nížit akutně výdaje rozpočtu, zde provede škrty jako první. Jelikož jde o dary a projevení dobré vůle města, že pomáhá těmto organizacím, může v nouzi tyto příspěvky a dary přestat poskytovat nebo snížit jejich výši a tím snížit své výdaje, protože tyto výdaje nejsou prioritní jako např. snaha o udržení pečovatelské služby v Jemnici, o které byla řeč dříve. V tabulce nejsou zahrnuty příspěvky do sportovních aktivit, které uvedu až v kapitole 2.6 Financování kultury a sportu. Příspěvky do sportovních organizací stojí ročně zhruba 400 000 Kč, tedy i zde může město ušetřit tím, že nebude dávat finanční dary a členské příspěvky sportovním organizacím nebo tyto dotace radikálně sníží.
58
2.7 Financování sportu a kultury v Jemnici Sport je lidská činnost založená na základních společenských, výchovných a kulturních hodnotách. Sport tyto hodnoty bez ohledu na pohlaví, rasu, věk, zdravotní postižení, náboženství a víru, sexuální orientaci a společenské či ekonomické zázemí u jednotlivců i ve společnosti jako celku posiluje. Sport představuje v současnosti společenský a ekonomický jev narůstajícího významu, jež význačným způsobem přispívá k rozvoji společnosti. Sport je oblastí lidské činnosti, která se všeobecně těší velkému zájmu lidí a která má zároveň obrovský potenciál je sdružovat a oslovovat, a to bez ohledu na věk či společenský původ. Významným způsobem tak posiluje hospodářskou a společenskou soudržnost, pomáhá vytvářet integrovanější společnost včetně dosažení rovného postavení mužů a žen. Existuje řada důkazů, že nedostatek tělesné aktivity zvyšuje výskyt nadváhy, obezity a četných chronických onemocnění, které snižují kvalitu života, ohrožují život jednotlivců a zatěžují státní rozpočet, zejména rozpočet zdravotnictví. Sport jako nástroj prevence a zdraví upevňující tělesné aktivity má dalekosáhlejší vliv než jakékoli jiné společenské hnutí. Sport lidi přitahuje a je pozitivně vnímán. Sport představuje také dynamické a rychle rostoucí hospodářské odvětví. Může sloužit jako nástroj pro místní a regionální rozvoj, obnovu měst a pro rozvoj vesnic30. Sport v obci navíc zvyšuje zájem o danou obec a přímo zvyšuje její prestiž. Město Jemnice každý rok sponzoruje různorodé sportovní spolky. Město nemá ze sportu žádný příjem, pouze výdaje, a to dary, členské příspěvky a dotace. Město Jemnice je jedním z hlavních sponzorů jemnického fotbalového družstva 1. FC Jemnicko. Město dokonce financovalo výstavbu tohoto hřiště a 1. FC Jemnicko může hřiště používat a nemusí platit žádný nájem, pouze si musí hřiště sami udržovat. Nový trávník si v roce 2010 vyžádal náklady města na 662 760 Kč. Výdaje na jednotlivé sportovní spolky uvádí následující tabulka.
30
Analýza financování sportu v České republice. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2009 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/analyzafinancovani-sportu-v-ceske-republice
59
Tab. 26: Výše darů sportovním spolkům v Jemnici (zdroj vlastní) sportovní spolek Školní sportovní klub při ZŠ Jemnice TJ Sokol Jemnice AMK cyklotrial Jemnice 1. FC Jemnicko Sportovní střelecký klub Jemnice David Čermák motokros SK JeMoBu Moravské Budějovice 1. FC Jemnicko hřiště
2010 20 000 Kč 25 000 Kč 25 000 Kč 120 000 Kč 10 000 Kč 0 Kč 50 000 Kč 662 760 Kč
2011 25 000 Kč 55 000 Kč 25 000 Kč 141 352 Kč 10 000 Kč 0 Kč 30 000 Kč 0 Kč
2012 50 000 Kč 60 000 Kč 25 000 Kč 160 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč
celkem
912 760 Kč
286 352 Kč
370 000 Kč
Je velmi sympatické, že město podporuje ze svého sportovní spolky v Jemnici, které jsou na darech a finančních výpomocích závislé. Pokud nebude město ve finanční tísni, bude sport ve městě nadále podporovat, jinak bohužel bude muset dary a dotace sportovním spolkům omezit nebo zrušit úplně. Město Jemnice je královské město a má bohatou historii. Vzpomínkou na dávno uplynulou historickou slávu je nespočet pamětihodností, které se dochovaly až do dneška a lidé ze všech koutů naší země přijíždějí se do Jemnice na tyto historické památky podívat. Aby se turisté orientovali v Jemnici, je zde vybudované turistické informační centrum, které má za úkol pomáhat turistům se ve městě orientovat a dát jim co nejvíce propagačních materiálů k jednotlivým pamětihodnostem. Patří sem městské hradby vybudované za dob Přemysla Otakara I., Kostel sv. Jakuba, kostel sv. Stanislava, kostel sv. Víta, jemnický zámek a Podzemní prostory při kostele sv. Víta. Velikost historické Jemnice dokazuje nejvýznamnější kulturní akce, která se koná každý rok po svatém Vítu Barchan. Traduje se, že patří mezi nejstarší v Čechách a na Moravě. Prokazatelné je však pouze to, že se uskutečnila v roce 1713. Průběh oslav se změnil podle vkusu měšťanů. Nikdy se však nezměnilo jádro celé slavnosti. Tím je běh čtyř poslů, kteří nesou zprávy své královně Elišce Přemyslovně. Podle pověsti ji manžel Jan Lucemburský zanechal za pevnými hradbami města Jemnice a sám vedl vojenskou výpravu k potrestání vnitřních nepřátel. Král ani v boji nezapomíná na svoji mladou manželku. Vysílá čtyři posly se zprávami o průběhu bojů a královna všechny doručitele postupně odměňuje. První běžec dostane barchetový náprsník /ten dal název historické slavnosti/, druhý šátek, třetí punčochy a čtvrtý cenu útěchy, věnec. Tolik snad k úvodu o jemnické kultuře, nyní se podíváme na hospodaření kultury ve městě Jemnice. 60
Kultura je v Jemnici ztrátová a zdaleka příjmy nepokryjí výdaje. Celkové hospodaření kultury v Jemnici ukazují následující tabulky. Tab. 27 Hospodaření kultury v Jemnici za rok 2010 (zdroj: vlastní) POLOŽKA
PŘÍJMY
BARCHAN
historická slavnost
JEMNICKÉ LISTY
11x16.000,-
VÝDAJE
ROZDÍL
660 000 Kč
658 500 Kč
1 500 Kč
20 000 Kč
176 000 Kč
-176 000 Kč
- poštovné
20 000 Kč
KULTURA A POŘADY
12 X 30000,-
130 000 Kč
360 000 Kč
-265 000 Kč
Dohody
35 000 Kč
Ohňostroj
35 000 Kč
-35 000 Kč
120 000 Kč
-120 000 Kč
700 000 Kč
-550 000 Kč
Hudební slavnosti
50 000 Kč
-50 000 Kč
Dovybavení šaten v kině
50 000 Kč
-50 000 Kč
2 204 500 Kč
-1 244 500 Kč
SILVESTR Propagace Kino
150 000 Kč
CELKEM:
960 000,00 Kč
Tab. 28 Hospodaření kultury v Jemnici za rok 2011 (zdroj: vlastní) POLOŽKA BARCHAN
PŘÍJMY historická slavnost
JEMNICKÉ LISTY
700 000 Kč
-35 000 Kč
20 000 Kč
176 000 Kč
-176 000 Kč
20 000 Kč
KULTURA A POŘADY
160 000 Kč
CELKEM:
360 000 Kč
-235 000 Kč
Dohody
35 000 Kč
Ohňostroj
35 000 Kč
-35 000 Kč
120 000 Kč
-120 000 Kč
150 000 Kč
700 000 Kč
-550 000 Kč
16 000 Kč
80 000 Kč
-64 000 Kč
12 900 Kč
56 000 Kč
-43 100 Kč
1 023 900 Kč
2 282 000 Kč
-1 258 100 Kč
Propagace Kino Jemnické album I. dotisk 600 ks prodej 100 ks Kamenná panna - dotisk 600 ks prodej 100 ks
ROZDÍL
665 000 Kč
- poštovné
SILVESTR
VÝDAJE
61
Tab. 29 Hospodaření kultury v Jemnici za rok 2012 (zdroj: vlastní) POLOŽKA BARCHAN JEMNICKÉ LISTY - poštovné KULTURA A POŘADY SILVESTR HUDEBNÍ SLAVNOSTI CELKEM:
historická slavnost
PŘÍJMY 200 000 Kč 20 000 Kč 160 000 Kč
Dohody Ohňostroj 360 000 Kč
VÝDAJE 700 000 Kč 176 000 Kč 20 000Kč 360 000 Kč 35 000 Kč 35 000 Kč 50 000 Kč 1 180 000 Kč
ROZDÍL -500 000 Kč - 176 000 Kč -235 000 Kč -35 000 Kč -50 000 Kč -996 000 Kč
Jak vidíme nejvýznamnější z hlediska příjmů je právě historická slavnost Barchan. V roce 2010 byla dokonce v přebytku, v roce 2011 byla ve ztrátě o 35 000 Kč. V roce 2012 byl Barchan velmi ztrátový a to díky tomu, že se do města nevybíralo vstupné od lidí jako v předchozích letech. A vybralo se i méně za poplatky za veřejné prostranství, protože přijelo méně stánkařů, díky zvýšení tohoto poplatku z 60 Kč na 80 Kč. Jemnické listy se vydávají měsíčně a jsou zcela zdarma, příjem tvoří hlavně reklama. Kulturní pořady jsou také ztrátové, protože mají v Jemnici velmi malou návštěvnost a přitom náklady jsou vysoké. Hudební slavnosti se konají každý rok a jde o to, že přijede do Jemnice zahrát pozvaný hudebník, letos to bude František Nedvěd, a uskuteční tu své vystoupení společně s žáky základní umělecké školy Moravské Budějovice pobočka Jemnice a dětského domova. Příjmy z této akce jdou celé ZUŠ a dětskému domovu. Náklady hradí město, především honorář pro účinkující. Nyní si rozebereme příjmy a výdaje slavnosti Barchan trochu podrobněji. Celkové výdaje historické slavnosti Barchan ukazuje následující tabulka. Jedná se o výdaje za poslední tři roky.
62
Tab. 30 Výdaje historické slavnosti Barchan (zdroj: vlastní) Výdaje
Zámek - agentura Sokolovna - kult. Pořad, ozvučení N. K. N. - scéna, průvody, fundus Securitas Tisk - plakáty, vstupenky SMM - příprava, úklid OSA, materiál Ohňostroj WC Fundus, lavice, lavičky, prapory, Koně zámek- zábavy, koncert Dohody Občerstvení Reklama Pronájem sokolovny, šatny Pojištění
2010
122 244,00 Kč 64 200,00 Kč 65 000,00 Kč 56 844,00 Kč 11 576,00 Kč 126 000,00 Kč 8 607,00 Kč 35 000,00 Kč 8 160,00 Kč 34 570,00 Kč 12 000,00 Kč 15 000,00 Kč 48 812,00 Kč 10 689,00 Kč 57 007,38 Kč 9 600,00 Kč 0,00 Kč
2011
130 000 Kč 77 000 Kč 70 000 Kč 5 680 Kč 10 000 Kč 126 000 Kč 9 500 Kč 35 000 Kč 8 160 Kč 50 000 Kč 9 000 Kč 50 000 Kč 29 994 Kč 15 000 Kč 25 000 Kč 12 000 Kč 25 116 Kč
2012
130 000 Kč 115 000 Kč 70 000 Kč 5 000 Kč 10 000 Kč 126 000 Kč 9 500 Kč 35 000 Kč 8 500 Kč 50 000 Kč 9 000 Kč 50 000 Kč 30 000 Kč 15 000 Kč 25 000 Kč 12 000 Kč 0 Kč
Příjmy ze slavnosti Barchan jsou nižší, protože město se rozhodlo v roce 2012 nevybírat vstupné do města a omezil se stánkový prodej, protože mohou stánkaři být pouze okolo a na náměstí, zatímco před několika lety mohly být i vně náměstí, na hlavní silnici do Moravských Budějovic. Stánků bylo 2x tolik a vybralo se mnohem více peněz, ale tyto stánky bránily plynulému silničnímu provozu a bylo to i z hlediska bezpečnosti návštěvníků nakonec zrušeno, tím se ale město připravilo o další příjmy. Příjmy ukazuje následující tabulka. Tab. 31 Příjmy historické slavnosti Barchan (zdroj: vlastní) Příjmy Kolotoče Vstupné Stánky Reklama
2010 430 000,00 Kč 54 020,40 Kč 176 840,00 Kč 0,00 Kč
2011 330 000 Kč 27 300 Kč 205 920 Kč 0 Kč
2012 ????? 0 Kč 200 000 Kč 0 Kč
Slavnost Barchan je každý rok vrcholem sezóny a kulturních aktivit ve městě. Celý víkend probíhají ve městě průvody v historických kostýmech, kde každý občan se může účastnit. Ve městě jsou kolotoče, které baví naše nejmenší a celý víkend se můžete povozit dle libosti až do večerních hodin. Ve večerních hodinách můžete navštívit zábavy s hudebním programem na zámku a v areálu sokolovny. Živá hudba hraje až do svítání. Ve stáncích si můžete koupit něco na sebe, občerstvení jako gyros, nebo nějaký suvenýr jako vzpomínku na Barchan. Osobně se na letošní Barchan moc těším. 63
3 Závěr Cílem bakalářské práce byla analýza rozpočtu města Jemnice, tedy analýza příjmů, výdajů a hospodaření, možnosti navýšení rozpočtových příjmů a eventuální snížení výdajů. Sekundárním cílem bakalářské práce bylo financování a podpora sportovních aktivit ve městě a financování kultury. V roce 2010 celkové příjmy činily 58 915 964 Kč, z toho největší část 58, 15 % tvořily daňové příjmy a 38 % přijaté transfery. Celkové výdaje měly hodnotu 56 075 112 Kč. Město tedy hospodařilo s přebytkem 2 840 851 Kč, kterým zvýšilo město své rezervy a splácelo své dluhy, především dlouhodobé úvěry. Pouhý rozdíl mezi příjmy a výdaji nenapoví, jak město hospodařilo, proto jsme vypočítali dluhovou službu, která nám o hospodaření města napoví více. Stanovená hranice dluhové služby je 30 %, kterou Jemnice se svými 14, 56 % v pohodě splňuje. Můžeme říci, že město Jemnice dobře hospodaří a včas splácí své závazky. V roce 2011 byly příjmy nejvyšší, a to v hodnotě 96 820 680. Největší část příjmů tvořily přijaté transfery s 55 %, protože Jemnice dostala dotaci z evropských fondů na výstavbu kompostárny, daňové příjmy tvořily jen 36 %. Výdaje měly hodnotu 92 595 851 Kč a město hospodařilo s přebytkem 4 224 829 Kč. Město navýšilo své rezervy a splácelo své závazky. Ukazatel dluhové služby měl hodnotu 14, 56 %. Město tedy hospodařilo efektivně a v pohodě stačilo splácet své dlouhodobé úvěry. V roce 2012 příjmy měly hodnotu 56 217 206 Kč. Největší část příjmů tvořily daňové příjmy, a to s 63 %, protože město již nedostalo tak vysoké dotace, přijaté dotace jako 2. největší příjem tvořily jen 32 %. Výdaje měly hodnotu 59 016 519 Kč a město hospodařilo se schodkem - 2 799 313 Kč, který byl financován z přijatého úvěru ve výši 5 000 000 Kč. Úvěry byly spláceny z rezerv z minulých let. Dluhová služba měla v roce 2012 nejnižší hodnotu 11, 33 %. Toho bylo dosaženo tím, že se snížili splátky úvěrům, protože některé úvěry byly splaceny. Zvýšit příjmy může město tím, že zvýší daň z nemovitostí. Město podle zákona může zvýšit místní koeficient, kterým se násobí základ daně, a to 2x, 3x, 4x a5x. Tím by se příjem radikálně zvýšil, ale na druhou stranu by to znamenalo pobouření obyvatel, kteří by platily až 5x vyšší daň z nemovitostí a stěhovali do měst s nižší daňovou zátěží.
64
Zvýšení místních poplatků je další způsob, jak zvýšit příjmy města. Především je to svoz komunálních odpadů, který je ztrátový a poplatek 500 Kč ročně nestačí. Město se bude muset uchýlit k nepopulárnímu kroku a zvýšit poplatek aspoň na 783 Kč, aby se náklady pokryly. Zvýšení poplatků ze psů nebude mít takový vliv na nárůst příjmů, ale vybírání pokut za pozdní nahlášení psů bude fungovat i jako prevence proti neplatičům nebo opozdilcům. Zvýšení poplatku za užívání veřejného prostranství může mít velká vliv na kulturní život v Jemnici a především na slavnost Barchan, kde tyto poplatky tvoří značnou část příjmů a další navyšování by mohlo znamenat, že na Barchan nepřijedou kolotoče a stánky, což by znamenalo konec této slavnosti a to bychom nechtěli. Snížit výdaje může město snadno tak, že přestane dávat členské příspěvky a finanční dotace do neziskových organizací. Tyto příspěvky tvoří ročně kolem 604 000 Kč. Jemnice však hospodaří dobře, proto nemusí tyto dary snižovat a dál podporovat kulturu a sport v Jemnici. Dalšími ztrátovými institucemi jsou kino, víceúčelová nádrž a pečovatelská služba. Tyto instituce jsou každý rok zhruba 500 000 Kč ve ztrátě. Město uvažuje co s těmito institucemi dělat. Jedním z řešení je prodej nebo úplné zrušení. Jelikož město nemá zatím finanční obtíže, může dál tyto instituce dotovat, ale to nepůjde věčně. Sport je pro město velmi důležitý, nejde o to, že ze sportu nejde žádný příjem, ale jde o to, co sport symbolizuje. Významným způsobem posiluje hospodářskou a společenskou soudržnost, pomáhá vytvářet integrovanější společnost včetně dosažení rovného postavení mužů a žen. Zvyšuje tělesnou zdatnost mládeže, utužuje zdraví a podporuje zdravou soutěživost. Zvyšuje prestiž města a povědomí o něm. Proto je dobré sport podporovat a sponzorovat, aby měla kde mládež trávit svůj volný čas a seberealizovat se. Kultura jako sport není jen o penězích, obohacuje život každého z nás a připomíná nám historické hodnoty, které si předáváme dodnes, vzpomíná na městkou minulost a velikost, probuzuje vlastenectví a národní hrdost. Kultura nikdy nebude ve městě Jemnice hlavním zdrojem příjmů ba naopak, ale její udržení a podporu vidím jako jeden z prvotních úkolů nás všech. Kultura je v každém městě jedinečná a tyto hodnoty je třeba chránit a předávat dál.
65
Seznam literatury ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009. 208 s. ISBN 978-80-87212-11-0 KINŠT, Jan, Magdalena ČEŠKOVÁ. Rozpočtová skladba v roce 2011 a praktické příklady: publikace pro pracovníky orgánů státní správy, obcí, krajů a jejich organizačních složek. 2011. 4. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-638-9. MÁČE, Miroslav. Účetnictví a finanční řízení. Praha: Grada publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4574-9. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4. Praha: Aspi, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7357-358-4. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vyd. Praha: Grada, 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. Vyhláška č. 3/2012 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství Vyhláška 4/2012 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávních celků, DSO a regionálních rad za rok 2010, 2011 a 2012. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů Zákon 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí
66
Internetové zdroje Historie města Jemnice. JÁNSKÁ, Jana. Jemnice: oficiální web města [online]. 2006, 13. 2. 2006 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.mesto-jemnice.cz/historiejemnice/d-4837/p1=1227 Město Jemnice - historie a současnost. PACAS, Miloš. Jemnice: oficiální web města [online]. 2006, 15. 2. 2006 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.mestojemnice.cz/mesto-jemnice-historie-a-soucasnost/d-6513/p1=1327 Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb. - Rozpočtová skladba pro rok 2013. MINISTERSTVO FINANCÍ. Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY [online]. 1. 1. 2013. Praha 1, 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/stat_rozp_70416.html Regulace zadluženosti obcí a krajů - ukazatel dluhové služby. Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zpravy_mf_12197.html?year=2008 Analýza financování sportu v České republice. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2009 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/analyzafinancovani-sportu-v-ceske-republice
67
Seznam tabulek Tab. 1: Počet členů zastupitelstva obce na počtu obyvatel.................................... 13 Tab. 2: Celkové příjmy rozpočtu města Jemnice (zdroj vlastní)............................ 35 Tab. 3: Druhové dělení rozpočtových příjmů za rok 2010 (zdroj vlastní).............. 36 Tab. 4: Druhové dělení rozpočtových příjmů za rok 2011 (zdroj vlastní).............. 36 Tab. 5: Druhové dělení rozpočtových příjmů za rok 2012 (zdroj vlastní).............. 36 Tab. 6: Daňové příjmy rozpočtu města Jemnice (zdroj vlastní)............................. 38 Tab. 7: Skutečná výše vybraných položek daňových příjmů (zdroj vlastní).......... 39 Tab. 8: Nedaňové příjmy rozpočtu města Jemnice ................................................ 40 Tab. 9: Skutečná výše vybraných položek nedaňových příjmů (zdroj vlastní)...... 41 Tab. 10: Kapitálové příjmy rozpočtu města Jemnice (zdroj vlastní)...................... 41 Tab. 11: Přijaté dotace rozpočtu města Jemnice (zdroj vlastní)............................. 43 Tab. 12: Příklady přijatých dotací rozpočtu města Jemnice (zdroj vlastní)............ 44 Tab. 13: Celkové skutečné výdaje rozpočtu města Jemnice (zdroj vlastní)............ 45 Tab. 14: Rozdělení výdajů rozpočtu města Jemnice za rok 2010 (zdroj vlastní).... 46 Tab. 15: Rozdělení výdajů rozpočtu města Jemnice za rok 2011 (zdroj vlastní).... 46 Tab. 16: Rozdělení výdajů rozpočtu města Jemnice za rok 2012 (zdroj vlastní).... 46 Tab. 17: Odvětvové dělení skutečných výdajů v Kč (zdroj vlastní)....................... 48 Tab. 18: Hospodaření města Jemnice v roce 2010 (zdroj vlastní).......................... 49 Tab. 19: Hospodaření města Jemnice v roce 2011 (zdroj vlastní).......................... 49 Tab. 20: Hospodaření města Jemnice v roce 2012 (zdroj vlastní).......................... 49 Tab. 21: Ukazatel dluhové služby (zdroj vlastní).................................................... 51
68
Tab. 22: Hospodaření městského kina (zdroj vlastní)............................................. 55 Tab. 23: Hospodaření víceúčelové vodní nádrže (zdroj vlastní)............................. 56 Tab. 24: Tržby a náklady Pečovatelské služby (zdroj: vlastní).......................................................................................................... 57 Tab. 25: Jednotlivé výše přípěvků neziskovým organizacím (zdroj vlastní).......... 58 Tab. 26: Výše darů sportovním spolkům v Jemnici (zdroj vlastní)......................... 60 Tab. 27 Hospodaření kultury v Jemnici za rok 2010 (zdroj: vlastní)...................... 61 Tab. 28 Hospodaření kultury v Jemnici za rok 2011 (zdroj: vlastní)...................... 61 Tab. 29 Hospodaření kultury v Jemnici za rok 2012 (zdroj: vlastní)...................... 62 Tab. 30 Výdaje historické slavnosti Barchan (zdroj: vlastní)..................................63 Tab. 31 Příjmy historické slavnosti Barchan (zdroj: vlastní).................................. 63
Seznam obrázků Obr. č. 1: Rozpočtová soustava v ČR ......................................................... ........... 18 Obr. č. 2 Základní druhové rozdělení příjmů.......................................................... 27 Obr. č. 3 Základní druhové rozdělení výdajů.......................................................... 28
Seznam grafů Graf 1: Celkové příjmy rozpočtu města Jemnice (zdroj vlastní) ............................ 35 Graf 2: Procentuální zastoupení jednotlivých tříd na skutečných celkových příjmech za rok 2010 (zdroj vlastní)........................................................................ 37 Graf 3: Procentuální zastoupení jednotlivých tříd na skutečných celkových příjmech za rok 2011 (zdroj vlastní)........................................................................ 37 Graf 4: Procentuální zastoupení jednotlivých tříd na skutečných celkových příjmech za rok 2012 (zdroj vlastní)........................................................................ 38 Graf 5: Vývoj daňových příjmů za rok 2010, 2011, 2012 (zdroj vlastní)............... 39 69
Graf 6: Vývoj nedaňových příjmů za rok 2010, 2011, 2012 (zdroj vlastní)........... 40 Graf 7: Vývoj kapitálových příjmů za rok 2010, 2011, 2012 (zdroj vlastní).......... 42 Graf 8: Vývoj přijatých dotací za rok 2010, 2011, 2012 (zdroj vlastní)................. 43 Graf 9: Vývoj celkových výdajů (zdroj vlastní)...................................................... 45 Graf 10: Procentuální zastoupení jednotlivých tříd na celkových výdajích v roce 2010 (zdroj vlastní)...................................................................................... 47 Graf 11: Procentuální zastoupení jednotlivých tříd na celkových výdajích v roce 2011 (zdroj vlastní)...................................................................................... 47 Graf 12: Procentuální zastoupení jednotlivých tříd na celkových výdajích v roce 2012 (zdroj vlastní)..................................................................................... 47 Graf 13: Hospodaření města Jemnice v letech 2010, 2011 a 2012 (zdroj vlastní).. 50
70
