VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Možnosti uchazeče o zaměstnání - finanční podpora, zvyšování kvalifikace, uplatnění na trhu práce Bakalářská práce

Autor: Eva Hyršová Vedoucí práce: JUDr. Alena Prchalová, Ph.D. Jihlava 2011

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:

Eva Hyršová Ekonomika a management Finance a řízení Možnosti uchazeče o zaměstnání - finanční podpora, zvyšování kvalifikace, uplatnění na trhu práce. Zhodnocení efektivnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, především rekvalifikací, na konkrétním úřadu práce.

JUDr. Alena Prchalová, Ph.D. vedoucí katedry

Ing. Roman Fiala Katedra ekonomických studií vedoucí bakalářské práce

2

Anotace Předmětem bakalářské práce je nezaměstnanosti, které se obecně věnuje první část. V druhé části je popsána státní politika zaměstnanosti. V rámci ní jsou uvedeny jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Protože tyto nástroje mohou být (a jsou ) také financovány z Evropské unie, je třetí část práce věnována Evropskému sociálnímu fondu a Operačnímu programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Ve čtvrté části je stručně charakterizován okres Havlíčkův Brod. Poslední část se pak zabývá konkrétními realizovanými nástroji na Úřadu práce v Havlíčkově Brodě, zejména společensky účelnými pracovními místy, veřejně prospěšnými pracemi a rekvalifikacemi. V závěru této kapitoly je shrnutí o celkovém počtu uskutečněných rekvalifikací a zhodnocení jejich efektivnosti. Klíčová slova: nezaměstnanost, uchazeč o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti, rekvalifikace

Die Annotation Der Gegenstand dieser Arbeit ist die Arbeitslosigkeit, die der erste Teil sich widmen. Der zweite Teil beschreibt die staatliche Beschäftigungspolitik. In ihr sind einzelne Instrumente der aktiven Beschäftigungspolitik, das Arbeitslosengeld und die Unterstüzung während der Requalifizierung. Weil diese Instrumente können (und werden) auch von der Europäischen Union finanziert wird, ist der dritte Teil dem Europäischen Sozialfond und operationellen Program Hummankapital und Beschächftigung sich widmen. Der vierte Teil beschreibt kurz den Bezirk Havlíčkův Brod. Der letzte Teil sind spezifische Instrumente im Arbeitsamt Havlíčkův Brod umgesetzt, vor allem sozial sinnvolle Arbeitsplätze, öffentliche Arbeiten und Requalifizierung. Am Ende dieses Kapitels ist die Gesamtzahl der abgeschlossenen Requalifizierung und Bewertung ihrer Wirksamkeit. Die Schlüsselwörter: die Arbeitslosigkeit, der Arbeitssuchenden, das Arbeitslosengeld, die aktive Beschäftigungspolitik, die Requalifizierung

3

Poděkování Chtěla bych poděkovat JUDr. Aleně Prchalové, Ph.D. za vedení práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině za podporu při psané této práce.

4

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 18.5.2011 ................................................... Podpis

5

Obsah Úvod ……………………………………………………………………………….. 8 1.Nezaměstnanost ………………………………………………………………….. 10 1.1. Typy nezaměstnanosti ……………………………………………………… .. 10 1.2. Měření nezaměstnanosti …………………………………………………… . 11 1.2.1. Vývoj nezaměstnanosti za období 2005 – 2010 …………………… .

12

1.3. Uchazeč o zaměstnání ………………………………………………………. 13 1.3.1. Struktura uchazeče o zaměstnání …………………………………… . 14 2.Státní politika zaměstnanosti ………………………………………………….... 21 2.1. Aktivní politika zaměstnanosti ……………………………………………… .21 2.1.1. Rekvalifikace ………………………………………………………… .22 2.1.2. Investiční pobídky …………………………………………………… . .23 2.1.3. Veřejně prospěšné práce ………………………………………………. .23 2.1.4. Společensky účelná pracovní místa …………………………………… 23 2.1.5. Překlenovací příspěvek ………………………………………………… 23 2.1.6. Příspěvek na zapracování ……………………………………………… 24 2.1.7. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ……………… 24 2.2. Výdaje na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti za rok 2010 na okrese Havlíčkův Brod………………………………………………………………………………. 24 2.3. Pasivní politika zaměstnanosti ……………………………………………… .26 2.3.1. Podpora v nezaměstnanosti …………………………………………… .26 2.3.2. Podpora při rekvalifikaci ……………………………………………… 27 3. Evropský sociální fond …………………………………………………………

29

3.1. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost ……………………………

30

3.1.1. Prioritní osa 2 - aktivní politiky trhu práce ……………………………

30

3.1.2. Regionální individuální projekty ………………………………………

31

4. Okres Havlíčkův Brod …………………………………………………………

36

5. Realizace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti ……………………………

37

5.1. Společensky účelná pracovní místa …………………………………………

38

5.1.1. Struktura uchazečů na společensky účelných pracovních místech ……

38

5.2. Veřejně prospěšné práce ……………………………………………………… 41 5.2.1. Struktura uchazečů na veřejně prospěšných pracích …………………… 41 5.3. Rekvalifikace ………………………………………………………………… 45

6

5.3.1. Struktura účastníků rekvalifikace ……………………………………… 46 5.3.2. Shrnutí ………………………………………………………………… . 53 Závěr ……………………………………………………………………………….

57

Seznam literatury ………………………………………………………………….

59

Seznam tabulek a grafů …………………………………………………………… 61 Seznam příloh ……………………………………………………………………… 63

7

Úvod V bakalářské práci se zabývám problematikou nezaměstnanosti. Tato problematika je v současné době aktuální a dotýká se většiny lidí, protože většina z nás si alespoň jednou v životě musí hledat práci. V současné době se na tuto etapu připravuji i já. Cílem práce je zhodnocení úspěšnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, především rekvalifikací, které jsou realizovány na úřadu práce v Havlíčkově Brodě. Práce je rozdělena do pěti částí. První kapitola se zabývá nezaměstnaností. Uvedeny jsou zde typy nezaměstnanosti, měření nezaměstnanosti. Je zde uveden vývoj míry nezaměstnanosti v období 2005 - 2010 jak za celou Českou republiku, tak za kraj Vysočina a okres Havlíčkův Brod. Je zde definováno kdo je uchazeč o zaměstnání a jaká je struktura uchazečů o zaměstnání na okrese Havlíčkův Brod. Druhá kapitola se věnuje státní politice zaměstnanosti. Tato politika je rozdělena na 2 části, a to na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. V části aktivní politiky jsou popsány jednotlivé nástroje této politiky a výdaje, které na ně byly v roce 2010 v okrese Havlíčkův Brod vynaloženy. V části pasivní politiky je podpora v nezaměstnanosti a v rekvalifikaci. U podpory v nezaměstnanosti je uvedeno, kdo má a kdo nemá nárok na tuto podporu, jak dlouho a v jaké výši se poskytuje. Ve třetí kapitole je stručně popsán Evropský sociální fond a Operační program Lidské zdroje a zaměstnanosti - podrobněji prioritní osa 2. V této kapitole jsou uvedeny a popsány programy regionálního individuálního projektu, které probíhají v kraji Vysočina a jsou realizovány i úřadem práce v Havlíčkově Brodě. U konkrétních projektů jsou uvedeny rekvalifikační kurzy, které byly uskutečněny úřadem práce v Havlíčkově Brodě v rámci těchto projektů. Čtvrtá část práce stručně popisuje okres Havlíčkův Brod. Poslední kapitola se věnuje nástrojům aktivní politiky, které byli realizovány. Je zde popsána struktura umístěných uchazečů na jednotlivé nástroje. Struktura umístěných uchazečů je rozdělena podle toho, z jakého zdroje byli nástroje financovány. V rámci podkapitoly Rekvalifikace je shrnutý celkový počet rekvalifikací, kolik lidí prošlo rekvalifikacemi. Počet rekvalifikací je rozdělen podle zdroje financování. Závěrem je zhodnocená efektivnost

8

rekvalifikace podle toho kolik rekvalifikovaných osob odešlo do 6 měsíců po rekvalifikaci z evidence.

9

1. Nezaměstnanost Nezaměstnanost je jedním z důležitých makroekonomických ukazatelů, týkající se obyvatel v produktivním věku. [2] Aby byla osoba zařazena do kategorie nezaměstnaných, musí splnit tři podmínky: •

být bez zaměstnání,

•

chtít a moci pracovat, tzn. zaměstnání aktivně hledat - evidovat se na úřadě práce, poptávat se po práci v konkrétních firmách, hledat práci prostřednictvím inzerce nebo se připravovat na podnikání a být způsobilý k práci,

•

být připravena okamžitě nastoupit do zaměstnání. [1]

Nesplňuje-li tyto podmínky, pak se jedná o osobu zaměstnanou nebo ekonomicky neaktivní. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo tvoří osoby v produktivním věku, kteří zaměstnání nemají a aktivně ho nehledají. Jsou to např. studenti v denním studiu, osoby, které se starají o malé děti do 4 let věku nebo o handicapovaného člena rodiny nebo lidé, kteří zaměstnání nemají a ani ho nehledají. [2] Nezaměstnanost se podle délky trvání člení na: •

krátkodobou nezaměstnanost - do 5 měsíců

•

dlouhodobou nezaměstnanost - nad 5 měsíců

1.1. Typy nezaměstnanosti Typy nezaměstnanosti se rozlišují podle příčin a projevů v ekonomice. Jsou tři základní typy: •

frikční nezaměstnanost - je krátkodobá (trvá maximálně několik týdnů) a nemá výrazné negativní důsledky. Je způsobena životním cyklem lidí a souvisí se stěhováním lidí do jiného regionu, s hledáním zaměstnání po skončení školy nebo s hledáním nového lepšího pracovního místa,

•

strukturální nezaměstnanost - tato nezaměstnanost je způsobena strukturálními změnami v ekonomice, kdy dochází k útlumu některých odvětví nebo profesí (např. na trhu práce je přebytek horníků, ale zároveň nedostatek zdravotních sester). Je spojena s rekvalifikacemi a může trvat i několik let,

•

cyklická nezaměstnanost - je způsobena propadem v hospodářském cyklu.

10

V recesi se její úroveň zvyšuje a v expanzi se snižuje. Její doba trvání je proměnlivá a je ovlivněna délkou aktuálního ekonomického cyklu. Zasahuje celou ekonomiku ve všech sektorech národního hospodářství. [2] Zvláštním typem je sezónní nezaměstnanost, která se projevuje pravidelnými výkyvy v průběhu roku. Tato nezaměstnanost je typická pro odvětví, která jsou ovlivněna ročním obdobím (např. zemědělství, stavebnictví). [2] Další členění nezaměstnanosti může být na : •

dobrovolnou nezaměstnanost

•

nedobrovolnou nezaměstnanost

•

přirozenou míru nezaměstnanosti

Dobrovolná nezaměstnanost - počet volných míst je vyšší než počet nezaměstnaných. Takto nezaměstnaní upřednostňují volný čas nebo studium, mohou hledat lepší místo. Nedobrovolná nezaměstnanost - počet volných míst je nižší než počet nezaměstnaných. Přirozená míra nezaměstnanosti - je taková míra nezaměstnanosti, při které je trh práce v rovnováze. Vyjadřuje nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti. [3]

1.2. Měření nezaměstnanosti Pro měření nezaměstnanosti se využívá ukazatel míry nezaměstnanosti. Tento ukazatel je vyjádřen jako podíl počtu nezaměstnaných k celkovému počtu ekonomicky aktivních obyvatel a uvádí se v procentech. Míra nezaměstnanosti (u) u = N/(Z + N) N – počet nezaměstnaných, Z – počet zaměstnaných osob, Z + N – ekonomicky aktivní lidé (celkový počet pracovní síly) [2] V České republice (dále jen ČR) jsou dva rozdílné ukazatele míry nezaměstnanosti. Vypočítávají se sice podle stejného vzorečku, ale liší se tím, že pro výpočet je použitá rozdílná datová základna. První je registrovaná míra nezaměstnanosti a vychází z podkladů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV). Druhá je obecná míra nezaměstnanosti a vychází z dat Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ). [2]

11

MPSV vychází ze statistik úřadů práce a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří jsou na úřadech práce zaregistrováni. Pak míra nezaměstnanosti je vyjádřena jako podíl registrovaných nezaměstnaných na úřadě práce na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel. ČSÚ vychází z průzkumu Výběrového šetření pracovních sil (dále jen VŠPS) na vybraném vzorku domácností, který provádí každé čtvrtletí. Na základě tohoto průzkumu stanovuje obecnou míru nezaměstnanosti. Ta je pak vyjádřena jako podíl nezaměstnaných podle VŠPS na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel.[2]

1.2.1. Vývoj nezaměstnanosti za období 2005 - 2010 Tab. 1: Vývoj nezaměstnanosti v ČR 2005 – 2010 Míra nezaměstnanosti (v %)

2005 9,0

2006 8,1

2007 6,6

2008 5,4

2009 8,0

2010 9,0

2009 8,7

2010 9,6

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady

Tab. 2: Vývoj nezaměstnanosti v kraji Vysočina 2005 – 2010 2005 8,2

2006 7,4

Míra nezaměstnanosti (v %) Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady

2007 6,1

2008 5,2

Tab. 3: Vývoj nezaměstnanosti v okrese Havlíčkův Brod 2005 – 2010 Míra nezaměstnanosti (v %)

2005 6,2

2006 5,6

2007 4,8

2008 4,3

2009 8,8

2010 9,1

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady

12 10 8 ČR 6

V ys o čin a HB

4 2 0 2 00 5

20 06

20 07

2008

20 09

2 01 0

Graf 1. Porovnání vývoje nezaměstnanosti

12

1.3. Uchazeč o zaměstnání Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která chce a může pracovat a požádala úřad práce v místě svého bydliště o zprostředkování zaměstnání a splní podmínky nutné pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Tato osoba nesmí být: •

v pracovněprávním vztahu nebo služebním poměru, pokud měsíční odměna přesáhne polovinu minimální mzdy,

•

samostatně výdělečně činná,

•

společníkem či jednatelem u společnosti s ručením omezeným, komanditistou v komanditní společnosti, členem představenstva akciové společnosti, členem dozorčí rady obchodní společnosti, členem družstva a vykonává pro společnost nebo družstvo práci mimo pracovněprávní vztah, za kterou dostává odměnu, jejíž měsíční výše přesáhne polovinu minimální mzdy,

•

soudcem, poslancem či senátorem

Parlamentu, europoslancem, prezidentem

republiky, •

členem zastupitelstva, který dostává odměnu jako uvolněný člen zastupitelstva,

•

prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního úřadu,

•

Veřejným ochráncem práv nebo jeho zástupcem,

•

nuceným správcem,

•

pěstounem v zařízení pro pěstounskou péči nebo který dostává za pěstounskou péči odměnu,

•

výdělečně činný v cizině,

•

osobou, která se soustavně připravuje na budoucí povolání. [14]

Do evidence uchazečů o zaměstnání také nelze zařadit osobu, která: •

je dočasně práce neschopná,

•

pobírá peněžitou pomoc v mateřství před porodem a 6 týdnů po porodu,

•

je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody,

•

je invalidní ve 3. stupni,

•

neposkytne identifikační údaje a souhlas se zpracováním osobních údajů. [20]

13

Uchazeč o zaměstnání má právo na: •

zprostředkování vhodného zaměstnání, poradenství a poskytnutí informací o pracovních příležitostech,

•

podporu v nezaměstnanosti,

•

zvýšenou péči,

•

pracovní rehabilitaci, jde-li o osobu zdravotně postiženou. [20]

1.3.1. Struktura uchazečů o zaměstnání V této části se věnuji uchazečům o zaměstnání, a to z hlediska jejich struktury. Uchazeče zde člením ve 4 kategoriích - podle pohlaví, podle věku, podle vzdělání a podle délky evidence. V úvodu uvádím tabulku celkového počtu uchazečů. V této tabulce je uveden počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých měsících za roky 2005 – 2010 na úřadu práce v Havlíčkově Brodě. Tab. 4: Celkový počet uchazečů Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec průměr

2005 3706 3574 3388 3189 3096 3041 3116 3177 3121 2994 2961 3050 3201

2006 3291 3178 3047 2744 2631 2558 2708 2794 2755 2625 2641 2749 2810

2007 2891 2823 2596 2417 2321 2247 2325 2336 2310 2175 2178 2283 2409

2008 2413 2314 2171 2010 1931 1935 2054 2150 2185 2242 2652 3037 2258

2009 3560 4286 4471 4528 4616 4702 4929 4971 4879 4663 4739 5041 4615

2010 5386 5431 5160 4751 4428 4229 4272 4253 4186 4123 4232 5135 4632

Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007, 2008, 2009, 2010

Zde porovnám jednotlivé roky podle počtu uchazečů k 31.12. a poté podle průměrného počtu uchazečů za rok. Nejvyšší průměrný počet uchazečů za rok byl v roce 2010, a to 4632 uchazečů a rok 2009, jehož průměr byl 4615 uchazečů. Nejmenší průměrný počet uchazečů za rok byl v roce 2008 a činil 2258 uchazečů, dále rok 2007 s 2409 uchazeči. Celkový průměrný počet uchazečů za rok v roce 2006 klesl oproti roku 2005 a klesající

14

tendenci si udržel do roku 2008. V roce 2009 stoupl oproti roku 2008 o více než dvojnásobek. V roce 2010 se průměr ještě malinko zvýšil . Nejnižší počet uchazečů k 31.12. byl v roce 2007, kdy bylo evidováno 2283 uchazečů. Následoval ho rok 2006, kdy bylo v evidenci 2749 uchazečů. Nejvyšší počet uchazečů pak byl v roce 2010, kdy bylo k 31.12 evidováno 5135 uchazečů a v roce 2009 s 5041 evidovanými uchazeči. Počet uchazečů k 31.12. 2006 klesl oproti roku 2005 a klesl ještě v roce 2007. Ovšem v roce 2008 oproti roku 2007 vzrostl, ale výraznější nárůst přišel v roce 2009.

6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 2. Počet uchazečů k 31.12. K poklesu počtu uchazečů o zaměstnání došlo, protože míra nezaměstnanosti během let 2006 - 2007 klesala a zároveň rostl počet volných pracovních míst. Během roku 2008 míra nezaměstnanosti ještě stále mírně klesala, ale na konci roku došlo k jejímu nárůstu. Počet volných míst během celého roku 2008 klesal. Výrazný růst míry nezaměstnanosti a pokles volných pracovních míst nastal v roce 2009 a pokračoval až do roku 2010. Od dubna do října pak došlo k poklesu míry nezaměstnanosti a stoupl počet volných míst. Vyšší počet uchazečů o zaměstnání v zimních měsících je způsoben tím, že lidé, kteří vykonávají sezónní práce (tyto práce se vyskytují především v zemědělství a stavebnictví), jsou přes zimu evidováni na úřadu práce a na jaře opět nastoupí do práce.

a) rozdělení dle pohlaví V těchto tabulkách jsou uvedeny počty uchazečů podle pohlaví. Porovnáním obou tabulek je zřejmé, že mezi uchazeči převažují především ženy. Toto je způsobeno také tím, že ženy patří

15

k rizikovým skupinám na trhu práce - jde především o ženy, které mají nižší kvalifikaci a starají se o děti. Pro zaměstnavatele může být problémem častá absence kvůli péči o nemocné dítě nebo požadavek žen, aby mohli chodit pouze na jednu směnu. Tab. 5: Počet uchazečů – muži Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec průměr

2005 1707 1630 1526 1360 1259 1244 1226 1242 1239 1186 1190 1292 1342

2006 1515 1468 1361 1137 1032 984 1049 1079 1108 1043 1052 1147 1165

2007 1273 1248 1085 989 942 897 906 887 942 868 881 954 989

2008 1072 1013 908 784 744 734 768 804 841 868 1114 1339 916

2009 1715 2206 2268 2244 2248 2256 2330 2347 2314 2184 2244 2538 2241

2010 2859 2928 2708 2336 2092 1954 1922 1877 1885 1849 1951 2700 2255


Tab. 6: Počet uchazečů – ženy Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec průměr

2005 1999 1944 1862 1829 1837 1797 1890 1935 1882 1808 1771 1758 1859

2006 1774 1721 1686 1607 1599 1574 1659 1715 1647 1582 1589 1602 1646

2007 1618 1575 1511 1428 1379 1350 1419 1449 1368 1307 1297 1329 1419

2008 1341 1301 1263 1226 1187 1201 1286 1346 1344 1374 1538 1698 1342

2009 1845 2080 2203 2284 2368 2446 2599 2624 2565 2479 2495 2503 2374

2010 2527 2503 2452 2415 2336 2275 2350 2376 2301 2274 2281 2435 2377


K 31.12. 2005 tvořily ženy z celkového počtu 3050 evidovaných uchazečů 57,64 %. K 31.12. 2006 bylo celkem v evidenci 2749 uchazečů - ženy tvořily 58, 28 %. K 31.12. 2007 bylo evidováno 2283 uchazečů - z toho žen bylo 58,21 %. K 31.12. 2008 bylo 3037 uchazečů a 55,91 % tvořily ženy. V průběhu roku 2009 převažovaly mezi uchazeči ženy, ale k 31.12. tvořili z celkového počtu 5041 uchazečů 50,35 % muži. V

16

roce 2010 od ledna do března převažovali mezi uchazeči muži, od dubna až do listopadu ženy a k 31.12. opět muži - z celkového počtu 5135 uchazečů tvořili 52,58 %. 30 00 25 00 20 00 m už i

15 00

ž eny

10 00 5 00 0 2 00 5

20 06

200 7

2 0 08

200 9

2010

Graf 3 Rozdělení uchazečů dle pohlaví b) rozdělení podle věku V této tabulce je zachycen počet uchazečů podle věku v jednotlivých letech Tab. 7: Rozdělení podle věku Věk do 19 let 20 – 24 let 25 - 29let 30 – 34 let 35 – 39 let 40 – 44 let 45 – 49 let 50 – 54 let 55 – 59 let nad 60 let

2005 137 432 342 392 290 316 353 400 348 40

2006 129 345 311 344 280 272 269 384 343 72

2007 105 236 216 299 239 227 230 343 306 82

2008 130 387 312 347 346 303 343 442 360 67

2009 166 689 550 607 552 468 550 701 644 114

2010 164 644 571 596 598 476 542 700 713 131


V roce 2005 bylo nejvíce uchazečů ve věkové skupině 20 - 24 let a 50 - 54 let. V roce 2006 bylo nejvíce uchazečů ve věkové skupině 50 - 54 let. V roce 2007 nejpočetnější věková skupina uchazečů byla 50 - 54 let a 55 - 59 let. V roce 2008 převažovali uchazeči ve věkové skupině 50 - 54 let a 20 - 24 let. V roce 2009 nejvíce uchazečů bylo ve věku 50 - 59 let a 20 24 let. V roce 2010 byla situace stejná jako v roce předcházejícím. Důvodem vyšší nezaměstnanosti lidí starších 50 let může být ten, že se zaměstnavatelé zaměřují na zaměstnávání perspektivních mladších lidí, kteří se lépe přizpůsobí jejich požadavkům a jsou ochotni se učit novým věcem. Mladiství může být zaměstnán pouze pro práci, která odpovídá jeho fyzickému

17

a rozumovému vývoji. Dále pro mladistvé zaměstnance platí omezení pracovní doby, přesčasů a práce v noci.

800 700

2005 2006

600 500

2007 2008

400

2009

300

2010

200 100 0 do 19 let

20 – 24 let

25 29let

30 – 34 35 – 39 40 – 44 45 – 49 50 – 54 55 – 59 nad 60 let let let let let let let

Graf 4. Složení uchazečů podle věku V letech 2006 a 2007 docházelo proti předchozím rokům k poklesu počtu uchazečů ve všech věkových kategoriích, kromě uchazečů nad 60 let, u kterých docházelo k nárůstu. V roce 2006 byl nárůst o 76,2 % ( o 32 lidí) a v roce 2007 nárůst činil 13,89 % (10 lidí). V roce 2006 byl nejvyšší pokles uchazečů ve věku 20 - 24 let, a to o 20,14 % (o 87 lidí) a 45 - 49 let o 23,8 % ( o 84 lidí). V roce 2007 byl nejvyšší pokles uchazečů ve věku 20 - 24 let, a to o 31,59 % (o 109 lidí) a 25 - 29 let o 30, 55 % (o 95 lidí). V roce 2008 došlo k navýšení uchazečů ve všech věkových kategoriích, kromě kategorie uchazečů nad 60 let, u kterých došlo ke snížení počtu uchazečů o 18,29 % (o 15 lidí). Nejvyšší nárůsty byli u uchazečů ve věku 20 - 24 let o 63,98 % (o 151 lidí), 45 - 49 let o 49,13 % (o 113 lidí), 35 - 39 let o 44,77 % (o 107 lidí) a 50 - 54 let o 28,86 % (o 99 lidí). V roce 2009 se počet uchazečů ve všech věkových kategoriích zvýšil, přičemž u většiny z nich se jednalo o výrazný nárůst uchazečů. Nejvýraznější byl u uchazečů ve věku 20 - 24 let o 78,04 % (o 302 lidí) a 55 - 59 let o 58,6 % (o 259 lidí). V roce 2010 došlo u některých kategoriích k poklesu uchazečů, u jiných k nárůstu. K nejvyššímu poklesu došlo u uchazečů ve věku 20 - 24 let o 6,53 % (o 45 lidí), k nejvyššímu nárůstu pak u uchazečů ve věku 55 - 59 let, a to o 10,71 % (o 69 lidí).

18

c) rozdělení podle vzdělání V tabulce jsou uvedeny uchazeči podle toho jakého dosáhli nejvyššího vzdělání. Tab. 8: Počet uchazečů podle vzdělání Vzdělání bez vzdělání neúplné základní vzdělání základní vzdělání + praktická škola nižší střední vzdělání nižší střední odborné vzdělání střední odborné vzdělání (vyučení) střední, střední odborné bez maturity a vyučení ÚSV vzdělání ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské vzdělání doktorské vzdělání (vědecká výchova) celkem

2005 2006 2007 2008 2009 2010 0 0 0 0 0 0 3 1 1 1 1 1 603 543 459 528 772 787 0 0 1 36 34 27 40 48 50 1448 1296 1055 1491 2594 2655 29 25 24 34 39 35 111 89 73 84 116 133 142 166 122 186 369 338 539 467 412 538 872 882 36 37 24 36 56 51 17 15 6 12 38 55 82 72 78 80 132 145 4 4 2 7 4 2 3050 2749 2283 3037 5041 5135

Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007, 2008,2009, 2010

Rozdělení uchazečů podle vzdělání je v letech 2005 - 2010 stejné. Nejvíce uchazečů je vyučeno, následují uchazeči se základním vzděláním a praktickou školou a s úplným středním odborným vzděláním s maturitou. V roce 2006 došlo k nejvyššímu poklesu u uchazečů se středním odborným vzděláním s vyučením o 10,5 % (o 152 lidí). K nejvyššímu nárůstu došlo u uchazečů s úplným středním odborným vzděláním (vyučení s maturitou) o 16,9 % (o 24 lidí). V roce 2007 došlo k poklesu u všech kategorií vzdělání. Největší pokles byl zaznamenán u středního odborného vzdělání s vyučením o 18,6 % (o 241 lidí), u základního vzdělání s praktickou školou o 15,47 % (o 84 lidí) a u úplného středního odborného vzdělání s maturitou o 11,78 % (o 55 lidí). V roce 2008 došlo u všech typů vzdělání k nárůstu. Nejvyšší nárůst byl u středního odborného vzdělání s vyučením o 41,33 % (o 436 lidí), úplným středním odborným vzděláním s maturitou o 30,58 % (o 126 lidí) a základního vzdělání s praktickou školou o 15,03 % (o 69 lidí). V roce 2009 došlo k nejvyššímu nárůstu u středního odborného vzdělání s vyučením o 73,98 % (o 1103 lidí), úplného středního odborného vzdělání s maturitou o 62,08 % (o 334 lidí) a základního vzdělání s praktickou školou o 46,21 % (o 244 lidí). V roce 2010 byli zaznamenány jak nárůsty, tak i poklesy uchazečů. Nejvyšší pokles byl u úplného středního odborného vzdělání

19

s vyučením a maturitou o 8,4 % (o 31 lidí). Nejvyšší nárůst pak u středního odborného vzdělání o 2,35 % (o 61 lidí). Pro osoby, které jsou pouze vyučené, bylo v těchto letech k dispozici více volných pracovních míst (viz příloha) než pro osoby vyučené s maturitou V roce 2007 jich bylo 573, v roce 2008 189, v roce 2009 42 a v roce 2010 65 míst. Pro osoby s vyučením a maturitou bylo v roce 2007 10 míst, v roce 2008 a 2009 nebyla žádná volná pracovní místa a v roce 2010 12 míst. d) rozdělení podle délky nezaměstnanosti V tabulce jsou uvedeny uchazeči podle toho jak dlouho byli v evidenci. Tab. 9: Počet uchazečů podle doby evidence Délka nezaměstnanosti do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců celkem

2005 851 522 333 197 482 665 3050

2006 801 496 272 174 354 652 2749

2007 732 391 203 142 272 543 2283

2008 1496 529 213 141 222 436 3037

2009 1594 1005 690 628 651 473 5041

2010 2027 776 399 299 915 719 5135


Ve všech sledovaných letech 2005 - 2010 bylo nejvíce uchazečů, kteří byli nezaměstnaní nejdéle 3 měsíce. V letech 2005 - 2007 byly další nejpočetnější skupinou uchazečů nezaměstnaní nad 24 měsíců a v rozmezí 3 - 6 měsíců. V roce 2008 byla druhou nejpočetnější skupina uchazečů, kteří byly nezaměstnaní 3 - 6 měsíců a nad 24 měsíců. V roce 2009 pak skupina s uchazečů nezaměstnaných po dobu 3 - 6 měsíců. V roce 2010 následovala skupina uchazečů, kteří byli nezaměstnaní od 12 do 24 měsíců.

2500 2000

2005

1500

2006 2007

1000

2008 2009 2010

500 0 Do 3 měsíců

3–6 měsíců

6– 9 měsíců

9 – 12 měsíců

12 – 24 měsíců

Nad 24 měsíců

Graf 5 Počet uchazečů dle délky evidence

20

2. Státní politika zaměstnanosti Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílí se na ní další subjekty, které jsou aktivními na trhu práce (především zaměstnavatelé a odborové organizace). Tuto politiku provádí stát ve spolupráci s ostatními subjekty působícími na trhu práce (především s územně samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů). Státní správu nad touto politikou vykonává MPSV a úřad práce. V rámci této politiky je zahrnuto především: •

zabezpečení práva na zaměstnání,

•

sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob,

•

uplatnění aktivní politiky zaměstnanosti,

•

hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti,

•

poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce,

•

poskytování podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci,

•

opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením. [13]

2.1. Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je soubor opatření, která směřují k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Touto politikou se zabývá ministerstvo a úřad práce. Tato politika je realizována prostřednictvím těchto nástrojů: •

rekvalifikace

•

investiční pobídky

•

veřejně prospěšné práce

•

společensky účelná pracovní místa

•

překlenovací příspěvek

•

příspěvek na zapracování

•

příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. [15]

21

Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je také: •

poradenství, které provádí úřad práce. Cílem je zjištění osobnostních a

kvalifikačních

předpokladů

fyzických

osob

pro

volbu

povolání

nebo

zprostředkování vhodného zaměstnání, •

podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením,

•

cílené programy k řešení nezaměstnanosti.

Tato politika je financována ze státního rozpočtu ČR a pro hospodaření s těmito prostředky je určen zvláštní právní předpis - zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů. [15]

2.1.1. Rekvalifikace Rekvalifikace je získání nové kvalifikace nebo zvýšení současné kvalifikace a její udržování a obnovování. Pro stanovení obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází ze současné kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má danou rekvalifikací projít. Rekvalifikaci může provádět : •

zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zákona č. 427/2010 Sb., změna zákona o pobytu cizinců na území ČR,

•

zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu - např. dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

•

škola v rámci oboru vzdělání

nebo vysoká škola s akreditovaným studijním

programem, •

zařízení se vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu - např. vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.

Rekvalifikace je realizována na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání, je-li to nutné pro uplatnění na trhu práce. Náklady na rekvalifikaci hradí úřad práce a účastníkovi rekvalifikace může poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů, které jsou spojeny s rekvalifikací. [15]

2.1.2. Investiční pobídky Dalším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou investiční pobídky, kterými se

22

u zaměstnavatele hmotně podporuje vytvoření nových pracovních míst a rekvalifikace a

školení nových zaměstnanců. Hmotnou podporu lze poskytnou zaměstnavateli, který

vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, kde je průměrná míra nezaměstnanosti minimálně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. Tuto podporu poskytuje MPSV a je účelově určena, a proto nemůže být použita na jiný účel. Výši a formu hmotné podpory stanoví vláda svým nařízením a to podle situace na trhu práce. [15]

2.1.3. Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti. Tyto práce se týkají především údržby veřejného prostranství, úklidu a údržby veřejných budov a komunikací ve prospěch obcí, státních institucí nebo ostatních obecně prospěšných institucí. Tato místa vytváří zaměstnavatel maximálně na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. [15] Příspěvek je možné poskytnout až do skutečné výše vyplacené mzdy zaměstnance, včetně zdravotního a sociálního pojištění. [15]

2.1.4. Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa jsou pracovní místa, která jsou zřízena na základě dohody úřadu práce se zaměstnavatelem a jsou obsazena uchazeči o zaměstnání, pro které není možné zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Za takové místo je považováno i pracovní místo zřízené samotným uchazečem o zaměstnání, který se rozhodl pro samostatně výdělečnou činnost. [15]

2.1.5. Překlenovací příspěvek Tento příspěvek lze poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která už není uchazečem o zaměstnání, a které byl poskytnut příspěvek na společensky účelná pracovní místa. Příspěvek je poskytován na úhradu provozních nákladů vzniklých a uhrazených v období, na které je příspěvek poskytnut. Tento příspěvek se poskytuje maximálně na dobu 5 měsíců. Výše příspěvku za měsíc činí maximálně 0,25 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. - 3. čtvrtletí kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku.

23

Provozní náklady, na které lze překlenovací příspěvek poskytnout: •

nájemné a služby, které jsou s ním spojené (mimo nájemného za bytovou jednotku),

•

náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,

•

náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém se samostatně výdělečná činnost provozuje, je-li objekt v majetku osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisejí s provozem samostatně výdělečné činnosti,

•

pokud není osoba samostatně výdělečně činná plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH), a DPH je součástí provozních nákladů, pak se i DPH považuje za provozní náklad. [15]

2.1.6. Příspěvek na zapracování Tento příspěvek lze poskytnout zaměstnavateli, který přijme uchazeče o zaměstnání, kterému je věnována zvýšená péče. Lze ho poskytnout nejdéle na dobu 3 měsíců. Jeho měsíční výše může být nejvýše polovina minimální mzdy. [15]

2.1.7. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Tento příspěvek lze poskytnou zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program, a proto nemůže zajistit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Lze ho poskytnout na částečnou úhradu náhrady mzdy, a to nejdéle po dobu 6 měsíců. Výše měsíčního příspěvku na 1 zaměstnance činí maximálně polovinu minimální mzdy.[15]

2.2. Výdaje na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti V této části jsou uvedeny výdaje na jednotlivé nástroje aktivní politiky. Výdaje jsou rozděleny podle toho, zda jsou financovány plně ze státního rozpočtu nebo z Evropského sociálního fondu. Částka, kterou hradí právě Evropský sociální fond, činí 85 % z celkových nákladů. a) společensky účelná pracovní místa hrazená ze státního rozpočtu. Na tyto místa byla v roce 2010 vyplacena celková částka 7 518 879 Kč. Z toho 414 166 Kč byly platby z dohod, které byly uzavřeny již v roce 2009. Na pracovní místa u zaměstnavatele byly vyplaceny příspěvky ve výši 4 783 123 Kč. Výše příspěvku na samostatně výdělečnou činnost činila 2 735 756 Kč. Nejvyšší částka příspěvku

24

na mzdy byla 16 174 Kč za měsíc a nejnižší 7 000 Kč. Nejvyšší částka pro začínající podnikatele byla 50 000 Kč a nejnižší 22 000 Kč. b) společensky účelná pracovní místa - národní individuální projekt Na tyto místa v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost bylo v roce 2010 vyplaceno 7 228 642 Kč. Částka z Evropského sociálního fondu byla ve výši 85 %, tedy 6 144 346 Kč. Zbylých 15 % (1 084 296 Kč) bylo zaplaceno ze státního rozpočtu ČR. c) veřejně prospěšné práce hrazené ze státního rozpočtu V roce 2010 činila celková částka, která byla vyplacena na veřejně prospěšné práce, 4 479 704 Kč. Z této částky tvořily část platby z dohod uzavřených v roce 2009, a to 1 881 305 Kč. d) veřejně prospěšné práce - národní individuální projekt V rámci tohoto projektu bylo na tyto práce v roce 2010 vyplaceno 8 088 324 Kč. Z Evropského sociálního fondu bylo zaplaceno 85 % (6 875 075 Kč) a 15 % ze státního rozpočtu (1 213 249 Kč) e) rekvalifikace Výdaje na rekvalifikace činili v roce 2010 celkem 3 276 969 Kč. Z toho bylo 300 218 Kč na platby, které byly vyplaceny na základě uzavřených dohod z roku 2009.

f) rekvalifikace - národní individuální projekt Na rekvalifikace, které byly uskutečněny v rámci tohoto projektu bylo v roce 2010 vyplaceno 2 847 860 Kč.

2.3. Pasivní politika zaměstnanosti Do této politiky patří podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci.

2.3.1. Podpora v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč, který •

3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získal dobu důchodového

25

pojištění minimálně v délce 12 měsíců, •

požádal úřad práce o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti,

•

nepobírá starobní důchod, a to ke dni, ke kterému má být podpora přiznána. [20]

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnán, který: •

6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů dostal od zaměstnavatele výpověď z důvodu porušení povinností zvlášť hrubým způsobem,

•

bez vážných důvodů

6 měsíců před zařazením do evidence opakovaně ukončil

zaměstnání zprostředkované úřadem práce, •

má nárok na výsluhový příspěvek, který je vyšší než podpora v nezaměstnanosti. Je-li příspěvek nižší, náleží mu rozdíl mezi příspěvkem a podporou,

•

vykonává-li nekolidující zaměstnání. [20]

Uchazeč je povinen doložit skutečnosti, které jsou rozhodné pro poskytování podpory v nezaměstnanosti. Podpůrčí doby pro poskytování podpory v nezaměstnanosti: •

do 50 let věku 5 měsíců

•

od 50 do 55 let věku 8 měsíců

•

nad 55 let věku 11 měsíců

Výše podpory v nezaměstnanosti •

65 % v prvních dvou měsících, 50 % v dalších 2 měsících a 45 % po zbytek podpůrčí doby

•

45 % po celou podpůrčí dobu ukončí-li uchazeč poslední zaměstnání před zařazením do evidence sám nebo dohodou se zaměstnavatelem bez vážných důvodů [20]

Podpora v nezaměstnanosti se vypočítá z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého dosáhl uchazeč ve svém posledním zaměstnání. V případě samostatné výdělečné činnosti se vypočítá z posledního vyměřovacího základu, který se přepočítá na 1 kalendářní měsíc. Počítá-li se výše podpory v nezaměstnanosti z průměrné mzdy v národním hospodářství, pak podpora činí 0,15 násobek průměrné mzdy v prvních 2 měsících, 0,12 násobek v dalších 2 měsících a 0,11 násobek do konce podpůrčí doby. Průměrná mzda v národním hospodářství pro rok 2011 je ve výši 23 324 Kč.

26

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti je 0,58násobek průměrné mzdy. Pro rok 2011 je to tedy 13 528 Kč. [20] Uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti V této tabulce je srovnán počet uchazečů, kteří měli nárok na podporu v nezaměstnanosti v průběhu let 2005 - 2010. Nejvíce uchazečů s nárokem na podporu bylo v roce 2009, v průměru za rok jich bylo 2290. Tab. 10: Počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec průměr

2005 1235 1227 1095 936 924 913 942 954 896 866 874 938 983

2006 1169 1149 1086 910 849 826 933 952 883 839 888 969 954

2007 1113 1060 877 802 764 746 823 816 758 714 743 827 837

2008 978 939 814 771 741 720 817 882 806 890 1301 1600 938

2009 1995 2628 2714 2719 2706 2484 2398 2279 2027 1778 1794 1960 2290

2010 2185 2176 1905 1566 1340 1215 1244 1233 1074 1071 1237 1970 1518


2.3.2. Podpora při rekvalifikaci Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který je účastníkem rekvalifikace, kterou zajišťuje úřad práce a nepobírá starobní důchod. Tato podpora se poskytuje po celou dobu rekvalifikace mimo doby, kdy pobírá starobní důchod, dávky

27

nemocenského pojištění a po dobu jeho vazby. Také o této podpoře rozhoduje příslušný úřad práce. Podpora v rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Úřad práce může uchazečům poskytnout příspěvek na jízdné nebo na ubytování. Plní-li uchazeč řádně povinnosti, které jsou uvedeny v dohodě o rekvalifikaci, tak náklady na rekvalifikaci v plné výši hradí úřad práce. [14]

28

3. Evropský sociální fond Evropský sociální fond (dále jen "ESF") patří do skupiny strukturálních fondů Evropské unie (dále jen "EU"). Je hlavním finančním nástrojem k zajištění realizace Evropské strategie zaměstnanosti. Účelem tohoto fondu je rozvíjet zaměstnanost, snižovat nezaměstnanost, podporovat sociální začleňování osob a rovné příležitosti se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. [6] Mezi cíle fondu patří: •

pomoc nezaměstnaným lidem a lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce;

•

sociální začleňování;

•

rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trhu práce;

•

celoživotní vzdělávání;

•

rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly;

•

zlepšení přístupu a účastni žen na trhu práce;

•

boj proti diskriminaci a nerovnostem, které souvisí s trhem práce. [6]

Prostřednictvím tohoto fondu EU podporuje projekty, které nemají investiční charakter, jako např.: •

rekvalifikace nezaměstnaných,

•

speciální programy pro znevýhodněné skupiny osob (např. pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické skupiny),

•

podpora začínajícím OSVČ,

•

rozvoj institucí služeb zaměstnanosti,

•

rozvoj vzdělávacích programů,

•

stáže studentů, pedagogů. [6]

Programy ESF V programovém období 2007 - 2013 může ČR z ESF čerpat finanční prostředky v těchto programech: •

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

•

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

•

Operační program Praha - Adaptabilita

[6]

29

3.1. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Jedním z operačních programů ESF na období 2007 - 2013 je program Lidské zdroje a zaměstnanost, který je určen na snížení nezaměstnanosti pomocí aktivní politiky trhu práce, profesního vzdělání, na začleňování sociálně vyloučených osob do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v dané oblasti. Na tento program je na období 2007 - 2013 z fondů EU pro ČR vyčleněno 1,84 mld. eur. Jeho financování má být navýšeno o 0,32 mld. eur z českých veřejných prostředků. [10] Prioritní osy Tento operační program se rozděluje do 5 prioritních os, kterými jsou: Prioritní osa 1 - Adaptabilita Prioritní osa 2 - Aktivní politiky trhu práce Prioritní osa 3 - Sociální integrace a rovné příležitosti Prioritní osa 4 - Veřejná správa a veřejné služby Prioritní osa 5 - Mezinárodní spolupráce [10]

3.1.1.Prioritní osa 2 - Aktivní politiky trhu práce Tato prioritní osa se zabývá především zlepšením přístupu k zaměstnání, trvalým začleněním osob, které hledají zaměstnání a prevencí nezaměstnanosti skupin, které jsou ohroženy na trhu práce. Prioritní osa 2 je rozdělena na dvě oblasti podpory: •

oblast podpory 2.1. Posílení aktivních politik zaměstnanosti

•

oblast podpory 2.2. Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj [10]

Oblast podpory 2.1. Posílení aktivních politik zaměstnanosti Hlavním cílem je efektivně a cíleně využívat nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti tak, aby bylo dosahováno zvýšení zaměstnanosti nezaměstnaných osob a osob, které jsou na trhu práce ohroženy. K dosažení tohoto cíle je potřeba: •

realizovat nástroje aktivní politiky zaměstnanosti,

•

efektivněji využívat jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, případně

30

zavádět nové nebo inovované nástroje, •

podporovat preventivní opatření na trhu práce,

•

podporovat zprostředkovatelské činnosti a vytváření nových pracovních míst nebo podporovat pracovní místa, která jsou určena pro konkrétní osoby.

Oblast podpory je realizována prostřednictvím individuálních projektů, které se člení na: •

národní individuální projekty - projekty jsou předloženy z úrovně MPSV a týkají se celé ČR

•

regionální individuální projekty - projekty jsou předloženy z úrovně úřadů práce, týká se konkrétního regionu [10]

Oblast podpory 2.2. Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj Tato oblast podpory je zaměřena na instituce veřejných služeb, organizace, které s nimi spolupracují a zaměstnance těchto subjektů. V rámci projektů jsou podporovány aktivity, které vedou ke vzdělávání pracovníků, rozvoji nástrojů a opatření, a rozvoji institucí služeb zaměstnanosti.

3.1.2. Regionální individuální projekty Jedná se o projekty, které vytvářejí úřady práce, jsou spolufinancované z Evropského sociálního fondu a týkají se konkrétního regionu. Projekty zahrnují různé aktivity včetně rekvalifikace. Chce-li uchazeč o zaměstnání absolvovat rekvalifikaci v rámci regionálního individuálního projektu, musí nejdříve uzavřít dohodu o zařazení do konkrétního projektu a absolvovat povinné aktivity, které předcházejí rekvalifikaci. Většinou se jedná o tzv. poradenský program.

Projekty v kraji Vysočina Tyto projekty probíhají také v kraji Vysočina. Zde jsou uvedeny pouze projekty, na kterých se podílí Úřad práce v Havlíčkově Brodě. Jedná se o tyto projekty: •

Klíč ke kariéře

•

Nový směr

•

Řemeslo jako šance

•

Kariéra s dítětem

31

V projektech Klíč ke kariéře, Nový směr a Kariéra s dítětem jsou realizovány obecné a profesní rekvalifikace. Obecné rekvalifikace jsou pro projekty stejné: •

Základy obsluhy osobního počítače

•

Základy obsluhy osobního počítače dle osnov ECDL Start (4 moduly)

•

Základy obsluhy osobního počítače dle osnov ECDL (7 modulů)

Klíč ke kariéře Tento projekt je určen pro uchazeče a zájemce o zaměstnání, kteří jsou v evidenci nejvýše 12 měsíců. Projekt začal 1.7. 2009 a bude probíhat až do 31.8. 2011. Může se ho účastnit 700 osob. Cíle projektu: •

zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti uchazečů rozšířením služeb úřadů práce

•

předcházení dlouhodobé nezaměstnanosti a udržení zaměstnání zájemců o zaměstnání

V rámci projektu probíhají tyto vzdělávací aktivity: •

motivační kurzy (pro 700 osob)

•

obecné rekvalifikační kurzy (pro 300 osob)

•

profesní rekvalifikační kurzy (pro 400 osob)

Účastníci projektu mohou získat finanční příspěvky na hlídání dětí předškolního věku, dopravu či na ubytování během účasti v rekvalifikačním kurzu. [8] Profesní rekvalifikační kurzy, které byly v roce 2010 realizovány v okrese Havlíčkův Brod: •

masér pro sport a rekondici (1 účastník)

•

profesní způsobilost řidiče (3 účastníci)

•

účetnictví s využitím výpočetní techniky (11 účastníků)

•

obsluha PC (40 účastníků)

•

kosmetické služby (1 účastník)

•

pracovník v sociálních službách (14 účastníků)

•

holičské a kadeřnické práce (1 účastník)

•

svařování (2 účastníci)

32

Nový směr Projekt je určen pro uchazeče o zaměstnání, kterým musí být věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Jedná se o tyto uchazeče: •

osoby se zdravotním postižením;

•

osoby do 20 let věku;

•

těhotné a kojící ženy, matky do devátého měsíce po porodu;

•

osoby, které pečují o děti do 15 let věku;

•

osoby, které jsou starší 50 let věku;

•

osoby dlouhodobě nezaměstnané.

Projekt byl zahájen 1.7. 2009 a skončí k 30.9.2011. Určen je pro 600 osob. Vzdělávacími aktivitami v rámci tohoto projektu jsou motivační kurz pro všech 600 osob, obecné rekvalifikace pro 300 osob a profesní rekvalifikace pro 300 osob. [9] Realizované kurzy v roce 2010: •

masér pro sport a rekondici (3 účastníci)

•

profesní způsobilost řidiče (3 účastníci)

•

obsluha PC (37 účastníků)

•

účetnictví s využitím výpočetní techniky (7 účastníků)

•

pracovník v sociálních službách (8 účastníků)

•

manikúra, pedikúra (3 účastníci)

•

holičské a kadeřnické práce (2 účastníci)

•

kosmetické služby (1 účastník)

•

programátor CNC strojů (1 účastník)

•

vazba a aranžování květin (8 účastníků)

•

zahradnické práce - údržba zeleně (1 účastník)

Řemeslo jako šance Projekt byl zahájen 1.8.2009 a potrvá až do 31.7.2012. Cílem projektu je podpořit uchazeče o zaměstnání, kteří mají trvalé bydliště v kraji Vysočina zvýšením nebo změnou rekvalifikace při hledání zaměstnání. Účastníci projektu nejprve absolvují měsíční motivační kurz a následně zvolený

33

rekvalifikační kurz, který je v rámci projektu nabízen. Účastníci mají nárok během motivačního kurzu i rekvalifikace na proplacení jízdného, během motivačního kurzu na stravné a během rekvalifikačního kurzu dostávají podporu ve výši 60 %. [11] V rámci tohoto projektu byly v roce 2010 realizovány tyto rekvalifikační kurzy: •

Základy obsluhy osobního počítače (5 účastníků)

•

Opravy karosérií (3 účastníci)

•

Zahradnické práce - údržba zeleně (2 účastníci)

•

Truhlářské práce (1 účastník)

•

Malířské práce (2 účastníci)

•

Tesařské práce (2 účastníci)

•

Montáž suchých staveb (5 účastníků)

Kariéra s dítětem Projekt je určen pro uchazeče o zaměstnání, kteří pečují o dítě do 15 let věku a pro zájemce o zaměstnání na mateřské dovolené, kteří jsou v evidenci úřadu práce v kraji Vysočina. Projekt je zaměřen na motivaci cílové skupiny ke změně či obnově původní kvalifikace a tím jejich opětovnému zařazení na trh práce.

Cíle projektu •

zvýšení zaměstnanosti cílové skupiny

•

pomoc udržet si současnou pracovní pozici

•

začlenění ohrožené skupiny uchazečů zpět na trh práce

Účastníci projektu absolvují motivační kurzy a poté rekvalifikační kurzy. Profesní rekvalifikační kurzy 2010 •

Účetnictví s využitím výpočetní techniky (2 účastníci)

•

Základy podnikání

•

Pracovník v sociálních službách

•

Manikúra, pedikúra včetně nehtové modeláže

•

Příprava teplých pokrmů

•

Příprava studených pokrmů

•

Všeobecný sanitář

•

Pečovatel, pečovatelka o dítě ve věku 3 - 15 let 34

V tomto projektu každý účastník nejdříve absolvuje obecnou rekvalifikaci a následně až profesní rekvalifikaci. [7]

35

4. Okres Havlíčkův Brod Okres Havlíčkův Brod je jedním z pěti okresů v kraji Vysočina. Jeho rozloha činí 1 265 km2. Počet obyvatel byl k 31.12.2010 95 679. Z toho 48 252 žen a 47 427 mužů. Pracovní síla byla 49 803 lidí. Počet uchazečů evidovaných na úřadu práce byl 5 135, z toho dosažitelných 5 094, žen 2 453 a osob se zdravotním postižením 784. Tyto údaje jsou k 31.12.2010. [5] Hlavní ekonomickou oblastí je průmysl a zemědělství. Nejvýznamnějším odvětvím

je

strojírenství a textilní průmysl. V zemědělství je hlavní pěstování brambor, chov skotu a výroba mléka. Hlavní oblastí průmyslu a výroby je Havlíčkův Brod. K dalším větším oblastem průmyslu patří Chotěboř, Ledeč nad Sázavou a Světlá nad Sázavou. Menšími oblastmi průmyslu jsou Přibyslav, Golčův Jeníkov a Ždírec nad Doubravou. Výhodou okresu je, že zde působí větší množství menších zaměstnavatelů, kteří působí v různých oborech průmyslu (např. strojírenský, textilní nebo potravinářský). Společnosti, které zaměstnávají nad 500 zaměstnanců, jsou zde zastoupeny ojediněle. Jedná se o 6 společností. [5] Tab. 11: Struktura podnikatelských subjektů Druh subjektu státní podniky akciové společnosti družstva veřejné obchodní společnosti společnosti s ručením omezeným individuální podnikatelé nezapsaní v OR individuální podnikatelé v OR fyzické osoby nezapsané v OR zemědělští podnikatelé

2006

2007

0 75 139 63 856 11 619 74 1316

1 88 174 79 1 031 11 975 79 1310

2008 0 78 139 67 892 9 812 71 1317

2009

2010

0 91 170 76 1 093 12 970 73 531

0 94 165 77 1 157 13 334 72 871 562


Tabulka ukazuje, že v okresu Havlíčkův Brod se nachází nejvíce individuálních podnikatelů, kteří nejsou zapsáni v obchodním rejstříku. V letech 2006 - 2008 byli výrazně zastoupeny osoby, které podnikaly v zemědělství. Ale v roce 2009 u těchto podnikatelů došlo k výraznému poklesu oproti roku 2008 - téměř o 60 %. V roce 2010 zůstal počet podnikatelů v zemědělství zhruba na stejné úrovni jako v roce 2009 (pouze došlo k navýšení o necelých 6 %).

36

5. Realizace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti Tato část práce se zabývá využíváním jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na okrese Havlíčkův Brod v letech 2007 - 2010. Tabulka ukazuje kolik uchazečů bylo umístěno na jednotlivé nástroje v jednotlivých letech. Tab. 12: Počet umístěných uchazečů na jednotlivé nástroje 2007 SÚPM – příspěvky na mzdy SÚPM – jednorázový přísp. SÚPM – SVČ překlenovací příspěvek VPP SÚPM (OPLZZ – NIP) VPP (OPLZZ – NIP) chráněná pr..dílna – na zříz. chráněná pr. Dílna – na prov. chráněné pr.místo – na zříz. chráněné pr. Místo – na prov. chrán.pr.místa – SVČ – zříz. chrán. pr. místa –SVČ – prov. rekvalifikace rekvalifikace (OPLZZ - NIP) rekvalifikace RIP celkem

101 5 35 35 45 8 11 91 331

Počet uchazečů 2008 2009 35 19 5 3 12 54 12 24 37 5 138 34 109 5 0 49 35 22 26 54 67 3 5 3 3 403 411 192 500 858

1407

2010 104 1 63 53 117 79 8 41 17 88 2 5 266 305 187 1336


Kromě roku 2007 bylo nejvíce uchazečů zařazeno do rekvalifikací. V roce 2007 bylo nejvíce uchazečů umístěno v rámci společensky účelných pracovních míst, a to 141. Z tohoto počtu 35 uchazečů začalo vykonávat samostatně výdělečnou činnost. Dalším využívaným nástrojem jsou chráněné dílny a chráněná pracovní místa, která jsou využívána pro osoby se zdravotním postižením. Chráněná pracovní místa - samostatně výdělečná činnost jsou využívána ojediněle pro několik jedinců. Největší část tvoří příspěvky na provoz chráněné dílny a chráněného pracovního místa. V roce 2008 klesl celkový počet uchazečů umístněných na společensky účelná pracovní místa, a to o 59,57 % (o 84 lidí). Naopak v roce 2009 došlo k výraznému nárůstu celkového počtu umístěných uchazečů na tato místa, a to o 73,36 % (o 157 lidí). V roce 2010 se ještě počet zvýšil o 24,91 % (o 71 lidí).

37

Co se týká uchazečů umístěných na veřejně prospěšné práce, tak v roce 2008 jejich počet narostl o 24,07 % (o 13 lidí), v roce 2009 byl nárůst o 60,27 % (o 88 lidí) a v roce 2010 klesl počet uchazečů o 10,6 % (o 14 lidí). V rekvalifikacích došlo v letech 2008 a 2009 u počtu zařazených uchazečů k výraznému nárůstu. V roce 2008 to bylo o 84,7 % (o 504 lidí) a v roce 2009 o 34,69 % (o 316 lidí). V roce 2010 byl pokles zařazených uchazečů o 20,18 % (o 153 lidí). U chráněných dílen došlo v roce 2008 k nárůstu o 64,81 % ( o 35 lidí) a v roce 2009 k poklesu o 35,18 % (o 19 lidí). V roce 2010 počet opět stoupl, a to o 40 % (o 14 lidí). U chráněných pracovních míst docházelo k postupnému nárůstu. V roce 2008 jich bylo 76, v roce 2009 93 a v roce 2010 počet ještě vzrostl na 105 lidí.

5.1. Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa lze rozdělit na místa hrazená ze státního rozpočtu ( z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti) a na místa, která jsou spolufinancována z Evropského sociálního fondu - Národního individuálního projektu. Tato účelná pracovní místa lze rozčlenit také na pracovní místa, která vzniknou u konkrétního zaměstnavatele a místa, která vzniknou tím, že uchazeč začne podnikat, tedy vykonávat samostatně výdělečnou činnost.

5.1.1. Struktura uchazečů na společensky účelných pracovních místech Nejdříve se zaměřím na místa, která jsou hrazená ze státního rozpočtu , z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a) rozdělení podle pohlaví Tab. 13: Počet uchazečů dle pohlaví

u zaměstnavatele SVČ celkem

2007 2008 2009 2010 Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži 59 47 26 14 16 6 65 40 14 21 8 4 27 27 36 27 73 68 34 18 43 33 101 67


Větší část uchazečů umístěných na společensky účelná pracovní místa tvoří ženy. V roce 2007 z celkového počtu 141 tvořily ženy 51,74 %, v roce 2008 pak 65,38 %, v roce 2009 56,58 % a v roce 2010 pak tvořily 60,12 %. Kromě roku 2009 byla většina

38

uchazečů umístěna na účelná pracovní místa u zaměstnavatele. Pouze v roce 2009 tvořily uchazeči, kteří začali provozovat samostatně výdělečnou činnost, na celkovém počtu umístěných uchazečů většinový podíl - 71,05 %. b) rozdělení podle délky evidence Tab. 14: Rozdělení uchazečů podle délky evidence

do 3 měsíců 3 - 5 měsíců 5 – 12 měsíců délenež12 měsíců celkem

2007 Zam. SVČ 35 5 21 6 30 15 20 9 106 35

2008 Zam. SVČ 3 2 6 2 17 5 14 3 40 12

2009 Zam. SVČ 2 2 5 0 13 43 2 9 22 54

2010 Zam. SVČ 6 9 6 2 62 36 31 16 105 63


Nejvíce uchazečů umístěných na společensky účelná pracovní místa, bylo v evidenci po dobu 5 - 12 měsíců. Druhou nejpočetnější skupinou umístěných uchazečů byla skupina uchazečů evidovaných v roce 2007 do 3 měsíců a v letech 2008 – 2010 nad 12 měsíců. c) rozdělení podle vzdělání Tab. 15: Rozdělení uchazečů podle vzdělání

základní vyučení vyučení s maturitou střední odborné střední všeobecné vyšší odborné vysokoškolské celkem

2007 Zam. SVČ 7 1 37 7 11 9 38 11 3 1 5 3 5 3 106 35

2008 Zam. SVČ 4 0 18 5 2 0 12 6 2 0 1 0 1 1 40 12

2009 Zam. SVČ 0 5 1 30 0 6 19 8 0 2 2 1 0 2 22 54

2010 Zam. SVČ 3 6 38 25 14 7 34 18 3 2 6 1 7 4 105 63

zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007, 2008, 2009, 2010

Podle vzdělání bylo nejvíce umístěných uchazečů v roce 2007 se středním odborným vzděláním a v letech 2008 - 2010 s vyučením. V roce 2008 došlo k poklesu uchazečů u každého typu vzdělání. Nejvyšší pokles byl zaznamenán u středního odborného vzdělání - o 63,27 %, tedy o 31 lidí. V roce 2009 počet uchazečů stoupl, nejvíce opět u středního odborného vzdělání , a to o 50 %, tedy o 9 lidí. V roce 2010 nadále počet uchazečů u jednotlivých typů vzdělání rostl, a sice nejvíce u vyučení - o 103, 23 % - tedy o 32 lidí.

39

Nyní se zaměřím na společensky účelná pracovní místa v rámci Národního individuálního projektu. Tato pracovní místa jsou financována v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost - národní individuální projekt. a) rozdělení podle pohlaví Tab. 16: Rozdělení uchazečů podle pohlaví

u zaměstnavatele celkem

2008 2009 2010 Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži 4 1 65 73 54 63 5 138 117


Na tato místa byli více umisťovaní uchazeči - muži. V roce 2008 bylo umístěno 5 uchazečů a z toho 4 byly ženy. V roce 2009 bylo umístěno 138 uchazečů, z toho 73 mužů a 65 žen a v roce 2010 pak bylo zařazeno uchazečů 117 uchazečů, přičemž 63 z nich byli muži. b) rozdělení podle evidence Tab. 17: Rozdělení uchazečů podle evidence Délka evidence do 3 měsíců 3 - 5 měsíců 5 – 12 měsíců déle než 12 měsíců celkem

2008

2009 0 0 5 0 5

2010 11 23 87 17 138

9 1 75 32 117


V roce 2008 byli všichni umístění uchazeči v evidenci od 6 do 12 měsíců. V roce 2009 i roce 2010 byli nejvíce umisťováni uchazeči, kteří byli v evidenci po dobu 5 - 12 měsíců.

40

c) rozdělení podle vzdělání Tab. 18: Rozdělení uchazečů podle vzdělání vzdělání

2009


2010 9 80 14 3 20 1 11 138

2 69 14 4 22 1 5 117


V roce 2009 i v roce 2010 byli nejvíce umisťováni vyučení uchazeči, následováni uchazeči se středním všeobecným vzděláním. V roce 2010 byli výraznější změny v počtu umístěných uchazečů u vyučení, kdy počet umístěných uchazečů klesl o 12,36 %, tedy o 11 lidí. Dále u základního vzdělání, kdy byl pokles o 77,78 %, tedy o 7 lidí, a u vysokoškolského vzdělání byl pokles o 54,55 %, tedy o 6 lidí.

5.2.Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou dalším nástrojem aktivní politiky zaměstnanost a lze je rozdělit podle financování na veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti nebo placené z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost - Národní individuální projekt. Tyto práce jsou ale časově omezeny.

5.2.1. Struktura uchazečů na veřejně prospěšných pracích Nejprve veřejně prospěšné práce z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti a) rozdělení podle pohlaví Tab. 19: Rozdělení uchazečů podle pohlaví Pohlaví Ženy Muži Celkem

2007

2008 22 23 45

2009 8 16 24

2010 16 21 37

27 26 53


41

Mezi uchazeči, kteří byli zařazeni na veřejně prospěšné práce převažují muži, s výjimkou roku 2010. V roce 2007 z celkového počtu 45 muži tvořili 51,11 %, v roce 2008 z počtu 24 66,67% a v roce 2009 z počtu 37 56,76 %. V roce 2010 převládaly ženy - z celkového počtu 53 tvořily 50,94 %. b) rozdělení podle vzdělání Tab. 20: Rozdělení uchazečů podle vzdělání Vzdělání základní vyučení vyučení s maturitou střední odborné střední všeobecné vyšší odborné vysokoškolské celkem

2007

2008 12 22 1 1 9 0 0 45

2009 6 12 0 1 3 1 1 24

2010 1 22 1 2 5 2 4 37

10 25 3 0 13 1 1 53


Ve všech uvedených letech bylo nejvíce umístěných uchazečů, kteří byli vyučeni. V roce 2007 druhou nejpočetnější skupinou byli uchazeči se základním vzděláním a v roce 2009 a 2010 uchazeči s úplným středním odborným vzděláním. V roce 2008 u většiny typu vzdělání došlo k poklesu uchazečů, nejvyšší pokles byl pak u uchazečů s vyučením o 45,45 % (o 10 lidí), u osob se základním vzděláním, kde počet uchazečů klesl o 50 % (o 6 lidí) a u osob se středním všeobecným vzděláním, kde došlo ke snížení o 66, 67 % (o 6 lidí). Nově přibyli uchazeči s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním. V roce 2009 byl nejvyšší nárůst zaznamenán u uchazečů s vyučením o 83,33% (o 10 lidí). Jediný pokles byl u uchazečů se základním vzděláním o 83,33 % (o 5 lidí). V tomto roce se také mírně zvýšil počet uchazečů s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním, ale v roce 2010 opět došlo ke snížení na úroveň roku 2008. V roce 2010 se nejvíce zvýšil počet uchazečů se základním vzděláním (o 9 lidí) a u středně odborného vzdělání (o 8 lidí).

42

c) rozdělení podle délky evidence Tab. 21: Rozdělení uchazečů podle délky evidence Délka evidence do 3 měsíců 3 - 5 měsíců 5 – 12 měsíců déle než 12 měsíců celkem

2007

2008

2009

11 13 12 9 45

11 4 3 6 24

2010 8 2 25 2 37

18 11 19 5 53


Nejvíce uchazečů umístěných na veřejné prospěšné práce bylo evidováno v roce 2007 po dobu 3 - 5 měsíců, v roce 2008 do 3 měsíců, a v letech 2009 - 2010 5-12 měsíců. d) rozdělení podle délky trvání veřejných prací Tabulka uvádí, na jak dlouho byli uchazeči na veřejně prospěšné práce umístěni a v jakém počtu. Tab. 22: Rozdělení uchazečů podle délky trvání veřejných prací Délka trvání VPP do 2 měsíců 2 – 4 měsíců 4- 6 měsíců 6 – 12 měsíců celkem

2007

2008 2 12 11 20 45

2009 0 3 11 10 24

2010 0 19 0 18 37

2 0 9 42 53


V roce 2007 bylo nejvíce uchazečů umístěno do veřejně prospěšných prací na 6 - 12 měsíců, v roce 2008 na 4 - 6 měsíců a v letech 2009 - 2010 na 6 - 12 měsíců. Nyní veřejně prospěšné práce v rámci národního individuální projektu a) rozdělení podle pohlaví Tab. 23: Rozdělení uchazečů podle pohlaví Pohlaví ženy muži Celkem

2008

2009 14 20 34

2010 28 81 109

21 58 79


Na tyto veřejně prospěšné práce byli více umístěni muži než ženy. V roce 2008 z celkového počtu 134 tvořili muži 58,82 %. V roce 2009 pak tvořili 74,31 % a v roce 2010 z celkového počtu 79 bylo 73,42 % mužů.

43

b) rozdělení podle vzdělání Tab. 24: Rozdělení uchazečů podle vzdělání Vzdělání

2008


2009 15 8 1 1 8 1 0 34

2010 24 68 1 0 14 1 1 109

20 49 1 0 5 0 4 79


Na veřejně prospěšné práce byli v roce 2008 v rámci národního individuálního projektu nejvíce umisťováni uchazeči se základním vzděláním, v roce 2009 a 2010 pak uchazeči, kteří byli vyučeni. V roce 2009 bylo nejvyšší navýšení u uchazečů s vyučením - o 60 lidí (více než 8násobek roku 2008), dále se základním vzděláním - o 9 lidí (o 60%) a se středním všeobecným vzděláním o 6 lidí (o 75 %). V roce 2010 byl nárůst pouze u vysokoškolského vzdělání. Naopak u základního, středního všeobecného vzdělání a vyučení došlo ke snížení uchazečů. U základního vzdělání byl pokles o 4 lidi (o 16,67 %), u vyučení pokles činil 19 lidí (27,94 %) a u středního všeobecného vzdělání došlo ke snížení o 9 lidí (64,29 %). c) rozdělení podle délky evidence Tab. 25: Rozdělení uchazečů podle délky evidence Délka evidence do 3 měsíců 3 - 5 měsíců 5 – 12 měsíců déle než 12 měsíců celkem

2008

2009 10 11 6 7 34

2010 28 23 49 9 109

20 9 22 28 79


V roce 2008 byli nejvíce umístěni uchazeči, kteří byli v evidenci 3 - 6 měsíců, v roce 2009 pak uchazeči s délkou evidence 5 - 12 měsíců a v roce 2010 uchazeči vedení v evidenci déle než 12 měsíců.

44

d) rozdělení podlé délky trvání veřejně prospěšné práce Tab. 26: Rozdělení uchazečů podle délky trvání veřejně prospěšných prací Délka trvání VPP do 6 měsíců 6,5 – 12 měsíců celkem

2008

2009 5 29 34

2010 42 67 109

13 66 79


Nejvíce uchazečů bylo v letech 2008 - 2010 umístěno do veřejně prospěšných prací, které trvali 6,5 - 12 měsíců.

5.3. Rekvalifikace Rekvalifikace jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, prostřednictvím, kterého si uchazeč o zaměstnání zvýší, rozšíří nebo získá novou kvalifikaci. Je několik druhů rekvalifikací: •

profesní (specifická) - kvalifikace pro novou profesi, obvykle na úrovni zaučení.

•

praktická - profesní rekvalifikace na úrovni zaučení s důrazem na praktickou přípravu

•

obnovovací kurz - pro obnovení a rozšíření znalostí uchazečů o zaměstnání, kteří ve své původní kvalifikaci minimálně 5 let nepracovali

•

doplňková - rozšiřuje kvalifikaci pro konkrétní profesi

•

motivační kurz - určen pro uchazeče, kteří nemají konkrétní představu o svém uplatnění na trhu práce. V rámci kurzu se seznámí s náplní jednotlivých řemesel v dané oblasti. Výsledkem je doporučení pro profesní rekvalifikaci v nabízených oborech.

•

nespecifická - pro získání znalostí a dovedností, které zvýší možnosti uplatnění na trhu práce. Například rekvalifikace zaměřené na počítačovou uživatelskou gramotnost.

•

stáž - zaměřena na čerstvé absolventy škol, kteří tak získají praxi v zaměstnání. Je to období 6 měsíců, kdy absolvent získá jak pracovní návyky, tak i dovednosti a praktické zkušenosti. [4]

45

Rekvalifikace probíhají v těchto zařízeních: •

školská vzdělávací zařízení - to jsou učiliště, střední, vyšší odborné a vysoké školy

•

samostatná soukromá vzdělávací zařízení

•

podniková zařízení

Všechna zařízení musí mít akreditaci, aby kvalifikační doklady z rekvalifikace byly celostátně platné. [4] V případě, že uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci nebo odmítne nastoupit do zaměstnání, které odpovídá jeho nové kvalifikaci musí uhradit náklady na rekvalifikaci v plné výši. Rekvalifikace je účelná tehdy, když: •

si uchazeč vybere kvalifikaci, pro kterou je dostatek volných pracovních míst, případně v regionu pro danou kvalifikaci vzniknou;

•

dostane-li uchazeč příslib pracovního místa po absolvování rekvalifikace nebo se zaváže začít podnikat v profesi, pro kterou se rekvalifikuje;

•

uchazeč splní vstupní předpoklady pro konkrétní rekvalifikaci. Těmito předpoklady jsou především stupeň vzdělání, zdravotní a psychická způsobilost nebo dosažení určitého věku a trestní bezúhonnost. [4]

Rekvalifikace lze rozčlenit podle způsobu financování. Buď jsou financovány ze státního rozpočtu ČR - z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a nebo jsou spolufinancovány z Evropského sociálního fondu - z programu Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost.

5.3.1. Struktura účastníků rekvalifikace V této části se zaměřím na strukturu uchazečů, kteří byli zařazeni do rekvalifikací. Uchazeči jsou rozděleny na dvě skupiny. První skupina jsou uchazeči, kteří byli zařazeni do rekvalifikací hrazených plně ze státního rozpočtu. Druhou skupinou pak tvoří uchazeči v rekvalifikacích hrazených z Evropského sociálního fondu.

Struktura účastníků rekvalifikace (hrazené ze státního rozpočtu) Nejprve se zaměřím na účastníky rekvalifikací, které jsou hrazeny z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti.

46

Účastníky člením opět do 4 kategorií - podle pohlaví, věku, vzdělání a délky evidence před rekvalifikací. a) rozdělení podle pohlaví V tabulce je uveden přehled celkového počtu účastníků rekvalifikace, rozdělených podle pohlaví za roky 2005 – 2010. Tab. 27: Rozdělení uchazečů podle pohlaví Rok

Ženy

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Muži

Celkem

173 118 79 333 226 80

87 52 34 102 185 186

260 170 113 435 411 266


Tabulka vyjadřuje, že mezi účastníky převažují ženy (kromě roku 2010). Nejvíce účastníků bylo v roce 2008 - 435. Z toho bylo 333 žen a 102 mužů. V roce 2009 bylo 411 účastníků rekvalifikace - z toho 226 žen a 185 mužů. V roce 2010 bylo 266 účastníků, mezi kterými převažovali muži - bylo jich 186. b) rozdělení podle věku V tabulce jsou uvedeny počty účastníků podle jednotlivých věkových skupin v jednotlivých letech. Tab. 28: Rozdělení uchazečů podle věku Věk 15 – 17 let 18 – 20 let 21 – 25 let 26 – 30 let 31 – 35 let 36 – 40 let 41 – 45 let 46 – 50 let 51 – 55 let 56 - 60 let Nad 60 let celkem

2007 0 4 10 9 19 15 17 16 17 6 0 113

2008 0 13 31 43 69 76 67 64 48 24 0 435

2009 0 12 46 34 69 68 59 48 52 21 2 411

2010 0 4 56 37 31 45 24 31 25 12 1 266


V roce 2007 bylo nejvíce uchazečů ve věku 31 - 35 let. V roce 2008 ve věku 36 - 40 let, v roce 2009 ve věku 31- 35 let a v roce 2010 ve věkové skupině 21 - 25 let. Z tabulky vyplývá, že o rekvalifikace je největší zájem mezi mladými lidmi kolem

47

31 - 40 lety. Proti roku 2007 byl v roce 2008 výrazný nárůst uchazečů v rekvalifikaci u většiny věkový skupin. Proti roku 2009 byl v roce 2010 pokles u všech věkových skupin. Pokles o více než polovinu byl u věkových skupin 31 -35 let, 41 - 45 let a 51 - 55 let. c) rozdělení podle vzdělání V tabulce jsou uvedeni uchazeči podle vzdělání. Tab. 29: Rozdělení uchazečů podle vzdělání Vzdělání bez vzdělání neúplné základní vzdělání základní vzdělání + praktická škola nižší střední vzdělání střední odborné vzdělání (vyučení) střední vzdělání bez maturity ÚSV vzdělání s maturitou ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské vzdělání doktorské vzdělání (vědecká výchova) celkem

2007

2008

0 0 6 0 47 4 6 4 43 1 0 2 0 113

0 0 36 1 210 4 14 25 125 4 1 15 0 435

2009 0 0 41 2 219 2 16 27 92 3 0 9 0 411

2010 0 0 27 0 135 0 13 29 44 6 2 10 0 266


Tabulka ukazuje, že ve všech sledovaných letech má nejvíce účastníků rekvalifikace střední odborné vzdělání s vyučením a úplné střední vzdělání s maturitou. Proti roku 2007 byl v roce 2008 výrazný nárůst u uchazečů se základním vzděláním a praktickou školou (o 30 lidí), se středním odborným vzděláním s vyučením (o 163 lidí) a s úplným středním odborným vzděláním s maturitou (o 82 lidí). V roce 2009 byl nepatrný nebo mírný nárůst u většiny kategorií, pokles byl zaznamenán u úplného středního odborného vzdělání s maturitou a vysokoškolského vzdělání. V roce 2010 došlo k mírnému poklesu u kategorie základní vzdělání a praktická škola (o 14 lidí), k výraznému poklesu došlo v kategorii střední odborné vzdělání s vyučením (o 84 lidí) a úplné střední odborné vzdělání s maturitou (o 48 lidí). V kategorii nižší střední vzdělání a střední vzdělání bez maturity poklesl počet účastníků o 2, a zde tedy v roce 2010 nebyl žádný účastník.

48

d) rozdělení podle délky evidence Tabulka ukazuje po jak dlouhé době nezaměstnanosti se uchazeči účastní rekvalifikace. Tab. 30: Rozdělení uchazečů podle délky evidence Délka nezaměstnanosti do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců nad 12 měsíců zájemci o zaměstnání zaměstnanci celkem

2007 2008 2009 2010 32 132 121 31 24 73 137 58 8 39 65 76 6 22 40 35 9 43 17 62 12 94 31 4 22 32 0 0 113 435 411 266


V roce 2007 a 2008 byly účastníky rekvalifikace nejvíce uchazeči, kteří byli v evidenci do 3 měsíců. V roce 2009 pak uchazeči, kteří byli v evidenci 3 - 6 měsíců. V roce 2010 to byli nejčastěji uchazeči, kteří byli evidovány na úřadu práce po dobu 6 - 9 měsíců. Z tabulky je vidět, že se doba evidence před rekvalifikací prodlužovala. Další jsou rekvalifikace, které jsou spolufinancované z Evropského sociálního fondu. Tyto rekvalifikace mohou být realizovány v rámci Národního individuálního projektu nebo Regionálního individuálního projektu. Rekvalifikace v Národním individuálním projektu a) rozdělení podle pohlaví V tabulce je uvedený přehled o celkovém počtu účastníků rozdělených podle pohlaví. Tab. 31: Rozdělení uchazečů podle pohlaví Rok 2007 2008 2009 2010

Ženy

Muži 161 140 281 197

Celkem 82 52 171 108

243 192 452 305


Nejvíce účastníků bylo v roce 2009 - 452. Z toho bylo 281 žen a 171 mužů. V roce 2010 bylo 305 účastníků a z toho bylo 197 žen a 108 mužů.

49

b) rozdělení podle věku Tab. 32: Rozdělení uchazečů podle věku Věk 15 – 17 let 18 – 20 let 21 – 25 let 26 – 30 let 31 – 35 let 36 – 40 let 41 – 45 let 46 – 50 let 51 – 55 let 56 - 60 let nad 60 let celkem

2007

2008 1 8 29 25 50 42 28 20 23 16 1 243

2009 2 1 19 21 44 29 22 25 20 9 0 192

2010 2 5 38 35 59 79 62 73 66 33 0 452

0 4 27 24 38 46 37 45 48 35 1 305


Nejvíce účastníků rekvalifikace bylo v roce 2007 a 2008 ve věkové skupině 31 - 35 let. V roce 2009 ve věku 36 - 40 let a v roce 2010 ve věkové skupině 51 - 55 let. Oproti roku 2007 došlo v roce 2008 u většiny věkových skupin k poklesu účastníků. Nejvýraznější pokles byl u věkové skupiny 36 - 40 let (o 13 lidí). V roce 2009 oproti roku 2008 došlo k nárůstu u většiny kategorií. Nejvýraznější nárůst byl opět u věkové skupiny 36 - 40 let (o 50 lidí). V roce 2010 znovu došlo k poklesu počtu účastníků. Nejvíce poklesl počet účastníků ve věku 46 - 50 let (o 28 lidí). c) rozdělení podle vzdělání V tabulce jsou uvedeny počty účastníků podle jejich vzdělání. Tab. 33: Rozdělení uchazečů podle vzdělání Vzdělání bez vzdělání neúplné základní vzdělání základní vzdělání + praktická škola nižší střední vzdělání střední odborné vzdělání (vyučení) střední vzdělání bez maturity ÚSV vzdělání s maturitou ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské vzdělání doktorské vzdělání (vědecká výchova) celkem

2007

2008

0 0 36 4 94 0 9 12 73 4 0 11 0 243

0 0 21 2 59 0 12 22 66 3 0 7 0 192

2009 0 0 54 1 249 2 11 20 97 5 0 13 0 452

2010 0 0 23 2 156 2 11 28 70 6 0 7 0 305


50

Podle vzdělání bylo nejvíce účastníků se středním odborným vzděláním s vyučením a to v letech 2007, 2009-2010. V roce 2008 bylo nejvíce účastníků, kteří měli úplné střední odborné vzdělání s maturitou. V roce 2008 klesl počet účastníků u všech kategorií kromě úplného středního odborného vzdělání - vyučení s maturitou. V roce 2009 došlo k výraznému zvýšení počtu uchazečů se základním vzděláním a praktickou školou (o 33 lidí), středním odborným vzděláním - vyučení (o 190 lidí), úplným středním odborným vzděláním s maturitou (o 31 lidí). U ostatních došlo k nepatrnému zvýšení nebo snížení počtu účastníků. d) rozdělení podle doby evidence Tabulka uvádí jak dlouho před rekvalifikací byli uchazeči v evidenci. Tab. 34: Rozdělení uchazečů podle doby evidence Délka nezaměstnanosti do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců nad 12 měsíců celkem

2009

2010 50 163 161 46 32 452

18 66 68 69 84 305


Nejvíce účastníků bylo ze skupiny uchazečů, kteří byli v evidenci 3 - 6 měsíců v roce 2009 a 9 - 12 měsíců v roce 2010. V roce 2010 došlo v kategoriích do 9 měsíců k výraznému poklesu, v kategoriích od 9 - 12 měsíců a nad 12 měsíců došlo k nárůstu. K výraznému nárůstu došlo především v kategorii nad 12 měsíců (o 52 lidí).

Rekvalifikace v Regionálním individuálním projektu a) rozdělení podle pohlaví V tabulce jsou uvedeny počty účastníků podle pohlaví. Tab. 35: Rozdělení uchazečů podle pohlaví Rok 2009 2010

Ženy

Muži 41 133

7 54

Celkem 48 187


Jak v roce 2009, tak v roce 2010 tvořily nejvíce účastníků ženy. V roce 2009 to bylo 41 žen z celkového počtu 48 účastníků a v roce 2010 to bylo 133 žen z celkového počtu 187 účastníků.

51

b) rozdělení podle věku V tabulce jsou uvedeny počty účastníků podle věku. Tab. 36: Rozdělení uchazečů podle věku Věk 15 – 17 let 18 – 20 let 21 – 25 let 26 – 30 let 31 – 35 let 36 – 40 let 41 – 45 let 46 – 50 let 51 – 55 let 56 - 60 let nad 60 let celkem

2009

2010 0 1 5 7 6 4 9 10 4 2 0 48

0 5 12 28 32 31 26 24 14 14 1 187

Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009, 2010

V roce 2009 bylo nejvíce účastníků ve věkové skupině 46 - 50 let, v roce 2010 jich ve věku 31 - 35 let. Ve všech kategoriích došlo v roce 2010 k zvýšení počtu účastníků. c) rozdělení podle vzdělání V tabulce jsou uvedeny počty uchazečů podle vzdělání. Tab. 37: Rozdělení uchazečů podle vzdělání Vzdělání bez vzdělání neúplné základní vzdělání základní vzdělání + praktická škola nižší střední vzdělání střední odborné vzdělání (vyučení) střední vzdělání bez maturity ÚSV vzdělání s maturitou ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské vzdělání doktorské vzdělání (vědecká výchova) celkem

2009

2010

0 0 2 0 16 0 1 4 23 0 0 2 0 48

0 0 21 2 60 0 9 19 66 4 0 6 0 187


Podle vzdělání bylo nejvíce účastníků v roce 2009 i v roce 2010 s úplným středním odborným vzděláním s maturitou. Ve všech kategoriích došlo v roce 2010 ke zvýšení počtu účastníků.

52

5.3.2 Shrnutí Celkový počet realizovaných rekvalifikací za roky 2007 - 2010 Počet rekvalifikací, které se uskuteční za rok se odvíjí od situace na trhu práce a podle počtu osob, u kterých je rekvalifikace vhodná. V roce 2007 bylo uskutečněno celkem 115 kurzů, ve kterých se rekvalifikovalo 334 uchazečů a zájemců o zaměstnání. V roce 2008 celkový počet realizovaných kurzů byl 140 s celkovým počtem 595 osob. V roce 2009 proběhlo celkem 155 kurzů, ve kterých se rekvalifikovalo 911 lidí. V roce 2010 se ve 187 kurzech rekvalifikovalo 758 osob. V roce 2009 z důvodu hospodářské krize vzrostla míra nezaměstnanosti na dvojnásobek proti roku 2008 - tedy na 8,8%. Zároveň tak došlo ke zvýší počtu nezaměstnaných osob a ke zvýšení počtu uchazečů, kteří chtěli absolvovat rekvalifikační kurz. V roce 2010 sice stoupl počet realizovaných kurzů, ale klesl počet osob, kteří je absolvovali. Rekvalifikace hrazené ze státního rozpočtu V roce 2007 bylo uskutečněno 47 kurzů, ve kterých bylo rekvalifikováno 91 uchazečů o zaměstnání. V roce 2008 pak bylo otevřeno 100 kurzů, ve kterých se rekvalifikovalo 403 nezaměstnaných osob. Následující rok se uskutečnilo 82 kurzů, kterých se účastnilo 411 uchazečů o zaměstnání. A loni proběhlo 98 kurzů, do kterých bylo zařazeno 266 osob.

Rekvalifikace z Evropského sociálního fondu Tyto kurzy se dělí ještě na kurzy v rámci národního individuálního projektu a kurzy, které jsou realizované v rámci regionálního individuálního projektu. V roce 2007 a 2008 nejsou údaje o kurzech rozděleny na národní nebo regionální projekt. V roce 2007 bylo z prostředků Evropského sociálního fondu realizováno 68 kurzů, kterých se zúčastnilo 243 uchazečů. V roce 2008 to bylo 40 kurzů, do kterých bylo zařazeno 192 osob. V roce 2009 bylo v rámci národního individuálního projektu uskutečněno 64 kurzů, ve kterých bylo 452 účastníků. V rámci regionálního projektu pak 9 kurzů se 48 účastníky. V roce 2010 v rámci národního projektu bylo realizováno 44 kurzů, ve kterých se rekvalifikovalo 305 lidí. V rámci regionálního projektu bylo 45 kurzů a absolvovalo je 187 lidí. Aby uchazeč mohl nastoupit na rekvalifikaci v rámci regionálního individuálního projektu,

53

musí absolvovat povinné poradenské programy a rekvalifikaci si může zvolit pouze takovou, kterou daný projekt nabízí. Realizované kurzy spolufinancované z Evropského sociálního fondu tvořili v roce 2007 59,13 %, v roce 2008 28,57 %, v roce 2009 47,1 % a v roce 2010 47,59 % z celkového počtu uskutečněných rekvalifikačních kurzů.

Konkrétní rekvalifikace podle počtu uchazečů v roce 2010 Vycházím z tabulek zaměření kurzů, které jsou uvedeny v příloze. Jednotlivé kurzy v regionálním individuálním projektu jsou vyjmenované v kapitole 3.1.2. V rámci rekvalifikací hrazených ze státního rozpočtu bylo nejvíce uchazečů v kurzech na rozšíření řidičského oprávnění o skupiny C,D,T,E (91 osob), sváření (25 osob), ovládání manipulačního vozíku (také 25 osob). Je to dáno tím, že téměř 70 % účastníků těchto rekvalifikací jsou muži a tyto kurzy jsou vhodné spíše pro muže. V rámci rekvalifikací národního individuálního projektu bylo nejvíce uchazečů v kurzech základů obsluhy PC (133 osob), pracovník v sociálních službách (49 osob), sváření (36 osob), účetnictví s využitím PC (34 osob) . V rámci regionálního projektu byly rekvalifikace realizovány v těchto konkrétních projektech: Klíč ke kariéře, Nový směr, Řemeslo jako šance a Kariéra s dítětem. V projektu Klíč ke kariéře se rekvalifikovalo 73 uchazečů v 8 různých kurzech. Nejvíce jich absolvovalo kurz obsluhy počítače (40 osob), dále v kurzu pracovník v sociálních službách (14 osob) a účetnictví s využitím výpočetní techniky (11 osob). V projektu Nový směr bylo rekvalifikováno 74 uchazečů v 11 různých kurzech. Nejvíce jich bylo opět v kurzu obsluhy počítače (37 osob), dále pracovník v sociálních službách (8 osob) a v kurzu vazba a aranžování květin (8 osob). V projektu Řemeslo jako šance bylo rekvalifikováno 20 uchazečů v 7 různých kurzech. Nejvíce se jich účastnilo kurzu základy obsluhy počítače (5 osob), montáže suchých staveb s praxí (5 osob) a opravy karosérií s praxí (3 osoby). V projektu Kariéra s dítětem bylo v rekvalifikaci 20 uchazečů ve 2 kurzech - 18 z nich v kurzu obsluhy počítače.

54

Zhodnocení Hodnocení úspěšnosti rekvalifikací bude podle toho kolik rekvalifikovaných osob odešlo do 6 měsíců po rekvalifikaci z evidence uchazečů o zaměstnání. Podle informace z úřadu práce v Havlíčkově Brodě se počet těchto osob na okrese Havlíčkův Brod pohybuje v rozmezí 60 - 80 %. Toto číslo se liší podle toho jaká jsou uplatňována pravidla při zařazování osob do rekvalifikací, podle toho jaká je situace na trhu práce a podle míry nezaměstnanosti. Při hodnocení vycházím také z tabulek o volných pracovních místech, které jsou součástí přílohy. a) hodnocení rekvalifikací za rok 2007 V tomto roce bylo rekvalifikováno 334 uchazečů o zaměstnání. Počet volných pracovních míst během roku rostl, k 31.12.2007 jich bylo evidováno 1194. Na 1 volné místo bylo 1,91 uchazeče o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti za rok byla 4,8 %, k 31.12. bylo registrováno 2283 uchazečů o zaměstnání. Nejvíce volných míst bylo především v oblasti průmyslu a stavebnictví. Podle požadavků na vzdělání bylo nejvíce volných míst pro uchazeče, kteří byli vyučeni nebo neměli žádné vzdělání.

Nejvíce byli žádány dělnické profese - především kvalifikovaní kovodělníci,

kvalifikovaní stavební a textilní pracovníci a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Při těchto podmínkách by ukončení evidence u 60 % rekvalifikovaných osob nebyl dobrý výsledek. Jako dobrý výsledek bych hodnotila ukončení evidence u 80 % rekvalifikovaných osob. b) hodnocení rekvalifikací v roce 2008 V roce 2008 prošlo rekvalifikací 595 osob. Počet volných míst během roku klesal, k 31.12.2008 jich bylo 548 a v evidenci bylo 3037 uchazečů. Na jedno pracovní místo tak připadlo 5,54 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti byla za rok 4,3 %. Nejvíce volných míst bylo opět v průmyslu a ve stavebnictví. Nejčastější požadavky na vzdělání u volných míst byly základní vzdělání s praktickou školou a vyučení. Nejvíce volných míst bylo pro dělníky - hlavně kvalifikovaní stavební pracovníky, kvalifikovaní kovodělníci a textilní pracovníky. Jako dobrou hodnotu bych hodnotila výsledek ukončených evidencí mezi 70 a 80 % rekvalifikovaných osob. c) hodnocení rekvalifikací v roce 2009

55

V roce 2009 se rekvalifikovalo 911 lidí. Počet volných míst během roku stále klesal, k 31.12. 2009 jich bylo 128. Na jedno volné místo připadlo 39,38 uchazečů. Volná místa byla především v průmyslu a obchodu. Nejvíce volných míst bylo pro uchazeče s vyučením, základním vzděláním a praktickou školou a s úplným středním odborným vzděláním s maturitou. Opět nejvíce míst bylo pro dělnické profese - především textilní pracovníky, kvalifikované stavební pracovníky a dřevařské pracovníky. V tomto roce bych dobrým výsledkem hodnotila dosažení skončených evidencí u 60 % rekvalifikovaných osob, stejně jako v roce 2010. d) hodnocení rekvalifikací v roce 2010 V tomto roce bylo rekvalifikováno 758 osob. Počet volných míst v první polovině roku pouze stoupal, ale v druhé polovině převážně opět klesal. K 31.12. bylo registrováno 202 volných míst. Na jedno volné místo bylo 25,42 uchazeče o zaměstnání. Nejvíce míst bylo znovu v průmyslu, obchodu a ostatních službách. Nejčastěji zaměstnavatelé požadovali uchazeče s vyučením, základním vzděláním a praktickou školou a s úplným odborným středním vzděláním s maturitou.

Dobrým výsledek by dle mého mínění bylo 70 % ukončených

evidencí do 6 měsíců po skončení rekvalifikace. Nejvíce uchazečů má v současné době zájem o rekvalifikace zaměřené na ovládání počítače. U těchto kurzů se stává, že uchazeči, kteří tento kurz absolvovali, jsou ještě po rekvalifikaci v evidenci ještě po několik dalších měsíců. Toto zaměření kurzu umožní získat nové dovednosti a zvýší kvalifikaci, ale myslím si že v dnešní době, kdy pracuje s počítačem téměř každý, nezvýší šanci na nalezení práce, zejména v době, kdy na 1 volné pracovní místo je zhruba 40 uchazečů. Myslím si, že kurzy výpočetní techniky by měli být kombinovány s kurzy, které jsou více zaměřeny na konkrétní profese. Buď jako 2 samostatné kurzy (po absolvování kurzu výpočetní techniky by následoval konkrétně zaměřený kurz) nebo jako jeden dohromady, kdy by uchazeč měl na výběr s předem daných kombinovaných kurzů. Část kurzů by byla věnována ovládání počítače a druhá část již konkrétnímu zaměření kurzu.

56

Závěr Tato práce

byla zaměřena na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které úřad práce

používá pro uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce nebo pro zvýšení jeho kvalifikace. Cílem bylo zhodnotit efektivnost těchto nástrojů, především rekvalifikací na úřadu práce v Havlíčkově Brodě. Při porovnání vývoje počtu uchazečů na jednotlivých nástrojích vychází, že nejvíce jsou uchazeči do nich zařazovány v letech 2009 a 2010, tedy v době, kdy se míra nezaměstnanosti výrazně zvýšila proti rokům 2007 a 2008 a počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v roce 2009 vzrostl na téměř 40 (v roce 2010 mírně klesl na 26). Mezi hlavní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří společensky účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce a rekvalifikace. Přičemž nejvíce využívaným nástrojem jsou rekvalifikace. Výjimkou byl ovšem rok 2007, kdy byli nejčastěji využívány společensky účelná pracovní místa. Celkově bylo na tyto nástroje umístěno v roce 2009 1 271 uchazečů a v roce 2010 1 175 uchazečů. Jednalo se téměř o třetinu nezaměstnaných za rok 2009 (v průměru) a o čtvrtinu nezaměstnaných za rok 2010. Prostřednictvím společensky účelných pracovních míst našlo pracovní uplatnění v roce 2009 214 lidí a v roce 2010 285 osob. Na veřejně prospěšné práce bylo zařazeno v roce 2009 146 osob a v roce 2010 132 uchazečů. Na veřejně prospěšné práce jsou umisťováni nejvíce muži, kteří mají základní vzdělání nebo jsou vyučeni. Na společensky účelná pracovní místa jsou naopak více zařazovány ženy, které jsou vyučeny nebo mají střední odborné vzdělání. Co se týče rekvalifikací, tak se celkový počet rekvalifikovaných osob od roku 2007 zvyšoval. Nejvíce jich bylo v roce 2009, kdy jich bylo 911. Během let se zvýšil zájem o rekvalifikace u mladých osob od 21 do 30 let. Myslím si, že je to způsobeno také nedávnou krizí, kdy byl ve spoustě odvětví redukován počet pracovníků a mladý člověk bez praxe tak neměl možnost nastoupit na pracovní místo ve svém oboru.

Podle získaných informací z Úřadu práce v Havlíčkově Brodě se efektivnost poskytovaných rekvalifikací stabilně pohybuje kolem 60 – 80 %, což znamená, že

57

60 – 80 % absolventů kurzů najde uplatnění a odejde z evidence do 6 měsíců po skončení kurzů. V roce 2009 se může jednat o zhruba 547 – 729 osob a v roce 2010 455 – 606 osob. Myslím si proto, že efektivnost rekvalifikací se dá zhodnotit jako dobrá. Mým záměrem bylo zhodnotit kolik lidí z konkrétních rekvalifikací našlo po 6 měsících od skončení rekvalifikace pracovní uplatnění. Když jsem se na toto dotazovala na úřadu práce v Havlíčkově Brodě, odpověděli mi, že na tento můj dotaz není jednoznačná a přesná odpověď, že průběžně sledují uplatnění rekvalifikovaných osob, a to bez rozlišení jaký kurz absolvovali. Proto jsem pouze zhodnotila zda je toto číslo za jednotlivé roky dostačující či nikoliv, a to podle toho, jaká byla průměrná míra nezaměstnanosti a kolik bylo uchazečů na 1 volné pracovní místo.

58

Seznam literatury použitých zdrojů [1] Brčák, Josef; Sekerka, Bohuslav. Makroekonomie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 292 str. ISBN 978-80-7380-245-5 [2] Jurečka, Václav a kol. Makroekonomie. 1.vyd. Praha: Grada Publishing a.s, 2010, 336 str. ISBN 978-80-247-3258-9 [3] Klíma, Jan. Makroekonomie. 1.vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006, 144 str. ISBN 80-86851-27-3 [4] Krutina Miroslav a kol. Práce - Praktické rady, jak si najít a udržet práci. 1. vyd. Praha: Český helsinský výbor, 2005, 175 str. ISBN 80-86436-17-9 [5] Český statistický úřad Vysočina.[online] 2010 [cit 2011-04-30] Havlíčkův Brod charakteristika. Dostupný z www: < http://www.jihlava.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/havlickuv_brod_charakteristika > < http://www.2.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/havlickuv_brod_casova_rada > [6] Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online] [cit 2011-04-10] Evropský sociální fond Dostupný z www: [7] Kariéra s dítětem. [online] 2010 [cit 2011-04-05] Dostupný z www: : [8] Klíč ke kariéře. [online] 2010 [cit 2011-04-05] Dostupný z www: [9] Nový směr. [online] 2010 [cit 2011-04-05] Dostupný z www: [10] Evropský sociální fond v ČR [online] 2008 [cit 2011-04-09] Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Dostupný z www: [11] Řemeslo jako šance. [online] 2010 [cit 2011-04-05] Dostupný z www:

59

[12] Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online] [cit 2011-03-10] Vývoj nezaměstnanosti Dostupný z www: [13] Business center [online] [cit 2011-03-15] Zákon č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti, část první. Dostupný z www: [14] Business center [online] [cit 2011-03-15]Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti,část druhá . Dostupný z www: [15] Business center [online] [cit 2011-03-15]Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti,část pátá. Dostupný z www: [16] Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online] [cit 2011-03-10] Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010. Dostupný z www: [17] Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online] [cit 2011-03-10] Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009. Dostupný z www: [18] Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online] [cit 2011-03-10] Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008. Dostupný z www: [19] Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online] [cit 2011-03-10] Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007. Dostupný z www: [20] Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online] [cit 2011-03-10] Práva a povinnosti uchazeče a zájemce Dostupný z www:

60

Seznam tabulek Tab.1 Vývoj nezaměstnanosti v ČR 2005 – 2010 ………………………………

12

Tab.2 Vývoj nezaměstnanosti v kraji Vysočina 2005 – 2010 …………………

12

Tab 3 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Havlíčkův Brod 2005 – 2010 ………

12

Tab.4 Celkový počet uchazečů ………………………………………………

14

Tab.5 Počet uchazečů – muži …………………………………………………

16

Tab.6 Počet uchazečů – ženy …………………………………………………

16

Tab.7 Rozdělení podle věku …………………………………………………

17

Tab.8 Počet uchazečů podle vzdělání …………………………………………

19

Tab.9 Počet uchazečů podle doby evidence …………………………………

20

Tab.10 Počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ……………

27

Tab.11 Struktura podnikatelských subjektů ……………………………………

36

Tab.12 Počet umístěných uchazečů na jednotlivé nástroje ……………………

37

Tab.13 Počet uchazečů dle pohlaví ……………………………………………

38

Tab.14 Rozdělení uchazečů podle délky evidence ……………………………

39

Tab.15 Rozdělení uchazečů podle vzdělání ……………………………………

39

Tab.16 Rozdělení uchazečů podle pohlaví ……………………………………

40

Tab.17 Rozdělení uchazečů podle evidence …………………………………

40

Tab.18 Rozdělení uchazečů podle vzdělání …………………………………

41


41

Tab.20 Rozdělení uchazečů podle vzdělání …………………………………

42


43

Tab.22 Rozdělení uchazečů podle délky trvání VPP …………………………

43


43


44


44

Tab.26 Rozdělení uchazečů podle délky trvání VPP ………………………….

45


47

Tab.28 Rozdělení uchazečů podle věku …………………………………………

47


48

Tab.30 Rozdělení uchazečů podle délky evidence ……………………………….. 49

61

Tab.31 Rozdělení uchazečů podle pohlaví ……………………………………….

49

Tab.32 Rozdělení uchazečů podle věku …………………………………………..

50

Tab.33 Rozdělení uchazečů podle vzdělání ………………………………………. 50 Tab.34 Rozdělení uchazečů podle doby evidence ………………………………..

51

Tab.35 Rozdělení uchazečů podle pohlaví ……………………………………….

51

Tab.36 Rozdělení uchazečů podle věku ………………………………………….

52

Tab.37 Rozdělení uchazečů podle vzdělání ……………………………………… 52 Tab. 38 Zaměření rekvalifikací z aktivní politiky zaměstnanosti Tab. 39 Zaměření rekvalifikací z Národního individuálního projektu Tab. 40 Vývoj volných pracovní míst Tab. 41 Vývoj volných pracovních míst dle odvětví Tab. 42 Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní míst Tab. 43 Volná pracovním místa pro dělníky a THP Tab. 44 Volná pracovní místa podle požadovaného vzdělání Seznam grafů Graf 1 Porovnání vývoje nezaměstnanosti ……………………………………. 12 Graf 2 Počet uchazečů k 31.12 ………… …………………………………….. 15 Graf 3 Rozdělení uchazečů dle pohlaví ……………………………………. …. 17 Graf 4 Složení uchazečů podle věku ………………………………………….. 18 Graf 5 Počet uchazečů dle délky evidence ……………………………………..

20

62

Seznam příloh Příloha 1 ……………………… Tabulky vývoje volných pracovních míst Příloha 2 ……………………… Tabulky zaměření rekvalifikací Příloha 3 ……………………… Žádost o zprostředkování zaměstnání (formulář) Příloha 4 ……………………… Žádost o podporu v nezaměstnanosti (formulář)

63

Příloha 1

Tabulky vývoje volných pracovních míst

Tab. 40: Vývoj volných pracovních míst Měsíc 2007 2008 leden 821 1232 únor 831 1358 březen 916 1309 duben 940 1277 květen 1096 1191 červen 1124 1048 červenec 1030 974 srpen 1052 1003 září 1094 827 říjen 1154 651 listopad 1164 657 prosinec 1197 548 průměr 1035 1006

2009

2010 306 298 280 278 220 220 203 188 180 135 117 128 213

131 155 156 160 191 210 221 194 183 233 222 202 188


Tab. 41: Vývoj volných pracovních míst dle odvětví Odvětví 2007 2008 zemědělství 54 20 průmysl 755 288 stavebnictví 260 162 obchod 14 13 doprava 16 5 veřejná správa,školství, zdravotnictví 19 19 ostatní služby a jiné 76 41 celkem 1194 548

2009 5 51 13 26 4 17 12 128

2010 16 104 4 31 5 13 29 202


Tab. 42: Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní míst rok 2007 2008 2009 počet uchazečů 1,91 5,54 39,38

2010 25,42


64

Tab. 43 VPM pro dělníky a THP rok VPM pro dělníky 988 2007 357 2008 81 2009 127 2010

VPM pro THP 206 191 47 75


Tab. 44: Volná pracovní místa podle požadovaného vzdělání Vzdělání 2007 2008 2009 bez vzdělání 497 0 0 neúplné základní vzdělání 0 0 0 základní vzdělání + praktická škola 0 276 39 nižší střední 0 0 0 nižší střední odborné 0 0 0 vyučení 573 189 42 střední, střední bez maturity a vyučení 0 0 0 úplné střední všeobecné 10 0 0 úplné střední odborné (vyučení 81 58 0 s maturitou) úplné střední odborné s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné bakalářské vysokoškolské doktorské celkem

2010 0 0 52 3 0 65 0 1 12

0

0

28

51

1 0 32 0 1194

2 0 23 0 548

1 1 17 0 128

3 0 15 0 202


65

Příloha 2

Tabulky zaměření rekvalifikací

Tab. 38: Zaměření rekvalifikací z aktivní politiky zaměstnanosti Zaměření kurzu výpočetní technika ekonomika, účetnictví katastr nemovitostí personalistika, ekolog pracovní v sociálních službách všeobecný sanitář operátor Call centra vazba a aranžování květin kadeřnice masér technik BOZP a PO pedikúra, manikúra vizážistka krupiér péče o chov zvířat pracovník cestovní kanceláře bezpečnostní technik kosmetika a stříhání psů poradce pro výživu obchod s nemovitostmi zubní instrumentářka kosmetička provoz solárií digitální fotografie projektový manažer ESF barmanka průvodce cestovního ruchu instruktor plavání kojenců instruktor fitcentra tetování řidičské průkazy skupin C,D,T,E svářeč – různé zaměření řidič manipulačního vozíku vyhláška 50/1978 obsluha CNC strojů mlynář cukrářské práce kamnář kuchařské práce dřevorubec autolakýrník mechanik elektrického zařízení obsluha stavebních strojů zednické práce truhlářské práce malířské a tapetářské práce montér sádrokartonů kovoobrábění autoelektrikář střihačka prodavačské práce

Počet uchazečů 2007 2008 2009 2010 37 206 104 17 5 33 28 3 0 5 0 0 0 8 2 2 35 47 34 0 0 0 34 15 0 0 25 0 0 9 13 10 2 5 8 7 4 3 8 1 0 0 4 0 6 14 3 11 0 1 3 0 0 2 2 3 0 2 2 3 0 2 2 0 1 1 1 1 0 1 1 0 0 1 1 1 0 1 0 1 0 1 0 0 0 2 0 3 1 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 2 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 5 7 65 91 1 35 30 25 11 8 18 25 0 1 8 0 0 0 3 0 0 0 3 0 0 0 2 3 0 0 1 0 2 5 0 10 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 1 0 1 1 1 5 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 5

66

Zaměření kurzu číšnické práce zahradnické práce elektroinstalační práce obsluha les.kol. traktoru obkladačské práce studená kuchyně podlahářské práce obsluha motorové pily zaměstnanecké rekvalifikace zakládání a údržba zeleně celkem

2007 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 113

Počet uchazečů 2008 2009 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 32 0 435 411

2010 2 1 1 2 1 1 3 1 0 0 266


Tab. 39: Zaměření rekvalifikací z Národního individuálního projektu Zaměření kurzu 2009 základy obsluhy PC obsluha osobního počítače svařování – různé typy kuchařské práce cukrářské práce pracovník v soc. službách účetnictví s využitím PC manikúra a nehtová modeláž pedikúra a nehtová modeláž truhlářské práce montáž suchých staveb zednické práce základy podnikání masér pro sport a rekondici číšnické práce malířské a tapetářské práce obsluha PC – ECDL, Start kosmetické služby celkem

Počet uchazečů 2010 158 80 69 24 8 30 45 4 5 4 3 4 4 10 3 1 0 0 452

133 0 36 0 0 49 34 3 1 1 0 4 0 22 0 0 20 2 305


67

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Recommend Documents